41
EXTRÉMNÍ EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ PROJEVY POČASÍ Bouře, tornáda, Bouře, tornáda, hurikány hurikány Tereza Kohoutková Tereza Kohoutková GÚ PřF MU 2008 GÚ PřF MU 2008

EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

  • Upload
    kioshi

  • View
    57

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ. Bouře, tornáda, hurikány Tereza Kohoutková GÚ PřF MU 2008. BOUŘE. VZNIK BOUŘE. Podmínky vzniku: výstupné proudění ( tepelná konvekce )  instabilní zvrstvení vzduchové hmoty vysoká relativní vlhkost vzduchu. BOUŘKOVÁ OBLAKA. oblaka typu Cumulonimbus. - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

EXTRÉMNÍ EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍPROJEVY POČASÍ

Bouře, tornáda, hurikányBouře, tornáda, hurikány

Tereza KohoutkováTereza KohoutkováGÚ PřF MU 2008GÚ PřF MU 2008

Page 2: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

BOUŘEBOUŘE

Page 3: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

VZNIK BOUŘEVZNIK BOUŘE

Podmínky vzniku:Podmínky vzniku:

výstupné prouděnívýstupné proudění ((tepelná konvekcetepelná konvekce) ) instabilní zvrstvení instabilní zvrstvení vzduchové hmotyvzduchové hmoty

vysoká relativní vysoká relativní vlhkost vzduchuvlhkost vzduchu

Page 4: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

BOUŘKOVÁ OBLAKABOUŘKOVÁ OBLAKA

oblaka typu oblaka typu CumulonimbusCumulonimbus

Page 5: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK IZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK I

Bouřky insolační Bouřky insolační (= bouřky z tepla)(= bouřky z tepla)

vznik: ohřátím vlhkého vzduchu v vznik: ohřátím vlhkého vzduchu v denních hodináchdenních hodinách

krátká životnost, příliš se nepohybujíkrátká životnost, příliš se nepohybují

Page 6: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK IIZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK II

Bouřky orografickéBouřky orografické

vznik: prouděním instabilního vznik: prouděním instabilního vlhkého vzduchu směrem k pohořívlhkého vzduchu směrem k pohoří

vznikají v oblastech návětrných stran vznikají v oblastech návětrných stran horhor

Page 7: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK IIIZÁKLADNÍ DĚLENÍ BOUŘEK III Bouřky frontálníBouřky frontální

studená fronta prvního nebo druhého druhu studená fronta prvního nebo druhého druhu (s pomalejším nebo rychlejším postupem fronty)(s pomalejším nebo rychlejším postupem fronty)

Page 8: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

BLESK IBLESK I ledové a sněhové krystalkyledové a sněhové krystalky v horní části oblaku – v horní části oblaku –

kladný nábojkladný náboj sestupné proudy táhnou dolů kladně nabité sestupné proudy táhnou dolů kladně nabité

krystalky – zde roztají – změní se v krystalky – zde roztají – změní se v kapkykapky a a roztříští se – záporně nabité lehčí kapky stoupají roztříští se – záporně nabité lehčí kapky stoupají vzhůru, kladně nabité zůstávají v základně oblakuvzhůru, kladně nabité zůstávají v základně oblaku

Page 9: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

BLESK IIBLESK II vůdčí výboj – vůdčí výboj – určuje dráhu určuje dráhu

blesku; následují další blesku; následují další výboje, které si prorazí výboje, které si prorazí cestu až k Zemicestu až k Zemi

teplota vzduchu zahřátého teplota vzduchu zahřátého bleskembleskem – až 20 000°C – až 20 000°C

šířka bleskušířka blesku – pouze – pouze několik centimetrůněkolik centimetrů

průměrné trvání bleskuprůměrné trvání blesku: : 0,001 s0,001 s

Page 10: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

HROMOBITÍHROMOBITÍ

vznik: prudkým zahřátím a rozpínáním vznik: prudkým zahřátím a rozpínáním vzduchuvzduchu

rychlost rychlost šíření světlašíření světla blesku: blesku: 300 000 km/s300 000 km/s

rychlost rychlost šíření zvukušíření zvuku hromu: jen 340 m/s hromu: jen 340 m/s

Jak daleko je bouřka?Jak daleko je bouřka?změříme dobu mezi bleskem a zahřměním změříme dobu mezi bleskem a zahřměním (v sekundách) (v sekundách) vydělíme tento údaj třemi vydělíme tento údaj třemi dostaneme přibližnou vzdálenost bouře dostaneme přibližnou vzdálenost bouře (v kilometrech)(v kilometrech)

Page 11: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

KULOVÝ BLESKKULOVÝ BLESK ne zcela objasněný jev ne zcela objasněný jev nejvíce přijímaná je nejvíce přijímaná je plazmatická teorieplazmatická teorie plazma – ionizovaný plyn složený z iontů, plazma – ionizovaný plyn složený z iontů,

elektronů a neutrálních atomů a molekulelektronů a neutrálních atomů a molekul „ „čtvrté skupenstvíčtvrté skupenství“, tvoří až 99% hmoty “, tvoří až 99% hmoty

vesmíru vesmíru

Page 12: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

SYSTÉM DETEKCE BLESKŮSYSTÉM DETEKCE BLESKŮ Středoevropský systém pro detekci a lokalizaci Středoevropský systém pro detekci a lokalizaci

bleskových výbojů (CELDN)bleskových výbojů (CELDN) http://www.chmi.cz/meteo/rad/bleskhttp://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk

Page 13: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

KRUPOBITÍKRUPOBITÍ kroupy vznikají ve výstupných proudech kroupy vznikají ve výstupných proudech

uvnitř uvnitř CumulonimbuCumulonimbu zárodky krup: ledové krystalky, zmrzlé zárodky krup: ledové krystalky, zmrzlé

kapky vody, prachové částicekapky vody, prachové částice na zárodky (jádra) se nabalují kapky na zárodky (jádra) se nabalují kapky

přechlazené vodypřechlazené vody kroupy jsou unášeny výstupnými a kroupy jsou unášeny výstupnými a

sestupnými proudy uvnitř oblaku sestupnými proudy uvnitř oblaku stále stále na sebe nabalují přechlazenou vodu na sebe nabalují přechlazenou vodu když jsou dostatečně velké, vlivem když jsou dostatečně velké, vlivem gravitace vypadnougravitace vypadnou

Page 14: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

BEZPEČNOST PŘI BOUŘCEBEZPEČNOST PŘI BOUŘCE

Která místa jsou při bouřce bezpečná a která Která místa jsou při bouřce bezpečná a která naopak (extrémně) nebezpečná?naopak (extrémně) nebezpečná?

hladina rybníka nebo mořehladina rybníka nebo moře uzavřené vozidlo (auto)uzavřené vozidlo (auto) otevřené vozidlo, kolo, motorkaotevřené vozidlo, kolo, motorka hřebeny a vrcholy horhřebeny a vrcholy hor stožáry elektrického vedení, sloupy stožáry elektrického vedení, sloupy

veřejného osvětleníveřejného osvětlení nejnižší polohy v krajině (údolí, úvozy)nejnižší polohy v krajině (údolí, úvozy) vysoké stromy a jejich blízké okolívysoké stromy a jejich blízké okolí skalní převisy, vchody do jeskynískalní převisy, vchody do jeskyní

Page 15: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

TORNÁDOTORNÁDO

Page 16: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

CO NAZÝVÁME TORNÁDEM?CO NAZÝVÁME TORNÁDEM? vír s víceméně svislou osou, který vzniká vír s víceméně svislou osou, který vzniká

nasáváním vzduchu do bouřkového oblakunasáváním vzduchu do bouřkového oblaku

během své existence se vír musí alespoň jednou během své existence se vír musí alespoň jednou dotknout zemského povrchu dotknout zemského povrchu

1 – spodní základna oblačnosti bouře

2 – pomalu rotující „wall-cloud“

3 – rychle rotující vlastní tornádo

4 – kondenzační „chobot“ („nálevka“)

5 – prach a trosky, vířící nad zemským povrchem

Page 17: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

JAK TORNÁDO VZNIKÁ JAK TORNÁDO VZNIKÁ způsob vzniku tornád není zcela vědecky způsob vzniku tornád není zcela vědecky

objasněnobjasněn

dva hlavní druhy tornád:dva hlavní druhy tornád:

1. tornádo vázané na 1. tornádo vázané na supercelusupercelu supercela = mohutná bouřková buňka, silně supercela = mohutná bouřková buňka, silně rotuje kolem své osy a lze v ní pozorovat tzv. rotuje kolem své osy a lze v ní pozorovat tzv. mezocyklónumezocyklónuživotnost několik hodin, ničivé účinkyživotnost několik hodin, ničivé účinky

2. nesupercelární tornado2. nesupercelární tornadovázáno na bouři, která je tvořena více buňkamivázáno na bouři, která je tvořena více buňkamiživotnost cca 30 min, většinou mírnějšíživotnost cca 30 min, většinou mírnější

Page 18: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

SUPERCELÁRNÍ TORNÁDO ISUPERCELÁRNÍ TORNÁDO I

Page 19: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

SUPERCELÁRNÍ TORNÁDO IISUPERCELÁRNÍ TORNÁDO II

Page 20: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

NESUPERCELÁRNÍ TORNÁDONESUPERCELÁRNÍ TORNÁDO

na černé linii dochází ke střetu větrů různých směrů na černé linii dochází ke střetu větrů různých směrů ((konvergence prouděníkonvergence proudění))

vytváří se víry s horizontální osou (A, B, C, D)vytváří se víry s horizontální osou (A, B, C, D)

výstupné proudění z bouřkového mraku zdvihne výstupné proudění z bouřkového mraku zdvihne rotující vír do vertikální polohy (C)rotující vír do vertikální polohy (C)

vzniká tornádovzniká tornádo

Page 21: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

NÁSLEDKY TORNÁDANÁSLEDKY TORNÁDA tornádo za sebou zanechává asi 200 m tornádo za sebou zanechává asi 200 m

širokou stopuširokou stopu

Page 22: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

FUJITOVA STUPNICE SÍLY TORNÁDFUJITOVA STUPNICE SÍLY TORNÁD F0F0 - rychlost do 33 m/s (117 km/h, 73 mph), - rychlost do 33 m/s (117 km/h, 73 mph), lehké škodylehké škody - spadlé komíny, - spadlé komíny,

zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítechvývěsních štítech

F1F1 - rychlost 33 až 50 m/s (117 až 180 km/h, 73 až 112 mph), - rychlost 33 až 50 m/s (117 až 180 km/h, 73 až 112 mph), mírné škodymírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnicvytlačuje auta ze silnic

F2F2 - rychlost 50 až 70 m/s (180 až 252 km/h, 113 až 157 mph), - rychlost 50 až 70 m/s (180 až 252 km/h, 113 až 157 mph), značné značné škodyškody - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze zeměprojektily, zdvihá automobily ze země

F3F3 - rychlost 70 až 92 m/s (252 až 332 km/h, 158 až 206 mph), - rychlost 70 až 92 m/s (252 až 332 km/h, 158 až 206 mph), vážné vážné škodyškody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávánaodvrhávána

F4F4 - rychlost 92 až 117 m/s (332 až 418 km/h, 207 až 260 mph), - rychlost 92 až 117 m/s (332 až 418 km/h, 207 až 260 mph), zničující zničující škodyškody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektilypoletující projektily

F5F5 - rychlost 117 až 142 m/s (418 až 511 km/h, 261 až 318 mph), - rychlost 117 až 142 m/s (418 až 511 km/h, 261 až 318 mph), ohromujícíohromující škody škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, objevují se i jiné neuvěřitelné jevyobjevují se i jiné neuvěřitelné jevy

Page 23: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

NEJČASTĚJŠÍ VÝSKYT TORNÁDNEJČASTĚJŠÍ VÝSKYT TORNÁD

tzv. „tzv. „tornádová uličkatornádová ulička“ („tornado alley“) “ („tornado alley“) v USA – Texas, Oklahoma, Nebraska, Kansasv USA – Texas, Oklahoma, Nebraska, Kansas

Page 24: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

TORNÁDA NA NAŠEM ÚZEMÍTORNÁDA NA NAŠEM ÚZEMÍ první zaznamenaný výskyt: první zaznamenaný výskyt:

1119 vyšehradské tornádo (Kosmas), síla F3-F41119 vyšehradské tornádo (Kosmas), síla F3-F4 13. října 1870 brněnské tornádo (J. G. Mendel)13. října 1870 brněnské tornádo (J. G. Mendel) počet zaznamenaných tornád v ČR se zvyšujepočet zaznamenaných tornád v ČR se zvyšuje pozorování tornád: pozorování tornád: http://www.chmi.cz/torn/http://www.chmi.cz/torn/

Page 25: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

ZAJÍMAVOSTI O TORNÁDUZAJÍMAVOSTI O TORNÁDU

životnost až několik hodin životnost až několik hodin (průměrně pouze 10 minut)(průměrně pouze 10 minut)

může urazit vzdálenost až 400 km může urazit vzdálenost až 400 km (většinou 1-30 km)(většinou 1-30 km)

v oku tornáda je tlak vzduchu o 30-50 hPa nižší než v oku tornáda je tlak vzduchu o 30-50 hPa nižší než v okolí v okolí nasávání předmětů z okolí dovnitř nasávání předmětů z okolí dovnitř

„„Roku 1981 zvedlo tornádo, které se prohnalo Roku 1981 zvedlo tornádo, které se prohnalo italským městem Ancona, spící dítě z kočárku a italským městem Ancona, spící dítě z kočárku a nezraněné je pak spustilo na zem“ nezraněné je pak spustilo na zem“

(Allaby, M.: (Allaby, M.: Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. Praha: Slovart, 2003, str. 32)Praha: Slovart, 2003, str. 32)

Page 26: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

HURIKÁNHURIKÁN

(TAJFUN, TROPICKÁ CYKLÓNA)(TAJFUN, TROPICKÁ CYKLÓNA)

Page 27: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Vzhled a struktura hurikánu IVzhled a struktura hurikánu I obrovská bouře rotující kolem oblasti nízkého obrovská bouře rotující kolem oblasti nízkého

tlaku vzduchu („oka“ hurikánu)tlaku vzduchu („oka“ hurikánu) doprovázena silnými větry, srážkami a doprovázena silnými větry, srážkami a

bouřkovými jevy; v oku vanou jen mírné větrybouřkovými jevy; v oku vanou jen mírné větry

Page 28: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Vzhled a struktura hurikánu IIVzhled a struktura hurikánu II

rozměry hurikánu:rozměry hurikánu:výška 8 – 10 kmvýška 8 – 10 kmšířka 450 – 700 kmšířka 450 – 700 km

pohyb hurikánu nad mořem rychlostí pohyb hurikánu nad mořem rychlostí až 50 km/hod (14 m/s)až 50 km/hod (14 m/s)

nejsilnější zaznamenané větry nejsilnější zaznamenané větry doprovázející hurikán: doprovázející hurikán: 305 km/hod (85 m/s)305 km/hod (85 m/s)

Page 29: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Výskyt a pojmenováníVýskyt a pojmenování pás pás ±± 30° okolo rovníku (80% v oblasti 30° okolo rovníku (80% v oblasti ±± 20°) 20°)

Page 30: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Podmínky vzniku hurikánuPodmínky vzniku hurikánu

velmi velmi teplý a vlhký vzduchteplý a vlhký vzduch nad mořem s nad mořem s povrchovou teplotou vyšší než povrchovou teplotou vyšší než 26°C26°C

v nižší části atmosféry pouze v nižší části atmosféry pouze slabé větryslabé větry

dostatečná vzdálenost od rovníkudostatečná vzdálenost od rovníku nutná nutná k roztočení oblačného systému k roztočení oblačného systému (Coriolosova síla) (Coriolosova síla)

Page 31: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Vznik hurikánu IVznik hurikánu I

jednotlivé buňky konvektivních bouří v rovníkové jednotlivé buňky konvektivních bouří v rovníkové oblasti nízkého tlaku vzduchu se spojíoblasti nízkého tlaku vzduchu se spojí

vzniká silný výstupný proud teplého a vlhkého vzniká silný výstupný proud teplého a vlhkého vzduchuvzduchu

při povrchu se vytvoří se centrum při povrchu se vytvoří se centrum tlakové nížetlakové níže

Page 32: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Vznik hurikánu IIVznik hurikánu II

protisměrné větry vytvoří protisměrné větry vytvoří uvnitř bouřkového systému uvnitř bouřkového systému vzdušný vírvzdušný vír (podporuje jej (podporuje jej také Coriolisova síla)také Coriolisova síla)

stoupající teplý vzduch stoupající teplý vzduch vyvolá vyvolá pokles tlaku i ve pokles tlaku i ve vyšších výškáchvyšších výškách

přízemní tlaková níže způsobuje zesílení přízemní tlaková níže způsobuje zesílení východních větrů (pasátů)východních větrů (pasátů)

Page 33: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Vznik hurikánu IIIVznik hurikánu III

oblast tlakové níže dále sílí a stává se oblast tlakové níže dále sílí a stává se hurikánem hurikánem

teplý a vlhký vzduch nad oceánem se dále teplý a vlhký vzduch nad oceánem se dále vypařuje a z 90% kondenzujevypařuje a z 90% kondenzuje

tím se uvolňuje energie, vzduch se lokálně tím se uvolňuje energie, vzduch se lokálně zahřívá a ve výšce se ještě více snižuje tlak zahřívá a ve výšce se ještě více snižuje tlak

hurikán nasává ještě více vlhkého a teplého hurikán nasává ještě více vlhkého a teplého vzduchu z povrchu oceánuvzduchu z povrchu oceánu

hurikán funguje jako obrovský hurikán funguje jako obrovský tepelný motortepelný motor

Page 34: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Vývoj a dráha hurikánu Ivan, 2.-15.9. 2004Vývoj a dráha hurikánu Ivan, 2.-15.9. 2004

Page 35: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Dospělý hurikánDospělý hurikán

Hurikán Ivan nad pobřežím Floridy, 15.9. 2004Hurikán Ivan nad pobřežím Floridy, 15.9. 2004

Page 36: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Hurikán nad pevninouHurikán nad pevninou

Hurikán Wilma, Havana, Kuba 24. října 2005

Page 37: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Stupeň Tlak (hPa) Rychlost větru(km/h)

Vlnobití(m)

Poškození Následky

1 více než 980 118 – 152 1,2 – 1,6 minimální

mírné záplavy,

malé škody na povrchu

2 965 – 980 153 – 176 1,7 – 2,6 mírné

poničené střechy, poničené stromy

3 945 – 964 177 – 208 2,7 – 3,7 rozsáhlézničené

domy, silné záplavy

4 920 – 944 209 – 248 3,8 – 5,4 extrémníPolorozbo-řené domy

5 méně než 920

více než 248více než

5,4katastrofální

rozbořené domy,

záplavy zasahují

hluboko do vnitrozemí

SAFFIR-SIMPSONOVA STUPNICE SÍLY HURIKÁNŮ

Page 38: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Předpověď vývoje hurikánůPředpověď vývoje hurikánů 6 specializovaných 6 specializovaných

meteorologických center meteorologických center pro předpověď hurikánůpro předpověď hurikánůnapř. např. The National The National Hurricane CenterHurricane Center (Miami, Florida) – odpovídá za (Miami, Florida) – odpovídá za předpověď pro Atlantik a SV Pacifikpředpověď pro Atlantik a SV Pacifik

Dvořákova metoda pozorování a Dvořákova metoda pozorování a předopovědi hurikánů (1984): využití předopovědi hurikánů (1984): využití infračervených satelitních snímkůinfračervených satelitních snímků

Page 39: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Lovci hurikánů („Hurricane Hunters“)Lovci hurikánů („Hurricane Hunters“) průnik letadly přímo do oblačnosti a oka průnik letadly přímo do oblačnosti a oka

hurikánuhurikánu letadla jsou vybavena pro měření teploty, letadla jsou vybavena pro měření teploty,

tlaku, větru a rosného bodu, vypouštějí tlaku, větru a rosného bodu, vypouštějí automatické sondyautomatické sondy

Page 40: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

Význam hurikánůVýznam hurikánů

výměna tepla a energievýměna tepla a energie mezi rovníkovými a mezi rovníkovými a chladnějšími oblastmi - nepostradatelná chladnějšími oblastmi - nepostradatelná součást proudění v atmosféře součást proudění v atmosféře

„„Kdyby bylo možné zachytit energii jediného Kdyby bylo možné zachytit energii jediného hurikánu a přeměnit ji v elektřinu, stačilo by hurikánu a přeměnit ji v elektřinu, stačilo by to k zásobování USA na tři roky.“to k zásobování USA na tři roky.“

(Allaby, M.: (Allaby, M.: Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. Praha: Praha: Slovart, 2003, str. 32)Slovart, 2003, str. 32)

Page 41: EXTRÉMNÍ PROJEVY POČASÍ

ZdrojeZdroje PEJML, K.: PEJML, K.: Opravdová kniha proroků. Opravdová kniha proroků. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, Praha,

1965.1965.

ALLABY, M.: ALLABY, M.: Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. Tornáda a jiné extrémní projevy počasí. 1. vyd, Slovart, Praha, 1. vyd, Slovart, Praha, 2003 2003

DVOŘÁK, P.: DVOŘÁK, P.: Ilustrovaný atlas oblaků. Ilustrovaný atlas oblaků. Svět křídel, Cheb, 2001.Svět křídel, Cheb, 2001.

Český hydrometeorologický ústavČeský hydrometeorologický ústavwww.www.chmichmi..czcz

Wikipedie, otevřená encyklopedieWikipedie, otevřená encyklopediehttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kulov%C3%BD_bleskhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kulov%C3%BD_bleskhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3nahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na

Amateur stormchasing societyAmateur stormchasing societyhttp://www.bourky.com/http://www.bourky.com/

Met OfficeMet Officehttp://www.http://www.metofficemetoffice..govgov..ukuk//educationeducation//secondarysecondary//studentsstudents//tornadoestornadoes..htmlhtml

NOAA National Weather ServiceNOAA National Weather Servicehttp://www.http://www.srhsrh..noaanoaa..govgov//