ASIEPřírodní podmínky

Geologický vývoj

Reliéf

Klima

Hydrologie

Půdy

Vegetace

Geologický vývojSložitý vývojZákladem je Eurasijská tektonická deska

• Na východní Sibiři odkryty nejstarší horniny

Další t. desky: Arabská, Indická, Filipínská, OchotskáPrahorní pevninské štíty:

Sibiřský (Sibiřská tabule)• Středosibiřská vysočina, Zabajkalí

Východočínský (Čínská tabule) • Mezi Koreou, Zadní Indií a Tarimskou pánví• 7 dílčích masívů (Korejský, Šantungský, Sičuanský,

Jihočínský, Tarimský, Ordoský, Indočínský)

Indická t. deska: Indický štítArabská t. deska: Arabský štít

S Euroasijskou deskou spojeny až počátkem třetihor

Tektonické desky

Tektonické desky II

Horotvorné pohybyKaledonské vrásnění

• Starší prvohory

Sajany, Altaj• Peneplenizovány, ale ve třetihorách opět z části vyzdviženy

Hercynské vrásnění• Perm, trias

Ural, AltajJanšanské (tichomořské) vrásnění

• Druhohory

Verchojanský hřbet, Kolymské pohoří, Sichote Aliň, Malajský poloostrov, Kalimantan

Alpínské vrásnění• Třetihory, z geosynklinály Tethys

Nejvyšší horské soustavy na Zemi

Alpínské vrásnění2 pásma:

alpínsko-himálajské• Kavkaz, Pamír, Himáláj, …

tichooceánské• Korjacký hřbet, Kamčatka, Japonské ostrovy, Filipíny, Nová

Guinea…

Zmlazení reliéfuOddělení Asie od Severní Ameriky a AfrikyHorotvorné pohyby dosud pokračujíObě pásma tektonicky neklidná

zemětřesení vulkanická činnost

• 130 aktivních vulkánů

Aktivní zlomyMísta častých zemětřesení

Severoanatolský zlom severním Tureckem (cca 40º s. š.)

• Izmit 1999

Velké riftové údolí Rudé moře, Akabský záliv, Mrtvé moře

Zlom Nojima Honšú

• Kóbe 1995 (6,9 stupňů Richterovy stupnice)

Aktivní sopkyNejčastěji stratovulkány

Ključevskaja (4 750m) Fudži (3 776m)

• poslední erupce 1707 (považována za vyhaslou)

Unzen (1 500m)• Honšú, poslední erupce 1996

Pinatubo (1 780m)• Luzon, poslední erupce 1993

Tambora (2 850m)• o. Sumbawa, Malé Sundy• erupce r. 1815 považována za největší

zaznamenanou v historii

Ibu (ostrov Halmahera, Moluky)

Krakatau

Reliéf

Výrazná členitost (horizontální i vertikální)• Nejvýše i nejníže položená místa na Zemi

Střední nadmořská výška: 960m n. m.• nejvíce po Antarktidě

do 200m n. m.: 26% rozlohy

nad 2000m n. m.: 14% rozlohy (nejvíce mezi kontinenty)

Pohoří – Malá AsiePontské pohoří

Kaçkar, 3931 m

Taurus (Toros Daĝlari) Erciyeş Daĝi, 3916 m

AntitaurusArménská vysočina

vrásno-zlomový systém Ararat (Büyük Aĝri Daĝi), 5165 m

Malý Kavkaz Gjamyš, 3 728 m

Kavkazvrásno – zlomové pohoří, vulkanická činnost

2 rovnoběžná pásma Elbrus, 5 643 m

Kazbeg, 5 047 m• Oba vyhaslé vulkány

Dychtau, 5 204 m

Silné pleistocénní zalednění dnes cca 1 400 ledovců

nejdelší Ullu-čiran, 19 km

Zágros

LANDSAT image

Zágros tlak Arabské desky na Eurasijskouantiklinálydélka pohoří 1200 kmZardkúh 4 547m

Pohoří – ÍránElborz

Damávand (Demávend) 5671 m

sopka, v historické době žádná erupce

Íránská vysočinaVrásová i kerná pohoří, prostoupená vulkanickými formacemi Kúhe Teftán 4 042 m

Kopet Dag

Vysoká Asie: Hindúkuš

„zabiják Indů“Avesta: „vodní hory“

Složitá vrásno-zlomová struktura Tirič Mir 7 708m Nošak 7 492m

Kulturní předělDopravní bariéra

Kotal i Salang (3878m) - Tunel (1964)

Vysoká Asie: PamírHorský uzel

„střecha světa“

antiklinální stavba

3. nejvyšší na světě

Kongur Tagh 7639m

Muztagata 7506m

Ismail Somoni (Pik Kommunisma) 7495m

silně zaledněnFedčenkův ledovec 71km“

Ťan Šandélka 2600 kmzákladem hercynská vrásná soustavasložitý vrásno – zlomový vývojNavazují další pohoří:

Džungarslý AlatauAltajSajany Tannu Ola

Nejvyšší část: Kokšaal-TauPik Pobědy (Tomur) 7439m

Chan Tengri 7005 m

Zalednění: ledovec Inylček

Karákoram2. nejvyšší pohoří na ZemiNejvíce zaledněná oblast na Zemi (mimo polární oblasti): plocha ledovců: 50 000 km2

Ledovec Baltoro 57 km

4 vrcholy přes 8000m:K2/Čhokori (Mt. Godwin Austen) 8 611m

Hidden Peak (Gašerbrum I) 8 068m

Broad Peak (Phalčan Kangri) 8 047m

Gašerbrum II 8 035m

HimálajNejvyšší a nejmohutnější pohoří na Zemi4 horská pásma:

Siválik (max 1500m) Mahábhárat (max 3500m), Paňdžal (max 4500m) Vysoký Himálaj Transhimálaj - Ladákh

Vysoký Himálaj10 vrcholů nad 8 000 m

Sagarmátha/Čomolungma (Mt. Everest) 8 848mKáčaňdžunga 8 598mLhoce 8 511mMakalu 8 481mDhaulágiri 8 172m

Není rozvodím

Himálaj

Tichooceánské horské pásmoKorjacké pohoří

Ledjanaja 2 562 m

Kamčatka: Středokamčatské pohoří, Východní pohoříKljučevskaja 4 750 m

KurilySachalinJaponské ostrovy

Složitá struktura – vrásno-zlomová, aktivní vulkanismus• 58 činných sopek• Fudžisan 3 776 m

TchajwanFilipínyKalimantan/BorneoSulawesi/Celebes

zde se tichooceánské pásmo spojuje s pásmem alpsko-himálajským

KlimaVelká rozloha = vysoká rozmanitost podnebíPřevládá kontinentální charakter podnebíMírný pás: převládá západní proudění

Atlantský vzduch se vysušuje, stává se kontinentálníVliv tichooceánského vzduchu jen na úzkém pásu pobřeží

Sever: otevřený pronikání arktického vzduchu do střední Asiev zimě rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna)

• Nejnižší teploty na severní polokouli (Omjakon, Verchojansk, -70ºC)

Jih: oblast tropického vzduchusilné sezónní změny atmosférické cirkulace

• monzuny

Letní monzun

Další oblast nízkého tlaku vzduchu nad Paňdžábem a RádžastánemNíže nasávají tropický oceánský vzduch

• z Indického i Tichého oceánu

Stacionární cyklóna nad jižní Sibiří a Mongolskem• Pevnina se ohřívá rychleji než oceán

Na východě se vlhký tropický vzduch na styku s cyklonami polární fronty ochlazuje a způsobuje vlhké a mlhavé počasí

• Japonsko, Korea

mausim (arab.) = sezóna

Povodně (Bangladéš)

Zimní monzun

Po jejím východním obvodu vanou chladné a suché větry – zimní monzun

Další tlaková výše nad Paňdžábem

Nad jižní Sibiří a Mongolskem rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna)

• jasné a mrazivé počasí

Kalkata, 22,5º s. š.

Indie: ve třech letních měsících ¾ ročního úhrnu srážekNa včasném příchodu monzunu závisí úroda

Hohhot, Čína, 41º s. š.

SrážkyMaxima: horské svahy obrácené k moři

Čerápundží 11 674 mm (roční průměr), maximum 22 900 (r. 1861)

• Denní maximum 924 mm

Mt. Kinabalu 11 000 mm

oblasti tropických monzunů: > 1000 mmsubtropy, mírný pás: 600 – 1000 mmvýchodní Sibiř: < 350 mmmezihorské kotliny, Turanská nížina, Sindh: 150 – 200 mmpouště, polopouště: < 100 mm

Klimatické typy (podle W. Köppena)

Tropické vlhké (Af) – tropický deštný lesVelké a Malé Sundy, Moluky, Nová Guinea

Tropické monzunové (Aw) – střídání období deště a sucha

Indie, Zadní Indie

Tropické suché (BW) – pouště Arabský poloostrov, Balúčistán, Thár, Taklamakan…

Mírné suché (BS) – stepi Pás stepí od Kaspického moře po severní Čínu

Mediteránní (Cs) – křoviny Pobřeží Středozemního a Černého moře, Kypr

Klimatické typy (podle W. Köppena) II

Mírné vlhké (Cf) – listnaté lesyDolní tok Jang-c-ťiangu, Korea, Japonsko (mimo Hokkaidó)

Boreální klima (Df) – tajga Východní Sibiř, severní a severovýchodní Čína, náhorní plošiny v Malé Asii

Klima tundry (E) – tundra Sever střední a západní Sibiře, ostrovy

Vysokohorské klima (H) – alpínské louky Tibet, horské oblasti

Klimatické typy (podle W. Köppena) II

Písečná bouře nad oblastí Sístánu

Hydrologie

Průměrné množství vody proteklé za rok: 12 850 km3

Průměrná odtoková výška: 286 mm• Méně než v Evropě, více než v Severní Americe a Africe

40% rozlohy tvoří bezodtoké pánve• střední Asie• jihozápadní Asie

Řeky: 5 typů (podle vodního režimu)1. Řeky Sibiře2. Řeky suchých bezodtokých oblastí3. Monzunové řeky4. Tropické řeky5. Středomořské řeky

Řeky Sibiře

Maxima na jaře (tání sněhu), minima na podzim a v zimě

Větší část roku zamrzlé• Na dolním toku rozmrzají později než na horním -

záplavy

Ob – Irtyš 5 410 km, 12 600 m3s-1

Jenisej 4 092 km, 19 600 m3s-1

Lena 4 400 km, 16 400 m3s-1

Kolyma 2 129 km, 4 060 m3s-1

Chatanga, Jana, Indigirka, Anadyr,…

Amur (Hei-long-ťiang) – přechodný typ

Řeky suchých bezodtokých oblastíPramení v horských oblastechÚstí do bezodtokých jezer nebo končí v poušti suchou deltouVelkou část vody ztrácejí výparem

1) Řeky zásobované z ledovců• Dvě maxima: léto (tají ledovce) a zima (zimní monzun)

Amudarja (Pjandž) 2 600 km, 1 330 m3s-1

Syrdarja 2 991 km, 430 m3s-1

Tarim 2 090 kmIli 1 439 kmZeravšan, Murgab, Hilmand

2) Řeky zásobované jen srážkami• Maximum na jaře, v létě často vysychají

Řeky bezodtokých oblastí Íránu (Karasu/Qareh Su, Šúr)

Monzunové řekyMaxima v době letního monzunuVelmi nevyrovnaný průtok

s výjimkou řek napájených ledovcem

Řeky čínské, indické, japonské, korejskéJang-c-ťiang (Čchang-ťiang) 5 500 km, 31 900 m3s-1

Chuang Che 4 845 km, 2 500 m3s-1

Si ťiang(Xi Jiang)/Perlová řeka 2 129 km, 10 600 m3s-1

Mekong 4 500 km , 15 900 m3s-1

Salwin 2 815 km Iravadí 2 092 km , 14 000 m3s-1

Brahmaputra2 960 km, 14 900 m3s-1

Ganga 2 700 km, , 11 100 m3s-1

• společné ústí Gangy a Brahmaputry – Méghna – největší na světě (52 000 km2)

Čchang-ťiang – soutěska Xiling

Delta Perlové řeky (Xi Jiang)

Tropické řekyZásobovány srážkovou vodou celý rokKratší toky – na ostrovech

Kalimantan: Kapuas, MahakamSumatra: HariFilipíny: Cagayan

Středomořské řekyMaxima v zimě v době dešťů

v létě někdy vysychají

Řeky Malé AsieKizilirmak, Sakarya, SeychanJordán

JezeraAsie: největší, nejhlubší, nejníže i nejvýše položené…Množství genetických typů jezer:

ReliktníTektonickáLedovcová

• Pozůstatek pevninského zalednění• Karová, morénová jezera

Vulkanická (kráterová, kalderová, hrazená lávovým proudem) Hrazená sesuvemLimanová - laguny Fluviální Termokrasová

Reliktní jezeraVelmi stará – pozůstatek moře před vyzdvižením oblastiKaspické moře

Spojení s oceánem ztratilo před 5,5 mil. letyNejvětší jezero na světě

• 371 000 km2

Slaná voda80% vody přitéká Volhou

Aralské jezeroStáří 5 mil. letPůvodně 66 500 km2

• čtvrté největší jezero na světě

Bohaté na ryby• Rybolov živil 60 000 lidí

Kaspické moře

28metrů pod hladinou oceánuVýška hladiny nepravidelně kolísáhloubka 1025mJezero nebo moře?

• politický a ekonomický význam debaty

problém znečištění

Snímek MODIS, 11. června 2005

Aralské jezero 1950 - 2000

Tektonická jezeraBajkal

Kryptodeprese, stáří 20-30 mil. let• hloubka 1637 m

7. největší jezero na světě• 31500 km2

největší množství sladké vody na světě (20% svět. zásob sladké vody)

Balchašzápadní část sladká (řeka Ili), východní slaná17 600 km2 (velikost kolísá)

• 14. největší na světě

Issyk kulChovsgolBiva (o. Honšú)Mrtvé moře

Issyk-kul

Stáří 25 mil. let1608 m n. m.mírně slaná vodanezamrzá

Tonlesap (Tonlé Sap)

zima: hloubka 1 m, rozloha 2700 km2

řekou Tonlé Sap spojeno s Mekongem.letní monzun: voda přitéká, rozloha až 16 000 km2, hloubka 9mgigantický poldrzdroj 60% bílkovin v Kambodži (ryby)

Urmijské jezero (Urmai, Urumiyeh)příliš slané pro rybyrozloha 5 200 km2, max. hloubka 16mBariéra mezi městy Tabríz a Urmiyah – stavba mostu

Ledovcová jezeraBhútán – tání ledovců

Jezero Toba (Sumatra)kalderové jezeronejvětší čtvrtohorní kaldera na světě

Jezero Taal (Luzon) - kalderové jezero

kalderové jezeronejvětší čtvrtohorní kaldera na světě

Půdyod tropických po arkticképůdní pásma v severní a západní části kontinentu

jinde zonalitu narušují vysoká pohoří

Sever (Sibiř, Kazachstán, Mongolsko)výrazná zonalita

• tundrové půdy• podzolové půdy• šedé lesní půdy• černozemě• hnědé lesní půdy

PůdyStřední Asie

• šedé půdy• skeletové pouštní půdy• slaniska• horské stepní půdy

oázy: šedé půdy, aluviální půdy

Východní Asiepoledníková zonalita půdních pásem

• vliv Tichého oceánu

od západu k východu:• kaštanové půdy• černozemě• tmavohnědé lesní půdy při pobřeží

Jižní Asietropické půdy

• tropické červenozemě• laterity• tmavohnědé půdy savan

VEGETACEHlavní vliv:

• klima

• zeměpisná šířka

• nadmořská výška

• pedologické vlastnosti

• vliv člověka

výrazná zonalitasever a západ kontinentu

silný vliv vertikální členitosti

2 velké fytogeografické oblastidůsledek geologického vývoje

paleotropická a holoarktická

Paleotropická oblastbohaté druhové složení

mnoho reliktůvývoj nebyl přerušen zaledněním

severní hranice: Balúčistán, Himálaj, Jün-nan, ústí Jang-c-ťiangu

2 podoblasti:indoafrická

indomalajská

GeomyAsie: největší, nejhlubší, nejníže i nejvýše položené…Množství genetických typů jezer:

ReliktníTektonickáLedovcová

• Pozůstatek pevninského zalednění• Karová, morénová jezera

Vulkanická (kráterová, kalderová, hrazená lávovým proudem) Hrazená sesuvemLimanová - laguny Fluviální Termokrasová

Indoafrická podoblastpodobná s africkou flórou

společný geologický vývoja) Indický poloostrov, Srí Lanka

typické geomy:savany (výše položené oblasti)monzunové lesy (návětrné svahy) – „džungle“galeriové lesy (údolí řek)

světlé listnaté opadavé lesyobdobí suchatýk (teak)palmy

b) jižní Írán, jih Arabského poloostrovapolopouště a pouštěvegetace jen podél říčních toků a v oázách

Indomalajská podoblastZadní Indie, jižní Čína, Malajské souostroví, jižní svahy Himálajetypické geomy:

vždyzelené vlhké tropické pralesydešťové monzunové pralesy

vydatné srážky, bez období suchalesy:

mohutné neopadavé stromyvlhkomilné rostlinybohatá epifytní (cizopasná) vegetace (stará: terciér)

mnoho endemitůkauliflorieliány: palma rotang až 200mvelké byliny: banánovník 5-6 m

Holoarktická oblast

ve čtvrtohorách změna klimatických podmínek

ledové doby

výrazná změna rostlinstva

5 podoblastí:eurosibiřská

čínsko-japonská

ponticko-středoasijská

mediteránní

severoafricko-indická pouštní podoblast

Čínsko-japonská podoblastSachalin, Japonsko, Korea, Mandžusko, V Čínatypické geomy:

jehličnaté lesy• přechod k tajze: limba, javor, modřín• Mandžusko

smíšené opadavé lesy• podobné lesům střední Evropy• druhově bohatší (dub, buk, javor, ořech,

jehličnany)• Korea, severní Japonsko

subtropické neopadavé lesy• neopadavý dub, vavřín, kafrovník, kamélie,

magnólie, bambus

Eurosibiřská podoblastSibiř, Přibajkalí, Kamčatka typické geomy:

mechová tundra (rašeliník, křoviny: klikva, bříza)travnatá tundralesotundra (zakrslé: bříza, olše, vrba)tajga

• západní Sibiř (po Jenisej): smrk, jedle, borovice• východní Sibiř: modřín, lípa, javor klen

smíšené lesy• Altaj: lípa• Usurijská oblast: dub a klen

Ponticko-středoasijská podoblastKazachstán, Mongolsko, střední Asie, Tibet, vnitrozemí Íránu a Turecka

typické geomy:suché stepi

polopouště

pouště

lesy: jen zbytky na svazích hor, (JV Tibet, ŤanŠan)

druhově pestré (modřín, cedr, jedle, vrba, ořešák)

xerofytní vegetace: keře: saxaul, tamaryšek

stepi a polopouště: na jaře rozkvetou, začátkem léta uschnou

Mediteránní podoblast

pobřeží Malé Asie a Arábiesuché horké léto, vlhká zima

typické geomy:vždyzelené středomořské lesy

• cypřiš, jilm, tamaryšek, neopadavý dub, halebské sosny, pistácie, dub korkový, olivovník, libanonský cedr

Severoafricko-indická pouštní podoblast

pouště Arábie, Iráku, Balúčistán, Sindh, Thár

vegetace jen údolích řek a zavlažovaných místech

kulturní plodiny: palma datlová, rýže, bavlník, cukrová třtina

Zoogeografické členěníIndomalajská oblast

Paleoarktická oblastpodoblast tunder

podoblast tajgových lesů

východočínsko-japonská podoblast

středoasijská podoblast

středomořská podoblast

ZOOGEOGRAFIEpodobnost zoogeografického a fytogeografického členění

fauna:vysoká kontinentalita fauny

druhově chudá na severu a na pouštích a horách střední Asie

bohatá zejména Jihovýchodní Asie

málo endemických forem – jen v JV Asii

příbuznost sibiřské a severoamerické fauny• sob, los, jelen, bobr, rosomák, hranostaj

příbuznost africké a indické a západoasijské fauny• lev, dikobraz, slon, nosorožec, poloopice