. " -" .. "-

sten()grafieké zpráv)T

První zasedaní z roku 1889.

1889.

.

~ttntlgra1ifltht ~erithtt~es

Parlamentní kr;"ovna

,..

I

~~~---- IPl:aha - Rohlícek & Síevers - Prag. 41200917.49

s-t~1 15. !Í g G ~.

T ~.'.'- -.-.

,zprava~ttltograp~irdJer ~tridJt Stenografická

ilber bie o

{xVírr. @5i~ung ber I. ~af)re~fefíion be~ XXV III. sezení L výrocního zasedánílo~m. 2anbtage~ u. ~al)re 1889 am 26. 9touemó. Ceskéhosnemu z roklJ. 1889. dne 25. listop.

1889. 1889.

~ o r f i~e n ber: @5e. '.;j)urcf.l!auá)t ber Pre d sed a: Jeho Jasnost nejvyššíOóerftlanbmarfcQQU ®eorg !Šurft uon .t!ob- maršá.lek zemský, Jirí kníže Z Lob-fotvie&. kowicz .

. ~ n W e fen b: 1ler Dóerftlanbmarfá)aIl' Pri tom ni: Námestek nejvyššiho~teIluertteter Dr. .l>eillriá) eo(c unb dne maršá.lka zemského, Dr. Jindrioh Šolegrol3ere ~n3af)! Uon 2lbgeorbneten. a vetší pocet poslancu.

~ m ffi e 9 i e run 9 ~ ti f cf.le: @5e. ~ece1­

{en~ ber f. f. ~tattf)arter %ran3 ®raf uon

~~un ,pol)enftein, f. f. .t'>ofrat!j W1attaeunb f. f. @5tattQaUereiratlj 3abufc{).

% a 9 e ~ o r b n u n g.

1. .8111eite~efung be~ 5Berid]te~ ber 5Bubget­~ommiITion iiber bie ~ntr!ige be~ ~anbe~au1lfd]u­Be~ betreffenb bie \ne~aurirung ber <Set. 58arbara­firdje in ~uttenbet9, ~btg.-.8. 511, IDr. CL vn.

~. ljorl[e~ung bcr Aweitm ~cíung be~ !Se­ridjte~ bcr 58ubgeHtommiITion iiber bm ~anbe~­lloranfd]Tag filr ba1l 3a~r 1F:90, ~btg.,.8. 471,IDr. CXXXIX.

3. IDriue ~efun9 be~ 58erid]te~ ber 58ubget­StomiITion ilber ben ~anbe~lloranfdjTag filr ba1l~Q~r 1890, ~btg .• .8. 471, IDr. CXXXIX.

Begi~n der Sitzung um 10 Uhr 20 Min. Vorm.

Nejv. maršálek zemský (zvoní): ~~.ha-juji schuzi. .

~cf.l erilffne bie @5i~ung.Jednací protokol XXIII. sezení ze

dne 21. listopadu byl po predepsanou dobuk nahlédnutí vyložen.

Jakožto zá.stupoové vlády: J.Exc. c. k. místodržitel Franti§ek hrabe

Thun Z Hohensteinu, o. k. dvorní radaMattas a o. k. mistodržitelský rada Za­busch.

Denní pofádek:

1. Druhé ctení zprávy rozpoctové o ná­vrzích zemského výboru v prícine opravy chrámusv. Barbbry na Horách Kutných, c. sn. 511,c. t. CLVI!.

2. Pokracováni v druhém cteni zprávy ko­mise rozpoctové o rozpoctu zemském na rok1890, c. sn. 471, C. t. CXXXIX.

3. Tretí ctení zprávy komise rozpoctovéo rozpoctu zenrském na rok 1890, C. sn.471, c. tisku CXXXIX.

Sezení pocalo o 10. hod. 20 min. dopol.

. '!>a~ ®eíd)aft~protofoIl ber XXIII. @5i~.ung bom 21. 9touember ift in ber uorge­fcf.lriebenen %rift 3ur Q;injicf.lt aufgefegt getoefen.

~d) fteUe bie ~nfrage, oó ~emanb gegenbm !.ffiortfaut be~ Il3rotofoIle6 eine ~intoen·

bung erlJebt.1~9

914 L výr. Z&8t:'cl., 28. sez. 25. list. 1889. - L Sa~t~.CEeff., 28. CEit. 25. 9lob. 1889.

..•.~QnbtQg6fefretát Hnhm (fie~t):~itel 3. (trforberni~.

~Inbm ~nftitute ullb l8ereine. . 93.7[)0 fl.2Beiter, m:rtifeI XI. ber ~rlebigung.

i~ur ffieftaurirung unb moIlenbung be~CEt. meit~bome~ am ~roger @3djloffelUirb biebi~f)erige~nbuelltion bon 50 ~aufenb &u(benauf weitm 3 Sa~re, 1890-1892, belViUigt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá nek~?za slovo?

medanQt Semanb ba~ 2Bort? .Prejdeme k hlasová.ní. •Predmetem hlasováni jest kapitola 9.,

titul 3.\ potreba, a pak dodatek k vyrízeni,který pa.n zpravodaj byl jménem komiseprednes), a který zní: ,

XI. .K oprave a dostavení chrá.mu~vato- Vítskáho na hrade Pražském povo·luje se dosavadní subvenoe rocních 50.000zl. na další tri léta 1890 -1892. . __f

&egenftanb bet m:bftimmungift5eapíte( 9.'tit. 3. ~~nbere SnfHtute unb mereine" unb ,betbom .perrn lBeriCÍ)terftattcr beantragte neuem:bfab !ler @;debigung, niímHCÍJ:

XI. .BUt lHeftourirung ullb moIlellbuugbe~ €lt. l8eil~bome~ am ~raget CEcf}!oHelVirbbie bi~~erige CEu&\lentiolt\lon 50 ~aufenb fl•.auf weitere 3 Saf)re 1890-1892 bcwmigt. .

Žádám pány, kterí s t.emito položkamisouhlasí, by vyzdvihli ruku.

S~ erfudje bic ~erren, lUelcfje'mít biefen~ofitionen 'ein\lerftallben finb, bie -l)anb 3Uerf)eben.

Jsou prij aty ..@3iefimb augenommen.

62.922 fI.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá nekdoza slovo?~erlan9t Semanb ba0 ~ort?Tyto položky jsou p f'ij a ty.'tliefc ~ofitionen finb a n gen o m m e II.

~nbtag~fefretár Hnhm (lie~l):~ite( 2. @;rforberni~.

i)eutf~e~ 1!anbe~tgeater

Nejvyšší maršálek zemský: Žá.dá ještenekdo za slovo?

medangt no~ Semanb ba~ 2Bort?Jelibt nikdo za slovo nežádá., dávám

záverecné slovo p. zpravodaji.Pan zpravodaj vzdává. se slova.Predmetem hlasování jast kapitola

11., titul 1. potreby: Oeské zemské di­vadlo.

Žádám pány, kterí s touto položkousouhlasi, .by vyzdvihli ruku.

S~ etfu~e bfe -l)erren, lVef~e biefet ~o.fHion ~uftimmen, bie -l)anb bU er~eben.

Jest p r ij a ta.'

CEieift,;angeit~~.men.

Zpravodaj dr. Mattuš: Titul 2. Ne­meoké zemijké divadlo . . .' 62.922 zl.

-vy a není pouze ucilištem dobrého vkusu Zde dovoluji si pripomenouti, te ona.a mravu, representacnÍm umeleckým sa- suma, o které bylo jednáno v císle denníhoIonem, jak skutecne našemu národu býti porBdku práve predcházejícím, jest vloženamusí, nýbrž ješte neco více, že má býti již v rozpocet, že taktéž vložena jestnaŠfl národní di vadlo nám zároven zobra- cástka 50.000 zl. na chrám Svato- Vítský,zeuÍm celého našeho národního života, u- kterážto dotace letošním rokem vypršímeleokým obrazem jeho v draml\tickém a. tudíž na novo se klade do rozpoctu naútvaru a práve tato samorostlá, svérázná rok 1889.stránka umelecké rdprodukce divadelní u Ponevadž však vypadlo povolení, onás, ta pestována jest úsilovne nynejší kterém se by 180 usnesla komise rozpoctová,správou divadelní & myslím, že jest spra.- jež plll.titi má zase, jako predešle, na dobuvediiva, aby v tom bylo jí projeveno zde 3 let, dovoluji sobe zde uciniti jménemuznánÍ. komise návrh, aby se vložil do vyrízení co

Na této ceste pestování té svérázné, clá.nek XL:té individuální stránky národní v diva- K oprave a dostavení ohrámu Svato-delní naší produkci i reprodukci nejspíše Vítského na hrade Pražském povoluje se .prospeje se našemu divadlu a. tento úkol, dosavadní subvence rocních 50.000 zl. na

. zobraziti celý národní náš život, jest ve- .ialší tri léta. 1890-H92.lice duležitým, kulturním a um~leckýmúkolem našeho divadla pro náš národ.Na této ce'3te nalézám správu našehodivadla a preju si jen, aby touto cestouse brala co uejúsilovneji. (Výborne!)

Zpravodaj dr. Mattuš: Titul a. Jiné- ústavy a spolky . 93.750 zl.

· .i. výr. zasoo., 28.' sez. 25. list. 1889. - I. ~n~re~.CSelT•• 28. Sf~. 25 Ulou. 1889. 915

"

2.807 zl.13.486 zl.

100.000 zl.

80.000 ff.]6.000 fI.18.800 tI.

• 114.800 fI.·

. 296.COO zl.

. 40.000 zl.

Nejv. maršálek zemský: Žádá nekdoza. slovo k temto položká.m.?·· d •

>Sednngt ~emonb 3U . biefen ~ofitionenba~ m3ort?

Tyto E,0ložky jsou pri j a.ty.~iefe ~ofitionen fhtb nngenommen.

Nejvyšší maršálek zem'ský: Žá.dá.nekdoza slovo k ~emt_opoložkám?

medungt ~emanb 3u bieíen ~oiitione'nbd mort? .'

Jsou pr ij a. ty. ;CSíe finb u n gen O m me n.

Zpravodaj dr. Mattuš: Kapitola. 12,Verejné stavby. Potre"ba.: ,Tit. 1. Stavby zemských silnic 17g.728 zl.tito 2. Vodní stavoy ztlmské . 115.571 zl.tito 3. odpadá.tito 4. Stavby pozemní .tito 5. Koupe nemovitosti

Úhrad&.:

Tit. 1. Stavby zemských silnictito 2. Vodni stavby zemské .tito 3. Stavby pozemní . . .

Vyrízení: cI. Xl: nyní XII.Na subvence okresum a. obcím, jet

škodami živelními utrpely pohromy nasilnicích a mostech kla.de se v rozpocet10.000 zl., z kter~t sumy výbor zemskýpo prísném vyšetrení prípaduv podpory u-

6.206 fI.

24.050 ff.

31.560 fI.

60 fI.

, 16000 zl

130,000 zl Zpra.vodaj dr. Mattuš: Kapitola. II.98.430 zl K 'c lu . k"u e m vOJens ym:. '

. . ,Tit. 1. Uby.to,v.á.ni voj~a :. _~ 8O.()OO zl, tit._2._Príprež~,.. "i. '. '. • " 16:000 d..

31.560.'zl. tito 3, ~a~ace, voje~;~k~;. . ~, 18.000 zl. .

60 zl. 2nnbtag~f~fretcir Hóhm '(fie1t) :Stapite!, Xl. Q;rforbetnif~.

ID1iHtdr3ttJecfe.

3 620 I :tttel 1. ID1ilitiirbequnrtirung. Z. :títef 2. ~orfpdnne

100 zl :titef 3. ID1ilitcirftiftungen ~. ~m ®an3en. Ral'itd 11

36.000 zl

srapiteI 10. i8ebecfung.<Eid)erf)eitsAttJecfe.

stíte! 1. Qunbe~3ttJnngsnrbeitsan-ftaIt in \.lImg . . , . .

%iteI 2. ~anbe~httJangsatóeitson.ftaít in ~atbubi~ . . . .

%itcf 3. Qnnbesbeiferungsonftnrt

í!anntagsfefretcir Hohm (Hest):Stapitel 10. Q;rforbernis.

®id}erl)eits httJecfe.':titel 1. í!anbeshwang~arbeitsan.

fta!t in ~rag . . . . . 87.493 fr.%itd 2. %iliale ber Qa~beshttJnngs.

arbeitsanftalt in ReP9 ..:titef 3. Qanbe55\t)angsarbeit~Qn.

fta1t in \l3lubuói~ . . . .%itel 4. EanbesbefíerungsanftaIt

fur jugenblid}e Rorrigenbenin Stoftenblatt . . . . . 31.067 fI.

%itel 5. ,gwungsarbeitS3anftaItenauúerl)alb i809men.. . 15.000 fI.

. :titd 6. ®d}ubsuufwanb . 130.000 fr.:ti tel 7. ®enbarmerie '.. • 98 430 fI.

~m ®un3en • 39i.~46 fT.

Zpra.vodaj' dr. Mattušl;(cte): Kapitola fiir jugenbHd}e ([onigenben in10. 'X úcelum b~zpecnosti: Potreba: sroftenblntt . . . _. . ',' ~.620 ,ff:.Tit. 1. Zemská. donucovací .:titeI 4. 58ergutung nu~ttJcidiger

pracovDa. . . ..'-"" . 87.493 zl. d ~erpffeg~foften. • . . • . 100 ff.tito 2'._Filiák' zemské donuco- " :titd 5. Q;ríci~e fur <Ed}~bMofien 36.000 ff..

• . vact pra!Jovny pro žensKé;' ~m ®an3en srnp. 1~. . 71.340 fI'. "v _Repíéh; . . . . ~'" ; 6.206 zl.

lit. 3: Zemská donucovaoípracovna v Pardubicích. " 24.050 zl.

tito 4. Zemská polepšovna pro '· mladistvé ká.rance v Kosto-

mlatech . .'. . . . . '31.067 zl.tito 5. Donucovací pracovny

mimo Cechy .....ti~. 6: Nákl~dy hnanecké . .tit. 7. Úetn otvo . . . . .

" ,:N- ,,',. .

. '!, '-0, Uhrada.:.-,-Tit. 1. 'Zemská donucovací

. ' . p~acovna. v Praze. . . '.tito 2. Zemská donucovací pra­

covna.v Pa.rdubicích.. . ..tit. 3. Zemská. polepšovna pro

mladis~vé káranée v Kosto­mlatéch •. . •. ..-: . .

ti~. 4.. Náh~ady jinozemskýcho~e~rova.cíoh .ítrat . . .

• tit._ 6. Náh'rady 'nákladu 'hna-I ' neckých . . .. . . . . .

916 1výr. zaeM., 28. sez. 25. list. 1889. - L 3aljre!3-®eff., 28. lEi~. 25. %lu. 1889.

díleti muze. Výkaz o tom, kterak "urnoutou se naložilo, budiž dán v úctechzemských.

Vyrízení peticí:17. Petice é. 5 okresního výboru lom­

nického, C, 25 okresního výboru v Opocne,C. 212 obce roztocké, C. 266 okresního vý­boru ve Svinech Trhových, C. 621 1889okresního zastupitelstva v Litomyšli a C.

348 okresu a mesta Litomyšle, C. 639 obceStubenbachu a Grosshaidu za udelenísubveuoí na stavbu okresních silnic od­

kazují se výboru zemskému. aby pri roz­vrhu dotace v rozpocet položené k nimhledel.

18. Petice C. 26 obecního zastupitel­stva ve Rtyni, C. 38 rolníku v Jarošove,C. ,253 okresllÍho výboru ve Štetí, c. 292okresního výboru v Ohebu, C, 393 okres­ního výboru vAší,' C. 632 obecního za­stupitelstv& v Neumarktu odkazují se výboru zemskému, aby blede k dotaci v kap.12. lit. 1, § 6. po náležitém vyš~trení primeranou pomoc udelil a. dle okolnostíi k c. k. vláde se obrátil s primluvouaby velkými živelními nehodami stížený~okresum & obcím z prostredku stát,nÍch kupomoci prispela. .

19. Petico sta.rosty okresu a. mesta.v Sedlcan6\Jh (c. 22) za subvenci kuIlt&vbe dráhy místní z Votio do Sedlc&nodkazuie se výboru zemskému, aby o ní§etrení konál & zprávu, s návrhy podal.

ócn, ltlirb in ben ~orallíef)lag bie @5umme Uon10000 @ulnen eingefteUt, uon ltldcf}et bet2anbesausfef)uf3 naef} fttenget ~rljeóung betóetreffen 'Den ~iiUe Untetitii~ungen ert~eirenfann. :Die ~erltlenbung biefer ®umme ift inber 2anbc~rcef}nung nacf)3ultleifen.

\J5ctitionen: 17. :Die \J5etitionen 91r. 5 br~~c3irf~ausfef}uffcs in 20mni~, \nr. 2a b~~c~irf~ausfef}uffe~ in 0POCIlO, 91r. 212 ber@emeinbe. ~ohtof, 266 bes 5Se3irfsausfef}uff~.m lEcf}tOCtl1l~,~Tlt. 621 ber 5Sc3irfsocrttetungin 2eitomifef}{, 91r. 3.t8 bes íBe3irfes unb ber®tabt 2eitomijcf}L 91r. 639 bet ®emeinbelEtubenbaef} unb @toi3f)aib um @cltldf)tunguon lEubbentionen fut lSebidsrtrajfenbautenwetben bem 2anbcsausfef}uífe mit bem ~luf'trage bugcltliefen, biefdben bei 'ocr ~ert~eilungbC\: in ben ~oranfef}lag eingefteUten '1)otattonbU berudfief}tigen,

18. 't)ic \J5etitionen 91r. 26 bet @emein.?cucrtretllnH in '-'ertin, 91r. 38 ber ~anblOirtf)e~n 3arof~au, lnr. 253 bes lSe3idsausfcf}uffes~n lllegftabtf, 91r. 292 bes 5Se3Idsausfcf}uffestu Q;ger. 91r. 393 bes íBe3idsousfef}uffes in.~fcf}, 911:. 632 bet @emeinbeuertrctung in 91cu.madt werbcn bem 2anbcsausfcf}llffe mít nem~uftrage bugeltlie[en, mit lniidfief}t auf bic:Dotation bes .reap. 12 stit. 1 § 6. naef) ent·.f~recf}enbct . Q;tgebung eine angemeffene ~u~.gtlfe AU~cltlii~tcn, eoentueU fid} oud} bei berf. f. lnegterUnH hU betltlenbeu, bof~ biefelbe'oen burcf} grof3e Q;lementarereigniffe beíd}dbig.ten íBe3irfen unb ®emeinben OU5 ben @5f.áot5;mitteIn cíne Untetftii~ung gemiif)te. "

19. :Die \J5etition be~ ~e3irf~obmonn~

2nnbto9~fe,ftetiit Hfihm (lie~t): unb ®emcínbebo.rftc1}eri in @5eblcan um!Se.-gaptter- 12. Q;rforberlttf~. wiUigung dnet lEu8I:Jention 3um !Soue 'ocrOeffentlid}e >Bouten. 2ofo{bnfJn Ilon llloti~ nnef} lEebfcan (91r. 22)

Xitef. 1., 2an'oe5ftraffenóauten. .- 179.728 ff. mirb bem ~anbeGausfef}uffe-' mít bem ~uftrngest~td 2. 2~nbe~~afferbauten . . 115.571 ff. bugeltliefen, uber bir.felóe ~t1)ebungen bU pfle.~ttel 3. ~lfen6agnen • • :, _- gen unb !Serid}t fommt ~nttii~en ~u ~~ftatten.

~!td 4. ,f)ocf}~au.' '. . • . . 296.000 fL ' " . l~tel 5. ~eQhtdtennllfauf . • . 40.000 ff. Nejv. mariálek zemský:' K"temtló po-~ ®anhen ~apitel 12 .• 631.299 fI.'Iložkám se prihle.sili k slovu: ,". I'

.8u biefen ~ofitionel~ ~abett ficf} mel}rp:e

~ebedung 3um !{lapite{ 12. .' .\)cmn 3um !ffiorte geme!bet. .stíte! 1. 2anbeGftraHenbauten,.·. 2.807 ff. Contra p. pos!. Dr. Šil, pro pp: posl.

~l,'teI 2. 2anbe~wafferbauten ;.' . 13.480 +fo Kaftan, Dr. Paoá.k\ Nemec & Toužímflký.~ " Dávám Sl9VO p. dru Šilovi, který jest

ltel 3. .t>o~bnu. • • ~ . . 100.000 ft. zapsán proti' návrhu komise~ ',. .

3ui 9on3en !{lap. 12 • . i16:;86 fI Pan Dr. Šil má. slovo.' :í!'~.

Q;de~iQung WIt ,~ ie~t XII.', Pos!. dr. Šil; .Slavný sneme'l Kdy!'

aíit ~le lEubbenttomrung oon !Se3'lrfen pred nejakým cAsem oci~l& se ve verejno­unb ®t'metnben, mdd}e butcf} Q;{emen!arunfdGe sti ceské zpráva, že mezi jmény mužn

an lEtta!fen unb !Stúden ~cf}abe~ erlittt'n- ~a, jimiž ozdobeno býti má. prucelí musea ktá~

1. výr. zasad. 28. Bez. 25. list. 1889. - 1. ~a9re{l.@3eff., 28. @5t~.25. inoiJ. 1889. 917

,

lovství ceského, nenalezá se jméno mistra uechose, "putuji rok co rok do povestnéhoJ aua Husi, (Slyšte!) tu pra vé pobourení místa nad Rýnem', ne tak, aby spatrilyzpusobilo to v lidu ceském, nikdo nechtel trun, na nemž sedel císar Sigmund, nezprávám tem víry dáti. aby spatrily oltái', u nehož sloužil mše

Avšak nyni, když nalezá se v rukou papež Jan XXIII. a mitru téhož, avšaknašich zpráva rozpoctové komise, která proto putují tam, aby spíše spatrily bibli,týká se stavby musea ceského, a o které v které vlastnorucní poznámky cinil mistrsnad již ani na tomto sl. snemu jednano Jan Hus, a z které sílu a nadeji cerpal jbýti nemá, tu potvrdilo se, že pravdou ony putují tam, aby spatrily s údivem ·ajest, co tehdaž psaly listy ceské. A kdo hruzou onu desnou a temnou celu, kdeby tomu ješte nemohl aneb nechtel snad v duši jeho hrdinná láska ku pravde zví­veriti, nuže necht popati'í na tu velkolepou tezila i na vzdor mukám nejvetším a ibudovu musea království ceského. sama veleohavné smrti. (Výborne!)

Tam spatrí 69 votivních desek, na Tisíce lidí ze všech kra.jin vzdelanýchnichž stkvi se jména mužu z dávné minu- putují každorocne v ouo mesto, aby spa­losti a z doby prítomné, avšak marne tri ly ono neblahé místo, kde veliký tenpatrá zrak, marne hledá oko jméno mistra muž vydechl velikého svého ducha a myJana z Hust. samotni, my krajané, my potomci jeho,

Fakt jest to tedy. Jméno mistra Jana meli bychom zustávati za jinými, my meli.z Husi nemá zdobiti celo musea j a tu bychom odríkati se jeho a vlastní slávy,ptá se veškerá verejnost ceská, ptá. se lid kterou dává jméno jeho národu našemuceský: Co jest prícinou toho, jaké jsou (Výborne !), kterou dávalo jemu a dáváduvody jednání takového? "Clarorum vi- ješte podnes?!rorum vitas posteritati tradere,~antlquitus Nebot, co praví znamenitý mY(llitelusitatum u, tak napsal již starý Ríman Ta- anglický Knox: ~A kdyby národové vo­citus a chvalitebného zvyku toho držel láni byli jerlnou pred soudnou stolici dejinse vždy národ ce3ký, (Tak jest l) a kdy by meli klásti pocet, 00 každý pri-

. Národ ceský nebyl nikdy národem nesl ku spolecnému dílu, tu mnohý z nich,nevdecným. A mistr Jan Hus nebyl jen a to hr~jch na svou moc, zajisté by semužem slavným, on byl zjev fenomenální rozpakoval dríve, než by odpovedel.a muž epochální. (Tak jest! 'ýborne I) Francouz ukazoval by na své križá·

Byl veleduch, jakých sotva jednou cké války aJevoluce, Ital by mluvilo svéjedno rodí tisíciletí. (Výborne! Tak jest!) renaissanci, Spanel by vypravovalo objeve­Jím pocal nový vek, napsal slavný historio- ném dilu sveta, Rusko by vypravovalo ograf Palacký. svých dlouholetých zápasích s východními

On roztirištil mohutnou pestí pokoru- barl~ary, Anglie o kolonisování Ameriky,jící a ponižujíci pouta autority, on posta- - Cech uprostred techto projevu byl byvil právo svedomí, volnosti myšlení a svo- oprávnen dožadovati se místa slavného, abodu proti autorite ... On prvý provolal Hns šel by o celé století pred Lutherem.pokrok svobody, jejž vekové podávají od (Výborne! Výborne!)té doby jedE-n druhému. Tak soudí vzdelaný svet o našem ve-

Pocátky reformace ceské jsou podstat- leduchu, a my bychom se meli jeho od­ným cláukem pokroku a vzdelanosti lid- ríci?!ské. Všichni národové uznávají a ctí "Ná.rod, jenž nectí slavných mužumistra J a'na Rusa jako jednoho z nejvzne- svých, sám cti boden není," zvolal Karelšenejších bojovníku za veškeru svobodu Sladkovský a já volám za velkým tímlidstva. n:.rtvým: Národ ceský s hrdostí a vdec-

V daleké Francii, paláci Luxemburg- ností pohlíží k muži tomu, národ ceskýském, naJezá__"e jeho medaile a na prední verejne pred cel)'m svetem hlásí se k nemu;strane' bibliotéky sv. Jenovefy stkví se národ ceský cti a velebí jej a ctíti a ve­mezi sty muži povesti a významu sveto- lebiti jej bude vždycky. "Výborne! vý­vého jméno mistra. J a~a Husi. (Slyšte!) borne!) Rus znamená kus historie ceské,

Na pomníku v Ríme, ve Ferrare, (tak jest!) Hus znamená list dejin národuWormsn nalezlo cestného místa, ceského nejstkvelejší a nejslavnejší. (vý-

"Tisíce dcer a syntl národu nejvzdela- borne!) Hus znamená slávu naši, našinejšíchU, praví francouzský dejepisec Bon- vzdelanost, naši osvetu, naše žití, naše

131

918 1. výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889 - L ~af)r~~@3eff., 28. @5í~.25. 91otl. 1389

všechno! Ci kdo chtel by tvrditi, znajehistorii, že by nebyl dávno vymizel národceský z rady národu živých, kdyby ne­bylo bývalo mohutného onoho hnutí hu­sitského? (Souhlas v levo). V dobe ténám bylo vráceno vysoké uceni pražské,v dobe té zlomena byla moc a nadvládacizincu, v dobe té zrodila se myšlénkasvobody, v dobe té zrodila se myšlénkavzá.jemností slovanské a myšlénka národ­nosti, která nás zachovala pri životu. (Vj'-borne!) .

Ze hnuti husitského prýštila se hi­storie mi.rodil. ceského po celé dva dlouhéveky, doba to nejslavnejší, doba to nej­štastnejší i nejstkvelejší v celém tisíci·letém žití našeho ná.roda. (Tak jest!)A puvodcem a tvurcem doby té byl mistrJ au Hus a proto cten byl a veleben podlouhé ·dva veky a proto cten a velebenjest nyní od veškerého lidu ceskéhoa proto v udivení tá.že se ten lid, jakstáti se mohlo, jaké duvody to byly, žetakovému veleduchu ani tak skromnéhonedostalo se zadostucinení! (Tak jest!Bohu žel, vlevo.)

A tu namítne se mi, že pri usnášeníse o jménech, jimiž zdobeno má. býti celomusea ceského, byl zretel brán jenomk mužum tem, ktetí o jazyk se zasloužilia literárne cinni byli. A Mistr Jan Husnebyl literárne cinným? A Mistr JanHus nezískal si zásluh o jazyk ceský?(Tak jest!)

Mistr Jan lIus jest reformátorem ja­zyka ceského. (Tak jest!) Z péce o zá­kon krestanský, aby úspešneji pusobilv mysl obecného lidu a ušlechtil srdcejeho, Hus v kázáních i ve spisech svýchupustil od dosavadního jazyka; Hus mluvuobecného lidu povýšil na jazyk spisovný,on phpra vil pudu pevnou prekladatelumbible Králické, temto tvurcum našehonovovekého jazyka spisovného a jako vevíre a ve mravech cistoty dbal, tak dbali cistoty jazyka ceského. (Výborne!)

"Jako Nehemiáš, slyšev, any dítkyžidovské mluví od pola azotsky, neume­jíce židovsky, jal se je bíti a mrskati,tak jsou mrskání hodni Pražané, kterímluví od pola cesky a od polil. nemecky,a kdož by to všechno vypsati mohl, jakjsou již rec ceskou zmetli, tak že,pravý Cech, slyše, ani tak mluví, neroz­umí, co mluví."

Tak horlí val v kázáních svých ka­zatel Betlémský. (Slyšte!)

HU3 byl reformátorem ceského pravo­pisll. On starší pravopis ~pr~žkový, kte­rého aží vá se dosud v .polštine," ten ne­pohodlný a neladný prJ.vopis, zamenil zapravopis diakritický a to tak dokonalýmzpusobem, že se ho až· -ciodneška ješteužívá.. Dle tohoto pravopisu Husem za­vedeného upraven v novejší dobe též pra­vopis charvatsky a nyní se pokusy cinío to, aby i v polštine byl zaveden.. Zpu­sob Husuv tak se zamlouvá, že cizí uceilciupotrebují ho ku transsJ.ipci jazykuvorientálních. (Slyšte!)

A pri tomto ser.tavenÍ pravopisuukázal se Hus co výtecný znatel mluvidela hláskovánÍ.

Hus byl též linguisticky vysocevzdelán, cemuž nasvedcují precetné do­klady ve spisech jeho ze všech jazyku,zejména z jazyka latínského, reckého,hebrejského, polského a jiných.

Všech techto vedomostí svych užívalHus na prospech jazyka ceského. (Takjest I)

Hus má velké zásluhy i o písem­nictví ceské. Literární cinnost jeho byla

vysoce požehnaná a plodná. .Když Hus žil od r. 1419. do r. 1414.na ceskem venkove, jal se skládati spisyjazykem ceskym, jimiž i leám svym razilcestu do srdce obyvatelstva.

Obsahem a slohem Hus rovná seŠtítnému. Spisy Huso vy, ac dobou i vícenež plné ctyrstoletí Qd nás jsou vzdálenya ackoliv jsou prevážne ob~ahu nabažen­ského, prece dojímají ušlechtilým slohemsvým a zvláštní vfelostí a opravdovosti,a i dnes ctenár muže je cisti se záliboua mnohym užitkem. (Tak je"t!)

Právem Hus náleží mezi národní kla­sické spisovatele ceské a obratností slohuve stare dobe nemá sobe rovného.

"Reci a spisy Husovy,· - soudíPipin, - "na clobro nás vyvádejí ze stre­doveku a staví se na tu duchomí pudu, .ná. které vyrostlo nové vedomí E \'ropské. u

Jš. nechci se dotýkati jmellmužu namuseu se nalezajících, ackolív mohl bychtak uciniti. Patri historii, avšak konsta­tuji, že i velký Hus byl reformátorem ja­zyka, a že má zásluhu o jazyk ceskýa literaturu ceskou. (Vyborne!)

Nuže, které jsou to ohledy, které jsoupríciny, že se odmítá deska Husova?

Nejvyšš. maršálek zemský: Pa.n re<:l­nik tádá za dovolení, aby smel nekterÁmísta precísti. Nenamítá-li se niceho protitomu, mám za to, že sl. snerd to· povo.­luje. Racte tedy pokracovati!

Posl. dr. Šíl: Ve psaní svém príteli Miku­láši praví:

"Po vyslanci augspurském, jenž hla­soval pro Husa, následovalo 81 hla.sd proRmrl, byli to nejvíce hlasy vyslancu zeŠvýcar, Francie, Ita.lie a Anglicka. (Slyšte I)Pak jsem prišel já. na radu li recníl jsem,milý Mikilláši, asi takto: Velkým nešte­stím jest pro mne, otoové ctihodní, žejsem byl vyslán k souzení Husa, kteréhojsem z pocátku v zaslepenosti své pova­žoval za nebezpecného,. pronásleduje jej.S'yše však jeho slova, poznav jeho pravdo­mluvnost a statecnost \T utrpení i ve ve­zení, uhostil jsem ho v srdci svém, a jestmi velice líto, že byl seDÍ vlákán a olou­pen o svobodu týmiž hlasateli tlvangeliaKristova. Ani nejmenšího poklesku ne­shledal jsem ve 'vecech, o kterých byltázán. Procež umývám svých rukou nepo­skvrn~ných krví tohoto spravedlivého,již snad prolejete na svuj prospech a abyse neodhalila hríšnost a prostopášnostknežstva. Jak dlouho potrvá blaženostlidská zde na zemi? Okamžik. Avšak po­ctivé jméno trvá vecne, a to chci zacho­vati sobe a získati národu, k nemuž pa­trím. Já hlasuji pro svobodu cest a ti vot."

To jsou slova z úst kostnického pre­vom Pogia. A když odehrála se katastrofaona, když nadešel hruzný den a hranicespálila a strávila velkého muže a mucen­níka toho, tu psal na den sv. Kallixtav ríjnu r. 1415. tentýž Pogius svému prí­teli Mi kuláši :

"Tuto událost o kacíri, milý- Miku­láši, sdeluji Ti proto, abys vedel, jakoupevnost u víre pred svými protivníkyHus dokázal, jak ve víre té zbožný mužten blažene zesnul. Veru, pravím tobe,muž ten byl príliš spravedliv pro tentosvet!" (Slyšte! Slyšte!)

To jest pánové, výnatek ze psaní pre­vora P~'gia. A. proc by šlechta ceská pro­tivila se uctení památky mistra JanaHusi. Ci opravdu zanikli do konce po­tomci té šlechty ceské, mezi nimiž JanHus míval nejduvernejŠÍ prátele a ctitele(slyšte !)

Když r. 1412. Prahu 'opusti~ aby

f. výr~ iased., 28.. BeZ. 25. list. 1889. - I. 3alJte~'@)eff., 28. ~. 25. 9lou. 1889. 91.9

Pos!. dr. Šíl: Slova Pogiova, kdyžmel vydati svedectví, zdali Hus má býtiupálen cili ne.

Nejvyšší maršálek zemský: Prosímjaká slova '?

Jsou to ohledy k daohovenstvu a hi­storické šléchte. (Tak jest!· V'ašatý volá:Náš zemský výbor!)

Avšak o snaženi Rusove veda histo­rická promenila staré své názory, ved&

. hisoorick4 ocistila paniá~ku slavD.ého mistra.Klassiókým svedkem jest vynikající

clen tohoto domu, p. prof. Tomek, kterýve tretím díle své histori6 mesta. Prahysám pravil a dukladne a jasne 'vyložil,že nebylo úsilím Rusovým, vyualézti neoonového, nýbrž ucmím krestanským vzde~lá.vati lid a vštepovati mu pravé pojmyo nem. (Slyšte!)

Základní· spor mezi Rusem a johoprotivníky ve víre netjkal S6. než meziautoritý papežské, jež pripouští i nejno­vejší ustanovení o neomylnosti papežské,

. Hus jeví se co knez vzorného života,jenž nejen slovem, al~ i príkladem puso­bil, vystríbaje se všech nemravností, jimiž

tehdejší duchovenstvo prosáknuto bylo]prestávaja na skromných príjmech, kterése mu dostávaly z nadání kaple Betlém­ské a z úradu ucitelského na universite.(SJy~te I). Sám veledustojný pan dr. Lenznezapirá, že mistr Jan Hus byl muž bez·úhonný, (Slyšte!) mravd ušlechtilých allbezných, úmyslu dobrých a pln úprím­ných SDll.h,aby se stala v církvi náprava.(Tak jest!)

Vynikal vroucími city ku svým prá­telum, kterí na npj hledeli jako na vzori krestana i knez'Z a proto lteli na jehoústech. (Slyšte!) Ze konsilium Kostnickénad Husem vyslovilo soud nesprávný, do­vodil Tomek s právnickéh o stanoviska.tak· dukladne, že v této prícine byla po­slední a rozhodná slova v procesu Huso­vé pronešena. Sám dustojný p. dr. Lenzve své knize nemuže jinak n'ež vyjádriti,než želeti, že s Husem, mužem tak bez­úhonným, podobne naloženo bylo. (Slyšte!)

Ocitý svedek, pre vor Pogius, kdyždával svedectví, zdali má být upálenHus, nebo ne - a.prosím nejvyššího panamaršálka, ahy mi bylo dovoleno nekoliks~v zd~ precísti.

Nejvyšší maršále k zemský: Ciním do­ta,z na podporu.

Žádám pány, kterí souhlasi s ;ávrhem,aby vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatecn~ podporován.Prichází nyní k reci první recník,

který jest zapsán pro návrhy komise, p. posl.Kaftan.

Dríve však dovoluji si ohlásiti, že seprihlásili k slovu pp. dr. Borový, Tomeka dr. Steidl.

Dávám nyní slovo p. posl. Kaftanovi.

920 I. výr. ZS.6~d., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~a!)re~·~eff., 28. @5i~.25. 9100. 1889.

zbavil ji interdiktu, tu trávil pohostinne· treba, aby celo budovy musejní neslo deskuu sveho ctitele z rodu panskebo, p. Jana, votivní se jménem mistra :.]ana Husi. (vý­z Ústi, a. když tento umrel, trávil poho- borne! Hlucný potlesk! Recniku. se gra.­stinne u p. Jindricha Lefla z Lažan. A tuluje)v Kostnici, pánové, Jan z Chlumu, Václavz Dube, Jindrich s Plumlova a jiní a jiníze clenu šlechty ceské. staveli se castoproti veškeremu sboru, opovídajíce vysvo­bození Husovo.

Tenkráta v Brne a v Praze odbývalyse sjezdy šlechty ceské a mora vske, a nat.ech diktovaly se listy dutklivé králi Si­gismundovi, aby dostál bezpecnému glejtua aby narídil propuštení Jana Husl asvobodné jeho slyšenÍ. Narknuti Husovopokládali páni za narknutí celeho národa(slyšte! slyšte!) a koruny ceské. A poupálení mistra Jana Husi šlechta ceskána snemu pražském r. 1415. protestovala

proti nálezu kostnickému (slyšte!) jako Poslanec Kaftan: Slavný sneme! Snemnespravedlivému a jako vynesenému jenom království ceského usnesl se v sezení svemze záští proti národu ceskému (tak jest! dne ]6. ríjna ]884 na tom, aby s uprave­Prof. Tilšer volá: Pempora mutantur!) a ním recište Labe od Melníka až ku Hradcivšemu slovanskému, a 452 pánu a zema- Králové k úcelum zemedelství a voro­mi ceských privesilo p8Cete své k listu plavby, jakož i k ochranování brehu, dáletomu. pak se zretelem na zájmy prumyslu zapo-

Byl by nejvyšší cas, aby vlastenecke cato bylo, pri cemž melo býti hledenoduchovenstvo a historická, ceská šlechta, k tomu, aby tato trat Labská byla. takverne katohcká, oproti památce mistra upravena,· by pozdeji mohla sloužiti 'uJana Husi postavila se na stanovisko du- plavbe lodí. Zemskému výboru bylo ulo­chovenstva francouzskeho,. (Slyšte!) na ženo, aby v pricine této práce vypracovalstanovisko, které Izaujalo oproti památce potrebne projekty a rozpocty. Provedení

panny Orleanské, jež byla za kRoítku pro- velkolepé úlohy této, která byla sl. e:ne­hlášena a upálena a nyní ale ctí se jako mem na technicke oddelení zemské vzne­svetice národní! (Tak jest!) Koncím, a šena, nebylo verQ tak snadné.nevím co bych jiného rekl, než slova,jinde jit pronešená: 7lN edostane li se jmé- Projekt mel vy hoveti požadavkum zeme­no Husovo na museum ceské, nestane se delství, aby v první rade nižiny polabskážádné neštestí. ·Tím se lesku jména mistra proti povodním letníIÍl, casto se· do­Jana Husi ani.v.cizine ani v srdcích lidu stavujícim osení a traviny\.nicícimaornouceského neublíží.. . pudu odplavujÍoím chráneny byly naproti

Uznáváním jména teho ctí se pouze tomu však mel projekt ten usnadniti raci­ten, kdo je v úcte má. Skutkem tím padne onelaizavodnování a odvodnováni poricníchale mohu~né svetlo na jmena tech, kterí pozemku aniž by' tím prumyslovým závo­tu dnes. rozhodují a na tuto pritomnou dum podle reky ležícím škoda z tohodobu (Tak jest!) a každý jmenovíte cizi- povstala.nec, prišedší sem. vycte sobe, v jaké tme, Uprava Labe mela býti dále tak pro­v jaké ·bíde mravní a duchovní nalézal se '/edena, aby byla reka schopna ucinenaceský lid. Není to nic nového v dejinách, ku voroplavbe, brehy aby byly tak upev­že se národ stydel za své národní veldu- neny, aby vzdorovaly návalum velké vodychy, že se za ne han bil. .Ale v takových a ledu, a konecne melo Labe býti upra­dobách nemluvilo se o pokroku národa! veno tak, aby pozdeji i plavbu lodi pri­(Tak jest! Výborne!) Já ciním urcitý pustilo. Nikao, velectení pánové, ani tennávrh: nejzkušenejší hydrotekt, neodvážil by se

Slavný sneme racíž se usnésti: Zem- ·projekt tak dalekosáhlý, tak hluboKo do&kému výboru se ukládá, by ucinil, ceho zájmu našeho krásného Polabí, tohoto zla-

L výr. zased., 28. sez. 25. list.' 1889. - I. ~a~re6~@;eff.,28. @5it. 25. 91ou. 1889. 921

tého prutu, zasahující vypracovati, aniž by mereno, avšak, nemohu opomenouti upo­dríve bedlive povahu reky, zejména. však zorDÍti rozhodující cinitele na to, ž~ na­její vodnost pri uejnižšÍ!D, stredním a nej- vržená korrekce reky jen tenkráte bez ne-

'vyšším stavu vody dukladne prozkoumal. bezpecí pro naše Polabí upraviti se dá,K tomu ovšem zapotrebí jest mnoho pred- když bude o dostatecné vyrovnání spádubežných a prípravných pra.cí a predevším v nových cástech, a zejména také, kdyždlouholetého, bedlivého na správné zásade bude o rychlý odtok velikých vod dosta­se zakládajícího merení vody, dále vypra- tecne postaráno, což ovšem nejlépe kana­cování polohopisných a vodopisných plánu, lisováním reky docíliti se dá.

podélných a prícných profilu této reky. Dle dosavadního projektu, který pro­prozkoumání geologickýéh pomeru a mnoho kopání 49 serpentin navrhuje, zkrátila byješte jin)'ch prací. Na zá.klade takového se vodní dráha Labe o celých 30 km.,materialu teprve muže býti príkroceno ku címž by ovšem také veliké povodne z ho­stanovení zpusobu, dle kterého reka ta rejších cástí Labe do nížiny Labské rych­uplavnena býti má~ leji se dostavily a ji zaplavily. Zejména

Muže se tak státi, i"k známo, budto týká se to oné kotliny Labské mezi La.b­ka.nalisóváním reky nebo zrízením pni- skou Týnicí a mezi jezem Ko~ským le­pIl'vu laleralního, jelikož vuci malému žící, kde recište Labe, v prusmyku skal.množství vody, vuci malé vodnosti reky ním již bez toho na 72 m. súžené jezem!,abe y dobe sncha, nelz~ n~ upr,ave~í kolínským na 65 metru opetne súženoreky te ~ethodon regu!aom aUl pomyŠJ~tl. jest, nehlede ani k tomu, že pak spád,Na ,každ.y zpusob ImusI m~t~oda sp~avno- který se byl prodlením dalších let serpen­vaCI ~n~Jprve sta.nov~n~ byti, a. z,nam. za tinami se vyrovnal, opet nesoumernýmto, ze by kanah~ovam Labe ~ne]lepe, lak se stává, což opet má za následek rych­v oh~edu. dopraYDll~, ponevadz by, p,ak t;a. lejší snížení hladiny vodní nad korrekcivodm draha. veskerym na rece leŽlclm za· a vzedmutí vod pod korrekcí a tedy i u-

. vodum stejne prístupnou byla, tak i v 0- kládaní ssedlin 'hlAdu financním, jakož i v ohledu tech- v, . . _ .nil:kém nejlépe a!li vyhovela. Ta~ st~ldal b:r se y,dle 'proJekt~ moezl

O tom velectení pánové jak duležito PardublCeml a PrelouCl spad z 0381 00

jest, aby k~necne s úpravou' tou zapocato n~ o 1'509 o00 a z~ C'7!8 ~h. a~ ~ocela nabylo, a aby dríve na základe dukladného O ol!' :-', :r.oho ~l o;syem z~dna reka v,bez­projektu program urcitý k dalším pracím tr~.stne hb1~1ne~~: ~est~~tna regulac,e lekJ:'vypracován byl, poucuje nás ona cást TI"ZY, ktera ZVYSIVSlvysku, povodm ~ c.eleLabe u Nové vsi a u Oseku, která ješte 2 n:~try" kata_str~f~ Szegedl.nskou za~IJ?-!~a,pred vypracováním velikého projektu L!Job- ra~lkálr:l p~okopa~l serp~ntlll n~ h~reJslm'ského vyhotovena byla, ovšem že po hrí- Ry~u,. kte:-ym ovsem c~la vodm dr~ha odchu ocekávání, jak co do zpusobu stavby, B~s~I~.Jeaz ku M~nnh61mu o 100 m.. setak i co do kooecného efektu té korrekce ~~r~hl~, za!o v~~k ale plav?~ na t?~Ozcela nevyhovelo. Zejména neodporucuje c~Stl d';l~lad~e zmcena bY~~J 11~,to muz~se, aby nové prukopy byly tím zpusobem ~am ~ytl vy~tra~~ll ~. n;uze ynas nutkat~dále provádeny na Labi, aby se dHve kuy pozornost.! take pJI uprave a regulaCIprokopala úzká kuneta a rozšil-eDÍ té ku- naseho Lal)~, . . ..net,y aby bylo ponecháno' rece samé, jeli- t.~~bJ~am s rpentm. te~y.~usI r:~ neJ,­kož stává se casto že taková l.l1lleta budto nutneJsl pnpady, na neJostreJsl zaknvem,se neVV"VÍneano ~e i zanese anebo když které by ovšem pozdeji plavbu porušovalo,

0J'- , "b' .i príznivou polohou svou se vyvine a roz- ytl omezeno.širí odplave ným materiálem níže položené To však, ,electení pánové, nesmí ná.scásti reky, které již byly regulovány, opet odstrašovati od toho, abychom konecnezanese. na základe rozumného projektu s žádoucí

Nemám v úmyslu, yelectení páno- regulací Labe zapocali. Pravíl sice kdysive, poušteti se snad do rozboru, hoto- slavl1)' IJallilei: "Shledal jsem méne obtíží,vého Labského projektu aneb do technic- vypocíhívaje obsah teles nebeských preských detailu, ponechávaje si to na dobu ohromnou jejich yzdálellost než prí vý­príhodnejší a pak, ponevadž také vím, že poctu pohybu vody v našich vodotokách,letošní snemování jest již na krátko vy- který pi'ed na ima ocima pred sejde.L' Na,

..

922 I~výr. zased., 28. sez. 25 list. 1889. - I. ~a~re~~<SeF .. 28. @5i~. 25. 91o'l:>. 1889.

váním na delší dobu, než snese, odložena.býti mohla. .,

Pripadá mi tu mimodek na pam~tznámá satyra nemeckého básníka o dvouvelmožích. kteH se v hostinci navzájemhostili, a která konci slovy: ;,UnO ba ~einerbulnen luoUte, bOl~ ber mnOm fiir i~n o0l)le,jo ool)lte steiner non ben i8eiben."

Obávám se, ŽE' by pri takovém dlou­hém projednávání vec mohla zkázu vzíti,a prece, velecLení pánové, vypravují námdejiny starého veku, že vždy v rícníchúdolích kultura se povznesla, využitkovil.­ním vody k velkému rozkvetu dospela, azaniknutím vodního hospodárství opet po­klesla.

Také v našem Polabí rozmohl se pro­dlením poslednich 30. let prumysl hospo­dar.ský merou docela netušenou, nalezámezde 60 cukrovarll, velké líhovary, velikétovárny na umelá hnojiva, cetné pivovary,velké ml)Tny a jiné ješte závody, kterérocne miliony motrických centu surovinyspracují a statisíce pilných rukou deluic­kých zame~tnávaji. Po hríchu jsou závodytyto poukázány uhlí své odbírati z ciziny,ze Saska aueb z Pruského Slezska, pone­vadž dovozné hnedého uhlí do naší Pola·

biny jest podle nynejších pomeru v lmivysoké.

Mezi tim, co. ka.ždorocne do ríše ne­mecké po ríšském Labi ohromné množstvíuhlí hnedého ceského v obnosu asi 54 mt­lionu met. centu se dováží, prumysl ne­mecký oživuje a. výrobky prumyslu ne·meckého schopnými ciní s našimi domá­cími výrobky na trhu svetovém soutežiti,mezitím velect. pánové, jest nucena našePolal ina. on mužeme ríci, tato nejú.rod­neJší a hospodársky nejpokrocilejší cástnašehu království C~ského, každorocne zauhlí do Pruského Slezska 5-6 miliónuzlatvch odvádeti.

vNeurovnalost tato dála by se jedine'jen levnou dopravou uhlí d()ci1iti a levnoudupravou suroviny vubec, což ovšem jenomradikalním a rádn)'m upravením Labe na­šeho, resp. kanaliso,áním jeho docíliti by sedalo. Poskytnete. velect. pánové, naší Po­labine levné uhlí, umožnete upravenou

vodní dráhou vývoz jejích výrobku, a pre­svedcíte se, jakým požehnáním jest kra:jine reka, která dnes rícními, 3-'4 km. ši­rokým záplavami svými Polabské krajin~jest pravým postrachem. (Výborne I)

Oživení dopravy vo~ní patrí k prvním

štestí, velectení pánové, od dob Galileovýchpokrocila veda hydrotechnická velmi znacne .

Zkušenosti pri regulacích rek, stavbepruplaVl.l atd. prodlením mnoha let na celézemekouli nabyté mohou nám býti dobrýmvodítkem.

Cetnými pokusy bylo taktéž stanoveno,jak methoda regulacní pri té neb oné po­vaze reky nejlépe se hodí a nejlépe vy­ho~je.

V první rade bude však zapotrebí,aby bylo Labe, tak upraveno, aby rekarukou lidskou ovhidána býti mohla, abyvymanena byla úrodná nížina polabskáz ovládí živlu, který každorocne nicí dílopilné ruky rolníkovy a miliony krychlo­vých metru orné pudy do more odplávuje(Tak jest!)

Rozumí se samo sebou, velectení pá­nové, že k t.akové radikální úprave nepo­stací ten obnos, který každorocne do na­šeho rozpoctu na regluaci reky Labe vklá­dáme. že bude zapottebí, to se rozumí,ješte k tomu obnosu vetších.

Navržený obnos 100.000 zL, jak jejvykazuje zde rozpocet, stací práve jenk tomu, aby stavby a splavy na 808 kmdlouhých zemských rekách v· porádkuudržovány byly a sice slouží k udržovánítechto prací hotových a k upevnení brehuna rece N ežár~, Lužnici a Malši, na horniVlta.ve, na O~ye a pak na zemském Labi.

Dle výkazu teohnické kanceláre jestzapotrebí rocne 104.757 zl. na udržováníjmenoVllného reci§te. V tom ovšem jestobsažena suma na úpravu Labe u Litole;obnosy na úpravu a sice nezbytnou úpravunekterých ·cástí Labe, zejmena u Str~bšepod Král. Hradcem, 'u Nové 'Vsí a u Po­debrad,' ovšem v tom obsaženy nejsou.

Pfi rozsáhlosti ceského vodstva na­

šeho, velecteni pánové, uznáte zaji~té, žepreliminovaná suma 100.000 ·zl. zajisté ne­postací k tomu, aby mohla p1'ízuivá hydro­grafická poloha našeho krá.lovství ve pro­spech a k rozkvetu prumyslu a našehohospodárství využitkována býtí. (Výborne!)

SIli vný zemský výbor vycítil to velmidobre, zahájiv vyjednávání s vládou v tomsmyslu, aby vláda bud znacn)'m obnosemprispela k té regulaci aneb vubec rekututo až do Králového Hradce do vlastnísprávy prevzala.

Avšak, velecteni pánové, já se obávám,že vec tak duležitá by takým pf.ojedná-

r. I

~.

I ••výr. zased.., 28., sez. 25. liiit. 1889. - I. ~a~re~~~eff.,. 28. @)i~. 25. 9lo'o. i889. 923

prikázanim národního hospodárství. Pádný konských sil pro nové závody, což repre-.... duka.z, velect. pánové, jak úprava zem- sentujP, velectení pánové, opet kapitál

ského Labe neodkladnou býti se ievÍ, po- šesti milionu zlatých, nehlAde ani k užitku,dává. nám zmínená již kotlina· ou Labské který by potom usnadnením melioraoeTýnice až do Kolína a sice zejmena ob Cti pudy pobrežním pozemku podél celéhoLabská Týnice, Starý Kolín; Bašta, Pri, Labe z toho vzešel. Úspora na levnejšímdvory, Konarovico, Veletov, Katerina, Ze.· dovozu zisk nove nabyté hybné sily vodnibor a Lzovice, kde plocha zátopy 1.688 ha. usnadnení melioraci muže snadno rocneciní, tedy petinu celé plochy obnáší; u na 2 a pul milionu po Labi páceno býti,obce Ttíd voru obnáší tretinu,' u Veletova z cehož lze videtj, že ten obnos zajisté byzcela dve petiny celé plochy.. ku skvelému zúrokování vydané sumy do-

V ruku 1876 trvala v celé krajine zá- stacil.plava jarní 42 dní, ano s krátkým inter- Mám za to, velectení pánové, že právevallem 4H dní, v roce '18~3 opetovaly se pronešellé zde duvody k objasnení duleži·

. letní povodne trikráte. V posledním desí- tosti konecné regulace Labe postací a žetíletí obnll.šela ztráta, která. povstala stíte- nebude zapotrebi dálEl dokazovati, že b,yným hospodarením na techto pozemcÍcb, se s touto regulací již v brzku zapocítí'ztrátou osení, ztrátou vubec plodin dle mohlo. Dosavad provedené práce na Labi,svedomitého vÝroctu prumerne každétJo byt by i se nebyly v~dy se žádoucím vý­roku 20.600 zl., v roku 1883 dokonce sledkem potkaly, mohou považová,ny býti52.000 zl. A to jedine v té cásti od Labské za pokusy ve velkém a mohou poskyt­Týnice až do Kolina, tedy na cásti 11 km. nouti k. sesta"eni pevného urcitého pro­dlouhé! Z toho si mužete, velect. pánové, gramu pro regulování teto reky velmilehko VYPocítati, jakou škodu zpusobuji na cenný material.celé délce 190 km. od Hradce Králové až Predevším lest zapotrebí, aby slavnýdo Melníka témt'r každorocne se opetující zemský výbor po dukladné revisi projektllpovodne. celého vypracoval urcitý program, dle kte·

Jenom v této kotline, o které jsem rého by pak soustavne od Melníka nahoruse ZD. :nil, získali bychom, kdybychom s regulací a uplavnením .Labe zapocato atuto krajinu zbavili te neštastné záplavy, pokracováno by ti mohlo. Ovšem' bude pakkdyž kapitalisujeme jen . tu ztrátu v pu- i nezbytno, aby vetší financní operacíslednÍch desíti letech 20.600 zL, rocne a byly potrebné prostredky k tomuto úcelikdyž k tomu pridámt:. .sumu, o kterou by zabezpeceny; tomu ale nevadí, aby slav.se ty pozemky, kuyby nebyly zaplavo· snem zmocnil slav. zemský výbor, aby svány, na cene zvýšily, - již zde sumu vládou zahájil opetné jednou již prerušené700.000 zl.. -- zajisté to velký zisk, jednání stran prevzetí techto prací budtokteryž bychom krajine té poskytli rádným do vlastní režie, aneb aby dostatecný prí­u}Jravenim Labe. To jest ovšem velmi spevek k tomu pO:lkytl. Stát provedl - jestmnoho, ponevadž se týká jenom casti je- to vsem Vám panove, dostatecne známo, ­denactl kilometru dlouhé. Ratiollálni ú- nákladem vlastním 9 milionu ú}Jravy rícníprlivou Labe zmíruili bychom výšku po- v Tyrolsku a Korutansku (Tak jest!) Povoduí o bO až 100 cm., a vyprostili l8.0uu hríchu byla velká cást techto regulací po~hektaru úrodné pudy na celém Labi z ve- vodui letošního roku znacne poškozena aJiké casti se škodné zaplavy. nEZbývá nic jiného než, aby stát opet sáhl

Uhrnná výška stávajicích ctrnácti jezu do svého vácku a tyto škody na nákladod Hradce Králové až do Melníka obnáší i'íše opet opravil. Já tedy doufám, velect.24'7 metru; promenením techto jezu 'v po- pánové, když se již tak stalo v techtohybli vé jezy a - jelikož cel kovy spád od zemích alpských, že stát bude míti asponHradce Králové až do Kalina 75 metru prave tolik ohledu ke království Ceskému,obnáší, - vsunutim 20 nových pohyblivých které rocne po odrážce obnosu, jimiž k vy­jezu - bychom ovšem nejenom dosáhli po- dejím zeme a r:še prispívati má, 59 mili­trebr:ou a dostatecnou plavební hloubku oDll zlatých ciste do pokladnice ríšské od·pro lode a sice pro lode velké až do Hradce vadi. (Slyšte!)Králové, nýbrž my bychom taktéž tim Mne, velect. pánové, zamlouvalo by sezískali novou hybnou silu zrízením techto ovšem nejlépe, kdyby ríše z prímýoh daní,~o nových jezu a sice v obnosu až 12.000 které království Oeské každorocne od vádí,

9~~ .r výr. za.sed., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~ClOre-3<Seif.,28. @5i~. 25. Wou. 1889.

Poslanec dr. Pacák: Slavný sneme!

1ler .pen 2Iúgeorbnete Sl'artan ÚCCll1trogtfoIgel1be lHejo{ution:

~er go~e Bal1btag l'ooUe úeid)Iicfien:'Vem 2(1l1be~au~fdJufle roirb aufgetrogcn:1. bafs berfefbe naCÍ) erfo{gter grul1blidjer

lRcuifion eUel1tlleU~rgiíl1crulIg bes ~fúeregu.Iierungs~rojeftes eil't úeftimmtes ~rogrammClusarbeite, auf ®runb beffen mit bd lRegu.Iirung Ullb @5djiffóarmClCÍ)ung ber 2(1nbe~elóebon Wlefl1if óis SHiniAgrií~ baCbigít óegonncnunb f~ítentCltifCÍ)fortgefe~t ttJerbel1 tOllnte;

2. bai~ berfefóe in ber niíd)ften ~af)re~feffion bes g. 2anbtoges Den ~oftenanídj{a"fur biefe 58allten mit bem óeflimmten 9Cntragebodege, in loefdjer m3eife ficf) ber ~oftel1auf·ttJal1b óeftreiten Ciefle, ogne baís bas ~af)res.óubget baburdj iióermciflig óelaftel ttJurbe;

3. bafí! berfelbe mit ber f. f. lRegierungbie notf)nienbigcn ~edJanbIllngen ttJegen 58ei.tragSfeiftung enentueU ttJegen Uebernagme ber1lllrd)fíífjrung 'ber @;CÍ)iffóarmaCÍ)ul1gber ~Ifteóis Stoniggrii~ in @5tClat~regie loieber eil1Ieitc.

, Táži He,jestli návrh tento jest podpo­rová.n.

Pánové, kterí podporují ná.vrh tento,nechat }Jozvednou ruku.

Návrh jest dostatecne podporován abude prikázán rozpoctové komisi k podánínávrhu.

Dále prihlásil se ke slovu pan posl.dr. Pacák ..

Slavný sneme, raciž se usnésti:Zemskému výboru se uklád~:1. aby po dukladné revisi, po prípade

doplnení Labského projektu regulacníhovypracoval urcitý program, dle kterého by8 upravením a uplavnením zemského Labeod Melníka vzhuru ku Hradci Králové vbrzku zapocato a soustavne pokracovánobýti melo;

2. aby predložil v nejbližším zasedánísl. snemu rozpocet na stavbu tuto s urci·tým návrhem, jakým zpusobem by se ná­klad ten dal uhraditi, aniž by tím rocnírozpocet zemský prílišne stí žen byl i

3. aby s c. k. vládou o primerený prí.spevek ku práci této, po prípade prevzetíprovedeni prací uplavnovacíeh na Labi aždo Hradce Králové do správy státní, jed­nání opet zahájil.

- Zeme ceská vynakládá, vele<.:tení pá­nové, rocne 6 milionu na školství ovšemdooela oduvodnene, na školství, které i temnejchudším trídám našeho lidu, našemudelnictvu potrebného a primereného vzde­lání poskytuje; na ríši a zemi jtlst, aby itomuto delnictvu, i té nejchudší tríde povždy stálé zamestnání poskytnuto bylo.Nejen usta.novenÍm normální doby pracov­ní, velectení pánové, nýbrž stabilisovánímpráce, sta.bilisováním prnmYHlu našeho,levnou dopravou vodni podporovaného, za­bezpecíme na.šemu delmctvu stálo práci atím .i našemu hospodárství výbo'rný trhpro plodiny hospodárské. Domluvil jsem.(Výborne 1 Výborne I)

jistou summu urcila. k upla.vnení \'Itavy I Námestek nejv. maršálka: Pan posla. k upla.vnení Labe, bylo by to tak za- Kaftan ciní návrh:jisté nejspravedlivejší. Ostatne leží úprava SlR.vný sneme, raciž se usnésti:Labe i z jiného ohledu v interessu státu, Zemskému výboru se ukládá:ponevadž musí v Polabských krajinách 1. aby po dllkladné revisi, po prípadekaždorocne velkli. cást daní odepisována doplneni Labského projektu regulacníhobýti následkem škod živelnich. (Tak jest!) vypracoval urcitý program, dle kterého byNení pochybnosti, velect. páuové, že by s upravenim a uplavnenim zemského Labe

. krajina tato, kdyby se regulovala a upla- od Melníl;a vzhuru ku Hradci Králové vvnení Labe provedlo, zajisté náklad vy na- brzku zapocato a sousta.vne pokracovánoložený nejen bohate zúrokovala, nýbrž v býti melo;brzské dobe i ríši splatila. 2. aby predložil v nejbližším zasedání

Vzhledem k nepríznivému letošnímu sl. snemu rozpocet. na stavbu tuto s urci­st,a.vu :finan0Í zemských budu pri kapitole tým návrhem, jakým zpusobem by se ná·12. titul 2. pro položení navržených 100.000 -klad ten dal uhraditi, aniž by tím rocnízl. do rozpoctu na rok 1890 hlasovati, do- rozpocet zemský prílišne stížen byl;voluji si ale následující resoluci, kterou by 3. aby s c. k. vládou o primerený prí·taktéž cetné petice vyrízení došly, slil.vn spevek ku práci tét I, po pf·f pade prevzetísnemu k prijetí co nejlépe odporuciti: provedení prací uplavnovacích na Labi až

do Hradce Králové uo správy státní jed­nání opet zahájil.

1. ryr. zllo'3ed.. 28. sej. 25. list. 1889. - 1. ~n~rcs.@3eff., 28. @5i~. 25. 910b. 1889. 925

Zprávy, které vydány byly od komise roz­poctové o vni~rnírn zarízení nové mmejníbudovy a o .vydržování nové budovy mu­sejní, dáva.jící do rozpoctu náklad 120.000a 7.700 zl., nedostaly se na denní porádeka mají býti vyrízeny pod titulem "pnzem­ní stavby". Mám tudiž za to, že tím takévyrÍzeny budou ly to zprá.vy a. že tudíž ktemto zprávám mohu také ujati se slova.A. vyžádal jsem si slova proto, abych pro­mluvil pi'i této príležitosti o zadáváníprací na náklad zeme konaný'ch. Nebylbych se slova ujal, kdybych byl predpo­kládal, že dostane se tato vec na denníporádek v jlOé f"rme. Jak Vám jest známo,velect:.éní pánové, podala veškerá spolecen­stva pražských remeslníku, i malíri a.­melci ceští, k tomuto sl. snemu žádost, do­máhajíce se toho, aby pri zavdávání pracízemských a státních na domácí umelce adomácí remesluíky byl v první rade bránzÍ'etel, pouevadž pri zadávání tech pracívelice se zanedbávají.

Velectení pánové, prijdeli ceský ume­lec lleb ceský remeslník a živnostník zahranice naší vlasti, dovede svou dovedno­stí a houževnatosti ~íska;ti si uznání vše­obJcné.

. Nuž, },-dnové, príhlédname-li k posled­ním dobám a k poslednímu zadávállí pracízemských a státních, prijdeme k tomu názoru, ze ceský umelec a ceský remeslníkv domácnosti u nás neuí tak uznáván a

že dává se namnúze prednost cizím, kterímenší dovednustí vynikají, než domácí našilidé. J a sP,' pánové, zde nebudu zminovatio podnicich ~tatnich, ackoli v \' ouech pe­ticÍC;h, kteréž podallY byly živno:stníkJpraž,kým:, také v tom ohledu jest vedenatrpká stížoost, jen 0hci se zmíniti o tom,že ph zemských podnicích, kde povinniJsme podporovati v zájmu zeme domácíumelce a domá.ci remeslníky, se tak nedejea tu se táži, pánové, v první rade, zdalitéto zásady, kteréž dbáti povinni jsme,dbáno bylo pri stav!:le.-,musea a dbáno bylopri stavbe hypotecoí banky?

Velectení pánové! Pan zpravodaj ostavbe musea podal ve :své zpráve ze dne28. hjna velmi cenné doklady, jak byloseti'eno uhledu k firmam domacím; stojíve zpráve suše, avšak ta zpráva mluví.Prád :se: rCizím firmám bylo zemskymvy borem zadáno po náHzích reditelstvasr,a\"by a stávebniho v)'boru zhotoveuíumelych mramoru v Pantheonu (Detoma

ve Vídni) • 22.590 zl.zrízení hlazených prací kamen­

nÍckých pro fortánu (akciovéspol. Kiefer v "Oberalme") . 5.180 zl.umelé práce malírské va scho­dišti, Pantheonu a jiné (Václa·vu Ladewigovi ve Vídni). .25.159 zl.

Jest videti z toho, že tedy malby de­korati"ní v museum ceském zadány bylyvesmes cizím silám. Velice se di vím, žect. p. zpravodaj, který jest taM uprímnýmilovník ces. umení, podal toliko sušezprávu o tech cizích firmách, a nezmínilse o tom zanedbání firem domácích. Co

se týká socharství, nebylo tu do Vídnezadáno vše za více tisíc bez konkurence,kdežto domácím socharum dostalo se ob~

jedná vek jen po 800-850 zL? Konkursna práce socharské byl yypsán zpusobemtakovým, že se nikde tak nedeje. Vypsánbyl jeden konkurs na ohromnou spoustuprací a sice na timpanon, 3 reliefy, 3 sku­pení soch po obou stranách kopule, dvesochy pred vchodem, 8 soch ,l(ld bal­lustradou, 16 soch do výklenku, 16 sochležících nad okny, a neposkytoval nej­menší odmeny za plány, respektive ná­vrhy, které se ucinÍ. (Slyšte!)

Než, pánové, pri tom, že ceští umelcinejsou prave jmením nadáni, se stalo, žekonkurs dopadl tak, že ovšem tímto zpu­sobem z ceských umelcu na takový kon­kurs, t. j. na mnoho zde uvedených pracínejlépe praeliminovauych ani nekonkurova­lo, že se nikdo neprihlásil a nasleqkemtoho zadány byly veškeré tyto prace bezdalšího konkursu vídenskému umelci za25.000 zl., o nemž se tvrdí, že jest Cechrozený, avšak umelcum v Cechách žijicímzadány byly. pouí\e objedna-vky po 800,860 a 1400 zl. Tak se dbalo na ceskéurne,ce, doma bydlícÍ. Avšak mám za to,že to není správné. Tito ceští umelci,kterí vynihjí dumyslem a v cizine jsouvelmi váženi, nezadají v nicem umelcumcizím.

Chci ješte podotknouti to, že na prí­klad v museu užilo se cizího materiáluna schody a na sloupy, ackoliv stejnymateriál, jak od znalcu bylo tvrzeno, na­lezá se v naší vlasti.

Jest to ovšem velmi smutný úkaz,když takov)'m zpusobem zadávají se prácemimo domov, avšak jak se to muže jinakdíti, když sám vrchní sprá.vce této stavby,jak jest zaruceno, prohlásil, že umelci

13~

-..

926 L výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~af)re~.~eff., 28. ~ilJ. 25. 9l0lJ. 1889.

I ceští a remeslníci ceští nemohou se rov­uati tem cizím. (Slyšte !)

Však ješte na jednu vec chci upozor­niti. Na dekorativní malby bylo dáno25.000 zl. do ciziny. (Slyšte!) Bylo po­fízeno 30 reliefu ceských králu, a tytoreliefy jsou zhotoveny ze sádry a stoji750 zl., tak že jeden král prijde na. 25 zl(Slyšte! Ceský král za ~5 zL!) Jest tovec dustojná tech mužu, o nichž bylyzrízeny tyto reliefy? Prihledneme ku hy­potecni bancjl. U hypotecní banky bylytaké zadávány stavby práve v dobe po­slední, a o tympar.on ucházeli se ceštíumelci, a jeden umelec, který byl dríveprofessorem jedné prumyslové školy, a pro­tože se nechtel ceštine uciti, musil býtiodstranen, a tomuto umelci byla prácezadána, a ceskému vynikajicÍmu umelcine! (Slyšte!) .

To jsem také podotkl, že mramorGdrahého užívalo se z ciziny, ackoliv mámedoma žulu, syenit a pÍskovec; i mohlo tolépe porízeno býti doma.

Pánové! Mužeme se pri tom stavudiv ti, že pri velikých podnicích soukro­mých rovnež se tak deje?

Racte, prosím, pripamatovati sobe, žetento zpusob byl i u RudoJfina. užit, kdeze 30 soch bylo zadáno do ciziny, .doLipska, Dráždan, Mnichova a Vírine 2u,a ostatní 4 jen c ským ume cum, a kdyžjeden ceský umelec došel k tehdejšímupredsedo li stavebního odboru Rudolfinau rekl, jak zanedbává se domácí práceumelecká, tu mu bylo odpovedeno: "Vždytjsou to Vaši vlastní páni, kterí nám tycizí firmy odporucuji!" (Slyšte!)

Nuže, pánové, pri takových pomerech-jest zajisté duležito, aby snem ceskéhokrálovství pozvedl hlasu svého ve pro­sppch domácích umelcu, remeslníku a pru­myslníka. A ciním proto návrh:

Sl. sneme raciž se usnésti:Zemský výbor se vyzývá, aby prt za­

dáváni práci zemským nákladem konauýchtoliko vzal zretel k umelcum jakož i remeslní­kum a živnostníkum domácím ceským.(Výborne !)

Námestek nejv. maršálka: Pan posLdr. Pacák navrhuje následujíci resoluci:

SI. sneme raciž se usnésti: Zemskývýbor se vyzývá, aby pri zadávání pracízemským ná.kladem konaných toliko vzal

zretel k umelcum, jakož i remeslníkum aživnostníkum, domácím ceským.

Uciním otázku, zda-li jf'. návrh do­statecne podporován.

~d) tun-be bic Untcrjtiitutlg-3rrnge ;tcUm.Návrh jest dostatecne pod por o v á n

a bude prikázán rozpoctové komisi.Nyni prichází k slovu pan poslanec

Nemec.

Poslanec Nemec: Slavný sneme! Pri­hlásil jsem se .k slovu z té príci~y jakovelect. p. kollega dr. Pacák.

Ucinil jsem tak tím vice, jelikož s po­litováním vi lim, že na dennÍ!Il porádkunemáme zprávy, týkající se vnitrního za­rízení musea. (Dr. Vašatý: Tak· jest!Eskamotáže !)

Ve zpráve této praví se totiž:"Rozpoctová komise opetni'í projevuje

prání, aby pri opatrováni vnitrního za­rízení musea pilne a dusledne bylo šetrenozájmuv domácích prumyslníku, totiž abyveškeré práce tyto byly opatrovány svo­bodnou konkurrencí domácími, zvláštemenšími prumyslníky, t.l.k aby nový palá.cmusea království Ceského byl pro všeckubudoucnost památnikem a chloubou takéceské práce."

Velectený p. kollega. dr. tacák uvedlmnoho, což mluví pro to, aby práce bylyzadávány domácím umelcum a remeslní­kum; avšak na jednu okolnost precevelect. pau kollE'ga dr. Pacák nepoukázala sice na tu, že, jak mám za to, stavbamusea království Ceského nemá. jenomvyhoveti úcelu, pro který se staví, že onamá býti památníkem a. pomníkem prácea' umení ceského. (Tak jest I)

Zajisté že, pánové, uznáte, ~e veške­rých umelcu a remeslníku ceských nemálose dotýká to, pakli že uváži, že po rade ,let, když cizinci po vystavení této krásnébudovy spechati budou aby ji shlédli,budou slyšeti, že práce vnitrní umelecké,malirské a remeslnické, byly z ciziny.

Praví se sice ovšem, že malíri našidomáci daleko ješte nepokrocili tak, abyjim práce v tak velkolepé a monumen­tá.lní budov,e svereny býti mohly. '

Budiž, pripouštím to I Vždyt, bohužel,víme, že jsme my na poli umóleckém i napoli velkého prumyslu dosud veliký pó.krok uciniti nemohli, a proc, jest taktéžvšeobecne známo.

Avšak, pa.nové, zadá.vají-li se práce

L výr. zased" 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~a~re6"@:leff., 28. @:lib. 25. ~oo. 1889. 927

na této budove, které zrovna ne~ouvísís architektonickou. a umeleckou výpravoutéto budovy, co má.m ríci o tom, že ob­jedná.ny býti mohly v Berlíne i tabulky,na nícbž sthí se povestný nápis: • Páni·a "Dámy". Tyto tabulby by byly domatak c!obre vyhotoveny jako v Berlíne.

Ze, pánové, to, co tuto uvádím, neníjen snad, 801 ych tak rekl, z povetrí vzato8. že se zakládá na pravde. uvádím, cožasi všem pánum známo bude, kterí se ve­rejností zabývají, že za poslední dobyv pražském remeslnictvu i mezi okolnímiremeslníky a umelci zavládl neobycejnýruch - ruch samých stížností práve prozadávání techto prací.

Jest známo, ~e se odbývala Rchuzedelníku malírských, kterí v celé té schuzitrpce stežovali na to, že nyní v pokrocilédobe zimní nemají nijakého za.mestnánía naproti tomu, že cizí delníci v museupracující jsou' nejen dobre zamestnáni, alei dosti stkvele honorováni.

Malírští delníci tito usnesli se také

o pet' ci k slavnému snemu. Tato peticebyla p. dr. E. Grl-grem pod· cís. 656 dne9. llse. t. r. sfavnému snemu podána.V této petioi c.rpce si stežuji na. to všechno,r.o jsem zde byl uvedl, Jámám za to, žesnem království Ueského, co se týce tétootázky, má ješte jiný interes a to jestten: Pí'ehlédnete-li naše rozpocty, uvidíte,že snem království Ceskéhu znacnýmipríspevky podporuje zrizováni museí ume­lecko-prumyslových, podporuje školstvíprumyslové a umelecko-prumyslové a tuse ptám, pánové, proc tak ciníme? Zajisté,že ciníme tak, aby dumáci náš prumysl,aby naše umení se povzneslo a má-li sepovznésti, pak musíme po,>kytnouti príle­žitost odchovancum techto ústavtl, abypodali dukaz o tom, že tyto obeti, ježsnem království Ceského, jež zeme namusea a na škohtví prináší, neminuly sesvým úcinkem. (Hlucný souhlas vlevo.)

Ješte jedna okolnost, více morálníhovi-znamu nalézá se pri této otázce j jestli.že, pánové, budova, která se staví nákla­kladem zemským, opatrena jest u vnitrnícásti své cizí práci remeslnou. kterakbychom se divili, že soukromníci rovnežnásledujíce toho príkladu zeme zarízenísv)'ch budovat obyddných, at jiných,jednati budou po príkladu zeme a opa­trovati si práci umeleckou a remeslnickourukou cizích. Na to nejvíce stežují si po-

aa.vatelé techto stížuO!ltí a této petice, nato stežovali si také remeslnici ve. svýchverejných schuzích, že tato okolnost, žepráce ve verejne budove zadá.na byla ci·zincum, poškodí je tím, že jsou postavenina pranj'r jako neschopní lidé. (Tak jest!vlevo.)

Vtlci velmi pokrocilé dobe nechciunavovati dalšími vývody a koncím, nemohli.jinalI, nežli nejvreleji odporuciti resolucipanem dr. Pacákem navržeuou a budutaké pro tuto resoluci hlasovati. (Výborne!)

Námestek néjvyššího maršálka: Dovo­luji si ozná.mití, že vymenil si slovo panpas!. Toužimský s panem pos!. Adámkem;prijde nyní tudíž na radu p, posl. Ariámek j

dríve ješte dovoluji si oznámiti,· že pri­hlásil se ješte k slovu prísedící zemskehóvýboru dr. Kvícala.

~ie .t>men ~oužimíhJ unb ~bámd ~aoellals ~cbner if;re \f31a~e auegett>ecf)ídt.

~ann erlauoe icf) mir bem l)of;en .t>auíe

~ur ~enntnis 3U oringen, baí6 fid) nod) ~umm30rte ber .2anbesausfcf)uf3oeifi~er Dr. Stoi"cala gemelbet gat.

Nyní prichází k slovu pan poslanecAdámek.

Posl. Adámek: Slavný sneme! Po­slední dva páni recníci prede mnou dotklise dvou predloh a zpráv rozpoctové ko­mise, jichž zpravodajem jsem v rozpoctovékomisi a které, jak bylo již povedeno,pred delší dobou v slavném snemu bylyrozdány. Jedna z techto predloh, hlavneta, která se týká príštího vydržování avnitrního zarízení musea, dnešním jedná­ním a usnešením bude vyrízena a pone­vadž z obou stran byly ucineny duležiténámitky a projeveny mnohé pochybnostia spolu žádosti za vysvetlení nekterýchvecí, predloh techto se týkajících, tedy po­kládam za svou povinnost jako zpravoda;rozpoctové komise ku všemu tomu, pokudjest na case a pokud mi možno, strucnese obrátiti.

Pi'edloha, kterou zemský výbor o po­stupu stavby musea ucinil a o niž rozpoc­tovlÍ. komise tištenou zprávu podala, šíríse zevrubne o všem tom, co pri stavbe tétobylo r. 1888 podniknuto. Z }Jredlohy tévychází, že bylo pri stavbe musea dosudzl. 1,531.112'44 vydáno. Z veškerého:povole­ného nákladu zbývá 262.377 zl. a. zemský

928 1. výr. zasad., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~a~rc~~@5eff., 28. CSi~. 25. 910\). 1~89.

,I

výbor slibuje, že s tímto nákladem bu­dova musej ní bude dokoncena.

Tento slib jest zajisté v ohledu financ­ním velice potešitelným. Bude to asirídký prípad, že pri budove takové, jakájest budova nového musea královstvi ée­ského, puvodní rozpocet pre;;toupen nebyl.(Tak jes!'!)

Jakkoliv jakožto clen a zpravodaj roz­poctové komise predevším k financním o­hledum zretel obraceti jsem musil, nejednouosobní mínení své projevil jsem v tenrozum, že bych si prál, aby se nebylotolik šetrilo (Výborne!) a sice proto, po­nevadž jest to jednostranný úsudek, hle­dí-li se pouze k tomu, co stavba stála ane k tomu, co bude prište státi její vydr­žovánÍ. (Hlas: To jest to hlavní! Takjest!),;.

Ze náhled muj není lichý, o tom pre­svedcil jsem se sám i také po soudu od­borníku zcela objektivních a pripomínámna priklad, jak jinak by vypadalo pHštivydržováni budovy, kdyby bylo prucelímísto omítkou provedepo z pískovce ahlavní kopule, kterou jest museum koru­nováno, byla. provedena rovnež takovýmspusobem. Ale ješte více padá na váhu,že z prícín úsporných na pr. v~IKé sku­piny na nároži pri velké kopulí jsou pro­vedeny nevím z kolika cásti a sváz lnyžel6zem a tu jest pri rozeno, že svým casem,až železo zrezaví, e. pozbude stálosti, bu­dou konecne sochy opadávati.

Myslím, že t>rí provádení monumen­tálních budov jest šetreni toliko do jistémíry oprávneno. Ale nekdy jest prílišnéšetreni nejvetším plýtváním penezy. (Takjest! Výborne!)

To také letos rozpoctová komise melana zreteli a. ukázala., ja.k páni z rozpoctovékomise dosvedcí a jak také ze zprávy vy­svítá, že pri o.alšim postupu, hlavne prízrízení monuméutální fontany pred pru­celim jest treba hledeti k monumentál­nímu rázu této budovy a šetriti toho, abystavba byla provedena z materíálu tako­vého, aby vydržování pri~ti stálo co možnánejméne. .

Bylo receno od pana recníka predemnou, že riditel stavby prohlásil, že mnohépráce pri stavbe mus,"a musily býti zadá­vány cizim umelcum a cizím remeslníkuma že odu vodnoval to tím, že takové prácedomácí umelci a domácí remeslnici bynebyli provedli.

Je-li to pravda, že to rekl, - mne topovedomn není, - ale jest-li to pravda,pak spocívalo tvrzení to na veliké nezna­losti domácích pomeru, nebot je;;t pove­domo, že ceští umelci v cizine, na pr. veVídni pri vyzdobení llové budovy parla.mentu a j. slavili pravé triumfy &. že zej­ména jich sochy jsou nejkrásnejší a nej­cennejší a také nejlacinejšÍ. (Tak jest ')

Opetne bylo k t')mu poukazováno, žezvlášte nejvetší náš mistr Myslbek nenízastoupen pri výzdobíi musea. Ukázal jsemk tomu v rozpoctové komi;;i a bylo mi'dáno vy;;vetlenÍ úrední, ž•• ces! ným zpu­sobem byl Myslbek vyzván, aby konku-:

roval, ale že se konkurence nesúcastQil.lO jin)'ch prícinách, proc nekonkurcv "známosti nemám.

Co se týká reme;;lnýcc a umelecko­prumyslových prací, tu teprve by výroktento spocíval na velikém omylu, o cemžse každý muže pí'esvedciti porovnánímprací umelecko-prumy-I07)'ch, které j~ouprovedellY na pr. \" Národllím divadle av Rudolfine. My~lím, že každý znalec u7.náveliký rozdíl mezi ceskými pracemi v Ná­rodním divadle a mezi pracemi z cizi nyk nám- dC' Rndolfína importovanými.

Co "e týká tech.to .J JID.ným sice spu­sobem ucinených výtek, ž" by snad roz­pocto\'á komise s nále:!itým durazem ne· )žádala, aby práce prí Museu byly zadánydomácím umelGum, remeslníkum-a delníkum,dovolávám se svedectví ve steuografickýchprotokolech tohoto sl. snemu složených.8 laskavým' dovolením p. nejv. maršá.lka.dovolím sí z nekterých zpráv, které osta.vbe Musea v tomto sl. snemu ,byly po­dliny, nekteré state precísti. Poukazuji kuzpráve ze sezení dne 15. ledna r. 1887.,v níž jsem mimo jiné pravi!.

Pri velké kulturní duležitosti -museakrálovství ceského zajisté musime toužiti,aby také palác musea byl dílem a památ­níkem éeské práce a ceského {tmení.

Již z teto príciny lJrÍ opatrování ume- 'lecké výzdoby na palác musea nemužebýti staven financní interes výše nežliohledy k rozkvétajícímu výtvarnému {,menív naší vlasti, jehož nejduležitejší praktickouškolou jest zajisté rešení vdkých .úkoluS velkými úkoly rostou geniové, rozkvAtajivýtvarná úmenL Dokladu toho nescíslnýchna.lézáme zvlášttí v dejinách úmeni fran­couzského a také u nás stavba Národníhodivadla., restaurová.ní" a dostavení chrámu

I. výr. zlI.sed., 2..t sez. 25. list. 1889. - I. ~al}te~~@;eff.,28. @;i~. t5. ~O\). 1.:)89 929

SV!1tovítského a jiných bunov historicky vatel proné~ti soud v ten rozum, že prácepamátnýeh v Praze a na venkové veliký zdejších maHr-u nemohou se rovnati, pracímzajisté mely vliv na vývoj netoliko ume provedeným firmou Ladewigovou.leckého prumyslu, ale také i na rozkvet O této veci ucini.la rozpoct')vá komisevelkého úmel\Í. zmínku ve své zpráve. Od té doby, pone-

Ceské umení nemá. dosud velkodušných vadž toto jednáni ke-mise proniklI) n~ ve­rpecenášu, ano toužiti musíme nR. to, že i rejnost, byla podána petice od delníkunaše vláda dosud SEl nezdá míti ani po- maliru pražských, v níž 1e vec tato vy­tuchy o velkém významu, o duležitosti a svet.1uje jinak, a sice tím, že prý reditelpotrebách cesk,;ho úmení. stavby dal pražským lIIalítum liné úkoly,

, Ale práve proto nesmí také zeme b)·ti že jim uložil totiž, aby podnikli tolikomacecholl k uašemu výtvarnému umení, práce laciné. 1t'lZumí se, že lll.ciné prácejež vla-t naši zajisté ozdobu je nejkrásnej- nemohou se rovuati nákladným pracímšími a nej7.á.rivéJšími skvosty. Zemský firmy Ledewigovy. Pánové, my nemužeme

výbor zlijisté ~ri dalším postupu prací k rozhodoyati, je-li to, co se v dotcené veticitemto momentum, jichž jsem se pri této uvádí, pravda 5ili nic, je~t to pouze hlasprÍležitosti toliKO letmo dOLknoutl mohl, jedné strany. Rozpoctová komise ale vytí­bedlive vezme :zretél, že bude pametliv dila tuto petici a navrhuje sl. snemu, abytoho, aby museum království ceského bylo ji postoupil zemskému výboru k duklad­ntetoliko ozdobe..u král. hl mesta Prahy a nému vyšetrení. Rl)zpoctová komise nemu­chloubou LOhoto staro~lavného království, že vyšetro,ání takovéto vé::lti, aui sl. snem,ale aby byl palác musea také ~ám o sobe k tomu jest výkonný orgán tohotl) sl. sne­Slavínem ceské prár.e a ceského umenÍ. mu, zemský výbor.(Výborne! Výborne!) Dojde-li ku vyri7.ení této petif'e, oce-

Tuším, že teuto úryvek již st>l.Cí na kávám, že vyšetrení to zemský výbor zeodpoved obema p. recníkum a že dokazuje, dvou príciu co nejprísneji provede a sicež~ ua nás "ina. nepadá, jestliže od této zá- predne na uhájení cti na§eho domácího~ady jakékolív ode. "ylky se staly. Krc>me remeslnictva. ma.lítu c~ských a za. druhé,toho bylo na sneme. r. 1~84 zemskému aby zjistil, co jest pravdy na. tom na uhá­výboru uloženo, ahy veškera práce sta\'eb- jení vážno::lti své. Kdyby bylo pravda, coni, jež budou provádeny, podle jednotlivých v petici té se tvrdi, pak, pánové, jest tohategorii a na základe rízení ofertniho neco, co bych mohl poznamenati jenombyly zadháoy. (Slyšte!) výrll.zem, který by nebyl par1amentární.

Po každé, kdykoliv se jednalo o techto Ocekávám tedy, ž~ \' pricine této nápravavecech na sneme, vždycky jsme rozpoctové S3 stane. Je-Ii to pravda, pak musím vy­komi~i - a racte se presvedciti ze zpráv, sloviti své politováni, že tak velké obnosykteré byiy podány, - k tomu pilný za práce dekorativní byly dány do ciziny.zretel meli a na to lJll.lehali, aby hluJeno Proti tomu konstatuji, že s hodnoverne abylo toliko k domúcim umelcum a pru- objektivni strany se dotvrdilo, že svého

myslniktlrn. V ser-eniet ze dne 17. pro'l casu byly provedeny domácimi umeleckými

,inee lf:18i a 2. ríjna r. 188'3 nd. tomto oallri za rízeni architekta Zítka vynika­

~ner~lU. ~07.~ndnebyl? llalehá~o, ab.y .pr! jící práCE:, umele~ko,malírs~é, že vsaJi priz'ldavaDl techto prl1CI bylo šetreno vere]ne provedem ta,knvych praC:l na architektakonkurence a za drlJh~ domácích sil urne· slJad.i. velmi obtížná úlllha, které podrobitileckych A. pnlmyslov)·ch. se musí Avš:1k umení a umelecký prumysl

Zdáštní námitka byla ucinena v pri- nemuže se vyvinouti, dokud neposkYLujecine dekontivnÍch malírskýuh prací víden- se mu príležitost, aby rešiti mohl velkéskoti firmou Ladewigo\'ou vykonaných. O úk.,ly. Pripadá mne to zrovna t.ak, jakotéto veci byl .• jeduálJo \' rozpocLOvé ko- kdyby se reklo: ,,\ly díte nebudeme po­mísi a to na základe zpráv, ktere z kruhu sílati do škol, pone\'adž neumí císti adot~'C'll)'ch pronikly dC)Yerejnosti, a žádáno ps.i.ti." Umelci se musí dáti 'pf'íležitost,za y\,svétlenou. aby ,.e zJnkonalil. To se vsak nestane,

Yetsina, páml knU1i~e na,štívila mu- když se ty nejduležitejši prá~e zadávají do~eum li lJre;;,edcila se jak práce tyto byly ciziny. Shoduji se s I ány, kterí mluvilivykonány. Podle te(;h prací, ktere jsou prede mnou, a myslím, ž8""také slav. snemprovedeu)', musí každ)' objektivní pozoro- hlede k zájmum domácích umelcuv a re-

930 r. výr. zast:>d.,28 sez. 25. list. 1889. - r. ~afJrc~~:Scif.,28. ~i~. 25 l)(otJ. 1889.

meslníku zajisté toto stanovisko zaujme lohy zemskeho výboru a zprávy roz­pri dnešním svém usnesení, jak to ucinil pocto"é komisl', a že to ~nad stací k vy­pri opetných príležitostech v predešlých jasnení situace pred hlasováním o techtodobách. náklllrlech.

Pan pos!. Nemec dotkl se jedné otázky Také pr-i rokování v rozpoctové ko-na doklad. jak se šetrí zájmu domácího misi ocítla se otázka dtsky Husovy na den­prumyslu a poukázal k tomu, že nápisní ním dorádku a byl ucinen návrh, abytabulky objednány jsou 7. Nemecka. (Hlas: deska ta byla v prucelí musea zasazena.Aha!) To musím privésti na pravou míru. Rozpoctová komise však u vedomí,Ty tabulky posud objednány nejsou. Jest že jest vlastne financním výborem tohoto.pouze rozpocet podán, v nemž cellY vcetne sl. snemu, pokládala za nephmerené, abych vypocteny jsou v markách. Rozpocet ona se o veci té rozhodla a usnesla se naten predložen byl zemskému výboru. Zem- tom. aby zpráve byl privtelen toliko se­ský v)'bor však jsa o tom zpraven, že ta- znam vynikajících mužu, jichž jména pokový rozpocet jest podán, dal prohlásiti návrhu jednatele musea království Ceskéhov rozpoctové komisi, že tabulky ty z ci- mela býti vyryta na votivních deskách nR.ziny odebrány nebudou. Minjm tedy, že prucelí musea. Usnešeni toto jest ve zpráve,v té veci jest svedomí p. posl. Nemce upo- jak jest provedeno.kojeno. Dnešni rokování sl. snemu o tom, z

Pri této príležitosti dotknu se jen ješte sluhuje-li Hus, aby tri písmeny jeho jmé­nekterých ustanovení predlohy zemského na byly vyryty v prucelí nového musea,v)'boru, která bu de dnes vyrízena. Jest to mUeží bez odporu k nejzvláštnejším episo­totiž otázka príštího vydržováni musea. dám v dejinách tohoto snemu.Nebudu se šíriti o pomerech tech, jsou Pánové, ceský národ zajisté právem.zevrubne vylíceny ve zpráve. Slav. snem touží, že cizinou /jest neuznán a neuznáv­usnesl se na tom, aby bylo postaveno nové Mlhou lží a klamu, kterou po výtce pn--'museum nákladem zemským. Spolu také cinením nepráte~ našich jest pokryta našespravuje se príkladem nekdejších stavu ce- minulost i naše prít')mnost, proníkají jas­ských prevzal závazek zemí na vydržo- ným leskem celým vzdelaným svett:lm to_o.vání tohoto musea; dnes nejde tedy o zá- liko dve jména, jméno Husa a KomenskéMsadní otázku, má-li zeme museum vydržo- (Výborne!) Cizina je oslavuje, cizí ume1~

vati. Rozpoctová komise hledíc k tomu, štetcem í dlátem zvecnují jejích }?omn.íkY,že náklad má býti stálý, pokládala za svou historikové cizích .národe! nám Je závidí.povinnost, aby náklad tento co možná na A také u nás oslava a uctení techto veli-.nejmenší míru byl snížen, a snížila nákla:l kých mužu proniká do všech vrstev9.000 zl. na príští rok vypocLený na 6.000 národa.zlatých a uložila zemskému výboru, a\?y Když comte Veith zakládal na Libo-v prícine stálého tohoto nákladu pro léta 'chove ceský Slavín, porídil mimo jiné ­budoucí teprve konal bedlivá a dukladná u Schvanthalera sochu Husovu, kteráž'studia ablavne vy~etril, jaký náklad po- s ostatními sochami z odkazu VeithovamArne se podniká pri vydržování podob- prece také bude prenešena do novéhonvch budov doma i v cizine a na základe musea! 'tOm sl. snemu ucinil predlohu nákladu na Lid cesk)" koupil Brožikova Husa;príští vydrž lvání budovy musejní a vzhle- k nem.už n>\.radnici Staromestskou sta­dem k systemisování zrízencu této správy- tisícové putovali.Požadavek zemského výboru, aby náklad A kdo prispel k rozširení úcty a váž­ten zbehlý vytápením a správou musea do nosti mistra Husa v ceském národe? Mu­konce r. 1889 byl polož~n do rozpoctu na žové pravdy, ulUžové svetla to byli. (Vý-príští rok, rozpoctová kC'mise neprijala, po- borne!) v

nevadž má za to, že náklad, který sku- První historiograf království Ceskéhotecne byl ucinil, nenáleží do príštího roz- nezapomenutelný náš Palacký a náš ve-_poctu, nýbrž do záverecných úctu, a tu hlasný historík královského mesta Prahy,bude na zemském vS'boru, aby v techto postavili Husovi pomník tak veliký, že hozáverecných úctech ospravedlnil toto vy- nižádná moc nepoborí. (Výborne!) Pomník 'dání a žádal za indemnuitu; tím, myslím, slavnejší nebyl postaven nikdy žádnémuže jsem objasnil podstatu této druhé pred- synu našeho národa. (Výborne!)

I. výr. zased., i8. sez. 25 list. 1889. - I. 3aÍ)te~~@Seff., 28. @Si~.25. ~OlJ. 1889. 931

Pánové, prohrešil bych se proti po­vinné úcte k tomuto slavnému snemu, kdy­bych i slovem jen ješte podporoval návrh,který byl z druhé strany ucinen, aby deskaHusova byla zasazena v prucelí Ceského mu­sea. Jako pro upálení mistra Jana Husir. 1415 témer veškerá šlechta ceská prote­stovala proti tomuto skutku, tak dness povdekem uvítá veškerý ceský lid sne­šení slavného snemu, aby v prucelí museakrálovství Ce~kéh0 vyryto bylo jméno Hus!(Výborne! Poch-.ala).

Nejvyšší maršálek zemský: Nyní pri­chází k slovu p. posl. Borový.

Poslanec dr. Borový: Slavný sneme!Prihlásil-li jsem se k slovu za tou prícinou,abych dle sil svých odporovat návrhu u­cinenému panem posl. drem. Silem a nynípráve podporovanému ta~é od pana posl.Adámka, vlastne padám tím do jakési ne­duslednosti, nebot jistý humoristický list,který v poslenní dobe si libuje v blasfe­miích, prinesl zprávu, že dr. Borory naden dušicek' poslal krásný venec na pom­ník mistra Jana· Husi do Kostnice. eVe­selost). Patrno tedy, že té chvály jsemnezasloužil, jelikož l..nes proti návrhuonomu, vystupuji, a dovolte mne pánové,abych predevším podot~nl, že ctím onenzápal, s kter}"lll p. dr. Sil (Hlas vlevo:Všim právem), vystoupil pro s,uj názor.

Ponechávám mu ph tom ovšem, jest­liže dle ,yznání svého jest katolíkem, abysrovnal výroky své o autorite církevníchsnemu a církve s temi povinnostmi, kterému církev katolická již ve svátosti kr-tusvatého uložila. (Výborne! v pravo a vestredu).

Avšak pánové, já predevším si dovo­11m Hei, že z dvojiho duvodu jsem protinávrhu onomu a sice z formálního a meri­torního.

Co do formálního duvodu táži se Vás,pánové, jestli se domníváte, že jesJ to du­stojný predmet snemu království Ceského,aby zde snad debatoval o všech 64 neb65 nápisech, které mají prijíti na mu­seum? Pak nevím, zdali poplatníci, kteHna útraty snemu plati, s tím budou srozu­meui \Oho, oho. Hlucn,;" odpor na levici.)

Páuo\'l!l, my máme u)"ni zemsk)' v)'bor,\'e kterém jsou všechny naše strany z~­stoupeny. Ti pánové; za nei pan dr. Šil

mluvil, mají tam také své zastoupeni. Mujnázor byl by tedy ten: POLechme to temmužum naší duvery, aby ve srozumení sesl. výborem musejuim tuto vec dle nejlep'šího svého názoru vyrovnali.

Jelikož ale vec tato již prišla na pre­tres v dnešním sezení, racte mne, pánové,dovoliti, abych prcdevším souhla·;il v ne­kt~rých vecech s obema pány, kteriž predemnuu v te záležitosti mluvili.

Já, pánové, souhlasím s tím, že mistrJan Hus si dobyl velkých zásluh o rec,jazyk, O literaturu naši, ano, jakožto boho­slovec také mohu ríci, o literaturu bohoslo­vpckou. Jeho postilly, jeho výklady homile­tické 7.ajisté podnes mají nejen co do ja­zyka ~Ie i c) do ob~ahu theologickéhosvou cenu. Mistr Hus byl muž zajisté ne­ohrožený, byl muž, jak jsme slyšeli a jakkaždý dejepi.sec se s tím. srovnává, ryzíhomravního charakteru a bez po'lkvrny mrav­ní, vždyt mu takové ani snem Kostnickýnepredhazoval; avšak, pánové, jako p. dr. Sila p. Arlámek mluvili se svého stanoviska,tak budiž mne dovoleno podle zásady rov­ného práva, abych také já nejen co du­chovní, ale také co katolík mluvil s onohostanoviska, kterému mne naucilo ucenícírkve katolické a ;ue moje subjektivnísmýšlení a tu mne dovolte, pánové, drívenež k vlastním duvodum prijdu, abych po­nekud, aspon krátce, llE'chteje~slavný snemdlouhc zamestnávati, povedel ,!leco o tom,co vyzní valo z reci pana dra Sila, - a onv tom smeru byl zajisté nohsledou ctenéhop, posL dr. Herolda z predešlého sezenÍ.

Pánové! Vy si myslíte církev katoli­ckou tak, že prijímáte její mravouku. po­uevadž Ji uznaváte za úplne správnou atakovou, která dustojnosti lidské vyhovuje.Cv se však týká tech dogmat, jak námdr. Herold predešle rekl. len ta ve školemíti uE'chcete a pan dr. Šil v jistém zpu­sobu s ním souhlasil, an považuje za po­krok bojování proti temto dogmatum.

Tu musím ríci, že dle nauky katoli­cké církve i my známe pokrok ..ve vero­uce, pokrok v dogmatech. Jediné faktumtolikerých snemu církevních všeobecn)'chnás tomu ucí, že stá"á vývinu dogmat,ale, pánové, jen formálního. Pokud se týká.vysvetlol'ání pravd, pokud se týká bojo­vání proti bludum, v prícine pravdy té~ovstalým, pokud se týká srozumitelnéhovývoje této pravJy, zlll:l,mepokrok. Cirkevkatolická vždy hovela tomu pokroku, avllak

materielniho pokroku v té veci neznáme;toho neni pricinou jakési tmárstvi, nýbržta. autoritil, kterouž už apoštolové hlá.;ali.která se na všech snemich cirkevniclJ u­znávala, a ne teprv neomylrJo,t papežfl vtomto stoltti proh lášená, kterei p. dr. Šilpripisoval odsouzení mIstra J tl.na Hu,ú vXV. století. Tato autorita církevní nás

ucí, že to, co jedenkráte, at ~i v prvnímneb v osmnáctém století od církve za clá­

nek víry neb dogma prohlášeno bylo, senemuže nikdy odestáti, nemuže se státi tll.­kovým clánkem, který by se nemel pova·žovati za. dogma, v nejž by katolík veritinemel, jestliže chco povinno,tem svým do­státi

Nyní, pánové, dovolte mi pfe(;hod kuveci, o které jednáme.

~e svého stll.npviska, Vy pánové, od­chylku od dogmat považujete za pokrok,za osvetu, za prahnuti po svobode, myv~ak, páuové, odchylku oJ dogUlat pokla­dáme za boj proti dogmatum se strll.nykatolíku.

Ja nemluvím zde o jinovercích. - Pova·žujeme to za vzpouru proti cirkvi, za od·boj. OJboje a vzpoury nemuže církev snéstia trpeti, chce-Ii nejen autoritu svou, ale isvou existenci zachovati iJo veky, jak jiod zakladatele jejího uloženo bylo. (vý·borne! vpravo.)

Dovolte, abych prešel k mistru JanuHusovi, a 'uvedl první prícinu, proc já,nemaje k tomu mandátu od historickéšlechty, na kterou poukázal pan dr. Šil, okteré ale presvedcen jsem, že se s ní na­lE'lzám ~ úplné shode, rovnež jako s jinýmicleny toh0to sl. snemu, - to, pravim, je"tprvni prícina, - proc jsem se opI'el návrhupana dra Sila. a jsem toho náhledu,' abyna budove muselní jméno mistra .r anaHusí nebylo upevneno (Odf!or na levici) asice ne proto, pánové, že ucil jiné uCt'ninež já jakožto katolík vyznávám a nežtehda. katJlíci vyznávali - jest tam, jakjsem slyšel od clena výboru zemského p.prof. dra Kvícaly, ponavržen náš slavnýDaniel Adatn z VeJesla vína, který takénebyl katolického vyznáni, jest tam biskupbratr8ký, .Tan Amos Komenský, á nebudez nás nikrlo proti nim niceho namítati.Proc? Ackoliv nehyli naší víry, jejIch pae­dagogick:S, jejich theol0gická a literárnícinnost byla v popredí, ale ouÍ se takovýmzpusubem, abyeh tak rekl, smutným ne­vyznamenali, jakým se vyznamenal mistr

Jan Hu~. (Bourlivý odpor v levo. Hlas:Proti tomu my protestujeme!) Prote,t zdenic nepomuže. to je;t fakti1lm.

Prvni pricina jest ta, že Jan Husnet.olik/) ucení hluduého se držel, (oh",o,f~or v l~vo) kdyby byl ponhy protestant,nebo, at r"kneme podle jeho jména, Husita,pak bychom neb')jovali proti tomu, abytam bylo jeh'l jmeno. On ale, jak se tonazývalo tenkrát;e, je.;t haeresiarcha, toje,t pocátek a základ bludného ucení. Onbyl jedním slovem zosobnéuá vzpoura aodpor proti autorite církevní (nho! Z pre­svedceni I dukazy! na levici); to jest do­kázán", pánové, to naleznete v dejináchPalackého, ve spisech pana prob, 'šta Len­ze a jinde. Nepotrebuji zde vyklá.dati cf?lýcÍrkevuÍ dejepis, to jest pricin~, že myjméno muže, který ucil, který šíril bludiJroti (;i rk vi katnlické (Tak jest! v pra ';(1)

nechceme miti tam na budo,,-e ~ll-ejui.kterážto budova, pánol-'p, a v tom zlljistémusíte rune pfisvedciti, bude vystll.venll.ve své velké vetšine z penez katolick)'chobcam'l ceského královstvÍ. (Tl:I.k je."t!vpravo).

Ti katolíci tam ph jdou, budou se \U­vati na mu-;eum (bravo! bravo! vpravo.Potlesk) a reknou .J<terak já; jako katolíkk tomu pi'ijdu, abych zde videl jménobllldare, naéelníka bludu.· (Oho! vlevo.)

Pánové, drubá prícina jest ta, pandr. Šil ovšem p):ohlásil onu dobu za nej­skvelejší v historii ceské. (Bourlivé hlasyz levice: Také byla!) Po.ile Vašeho n~·hledul Jci.'Vám v tom nebrá.ním, abys~",í 'subjekti vne myslil" CI) chcete, (V levo:Historie!) ale objektivne, podle mel10~resvpdcení t0u nej.~kvelejší dobou nebyla.(Nepokoj na leví ci)'

Pánové, já nechci ríci, neracte muešpatné rozumeti, že mistr Jan Hus všechnoto zavinil, co se pak stalo, ale já chcidci, li v Lm mi zajisté lJI'lsvedcite, žejeho jméno stalo se za jaho životll. a poJeho smrti plchodni, v kteráž s\')'m žaremzapálila nejen n!l.ši Cechii. ale i vukolníkrajiny (On kázal svobodu svedomí! nalevici) a víte, co z toh,) vzniklo? (Koncilto udelal! vlevo).

Palacký sam to povídá. (Dr. Štl volá:To je hruza! Jiný hlas: To je možnév Hl století! Velké pohuuti!) PuJivejtese do historie, naleznete ua sta budovklášterních, chrámu, památek umeleckých,budov sla vných, které Karel VI. a jiní

L výr. zasad., 28. sez. 25. list. 1889, - L ~af)res.@3eff., 28. @3i~.25. %:lb. 1889. 933

pred ním byli zbadovali i z tech se stalypouze trosky. (perner volá: To Vám pa­trilo).

Já jsem tenkráte nebyl ješte živ!(Veselost.) Války husitské zpustošili naši

, zemi a co následovalo potom v následují­cích staletích? Všecka neštestí až dokonce bitvy belohorské, to všechno bylojedinou radou neštestí a já. jsem presved­cen pánové, že chcete li mluviti uprímne,musíte i Vy býti pi'esvedceni, kdyby bylabez vzpoury mistra Jana Husi historiešla tím postupem, jak zacala a nalezlasvého vrcholu pri Karlu IV., zajisté ná­náš nalézal by se na Fném míste v Evrope.(Na. levici: Ano, na jiném míste! Bylibychom Nemci!)

Nejv. maršálek zemský: Žádám pány,by recníka nevyrušovali.

(Hluk na levici. To si máme nechatHbit, když se uráží náš cit. Tak se smímlu viti v ceském snemu? Veliký nepokojna levici.)

Nejv. maršálek zemský: Prosím, pá.nové,o ticho.

Poslanec dr. Borový: Já souhlasímv tom s panem dr. Šílem, že osoba mistraJana Husi toho nepotrebuje, aby melakousek nápIsu, nekolik hter na museu.(Hlas: Proc se toho tedy bojíte ?) Já jsemto už rekl. (Hlas: ~Meli jste špatné svedo­mí). Vy nejste žádný muj zpovedník!

Já vím, že osoba mistra Jana Husibude zabírat vždy místo, kteréhož jménožádný historik obejíti nemuže (Oho! Pa­peženci! TJrážÍte ceského mucedníka! Mysí ne.láme tupiti našeho Husa!) o to sedejepis již postaral. A.šak pánové, jestlimy žádáme Vás, kterí se honosíte ustavicneúctou k církvi katolické, kterí pravíte, žejste plni smírlivosti, abyste nedávali nápisna museum, který se stane predmetemurázek (Oho! na levíci. Výborne! ve stre­du. Bravo! na pravici. Dr. Vašatý volá:Ješte dnes byste ho upálili !), s nami ne­souhlasíte ! Já koncím a ciním návrh, aby

, návrh p. dr. Šila byl slavným snemem za·mitnut. (Odpor a nepokoj na levici).

Nejv. maršálek zemský: K slovu seprihlásil p. profesor Tomek.

Poslanec prof. vl. r. Tomek: Sl. sneme!Jakožto skromný dejepisec Prahy a taképri jiných príl",žitostech lllusii jsem a rádjsem psal o Husovi. Kl:lždý snad ctenármého spisu dá mi to svedectvÍ, že jsemHusovi nekf'ivdil a to jsem slyšel takédnes již z úst jak p. dra Sila, tak i jinéhop. iecnÍka.

Já zajisté uznávám a ve svých spisechjsem uznal vždycky literární zásluhy Hu­sovy a také jiného zpusobu zásluhy jeho.Nicméne budu hlasovati proti návrhu draŠila - (Hlucný, bourlivý odpor vlevo.Rlyšte !) J li. pockám.

Nejv. maršálek zemský: Žádám pány,by neprerušova.li recnika.

(Dr. Ríeger: To je zrovna neslušné!Hlasy: Škandáll)

Posl. prof. Tomek (pokracuje): JáVám povím své duvody. PiísobenÍm Huso­vým zacala se doba, ku které dílem rec­ník prede mnoujiž uká.zal, velkých roz­broju v národe Ceském. Nepravím, že onby byl jedinou prícinou toho, vetší prí­cinou byly nekterí jeho stoupenci a ta.kéjeho protivníci· (Slyšte! v levo.) a žetakové rozbroje v národe cesk';m na­staly, které velikou škodu prinesly, veli­kou záhubu. ku která rovnež muj ctenýpredcházející pan recník ukázal.

Vystoupení Husa zpllsobilo v národeceském jakýsi duchovní vzlet, kterému sevždycky obdivovati budeme. Národ ceskýukázal v hájení svých tehdejších zámerutakovou statecnost, kterou vždycky budedejepis uznávati a které si na. svých pred­cích musíme "ážiti; ale tento vzlet ne­trval dlouho. Zrovna, když zásady, kteréjistí stou}Jenci Rusovi hlásali, zacaly senejvíce rozširovati v národe ceském, 7.rovnaod té doby pocalo se mravní klesání ná­roda ceského a toto mravní klesáuí vedlok bitve Belohorské, kterou pokládáme zanejvetší neštestí, které národ i. eský kdypotkalo.

Pánové, smery reformacní, o kterýchse zde proneslo slovo, smery reformacní,. rozlicných a velkých zemích skoncilyse tak zv. katolickou reformacÍ. 'rak seskoncily ve Francouzích, tak se skoncilyv Polsku, ponevadž 8e uznalo, že nevedlyk tomu dobrému, co se od nich v prvníchpocátcích ocekávalo.

133

934 I. výr. zased., 28. sez. 25. list. 1~89. - 1. ~af)w~~®eJf., 28. EíT~.25 ~oo., L'~'m

Po hríchu, u nás skoncilo se to sicetéž katolickou reformací, ale u nás tatokatolická reformace stála mnohem vetšíchobetí nežli v onech štastnejších zemích.U nás se to stalo zrovna záhubou dlouhúunároda našeho nejen hmotnými, hroznýmiztrátami, nýbrž zrovna i spuštenlm celénaší zeme a duchovním úpadkt'm, kterýna delší cas trval. To se neda zapríti.

Ale, slavný sneme, když jsme tutohroznou dobu prestáli, jaký byl úcinektoho ~

Ucinek toho byl navrácení ku kato­lickému naboženství a navrácení tedyzase k jistému míru duchu v Úechách, zekterého .~enárod náš zase konecne vzpama­tovaval. Vzpamatovával se práve tím, žeu neho jednota zase ve vecech na.boženstvíbyla obnovena.

Mohu ríci, že prál bych si, aby tatokatolická reformace byla mela ješte lepšíúcinek v tomto smeru, než, pohríchu,se stalo.

Jsem bez obalu vyznavacem svobodynáboženství, ale kdyby bylo se úplne po­darilo obrácení našeho národa na katoli­ckou víru, byl by to prospech vt>lký projednotu našeho národa. (Výborne! ) By 10by tu o jednu vec méne, kttlra národ nÁ.ši nyní na škodu jeho delí. (Výborne!)

Prevratem oním hrozným, který nástolik stál, dosáhli jsme jiného stavu právekatolické církve, než které predcházel casyHusovy. dosáhli jsme duchovenstva uprímnés národem smýilllejícího, který byl jednímz hlavních faktoru našeho znovuvzkrišení(Tak jest 1:, které jest tak rka jedinéu všech národu evropských. Žádný jínýnárod nemuže se tím vykázati, aby z tako­vého hlubokého úpadku byl tak peknépovznesl se zase k vznešenejšímu stavu.(Tak jest!)

Pánové! OLrátím se nyní k té otázce,máli jméno Husovo mezi celou tou radoujin)'ch jmen státi na budove musea ce­ského ; proc se to stalo, že nenacházímetoho jména nyní mezi nimi? Já to nevím,Já bych si byl skutecne nio z toho nede­lal, kdyby v takové rade jmen, v takovérade mužu pro literaturu a umení zaslou­žilých byl také stál mistr Jan Hus. (Nalevo: Nu tak!) To by snad bylo ní komuneprekáželo, ale pravilo se: To prý asibude tím vinno duchovenstvo ceské a hi­storioká šleohta ceská Já se tomu dokoncenedivím, jestliže jest tomu tak, a se strany

duohovenstva jsme to slyšeli, že se tímtoj men~m urazilo. Ale nejen duohovenstvo,nejen šlechta historioká, nýbrž sllad takélid katolický v Cechách (Výborne! vestredu a na pravo. Oho! v levo.), by mohlcítiti urážku z toho.

To "oho!" nepochází od katolické­ho lidu ceského (Bravo! Výborne! Dr.Dyk \"olá: Vy se nestýkáte s tím lidem!)To musím odmítnouti, jak pravím. já jsemvyznavac svobody náboženstvÍ. (Hlas v le­vo: Krá·má svoboda náboženská.)

Já tedy, pánové, myslím, že ohledytakové jsou oprávneny a jsou tím víceoprávneny po dnešní debate.

Nebot náš lid nedovede po takovétodebate rozeznati, zdali, kdybychom k tomusvolilí, aby ted teprve jméno Husa tambylo vradeno, se to stalo pro uznáuí pouzeliterá.rních jeho zásluh, cili se to stalo kvuli protikatolioké demonstraoi. (Výborne!)

Proto budu hlasovati protí návrhu p. draŠila. (Výborne! Bravo!)

Nejvyšší maršálek zemský: K vuli ob­jasnení, ponevadž nekolik recníkií 'mluviloo hlasování o návrhu dr!l Šila, podotýkam,že tento návrh jest resoluce, která byladostatecne podp"''.'ována, která se odká.žena zá.klade již dfívejšího usnesení sl. sne­mu budgetní komisi.

Prijde nyní k reci p. pos!. dr. Steidl.

Pos!. dr. Steidl: Slavný sneme! Pri­hlá.sil jsem se ke slovu a sice docela k ji­nému úcelu, než jest ta veC'l, která zdezpusobila takový rozruch, abyoh vzbudilsoustrast sl. snemu, poslancu 0eských, vr0subožené velikým neštestím v okrasu Po­šumavském Všerubské osadníky.

Nebud.u trpelivost sl. snemu zneuži­vati a pravím, že se iedná o peticí cís.b32., jít se obyvatelé mesta pohranícnéhoVšerub domáhají jisté podpory ve svébíde hrozné a veliké.

Pohranicné mesto Všeruby slynulodríve jistym bohatstvím a jistou zámožno­stí a bylo velice kvetoucí mesto pohranicní,ale od let 70tých, jako by nehody a nešte­stí se všemi tisnemi a pohromami na tetumesto se byly snesly; opetné záhubné po­žáry vyhubily dri ve to kvetoucí mesto,dríve slynoucí obohod poLranicní docelll.zanikl práve tím, že pomery jsou ta.kové,že pohranicné okresy obracejí se obohodew

"

1. výr. '&8~., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~1~te~.@5eff., 28. @5i~. 25 ~O\). 1889. 935

Posl~n.ec dr. Lenz: Slavný sneme!Já jsem se prihlásil ku slovu, protože méjmeno bylo citováno od pana dra. Šíla,A já priznávám se, že jest to skutecnepravdivo, co jsem pravil o Janu Rusovi,že byl mravu ušlechtilých, to jest jisto;že nebylo na nem hríchu smrtelného zjev­ného, aspon ne zlocinu, kterého by sebyl snad jako knez dopustil. To jestpravda historická a já mohu doložiti, žeon je z haeresiarchú jediný, jehož povahave mravním ohlede byla bezúhonná; játaké opetuji, co j em rekl a napsal, ­a je. se za t~ nestydím, - že lituji, žebyl Rus na smrt odsouzen, ale katolická

Nejv. maršálek zemský: Žádám pánykterí podporují tento návrh, by vyzdvihliruku.

Návrh jest dostatecne podporován.

Prijde nyní k reci pan posl. Kytka.

svým vždy více jinam, jelikož jest obchod· musejní (výborne!) ve vnitrku, aby vnitrektamní do sousední ríš~ nemožným ucinen. alespon primerene byl upraven zevnejšku.Mimo to po 9 roku osmkráte byla v kra- Obávám se, že Pi tom systému a pri téjine té vždycky veškerá nadeje :lil. úrodu snaze sporiti by se mohla nekterá vadaúplne znicena, tak že od 9 roku meli ti prihoditi, jako pri prípadech, které vytklubozí jen jednou skrovnou úrodu a násled- zejména pan poslanec Adámek, že by bn­kem toho se obrátili k sl. snemu s žádostí dova jenom chudinkým zpusobem upra­o poskytnutí jisté pomoci, ponevadž již vena byla. Mám za to, že nejen každýani pojišfovny prijímati nechteji jich po- umelec, ale každý prítel umení, ano každýjištování, a tu tedy si dovolím uciniti ná- zdárný syn této vlasti musí si prá.ti, fl byvrh, o jehož schválení sl. snem uctive tato monumentální budova dustojnýmprosím, a sice tento návrh: zpusobem representovala toto slavné krá~

Petiee c. 632. obecního zastupitelstva lovstvi. Každorocne zajisté na tisíce ci­ve Všerubeéh odkazuje se výboru zem- zincunavštevovati bude tuto budovu, a tuskému, a týž zmocn14je se, aby pro prípad, tu jest žádoucno, aby i cizine poskytnutaŽtl obec Všeruby se zarucením okresního byla príležitost obdivovati ceské výtvarnézastupitelstva zápujcku až do 20.000 zl. umení, naši dovednosf a naši píli. Protos rocními 'splátkami nejdéle v 10 létech se primlouvám, aby zemský výbor pri­splatnymi k ulevení bídy uzavre, zúro- hlížel k tomu; by nehlede ku vytknutécení zápujcky té 50/0 neprevyšující na summe 260 tisíc zl. a, trebas by i cástkazemský fond prevzal. tato mela o znacnejší pocet býti prikro­

cena, na vhodných místech, zejménavšak v pantheonu a po prípade ve hlavnímschodišti umelecky provedené obrazy, pred·stavující vynikající události z bohate hi­storie tohoto slavného královsvi, opatrenybyly, aby i umelcum našim byla poskyt­nuta možnost prispeti pri této ozdobenaší maticky Prahy. Já mám za to, ženejenom jménem svým ale i, pokud smý­šlení, zejména v této strane, znám, mluvími ve smyslu ceských pánu poslancu, kdyžprimlouvám se vrele za to, aby tétozáležitosti se strany zemského výboru ná­ležitá pozornost venována byla. Návrhuneciním žádného a projevuji jenom totopráni. (Výborne!)

Nejv. maršálek zemský: Prijde nyníku slovu pan poslanec probošt Lenz.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanecdr. Steidl ucinil následující návrh:

Petice C. 632. obecního zll.stupitelstvave Všerubech (Neumark) odkazuje se vý·boru zemskému a týž zmocnuje se, aby

pro prípad, že obec Všerupv se zarucenímokresního zastupitelstva zapujcku až do20 tisíc zl. s rocními splátkami nejdélev 10 létech splatnými k ulevení bídyuzavre zúrocení zápujcky té' 58 nepre­vyšující na zemský fond preval.

mer .p~rr ~b9: ~r. @3teib! fteU(nucf)ftef)enben~1l1trQg: ~Ie ~etltlOn 9h. 63~ ber ®emeinbe.ucrtretung meumarf roirb bem t?anbcsausfd)uj3eiibcrgeóen unb ber[dóe etlniicf)tigt, ba[s ber­[elóe, faUs bie ®emeinbe meumarf l1lit ®enef).migung ber ?Sebirfstlertretung eine óinnen 10~Q9rel1 riid3of)lóLHe ~l11eige bon 20.000 fY.Dur ~inberung bes 9cotgftanbes aó[dJliel3t; biel.!3ethill[ullg biejer 2Lnlcif)e f)ocf)ftens mit 5l:>3t.aus bem ~al1besfoltbe iíóernef)me.

Poslanec Kytka: Slavný sneme! NežbuJe pozde, vyprosil jsem si slovaabych se vrele primluvil za náležité upra~veni a vyzdobení monumentální budovy

93~l_ výr. zase<!. 28. sez. 25. list. 1889. - f. ~al)rc~.~cff., 28. @5i~. 25. ~Otl. 1889

oírkev Husa na smrt neodsoudila. (Hlas pouze predrizených, to jest takových kterívlevo.: Rd? tedy?) On .?yl sv~tské;ffiu sklltecne do života vecného vejdou.'ramem vyda~,. tak to sto)l v me kmze. Vždyt ale neví žádny z lidí, zda-li by(Hluk na levIcI. Hlasy: Byl podveden!) byl pred rízený cili nic. Na základe tako-

Ivém nemuže církev katolická a žádná -Nejvyšší maršálek zemský: Prosim, aby církev obstáti, nebot pak by byla církev

pánové recníka. ~evyrušovali, sice bych pou.ze neviditelná. Proto jsem rekl, že pu­byl nucen volati Je k porádku. sobll Jan Hus skutecne podle svého úmY!lluk náprave církve katolické, ale ne tak

Poslanec dr. Lenz: K tomu se prizná- církvi katolické, jako oudu církve kato­vám, ale v citování svém p. dr. Šil zamlcel lické, že mel úmysl dobrý, ale jeho ná­o cem jedná. vlastne moje veliká. kniha. 'p;ava že by byla popravou katolické

Já mel ten úcel, abych dokázal, že cukve.Kostnický snem spravedlive' za kacíre a Já si dovolím uvésti ucení druhé. On~ludare v~hl~~il Jana Husa a dukaz muj pr~vil a. ucil, a verejne na universite praž­jest pracny, Ja pracoval na té knize mnoho ske zastaval: .Nullus est dominu s civilislet (Ves:~os~ v Jevo!) a já jsem se vyna- nullus est praelatu~, si est in peccato mor~snaŽil VSI silou, abych Janu Husovi ani tali:" ",Není ž~dn~ho svetského pána anebv tom uejmenším neublížil. Na to mám ~aJetmka, am biskupa, all'i' kneze, když~ved~etví ne jedno a mám dopisy, ne snad Jest ve stavu smrtelného hríchu,"jen Jeden, nýbrž velmi mnohé. Já jsem Já. se táži, zda-Ii se tímto ucením je­tedy, ne snad precetl - to nebudiž snad diný~ neruší. veš~erý. obc.ans~ý rád? (vý­mi vykládáno za neskromnost __ nýbrž já borne!) Jesthže žadny ma]etDlk, když je~t~tud~val ~šec~ny spisy Ja?a Husi, jak ve stavu smrtelného hríchu, nemá právaceske tak I latlDské, a na zaklade techto na svuj majetek, pak muže každý clovekspisu jsem také dukaz provp.dl, v cem se prijíti a rici mu: "Vari, ten majetek neníJan Hus oddelil od katoli<:ké církve a od tvuj, ty nemáš žádného práva nan !" Jest·clánku viry za tehdejší doby. To byla liže by byl pravdiv clánek .Nullus estprvní cást mého spisu. Cást druhá. jedná episcopus, si est in peccato mortali, u ne­o snemu Kost,nickém samém a tam jsem vedel by veru žádný clovek, jestliže tendukaz provedl, že všechny vety, které knez, který ho krt~I, skutecne byl kne­Husovi tenkráte byly predstírány se sku- zem, skutecne byl biskupem, ponevadž ne­tecne nacházej i ve spisech Jan~ Husi a vedel a vedeti nemohl, je-li ve smrtelnémsice v tom rozumu, jak mu bylo predsti- hríchu cili nic.ráno, a z toho teprve ucinil jsem závorek Takové ucení nemohla katolická církevže skutecne jest pravda, že byl Jan Hu~ prijati. To musila zavrhnouti, a také za-podle pravdy vyslýchán a. podle pravdy vrhla. .také prekonán. . Cteni pánové prede mnou, p. kollegll... Pr~sím, 'racte cisti moji knihu a pak. ~r. Bo~~yt a slavný historik, p. ~r. Tomek,JI?é,ho usudku nepronesete, než já tu pro- JIŽ vyhc~1 ty následky,. kte:-é nasledovalynašim. . . 4' ~a, takovY?l ucením. A JestlIže Hus pouze

Kristus. Pán pravil: 71 Ventas liberabit jenom neuhonného .c~arakteru by I a pri ­vos!" Což Jest to pla,tno bludy pronášeti, ~om tak~vé bl?dné veCl J;>f,edkládal,nen:ohnco Jest to platno lid klamati, klam a, pod- Jak? knez !l t:m souhlaSIti, a nebudu ~l,kdyvod ho neosvobodí.· s tlm srozumen, aby osoba Jana HusI lako

Veritas liberabit vos!" (Hlas v levo: kneze byla ctena, ackoliv stím souhlasím,Ale kde jest?) Co ted pravím, jest pravda. že. má v.elik~ záslu.hy o p~semnictvi ceské.Na základe toho všeho jsem také úsudek Yzdyt pak J,sem jeho SpiSY veškery cetl,svuj pronesl. Já tedy nepravím pouze, že Jako snad malokdo.byl Hus mravtl. ušlechtilých, ale já také Já tedy nemohu souhlasiti, aby ijemunapsal, že skutecne jest pravda, že tomu cestná deska na museu národnim byla po­ucli, co mu bylo predstiráno; jest pravda stavena. (V levo ironické: Tak jest! vpravože se vychyloval z uceni katolického, a j~ Výborne!)bych prosil za dovolení, abych smel jenomdva clánky jeho víry Vám ríci, velectení Nejv. maršálek zemský: Prijde nynipánové. On ucil, že se sklá.dá církev z údu k slovu p. pos!. Touzimský.

Nejv. ~aršálek zemský: Prichází nyník slovu pan pos!. proKvícala. Dá.vám jemuslovo.

, ,Dovoluji sobe ohlá.siti, že se ješte pri­hlasll k slovu p. poslanec Horák a knížeSchwarzenberg mladší.

Poslanec Toužimský: Vzhledem k tomu,že již více pánu recníku výmluvnými slo­vy objasniti zásadu zadávání pra.cí remesl­ných pri verejných stavbách, a vzhledemk tomu, že doufám, že dle teto zásadybude zemský výbor se ríditi, vzdávám seslova.

•1. výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~af)res.@5eff., 28. @5i~. 25. 91o\). 1889. 937

cinánÍ jest pokus terrorisovati a že tonení osvedcení liberálnosti. (Tak jest! vý­borne !)

Naproti v)'citkám, které byly zemské­mu výboru ucineny, musím prohlásiti, žezemský výbor rídil se také v poslednímroce, co se t)'ká stavby budovy musejní,temi zá~adami, kteréž dríve vidy došly u­znání a to vrelébo uznání v této sl. sne­movne. Dovolávam se toho, že zprávy vý­boru zemského o pokroku stavby budovymusejní byly vzaty nejen na vedomost,nýbrž nll. uspokojivou vedomost

Zemský výbor rídil Be temito zásada­mi: .Jedna zásada byla ta, aby co možnáDejvíce prtÍ.ce bylo zadáno domácím silám,

. Posl. dr. proKvícala: Slavný sneme! Po- domácím prumyslníklhn a umelcum, ne ci­kládám za svou povinnost, abych naproti zíw, a podám pak doklady toho. Druhánekterým výcitká.Jl, které byly prímo neb zásada byla ta, že musil zemský výborneprímo zemskému vyboru ucineny od ne- také ohled bráti na. dokonalosf a monu­kolika pánu recníku v prícine zadáváni mentálnosf stavby, a tretí zásada, že zem­prací musejních, podal objasnení, o kterémž ský výbor musil, nechat nechterý pan po­~oufám, že uspokcj1, ne-li všechny pány slauec o tom soudí tllk nebo jina.k, rídití

'poslance, snad alespon prevalnou jich se také financními ohledy. Zemsky výborvetšinu .. Zajisté všem pánum záleží na tom, musil toho dbáti, že usnesenim slavnéhoaby dukladntch informaci o této veci na. s;nemu z r. 1884. byla povolena na vysta-

. byli. a aby obvinení, která se snadno pro. vení budovy musejní suma urcitá 1,í93.000nesou, ale téžk dokáží, nezuat lil. bez vy- zl.. a zemský výbor musil snažiLi se, abyvrácení. I doufám, že bude vyslechnut muj tato suma nebyla prekrocena, a míním, ževýklad klid.ne. a že snad také káže tako- se okáže býti pravdivým, co ve zprávevéto klidné vyslechnutí zásada liberálnosti, zemského výboru se tvrdí a ceho se takézásada to, kterouž ctení pánové oné strany dnes velectený pan p·Jslanec Adámek dotkl,stále hlásají, která se však od nich neza- že tento rozpocBt nebude prekrocen. Achovává. (Hlasy: Ohol") Žádné oho mne prál'em pravd pan poslanec Adámek, ženezmate. Já to d"okáži ostatne p. recníku Jest to ridký, abych tak rekl, snad jedinýkterý toto .oho" z;;olal, já to dokáži takto ~ pripaL! toho druhu, že tak velkolepá. stavba. Když v s oné strany mluvili pánové, bez yrekro?ení r.czpoctu bude u,kutecnena ..Jako ku pro pan P051. dr. Šil, vyslechnut (Slyste! Vyb mle!)byl je,ho v!k;ad, a?koliv ne:nile se ~otkl ~á úplne pochopuji a ctím stanovisko,mno~.rch p.anu. na teto strane, (okazuje na ktere velectený pan poslanec Adámek za·pravIC.l) khdne a beze všeho vyrušování. ujal, který pravil a ne dnes poprvé, nýbrž(Tak Jest.) již dríve, jako referent to pravil, že by si

. . .To je~t ta p~avá l,iber~lnost, vyslechnou- prá.l~ aby .zemský výl>or nešetril ~tl.kvelicetl dustoJne take mlllem odpurcovo. Ale penez. Ja poCbOPUJl to stanovIsko, ale

také my. s}éto stra~, (ukazuje na stred) p~~sím, ta~é musi ka~dý pO,slanec pocho­vyslechh Jsme tyto vyklady klidne dll- Piti stanovIsko zemskeho vyboru, kteréžstoj ne a vá,Ž.n.e,Avša.k když.ses.této~trany m~ v té~o veci, byl? roz,kazen: slavného(velkostatkaru) ozvah veledustojní dva rec- snemu dano. (Vyborne! Vyborne!)níci, . k~eri, se . s~rého stan?viska vj'klady Ctvrtá zásada - a také k této zem­podalI, jake a~llJ,lllak podatI nemo~h, zdali ský \')'bor musil velmi bedli,'e phhližetipak ,:ysl~ch~l ]ot~, to.,Vy ,~!l.k.hberálne, byla ta, aby stavba musejni budovyta~ ~hdn~., Jakpnslus~ ,:aznym temto v d lbe, kterouž vytkl zemský v)'bor, do­m~žum vaJIChddvodum važnym? (Výborne! kODcena byla. Zemský výbor slíbil ve svéVyborne !) zprá\'f, že v jisté urcité dobe, v dobe 4

Skoro by se mohlo zdáti, že Vaše po- let - o neco však musili jsme tuto lhutu

.,

9~8_ ~výr. za.sed., 28. sez. 25. li""t. lB89. - 1. 'Jar)re~.~_cíf·-,-~_ . e;i~.~5. 9(LlU. 1889.

prekrociLi, - stavba musejní bude dokon.cpna.

A tu leckdys musilo se stáLí - pro­sim lpckdys, ale velmi zrídka - že tentoohled zpusobil jakousi odchylku od první,hlavní zásady, kterou zemský výbor serídil, totiž, aby dle možnosti byly zadavá·ny práce jenom domácím prilmyslníkuma domácím umelcum.

Jak vtllice, velecLeni pánové, zemskývýbor toho dbal, aby tato první a hlavnízásada, totiž domácím sílám poskytovatizamestnáni, prišla k platnosti. jest na prí­klad pa, rno z toho, co zemský výbor uci­nil, když podle úsudku znalct'l, a nebylotomu nikdy také odporováno v tomto sl.snt-me, ústrední topení musil zaqati cÍzifirme, firme Emil Kelling v Dráždanech

Týž KellJDg provedl tut.o práci takév Národním divadle a v Rudolfíne a takéješte v jiných budovách v Praze. Zemskývybor smlouvou zavázal Kellinga k tOmu,že musí vše, co zde v Praze objednati azhotoviti lze, v Cesko-moravské strojírnebýti objednáno. a zhotoveno.

Taktéž byl zavázán Emil Kelling. žemusí vubec domácí sily zamestnávati, takže on jen svého inženýra sem poslal, kte·rého arci musil vyslati, ponevadž nikdojiný nebyl by v duchu Kellingove d~vedlríditi zarízení ústredního topeni. Jinakbylo vše provedeno domácími sila.mi a nej­vetší cást honoráre, který byl smluvens Emilem Kellingem, zustal doma, a Kel­lingovi zustala. jon ta. cást, která mu coprojektantu náležela.

Dovoluji si dále uvésti na vedomí, že,co se týká socharských prací, má se veczcela jinak, llež mnozí myslí, a ti ctenípánové, kterí dríve volali " lyšte" a kterívolali "náš zemský výbor" a kterí podob­ných jiných interlokucí užívalí, budou snadnyní jinak souditi o této veci jakož i omnohých jiných.

Zemský vybor zadal socharské prácena základe konkursu, kterýž byl vyp;;ána o kterémž zemský výbor podal zevruu­nou zprávu sl. snemu.

Tato zpráva byla vzata na uspokoji­vou vedomosf, a ta zpráva o tom, jak zem­ský výbor si pri tom pocínal, došla, pokudmi povedomo, v nejširších kruzích uznánía poc!waly.

Ucaastnilo se tehdáž 20 umelcu našichtohoto konkursu, kteríž podali, tuším, asi54 skizz. Práce byly zadány na základe

....

techto skizz a \íce tak, ie zame!lt,nániby li tito umelci socharštt: Wagner, Cech,a já se tomu divím, že jeden velectenýp. recník mohl také v,·citky z toho ciniti,ze do Vídne Wagnerovi, jednJmu z nejna­danejších a nejvetších ceských umelcu,byla prác<:lzadána.

Podívejte se, páno\'é, na to, co Wag.ner provedl; to jest chloubou naši vlasti,- to jest chlouba ceského mU~E'a,'- pa­mátnik ceská práce. (Výborne !IIZe Wagneržije ve Vidni, proto neprestává býti ce­ským umelcem a naším krajanem. (Výbor­ne!) Tak se posuzuje cinnost zemskéhovýboru'? (Slyšte!)

Dálevbyli zamest~áni Šnir()h, Cech;~lauder, C~ch; Popp. Cech; Beeling. Cech;tIergesell, Cech; Procházka. Cech; Wurzel, ,Cech; Sejdan, Cech; Str~chovský, Cech.Všichni umelci ti, nfljen \' království ce­"kám bydlište maji, n)-brž jSr)u i národ­nosti ceské a zbyvá mezi pány sochari,ktef'i prospeli k vyzdobení našeho musea,jediný sophat !}emecké národnosti OttoMenzel (Hla;;: Cechonemec).

OvšelI}- neprihlásilo se Nemcu více,to musim rici,' aby to snad nebylo krive.posuzováno a snad míneno, že bylo Nem­cum ukhvr 1no.

Dále zemský výbor - a to, tuším,také dojde a musí dojíti uznáui, prihlíželco nejbedliveji k tomu a vyznacil tovždycky v offertním rizeni, aby pri rozlic­ných pracích remeslnických by 10 zamestnánoco možná nejv~e živnostníku, aby nepri­padla práce remeslnická. jen jednomu nebodvema, nýbrž aby z tob~ více a také men­ších živnostniku melo užitek.

Na dukaz toho dovoluji si sdeliti, žepráce truhlár'lká - a ta representujeovšem zvlášte velikou sumu - byla za­dána. na základe offertního rízení nemenenež osmi - pravzm osmi - firmám ll.

ži vnostniklim a již v offertnim rízeni bylovyznaceno, že zemsky výbor zustavuje sirozdeliti práce podle jednotlivých kate­gorií, podle pater a podle oddeleui techtopater. -

Práce trúhlár ká byla zadána temtopp.: Bittnerovi, Baumgartelovi, Mayerovi& Fickovi, Liskovl, RilJghoffrovil, Machá­covi, Mickovi a Censkému.

. Podobným zpusobem byly rozdelenypráce z.imecnické mezi vice živnostníku aa. taktéž prace sklenárské, práce naterac­ské a také práce malírské.

•

I. výr. za.&o<i.,28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~11l)tes·5efi., 28. @5i~.25. ~Ob. 1889. 939

: .

)

Tu jsem u té veci, vzhledem ku kteréžnejvetši cást {.ioznámek a výcitek byla u­cinena a musím tedy o tétl) veci ponekudšire se zmíniti.

Jednátlí v této pflcine bylo to, žezemský výbor nejprve jako vždycky rídilse tím, že se zavedlo rízení offertní napráce 'malírské a na základe offertního rí­~l3ní byly prácE>malírské zac;lányKrugl'Ovi,Rihov~kemu, Konigovi a Vondrejci. Tojsou práce malir~ké v jednotlivých síníchmusejních pro sLírky u~tanovených ..

: Cu se dekorativní práce malirské,urpelecké dotýká, tu nepo\'Ím žádného ta·jemství, ponevadž p. prof. Schulz, riditelsta voy budovy wusejní, prohlásil to také

. v 'ro~ování ro~octové komise, ku kterémuž. 'byl pozván.

Já a kollega muj, p. dr. Škarda, kterízasedáme v sttl\'ebllím komítétu, naléhalijsme na to,' aby tl1ké tyto práce zadánybyly domácím umelcum.

Avšak se strany znalcu ve stavebnímkomitétu, a sice nejen se strany panaprof. Schulz6, nýbrž i se strany ostatníchznalcu, kterí ve stavebním komitetu za­sedají, bylo proneseno mitJenÍ, že musíbýtí tu jiná cesta volena a prof. Schulzpravil, že by musel jinak odpov-dnost zazdar provedení t.echto prací od sebe od­mítnouti. -

Velectený p. posl. Adámek pravil, 7.ekdokoliv v mu,ej ní budove byl a srovná­val práce ma1ih;ké, provedene v míst.nostechpro sbírky a práce malir'ske provedene odL>l.dewiga, nemuže býti ani na okamžikv pochybnosti, at si je znalec neb,) POUZE'

laik, že vynikají tyto dekorativní prácenesmírne svou vkusností, svou - tuho v,'­razu zvlášte bylo užíváno casto - teplo~'-tÍ,teplým jakýmsi tónem, a tyto práce za­jisté - já jsem o tom pi'e;vedcen - budouvzorem, kt.erýž najde následování u domá­cích zdejšich umelcu.

Bylo ovšem podotceno od p. poslanceAdámka, že v petici, kteráž byla podálla,jsou obsažena tvrzení, dle kterýchž by ~emohlo zdáti, že se vec ponekud jinak mli.Já jsem této }Jetice ješte necerl, ale peticeta bude ovšem predmetem diíkladneho,svedomitého a pi'Ísuého zkuumaní se stranyzemskeho výboru a okáže-li ~e ph vy­st'tro\'áuí a ph zkoumáui, Žt:l jsuu dlhodyv této petiei uvedené pJdstatny, ractebýtí presvedceni, že vec tato zajíste dojdeu zemského výboru po,šimnuti a náleži-

•

teho vyrízení. (Výborne!) Avšak dle in­fornacÍ, kteréž já posud mám, musím ríci,že mOf'he stiŽllosti a mnl)há tvrzeni obsa­žeuá v této petic;, o kterých jsem slyšel,nejsou podsta~ná, a že velect. p. poslancumv pi'íštim za-edání budou stJad podánavysvetlení, dle kterých budoll I) celé zále­žitosti zcela jll1ak s,mdití než dnes.

Budiž mi dovoleno, pokud se týkámalír'e Ladewiga, jemuž zadány byly deko­racní práce, sdeliti, že dne J..2. líst,9p. t. r.bylo zamestnáno u Ladewiga 10 Cechu a13 ~emdl. Není tedy již podle tohotoudání docela spolehlivého, které zde ciním,to, co prý v petici oné obsaženo jest,správne a ~poastatné. Bylo tehdy u La­de>yiga 10 Cechu a 13 ~emcu, u Kriigra7 Cechu a 1 Nemec, u Ríhovského 9 Ce­chu, u Koniga 5 a u Vondrejce 4

Podotýkám dále, že pro Ladewiga byto bylo velice dobré a výhodné, - racte,prosím, to uvážiti, - kdyby nebyl musilz Vidne do Prahy své sily pracovní pri­brati, ponevadž, jak každému známo, zdejest mzda mnohem menší, než jest mzda,kterou musí platiti ve Vidni.

Prvnim pracovníkum, t. zv. Vo1'ar­beitrum, musí platiti mzdy denní od 1 zl.

50 kro do 5 zl. a dále byl by usporil ce­stovné - vždyt musil temto delníkumcestovne zaplatiti. - Podotýkám dále, žehlásili se u Ladeviga také ne~terí maliri,kterí pracovali u Kriigra a Ríhovského,a sice prý to byly nejlepší sily, kteréu nich pracovaly. Tu Ladevig zcela kor­rektne se zachoval, rka, že nyní nem~žejich prevzíti a odloudíti od Kriigra a Rí­ho\Ski3ho, že musí zl.lstati· u techto malíru,pokud je oni budou moci zamestnávati akdyž nebudou míti práci u nich, aby seu neho pY'ihláslli, on že je ochotnephjme.

To jest vec, kteráž zajisté k lepšímua spravnejšímu .posuzování také phspí vá.(Slyšte !)

Co se materiálu týce, tu zemský vý­bor také, pokud bylo možno, pokud to do­volovaly ohledy :financní a ohled na dobrédodání všude volil domácí material, ale.tu, kde na základe úsudku znalcu a po- .meru dau)'ch, které zemský výbor zmenitinemohl, úchylku od toho uciniti musil,byla tato úchylka náležite oduvodnena.

Yell'ctení pánové, vy víte, že v pred­cházejících zprávách zemského výborubez obalu to bylo vyloženo, jako na pr .

940 1 výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889 - t. ~Qf)re~.Geif., 2~. Gi~. 25. ~~. 1889.

výklad o tom, že sloupy, kteréž jsou pra- rodním divadle od koho pak pochází? Odvou ozdobou musejní budovy ve vestibulu, Iselly, Itala, který ve Vídni byl usazen, abyly sice objednány od pra!lské firmy Pnpp od tehož Iselly take v Rudolfine velkáa Škarka, ale jsou z cizího materialu. Je~t cáse dekorati vuích maleb pochází.to vyloženo obšírne ve zpráve, která byla Elektrické osvetlení v Národním di­podána pred 2 roky, a tehdáž nebyla ani vadle ir.stalloval a vše k tomu dodal Ross,nejmenšl výcitka ucinena a nemohla býti Briickner a soudruhove ve Víuu}; uevímucinena, ponevad!l zemský výbor zkoumal v okamžiku, za jaký naklau, ale tuším asimaterial domácí a presvedcil se o tom, !le že náklad 70.000 zl. prevyšoval. Skleoenéreditel stavby má úplne pravdu, !le by lustry do NároJního divadla d<ldala firmanebylo možná tohoto matei.-ialu užiti a že Lobmayer, installa.ce o"'Yetlovacích prÍstrojiíby byl také mnohem dražší. jest taktež cizí práce. UstrednÍ topení, jak

Já jsem pri rokování sl. rozpoctové jsem pravil, obstarala firma Emil KelJ.ingkomise podal ukázku toho materiálu a tu v Dráždanech, dva plynove motory JSoushledalo se, že na malém kuse, který jsem od firmy Lan gen & W olf. .tu ukázal, byla veliká skvrna cili pecka, Bylo to vše zcela nutue a proti nut­jak se to nazývá. Z takoveho materiálu nosti marno jest se vzpírati. Ale to uji­nebyly by mohly tyto sloupy, ku kterýmž štenÍ racte prijmouti, velecteuí pánové, !le,každý bezprostredne muže se priblížiti, a pokud jenom možná bylo, vždycky v prvníkteré nejsou v žádné vzdálenosti, býti rade o to bylo usilováno, aby d,)máci živ­zhotoveny. nostnÍci a umelci byli zamestnáni a že

Velmi velke nesnáze zpusobila však prmÍ otázka vždycky pri návrzích, kteréžtaké ta vec, že lomy naše nekteré nejsou byly podávány od reditele, byla ta: Coždostatecne odkryty a bylo nám s jedné stra- ~eni možno zde v Praze nebo vubec vny ucineno nabídnutí, aby zemský výbor dal Cechách tuto práci zadati? a teprv kdyžnejprve tyto lomy odkryti a pak aby ma- od kompetentních 0rgánu bylo dávody do- .terial z nich bral, k tomu vš?-k není prece kázáno a ne snad jen tvrzeno, že musí sestavba budovy musejní urcena, aby te- zde úchylka a výjimka uciniti, tu k tomut>rve toto, co se musí již predpokládati, zem'iký výbor pristoupil.Je stalo, a táži se, jak dlouho by to bylo Já t.ed)' prosim, aby nebyla zneuzná­trvalo a s jakými výlohami ohromnými vána snaba zem~keho výboru a také snahaby to bylo spojeno! (Slyštel!) reditele stavby budovy mllsejní, pa/la prof.

Jestliže VŠll.k, vele(;téul pánové, po Schulze, ktErý není zde pri/omen a který ne­všestranném u 'ý'ážení o této záležltllsti chcAte muže se !tajiti a vyvrátiti. námitky a výcitky,souditi, musíte vzíti v úvahu, že všechny jet byly ucineny a. který by je zajisté vy-ty položky, kteréž jsem si zde sestav 1. a vrátil zlJusobem zcela. presvedcujícím.které !le týkají praci zadll.n)'ch cizím kon- Já mluvím jenom jakožto laik. Ractetra,hentum a všechny }Jolotky. které se tý- tedy u\'ážiti .tyto veci, tyto duvody. kterékají cizího materiálu, represeutulí sumu jsem uvedl, a neracte se dáti má~ti jenomasi 128.000 zl., v cemž ale na pr. obsažena leckterým tvrzením, jako' na pr., že i ty -.jest suma B Kellingem ujednaná, li.: které tabulky, o kterých zde pri debate o velko­nejvetgí cást zustaltl. v Praze. lepé budove musejní byla :lmínkll. ucinena,

Tedy 128.000 zl. naproti tomu celému byly zadány do ciziny.rozpoctu, který ciní 1,793.500 zL, to jest Velec.euý pan referent rozpoctové ko­asi Jedna ctrnli.ctina ne-li snad ješte méne mise pan poslanec Adamek to Již vyvrátilnežlí jedna ctrnáctina celého uákladu. a opravil. Zadáoy nebyly ani tehdáž a.ni

Dále musí bj,ti také to uváženo, že, c') nyni, naopak, jak bylo již sdeleno, ucinilse jiných staveb týce, také pri vši suaze jsem já v rozpoctové komisi prohlášení, žea horlivosti nebylo možno vyhlJollti se to- tyto tabulky budou objednány u domácímu, aby nebyly nekteré práce zavdány firmy.cizím kontraoentum. Tak se stalo v Na- Vzdor všemu, co bylo tvrzeno, mohuradním divadle, tak se stalo pri stavbe tedy já pouze fici: Nové museum budeRudolfina, tak se stalo i jinde. skutecne SlavÍnem ceské práce a ceského

O malbách v Národuím divadle byla umení a na jeduotlivé výjímky, které sezde zmínka ucinena. A.však, velectení pá- musily státi, nebude zajisté brán ohled,nové, veliJca éásr dekorat,ivních maleb v Ná- nýbrž spravedlivý posuzovatel uzná, že,

Nejvyšší maršálek zemský: Prosím z'aodpušteni, to jsem chybne porozumel. Panpost Horák se dal zapsati, když jsem tupráve nebyl a byl zapsán pro návrh v raderecníku. Pak rane bylo sdeleno, že minilto zapsání proti návrhu. Ostatne to jest,pánové, Vám na vuli, abyste si ustanoviliporádek. Prijde tedy k slovu p. poslanecdr. Eduard Grégr napred.

Nejv. maršálek izemskýl: Kladu sobeza cest sdeliti, že se prihlásil ješte k slovup. poslanec dr. Edoard Grégr, který bylzapsán jakožto první príští recník proti.Pan poslanec Horák, který již byl drívezapsán, míní nyní, že byl zapsán taktéžproti, tak že Ky porádek byl Grégr-Horák.Pánové si v~ak vymenili místa, takžepríjde nyní ke slovu p. posl. Horák.

Já myslím, že výklad, kterýž o tétozáležitosti dnes pri tomto dlouhém roko­vání podal p. prof. Tomek, který;;: zásluhyHusovy o vývoj naší literatury a o celýnáš život kulturní ocenil, jako nikomu seto nepovedlo oceniti, zajisté má velikouváhu a velikou platnost, a já se priznávámk tomu, že budu se ríditi pri hlasovánítím mínením, kteréž pan prof. Tomek zdednes prednesl.

••

I. výr. za.sed., 28. sez. 25. list. 1889. - f. ~af)re~~@;eff., 28. e;i~. 25. 910'0. 1889. 941

co se vubec státi mohlo ve prospech do­mácí práce, to se pri této stavbe takéstalo.

Pri této príležitosti v~llk musím takéo otáz,:El,která.ž v dnešním sezem zvláetnírozechveni a rozcileni zpusobila, se Rvéstrany zmínku uciniti.

Já priznávám se bez obalu a zrejmek tomu, co jsem také pri rokování roz­

poctové komise pravil, že duležitost mistraJana Husi v historii naší literatury jestnepopíratelná, zejména také zásluha jehoo vývoj a zdokonalení našeho pravopisu

jest taková, že nikdo jí nemuže poprítianeb ztenciti. A s tohoto stanoviska. za­jisté, kdyby jtn s tohoto stanoviska sevec posuzovala, bylo by jméno mistra JanaHusí na jednu z desek, které na museumse nalézají, melo prijíti.

Vec tato však mela zároven také dru­hou stránku· a jakkoliv význam veliký

Rusuv v historii literatury na~i, a v na§í Poslanec Horák: Já jsem si vymenilkulturní historii vubec uznávám, prece místo s panem dr. Grégrem.I:ldru~é strany muselo se priznati, že jistéa to znacné cásti obyvatelstva našeho byse to snad nemile bylo dotklo, kdyby Poslanec dr. Grégr: Pan pos!. Horákjméno Husovo bylo na musejní budovu postoupil mne místo.taktež prišlo. (Hlas: Kdyby byl f'vatým.)

. Snad neprávem, ale skutecne bylO takovétomínení, a nelze popríti, co zde také dnesbylo tvrzeno, že skutecne, abych jenomjeden stav duležitý v naší organisaci ná­rodní jmenoval, u duchovenstva našeho, ukatolického duchovenstva našeho, by seto bylo potkalo snad s odporem, že by seto bylo jeho nemile dotklo, a myslím, žeduchoveustvu práve pri znovuvzkrišenínašeho národa náleží taková zásluha, žetoho hodno bylo, aby tento ohled byl na Poslanec dr. Eduard Grégr: SlavnýdU::lhovenstvo vzat. Já neohci o teto veci sneme! Po tak skvelé a nadšené reci,dalo se šíriti. kterou bych tak rekl, na oslavu mistra

Myslim, že nechybuji, pravím-li, že Jana Husi, tohoto velkého mucedníka ná­z tohoto duvodu asi zemský výbor vetšinou rod a ceského, a mucedníka za pokrok,hlasu rozhodl, aby prijat byl seznam jmen, pravdu a vzdelanost lidskou, první recník,kteryž byl od jednatele výboru musejního pan dr. Šil, v tomto slavném I:lnemu bylzemskému výboru dodán, a jak mne po- pronesl skutecne bych se byl neprihlásilvedomo, komisi jisté bylo uloženo, tento k slovu za tím úcelem, abych snad ješteseznl:lm vypracovati. neco k tomu pridal, co by mohlo v jas-

Já jsem pri rokování sl. rozpoctové nejším ješte svetle ukázati skvelý tenkomise celý tento seznam jmen od prvního obraz toho svetce, kterého národ ceskýdo posledního precetl, já jsem také precetl ctil po více než 200 let. Jenom to dovo­poznámky, kteréž tomuto seznamu byly lim si podotknouti, že jsem presvedcen,pripojeny a na základe toho se i SflZllam že slova, která pronesena byla s tétojmén i také poznámky k tomu pripojené f,trany o velkém mistru Janu Husovi za­nalezají ve zpráve, kterou rozpoctová ko- jisté naleznou ohlas ve velké vetšine lidumise O této veci podala. c.eského. (Tak jest!)

134

942 L výr. z&S'dd.,28. sez. 25. list. 1889. - 1 ~a~reM0eff., 28. @5i~. 25. 910u 1889.

Slova, která proti ná.m s oné strany lými výminkami· byla témer ponemcena.byla. pronešena, myslím, že zaniknou tak, A kdyby to šlo tím smerem ješte dále,jako zaniklo vše, co posud bylo podnik- nikdo se nemuže té pravde uzavriti, žf1l •

nuto v tom smeru, aby z pameti a ze by bylo nebezpecí pro národ bývalo ta·srdce národa ceského vymazána byla pa- kove, že snad dnes, jak již zde bylo re­met Jana Husa. (Výborne! Tak jest!) ceno, nebylo by více stopy po slovanském

K tomu, co p. dr. Šil o .Janu Husovi národe ceském. Pánov:é, byl by to bývalpovedel, dovolil bych si ješte jeden oitát národ slovanský bývalý, který by leželuvésti, který zní; "V tom spoéivá - a dnes v tom hrobe velkém, v kterém ležíiest to nekolik slov, já prosím J. Jasnost tolik jiných nárvdu slovanských (Dr. Va­za dovoleni, - velikost Husova, že ve- šatý: Poba.ltictí slované, Bodrci, Lutici atd.noval život svuj zkoumání, že vedl boj A v této dobe nejvetšího nebezpecí jakoa že dovedl i zemríti za to, co bylo pre· z prozretelností povstal muž, který ovsemsvMcením jeho. (Tak j('st!) Národ, který nevycházel se stanoviska národniho, nýbržtakové muže m~ i jich prí kradu následuje, se stanoviska náboženského dle pomerunemuže zemríti. Budeme-li podobni Hu- a okolností tehdejší uoby, kde boj zasovi, nikdo nad námi nezvítezí. A kdo náboženské idey stál ovšem výše nežlitak mluvil, pánové? To byl p. dr. Rieger. boj za národnost - povstal mistr Jan(Slyšte j) To jsou jeho slova o Janu Hu- Hus a následkem Leho života, následkemsovi (Hlas: O tempora), a já nevim jestli jeho cinnosti, a. následkem jeho smrti po­dnes p. dr. Rieger bude hlaso' at pro to, vstalo takové vzrušení v našem národeaby ten velký muž, jemuž takový veliký ceském, že i ty nejširší vrstvy ucbopivšepomník postavil ve svých recech, mel se zbrane pro ná.rodnost, a. za své pre.malickou tabulku (Výborne! Tak jest!) svedcení, vycistily tuto naši vlast od oi­na. ceském museu! záckých tech elementuv, pod nimiž klesal

Ten proud, který se zde ukazuje již národ ceský. A po techto dobách Hu­y této dobe v naší snemovne, není proud sitských boju, pánové, bylo jasno opet anový a není to proud prekvapující. Jest cistý vzduch ceskoslov~nský opet v našíto proud, který mužeme stopovati v na- vlasti (TA.k jest! v l~vo).šich dejinách do dávné minulosti. Pánové, Kdo muže ríci, že od Husitského hnutíjest to proud, abych tak rekl, dvojí, který a rucbu nezávisela budoucnost našeho ce­se zrací v dejinách našeho lidu j proud, ského národa.? A již s tohoto stanoviska.,vychá.zející z lidu samého, spocívajíoí na z této príciny, že byl to mistr Jan Hus,velkých, širokých vrstvách našeho lidu, který byl iediným pramenem a konecnouproud to demokratický, proud to liberální, prícinou toboto hnutí, zasluhuje tento mužproud to. ceskoslovanský. Jest to onen zajisté vecnou pameC v narode Ceském.'proud, pánov~, který v dobách husitských (TlIk jest! v levo). A tento druhý proud,nejvyššiho svého vrchole dosáhl, a který milí pánové, který bych jmenoval proudemjiž nekolikráte zachránil národ ceský feudálne-klerikálne nemeokým a zpátecní­p'red zkázou, pred záhubou. Jest to proud, ckým proudem, který se prvÉlmu vždykterý vyohází, abych tak rekl, z toho na- stavel vstríc, konecne po poražení hus~t-

. šeho praveho kmene a jádra ceského lidu, ského hnutí, po neštastné té katastrofe ua který se vždy vzmuží a vzpricí, když Lipan, dostával vroh vždy více a více, že

. jest lidu ceskému nejbídneji {Výborne I), a se konecne stal pánem v této zemi a vedlkdyž proud, který vždy proti nemu pra- li rídil osudy na:3eho národa tam, až priiíle.cUJe v naší historii, tak daleko pri vede katastl'Ofll. Belohorská..ná.rod ceský, že se octne na samém kraji Pánové! To nebyl proud demokratic·témer propasti. ko·-husitský, který podlehl na Bilé HOí-e,

Ctení pánové! Nikdo s Vás zajisté to byl proud feudálne-šlechticko-nemecký,neupre, že v dobách predhusitských národ který byl poražen na Bílé Hore a zrovnaceský v ohledu pon~mcování již stál na proto, pone~adž v tom proudu a za toustupni velmi povážlivém. Vždyt víte, že stranou nesLály velké, široké vrstvy našehosama representace král. hlavního mesta náruda, ponevadž náš selský lid, potlaceniPrahy byla témer veškerá. v rukou Nem- v nevolnictví a robotnictví od panstva,cu, že zde Nemci prevládali ve všech necítil to nebezpecí, které visolo nad našimúradech, a mistech, ba· naše mesta 8 ma- ná.rodem a nesúcas~nil se práve této vá1lry,

•.-•

J. výr. Z&6~d., 28. Bez. 26. list. 1889. - 1. ~a~res·'6eff., 28. €5i~. 25. 910b. 1889. 94'3

.proto, pánovt, ten neštastný výsledek to- ·nebo neuznání velkého vlastence, velkehoboto hnutí, proto ta neštastná katastrofa muže a mucenníka - Jana Husa. - Ne­'Belohorská (Ano! 'Výborne! v levo)! mluvte tedy, ctení pánové, že snad by

A co .následovalo po té neštastné h- lid ceský byl tím uražen, a že by mnozítastrofe belohorské? Víme to všichni, že na tom nalezli pohoršení, když by jménonásledkem toho byla persekuce a vybíjení Jana Husi bylo dáno též na museum.ceského národa. A kdo vybíjel ten ceský Pánové, že by to necinilo žádné pohor·národ tenkráte? At ti pánové mluvi, co šení v lidu ceském, - a to je také jedinýchtejí, prece to byla jen ta strana rímsko- duvod, na který se ukazuje, - že kdyžjezovitsko-katolická (Tak jest! v levo), by se dalo tam jméno Jana Husa, by tokterá ce ,ký národ vybíjela a literaturu delalo pohoršení v katolickém lidu, iejeho pálila, v jeho pochodu kulturním ho tomu tak není, to budte ubezpeceni, ­zdržovala a vraždila. Tu, pánové, není a Vy tomu ani sami neveríte. - Prosím

.-žádné omluvy a kdyby to bylo bývalo Vás, zde v Praze již po nekolik let jemož~o, do posledního Oecha by byla vy- vystaven obraz Brožíkuv na radnici. Obe­hnala, do posledního obyvatele by byla .censtvo tam chodí, ~ 'koupili Jste ho sami,vybila národ Ceský dle slov ~námých ci- - je tam na odiv ·oelému svetu, a sly­sare, že radeji bude míti pous!. z tohoto šeli Jste, že by . nad tím nekdo byl po­království Ceského, 'nežli by zde trpel je- horšen? (Výborne!) Nechodí tam kato­.diného ceského kacíre. líci práve tak s piet<fu jako jiní. ku pr.

Kdo tedy vlastne páchal tyto velké evangelíci? Ješte neco uvedu. Podívejtezlociny na ceském národe, o to se hádati se všude do našich mest; všude, kde senebudeme; historie to jtlsne praví a pan dávají nová jména ulic a námestí, ne­historik ·prof. Tomak, když by pravdu najdete jediného mestecka u nás, kterémluvil, také to musí priznati (Dr. Vašaty: by neb'ylo oslavilo jméno Jana Husi tím,A priznal to také!) ~e ulice své nazvalo "ulice Husova" a t. d.

Když již národ ceský byl takrka v Reknete mi, byl nekdo nad touto oslavoubrobt\ v agonii, tak ve se cekalo, abych mistra Jana Husi uražen, byl v~ svémtak rekl, na poslední jflho vydechnn"í, kdo náboženském citu dotknut, cinilo to nekdyzase to 'byl, pánové, který ho konecne nejaké pohoršení? (Tak jest!) Jmenujtevzkrísil k novému životu·? Nebyl to zase mi ty lidi, vyjma nekolik kneží, kteríten proud demokraticko-ceskoslovanský, by byli pohoršeni oslavou mistra Janakterý se udržel ješte, abych tak rekl, jako Husi! Myslíte, pánové, tam mezi temiposlední jiskra v tom našem lidu rolnic- tabulkami, které bez toho nejsou citelny,kém, v tech nejširšíoh Vf.!ltvách našeho když bude státi jméno mistra Jana Husi,nár()da? - a to je jediný duvod, který Jste proti

Konecne když se podíváme i na dnešní nám uvedli a ten duvod je planý a tichýpomery, já podle svého presvedcení a a nemá žádné váhy, - bude nekdo ura:1:en?mnozí II.: nás považujeme, že cest~, ktbrou Bylo zde receno od jednoho pana recníka,se ubírala naše ceská politika v posledních že lituje této debatty již proto, že jeletech, když porovnáme ty výsledky ne- škoda penez, které tato debatta stála, a žeštastné, -které mela naše politika v posle- by bylo lépe techto penez použito neždních letech a když díváme se ua ten tady. Já toho skutecne nelituji, že ko­vzmáhajír.í se úpadek v našem lidu, na náš necne tato vec prišla. ve slavném snemuúpadek národní, politický a hospodárský, na pretres, a nebude toho litovati také.kdo jest -to, pánové, dnes, ktery se opet ceský lid, (tak jest!) protože bude jasnovzmužil a vzprímil a ucil prítrž nešfastné v národe ceském po této dnešní deba.tte,politice? To jsou vrstvy našeho venko'· a proto že ceský lid zajisté litovati ne­skébo lidu, široké vrstvy našeho lidu, který bade dehatty, Vd které se velká cást zá­svedl bitvu volební dn!:l 2. cervenoe. (Tak stupcu ujímala cti národa ceského, a pá­jest! vlevo). llové, cestnou veci jest to národa ceského,

To je t ten dvojí proud, který vidíme když nechce dáti poškoditi a padnoutiv naší historii již ode dávných let a sta- památku jednoho z nejvetších synu s,ých,letí, a který mne nikterak neprekvapuje, Ale tato debatta má jašte jiné dobrékdyž dnes práve se zase objevuje v této stránky, pro které jí nelitují. My jsmesnemovne, v dobe, když se jedná. o uznání z této debatty opet poznali, jaký duch

944 1 výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889. - I. ~af)'cc~.@;cff., 28. @;iU. 25. !nou. 1889.

,

vane tam, z techto lavic naproti nám.(Výboroe! Hlas: Rimský! Tak jest 1)

Ten duch zajisté jest takový, že si hodobre zapamatuje ceský lid. Když takovýduch vane z Vašich rad, pak chcete, aby­chom Vám sverili naše národní školy (vý­borne! Potlesk), pak chcete, abychom téhierarchii, která dnes takto mlnví protiJanu Husovi, která by ho dnes ješte upálila, kdyby mohla (Tak jest! Výborne!Hlucný souhlas), této strane máme mysveriti vychování své mládeže? (Výborne!Výborne! Bourlivý souhlas. Hlasy: Níkdy!)Nikdy a nikdy (Tak jest!) a dokud budejediné liberální srdce bíti v tomto národu,bude se proti tomu brániti plnou silou 11

vši moci. (Výborne! Výborne! 'lak jest!Výborne!)

A konecne, pánové, když mluvíte opohoršení, které by tim povstalo u katoli­kti, o urážce, která by se tím stala nabo­ženskému citU: našemu, vždy! nejsou samíkatolfci také v ceském národe; v ceskemnárode jes~ pres všecko pronásledovániprece ješte ~~liký: pocet a tisíce a tisíceevangelíku' a DE'katolíku (Tak jest I), a ti,pánovéo, ctí mistra Jana Husi jako svéhosvetce (Tak jest I), a mluvíte-li o urážcecitu náboženských, tedy, jak JSEmdokázal,neurazite city katolíku, nýbrž urazÍt,e tímvelice' city našich evangelických sourodákua ti také platí neco v teto naM zemi. Ne­chcettl-li urážeti 'náboženské city našichevangelických krajanu. (Výborne! Takjest!) Ale já nechci mluviti o ná.boženskéstránce, která spojena jest s mistrem Ja­nem Husem, pro mne tyto dogmatiok~ je­p,utky, ty putky církevni nemají valné za­Jímtlvosti. Já a nynejší svet, prosím, nemájiž velikého porozumení pro to a pro d0gma­tické veci Rotva bude vésti nejaké valky.(Tak jest! Výborne!) Já myslím, pánové,že kdyby dnes mistr Jan Hus povstal,

snad by mne považoval za vetšiho kacírenežli on sám byl považován (Slyšte!) vo­cích koncilu Kostnického.

Pánové, o náboženské stránce v tétoveci nechci so nikterak zminovati, avšakto jest pravda, že museum jest postavenoproto, aby bylo Pantheonem pro mUŽe za­sloužilé (Výborne! Tak jest! Souhlas) onaši literaturu, o náš jazyk, naši vedu aumení (Tak jest! Výborne!) a to již bylodostatecne a se všech stran již dokázáno,že mezi takové muže, kterí si takových anesmrtelných zásluh vydobyli (Výborne 1

Tak jest!) o naši vedu, literaturu a písem­nictví, prvni rade patrí mistr Jan Hus.(Výborne! Tak jest!) Nechci hledeti k to­mu, co v oboru jazykovém a gramatikál­ním, v oboru pravopisu atri.. vykonal, alepánové, kdyby nic jiného nebyl ucinil, nežže on to byl, který vydobyl národu ce­skému universitu ceskou, který ji vydobyl

z rukou cizáku, a který i tím zpusobemrazil novou dráhu vedeckého bádání ná·rodu ceskému, již proto se stanoviska cistevedeckého zasluhuje jeho pamet býti zvec­nena na museu co na Pantheonu vedy 8.

umení ceského. (Výborne!)Pánové, pro mne není, jak pravím,

mistr J a,nHus reformátorem náboženským,pro mne má vetší cenu v nynejších po­merech jako reformátor v litera.ture, jazykua ve vede. (Výborne!)

A proc stavíme, milí pánové, po­mníky slavným mužum a proc pánové,zvecD.ujeme jejich jména v kovu a ka­mene? Myslím hlavne proto, aby sloužiliza príklad živoucí generaci naší a hlavneza príklad mladší generaci.

Nuže, pánové, tu se Vás táži, zdažnení mistr Jan Hus osobou takovou. kterámuže sloužiti za skvelý vzor a za skvelýprik1'l.d naší mladeži; (Výborne I) bez o­hledu, jak jsem pravil, na jeho ná.boženskýsmer, mistr Jan HUs muže býti skvelým'príkladem naší mládeži (Výborne!) pone­vadž v nem vidíme vlastence necistší po­vahy naplneného pravou a, uprímnou lás­kou k své vlasti, a ke svému národu, (Vý­borne! Tak jest! Potlesk), ponevadž v nemvidíme muže nejcistších mravu, jak i

~rotivné strany mu bylo svedectVí dán0l(Výborne) a muže nejvznešenejších ctnostI

obcanských (Tak jest!) a, ponevadž v nemvidíme badatele hlubokého a, neuna,vného,(Tak jest!) kterému jest nejvyšším cílem

domáhati se pravdy (Takjest!) a který, kdyžpravdy té dle svého presvedcení se do­bádal, neštítí se verejne a pred celýmsvetem ji hlásati. (Výborne! HluclJýpotlesk).

Nuže, pánové, není to skvelý príkladobcana a není práve v tech našICh' do­bách bídných takovýchto príkladu snad

na. nejvýše zapotrebí? (Tak jest!) Nepo­trebujeme, pánové, príkladu Husova v do­bách cha,bého opportunismu; který nym

svet ovládá, nd1~trebujeme takových prí­klad-d, když vi ' e denne, že mužové svépresvedcení obetují svému zisku, (Tak

L výr. _zased., 28. Bez. 25. list. 1889. - I. ~a~re~.@íeír., 28. @;ib. 25. 9l0\). 1889. 945

jest! Bourlivá pochval a) a je zapírají (Hla- národa ceskeho (Výborne! Dlouho trvající

sy: Hanba jim, hanba! To jsou kamktéry! souhlas.), a z toho je nevymažete (Výborne!). Jen zisk! Hanba !) a že jenom tenkráte i kdybyste desetkráte hlasovali proti

dávají je na odiv, když mysli, ani že si tomu, aby jeho votivní deska byla dá.natim nezkazí kariéru (Tak jest!) ani že se na museum. (Tak jest!),nestanou neoblibenými nahore .u vyšších. Když se tam tato deska uedá., nu, Já(Tak jest!) jsem presvedcen, že prijde den, kde národ

Pánové, to jest práve v této naší dobe ceský tuto duešni pohanu svého miláckatakovýchto povah potrebí, aby naše mlá- smaže (Hlasy: Zajisté! Tak jest I) oslavoudež mela skvelých príkladu a takový tim vetší (Výborne!) než kdyby tam taskvelý príklad jest zajisté mistr Jan Hus, deska byla dána nahoru. (Tak jest! vý-(Výborne! Bourlivý souhlas). borne! Výborne!)

Pánové duchovní z oné strany zaují- Ten-to den velkého oslaveni mistramali své stanovisko, já je resp3ktuji i to Jana Husi budA dnem' hanby tech, kteríjejich presvedcení, a nechci se poušteti rouškou zapomenutí zakrývají jméno velí­ovšem snad do vyvracení nejakých meta- kého mucenníka Kostnického! (Výborne!)fysických a dogmatických výkladu, které Jaké to pocínáni, abych tak rekl,jsme s oné strany slyšeli, jen jedna vec malých lidí ve vecech tak velkých. (Svatá.

. mi byla nápadnou, a na tu bych ·milerád pravda!lodpovedel a sice na to, co rekl p. probošt, Tu si vzpomínám na legenuu o mistrukdyž pravil, že církev katolická neodsou- Janu Husovi.dila Husa k smrti, (1'0 byla krestanská Když stál mucedlník ten svatý na

.láska ! Hanba !), to že ucinilo svetské ráme. hranici, tu víte, že pribelhala se babicka(Veselost).. nesouci otýpku chrastí, aby priložila ji

Ovšem pánové, my známe tuto vý- na hranici, a mistr Jan Hus usmívaje se,mluvu. (Veselost) Dokud ješte clovecenstvo útrpne pravil: ,,0 sancta simplicitas"nebylo tak probudilé a. pokrócilé v tech (Dr. Borový: To však Deni pravda!); aledobách tmy stredoveké (Tak jest! vý- v legAodách se to praví, všude to ctete.borne!) tenháte arcit honosila se cir1....lvNu, 00 zvolal: "SancLa símplicitas" a. jákatolická tím, že upalovala. kacíre, židy a bych zvolati mohl také naproti Vašemubuh ví co, ohromnými obetmi svaté inkvi- pocínání: "Sancta simplicitas." (Výborne!sice, (Tak jest!) ale jakmile zacal duch Na pravo: Ohol Smích.), d Mjsou-li horšílidský se probouzeti a jasneji videti, tu pohnutky za tim, než-li práve "sanctacírkev katolická, by to odium na sebe ne- simplicitas."

'uvrhla, rekla: já jsem nevinná, to delá 'pánové! Chci ješte jednu historkusvetské ráme. (Tak jest! Hanba jí! vý- pfipomenouti!borne !) . V létech tuším 1520 nebo 1525 žil

Ovšem svetské ráme, to jest jisto, že zde v Praze mistr na universite professorduch{lvní sami nevešeli, nepálili (Veselost.), klassické filologie, jmenoval se Codicillus.že to delali svetští katané, ale když kato- Tento Codicillus vydával po dlouhou radulická círke.v nekoho odsoudila co kacíre, lát kalendáre, a vždycky tam byl 6. cerve­toho byl následek, že svetské ráme jej venec, jak Vám známo, den Jana Husi,k smrti odsoudilo a samo jej upálilo. (Tak jako zasvecený svátek národa ceskéhojest! Výborne!) cerveným písmem tišten. Já sám mam

Tu vinu tedy nikdo z církve kato- 'takovýto kalendár doma.'lické nesejme (Hlasy: Pravda I), ta jí Tu najednou následkem vlivu shora azustane). všelikých pohnutek ten mistr Codioillus

Nu, pánové, vy budete hlasovati proti vypustil 7.e svého kalendáre jméno mistratomu, aby pamet mistra Jana Husi byla Jana Husi (Slyšte!) a vydal tedy kalendártaké mezi jinými zvecnena museum! (Hanba bez mistra Jana Husi. Tím si získal prý.Vá.m!) Nu cinte) jak chcete, tím nesma- velikou prízen u jistých pánuv nahore, ažete parne! mistra Jana Husi z národa tenkráte tato písnicka kolovala v Praze:ceského. (Bourlivý souhlas. Výborne!) "Stal se Cechum potupný kus,Jméno Jana Husi jest zanešeno a posta· ulétla jim z Prahy hus,ven o zlatými a vecnými literami v lepšim prodal ji mistr Codicillus."pantbeonu než toto museum v srdci .Nu, pánové! IKdo jest dnes ten mistr

.11I •

946 1. výr. zased., 28. sez. 25. Jist. 1889. - 1. 3ahreG·(Seff., 28. ®ib. 25. 91o\J. 1889.

Pos!. kn. Karel Schwarzenberg mladší(pokra<;uje): .Já prosím, aby mi pan pos!.

. Nejvyšší maršfllek zemský: Žádám 'popos!. Pernera, aby nemlnvil, když se keslovu nehlásil.

Codicil1us? My ho známe, sedí tam na té Pánové, Jsem dalek toho, souditiAtrane tohoto domu. (Výborne! Potlesk.' o"'osobnosti, o jeho cnosti, o jeho mravníVeselost na levu 1) váze, v tom slAduji zásadu: "De mortui-s

nil nisi bene!"A však, pánové, když s historického

stanoviska posuzujeme nekterého muže,musíme bráti zretel a jsme vlastne opráv­není bráti zretel než k jedné stránce, totižk cinnosti jeho a k tomu co duch a copusobno!lt onoho muže v pozdejších sto­letích privedla a ceho prícinou byla. Tunelze nám však pochybovati, že pusobnostmistra Husi neomezila se na filologické jehozásluhy, na zásluhy o literaturu ceskou,nýbrž že pusobnost jeho byla zejméuatheologická a neprímo politická.

Pánové, ne následkem prímým jehopusobnosti, avšak neprímým bylo husitskéhnutí a, pánové, to Vám bude také dobreznámo jako mne, že z husitismu reformacemá sviij puvod.

. Ucení Rusovu pripadá vina za husit­ské války, za válku tticetiletou, vubec zavšechny ony neblahé náboženské boje arozbroje, za ono neštestí, které následkemonech nesvaru a válek na náš národ sesneslo. (Dr. Šil; To' jest omyl, to nenípravda !)

NepravÍm, pane doktore, že jest to.vinou Rusovou, nýbrž jeho ucení a to 'po­}?Írati nelze, že husitské ucení není nicJiného, než kommunismus 15. století, tojest veoí více méne známou.

Pánové, neváhám ríci, že s tím ,sou­hlasiti nemohu, vy vždy na to poukazujete,že Husité jsou pýchou našeho národa, a žeoni jsou prvními hrdiny našeho národa, na.které bychom v první rade pyšnými býtimohli, Mezi Husity bylo na poClit}ru ono­ho hnutí mnoho charakteru ctihodných,však Husité bohužel zvrhli se bJzy v tlu­pu lupicu a žhár.u. (Oho!) Myslím, že z tépríciny nebudete se diviti, kdyi li náspanuje averse proti husitismu, a budete-lise prohlašovati za Husity, my vám bude­me nejkrutejšími neprátely. (Posl. Pernervolá: At "e volá k' porádku za to, žehanobí naše predky jako bandu lupiM!)

Nejv. maršálek zemský: Prichází nyníke slovu pan pos!. kníže ~chwarzenbergmladší. Davám jemu slovo.

Po s!. kníže Schwarzen berg mladší:Sl. sneme! Doufal jsem, že se dnešníhodne rozejdeme v mysli klidné a že mi nA·bud~ více treba ujat.i se slova. Avšak iec,kterou p. posl. dr. Šil Jržel ad majorf'mgloria.m mistra Jana Husi, prinutila mnek tomu, ponevadž uznal za vhodné poukázati také na šlechtu. Litoval jsem z po­cátku, že se debata o tomto predmetu roz­predla, a litnval jsem, že ku kODci tohotozaf:edání mezi nás hozena. byla vec, kterávyvolala nezbytne roztrpcenost myslí. A·však, pánové, prubehem debaty pi'išel jsemk názoru jinemu a mohu uprimne ríci,že mám radost z toho, že debata ta St3

vedla,. a že z vaši strany reci vedeny byly,které jsme slyšeli. (Výborne!)

Pánove! Mohu doznati, žo jsem myslil,a že to bylo práním mým, že vaše stranamá na mysli v první rade vec - po­všechne vec - a že s tím, že vetšímpoctem se dostavila do této snemovny, sestanE! mírnejší, a ž~ uciní nám snažšÍms ní spolupracovati ~u blahu vlasti a ná­roda. Avšak, pánové, lituji toho, dnešnídebatou touto moje posavádní poch~bnostprestala,' a ,bohuž~l - ttlluvím jenom zasebe - nabyl jsem názoru o vaší strane,kterého velice lituji.

Pánové, vy jste. Jmenovali Husa svet·cem, vy jste ho vychvalovali co prvníhohrdinu našeho národa, vy jste jeho jednání

. zastávali v takové míre, jako by to bylovyznáním vaší víry, to znamená tolik, žejste se priznali co husité. (Hlas: To jsme!)Jinou konsekvenci já z toho vésti nemohu;kdo Husa jmenuje svetcem, ten nesmí ni­komu za zlé míti, nazve-li jej Husitou.

Já vám to nevnucuji, ale vy jste torekli sami. To jsem si, pánové, dovolil jentak na zacátku své reci uvésti.

Pan Dr. Šil vyzval naši stranu, re-. kneme šlechtickou, když chcete, aby ne­

mela aversi proti jménu mistra. JanaHusi. Nu, pánové, že na naší strane protionomu muži státi musí jakási averse, o tomsnad ani vy pochybovati nemužete.

1 výr. zaaed. 28. sez. 25. list. 1889. - I. 3a~t~-~eff., 28. @5i~. ~. ~rotl. lM~. _ ;jH

vyzývalo k novým válkám ná.boženskýma co by uráželo ná.boženský cit každéhokatolíka. (Výborne! Bravo!) Z té prícinydovoluji si navrhnouti slavnému snemunásledujíci resoluci: -

Slavný sneme raciž se usnésti: Zem­skému výboru se ukládá, prísne k tomuhledeti, by vyzdobeul budovy musejnív nicem neuráželo náboženský cit vetšinyobyvatelstva království Caského.

:Qol)et ~nnbtog ltJoUe bcfcf}liej3en: bem~allbe~au~fd)uffe ltJirb aufgetragen, flrengebarollf hU fel)ell. baf;) bie 9(usfcf)miidung be6illlufeum-®ebiiube~ in feiner jffieife bie rdigi­oíen ®efíil)le ber mce!)rha() ( bet Q3ctlolferung

be6 5fonigreicf}es ~ol)mCl1 tlede~e. (Q3ro~o !Výborne! Bourlivý potlesk na praVICi. Re­cníku se gratuluje.).

Nejv. maršáiek zemský: Uciním dotazna podporu.

~d) ltJerbe bie Unterítii~ungsfroge fteIIen:Žá:lám pá.ny, kterí tento návrh pod­

porují, by vyzdvihlí ruku.3d) etfudje bie ~erre:t, ltJefdje biefen 2fn­

trog unterflu~en, bie ~allb OU erl)ebell .Návrh jest dostatecne pod po r o v á.n.Pan pos!. Horák se dal vymazati ze

s"znamu recníku.Žádá ješte nekdo za slovo?Q3erlangt nod) ~emallb boi5 jffiort?Jelikož tomu tak není, prohlašuji ro-

kovául za ukoncené.~d) erf(iire bie ~ebatte fut gefd)lofíen.Po ukonceuí debaty požádal me pan

dr. Pacá.k za slovo ku krátké vecné po­známce.

Dávám slovo p. dr. Pacákovi.

Po s!. dr. Pacák: Pan zpravodaj zem­ského výboru rekl, že prý jsem vytkl, žebyly zadány nekteré práce sochari Wagne­rovi. Já jsem si opatril dotycný výpis zestenografického protokolu a ten zní násle­dovne:

nCo se týká socharství, nebylo tu doVídne zadá.no vše za více tisíc bez konku­rence, kdežto domácím Bocharum dostalose objednávek jen po 800-850 zl." Tojest zcela neco jiného, než p. zpravodajzde uvedl, a t() uvádím na doklad toho,že ta vec nebyla vyvrácena.

Nejvyšší maršálek zemský: Prihlásil sek slovu p. poslanec dr. Rieger k vecnéoprave.

Posl. dr. Rieger: Pan dr. Grégr pro­kázal mi cest:, citovati mne opet, a siceuvádeje, že jsem rekl, že velky významHusovy povahy záleží v tom, že mel hlu­boké presvedceni, a že umel za toto pre­svedceni ži vot venovat. Pánové! o theologiia o náboženském míneni Husa, které bybylo v odporu 8 katolickým ucenim, jsemnikde slova neprone~l. Já jsem pravil:V tom jest ta mravní velikost jeho po­vahy, a kdyby synové našeho národavšichni byli tak pevni ve svém presved­ceni, a mravne tak vznešení mužovp, jakobyl on, tedy by se národ náš nepotrebovalbáti, že by mohl zahynouti. Kdyby a.letato vznešená postava naši historie nynimezi námi se zjevila, táži se, zdali by rekla,že tito jsou jehn dustojni nástupcové a ná­sledovnici jeho hlubokého náboženskéhopresvedceni. (N a levici ironický: O Vásby to rekl! Nepokoj.) Ta velebná rizajeho velké mravni povahy má Vám slou­žiti jen k tomu, abyste ji roztavili, a z tohocistého kovu udelali pro sebe malý poli­tický kapitá.l. (Výborne! ve stredu a napravici. Oho! vlevo.)

948 I. výr. zased., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~af)re~~~eIT., 2'3: @3i~. 2.). 9Cl.lu. 1889.

jffiir gef)en 3ur ~óftimmung úDer.Predmetem hlasování I jest kapitola 12:

Potreby, a kapitol~ 12.: Uhrady. Pak pe­tice císlo 17., 18. a 19., a clánek XL,. nyní

XII. Vyrízení. Mimo to bylo podáno ne·kolik návrhu na resoluce. Mám za to, že sebude zde musiti jednati následujícím zpuso­bem. Návrhy p. dr. Šila, p. posl. Kaftanaa p. dr. Pacáka a.knižete Karla Schwarzen­berga. maji veskrze ráz resolucí a jelikožbyly dostatecne podporovány, odevzdají sebudžetnimu výboru, aniž by se dnes o nichhlasovalo. (Hlas v stredu: dobre!)

P. dr. Steidl podal návrh, by peticeC. 632 byla. jinym zpusobem vyrizena, nežlikomisí bylo navrženo. K tomuto návrhupodal p. zpravodaj návrh, by byl odkázánkomisi rozpoctové. Dám tedy pred~ v§imhlasovati o položkách rozpoctu v potrebea úhrade a. o dotycném clánku vyrí zení.Pak prijdou k pojednáni petice, a. sice dámnapred hlasovati o petici, na. kterou vzta­huje se návrh p. dra Steidla. a jelikož bylucinen návrh, by tato petice byla. odkázá­na komisi rozpoctové, dá.m predev§im hlaso­vati o tomto návrhu. Pak-li by tento ná­vrh se prijal, odpadlo by pro tentokrát

Nejv. maršálek zemský: Dávám záve- hlasováni o návrhu p. dra Steidla, paklirecné slovo p. zpravodaji. by se návrh na odkázani komisi neprijal,

tedy by se muselo hlasovati o návrhu p.dra. Steidla. "

Zpravodaj dr. Mattuš: Dlouhá debata, Jelikož tato petice jest zanesena mezikterá se práve nyni provedla, místo u ka- peticemi, ku kterým se vztahují návrhy_pitole, o níž jde, o verejných stavbách, komise rozpoétové v odst. XVllI., tedytocila. 8e okolo návrhu, které byly podány. mám za to, že dle toho, jak dopadne hla­Ty jsou takové povahy, že dle drÍvejšiho sovánÍ o návrhu p. dr. Steidla vlastne dríve

usne§eni odkázány budou budžetni komisi, již o návrhu pana. zpravoda.je, pak se priaby j~ u vát"i1a, a pak je v drubé~ cteni hlasování o odst. XVIII vyloucl nebo po-' ­sl. llnemu prednes~a.. V tomto st~~lU, ku nechá tato petice. Nebude-li prijat návrh.ktE:rému jsou ~dka~any, . ~~de zaJlst;é pri- na odkázálll komisi a nebudeli tak'též pri­ležl!-<>st:, náležlte 'Je UVážiti a ,Prones ti se jat návrh dr!\' Steidla, tedy by se o tétoo nICh, až .bude .zprá.~a podana.. Proto petici hlasovalo' pak zároveu s osta.tnímimohu dnes Je pommoutl naprosto mlcením. peticemi které jsou v ti§tené zpráve uve-

Ale jsou také podány návrhy, které deny. 'se netýkají vyrízeni rozpoctu, nýbrž petic, Glegenftanb ber 91bfiimmung finb Stal>itel

a sice návrh p. posl. Steidla, který ma 12 beG (hforberniffe~ uub .fi'al>ite112 ber .!Se..jistj' finan?~í. dosah, který, v :tom~ oka- bcdung, bann bie ~(ntriige uber bie l.l3etitioneltmžlku VyhCltl by bylo ob~l~ne. Mam za unter mummer 17. 18. 19, enblicf) 21rt. XI.to, že slav. sne.m dobre nClOl, . ~dyž tento je~t XII. ber @:rfc~igung. .návrh posl. Steldla. odkáže komiSI budžetni, @:~ ift dne íRei~e \l011 2Intriigen geflellt,by jej uvážila, a pak o tom slav. snemu roorben \:J)efcf)eolle bm G:l)arafter \lon íRefo~zP7á:v':l podala. Dovoluji si tento návrh rlltione~ tragen unb nacf)bcm fie l)inreid)enbuClmtl. ullterftii~t ftnb, I}eute, ol)ne bof~ úóer biefelben

abgcfHmmt tlJirb, on bie ~ubgetfommiffion ber~Nejv. maršálek zemský: ~rejdeme toiefen toerbm.

k hlasováni. @:G tft bie~ ber 2lntrag be~ .t>errn ~r ..

1. výr. zased.., 28. sez. 25. list. 1889. - 1. ~ogre~<Seff., 28. @5i~. 25. 910'0. 1889. 949

Šif, bcs ~. 2!úg. Sfafton, 'o es ~. 'tlr. \l3acáf.un'l ber ~(lItrag -bes Sj. ~(úO. ~iirjtcn ~ad€lcf)roathtnúerg.

~llnerbem gat ber ~. ~úg. 'tlr. @5teiblcinen 2lntrag g'efteUt, luelcf)er fid) nuf bie \l3c.tition.l:). 632 úe3iellt. Su biefem Wntrage gat ber~. 5Clerid)terf!atter 'oen ~nttl\g gefteUt, esmoge bcrfclúe huerft an bil' lSubgetfommiiiiongrtuie\en lucrbcn. .

~d) merbe bCltlllad) bie ~bjtil1\mltng illfofgcn'Der ~eiic ciuleitm.

.8ucrjt mir'o uber bil' \l3ofitioncn be?' Q3l1b.'getG im ltrfllrbcmijfe unb in ber lBebecfunglomil' ubcr 9(rt. XI. nunme(F XII. 'ocr G:rkbigung aÚGeftimmt werDen. '.Vorauf loerben bie\l3etitionen ~ll\: merl)anbfung fommen, unb hW.

werbe icf) Auerf! uóer ben ~(ntrag bes ~. lBe.ricf)terftatters, bojs ber Wntrag @5teibf óetref,fenh bil' \l3etitiolt 91r. 632 on bil' !Bubgetfom.miHion gemiejen werbe, oóitimmen loHen.

eoUte biefer ~(ntrog ongenommcn werbCll, tocnttcIlt bil' ~óftimmung uber ben ~ntrog l:>es.\). 21bg. 'tlr. ISteibf, lonte bie[er ~(ntrag nilÍ)tangenommen rocrbcn, 10 !!JÍt\) uber ben ~ntrog

bes ,j). ~bg. 'tlr. €lteiM obgeftimmt werben, m3enn mebcr 'ocr 'HlItrog 'bc!i5 .\)errn !Bc·ná)terfiotter!i5, 110d) ber Wntrag bes 4). ~bg.'1:>r.@3teibf ol1genommen luerben luirb, fo wirbuber bil' betreffcnbe \l3etition mit ben onbmn\l3etitioltcn obgeftimmt loerben, [oUtc jeboá)einu ber jríif)er genonnten 2!ntriige ongcnom.mm rocrbcll, wirl:> óci ber 9(ójtimmung ubcrbie \-l3ctitionen bieje \l3ctitionsnummer au~ge;id)icbcn mcrbcn.

Ciuí se proti tomu zptlsobu hlasovánínámitka?

m3irb 'gcgcl1 t ie[c ~(rt ber ~bftimmul1gcme Q:il111lcn't1l1l1gcrllobcn?

Dam pi'edevším hlasovati o kapitole12. potrebe.a kapitole 12. úhrade, pak oclánku XL, nyní XII. vyrízení.

Sd) b1'inge hucrft hur 9(újtimmung Stav12 bc?' G:rforbCl:lliffc?', ~op. 12 ber 5Bebecrullgunb ~en ~rt. XI. jett XII. ber Chlel:>igung.

Zádám pány, kterí tyto položky pri­jimají', by vyzd vihli ruku.

Sel) e1'lndJe bie ~mell, welel)c 'oiele \l30"fitioncll annel)mCll, bie ~')anb OU crf)eben.

Jsou p hjat y.ei,· finb o n 9 c li O m III e li.

Nyní pri.jde k hlasování návrh panadra 8teiJla. Ten zní:

Petice cís. 63i. obecního zastupitelstvaye Všerubech oJkttzuje se výboru zemské­mu a týž zmocnuje se, aby 'pro prípad,

že obec Všeruby se zarucením okresníhozastupitelstva. zápujcku až do 20.000 zl.s rocními splátkami nejdéle v 10 .letechsplatnou, k ulevení bídy uzavre, a zúroce­ni zápujcky 1) prct. neprevýšujicí na zem­.ský fond lJrevza.l.

I'·:r ~(ntrag be~ ~. ~lb~. 1)r. @Stci'Dllautet: ·nie \.l3etition 91r. 632 ber @elllcinbe·bertretung bon 9lcumurf loirb 'Dem 5!un'oe~ous.fd)nBC iibcrgeóClt Ilnb 'Derídbe erméiel)tigt, buiGbcrje:be, faU~ bil' ®cmeinbe 9(elltnnrf mit <Me•l1el)migullG bcr lBcílirf~bertrctung einc billl1cn10 Slll)rell ríiu3Lll)lbare 9(nlciI)c bon 20000 fr.3ur ~inberung bc{\ 91ot[)ítnl1bc~ oóict)licj3t, 'DieQ3erbin\ung biefer WnlciI)c l)oel)ftcn;3 mit 5p.8t.liÓetllel)lllc.

Dám predevším hlaso\'ati o -návrhu,by tento návrh byl odkazán rozpoc~ové .komisi.

~Ú) luerbc hucrft 'oaruúer oóftimmcn loifcn,ob bicjer 2lntrog 'ocr 18ubgctfommijfioll hUbil.meiiel! iit.

Zádám pány, kterí tomu prisvedcují,by vyznvihli ruku.

~d) erfud}e bil' Sjcrren, roc{cf)e bem &u.ftimmell, bil' r.'onb hU cr!)ebcn.

Jest to pri ia t o.~s ift o n gen o III m e n.

Tím odpadává pro llynejšek hlasovánío návrhu samém a dám hlasovati o ná­nzích rozpoctové komise, týkajících sepeticí, vyjma petici cís. 632.

~d) roc1'be nllnl1lc!)r bil' ~(ntlllgc ber~ubgetfommiHion betreffcnb bie \l3etitioncll, bil'ullter 9cr. 17. 18, 19 ge'orucft finb, mit ~(ll~­llLlf)ll1cbcs 2(l1tragc~ óetrcffenb bil' \l3ctition?'.11111lllltCr632 &ur ~ójtilllmlll1n h1'iagcn.

Žádám pá::y, kterí tomu prisvedcujiaby vyzdvih!i ruku.

~d) erfud)e bie ~~crren, lllcld)e belll 91n't1'ogen ouftil1tlllCn, bil' ~'1onb 011er{)eóen.

Jest pri jat o.~\3 ift a l'Igcnommcll.

Zpravodaj pos!. dr.· Mattuš: Komisirozpoctové byly prikázány také zprávyzemského vj-boru, které se týkají verejnýchsta\"eb ve správe zemského výboru. Jestto zpráva zemského výboru o cásti techni­ckého oddelení pro stavby voJní v r. 1až 18"'9.. c. 2,16. a zprava o \'.emskj"chsubvencích a zálohách daných na stavbusilnic, o cinnosti technického oddelení prostavby silnicní a mo:;tní r. 1"'88.-1889.

136