Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Linguistique historique et linguistique générale. Collection linguistique publiée par la Sociétéde linguistique de Paris VIII by A. MeilletReview by: Oldřich HujerListy filologické / Folia philologica, Roč. 49, Čís. 4/5 (1922), pp. 246-248Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23454111 .

Accessed: 14/06/2014 11:08

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 62.122.73.250 on Sat, 14 Jun 2014 11:08:30 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

246 Úvahy.

revoluce na jazyk. Proto jeho výklady materiálu jazykového jsou často velmi cenné. Některé z nich nejsou, myslím, dosti jasné

pro čtenáře, který není dobře zpraven o ruské revoluci, a do ně

kterých vloudilo se leccos z revoluční prázdné frásovitosti. Sem

hledí na př. také užíváni názvů jako extremní noviny, kontra

revolucionář, šovinistický, bílý (terror, tisk) ve významech, které

vyplývají jen ze stranické tendenčnosti. V jazykozpytné práci tyto

věci, ač zajisté nejsou úmyslné, dosti nepříjemně ruší. A totéž

třeba říci o češtině, kterou je práce psána. Srv. na př.: jména,

jež se snažila býti skloňována; výpadný článek; vyvolati pokusy; neodvisle od toho; jich význam; familiérní; vojácká slova; pře vlastněná mnohovýznamnost; bezprostředně; velkotovárna; »Otci

i děti* Turgeněva, dle terminologie Fortunatova; přirozeně (m. arciť,

ovšem); ani desetina všech v Rusku používaných zkratek; slova,

dopadající v málo gramotné vrstvy; jehož činy jsou podmíněny strachem o vlastní kůži; nežádané caristské associace (= rus. не

желательныя). lu arciť není vinen jen auktor. Fr. Trávníček.

A.Meillet: Linguistique historique et linguistique géné rale. Collection linguistique publiée par la Société de linguistique de Paris VIII. V Paříži 1921. H. Champion. Str. VIII a 336. Za 40 franků.

Kniha tato neobsahuje soustavný výklad o historické a obecné

jazykovědě, jak by se mohlo souditi z jejího titulu, nýbrž je to

soubor větších nebo menších, starších i novějších rozprav, jež

obírají se buď obecnými nebo speciálními otázkami jazykovědec

kými, ale vždy tak, že se i taní, kde předmětem jsou otázky

speciálnější, ukazují obecné tendence ve vývoji jazykovém. Jed

notlivá tato pojednání, vzniklá v různých dobách, nejsou srov

nána chronologicky, nýbrž podle svého obsahu: po thematech

obecnějších, jako jsou výklady o methodě srovnávací mluvnice

(str. 19-—35), s čímž úzce souvisí úvahy o nesnázích srovnávací

mluvnice způsobených tím, že nesnadno bývá rozhodovati při shodách mezi jazyky příbuznými, zakládají· li se tyto shody na

společném základě starém či jsou-li výsledkem stejného vývoje samostatného (Note sur une difficulté généraie de la grammaire

comparée, str. 36—43), nebo výklady o otázce příbuznosti jazyků

(ve dvou studiích na str. 76—101 a 102—109), o rozlišování

a sjednocování v jazycích (Différenciation et uniffication dans

les langues, str. 110—129), o konvergenci v jazykovém vývoji

(str. 61—75), objevují se výklady týkající se některých jednotli vých oborů jazykovědy, tvarosloví (o vývoji grammatických forem, str. 130—148, o zanikání prostých praeterit na str. 149—158, o obnovování spojek na str. 159—174, o povaze slovesa ze

str. 175 —198), skladby (o grammatickém rodě se vykládá ve

dvou článcích na str. 199 — 210 a 211—229) a zejména význa mosloví (jak se mění význam slov, str. 230—271, o výrazích

This content downloaded from 62.122.73.250 on Sat, 14 Jun 2014 11:08:30 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy. 247

označujících člověka na str. 272—280, o tom, jak jistá slova se

nahrazují slovy novými, poněvadž strach před bytostmi slovy těmi

označovanými bránil užívati pojmenování vlastního, původního, na

str. 281 — 291, některé poznámky к novému etymologickéma slovníku francouzskému na str. 292—296, o slovech »víno« a

»olej« na str. 297—304); zkoumání J. Gilliérona dalo podnět к úvahám o významu studia místních nářečí pro vývoj roma

nismu (str. 305—309), к čemuž připojen výklad o linguistickém významu jednoty latinské (str. 310—322). Článkem o indoevrop ském náboženství (str. 310—322) končí se řada zajímavých těchto pojednání a úvah, jež zahájeny jsou nástupní přednáškou autorovou z r. 1906 o současném stavu jazykovědy (str. 1—18).

Jméno této sbírce dal článek »Linguistique historique et

linguistique généralec (str. 44—60) z r. 1918, v němž se vy kládá o významu jazykozpytu obecného a jeho poměru к jazy

kozpytu historickému a ostatním naukám, o něž se папка o jazyce

opírá. Jméno to dáno celému souboru těchto lůzných statí plným

právem, protože ve všech se základní tato myšlenka tím nebo

oním způsobem rozvíjí a dovozuje, všude se ukazuje, že fakta,

jež nalézá mluvnice historická, třeba posuzovali z hlediště vyš

šího, se stanoviska obecného vývoje jazykového.

Nejvetši čast článku, jež Meillet pod tímto jraenem seskupil v objemnou knihu, vyšla již dříve po různých časopisech; jen dva z nich jsou zcela nové. Z těchto zejména studie »La catégorie du genre et les conceptions indo-européennes« (sir. 211 —

229) vzbudí hojně pozoru výkladem grammatického rodu u výrazů

pro bytosti neživé, jenž se uvádí v souvislost s pojímáním bytostí

neživých jako nositelů, původců jisté činnosti. Meilletovi základ

ními rozdíly rodovými jsou rozdíly mezi výrazy pro bytosti živé

a neživé (genre animé — genre inanimé); ve skupině bytostí

živých se pro vyjádření přirozeného rodu (pohlaví) vyvinul rozdíl

rodu mužského a ženského. Nacházíme-li také u výrazů pro

bytosti neživé, jimž v zásadě přísluší rod střední (genre inanimé), rod mužský nebo ženský, vykládá to Meillet tím, že předmět ta

kový podle povahy své funkce byl pojímán jako subjekt činnosti,

jako činný; na několika konkrétních případech (na výrazech ozna

čujících oheň a vodu, na některých výrazech označujících hvězdy, na výraze pro sen, noc a den, pro části těla, na některých abs

traktech) podrobněji dovozuje způsobem jistě zajímavým Meillet

svůj výklad. Ovšem není vše stejně přesvědčivé a není vše ani

při tomto stanovisku jasné. Zvláště pak se nevykládá ani tímto

způsobem, jak se u těchto jmen neživotných, pojímaných jako nositelé činnosti, vyvinul někdy rod mužský, jindy rod ženský. Možno souhlasiti s Meilletem, že ženský rod slov značících stromy

proti střednímu rodu slov značících ovoce (lat. pirus ,hrušeň':

pirum ,hruška', srv. čes. jabloň: jablko) způsoben představou, vidoucí ve stromech se zřetelem к ovoci roditelky. Ale proč je

This content downloaded from 62.122.73.250 on Sat, 14 Jun 2014 11:08:30 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

248 Úvahy.

na př. výraz pro nohu (řec. δ πούς, stind. pat, lat. pes, něm.

der FuB) rodu mužského, výraz pro ruku (ή χειρ, lat. manus, něm. die Hand) rodu ženského?

Ale i pojednání, jež se tu otiskují po druhé, plně se uplat

ňují teprve ve svém souboru, v němž se tuto vydávají. Nelze

o většině z nich říci, že by byla obecně známa: vyšla v různých ne všude přístupných časopisích (několik jich vyšlo v italské

revui Scientia, několik v různých nefilologických časopisích fran

couzských jako v Année sociologique, Revue philosophique, Revue

de metaphysique et de morale, Revue des idées, Revue des Na

tions latins, The frenche Quaterly), velmi zajímavý článek »QueI

ques hypothěses sur des interdictions de vocabulaire dans les

langues indo-européennes« vyšel svého času (1906) jako rukopis a vůbec se nedostal do obchodu, neméně zajímavý výklad o stálém

obnovování spojek (Le renouvellement des conjonctions) vyšel v málo přístupné publikaci »Annuaire de 1'Eeole pratique des

Hautes Études« — teprve otištění těchto článků v souborném vydání

knižním zna nená aspoň pro svět mimofrancouzský úplné jejich

zpřístupnění. A toho si plně zasluhují: ukazujíce na rozmanitých konkrétních případech a tedy velmi názorně na to, jak od pozo rování jednotlivých zjevů jazykových Iřeba postupovati к obecným

příčinám, jež je způsobují, к obecným tendencím jazykového vý

voje, poučují čtenáře mnohem lépe než theoretické výklady sou

stavné knihy o tom, jaké síly se ve vývoji jazykovém uplatňují. A třeba že články tyto z největší čásli nebyly psány pro odbor

níky, jak je viděti i z toho, kdo byly původně uveřejněny, a jak

připomíná autor sám v předmluvě knihy, přece i oni uvítají knižní

vydání tohoto cyklu, v němž autor způsobem poutavým a ele

gantní formou své názory rozvíjí. Oldřich Hujer.

Drobné zprávy. Při východní armádě ústředních mocností organisována byla

ochrana památek pod zvláštním velením německo-tureckým, jež vydává nyní publikaci pod názvem WissenschaftlicheVeróffentlichun

gen des deutscb-ttlrkischen D e η к m al sch u tz - Kom m a η do s za řízení Th. Wieganda (nákladem Sdružení vědeckých nakladatelství Walter de Gruyter a spol.). Dosud (v r. 1920 a 1921) vyšly čtyři sešity; seš. 1. Sinai od Th. Wieganda s příspěvky jiných učenců, seš. 2. s ti tulem Die griechischen Inschriften der Palaestina Tertia westlich der 'Araba od A. Alta, obsahuje nápisy většinou křesťanské a z doby pozdní pocházející, seš. 3. jedná o skalním městě Petře v Arábii a 4. konečně o Damašku. Všude je patrno, že к soustavným výzkumům nebylo dosti času a příležitosti; zajímavé a cenné jsou letecké snímky málo zná

mých končin na hranici egyptsko-palestinské. Válka přispěla tedy také к rozmnoženi vědeckého poznání: jaké to drobty ve srovnání s těmi hodnotami kulturními, které byly ji zničeny. A. S.

Reální encyklopaedie Pauly- Wissowovy, vydávané nyní W. Krollem a K. Wittem, vyšel sv. 3. řady druhé (písmena R - Z),

This content downloaded from 62.122.73.250 on Sat, 14 Jun 2014 11:08:30 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions