Maurois Andre Dejiny Anglie

-

2

DJINY

ANGLIE ANDR MAUROIS

Doplnn o novj obdob Michelem Mohrtem

NAKLADATELSTV LIDOV NOVINY

Andr Maurois - Djiny Anglie

3

Simon Andr Mauroisov

Libraire Arthme Fayard, 1978 Translation Ji Novotn, 1993 Cover &Typo Vladimr Vimr, 1993 All rights reserved

ISBN 80-7106-084-4

- Obsah

4

OBSAH

OBSAH ............................................................................................................................. 4 VODN POZNMKA ......................................................................................................... 7

KNIHA PRVN .................................................................................................... 8

POTKY ......................................................................................................................... 8 POLOHA ANGLIE .............................................................................................................. 9 PRVN LIDSK ZNMKY .................................................................................................. 11 KELTOV ....................................................................................................................... 13 MSK VBOJ ............................................................................................................... 17 KONEC MSK ANGLIE ................................................................................................. 22 ANGLOV, JUTOV A SASOV......................................................................................... 27 OBRCEN ANGLOSAS NA VRU .................................................................................... 32 KESANSTV A GERMNSTV V ANGLII ......................................................................... 37 DNSK VPDY A JEJICH DSLEDKY ............................................................................... 41 OD KRLE ALFRDA KE KRLI KNUTOVI ........................................................................ 46 NORMANSK PANSTV .................................................................................................... 51

KNIHA DRUH ................................................................................................ 58

FRANCOUZT KRLOV ................................................................................................. 58 DSLEDKY NORMANSKHO PANSTV CENTRLN VLDA ................................................ 59 DSLEDKY NORMANSKHO PANSTV FEUDLN SOUSTAVA A HOSPODSK IVOT ........ 68 DOBYVATELOVI SYNOV ................................................................................................ 75 ANARCHIE. JINDICH II. SPOR S TOMEM BECKETEM ................................................... 82 JINDICH II. JAKO SPRVCE ZEM. SPRAVEDLNOST A BEZPENOSTN SLUBA .................. 88 SYNOV JINDICHA II. KRLOVA SMRT. RICHARD LV SRDCE. KOV VPRAVA A

ZAJET. JAN BEZZEMEK. ................................................................................................. 94 MAGNA CHARTA.......................................................................................................... 100 OBCE: MSTA A CECHY ................................................................................................ 105 OBCE: UNIVERZITY ...................................................................................................... 110 OBCE: EBRAV MNII .................................................................................................. 114 JINDICH III. A IMON Z MONTFORTU .......................................................................... 118

KNIHA TET ................................................................................................ 124

VELIKOST A PADEK FEUDLN SOUSTAVY ................................................................... 124 EDUARD I. (1272-1307) REFORMA ZKON. VNITN SPRVA. .................................... 125 POTKY A VVOJ PARLAMENTU ................................................................................. 130 EDUARD I. A KELTOV. DOBYT WALESU. NESPCH VE SKOTSKU. EDUARD II. ........... 134 STOLET VLKA (PRVN ST) ..................................................................................... 139 ERN MOR A JEHO DSLEDKY ..................................................................................... 144 PRVN ANGLIT KAPITALIST....................................................................................... 148 NEPODKY V CRKVI .................................................................................................. 151 SELSK VZPOURA (1381) ............................................................................................. 156


5

DRUH ST STOLET VLKY. RICHARD II., JINDICH IV., JINDICH V., JINDICH VI.

ANGLIAN MIMO FRANCII. .......................................................................................... 162 VLKA DVOU R ....................................................................................................... 167 ANGLIE NA KONCI STEDOVKU ................................................................................... 172

KNIHA TVRT ............................................................................................ 178

TUDOROVCI ANEB VTZSTV MONARCHIE ..................................................................... 178 JINDICH VII. ............................................................................................................... 179 MSTN INSTITUCE V DOB VLDY TUDOROVC ............................................................ 185 ANGLIT REFORMTOI .............................................................................................. 190 JINDICH VIII. ............................................................................................................. 194 ROZKOL A PRONSLEDOVN ....................................................................................... 199 EDUARD VI. aneb PROTESTANTSK REAKCE ................................................................. 205 MARIE TUDOROVNA aneb KATOLICK REAKCE ............................................................. 209 ALBTA A ANGLIKNSK KOMPROMIS ........................................................................ 214 ALBTA A MOE ......................................................................................................... 221 ALBTA A MARIE STUARTOVNA ................................................................................. 228 ANGLIE ZA ALBTINY VLDY ..................................................................................... 236 ZVR ......................................................................................................................... 241

KNIHA PT .................................................................................................. 243

VTZSTV PARLAMENTU .............................................................................................. 243 JAKUB I. STUART A NBOENSK PROBLM .................................................................. 244 PRVN KRLOVY SPORY S PARLAMENTEM ..................................................................... 251 BUCKINGHAM A KAREL I. ............................................................................................. 257 KRL BEZ PARLAMENTU ............................................................................................... 262 DLOUH PARLAMENT ................................................................................................... 268 PRVN OBANSK VLKA ............................................................................................. 274 ARMDA PROTI PARLAMENTU....................................................................................... 280 CROMWELL U MOCI ...................................................................................................... 286 TRVAL DSLEDKY PURITNSTV ................................................................................. 294 RESTAURACE ............................................................................................................... 298 JAKUB II. A REVOLUCE ROKU 1688 ............................................................................... 307 MRAVY A MYLENKY RESTAURACE. ZVR. ................................................................. 311

KNIHA EST ................................................................................................ 316

MONARCHIE A OLIGARCHIE .......................................................................................... 316 HOLANAN U VLDY .................................................................................................... 317 DOBA KRLOVNY ANNY ............................................................................................... 324 WALPOLOVA DOBA ...................................................................................................... 330 STAV MRAV (1700-1750) ........................................................................................... 338 PITTOVA DOBA ............................................................................................................. 344 OSOBN VLDA JIHO IV. ZTRTA AMERICKCH KOLONI............................................ 351 REVOLUCE A BRITSK E ........................................................................................... 359 ZEMDLSK A PRMYSLOV REVOLUCE ..................................................................... 368 CITOV REVOLUCE ....................................................................................................... 375

- Obsah

6

ZVR ......................................................................................................................... 381

KNIHA SEDM .............................................................................................. 384

OD ARISTOKRACIE K DEMOKRACII ................................................................................ 384 POVLEN NESNZE .................................................................................................. 385 VOLEBN REFORMA Z ROKU 1832 ................................................................................. 392 TRIUMF SVOBODNHO OBCHODU .................................................................................. 400 PALMERSTONOVA ZAHRANIN POLITIKA...................................................................... 406 VIKTORINSK ANGLIE ............................................................................................... 412 DISRAELI A GLADSTONE .............................................................................................. 418 IMPRIUM V DEVATENCTM STOLET .......................................................................... 426 SOUMRAK LIBERALISMU ............................................................................................... 431 OZBROJEN MR ........................................................................................................... 437 VELK VLKA ............................................................................................................. 443 MEZI DVMA VLKAMI ................................................................................................ 448 DRUH SVTOV VLKA .............................................................................................. 456 PO DRUH SVTOV VLCE .......................................................................................... 461 ANGLIE SE PIPOJUJE K EVROP ................................................................................... 470 ZVR ......................................................................................................................... 478 Prameny ...................................................................................................................... 481

DOSLOV .......................................................................................................... 484

ANDR MAUROIS A JEHO DJINY ANGLIE ...................................................... 484 Edin poznmka ........................................................................................................ 488


7

VODN POZNMKA

Na konci tto knihy ten najde seznam dl, ze kterch jsem stle erpal. I tento

dlouh seznam je pouze nrtem bibliografie pro tak rozshl nmt. Opomenut

dalch prac souvis spe s potemi vbru ne s jejich nzory odporujcmi

mmu pojet.

V jednom svazku nen mon vylit spolen s djinami Anglie i djiny Skotska

a Irska. Vztahy tchto t zem jsou tedy vyloeny pouze nejstrunji, a pokud to

bylo nutn. Ze stejnch dvod jsou zde pojednvny i djiny britskho impria

pouze z hlediska jejich funkce pro vnitn djiny Anglie.

Nejdve musm podkovat panu Judgesovi, profesoru londnsk university,

kter laskav proetl korektury m prce a jeho pipomnky k nkterm mstm

jsem do konenho znn zapracoval. A podkovat musm rovn mmu

pekladateli a pteli Hamishovi Milesovi, kter byl jako vdy nejvzcnjm

rdcem.

A. M.

- Potky

8

KNIHA PRVN

POTKY


9

I.

POLOHA ANGLIE

Musme mt stle na pamti, e nejsme st pevniny, ale jejmi

sousedy. Tento Bolingbrokv vrok vymezuje zvltn postaven Anglie.

Anglie1 je opravdu tak blzko pevniny, e z pobe u Calais jsou vidt bl

vpencov tesy u Doveru, a to je pro dobyvatele velk pokuen. Anglie s

Evropou tvoila po adu tiscilet jeden celek a vody Teme se dlouho vlvaly do

Rna. Prvn lovci zve, kter se v Anglii rozmnoila po dob ledov, pili z

pevniny suchou nohou. Ale jakkoli mlk a zk je mosk ina, oddlujc dnes

anglick ostrov od Belgie a Francie, sta k tomu, aby zemi, kterou chrn, urila

zvltn osud.

Ostrovn, ale ne odlouen. Evropa je pli blzko na to, aby ostrovn

charakter mylenek a mrav byl ryz a bez pms. Lze dokonce ci, e

je spe jevem lidskm ne prodnm. Na potku svch djin byla Anglie stejn

jako jin zem pepadena a brnila se velmi patn. V t dob ila ze zemdlstv

a chovu dobytka. Jej obyvatel byli spe pasti a sedlky ne kupci nebo

nmonky. Mnohem pozdji - a postav mohutn lostvo - Anglian poct, e

je chrn ps mo, kter lze dobe hjit, a poznaj, e ostrovn odlouenost je

skutenm dobrodinm. Zbavuje je toti obavy z cizho vpdu, na nkolik stalet

je osvobod od nklad na armdu, kter ovldaj politiku jinch stt, a tak jim

umon bez nebezpe pokusit se o nov formy vldy.

Pzniv nhoda rozhodla o tom, e nejpstupnj st Anglie byla

prv jihovchodn rovina obrcen k Evrop. Kdyby se pda

svaovala opanm smrem a kdyby keltt a skandinvt pirti nepoznali pi

svch prvnch cestch jenom nepstupn poho, je pravdpodobn, e by se

nkter jejich tlupa pokusila o vpd, a djiny zem by byly naprosto jin.

Bouliv moe vak hnalo lod z evropsk pevniny do hlubokch dobe

chrnnch ztok. Vpencov hbety porostl travou dovolovaly prozkoumat

ostrov a vyhnout se pitom lesm a bainm. Konen i podneb zde bylo

1 Autor prbn uv oznaen Anglie (franc. Angleterre) i v ppadech, kdy v naem zu by bylo bn oznaen Britnie - tj. pvodn jmno ostrova ped invaz anglosaskch kmen - pozn. red.

I.

II.

III.

KNIHA PRVN - Poloha Anglie

10

mrnj ne v jinch zemch na stejn rovnobce, protoe Anglie le v oblasti

teplch zimnch proud s vlhkmi a vlahmi mlhami, pichzejcmi z ocenu.

Tak vechny znaky tohoto pobe byly pmo stvoeny k tomu, aby podncovaly

dobyvatele, kter se stal i tvrcem.

Tato pstupn Anglie le pmo naproti hranici, oddlujc romnsk

jazyky od jazyk germnskch (dnes vlmtinu od francouztiny).

Byla tedy pedurena k tomu, aby pijmala jak posly romnsk a latinsk

kultury, tak posly kultury teutonsk. V prbhu djin Anglie se stane jejm

dalm charakteristickm znakem to, e vyuije pro svj vlastn typ kultury

kombinaci sloek obou tchto kultur. Tm se Anglie hluboce li od Francie nebo

Itlie, u kterch pes urit germnsk pnosy vdy vtz latinsk zklad, a li

se tak od Nmecka, kde byla latinsk kultura vdy pouhou ozdobou, asto s

hrzou zavrhovanou. Anglie se dostane do styku s latinskm svtem tikrt -

mskmi vboji, kesanstvm a Normany. Tento trojnsobn styk ji hluboce

poznamen.

Opravdu lze ci - jakkoli to zn protismysln -, e se poloha Anglie na

zemkouli mezi patnctm a sedmnctm stoletm zmnila. Pro lidi

ijc ve starovku a stedovku jsou tyto zem, asto zahalen mlhou, nejzazm

krajem svta. Je to Ultima Thule, magick, tm nelidsk, v sam blzkosti

pekla. Za skalami, kter jsou biovny obrovskmi vlnami ocenu, zan na

zpad nekonen moe a na severu kraj vnho ledu. Sem se odvauj jen ti

nejstatenj, protoe tu nalzaj zlato, perly a pozdji vlnu. Ale jak by si mohli

pedstavit asnou budoucnost tchto ostrov? Tenkrt bylo clem vekerho

lidskho snaen - pmo i nepmo - Stedomo. K tomu, aby byly pemstny

obchodn cesty a z britskch ostrov mohla vzniknout tv v tv novmu svtu

nejpedsunutj nmon zkladna Evropy, bylo zapoteb pehrad islmu,

objeven Ameriky a zvlt vysthovalectv puritn.

V osmnctm a devatenctm stolet umon Anglii konen jej

ostrovn charakter - pot, co j u dovolil pod ochranou lostva

poskytnout svm obanm mnohem vce svobod, ne mli obyvatel pevniny -,

aby dky tmu lostvu dobyla svtov panstv. Ovldnut mo jakoto vyeen

problmu nrodn obrany, kter Anglii uloila jej zempisn poloha, je

stenm vysvtlenm imperilnch djin tohoto nroda. Vynlez letadla je pro

Anglii nejdleitj, ale tak nejnebezpenj udlost na doby.

IV.

V.

VI.


11

II.

PRVN LIDSK ZNMKY

Prvn strnka anglickch djin nen - jak se asto psalo - przdn, ale je to

spe strnka popsan znaky, kter pat mnoha abecedm, k nim nemme

kl. Nkter sti zem, hlavn pahorkovit kdov duny wiltshirskho hrabstv,

jsou posety stavbami, vybudovanmi v prehistorickch dobch. Nedaleko

vesnice Avebury lze vidt obrovsk pozstatky skutenho megalitickho dmu.

Vce ne pt set vztyench balvan zde tvo velik kruhy, k nim vedou irok

cesty. Rozlehl kruhovit prostor je obehnn nspem, kter vroub vnitn, travou

porostl pkop. Z tohoto nspu je i dnes ve vzdlenosti nkolika set metr vidt

uml pahorek, kter n nad rovinou. Jeho stavba si vydala na tehdejch

primitivnch obyvatelch asi stejn prce, vry a odvahy, jako mli egyptt

stavitel v Gize. Na vech okolnch kopcch se ty drnov mohyly

nepravidelnch tvar, zsti vejit a zsti kruhovit; jsou to nelnick hroby,

v nich se uvnit kamenn mstnosti nalezly kostry, popelnice a rzn klenoty.

Toto pole hrdin, prost a vzneen linie mohyl, kter se odrej na nebi,

odvn a jasn obrys nspu, kruhy a cesty, to ve svd ji o velik civilizaci.

Stavby v Avebury, chrm ve Stonehenge a mohyly na Hoe obr svd

o tom, e zde podle veho il ji dva tisce let ped Kristem poetn

lid, kter si zvykl pod vedenm zvolen hlavy spojovat se ke spolenmu dlu.

Po hbetech kopc se thly travnat psy, kter slouily obyvatelm zem jako

silnice. Mnoh z nich si tento vznam zachovvaj dodnes. Automobil modernho

Angliana, stejn jako v osmnctm stolet vdce zstupu, sleduje dosud tyto

star cesty, kter se thnou vysoko nad dolmi, dnes obdlanmi a rodnmi, ale

kdysi pro hust lesy a bainy nepstupnmi. Tak byly nkter trval znaky

lidskho zempisu pevn ureny ji v tomto - tajemstvm dosud zahalenm -

obdob. Mnoho posvtnch mst primitivnch nrod mlo pro jejich potomky

zstat tajemstvm obestenmi kraji. Polohu budoucch mst naeptvala ji sama

proda. Canterbury bylo na cest mstem nejble k vchodnmu behu, odkud

bylo mono podle stavu moskho plivu nebo odlivu v krtkm ase doshnout

ten i onen pstav. Winchester m podobn postaven na zpad zem. V

Londn je jenom mlo stop z prehistorickho obdob, ale msto, kde se nyn

I.

II.

KNIHA PRVN - Prvn lidsk znmky

12

rozkld, muselo padnout do oka, protoe le v hlubok, mimodn bezpen

ztoce u st potoka jako pohodln toit a zrove i msto nejble k moi, kde

bylo mono pemostit Temi.

Odkud pichzely rodiny doprovzen krvou, kozou, vepem, kter

zalidovaly Anglii, kdy zmizel paleolitick lovk na sklonku doby

ledov? Objeven kostry ukazuj na dv rasy: jedna m lebku prothlou a druh

lebku irokou. Ve kolch se kdysi uilo, e prothl lebky jsou ve vejitch

mohylch a lebky irok v mohylch kruhovitch. Takov lenn je sice

pohodln, ale nepesn. Nanetst se podlouhl lebky naly i v kruhovitch

mohylch. K tvrzen, e megalitick stavby v Anglii svd o dvou rznch

civilizacch, bylo teba mimodn dvky intelektuln samolibosti. Obecn se

toto primitivn obyvatelstvo nazv Ibery a lze pedpokldat, e pilo ze

panlska. panlsk nebo nepanlsk, v kadm ppad jde o obyvatelstvo

pvodu stedomoskho. Turista pijdjc z Malty je nesmrn pekvapen

spolenmi znaky, kter vykazuj megalitick stavby obou zem navzjem od

sebe tak vzdlench. V prehistorickch dobch existovala na pobe

Stedozemnho moe, na bezch Atlantiku i na britskch ostrovech samch

nepochybn znan homogenn civilizace, obdobn jako pozdji kesanstv ve

stedovk Evrop. Tuto civilizaci pinesli do Anglie pisthovalci, kte zstali s

Evropou ve styku dky kupcm, pichzejcm si do Britnie pro kovy vmnou

za plodiny z Levanty a jantar z Baltu. Obyvatel ostrov se postupn nauili jako

obyvatel pevniny novm technikm: zemdlstv, umn stavt dlouh lod a

umn tavit bronz. Musme si uvdomit, e tento pokrok byl hrozn pomal a

trval nkolik stolet. Na pehlubokch Zkladech prehistorie le jenom

slabouk vrstva dob historickch. Nespoetn pokolen prehistorickho lovka

nezanechala lovku historickch as jako viditeln a hmatateln stopy jenom

vztyen, otesan kameny, cesty a studn, ale odkzala mu i slova, nvody a

instituce, bez nich by pokraovn dobrodrustv lidskch djin nebylo mon.

III.


13

III.

KELTOV

Mezi 6. a 4. stoletm ped Kristem pily do Anglie a do Irska postupn

vlny pastskch a vlenickch kmen, kter pomalu zaujaly msto Iber.

Tyto kmeny patily ke keltskmu obyvatelstvu, kter pvodn sdlilo na

rozshlch zemch v povod Dunaje, na sever od Alp a v Galii. Pro se tyto

kmeny sthovaly? Pravdpodobn proto, e pastsk kmeny jsou nuceny

thnout za svmi stdy, kter vede hlad k novm pastvinm. Urit vak psobily

i lidsk piny: dobrodrun nelnk, touha dobvat, tlak silnjch nrod.

Njak kmen se peplavil pes prliv La Manche a usadil se na behu moe. Dal

kmen pronsledoval ten prvn, kter odthl dle do vnitrozem a zrove

vytlaoval tamn domorodce. Keltsk kmeny rdy vlily, a to i mezi sebou

navzjem. Tvoili je velc a siln mui, jedlci vepovho masa a ovesn kae,

pijci piva a obratn vozkov. Latint a et autoi popisuj Kelty jako lidi

vysok postavy, prunho tla, bl pleti a svtlch vlas. Ve skutenosti bylo

mnoho Kelt tmavovlasch, a vtzov, kte se chtli pi triumflnm pochodu

mem pochlubit zajatci odpovdajcmi lidov tradici, je museli tdit a barvit

jim vlasy. Keltov sami si ze sv rasy vytvoili ideln lidsk typ a snaili se

vemon k nmu piblit. Odbarvovali si vlasy a lili si tlo blou pastelou.

man tak pozdji kali Keltm ze severnho Irska Picti, co znamen

malovan mui.

V tomto dlouhm a pozvolnm keltskm vpdu rozliuj historici dv

hlavn vlny: prvn tvoili Goidelov nebo tak Gaelov, kte dali svj

jazyk - gaeltinu - Irsku a skotskm nhornm planinm, a druhou tvoili Britov

neboli Bretoni nebo tak Prythoni, jejich jazyk se stal jazykem Velan a

Bretonc, usazench ve Francii. Germnsk vpdy pozdji v Anglii keltsk

jazyky vyhladily. Peilo jenom nkolik slov z domcho ivota, zachrnnch

keltskmi enami, se ktermi se dobyvatel oenili, jako teba cradle (kolbka), a

mstn jmna. Avon (eka) a Ox (voda) jsou slova s keltskmi koeny. Jmno

Londna, London, latinsky Lundinium, se pokld za keltsk jmno, kter je

shodn se jmnem francouzsk vesnice Londinires. Mnohem pozdji byla

nkter keltsk slova znovu pinesena do Anglie Skoty (clan - kmen, plaid -

I.

II.

KNIHA PRVN - Keltov

14

vlnn tek, kilt - suknice horal) a Iry (shamrock - bl jetel, log - klda, gag -

roubk). Slovo slogan, pouvan v americk reklam, je keltsk slovo pro

vlen pokik. Pokud jde o slovo Breton nebo tak Prython, znamenalo: zem

tetovanch mu. Kdy v roce 325 ped Kristem pistl u anglickch ostrov ek

Pytheas, nazval je Prettanik, a tento nzev si ostrovy tm beze zmny

ponechaly dodnes.

Znamenitho matematika a hvzde Pythea, eka z Marseille,

povilo sdruen kupc vzkumem Atlantskho ocenu. Tento ek

byl prvn, kdo obrtil svtlo majku djin do temn oblasti, kam lid jeho vku

kladli hranice vesmru. Pytheas nalezl v tch bjnch krajch pomrn

civilizovanou zemi. Tohoto mue Stedomo pekvapily bouliv vlny Atlantiku.

Zdej lid - napsal - pstuje obil, ale mus je mltit v krytch spkch, protoe

podneb je tu pli vlhk. Britov, jak si poviml, pili npoj z kvaenho zrn

smchan s medem a obchodovali cnem s galskmi pstavy na pevnin. O dv

st let pozdji nm jin cestovatel - Poseidnios - rovn popsal cnov doly a

tak to, jak jsou pruty cnu dopravovny nejdve na hbetech mezk nebo kon a

pot lod a k ostrovu, kter nazv Ictis, piem jde nepochybn o dnen

Mont-Saint Michel, Tento obchod byl svm vznamem dostatenm dvodem k

pouvn zlatch minc, kter Keltov dlali podle stater Filipa Makedonskho.

Na prvn kovov minci, vyraen v Anglii, byla hlava Apollnova, a to je

dostatenm znamenm, e tato civilizace je stedomoskho pvodu.

Nejlepm dokladem o zpsobu ivota starch Kelt je svdectv

Caesarovo. Kad keltsk msto, kad vesnice a skoro kad rodina

byla rozdlena na dv strany. Povinnost staeiny kad strany byla ochrana

svch svenc. Tyto kmeny nemly dn smysl pro stt jako instituci a

nezanechaly dn politick ddictv. V Anglii a Francii je stt vtvorem zrove

latinskm i germnskm. Sjednocen Keltov by byli nepemoiteln, ale jejich

ustavin vzjemn ptky znehodnocovaly jejich udatnost i inteligenc. Keltsk

kmen nebyl kmenem totemickm, ale kmenem rodinnm, co jist vytv

silnj vzjemn pouta, ale tak pek rozvoji irch spolenost. Vidme, e v

zemch keltskho pvodu zstala rodina jednotkou spoleenskho ivota. U Ir,

zejmna tch, kte se vysthovali do Spojench stt severoamerickch, zstv

politika kmenovou zleitost. V Caesarov dob mly tyto rodinn kmeny

zlibu v barvch, symbolech a erbech Tartany skotskch kmen jsou

pravdpodobn keltskho pvodu. Podle Caesara je ivot v selsk obci se

III.

IV.


15

spolenmi poli a pastvinami, kter bude hrt v djinch Anglie pozdji velikou

roli, vlastn Germanim. U Kelt by nebyl sluiteln se soustavou stran, jak ji l

Caesar. Pro tyto sotva usazen koovnky bylo zemdlstv konec konc mn

dleit ne lov, rybaen a chov dobytka. Ve Walesu sthovalo obyvatelstvo sv

vesnice, aby si nalo nov lovit, nov pastviny u nov pozemky k obdln, a

do stedovku.

Nejvenj tdou byla tda kn neboli druid. Nic se tak nepodob

tmto druidm jako indit brhmani a rnt mgov. Mnoho vc z

keltsk vry pipomn Orient. Dlouh psty - tento irsk nboensk obad - se

podob dharan Hind, kde brhman hladov na prahu svho protivnka tak

dlouho, dokud se mu nedostane zadostiuinn. V Britnii byli za as

Caesarovch nejslavnj druidov. Kad rok se shromaovali ve svm

stedisku - mon ve Stonehenge -, ale jejich nejposvtnjm mstem byl ostrov

Mona (Anglesey). Druidov Gal nebo Belg, kte chtli zskat hlub znalosti

ve svm uen, odchzeli za tmto elem do Britanie. Tady se uili velkmu

mnostv ver, kter obsahovaly posvtn pikzn. Druidov uili, e smrt je

pouze sthovn a ivot pokrauje ve svch podobch a se svmi statky ve svt

mrtvch, kter pedstavuje velkou zsobu volnch du Zd se, e tato

zsobrna se pro n neomezovala jenom na due lidsk, a e tedy vili v

metempsychzu, co je dal rys spolen s Orientem.

Mezi Kelty v Britnii a Belgy, kte ili na druh stran mosk

iny, byly tsn a trval styky. V okamiku mskho vpdu vyslali

britt Keltov na pevninu svm bratrm vojensk posily. Caesar vak nicmn

poznamenal, e Keltov z ostrov byli he vyzbrojeni ne Keltov z Galie.

Galt Keltov upustili od bojovch voz jako zastaralho vlenho prostedku,

protoe nali na jinch planinch dostatek dobrch kon. Britov nemli kon

schopn unst nelnka ve zbroji, a tak bojovali jako vlenci z dob

Homrovch a msto skutenho jezdectva mli spe jzdn pchotu.

V Britnii stejn jako v Galii napodobovali prun a byst Keltov

po sv porce rdi a bez pedsudk mskou civilizaci. Galt

uitel, kte byli vychovni ve kole druid, dali Galii jej klasick vzdln

Pozdji ve stedovku pipomenou irt mnii Evrop ctu k eckm a latinskm

spism. Keltov vak nebyli jenom dobrmi iiteli ciz vzdlanosti. Sami mli

zlibu v umn a spirlovit ornamenty na jejich zbranch, percch a ndobch

V.

VI.

VII.

KNIHA PRVN - Keltov

16

svd o mnohem vt umleck obrazotvornosti, ne jakou kdy mli man.

Do evropsk literatury pinesli jako vlastn vklad orientln smysl pro tajemstv a

dramatick pojet osudovosti. Keltsk duch poznamenal Evropu snad prv bj o

Tristanovi a Isold a povst o krli Artuovi. Pi utven modern Anglie

sehrly keltsk prvky, kter se zachovaly na zpad ostrov, velmi dleitou

lohu. Jet ve dvactm stolet se setkvme s anglickmi vldami a anglickmi

armdami, kterm pedsedaj nebo vel skott, walet nebo irt Keltov.


17

IV.

MSK VBOJ

Pokud jsou slab nrody v dosahu siln vojensk moci, mohou jenom s

velikmi obtemi zstat svobodn. Kdy man dobyli Galii, stala se pro

n nejpirozenjm clem dalho taen Britnie. Caesar poteboval vtzstv,

aby ohromil m, a penze, aby odmnil vojky a sv pvrence. Doufal, e na

tchto bjnch britskch ostrovech najde zlato, perly, otroky. Krom toho

povaoval za uiten zastrait britsk Kelty pro jejich pomoc pevninskm

Keltm v boji proti nmu. Koncem lta roku 55 ped Kristem se rozhodl

podniknout krtkou przkumnou vpravu na druhou stranu mo. Informoval se u

galskch kupc, kte ho vak - z neznalosti nebo pmo ze zlomyslnosti -

neinformovali sprvn. Caesar s oblibou provdl domorodou politiku,

postupoval od jednoho kmene ke druhmu a vyuval jednch proti druhm. V

tomto narychlo pipravenm dobrodrustv byl tsnn asem. Nejprve vyslal

jednu lo, aby vyhledala vhodn msto k pistn, a pot se vydal na cestu se

dvma legiemi.

Tato operace dopadla dost patn. Pedem informovan Britov ho

oekvali se znanmi silami ji na pobe. Legioni, kte museli

naskkat z lod do jet znan hlubokho moe, obtkni svmi zbranmi a

zmtni a sreni vlnami, se jenom s mimodnm silm dostali na pevnou pdu.

Caesar musel dt luitnickm a prakovnickm galrm rozkaz krt pistn

uzavrac palbou. msk sly mly daleko vt kze, daleko vce vlenickch

zkuenost ne Britov. Zkuen legioni dokzali hned po pistn zaujmout

postaven, chrnit sv lod a vytvoit ze svch spojench tt elvu. Keltov

pithli s nkolika tisci voz. Vlenci sestoupili z voz a jako pchota se pustili

do boje, zatmco vozkov se sthli ponkud zpt, aby byli pipraveni, v ppad

porky nebo stupu, vzt kad svho bojovnka zase na vz. Pes dl spchy

poznal Caesar velmi brzy, e jeho mal armda nen v bezpe. Ji samo moe s

vysokmi vlnami zniilo nkolik lod. Blily se rovnodennostn boue. Vyuil

lehk pevahy, aby zskal pslib zruk, a zvedl - bez ztrty tve - znenadn

krtce po plnoci kotvy. Pak poslal sentu o tto neslavn vprav tak skvlou

zprvu, e bylo odhlasovno dvacetidenn supplicatio na oslavu Caesarova

I.

II.

KNIHA PRVN - msk vboj

18

vtzstv.

Caesar vak byl do t mry realista, e se nenechal oklamat jednm

nespchem. Poznal povahu zem, pstavy a britskou taktiku, po-

chopil, e Brity neme porazit bez jzdy, a rozhodl se k nvratu v ptm roce

(54 ped Kristem). Tentokrt narazil na Brity spojen hrozbou velkho nebezpe

a podzen nelnkovi Cassivellaunovi, kter ovldal zem na sever od Teme.

msk armda se vypravila prv k tto ece. Kdy Caesar doshl severnho

behu, zaal chyte vyjednvat. Vyuil probouzejc se rlivosti keltskch

nelnk, nkter z nich potval proti Cassivellaunovi, doshl podroben nkte-

rch kmen, jin porazil zbranmi a nakonec pi jednn se samotnm

Cassivellaunem stanovil vi ronho poplatku, kter bude Britnie ron platit

mskmu lidu. Tento poplatek vak ji v roce 52 pestal bt vyplcen a obansk

vlka odvrtila na dlouhou dobu pozornost ma od Brit. Cicero se tomuto

vboji vysmval, nebo nepinesl nic ne pr otrok, dlnk nejhrubho zrna,

mezi nimi nebyl ani jeden vzdlanec nebo hudebnk, a byl spe zleitost

vnitn politiky ne vtzstvm impria.

Kdy Caesar zemel, zapomnlo se na Britanii po cel jedno stolet.

Avak Galie, svm duchem u zcela msk, vyslala do zem sv

obchodnky. Penze csastv tady mly vysok kurs. Bsnk Martialis (43-104)

se chlubil svmi britskmi teni a naden mluvil o mlad Britce, provdan za

mana, kter se velmi zalbilo v italskm svt. Za as csae Claudia volaly

rzn skupiny po vboji - vojevdci v nm vidli zdroj slvy a zisku, vyvejc

obchodnci dali ptomnost legi pro zajitn bezpenosti obchodu, galt

sprvn ednci si stovali na patn vliv druid, jejich aktivn centrum bylo

stle v Britnii, a nesetn hodnosti doufali ve vnosn msta v nov provincii.

V roce 43 ped Kristem vyslal tedy Claudius vpravu, kterou tvoily tyi legie

(II. Augustova, XX. Valeria Victoria, XIV. Gemina, Martia Victoria a slavn IX.

Hispana z podunajsk armdy) vetn pomocnch oddl a jzdy, celkem asi

padest tisc mu. Zdlo se, e pro takovou armdu je dobyt zem snadn,

teprve po dosaen horskch oblast Walesu a Skotska se setkala s vnjm

odporem. Z ostrova Mona, nboenskho centra druidismu, vyrazil straliv dav

vlenk, v jeho stedu mvaly eny s rozputnmi vlasy zaplenmi

pochodnmi, zatmco sami druidov, obleen v bl dlouh roucha, v hustch

sevench adch, zvedali ruce a vzvali bohy. Na zdnliv pacifikovanm

jihovchod ohrozilo dobyvatele na krtk as velk povstn, veden krlovnou

III.

IV.


19

Boudiccou nebo tak Boadiceou a vyvolan nespravedlnost prvnch mskch

sprvc. Povstn vak skonilo masakrem Brit. Zatkem druhho stolet byla

cel bohat rovina jihu podrobena.

msk zpsob okupace se prakticky nemnil - budovn znamenitch

cest, kter umoovaly legim rychl peskupen, a budovn

opevnnch mst, ve kterch se zdrovaly a ily stl posdky. Vtina

anglickch mst s koncovkou -chester nebo -cester byla v dob vboje mskmi

tbory (castra). Do malch britskch msteek jako Camulodunum (Colchester)

a Verulamium (Saint Albans) si legiont vyslouilci po skonen sluebn doby

zvykli chodit na odpoinek. Msta na severu - jako Lincoln a York - byla

pvodn msta posdkov. Londn (neboli Lundinium) v dob man stle

rostl, protoe dobyvatel jm vedli vechny cesty, kter spojovaly sever s jihem, a

hlavn z nich - Watling Street - la z Londna do Chesteru. Londna jako

znamenitho pstavu vyuvali man pro zsobovn svch armd.

V malch mstech zaloench many se ulice kiovaly v pravm

hlu. Lzn, chrm, frum, bazilika mly svoje obvykl msto. Jih

Anglie byl brzy poset malmi mskmi domy. Malby na stnch a mozaiky na

podlaze zobrazovaly klasick vjevy: historii Orfeovu a historii Apollnovu.

Hodnosti a vojci se v tomto podneb se stlmi mlhami snaili s dosti malm

zdarem vyvolat podobu Itlie. Bath (Aquae Sulis), kter byl Simlou2 msk

Britnie, zatmco Londn jej Kalkatou nebo Bombaj, vystavli jako dokonale

msk lzesk msto. Keltov, nebo alespo jejich st, se tomuto novmu

ivotu pizpsobovali. Mon by byli odbojnj, kdyby se ctili utlaovni, ale

msk politika respektovala mstn instituce. Nechala domorodce, aby spontnn

pijali civilizaci, kter mla v t dob ohromn vhlas. Ostatn na njak

vznamnj ntlak bylo mnostv mskch pisthovalc velmi mal. Bylo to

nkolik kupc, nkolik lichv, dstojnci a hodnosti. Vojci se velmi rychle

asimilovali nebo je nahradili mstn mui. Dti, kter mli legioni s mstnmi

enami, byly vychovny v tboe a pozdji se staly tak vojky. msk

civilizace nebyla rozpnavost rasy, ale kultury.

Tento zpsob pokojnho pronikn velmi astn vyuil Tacitv

tchn Agricola (v roce 79 a 85 po Kristu). Agricola byl vzor

novho mskho sprvce. Nepodobal se aristokratickm prokonsulm, kte

2 Klimatick lzn v Indii ve vi 2160 m - pozn. red.

V.

VI.

VII.

KNIHA PRVN - msk vboj

20

Imprium jak zakldali, tak i okrdali. Agricola patil k mansk patricijsk

vrstv se vemi ctnostmi i slabostmi tto tdy. Protoe byl sm z provincie,

vyvolval v obyvatelstvu provinci, kter spravoval, vtr dvry a sympati, a tak

lpe rozuml jeho ppadn odbojnosti. Doshl uritch vlench spch,

protoe vak poznal, e zbranmi se zsk jen mlo, pokud raz cestu

nespravedlnosti, chtl pinu vlky vykoenit v samm jejm zkladu. Agricola

urovnval zleitosti sm, do sprvnch ad jmenoval poctiv mue, stavl se

proti vydrastv daovch vbrch a pokouel se povzbuzovat Kelty k asti

na mskm ivot. Vyzval je ke stavb lzn a tri, a chvle piln

domorodce a kraje nedbalce, nahradil ntlak estnm soupeenm. Syny

nelnk nechal vychovvat podle mskch zvyk, a mladci se brzy zaali

odvat tgou Kdo by v rusovlasm uhlazenm manovi poznal dvjho

barbarskho Kelta? Mnoz Keltov zaali v t dob mluvit a pst dvma jazyky.

V Lundiniu se mluvilo latinsky a na pobe bylo nepochybn slyet i etinu a

jin jazyky stedomoskch nmonk. Nalezla se cihla, na kterou dlnk jako

ert vi kamardovi napsal latinsky: Anstilis si bere kad den tdenn

dovolenou. Podobn npisy dokazuj, e i nkte emeslnci a dlnci umli

latinsky, ale pro obyvatelstvo jako celek zstvaly bnm jazykem i nadle

keltsk dialekty.

Tomuto pomovn Britnie nemohlo bt nboenstv dnou

pekkou, man byli snenliv a bez zbran si pisvojovali

neznm bohy, Pokud pronsledovali a tm do plnho vyhlazen druidismus,

pak to bylo jenom proto, e v nm vidli politick nebezpe. Keltskho boha

vlky Teutatise vak ztotoovali s Martem. Ve velkch mstech vystavli

chrmy csam, Jupiterovi, Minerv. Mnoho npis a mosaik nalezench v

Anglii pipomn Matky, Deae Matres, bohyn, jejich kult pinesli nepochybn

z pevniny ciz vojci. Jin legioni zase uctvali Mithru, a v Londn byl objeven

dokonce chrm zasvcen bohyni Isis. Kesanstv bylo v Britnii znmo urit

ji ve tetm stolet. Na zatku tvrtho stolet sdlil v Londn biskup Restititus,

kter se pr zastnil spolen s dalmi dvma britskmi biskupy synodu v

Arles. Jeho diecse musela bt mal a chud, protoe pro nho vyhlsili v Galii

veejnou sbrku na uhrazen nklad spojench s cestou, kter nemohli svmu

biskupovi zaplatit jeho vc sami.

Zatmco se jih a sted Britnie stval ivou soust csastv, na

severu msk okupace nijak nepokraovala. Na okraji step porost-

VIII.

IX.


21

lch vesem a kovisky il polodivok kmen Brigant a ve na sever jet dal

keltsk nrod, Piktov, kter vzdoroval kadmu pacifikanmu pronikn. Tyto

odbojnick a nesmiiteln kmeny lkalo pomrn znan bohatstv keltsko-

mskch mst a proto as od asu se vydvaly na loupeiv vpravy k jihu.

mt vojevdci se marn pokoueli je pronsledovat. Po skvlm spolenm

manvru armdy a lostva se Agricola domnval, e je porazil. Kdy vak

man obsadili Skotsko, staly se jejich komunikace, nyn nemrn dlouh,

snadno zranitelnmi, a jeden njezd Brigant skonil hroznm masakrem

legion. Po tto stran pohrom, pi n byla zniena cel IX. legie, vydal se

do Britnie v roce 20 sm csa Hadrin spolu se VI. legi Victrix. Csa se

rozhodl upustit od dobyt severu a opevnit hranice mezi ekou Tne a

Solwayskm zlivem vybudovnm soustavy trncti pevnost, kter zpotku

spojoval souvisl hlinn nsep a brzy pot kamenn hradba se stlou posdkou.

Hadrin zkrtka upustil od snahy potlait odbojnick kmeny. Csai postailo,

aby je drel na uzd v Kaledonii stejn jako v zemch stedn Evropy. Tato

moudrost vak pozdji pivodila pd csastv.

KNIHA PRVN - Konec msk Anglie

22

V.

KONEC MSK ANGLIE

Od tetho stolet ohrouje msk csastv pes velk pokrok krize ve

tech rovinch - v hospodsk, nboensk a vojensk. msk

kapitalismus neprozeteln vykoisoval bohatstv ve vech provincich. Boj mezi

pohanstvm a kesanstvm rozdlil csae a obany. Vojensk moc ma se

rozplynula. Soustava souvislch hranic (linie pevnost spojench valem)

ztroskotala. Zdlo se, e v Britnii je tento zpsob ponkud innj, protoe

hjen hranice byly pomrn krtk. Na pevnin se musely opevnn linie

nahradit pohyblivmi vojenskmi oddly. Ale i legie samy se ukzaly pi boji s

barbarskmi jezdci jako neschopn. Me a otp mus brzy ustoupit kop a luku,

a vtzstv Gt, kte se spoj na irch stepch Ruska, tto zem jezdc, je

pedzvst nahrazen legione jezdcem. Zkladn zmna, kter ur povahu

vlenho umn ptch dvancti nebo tincti stolet, je skutenost, e

jezdectvo nabv pevahy nad pchotou. Csastv, aby zskalo nezbytn

potebn jezdectvo, najm barbary. Zpotku tvo barbai pouze pomocn

oddly, ale pozdji vstupuj i do legi, a nakonec tvo legie jenom oni. V

polovin tvrtho stolet znamen slovo vojk tot co barbar. V armdch je

dobr pouze to, co nen msk.

Protoe barbarsk jzda, kter nem lod, se neme dostat na ostrovy,

trv msk mr v Britnii dle ne v kontinentlnch provincich a prvn

polovina tvrtho stolet je zde svdkem vrcholu msk kultury, ale armda i

tady pestv bt armdou mskou. Posdka obrannho valu se skld z mstnch

jednotek a ty nejsou nikdy pemisovny. Prvn dck kohorta tu pobv cel dv

stolet. Usedl vojk se mn v osadnka. Britsk legie pozvolna zapomnaj na

sv svazky s mem. Jednoho dne si vyhls vlastnho csae, kter pothne na

pevninu, aby bojoval s npadnky trnu, kte pochzej z jinch provinci.

Csastv v tchto bojch zanikne. Odchod legi - a ji thnou do Galie hjit vc

svho vojevdce, nebo jsou njakm csaem, kter je u konce svch sil a moci,

povolny do ma - je pro Britnii tm zvanj, e obansk sloky jejho

obyvatelstva ztratily bhem dlouhho mskho mru vechny vlenick ctnosti.

Vojky nejsou ani bohat majitel vil, ani dritel statk v keltskch vesnicch,

I.

II.


23

ani otroci. To, e spokojen oban zapomn, e jeho svoboda koneckonc zvis

na jeho vojenskch kvalitch, je vdy velkm nebezpem pro astn civilizace.

Feudln zzen bude novou formou mstn obrany, ale jej nutnost poznaj

obyvatel zpadn sti Evropy teprve po krutch zkoukch plnch utrpen.

Njezdy Pikt a Skot na severu byly v msk Britnii starm a

trpnm zlem. Ke konci tetho stolet se objevilo nov nebezpe.

Pobe obsadili frant a sat barbai. Bylo tu sice msk lostvo, kter mlo

chrnit Severn moe a prliv La Manche (Classis Britannica), ale podle veho

nebylo dostaten siln, protoe v roce 280 muselo csastv jmenovat novho

admirla, Carausia, jeho hlavnm kolem bylo zadret sask njezdy. Carausius,

obvinn z toho, e si vce hled olupovn lupi ne obrany provinci, se vak

vzbouil, najal v Galii fransk oldne a dal se svm vojskem prohlsit za csae.

Tento samozvanec, chrnn lostvem, vldl v Britnii a v sti Galie od roku

286 do roku 293. Carausius jako keltsk panovnk byl opravdu velmi zajmav

postava; nechal a v Rouenu razit mince, na nich se postava Britnie k nmu

obracela se slovy Expectate veni (Pij, vytouen), a jin na poest ma, kde

stlo Roma aeterna (vn m). spch jeho oddl vak dokazuje slabost

csastv. Kdy konen csa Dioklecin znovu nastolil podek, pokusil se, aby

se vyvaroval podobnch pronunciamientos (prohlen se za panovnka), rozdlit

v Britnii moc mezi tyto ti mue: civilnho sprvce, vrchnho velitele (Dux

Britanniorum) a. hrabte na saskm pobe (Comes littoris saxonici), kter byl

podzen prefektu Galie, ale nikoli sprvci Britnie. Toto zzen bylo po celou

prvn polovinu tvrtho stolet velmi inn. Neptelsk njezdy ustaly.

Konec msk moci v Britnii spad do doby dn vojenskch

vzpour a zmatk, dn tm neomluvitelnjho, e to je pro csastv

chvle nejvyho nebezpe. Kolem roku 384 pozvedly britsk legie k moci

svho oblbenho a vynikajcho vojevdce Maxima. Ten se svmi vojky odthl

do Galie, aby napadl csae Gracina, a v Britnii nechal jenom posdku

obrannho valu. Nad Gracinem sice zvtzil, ale sm byl potom poraen csaem

Vchodu Theodosiem a sat. Jeho legie se nikdy nevrtily zpt. Jedna z

nejkrsnjch keltskch bj l dobrodrustv mskho csae Maxena Wlediga

(zejm Maxima). Tento csa usnul na lovu a ml iv sen o kouzeln princezn,

kterou se pak vydal hledat a nalezl ji v Britnii. Vzal si ji za manelku a Britnii

pozvedl k nejvy mon slv. m vak na nho zapomnl a tak musel opustit

sv nov krlovstv, aby znovu dobyl csastv. Na jeho vpravu mu Britnie

III.

IV.


24

poskytla legie, ty se vak nikdy nevrtily. Maximova armda obv zemi

mrtvch. edn zprva (Notitia Dignitatum), sestaven mezi rokem 400 a 430,

jet oznauje Britnii za provincii s poetnmi mskmi jednotkami, tyto listiny

vak nepochybn mly zastaral informace. Na sklonku tvrtho stolet legie

skuten z vt sti odely do zem mrtvch. V okamiku velkho vpdu do

msk e - okolo roku 410 - d Stilicho, kterho tsn Vandalov a Burgundi,

jet jednou vojenskou pomoc z Britnie. Vojci, kte tto dosti vyhovli a

opustili ostrov, nebyli man, ale Britov. A provincie ji pomalu nemla dn

obrnce.

Co se stalo pak? Piktov a Skotov se zejm osmlili a britsk kne

Vortigern si zavolal na pomoc proti nim sask nelnky Hengista a

Horsu, kterm slbil za jejich mee nkter zem. Tito nelnci - podle

kronike - se vak, kdy u byli na ostrov, obrtili proti svmu pnovi a

zamstnavateli. Germnt njezdnci, kter vbila tato bohat a patn hjen

zem, byli m dl tm poetnj. V roce 48 je mono st v anglosask kronice:

V tomto roce shromdili man vechny poklady Britnie. st z nich

zakopali do zem, zbytek s sebou odnesli do Galie. V na dob se st tchto

poklad, obsahujc stbrn a zlat pedmty, nalezla pi vykopvkch. Vechny

archeologick nlezy svd o vyden zemi. Zpustoen vily a domy nesou

stopy poru. Kostry nemaj nhrobky. Beda Ctihodn popisuje germnsk

njezdy takto: Veejn a soukrom budovy byly rozboeny, kn byli

popravovni a na smrt vydvni ped olti Z tch, kterm se podailo utci,

byli jedni, chycen v horch, povradni a druz, kte se vyhladovl vrtili,

pokud nebyli na mst zabiti, se stali otroky. Dal plni zoufalstv utekli na

druhou stranu moe. Ti pak vedli bdn ivot uprosted divokch skal a hor.

Vtina Kelt se uchlila do hornatch kraj zpadu a jejich potomky je tam

mon nalzt i dnes. Zastavili se na moskm behu a usadili se ve skalch. Na

druh stran moe je jin svt. V oekvn pevoznka zstali na svm behu.

Sasov nazvali tyto uprchlky jmnem Walesu, Welsh, co znamen cizinci

(nmeck slovo welche). Dal Keltov se vysthovali do Armoriky, jedn z

nejpustch st Galie, a zaloili zde malou Britnii (francouzskou Bretagne -

Bretonsko). Mezi obma Britniemi vzniklo trval pouto. Tristan je Brit,

Lancelot piel k Artuovu dvoru z Francie a Merlin putuje sem a tam mezi

obma zemmi.

V.


25

Sasov dobvali ostrov jen pozvolna, jeho obrnci si vedli asto

velmi staten. V roce 429 navtvil Verulamium svat German,

biskup z Auxerre, aby tu bojoval proti pelaginskmu kacstv, a to jenom

dokazuje, e Britov mli i v dob neptelskch njezd stle jet as zabvat

se teologi. Protoe za jeho pobytu msto ohroovali Piktov a Sasov, postavil

se svat German do ela vojska, zdil zlohy a ve vhodn okamik vrhl za

pokiku Aleluja kesany proti barbarm. Zvtzil. V estm stolet vyhrl nad

vetelci krl Artu (neboli Artorius), onen mytick panovnk, kter inspiroval

tolik bsnk. Od t doby jsou vak ji pny nejbohat sti zem Anglov,

Sasov a Jutov. Tm pln znik keltsko-msk kultury v Anglii vzbuzuje

oprvnn podiv. V Galii, hlavn na francouzskm jihu, zstala msk msta a

pamtky skoro nedoteny. Pozdn latina byla hlavnm pramenem zkladnch

prvk francouzskho jazyka. V Anglii se vak v ei zachovalo jen mlo stop

msk nadvldy. Anglick slova latinskho pvodu jsou bud slova z oblasti

vdy, kter vak byla pejata mnohem pozdji, nebo slova francouzsk, kter

pochzej z doby normanskho vpdu. Ze vzcnch slov, kter vznikla ji v dob

prvnho mskho vboje, je mono uvst pouze slovo csar, to je vak slovo

mezinrodn, slovo street (strata via, kter se objevuje ve sloenin Stratford),

slovo mile, co je msk tisc, slovo wall, co je vallum, a koncovka cester

(castra) Csa, silnice a obrann val - to je tedy ve, co zstalo po tyech stech

vldy ma v nejvzdlenj z jeho provinci?

Nejdleitj vc, kterou lze na Anglii a Francii pozorovat, nen

to, e tu lze najt msk pamtky, ale to, e to jsou pamtky

msk. Anglie nalezla v mskm ddictv - stejn jako cel Evropa -

kesanstv a ideu sttu. Csastv a msk mr tady zstanou astnm snem

nejlepch barbarskch vlada. V Irsku a Walesu zachrn mskou kulturu kn

a mnii. Kronik Gildas asi v roce 540 cituje Vergilia, a kdy mluv o latin,

nazv ji nostra lingua (n jazyk). Teorie o plnm vyhlazen pomtnch

Kelt, kdysi tak drah saskm historikm, je tko udriteln. Skutenost, e

nemnoh keltsk slova, pevajc i dnes v anglitin, jsou slova, kter se tkaj

domcho ivota, nepochybn svd o tom, e se vetelci oenili s domorodmi

enami. Z mu bylo velmi mnoho pobito a mnoho dalch se stalo otroky, ale

stejn jako nebyli kdysi vyhlazeni Iberov, nebyli znieni ani Keltov. Jestli se

dnes Anglian tak hluboce li od Nmce, je to zsti proto, e normansk vpd

byl pro nj druhm v poad latinskm vbojem, a zsti tak proto, e v krvi

germnskch vetelc se ve znan velkm pomru smsila krev ras, kter je

VI.

VII.


26

pedchzely.


27

VI.

ANGLOV, JUTOV A SASOV

Mui urostlch blch tl s divokma modrma oima a svtle ryavmi

vlasy, lid nenasytnch aludk, vdycky vyhladovlch a stle

zahvanch silnmi koalkami, jinoi, pozd dospvajc k lsce, kte se vak

nestyd propt cel den a celou noc. Tito Sasov a tito Anglov maj prudkou

letoru. Zachovaj si ji; po patncti stoletch navzdory pesnm pravidlm

obadnho zkonku, zrozenm z te prudkosti, zstane jejich povaha mnohem

mn poddajn ne u Kelt a romnskch nrod. V dob vlenho taen nem

pro n lidsk ivot tm dnou cenu. Jejich nejoblbenj zbavou je vlka.

Jejich djiny jsou djinami havran a sup. Pod tmto barbarstvm se vak

skrvaj ulechtil sklony a pedevm urit vnost, kter je odvrac od

povrchnch cit. Jejich eny jsou cudn a manelstv ist. Kdy si mu zvol

nelnka, je mu vrn. K nepteli je krut, ale vi lenm sv tlupy estn a

oddan. Mu tto rasy doke pijmout a uznat nadzenho, je schopen

oddanosti a cty. Protoe sm na sob poznal hroznou moc prody vt mrou

ne obyvatel zem s mrnm podnebm, je nboensky zaloen. M vstedn a

truchlivou obrazotvornost. Pustiny, kde il, jsou docela jin ne kraje, kde

vznikla psn biblick poezie, nicmn ho pipravily na to, aby j rozuml. Kdy

mu bude zjevena bible, nadchne se pro ni upmnou a trvalou lskou.

Je dost snadn pedstavit si piplut sask hordy. Barbai, kte jsou

zahnni vzedmutm moem do irokho st, se plav proti proudu eky

nebo thnou po msk silnici. Nalzaj sdlo obklopen obdlanmi poli nebo

che keltsk osady. Nikde dn kik, nikde dn hlas. Ped prahem mrtvoly,

zbytek obyvatel uprchl. Houfec m hlad. Zbv nkolik kus drbee, nkolik

kus dobytka. Houfec se zastav, a protoe pda je zoran, zane na n pstovat

obil. Nasthovat se do mskch vil se vak Sasov chrn. Vila je v prv ad

zpola vyplena, a pak, povriv barbai se nepochybn tak boj stn

zavradnch pn. A u vbec nepjdou tito mui, kte jsou zvykl t pod

irou oblohou, tito sedlci, lovci a devorubci, bydlet do mst. Mal msk

msteka budou velmi rychle oputna. Tito Germni se v nov zemi d svmi

starmi zvyky. Kcej stromy a pro svho nelnka jako lechtice vystav z

I.

II.

KNIHA PRVN - Anglov, Jutov a Sasov

28

kmen dvoranu a pro sebe obyejn vojensk che. Pi rozdlovn pdy se

tlupa d germnskou tradic. Vesnice (slovo town nebo township je ze saskho

slova tun, co znamen plot) je spolenm vlastnkem pol, ale kad jej

obyvatel m svj vymezen dl3. Ped pchodem man obdlvali Keltov

pdu velice primitivnm zpsobem. Zorali pole, zaili obil, sklidili rodu, a kdy

byla pda vyerpna, odthli dl. Sasov maj innj metody. Nkter kmeny

rozdluj obdlateln pozemky na ti sti, z nich vdy jednu nechaj leet

ladem, aby zem znovu nabyla sly. Pi pprav pdy se pl plevel, jeho popel

je hnojivem. Kad ze t spolench pol se pak dl na dlce, oddlen zkmi

travnatmi pruhy, jednotliv dlce se pidluj kad rodin v rznch koninch

t pol tak, aby vichni mli svj dl lepch a horch pozemk. Louky jsou

rovn do dne senosee rozdlen. A konen se ohrad spolen les, ve kterm

vepi najdou aludy a lid chrast na palivo.

Vesnici, buku anglosaskho venkovskho ivota, tvo deset a

ticet rodin. Z hospodskho hlediska ji spravuje mal shromdn,

moot, kter se schz pod njakm stromem nebo na njakm pahorku, kde se

rozhoduje o rozdlen pol, o potu zvat, jak bude mt kad z len prvo

poslat na spolen pastviny, a o odmn pro spolen paste a honce. Zde se

tak vol oficiln zstupce obce, reeve, kter je starostou i sprvcem spolenho

majetku, dle wood-reeve, kter se star o lesy, a hospod, kter m na starosti

spolen lny. Ve vesnici je tak vdycky njak lechtic, thegn nebo tak thana,

kter je vojenskm vdcem s prvem poadovat poplatky, a to ve form naturli

nebo prce. V tchto primitivnch asech jsou hranice mezi spoleenskmi

tdami vymezeny jenom velmi nepesn. Pod takovm lechticem ije svobodn

lovk, jeho jedinou povinnost vi pnu je trinoda necessitas (troj povinnost)

- vlen sluba, udrovn cest a oprava most. Pozdji vznikaj jin tdy a

podmnky, jejich charakter se mn podle msta a asu, jedno vak maj

spolen: jejich pslunci plat njemn v naturlich nebo prac. Mnoho vesnic

m tak sv vlastn otroky, mon potomky uetench zajatc. Ti vak mezi

destm a jedenctm stoletm miz.

V dob, kdy Anglosasov pichzeli na ostrovy, ml pravdpodobn

kad jejich kmen, kter pistl, svho nelnka nebo krle, s nm

3 Tento nrt je pirozen pouze schematick. Njezdnci se jeden od druhho liili. V nkterch krajch spolen pole nikdy nebyla; nsledujc st vak podv jakousi pedstavu o nejjednodum procesu.

III.

IV.


29

byli jeho thanov spojeni osobn oddanost. Vbojem, satkem a obdlnm

novch pozemk vznikaly nov rozshlej stty. Zroden stedn moc mohla

ukldat onu nejmen mru sprvn organizace, bez n by nebylo mon

rekrutovat armdu ani vybrat dan. V sedmm stolet bylo v Anglii sedm

krlovstv. V osmm stolet pevala u jen ti: na severu Northumbria, ve stedu

Mercia a na jih od Teme Wessex.

V devtm stolet tu vak zstalo jenom jedin, a to Wessex. Krl kadho

krlovstv pochz vdy z jedn jedin posvtn rodiny, ale rada moudrch,

witan, ho me z len tto rodiny do urit mry vybrat. Tato rada vak nen

zastupitelskm shromdnm a nen tedy ani pedchdkyn parlamentu nebo

snmovny lord. Nen to ani shromdn ddinch pair. Krl k n svolv

hlavn vojensk nelnky a pozdji, kdy Germni pijmou kesanstv,

arcibiskupy, biskupy a kn. Tato pomrn nepoetn rada moudrch je tak

nejvym soudnm dvorem. Me sesadit patnho krle nebo odmtnout, zejm-

na v dob vlky, svit krlovstv nezletilmu nslednkovi. Monarchie je tedy

sten voliteln, ale voliteln jenom v rmci jedn uren rodiny. Krlovstv je

rozdleno na shirs, z eho jsou odvozena jmna anglickch hrabstv (Wiltshire,

Oxfordshire, Yorkshire). Hranice tchto anglosaskch shir odpovdaj tm

vude hranicm dnench hrabstv. Z potku je shire hlavn soudn jednotkou. Je

sdlem soudnho dvora, ke ktermu posl kad vesnice nkolikrt do roka svho

zstupce.

V brzk dob zde bude zastupovat krle sberff4 zatmco ealdorman jako mstn

vlada bude vrchnm vojenskm velitelem a pedsedou soudu zrove. Shire se

skld z hundreds (ty jsou skupinou sta rodin nebo skupinou, kter dodv sto

vojk) a hundreds se pak dl na tuns neboli vesnice. Toto sprvn rozdlen - po

dlouhou dobu nedostaten vymezen - dostane svoji pesnj a stlej podobu

teprve po mnoha staletch organizanho zdokonalovn.

Spravedlnost vykonvalo zvltn shromdn, soud shire, a nikoli

jako v m soudn ednk, kter zastupoval stedn moc. Jak

vynelo toto shromdn sv rozsudky? To nevme. Podle veho se zde

nejdve rokovalo a potom se njakm, asi pedem stanovenm zpsobem

rozhodovalo prostou vtinou hlas. Nejobvyklejmi zloiny byly vrada,

ozbrojen loupe a nsiln stety. Zkony Sasa Iny (konec sedmho stolet)

4 Shires reeve, tj. sprvce hrabstv - pozn. red.

V.

KNIHA PRVN - Anglov, Jutov a Sasov

30

stanov: Nazvme zlodji mue, pokud jejich skupinu tvo mn ne sedm

osob, pokud jich je sedm a ticet pt, je to tlupa, pokud jich je vce ne ticet pt,

je to vojsko. Za t byly pokldny tak zloiny, kter poruovaly krlv

mr, tedy zloiny, kter byly spchny v ptomnosti krle nebo v blzkosti

msta, kde se prv v t dob krl zdroval. Pokud se njak mu bije v krlov

dom, me pijt o vechny sv statky a jeho ivot je v rukou panovnka. Bije-li

se v chrmu, zaplat jedno sto dvacet ilink. Je-li to v dom ealdormanov,

zaplat edest ilink ealdormanovi a edest ilink krli. Je-li v dom sedlka,

zaplat sto ilink krli a est ilink sedlkovi. Kad mu ml pidlen

wergeld (nebo wergild), co byla jeho cena, kterou musela dostat rodina, kdy

byl zabit, ale kterou na druh stran on sm musel zaplatit krli jako vkupn za

svj ivot, pokud se dopustil njakho hrdelnho zloinu. Wergeld lechtice byl

estkrt vy ne wergeld sedlka a jeho psaha mla tak estinsobnou

hodnotu. Wergeld je znakem spolenosti, v n kmen, skupina lid pokrevn

spjatch, je dleitj ne jedinec. Kad ptelstv, kad nenvist, kad

nhrada je kolektivn.

Vhy spravedlnosti tehdy vily nikoli dkazy, ale psahy. Dvr

nevyslchal svdky. alobce a obalovan si museli pivst k soudu

mue, ochotn psahat v jejich prospch. Hodnota psahy byla mrn hodnot

svdkova pozemkovho majetku. Mu, kter byl obvinn z krdee v tlup,

musel ke svmu ospravedlnn pivst svdky, jejich psaha mla celkov

hodnotu jednoho sta dvaceti hides (hide - ln - byl vmrou pozemku nutnou k

ivotu jedn rodiny). Takov stn psah me vypadat podivn, ale kiv

psaha byla u mu, kte vili v zzraky, urit jenom vjimkou, a pak, v mal

pospolitosti znali soused vce i mn pravdu. lovk znm pro svoje patn

mravy svdky nenael. Kdy byl nedostatek psah, uchyloval se soud k

rozhodovn vodou (obvinn byl svzn na rukou a nohou a vhozen do pedem

poehnanho rybnka; pokud klesl pmo ke dnu, byl prohlen za nevinnho,

protoe ho voda nevhala pijmout) nebo k rozhodovn ohnm (obvinn musel

do ruda rozplen elezo donst do urit vzdlenosti, a vina nebo nevina byla

urena podle povahy splenin, kter byly posouzeny po stanovenm potu dn).

Po normanskm vpdu se soud v ppad sporu, ve kterm lo o vlastnictv

pozemku, utkal k ordlim tj. k bomu soudu bojem (oba protivnci, kte byli

ozbrojeni pouze ttem a kyjem, bojovali mezi sebou tak dlouho, pokud jeden z

nich nebyl zcela vyslen a neprosil o milost).

VI.


31

Vechny tyto zpsoby nm pedstavuj drsnou, hrubou spolenost,

ale tak spolenost estnou, jej zzen v sob ji obsahuje

zrodek silnho mstnho ivota. Jestlie Hengist a Horsa nepinesli, jak se nm

leckdo pokouel namluvit, ani nznak Prohlen prv z roku 1683, nebo zkona

z roku 1894 o ustaven venkovskch zemnch soud, zavedli nicmn v Anglii

pr uitench zvyk. Pi studiu anglosaskch djin vidme, e Anglosasov si

po celou dobu svho nrodnho ivota zachovali smysl pro vbory, skupiny

lid, kter se pokouej svzele dennho ivota eit veejnm projednvnm, co

vede skoro vdycky ke kompromisu. Tento sklon, kter je velmi asto zachrnil

ped obanskou vlkou, je zsti dsledkem toho, e si hned na potku sv

existence osvojili skvl zvyk vyizovat velk mnostv Sprvnch a soudnch

otzek pmo u venkovskch moots5 a hrabskch soud, a neutkali se s nimi

zbyten k stedn byrokracii.

5 Shromdn svobodnch man - pozn. red.

VII.

KNIHA PRVN - Obrcen Anglosas na vru

32

VII.

OBRCEN ANGLOSAS NA VRU

Nboenstv Anglosas mlo svoji drsnou krsu. Jeho zkladem byl

souhrn legend, vyprvn v Edd, kter je severskou bibl. Bohov Odin,

Thor a Freya (v anglitin se po nich jmenuj dny -Wednesday, Thursday a

Friday) ili ve Valhalle, v rji, kam vlenick panny Valkry pinely

bojovnky, kte padli na vlenm poli. Staten tedy byli odmovn, zrdci a

lhi trestni a nsilnci omilostovni. Toto nboenstv ztratilo pi pesdlen

mnoho ze svho kouzla. Bylo spjato s uritmi msty, s lesy a ekami v Germanii.

Kov Wieland byl v Britnii pouhm vyhnancem. Tda kn nebyla u Sas

poetn a byla patn organizovan. V dob pronikn kesanstv do Anglie se,

jak se zd, nevzepela k silnjmu odporu. Jedinm projevem barbarskho

veleknze, kter nm zachoval historik Beda Ctihodn, je pochybovan a

sklen souhlas. Krlov Angl a Sas v estm stolet ostatn vdli, e jejich

pokrevn brati v Galii a Itlii se u na kesanskou vru obrtili. Tento pklad je

pzniv naladil. mskou crkev zdobila v t dob jet stle znan presti

csastv; zddila starovkou kulturu a stedomoskho organizanho ducha. Na

malch anglosaskch dvorech pijmali kesansk misione nejen se

snenlivost, ale asto se zjevnou ctou.

Obrcen Anglie na kesanstv bylo dlem dvou skupin mision, jedni

pili z keltskch zem, zejmna z Irska, a druz pmo z ma. Po

odchodu man zstal Wales z velk sti kesansk. V Irsku hlsal keltskm

kmenm evangelium svat Patrik (man Patricius), kter v zemi zaloil

kltery, kam se pozdji uchylovali, aby unikli barbarm a potom i Saracnm,

nejvhlasnj uenci pevniny. Z tchto klternch mst vyli svtci, kte

obrtili na vru Kelty Skotska, a nejslavnjm z nich byl svat Columba6.

Kesanstv proniklo do keltsk, ji pirozen mystick due velmi hluboko. V

keltskch zemch - Irsku, Walesu a Skotsku - vznikla nrodn crkev, kter byla

na msk crkvi nezvisl a chtla se podobat pvodn crkvi. Irt mnii byli

dlouhou dobu poustevnky, kte ili stejn jako poustevnci Thebaidy v

6 Irsky Column Cille - pozn. red.

I.

II.


33

osamlch chch, daleko od svta. Jen z dvodu nezbytn bezpenosti se

smili se spojenm tchto ch v poustevnickou obec, kterou ohradili hradbou, a

se svrchovanost opatovou. V Irsku nebylo mnichm, ale ani laickm knm

zakzno manelstv. Kostely byly prost a bez olte. Dospl ktili kn na

behu ek. Mi slouili v lidovm jazyce, nikoli v latin. Kn ili chud a

vechny dary, kter dostali, rozdali jako almunu. A konen datum

velikononch svtk stanovili podle starch zvyk, a to tak, aby tyto svtky u

Kelt nespadaly do stejn doby jako velikonoce msk.

msk crkev si mezitm nala svho vdce. Pape eho Velik,

msk lechtic, kter svoji drhu zanal svtskmi hodnostmi, dok-

zal zajistit papestv doasn ddictv zpadomsk e. Starobyl ad csae

bylo nutno obsadit, lhostejno zda knzem nebo vojkem. V Itlii vldla po

lombardskch njezdech anarchie. m a Neapol umraly hladem. Kde je lid?

volal eho, Kde je sent? Sent neexistuje, lid zahynul. Poznal nebezpe a

elil mu. Ujal se jako duchovn vldce i svtsk vldy nad mem. Sv bohatstv,

zskan z dar vcch v Galii, Africe a Dalmcii, pouil k viv mskho lidu.

Tento velk mu byl rozenm umlcem. Pod jeho vlivem se rozvinul

gregorinsk crkevn zpv a byly upraveny krsn crkevn obady, kter tolik

ohromily barbary. K en slova boho v novch zemch vyuval hlavn

mnichy. Svat Benedikt zaloil na zatku stolet benediktinsk d, ve kterm

byla spojena tlesn prce s prac duchovn; zavedl vn eholn sliby, novicit a

volbu opata. Jeho reformy pitahovaly do klter vkvt tehdejho pokolen.

eho povil benediktiny nesetnmi misiemi. Jednoho z tchto mnich -

pevora Augustina - povil enm evangelia prv v Anglii.

Existuje znm klasick anekdota. Pape, prochzejc tritm na

otroky v m, vidl mezi nimi plavovlas mladky s asn blou

plet, a tak se zeptal, odkud pochzej. To jsou Anglov z Britnie, odpovdli

mu. Non Angli, sed Angeli7, odpovdl eho. Maj tv andl a mus se stt

druhy andl nebeskch (r. 597). Pi en evangelia mezi pohany se pape

nkdy opral nejen o mnichy, ale tak o eny. V Anglii se krl z Kentu oenil s

kesanskou dcerou krle paskho a dovolil j, aby si pivedla kaplana. A prv

na tuto enu se nejdve obrtil pevor Augustin a jeho tyicet mnich, nesmrn

vydench tm, e ij uprosted zem, kterou povaovali za divokou. Brzy nato

7 Nikoli Anglov, ale andl! - pozn. pekl.

III.

IV.


34

je pivtali v hlavnm mst Kentu, v Canterbury. Pape jim dal velmi moudr

rady. Pedevm bylo teba co nejmn poruovat star pohansk zvyky. Na

vrchol hory se nikdy nestoup skoky, ale zvolna krok za krokem Hlavn je

nutn vyvarovat se kadho nien modlskch chrm. Je teba zniit jenom

modly, potom pipravit svcenou vodu, vykropit j chrmy a dt do nich ostatky

svatch Pokud jsou tyto chrmy pevn vybudovny, slou k uitku a je dobr,

kdy pejdou od uctvn kultu dmon ke slub pravmu Bohu Kdy lid

uvid, e jejich star msta, kam se chodili modlit, stle stoj, budou ochotnji

pichzet, a to ji z prostho zvyku, aby uctvali novho Boha Tento

mrumilovn zpsob ml spch a krl Kentu se obrtil na kesanskou vru.

Pape poslal Augustinovi pallium, odznak pravomoci, udlil mu prvo jmenovat

v Anglii biskupy a poradil mu, aby sv arcibiskupstv doasn zdil v Canterbury

a peloil je do Londna teprve tehdy, a se i toto msto obrt na kesanstv.

Nic vak nem takov trvn jako doasnost. Canterbury zstalo kapitulou

Anglie. Beda Ctihodn nm zachoval Augustinv list s dotazy papeovi, kter

svd o starostech vysokho crkevnho hodnoste v roce 600: Jak se maj

biskupov chovat ke svmu knstvu a na kolik dl se maj rozdlit dary

vcch? Do kterho stupn mohou vc vstupovat do manelstv s osobami

ze sv rodiny, a je mui dovoleno oenit se s nevlastn matkou? Je mon udlit

kest svat thotn en? Za jak dlouhou dobu me ena vstoupit po porodu

do chrmu? Po kolika dnech me novorozen pijmout kest svat? Za jak

dlouhou dobu po porodu dtte me mt ena tlesn styky se svm manelem?

To vechno potebuje znt drsn lid Angl.

Obracen na kesanskou vru se v Anglii stle ilo a o jednom

takovm obrcen - obrcen Edwina, krle Northumbrie - existuje

psemn zprva. Lze z n poznat, s jakou vnost a asto i poezi se tito lid se

smyslem pro vzneen vnovali nboenskm zleitostem. Krl pozval sv

hlavn ptele a rdce, aby vyslechli kesanskho misione Paulina. Paulinus

vyloil nov uen a krl se pak kadho nelnka zeptal, co si o tom uen

mysl. Jeden z nich krli odpovdl: krli, zd se mi, e pozemsk ivot

lovka ve srovnn s asy, o nich nic nevme, se podob rychlmu letu vrabce,

kter proltne sn, kde v zim sed se svmi hodnosti a sluebnky v kruhu

kolem pjemnho ohn ped teplou vee, zatmco venku zu detiv a snhov

vichice Vrabec, jak km, pilet pootevenmi dvemi a vzpt vylet

jinmi, ale mezitm je uvnit a v bezpe ped zimou. Po kratik, ale krsn

chvilce vak hned miz v temn noci, ze kter vyel. Tak se nm jev krtk ivot

V.


35

lovka, ale o tom, co se stalo dv, nebo co teprve pijde, nevme vbec nic.

Jestli tedy toto nov uen v sob obsahuje nco jistjho, myslm, e zasluhuje

nsledovn. Potom zvolal pohansk veleknz: Ji dvno jsem poznal, e v

bozch, kterm se klanme, nic nen Navrhuji krli, abychom se jich vichni

ihned vzdali, a j sm zalom ohe v tch chrmech a na oltch, kter jsme tak

dlouho svtili bez jakhokoli uitku. Obrcen krl na vru vedlo k obracen

lidu a vliv mision se rychle il.

spch msk crkve v Anglii musel vst ke sporu se starmi

britskmi crkvemi na zpad zem (v Irsku a Walesu). Augustin,

kter dostal od papee moc nad vemi biskupy Britnie, svolal keltsk biskupy.

Znan rozpait biskupov se sice dostavili, ale okamit se ctili hluboce

doteni, protoe Augustin, aby naznail hodnostn rozdly, k jejich uvtn

nepovstal a zstal sedt. Augustin od nich dal ti stupky: svcen

velikononch svtk ve stejn dob, kdy je svt ostatn kesan, udlen kestu

svatho podle mskch pravidel a hlsn kesanstv mezi anglosaskmi

pohany, co Keltov stle odmtali, protoe nechtli tmto barbarm a

nenvidnm vetelcm, kte vradili jejich pedky, dopt spsu due. Britov

na dn z tchto stupk nepistoupili a s prohlenm, e uznvaj pouze svj

vlastn primarit, se odtrhli od ma. Od tohoto okamiku byly vztahy mezi

britskmi kesany a mskmi katolky velmi patn. Britt kn nedvali

katolickm knm polibek na znamen smru a zdrhali se s nimi jst u jednoho

stolu. Keltt mnii zapomnali ve sv nenvisti vi mu na nevraivost vi

barbarm a zaali sami s obracenm pohan na vru. U drobnho lidu mli

spch, zatmco msk crkev zskvala hlavn eny, vladae a lechtice. Kdy

ob kesansk crkve obrtily na vru jeden a t dvr, byly rozdly v uen

pinou velmi svzelnch situac. V jedn a te rodin se musely napklad

slavit velikonon svtky dvakrt za sebou. Nkter krl, kdy skonil svj pst,

slavil velikonoce, zatmco krlovna slavila Kvtnou nedli a dosud se psn

postila.

Konen Oswy, krl Northumbrie, kterho obrtili na vru Britov,

se nechal pohnout argumenty svho syna Alfrda, kterho

vychoval katolick mnich. Krl, aby ml ist svdom, svolal do kltera ve

Whitby synod, kde mly ob strany vyloit sv uen. Oswy zahjil rokovn s

velkou rozvahou, kdy prohlsil, e ti, kdo slou stejnmu Bohu, by mli

dodrovat stejn pravidla, e je jist jenom jedna prav kesansk tradice a e

VI.

VII.


36

kad mus ci, odkud erp sv uen. Britov na to odpovdli, e sv

velikonoce maj od svatho Jana Evangelisty a svatho Columby, a katolci

tvrdili, e jejich velikonoce jsou velikonocemi apotol Petra a Pavla, e se s

nimi setkali ve vech zemch svta - v Itlii, Africe, Asii, Egypt i v ecku -

prost vude, a e jedinou vjimkou jsou tito umnn Britov, kte na dvou

malch, od svta nejvzdlenjch ostrovech chtj vzdorovat ostatnmu

kesanstvu. Pak nsledovala velmi dlouh a bystr rozprava, kterou ukonil

katolk Wilfrid slovy: V Columba je jist svtec, ale jak je mon mu dvat

pednost ped knetem apotol, ktermu n Pn pravil: Ty jsi Petr, ty jsi ta

skla, na kter zbuduji svou crkev, a brny pekel ji nepemohou; dm ti kle od

krlovstv nebeskho. Kdy Wilfrid skonil, zeptal se krl: Je pravda,

Colmane, e n Pn ekl tato slova? Je to svat pravda, krli, upmn

odpovdl irsk biskup. Mete dokzat, e stejnou moc dostal i v

Columba? Colman piznal, e nikoli. Jste oba zajedno, zeptal se dle krl, e

kle od krlovstv nebeskho byly sveny svatmu Petrovi? Ano, krli,

odpovdli tzan. Nue, rozhodl krl, protoe Petr bd u nebesk brny,

poslechnu jeho pkaz, obvm se toti, e by mi brnu do nebe, a se ped n

objevm, nikdo neotevel, kdy by ten, kter m od n kle, byl mm odprcem.

Vichni, kdo byli v sni ptomni, s krlem souhlasili a prohlsili, e od tohoto

okamiku budou poslouchat papee.


37

VIII.

KESANSTV A GERMNSTV V ANGLII

Od osmho stolet je cel Anglie soust msk crkve. Krlov se opraj

o crkev nejen proto, e jsou vc, ale tak proto, e chpou, e jim tato

crkev jako ddika csaskch tradic pin hierarchii, organizaci a zkuenosti,

kter jim zatm chyb. Biskupov a arcibiskupov budou pirozen dlouho

ministry krl. Crkev sama podporuje monarchie. Potebuje svtskou moc, aby

zajistila svm zkonm ctu. Pro papestv pedstavuje monost zaloit v Anglii

a Nmecku nov sob podzen crkve velikou moc. Vchodn crkve se pou s

mskou crkv o prvenstv. Francouzsk crkev je a pli nezvisl, zatmco

anglit biskupov se stle uchzej o papeovo trval zprostedkovn. Pape

tak do Anglie vysl skuten prokonsuly vry, kte jsou pro crkevn m tm,

m bvali csaskmu mu velc sprvcov provinci. Nen vzneenjho

dkazu universality crkve, ne kdy vidme maloasijskho eka, biskupa

Theodora z Tarsu, a Afriana, opata Hadrina, zakldat v Anglii latinskou a

eckou knihovnu a budovat v Northumbrii kltery, kter budou svm vdnm

soupeit s kltery irskmi. Stedomoskou kulturu zachrn pro Galie paradoxn

anglosat mnichov. V okamiku, kdy Saracnov doshli srdce Francie a kdy se

zd, e pro Evropu kon klasick vk, psal v krlovstv, kter v t dob bylo

jet tm barbarsk, latinsky sv kouzeln Crkevn djiny nroda anglickho

mnich Beda Ctihodn (Beda Venerabilis). Tento Bda byl uitelem arcibiskupa

Yorskho Egberta, kter zase v Yorku uil Alcuina, a prv Alcuin, jak znmo,

kterho povolal Karel Velik, zastavil ve Francii duchovn padek.

Anglie m tedy v djinch latinsk a kesansk kultury sv pevn

msto. Ale povaha Anglosas, jejich dvn tradice a jejich sklony se s

touto kulturou stkaj zvltn zpsobem. Sedm a osm stolet je v Anglii vkem

svtc a hrdin. Tyto divok a siln due jsou schopn velkch obt, ale tak

velkch zloin. Spojen morlky severskho vlenka s kesanskou morlkou

vytvo pozdji hrdinu rytskho romnu. Ale v primitivnch a temnch dobch

je udren rovnovhy mezi tmito dvma silami velmi obtn. Tu se sat

krlov stvaj mnichy nebo odchzej jako poutnci do ma: Sebbi z Essexu

vstoup v roce 694 do kltera, Ethelred, krl Mercie, v roce 704, Ethelredv

I.

II.

KNIHA PRVN - Kesanstv a Germnstv v Anglii

38

nslednk, Konrd (Coenred) z Mercie, kon svj ivot v m stejn jako Offa

z Essexu. Tu jsou knata zavradna, krlovstv zpustoena, msta vydna

napospas drancovn a plenn a obyvatelstvo masakrovno. Crkev mus bojovat

proti zlib v epickch bohatrskch bsnch, kter gleeman, doprovzejc se na

harfu, chod zpvat do lechtickch dom na zvr hostin a kter potuln zpvci

(menestrelov) pednej na ulicch msteek a vesnic. I sat kn sami si v

tchto pohanskch bsnch libuj. Tak v roce 797 napsal Alcuin biskupovi z

Lindisfarne: Kdy spolu kn vee, mli by si nechat pedtat slovo Bo. Pi

takovch pleitostech se slu naslouchat tomu, kdo pedt, a nikoli

harfenkovi, a poslouchat rozpravy Otc, nikoli zpvy pohanskch bsnk. Co

m Ingeld spolenho s Kristem? Dm je mal, nebude v nm msto pro oba.

Zliba v seversk poezii byla vak v t dob tak rozen, e i ktersi sask

biskup se po odslouen me pestrojil a el na most zpvat o dobrodrustvch

jednoho nmonho krle.

Pestoe anglosask poesie byla bohat, jedinm plnm dlem, kter

se nm dochovalo, je hrdinsk epos Beowulf, jeho ltka je seversk,

ale mezi osmm a destm stoletm je pepsal anglick mnich, kter dbal

nkterch kesanskch nmitek. kalo se, e je to Iliada, kde Achilles je

Herkulem. Nmt je stejn jako u germnskho Siegfrieda - poten obludy

hrdinou. vdsk kne Beowulf se plav pes moe a navtv hrad dnskho

krle. Zde se dozv, e krlovskm zmkem sld kadou noc netvor Grendel,

kter roztrh na kusy vechny lechtice, na n naraz. Beowulf Grendela zabije.

Grendelova matka pipravuje pomstu. Hrdina ji pronsleduje do straidelnch

konin, kter obv, a zbavuje svt tohoto hroznho plemene. Po nvratu do

vdska se Beowulf sm stane krlem, ale nakonec je zrann jedovatm zubem

poslednho draka, kterho chtl zabt, a umr. S ivotem se lou jako prav

lechtic: Padest zim jsem drel nad tmto lidem ochrannou ruku. Mezi mmi

sousedy nebyl ani jeden krl, kter by si troufal pijt mi do cesty. Sv zemi jsem

vldl dobe. Nebail jsem po zrdnch lkch, ani jsem je nevyhledval. Nikdy

jsem za svch mnohch psah nepsahal kiv Jsem rd, e jsem mohl ped

svou smrt dobt pro svj lid takov bohatstv. Nyn u nen zapoteb, abych

tady dle zstval.

Kdy teme Beowulfa nebo zlomky jinch anglosaskch bsn,

pekvapuje ns hlavn jejich smutn tn. Krajiny jsou v nich pust,

sam skla a mol. Chladn toky a hrzn vody obvaj obludy. Pi len

III.

IV.


39

tchto mohutnch obraz spolupracoval smutek seveansk povahy s

pochmurnou obrazotvornost. Je to dlo lidu, kter il v nehostinnm podneb.

Kdy bsnk mluv o moi, je vdy obdivuhodn. V Beowulfovi je len odjezd

vlenk na nmon vpravu, popisuj se tu korby s pnivou pd, podobn

letcm ptkm, a pi jejich nvratu zc skly, obrovsk mysy v moi. To je

len hodn nejvtch epickch bsnk. Homrovy velebnosti vak anglosask

bsnk nedoshl nikdy. V Iliad se mrtv spaluj na hranici na irok plni, v

eposu Beowulf se na mrtvoly vrhaj havrani a orli. V tchto duch, zbavench

slunce, je mon spolu se vzneenmi city odhalit i uritou zlibu v hrze.

Vylen spolenost je pesto ryzej ne spolenost Tacitovy Germanie. S

anglosaskou demokraci, kterou si vymysleli nkte anglit historikov

devatenctho stolet, nem nic spolenho. Ve svt Beowulfa jsou krl a jeho

vlenci v poped. Knec sn zdob trny, alouny a zlat ozdoby. Krl je

vemocn, pokud si ovem uchov podporu svch spolenk. Ke svm stoupen-

cm je tdr, zahrnuje je pozemky a dary. V bsnch m kad mu svho pna,

ktermu mus zstat vrn, a ten na opltku mus thnout do cizch zem. Nejvce

opovren zaslou zrada a vrolomnost. Manelky nelnk jsou ctny a vdy

se zastuj hostin. Lska je vak vn, bez rozmarn lehkosti. V tto star

poesii nen jedin milostn bse, lska tu nen povyraen ani rozko, ale svazek

a ob.

Anglosask bsn byly prvem srovnvny s bsnmi homrskmi.

Jedny i druh skuten l zvyky as, kter lze bez nadszky nazvat

hrdinskmi. V pln primitivnch spolenostech byly rodinn a kmenov svazky

pevnj. Rodin kadho mue nleela pomsta za nho, ale nesla tak

odpovdnost za jeho poklesky. V hrdinskch dobch se rodinn pouta zanaj

uvolovat. Jedinec se vymauje z kmenovch pout. Kdy se zbav on hrzy z

prody, kter suovala primitivn lidi, popout uzdu sv drav vli. Osobn

vn nabvaj vrchu a vtz nad politickou rozvahou. To je doba rekovnch

souboj a vlek vedench pro est a slvu. Protoe vak kad spolenost mus

bt zaloena na jedinci, vznikaj nov pouta oddanosti a ptelstv. Hrdina nezn

dnou mru, ale je staten a vrn. To ve dohromady tvo krsnou povahu, v

n kesansk mravokrce najde prvky skuten ulechtilosti. Hrdinovy

velkomyslnosti velmi brzy vyuije crkev. Zbon krl daruje biskupm a

klterm pozemky. Te jet vak zbv ukznit prudkost, nebo ji vyut ke

spravedlivm clm. Kesansk pokora a skromnost ve spojen s hrdinskmi

vnmi zplod mezi destm a tinctm stoletm typ mue, jakho starovk

V.

KNIHA PRVN - Kesanstv a Germnstv v Anglii

40

nepoznal, kter sice stle jet he krutost, ale peje si zstat ist: ryte.

Beowulf je u tm kesansk ryt. Jeho smrt je smrt Lancelota. Podvme-li

se na skvlou osobnost krle Alfrda, zskme obraz toho, co me poskytnout

spojen msk civilizace, barbarsk cti a kesansk morlky.


41

IX.

DNSK VPDY A JEJICH DSLEDKY

O pistn t lun se severskmi mui, kte pipluli ze zem lupi, u

beh Anglie se anglosask kronika zmiuje poprv v roce 787. Reeve

(sprvce) z nejble poloen vesnice, kter nevdl, o koho jde, jim vyjel vstc

na koni, jak bylo jeho edn povinnost a oni ho na mst zabili. Po tto vrad

nsleduje est klidnch let, pak vak od roku 793 obsahuj vechny krtk ron

zznamy v kronikch len njezd pohan. Tu vyloupili njak klter a

vyvradili mnichy, tu pohansk vojska plenila a ila zkzu mezi obyvateli

Northumbrie. Na nkterch mstech poznamenv kronik se zejmou radost,

e se nkter pohansk lodice na boulivm moi pekotily a rozttily, e se

posdky utopily a e trosenci, kte peili, byli po dosaen behu usmrceni.

Sla neptelskch lostev postupn vzrstala. V roce 851 pezimovali severt

pohan poprv na ostrov Thanetu; ve stejnm roce piplulo k st Teme ti sta

jejich lun a jejich posdky vzaly Canterbury a Londn tokem. V dalch

letech pak ji jsou pohani nazvni svm skutenm jmnem, jsou to Dnov,

a kroniky nadle hovo u jen o pohybech vojska, kter je vojskem Sevean,

a kter m asto i deset tisc mu.

Kmeny - vechny stejn rasy -, kter ily v t dob ve vdsku, Norsku

a Dnsku, byly opravdu pohansk, protoe je star msk csastv

zashlo jenom nepatrn a s csastvm kesanskho ma nepily vbec do

styku. Ale byli to skuten barbai? Jejich malovan lod s vyezvanmi

figurami na pdch, vysok literrn hodnota jejich sg a sloitost jejich zkon

svd o tom, e si vytvoili svou vlastn, velmi osobitou civilizaci. Tito

Vikingov poslouchali nelnky tlupy a bojovali opravdu udatn, ale nemilovali

boj pro boj. Kdy to bylo mon, dvali pednost skoku ped bojem. Byli vak

nejen vlenky a lupii, ale i obchodnky, a kdy vidli, e je na pobe ek

pli velk mnostv obyvatel, dali pouze za svj velryb tuk a suen ryby

vmnou med nebo otroky.

Pro tito obyvatel severskch zem, kte po tolik stalet o Anglii

snad ani nevdli, ji najednou zaali pepadvat, a to ve stejn dob,

I.

II.

III.

KNIHA PRVN - Dnsk vpdy a jejich dsledky

42

kdy toili na Neustrii8? Podle nkterch tvrzen to zpsobil tlak Karla Velikho

na Sasy, kter je zahnal smrem k Dnsku, a tm upozornil i Seveany na

nebezpe, je jim hroz ze strany kesanskch mocnost, co pr byla prvn

pina jejich tok. Pravdpodobn vak psobily i jin dvody - nhoda,

poteba dobrodrustv, touha odvnch moeplavc plout stle dl a dl. I oni

mli stejn zvyk jako pozdji maltzt ryti. Dospvajc jinoch musel prodlat

sv taen, njak nmon vpravy, na kterch mohl prokzat svoji odvahu.

Mlad synov a levobokov mli v novch zemch najt sv tst. Jejich zk a

dlouh lodice, opaten na rhnu jenom jedinou ervenou plachtou, kter se

vytahovala jenom zdka, na bocch vlenickmi tty, stdav lutmi a

ervenmi, a na pdi obrazem mosk obludy, vak nebyly stavny pro plavbu na

irm moi. Stejn jako vechny vlen lodi starovku je pohnla vesla a jejich

akn rdius byl tedy nutn velmi mal. Kad cesta takovou lod, kter trvala

dle ne pl dne, musela mt dv smny vesla. Jedna z nich musela vyvaovat

tu druhou; zbran byly tk; zbvalo mlo prostoru pro zsoby. lun musel bt

lehk a nemohl proto odolvat vysokm vlnm ocenu. Aby se Vikingov nauili

znt mosk etapy a pzniv obdob, bylo zapoteb nkolika set let zkuenost a

nepochybn tak mnoha ztroskotn. Pomalu se nauili vyuvat pknho poas

a postupovat krtkmi plavbami od ostrova k ostrovu a tak stavt vt lod. Pak

u je bylo vidt po celm svt. vdov smovali k Rusku a Asii, Norov nali

kolem severnho Skotska cestu k Irsku a se zastvkou v Grnsku se plavili

dokonce na lov koein a do Ameriky, Dnov si vybrali vnitn cestu jejich

zemi nejbli, a ta je pivedla ke behm Skotska, Northumbrie a Neustrie.

Rychl spch tchto vprav, kter na potku tvoil jenom nepatrn

poet mu, toc na rozshl krlovstv schopn snadno se

ubrnit, je opravdu pekvapiv. Nesmme vak zapomenout, za prv, e

Vikingov ovldali moe. Sasov ani Frankov nevynakldali dn sil na

budovn lostva. Ten, kdo ovld moe, je pedevm pnem malch ostrvk a

me si z nich vytvoit nmon zkladny. Prvn pepady Dn smovaly proti

znmm bohatm klterm, kter prvn mnii ve sv touze po samot zaloili na

pustch ostrovech jako napklad Iona nebo Lindisfarne. Mnichov mli perky a

zlato, nashromdn z dar vcch. Vikingov poklady vyloupili, mnichy

pobili a ostrov obsadili. Pestoe takov ostrov byl blzko beh, byli na nm

Vikingov nezraniteln. Tak se stal Noirmoutier jejich nmon zkladnou na

8 Tj. severn Francii - pozn. red.

IV.


43

bezch Francie, Thanet na pobe Anglie a ostrov Man v Irskm moi. Za druh

ovldn moe dvalo monost volby msta toku. A kdy narazili na nkterm

behu na pli silnho neptele? Pro vetelce bylo snadn znovu se nalodit,

odplout a hledat tst jinde, a to tm spe, e obti jejich njezd mly jen

primitivn monosti vzjemnho spojen a shoda mezi nimi byla spe vzcnost.

Mohl se jim snad postavit nkter ze saskch krl?

Krl svolal fyrd (vojsko svobodnch mu). Tuto zemskou obranu tvoila masa

venkovan, ozbrojench otpy a mnohdy tak (kdy krl povolal do boje

zlohy) jenom vidlemi. Takov vojsko, kter se shromaovalo jenom pomalu,

se nedalo snadno zsobovat a pro poln prce nemohlo dlouho zstat ve zbrani.

Nebyly tedy pro seversk bojovnky rovnm soupeem, protoe Vikingov byli

vborn vyzbrojeni, chrnni drtnou koil a ocelovou pilbou, a znamenit

ovldali vlen sekery. Jedin Anglian, kte se mohli tmto bojovnkm

postavit mi odpor a tak je porazit, byli krlovi druzi (comitati, gesiths), ale tch

bylo mlo, a Dnov tak svoji vlenou taktiku stle zdokonalovali. Brzy po

svm pistn chytali mstn kon, vystrojovali jzdn pchotu a pak rychle

budovali pevnstky. Sasov jako lid pol a les, kte nikdy nestavli opevnn

msta, kte ji pili o svoji nmon tradici a navc nebyli ani jednotn, nechali

njezdnky dobt tm celou zemi. Nejdve se podrobilo Irsko, ve kterm v t

dob vldla anarchie, a potom Northumbrie a Mercie. Krtce potom byl ztracen

Wessex a ve nasvdovalo tomu, e se cel Anglie stane provinci seversk e.

Pmm nsledkem dnskch njezd bylo to, e v sask Anglii vznikla

zvltn tda vojk z povoln. Problm obrany zem ml troj een a

to: fyrd (hromadn odvod svobodnch mu), ten vak - jak jsme vidli -

nestail, i kdy se k nmu jet dlouhou dobu uchylovali, 2) nmezdn vojci,

kte dostvaj old (soldats nebo soudards) (toto een pijali posledn mt

csai a bylo to tak een pro krle Knuta a Haralda), ale sask knata nemla

dostatek prostedk, aby mohla podobnou armdu vydrovat. Konen, 3) stl

armda vojk z povoln, kterm panovnk, pokud nem hotov penze na old,

plat tm, e jim postupuje pozemky. Toto posledn een pijala v dob mezi

koncem msk e a destm stoletm postupn cel Evropa, protoe pi

Documents

Maurois Andre Dejiny Anglie