OD THESSALONIKI K DELPHI 2006 Foto: Jaroslav Limbursk+ ZVUK

Podvejme se do mst z as Aristotelovch a jet starch. Jsme v Soluni na nmst, kter nese jmno tohoto velikna

Do historie meme vstoupit Galeriovo obloukem vystavnm v dob man na poest vtzstv nad Perany.

ROTUNDA kruhov stavba vznikla jako mauzoleum pro csae Galeria. Popipojen apsidy se stala kesanskm chrmem. Kdy Turci pistavli minaret stala se z nj meita. Stavba dokumentuje djinn etapy Thessaloniki.

Solu pat mezi vznamn kulturncentra. Uvidme zde meity, turecklzn, vce ne tucet byzantskchkostel. Podvme-li se tmto smrem na pahorek tak zskmepedstavu o nesmrn rozloze tohotomsta. Msto zaloil Kassandros (krl Makedonie) a pojmenoval jepodle sv manelky Thessaloniki(sestry Alexandra Velikho).

Narodili se zde i slovant vrozvstov Cyril (sv.Konstantin)a Metodj.

Umleck skvosty z etnch vykopvek najdeme v archeologickm muzeu.

Charakteristickm znakem Solun BLOU V z dob tureck nadvldy se loume s histori msta: makedonsk e, msk e, Vchodomsk byzantsk e, obsazovanho Saracny a Normany, osdlovnho panlskmi idy

a optovnho nvratu ek.

Dnes je msto Solu po Athnch druhm nejvtm mstem ecka.

PELLA je povaovna za rodn msto Alexandra Velikho, kterho zde vyuoval sm velk Aristoteles.

Vzcn exponty muzea v Pelle.

Vykopvky antickho msta LONGU a nad nm ve vce 450m lec msto EDESSA na okraji poho VERMION.

Vodopdy v EDESSE pat k nejkrsnjm a nejnavtvovanjm v ecku.

VERGINA velk kultovn centrum na pokraji niny ALIAKMOS. V letech 1977 / 78zde byly odkryty pod 13m vysokou mohylou o prmru 110 m ti vznamnhroby. V prvnm jsou pozstatky Filipa II, v druhm Alexandra IV (syna AlexandraVelikho), tetmu se k Kleopatina hrobka (nejde o krlovnu Egypta) kde jepohbena posledn manelka Filipa II.Vzhledem k nesmrnm umleckm pokladm je zde uvnit nejpsnj zkaz fotografovn !!!Mezi poklady pat 2 zlat urny ve tvaru sknk zdoben estncticpou makedonskou hvzdou, zlat vnec z dubovho list a vzbroj krle Filipaa dal drobn pedmty.Prohldka expozice pat mezi nezapomenuteln zitky.

DION jedno z velkch kultovnch center Makedonie kde se pevn uctval Zeus le na pat Olympu.Diovi zde tak obtoval Alexander Velik ne zahjil sv taen za dobytm svta.

D I O N

D I O N

OLYMP sdlo bjnch eckch boh.

OLYMP horsk masiv m 52 vrchol (nejvy MYTIKAS).

OLYMP jak to bylo s eckmi bohy se dozvme na zvr na cesty.

KATERINI sprvn stedisko PIERIE (olympsk riviry) lk sobotnmi ovocnmi trhy a ndhernm parkem

PLATAMONAS pvodn rybsk vesnika

PLATAMONAS

chrnil zem mezi Thermskm zlivem a pohom OLYMPOS.

Dominantou nad PLATAMONAS jsou pozstatky kickho hradu, kter

dol (8km) TEMBI je nejdleitjm pechodem ze severnho do stednho ecka.Mezi skalnmi stnami vysokmi pes 100m se prodr eka PINIOS.Pechod po visutm most ke kosteluv jeskyni AGIA PARASKEVI.

Kostel a prameny jsou vyhledvny etnmi poutnky s onmi chorobami.

THERMOPHYLYPmosk soutska umoujc prchod ze severnho do jinho ecka.V r. 480 ped Kristem se zde Leonidas se 300 Sparany rozhodl zabrnit Persk pesile v postupu do ecka. Vinou zrady vak zde vichni beznadjn zahynuli. Je zde pamtn deska s proslulm npisem: Poutne, zvstuj Lakedaimonskm, e my tu mrtvi leme, jak zkony kzaly nm.

Prjezd pohom PARNAS kde le ve vce 600m na jihozpadnm bo Delphi.

DELPHI (DELFY) msto povaovan v eckm starovku za sted svta aproslul svou vtrnou, kter byla clem mnoha poutnk.

Prohldka zan v muzeu

a pokrauje svatou cestou pes pokladnice mstskch stt Apollnovm okrskem

Jsme u cle na cesty: kultovnhookrsku bohyn Athny a proslulvtrny psobit slavn Pthie.

A co ns ek: Snad za rok optnvtva dalch mst ecka.Pokud mte as a chupette si dle jak to vlastn bylo s eckmi bohy.

Na potku veho byl nekonen vesmrn prostor - takzvan Chaos. Z nj povstala nejprve vn tma Erebos a temn noc Nyx, z jejich spojen se zrodilo vn svtlo Aithr a svtl den Hmer. Pak Chaos zrodil dv veoivujc sly - zemi Gaiu a lsku Erta. Gaia se spojila s Aithrem a porodila podsvtn temnotu Tartaros. Pak Gaia zplodila nebe rana a hlubok ocen Ponta a mla s nimi dti. Po Chaosu se vldy nad svtem ujal ranos, vzal si Gaiu za enu a ml s n dvanct Titn (6 syn - keanos, Koios, Kros, Hypern, Iapetos, Kronos; 6 dcer - Theia, Rheia, Mnmosyn, Foib, Themis, Tthys). Titni ili na nebesch a jejich kolem bylo chrnit otcv trn. Kdy Gaia porodila ti nestvrn obry Hekatoncheiry (Kotta, Briarea a Gga), ranos je svrhl do Tartaru, zhnusen jejich oklivost. To Gaiu namchlo a nabdala Titny, aby otce svrhli. Nejmlad Kronos matku poslechl a zbavil rana mustv a tm i moci.

Kdy se Kronos zmocnil vldy nad svtem, oenil se se svou sestrou Rheiou a ml s n est dt: dcery Hestii, Dmtru a Hru a syny Hda, Poseidona a Dia. Protoe se obval, aby si nkter z nich z nho nevzalo pklad a rovn ho nezbavilo moci (jeho matka Zem a otec ranos mu pedpovdli,e ho m svrhnout jeden z jeho syn), rozhodl se k radiklnmu preventivnmu opaten: kad z nich ihned po narozen pozel.Rheiu to pochopiteln trpilo, i kdy vdla, e jako bosk bytosti ij v jeho tle dle. Kdy se j ml narodit nejmlad syn, rozhodla se ho zachrnit. Na radu svch rodi odela na ostrov Krtu a tam ho tajn porodila. Kronovi pak pinesla kmen zabalen do plen.Dia se na Krt ujaly nymfy a krmily ho mlkem bosk kozy Amaltheie a velm medem. Zeus rostl a slil a kdy dospl, udlal pesn to, eho se Kronos obval. Povstal proti nmu, pinutil ho vyvrhnout sv sourozence a rozpoutal proti nmu neltostn boj. Kronos ho sice z potku zahnal i s Hdem a Poseidonem na sam vrchol Olympu, ale Zeus osvobodil Hekatoncheiry, kter Kronos drel v podzemnm vzen a s jejich pomoc se vrhl do protitoku. Na svou stranu zskal i jednook obry Kyklopy, dokonce i nkter Titny v ele s Okeanem. Po desetiletm urputnm boji Kronos podlehl a Zeus ho i s ostatnmi poraenmi Titny svrhl do podsvtnch hlubin Tartaru.

Samozejm se Zeus se svmi sourozenci podlil o moc. Svou sestru Hru si vzal za manelku. Hra byla ochrnkyn manelstv, drkyn dt a pomocnic en pi porodu. ila tak, aby svm ivotem byla vzornm pkladem a proto tm vce ji vzruovaly poklesky jejho manela, velkho zletnka. Nadto byla jet velmi rliv. Zeus ml mnoho dt, s bohynmi i se smrtelnmi enami. Vechny Hra sthala svou zlobou a nenvist. Hdes byl bohem podsvt a mrtvch du.Jeho e je hluboko v podzem, vdy temn a nevldn; jej vlada je stejn, zasmuil, psn, ba i krut. Hds pomohl osvobodit Kyklpy a dostal od nich z vdnosti jako dar pilbu, kter jej, i kadho, kdo ji ml, inila neviditelnm. Hds neije na Olympu, ani ve svt ivch a nev ani vdy o udlostech mezi bohy. Vyjd na svt pozeman jen podle svho rozmaru. Hds peliv ste sv prva a rozdluje, hlavn tresty, vem stejn. Hestia se stala bohyn domcho krbu a ohn (jej jmno znamen krb); ochrnkyn rodiny a obce; nejlaskavj z boh. Los rozhodl pi dlen moci a , e Poseidn se stane vldcem moe. Neopomnl nikdy zdraznit, e je rovn svmu mladmu bratru Diovi, a neuznval proto, e by mu byl Zeus nadazen. Poseidn ml svrlivou povahu a jeho nectnost byla i umnnost. Vystavl si ndhern palc pod moskou hladinou u Aig. Byl velkm milovnkem kon, stvoil vodn bostva v podob kosk. Dmter svil Zeus pi o rolnictv a plodivou slu zem. Dmter se neprovdala.

Samozejm, e bohov, stejn jako Titni oplvali plodnost a nleit toho vyuvali. A tak kad z boh ml sv potomky a ti mli zase sv potomky.. A vtina tchto potomk mla tak njakou tu boskou funkci, i kdy existuj vjimky v podob nejrznjch zrdiek. Kdybych ml vypsat vechny ty bky a polobky, tak bych vs tm vtem jist unudil, take tu najdete jen pr nejznmjch. Afrodt-bohyn lsky, byla podle nkterch bj je dcerou Dia a Dininy. Jin bje vak vyprvj, e se narodila ze spermatu boha Uranose pot, co mu genetick orgny spadly do moe, kdy mu je Kronos usekl. Nah se vynoila z mosk pny, kter se Zeus dotkl bleskem; proto byla nazvna Anadyomen, "vynoujc se". V lastue doplula k ostrovu Kythira (nebo ji tam donesl Zephyros, jako pozdji i na Kypr), kde byl postaven jej prvn chrm. Kythira vak byl chudik ostrov, a proto si zvolila za sv sdlo ostrov Kypr. Afrodita ochraovala lsku a zamilovan a jej nejmilej zbavou bylo zprostedkovvat, aby se bohov zamilovvali do smrtelnch en. S oblibou vytvela pletky, dostvala koho mohla do tenat lsky a nejradji ze vech se zabvala Diem, kter byl kadou chvli zapleten v nov milostn historce. Apolln-syn nejvyho boha Dia a Titnky Lty, bh svtla a slunce ochrnce ivota a podku, neomyln stelec a vtec. Narodil se na ostrov Dlu, kam uprchla i jeho matka ped stranm hadem s dra hlavou Pthonem, kter ji pronsledoval z pkazu rliv Diovy manelky Hry. Ars-syn nejvyho boha Dia a jeho manelky Hry. Bh vlky.

Athna-dcera nejvyho boha Dia,jej narozen je nejasn, podle mt se zrodila z Diovy hlavy a bez matky. Hb-bohyn vn mladosti a nice olympskch boh. Byla dcerou Dia a Hry, podle nkterch pramen ji sama (podobn jako Zeus Athnu) stvoila sama Hra ve sv hlav. Hfaistos- syn nejvyho boha Dia a jeho manelky Hry, bh ohn a kovstv, zbroj boh. Hrakls- syn nejvyho boha Dia a trynthsk krlovny Alkmny, nejvt hrdina eckch bj. Herms- syn nejvyho boha Dia a Plejdy Mie, posel mrtvch do podsvt, bh obchodnk, enk, vynlezc, poutnk a cestovatel. Pn-syn nymfy Dryopy a boha Herma nebo nymfy Oieneidy a nejvyho boha Dia, bh les, lovc a past.

To je ji opravdu konec cesty v roce 2006 z Thessaloniki do Delphi.