Formálne požiadavky na vedecké monografie:

1. Obal knihy (predná aj zadná časť)2. Titulný list

3. Rub titulného listu s minimálne dvoma recenzentmi (v prípadezahraničnej monografie výnimočne stačí jeden recenzent)

4. Úvod (celý)S. Záver (celý)

6. Zoznam použitej literatúry (postačuje prvá a posledná strana)7. Tiráž

8. Súčasťou priloženého súboru môžu byť posudky z recenzných konanía inojazyčné resumé

Poznámka: Splnenie formálnych požiadaviek neznamená, že dielo budeautomaticky uznané ako vedecká v kategórii AAA, AAB.

K zaradeniu sa vyjadruje aj Oddelenie pre hodnotenie publikačnej činnosti CVTISRa v prípade rozporov Hodnotiteľská komisia. Hodnotitel'ská komisia sa akoodborný hodnotitel'ský orgán MŠVVaŠ SRvyjadruje na požiadaniecertifikačného úradu k zaradeniu publikácií a umeleckých výstupov podľapríloh Smernice MŠ SRč. 13/2008-R.

Antrapalagil!Teorie človeka a kultury

Václav Soukup

~,portál

ŕ LI b titutntfzcr'4 i:tt?'I' lJee.{/MdI1ti

KATALOGIZACEV KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Soukup,VáclavAntropologie : teorie človeka a kultury / Václav Soukup. -

Vyd. 1. - Praha: Portál, 2011. - 774 s.ISBN 978-80-7367-432-8 (váz.)

572.028 * 572.026 * 572(091) * 130.2• sociální antropologie• kulturní antropologie• déjíny antropologíe

kulturologie• učebnice vysokých škol

572 - Antropologie [1]37.016 - Učební osnovy. Vyučovací predmety. Učebnice [22]

I,

I

Recenzenti:Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.PhDr. Martin Soukup, Ph.D.PhDr. Marcela Zoufalá, Ph.D.PhDr. Eva Steinbachová

© Václav Soukup, 2011© Portál, s. r. o., Praha 2011ISBN 978-80-7367-432-8

Obsah

1. Úvod.

I. Dll

Systematika abecné antrapalagie . . . . . . . . . . . . . . . .Predmet, disciplíny, metody a oblasti antropologického výzkumu

2. Kultura .2.1 Vznik a vývoj pojmu kultura2.2 Od prírody ke kultuŕe .2.3 Síla kultury .

3. Antropologie . . . .3.1 Pet elementu antropologie .3.2 První element - fyzická antropologie .3.3 Druhý element - antropologická archeologie.3.4 Tretí element - sociokulturní antropologie.3.5 Čtvrtý element -lingvistická antropologie .3.6 Pátý element - aplikovaná antropologie

4. Antropologický výzkum kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4.1 Prúkopníci antropologického terénního výzkumu .4.2 Transkulturní studie - antropologie jako komparativní disciplína4.3 Antropolog v terénu. . . . . . . . . . .4.4 Metody antropologického terénního výzkumu.4.5 Metody studia kultury "na dálku" .4.6 Model antropologického výzkumu. . . . ....

9

13

16164047

53545787119142204

243244249251265275280

5

IANTROPOLOGIE- TEORIEČLOVEKAA KULTURY

5. Základní oblasti antropologického výzkumu . . . . . . .5.1 Antropologie rodiny a príbuzenských systému.5.2 Antropologie náboženství.5.3 Antropologie práva .5.4 Politická antropologie .5.5 Ekonomická antropologie .5.6 Antropologie mesta ....

285286319339353374383

II. DlLDiiiny sadíiní a kulturní antrapalagie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 395Paradigmata, smery a osobnosti

6. Evolucionistická antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3986.1 Evolucionismus - výzkum kultury v čase. . . . . . . . . . 3986.2 Edward Burnett Tylor - antropologie jako veda o kultuŕe 4016.3 Lewis Henry Morgan - antropologie jako dejiny kultury . 4096.4 Shrnutí - prínos evolucionistickéantropologie k rozvojispolečenskýchved 414

7. Difuzionistická antropologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4167.1 Difuzionismus - výzkum kultury v prostoru . . . . . . . . . . . . . 4167.2 Grafton Elliot Smith - antropologie jako studium kulturní difuze 4187.3 Franz Boas - antropologie jako induktivní veda o rase, jazyku a kultuŕe . 4217.4 Shrnutí - difuzionismus kontra evolucionismus. . . . . . . . . . . . . .. 430

8. Konfiguracionismus. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 4328.1 Konfiguracionismus - systémová teorie kultury . . . . . . . . . . . . .. 4328.2 Alfred Louis Kroeber - antropologie jako veda o superorganické realite 4348.3 Ruth Fulton Benedictová - antropologie jako veda o kulturních vzorech 4438.4 Shmuti - konfiguracionismusjako metodologickávýzvaa zdroj inspirace 457

,

I

9. Psychologická antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..9.1 Osobnost a kultura - antropologická perspektiva .9.2 Margaret Meadová - antropologie jako studium osobnosti a kultury .9.3 Ralph Linton - antropologie jako studium sociálních rolí9.4 Shrnutí - mezikulturní výzkumy osobnosti akultury .

458458461469475

10. Funkcionalistická a strukturálné funkcionalistická antropologie. . . . . . . . . . .. 47710.1 Britská sociální antropologie - funkcionální perspektiva . . . . . . . . .. 47710.2 BronislawKasperMalinowski- antropologie jako studium potreb a institucí 478

6

OBSAH

10.3 Alfred Reginald Radcliffe-Brown - antropologiejako srovnávací sociologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 486

10.4 Edward Evan Evans-Pritchard - antropologie jako veda o smyslu. . .. 49210.5 Herman Max Gluckman - antropologie jako studium sociá1ních konfliktú . 49710.6 Edmund Ronald Leach - antropologie jako kontextuá1ní strukturalismus 50110.7 Shrnutí - kultura a společnost jako funkční systém. . . . . . . . . . . 507

11. Strukturáiní antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 50911.1 Francouzská sociální antropologie - strukturální perspektíva. . . . .. 50911.2 Claude Lévi-Strauss - antropologie jako studium binárních kontrastu. 51211.3 Shrnutí - kultura jako strukturální systém. . . . . . . . . . . . . . . .. 521

12. Neoevolucionistická antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52312.1 Neoevolucionismus - renesance vývojové perspektívy. 52312.2 Leslie Alvin White - antropologie jako kulturologie. . . 52512.3 Shrnutí - renesance evolucio nis mu ve vedách o človeku a kultuŕe 531

13. Ekologická antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53313.1 Ekologická antropologie - ekosystémová perspektiva. . . . . . 53313.2 Julian Haynes Steward - antropologie jako kulturní ekologie. 53513.3 Marvin Harris - antropologie jako kulturní materialismus. 54113.4 Shrnutí - kultura jako adaptívní systém . . . . . . . . . . . 549

14. Nová etnografie .14.1 Nová etnografie - sémiotická a kognitívní perspektiva .14.2 Mary Douglasová - antropologie

jako studium symbolických forem kultury . . . . . . . .14.3 Victor Witter Turner - antropologie jako interpretace symbolu.14.4 Clifford Geertz - antropologie jako umení a literární žánr .14.5 Shrnutí - kultura jako kognitívní a symbolický systém .

551551

556562567575

III. nn,Trendyve vidách a čIaviku. spalelnasti il kulture . . . . . . . . . . . .. 579Od feministické a postmoderní antropologie pŕes kulturálnístudia k současné kyberantropologii a kulturologii

15. Feministická antropologie .15.1 Ideové zdroje a teoretícká východiska feministické antropologie15.2 Vývojové prornény feministické antropologie .

582582596

7

IANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVÉKAA KULTURY

16. Postmoderní antropologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61716.1 Ideové zdroje a teoretická východiska postmoderní antropologie . 61816.2 Vývojové promény postmoderní antropologie. . . . . . . . . . . . 621

17. Kulturáiní studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17.1 Ideové zdroje a teoretická východiska kulturálních studií17.2 Birminghamská škola kulturálních studií .17.3 Kultura a multikulturalita v perspektive kulturálních studií .

631631637643

18. Kyberantropologie .18.1 Kyberantropologie a kyberkultura .18.2 Vznik a vývojové promény kyberkultury18.3 Vedeckývýzkum a konceptualizace kyberkultury .18.4 Kyberprostor jako predmet vedecké a umelecké reflexe.18.5 Kyberpunk .

648648651653656658

19. Kulturologie .19.1 Zdroje kulturologického myšlení .19.2 Koncepce kulturologie .19.3 Výzkum kultury na úrovni lidského rodu (generická kultura)19.4 Výzkum kultury na úrovni sociokulturních systému

(kultur, subkultur, kontrakultur) .19.5 Výzkumy kultury na úrovni jednotlivce (osobnostní kultura)19.6 Aplikovaná kulturologie .

663663666669

670673675

20. Záver . ............................ 677

Malý slovník antropologických pojmuFyzická (biologická) antropologie.Kulturní (sociální) antropologie

680680687

,

IVybraná bibliografie.Jmenný rejsti'íkvecný rejsti'ík .

699.717.729

8

Úvod

Véŕím, že za zrcadlem naší vlastní kultury existují alternativní svety. Svety ci-zích kultur. Svety, v nichž nefungují veci, jevy a myšlení "jako obvykle". Svety jinýchhodnot, norem a idejí. Véŕím také, že zrcadlo kultury je dvojrozmerné. Jehovnitŕní, etnocentrická strana nás neustále ubezpečuje, že jediné správné hodnoty,normy a ideje jsou pouze ty, které vytvorila naše vlastní společnost. Oproti tomuvnéjší, relativistická strana zrcadla nám umožňuje vidét sebe samé z perspektivyjiných kultur a pochopit, že svet je místo plné kulturních kŕižovatek, alternativ-ních modelu myšlení a odlišných zpúsobú života. Vnitŕní strana zrcadla je pŕíbéhern"o nás", zatímco vnéjší strana zrcadla reprezentuje úhel pohledu "tech druhých".Je v opozici k etnocentrismu, neboť pŕipouští optiku kulturního relativismu -pŕístupu, který je primárne založen na toleranci ke kulturní rozmanitosti a progra-move obhajuje rovnost a pluralitu kultur.

Poprvé vstoupila vétšina z nás za zrcadlo naší kultury prostŕednictvím pohá-dek. Bylo to v dobe détství, a možná práve proto nikdy nezapomeneme na pŕekva-pení, šok a zmatek zpúsobený pŕíbéhy o alternativních svete ch dobra a zla, nebea pekla, andélú a démonú, statečných princú, zlých drakú a zakletých princezen.Díky pohádkám jsme poprvé pochopili, že neexistují pevné hranice oddélující svetylidí, zvíŕat a bohu. Tato zkušenost nás pripravila na setkání se skutečnou rozma-nitostí kultur a společností v čase a prostoru. Vedecký kontakt s kulturami ztrace-nými v čase nám zprostfedkovala historie a archeologie. Dŕíve nebo pozdéji každýz nás stanul na místé, kde v minulosti lidé žili jiným zpúsobern života, než žijemednes my. Nezáleží na tom, zda k našemu setkání s kulturní minulostí došlo na vr-cholku mayské pyramidy, v ŕímskérn koloseu, na keltském hradišti, v gotické kated-rále nebo vinteriérech barokního zámku. Podstatné je, že jsme se prostŕednictvírnodkryté minulosti setkali s pozústatky dávno zmizelého sveta historických kultur.

9

IANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVEKA A KULTURY

Kontakt s odlišnými "živými kulturami" se ovšem neodehrává v historickém čase,nýbrž v geografickém prostoru. Díky stále se zmenšujícímu svetu lze bez vétšíchproblému odcestovat do míst, kde stále [ešté platí odlišné kulturní normy, zvykya obyčeje. Jinými slovy, navzdory globalizaci a celosvetové ekonomické integracii nadále existuje pluralita kultur a subkultur v čase a prostoru, stejné jako lidská

touha poznat a porozumét svétúm "tech druhých".K tomu, abychom mohli bezpečne vstoupit za zrcadlo své vlastní kultury, potŕe-

bujeme dobrého prúvodce, Véfírn, že jím múže být antropologie. Tato komplexníveda o človeku, společnosti a kultuŕe totiž programove prekračuje hranice rúznýchvédních oboru, otevŕené odmítá etnocentrickou víru v absolutní platnost a pravdi-vost hodnot a norem vlastní společnosti a otevírá dimenzi kulturního relativísmu.Být antropologem znamená respektovat alternativní svety rúzných kultur a s nimispjaté odlišné zpúsoby života. Vydáte-li se touto cestou, není vyloučeno, že se právevám podarí stan out na krehké hranici, jež svet rúzných kultur oddéluje, a zahléd-nout v úzké skulince mezi odlišnými kulturními konstrukcemi prostor, ve kterém

existuje čistá príroda, Buh, nekonečno nebo Matrix ...Tato kniha je určena pŕedevšim posluchačúm humanitních fakult, zejména stu-

dentúm kulturologie, antropologie, etnologie, archeologie, sociologie, pedagogiky,psychologie a filozofie. Tem všem by mela sloužit jako úvod do studia antropolo-gických teorií človeka, společnosti akultury. Současné se obrací k široké odbornéi laické verejnosti, aby jí poskytla ucelenou predstavu o predmetu, metodách a vý-vojových proménách anglosaské sociální a kulturní antropologie. Pri prezentaci jed-notlivých teorií kultury jsem se úmyslné zameril na americkou, britskou a francouz-skou antropologii, neboť podle mého názoru predstavuje reprezentativní vzorekstavu a úrovne antropologického myšlení. Hrdiny té to knihy jsou nejvýznamnéjšipŕedstavitelé sociální a kulturní antropologie, kteŕí jsou prezentováni prostŕednic-tvím svých výzkumú človeka akultury. Jedním z cílú této práce je prokázat hypo-tézu, že to byli práve antropologové a antropoložky, kteŕí učinili ze sociální a kul-turní antropologie skutečný predvoj společenských ved a výrazne prispeli k uznáníprincipu kulturního relativísmu jako základu mezikulturní komunikace a soužitírúzných kultur. Dúvodem, který vedi ke vzniku této knihy a vtiskl jí její konečnoupodobu, byla snaha vytvorit relativné konzistentní antropologické kompen-dium, které čtenáŕe komplexne seznámí s pŕedmétern obecné antropologie, jejísystematikou, výzkumnými metodami, teoriemi kultury, vedeckými paradigmatya současnými vývojovými trendy ve studiu človeka akultury.

Část této knihy tvorí text již publikované, ale rozebrané práce Piehled antropo-logických teorii kultury (2000). Tuto práci jsem však zásadním zpúsobern rozšíril

10

ÚVOD

o rozsáhlou, zcela novou "expozici" a "rozuzlení". Inspirován strukturou klasickéhoantického dramatu jsem první díl této knihy, venovaný systematice antropologie,koncipoval jako postupné seznamování čtenáŕe s "jednajícími postavami, s pro-stredím deje a s možnými zárodky konfliktu nebo zápletky".' Čtenáŕ je do svetaantropologie a jejích disciplín uveden prostŕednictvírn príbehu "O základníchelementech" - o čtyŕech základních vedeckých pilíŕích tvoŕících bázi antropologiejako vedy o človeku a kultuŕe a o pátém elementu, který se zrodil jako dúsledekaplikace antropologických poznatku v praxi. Součástí púvodní knihy se tak stalynové rozsáhlé kapitoly venované fyzické antropologii, archeologické antro-pologii, sociokulturní antropologii, lingvistické antropologii a aplikovanéantropologii. Cítil jsem totiž jako nezbytné autorským zpúsobem popsat a inter-pretovat systematiku obecné antropologie, ve které se komplementárne doplňujevýzkum lidského tela, artefaktu, kultury a jazyka. Zvláštní pozornost jsem venovaltaké antropologickým metodám a základním oblastem antropologického výzkumu.Proto se zcela novou součástí té to knihy staly kapitoly venované jak terénnímuvýzkumu, tak antropologii príbuzenských systému, antropologii práva,ekonomické antropologii, politické antropologii a antropologii mesta. ve-rím, že prijme-li čtenáŕ tuto perspektivu, bude ve druhém dílu té to knihy schopenbez problému projít labyrintem dejín antropologického myšlení a seznámit se s nej-významnejšími antropologickými osobnostmi, smery a paradigmaty. Tretí dílknihy je vénován současným trendúm ve vedách o človeku, společnosti a kultuŕe -feministické antropologii, postmoderní antropologii, kulturálním studiíma kyberantropologii. Je možné, že součástí čtenáŕova putování po postmodernékoncipovaných teoriích kultury se stane ponékud nihilistická a lehce dekadentní"postmoderní katarze", již je možné s lehkou nadsázkou a ironií (v intencích an-tické filozofie) vymezit jako "očistu duševních hnutí soucitem a bázni"." Nicménénelze vyloučit, že práve metodologická skepse a kritická reflexe epistemologickýchzákladu antropologie múže vést k hlubšímu zamyšlení nad pŕítomností a budouc-

ností antropologie v postmoderní dobe.Záver knihy je zasvécen kulturologii - odvekému snu učencú o existenci své-

bytné vedy o kultuŕe, kterému ve svých knihách vdechl život americký antropologLeslie White. V České republice kulturologie existuje jako studijní obor rozvíjenýna katedre teorie kultury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Českýmodel kulturologie však není pouhým oživením Whiteovy teorie kultury. V sou-časné dobe je možné konstatovat, že pražská kulturologie predstavuje nej en origi-

1 Vlašín, Š. (ed.): Slovník literární teorie. Československý spisovatel, Praha, 1977, s. 105.2 Svoboda, L. (ed.): Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1974, s. 290.

11

IANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVEKA A KULTURY

ná1ní a svébytný studijní obor, ale také vedecko-výzkumný smer úspešne aspirujícína vytvorení interdisciplinární báze výzkumú človeka, společnosti akultury. Protodoufám, že epistemologický neklid, vyvolaný postmoderní "antropologickou ka-tarzí", vystŕídá na konci té to knihy perspektivní pŕíslib osudového kulturologic-kého rozuzlení.

P. S. Tato kniha se od mých pŕedchozích prací liší tím, že jsem její součástí učinilosobní "príbehy". Pŕiznávám, že me k tomuto kroku inspirovala postmoderní výzva"antropologické reflexivity", upozorňující na skutečnost, že nestranná a pozitivis-tická objektivita antropologie je pouhý mýtus. Proto by mel autor vystoupit z ano-nymity a učinit svoji subjektivitu součástí svých výzkumú i knih, které píše. Z to-hoto dúvodu jsem i já rozšíril text o "vlastní hlas". Jsem si védorn toho, že príbehyreprezentující osobní pohled nebo prožitek autora mohou v odborném textu púso-bit kontroverzné. Dékuji proto za čtenáŕovu shovivavost. Vložením príbehu jsemse s lehkou nadsázkou pokusil reagovat na podstatu antropologického výzkumu,kterou americký antropolog Clifford Geertz výstižne formuloval jako umení "být

tam, psát tady ..."

P. P. S. Dékuji nakladatelstvi Portál (zastoupenému šéfredaktorem Zdeňkem Jan-čaŕíkem) a paní redaktorce Hane Vaŕákové za výjimečný postoj k zpracování této

knihy.

Autor

I

12

Závir

Hlavním hrdinou té to knihy je kultura. Vznik vedeckého pojmu kultura v roce1871 zahájil expanzi této gnozeologické kategorie do společenských i pŕírodníchved. V první poloviné 20. století se již antropologický pojem kultura úspešne pro-sadil v celé rade védních disciplín. Klíčovou roli sehrál zejména v anglosaské antro-pologii, kde integroval vedecký potenciál a výzkumné aspirace fyzické antropolo-gie, archeologické antropologie, lingvistické antropologie a sociokulturní (sociálnía kulturní) antropologie. Prizmatem pojmu kultura bylo možné kvalitativné novýmzpúsobern studovat a interpretovat evoluci lidstva a diferenciaci lidských kulturv čase a prosto ru.

Fyzičtí antropologové a pa1eoantropologové, kteŕí se zabývají rekonstrukcívývoje lidské kultury, zkoumají tento fenomén jako základní atribut rodu Horna.Geneze kultury v jejich výzkumech predstavuje zlomový bod lidské evoluce. V prú-behu antropogeneze se pred 2,6-2,5 milionu let kultura zrodila jako univerzálnitechnologie lidstva. Jedná se o schopnost pŕíslušníkú lidského rodu adaptovat sek vnéjšímu prostredí prostŕednictvím nadbiologicky vytvorených prostŕedkú a me-chanismú. Ke vzniku lidské kultury došlo v dobe, kdy naši pŕedkové začali systema-ticky vyrábét kamenné nástroje a používat jako adaptační strategii naučené a sdí-lené vzorce chování. Byla to kultura, která umožnila človeku vymanit se ze svetaprírody a zaháj it období kulturní evoluce, jež ve svých dúsledcích fatálne zmenilatvár naší plane ty.

Doklady vývoje kultury - artefakty - nestudují pouze paleoantropologové, aletaké archeologové. Ti pojem kultura používají v plurálu, neboť pŕedmétern jej ichzájmu jsou archeologické kultury, jež rekonstruují na základe archeologickýchpramenú. Archeologické kultury svedčí o diferenciaci kulturních strategií konkrét-ních společností v prúbéhu lidské historie. V rúzných ekosystémech dokázaly kon-

677

ANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVEKA A KULTU RY

krétní historické společnosti vytvorit široké spektrum rúzných kulturní ch techno-logií. To vedlo ke vzniku pestrého a diferencovaného sveta lidských kultur.

Lidské kultury dnes antropologové nezkoumají pouze v historickém čase, aletaké v synchronní perspektive v geografickém prostoru. Komparativním a holi-stickým výzkumem rozmanitosti lidských kultur v prostoru se zabývají sociálnía kulturní antropologové. Jako základní metodu používají empirický terénnívýzkum, který je založený na dlouhodobém pobytu a zúčastnénérn pozorováníprovádéném pŕímo mezi pŕíslušníky studovaných kultur a subkultur. Charakteris-

tickým rysem vývoje sociální a kulturní antropologie byl postupný presun výzkum-ného zájmu od tradičního predmetu výzkumu, jímž byly jednoduché preliterárníspolečnosti, ke stále komplexnejším rolnickým, prúmyslovým a postindustriálnímspolečnostem.

Významné mís to v komplexu antropologických disciplín zaujímá lingvistickáantropologie, která se zabývá výzkumem vztahu jazyka, kultury a myšlení v kon-krétním sociokulturním kontextu. Lingvistická antropologie výrazne prispela k od-halení determinujícího vlivu jazyka na lidské chování a prožívání a originálním zpú-sobem využila metodologický potenciál lingvistiky v antropologickém výzkumukultur. Lingvistická antropologie společné s antropologií sociokulturní, archeolo-gickou a fyzickou tvorí čtyŕi základní pilíŕe obecné antropologie. Tento modelintegrovaného výzkumu človeka a kultury je charakteristický zejména pro Spojenéstáty. Ve Velké Británii a kontinentální Evropé je sepétí konkrétních antropologic-kých disciplín mnohem volnéjší, neboť v prúbéhu svého vývoje dosáhly jednotlivéantropologické vedy značné autonomie.

Za dobu své existence nashromáždila antropologie velké množství poznatkuo rúzných aspektech lidské kultury. Jejich praktickým uplatnením a využitím k fí-zení procesu kulturní zmeny se zabývá aplikovaná antropologie, kterou lze ozna-čit za "pátý pilíŕ" široce koncipované antropologie. Antropologové v roli expertúna lidské kultury jako poradci prispeli k odstranéní nékterých negativních dúsledkúprocesu modernizace, globalizace a intenzivní akulturace vyvolaných expanzí Zá-padu. Pomáhali ŕešit problémy spojené s budováním nové vzdelanostní, sociální,zdravotní a hospodáŕské infrastruktury v rozvojových zemích. Aplikovaní antro-pologové svými výzkumy prispeli k vyvrácení a diskreditování ideologie rasovýchpŕedsudkú a odhalili jejich sepétí s rúznými politickými nebo ekonomickými zájmy.

Významnou roli sehrály antropologické poznatky také pri prosazování genderovéperspektivy a principu rovných vztahu mezi ženami a muži. Aplikovaná antropolo-gie nachází stále vétší využití také v oblasti interkulturní komunikace. Procesyeko-nomické integrace a globalizace sveta totiž vyžadují, aby príslušníci rúzných kultur,

678

Obelem, kterýslušníky •

kulturní onebo palnýponovali podoufají, želitolerance abudování toh

Na antropsil antropolo .ciplín, oblastíprístupu a vývantropologie" alem té to knihykých informacínek, prístupu anení antropolo .hluboce piesvedČ·narity otevírá pf

ZÁVER

kteŕí vstupují do vzájemné interakce, disponovali kulturní kompetencí, která jimumožní vést vzäjemns úspešná jednání.

Obecne je možné konstatovat, že aplikovaná antropologie disponuje potenciá-lem, který múže zásadním zpčsobem pŕispér ke konstruktivnímu dialogu mezi pŕí-slušníky rúzných kultur, jenž bude založen na vzájemném poznání a respektováníkulturní odlišnosti. V dávných dobách byly dejiny psány prostrednictvím chladnýchnebo palných zbraní. V nedávné historii rozhodovali o osudu lidstva lidé, kteŕí dis-ponovali politickou mocí nebo ekonomickým kapitálern. Dnes všichni rozumní lidédoufají, že lidstvo dokáže vytvorit svet, který bude založen na principech vzájemnétolerance a kulturního porozumení. Jsem pŕesvédčen o tom, že antropologie pfibudování tohoto sveta múže sehrát významnou roli.

Na antropologii lze pohlížet z rúzných úhlň pohledu. V té to knize jsem se poku-sil antropologii pŕedstavíŕ zhlediska jejího predmetu, metod, základních subdis-ciplín, oblastí výzkumu, antropologických smeru a komplementárních vedeckýchprístupu a vývojových trendu. Proto se v ohnisku mého zájmu ocitly rúzné "podobyantropologie" a jim blízké disciplíny, jako jsou kulturální studia a kulturologie. Cí-lem té to knihy ale nebylo čtenáŕí pouze poskytnout široké spektrum encyklopedic-kých informací na téma antropologie, ale inspirovat jej k rozvíjení vlastních myšle-

I nek, prístupu a teorií kultury. Konečné vyústení této knihy ale ponékud paradoxne~není antropologické ale kulturologické. Navzdory své víre v antropologii jsem totižhluboce pŕesvédčen o síle kulturologie, která neortodoxne na principu interdiscipli-narity otevírá pred vedou o človeku, společnosti a kultuŕe nové dimenze.

679

Zo:zna.fJ1- ~u,lí."ta-;('-t.'iaŕcdLíry

Vybraní bibliografie

Abu Lughod, L.: Veiled Sentiment: Honor and Poetry in Bedouin Society. Berkeley, University ofCalifornia Press 1986.

Abu-Lughod, L.: Writing Against Culture. In: Fox, R. G.: Recapturing Anthropology: Working in thePresent. Santa Fe, School of American Research Press 1991.

Adorno, T. W: The Culture Industry: Selected Essays on Mass Culture. London, Routledge 1991.Aiello, L. C. - Dunbar, R. 1.M.: Neocortex Size, Group Size and the Evolution of Language. Current

Anthropology 1993,34, s. 184-193.Andrews, P. - Stringer, Ch. B.: Human Evolution: An Illustrated Guide. Cambridge, Cambridge

University Press 1989.

Angrosino, M. V: Do Applied Anthropologists Apply An thropology? Athena, University of GeorgiaPress 1976.

Ansari, G. P. - Nas, J. M. (eds.): Town-Talk: The Dynamics of Urban Anthropology. Leiden, E. J. Brill1983.

Applebaum, H. (ed.): Perspectives in Cultural Anthropology. New York, State University of NewYork Press 1987.

Ardener, E.: The Vaice of Prophecy and Other Essays. Oxford, Basil Blackwe1l1989.Area, E. O. - Dundes, A.: Proverbs and the Ethnography ofSpeaking Folk/ore. American

Anthropologist 1964, 66, 2, s. 70-85.Asad, T. (ed.): Anthropology and Colonial Encounter. London, Ithaca Press 1973.Ashley, K. M. (ed.): Victor Turner and Construction of Cultural Criticism: Between Literature

and Anthropology. Bloomington, Indiana University Press 1990.Atkinsonová, R. L. - Atkinson, R. C. - Smith, E. E. - Bem, D. J. - Nolen-Hoeksema, S.: Psychologie.

Praha, Victoria Publishing 1995 (orig. 1993).Auge, M.: Antropologie současných svetu. Praha, Atlantis 1999 (oríg. 1994).Baba, M. - Hill, C.; The Global Praktice of Anthropology. Williamsburg, College of William

and Mary 1997.Bahn, P.:Príbeh archeologie. Praha, Argo 1996 (orig. 1996).Bahn, P.:Archeologie: prúvodce pro každého. Praha, Dokorán 2007 (orig. 1996).Balandier, G.: Politická antropologie. Praha, Dauphin 2000 (orig. 1967).Barfield, T. (ed.): The Dictionary of Anthropology. Oxford, Blackwell Publishers 1998.

698

ANTROPOLOGIE - TEORIE ČLOVEKA A KULTURY

Walker, A. - Shiprnan, P.: The Wisdom of the Bones: In Search of Human Origins. New York, VintageBooks 1996.

Ware, c.: Greenwich Vil/age 1920-1930. New York, Harper and Row 1935.Warner, W. L.: Yankee City. New Haven, Yale University Press 1963.Watson, C. W.: (ed.): Being There: Fieldwork in Anthropology. London, Pluto Press 1999.Weber, M.: Economy and Society. Berkeley, University of Califorinia Press 1978.Weber, M.: Metodologie, sociologie a politika. Praha, Oikoymenh 1998.Webster, E: Theories of the Information Society. London, RoutIedge 2002.White, L. A.: History, Evolutionism and Functionalism: Three Types of Interpretation of Culture.

Southwestern Journal of Anthropology, 1945, l, s. 221-248.White, L. A.: The Science of Culture: A Study of Man and Civilization. New York, Farrar, Strauss

1949.

White, L. A.: The Concept:of Culture. American Anthropologist, 1959, 61, s. 227-251.White, L. A.: The Evolution of Culture: The Development of Civilization to the Fail of Rome. New York,

McGraw-HilI 1959.

White, L. A.: The Concept: of Cultural Systems. A Key Understanding Tribes and Nations. New York,Columbia University Press 1975.

White, L. A. - Dillingham, B.: The Concept of Culture. Minneapolis, Burgess 1973.Whitehead, H. - Ortner, S. B. (eds.): The Cultural Construction of Gender and Sexuality. New York,

Cambridge University Press 1981.Why te, W. E: Street Corner Society. Chicago, University of Chicago Press 1943.Williams, R.: Culture and Society. London, Chatto & Windus 1958.Williams, R.: Keywords: A Vocabulary of Culture and Society. London, PubIished Fontana/Croom

Heim 1976.

Williams, T. R.: Field Methods in The Study of Culture. New York, Holt, Rinehart and Winston 1967.Wilson, E. O.: O lidské piirozenosti. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1993 (orig. 1987).Wilson, E. O.: Rozmanitost života. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1995 (orig. (1992).Wilson, E. O.: Konsilience: Jednota vedení. Praha, NakIadatelství Lidové noviny 1999 (orig. 1998).Wirth, L.: Urbanism as a Way of Life. American Journal of Sociology 1938, s. 342.Wolf, J.: Kulturní a sociální antropologie. Praha, Svoboda 1971.Wolf, J. a kol.: ABC človeka. Praha, Orbis 1977.Wolpoff, M. H.: Paleoanthropology. Boston, McGraw-Hill 1999.Wynn, T. - McGrew, W. c.: An Ape's View of the Oldowan. Man 1989, 24,3, s. 383-398.Wyse, E. (ed.): Zaniklé svety: Velký atlas archeologie. Praha, Baset 1995 (orig. 1988).Yamaguchi, K.: Event History Analysis. Newbury Park, Sage 1991.Zips, w.: (ed.): Afrikanische Diaspora. Munster, LIT 2003.

716

AntrapalagieTeDrie člDveka a kultury

Václav Soukup

Odpovédní redaktori Hana Vaŕáková a Zdenek Jančaŕík

Technická redaktorka Katerina TvrdáObálka Katerina TvrdáKoláž na obálce Miroslav HuptychRejstŕíky Radek HodovalSazba Jan HamplIlustrace (portréty osobností) Alois Kresalavedecké ilustrace (rekonstrukce hornínidú) Ondrej SvátekVydalo nakladatelství Portál, s. r. o.,jako svou 1577. publikaci.744 stran. Vydaní první, Praha 2011Tisk Tiskárny Havlíčkúv Brod, a. s.

Knihy Portálu si múžete objednat na adrese:Portál, s. r. o.,Klapkova 2, 182 OO Praha 8;tel.: 283 028 202, 283 028 203;fax: 283 028 208.

Na internetu: obchodeportal.ca, www.portal.cz

pportál