40
www.gastroplus.cz Gastro plus č. 1/2012 ročník XV Polotovar není nadávka Latte art zvládnete i vy Mýty o tequile Současné pračky hodně umí Moderní je snídat!

Gastro plus 01/2012

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Časopis, který chutná. www.gastroplus.cz

Citation preview

Page 1: Gastro plus 01/2012

w w w . g a s t r o p l u s . c zG

astr

o pl

us č

. 1/2

012

ročn

ík X

V

Polotovar není nadávka

Latte art zvládnete i vy

Mýty o tequile

Současné pračky hodně umí

Moderní je snídat!

Page 2: Gastro plus 01/2012
Page 3: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 3

editorial

Vážení čtenáři,

co jsme slíbili, to jsme dodrželi. Od nového roku vydáváme maga-zín Gastro plus jako plně elektro-nické médium. Těšíme se na Vaše reakce, věříme, že dostupnost a rych-lost s jakou se k Vám nové Gastro plus dostane, oceníte. Že Vás baví i náš on-line zpravodajský portál www.gastroplus.cz jsme zaznamenali

díky předním pozicím ve vyhledáva-čích, které si stále náš magazín drží. Motivuje nás to k přinášení těch nej-čerstvějších zpráv a novinek ze světa gastronomie. Gastro TV chystá nové rubriky a dle posledních informací se můžete těšit například na reportáž

ze soutěže Vinařství roku 2012. Tým Gastro TV také v současné době na-příklad intenzivně pracuje na katalo-gu odborných středních škol.Přeji příjemné čtení a pěkné jaro.

Olga Pelcová

Vydává

Reklamní agentura shot, s. r. o.

Kounicova 10

602 00 Brno

tel. +420 541 249 763–5

fax +420 541 249 766

[email protected]

www.gastroplus.cz

www.shot.cz

šéfredaktor

Jan Müller

vedoucí redakce

Olga Pelcová

sekretariát

Šárka Kratochvílová

sazba, grafika

Jaroslav Macháček

fotografie:

O. Šafr

obchodní ředitel:

Martin Kolář

manažeři inzerce:

Karolína Srncová

Lucie Hádlíková

propagace:

Veronika Solarová

distribuce:

Reklamní agentura shot, s. r. o.

Registrováno Ministerstvem kultury ČR

pod číslem MK ČR E 7970. Redakcí

nevyžádané příspěvky a fotografie

se nevracejí. Redakce neodpovídá

za pravdivost údajů uvedených v inzerátech.

Příspěvky označené zkratkou (pr) jsou

komerční prezentací.

obsah

4 Téma – Moderní je snídat!

8 Káva – latte art

10 Rozhovor na téma celiakie

11 Hygiena – pračky

14 Zdravá výživa – polotovar   není sprosté slovo

16 Ze světa – Švédsko

17 Grilování – hovězí

18 Nápoje – mýty o tequile

20 Interiéry – květiny

21 Zahrádky – vybavení

22 Pečivo je základní potravina

23 Svátky jara

24 Technologie – iMenu

24 Kalendář akcí

29 Styl

30 Mladá gastronomie

32 Novinky

34 Zajímavosti

36 R&H news

38 Představujeme

Polotovar není sprosté slovoSlovo polotovar má stále pro velkou část naší laické 

i odborné veřejnosti nádech jakési nekvality či podvodu. S dnešní moderní technologií si ale každý provoz může 

sám připravovat pestrou škálu částečně nebo zcela tepelně opracovaných výrobků do zásoby a zpestřit tak svoji nabídku.

Čisté prádlo je pro moderní pračku samozřejmostPračky, praní... téma probírané a propírané stále dokola. Nároky na čistotu a hygienu jsou stále vyšší. Praní v potoce anebo v modernějších a sofistikovanějších neckách prostě neodpovídá naší době.

Moderní je snídat!Pro jednoho je samozřejmým začátkem dne, jiný se bez ní obejde. Dalšímu je rituálem, zdrojem dobré nálady a energie. Pro někoho znamená ranní zdržení. To všechno je snídaně. 

Denně čerstvou porci zpráv a příspěvků ze světa gastronomie čtěte na www.gastroplus.cz.

Page 4: Gastro plus 01/2012

4 gastroplus 01/2012

téma

Moderní je snídat!Pro jednoho je samozřejmým začátkem dne, jiný se bez ní obejde. Dalšímu je rituálem, zdrojem dobré nálady

a energie. Pro někoho znamená ranní zdržení. To všechno je snídaně.

Kromě toho, že snídáme většinou doma, je i hodně takových, kteří vyhledávají sní-dani venku. Nabídka kaváren, bageterií, hotelů či restaurací se začala rozšiřovat právě o tuto položku. Za snídaní vyráží denně také do blízké kavárny podnikatel-ka Martina z Brna. Zavede syna do školy a míří do svého oblíbeného podniku. Už několikátý rok. Sestava spolusnídajících je celou tu dobu víceméně stejná. Utvořila se tu jakási skupina, která se zde ráno potká-vá, pohovoří, probere novinky a rozejde se za svými povinnostmi.

U pracovní snídaně se například se-šli loni i přední čeští šéfkuchaři. Tehdy ve smíchovském Wine Food Marketu při-vítali znalce italské gastronomie na slovo vzatého, michelinskou hvězdou oceněné-ho, Andreu Accordiho. Snídani organizoval Miroslav Kubec, prezident AKC ČR.

Na podzim zase uspořádala Faitradovou snídani v Evropském parlamentu organi-zace Na Zemi – společnost pro fair trade. Tehdy se jí zúčastnilo na 40 europoslanců,

zástupci Evropské komise, stálých zastou-pení členských států EU a zaměstnanci evropských neziskových organizací. Hosté z rozvojových zemí apelovali na členy Evropského parlamentu, aby v rámci své práce v unijních výborech prosazovali sku-tečná řešení nerovnosti a chudoby a pod-porovali spravedlivý obchod. Snídaně je zkrátka fenomén.

snídat se dá různě

Budeme-li například vycházet z praxe veřejného stravování a hotelového provo-zu, můžeme si snídaně rozdělit do několika kategorií:

1. jednoduchá snídaně – skládá se z teplého a studeného nápoje, pečiva a sní-daňových příloh (máslo, čerstvý sýr, tave-ný sýr, džem, marmeláda, med), obohatit ji můžeme o jogurt nebo vejce do skla.

2. složitá snídaně – je jednoduchá sní-daně rozšířená o studený či teplý pokrm (uzeniny, sýry, vařená vejce, snídaňové

saláty, vaječné pokrmy, pečená slanina, párky). Vhodným doplňkem je ovoce, zele-nina a cukrářské výrobky. Výběr dle jídelní-ho lístku. Součástí nabídky jsou snídaňová menu, která podpoří rychlý výběr i servis snídaně.

3. table d’hote (tábldot) neboli snídaně pomocí nabídkových (švédských) stolů – je složena z širokého sortimentu studených a teplých nápojů, pokrmů, salátů, zeleniny, ovoce, nesmí chybět koutek zdravé výživy, rozmanitost cukrářských výrobků (bábov-ky, koláče, záviny, šátečky, rohlíčky, táče), croissanty, pečivo od klasického po celo-zrnné. Součástí bývá i užší sortiment dia produktů a na přání i bezlepkové pečivo. Host za jednotnou cenu snídaně konzu-muje neomezené množství pokrmů a ná-pojů za podmínky, že neodnáší nápoje ani pokrmy mimo místnost vyhrazenou pro snídaně.

4. snídaně na pokoj hosta – na základě vyplněného snídaňového menu, které má host k dispozici na pokoji a s udáním času,

Page 5: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 5

je hostu naservírována kompletní snídaně na pokoj. Je vhodná pro osoby, jenž mají rády soukromí.

Dalším typem snídaní je kontinentální snídaně pro turistické skupiny, sektová snídaně (dopolední setkání se sklenkou sektu a snídaňovou nabídkou), pracovní snídaně (pořádá se při tiskových konfe-rencích nebo při setkání pracovních týmů. Společnost je zpočátku snídaně obslouže-na a následně se ponechává prostor pro jednání za zavřenými dveřmi).

Ve své podstatě je jedno, jakou snídani si vybereme, důležitější je skladba pokrmů a nápojů. Mělo by jít vždy o kvalitní suro-viny. Rozmanitost, současně však vyváže-nost surovin by neměla být pomíjena. Při skladbě snídaně musíme brát zřetel, jaká zátěž nás během následujících hodin čeká a kdy bude v našem programu čas na další jídlo.

Dodat po noci tělu dostatek tekutin musí být samozřejmostí. Voda a šťávy připravené z čerstvého ovoce nebo zele-niny našemu organismu velice prospějí a jsou startovacím impulsem celého dne. Nemáme-li rádi ranní čaj nebo kávu, neva-dí. Ani dětem nemusíme teplý nápoj nutit, úplně postačí vypracovat si návyk na do-statek vody a šťávy.

V běžném pracovním týdnu asi na vel-ké snídaňové hostiny moc času nezbý-vá, zvlášť, když každý člen rodiny od-chází z domu v jiný čas. Nicméně si pohodovou atmosféru snídaně můžeme vytvořit ve volných dnech. Doma, na cha-tě, chalupě, na zahradě, … ve společnosti partnera, s rodinou, s přáteli, … výběr mož-ností je velký a naší fantazii se meze jistě nekladou.

V pracovním týdnu se hodí jednoduchá snídaně, o víkendu s rodinou vychutnáme složitou snídani, snídaně na pokoj (do po-stele) po krásné noci s partnerem, setkání s přáteli na chalupě umocníme sektovou snídaní nebo nabídkovým stolem.

V neposlední řadě celkový požitek ze snídaně podpoříme výběrem inventáře. Moderní tvary a barvy porcelánu nebo keramiky, rodinná sada po babičce, čiré či broušené sklenice vhodně sladíme s ubru-sem, prostírkami a ubrousky. Květinová dekorace přispěje k absolutní dokonalosti námi připravené snídaně.

Pak již zbývá pouze jediné: popřát dob-rou chuť!

snídaně značka ideál

Jak by měla vypadat, aby tělu dala to, co v daný okamžik, tedy na prahu nového dne, potřebuje? „K snídani si dopřejte kom-plexní sacharidy (energie z nich se vyplavu-je  postupně),  např.  celozrnné pečivo,  nesla-zené müsli, … doplňte  je  o  bílkoviny  (oříšky, 

semínka,  vaječný bílek,  jogurt,  tvaroh,  luči-na,  sýr, …)  a  nezapomeňte  ani  na  dávku  vi-taminů a vlákniny formou zeleniny či ovoce. Součástí každé snídaně by měly být také te-kutiny. Pozor ale na černý čaj a kávu – ty fun-gují jako diuretika a naopak tělo dehydrují!“ dává výčet základních doporučení Monika Divišová, ředitelka centra Wellnessia. Toho, kdo nesnídá, moc nepotěší, když pokraču-je: „Riskujete, že budete přibírat na váze. Ač to zní paradoxně, opravdu to tak je – ne na-darmo se říká, že snídaně je nejdůležitějším jídlem dne.“

snídat, snídat, snídat

Na snídani je potřeba udělat si čas, pro-to buď vstaňte dřív a napijte se vody nebo bylinkového čaje – tekutiny probudí tráve-ní k akci a za chvíli vám možná i v bříšku zakručí.

Pokud snídani vynecháte, metabolismus se správně nenastartuje a tělo pak přes den spálí mnohem méně energie. Organismus potřebuje po ránu dodat živiny – vždyť té-měř 12 hodin nedostal žádné potraviny! Zásoby glykogenu jsou vyčerpány, a po-kud nejsou doplněny dostaví se pocit větší únavy a nesoustředěnost… „Vynecháním snídaně  si  rozházíte  i  hladinu  cukru  v  krvi a přes den pak můžete mít větší hlad a chutě na sladké. Pokud nesnídáte z důvodu, že ne-stíháte nebo nemáte chuť, dopřejte tělu tzv. „tekutou  snídani“.  Smíchejte  (ideálně  vymi-xujte) neslazený jogurtový nápoj s čerstvým ovocem  (např.  banán,  jahody,  bobulovité ovoce) a přisypte i trochu vloček a semínek. Tuto směs pak po cestě do práce nebo  ještě doma vypijte,“ radí Monika Divišová.

Navíc vynechání snídaně a případně i svačiny způsobí, že organismus pojede celé dopoledne „na dluh“. „Na oběd tak bu-dete mít mnohem větší hlad a sníte pravdě-podobně mnohem větší  porci,  než  kdybyste 

snídali. Hrozí i riziko, že si jako hladoví vybe-rete jídla tučnější a kaloričtější s tím, že jste přece nesnídali a můžete  si  to  tedy dovolit. Ovšem vynechávání jídel vede ke zvýšenému ukládání  zásob  –  lidský  organismus  v  oba-vě,  že  se nachází  v potravinové krizi,  začne podporovat procesy utváření tukových zásob a většinu tučného oběda tedy místo spálení raději uloží. Na druhou stranu stres v podobě nucení se do  jídla také není úplně nejlepší,“ varuje odbornice.

takhle raději ne

Každý snídáme něco jiného. I na první pohled zdravá snídaně v sobě může skrý-vat hodně negativ.

„Müsli směsi jsou často přislazovány, v pří-padě křupavých müsli je přidáván cukerný si-rup, který při zapečení zajistí křupavé kousíč-ky. Nejhorší  složení mívají  bohužel  cereálie pro děti – mají opravdu vysoký obsah cukru a navíc jsou často barveny či ochuceny umě-lými aditivy. Případné přidané vitaminy tyto nevýhody  určitě  nevyváží,“ varuje Monika Divišová. Ani sladké snídaně v podobě bu-chet nejsou optimální.

„Sladké  pečivo  připravené  z  bílé  mou-ky,  tuku a  řepného  cukru neobsahuje  skoro žádné živiny, je velmi kalorické a při trávení obecně  nadělá  v  organismu  více  škody  než užitku.  Vhodnou  variantou  pro  ‚koláčkáře‘ je doma připravený moučník – zásadně z ce-lozrnné mouky. Místo bílého cukru se raději naučte používat sladidla –  jako  jsou obilné, datlové  nebo  rýžové  slady,  stevia  nebo  ja-vorový  sirup.  Těsto můžete  obohatit  oříšky a  nastavit  nastrouhaným  jablkem,  hruškou či jiným oblíbeným ovocem. Místo kypřicího prášku  je  také  dobré  použít  přírodní  vinný kámen  (koupíte  ve  zdravé  výživě  jako  BIO kypřicí prášek do pečiva). Vyzkoušet můžete i pečivo úplně bez cukru – co takhle celozrnný mazanec  či  vánočka  slazená pouze datlemi 

Page 6: Gastro plus 01/2012

6 gastroplus 01/2012

či  fíky?,“ dělí se odbornice o své nápady a zkušenosti.

Ani klasický chleba s párky není ideální snídaní. „Bílý chléb neobsahuje téměř žádné živiny a chybí mu vláknina. Uzeniny včetně párků a bohužel i třeba šunky obsahují velké množství soli a konzervantů, za to však mini-mum kvalitního masa. Vhodnější  variantou snídaně je pečivo celozrnné (pozor, ne všech-no tmavé pečivo je celozrnné, je potřeba po-drobně  číst  etiketu  se  složením).  Celozrnné pečivo je podstatně bohatší na obsah vlákniny i minerálů. Místo ztuženého rostlinného tuku raději použijte sýr čerstvý – Lučinu, cottage či ricottu, dobré jsou i tvarohové pomazánky – s paprikou, česnekem, kouskem aromatické-ho sýra či s bylinkami. Pokud si chcete dopřát kousek másla, vybírejte ho v BIOkvalitě,“ po-kračuje s tipy na zdravou snídani.

„Určitě také přidejte papriku, rajče či okur-ku,  zelenina  přidá  vaší  snídani  na  vláknině i živinách. Párky lze dnes sehnat i vegetarián-ské. Od těch klasických se chuťově už oprav-du příliš neliší. Místo semletých nekvalitních odřezků masa a spoustu tuku a soli však ob-sahují  např.  rostlinné  proteiny  a  zeleninu. A ještě jedna rada na závěr:

Z cereálií je nejvhodnější doma připravené müsli – smícháním ovesných či jiných vloček s  oblíbenými  oříšky  nebo  sušeným  ovocem (nesířeným). Müsli doporučujeme večer na-močit do misky s vodou, vločky do rána zvlh-nou a pak stačí přidat např. kefír, acidofilní mléko, ovoce nebo jogurt. Kravské pasterova-né mléko je obecně hůře stravitelné a proto preferujte  kysané  mléčné  výrobky.  Vhodné jsou  i  vločky  samotné  –  zejména  ovesné vločky  vynikají  vysokým  obsahem  vlákniny 

a minerálů – hrst vloček stačí na pánvi po-vařit několik minut, než se v koupelně nalíčí-te, osladit lžičkou medu nebo kouskem ovoce (skvělý  je  např.  banán)  a  zjemnit  bílým  jo-gurtem. Taková snídaně vás zasytí nadlouho a díky nízkému glykemickému indexu se ne-budete dopoledne cítit ospale a otupěle.

Pokud  se  snažíte  hubnout  nebo  si  váhu pečlivě  hlídáte,  tak  ale  pozor  i  na  vločky! I když jsou doma a s  láskou připravené, tak jsou zdrojem spousty energie. Proto si hlídej-te jejich množství. Redukční vločková snída-ně může vypadat například takto: bílý jogurt (3 % tuku), nektarinka nebo jiné ovoce a čty-ři polévkové  lžíce domácího müsli,“ uzavírá Monika Divišová své zamyšlení nad téma-tem zdravé snídaně.

olga Pelcová, Blanka Musilová

Co nejraději snídají vaši hosté? U nás vede sladké pečivo z naší pekár-

ny a vejce upravená ve všech možných úpravách.

čím snídani zapíjejí?Nejčastěji se u nás pijí ke snídani

všechny možné druhy kávy a džus z čers-tvě vymačkaných pomerančů.

Mají jiné požadavky muži a ženy?Obecně ne. Někdy je člověk požadav-

kem hosta překvapen např. chlap jako

„hora“ si dá cereální bar a slečna s figu-rou modelky vejce se slaninou. Ale jinak to platí většinou naopak.

jsou vašimi hosty také děti? Pokud ano, co jim můžete ke snídani nabídnout?

Ano, nabízíme dětské přesnídávky pro nejmenší. Vede sladké pečivo, salát z čer-stvého ovoce a palačinky.

na co kladete při sestavování snída-ňového menu důraz?

Jsme francouzská brasserie. K té u sní-daně neodmyslitelně patří croissant a my ho děláme jako jediní v Praze ručně. Používáme autentické suroviny a snaží-me se, aby snídaně u nás hostům chutna-la tak jako ve Francii. Menu je sestavené tak, aby host na snídani dlouho nečekal a podle zkušeností s tím, co si u nás hosté nejčastěji dávají.

kdo jsou vaši hosté? snídaně v re-stauraci není u nás zcela běžný jev.

Naše snídaňové hosty můžeme rozdě-lit do tří skupin. Nejčastěji jsou to lidé, kteří si u nás dávají obchodní jednání u snídaně. Potom turisté nejen z přileh-lých hotelů. O víkendu to bývají rodinky s dětmi asi většinou před nákupem.

jsou to návštěvníci pravidelní? nebo se u snídaní klientela obměňuje?

To hodně souvisí s minulou otázkou. Lidé, kteří k nám chodí na obchodí snída-ni přibývá a rádi se k nám vracejí. Myslím, že to je nejen skladbou našeho nového snídaňového menu, ale i vhodnou polo-hou restaurace přímo v centru.

Ve srovnání s obědy a večeřemi – je o snídaně tak velký zájem?

To určitě ne. Objem hostů na obě-dy a večeře se snídaněmi nedá srovnat. Obecně platí, že snídaně u nás více fun-gují přes léto, kdy je venkovní zahrádka.

jaká vládne u snídaní atmosféra?Skvělá a uvolněná s francouzským

šarmem.(op)

Snídaně S francouzSkým šarmem

Jak si se snídaní poradili ve vyhlášené pražské brasserii La Gare, jsme se

zeptali šéfkuchaře Vladimíra Honzáka.

Page 7: Gastro plus 01/2012

od loňského roku existuje v české republice projekt zvaný Snídaně do postele. Co se za ním skrývá, jsme se zeptali jeho au-torky jitky zoderové.

jak se zrodil nápad na snídaně do postele? jak dlouho tento projekt funguje?

Nápad se zrodil jedno ráno po večír-ku, kdy se mi nechtělo absolutně ven z postele. Zavolala jsem bratrovi, aby mi udělal snídani. Aby mi ji udělal, tak jsme se dohodli na finanční kompenzaci. V té chvíli jsem si uvědomila, že mi tu nějaká taková služba chybí.

Projekt funguje od ledna 2011 v Brně a od října 2011 jsme spustili provoz v Praze.

Plánujete rozšíření i do dalších měst?

Plánujeme, rádi bychom měli v kaž-dém velkém městě zastoupení. Určitě bychom rádi i na Slovensko.

kdo jsou vaši zákazníci? Zákazník je v podstatě každý, kdo chce

udělat někomu radost. Jelikož můžete při-pojit ke každé snídani i osobní vzkaz, hodí

se poslat snídani například jako dárek k narozeninám či poděkování za spoluprá-ci. V Praze nás hodně překvapila mužská klientela. Rádi a často dělají radost přítel-kyním, manželkám či milenkám.

Ve které dny je o vaše snídaně nej-větší zájem?

Převažují pracovní dny. O víkendu za-znamenáváme úspěch se speciální snída-ní pro opilce :-)

je vaše klientela většinou stálá nebo spíše „nahodilá“? kolik lidí ročně obsloužíte?

Služba je nová, tudíž zatím spíše na-hodilá. Dostáváme se teprve do pově-domí. Zatím jsme rozvezli několik stovek snídaní.

o jakou snídani z vaší nabídky je nej-větší zájem?

Největší zájem je o dárkovou snída-ni, kde si můžete díky variantám navolit sami, co chcete, aby snídaně obsahovala. Snažíme se neustále obnovovat nabíd-ku a oslovovat zajímavé dodavatele, aby byla škála co nejpestřejší.

(op)

Snídat v posteli? Proč ne?!

… říká jednatelka společnosti j.j. darboven, spol. s r.o. jana Pavelková o aktuálních tren-dech v gastronomii. nad šál-kem dobrého espressa Brosio nám na letošní salimě přiblížila chystané novinky a trendy pro rok 2012.

káva Brosio je Vaší hlavní le-tošní novinkou?

Ano, káva BROSIO je inovativ-ní koncept, s kterým chceme na-šim českým partnerům přiblížit světovou gastronomii. Výroba a příprava kávy je inspirována ty-pickým francouzským životním sty-lem, který klade důraz na kvalitní proži-tek každého momentu dne. Říkáme, že BROSIO je káva s francouzkým šarmem.

V čem je Brosio tak speciální?Má typicky elegantní chuť pomalu praže-

né kávy. Pomalý, typicky francouzký, způsob pražení vychází z téměř 80leté tradice pů-vodní pražírny. Zrna, která používáme pro kávu BROSIO, pečlivě vybíráme ze sklizní z prvotřídních plantáží po celém světě.

hodí se Brosio kromě klasického espressa i pro dal-ší nápoje?

BROSIO se hodí na všech-ny druhy nápojů, nejen es-presso, ale také na přípravu různých specialit, jako je cap-puccino, café au lait nebo se-zonních specialit.

Myslíte, že bude mít tento nový koncept u zákazníků úspěch?

Na Salimě jsme měli velmi pozitivní ode-

zvu. Naši partneři na ní oceňují prá-vě kvalitu kávy BROSIO. Věříme,

že ji ocení i jejich hosté, protože právě pro mi-

lovníky dobré kávy je určená. Pokud v ka-várně nebo restauraci budete servírovat dobře připravené BROSIO, hosté se budou mít proč vracet.

jaké jsou plány vaší společnosti j.j. darboven, spol. s r.o. v tomto roce?

Tak kromě představení a zavede-ní BROSIA na český a slovenský gast-ro trh chystáme ještě jedno podzimní překvapení.

Prozradíte nám, co to bude?Bude to inovace naší řady Alfredo

Espresso. Chystáme nové druhy, upravené směsi, nové obaly, šálky a podpůrné mate-riály. Naši kolegové v Německu na novém konceptu pracovali řadu měsíců a finální podoba nám byla představena na letoš-ním veletrhu INTERNORGA v Hamburku. Myslím, že se máme na co těšit.

letos tedy dost zajímavých novinek, že?Víte, naše tradice práce s kávou sahá

do roku 1866, kdy si první generace rodiny Darbovenů zvolila kávu jako svoje živobytí. Od té doby se rodinný podnik drží hesla Inovace díky tradici. Snažíme se prostě hle-dat nové cesty a neusnout na vavřínech. Myslím, že i přes různé ekonomické tlaky, které zažíváme, stoupá v gastro segmentu tlak na kvalitu a tento trend se snažíme re-flektovat i u naší nabídky.

děkujeme za rozhovor.

www.darboven.cz(pr)

trh si žádá kValitu

gastroplus 01/2012 7

Page 8: Gastro plus 01/2012

8 gastroplus 01/2012

káva

Latte art objevovali sami baristé po­stupně po celém světě. Asi nejvíce tuto techniku zpopularizoval David Schomer ze Seattlu, který v letech 1989–1992 postup­ně představil přípravu cappuccina se srdíč­kem na povrchu, poté i rozetku.

V překladu latte art znamená mléčné umění, tedy styl lití mléka a pěny do es­pressa. Existují různé způsoby a různé obrázky, které můžete do cappuccina namalovat.

Pro mě je to asi nejzajímavější technika. Všichni hosté v kavárně, pokud požádají o doporučení, dostávají „povinně“ cappu­ccino. Trénuji na nich totiž obrázky. Navíc mě baví nadšení každého zákazníka: „Jééé, já mám v kávě kytičku…“ To je vždy nejlep­ší uznání. Tato technika propojuje můj ká­vový svět s tím uměleckým, korálkovým. A k tomu mám blízko už odmalička.

Trvalo mi asi půl roku, než jsem se tuto techniku opravdu naučila. Nikdy jsem ne­prošla žádným školením na latte art. (Až později, když už jsem ho uměla. Šla jsem tam spíš ze zvědavosti.) Při učení mi po­máhal internet. Pouštěla jsem si jedno vi­deo za druhým a postupně zkoušela vzory do cappuccina. Dlouho jsem se rozčilova­la, že mi to nejde a že to vůbec není tak jednoduché, jak to vypadá. Ale nakonec to postupně šlo.

Musíte mít v ruce alespoň pár set cap­puccin. Nezní to moc optimisticky, ale ne­bojte se toho. Každé připravené cappuc­cino vás bude bavit a ještě lépe chutnat. Postupně půjdou obrázky i vám, obrňte se trpělivostí. Své kávy navíc můžete dokráš­lit jinak. Například špejlí nebo polevou.

Dokreslování polevou

Tato technika je zdaleka nejjednoduš­ší a také moc krásná. Polevou nebo top­pingem vykouzlíte pavučiny, kytičky, spirálky…

Vyberte si tu nejlepší příchuť polevy. Nejčastěji baristé používají karamelovou nebo čokoládovou. Některé čokoládové po­levy ale narušují pěnu a obrázek potom ne­vypadá pěkně, na to pozor! Nejlepší zkuše­nosti mám s čokoládovým Pikaem od Tatry, protože je vyrobené na mléčné bázi.

Tubičky

Polevy naléváme na cappuccino z tubič­ky. Proud polevy potřebujete co nejtenčí, abyste vytvořili jemný a pěkný obrázek a aby vám poleva netekla moc rychle.

Tubičky nakoupíte v různých gastrono­mických obchodech. Dobré tubičky přidá­vají také do balení k barvám na vlasy.

Společnost Tatra nedávno přišla na trh s novým produktem, šroubovatelnou ná­sadkou na Pikao a na další jejich produkty. Na doma jsou pro vás asi nejpraktičtější.

Špejle

Obrázky namalované polevou nebo top­pingem můžete roztahovat špejlí po povr­chu cappuccina. Po každém tahu je špejle trochu špinavá od polevy a pěny z kávy, která špejli jakoby obalí. Další tahy jsou pak širší a ne tak čisté. Proto špejli často utírejte do ubrousku.

Pro baristy existují speciální kovové ty­činky, kterými dokreslují obrázky. Každá z nich má jinou koncovku pro různé pou­žití. Tenkou tyčinkou vyrobí špičaté konce

u kytiček nebo pavučin. Kulatou špičkou oči u zvířátek a podobně.

Tuto techniku často využívají cukráři, při malování obrázků na povrchy dortíků.

ukázka z knihy o kávě

kniha o kávě

Petra Veselá, autorka knihy, vás sezná­mí s historií kávy, dozvíte se, jak se dostala do celého světa, jak se pěstuje, zpracovává a praží. Existují totiž různé druhy a odrůdy kávy a každá z nich má svou specifickou chuť, to, jak káva chutná, ovlivňuje také pražení, mletí, uchovávání.

Další část knihy se věnuje vlastní přípra­vě kávy. Jak kávu správně namlít? Jak má vypadat správné espresso nebo cappuc­cino? Co znamenají názvy na kávovém líst­ku? A jak si skvělou kávu připravit i doma? Co je to french press, chemex nebo vaku­um pot? V této knize najdete kromě od­povědí na tyto otázky také skvělé recepty na kávové nápoje i rady pro nákup, ucho­vávání a přípravu kávy nebo tipy na dobré kavárny.

Kniha o kávě autorky Petry Veselé vy­hrála za Českou republiku v prestižní ce­losvětové soutěži GOURMAND WORLD COOKBOOKS AWARDS 2011 v katego­rii Single Subject, tedy kuchařka na jedno téma.

ZDobení kávy – Technika laTTe arTTato nádherná a zábavná technika

nabízí nespočet možností pro

zdobení cappuccina. Ve světě tuto

techniku používají delší dobu, u nás

ji známe teprve pár let a stále více

láká nejen baristy k experimentům.

o auTorce

petra veseláV devatenácti letech absolvovala první

kávové školení a otevřela kavárnu Zlatý ko­rálek, od té doby se kávě intenzivně věnuje.

Zúčastnila se několika ročníků soutě­že Mistr kávy. První rok skončila na 3. mís­tě a získala cenu sympatie, dvakrát soutěž vyhrála. Českou republiku reprezentovala na World barista championship a Mistrovství světa v latté art. V únoru 2008 otevřela ško­licí středisko v Brně, kurzy kávy se nyní pořá­dají i v kavárně a ve školicím centru v Jílovém u Prahy a v Praze. Byla koordinátorkou čes­ké sekce instituce Speciality Coffee assn. of Europe. Pod záštitou SCAE organizovala soutěž Barista roku a Mistrovství republiky baristů v přípravě kávy. Kniha o kávě je její knižní prvotinou.

Page 9: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 9

Vyzkoušejte si…kyTička

Pokud jste se pokoušeli o latte art litím mléka a mléčné pěny do espressa a nepovedlo se vám cappuccino s obrázkem, nic není ztraceno. Toppingem vše schováte a vykouzlíte zázraky. Na po­vrch cappuccino nebo macchiata nakreslete polevou spirálku,

aby měla co nejvíce závitů. Začněte polevou kreslit od prostřed v závitech směrem ven, postupně až k okraji šálku (1). Špejlí pro­táhněte linku zvenku doprostřed. Tah můžete nakreslit rovně nebo do takového jemného půlkruhu (2). Takto postupně dokres­lete další lístečky (3). Na konci vám vznikne krásná zatočená ky­tička (4).

pavučina

Postupujte podobně jako při kreslení kytičky. Připravte si es­presso a mléčnou pěnu, tu nalijte pomalu do espressa. Pavučinu vyrobíte tak, že odprostřed začnete nalévat polevu. Pomalu doko­la, až vyrobíte spirálku. Klidně ji namalujte až k okraji šálku. Špejlí protáhněte linku odprostřed ke kraji, potom ji utřete. To samé z druhé strany. Postupně rozdělíte cappuccino na polovinu, čtvr­tiny a třetiny.Obrázek můžete takto nechat, nebo pavučinu ještě více dokreslit. Postupujte opačným smě rem. Z kraje každé třetinky vyrobíte linku od okraje směrem doprostřed.

Šablony

Na cappuccino můžete také lehce vyrobit obrázek kakaem. V obchodech prodávají různé šablony, šablonu si můžete vyrobit i sami doma. Jednoduše podržíte šablonu nad cappuccinem a po­sypete kakaem. Vznikne přesný obrázek. Nedoporučuji ale použí­vat skořici, ta totiž ničí chuť kávy.

více podrobných návodů naleznete v Knize o kávě, kte-rou vydalo nakladatelství smart press, objednávky na www.smartpress.cz.

(1)

(3)

(2)

(4)

Page 10: Gastro plus 01/2012

10 gastroplus 01/2012

rozhovor

Je bezlepková dieta vhodná i pro po-pulaci netrpící celiakií?

Bezlepkovou stravu může bez obav kon-zumovat každý. Obecně se má za to, že je kvalitnější, protože lepek není živinou a bývá spíše vnímán jako něco, čím se po-traviny zlevňují. Pokud bude bezlepkovou stravu konzumovat zdravý člověk, nic se mu nestane. Pokud by však lepek ze stra-vy striktně vyřadil a dlouhodobě (několik let) nekonzumoval, mohlo by se stát, že po opětovném zařazení lepku do stravy může jeho organismus zareagovat na le-pek jako na alergen.

Nevýhodou bezlepkové diety je její značná finanční náročnost, proto ji asi dobrovolně a dlouhodobě nikdo konzu-movat nebude.

Stoupá počet celiaků? Ano, počet diagnostikovaných celiaků

rok od roku stoupá. Může za to vývoj, lepší diagnostické metody, ale i lepší povědomí o nemoci jak u odborné, tak i laické veřej-nosti. Obecně stoupá počet onemocnění populace také v souvislosti s nevyváže-nou stranou a nevhodnými stravovacími zvyklostmi. Přesto máme v ČR ještě re-zervy, protože podle srovnatelných stu-dií z jiných zemí by měl mít celiakii každý 70. člověk, tolik diagnostikovaných v ČR ale zdaleka není.

Jak vypadá situace na trhu s bezlep-kovými potravinami? A to nejenom

z pohledu šíře nabídky, ale i z hledis-ka nepravdivých či neúplných údajů na obalech?

Vhodných potravin je na trhu nesrovna-telně více než v době, kdy bylo Sdružení celiaků ČR založeno (v roce 1998). Přesto každý celiak s jásotem vítá každý nový vhodný výrobek.

Situace ohledně označování bezlepko-vých potravin je stále poměrně nepřehled-ná, protože mnoho výrobců nemá jasno nejen o značení, ale dokonce mnozí nezna-jí ani platné normy. Mnohé obaly dnes uvá-děné na trh jsou značeny ještě „po staru“, tedy neodpovídajícím způsobem a na trhu by se vyskytovat vůbec neměly. Nicméně je zřejmé, že jde o značný finanční náklad a mnozí doufají, že nebudou kontrolou od-haleni a podaří se jim doprodat výrobky značené v rozporu s legislativou.

Jak vznikla myšlenka vzniku Sdružení celiaků České republiky?

Jak už tak myšlenky vznikají. Z potřeby řešit na občanské platformě problémy, kte-ré nebyly ani pojmenovány, natož aby se jimi někdo zabýval.

Kdo se na vás nejčastěji obrací? A s čím?

Spektrum dotazů je velmi pestré a mění se v čase. V současnosti jsou to především nově diagnostikovaní celiaci, kteří se po-třebují zorientovat v poměrně přísných pravidlech bezlepkové diety. Další skupinu

tvoří jedinci, kteří se už nějakou dobu s be-zlepkovou dietou potýkají, informace si ale přečetli na internetu, kde laici radí laikům a přes veškerou snahu se u nich nedosta-vují očekávané výsledky. Protilátky v krvi jim stále neklesají a potíže neustupují. Tým pracovníků Poradny pro celiaky s nimi pro-jde jídelníček a pomůže jim odhalit větši-nou naprosto zřejmou chybu.

Jako nejobvyklejší příznak celiakie bývají zažívací problémy, neduživost. Mohla byste uvést některé z těch méně obvyklých?

Asi vás překvapím, ale v poslední době nebývají zažívací problémy zdaleka nejčas-tější. U dětí to bývá neprospívání obecně. U dospělých velmi často poruchy plodnos-ti, neschopnost donosit plod, poruchy kr-vetvorby, únavový syndrom, osteoporóza, artritida, vypadávání vlasů apod. Protože je celiakie autoimunitním onemocněním, často je diagnostikována také u poruch štítné žlázy, diabetu I. stupně apod.

Takže je to pro lékaře těžké toto one-mocnění diagnostikovat?

Dříve i dnes je nejtěžší, aby lékař při prvním kontaktu s pacientem (praktický lékař) pomyslel na tuto možnost a vyplnil žádanku na příslušné krevní testy. Pak již není složité cestou odborného lékaře ur-čit správnou diagnózu a přijmout případ-ná dietní opatření. Vždy by měla být dieta nasazena až po stanovení diagnózy. Pokud

PoČeT celiAKů KAždoroČně STouPá

Celiakie je jedním z nejčastějších celosvětově se vyskytujících chronických

onemocnění. Může se vyskytnout v každém věku. Jediným způsobem

léčby je trvalá přísná celoživotní bezlepková dieta. Jedná se o autoimunitní

onemocnění, kdy organismus celiaka není schopen štěpit lepek. Dochází

k poškození střevní sliznice, jehož důsledkem je nevstřebávání tuků,

vitaminů, vápníku, železa a dalších živin. Po té, co se celoživotně dodržuje

bezlepková dieta, sliznice střeva se normalizuje a pokud není opět poškozena

lepkem, jedinec se vyvíjí normálně, bez jakýchkoliv problémů. Lepek

je bílkovina, která se vyskytuje v zrnech pšenice, žita, ječmene a ovsa.

Z technologických důvodů je přidáván do mnoha potravin, kde by ho člověk

nečekal, proto je třeba důsledně kontrolovat složení potravin. O celiakii

a otázkách s ní spojených jsme si povídali s Ing. Blankou Rubínovou,

předsedkyní výboru Sdružení celiaků ČR.

Page 11: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 11

se nasadí takzvaně „na zkoušku“ ještě před tím, velmi se ztíží diagnostika a pacient je vystaven dalším nepříjemnostem, které si mohl ušetřit.

Mají pacienti tendenci toto onemoc-nění podceňovat?

Někteří ano. Většinou ti, kteří nemají nepříjemnou nebo bolestivou reakci po di-etní chybě. Ti, co trpí, neriskují.

V těle však může docházet k závažným změnám na střevní sliznici, které v počát-cích nejsou bolestivé ani nemusí působit subjektivně nepříjemně, proto je nutné dietu bez prohřešků důsledně dodržovat i tehdy, pokud se problémy při jejím poru-šení subjektivně nevyskytnou.

Může se celiak najíst i jinde než doma? existují restaurace zaměřené na tuto skupinu obyvatel a kontroluje je někdo?

Celiak si především musí být jist, že mu restaurace vyhoví a připraví jídlo tak, aby odpovídalo přísným pravidlům bezlepko-vé diety. Správně informovaný celiak je obezřetný a bude se obvykle dožadovat konzultace s personálem, bude chtít být informován o konkrétních použitých suro-vinách, protože musí být přesvědčen o tom, že při přípravě bezlepkové porce nedošlo např. ke kontaminaci lepkem. Personál re-staurace by neměl být zaskočen tím, že se

celiak bude dotazovat např. na čisté nádo-bí (pánve), použité směsi koření, ochuco-vadla apod.

Je znát, že celiaků, kteří by se rádi stravo-vali v restauracích, je stále více. Na Sdružení celiaků ČR se totiž v poslední době obrací stále více restaurací, které mají zájem být

proškoleni v otázkách správné přípravy be-zlepkové stravy. Takovým Sdružení celiaků ČR vydává certifikát a zařazuje je i do me-zinárodního seznamu restaurací vhodných pro celiaky.

děkuji Vám za rozhovor.olga Pelcová

Sdružení celiAKů Čr

Sdružení celiaků ČR je občanské sdružení, které hájí zájmy lidí, kteří jsou ze zdravotních důvodů nuceni dodržovat bezlepkovou dietu. Bylo založeno již v roce 1998. Na Klinice dětského a dorostového lékařství VFN v Praze provozuje Poradnu pro dětské i dospělé celiaky z celé republiky.

Pro velký zájem je třeba se na konzultaci předem objednat na telefonním čísle 224 967 776–8. V Poradně zájemci získají veškeré informace, které budou po-třebovat pro bezchybné dodržování bezlepkové diety. Zájemci se mohou přijít informovat také na možnosti finanční podpory státu a pojišťoven nebo využít bohaté nabídky Kursů bezlepkového vaření a pečení.

Bližší informace o Sdružení celiaků ČR, o. s. lze najít na webových stránkách http://www.celiac.cz nebo si o ně můžete napsat na adresu Sdružení celiaků ČR, P. O. Box 20, 252 63 Roztoky, e-mail: [email protected] nebo na tel.: 602 273 173.

hygiena

dříVe luxuS, dneS STAndArd

Dnes považujeme za samozřejmost, že je pračka tichá a necestuje po koupelně. Proto je možné ji umístit i do kuchyně. Bubny se vyrábějí tak, aby byly šetrnější

k prádlu a nedocházelo například k jeho zatrhávání. „Kdybychom se na praní podí-vali přes optiku technika, před dvaceti lety byl v kurzu ještě mechanický programá-tor, ale začala už éra jakési úspory vody. Pračka na pět kilogramů prádla měla běžně

spotřebu 65 litrů a 1,5 kW. Dokázala však už vyvažovat a necestovala po koupelně. Dnes je situace zaměřena na co nejnižší spotřebu energie a vody, samozřejmostí je perfekt-ně vyprané prádlo. V praxi to znamená, že pračka je schopna nadávkovat vodu podle množství vloženého prádla. Také se stále více využívá delší enzymová fáze prášku. To však bylo i před dvaceti lety. Fokus je zaměřen především na speciální programy, jež jsou motivovány moderními materiály tzn. ob-lečením pro outdoor, záclony, péřové bundy, halenky atd. Výrobci praček proto musejí re-agovat pružně na vývoj na trhu s textiliemi, a vyzkoušené procesy dát do software elek-troniky,“ vysvětluje Jan Meyer, který je pro-dejním trenérem společnosti BSH domácí spotřebiče, která zastupuje na českém trhu značky Bosch a Siemens.

ČiSTé Prádlo Je Pro Moderní PrAČKu SAMozřeJMoSTPračky, praní… téma probírané a propírané stále dokola. Nároky na čistotu

a hygienu jsou stále vyšší. Praní v potoce anebo v modernějších

a sofistikovanějších neckách prostě neodpovídá naší době. Také z televize

na nás mrkají, volají a mávají spokojené ženy, děti a muži v právě vyprané

košili, halence, tričku či svetru. Nejenom prací prostředek se podílí

na výsledku praní. Velké slovo „do pranice“ při praní přináší i pračka. Proto

se často dostává do hledáčku spotřebitelských testů. Je zajímavé sledovat

poslední trendy, s nimiž přicházejí výrobci praček na trh.

Page 12: Gastro plus 01/2012

12 gastroplus 01/2012

Pokud bychom se podívali dovnitř prač-ky, ale vlastně i myčky, používají se v dneš-ní době motory bez proslulých uhlíků tzv. komutátorů, což znamená delší životnost, nižší hlučnost a lepší účinnost; ta dosahu-je až 60 %. Pro srovnání – dnešní spalovací motory s veškerou technikou se pohybují lehce nad 40% účinnosti.

dobře VyPrAT znAMená nePřebrAT

Některé otázky při výběru pračky jsou dnes už mýtem. Kromě těch klasických, jako je rozměr pračky, či způsob plnění, musí dnes spotřebitel myslet na to, jaké má dispozice bytu, ale nejen to. Za ta nejdůle-žitější kritéria považuje Jan Meyer přede-vším: Jak dlouho si představuji, že mi bude pračka sloužit? Pět let? Deset let? Patnáct let? Na řadu přichází matematika. „Musíte vycházet z počtu cyklů za rok. Norma pro deklaraci spotřeby energie a vody je zprů-měrovaná na 220 cyklů za rok. Vezměte si například, když někdo pere každý den, je to 365 cyklů ročně, za deset let 3650. Když toto číslo vydělíme 220, vyjde nám 16,5 roku. Když někdo pere dvakrát denně, za deset let je to 7300 cyklů. Vydělíme-li toto číslo daným průměrem 220, vyjde nám, že pračka má opotřebovanost jako po 33 letech praní. Když vám někdo řekne, že jemu pračka prala jen pět let, je na místě zeptat se na počet pra-ní, ale i na správné dávkování prášku, nebo také prostředí v němž pračka stála, čištění pračky, vkládání prádla bez ‚zbytků‘ malty, prachu, předmětů atd. A tak bychom moh-li ještě pokračovat. Ale detaily jsou popsané v návodu ke spotřebiči,“ uzavírá svůj výpo-čet J. Meyer.

Další z otázek, na níž je potřeba hledat odpověď, zní – jaké textilie budu prát? „Ale nejen dnes, ale třeba i za 4 roky,“ pozname-nává Jan Meyer.

„A následuje další otázka: Jaké množství prádla budu nejčastěji prát?“ pokračuje. Pračky dnes nabízí rozptyl od 4 do 8 kg. O minipračkách na příležitostné praní na chatě na 1,5 kg prádla samozřejmě ne-mluvíme. Neméně podstatné je, zda bude-te prát velké kusy, jako jsou deky, peřiny, polštáře (nebo je-li ve vaší domácnosti alergik?), ložní prádlo?

A pak by vás mělo zajímat, jak funguje servis? Na přetřes přichází tato otázka ze-jména pokud počítáme, že budeme pračku používat delší dobu. Za zvážení stojí i to, zda má pračka systém několikánosobné ochrany před škodami způsobenými vo-dou. Pak už totiž nebudete muset mys-let na to, že je potřeba zavírat vodovodní ventil.

HýČKeJTe Ji, Aby dlouHo VydrželA

Pračka dostává při běžném provozu pěk-ně zabrat. K rychlejšímu opotřebení přispí-vají mnohdy sami spotřebitelé. Dalším bo-dem je správné vytížení pračky.

„Dnes můžete pračku plnit pouze tím množstvím, které akutně potřebujete vy-prat – samozřejmě s ohledem na návod k obsluze. Považuji to za velmi praktické pro

českou ženu, která doma pracuje na ‚dru-hou‘ a někdy i na ‚třetí‘ směnu. Na co však apeluji, a čím by se spotřebitelé měli zabý-vat, je správné dávkování prášku. To zname-ná dávkovat ho dle doporučení výrobce, tvr-dosti vody a množství prádla,“ upozorňuje J. Meyer.

V případě pracího prostředku může to-tiž „více“ znamenat „méně“. Zbytečné pře-dávkovávání prášku nejenomže nezvyšuje účinnost praní, ale naopak ji může zhor-šovat a tím se praní prodražuje. A aby se vám pračka dobře čistila, vybírejte už při nákupu takovou, která má dobře přístup-ný filtr, abyste se při jeho čištění obešli bez šroubováku. Jakmile se vám totiž opa-kovaně špatně vypláchne prášek z dávko-vače, vězte, že filtr volá po pročištění.

„Dalším problémem je, že lidé nečtou po-řádně návod k obsluze. To je z pohledu vý-robce mnohdy ten větší nešvar, který je bo-hužel ze strany spotřebitelů dlouhodobý,“ povzdechne si na závěr našeho povídání o pračkách J. Meyer.

O životnosti pračky rozhoduje i správ-ný výběr a její následné používání. Pračka pro domácí použití musí splňovat jiné nároky, než pračka profesionální a polo-profesionální. Nad tím, jak budou tohoto pomocníka používat, by se už před jejím nákupem měli zamyslet provozovate-lé kadeřnictví, malých penzionů, barů či bister.

(op)

Page 13: Gastro plus 01/2012

Varná zařízenířada eco line 600určeno zvláště pro menší zařízení jako jsou bistra, penziony či sezónní provozy

řady 650, 700 a 900sporáky, opékací desky, fritézy, kotle, výklopné pánve, vařiče těstovin, vodní lázně a další

Trouby a konVekTomaTypodpůrné trouby, konvektomaty s kapacitou až 20 vsuvů, mikrovlnné trouby, grily

myTí nádobímyčky skla, myčky s předním otvíráním, myčky na černé nádobí, průchozí a tunelové myčky

Chlazeníchladničky, mrazničky, šokové zchlazovače a zmrazovače, výrobníky ledu

Pranípračky, sušičky, žehlicí stroje

PříPraVa a VenTilaCeodsavače par, stoly, dřezy, pracovní desky, regály

ProFeSionální PříSTroJe

Wh

irl

Po

ol

ww

w.w

hirl

pool

-pro

fess

iona

l.com

Whirlpool Crradlická 14, 150 00 Praha [email protected]

Page 14: Gastro plus 01/2012

14 gastroplus 01/2012

Je to otázka rozhodnutí

Konvenience pomáhá tam, kde je nedo-statek výrobní kapacity nebo odborných pracovníků, její použití může v takových případech zásadně zvýšit hygienickou bezpečnost potravin. Konečný výrobce ale přichází o exklusivitu v podobě domá-cího produktu, který drtivá většina dneš-ních zákazníků vyhledává. Máme jistotu, že jídlo připravené z konvenience je bez-pečné? Pokud dodržíme alespoň základ-ní hygienická pravidla, asi se nám pove-de připravit naprosto bezpečný pokrm. Máme ale jistotu, že bramborový prášek

ve značkovém výrobku nepochází ze zemí třetího světa a neprošel, kromě prů-myslového zpracování v rámci intenzivního hospodaření i ně-jakou pokrokovou pěstební terapií za pomoci pesticidů a jiných po-choutek? Například technic-ká sůl v potravinách našich sousedů se běžně používá už více než 10 let. Teď mě prosím omluvte, ale doda-tečné prohlášení kontrolních orgánů o nezávadnosti takových potra-vin ve mně přece jen zanechává semínko pochybností.

ten kdo říká, že to nikdy nepoužíval, používá to dodnes

Na rozdíl od sortimentu základních po-travin (masa, zeleniny, koloniálu, …), kde velkou roli hraje cena, u konvenience jsou to vztahy. Nákupní rozhodování odpo-vědných osob je v případě konvenience zásadně ovlivňováno kontaktem prodej-ce na osobní rovině. Lidé, pracující v této sekci potravinářství jsou zpravidla vzděla-ní odborníci s hlubokými znalostmi svého oboru naprosto oddaní své práci a ať se nám to líbí, nebo ne, k jejich práci patří i kulinářská osvěta, účinná pomoc restau-racím s podporou prodeje, a často se aktiv-ně podílí i na tvorbě a medializaci gastro-nomických stylů a trendů. A tak pravidelné setkání se s obchodním zástupcem může být ku prospěchu. V každé kuchyni stejně najdete nějakou tu, ať už přiznanou, nebo utajovanou krabičku nějakého konveni-enčního výrobku. Kuchaři jsou totiž hraví a zvědavý jak že to dělá konkurence.

Nedílnou součástí konvenientních vý-robků jsou potravinářská aditiva – tedy ta zatracovaná „Éčka“. Je třeba je ale trochu rozlišovat. Zatracované přídatné látky jsou velmi často přírodního původu a některé jsou i zdraví prospěšné.

Pod označením E najdete extrakty z mořských řas, které mohou konzumo-vat děti. Své označení mají vitaminy, vláknina, vzácné kovy jako zlato a stříb-ro. Některé z nich brání množení mikro-organismů, či žluknutí tuků. Tak například

E322 – Lecitin je přirozená součást mnoha potravin, jako jsou luštěniny, sója apod. Je to zdraví prospěšná látka, která regu-luje hladinu cholesterolu, posiluje paměť a účastní se přeměny tuků na energii, za-braňuje vzniku aterosklerózy.

klamání spotřebitele

Guma guar nezní příliš lákavě. Je to ale čistě rostlinná vláknina prokazatelně bez nepříznivých účinků na lidský organismus a její použití by tedy mělo být legitimní. Druhá strana mince je taková, že zákazník, kupující značkový, tedy i dražší, například mléčné výrobky, očekává poctivost. Pokud aditiva neslouží ke zlepšení chemických a senzorických vlastností výrobku, ale pouze k nahrazení hlavních surovin a tím k extrémnímu zlevnění vstupních inves-tic, je to vlastně podvod a na takovém, ku příkladu masném výrobku je obrázek např. šťastného vepříka vlastně zavádějící. Kdyby výrobci chtěli opravdu dostát mo-rální i zákonné povinnosti a obalem dát zá-kazníkovi tu správnou prvotní informaci, tolik ovlivňující jeho nákupní rozhodování, měla by být na obalu vyfocena nějaká obří jihoamerická sójová plantáž, uměle udržo-vaná pomocí zavlažovacích systémů a ob-rovského množství tentokrát zeměděl-ských aditiv, to vše na území někdejšího deštného pralesa s pro hospodářské vyu-žití naprosto nevhodným složením půdy.

zbytečné zatěžování organismu

Pak jsou tu synteticky připravované konzervanty a stabilizátory, jejichž pravi-delná konzumace už tělu žádný prospěch nepřináší, může způsobit alergické reakce

polotovar není sprosté slovo

zdravá výživa

Slovo polotovar má stále

pro velkou část naší laické

i odborné veřejnosti nádech

jakési nekvality či podvodu.

S dnešní moderní technologií

si ale každý provoz může sám

připravovat pestrou škálu

částečně nebo zcela tepelně

opracovaných výrobků do zásoby

a zpestřit tak svoji nabídku.

Nízkoteplotní úpravy, šokové

zchlazovače a balící technika

nám dovoluje v restauracích

připravovat kvalitní čerstvé,

předem částečně nebo zcela

tepelně upravené výrobky

s několikadenní trvanlivostí

a zárukou čerstvosti. Domácí

výroba je sice dražší, ale má

několik zásadních výhod např.

dodržení vlastní originální

receptury, čerstvost, atraktivita,

flexibilita. Je samozřejmě možné

se spolehnout i na subdodavatele

a využít průmyslově vyráběné

konvenience.

Page 15: Gastro plus 01/2012

kvíz

1. slovo limonáda je původně odvozeno a) od anglického lemon čili citrón b) od slova liči c) od slova lokvát 2. řepa je botanická příbuzná a) lebedy a špenátu b) fazolí a čočky c) cibule 3. růžičková kapusta byla poprvé vy-šlechtěna roku a) 1675 b) 1785 c) 1895 4. brambory jsou kromě rajčat a paprik příbuzné také se a) špenátem b) pažitkou c) tabákem 5. v bývalém československu se špenát na protlak zpracovával od roku

a) 1949 b) 1952 c) 1961 6. česnek je lidmi využívám déle než a) 3000 let b) 4500 let c) 6000 let

7. Celer je tak mladá zelnina, že ho nenajdeme ani u m. d. rettigové. Jinde figuruje pod názvem a) opich b) krzewiste c) ribes 8. aby prádlo vonělo, vkládaly se dříve do prádelníků a) hrušky b) jablka c) kdoule 9) sladkoplodý jeřáb byl poprvé obje-ven kolem roku 1820 a) v Ostružné na Šumpersku b) na Sibiři c) v Polsku 10. plané ananasovníky mají plody chuti a) hořké b) natrpkle kyselé c) svíravé

(op)

správné odpovědi:1 a), 2 a), 3 b), 4 c), 5 a), 6 c), 7 a), 8 c), 9 a), 10 b)

gastroplus 01/2012 15

nadcházející jaro zve k nejrůznějším ozdravným kůrám – ať už s dietním, čisticím či životabudícím cílem. prověřte své znalosti o ovoci a zelenině v našem nesoutěžním kvízu.

Co (ne)víte o zelenině?

a při dlouhodobém používání i zdravotní komplikace. Například červené potravi-nářské barvivo E124 prokazatelně zvyšu-je hyperaktivitu u dětí a prokázány jsou i prudké alergické reakce, nebo E621 – glu-taman sodný – jedna z nejpoužívanějších přídatných látek – patří mezi zdraví škod-livé látky a i když je skutečně přirozenou součástí některých potravin, například hub. Máme alespoň výhodu, že většina prokazatelně nezdravých aditiv je v ČR za-kázána a naše kontrolní orgány patří k těm nejvýkonnějším, otázkou ale zůstává, zda zachytí vše. Můžeme mít jistotu, že ropný vosk (E905c – látka skutečně pocházejí-cí z ropy, používaná k ošetření povrchu ovoce) je skutečně vyloučen ze zpracova-telského procesu i v zemích, odkud k nám takto ošetřené suroviny v rámci globalizo-vaného trhu putují?

Zcela vyloučit tyto látky asi není mož-né… dnes, kdy konzumní chléb běžně obsahuje více než pět přísad z rodiny E. Zlepšují strukturu, chuť, barvu i vůni a činí výrobek atraktivním. Ale stejně jako si ni-kdo nepořídí horší vůz, než byl ten jeho předešlý, tak většina zákazníků nekou-pí chléb, který nevypadá lákavě. Možná

s výjimkou zástupců utěšitelně rostoucí skupiny obyvatel, kteří se aktivně zabývají kvalitou své stravy a senzorické vlastnosti výrobků řadí v žebříčku priorit až za jejich kvalitu a složení, si asi většina z nás sebou nebude na nákup nosit seznam závadných éček.

Kdybychom se chtěli všech aditiv a kon-venience ve všech oborech zcela zbavit, obávám se, že by to nebyl gastronomic-ký návrat ke kořenům ale spíše akce typu „zpátky na stromy“. O naše restaurace se nebojím, protože ten kdo hledá přiro-zenou chuť a je alespoň trochu srdcař, se stejně po prožitém románku se svůdnou slečnou „Konveniencí“ přes až příliš doko-nalé a do extrému zesílené chutě konve-niencí projí zpět k čerstvým sezónním či lokálním surovinám a hlavní složkou jeho pokrmů se opět stanou základní potraviny. Tato atraktivní kráska může krátkodobě okouzlit, ale přiznejme si, že láska na celý život z toho nekouká.

A tak se těším na den, kdy bude běžné si na pultech obchodů či z katalogů dodava-telů vybírat z nabídky skutečných chlaze-ných vývarů, stoprocentních jednodruho-vých výrobků, které budou svojí kvalitou srovnatelné s domácími produkty a ne-budou zatěžovat organismus zbytečnými aditivy. Co si dám do košíku, je totiž jen a jen moje věc.

martin havlík,asociace kuchařů a cukrářů,

pobočka Šumava

Page 16: Gastro plus 01/2012

16 gastroplus 01/2012

ze světa

Jaká tedy vlastně je? Dá se říci, že je i přes drsnější klimatické podmínky bohatá na zeleninu a ovoce, je pestrá, nepoužívá přehnané množství koření, kon-zumuje se zde velké množství ryb a mořských plodů, které tvo-ří samostatnou kapitolu švédské kuchyně. Dá se také říct, že je to kuchyně zdravá a odlehčená. Místo másla je v oblibě margarín. Sádlo v obchodech neuvidíte. Proto také ve Švédsku vyšlech-tili i zvláštní rasu vepřů, jejichž maso je pouze libové. Místo mléčných výrobků plnotučných jsou oblíbený produkty odtučně-né. Obsah tuků v potravinách je přísně kontrolován.

Vody, které omývají švédské břehy jsou bohaté na ryby a moř-ské plody, proto ryba dostává ve stravě Švédů tolik prostoru. Švédové jsou mistry v úpravě sledě, který je u nás znám zejmé-na jako zavináč. Švédští kuchaři s touto rybou doslova kouzlí a to jak v kuchyni teplé, tak ve stu-dené. Další oblíbenou rybou je také losos a jeho úprava marino-vání koprem. Nelze opomenout ani další ryby – tresku, platýze, mníka.

Mezi tradice švédské kuchyně patří pravý švédský stůl smörgasboard – sa-moobslužný bufet s pochoutkami z rybího a jiného masa, se saláty a sladkými dezerty. Na stole bývá celá šunka, k ní patří duše-né červené zelí s jablky. Podávají se různá masová jídla a paštiky, ale hlavně nesmí chybět celá škála pokrmů z ryb, především sleďů. Nechybějí brambory vařené a sy-pané koprem, černý chléb, máslo. Stůl se většinou zakončuje širokou škálou sýrů, podávaných na prkénku, na kterém si kaž-dý odkrojí dle chuti. Stůl se zdobí malými švédskými vlaječkami, svíčkami, dřevěný-mi figurkami a modrožlutými ubrousky.

Nelze nezmínit tradici tzv. čtvrtečních polévek, kdy se sejde u stolu celá rodina

a pojídá se hustá polévka z hrachu, ve kte-ré se vaří libový uzený bok. Ten se pak po-dává zvlášť na talířku s ostrou sladkou hoř-čicí a chlebem. Jako druhý chod se podává palačinkový dort s jahodou zavařeninou.

KulinářsKé svátKy se neobejdou bez vodKy

V srpnu se Švédové shromažďují v ma-lých skupinkách kolem jídelního stolu a dávají si na hlavu podivné papírové klo-bouky. Stůl se prohýbá pod čerstvě nakrá-jeným chlebem, různými druhy sýrů, mísa-mi naplněnými až po okraj vařenými raky marinovanými v čerstvé koprové omáčce

a sklenicemi na vodku a pivo. Je to každoroční rituál – račí večí-rek. Protože raci mají masa vel-mi málo, „slaví“ se každé sousto panákem vodky a divokou pijác-kou písní.

Znalci se neshodují na nejú-činnější technice otvírání těch-to malých obrněných tvorečků. Jedni doporučují obrátit je bři-chem nahoru a vysát mariná-du hlasitými a nadšenými srky. Další doporučují diskrétní po-užití kleštiček přizpůsobených k otevření odolné schránky. Ale všichni se shodují na tom, že je nutno pravidelně pozdvihovat skleničku s vodkou a připíjet ostatním hostům a vyjádřit tak radost ze života.

Další fáze procesu zahrnuje použití speciálního račího nože k vyjmutí kousků masa z ma-linkatých klepet. Po rozřezání klepeta často následuje další panák vodky.

Nakonec se hosté vrhají na drahocenný ocas – jedinou část, která poskytuje skromné množství potravy. Na račích ve-čírcích je hlad zpravidla zmírňo-ván tekutým občerstvením.

Večírek by však nebyl úplný bez soutěžení. Každá račí hlava

je schraňována jako trofej a ten, kdo jich má na konci večera na svém talíři nejvyšší hromadu, je považován za vítěze.

Další kulinářský svátek Švédů přichá-zí na podzim. Je spojen s tahem úhořů do Sargasového moře. Noci jsou tma-vé a ryby nevidí sítě natažené přes řeky. Úhoř se ve Švédsku připravuje na dva-náct způsobů – smaží ho, vaří, udí a grilují s různými nádivkami. Protože je to pokrm tučný, zapíjí se jak jinak než opět vodkou. Pojídání úhořů je opět spojeno se soutě-žemi. Zejména v restauracích je ten, kdo vyloví z nádrže nejvíce úhořů, vyhlášen za úhořího krále.

(red)

ŠvédsKé speciality si dobyly světDoba, kdy se Švédové styděli hovořit o své údajné prosté domácí stravě, je dávno pryč. Naopak – pokrmy švédské

kuchyně se zařadily na jídelníčky nejlepších pokrmů po celém světě. Švédsko postupovalo ve svém vývoji

nejrychleji ze všech serských zemí a stejnou rychlostí se vyvíjela i gastronomie. Proto se dá říci, že základem kuchyní

Skandinávie je kuchyně švédská.

Page 17: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 17

grilování

Maso hraje důležitou roli ve všech světo-vých kuchyních. Chov zvířat na maso, jeho zpracování a úpravy se stále zdokonalují. Poskytují tak zdravější, kvalitnější a chut-nější maso. Lze říci, že si jen málo potravin získalo takovou oblibu pro své široké vyu-žití, chuťové vlastnosti a výživnost.

Maso ano či ne

Stejně jako široká veřejnost, tak i odbor-níci se v názorech, zda jíst, či nejíst maso, liší. Každopádně se nakonec všichni shod-nou, že nejdůležitější je dodržovat vyváže-nou stravu obsahující přiměřené množství masa a dalších potravin důležitých pro normální funkci a skladbu těla.

Maso obsahuje 50–80 % vody, 15–23 % bílkovin, 2–50 % tuku a malý podíl sacha-ridů (glykogen). Z minerálních látek fosfor, draslík, vápník, hořčík, sodík, železo, vita-miny B1, B2, PP, A. Samozřejmě opět záleží na druhu masa. Pokud si vyberete drůbeží maso, můžete si být jisti nižším obsahem tuku oproti masům ostatním. Hovězí a te-lecí maso je výborným zdrojem kvalitních bílkovin, které poskytují základní aminoky-seliny nutné pro zdravý růst a vývoj lidské-ho těla. Zejména hovězí maso je důležitým zdrojem železa ve formě, kterou tělo dobře zpracuje. Čím je teplota uskladnění masa nižší, tím lépe pro jeho údržnost.

Jak pracovat s hovězíM

Abychom dosáhli maximální chuti ho-vězího masa, je zapotřebí nechat je nej-dříve odležet. Kvalitní vyzrálé hovězí maso by nemělo mít červenou barvu, ale barvu burgundského vína, tuk by neměl být bílé barvy, ale krémové.

Hovězí maso má pravděpodobně ze všech mas nejširší využití. Lze ho upravo-vat pečením, dušením, smažením, grilo-váním i vařením. Je možné říci, že hovězí maso je pokrmem pro každou příležitost. Kuchaři je hojně využívají také při přípra-vě polévek a vývarů a je nedílnou součástí slavnostních hostin. Nejlepší maso na mi-nutky musí mít pravidelnou síť tukových

žilek, které dodávají masu chuť a šťav-natost. Barva masa je samozřejmě velmi specifická a je dána původem, plemenem, pohlavím, rozmanitostí krmení, způsobem porážky zvířete apod.

Hovězí maso je nejlepší ukládat do nej-spodnější části lednice, aby se nedosta-lo do styku se syrovými potravinami. Nebalené maso, mleté maso a malé kusy telecího se doporučuje spotřebovat v den nákupu. Hovězí i telecí maso se dobře mra-zí a vydrží zmrazené půl roku až rok. Při rozmrazování je třeba dbát na pomalý pro-ces, nejlépe přes noc v lednici. Důležité je zde zmínit, že nevyzrálé čerstvé maso není zárukou kvality, protože je tuhé. Veškerý výrobní proces, od jatek až po expedici je pod stálým veterinárním dozorem. Doba spotřeby, tzv. údržnost masa, je různorodá podle původu zvířete a pohybuje se od 1 až do 6 měsíců.

kvalita znaMená kulinářský úspěch

„Stejně jako se musíte k dobrému vínu pro-pít, abyste ocenili jeho kvalitu, tak se i ke kva-litnímu steaku musíte projíst,“ říká o hově-zím mase Ing. Ilona Klímová – jednatelka ASPIUS, spol. s r.o. a pokračuje:

„Na kvalitě hovězího masa snad nejvíce poznáte vliv chovu, výběr plemen, kvalitu zrání a zpracování masa. Na jedné straně můžete mít plec, která je z krávy a hodí se leda na vaření v tlakovém hrnci, a na stra-ně druhé uděláte z plece kukuřicí krmeného mladého dobytka vybraných plemen (Angus) výtečný steak.

Mezi mé oblíbené steaky patří severoa-merická hovězí masa, uzrálá 2–3 měsíce. Při zpracování masa pečením v troubě jsem si oblíbila postup pečení při velmi nízkých teplotách (80–130 °C, podle druhu), přičemž maso zkřehne a zůstává šťavnaté.“

Jak si nejlépe připravit hovězí steak, abychom vyzdvihli jeho pravou chuť? Na tuto otázku odpovídá Václav Tringela – manažer prodeje maso, uzeniny, SPAR ČOS: „Na steak je podle mě ideální hovězí plec Chuck tender zn. Moje Maso. Jedná se

o steakové maso původem z USA, které je chuťově velmi výrazné a šťavnaté. Zrání do-dává masu neobyčejnou křehkost.“

A jak s ním dál pracovat? Maso vyndá-me z lednice, potřeme olivovým olejem a necháme cca hodinu odpočinout při pokojové teplotě. Pokud bychom maso dali ihned na pánev, došlo by k tepelnému šoku a maso by ztvrdlo. Maso je chuťově výrazné, a tak není třeba používat koření, maximálně je můžete lehce opepřit. Nikdy ovšem nesolíme. Maso by ztratilo chuť a ztvrdlo. Steak dosolíme zásadně až před servírováním.

Maso dáme na rozpálenou pánev – nej-lépe s vysokým dnem. Již nepřidáváme olej, díky tomu se steak na pánvi „přichytí“. V žádném případě maso „neodtrháváme“, ale počkáme, až se po 3–4 minutách samo pustí. Obrátíme a postupujeme stejně. Poté steak vyndáme na 4 minuty z pánve, aby se uvnitř masa rovnoměrně rozpro-střela šťáva. Pánev necháme zchladnout na teplotu maximálně 150 °C a teprve poté na ní maso dopečeme do finální úpravy (rare, medium nebo well done). Jako přílo-hu doporučuji dušenou zeleninu.

Podobné zásady budeme dodržovat sa-mozřejmě i při grilování.

(red)

proč to nezkusit s hovězíM?Grilovací sezona se nezadržitelně blíží. Kromě přípravy praktické

přichází na řadu i ta teoretická. Vyzbrojeni novými informacemi budete

připraveni ohromit své hosty. Proč to letos nezkusit třeba s hovězím masem?

Page 18: Gastro plus 01/2012

18 gastroplus 01/2012

nápoje

Mýtus č. 1: tequila je z kaktusu

Kaktus a tequila možná pochází ze stej-né krajiny, ale rozhodně se neschází v jed-né lahvi. Základem chuti a pravosti tequily je sukulent – modrá agáve (Agave Tequilana Weber Azul), rostoucí pouze na vyhraze-ném území pěti států Mexika. Samotná tequila je pak vyráběna z jejích osm až dvanáct let zrajících plodů. Díky tomu, že vypadají jako obrovský ananas, se jim říká piňas. Piňas se čtvrtí, vaří a drtí a po vykva-šení na závěr pálí. Z jednoho plodu vážícího až 80 kg vznikne 10 lahví pravé tequily.

Mýtus č. 2: zlatá je lepší než stříbrná

Pokud si na tequile chcete opravdu po-chutnat a nebudit se druhý den s bolehla-vem, zlatou tequilu pusťte z hlavy. Zlatá tequila má základ v blanco tequile (bílá ne-boli stříbrná), která aby ztratila nežádoucí pachy a chutě je dochucena karamelem, díky němuž má také právě onu lákavou „zlatou“ barvu.

Mýtus č. 3: stříbrná je horší než zlatá

Znalec ví, že slovní označení nemá s kva-litou nic společného. Barva pravé tequily záleží pouze na době zrání. Blanco (tedy stříbrná) tequila má svoji barvu proto, že po vypálení nezraje dlouho, téměř vůbec. Proto je v její chuti nejpatrnější aroma mízy agáve a zachovala si i ostřejší chuť. Tequila blanco je oblíbená u vyznavačů tra-dičních chutí.

Mýtus č. 4: tequila existuje ve dvou variantách – zlatá a stříbrná

Označení jako zlatá a stříbrná pro spektrum tequil dostupných na trhu nestačí a pouze zjednodušuje rozlišení jejich druhů. Ovšem vedle tequily blan-co, která se vyznačuje nejkratší dobou zrání, existují tequily, které zrají delší dobu a mají díky tomu také své specific-ké vlastnosti. Označují se jako reposa-do (uleželá) se svojí typickou nazlátlou barvou a se střední dobou zrání a aňejo

(zralá) typická svojí tmavší barvou a pl-nou vyzrálou chutí.

Mýtus č. 5: tequila se pije se solí na ruce a plátkeM citronu

Na tento zvyk, označovaný v našich podmínkách za „tradiční pití tequily“, bys-te v Mexiku nenarazili. Mexičané občas sůl s pitím tequily spojují, ale dávají ji přímo do nápojů. Zajímavostí je, že ani tolik neso-lí pokrmy, jako naopak celkově nápoje, aby doplnili minerály, které vypotí v nadměr-ném horku. Častěji však tequilu dochucují ovocnými šťávami, z nichž nejoblíbenější je grepová.

Mýtus č. 6: „zlatá tequila“ se pije se skořicí a poMerančeM

Tento zvyk se objevil v Americe v době, kdy se sem dovážely nekvalitní tequily. Skořice a pomeranč měly přebít čpavou chuť špatného destilátu. Z Mexika však nepochází a k tradičním mexickým zvy-kům pití tequily nepatří. Navíc jedná se o kvalitativně nejhorší tequilu na trhu, je-jíž barva je docílena přidáním karamelu. Vychutnejte si raději reposado nebo aňejo, po kvalitní a vyzrálé tequile vám druhý den nebude špatně.

pravá tequila tedy je…?

Pravá tequila je jen jedna. Podstatná je opět modrá agáve. Za pravou tequilu může být označen pouze destilát, který obsahu-je ideálně 100 % nebo minimálně 51 % cuk-ru z agáve. Ze zákona nemůže tak žádný jiný nápoj s jiným obsahem cukru z jiných rostlin nést název tequila. Falešné je také tvrzení, že pravá tequila má na dně lahve červa, není tomu tak. Červ je součástí mez-calu, nápoje jiného druhu a charakteru.

Už víte, co máte chtít po svém barmano-vi? Vezměte své známé na příjemné pose-zení a překvapte je novými znalostmi o va-šem oblíbeném drinku. A nezapomínejte. Pravá je jen jedna!

(red)

Mýty o tequile„Ty nevíš, co je to bodyshot? Jsem myslel, že jsi zvídavější.“ tuhle větu z no-

toricky známého českého filmu zná každý fajnšmekr. nejen filmový, ale také

ten, co si kdy tímto způsobem své oblíbené pití vychutnal. tequila, citron

a sůl podávané na lidském těle se stalo notoricky známým stejně jako další

způsoby její konzumace. s tequilou jsou spojená slova jako pomeranč, zlatá

a stříbrná a naložený červ. ale opravdu znáte, jaká je a jak se pije pravá te-

quila? zbavte se mýtů a nenechte se ošálit! pravá tequila je jen jedna a pokud

víte, jak ji pít, hlava vás z ní rozhodně bolet nebude!

tip pro vás: jak rychle zjistit, že je tequila kvalitní?

Nalijte si trochu tequily do dlaní a důkladně promněte. Pokud vám ruce po odpaření alkoholu lepí, vězte, že váš nápoj byl dochucen a dobarven karamelem, rozhodně tedy není zrovna jeden z nejkvalitnějších.

Page 19: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 19

test

na kolik znáte, co pijete?

1. tequila se vyrábí z:a) sukulentu modré agáve b) kaktusové šťávy c) mixu kaktusů a mexického ovoce

2. kvalitní tequila musí obsahovat:a) červa na dně lahveb) min 51 % cukru z agávec) karamel

3. druhy kvalitních tequil se ozna-čují jako:a) stříbrná a zraláb) blanco, reposado, aňejoc) blanco, gold

4. tequila se vyrábí:a) na území celého Mexikab) na území, kde rostou kaktusyc) v pěti vyznačených mexických státech

vyhodnocení: Správné odpovědi naleznete v textu.

(red)

český trh s potravinami zažívá v posled-ní době zkoušku kvality a spotřebitelům se pomalu otevírají oči. otevřené bychom je měli mít i v případě výběru svého oblíbe-ného pití. jen tak si lze zaručit opravdový požitek z konzumace. obezřetní buďte také při výběru tequil, těch nekvalitních, které způsobují i po konzumaci malého množství nepříjemný bolehlav, je na trhu stále velké množství.

Stejně jako o potravinách či o jiném zbo-ží máte právo se informovat i o původu a složení tequily. A to jak v obchodech, tak v podnicích. Podle zkušeností barmanů totiž

u většiny konzumentů stále přetrvává nezna-lost, která vede ke špatnému výběru nápoje, a tím k ochuzení zážitku z kvalitního pití. Tequila je oblíbená jako „party drink“ u kon-zumentů mladší generace, kterým na kvalitě příliš nezáleží. Ovšem konzumací nekvalit-ních alkoholických nápojů stejně jako nekva-litních potravin můžeme nepříjemně zatížit svůj organismus.

Na co tedy dbát, když si vybíráte z nabíd-ky tequil? Chtějte kvalitu a studujte etiketu, ta na sobě nese důležité informace o půvo-du a složení, které je přísně kontrolováno. Označení tequila může mít pouze destilát obsahující minimálně 51 % cukru z agáve, ideálně je vyrobený 100% z agáve. V Mexiku existuje několik výrobců pravé 100% te-quily, ale jen omezený počet se jich dosta-ne do Evropy. Mezi ně patří původní Casa Herradura vyrábějící pod značkou El Jimador vůbec nejprodávanější tequilu v samotném Mexiku. Ta pravá mexická navíc pochází pouze z tamější vládou určeného území pěti států, kde se také nacházejí nejvýznamnější plantáže agáve a staré původní palírny.

Na každé láhvi pravé tequily by mělo být označení NOM (značka Normas Official Mexicana) a čtyřmístné číslo, které potvrzu-je shodu s mexickým standardem – Official Mexican Standards, symbol CRT (Consejo Regulador de Tequila) – výroba kontro-lována úřadem pro tequilu, nebo symbol DO a dvojmístné číslo, doklad o souladu použití názvu tequila s geografickým pů-vodem a technickými požadavky. Označení DGN (Direction General de Normas) se ob-jevuje jen výjimečně, používá ho mexická vláda jako známku kvality a původu.

Češi se pomalu učí připlatit si za kva-litu například při výběru vín a whiskey. Proč se tedy ochuzovat o zážitky z výteč-ného druhu alkoholu, jako je národní drink Mexičanů? Bohužel pověst tequily kazí vý-robci nekvalitních destilátů a neznalost ve-řejnosti. Za kvalitní tequilu si sice ve srov-nání s neznačkovou připlatíte, ale pocítíte znatelný rozdíl a přijdete na to, že panák tequily nemusí nutně znamenat pálivé zlo užitečné pouze na divokém večírku.

(red)

dbejte na kvalitu i při výběru tequil, připlatit si se vyplatí

Page 20: Gastro plus 01/2012

20 gastroplus 01/2012

interiéry

Jednou z vlastností rostlin totiž je vázat na sebe škodlivé látky ze stavebních ma-teriálů, zejména pak formaldehyd a ben-zol. Některé rostliny dokážou ze vzduchu pojmout až 90 % těchto látek, aniž by je uvolňovaly zpět. Přeborníkem je monste-ra, která dokáže ze vzduchu pojmout až 88 % formaldehydu, potosy 80 % a zelence 80 %. S benzolem si výborně poradí zelený břečťan, který ho na sebe naváže až 90 %. Z dalších rostlin jmenujme aloe barbaden-sis, chamedoreu (palmu), dracenu, fikus benjamina či převislý filodenron. Ten sice pohlcuje ze vzduchu škodliviny, ale citli-vým jedincům může způsobovat alergie a ekzémy.

Zajímavé jsou i rostliny, které ze sebe uvolňují člověku pozitivní látky. Řeč je o tzv. fytoncidech. Do svého okolí je vy-dechují eukalypty. Ve vzduchu tyto látky likvidují bakterie a choroboplodné zárod-ky. Kromě eukalyptu má stejný efekt v in-teriéru pokojový smrček a pokojový cypřiš.

Jedna z tezí dokonce říká, že tyto látky omezují vznik Alzeheimerovy choroby.

K dalším pozitivům připisovaným rost-linám je výroba kyslíku. Aby byla pokryta spotřeba tohoto životodárného plynu pro jednoho člověka, muselo by být v místnos-ti 400 dracen nebo 130 dvoumetrových fikusů. Venku jsou to dva až tři dvaceti-metrové javory. Z toho plyne, že efekt je zejména psychický. Práce s rostlinami pod-poruje estetické vnímání a život v zeleni zase podporuje imunitní systém. Uvádí se, že vliv má až ze 30 %. Zeleň podporuje také pohybovou kapacitu, zrak i chuť, opět se uvádí až 30 % efekt oproti technickému prostředí. Zeleň také podporuje nižší vý-skyt neurotických poruch.

Rostliny však dokáží působit i obráce-ně, tzn. mohou mít negativní vliv na zdra-ví. Velmi obvyklou komplikací je, že jejich šťáva dráždí pokožku a způsobeje ekzémy. Mezi nejhorší lze z těch běžně se vysky-tujících v našich interiérech považovat vánoční hvězdu, trnovou korunu, kroton

nebo akalyfu (tzv. kočičí ocásky).Zvláštní skupinu tvoří rostliny jedovaté.

Z těch nejoblíbenějších pokojovek určitě stojí za zmínku dyfnbachie, která je velmi jedovatá. Po jejím náhodném pozření je nutné vyvolat zvracení a vyhledat lékař-skou pomoc. A nikdy nepít mléko. To úči-nek jedu zesiluje. To, že by však tato rost-lina negativně ovlivňovala kvalitu vzduchu v místnosti, kde se nachází, se neprokázalo. Celá jedovatá je také anturie, monstera má má jedovaté plody, filodendrony způsobu-jí záněty očních spojivek, stejně tak i kaly. Nevolnost a průjem způsobují cibuloviny jako je hvězdník, hyacinty a tulipány.

Jedovaté jsou i například plody okras-ných papriček a to těch, které jsou kula-té. Protáhlé jsou jedlé. Klivie a asparagus mají jedovaté plody. Pachipodium (mada-gaskarská palma) má jedovaté šťávy, což je nebezpečné při zalomení trnu, oleandr má jedovaté listy a květy, vyvolávající zvra-cení. Ve větším množství mohou ovlivnit i srdeční činnost.

A nejenom rostliny ovlivňují naše zdraví. Stále vlhká půda je plná škodlivých plísní a bakterií. Z toho plyne, že při každé ma-nipulaci s rostlinami je nutné dodržovat zásady hygieny.

(op)

Květina pomáhá i šKodíInteriér restaurace dotváří květiny. Mohou za pocit útulnosti, věnuje-li se

jim dostatečná péče, zdobí. Pokud ne, jsou spíš pro ostudu. Ještě příjemnější

je vědět, že některé rostliny na hosty mohou účinkovat vyloženě pozitivně.

Page 21: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 21

zahrádky

Volba materiálu posezení je na zahrád-ce nejenom otázkou vkusu, vládnoucích designových trendů či typem okolního prostředí, ale zejména praktičnosti. Každý materiál má něco do sebe, vyžaduje však skoro vždy určitou péči. Velmi oblíbené jsou materiály umělé – plast nebo umě-lý ratan, které se vyznačují jednoduchou údržbou a poměrně slušnou odolností vůči povětrnostním vlivům. Umělý ratan navíc působí velmi stylově, hodně rozšířený je v současné době i ve Středomoří, kde zú-tulňuje nejednu kavárničku či bistro. Jeho velkou výhodou je stálobarevnost a vý-robci o něm často tvrdí, že je prakticky nezničitelný. Provedení bývá v bílé nebo přírodní barvě. Výjimkou však není ani ra-tan černý. Nábytek stačí čas od času jen umýt vodou se saponátem. Pro větší zatí-žení, které se dá v restauračním provozu očekávat, je lépe vybírat z nabídky profi vybavení, ta mají pevnější konstrukci a ra-tan se vám třeba na konci noh židlí nezačne rozplétat.

Přírodní materiály jako je dřevo, musí být pro venkovní použití speciálně ošetře-ny. Nábytek z borového eventuelně smr-kového masivu je široce rozšířený, zejmé-na díky své cenové dostupnosti. Vyžaduje ale častou a pečlivou údržbu. Oblíbený je také akát. Je to dřevina, která se vyznaču-je přirozenou vysokou trvanlivostí a hou-ževnatostí. Nábytek z akátu je odolný vůči povětrnostním vlivům, vyžaduje však také dobrou údržbu. Dobré vlastnosti má i du-bový nábytek, který je poměrně odolný a například i modřín, jenž má velký obsah pryskyřice.

Z tropických dřev je na vrcholu popu-larity teak. Jako jedna z mála dřevin, ne-li jediná, se při přímém styku s vodou nebor-tí a nehnije. Ačkoli je teakové dřevo půvo-dem z exotických krajů, bez problémů snáší mráz a sníh. Pořízení nábytku z tohoto ma-teriálu je nákladnější záležitostí. Tedy po-kud víte, že musíte pořizovat tzv. kvalitu A, která obsahuje nejvíce olejové pryskyřice.

Takové výrobky pak opravdu odolávají ce-loročně povětrnostním vlivům a dřevo si zachovává dlouhodobě své vlastnosti.

Naopak kvalita C je tzv. běl. Takové dře-vo je mnohonásobně levnější, ale jeho vlastnosti nemají s teakem prakticky nic společného. Výrobky z kvalitního teaku se používají i v koupelnách, vyrábějí se z nich vany i umývadla. Teak je materiál mimořád-ně odolný, relativně nenáročný na údržbu. Udržovat se však musí – nejenom čistit, ale i čas od času napouštět speciálními oleji. Výrobky z něj vpodstatě vždy přežijí sa-motnou konstrukční pevnost výrobku. To znamená, že do teakového dřeva má smysl investovat pouze tehdy, když jsou dodr-ženy všechny důležité výrobní postupy, je použito nejkvalitnější kování a mnoho dal-šího. Jinými slovy – teakový zahradní ná-bytek je jenom tak kvalitní, jak precizně je vyroben. Už z toho důvodu lze doporučit všem nakupovat výhradně značkové a léty ověřené produkty.

Klasikou venkovních posezení je i náby-tek kovový. Kov je materiál, který působí

i pro zahradní nábytek přirozeným do-jmem. Lze ho velice dobře kombinovat se dřevem. Nevýhodou je nutnost pravidelné údržby. Zanedbání může způsobit velké problémy.

Zvláštní skupinou jsou lavice a stoly z betonu a kamene. Jsou jednoznačně nej-odolnější vůči povětrnostním vlivům i po-škození ze strany hostů. Hodí se však jen málokam. Takový nábytek zůstává v exte-riéru samozřejmě celoročně a získává zde s přibývajícími roky patinu.

A to je další aspekt, s nímž je při volbě nábytku do exteriéru počítat – skladnost. Nábytek skládací nebo stohovatelný bývá upřednostňován tam, kde není dostatek prostoru pro jeho zazimování. Nevýhodou je nižší stabilita a trvanlivost. Stabilní ná-bytek vyniká vysokou pevností a odol-ností proti mechanickému poškození. Nevýhodou je potřeba větších prostor pro uskladnění.

(op)

A je to tu zAse – jAroJe za pět minut dvanáct

na prověření stavu vybavení

restaurační zahrádky. Na co se

na podzim při jejím zazimování

jevilo dost času, může teď ohrozit

start sezony. Jestli jste přemýšleli

nad inovacemi, přijdou vám vhod

naše rady a doporučení.

Page 22: Gastro plus 01/2012

22 gastroplus 01/2012

pečivo

Chléb je český grunt

Chléb je jednou ze základních potra-vin i zdrojů energie. Každá země má svůj vlastní, specifický chléb a stejně je tomu i v případě České republiky. Tradiční český chléb je jedinečný nejen typickou chutí, ale především svou výživovou hodnotou a ne-zastupitelností v našem jídelníčku.

„Při nákupu chleba je třeba dát pozor pře-devším na jeho dostatečnou propečenost, střídka má být přiměřeně pórovitá a pruž-ná. Pokud tomu tak je, chléb se okamžitě po zmáčknutí vrátí do původního stavu. Správně upečený chléb je pravidelně formo-vaný a pěkně klenutý s čistou kůrkou zla-tohnědé barvy. Chuť a vůně chleba má být typicky ‚chlebová‘, aromatická po použitých surovinách,“ radí Luboš Suchý, manažer kvality SPAR ČOS.

Na trhu je široká nabídka různých druhů pečiva. Které z nich si ale vybrat? Odborníci se shodují, že pro náš organismus mají nej-větší přínos výrobky z celozrnné mouky,

tedy celozrnné pečivo, v němž je obsaže-no více zdraví prospěšných látek. Pro malé děti zhruba do deseti let je ovšem vhodněj-ší pečivo bílé, protože jejich organismus by se nedokázal vypořádat s tak velkým množstvím vlákniny, kterou celozrnné vý-robky obsahují.

Mezi spotřebiteli v České republice stále vedou klasické pekařské výrobky – tradiční chléb a rohlíky. Mnoho spotřebitelů však s ohledem na zdravý životní styl začíná dávat přednost pečivu z celozrnné mouky před bílým pečivem.

Druhy pečiva

Chléb je základní potravinou. Při jeho přípravě je použita mouka, voda, kvas, pří-padně droždí. Zpravidla se do chleba při-dává jedlá sůl a kmín. Chléb má hmotnost minimálně 400 g (vyjma krájeného) a peče se ve tvaru veky, bochníku nebo ve formě.

vícezrnné pečivo obsahuje v těstě mi-nimálně 5 % mouky z jiných obilovin, než

je pšenice nebo žito, případně luštěniny nebo olejniny.

Celozrnné pečivo musí podle zákona o potravinách a příslušné vyhlášky obsa-hovat minimálně 80 % celozrnných mouk z celkové hmotnosti pečiva. Celozrnné pe-čivo je proto bohaté na minerály, vitaminy, vlákninu a esenciální mastné kyseliny.

běžné pečivo obsahuje pšeničnou nebo žitnou mouku, přísady a přídatné látky. Obsah tuku je nižší než 8,2 %, cukru je méně než 5 % vzhledem k hmotnosti po-užité mouky.

toustový chléb je vhodný k přípravě svačinových sendvičů a k další tepelné úpravě.

speciální pečivo obsahuje kromě pše-ničné a žitné mouky další složku, jako obi-loviny, olejniny, luštěniny nebo brambory, a to v množství nejméně 10 % z celkové hmotnosti mlýnských výrobků (mouk).

jemné pečivo jsou pekařské výrobky, při jejichž výrobě bylo použito alespoň 8,2 % tuku nebo více než 5 % cukru na množství použité mouky.

trvanlivé pečivo má prodlouženou tr-vanlivost snížením obsahu vody na nejvý-še 10 %, s výjimkou perníků, preclíků a tr-vanlivých tyčinek s obsahem vody nejvýše 16 %. Trvanlivé pečivo může být plněné různými náplněmi, máčené, potahované nebo povrchově upravené.

Dopek (bake off) jsou předpřiprave-né (předpečené, případně předkynuté) vytvarované pekařské výrobky, následně zmrazené, určené k dalšímu tepelnému zpracování.

(red)

pečivo je záklaDní potravinaPečivo, a zejména chléb, je důležitou potravinou pro mnoho lidí na celém

světě. Obsahuje snadno využitelné sacharidy, a proto je významným

zdrojem energie. V pečivu se také nachází množství vitaminů, minerálních

látek a vlákniny. Jejich podíl závisí na tom, zda se jedná o pečivo světlé (z bílé

mouky) či tmavé (celozrnné).

víte, že…

Chléb je coby zdravá a biologicky —hodnotná potravina nedílnou sou-částí racionální výživy?Chléb tvoří pomyslnou základnu —výživové pyramidy?Chléb je významným zdrojem —energie a živin, především bílkovin, vitaminů řady B, železa, vápníku a vlákniny?Význam chleba v české historii —dokládá starý slovanský zvyk vítat hosty chlebem a solí.

Page 23: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 23

velikonoce

Velikonoce, na roz-díl od Vánoc, v Česku nejsou až tak známé a populární. Vánoce provází vlna komer-ce, způsobená tím, že se mnoho lidí snaží co nejvíc se obohatit na snaze ostatních sehnat svým blízkým nějaké dárky. Velikonoce jsou na tom v tomto ohledu o něco lépe. Vzhledem k tomu, že na Velikonoce se žádné dárky nedávají, tak člověka žádná velká nákupní horečka nepotká. Obchody zpestří jen nutná sezónní dodávka čoko-ládových králíčků, jinak se v tomto ohledu nic moc nemění.

Ale dost o nákupech a o komerci. Velikonoce mají i svou světlou strán-ku. Co se většině lidem vybaví při slově Velikonoce? Nejspíše kraslice a pomlázka. I když v poslední době tyto svátky čím dál tím víc upadají v zapomnění, pořád ještě mají v česku poměrně silnou tradici.

A teď něco málo přímo o svátcích. Velikonoce jsou i přesto, že jsou tak tro-chu „zastíněné“ Vánocemi, nejvýznam-nějším křesťanským svátkem. V těchto dnech křesťané oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce probíhají týden a každý den v tomto týdnu má svůj vlast-ní význam. První dny jsou Modré pondělí a Šedé úterý. Název obou dnů je odvozen podle barvy látky která se v těchto dnech vyvěšuje na kostelních oltářích. V tyto dny se uklízelo. Lidé museli vynést všech-ny věci ze svých chalup a kompletně je vymést. Nesměli vynechat ani místečko. Lidé tímto způsobem symbolicky vymetá-vali zimu ze svých duší.

Ve Škaredou středu se pro změnu vy-metaly komíny. Někdy se jí také říká Černá středa. Je to také den, kdy podle Bible

Jidáš zradil Ježíše. Zelený čtvr-

tek je pojmenován podle barvy stravy, která se v tento den jí. Ve čtvrtek by se totiž měla jíst jenom zelená strava, tzn. špenát, kopřivy, zelí a jiné zelené byliny. Stravování v tento den má zajistit pevné zdraví po celý rok.

Velký pátek je nejsmutnějším dnem svátků a zároveň nejsmutnějším dnem celého roku, neboť v tento den byl pod-le Bible ukřižován Ježíš. Křesťané si tuto tragickou událost připomínají v kostelech zvláštní bohoslužbou, při níž nezní varha-ny. Také se věřilo, že v tento den se oteví-rají skály se skrytými poklady. Podle této pověry mimochodem napsal Karel Jaromír Erben jednu ze svých balad ve slavné sbír-ce Kytice.

Zbývají poslední tři dny: Bílá sobota, Velikonoční neděle a Velikonoční pon-dělí. Sobota je bílá podle bílého roucha, v němž se přijímá křest. Ze soboty na ne-děli probíhá nejdůležitější Velikonoční noc, tzv. Velká noc. Ta je oslavou Kristova zmrtvýchvstání a symbolického vítězství světla nad temnotou. Lidé zapalují svíce jako symbolickou oslavu světla a nového života. O Velikonoční neděli je zvykem péct beránky a mazance a v žádném po-krmu v tento den by neměly chybět va-jíčka. Také je to den, kdy chlapci pletou pomlázky a děvčata barví vyfouknutá

vajíčka – kraslice. Velikonoční (původně červené) pondělí je posledním dnem Velikonoc. Název má odvozen od barvy,

na kterou se nejčastěji malovala vajíčka. V tento den chodí chlapci

mrskat děvčata pomlázkou. Ta je má omladit – zelené proutky jim mají do-

dat sílu a plodnost. I když v dnešní době se mrskání prezentuje spíše stylem „po-řádně jim vyprášíme kožich“. Dívky pak chlapce obdarovávají kraslicemi, které symbolizují znovuzrození života a jeho věčné trvání.

Velikonoce se po celém světě sla-ví jinak. Naši nejbližší sousedé, Slováci, Velikonoce slaví v podstatě stejně jako my, až na drobné rozdíly, jako například že v některých částech Slovenska se mís-to mrskání polévá vodou. Naproti tomu ve Spojených Státech už Velikonoce prakticky ztratily jakýkoliv náboženský význam. Většina rodin slaví tyto svátky tak, že rodiče dětem v sobotu večer po-schovávají malovaná vajíčka a děti je v ne-děli ráno hledají. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena a po-schovávána po domě a na zahradě veliko-nočním zajíčkem (easter bunny).

V Anglii a v Norsku se velikonoce slaví trochu netradičněji. V Anglii tradičně ženy přivazují muže k židlím a požadují peníze výměnou za jejich rozvázání. V Norsku zase tyto svátky provází tématika vražd a jejich řešení. Televizní stanice vysílají kriminální pořady a detektivky, například známý televizní seriál na motivy povídek Agathy Christie Hercule Poirot. Noviny pro změnu vydávají články o vraždách, ze kterých si může sám čtenář zkusit odvo-dit, kdo je pachatelem.

(red)

Jaro Je za dveřmiZima, sníh a Vánoce jsou pomalu pryč

a přichází opět jaro. To s sebou, kromě

teplejšího počasí a probouzející se přírody,

přináší další křesťanský

svátek – Velikonoce.

Page 24: Gastro plus 01/2012

technologie

Když se řekne jídelní lístek, každý z nás si představí papírový, nějakým stylem poskládaný, seznam všeho, co daná re-staurace nabízí. Kromě číšníka je to prv-ní věc, se kterou se zákazník v restaura-ci potká. Dnes a denně můžeme narazit na menu, které se zákazník doslova bojí otevřít. Co byste ovšem řekli tomu, kdy-by se před vámi na stole objevila malá krabička, ve které by vás přímo bavilo listovat a vybírat si a hlavně objednávat. Zmiňovanou krabičkou není nic jiného než celosvětově populární iPad.

Ačkoliv spoluzakladatel společnosti Apple, Steve Jobs, již není mezi námi, tak jeho odkaz žije stále dál. Co zákazníka na první pohled nadchne je design, díky kterému se zákazník bude cítit v menu velice pohodlně a bude si s ním přímo hrát. „Vycházíme vstříc každému klientovi a do puntíku se snažíme vyhovět jeho po-žadavkům. Chcete, aby Váš jídelní lístek vy-padal jako noviny, stará mapa, pergamen, nebo aby měl motivy starého Japonska? Nic není pro naše grafiky problém,“ řekl Tomáš Zálužanský, jednatel společnosti iMenu.

Podle průzkumů ze zahraničí, kde obdob-ný systém funguje, tak podobná změna jí-delního lístku dokázala zvýšit prodej o cca 20 %, což už není zanedbatelné číslo. Vše je dáno jednoduchou filozofií samotného přístroje. Zákazníky baví projíždět menu a koukat se, co by si mohli dát. Díky tomu si kromě hlavního chodu mnohem častě-ji objednají i doplňkové zboží, jakými jsou nápoje, zákusky, předkrmy atd. „Samotné menu lze udělat v několika jazykových pro-vedeních, díky čemuž se i cizinci mohou cítit jako doma,“ doplnil Zálužanský.

Nejde však jen o design a uživatelsky jednoduché prostředí. To nejdůležitější je rychlost a cena. Tablety iPad jsou hostovi celou dobu k dispozici, což znamená, že už nemusí čekat na příchod číšníka a bez-drátově může rovnou objednávat. „Kromě přípravy jídelního lístku nabízíme i propojení s kasovním systémem klienta, aby vše probí-halo co možná nejjednodušeji. Cena s deseti tablety a propojením s kasovním systémem se pohybuje okolo 20 tisíc za systém a 90 ti-síc za hardware, což je v porovnání s ostat-ními velice nízká částka,“ srovnal situaci Zálužanský.

Nové technologie nám stále ťukají na dveře a to i v pohostinství. Pokud chcete své zákazníky zaujmout a zároveň i potěšit, tak tady se vám nabízí jedna z možností. Menu na iPadech nikdy nevystřídá profe-sionální obsluhu nebo skvělého kuchaře. Důležité je, že nadchne zákazníka, který se k vám bude chtít několikrát vrátit.

(red)

BuDouCnost KlePe na Dveře

kalendář gastronomických akcí duben/červen 2012

3.–5. 4. InteRFooD – mezinárodní specializovaná výstava s konferencí; St. Petersburg, Rusko4.–6. 4. BaKeRY&ConFeCtIoneRY InDustRY – 3. specializovaná výstava vybavení a přísad pro pekařský a cukrářský průmysl; Kyjev, Ukrajina12. 4. 2012 vInařstvÍ RoKu 2011 – slavnostní vyhlášení nejlepšího vinařství v ČR za rok 2011 a představení nového ročníku Salonu vín ČR 2012; Praha, ČRwww.vinarstviroku.cz12. a 13. 4. 2012 HosPItalItY & touRIsM suMMIt 2012 – odborná gastronomická konference; Praha, ČR12.–15. 4. sloW FooD – mezinárodní veletrh s přímým prodejem; Stuttgart, Německo14. a 15. 4. salone naZIonale Delle saGRe enoGastRonoMICHe – gastronomický veletrh; Ferrara, Itálie18. a 19. 4. FooDteCH – gastronomický veletrh; Malmö, Švédsko20.–22. 4. BIostYl – 7. veletrh zdravé výživy a zdravého životního stylu; Praha, ČR24.–27. 4. GastRo noRD – gastronomický veletrh; Stockholm, Švédsko24. a 25. 4. FooD to Go – veletrh jídla a nápojů; Krakow, Polsko24.–26. 4. olIve eXPeRIenCe – mezinárodnní veletrh olivového oleje; Porto, Portugalsko

25.–27. 4. vÍno & DelIKatesY – 15. mezinárodní veletrh pro gastronomii; Praha, ČR25.–28. 4. vInoRDIC – gastronomický veletrh; Stockholm, Švédsko27. 4.–1. 5. KoCHBuCHMesse – gastronomický veletrh; Graz, Rakousko8.–11. 5. FluIDtRans CoMPoMaC – veletrh nápojů; Miláno, Itálie9.–11. 5. sIal CHIna – mezinárodní výstava a veletrh pekařství a cukrářství; Šanghaj, Čína9.–12. 5. InGa – mezinárodní gastronomický veletrh; VINOVITA – mezinárodní vinařský veletrh; HOTEL&GASTROTEH – mezinárodní gastronomický a hotelnický veletrh; Zagreb, Chorvatsko10.–12. 5. BaKeRY CHIna 2012 – mezinárodní výstavy a veletrh pekařství a cukrářství; Šanghaj, Čína12.–13. 5. oRGanIC – výstava gastronomie a jídla, výrobní techniky a vybavení; Štětín, Polsko22.–24. 5. vItaFooDs euRoPe&FInIsHeD PRoDuCts eXPo – mezinárodní veletrh; VITAFOODS EUROPE; Ženeva, Švýcarsko1. a 2. 6. slavnostI PIva;� České Budějovice, ČR13.–15. 6. MoDeRn BaKeRY MosCoW – moderní pekařství a přísady do jídla; Moskva, Rusko24.–26. 6. Gusto ItalIa – gastronomický veletrh italské kuchyně; Kolín, Německo

Kompletní kalendář akcí naleznete na www.gastroplus.cz. Redakce nezodpovídá za změny v termínech.

24 gastroplus 01/2012

Page 25: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 25

Page 26: Gastro plus 01/2012

25.–27. 4. 201225.–27. 4. 201225.–27. 4. 2012

15. mezinárodní veletrh pro gastronomii

Partneři projektu

www.vinodestilaty.czwww.vinodestilaty.czwww.vinodestilaty.cz

Výstaviště Praha HolešoviceČeská republika

Denně 11 – 14 hod pro odborníky14 – 20 hod pro veřejnost

Výstaviště Praha HolešoviceČeská republika

Denně 11 – 14 hod pro odborníky14 – 20 hod pro veřejnost

Výstaviště Praha HolešoviceČeská republika

Denně 11 – 14 hod pro odborníky14 – 20 hod pro veřejnost

Šunky k vínuNejvybranější čaje světa

Sklo nejen pro vínoSpecialista na sýryPartner tuzemských delikates

26 gastroplus 01/2012

Page 27: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 27

generální partner hlavní partner hlavní mediální partneři pořadatel za podpory ve spolupráci ve spolupráci organizátor

mediální partneřipartneři

REGISTRACE na www.pizza-cup.cz/registrace

Finále proběhne 22. 9. 2012 v Praze www.pizza-cup.cz

Mistrovství ČR v přípravě italské pizzyPizza cup 2012

MLÉKÁRNA OPOČNO1936

PřIhlAšTE SE do PIzzA CuPu

A zíSkEjTE zájEzd do lAS VEGAS

Page 28: Gastro plus 01/2012

28 gastroplus 01/2012

Conventia, s.r.o. Václavkova 169/1, 160 00 Praha 6 Tel./Fax: 220 515 102 IČ: 290 21 332, DIČ: 290 21 332

Celostátní soutěž Czech Hotel Awards pořádaná společností Conventia,vyhlašují soutěž Hotel roku 2012

více informací na www.hotelawards.cz

Generální partner:

Zlatý partner: Stříbrný partner:

Bronzový partner:

Mediální partneři:

Č I S T Ě E K O L O G I C K Y

2012

winner

IN CZECH REPUBLIC

HOTEL ROKU

HOTEL OF THE YEAR

2012

winner

IN CZECH REPUBLIC

HOTEL ROKU

HOTEL OF THE YEAR

2012

winner

HOTEL ROKU

CONGRESSHOTEL OF THE YEAR

IN CZECH REPUBLIC

2012

winner

HOTEL ROKU

SPA &WELLNESSHOTEL OF THE YEAR

IN CZECH REPUBLIC

2012

winner

IN CZECH REPUBLIC

HOTEL ROKU

HOTEL OF THE YEAR

Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Hotel roku 2012 proběhne dne 14.6. 2012 v Prùmyslovém paláci na výstavišti v Praze

hlasujte pro svùj nejoblíbenìjší hotel

www.hotel.cz

Tato soutěž probíhající v rámci pres-tižních Czech Hotel Awards pořádaných společností Conventia s.r.o. nemá v Česku obdoby a v posledních letech ji lze označit za největší konanou akci v rámci hotelnic-tví u nás.

Ocenění Hotel roku 2012 je udělo-váno ve čtrnácti zastoupených kra-jích hned v několika kategoriích a hotely tak mohou získat ocenění za nej-lepší tříhvězdičkový, čtyřhvězdičko-vý či pětihvězdičkový hotel, za nejlepší

wellness&spa hotel a nejlepší kongresový hotel. Na základě hlasování odborné poro-ty a veřejnosti pak bude vybrán absolutní vítěz v každé kategorii. Oficiální hlaso-vání začíná právě nyní na www.hotel.cz a www.hotelawards.cz.

Slavnostní galavečer s vyhlášením výsledků proběhne 14. června 2012 v Průmyslovém paláci na Výstavišti.

Velkolepá show nabídne prostor pro nejrůznější prezentace, ochutnávky a spo-lečně s bohatým programem se postará o nezapomenutelný večer.

(pr)

Jste hrdým majitelem hotelu, který si získává na základě výborných

služeb stále větší oblibu? Nabízíte něco specifického, co jiné hotely

nemají? Je váš hotel osobitý a výjimečný? Pak by vám neměla ujít jedinečná

příležitost, jak jej představit ještě většímu množství návštěvníků.

Přihlaste svůj hotel do soutěže o titul Hotelu roku 2012!

PRoslavte svůj Hotel v soutěžI CZeCH Hotel aWaRDs

Page 29: Gastro plus 01/2012

gastroplus 01/2012 29

design & styl

Vezměte úklid pevně do ruky

Je vždycky po ruce, dobře vypadá a hravě si poradí s nečistota-mi na podlaze i na sto-le. AKU vysavač znač-ky Bosch je praktický úklidový pomocník s kapacitou až 300 ml. Elegantní štíhlý pří-stroj lze používat jako tyčový, nebo jej hra-vě proměnit na ruční. Vyrábí se ve třech ba-revných provedeních: černé, fialové nebo perleťově bílé.

Za lepší voduNa český trh přichází novinka z dílny

designéra Karima Rashida. Pro všech-ny, kdo si potrpí na designové a funkční doplňky, rádi dodržují svůj pitný režim, sportují, cestují nebo u sebe prostě rádi nosí láhev s čerstvou vodou, je tu Bobble, designová lahev z recyklované-ho plastu se zajímavými vlastnostmi.

Je opatřena uhlíkovým filtrem, který zachycuje nečistoty a filtruje tak vodu přímo při její spotřebě.

Zdravé a komfortní vaření Společnost ETA a.s. uvedla na trh dvě no-

vinky pro šetrné a zdravé vaření – kuchyň-ské nádobí ETA ELIT line a Elektrický tlako-vý hrnec ETA 3v1. Ten zastoupí nejen vaření pod tlakem, ale také rýžovar a hrnec pro po-malé vaření, který si v současné době získá-vá stále větší oblibu.

Funkce, kvalita, design a inovaceDesign u značky RÖSLE nezůstává za kvalitou a funkčností pozadu. Svědčí

o tom mnohá prestižní ocenění za design. Mezi nejzajímavější současné novin-ky patří například struhadla s elektro-chemicky ostřenými břity, pomocníkem pro zavařování je nový odpeckovač ovoce, který rychle a bez nepořádku zbaví švestky nebo třešně pecek, aniž by deformoval jejich tvar. Pro každý typ suro-vin, které je potřeba krájet, nabízí RÖSLE prkénka z bukového dřeva se sadou plastových podložek různých barev.

Optimální péče o prádlo Díky inovativní technologii tepelného čer-

padla blueTherm dovedou nové sušičky vý-znamným způsobem uspořit energii. Sušičky Siemens, vybavené tepelným čerpadlem, mají bezkonkurenčně nejnižší spotřebu ze všech sušiček ve své třídě. Spotřeba zůstává stejně nízká po celou dobu jejich životnosti.

K nejúspornějším sušičkám na trhu pat-ří Siemens WT 46W562BY a WT 46W561BY s tepelným čerpadlem. Ve srovnání s ostatní-mi modely ve své třídě uspoří až 50 % elek-trické energie.

Page 30: Gastro plus 01/2012

30 gastroplus 01/2012

mladá gastronomie

Amundsen Cup 2012 v BlAnsku

Ve středu 28. března 2012 se v Blansku bude  konat  již  9.  ročník  juniorské  bar-manské  soutěže  Amundsen  Cup.  Akci pořádá  Střední  škola  gastronomic-ká,  s. r. o.,  ve  spolupráci  s  Kulturním střediskem města Blanska.

Klání v technice přípravy, jakosti drin-ků, originalitě ozdob i názvů, ale i v cel-kovém vystupování před diváky proběhne od 10 hodin ve velkém sále Dělnického domu Blansko. Osvědčený dlouholetý ga-rant soutěže – firma Stock, a.s. – již aktua-lizuje své portfolio, aby následně zveřejně-né propozice soutěže umožnily soutěžícím reagovat na nejnovější trendy v nápojové gastronomii. Organizátoři zvou všechny, kterým je blízký svět barmanů a koktejlů, k návštěvě. Vstup pro diváky je zdarma.

Součástí letošního ročníku, tak jako loni, bude navíc doprovodný program v rámci projektu „Moderní gastronomické trendy ve výuce“, financovaného z Evropského sociálního fondu, který v současné době Střední škola gastronomická realizuje. Jedná se o zakomponování nejmoderněj-ších poznatků z barmanské a sommelier-ské praxe do výuky, čímž chce škola při-spět k větší konkurenceschopnosti svých absolventů na trhu práce.

Samotný doprovodný program bude mít podobu prezentace projektu široké veřej-nosti, semináře pro odborné pedagogy a také workshopu, jehož cílem je vzájem-ná výměna zkušeností mezi školami, takže šanci zvýšit kvalitu své profesionální pří-pravy budou mít i studenti jiných odbor-ných škol.

Martin JaglářStřední škola gastronomická, s. r. o.

TesComA junior Cup 2012Střední  škola  hotelová  Zlín,  s. r. o., 

Vás zve na 10. ročník koktejlové soutěže Tescoma junior cup 2012, kterou organi-zují žáci třetího ročníku v rámci své roč-níkové práce.

Soutěž se uskuteční 12.  dubna  2012 od 14. hod. v hotelu Baltaci Atrium ***** Zlín. Hosté se mohou těšit nejenom na sou-těžní klání mladých barmanů z celé České republiky i ze zahraničí, ale také na bohatý doprovodný program. Přijďte nás podpořit a strávit příjemné odpoledne.

Bližší informace najdete na www.strednihotelova.cz

Těší se na Vás žáci 3. ročníkuSŠH Zlín, s.r.o.

rAdegAsT Birell Cup leTos po jedenáCTé

Ředitelka Střední školy potravinář-ské a služeb Brno, RNDr. Jana Marková vyhlašuje

11. ROČNÍK SOUTĚŽE JUNIORŮ A ELITE VE ZNALOSTECH O PIVU, V ČEPOVÁNÍ A SERVISU PIVA A MÍCHÁNÍ NÁPOJŮ S PIVEM – RADEGAST BIRELL CUP 2012

Tato soutěž se uskuteční tradičně v ne-tradičním prostředí školního hřiště a při-lehlých prostorách dne 10.  května  2012 v 10.00 hodin.

Záštitu nad soutěží převzal Plzeňský Prazdroj, a.s. Plzeň.

Garantem soutěže je Asociace číš-níků ČR, pobočka JIŽNÍ MORAVA A VYSOČINA.

Partnerem soutěže je firma Rémy Cointreau Czech Republic, s.r.o.

Veškeré informace získáte na telefon-ním čísle 606 789 272.

Radek Bušina

lABský pohár 2012V pořadí již 9. ročník juniorské bar-

manské soutěže v kategorii junior classic a 4. ročník v kategorii profi flair Labský pohár Rudolf Williams Cup 2012 se usku-teční 31. května 2012.

Od 10 do 17 hodin jste zváni do pardubic-kého Afi Palace ke shlédnutí barmanských výkonů.

Pořadatelem je Labská hotelová střední odborná škola a Střední odborné učiliště Pardubice, s.r.o., ve spolupráci s Českou barmanskou asociací.

gAsTro hrAdeC 2012

Ve čtvrtek 19. dubna 2012 se uskuteční VII. ročník soutěže o titul Mistr republi-ky kuchař a cukrář a zároveň XVII. ročník národní  soutěže kuchařského a cukrář-ského umění Gastro Hradec 2012.

Pro tento rok jsou v soutěži zakompo-novány poslední změny v zadání jednotli-vých kategoriích na základě nových propo-zic světové kuchařské asociace WACS pro kuchařskou olympiádu IKA 2012.

Zajímavostí soutěže je prezentace vý-robků SENIOR KLUBU AKC, která ukazuje krásu tradiční gastronomie 19. a 20. stole-tí. Uskuteční se i soutěž ve vyřezávání ovo-ce a zeleniny.

Page 31: Gastro plus 01/2012

gastroplus 02/2012 31

Střední  škola  gastronomická,  s.r.o. Blansko po dvou letech bilancuje svůj pro-jekt, spolufinancovaný z fondu ESF. Jedná se o zakomponování nejaktuálnějších po-znatků z barmanské a sommelierské praxe do výuky, čímž chce škola přispět k větší konkurenceschopnosti  svých  absolventů na trhu práce.

SŠ GASTRONOMICKÁ, S.R.O. BLANSKO

…je soukromou školou, která si za dobu své existence vydobyla prestiž v celém regi-onu. Vedle čtyřletého oboru Cestovní ruch vyučuje tříletý obor Kuchař-číšník / Barman-sommelier s následnou možností dvoule-tého nástavbového studia Gastronomický management. Studium probíhá atraktivní formou s množstvím moderních výukových prvků (praktická výuka, zájezdy, exkurze, cvičné akce – opravdová „škola hrou“). Mezi významné aktivity školy patří také komplex-ní příprava rautů a každoroční pořádání bar-manské soutěže Amundsen cup.

PROFIL ABSOLVENTA

Absolvent daných oborů je připraven pro výkon povolání kuchař, číšník, barman, sommeliera a následně pracovník nižšího a středního managementu v gastronomic-kých provozech, příp. pro podnikatelskou činnost v pohostinství. Na základě svého od-borného vzdělání se tedy absolvent pohybu-je v intencích přípravy pokrmů, obsluhy a je také připraven zajišťovat provoz výrobních a odbytových středisek.

Vzhledem k faktu, že realita v praxi vyža-duje mnohem širší záběr, zejména směrem

k barmanství a sommelierství, vytvořila ško-la pro své žáky tento projekt, který jim mo-derní a atraktivní formou maximálně přiblíží svět barmanství, sommelierství a celé nápo-jové gastronomie. Absolvent pak bude scho-pen vykonávat činnosti i v těchto zajímavých oblastech a výrazně tak zvýší svoje šance na trhu práce.

Projekt MODERNÍ GASTRONOMICKÉ TRENDY na Střední škole gastronomic-ké, s.r.o., zaměřený na posílení výuky BARMANSTVÍ A SOMMELIERSTVÍ, je reali-zován od května 2010. Do projektu se zapo-jilo přibližně 100 žáků školy a 11 pedagogic-kých pracovníků školy. Celková doba trvání projektu je 24 měsíců.

PARTNEŘI PROJEKTU

Národní  vinařské  centrum,  o.p.s.  –  přednášky odborníků, zprostředkování me-todických pomůcek, exkurze do vinařských expozic.

Vingal, s.r.o. – přednášky odborníků, pře-dávání poznatků z oblasti managementu a marketingu vinotéky, účast na vinařských akcích.

Bravín group, s.r.o. – zajištění praxe pro studenty, předávání poznatků z oblasti ma-nagementu a marketingu prodeje nápojů, zejména vína.

INFORMACE O PROJEKTU

Hlavní cíl projektu:

Zpracováním kompletního zázemí pro výu-ku a zařazením moderních trendů v barman-ství a sommelierství ještě více zkvalitnit od-bornou výuku na škole, pohotověji reagovat

na potřeby zaměstnavatelů a umožnit tak svým žákům lepší uplatnění na trhu práce.

Konkrétní obsah projektu:

rozšíření výuky o aktuální trendy v oblasti —barmanství a sommelierstvímodernizace učeben pro praktickou —výuku prohloubení znalostí a dovedností žáků —aplikace prožitkové pedagogiky (zájezdy —a exkurze)zpracování odborných textů a didaktic- —kých pomůcek zpracování metodických materiá- —lů pro předmět Základy barmanství a sommelierstvíbudování inovativních výukových jed- —notek (přednášky odborníků, simulační hodiny)posílení spolupráce školy s externími —partnery z řad podnikatelských subjektů

Výběr z již uskutečněných projektových zájezdů, exkurzí a přednášek:

Západní Čechy (pivovar Gambrinus, —Likérka Stock Plzeň, muzeum Becherovky)Praha (pražský „barový trojúhelník, Czech —Ice Bar, Muzeum kávy)Jižní Morava (vinařské závody a vinice, —Salon vín ČR Valtice)Prostějov a Olomouc (likérka Starorežná, —desénový bar Meex)Střední a severní Čechy (Lobkovické —zámecké sklepy, Vinařská expozice v Litoměřicích)Brno (pivovar Starobrno, exkurze v Caffé —Minor, pivovar Pegas, koktejlový bar Absolut)Vizovice (arcibiskupské sklepy, výrobna —destilátů Jelínek)a mnohé další… —

Martin Jaglář, Střední škola gastronomická, s.r.o.

PROJEKT „Moderní gastronoMické trendy na střední škole gastronoMické, s.r.o.“ ZAMĚŘENý NA BARMANSTVÍ A SOMMELIERSTVÍ

Page 32: Gastro plus 01/2012

novinky

Velikonoční luxusní nádiVka s kopřiVou

Velikonoční luxusní nádivka s kopřivou je limitovanou edicí značky Pa^té du Chef, která je speciálně připravena na Velikonoce roku 2012.

Nádivka je vyráběna dle tradiční recep­tury a obsahuje vepřovou šunku, kopřivy a vajíčka.

Velikonční nádivka je vyrobena ve stylu paštik značky Pa^té du Chef a tudíž si ji nej­lépe vychutnáte vychlazenou a servírova­nou s oblíbeným pečivem.

ochutnejte noVý jogurt s konopným semínkem či arónií

Nový Florian Active si můžete vychutnat ve dvou podobách, jako jogurt nebo jo­gurtový nápoj.

Probiotické kultury a zdroj vápníku však nejsou jedinými be­nefity, které tato řada nabízí. V nápoji se se­tká jahoda s černým rybízem, nebo sladká hruška s jemnou pi­kantností hřebíčku.

Stálicí na trhu je chuť aloe vera. V jo­gurtech se jahody snoubí s brusinkou, borůvka s arónií a meruňky s konopným semínkem.

Známé druhy ovoce společně s méně obvyklými tak v nečekané kombinaci nabí­zí nové chuťové zážitky i pozitivní působe­ní cenných surovin.

ochucená neperliVá Voda s příchutí mandarinek

Nová příchuť, na trhu dosud ne­poznaná, nabízí v Dobré vodě osvě­žující a nezamě­nitelnou jemnou chuť čerstvých mandarinek.

M a n d a r i n k a tak doplňuje pět dosavadních leh­kých a jemných příchutí neperli­vé Dobré vody.

Všech šest příchutí – hruš­ka, bezinka, bílé hrozny, malina, ja­hoda a mandarin­ka – je obohaceno vitaminem C.

Page 33: Gastro plus 01/2012

Zlatopramen radler citrón a Zlato­pramen radler pomeranč se zázvorem – to jsou dva nové produkty, které pro nad­cházející sezonu posílá na český pivní trh značka Zlatopramen 11°. Zavedením pra­vého, chuťově vyváženého a z přírodních surovin vznikajícího radleru tak vychází vstříc spotřebitelům, kteří si v posled­ních letech ochucená piva velmi oblíbili. citrón zůstává u pivních mixů nejžáda­nější příchutí, pomeranč se zázvorem na­bízí originální, lehce pikantní a lahodnou novinkovou kombinaci chutí vyžádanou přímo konzumenty. takzvané radlery si totiž i přes snížený obsah alkoholu ucho­vávají typickou jemnou pivní hořkost a svou osvěžující chutí vybízí k napití ne­jen v létě, ale po celý rok.

Zlatopramen radler citrón i pomeranč se ZáZVorem Vstupují na pole piVních mixŮ

Novinkové nízkoalkoholické nápoje Zlatopramen Radler citrón a Zlatopramen Radler pomeranč se zázvorem vznikají kom­binací piva Zlatopramen 11° se šťávou z pří­rodního ovoce. Receptura je originální a čes­ká. Nápoj neobsahuje žádné konzervanty. Výsledkem je chmelově nahořklá a zároveň ovocná chuť. Zakoupením originálního Zlatopramen Radleru, namíchaného pod­le vlastní receptury dále zákazník získává jistotu, že dostane vždy a všude chuťově totožný nápoj, což nelze zaručit v přípa­dě míchání nápojů typu radler „na stole do skla“. V těchto případech chuť výsled­ného mixu závisí na kvalitě a chuti použi­tého piva a limonády a poměru vzájemné­ho namíchání.

od nápadu po realiZaci

Přípravy na uvedení novinek Zlatopramen Radler citrón a Zlatopramen Radler po­meranč se zázvorem zabraly celý uplynu­lý rok. Kromě výběru vhodné značky piva bylo ve spotřebitelském průzkumu potřeba zjistit, jaké příchutě oslovení respondenti

preferují. Ve spojení s pivem lidé nejvýše hodnotili citrónovou příchuť, následoval pomeranč a zázvor. „Název Radler je garan-ce kvality. V zahraničí má dlouhou tradici. My jako jediný český výrobce můžeme název pou-žívat, protože vlastníme ochrannou známku,“ konstatuje marketingový ředitel společnos­ti HEINEKEN Česká republika Jiří Rákosník. „Radler citrón představuje osvěžující přírodní chuť. V případě Radleru pomeranč se zázvo-rem chceme nabídnout lahodnou a lehce pi-kantní, zkrátka originální kombinaci,“ dodává Jiří Rákosník.

o stupeŇ lepŠí chuŤ přírodního oVoce

Zlatopramen Radler citrón a Zlato­pramen Radler pomeranč se zázvorem mají nižší obsah alkoholu (2%), osvěžující ovoc­ně­nahořklou chuť a skvělou pitelnost. Jsou jako stvořené pro mladé a aktivní lidi, kte­ří rádi zkoušejí nové a inovativní produkty a zapojují se do společenského dění a zába­vy. Podle doporučení výrobce Zlatopramen Radler chutná nejlépe vychlazený z pivní sklenice. Poskytuje osvěžení a dodává ener­gii po různých druzích sportu a hodí se k celé řadě jídel. Prodávat se bude v půllitrových skleněných lahvích a půllitrových plechov­kách. Zlatopramen Radler citrón dále při­chází na trh i v 1,5litrové Maxilahvi, která se hodí pro různé outdoorové aktivity s přáte­

li. Na hudebních festivalech a letních akcích pak bude novinka k dispozi­ci i čepovaná přímo ze sudů.

odkud přiŠel radler

Historie nápoje s názvem Radler je stará více než sto let. Podle dostupných zdrojů existuje celá řada historek spojených s jeho vznikem, ta nejrozšířenější říká, že Radler vznikl v Německu, kde ho rádi popíjeli „radle­ři“ čili rekreační cyklisté. Radler sportovce

občerstvil a dodal jim energii po dlouhých výšlapech do terénu.

piVní mixY jako noVý segment naŠeho trhu

Nyní se obliba ochucených piv vrací – a to nejen v Čechách, ale i v sousedních zemích. Tzv. pivní mixy se stávají samostatnou pivní kategorií a nedílnou součástí pivního port­folia. Od dubna 2011 do konce roku koupili spotřebitelé v maloobchodní síti v České republice celkem 75 000 hektolitrů ochu­ceného piva. Největších úspěchů pivní mixy dosáhly v letní sezoně, kdy představovaly až 2,6% podíl na českém pivním trhu.

Zlatopramen radler Ve Fata morganĚ neBYl příZrakem

Zlatopramen Radler byl premiérově představen v polovině března, tedy půl měsíce před oficiálním vstupem na trh. V pražské tropické Fata Morganě ho pří­tomným představili Boris Rajdl a Kristina Benkovičová z marketingového týmu znač­ky Zlatopramen, ve společnosti ředite­le marketingu české pobočky Heinekenu Jiřího Rákosníka. O den později jej mohli poprvé ochutnat konzumenti na udílení hudebních cen Žebřík v Plzni. Přijetí obou variant Zlatopramen Radleru při těchto pří­ležitostech bylo vřelé, claim O stupeň lepší chuť přírodního ovoce jednoduše sedí.

(pr)www.heinekenceskarepublika.cz

Značka Zlatopramen reaguje na oBliBu piVních mixŮ

gastroplus 01/2012 33

Page 34: Gastro plus 01/2012

zajímavosti

Finlandia předala ocenění českým barmanským jedničkám

Finlandia Vodka předala 20. února ocenění barmanům, kteří se účast-nili za Českou republiku 14. ročníku Finlandia Vodka Cupu, prestižní me-zinárodní barmanské soutěže. První cena putovala k Radimovi Habartovi (na fotografii) z Pivovarského domu. Jeho koktejl s obsahem 24karátového zlata s příznačným názvem Golden Eye mu totiž letos zajistil postup do velkého finále ve Finsku. Další dvě ocení převzali za své koktejly Vítězslav Cirok a Milan Zaleš. Cenu popularity získal Lukáš Korotvička.

nejprodávanějšímu rumu na světě je již 150 letSpolečnost Bacardi byla založena 4. února 1862 ve městě Santiago de Cuba, když don Facundo Bacardi zakoupil malou palírnu.

Po letech experimentování rozšířil výrobní proces o kroky, které nikdy předtím součástí výroby rumu nebyly a způsobil tím v odvětví destilátů převratné změny. Vrcholně zruční Maestros de Ron (mistři míchání) se i nadále řídí stejnými přísnými požadavky, které stanovil don Facundo Bacardi přesně před 150 lety.

jubilejní ročník vinařských litoměřic zve všechny milovníky dobrého vína

Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a bílé, Svatovavřinecké, Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Rulandské modré – především těmto odrůdám se daří ve vinařské oblasti Čechy. Každý rok z vinic od Prahy, přes Beroun, Kutnou Horu,

Litoměřice a podél Labe od Mělníka až po Ústí nad Labem vzejde řada vel-mi zajímavých vín, jejichž charakter je dán specifickými půdními a klima-tickými podmínkami. Mimořádnou příležitost na jednom místě posoudit mnohotvárnost vín i odlišnosti jed-notlivých ročníků pocházejících nejen z Čech, ale také z Moravy, a porovnat je s víny zahraničními nabízí 10. roč-ník mezinárodní výstavy Vinařské Litoměřice ve dnech 13. a 14. dubna.

budějovický budvar loni výrazně zvýšil prodej piva

Budějovický Budvar, n. p., zvýšil v roce 2011 prodej piva meziročně o 5,5 % na celkový objem 1,32 mil. hektolitrů. Na vynikajícím výsledku se podílel především export, který byl nejvyšší v historii pivovaru a mezi-ročně vzrostl o 7,8 %. V tuzemsku činil nárůst objemu 3,4 %. Prodej vlajkové-ho produktu – světlého ležáku značky Budweiser Budvar – se zvýšil o 6,5 %. Podíl lahvového piva na prodejích se meziročně zvýšil o 10,5 % a jeho objem poprvé překonal hranici 800 000 hek-tolitrů. Podnik dosáhl také meziroční-ho nárůstu tržeb o 1,9 %.

34 gastroplus 01/2012

Page 35: Gastro plus 01/2012

Fairtradové školyFairtradové školy jsou sou-

částí kampaně Fairtradová měs ta – mezinárodní iniciativy označování míst, kde je pod-porován fair trade. Cílem kam-paně je osvěta v oblasti fair trade a podpora prodeje fair-tradových produktů v daném místě. První dvě Fairtradové školy v České republice jsou Masarykova ZŠ, Litoměřice a SŠ a JŠ Volyně.

Status Fairtradová škola mohou získat školy na všech úrovních vzdělávacího systé-mu. Dávají jím najevo svou společenskou odpovědnost a zájem o globální rozvojové vzdělávání.

národní týmy akc čr přivezly zlato ze stuttgartu Juniorský národní tým a Národní tým AKC ČR se zúčastnily 11. února soutě-

že Intergastra 2012 ve Stuttgartu. Pro Českou republiku vybojovaly tři zlaté me-daile. Z Juniorského národního týmu byli oceněni Zuzana Sychrová, cukrářka z Restaurace U Zlaté Studně a Jakub Vobořil, kuchař z hotelu Yasmin, Restaurant Noodles, z Národního týmu cukrářka Pavlína Klopfštoková, vedoucí učitelka odbor-ného výcviku SŠŘaS Děčín.

zájem o potravinovou pomoc stále roste

Česká federace Potravinových bank, o.s., ročně rozdělí humani-tárním a charitativním organizacím na 300 tun potravin, které jí věnují partnerské obchodní společnosti.

Jednou z nich je i velkoobchodní ře-tězec MAKRO/METRO Cash & Carry, jehož podíl na celkovém objemu da-rovaných potravin tvoří 15 až 20 %. V uplynulých dvou letech řetězec vě-noval Potravinové bance zboží za té-měř 2 miliony korun, na Slovensku pak za 305 tisíc eur. „Jsme velkoobchodní řetězec, jehož obrat tvoří z 90 % prodej potravin. Spolupráce s Potravinovou bankou je pro nás logickou volbou a zá-roveň pilířem naší strategie pro oblast společenské zodpovědnosti. Potraviny s krátkou dobou spotřeby patří primár-ně lidem v nouzi, nikoliv do kafilerie či odpadu,“ říká Romana Nýdrle, ředitel-ka korporátní komunikace, a dodává: „Potravinová banka je pro nás spoleh-livým partnerem pro distribuci potra-vinových přebytků při zachování stan-dardů kvality. Tuto formu spolupráce můžeme vřele doporučit.“

vyzkoušejte recepty od „šéFa“Společnost SPAR ČOS pokračuje také letos ve spolupráci s šéfkuchařem Zdeňkem

Pohlreichem. Jednou z novinek je celoroční vzdělávací pořad rádia Kiss „Na minutku šéfe“. V něm se posluchači dozví o běžných i exotických potravinách a jejich kulinářském využití.

Informace najdou zákazníci rovněž v letácích INTERSPAR a SPAR, na facebooku a webu společnosti SPAR ČOS.

gastroplus 01/2012 35

Page 36: Gastro plus 01/2012

r&h news

36 gastroplus 01/2012

Nový šéfkuchař a Nové meNu v trattorii aldeNte

Originální italská trattoria a vineria Aldente v Praze má nového šéfkucha-ře. Šestapadesátiletý Ital Leonardo Accorsi se do Prahy v loňském roce pře-stěhoval z Florencie, kde postupně vedl kuchyně v několika restaurantech. Leonardo Accorsi absolvoval Profesionální institut hotelových služeb a ob-čerstvení v italské Savoně a řadu profesních kurzů a mezinárodních stáží.

Příchod nového šéfkuchaře provází obměna stávajícího menu vyhledá-vané trattorie. Aldente však stale pokračuje v prezentaci autentických jídel z různých oblastí Itálie.

viNařský vlakDruhý ročník projektu Nová gastronomie

2012 dostává nový rozměr. Po úspěšném vy-pravení „Mňam vlaku“, jímž v polovině ledna vyrazily desítky gurmánů na trasu z Prahy do Olomouce, byla naplánována další cesta.

Cestujícím, kteří se ve čtvrtek 8. 3. vydali spo-jem SC Pendolino, byla nabídnuta degustace kvalitních přívlastkových vín společnosti Znovín Znojmo, partnera Nové gastronomie 2012.

ice bar otevírá, fuNgovat NepřestaNe aNi v létěCelkem 150 kusů ledových panelů o celkové váze 21 tun bylo zapotřebí k vybudová-

ní Ice baru, který 6. března slavnostně otevřel v budově Karlových lázní na Smetanově nábřeží 1 v centru Prahy.

Jde o vůbec první zařízení tohoto druhu v České republice, které mohou hosté na-vštívit celoročně: tedy i v případě, kdy budou venku panovat třicetistupňová vedra. Na vývoji se podílela i prémiová značka piva Heineken. Provozovatelem a investorem Ice baru je podnik Karlovy lázně.

„Předpokládáme, že si atraktivní posezení v minus sedmi stupních Celsia budou do bu-doucna vychutnávat nejen domácí hosté. Doufáme, že přitáhne i zahraniční turisty. Také proto interiér zdobí například ledová napodobenina Karlova mostu nebo mlýnské kolo z 15. století,“ přibližuje novinku manažer prémiové značky Heineken v ČR Richard Gažo. Ledový bar o velikosti čtyřiceti metrů čtverečních současně pojme dvacet ná-vštěvníků, kteří budou při vstupu vybaveni teplým oblečením. „Vzhledem k teplotě budou dovnitř chodit dvacetičlenné skupinky na dvacet minut,“ dodává Richard Gažo.

Jack daNiel’s odměňoval zákazNíky sladkou pozorNostí

V průběhu února běžela ve vy-braných podnicích akce značky Jack Daniel’s whiskey. Každý zákaz-ník, který si objednal k pití whiskey z Tennessee, získal od personálu sladké poděkování za přízeň této pré-miové značce: karamelový bonbon s pravou chutí whiskey Jack Daniel’s. Značka touto akcí upevňovala vztah se spotřebiteli a šířila znalost speci-fické chuti této whiskey z kategorie Tennessee.

Čtyřchodové bio meNu v restauraci pálffy palác

Chef de Cuisine restaurace Pálffy Palác Martin Blažek je přízniv-cem zdravé, moderní kuchyně. Tomu odpovídají i menu, která spolu se svým týmem připravuje. Od 13. března do 1. dubna mohou hosté ochutnat kompletní BIO menu. Z čerstvých surovin prvotřídní kva-lity – určitě lákavá nabídka pro skalní příznivce bio potravin i ty, kte-ří by konečně rádi ochutnali, oč lepší a přirozenější chuť mají jídla zhotovená s respektem k přírodě. Všechny suroviny (kromě zázvoru a koření) pocházejí z Čech.

Page 37: Gastro plus 01/2012

Jídlo z blízka přitáhNe turisty do regioNůOd února se v rámci Olomouckého kraje rozbíhá téměř dvouletý vzdělávací pro-

jekt zaměřený na regionální gastronomii.Pomocí intenzivního vzdělávacího kurzu se pokusí naučit kuchaře a zemědělce da-

ného regionu efektivním a praktickým postupům, které mohou přispět k rozvoji kva-litní regionální gastronomie a cestovního ruchu kraje.

Celý název projektu je „Jídlo z blízka“ s podtitulem „Vzdělávání kuchařů a zeměděl-ců pro vytvoření regionální gastronomie jako součást udržitelného cestovního ruchu Olomouckého kraje.“

Koncepčně navazuje na různé probíhající marketingové turistické kampaně, jejich poselství nicméně ukotvuje v praktických nástrojích. Cílem projektu je zlepšit posta-vení zúčastněných kuchařů a farmářů na trhu práce.

mcdoNald’s otevřel prvNí restauraci ve frýdku-místku

Společnost McDonald’s otevřela na začátku roku první restauraci ve Frýdku-Místku v ulici Na Příkopě. Restaurace je vystavěna podle nejnovějších celosvětových trendů společnosti McDonald’s, nízkoenergetická budova je vybavena moderním designo-vým interiérem a unikátními technologickými řešeními. Samozřejmostí je kaváren-ský koutek McCafé. Celková investice do výstavby restaurace činila téměř 49 mili-

onů korun. Návštěvníci nové restaurace McDonald’s se mohou těšit na design LIM Food. Tento design vytvo-řený Philippe Avanzim v pa-řížském Design Studiu patří mezi celosvětově nejúspěš-nější koncepty. Pro LIM Food jsou typické přírodní uklidňu-jící, ale i veselé barvy a kom-binace fotografií osob a jídla za použití metafor.

masNé krámy podpoří ČeskobuděJovické hokeJisty

Masné krámy se zapojí do kampa-ně „To bude maso“, kterou připravil českobudějovický HC MOUNTFIELD pro své fanoušky. Šéfkuchař Luděk Hauser připravil tři masové speciality, do jejichž názvů použil jména několi-ka českobudějovických opor i trené-ra. Gastronomická akce byla zahájena 8. března a potrvá po celou dobu bojů hokejistů o extraligový titul.

vařil pro krále, teď pomáhá Českému kuchaři v boJi o titul

Mezinárodní soutěž kuchařů Bocuse d’Or lze přirovnat k akcím, jakými jsou například Mistrovství světa, Olympijské hry nebo udílení filmových cen Oscar. Za jejím vzni-kem stojí jeden z nejlepších kucha-řů světa a držitel tří michelinských hvězd Paul Bocuse, pod jehož tak-tovkou se soutěž organizuje od roku 1987. Ondřej Landa, vítěz národního kola prestižní gastronomické soutěže Bocuse d’Or – Kuchař roku, se v sou-časnosti intenzivně připravuje na ev-ropské kolo soutěže, které proběhne ve dnech 20. a 21. 3. 2012 v Bruselu. Úkolem soutěžících je v omezeném čase připravit před zraky povzbuzují-cích diváků dvě jídla – z masa a z ryb, respektive mořských plodů. Letos to bude modronohé kuře a mořský ja-zyk, který doplňují krevety. Ondřeje Landu připravuje dánský šéfkuchař Jens Peter Kolbeck. V Dánsku vlastní vyhlášenou restauraci Christie’s a byl několik let zodpovědný za přípravu všech pokrmů pro dánskou králov-skou rodinu.

ochutNeJte fraNcouzské speciality, zatímco vaše děti si budou hrát

Od března Brasserie La Gare v centru Prahy přichází s unikátním ne-dělním Family brunche s kompletním servi-sem pro rodiče i děti. V La Gare tak moderní trend „baby friendly“ podniků dostává zcela nový rozměr.

Každou neděli (popr-vé již 4. března) od 10 do 16 hodin se zrekon-struovaný suterén bra-sserie promění v hernu plnou zábavy pro malé, v La Gare však přesto ctěné a vítané, hosty. Dětem se bude věnovat profesionální au pair, je pro ně připraven program s diva-dlem, projekcemi pohádek, kreativními dílnami. Nebude samozřejmě chybět ani mini bufet s lákavými dobrotami uzpůsobenými dětským chutím.

gastroplus 01/2012 37

Page 38: Gastro plus 01/2012

představujeme

Hotel U Šuterů je malý útulný hotel, situovaný v historickém centru Prahy, přibližně 100 metrů od Václavského ná-městí, a je tedy výborným výchozím bo-dem pro procházky nádherným centrem Prahy. První zmínky o budově se docho-valy z roku 1383 a v prostorách restaura-ce, sklepení a většiny pokojů najdeme krásnou ukázku gotické architektury. V 18. století budova prošla náročnou ba-rokní přestavbou, což můžeme pozoro-vat z vnějšího pohledu na budovu.

Hotel nabízí stylové a pohodlné ubyto-vání v jedno- a dvoulůžkových pokojích s možností přistýlek. Pokoje prošly v pro-sinci 2004 rekonstrukcí a jsou nově zaří-zeny stylovým nábytkem, který je citlivě

zakomponován do gotické podoby interi-éru budovy. Všechny pokoje mají vlastní koupelnu s fénem a jsou vybaveny satelit-ní televizí, internetovým připojením, tele-fonem s přímou volbou, minibarem a bez-pečnostní schránkou.

Recepce a internetový koutek pro hote-lové hosty jsou umístěny v přízemí hotelu. Zde se nachází i velice známá restaurace U Šuterů, kterou pravidelně navštěvují známé osobnosti kulturního a politického života. V této restauraci si můžete vybrat z bohaté nabídky tradiční české a meziná-rodní kuchyně.

V recepci je možnost zakoupit hygie-nické potřeby, mapky či jízdenky MHD. Personál recepce je vždy ochoten zajistit vstupenky do divadel a na okružní výlety.

Hotel 1. Republic je situován v centru Prahy, 400 metrů od Václavského náměs-tí, v klidné lokalitě a v přímém dosahu hromadné dopravy. Vznikl rekonstrukcí prvorepublikového domu (rok výstavby 1925) a je vybaven a certifikován na úro-veň 4**** dle standardů AHR ČR ve stylu „První republiky“.

V hotelu 1. Republic najdete 30 dvou-lůžkových pokojů, 8 apartmánů (50 m2), 4 apartmány de luxe (60 m2) a 1 rodin-né apartmá RADIUM s kapacitou 8 osob (160 m2). Každý pokoj i apartmán je vybaven klimatizací, ventilací, minibarem, trezorem, LCD televizorem, DVD přehrávačem, tele-fonem s přímou volbou, pevným připojením na internet, WIFI, koupelnou s toaletou,

vysoušečem vlasů, sprchovým koutem nebo vanou. Nabízíme možnost připravit si šálek čaje a kávy přímo na pokoji. Všechny pokoje nabízejí maximální komfort s akcen-tem na bezpečnost, například chipové kar-ty pro přístupy do jednotlivých zón či nová generace požární signalizace. V hotelu dále najdete recepci s nepřetržitým provozem, lobby bar, stolní tenis, šipky, beauty well-ness centrum, mini-půjčovnu DVD, knižní koutek, školicí a kongresové centrum, které se skládá ze dvou sálů s celkovou kapacitou 100 osob.

Hotel nabízí svým hostům standardní služby na úrovni 4****, kromě jiného i hlí-dání dětí a možnost užití vybaveného dět-ského koutku. Samozřejmostí je volný pří-stup na internet.

Vždy chceme našim klientům nabídnout i něco navíc, proto bude každému hostu, ihned po příjezdu, servírován jedinečný pr-vorepublikový dort dle tajného, rodinného receptu provozovatele hotelu. Tuto deli-katesu ochutnali například Dr. František Běhounek či Maria Curie -Skłodowska a dal-ší osobnosti První republiky.

Hotel U ŠUteRů***

38 gastroplus 01/2012

(pr)

Hotel U ŠuterůPalackého 4, 110 00 Praha 2

Tel.: +420 224 948 235Fax: +420 224 948 233

E-mail: [email protected]

1. Republic HotelV Tůních 1625/8, 120 00 Praha

Tel.: +420 221 594 431Fax: +420 221 594 430

E-mail: [email protected]

1. RePUblic Hotel

Page 39: Gastro plus 01/2012

Váš nápojový specialista

www.fontana.cz

Page 40: Gastro plus 01/2012

Zviditelníme i vás!