Jo NesbKREV NA SNHU

Kniha Zln / 2015

This translation has been published with the financial support of NORLA. Copyright Jo Nesb 2015Published by agreement with Salomonsson AgencyTranslation Kateina Kritfkov 2015 ISBN 978-80-7473-339-0 (ePub)ISBN 978-80-7473-340-6 (mobi)

Kapitola 1

Snh tancoval ve svtle pod poulin lampou jako vata. Bezcln, nevdl, zda chce nahoru, nebodol, jen se nechval nst tm pernm ledovm vtrem vanoucm sem z velk tmy nad Osloskmfjordem. Vtr i snh se spolen toily dokoleka v temnot mezi skladitnmi budovami na nbe,na noc uzavenmi, dokud to vtr neomrzelo a neodloil svho tanenho partnera tsn u zdi. Tam sesuch, vyfoukan snh vril pod botami mue, jeho jsem prv stelil do hrudi a krku.

Z rozhalenky koile mu vytkala krev a kapala na snh. Nevm toho o snhu zrovna moc ani oemkoli jinm, kdy na to pijde , ale kdesi jsem etl, e snhov krystalky, kter se tvo zateskutho mrazu, jsou pln jin ne mokr, hrubozrnn nebo tvrd snh. A e tvar krystalk a suchostsnhu zpsobuj, e si hemoglobin obsaen v krvi zachovv syt ervenou barvu. V kadm ppadmi snh pod muem pipomnl nachov krlovsk pl s hermelnem, takov jako na ilustracch vknce norskch lidovch pohdek, z kter mi pedtvala matka. Mla rda pohdky a krle. Patrnprv proto m po jednom z nich pojmenovala.

V Aftenposten psali, e pokud mrazy vytrvaj a do silvestra, bude rok 1977 nejchladnjmrokem od vlky, a e si ho budeme pamatovat jako zatek nov doby ledov, kterou u vdci chvlipedpovdaj. Ale co j vm. V thle chvli jsem vdl akort to, e chlap pede mnou bude za chvlimrtv, tas jeho tla byl jasnm signlem. Patil k Rybovm mum. Nebylo v tom nic osobnho.

Taky jsem mu to ekl, ne se sesunul k zemi a zanechal na zdi za sebou krvavou stopu. Ne e bychsi myslel, e mu to usnadnm, kdy mu povm, e v tom nen nic osobnho. Kdyby ml nkdo zastelitm, byl bych radi, aby to bylo osobn. Ani jsem si tou vtou nechtl pojistit, e m pak nebudepronsledovat jeho duch, protoe na duchy nevm. Prost m jenom nenapadla jin vhodn slova.Samozejm jsem mohl dret klapaku, co taky obvykle dlvm. Nco m ale muselo rozpovdat.Mon to, e za pr dn budou Vnoce. Pr e v ns lidech blc se Vnoce probouzej sounleitost.Ale co j vm.

Myslel jsem si, e krev zmrzne na povrchu snhu a zstane tam. Jene msto toho ji snh nasl,vthl ji pod povrch, skryl ji, jako by ji sm poteboval. Cestou dom jsem si pedstavoval, jak se zezvje vzty snhulk, kter bude mt pod mrtvoln bledou ledovou k sotva viditeln cvy. Zbudky jsem zavolal Danielu Hoffmannovi a informoval ho, e kol je splnn.

Hoffmann opil, e to je dobe. Jako obvykle se na nic neptal. Bu se v prbhu tch ty let, copro nj pracuju, nauil mi dvovat, anebo nic slyet nechtl. kol byl splnn, tak pro by se lovkjako on ml tmhle trpit, kdy mi plat prv za to, abych mu od trpen ulehoval? Nadil mi, abychdruh den piel k nmu do kancele, pr m pro m novou prci.

Novou prci? zeptal jsem se a srdce mi poskoilo.Ano, odpovdl. Jako nov kol.Jo tak to jo.S ulehenm jsem zavsil. Protoe j se v podstat k niemu jinmu, ne k tomu, co u dlm, ani

nehodm. Vyjmenuju vm tyi zamstnn, ke kterm se nehodm. Nemu dit nikov auto.Jezdm rychle, to se ikne. Nedoku ale jezdit nenpadn a lovk, kter d nikov auto, mus

ovldat oboj. Mus umt dit tak, aby byl prost jenom dalm autem v provozu. J jsem sm sebe adal dva lidi dostal do vzen jenom proto, e jsem nedokzal dit dost nenpadn. Jel jsem tehdynejdv jako prase, vihal jsem to na stdaku lesnmi cestami i hlavnmi silnicemi, pronsledovatele

jsem dvno setsl a ke vdskm hranicm mi chyblo jen pr kilometr. Pak jsem zpomalil, jel jsemdl klidnji a pedpisov jako ddeek pi nedln vyjce. Pesto m zastavila hldka dopravnpolicie. Pozdji mi ekli, e netuili, e zastavuj auto prchajc od ozbrojen loupee, a e jsem nejelani moc rychle, ani jsem neporuil jin dopravn pedpisy. Tvrdili, e m zastavili kvli zpsobu,jakm jsem jel. Nechpu to, ale povdali, e jsem jel podezele.

Nedm se vyut k ozbrojenm loupem. Doetl jsem se, e vc ne polovina zamstnanc banky,kte nkdy zaili pepaden, m pozdji psychick problmy, nkte po zbytek ivota. Co j vm ale staroch sedc za pepkou na pot si po naem vstupu podil psychick problmy rozhodnbleskurychle. Seknul sebou jenom proto, e to vypadalo, e st moj brokovnice ukazuje tak njakjeho smrem. Den nato jsem v novinch zahldnul, e pr m psychick problmy. Pohotov diagnza,nicmn pokud lovk o nco nestoj, jsou to psychick problmy. Tak jsem ho el navtvit dopitlu. Samozejm m nepoznal, na potu jsem vtrhl pevleen za vnonho sktka. (Byl todokonal pevlek, na ulici absolutn nikdo nezareagoval na ti chlpky v kompletnch mundrechvnonch sktk s pytli na zdech vybhajc z poty uprosted nejvtho vnonho shonu.) Zastaviljsem se ve dvech nemocninho pokoje a hledl na starocha, leel na prostedn posteli a etl sikomunistick pltek Klassekampen, Tdn boj. Ne e bych snad ml nco proti komunistm jakojednotlivcm. Nebo vlastn jo. Ale nechci proti nim nic mt jako proti jednotlivcm, jenom jsem tohonzoru, e se pletou. Proto se ve mn kapku ozvalo svdom, kdy jsem si uvdomil, e se dky tomu,e si ten chlap te Klassekampen, ctm mnohem lp. Jasn e ale existuje rozdl mezi kapkou amoem patnho svdom. A jak jsem povdal, ctil jsem se mnohem lp. Ovem loupen pepadenteda krtm, protoe pt ob by komunista bt nemusela.

Taky nemu dlat do drog, to je slo ti. Prost to nezvldm. Ne e bych nedokzal vytepvatprachy z lid, co jsou dlun mm fm. Za to si feci mou sami a podle mho nzoru maj lidizkrtka a dobe pykat za svoje chyby. Problm je sp v tom, e jsem slab a citliv povaha, jak tonazvala moje mma. Nejsp se ve mn poznvala. Nicmn se od drog rozhodn musm dret hodndaleko. Jsem toti podle n ten typ lovka, kter jenom hled nkoho nebo nco, emu by se mohlpoddit. Nboenstv, starho bratra, fa. Nebo alkohol a drogy. No, stejn jsem na tru s matikou,sotva doku napotat do deseti a pak ztrcm soustedn. Co je hloup, pokud m bt lovkdrogov dealer nebo vymaha dluh, to se snad rozum samo sebou.

Fajn. To posledn. Prostituce. Celkem stejn psnika: Nemm problm s tm, aby si holkyvydlvaly penze, m je jim libo, a aby njak chlpek teba j zskval tetinu jejich pjm zato, e jim upravuje podmnky tak, aby se holky mohly soustedit na svoje emeslo. Zdatn pask sevyplat do posledn koruny, to byl vdycky mj nzor. Pot je v tom, e se moc rychle zamilovvm apak pestvm sledovat obchodn zjmy. A nedoku dvaty cloumat, mltit je ani jim vyhroovat,bez ohledu na to, jestli jsem do nich zamilovan, nebo ne. Asi to njak souvis s moj mmou, co jvm.

Kvli tomu taky nedoku koukat na to, jak holky mlt nkdo jin. Prost mi to nejde. Vezmte siteba Marii. Kulhav a hluchonm. Nevm, jak spolu ty dv vci souvisej, nejsp nijak, ale zd se,e plat, e jakmile lovk jednou dostane mizern karty, dostv je pak i dl. Proto taky asi Mariechodila s takovm pitomcem fekem. Byl to mank s vybranm francouzskm jmnem a Hoffmannovidluil za fet ticet tc. Prvn jsem Marii uvidl, kdy Pine, kpo Hoffmannovch pask, ukzal naholku v podomcku uitm plti a s vlasy sepnutmi do uzlu, jako by pila rovnou z kostela. Sedlana schodech ped Ridderhallen a breela. Pine mi vysvtlil, e si m odpracovat to, co jej ptel

dlu za drogy. kal jsem si, e by bylo nejlep umonit j pozvoln start, dvat j ze zatku jenomrun prci. Jene z prvnho auta, do kterho nastoupila, vyskoila do deseti vtein. Bulela jako elva,Pine na ni val, snad si myslel, e kdy bude hulkat dost hlasit, usly ho. Mon to zpsobil ten ev.A to s moj mmou. V kadm ppad se to posralo, a i kdy jsem svm zpsobem chpal argumenty,kter se j Pine pokouel zvukovmi vlnami natlait do mozku, nakonec jsem ho zmltil dokulata,pestoe byl mj f. Pak jsem Marii odvedl do jednoho bytu, o kterm jsem vdl, e je k pronjmu,a zael jsem za Hoffmannem a ekl mu, e nejsem k uitku ani jako pask.

Hoffmann mi na to odpovdl a na to jsem ani j neml argument , e neme lidem odpouttdluhy, protoe to by rychle ovlivnilo platebn morlku ostatnch a dleitjch zkaznk. Kvli tomujsem s vdomm, e Pine a Hoffmann jdou po holce, kter si z hlouposti uvzala na krk dluhy svhoptele, hledal toho Francouze tak dlouho, dokud jsem ho nenael v jednom feckm doupti naFagerborgu. Byl totln sjetej a totln vorc, take mi dolo, e i kdybych s nm tsl sebevc,nevypadne mu z kapes ani kaka. ekl jsem mu, e jestli se k Marii jet jednou jenom pibl,zatluu mu nosn kost do mozku. Popravd eeno dost pochybuju o tom, e mu njak nosn kost anjak mozek zbvaly. Pak jsem doel za Hoffmannem, napovdal mu, e se Mariin ptel dostalkonen k prachm, dal jsem mu ticet tc a prohlsil, e to beru tak, e tmhletm hon na tu holkuskonil.

Nevm, jestli Marie bhem t doby, co chodila s tm tpkem, nco brala, ale i ona patila k tm,co se rdi podizuj. Pesto te rozhodn psobila normln. Pracovala od t doby v obchod sesmenm zbom, kam jsem obas zael zkontrolovat, jestli je vechno v podku, jestli se neobjeviljej ptel fek, aby ji zase sthnul do bahna. Samozejm jsem dval pozor, aby m nevidla, jenjsem postval venku ve tm a koukal do osvtlenho obchodu, sledoval, jak sed za kasou, jakmarkuje zbo a gestikuluje na ostatn prodavae, pokud na ni promluvili. Nejsp mme vichniobas potebu ctit, e ijeme tak, jak si pedstavovali nai rodie. Netum, jak otcovy pedstavybych ml splovat, nejsp lo v tomhle ohledu o moji matku. Dokzala se starat lp o jin ne sama osebe a mn to asi tehdy pipadalo jako jaksi idel. Bh v. Prachy, kter jsem vydlval uHoffmanna, jsem beztak v podstat neml za co utrcet. Tak co kdy prost rozdm pouitelnou kartuholce, se kterou si jinak osud tak zahrv?

Take kdy to shrneme: Nedoku jezdit pomalu, jsem mkk jako mslo, pli snadno sezamilovvm, kdy se rozilm, ztrcm hlavu, a nejde mi matika. Sem tam jsem nco peetl, alenemm dn extra znalosti, rozhodn ne dn pouiteln. A pu pomaleji, ne roste stalaktit.

K emu proboha me teda chlap jako Daniel Hoffmann vyuvat lovka, jako jsem j? Asi ujste si spotali, e odpov zn: Jako zabijka.

Nemusm pitom jezdit autem, zabjm vtinou lidi, kte si to zaslou, a nejsou to dn sloitpoty. Aspo dote nebyly.

Dote se vechno omezovalo jen na dva poetn pklady.Za prv ten, kter musm eit neustle: V jak chvli toho bude na svho fa vdt u tolik, a

mu to zane dlat starosti, a tob zane bt jasn, e u zvauje, e nech svho zabijka zabt? Je tojako s ernou vdovou, e jo? Ne e bych toho vdl njak moc o arachnologii nebo jak se to jmenuje,ale nen to snad tak, e se samika ern vdovy nech oplodnit samekem, kter je mnohem men neona, a kdy pak sameek spln svj kol, u ho nepotebuje, a proto ho seere? Ve Svt zvat 4:Hmyz a pavouci v Deichmanov knihovn maj pinejmenm fotku ern vdovy, kter vis zpohlavnho otvoru ukousnut sam pedipalpy, co je nco jako pavou penis. Na t fotce je taky

vidt krvav erven znamnko ve tvaru pespacch hodin, kter m samika na bie. Protoe psekv pespacch hodinch se sype, ty pitomej nadrenej pavouku, a mus vdt, kdy je nejvy as seporouet. Nebo lp eeno, kdy je konec nvtvn doby. A pak odsud vypadnout, a pr, nebo sn,se dvma kulkami v boku, nebo bez nich, jde jenom o to, dostat se k tomu jedinmu, kdo t mezachrnit.

Takhle jsem to vidl j. Dlej, co mus, ale dn blzk vazby.Prv proto se mi zatracen nelbil nov kol, kter mi Hoffmann dal. Chtl, abych zabil jeho

manelku.

Kapitola 2

Olave, chci, aby to vypadalo jako vloupn.A pro? zeptal jsem se.Protoe to mus vypadat jako nco jinho, ne co to bude, Olave. Policie je vdycky auf, kdy

jde o ivoty civilist. Pout se pak do vyetovn s vervou. A jestlie je nalezena mrtv ena, ktermla milence, ukazuje vechno na manela. V devadesti procentech ppad samozejmoprvnn.

V sedmdesti tyech, pane.Coe?To jsem se nkde doetl, pane.V Norsku u dnes obvykle nikomu nekme pane, bez ohledu na to, o kolik v ne my dotyn

stoj. Samozejm s vjimkou krlovsk rodiny, jej lenov se oslovuj Vae krlovsk Vsosti.Daniel Hoffmann to tak ovem ml rd. Osloven pane si dovezl z Anglie spolen s nbytkem

alounnm k, s knihovnami z mahagonu plnmi starch svazk se zaloutlmi, nepetenmistrnkami, jist anglit klasikov, i kdy co j vm, identifikoval jsem jenom ty bn: Dickense,Brontovou a Austenovou. Ti mrtv autoi ovem vysuili vzduch v jeho kanceli natolik, e jsemjet dlouho po nvtvch u nj kalal celulzu rozdrolenou v prach. Netum, co Hoffmanna naAnglii tak fascinovalo, vdl jsem ale, e tam krtce studoval a vrtil se dom s kufrem nalapanmtvdovmi obleky, s ambicemi a s afektovanm oxfordskm vyjadovnm s norskm pzvukem.

Nicmn bez osvden o absolvovanch zkoukch nebo jakhokoli jinho poznn, ne e ovem rozhoduj penze. A e jestli m lovk v podnikn uspt, mus vsadit na oblast, v n jekonkurence nejslab. Co byl v t dob v Oslu trh s prostituc. Myslm, e analza byla v podstatvelmi jednoduch. A Daniel Hoffmann pochopil, e na trhu provozovanm arlatny, idioty a amatryse me i sama prmrnost chopit ezla. Bylo jen otzkou, zda bude mt potebnou morln flexibilitu,kter je nutn pro to, aby lovk denn rekrutoval mlad eny a vyslal je lapat ulici. Po krtk vazedoel Daniel Hoffmann k zvru, e tu m. Kdy po nkolika letech expandoval na trh s heroinem,povaoval se u za spnho podnikatele. A protoe trh s heroinem tehdy v Oslu provozovali lidi, cobyli nejenom arlatni, idioti a amati, ale ke vemu jet vygumovan feci, a protoe se ukzalo,e Hoffmann m morln flexibilitu i na to, aby dokzal poslat mlde do drogovho pekla,zaznamenal i v tomhle ppad spch. Jedin problm te pro Hoffmanna pedstavoval Ryb. Tobyl jeho relativn nov konkurent na trhu s heroinem, a jak se ukzalo, bohuel to nebyl idiot. Bh v,e v Oslu by bylo dost prostoru pro n pro oba, jene oni se pesto ze vech sil snaili smst sevzjemn z povrchu zemskho. Pro? No Pedpokldm, e ani jeden z nich se nenarodil s mmtalentem podizovat se nkomu jinmu. A situace se akort vc zkomplikuje, kdy takov, co prostmus vldnout, co mus sedt na trn, zjist, e jsou jim jejich manelky nevrn. Mm dojem, eDanielov Hoffmannov by mli lep a jednodu ivot, kdyby byli schopn zavt oi ped tm, ejejich ena mla jeden nebo dva romnky, nebo kdyby j to alespo dokzali odpustit.

Chtl jsem o Vnocch vyrazit na dovolenou, namtl jsem. ct nkomu a na chvli odjet.Doprovod na cesty? Nehdal bych u tebe, Olave, e zn nkoho natolik dvrn. Prv to se mi

na tob toti lb. e nem komu svovat tajemstv. Zasml se a odklepl popel z doutnku.Nedotklo se m to, myslel to dobe. Na prstnku doutnku stlo Cohiba. Kdesi jsem se doetl, e na

pelomu stolet byl doutnk v zpadnm svt nejbnjm vnonm drkem. Nepipadal by j takovdrek divn? Vdy ani nevm, jestli vbec kou. V prci jsem ji rozhodn kouit nevidl.

Jet jsem nikomu neekl, odpovdl jsem. AleZaplatm ti ptinsobek obvyklho honore, umlel m Hoffmann. Pak me vzt dotynou na

vnou vnon dovolenou, pokud bude chtt.Zkusil jsem si to spotat. Jene jak jsem kal, v tomhle ohledu jsem nepouiteln.Tady je adresa, pronesl Hoffmann.Pracoval jsem pro nj v tu dobu u tyi roky, ani bych vdl, kde bydl. Pro bych to taky ml

vdt? Ani on nev, kde bydlm j. Nikdy jsem se taky neseznmil s jeho novou enou, jenom Pinepod mlel o tom, jak to je kost, kolik by mohl nahrabat, kdyby ml na ulici pr takovejch koek

jako vona.Vtinou bv pes den sama doma, pokraoval Hoffmann. Alespo mi to tvrd. Prove tu

prci, jak uzn za vhodn, Olave. Vm ti. Tm m toho budu vdt, m lp. Chpe?Pikvl jsem. m m, pomyslel jsem si. Tm lp.Olave?Ano, pane, chpu.Dobe.Dejte mi do ztra as si to rozmyslet, pane.Hoffmann povythl peliv upraven obo. Nevm toho o evoluci a podobnch zleitostech

zrovna moc, ale nebyl snad Darwin toho nzoru, e existuje jenom est univerzlnch vraz oblieje,kter vyjaduj lidsk emoce? Netum, jestli m Hoffmann est lidskch emoc, ale vzhledem k tomu,e pouze pozvedl obo, msto aby mu zeteln klesla brada, se domnvm, e chtl nejsp vyjditjen lehk as kombinovan s reflex a inteligenc.

Prv jsem ti prozradil podrobnosti, Olave. A ty te po tomhle zvauje, e bys to nevzal?Vhrka byla sotva slyiteln. Vlastn jinak njak nznaky bych sotva zachytil, jsem toti

zoufale nemuzikln, pokud jde o rozpoznvn podtn a nadtn v tom, co lidi kaj. Take se dpedpokldat, e ta vhrka byla naprosto zeteln. Daniel Hoffmann ml jasn modr oi a ernasy dole i nahoe. Kdyby byl holka, myslel bych si, e je m nalen. Nevm, pro to zmiuju, nemto s vc nic spolenho.

Nestihl jsem odpovdt, ne jste mi ty detaily prozradil, pane, namtl jsem. Dm vmodpov veer, sta to, pane?

Zadval se na m. Vyfoukl kou z doutnku mm smrem. Sedl jsem tam s rukama v kln. Hladiljsem si lem bekovky, kterou jsem neml.

Do esti, odpovdl. Pak u v kanceli nebudu. Pikvl jsem.Kdy jsem pak ve vnici krel ulicemi dom, byly tyi hodiny a na msto se po nkolika mlo

hodinch era u dvno snesla tma. Jet pod foukalo, beztvn epot z temnch prchod. Ale jakjsem povdal, nevm na duchy. Snh mi pod podrkami zimnch bot kupal jako vysuen strnkyknih, pitom jsem pemlel. Pemlen se snam vyhbat, nen to oblast, kter by se podle mhonzoru dala praktikovnm vylepit, a zkuenosti mi navc napovdaj, e zdkakdy vede k nemupozitivnmu. Vrtil jsem se ale k prvnmu z onch dvou poetnch pklad. Samotn vrada by mlabt v pohod. Pravdpodobn by to bylo snaz ne ve vech pedchozch ppadech. A s tm, e mHoffmannova ena umt, jsem taky neml problm; jak u jsem kal, jsem toho nzoru, e lidi a umui, nebo eny musej nst dsledky svch chyb. Vt starosti mi dlalo to, co bude nevyhnuteln

nsledovat. Pak budu chlpek, co odkrgloval manelku Daniela Hoffmanna. Budu chlpek, covechno v a co bude rozhodovat o Hoffmannov osudu, a se mu jednou policie pust po stop. Budurozhodovat o mui, kter nen schopn se komukoli podizovat. Budu muem, ktermu Hoffmann budedluit ptinsobek obvyklho honore. Pro mi ho nabdl za prci, jej sloitost nedosahuje aniprmru?

Ctil jsem se jako mank, co sed u pokerovho stolu se tymi po zuby ozbrojenmi, pirozenpodezravmi protihri, kte neumj prohrvat, a prv dostal pmo do ruky tyi esa. Obas jsoudobr zprvy tak nepravdpodobn dobr, a jsou patn.

Fajn, na tomhle mst by chytr pokerov hr karty zahodil, akceptoval snesitelnou porku adoufal v lep a vhodnj tst v dalm kole. Mj problm spoval v tom, e u bylo pozdvycouvat. Vm, e vradu sv manelky bude mt na svdom Hoffmann, a u ji zabiju j sm, nebonkdo jin.

Uvdomil jsem si, kam m kroky zavedly. Upel jsem pohled do svtla.Mla vlasy sepnut do uzlu, stejn jako je nosvala moje mma. Pokud na ni promluvil nkter

zkaznk, vnovala mu vdy pokvnut a smv. Vtina z nich nejsp vdla, e je hluchonm.kali j hezk Vnoce a na shledanou. Takov ty zdvoilosti, kter si vymuj normln lidi.

Ptinsobek bnho honore. Vn vnon dovolen.

Kapitola 3

Nsledujc den jsem se ubytoval v penzionu stojcm ikmo naproti bytu Hoffmannovch naBygd?ysk td. Ml jsem v myslu pr dn sledovat, co tak Hoffmannova ena dl, jestli nkamchod, kdy je manel v prci, nebo jestli ji nkdo navtvuje. Ne proto, e bych chtl vyzvdt, kdoje jej milenec, mm clem bylo zjistit vhradn to, kter okamik by se nejlpe hodil k toku a bylnejmn riskantn: kdy bude sama doma a nikdo ns nevyru.

Ukzalo se, e z pokoje mm skvl vhled a dobe vidm, nejen kdy Corina Hoffmannovpichz a odchz, nbr i co v byt dl. Hoffmannovi se toti oividn neobtovali se zclonami.Mlokdo v tomhle mst se taky obtuje, vzhledem k tomu, e tu nen poteba odstiovat slunce avzhledem k tomu, e lidi venku zajm vc to, jak se dostanou dom do tepla, ne aby nkomu zralido bytu.

V prvnch hodinch jsem uvnit nikoho nezahldl. Vidl jsem jenom obvk koupajc se vesvtle. Hoffmannovi elektinou neetili. Nbytek nebyl anglick, vypadal sp francouzsky, zvl tadivn pohovka stojc uprosted mstnosti, kter mla opradlo jenom po jedn stran. Muselo to btnejsp to, emu Francouzi kaj chaise-longue, zlong, co znamen pokud si ze m uitelfrancouztiny nestlel dlouh idle. Zakroucen asymetrick ezby, prodn motiv na alounn.Rokoko, podle matiny knihy o djinch umn, ale co j vm, mohl ho klidn sestavit a nattnarovo njak lokln venkovsk truhl. Nicmn to nebyl typ nbytku, jak by si vybral mladlovk, proto jsem to odhadl na vkus Hoffmannovy bejvalky. Pine tvrdil, e ji Hoffmann vykopl v tomroce, kdy j bylo padest. Protoe j bylo padest. A protoe se jejich syn odsthoval, a ona u tudnebyla v dom k niemu. Tohle vechno j pr Hoffmann podle Pineho ekl na rovinu a ona toakceptovala. To, byt na pobe a ek na jeden a pl milionu.

Aby mi as lp ubhal, vythl jsem papry se svmi zpisky. Jsou to jenom takov mranice. Ne,to nen pravda, je to sp nco jako dopis. Dopis nkomu, nevm komu. Nebo jo, vlastn vm. Jene jzrovna nejsem dn psavec, dlm moc pravopisnch chyb, spoustu toho zahazuju. Na kadzachovan slovo padlo plno papru a inkoustu, abych tak ekl. A dnenho dne mi to lo taky takhrozn bdn, e jsem po chvli papry odloil, zaplil si cigaretu a msto toho se oddal snn.

Jak jsem kal, nikdy jsem nevidl dnho lena Hoffmannovy rodiny, ale jak jsem tu te sedl azral do bytu na protj stran ulice, pedstavoval jsem si je. Rd se dvm k jinm. Vdycky se mi tolbilo. Proto jsem dlal to co vdycky, pedstavoval jsem si tam uvnit rodinn ivot. Devtilethosyna, kter se vrtil ze koly a te si v obvku te nejpodivnj knihy svta, vypjen z knihovny.Matka va v kuchyni veei a pitom si tie zpv. Pedstavoval jsem si, jak matka se synem nachviliku ztuhnou, kdy vrznou dvee. Ale pak jakmile mu ve dvech jasn a vesele zvol Jsemdoma! s ulehenm vydechnou a b ho do pedsn obejmout.

Prv kdy jsem byl ponoen do takovch pjemnch pedstav, vela z lonice do obvkuCorina Hoffmannov a vechno se zmnilo.

Svtlo. Teplota.Poetn pklad.Toho odpoledne jsem neel do obchodu se smenm zbom.Neekal jsem, a Marie zave, jak jsem to obas dlval, a nesledoval jsem ji z bezpen

vzdlenosti cestou na metro, nepostavil jsem se pmo za ni v tlaenici v prostoru pro stn uprosted

vagonu, kde s oblibou stvala i tehdy, kdy byla voln msta k sezen. Toho odpoledne jsem za nnestl jako blzen a neeptal j do ucha vci, kter jsem slyel jen j sm.

Toho odpoledne jsem sedl v temnm byt a zral jako oarovan na enu na protj stran ulice.Corina Hoffmannov. Mohl jsem kat, co jsem chtl, a tak nahlas, jak jsem chtl nikdo m tuneslyel. A nemusel jsem ji sledovat zezadu, hledt j na uzel vlas, abych si mohl pedstavovatkrsu, kterou nedisponovala.

Provazochodkyn. To m napadlo ze veho nejdv, jakmile Corina Hoffmannov vkrela domstnosti. Mla na sob bl frot upan a pohybovala se jako koka. Tm nemyslm, e by krelamimochodn, jako to dlaj nkte savci, teba koky a velbloudi pohnou nejdv konetinami najedn stran a pak na druh. Pr. Chci tm ct, e koky pokud jsem slyel dobe dolapuj pmona prsty a zadn tlapky kladou do stejnch mst jako tlapky pedn. A pesn to dlala Corina. Bosnohy kladla na podlahu s napjatmi chodidly, jednu nohu dvala tsn za druhou. Jakoprovazochodkyn.

Vechno na n bylo krsn. Obliej s vysokmi lcnmi kostmi, rty pipomnajc sta BrigitteBardotov, svtl hladk neuesan vlasy. Dlouh thl pae vykukujc ze irokch rukv upanu,horn st prs tak mkkch, e se j pi chzi a pi dchn pohybovaly. A ta bl, blostn ke pa,tve, hrudi, ltek, proboha, jako zasnen pln v chvjcm se slunci, takov, dky nim mue nankolik hodin postihne snn slepota. Zkrtka na Corin Hoffmannov se mi lbilo vechno.

Vechno s vjimkou jejho pjmen.Zdlo se, e se nud. Upjela kvu. Telefonovala. Chvli listovala asopisem, noviny vak

ignorovala. Zmizela do koupelny a opt se vynoila, stle v upanu. Pustila si desku a na hudbu svlanm zjmem tancovala. Vypadalo to na swing. Nco pojedla. Zadvala se na hodinky. Brzy budeest.

Pevlkla se do at, upravila si vlasy a pustila jinou desku. Otevel jsem okno a snail sezaslechnout, co to je, ale byl moc velk provoz. Znovu jsem proto popadl dalekohled a pokusil sezaostit na obal desky, kter odloila na konferenn stolek. Zdlo se, e na pedn stran je obrzeknjakho skladatele. Antonio Lucio Vivaldi? Kdo v. Nicmn ena, za n Daniel Hoffmann ve tvrtna sedm piel dom, byla nkdo pln jin ne ena, s n jsem strvil cel den.

Obchzeli se. Ani se nedotkli. Nemluvili spolu. Jako dva elektrony, kter se vzjemn odpuzuj,protoe maj shodn zporn nboj. Nakonec vak za sebou pece jenom zaveli dvee jedn a telonice.

el jsem si lehnout, ale nemohl jsem usnout.Dky emu nm nhle dojde, e umeme? Co se stane toho dne, kdy zjistme, e to, e n ivot

skon, nen sakra jenom monost, nbr fakt? U kadho to bude rzn, u m to byl pohled naumrajcho otce. Pohled na to, jak banln a fyzick me bt smrt, jako moucha na okennm parapetu.Proto je zajmavj otzka: Dky emu pot, co jsme doli k pedchozmu zjitn opt zanemepochybovat? Zmoudeli jsme mezitm? Jako ten filozof David nevmjak , co napsal, e i kdy senco dje stle dokola, nen jist, e se to pt stane taky. Bez logickho dkazu nememe vdt, ese bude historie opakovat. Nebo prost jenom zestrneme a zaneme se vc bt, protoe se to bl?Nebo v tom je nco pln jinho? Jako teba to, e jednoho dne uvidme nco, o em jsme

ani netuili, e to existuje? Poctme nco, o em jsme ani nevdli, e to lze ctit? Uslyme dutzvuk, kdy zabouchme na ze, a dojde nm, e za danou mstnost me bt dal mstnost? A tozaehne jiskiku nadje, bolestnou a vyerpvajc nadji, kter hlod a ned se ignorovat. Nadji,

e existuje nikov cesta, dky n je mon smrt oklamat, postrann ulika vedouc na msto, o nmnevme. Nadje, e existuje smysl. e existuje pbh.

Nsledujcho rna jsem vstal souasn s Danielem Hoffmannem. Kdy odjdl, panovala jeternoern tma. Hoffmann nevdl, e tam jsem. Nechtl to pece vdt, jak se vyjdil.

Posadil jsem se na idli k oknu a jal se ekat na Corinu. Vythl jsem svoje papry a proslabikovalse dopisovm projektem. Slova se mi jevila nepochopitelnj ne jindy a tch nkolik mlo vraz,kterm jsem rozuml, mi najednou pipadalo pln irelevantnch a mrtvch. Pro celou tu sltaninuprost nezahodm? Proto, e jsem ty mizern vty psal takovou dobu? Odloil jsem papry a sledovaloslosk ivot v odlehl ulici v zimnm obdob, dokud konen nepila Corina.

Den probhl piblin jako ten pedchoz. la ven a j ji sledoval. Dky Marii jsem se nauil, jakse na nkoho co mon nejefektivnji povsit, ani by si toho dotyn viml. Corina si koupila vjednom obchod lu, v cukrrn si vypila kvu s enou, o n jsem podle ei tla usoudil, e to je

ptelkyn, a pak la dom.Byly teprve dv hodiny a j si uvail hrnek kafe. Sledoval jsem ji, jak le na zlongu uprosted

mstnosti. Oblkla si aty, jin. Ltka j klouzala po tle, kdykoli se zavrtla. zlong je zvltn druhnbytku, ani ryba ani rak. Kdykoli se pohnula, aby si nala lep polohu, dlala to pomalu,promylen, sebejist. Jako by vdla, e ji nkdo pozoruje. Jako by vdla, e je dna. Mrkla nahodinky, zalistovala asopisem, stejnm jako vera. Pak tm neznateln ztuhla.

Zvonek jsem neslyel.Vstala, dola na propnutch nohch mkkmi koimi pohyby ke dvem a otevela. Byl tmav,

dost tl, jejho vku.Veel, zavel za sebou dvee, odloil si bundu a skopl boty zpsobem, kter naznaoval, e tu

nen poprv. Ani podruh. O tom nebylo pochyb. Vbec o tom nebylo pochyb. Tak pro jsempochyboval? Protoe jsem chtl?

Uhodil ji.Nejdv m to pekvapilo natolik, a jsem si pomyslel, e jsem se pehldl. Jene pak ji uhodil

znovu. Uhodil ji plochou dlan tvrd do tve. Hlava se j zhoupla do strany, svtl vlasy muproklouzly mezi prsty. Na stech jsem j vidl, e vykikla.

Jedna jeho ruka se j sevela kolem hrdla a druh z n sthla aty.Pmo pod lustrem byla jej nah ke tak bl, a vytvela jednolitou plochu, nemla tvary, byla

to jen neproniknuteln bloba, jako snh v plochm svtle za zamraenho nebo mlnho dne.Vzal si ji na zlongu. S kalhotami staenmi ke kotnkm se postavil ke konci bez zdov oprky,

Corina pitom padla na svtlou vivku nevinn idealizovan evropsk pedstavy lesa. Byl vyzbl.Vidl jsem, jak se mu mezi ebry pohybuj svaly. Hov svaly se mu napnaly a povolovaly jakoerpadlo. Tsl se a chvl, jako by zuil kvli tomu, e neme udlat nco vc. Corina tam leela snohama roztaenma, pasivn, jako mrtvola. Chtl jsem odvrtit zrak, jene jsem to nedokzal. Tenpohled na n mi nco pipomnal. Nevybavoval jsem si ale co.

Mon jsem na to piel t noci, potom, co se rozhostil klid. V kadm ppad se mi zdlo ofotce, kterou jsem jako mal kluk vidl v jedn knce. Svt zvat 1: Savci v Deichmanov knihovn.Byla ze savany Serengeti v Tanzanii nebo tam nkde. Ti vztekl, vzruen a vyzbl hyeny, kter busamy sloily koist, anebo zahnaly lvy. Dv z nich tam stly s napjatmi hovmi svaly a s tlamouzaboenou do otevenho bicha zebry. Tet se obrtila do objektivu. Hlavu mla ulepenou krv apiky zub odhalen. Utkvlo mi to ale kvli tomu jejmu pohledu. Pohledu, kter jej lut oi

vyslaly do foku a kter slal ze strnky knihy. Kter varoval. Tohle nen tvoje, tohle je nae.Thni. Nebo t taky zabijeme.

Kapitola 4

Kdy stojm za tebou v metru, vdycky ekm, a n vagon dojede ke kolejnicovmu styku, ateprve pak nco eknu. Nebo je to mon msto, kde se koleje rozdluj. V kadm ppad je to alenkde hluboko pod zem, kde kov rachot a cvak o kov, ten zvuk mi nco pipomn, njak to souviss podkem, nco jako e vci zapadaj na msto, nco s osudem. Vagon tam sebou vdycky trhne acestujc, co se nedr, na okamik ztrat rovnovhu a po nem chapaj, po emkoli, co by jeudrelo vzpmen. Vhybka dl dost hluku na to, abych mohl ct to, co chci ct. Zaeptat to, cochci zaeptat. Prv v mst, kde m neme slyet nikdo jin. Ty m beztak nesly. Slyet se mujen j sm.

Co km?Nevm. Jen to, co mi slina na jazyk pinese. Slova, o nich nevm, odkud pochzej ani jestli je

vlastn myslm vn. I kdy tehdy a tam je asi vn myslm. Protoe i ty jsi krsn v t chvli, kdystojm v tlaenici tsn za tebou a vidm jen uzel tvch vlas a zbytek si pedstavuju.

Nedoku si ale pedstavit nic jinho, ne e jsi tmavovlas, protoe to jsi. Nejsi blondna jakoCorina. Nem rty tak pln, e by se do nich lovk s chut zakousl. V prohnut tvch zad a v kivkchprs se neskrv harmonie. Dote jsi pro m byla jedin, protoe tu nebyla dn jin. Vyplovalajsi przdnotu, jej existenci jsem si neuvdomoval.

Tehdy jsi m pozvala k sob dom na veei, hned pot, co jsem t vysekal z tch trabl.Pedpokldm, e to mlo bt podkovn. Napsala jsi mi pozvn na paprek a podala mi ho.Souhlasil jsem. Chtl jsem ti to napsat, ale ty ses usmla na znamen, es rozumla.

Nedostavil jsem se. Pro ne?To kdybych tak jenom vdl.J jsem j a ty jsi ty? Co si o tom mysl?Nebo je to jet jednodu? Jako teba e ty jsi chrom a hluchonm. J osobn mm svm

zpsobem vlastnch hendikep dost jak jsem se u zmnil, jsem s vjimkou jedin vci zcelanepouiteln. A co bychom si sakra povdali? Ty bys jist navrhla, abychom si psali vzkazy, a jjsem, jak u bylo eeno, dyslektik. A pokud to eeno nebylo, tak to km te.

A nejsp chpe, Marie, e chlapa zrovna nerozvn, kdy se hlasit a ezav po zpsobuhluchonmch chraplavm hlasem zasmje, protoe on ti zrovna napsal m tak krsn oi setymi chybami.

No to je jedno. Nedostavil jsem se. A mytec.Daniel Hoffmann chtl vdt, pro se proveden kolu tak thne.Zeptal jsem se ho, jestli snad se mnou nen zajedno v tom, e bych ml nejdv zajistit, aby stopy

nevedly ani k jednomu z ns, ne se do toho pustm. Byl.Proto jsem dl sledoval byt.V nsledujcch dnech za n chodil ten mladk kad den ve stejnou dobu, hned pot, co se ve ti

hodiny zcela setmlo. Veel, odloil svrchnk, udeil. Pokad to probhalo stejn. Nejdv zdvihalaruce v obran ped sebe. Podle jejch st a krnch sval jsem poznal, e na nj ki, e pros, abytoho nechal. Jene on toho nenechal. Ne, dokud se j nezaaly po tvch koulet slzy. V tom okamiku teprve v tom okamiku z n serval aty. Pokad jin. Pak si ji vzal na tom zlongu. Oividn nadn ml moc. Mohl bych ct, e do nj byla beznadjn zamilovan. Tak jako Marie do toho svho

feka. Nkter eny nepoznaj, co je pro n dobr, jen kolem sebe rozsvaj lsku, ani bypoadovaly cokoli na opltku. Ano, jako by je prv absence opltky jet vc rozpalovala. Snadneustle doufaj, uboaky, e se jim jednoho dne dostane odmny. Nadjepln, beznadjnzamilovn. Nkdo by je ml co nejdv pouit, e tak to na svt nechod.

Jene j si nemyslm, e by do nj byla Corina zamilovan. Nezdlo se, e by jej zjem o nj bylprv tohohle druhu. Ano, po milovn ho hladila, doprovzela ho ke dvem, kdy po ti tvrthodin opt odchzel, ponkud afektovan se k nmu vinula, jist mu vdycky poeptala nkoliksladkch slovek. Ale jakmile byl ze dve, okamit se zatvila, jako by se j tm ulevilo. A to sitroufm ct, e vm, jak vypad zamilovanost. Tak pro by ona mlad manelka nejvthododavatele raue ve mst mla bt ochotn riskovat vechno pro lacin milostn romnek s nkm,kdo ji bije?

Teprve tvrtho veera mi to dolo. A vzpt jsem si pomyslel, e je s podivem, e dospt kesprvn odpovdi mi trvalo tak dlouho. Milenec na ni nco v. Nco, co by mohl prozradit DanieluHoffmannovi, pokud by mu Corina nebyla po vli.

Kdy jsem se probudil ptho dne, u jsem byl rozhodnut. Zkusm postrann uliku na msto, onm nevme.

Kapitola 5

Lehce snilo.Kdy mladk ve ti hodiny piel, nco j pinesl. Nco v krabice. Nevidl jsem, co to je, jen e

se na okamik rozzila. Rozzila non tmu za velkm oknem obvacho pokoje. Tvila sepekvapen. Sm jsem byl pekvapen. Ale slbil jsem si, e ten smv, kter pedvedla jemu, vnujepotom mn. Jenom je teba, abych to cel provedl sprvn.

Kdy od n lehce po tvrt odeel strvil tam del dobu ne obvykle , byl jsem pipraven vestnu na opan stran ulice.

Vidl jsem ho, jak miz ve tm, a pak jsem vzhldl. Stla u okna obvku, jako na jeviti, drelaruku zvednutou, cosi si na n prohlela, nevidl jsem co. Pak nhle pozvedla zrak, upela ho do stnu,kde jsem se ukrval. Vdl jsem, e m rozhodn neme vidt, ale stejn Ten zarvajc se,ptrav pohled. Ten nhl strach, to nhl zoufalstv, tm prosba v jej tvi. Vdom, e osud nelzepemoci, jak se k v jedn knize, vm houby v jak. Svral jsem v kapse kabtu pistoli.

Pokal jsem, dokud se neodvrtila od okna, a vystoupil jsem ze stnu. Rychlmi kroky jsem peelulici. Na chodnku jsem v pkn vrstv erstvho snhu objevil stopy jeho zimnch bot. Pospil jsemsi za nm.

Zahldl jsem jeho zda, kdy zabooval za dal roh. Samozejm jsem si promyslel adumonost.

e m nkde zaparkovan auto. V tom ppad by nejsp stlo v njak postrann ulice kdesi naFrogneru. V oputn, patn osvtlen ulice. Dokonal. Nebo me mt nkam nameno, do baru,do restaurace. V tom ppad si klidn pokm. Mm moe asu. Miluju ekn. Miluju as od chvle,kdy padne rozhodnut, do chvle, kdy se vci daj do pohybu. To jsou jedin minuty, hodiny, dny vmm pravdpodobn krtkm ivot, kdy jsem nkdo. Kdy jsem nm osudem.

Taky me jt na autobus nebo na taxka.Vhodou toho by bylo, e v tom ppad bychom se dostali jet o kus dl od Coriny. Doel na

stanici metra u Nrodnho divadla.Bylo tam hodn lid, proto jsem zkrtil vzdlenost mezi nmi.Nastoupil na jednu z linek jedouc zpadnm smrem. Mladk ze zpadn sti Osla. Tedy z t

sti msta, kam j moc asto nepijdu. Moc penz, ale mlo monost, kam s nimi, kval mj otec.Netum, co tm mnil.Nebyla to linka, kterou jezdvala Marie, ale prvn st trasy vedla po stejnch kolejch.Sedl jsem na sedadle za nm. Jeli jsme tunelem, ovem mezi tunelem a noc venku u nebyl

patrn rozdl. Vdl jsem, e brzy budeme na mst. e zarachot elezo a vagon sebou nepatrn trhne.Pohrval jsem si s pomylenm, e pilom st pistole k opradlu sedadla a vyplm ve chvli,

kdy tudy budeme projdt.A kdy k tomu dolo kdy jsme tamtudy projdli , uvdomil jsem si poprv, co mi ten zvuk

pipomn. Kov o kov. Pocit podku, pocit, e vci zapadaj na msto. Osudov. Byl to zvuk mprce, zvuk pohyblivch kovovch soust zbran, zvuk zvru a dernku, zvuk nabjen a zptnhorzu.

Na stanici Vinderen jsme vystoupili jako jedin. el jsem za nm. Snh vrzal. Dbal jsem na to,abych krel v taktu s nm a on m tm pdem neslyel. Vily po obou stranch, pesto jsme tu byli tak

sami, e bychom klidn mohli bt na Msci.Doel jsem a k nmu a ve chvli, kdy se zpola obrtil, mon proto, aby se podval, jestli ho

nedohonil njak znm ze sousedstv, jsem ho stelil nzko do zad. Padl k plakovmu plotu a jjsem ho nohou otoil. Zral na m skelnm pohledem, na okamik jsem si pomyslel, e u je mrtv.Pak ale pohnul sty.

Mohl jsem ho stelit do srdce, do ztylku nebo do temene. Pro jsem ho nejdv stelil zrovnanzko do zad? Chtl jsem se ho snad na nco zeptat? Mon, jene te se mi to vykouilo z hlavy.Nebo mi to pipadalo nepodstatn. Zblzka nevypadal nijak zvl jinak. Hyena. Stelil jsem ho dooblieje.

Hyena s krvavm umkem.Viml jsem si hlavy kluka vykukujc pes plot. Ml na vlnnch rukavicch snhov hrudky a na

hlav epici. Mon se pokouel postavit snhulka. To z prachovho snhu moc dobe nejde.Vechno se hrout, bo nebo sype mezi prsty.

Je mrtv? zeptal se kluk a ukzal na mrtvolu. Mon to zn divn, kdy nkdo nazve njakholovka mrtvolou vteinu pot, co dotyn zemel, jene j jsem takhle uvaoval odjakiva.

Byl to tvj tta? opil jsem. Kluk zavrtl hlavou.Nevm, pro m to napadlo. Pro mi pilo, e jenom kvli tomu, jak je chlapec klidn, mus bt

ten mrtv jeho tta. Vlastn vm. Sm bych toti takhle zareagoval.Bydl tamhle, ukzal kluk jednou rukou v rukavici a ocucval pitom snhov hrudky na druh,

ani by odtrhl pohled od mrtvho.Nevrtm se, abych vydil i tebe, pronesl jsem. Ale zapome, jak vypadm. Jasn?Dobe. Jak cucal snhovou hrudku, napnaly a povolovaly se mu tve, jako dtti u prsu.Otoil jsem se a odeel stejnou cestou, jako jsem piel. Otel jsem rukoje pistole a vhodil ji do

jednoho z kanl, na nm u roztla slab vrstvika snhu. Najdou ji, ale ne njac neopatrn kluci,nbr policie. Nejezdil jsem po proveden kolu metrem, autobusem ani taxkem, to bylo psnzakzan. Je teba jt normlnm krokem, a kdy uvid, jak tvm smrem pijdj policejn auta,oto se a kr smrem k mstu inu. Ne jsem zaslechl sirny, doel jsem skoro a na Majorstua.

Kapitola 6

Stalo se to ped pouhmi pr tdny. Jako obvykle jsem po zavrac dob obchodu se smenmzbom ekal vzadu na parkoviti, ukryt za kontejnery na odpadky. Zaslechl jsem mkk cvaknutotevranch dve a vzpt jejich pibouchnut. Poznat Mariiny kroky je kvli jejmu kulhn snadn.Pokal jsem jet chvilku a pak jsem vyrazil stejnou cestou. J to vidm tak, e ji nesleduju. To onasamozejm rozhoduje, kam pjdeme, a ten den ns neekala pm cesta na metro. Nejdv jsme zalido kvtinstv pro lut kvtiny a pak na hbitov u akerskho kostela. Na hbitov nikdo jin nebyl,proto jsem pokal venku, aby si m nevimla. Kdy vyla, u s sebou kvtiny nemla.

Pokraovala dl po Kosteln na stanici, j zatm zael na hbitov. Kvtiny jsem nael na erstvm,ale u zmrzlm hrob. Kmen byl leskl a pkn. Znm, francouzsky znjc jmno. Byl to on, ten jejfek. Nedoneslo se mi, e umel. Oividn se to nedoneslo ani mnoha jinm. Na nhrobku toti

nebyl uveden den mrt, jenom msc. jen. Myslel jsem, e pokud nen datum jist, vtinou seodhaduje, aby z toho tak neiela osamlost. Aby se v t makanici na zasnenm hbitov daloosamlosti alespo njak elit.

Cestou dom jsem si kal, e bych ji te mohl pestat doprovzet. e je v bezpe. Doufal jsem,e ct, e je v bezpe. Doufal jsem, e ten jej fek si za ni stoupl v metru a zaeptal j: Nevrtmse, abych vydil i tebe. Ale zapome, jak vypadm. Jasn? Ano, v to jsem doufal. U ji nebudu dldoprovzet. Tady a te zan jej ivot.

Ped telefonnm automatem v Bogstadsk jsem se nadechl.Mj ivot zan taky tady a te, tmhle hovorem. Musm od Hoffmanna zskat odputn. To bude

zatek. Zbytek je ponkud nejist.Vyzeno, ohlsil jsem.Fajn, odpovdl. Tak u je pry?Ona ne, pane. On.Coe?Vydil jsem to s tm jejm takzvanm milencem. V telefonu vdycky pouvme vraz vydit.

Je to bezpenostn opaten pro ppad, e by ns nkdo zaslechl nebo odposlouchval. U ho nikdyneuvidte, pane. A nebyli vlastn milenci. On ji nutil. Jsem pesvden, e ho nemilovala, pane.

Mluvil jsem rychle, rychleji ne obvykle, a pot nsledovala dlouh odmlka. Slyel jsem, jakDaniel Hoffmann ztka dch nosem. Myslm, e se tomu k, e supl.

Tys tys zavradil Benjamina?U v thle chvli mi bylo jasn, e jsem mu neml vbec volat.Tys tys zabil mho jedinho syna?Mj mozek registroval a interpretoval zvukov vlny, pekldal je do slov a zanal je analyzovat.

Syn. Je to mon? Vnutila se mi jist mylenka. Zpsob, jakm milenec skopval boty. Jako by tambyl u mnohokrt. Jako by tam kdysi bydlel.

Zavsil jsem.Corina Hoffmannov na m vyden zrala. Oblkla si mezitm jin aty a vlasy j jet nestihly

uschnout. Bylo tvrt na est a ona ze sebe pedtm tak jako jindy ped manelovm nvratem dom smvala ve spre toho mrtvho.

Prv jsem j vylil, e jsem dostal za kol ji zavradit.

Pokusila se pibouchnout mi dvee ped nosem, ale byl jsem pli rychl.Stril jsem do dve nohu a rozrazil je. Odpotcela se vzad, do svtla obvacho pokoje. Chytila

se pevn zlongu. Jako se herec na jeviti lask s rekvizitou.Prosm vs, spustila a zvedla ped sebe pai. Zahldl jsem, jak se cosi zablsklo. Velk

prsten s kamenem. Pedtm jsem ho u n nevidl.Pistoupil jsem o krok bl.Hlasit a divoce vykikla. Popadla stoln lampiku a vrhla se mm smrem. Jej tok m natolik

pekvapil, e se mi jen tak tak podailo se sehnout, kdy se lampou zbsile rozmchla. Sla a tha jivyvedly z rovnovhy a j jsem ji zachytil. Ctil jsem v dlanch jej lepkavou ki a tkou vni.

Uvaoval jsem, m se asi pi sprchovn umvala. Sama sebou? Pevn jsem ji sevel, vnmaljsem, jak v n pumpuje dech. Dobr Boe, touil jsem ji v t chvli vlastnit. Ale ne, nejsem jako on.Nejsem jako oni.

Nepiel jsem vs zabt, Corino, zaeptal jsem j do vlas. Pivinul jsem ji k sob, bylo to jakokouit opium, ctil jsem se otuple a souasn se mi chvly vechny smysly. Daniel v, e jste mlamilence. Benjamina. Je mrtv.

Benjamin je je mrtv?Ano. A pokud tu jet budete, a se Daniel vrt, zabije i vs. Muste jt se mnou, Corino.

Zmaten na m zamrkala. Kam jako?Byla to pekvapiv otzka. Sp jsem ekal Pro?, Kdo jste? nebo Lete! Mon ale

instinktivn vytuila, e mluvm pravdu, e to spch, prv proto la rovnou k jdru vci. Nebomon byla tak vyveden z mry a popleten, e z n prost vypadlo jenom to prvn a nejlep: Kamjako?

Za dut znjc ze, odpovdl jsem.

Kapitola 7

Sedla schoulen v jedinm kesle v mm byt a zrala na m.Byla takhle jet krsnj ustraen, osaml, nechrnn. Zvisl.Ponkud zbyten jsem j vysvtlil, e mj byt nen nic, m bych se mohl chlubit, je to prost

obyejn staromldeneck byt s obvacm pokojem a alkovnou na span. ist a uklizen, ale nic protakovou enu, jako je ona. Ale jak jsem povdal, jeho velkou vhodou je to, e nikdo nev, kde senachz. Pesnji eeno nikdo a tm myslm absolutn nikdo nev, kde bydlm.

Pro? zeptala se a sevela pevn hrnek s kafem, kter jsem j dal.Chtla aj, jene j j odpovdl, e ten bude a ztra, e ho koupm, jen co otevou v obchodech.

A e vm, e si po rnu s oblibou dv aj. e jsem ji vdal pt aj bhem poslednch pti dn kadrno.

Jestlie dlte takovou prci jako j, je dobe, kdy vai adresu nikdo nezn, odpovdl jsem.Jenome j ji te znm.Ano.Kafe jsme dopili mlky.Znamen to, e nemte dn kamardy ani pbuzn? zeptala se.Mm matku.A ta nev?Ne.A samozejm nev ani, m se ivte.Pesn tak.Co jste j ekl, e dlte?e pracuju jako likvidtor.V pojiovn?Podval jsem se na ni. Vn ji to zajm, nebo jen tak plk?Jo.No teda. Zachvla se a zkila pae na prsou. Topen bylo nastaven na maximum, ale mm jen

jednoduch okna a venku je u pes tden k minus dvaceti, take mrz dvno pevzal vldu. Pohrvaljsem si s hrnkem.

Co te udlte, Olave?Vstal jsem ze idle. Mrknu se, jestli bych tu pro vs nenael vlnnou deku.Chtla jsem tm ct, co te udlme?Dvala se na to rozumn. Znmkou zdravho rozumu je, jestlie to, s m nemete nic udlat,

nechte plavat a jdete dl. Pl bych si, abych to taky uml.Pjde po mn, Olave. Po ns. Nememe se tady ukrvat vn. A on bude hledat dlouho. Vte

mi, znm ho. Radi by umel, ne il s takovou ostudou.Nepoloil jsem j tehdy tu oividn se nabzejc otzku: Pro jste si vybrala jako milence jeho

syna? Msto toho jsem pednesl mn oividn dotaz.Kvli ostud? Ne proto, e by vs miloval? Zavrtla hlavou. To je sloit.Nikam nespchme, namtl jsem. A jak vidte, nemm televizi.Zasmla se. Jet pod jsem nedoel pro tu deku. Ani j nepoloil otzku, kter m z njakho

dvodu plila v puse jako lu: Milovala jste ho, toho jeho syna?Poslyte, OlaveAno?Klesla hlasem. Pro tohle dlte?Nadechl jsem se. Odpov na tuhle otzku jsem si pedem pipravil. Vlastn nkolik odpovd,

pro ppad, e bych ctil, e by ta prvn nemusela zafungovat. Pinejmenm jsem se domnval, ejsem si je pipravil. Jene te jako by je odvl vtr, vechny do jedn.

Nen to sprvn, odpovdl jsem.Co nen sprvn?To, co chtl Daniel. Zabt svoji enu.No a co byste dlal, kdyby vm vae ena zahbala s jinm muem ve vlastnm dom? Tm m

dostala.Myslm, Olave, e mte dobr srdce.Dobr srdce se dneska dostanou levn.Ne, to nen pravda. Dobr srdce jsou vjimka. A neustle je po nich poptvka. Vy jste vjimka,

Olave.To bych zrovna neekl.Zvla a prothla se. Mkce jako kot. Koka nem kln kosti a lopatky m posunut ke stranm

hrudnku, proto doke vude tam, kde prostr hlavu, prothnout i tlo. To je praktick pi lovu.Praktick pi tku.

Pokud byste ml tu deku, myslm, e bych si la lehnout, pronesla. Bylo toho vzruen dneskatrochu moc.

Pevlknu postel a mete spt v n. Jsme s gauem dob kmoi u z dvjka.Vn? usmla se a zamrkala na m jednm svm velkm modrm okem. Znamen to, e

nejsemprvn, kdo tu bude nocovat?To ne. Ale obas si na gaui tu a pak tam usnu.A co si tete?Nic zvltnho. Knihy.Knihy? Naklonila hlavu ke stran a ibalsky se usmla, jako by m pistihla pi li. Vidm tady

jenom jednu knihu.Chodm do knihovny. Knky zabraj msto. Navc se to snam omezovat. Zvedla knihu lec

na konferennm stolku. Bdnci? O em to je?O spoust vc, ekl bych. Povythla obo.Nejvc asi o mui, kter doshne odputn za sv zloiny, dodal jsem. Po zbytek svho ivota

je splc tm, e se sna init dobro.Hm. Potkala knihu v ruce. Pipad mi tk. Jde v n o lsku?Ano.Odloila ji. Neodpovdl jste mi, co udlme, Olave.Musme zlikvidovat Daniela Hoffmanna dv, ne zlikviduje on ns.Ta vta znla pln pitom, kdy jsem si ji v hlav sumroval. A stejn pitom znla, kdy jsem ji

pronesl nahlas.

Kapitola 8

Druh den brzy rno jsem doel do znmho penzionu. Oba pokoje obrcen smrem kHoffmannovu bytu byly pronajat. Stoupl jsem si v rannm eru ven, skryl se za zaparkovan nkladnauto a vzhlel k jeho obvacmu pokoji. ekal jsem. Drtil jsem v kapse kabtu pistoli. Normln byte odjdl z domova do prce. Jene situace nebyla normln. V byt se svtilo, ale nebylo vidt,jestli tam nkdo je. Potal jsem s tm, e Hoffmannovi dolo, e jsme s Corinou nevzali roha, e seprost nenachzme v njakm kodaskm nebo amsterodamskm hotelu. Za prv to nen mj styl a zadruh nemm penze, co Hoffmann v. Musel jsem ho pedtm podat o zlohu na pokryt vdaj.

Zeptal se m, pro nemm prachy, vdy mi nedvno zaplatil za dva proveden koly. Zamumlaljsem jenom nco o star vni.

Pokud Hoffmann pot s tm, e jsem ve mst, pot taky s tm, e se ho pokusm vydit dv,ne on vyd m. Postupem asu jsme se toti dost dobe poznali. Jene jedna vc je si myslet, e olidech nco vte, a druh je to opravdu vdt. U jsem se takhle dv spletl. Mon je v byt sm. Vtom ppad se mi lep ance ne te, a vyjde ven, u nenaskytne. Sta jen pokat, a se za nmpibouchnou vrata, aby se nemohl dostat zptky, pejt ulici, dv rny do trupu z pti metr a pak dvdo hlavy zblzka.

Byly to pehnan nadje.Vrata se otevela. V nich stl Hoffmann.A Brynhildsen s Pinem. Brynhildsen s natuprovanm esem, kvli nmu jeho vlasy vypadaly

jako ps srst, a s tenoukm knrkem, kter mu rmoval sta jako kroketov branka. Pine ml na sobkaramelov hndou koenou bundu, kterou nosil v zim v lt. Na hlav klobouek, za uchem cigro apusa mu jenom jela. Pes ulici ke mn dolhaly trky slov. Kurevsk zima a ten hajzl.

Hoffmann zstal stt ve vratech, oba jeho hldac psi zatm vyli na chodnk a s rukama hlubokozaboenma do kapes bund se rozhleli ulic.

Pak na Hoffmanna mvli a vykroili k autu.Pikril jsem se a vydal jsem se opanm smrem. Tak fajn. Jak u jsem kal, byly to pehnan

nadje. Pinejmenm jsem te vdl, e Hoffmann v, jak si pedstavuju, e tuhle situaci vyeme.Tak, e ume on, a ne j.

Tohle nicmn znamenalo, e budu muset pejt k plnu A.Plnem B jsem zaal z toho dvodu, e pln A se mi ani v nejmenm nezamlouval.

Kapitola 9

Rd sleduju filmy. Ne tak rd, jako tu knihy, ale dobr film funguje trochu podobn. Pemlouvvs, abyste se na vci podvali jinak. Jene dn film m nedokzal pemluvit, abych nahlel jinakna vhodu bt v pesile a mt lep zbra. V souboji jednoho mue s nkolika protivnky, v nm jsouob strany jaktak pipraven a ozbrojen, ume ten, kdo stoj sm. V boji, kde m jedna stranaautomatickou zbra, vyhraje ten s automatickou zbran. Tohle jsou natolik draze vykoupenzkuenosti, e je pece nejde poprat jenom proto, e bych pak nemusel za Rybem. Zkrtka nejde.

A proto jsem se za Rybem vydal.Ryb je, jak u bylo eeno, lovk, kter spolen s Danielem Hoffmannem d v Oslu trh s

heroinem. Oslosk trh s drogami nen rozshl, ale protoe mu heroin dominuje, zkaznci jsouochotn solit a ceny jsou vysok, poskytuje zvratn vnosy. Cel to zaalo Ruskou cestou neboliSevern stnou. Tu zaloili Rusov a Hoffmann zkraje sedmdestch let. Do t doby se sem vtinaheroinu dostvala ze Zlatho trojhelnku pes Turecko a Jugoslvii, takzvanou Balknskou cestou.

Pine, kter tehdy pracoval pro Hoffmanna jako pask, mi lil, e devadest procent lapek braloheroin, a proto byla dvka drogy pro vtinu z nich stejn tvrdou mnou jako norsk koruny. Nazklad toho Hoffmann usoudil, e kdyby si dokzal obstarat levn heroin, dokzal by odpovdajcmzpsobem zvit zisky ze sexulnch slueb.

Npad najt si levn materil nepiel z jihu, nbr ze severu. Z malikho, praktickyneobyvatelnho souostrov picberky za polrnm kruhem, kter je rozdleno mezi Norsko a Sovtsksvaz, kad zem pitom na sv stran t uhl. ivot je tam drsn a monotnn a Hoffmann slyelnorsk hornky vyprvt dsiv historky o tom, jak Sovti zahnj nudu vodkou, heroinem a ruskouruletou. Tak se tam vydal, Sovty navtvil a vrtil se dom s dohodou. Ukzalo se, e syrov opium zAfghnistnu se pepravuje do Sovtskho svazu, kde se zulechuje na heroin a dopravuje se dlsevern do Archangelsku a Murmansku. Dostvat odtamtud materil do Norska by bylo nemon,protoe komunist ste hranice Norska coby lenskho sttu NATO velice bedliv a vice versa.

Ale na picberkch, kde hranice hldaj tak akort ledn medvdi a mrz minus tyicet stup, tonebyl problm.

Hoffmannv kontakt na norsk stran poslal zbo kadodennm vnitrosttnm leteckm spojemdo Troms?, kde nikdy nekontrolovali jedin kufr, pestoe vichni vdli, e hornci si s sebou tahajhektolitry levnho nezdannho alkoholu. Vypadalo to, e snad i celn sprva jim chce dopt turadost. Prv celnci pak s odstupem vyjdili nzor, e jen naiva by se domnval, e by sepslunmi leteckmi spoji, vlaky a auty mohlo dostat do Osla takov mnostv heroinu, ani bykdokoli nco zjistil. e v rukou veejnch initel musela skonit njak ta oblka.

Podle Hoffmanna vak nepadla na platky ani koruna. Nebylo to teba. Policie nemla nejmentuen, co se odehrv. Alespo dokud nebyl na norsk stran nedaleko Longyearbyen nalezenoputn snn sktr. Ukzalo se, e ostatky idie, kter tu ledn medvdi nechali, pat njakmuRusovi, a v benzinov ndri byly objeveny igelitov balky obsahujc celkem tyi kila isthoheroinu.

Byla zahjena operace a policie i guvernr se hemili krajem jako zuiv vely. V Oslu vypuklaheroinov panika. Jene chtivost je jako tajc voda kdy se j uzave jedna cesta, najde si prostnovou. Ryb, kter byl leccos, ale pedevm obchodnk, to formuloval takto: Nevyslyen poptvka

bude vyslyena. Byl to tajemn tlusoch s mrom knrem, dky nmu pipomnal vnonho sktka,ale jen do chvle, ne usoudil, e jeho obchodm prospje, kdy do vs vraz n. Nkolik let paovalrusk alkohol, kter se dovel na sovtskch rybskch lodch, pekldal se na norsk rybsklod v Barentsov moi a skladoval ve vysthovan rybsk osad, kterou Ryb sm nejeneprovozoval, nbr tak vlastnil od sklepa a po pdu. Tam se lahve nakldaly do rybskchkontejner a vozily se autem pro pepravu ryb do hlavnho msta. Ani ty ryby v aut nechybly. VOslu se lahve skladovaly ve sklep Rybova obchodu a ten obchod nebyl dn zstrka, nbrrybrna, kterou Rybova rodina vlastnila u po ti generace a kter sice nijak zvl nevynela, alezrove ani nekrachovala.

A kdy se Rusov zajmali, jestli by si dokzal pedstavit, e by alkohol vymnil za heroin,propotal si Ryb pr cifer, propotal si trochu trestn sazby, propotal si trochupravdpodobnost, e ho chyt, a plcli si. Take kdy se Danielu Hoffmannovi podailo opt rozjetpicbersk obchody, zjistil, e mu vyrostla konkurence. A to se mu moc nelbilo.

V thle chvli jsem na scnu vstoupil j.V tu dobu jak u jsem nejsp objasnil jsem ml za sebou celkem nepodaenou drhu

kriminlnka. Nejdv jsem si odpykal trest za pepaden banky, pak jsem pracoval pro Hoffmannajako Pineho pomocn pask, ale protoe jsem dostal vyhazov, rozhlel jsem se po njak jet msmyslupln prci. Hoffmann m znovu kontaktoval, protoe se mu z vrohodnch zdroj doneslo, e toj jsem zlikvidoval paerka, kterho nali v haldenskm pstavu s hlavou jen zpola v celku.

Vrada na objednvku maximln profesionlnho typu, velebil to Hoffmann. A protoe jsemneml lep povst, kterou bych si mohl chrnit, nepopel jsem to.

Mm prvnm kolem v Hoffmannovch slubch byl jeden Bergean, kter pro Hoffmannaprodval na ulici, ale ukradl njak zbo, zapel to a msto toho zaal pracovat pro Rybe. Najt hobylo snadn, Bergeani mluv hlasitji ne Norov odjinud a bergensk chriv r drsala non tmu uelezninho nmst, kde ml mank prodejn stanovit. Ukzal jsem mu pistoli a s chrivmi r bylnhle konec. Povd se, e zabt podruh je snaz, a j bych ekl, e to je pravda. Odvedl jsem tohochlpka do kontejnerovho pstavu a stelil jsem ho dvakrt do hlavy, aby to vypadalo stejn jako tavrada v Haldenu. Protoe policie mla v tom haldenskm ppadu u podezelho, tpala od prvnhodne a m s vyetovnm vbec neobtovala. Zatmco Hoffmannovi se tm potvrdilo, e jsemprimissima zabijk, a dal mi nov kol.

Byl to chlpek, kter Hoffmannovi zatelefonoval a prohlsil, e by radi dealoval pro nj ne proRybe. Chtl se sejt na njakm diskrtnm mst, kde by si dohodli podrobnosti, ani by se toRyb dozvdl. Tvrdil, e u nesnese ten smrad v rybrn. Na t sv kryc historce ml nejspdrobet vc zapracovat. Hoffmann m sehnal a ekl mi, e podle jeho nzoru dostal ten chlpek odRybe za kol ho odprsknout.

Nsledujcho veera jsem na chlapka ekal v parku v nejhoej sti tvrti Sankt Hanshaugen.Je to pehledn msto. Nkdo tvrd, e je to bval obtit a e tam stra. Mma kvala, e tamknihtiskai vavali er. J vm jen tolik, e to je msto, kde se dv spalovaly mstsk odpadky. Naten veer hlsili minus dvanct stup, proto jsem vdl, e tam budeme sami. Za deset devtvystoupal do dlouhho kopce smrem k domu s vikou mu. Po dosaen vrcholku ml navzdorymrazu zpocen elo.

Jste tu brzy, ozval jsem se.Kdo jste? zeptal se a otel si pot lou. A kde je Hoffmann?

Shli jsme po pistolch souasn, j byl rychlej. Trefil jsem ho do hrudi a do pae tsn nadloktem. Pistole mu vypadla a sm se skcel nazad. Leel na snhu a mrkal na m.

Piloil jsem mu pistoli k hrudnku. Kolik ti zaplatil?Dvac dvacet tc.Pipad ti to dost za vradu? Otevel a zavel pusu.Stejn t zabiju, take si nemus vymejlet dnou chytrou odpov.Mme tyi dti a bydlme ve dva plus jedna, pronesl.Doufm, e ti vyplatil zlohu, opil jsem a vyplil.Zastnal, ale dl leel a mrkal. Zral jsem na ty dva otvory na prsou jeho kabtu. Pak jsem mu

trhnutm rozepnul knoflky.Ml na sob drtnou koili. Ne neprstelnou vestu, ale zatracenou drtnou koili, takovou,

jakou nosili vikingov. Alespo teda na obrzcch ve Snorriho Krlovskch sgch, kter jsem etljako kluk tolikrt, a mi je v knihovn nakonec u odmtali pjovat. Kov. Nen divu, e se tenchlpek cestou do kopce zapotil.

Co to ksakru je?Vyrobila mi ji manelka, odpovdl. Pro hru o smrti svatho Olava.Pejel jsem pikami prst po vzjemn propletench drobnch kovovch kroucch. Kolik tisc

jich me bt? Dvacet tisc? tyicet?Nedovol mi chodit ven bez n, dodal.Drtn koile pro divadeln hru o vrad pozdji svatoeenho krle.Piloil jsem mu pistoli k elu. Bij ho, toho psa, ktermu neme me ublit.Snorri, zaeptal. Svat Olav bhem bitvy u StiklesSprvn, peruil jsem ho a vyplil.V penence ml padest korun, fotku manelky a dt a idisk prkaz se jmnem a adresou.Bergean a ten chlap v drtn koili. Plus ten mank dole na nbe nedvno. Ti dvody, pro

se dret od Rybe dl.Brzy rno nsledujcho dne jsem zael do jeho obchodu.Rybrna Eilertsen & S?nn se nachzela na Youngov nmst, jen co by kamenem dohodil od

hlavn policejn stanice v Mlynsk ulici 19. Povd se, e kdy Ryb kdysi prodval paovanalkohol, patili policajti k jeho nejlepm zkaznkm.

Ve ficm ledovm protivtru jsem v pedklonu kioval dldn moe. V rybrn prvoteveli, pesto u tam bylo dost zkaznk, kdy jsem vstoupil dovnit.

Obas stval za pultem sm Ryb, ale toho dne tam nebyl. Prodavaky dl obsluhovalyzkaznky, jen jist mladk podle pohledu, kter mi vnoval, ml vc kol ne jenom porcovat,vit a balit ryby zmizel za ltacmi dvemi.

Vzpt vstoupil f. Ryb. Od hlavy k pat obleen v blm. Bl zstra, epice. Dokonce idevky ml bl. Jako plavk. Obeel pult a pistoupil ke mn. Otel si prsty do zstry boulc semu pes bicho. Pokvl ke dvem, kter se ve veejch nadle houpaly. Pokad, kdy v nich vzniklakvra, jsem zahldl dobe znmou vyzblou postavu. Mue, ktermu se kalo Klein. Nevm, jestli sev tom jmn skrval nmeck vznam, toti mal, anebo norsk, toti chabrus. Nebo jestli to prost

teba nebylo jeho kestn jmno. Mon vechno dohromady. Pokad, kdy se dvee zhouply, semj pohled stetl s jeho pohledem, mrtvm a ernm jako uhel. Podailo se mi zahldnout takybrokovnici

s upilovanou hlavn, kter mu visela podl nohy.Nestrkej ruce do kapes, nadil mi Ryb se irokm smvem vnonho sktka. Mon pak

odsud vyjde iv.Pikvl jsem.Mme napilno s vnonmi treskami, mladku, take ven s tm, co m na srdci, a pakuj se

odsud.Mu vm pomoct zbavit se konkurence.Ty?Jo. J.Neekl bych do tebe, mladku, e zrovna ty bude patit ke zrdcm.Mladku m mon oslovoval proto, e neznal moje jmno, e mi jeho pouitm nechtl projevit

respekt nebo e nevidl dvod, pro bych ml vdt, kolik pokud tedy nco je mu toho o mnznmo. Odhadoval jsem to na posledn monost.

Neprobereme to sp vzadu? zeptal jsem se.Klidn tady, nikdo ns neposlouch.Zastelil jsem Hoffmannova syna.Ryb pimhouil jedno oko, druh na m upel. Zral dlouho. Zkaznci na odchodu volali

Vesel Vnoce! a do prodejny, v n se teplem pilo, poslali zvany mrazu.Tohle probereme vzadu, odpovdl Ryb.Ti zabit. lovk mus bt zatracen chladnokrevn obchodnk, aby nechoval z vi nkomu,

kdo mu odprskl ti lidi. Jenom jsem doufal, e moje nabdka bude dost dobr a e je Ryb natolikchladnokrevn, jak si myslm. Ani hovno, e by nevdl, jak se jmenuju.

Sedl jsem u devnho stolu, z nho se odlupovaly tsky. Na podlaze byly vyskldanpolystyrenov krabice pln ledu, mraench ryb a pokud logistika odpovdala Hoffmannovmtvrzenm heroinu. V mstnosti rozhodn nemohlo bt vc ne pt est stup. Klein si nesedl a bhemmho vyprvn jako by vbec nebral na vdom, e dr tu oklivou brokovnici, a pesto jej hlavenemila celou dobu nikam jinam ne na m. Vylil jsem celou udlost bez vymlen, zrove jsemale nezachzel do zbytench podrobnost.

Kdy jsem domluvil, Ryb na m pod zral tm svm pernm kyklopskm okem.Take tys prost zastelil jeho syna msto jeho eny?Nevdl jsem, e je to jeho syn.Co si o tom mysl ty, Kleine?Klein pokril rameny. V novinch se pe o njakm chlpkovi, co ho vera odbouchli na

Vinderen.Vidl jsem to. Mon Hoffmann a tady jeho zabijk vyuili toho, co stoj v novinch, a vymysleli

si tuhle historku, protoe si byli jist, e j uvme.Zavolejte na policii a zeptejte se, jak se ten chlpek jmenoval, navrhl jsem.To udlme, opil Ryb. Ale a nm ekne, pro jsi uetil Hoffmannovu enu a te ji

ukrv.To je moje vc, odpovdl jsem.Pokud m v myslu vyjt odsud iv, bude nm muset povdt vechno, a to dost rychle.Hoffmann ji bil, vysvtlil jsem.Kter z nich?

Oba, zalhal jsem.No a co? To, e nkdo dostv nakldaku od nkoho silnjho, neznamen, e si to

nezasluhuje.Zvl takov dvka, dodal Klein.Jeje jeje, zasml se Ryb. Koukni se na jeho oi, Kleine, ten mladk m chu t zabt! J bych

ek, e je zamilovanej.To je v podku, prohodil Klein. J mm taky chu ho zabt. To on vydil Maa.Netuil jsem, kter z tch t byl Mao. V idiku toho chlpka ze Sankt Hanshaugen stlo Mauritz,

mon to byl on.Vnon tresky ekaj, pokvl jsem. Tak co bude?Ryb se pothl za piky svho mroho knru. Uvaoval jsem o tom, jestli se mu nkdy da

pln ze sebe smt ten ryb pach. Nato vstal.What loneliness is more lonely than distrust?{1} V, mladku, co to znamen? Zavrtl jsem

hlavou.Ne, vak to ten Bergean, co chtl pestoupit k nm, povdal. e jsi moc velk prosek na to,

aby t Hoffmann mohl vyuvat jako dealera. Tvrdil, e si pr nedoke dt dohromady dv a dv.Klein se zasml. Neodpovdl jsem.To byl T. S. Eliot, chlapci, vzdychl Ryb. Osamlost nedvivce. Vte mi, to je osamlost,

kterou dv nebo pozdji poct vichni fov. Kterou poct spousta manel nejm jednou za ivot.Ale kter se kadopdn vyhne vtina otc. Hoffmann okusil vechny ti varianty. Zabijk,

manelka a syn. lovk by ho skoro politoval. Doel k ltacm dvem. Nahldl kuktkem doprodejny.

Take co bys poteboval?Dva vae nejlep lidi.To zn, jako bychom tu disponovali armdou, mladku.Hoffmann bude pipraven.Vn? Nemysl si snad, e to on hon tebe?Zn m.Ryb se zatvil, jako by si chtl knr z tve sthnout. Dostane Kleina a Dna.Co takhle Dna aKleina a Dna. Pikvl jsem.Ryb m vyprovodil do prodejny. Doel jsem ke dvem, otel jsem z vnitn strany skla pru.Vzadu u pase budovy Opery stla postava. Pi mm pchodu tam nebyla. Dvod, pro tam ve

vnici ek njak chlap, mohly bt stovky.M telefonn slo, na ktermNe, odpovdl jsem. Dm vdt, kdy a kde je budu potebovat. Mte tu zadn vchod?Cestou dom postrannmi ulikami jsem rozvaoval, jestli jsem toho zskal dost. Dostal jsem dva

mue, zstal jsem naivu a nco jsem se piuil. Tak on napsal to o t osamlosti T. S. Eliot. A j sipitom myslel, e to byla ta ensk, jak ona si to jenom kala? George Eliot? Hurt, he will never behurt hes made to hurt other people.{2} Ne e bych vil v bsnky. Rozhodn ne vc ne v duchy.

Kapitola 10

Z potravin, kter jsem nakoupil, uvaila Corina jednoduchou veei.Pochutnal jsem si, okomentoval jsem to, kdy jsem dojedl. Otel jsem si pusu a dolil nm do

sklenic vodu.Jak jste u tohohle skonil? zeptala se.Jak skonil?Pro tohle dlte? Pro nedlte teba to, co v otec? Pedpokldm, e ten neJe mrtv, odvtil jsem a jednm doukem vyprzdnil sklenici. Jdlo bylo mrn pesolen.Aha. To je mi lto, Olave.To nemus. Nikomu jinmu to taky lto nen. Corina se zasmla. Vy jste vtipn.Byla prvnm lovkem, kter o mn nco takovho pronesl.Puste njakou desku. Pustil jsem Jima Reevese.Jste staromdn, podotkla.Nemm moc desek.Ani netancujete? Zavrtl jsem hlavou.Ani nemte v lednici pivo?Dala byste si?ibalsky na m pohldla, jako bych opt pronesl nco vtipnho.Nesedneme si na gau, Olave?Sklidila ze stolu a j zatm uvail kafe. Pipadalo mi to dost domck. Pak jsme si sedli na gau.

Jim Reeves zpval, e t miluje, protoe mu rozum. Bhem dne se trochu oteplilo a za oknem sesnely ob nadchan snhov vloky.

Dval jsem se na ni. st mho j byla natolik napnut, e by si radi chtla sednout na idli.Druh st mla prost chu obejmout ji kolem thlho pasu a pivinout ji k sob. Polbit ji na rudrty.

Pohladit ji po lesklch vlasech. Pivinout ji k sob jet tsnji, maliko drsn, abych uctil, jakvydechne, abych slyel jej ndech, ctil boulen jej hrudi a bicha proti mmu tlu. V hlav jsem mlnhle sladko.

Pak jehla sjela ke stedu desky, zvedla se a vracela se zptky, vinyl se mezitm pomalu pestvalotet.

Ztka jsem polkl. Chtl jsem zvednout ruku. Poloit ji na msto, kde j pechzej ramena v krk.Jene ruka se mi tsla. Nejen ruka, cel jsem se tsl jako lovk, co chytil chipku.

Olave Corina se ke mn naklonila. Ctil jsem intenzivn vni, u n jsem nedokzal urit,jestli to je sp parfm, anebo jestli ji vydv ona sama. Musel jsem otevt pusu, abych se mohlpodn nadechnout. Zvedla z konferennho stolku pede mnou knku. Nemohl byste mi kousekpest?

Njak, kde se pe o lsceTo bych rd, odpovdl jsem.Tak mi to pette, zapedla a pithla si nohy k tlu. Poloila mi ruku na pai. Miluju

lsku.Jene j nemu.

Jiste mete! zasmla se a poloila mi rozevenou knihu do klna. Neupejpejte se, Olave, atte! Vdy vs budu

Jsem dyslektik.Ta pkr slova rozala jej vtu a ona na m zamrkala, jako bych j dal facku. Kruci, sm jsem

sebou trhl.Promite, Olave, ale povdal jste myslela jsem si Zarazila se, rozhostilo se ticho. K

by ta deska bvala nedohrla. Zavel jsem oi.J tu, vysvtlil jsem.tete?Ano.Jak ale mete st, kdy nevidte slova?Vidm je. Jene obas chybn. Musm si je proto pest znovu. Otevel jsem oi. Jej ruka

nadle spovala na m pai.A jak poznte, e je vidte chybn?Vtinou tak, e se mi psmena neposkldaj do smysluplnch slov. Ale obas vidm prost

jenom jin slovo a omyl mi dojde a mnohem pozdji. Proto se stv, e pbh, kter mm v hlav,je pln jin. Tm pdem za cenu jednoho pbhu dostanu vlastn pbhy dva.

Zasmla se. Nahlas a perliv. Oi se j v poloeru tpytily. Sm jsem se zasml. Nebylo topoprv, co jsem nkomu ekl, e jsem dyslektik, ale poprv se m na to nkdo bl vyptval. Poprvjsem se to pokusil vysvtlit nkomu, kdo nebyl moje matka ani uitelka. Corinina ruka se mi svezla popai. Tak njak nenpadn. ekal jsem to. Pust m. Jene msto toho sklouzla jej ruka k m. Sevelaji. Jste vn vtipn, Olave. A hodn.

Na spodn stran okenn tabulky se zanal vrstvit snh. Snhov krystalky se vzjemn propltaly.Jako krouky drtn koile.

Tak mi to pevyprvjte, vyzvala m. Pevyprvjte mi lsku z t knky.Hm, pokvl jsem a shldl na knihu lec mi v kln. Byla oteven na strnce, kde se Jean

Valjean ujme t ztracen, na smrt odsouzen lapky. Zamyslel jsem se. A vyprvl jsem j radji oCosett a Mariovi. A o ponine, mlad dvce, kter byla vychovna jako zlodjka a kter jebeznadjn zamilovan do Maria a pro lsku nakonec obtuje ivot. Pro lsku druhch. Tohle jsem jvyprvl se vemi detaily.

Ach, to je asn! vykikla Corina, kdy jsem domluvil.Ano, odpovdl jsem. ponine je to, e se Cosette a Marius nakonec vzali. Pikvl jsem.Corina mi sevela ruku. Za celou dobu ji nepustila. Povzte mi o Rybovi. Pokril jsem

rameny. Je to obchodnk.Daniel tvrd, e je vrah.To taky.Co se stane po Danielov smrti?Pak se u nebudete muset nieho bt, Ryb vm nechce ublit.Myslm tm, jestli pak Ryb vechno pevezme.Potm, e ano, nem jinou konkurenci. Pokud tedy nemte v myslu Pokusil jsem se na ni

elmovsky zamrkat.Hlasit se zasmla a dloubla do m. Kdo by to byl ekl, e se ve mn skrv komik?

Pro prost neuteeme? zeptala se. Vy a j, urit by se nm spolu vedlo dobe. J bych vailaa vy byste mohl

Zbytek vty zstal viset ve vzduchu jako konkurzem stien most.Rd bych s vmi utekl, Corino, jenome nemm ani floka.Jak to? Daniel k, e svm lidem plat dobe. Vdycky povdal, e loajalitu je teba si

kupovat.Utratil jsem je.Za co? Pokvla kolem sebe, nejsp tm mnila byt, to, e ten sm ani cokoli v nm nemohlo stt

majlant.Pokril jsem rameny. Je tu jist vdova se tymi dtmi. A j jsem z n tu vdovu udlal, take

no, ve slab chvilce jsem stril do oblky to, co ml jej mu slbeno za proveden njemn vrady. Ajak se ukzalo, bylo to vechno, co jsem ml. Nikdy bych nevil, e Ryb plat tak dobe.

Nasadila nedviv vraz. Nebyl to dn z Darwinovch esti univerzlnch vraz oblieje,ekl bych, dolo mi ale, co vyjaduje: Vy vy jste dal vechny svoje penze vdov po mui, kterml nkoho zavradit?

Kdy jsem to tehdy udlal, kal jsem si, e je to hrozn pitomost, akoli mi pipadalo, e jsemvmnou za to nco dostal. Jene kdy to Corina formulovala takhle, znlo to pmo idiotsky.

Koho ml tehdy zabt?Nevzpomnm si.Podvala se na m. Olave, vte co? Nevdl jsem.Poloila mi ruku na tv. Vy jste hrozn, hrozn zvltn.Pejdla mi pohledem po oblieji, jako by ho kousek po kousku nasvala, jako by ho

stravovala. Vm, e tohle je okamik, kdy m lovk tak njak vdt, kdy m st mylenky druhho,ctit to. Mon. J jsem ale dyslektik, to bude nejsp ten problm. Mma kvala, e jsem moc velkpesimista. I to je mon. Nicmn jsem byl mile pekvapen, kdy se ke mn Corina Hoffmannovnaklonila a polbila m.

Milovali jsme se. Nevolm tenhle romantick a zdrenliv popis msto pmjho ainstrumentlnjho slova z cudnosti. Volm ho, protoe milovn je prost nejvstinj vraz. Jejsta jsem ml tsn u ucha, jej dech syel. Drel jsem ji straliv opatrn, jako such kvtiny, kterobas nachzm v knihch vypjench z knihovny a kter jsou tak kehk a lmav, a se mi meziprsty rozpadaj, jakmile se jich jen dotknu. Bl jsem se, e mi Corina zmiz. V pravidelnchintervalech jsem se proto musel zvedat na pedlokt, abych se podval, jestli tu pod je, jestli tonebyl jenom sen. Hladil jsem ji, lehouce a mkce, abych ji nevyhladil. ekal jsem, ne jsem do nvnikl. Uasle na m hledla, nemohla vdt, e vykvm na sprvn okamik. A ten pak nastal, tosplynut, ten akt, o kterm byste ekli, e pro bvalho paska bude triviln, jene m to takpemohlo, a se mi sevel krk. Kdy jsem se do n pomalu a opatrn vsunul a zaeptal j do uchanjakou nnost a hloupost, tie a thle zastnala. Zaznamenal jsem jej netrplivost, ale chtl jsem,aby to trvalo, aby to bylo pkn. Proto jsem si ji vzal zpomalen a se ztka vydobytm ovldnm.

Jene jej boky se zaaly pode mnou kroutit jako krtk rychl vlny a jej bl ple zila do tmy,bylo to jako svrat msn svtlo. Stejn mkk. Stejn nemon.

Udlme se spolu, drah, syel mi jej dech do ucha. Udlme se spolu, drah, drah, Olave.Kouil jsem. Corina spala. Pestalo snit. Vtr, kter chvli pskal do okapu smutnou melodii, si

sbalil fidltka. V pokoji byl slyet jen jej pravideln dech. Stle jsem naslouchal. Nic.

Vc se mla tak, e jsem snil o tom, e to takhle bude. A nevil jsem, e by to tak bt mohlo. Byljsem natolik unaven, e jsem poteboval usnout. A natolik astn, e jsem usnout nechtl. Protoe ausnu, tenhle svt, tenhle svt, kter jsem dote vbec neml rd, pestane na chvli existovat. A podletoho chlpka Huma nen fakt, e jsem se dote kad rno probouzel ve stejnm tle, do stejnhosvta, kde se to, co se stalo, skuten stalo, dnou zrukou toho, e se tot stane i ztra po rnu.Poprv v ivot mi pipadalo riskantn zavt oi.

Proto jsem dl naslouchal. Stril jsem to, co jsem ml. Neozvalo se nic, co by se ozvatnemlo.

Pesto jsem naslouchal dl.

Kapitola 11

Moje matka byla hrozn slaboch. Prv proto musela vydret vc, ne kolik by snesl i ten nejvtsilk.

Napklad nedokzala ct ne tomu kriplovi, kter byl mm otcem. Kvli tomu musela snet vcbit ne vze sedc za mravnostn delikty. S oblibou ji pedevm krtil nikdy z hlavy nevymau,jak mma v lonici zabuela jako krva pokad, kdy ji otec pustil na tak dlouhou dobu, aby semohla nadechnout a on ji pak mohl zat zabjet nanovo. Byla pli slaboch na to, aby dokzalaodolat alkoholu, proto do sebe tahle enuka lila takov mnostv jedu, kter by zabilo vola i slona. Apro m mla takovou slabost, e mi vdycky dala vechno, co jsem poteboval, pestoe to, co midvala, potebovala sama.

Vichni vdycky kali, e se svoj matce podobm.A kdy jsem se naposledy upen zadval do o svmu otci, dolo mi, e mm v sob i jeho.

Jako virus, jako chorobu v krvi.Zpravidla k nm pichzel, jenom kdy poteboval penze. A zpravidla to mlo, co jsme mli,

taky dostal. Bylo mu navc jasn, e pro vyvoln strachu je nutn, aby bez ohledu na to, jestli budepi vbru spn, nebo ne pedvedl, co matku ek ten den, kdy nezaplat. Matka vysvtlovalamodiny a nabhl rty pdem ze schod, nrazem do dve a uklouznutm na hladk podlaze vkoupeln. A postupn, jak nad n pebral nadvldu alkohol, se mon i stvalo, e nkde spadla nebonarazila do zdi sama od sebe.

Mj otec tvrdval, e ze m bude idiot. Podezrm ho, e ml stejn problmy se tenm a psanmjako j, jen s tm rozdlem, e on to vzdal. Zatmco on sm vypadl ze koly pi prvn pleitosti a odt doby neetl nejsp ani noviny, mn se, a je to s podivem, ve kole lbilo. Jenom matiku jsemneml rd. Moc jsem toho nenamluvil, vtina lid si o mn nejsp myslela, e jsem hloup. Aleuitelka nortiny, kter mi opravovala slohov prce, povdala, e v sob nco mm, e za vemi tmichybami se skrv nco, co ostatn nemaj. A to pro m bylo vc ne dost. Mj otec se m ale ptal, naco si myslm, e mi budou vechny ty knky. Jestli si myslm, e jsem lep ne on a zbytekpbuzenstva. Ti si vystaili s poctivou prac. Nepokouej se chlubit cizmi slovy a snt si njakpohdky. Kdy mi bylo estnct, opil jsem, pro to nezkus s poctivou prac sm. Zmltil mdokulata. Povdal, e tomu se k vchova a e pro dneek bylo u prce dost.

Kdy mi bylo devatenct, jednou veer k nm piel. Ten den ho pustili z Botsenu, odpykval sitam rok za to, e ubil jednoho chlpka. Nenali se svdkov, proto dal soud za pravdu obhjci, ktertvrdil, e k pokozen mozku u mrtvho mohlo dojt tehdy, kdy se ten chlap pokusil tok vrtit auklouzl na ledu.

Prohodil cosi o tom, e jsem vyrostl. Poplcal m kamardsky po zdech. Matka mu prozradila,e pr u rok pracuju v njak obchodn centrle, je to tak? Dostal jsem konen rozum?

Neodpovdl jsem, neekl jsem mu, e si pivydlvm pi studiu na gymnziu, abych si naetildost penz a mohl si dovolit podnjem, a pt rok nastoupm na univerzitu nebo na vojnu.

Dodal, e je prima, e pracuju, protoe te budu muset solit. Zeptal jsem se ho pro.Pro? Je pece mj otec, nevinn odsouzen, a potebuje vekerou pomoc, kterou mu me rodina

poskytnout, aby se zase postavil na nohy.Odmtl jsem.

Nedviv na m upel pohled. A j mu na och vidl, e zvauje, jestli m m pratit. e si mm. Kluk vyrostl.

Pak se zasml. Prohlsil, e jestli nenavalm ty sv mizern litky, zabije moji matku. A zad,aby to taky vypadalo jako nehoda. A co pr j na to?

Neodpovdl jsem.Dal mi edest vtein na rozmylenou.Odpovdl jsem, e mm penze v bance, e bude muset pokat do ztejho rna, a tam otevou.

Naklonil hlavu ke stran, jako by tak mohl lp prohldnout, jestli nelu.Ujistil jsem ho, e nehodlm vzt roha, e se me vyspat v moj posteli a j budu spt u mmy.Tak tys pebral moje msto i tam? zazubil se. V, e to je nezkonn? Nebo se takov vci v

tch tvejch knkch nepou?Veer se moje matka s otcem podlili o zbytek jejch zsob alkoholu. li do jejho pokoje. J si

lehl na gau a do u si nacpal toaletn papr. Jene jej buen odizolovat nedokzal. Po chvliprskly dvee a j zaslechl, e otec veel do mho pokoje.

Pokal jsem do dvou do rna, pak jsem vstal a doel si do koupelny pro ttku na zchod. Natojsem seel do spolenho sklepa a odemkl nai kji. Kdy mi bylo tinct, dostal jsem k Vnocmlye. Od matky. Bh v, jakmu blu se upsala, aby mi je mohla koupit. Te u mi ale byly krtk,vyrostl jsem z nich. Z jedn hlky jsem sthl tal a el nahoru. Vplil jsem se do svho pokoje. Otecleel na zdech a chrpal. Rozkroil jsem se na zk posteli tak, abych ml kadou nohu na jednpelesti, a piloil mu hrot hlky k bichu. Hrudnk jsem nechtl riskovat, hrot by se mohl zarazit ohrudn kost nebo o ebro. Zasunul jsem jednu ruku do poutka, druhou jsem poloil na vrek rukojeti,dbal jsem na to, aby byla hlka ve sprvnm hlu, abych ji nezatil ikmo, a bambus se takneprohnul. ekal jsem. Nevm pro, nebylo to kvli tomu, e bych ml strach. Aspo ne do t chvle.Otec zaal dchat neklidnji, brzy se oto. Proto jsem vyskoil, pithl kolena k tlu jako skokan otyi. Dopadl jsem plnou vahou. Ke nejdv kladla maliko odpor, ale jakmile se v n vytvoiladrka, projela hlka tlem. Bambusov ty s sebou vthla do bicha st trika a hrot se zavrtalhluboko do matrace.

Otec na m vytetil oi zernal okem. Byl jsem rychl a sedl si mu na hrudnk tak, abych mukoleny sevel pae. Otevel hubu, e zaje. Zamil jsem a vrazil mu do n zchodovou ttku.

Chroptl a mrskal se, ale pohnout se nedokzal. Jasn e jsem vyrostl.Sedl jsem na nm a ctil za zdy bambusovou tyku a pod sebou jeho zmtajc se tlo. A

pomyslel jsem si, e rajtuju na svm otci. e je te mj otec moje kobyla.Nevm, jak dlouho trvalo, ne cukn ustalo a jeho tlo ochablo, take jsem to mohl risknout a

vythnout mu ttku z pusy.Ty zatracenej debile, zastnal se zavenma oima. Mls mi proznout krk, neTo by bylo moc rychl, namtl jsem.Zasml se, zakalal. V koutku st se mu objevily bublinky krve.Podvejme se, pece jenom jsi mj kluk.To byla jeho posledn slova. Take navzdory vemu vynesl posledn trumf. Protoe tehdy jsem

pochopil, e ml ten hajzl pravdu. Byl jsem jeho kluk. Nebyla pravda, e bych nevdl, pro jsemtch pr vtein pokal, ne jsem mu do tla vrazil tu hlku. Chtl jsem tm prodlouit onen blaenokamik, kdy jsem j a jenom j rozhodoval o ivot a smrti.

Zpsobil to virus v krvi. Jeho virus.

Odnesl jsem mrtvolu do sklepa, zabalil ji do star zpuchel stanov plachty. I ten stan mi koupilamatka. Pedstavovala si, e nae rodinka bude jezdit na vlety pod stan. Pct si erstv ulovenpstruhy u njakho jezera, kde slunce nikdy nezapad. Doufm, e se tam dostala dky alkoholu.

Uplynul vc ne tden, ne dorazila policie s dotazem, jestli jsme po proputn nevidli otce.Odpovdli jsme, e ne. Prohlsili, e si to zapou. Podkovali a odeli. Nepsobili nijak horliv.Mezitm jsem si u pjil dodvku a odvezl matraci a lkoviny do spalovny odpadu. A v noci jsemdojel do hloubi odlehlho dol Nittedal, k jezeru, kde slunce nikdy nezapad, ale kde chvli nebuduchytat pstruhy.

Sedl jsem tam na behu, hledl na lesklou hladinu a pemlel o tom, co po sob zanechme, prkrouk na hladin, kter se zavln a pak zmiz. Jako by tam nikdy nebyly. Jako bychom tam my nikdynebyli.

Tohle byla moje prvn vrada.Kdy jsem nkolik tdn nato dostal dopis z univerzity se slovy S radost Vm oznamujeme, e

jste byl pijat ke a s datem a asem imatrikulace, roztrhal jsem ho pomalu na kousky.

Kapitola 12

Probudil m polibek.Ne mi dolo, e to je polibek, zachvtila m na okamik ir panika.Pak se vechno vrtilo a paniku vystdalo cosi velho a mkkho, co musm z nedostatku

lepho vrazu prost nazvat tstm.Tv spovala na m hrudi a j na ni shlel, vidl jsem, jak m zaplavuj jej vlasy.Olave?Ano?Nememe tu zkrtka takhle zstat navky?Nenapadala m jedin vc, kterou bych si pl vc. Pivinul jsem ji k sob. Drel ji. Potal

vteiny. Tohle byly vteiny, kter jsme strvili spolu, vteiny, kter nm nikdo nevezme, vteiny, kterjsme si prv vychutnvali. Jene jak jsem kal, potat moc neumm. Piloil jsem j rty k vlasm.

Najde ns tady, Corino.Tak odjedeme nkam daleko.Nejdv ho musme dostat. Nememe si zbytek ivota hldat zda.Pejela mi ukazovkem po hbetu nosu a brad, jako bych tam ml ev. M pravdu. Ale pak

budeme moct odjet, vi?Jo.Slibuje?Ano.Kam?Kam bude chtt.Pejdla mi prstem dl po krku, po ohryzku, mezi klnmi kostmi. V tom ppad chci do

Pae.Tak do Pae. Pro zrovna tam?Protoe tam ili Cosette s Mariem.Zasml jsem se, spustil nohy na zem a polbil ji na elo.Nevstvej, zaprosila. A tak jsem nevstal.V deset hodin jsem si u kuchyskho stolu etl noviny a upjel kvu. Corina spala.Mraziv rekord byl stle na spadnut. Ale kvli verejmu oteplen byly silnice jako sklo. V

Trondheimsk ulici dostalo njak auto smyk a vjelo do protismru. Kamion s nvsem. Tlennrodina na cest dom na sever na Vnoce. A policie nadle nem dn stopy v ppadu vrady naVinderen.

V jedenct hodin jsem stl v obchod se sklem. Bylo tam plno lid shnjcch vnon drky.Postval jsem u vkladu a tvil se, e si prohlm jeden servis, pitom jsem sledoval budovu naprotj stran ulice. Hoffmannovy kancele. Hldkovali ped nimi dva mui. Pine plus chlpek,kterho jsem nikdy pedtm nevidl. Ten nov podupval, kou z cigarety se vinul Pinemu dooblieje. Pine pronesl cosi, co jeho parka oividn pli nezaujalo. Novek ml na sobmohutnou beranici a kabt, pesto se mu vak ramenn svaly boulily a k um. Pine se tvil uvolnnve sv bund barvy psho hovna a v akovskm klobouku. Pasci jsou na postvn venku zvykl.Novek si sthl epici vc pes ui. Myslm ale, e dvodem byl sp Pineho slovn prjem ne

mrz. Pine vythl zpoza ucha cigaretu a ukzal ji chlpkovi. Nejsp mu vykldal svoji obligtnhistorku, e s tou cigaretou takhle chod ode dne, kdy pestal kouit. e je to jeho zpsob, jak tabkuukzat, kdo tady o kom rozhoduje. Myslm, e to byl jeho zpsob, jak pimt lidi, aby se ho zeptali,pro chod s cigaretou za uchem, a on jim potom mohl vymluvit dru do hlavy.

Novek ml na sob moc obleen na to, abych vidl, jestli m u sebe pistoli, ale Pinemu sebunda boulila. Bu tam m zatracen nabitou rajtofli, nebo bouchaku. Ta vc byla pli tk nato, aby to mohl bt jenom ten hnusn n, co u sebe nosval. Loveck n na ezn a krjen, s pilkoupro porcovn masa. Nejsp za pomoci tohohle noe tehdy pemluvil Marii, aby pro nj pracovala.

Pedvedl j, co by s n ten n provedl, co by provedl s jejm milm, pokud Marie hulenm auknm nesplat to, co jej mank dlu. iv jsem si pedstavoval jej vyden oi vytetnzrajc na Pineho rty a snac se z nich zoufale odest, co se po n chce, protoe Pine chrlil slova skadenc kulometu. Jako te. Jene novek si paska nevmal, jen se plouil ulic tam a zptky,pohled pod beranic temn. Klidn, soustedn. Mus bt najat. Mon z ciziny. Vypadal jakoprofk.

Odeel jsem z obchodu vchodem do soubn ulice. Veel jsem do telefonn budky v uliciTorggata. Zvedl jsem strnku novin, kterou jsem si pedem vytrhl. Na zamen sklo budky jsembhem ekn, a telefon nkdo zvedne, nakreslil srdko.

Nboensk obec riskho kostela.Dobr den, chtl bych poslat vnec na poheb pana Hoffmanna, kter se kon pozt.Pevezme si ho od vs pohebnJenome j nebydlm ve mst a dostanu se tam a ztra pozd veer, po zavrac dob. kal

jsem si, jestli bych nemohl ten vnec donst pmo do kostela.Nemme tu nikoho, kdo by ho mohlPedpokldm ale, e budete mt rakev v krypt do ztejho veera?Ano, tak by to mlo bt. ekal jsem, ale vc se neozvalo.Mon byste mi to mohl zjistit?Neslyn povzdech. Okamik. Listovn papry. Ano, je to tak.V tom ppad zabhnu do kostela ztra veer. Rodina se s nm jist pijde naposledy rozlouit,

tak j budu moct taky vyjdit soustrast. Urit tam mte poznamenan as, kdy budou mt pstup dokrypty. Mohl bych jim zavolat sm, ale nechci je te moc otravovat

ekal jsem, uvdomoval jsem si vhn na druhm konci drtu. Odkalal jsem si a dodal: v tpro n tak tragick pedvnon dob.

Mm tu, e podali o pstup do krypty mezi osmou a devtou veer.Dkuju. Ale to bohuel nestihnu. Tak se jim prosm ani nezmiujte, e jsem ml v myslu se tam

osobn zastavit. Polu vnec radji jinak.Jak chcete.Dkuju za ochotu.Doel jsem na Youngovo nmst. V pasi Opery dnes nikdo nestl. Pokud to byl vera

Hoffmannv lovk, vidl, co poteboval.Mladk m nepustil za pult. Tvrdil, e Ryb m schzku. Vidl jsem za leptanm sklem ltacch

dve pohybujc se stny. Potom jeden z tch stn vstal a zmizel stejnou cestou jako j vera: zadnmvchodem.

Mete dovnit, vyzval m mladk.

Omlouvm se, spustil Ryb. Ale je shka nejen po vnonch treskch. Nejsp jsem nadtm silnm pachem svratil nos, protoe se rozesml.

Nem rd pach rejnok, mladku? Pokvl smrem k rybm, kter leely rozezan a stennafiletovan na pult za nmi. Pepravovat drogy ve stejnm aut jako rejnoky je dokonal, v,protoe psi cvien na vyhledvn drog nemaj anci. Skoro nikdo to nedl, ale j rd pipravuju zrejnoka ryb kuliky. Ochutnej. Pokvl k mse stojc na odrbanm devnm stole mezi nmi. Vmse plavaly v zakalen tekutin bled ed ryb kuliky.

Mimochodem, jak jde tahle st obchod? zeptal jsem se a tvil se, jako bych jeho vzvupeslechl.

Na nedostatek poptvky si nemu stovat, jenom Rusov chtj m dl tm vc. Bude s nimisnaz e, a nebudou moct tvt m s Hoffmannem proti sob.

Hoffmann v, e jsme spolu mluvili.Nen hloup.Nen. Proto m taky momentln dobr hldae. Nememe tam jenom napochodovat a

odprsknout ho. Musme zapojit fantazii.To je tvj problm, opil Ryb.Musme infiltrovat.Pod to je tvj problm.V dnench novinch byl nekrolog. Hoffmann junior bude mt poheb pozt.No a co?Meme Hoffmanna odpravit tam.Na pohbu? Moc lid. Ryb zavrtl hlavou. Nechm lod v pstavu.Ne na pohbu. Veer pedtm. V krypt.Vysvtli mi to.Vysvtlil jsem mu to. Zavrtl hlavou. Pokraoval jsem. Znovu zavrtl hlavou. Zvedl jsem ruku a

mluvil dl. Opt zavrtl hlavou, ale tentokrt s pousmnm. To se mus nechat. Jak jsi na tohleproboha piel?

Jeden mj znm ml poheb taky v tomhle kostele. A tehdy to probhlo prv takhle.V, e bych na to ml ct ne.Jene vy eknete ano.A co pak?Pak budu potebovat penze na ti rakve, odpovdl jsem. V pohebn slub Kimen nabzej

prefabrikovan. Ale to pece vteRyb se na m varovn zahledl. Otel si prsty do zstry. Pothl se za knr. Otel si prsty do

zstry.Vezmi si ryb kuliku, j se dojdu podvat, kolik mm v pokladn.Dl jsem hledl na ryb kuliky pevalujc se v nem, co by mi pipomnalo sperma, kdybych

nevdl, co to je doopravdy. Ale vn jsem to vdl tak jist?Cestou dom jsem proel kolem Mariina obchodu se smenm zbom. Uvdomil jsem si, e

suroviny na veei mu klidn nakoupit tady. Veel jsem, popadl kok, sedla ke mn zdy,obsluhovala zkaznka. Prochzel jsem podl regl, vzal jsem ryb prsty Findus, brambory a mrkev.tyi piva.

Mli v nabdce bonbony Kong Haakon, zabalen ve vnonm papru. Vloil jsem je do koku.

Blil jsem se k Marii za pokladnou. V obchod nikdo jin nebyl. Vidl jsem, e si m vimla.Zervenala. Sakra, nen taky divu, nejsp ji mrz to s tou vee, asi si tmhle zpsobem nezve chlapydom moc asto.

Doel jsem k n a pozdravil. Hledl jsem do koku, pitom jsem se soustedil na vykldn zbo rybch prst, brambor, mrkve a piv na ps. V ruce jsem chvilku podrel bonboniru. Zavhaljsem. Ten prsten na Corinin ruce. Dal j ho on, syn, milenec. Jen tak. A j bych se ml mstovnonho drku vytasit s pitomou bonbonirou, zabalenou tak, jako by to bylo Kleopatino ezlo.

Je. To. Vechno.Zadval jsem se na Marii pekvapen. Promluvila. Jasn e jo. Znlo to zvltn, to jo. Ale byla

to slova. Slova jako kad jin. Odhrnula si z tve vlasy. Pihy. Mrn oi. Ponkud unaven.Ano, pronesl jsem pehnan zeteln. Napulil jsem sta. Pousmla se.Je to vechno, pronesl jsem pomalu a trochu moc hlasit. Tzav pokvla k bonbonie.Pro vs. Nathl jsem k n ruku. Vesel Vnoce.Zakryla si sta rukou. A za tou rukou proel jej obliej celm divadelnm pedstavenm

nejrznjch vraz. Vc ne esti. Pekvapen, vyveden z mry, radost, ustaranost vystdanobom povytaenm v otzku pro, oi zen v rky a pak dkovn smv. Tak to nejsp je, kdylovk neme mluvit, nejsp m velmi vmluvn obliej, nau se hrt jakousi pantomimu, kterme psobit hodn pehnan na ty, co na to nejsou zvykl.

Podal jsem j bonboniru. Sledoval jsem, jak se jej pihovat ruka pibliuje k moj. Co m vmyslu? Chce m vzt za ruku? Sthl jsem ruku k sob. Rychle jsem pokvl a vykroil ke dvem.Ctil jsem v zdech jej pohled. Sakra, dal jsem j pece jenom bonboniru, co ta ensk vlastnchce?

Kdy jsem odemkl, tonul byt ve tm. V posteli jsem zahldl Corinin obrys.Tak tich a nehybn, a mi to pipadalo skoro divn. Doel jsem pomalu k posteli, postavil se nad

Corinu. Vypadala tak poklidn. A tak bled. V hlav se mi roztikaly hodiny, tikaly, jako by nkammily. Naklonil jsem se nad ni, piblil svj obliej pmo k jejm stm. Cosi tu chyblo. Hodinytikaly stle hlasitji.

Corino, eptl jsem. dn reakce.Corino, zopakoval jsem ponkud hlasitji, zaslechl jsem ve svm hlase cosi, co jsem v nm

nikdy pedtm neslyel, jaksi bezmocn zaskpn.Otevela oi.Poj ke mn, medvdku, zaeptala, objala m a sthla m do postele.Tvrdji, eptala. J se nerozpadnu, v.Ne, pomyslel jsem si, ty se nerozpadne. My, tohle, nic se nerozpadne. Protoe na tohle jsem

ekal, tohle jsem si u nacviil. Nic jinho ne smrt tohle zniit nedoke.Ach, Olave, eptala dl. Ach, Olave.Obliej j zil, usmvala se, jen oi se j leskly slzami. Bl prsa se j pode mnou vlnila, byla tak

bl, tak bl. A pestoe mi v t chvli byla natolik blzko, e bl jinho lovka mt nelze, jako bychji v tom okamiku vidl tak, jak jsem ji vidl poprv, z odstupu, za oknem na protj stran ulice. Apomyslel jsem si, e dn lovk nen vc nah, ne kdy si nen vdom toho, e ho nkdo pozoruje,prohl si ho. Ona m takhle nikdy nevidla. Mon m tak nikdy neuvid. V te chvli mi to dolo.Mm pod ty papry, ten dopis, kter jsem zatm pln nedopsal. Kdyby ho Corina nala, mohla by sito patn vyloit. Nicmn bylo zvltn, e se mi kvli takov nepodstatnosti rozbuilo srdce. Ty

papry le pod pihrdkou na pbory v kuchysk zsuvce, nen dvod, pro by ji ml nkdo zvedat.Pesto jsem se rozhodl, e je pi nejbli pleitosti vyhodm.

Ano, tak, Olave.Ve chvli vyvrcholen jako by se ve mn nco uvolnilo, nco, co tam bylo uzaveno, nevm co, ale

tlak pi vronu to s sebou vzal, vyplchl to. Leel jsem na zdech a lapal po dechu. Byl jsem jinlovk, jenom jsem nevdl jak jin.

Naklonila se nade m, polechtala m na ele.Jakpak se ct, mj vlde?Odpovdl jsem, ale krk jsem ml cel zahlenn.Coe? zasmla se.Odkalal jsem si a zopakoval: Mm hlad. Zasmla se jet hlasitji.A jsem astn, dodal jsem.Corina nej ryby. Je na n alergick, odjakiva, maj to v rodin.Obchody s potravinami u mly zaveno, ale navrhl jsem, e bych mohl v Chinapizza objednat

jejich specialitu.V Chinapizza?Dlaj tam nu a pizzu. Kad zvl, samozejm. Jm tam skoro denn.Znovu jsem se oblkl a seel do telefonn budky na rohu. Nenechal jsem si do bytu zavst telefon,

nechtl jsem. Nechtl jsem mt linku, jejm prostednictvm by m mohli lidi slyet, najt m, mluvitna m.

Z telefonn budky bylo vidt do okna mho bytu ve tetm pate. Corina tam stla, hlavuobklopenou svtlem jako pitomou svatoz. Hledla na m. Zamval jsem j. Zamvala taky.

Potom do pstroje s kovovm cvaknutm spadla mince.Chinapizza, prosm.Dobr den, Line, tady je Olav. Prosm jeden CP Specil s sebou.Vy nejst tady, mistel Olav?Dneska ne.Tlvat patnct minut.Dkuju. Jet nco. Neptal se u vs po mn dneska nkdo?Po vs? Ne.Fajn. Nesed u vs nkdo, koho jste u se mnou nkdy vidl? Takov chlpek se zvltnm

tenkm knrkem, co vypad jako namalovan? Nebo mank v hnd koen bund s cigaretou zauchem?

Mlknu se. NeeeBylo tam jen asi deset stol, proto jsem mu vil. Ani Brynhildsen, ani Pine na m neekaj. Byli

tam se mnou vc ne jednou, ale nejsp nevd, jak moc asto tam vlastn chodm. Fajn.Otevel jsem tk kovov dvee budky, vzhldl k oknu. Corina tam pod stla.Dojt do podniku Chinapizza mi trvalo tvrt hodiny. Pizzu jsem ml pipravenou v erven

paprov krabici o velikosti desky campingovho stolku. CP Specil. Nejlep v Oslu. Pedem jsemse til na Corinin vraz, a ochutn prvn sousto.

See you latel, all-a-gatol,{3} zavolal za mnou Lin jako obvykle, kdy jsem vychzel ze dve.Pibouchly se za mnou, ne jsem stihl pozdrav s krokodlm rmem zaslechnout znovu.

Spchal jsem po chodnku, zaboil jsem za roh. Myslel jsem na Corinu. Musel jsem na ni myslet

velice intenzivn. Jedin tm lze toti vysvtlit, pro jsem je ani nevidl, ani neslyel, a pro mdokonce ta oividn mylenka vbec nenapadla. e pokud jim dolo, e tohle je mj oblben lokl,dolo jim taky, e mi mus bt jasn, e jim to dojde, a tud se k tomuhle mstu nepiblm bez jistostraitosti. Proto neekali uvnit v teple a na svtle, nbr venku ve vesmrn ledov tm, kde, jakbych psahal, se sotva pohnula jedin molekula.

Dvakrt jsem zaslechl zavrzn snhu, jene ta pitom pizza m zdrovala, a ne jsem stihlvythnout pistoli, tiskl se mi k uchu studen kus kovu.

Kde je?To pronesl Brynhildsen. rkovit knrek se mu pi mluven pohyboval. Ml s sebou mladho

kluka,co vypadal sp ustraen ne nebezpen a co klidn mohl mt na klop bun