Cizinci na trhu práce

v České republice

Vlasta Turková, Jan Pavel

květen 2007

Počet zahraničních pracovníků se rychle zvyšuje

0

50

100

150

200

250

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

tisí

ce o

sob

Slováci - zaměstnanci EU zaměstnanci - zbytek Povolení Cizinci živnostníci

Otázky, které tento nárůst vyvolává

• Je současný rychlý růst počtu zahraničních zaměstnanců cyklického charakteru?

• Jak je zahraniční zaměstnanost regionálně rozložena?

• Jaká odvětví zaměstnávají zahraniční pracovníky? • Vytlačují zahraniční zaměstnanci domácí

pracovníky, nebo pouze obsazují ta místa, o která není dlouhodobě zájem?

• Jak jsou zahraniční zaměstnanci placeni – nedeformují či neohrožují mzdový vývoj?

Avšak zdroje pro analýzu nejsou ideální

1. Údaje o migraci obyvatelstva

2. Výběrová šetření pracovních sil (ČSÚ)

3. Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR (ČSÚ)

4. Informační systém o průměrném výdělku (ISPV - pro MPSV zpracovává Trexima)

5. Registrovaná zaměstnanost cizinců (MPSV a MPO)

• Mzdy – není dostupný žádný podklad na základě kterého by se dala hodnověrně přímo zhodnotit mzdová úroveň zahraničních zaměstnanců ve srovnání s úrovní domácích

• Počty a struktura – evidenční statistika zaměstnanců MPSV a živnostníků MPO poskytuje relativně dobrý podklad pro analýzy

Legislativní úprava práce zahraničních pracovníků

• Dvě skupiny pracovníků– Občané EU (+ Norsko, Švýcarsko, Island,

Lichtenštejnsko)– Třetí země – (zbytek světa)

• V případě EU nejsou třeba žádná povolení. Pouze je nutné provést ohlášení na příslušném úřadu práce.

Zaměstnávání pracovníků z třetích zemí vyžaduje značnou administrativu

• Například:– Zaměstnavatel, který chce zaměstnat zahraničního pracovníka,

musí získat povolení od místně příslušného úřadu práce. Nezbytnou podmínkou pro jeho obdržení je prokázání faktu, že volné místo, na které chce zaměstnat zahraničního pracovníka, nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil obsadit z „domácích zdrojů“.

– Cizinec, který získá pracovní pozici u českého zaměstnavatele, musí disponovat: platným povolením k zaměstnání od úřadu práce podle místa výkonu práce, platným vízem k pobytu za účelem zaměstnání, písemně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu, která je v souladu s dobou uvedenou úřadem práce na rozhodnutí o povolení k zaměstnání cizince

Makroekonomické souvislosti

Zahraniční zaměstnanci výrazně podporují růst zaměstnanosti

-160

-140

-120

-100

-80

-60

-40

-20

0

20

40

60

80

100

120

I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06

Zdroje mimo pracovní sílu

Čerpáno z nezaměstnaných

Evidovaní pracující cizinci

Přírůstek zaměstnanosti

Vztah mezi růstem HDP a počtem zahraničních

pracovníků v letech 1997-2006

-45

-35

-25

-15

-5

5

15

25

35

45

55

I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06

mez

iročn

í zm

ěna

počt

u ev

idov

anýc

h pr

acuj

ícíc

h ci

znců

v t

is.

97,5

98,5

99,5

100,5

101,5

102,5

103,5

104,5

105,5

106,5

107,5

Ind

ex

me

ziro

čníh

o r

eá

lné

ho

rů

stu

HD

P

Evidovaní pracující cizinci

HDP s.c. (pravá osa)

Regionální aspekty zahraniční zaměstnanosti

Regionální struktura zahraniční zaměstnanosti,

stav k 31.12.2006

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

80000

90000

Praha

Středo

česk

ý

Jihoč

eský

Plzeňs

ký

Karlov

arsk

ý

Ústeck

ý

Liber

ecký

Králov

ehra

deck

ý

Pardu

bický

Vysoč

ina

Jihom

orav

ský

Olom

ouck

ý

Zlínsk

ý

Mor

avsk

osle

zský

Občané EU/EHP/ESVO Občané "třetích" zemí Živnostníci

Podrobnější analýza tří regionů

• Hlavní město Praha – vysoce flexibilní trh práce s převisem poptávky nad nabídkou

• Středočeský kraj – dominantní zaměstnávání cizinců ve zpracovatelském průmyslu (zejména automobilky a související)

• Moravskoslezský kraj – relativně vysoké zastoupení zahraničních pracovníků v odvětvích, které prošly v 90. letech minulého století restrukturalizací

PrahaVývoj zahraniční zaměstnanosti a míry

nezaměstnanosti

0

2

4

6

8

10

12

2001 2002 2003 2004 2005

Podíl zahraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti (%)

Míra nezaměstnanosti (%)

PrahaOdvětvová struktura zahraniční zaměstnanosti

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2004 2005 2006

Ostatní

K - Činnosti v oblasti nemovitostí,pronájmu, podnikatelské činnosti

G - Obchod; opravy motorovýchvozidel …

F - Stavebnictví

D - Zpracovatelský průmysl

PrahaSrovnání vývoje průměrné mzdy a zahraniční

zaměstnanosti

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

2001 2002 2003 2004 2005

Meziroční změna podílu zahraničních zaměstnanců na celkové zaměstnanosti (v p.b.)

Rozdíl v růstu průměrné mzdy mezi Prahou a republikovým průměrem (v p.b.)

Středočeský krajVývoj zahraniční zaměstnanosti a míry

nezaměstnanosti

0

1

2

3

4

5

6

7

8

2001 2002 2003 2004 2005

Podíl zahraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti (%)

Míra nezaměstnanosti (%)

Středočeský krajOdvětvová struktura zahraniční zaměstnanosti

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2004 2005 2006

Ostatní

K - Činnosti v oblasti nemovitostí,pronájmu, podnikatelské činnosti

G - Obchod; opravy motorovýchvozidel …

F - Stavebnictví

D - Zpracovatelský průmysl

Středočeský krajSrovnání vývoje průměrné mzdy a zahraniční

zaměstnanosti

-4

-3

-2

-1

0

1

2

2001 2002 2003 2004 2005

Meziroční změna podílu zahraničních zaměstnanců na celkové zaměstnanosti (v p.b.)

Rozdíl v růstu průměrné mzdy mezi Středočeským krajem a republikovým průměrem(v p.b.)

Moravskoslezský krajVývoj zahraniční zaměstnanosti a míry

nezaměstnanosti

0

2

4

6

8

10

12

14

16

2001 2002 2003 2004 2005

Podíl zahraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti (%)

Míra nezaměstnanosti (%)

Moravskoslezský krajOdvětvová struktura zahraniční zaměstnanosti

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2004 2005 2006

Ostatní

F - Stavebnictví

D - Zpracovatelský průmysl

C - Těžba nerostných surovin

Moravskoslezský krajSrovnání vývoje průměrné mzdy a zahraniční

zaměstnanosti

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

2001 2002 2003 2004 2005

Meziroční změna podílu zahraničních zaměstnanců na celkové zaměstnanosti (v p.b.)

Rozdíl v růstu průměrné mzdy mezi Moravskoslezským krajem a republikovýmprůměrem (v p.b.)

Shrnutí

Kraj Podíl zahraničních pracovníků na celkové

zaměstnanosti (%)

Dominantní odvětví

zaměstnávající zahraniční pracovníky

Vztah mezi zaměstnaností zahraničních pracovníků a

mírou nezaměstnanosti

Vztah mezi zaměstnaností zahraničních pracovníků a

růstem průměrné mzdy

Hlavní město Praha

11,3 Stavebnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, podnikání

Negativní Negativní*

Středočeský 5,2 Zpracovatelský průmysl Stavebnictví

Negativní Pozitivní

Moravskoslezský 2,3 Těžba nerostných surovin Stavebnictví

Neutrální Pozitivní

Pozn.: * Výsledky analýzy jsou zde však zkresleny specifickým mzdovým vývojem ve veřejném sektoru v roce 2004. Zdroj: vlastní výpočty

Váha zahraničních pracovníků na pracovní síle a míra nezaměstnanosti v jednotlivých regionech

y = 11,986e-0,1276x

R2 = 0,6049

0

2

4

6

8

10

12

14

16

0 2 4 6 8 10 12

Zahraniční pracovníci jako % pracovní síly

Mír

a r

eg

istr

ov

an

é n

eza

mě

stn

an

os

ti (

%)

US

MS

OL JM KV

ZL

PAVY LI

KHJC SC

PL

PH

Váha zahraničních pracovníků na pracovní síle a počet volných pracovních míst v jednotlivých

regionech (stav k 31.12.2006)

y = 1,3503x0,2139

R2 = 0,2245

0

1

2

3

4

0 2 4 6 8 10 12

Zahraniční zaměstnanci jako % pracovní síly

Vo

lná

pra

covn

í mís

ta ja

ko %

cel

kové

za

měs

tnan

ost

i

US

MS

OLJM KV

ZL

PA

VY

LIKH

JC

SC

PLPH

Váha zahraničních pracovníků na pracovní síle a

průměrný meziroční růst mezd v letech 2003-2005

0

1

2

3

4

5

6

7

0 2 4 6 8 10 12

Zahraniční pracovníci jako % pracovní síly

Prů

měr

ný

mez

iro

ční r

ůst

mez

d

v le

tech

200

3-20

05 (

%)

US

MSOL

JM

KV

ZL

PA

VY

LI

KH

JC

SC

PL

PH

Odvětvová struktura zahraniční zaměstnanosti

Přírůstek zahraniční zaměstnanosti v odvětvích

dle OKEČ – vždy ke 31.12.

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

45000

50000

AB C-E F G-K L-O

EU/EHP 2004EU/EHP 2006mimo EU 2004

mimo EU 2006

Směrování přírůstku zaměstnancůpřevažující z hlediska váhy i tempa

• Státy EU – průmysl a služby (zpracovatelský průmysl, nemovitosti a podnikatelské aktivity, obchod, významný podíl Slovensko a Polsko)

• Třetí země – stavebnictví a průmysl (+ služby významný podíl Ukrajina)

Změna odvětvové struktury EU/EHP 2004

AB

C-E

F

G-K

L-O

mimo EU 2004

AB

C-E

F

G-K

L-O

mimo EU 2006

EU/EHP 2006

Struktura podle OKEČ podrobně

ke 31.12.2006

EU

zemědělství

rybolov

těžba

průmysl

elektřina+

stavebnictví

obchod

ubyt.,strav

doprava

fin.zprostř.

podnik.,nem.

veř.spr.

vzdělávání

zdrav.,vet.

ost.veř.sl.

ostatní

Celkem tis. osob

1 2 3 4 5 6 7 8 9 procenta

SVK 91 354 1 8 9 5 8 1 28 21 19 100

UKR 46 155 0 1 1 1 1 3 28 9 56 100

POL 17 149 1 4 3 1 1 0 47 29 14 100

MDA 3 369 0 1 1 1 1 7 34 14 41 100

MNG 2 814 0 0 0 2 1 0 45 29 23 100

DEU 2 383 36 24 25 4 2 0 6 2 1 100

RUS 2 380 10 23 21 14 6 0 6 6 14 100

BGR 1 953 3 11 7 2 4 1 38 11 23 100

GBR 1 584 23 47 26 2 1 0 1 0 0 100

ROM 1 240 1 18 7 3 1 2 38 21 9 100

USA 1 224 12 57 28 2 1 0 0 0 0 100

FRA 1 067 36 30 22 6 3 0 1 1 1 100

BLR 1 035 5 12 9 5 3 3 23 17 23 100

CHN 876 7 4 10 5 59 0 3 0 12 100

VNM 692 1 3 4 3 19 3 26 32 9 100

JPN 609 57 19 12 3 6 0 1 0 2 100

AUT 604 34 24 24 6 1 0 9 2 0 100

31.12.2006 Sruktura dle KZAM v % podle státní příslušnosti

Klasifikace zahraničních zaměstnanců

• V zařazení vyžadujícím vysokoškolské vzdělání a další vysoké kvalifikační předpoklady jednoznačně dominují Němci, Britové, Američané, Francouzi, Japonci a Rakušané. Avšak více než polovinu svých pracovníků mají v této kategorii i Rusové a více než 20 % i Číňané a Rumuni.

• U Ukrajinců a Poláků zařazení v převážně manuálním zařazení přesahuje 90 %, u Ukrajinců dokonce pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tvoří více než polovinu všech zaregistrovaných zaměstnanců. Import levnější pracovní síly s nižší kvalifikací z Moldávie, Mongolska, Bulharska, Rumunska je většinou cílený.

• Slováci jsou výrazně nejčetnější skupinou - ke 31.12.2006 představovali z celkového počtu cizinců – zaměstnanců 49 % (v EU 78 %). Zahrnují téměř 20 % bílých límečků a 70 % dělníků. Díky minimálním bariérám a své mobilitě pracují po celém území , výrazně koncentrováni jsou zejména v Praze, dále ve Středočeském kraji a Brně.

31.12.2006 Celkem 1 2 3 4 5 6 7 8 9Praha 29 48 52 50 65 63 8 20 6 25Středočeský kraj 18 10 5 10 10 8 30 14 34 23Jihočeský kraj 4 2 2 2 1 2 7 5 4 5Plzeňský kraj 8 1 2 2 3 3 5 8 12 13Karlovarský kraj 1 0 2 1 1 1 1 2 1 1Ústecký kraj 2 3 3 1 0 1 1 2 1 2Liberecký kraj 4 2 1 2 1 2 3 4 7 4Královéhradecký kraj 2 1 2 2 2 1 4 3 2 2Pardubický kraj 5 2 2 2 1 1 1 4 8 7Vysočina 3 2 2 2 1 1 1 4 3 2Jihomoravský kraj 12 17 15 16 12 11 30 11 10 8Olomoucký kraj 2 2 3 2 1 1 3 4 1 2Zlínsky kraj 4 4 4 3 1 2 3 6 4 2Moravskoslezský kraj 7 6 7 6 2 3 3 15 5 3

procenta 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Struktura Slováků v krajích podle KZAM (celkem 91 tisíc osob)

Závěry

• Rychlý růst zaměstnanosti cizinců v ČR v posledním období je dán spíše cyklicky.

• Jsou obsazována převážně volná místa nevyužitá či nevyužitelná domácími pracovníky, jejichž mobilita a adaptabilita je nižší. To je v řadě případů způsobeno nevhodným institucionálním nastavením českého trhu práce (daňový a dávkový systém apod.).

• Regiony s nejvyšší zahraniční zaměstnaností vykazují většinou vysoce podprůměrnou úroveň míry nezaměstnanosti.

• Zahraniční zaměstnanost se koncentruje zejména do odvětví zpracovatelského průmyslu, stavebnictví a činností souvisejících s nemovitostmi a podnikáním.

• Nelze usuzovat, že zahraniční pracovníci v současné době výrazně ovlivňují mzdový růst v ČR.