90
Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby PhDr.Zdeňka Židková

Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

  • Upload
    adem

  • View
    72

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby. PhDr.Zdeňka Židková. Mentální hygiena. Nová koncepce doplňující hygienu o psychický rozměr vznik - 80 léta minulého století ochrana duševního zdraví vyloučení záporných vlivů na zdraví podpora kladných vlivů na zdraví - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Psychologie práce v praxi psychologa hygienické

služby

PhDr.Zdeňka Židková

Page 2: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Mentální hygiena

• Nová koncepce doplňující hygienu o psychický rozměr

• vznik - 80 léta minulého století

• ochrana duševního zdraví

• vyloučení záporných vlivů na zdraví

• podpora kladných vlivů na zdraví

• stres => psychosomatózy

Page 3: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Úkoly psychologa práce

Psychologie práce

V ý b ě r a r o zm is 'to v á n í p r a c o v ník ů P o so uze n í ná r o k ů č inno st i na p sy c h ik u p r a c o v ník a

P o r a d e nstv í v so c iá lně p sy c ho lo g ic k é p r o b le m a tic e

O p tim a liza c e p r a c o v n ího p r o stř e d í

Page 4: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Úkoly psychologie práce

Psychologie práce studuje různé druhy pracovní činnosti (profese), hledá, za jakých podmínek je pracovní prostředí pro duševní pohodu člověka nejpříznivější a jaké uspořádání objektivních, ale i subjektivních i subjektivních pracovních podmínekpracovních podmínek nejlépe odpovídá psychofyziologickým vlastnostem pracovníka.

Page 5: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Psychologie práce sleduje:

Hledisko ergonomické = soulad mezi pracovními požadavky a osobními možnostmi pracovníka (jak splnit požadovaný úkol kvalitně, ale s vynaložením co nejmenší námahy a v pohodě)

Hledisko epidemiologické = míra rizika ohrožení duševního zdraví v práci (pravděpodobnost, že se při vystavení pracovním stresorům vyvine či nevyvine

porucha či onemocnění).

Page 6: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Rozdíl mezi KP a PP

• Klinická psychologie pracuje s „odchylkami“ v osobnosti či životě člověka (krajní varianty) ,metody - diagnostika a terapie (změna člověka)

• Psychologie práce pracuje s „běžným“ člověkem („populační průměr“), metody - analýza problému a prevence škodlivého jevu

OBĚ PROFESE CHRÁNÍ DUŠEVNÍ ZDRAVÍ!

Page 7: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

POSOUZENÍ NÁROKŮ POSOUZENÍ NÁROKŮ PRACOVNÍ ČINNOSTI NA PRACOVNÍ ČINNOSTI NA

PSYCHIKUPSYCHIKU(Psychologie v hygieně)(Psychologie v hygieně)

Page 8: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Historie

• AHEM 11/1981 • Metodický návod k provádění hygienického dozoru

na pracovištích (kategorizace pracovišť). Metodika hlavního úkolu hygienické služby č. 9.1.

• AHEM 1990• Standardní metodika pro hodnocení pracovních

podmínek z hlediska neuropsychické zátěže

(Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica)

Page 9: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Faktor psychické zátěže d

c b a

Intenzita práce, časový tlak

Vnucené tempo

Monotonie

Vlivy narušující soustředění

Sociální interakce

Odpovědnost hmotná a organizační

Riziko ohrožení zdraví

Směnová práce

Pracovní prostředí

Fyzický diskomfort

Jiné zdroje zátěže

Page 10: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Vnucené tempo

• přímá závislost na technologických podmínkách• jde o striktní podřízenost pracovníka technologickému

procesu, pracovník nemůže své místo opustit bez vystřídání,

• čas limitovaný na pracovní operaci je nutno dodržet,• na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat.

Typická je pásová výroba

-montážní linka (assembly line)

-výrobní linka (production line)

Page 11: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Vnucené tempo

Page 12: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Vnucené tempo

Page 13: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby
Page 14: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

K diskuzi – v práci řidiče není vnucené tempo

„jízda po silnici s nákladním vozidlem nebo autobusem je jízda ve vnuceném tempu. Řidič autobusu musí jet podle jízdního řádu, čili si nemůže rychlost určovat sám“

„Podle mého názoru by s takovouto logikou mohli mít práci ve vnuceném tempu všichni, včetně například uklizeček, protože za směnu také musí vytřít danou část úseku“

Page 15: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Monotonie

“ Monotonie je stav snížené aktivační úrovně CNS v důsledku stále stejných a opakujících se jevů v podnětovém poli, na který je nutno reagovat striktně určeným algoritmem pohybů či jiných úkonů”

• Psychický stav - únava a útlum CNS a podkorových center!

• Zátěž jiných orgánů či systémů

Page 16: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Repetitive Strain Injury Monotonie bývá často ztotožňována s RSI• Fyziologie práce - jednostranné,nadměrné,dlouhodobé

zatěžování končetin – nemoc z povolání• Repetitive Strain Injury nebo Repetitive stress injury je v dnešní době

jedna z nejčastějších příčin přiznání nemoci z povolání v kancelářských profesích????“ (Zdroj:Wikipedie)

Page 17: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Dopady monotonie na člověka

• snížení pozornosti• poruchy vnímání• snížení rychlosti

fyzického i psychického výkonu

• snížení přesnosti výkonu,zvýšení chybovosti

• vyšší energetické nasazení k udržení výkonu

• snížení motivace, nezájem,

• pocity otupení, ospalosti, apatie, únavy

• pocity nudy, dlouhé chvíle, přesycení

(saturace)

Page 18: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Spolupůsobení dalších faktorů

1. osobnostní předpoklady, temperament,

typ osobnosti, emoční a volní stálost,

2. možnost využití sociální opory,

3. tělesná námaha při práci,

4. faktory pracovního prostředí

(hluk, škodliviny),

5. intelektové předpoklady,

6. motivace a aspirace pracovníků.

Page 19: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Vnucené tempo, monotonie?

Page 20: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Monotonie

Page 21: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Monotonie

Page 22: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Monotonie

Page 23: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Monotonie

Page 24: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Bezpečnostní přestávky

• Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. (NV č. 68/2010 Sb.)

• Výklad: platí, že střídání zaměstnance pracujícího v riziku není vyřešeno tím, že dotyčný bude vykonávat jinou práci v riziku. Bezpečnostní přestávka je pojmově určena k ochraně před škodlivými vlivy práce v riziku.

• Pokud zaměstnavatel nemá pro zaměstnance jinou vhodnou práci „nerizikovou“ (pokladní, práce u počítače), pak zaměstnanec přestávku čerpá oddechem (řidiči, práce u pásu).

Page 25: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Monotonie – podstata chybovosti

• Podstatou chybovosti je fluktuace pozornosti, tedy jev, kterému nelze zabránit – je to přesouvání pozornosti z jednoho objektu na jiný objekt, oslabování a zesilování pozornosti věnované úkolu.

• Soustředěnost pozornosti spočívá v odpoutání se od všeho ostatního, co přímo s danou činností nesouvisí. Při práci jde o pozornost úmyslnou, kterou pracovník vyvolává a udržuje sám, je to volní proces -  záměrná pozornost.

• Chyby vznikají vlivem tří příčin:1. Pod hlavním proudem záměrné pozornosti existuje podvědomá registrace okolního dění. Tak

věnujeme pozornost věcem, aniž si to uvědomujeme, nevnímáme to, ale odklání to pozornost od úkolu. Rozptýlenost pozornosti dělá chyby - je daná obvykle osobností člověka, ti " se širokým záběrem vnímání" vnímají vše kolem sebe, ale tím samozřejmě rozptylují pozornost k úzce zaměřenému  úkolu. Jak na to? Je to faktor osobnostní, záleží na výběru pracovníků, vhodnější jsou typy s tzv. "sicflajšem", introverti, uzavření spíše do sebe než otevření navenek,agilní, společenští.

2. Druhým rušivým jevem je neúmyslná pozornost – což je odpoutání se od úkolu bez vědomého úmyslu –  je to reflex - obrátíme se vždy k silnému, novému, zajímavému, kontrastnímu podnětu. Jak na to? Záleží na výrazných podnětech, které pracoviště poskytuje (někdo prochází, nový zvuk, změna osvětlení), jde o náhlé odpoutání pozornosti, není to třeba hovor s vedle sedící ženou, který má povahu spíše relaxačně - motivační. 

3. Třetím rušivým jevem je tzv. záraz pozornosti – je to vynechaní pozornosti, kterému se nelze vyhnout, v určitém okamžiku dochází k tzv. slepotě, okénku, kdy člověk nevidí nebo neslyší to, co má registrovat, nebo udělá/neudělá úkon, který je potřeba. Je to chyba v přepětí nervových procesů, které nelze zabránit. Někdo je zranitelnější a má „okének“ více, jiný je odolnější. Odolnost lze zjistit testy, ale v monotonní  situaci  člověk opakovaně  selhává . Záleží na únavě, věku, vyspání, na aktuálním stavu člověka ve směně. Krásně to ukazuje číselný čtverec, kde se může člověk přesvědčit o tom, že zárazy existují, i když je motivován podat výborný výkon. Zárazy nelze eliminovat, ty budou existovat vždy, protože pozornost kolísá.

Page 26: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Časový tlak

přetížení kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé

střídání podnětů s okamžitou nutností reakce);složitost řízeného objektu;neočekávané poruchy a stavy řízeného systému, které

vyžadují okamžitý zásah;soustředěné monitorování více než polovinu pracovní

směny;přetížení termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu;úkoly s pravidelnou denní mimořádnou psychickou a

senzorickou zátěží (minimálně 2 hodiny denně).

Page 27: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Vysoká kontrola

Nároky relaxace aktivita Nároky

nízké pasivita úsilí vysoké

Nízká kontrola

Karasekův model – dvě základní oblasti pracovního stresu:1. Obtížnost (nároky práce)

2. Možnost kontroly nad situacíNadměrné úsilí provázené vyčerpáním a různými poruchami zdraví se objeví tehdy,pokud jsou vysoké nároky na práci a nízká volnost v rozhodování (číšníci, bankovní

úředníci,zdravotní sestry, řidiči).Naopak do kvadrantu aktivita jsou řazeni manažéři, žurnalisté.

Page 28: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Exponované profese

• Operátoři zařízení s možností selhání lidského faktoru• Operační týmy• Záchranáři• Ostraha nebezpečných osob• Řidiči • Moderátoři v mediích• Obsluha,číšníci• Monitorování činností ( obchod, banky, policie)• Pracovníci call center

Příplatky za práci v riziku psychické zátěže: Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , Novela - NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 130/2009 Sb.(ve III. skupině– Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže a práce se zvýšeným rizikem ohrožení života nebo zdraví, bod 9., který zní: „ Údržba (běžná, souvislá, zimní) a opravy pozemních komunikací při nepřerušeném silničním provozu.“. )

Page 29: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Vnímání času Východní vnímaní času Muslimské vnímaní času Klidná filozofie okamžiku, nemají tendenci udělat si přesný plán, protože

budoucnost náleží Alláhovi a když plánování zapadá do jeho záměrů, přijde to samo, pokud ne, není třeba si to vynucovat. V obchodním životě nedoceňují stanovené lhůty.

Čínské vnímaní času Podle taoistické filozofie má uspořádání věcí a událostí svůj vlastní pořádek, vše

se děje na správném místě a ve správném čase, není třeba předvídat a plánovat, spíše se snažit proniknout k podstatě uspořádání věcí. Nechat plynout čas a nechat věci, aby se navzájem uspořádaly. Pasivný, trpělivý přístup manažerů, schopnost ustoupit, počkat, jak se věci přirozeně vyvinou. Negativem je defenzivní přístup, nic neřešit.

Západní vnímaní času Dopředu vědět jasné, co má být uděláno, naprogramovat si to a potom uskutečnit

podle plánu. Není možné nic nedělat, ve výrobní sféře jde o propagování nepřetržité práce zaměstnanců, orientovaný na produkci. Pozitiva: plánování a řízení času vede k jasnosti a přehlednosti.

http://havlik.blog.idnes.cz/c/321421/Zaklady-elementarni-debility-I.html

Page 30: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Časový tlaknení!

• Plnění úkolů nerealisticky postavených, s časovým omezením a nesplnitelnými termíny.

• Nedostatky v plánování. • Neschopnost splnit úkol v pracovní době.• Nutnost domácí práce. • Časté přerušování jinými úkoly.

• Americká studie konstatují, že práci si domů berou zaměstnanci stále častěji ( Odpověď „ano“ na otázku “Nikdy nemám pocit, že mám dost času udělat vše potřebné ve své práci”).

• Jiné výzkumy poukazují na dlouhé hodiny práce manažérů, které vyúsťují v únavu, bolesti hlavy a další psychosomatické potíže.

• Problémem je zvyšující se podíl organizací, které prodlužují pracovní hodiny v důsledku nutnosti vyšší produktivity.

• Snižování pracovníků udržuje nebo zvyšuje produktivitu podniku za cenu prodloužení pracovní doby a přesčasů.

Page 31: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

8-hodinová pracovní doba

• Na počátku 18. století pracovali dělníci až 16 hodin denně (ročně přes 3 000 hodin).

• V první polovině 19. století byla pracovní doba 12 až 14 hodin, před I. světovou válkou se v evropských státech pracovalo 10 až 12 hodin denně.

• ČR - 8 hod. pracovní dobu ustanovil Zákon číslo 91/1918 Sb. – 6 dní v týdnu = 48 hodin

• 45/1956 Sb - pracovní doba 46 hodin týdně• Zákoník práce z roku 1965, platný do konce roku 2006 -

pracovní doba 40 hodin týdně. • ???? Práce přesčas????

Page 33: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Spánek• Vynález žárovky byl jedním z největších symbolických vítězství v boji, jenž se odehrál mezi

průmyslem a lenošením. Dynamický a dravý Edison prosazoval myšlenku:“Pracuj více, méně spi!“. Přesvědčení lenocha zní:“Pracuj méně, více spi!“

• Žárovka s sebou přinesla práci na směny. Stále jsme se svou prací svázáni. Před vynálezem žárovky byla průměrná délka spánku zhruba 9 hodin, dnes je 7,5….. Edison by spočetl, ze každý jedinec tak ročně získá 500 pracovních hodin navíc.“

• V poslední době zahájily útok na spánek farmaceutické společnosti, hledají se látky, které, by vydělávaly na naší touze po práci, a z kterých se vyčaruje lék na bdělost.

• Reklamy typu „Jste unavení? Tak spěte víc!“ neuvidíte. Energetické nápoje, to je chytrý nápad! jelikož všichni trpíme nedostatkem spánku. Komu však takové bdění prospívá? Našim zaměstnavatelům.

• Jak být líný –Tom Hodgkinson

Bertrand Russell „In Praise of Idleness“ (Oslava lenosti) nabízí příklad s továrnou na špendlíky. Zde pracují dělníci osm hodin denně, a vyrobí se dostatek špendlíků. Pak nastane technologický pokrok,díky vynálezu je stejný počet lidí schopen vyrobit dvakrát tolik špendlíků, špendlíky jsou pak tak levné, že za nižší cenu se už ani nedají koupit. V rozumném světě by každý člověk vyrábějící špendlíky, měl v úmyslu zavést čtyřhodinovou pracovní dobu namísto osmihodinové a vše ostatní by fungovalo stejně jako dříve. Ve skutečném světě by se to ovšem jevilo jako demoralizující. A tak lidé stále pracují osm hodin, máme přespříliš špendlíků, někteřízaměstnavatelé bankrotují a polovina lidí, která dříve pracovala na výrobě špendlíků, je vyhozena z práce“.

Oslava lenosti http://www.zpub.com/notes/idle.html

Page 34: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Spánek v práci

• Dobíjejte si baterky, dejte si šlofíka!Deník Bangkok Post otiskl fotografii, na níž je vidět místnost s dřevěným obložením.Státní úředníci sedí kolem konferenčního stolu s hlavou položenou na jeho desce, rolety na oknech jsou stažené. „Už dlouho si dávám po obědě šlofíka, a tak jsem se rozhodl v listopadu představit tento projekt svým podřízeným“ vysvětlil autor programu Surakjet Limčaren, podle něhož tímto způsobem pracovníci ideálně „dobijí baterie“ před odpolední a večerní službou.

• Sára C. Mednick "Take a Nap! Change Your life" (Dej si dvacet, změň svůj život)

• Bruno Comby - Chvála siesty

Page 35: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Mavis Kleinová: ŠKODLIVÉ MINISCÉNÁŘE

1. BUĎ DOKONALÝ

2. BUĎ SILNÝ

3. ZAVDĚČ SE VŠEM

4. VYNASNAŽ SE A NEŽÁDEJ ODMĚNU

5. POSPEŠ SI,VŠE STIHNI

Eric Berne - Jak si lidé hrají- „Ušoupané koleno“. Být perfektní ve všem: pracovně, matka, chůva, společnice, manželka a současně milenka, uklízečka, kuchařka…….. Výsledek = „Nestojím za nic“.

Page 36: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Sociální interakce

Práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům.

Stupnice „interakční“ zátěže: Nízká: Jednání s klientem, zákazníkem, stranami Zvýšená: Osoby vyžadující zvláštní způsob

nakládání, zvláštní péči, osoby ve stresu Vysoká: práce s problémovými osobami (nebezpečné,

nezvladatelné, sociálně nepřizpůsobivé)

Page 37: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Karasek - třídimenzionální modelKarasek - třídimenzionální model

Page 38: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Emoční práce

1. Součástí pracovního úkolu je výraz emocí2. Snaha firem kontrolovat - diktát výrazu emocí3. Emoce jako tržní zboží

• PravidlaPravidla (scénář chování - standardy „ošetřující lidskou komunikaci“),

• TrváníTrvání (délka interakce),• IntenzitaIntenzita (povrchová emoce vs. hluboká emoce),• RozmanitostRozmanitost a změna v čase a změna v čase, • Konflikt rolíKonflikt rolí – disonance, „ znásilnění“ vs. „zhlédnutí“

se v roli

Usmívejte se na povel! Zbyněk Vybíral (2000)

Page 39: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Francouzská norma v cestovním ruchu

Přijímající personál musí:• zahájit rozhovor pozdravem a přivítáním,• mít na tváři přirozený úsměv,• být trpělivý a nerozčilovat se,• být dvorný a přívětivý,• dát přednost návštěvníkovi před administrativními úkony;• umět naslouchat a projevovat známky zájmu.

Některé požadavky na pracovníky mají sofistikovanou dovednostní podobu.Přijímající personál musí:

• umožnit návštěvníkovi zpřesnit široké nebo obecné otázky,• rozšířit otázku, aby se zaměřil i na nepřímá očekávání,• odhalit, co návštěvník hledá;• podávat na otázky jasné a správné odpovědi;• přinést návštěvníkovi takové informace, které ho uspokojí a již předem

budou odpovědí na jeho žádost o radu.

Usmívejte se na povel! Zbyněk Vybíral (2000)

Page 40: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Profese se sociální interakcí

• pracovníci vězeňské služby

• pracovníci protialkoholních či protinarkotických zařízení

• záchranáři

• pedagogové diagnostických ústavů,

• revizoři

• exekutoři

• řidiči prostředků hromadné dopravy ve velkých městech

• prodavači v hypermarketech

• učitelé ZŠ• sestry LDN• sestry ARO• výběrčí daní• sestry psychiatrie

Page 41: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Třísměnný a nepřetržitý provoz

Sledovat:• Práce v nepřetržitých provozech, která je spojena s vysokou

fyzickou zátěží• Práce, kde dochází ke zvýšené psychické zátěži v důsledku

nutnosti dlouhodobé pozornosti při sledování dějů (monitorování, řízení)

• Práce s vysokou odpovědností za případné chybné rozhodnutí• Práce se zvýšenými nároky na zrakový výkon• Práce s vysokým stupně monotonie

Zdravotní faktory• U osob staršího věku• U osob se sklonem k psychosomatickým onemocněním Směnová práce je vykonávána přibližně pětinou zaměstnanců,Směnová práce je vykonávána přibližně pětinou zaměstnanců,

u 20 – 30 % z nich se objeví do tří let zdravotní potíže.u 20 – 30 % z nich se objeví do tří let zdravotní potíže.

Page 42: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Směnová práce a spánek

- Spánek po noční směně bývá kratší, snáze dojde k vyčerpání organismu

- Spánek ve dne není fyziologicky plnohodnotný - Brzké nástupy na směnu znamenají nefyziologické vstávání - Po odpolední směně dochází obvykle k pozdějšímu ukládání ke

spánku- Dojíždění do práce je přídatným faktorem pracovního stresu- Nelze popírat existenci vyhraněných denních typů (ranní - večerní) Poznámky• Kriteriem dobrého spánku není délka, ale svěžest po probuzení (vstát

z postele čerstvý a odpočinutý)• Spánkový dluh – sleep debt• Spánková deprivace • Desynchronóza - projev rozladění vrozených biorytmů, vyznačuje se

zejména nervovou labilitou, zažívacími potížemi, poruchami spánku

Page 43: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

dlouhodobě může způsobovat špatný zdravotní stav

ovlivňuje negativně cévní systém, TK, narušuje imunitu

psychický stres - zvýšená náchylnost k depresi

zpomaluje tempo práce – jedna probdělá noc až 30% úbytku, dvě probdělé noci 60 % úbytku výkonu

zhoršené vštěpování, ukládání nového do paměti, výpadky paměti,

může vyprovokovat záchvat epilepsie

vyvolává bolesti hlavy zhoršuje potíže zažívacího traktuzvyšuje riziko propadnutí alkoholu může vyvolat halucinacezvyšuje podrážděnostpřináší ztrátu pozornosti, únavu,

pomalost, zvyšuje možnost dopravní nehody

(většina smrtelných nehod na dálnici má souvislost s ospalostí řidiče)

Důsledky nedostatku spánku

Page 44: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Důvody směnové práce

1.Zajistit kontinuitu provozu (nemocnice, stravování, doprava apod.),

2. Zajistit kontinuitu technických a výrobních procesů (elektrárny apod.)

3.Využít nákladných zařízení k vyšší produkci (práce pro zisk).

Pohled ekonomického výnosu se značně liší od pohledu

hygienika - ochránce lidského zdraví.

Page 45: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Dopady směnové práce na člověkaFyziologicky - směnová práce znamená noční práci a nutnost

pracovat mimo dobu biologicky určenou pro bdění – v noci. Na stejnou práci je potřeba vynaložit o polovinu více energie než ve dne. Při noční práci se častěji vyskytují zdravotní potíže.

Psychologicky – ovlivňování cirkadiánního rytmu, nedostatečný odpočinek, spánkový dluh, vyčerpání, poruchy funkcí, zvýšená možnost nehody či úrazu, zvýšená chybovost

Zhoršené sociální začlenění • nutnost adaptace na změny v životním stylu (omezení kontaktů,

omezení osobního vyžití, nepravidelnost životního režimu) • účinek na rodinný život - méně času na společné aktivity, izolace • účinek na společenský život (?)

Otázka - Má občan nárok na svobodu volby noční práce?

Page 46: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Chronotyp - ranní/večerní typ

Příčinou psychických i tělesných potíží může být intolerance ke směnové práci.Je častější u osob s vyhraněným denním typem, které:

- nejsou schopny se přizpůsobit normálnímu dennímu režimu a mají zvýšené problémy při větších změnách časového režimu

- směnová práce může vyvolat částečnou spánkovou deprivaci či poruchy spánku, a to zvláště u ranních typů při noční práci a u večerních typů při časném ranní vstávání.

- lépe se na směny přizpůsobují večerní typy. Pokud jde o vztah mezi chronotypem a noční prací, zhruba 70–80 % pracovníků si na ní zvykne. Pro ranní typy bývá směnová práce častěji doprovázena narušením fyziologických funkcí.

Morningness – Eveningness – Questionnaire“

• Doporučení psychologa - zjištění denního typu je jedním z ukazatelů, • který by měl být zvažován při nástupu na směnovou práci. Psycholog doporučuje - lékař vyřazuje!

Page 47: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Ranní typ - jak to vidí?

„Nikdy bych nemohla dělat na směny. Je mi 48 let a vždy jsem dělala jen v ranních směnách. Dvakrát v životě jsem dělala celou noc a dospávala jsem to týden. Přes den mi nevadí být jakkoli dlouho v práci, klidně dělám nepravidelně, přesčasy, přijdu klidně o víkendu. Vstávám již 25 let po páté hodině ranní a chodím do práce na šestou. To mi nedělá problémy, jsem hned čilá. Musím ale snídat, pokud nejsem do půl hodiny po probuzení pořádně nasnídaná, tak začnu mít „ vlčí“ hlad a nesoustředím se na práci. Vstávám kolem sedmé hodiny i v sobotu a v neděli, déle mne nikdo v posteli neudrží. Že nevydržím v noci o mně moji známí vědí, když se jdeme někam bavit, kolem 22 hodiny na mne padne šílená únava a pasivita a už od mládí se snažím dostat co nejdříve do postele. Myslím si, že kdybych chodila do práce na směny, že bych brzy dopadla jako vymačkaná houba s poruchami spánku.

Page 48: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Večerní typ - jak to vidí?

„Jsem noční můra. Ráno se nejsem schopná probrat a když musím do práce, jdu v polospánku a jsem naprosto nevýkonná nejméně do 9 hodin. Když nemusím ráno vstávat, tak klidně spím do 10 hodin i déle. Zato večer, to je jiná, domácí práce klidně začnu dělat ve 10 nebo v 11 v noci, ožiji, na televizi bych se dívala klidně do rána. Po ránu mi nechutná, žaludek je neprobuzený, jím první jídlo třeba až v poledne. Nejvýkonnější jsem v odpoledních hodinách, kdyby ale po mně někdo chtěl výkon brzy dopoledne, tak nevím, nevím…. Noční nebo odpolední směny mi zase tak moc nevadí, dokážu klidně bez problémů prospat den. Kdybych získala práci, ve které musím chodit do práce v časných ranních hodinách nebo musela do práce dojíždět a vstávat brzy, tak bych myslím brzy skončila“.

Page 49: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Sociální „jet lag“

• Jet lag - únava a malátnost - choroba z časového posunu (let proti časovému pásmu)

• Víkendový (sociální) jet lag - Po víkendovém ponocování je návrat do pracovního procesu ztížen časovým posunem spánku. O víkendu neponocovat - spát a vstávat stále ve stejný čas.„Přispat si o víkendu znamená posun vnitřních hodin na později, pak následuje stres - ranní vstávání v pondělí (Helen Burgess).

• Pojem „sociální jet lag“ vytvořil Till Rönneberg “ - pravidelností může působit negativně na celkové zdraví (snížená schopnost přemýšlení, únava, podrážděnost a špatná nálada)

• Delayed sleep-phase disorder, DSPD - chodí spát po půlnoci, vstává k poledni

Page 50: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Riziko ohrožení zdraví jiných osob

• riziko ohrožení zdraví jiných osob

• činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování,

• náročnost práce vyplývá z možného rizika

Je obsaženo jinde…..

Page 51: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Jiné faktory

Vyžadují zvláštní posouzení:

1) Vlivy narušující soustředění ( zvýšená chybovost nebo možnost neurotizace zaměstnance), např. rušivý a obtěžující vliv hluku.

• 2) Odpovědnost organizační a hmotná• 3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální

nervový systém zaměstnanců (práce na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací).

• 4) Nároky na ostatní smyslové orgány

Page 52: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Kategorizace prací

• Vyhláška č.432/2003 Sb.(částka 142) (přepracovaná Vyhláška 89/2001 Sb)

Kategorizace prací“

• Nařízení vlády č.523/2002 Sb., podmínky ochrany zdraví při práci, rizika z pracovních podmínek a požadavky na pracovní prostředí a pracoviště:

§ 10 a) - g)Příloha 7 - část B

Page 53: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., Hlava V, § 32 Psychická zátěž

• Prací s psychickou zátěží se rozumí práce: – spojená s monotonií, – ve vnuceném pracovním tempu, – ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, – vykonávaná pouze v noční době.

• Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. Monotonie se člení na: – pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují

jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu a– úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký

počet a malá proměnlivost úkolů.

• Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiných zaměstnanců.

Page 54: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Psychická pracovní zátěž - současné pojetí odborníků

• Psychická zátěž v pracovním prostředí patří mezi sledovanésledované a a hodnocenéhodnocené faktory práce a pracovních podmínek.

• Výzkumem a dlouholetou praxí byla ověřena rizikovost několika základních kriterií a oblastí (markerů, subfaktorů) pracovních podmínek z hlediska psychické zátěže. Patří k nim: 

• časový tlak a intenzita práce • vnucené pracovní tempo • monotonie • nároky v oblasti komunikace a kooperace • práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu a noční práce • vlivy narušující soustředění (nejčastěji hluk) • odpovědnost hmotná a organizační • riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob • pracovní podmínky (práce vykonávané na dislokovaných

pracovištích, spojené se sociální izolací) • šikana, mobbing a další problémy ve vztazích na pracovišti 

9. březen 2008 | PhDr. V. Blažková

Page 55: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Současnost- právní výklad….. jde výhradně buď o ukazatele, které mohou být příčinou vzniku úrazového děje

(vnucené tempo, monotonie) nebo ukazatel, která zasahuje do biorytmů zaměstnance (práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu).

Nelze proto směšovat tyto ukazatele obecně s psychickou náročností dané práce, kde pro její výkon je očekávána určitá psychická odolnost nebo předpoklad pro výkon takové práce. Pro takové účely jsou stanoveny psychologické testy, například vyšetření pro řidičské a zbrojní průkazy…………

• Do kategorie třetí se proto nově zařadí jen ty práce, kdy jsou přítomny všechny 3 rizikové ukazatele souběžně,, neboť jde souběžně o kombinaci možného nebezpečí úrazu a toho, že k jeho vzniku může přispět i to, že jsou biorytmy zaměstnance porušeny střídáním práce ve dne a v noci.

Zbývá práce v noční době…..

Poznámka:• Zaměstnavatel je vázán plnit povinnosti uložené v § 102 odst. 3 zákoníku práce -

vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Jsou zde dva body, které lze využít pro sledování psychické zátěže

• c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví

• g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí

•http://www.cmkos.cz/bozp/3683-3/kategorizace-praci-od-1-5-2013

Page 56: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Pracovní stres je subjektivní Pracovní stres je subjektivní stav organismu!stav organismu!

Page 57: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Lazarusova definice „Stres je subjektivním stavem“

• Primary appraisal vyhodnocení situace jako ohrožující,neutrální nebo pozitivní

• Secondary appraisal poměření nároků situace a vlastní kapacity situaci zvládnout

• Psychický stres je emoční odezva

• Při přesvědčení, že člověk situaci zvládne, nejde o stres. Stresem je pocit ohrožení = subjektivní pocit, že člověk situace nezvládne.

Hodnotící procesy jsou rozhodující pro určení toho, zda situace bude vyhodnocena jako eu- či dis-stresová Richard S. Lazarus /1984

Page 58: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

„Iracionální“ hrozba“

Události aktuální• A.reálné (paviání nevěra,noha v pasti, adrenalin)• B.imaginární („vrah“ v křoví)

Události hrozící• A. reálné (propuštění,zubař,“Mundstock“)• B. imaginární (nevěra, fiasko)

Page 59: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Obtěžování občanů zápachemObtěžování obyvatelstva pachem patří k nejběžnějším stížnostem obyvatel na znečišťování životního prostředí. Není škodlivé pro zdraví, ale ovlivňuje kvalitu života.

Dotazníková šetření• Vybraný vzorek obyvatelstva je opakovaně dotazován na své pocity při

vnímání pachu v určeném časovém intervalu a na své hodnocení stupně obtěžování tímto pachem.

Stupnice intenzity pachu podle ČSN 83 50305 – Účinky a posuzování pachů

0 - zcela bez čichového vjemu1 - pach blízký prahové koncentraci detekce pachu2- slabý neobtěžující pach3 - obtěžující pach4 - silně obtěžující pach5 - nesnesitelný pach

Zajímavý přístup: srv. vývoj hodnocení psychické zátěže a hodnocení obtěžování pachy v zákonech (2002)

Page 60: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Placebo / Nocebo

• Placebo „Budu léčit“

• Nocebo „Budu škodit“

• Sugestivní efekt = výsledek očekávání Pouhá obava z nežádoucího nebo vedlejšího

účinku „něčeho“ vede u mnoha lidí k tomu, že se tento účinek skutečně dostaví.

Page 61: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Psychogenní panika„Špatné zprávy vyvolávají špatné fungování organismu“

• Vysílač škodí. Při pokusu bylo lidem v určité lokalitě sděleno, že mohou pociťovat obtíže proto, že v blízkosti jejich bydliště je vysílač umožňující spojení mobilních telefonů. Brzy se mnozí skutečně s různými potížemi hlásili. Vysílač vůbec nebyl zapojen. 

• Toxické látky. Učiteli se udělalo špatně když ucítil ve škole zápach podobný benzinu. Bolela ho hlava, zvracel, trpěl závratěmi a měl dechové obtíže. Škola byla evakuována. Během týdne se dostavila k lékaři stovka studentů i učitelů s podobnými příznaky. Testy nic neodhalily. Nakonec se lékaři shodli, že šlo o„nakažlivou paniku“.

Lidé byli přesvědčeni, že se otrávili,a proto vykazovali příznaky otravy.• Klimatizace– Sick Building Syndrome• Obrazovky – karcinogenní vliv• Strach ze záření• RSI (Repetitive Strain Injury)

Page 62: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

PODPORA ZDRAVÍ - PODPORA ZDRAVÍ - ZDRAVÝ PODNIKZDRAVÝ PODNIK

Poradenství v psychosociální Poradenství v psychosociální problematiceproblematice

Page 63: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Nemoci spojené s prací

• Nejsou nemoci z povolání, neodškodňují se

• Vznikají, nebo se rozvíjejí v přímé souvislosti s prací

• Rozhodující je vliv mimopracovní, ale pracovní podmínky zhoršují symptomy

• V určitých profesích se vyskytují častěji než v obecné populaci, lze s nimi žít

(Infekce, Onemocnění páteře, Psychické poruchy)

Page 64: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Evropská úmluva o duševním zdraví a pohodě 2008 (Brusel 2008)

• Duševní problémy - 11 % osob• Deprese nejčastější zdravotní problém• Sebevražda nejčastější příčinou smrti• Je třeba se věnovat speciálně mladým, starým a

sociálně stigmatizovaným (Kožená L. ČPL 1/2009)

• Psychosociální rizika začínají být pro zaměstnavatele srovnatelným problémem jako pracovní úrazy

• Studie EU prokazují, že rozhodující podíl na stresu mají pracovní podmínky!!!

Page 65: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Symptomy stresu - “Triáda hlavních problémů“

• Nadměrná fluktuace

• Konflikty na pracovišti

• Stížnosti na pracovní podmínky

Page 66: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Zdravý podnik

• zahrnuje preventivní programy pro udržení kondice a zdraví pracovníků

• vychází z koncepce WRS

(WORK RELATED STRESS)• bývá výsledkem týmové práce

(odborníci z oblasti podpory zdraví a pracovního lékařství)

http://www.healthy-workplaces.eu/2013-14_CAMPAIGN_GUIDE_MANAGE_STRESS.pdf

Page 67: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Otázky pracovního stresu

• zlepšování pracovního prostředí

• výcvik v prevenci potíží souvisejících s prací

• posilování vědomí hodnoty vlastního zdraví

• zlepšování psychosociálního prostředí

Page 68: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Podnik podporující zdraví – dlouholetá kampaň SZÚ

Proklamace: • Zaměstnanci mají potřebné schopnosti i zdravotní

způsobilost, které jim umožňují vykonávat jejich práci nebo mají příležitost tyto schopnosti získat.

• Práce je organizována tak, aby zaměstnanci nebyli pracovně přetěžováni ani pracovně nevytíženi.

• Zaměstnancům je umožněno rozvíjení osobní pracovní kariéry

• Všem zaměstnancům je umožněno se aktivně účastnit podpory zdraví na pracovišti

• Vedoucí pracovníci podporují dobrou pracovní atmosféru

• Organizace aktivně pracuje na reintegraci zaměstnanců (handicapovaných a po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti).

• Organizace provádí opatření k lepšímu sladění (přizpůsobení) pracovního a rodinného života.

Page 69: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Duševní zdraví a pohoda na pracovišti – kampaň SZÚ

• Soutěž pro podniky ke zlepšení psychosociálního prostředí na pracovišti, snížení stresu a zvýšení pohody.

• Průměrné evropské skóre – 53%• Nejlepší výsledky – 73% - Velká Británie (119 podniků)• Nejhorší výsledky – Francie 38% (427 podniků) • ČR 1. kolo – 25 podniků, 54% • 13 podniků pod průměrem• 10 podniků dosáhlo vyšší skóre než 70% a vyzvány k účasti v 2.

kole• 2. kolo – 4 podniky (Česká spořitelna a.s.,F. X. Meiller Slaný,

s.r.o,Krajský úřad kraje Vysočina,Lohmann & Rauscher s.r.o.)• Nejlepší podniky se představily na závěrečné konferenci v Berlíně

2011

Page 70: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Kampaň SLIC – Psychosociální rizika na pracovišti

Inspektoři práce ve spolupráci s hygieniky práce vytipují podniky a provedou kontrolu jak zaměstnavatelé hodnotí psychosociální stres na pracovištích a zavádějí vhodná opatření k jeho prevenci. Sektory: zdravotnictví, sociální služby, hotely a restaurace

Kampaň má dvojí cíl: • poskytnout inspektorům práce vhodné nástroje pro monitorování stavu pracovní zátěže • zvýšit informovanost o tomto tématu • Závěrečné hodnocení pracovních podmínek a porovnání mezi účastnickými státy - 2013. Příklady dobré praxe ve snižování psychosociálních rizik v oblasti hoteliérství a restaurace1. Zvládání náročných situací na pracovišti (např. sebevraždy hostů v hotelích) - proškolení

v přístupu k těmto situacím.2. Mládenecké večírky - přidělení většího počtu starších zkušených pracovníků případně i

s ochrankou k obsluze hostů3. Ke snížení fyzické únavy byl zajištěn ještě další typ obuvi na vystřídání u obsluhy, kde se

vyžadují vysoké podpatky. 4. Lázeňský personál - k dispozici elektronické zařízení pro zavolání kolegů v případě obtěžování. 5. Časové limity pro určité práce byly změřeny a nezkušeným pracovníkům byla poskytnuta delší

doba na zácvik, aby se předešlo jejich zvýšené zátěži. 6. Někde použili tzv. skandinávský model práce, tj. práce bez hierarchie řízení – všichni pracují

společně.

Senior Labour Inspectors Committee

Page 71: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Obsah preventivních programů

• Rizikové faktory životního stylu (kouření, alkohol, léky, TK, cholesterol)

• Výživa (BMI, obezita, skladba a režim stravy, pitný režim)

• Pohybový systém (zátěž, zvedání břemen, „Škola zad“- prevence cviky, prevence následků „homo sedens“

• Prevence traumatického poškození z práce a rehabilitace

• Směnový režim, zdravý spánek• Zvládání a léčba nadměrného stresu

Page 72: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Prevence

• výcvik a informovanost pracovníků• prevence potíží dodržováním ergonomie• prevence potíží aktivním režimem práce!• prevence potíží udržováním dobré kondice!• vliv kombinace pracovní a mimopracovní činnosti!

Page 73: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Faktory pracovního stresu

• KONFLIKT ROLÍ – jiné hodnoty a postoje zaměstnance a organizace

• ŠIKANA, násilí na pracovišti• PRACOVNÍ SPOKOJENOST, kariérní možnosti,aspirace,

ambice • VZTAHY NA PRACOVIŠTI (mezi spolupracovníky, vedením a

pracovníkem, nedostatky v komunikaci)• NEJASNOST ROLE – nepřesné informace od vedení, nejasné • MALÁ ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ, demotivace pracovníka• OBTÍŽE V DELEGOVÁNÍ ZODPOVĚDNOSTI• ORGANIZAČNÍ KLÍMA• NEPŘIPRAVENOST NA TECHNOLOGICKÉ ZMĚNY• PRACOVNÍ NEJISTOTA• STRES Z MÍŠENÍ KULTUR - jiné zvyky, jiné tradice cizího

managementu• TECHNOLOGICKÉ ZMĚNY - nepřipravenost pracovníků

Page 74: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Rozdíly a sbližování kultur

- Německo – kladen důraz na disciplínu, přesnost, dodržování norem a předpisů, pečlivé plnění plánů, neschopnost improvizace, serióznost

- USA – sebevědomí, pocit odpovědnosti vůči sobě samému, snaha být první

- Francie – vytváření složitých systémů a plánů, které se příliš nedodržují, autokratické řízení, každý bojuje sám za sebe

- Itálie – improvizace řízená momentální potřebou, vřelá, citlivá a přátelská povaha

- Japonsko – zaměstnanci jsou motivováni především povinností, kolektiv je rozšířená rodina, vysoká odpovědnost, malé rozdíly mezi firmami (na rozdíl od USA)

- Velká Británie – týmová práce a demokratizace, tvořivost a individuální iniciativa, přátelská atmosféra, humor

Čechy podle průzkumů v práci nejvíce trápí špatná komunikace:

nedostatečná komunikace jak mezi kolegy navzájem (62 %), mezi zaměstnanci a vedením (65 %) složité jednání s klienty, zákazníky a podobně. (79 %) – jednoznačně první místo v Evropě

Page 75: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Firemní rituály

• Standardy oblečení striktní v zahraničních firmách – uniformy – lidé ve stejném oblečení tvoří tým, nepozná se navíc rozdíl mezi kastami

• Ranní rozcvičky a pozdravy (např. plácání ruky o ruku znamená symbolicky všichni jsme na jedné lodi s jedním cílem)

• Rozcvičky mají energizovat – americká kultura• Pozdravy mají symbolizovat sounáležitost a loyalitu• Striktní příkaz neposkytovat informace o platech• Tykání – překonávání bariér, záleží na tónu hlasu• Teambuilding - evropské firmy dbají na přátelského a rodinného ducha• Zaměstnanci měsíce• Wrapped work – práce domů,přesčasy (Američani, Japonci)• Američané si nevybírají dovolenou, strach, že by byli považování za málo

výkonné• Kastovnictví – příslušnost k určíté vrstvě znamená určité chování (stejné

sporty, stejné zájmy, stejná auta…)

Page 76: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Jeden z týmu - podnikový psycholog

• Vysoce kvalifikovaný pracovník zabezpečuje psychologická vyšetření při ověřování způsobilosti zaměstnanců k výkonu prací

• Navrhuje opatření ke zlepšování pracovních podmínek a pracovních výsledků

• Zpracovává metodiky pro psychologická vyšetření• Vyhodnocuje psychologické testy• Provádí diagnostiku (ověřování způsobilosti zaměstnanců k

výkonu prací, motivaci apod.)• Poskytuje poradenské služby zaměstnancům i vedení • Spolupracuje při výběru, rozmisťování a vzdělávání zaměstnanců

a řešení jejich sociálních otázek• Provádí výchovné a vzdělávací činnosti • Poskytuje psychoterapeutické služby

Krédo personalismu:„Seznamte se s nejdůležitějšími nástroji pro výběr, rozvoj, udržení si a vedení lidí“.

Page 77: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Podnikový psycholog v praxi

Proč bych se přimlouvala za to podnikového psychologa mít (vlastního či externě):

• práce s důrazem na podporu organizační kultury• identifikace problémových oblastí organizace         • spolupráce při adaptačních programech• spolupráce při tvorbě preventivních programů

„Manažeři se zabývají úkoly, zatímco lídři se zabývají lidmi“ Paul Birch,

Instant Leadership, 1999                                        

Page 78: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Work-Life Balance Audit

• Mapuje problematiku rovnováhy pracovního a soukromého života ve společnostech a nabízí i pomoc s řešením!

• V rámci projektu nabízí: • zmapování rovnováhy pracovního

a osobního života vašich zaměstnanců

• odhalení kritických ukazatelů ovlivňujících výkon, spokojenost a motivaci Vašich lidí

• pomoc s nastavením vhodných opatření na základě závěrečné zprávy

• odborné působení experta• Dotazník - 103 tvrzení, 4 bodová

škála

Gender StudiesFirma roku: rovné příležitosti 20121. místo: T-mobile Czech Republic, a.s. 2. místo: GE Money Bank, a.s. 3. místo: Průmstav, a.s.

Page 79: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby
Page 80: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Best Employers

• Žebříček nejlepších zaměstnavatelů podle hodnocení zaměstnanců • Aon Hewitt - „Ještě nikdy nebyla úloha jednotlivce v globální ekonomice tak

důležitá. Společnosti potřebují strategie, které jim umožní nejen získat a udržet, ale i ocenit, odměnit a motivovat největší talenty ve svém odvětví“.

Sledování 3S • Stay - jak silnou mají zaměstnanci vnitřní touhu pracovat pro firmu i v

budoucnosti. • SaySay - zda se zaměstnanci pozitivně vyjadřují o firmě před svými

spolupracovníky, přáteli, potenciálními zaměstnanci či klienty. • ServeServe - zda zaměstnanci v práci vynakládají mimořádnou snahu a nasazení,

které přispívá k lepším výsledkům firmy. Dotazník – ukázky otázek: -Můj nadřízený mne podporuje, abych přicházel(a) s novými nápady a podněty. -Společnost, ve které pracuji, přistupuje ke svým zaměstnancům čestně. -Pracovní prostředí je zde velmi otevřené a akceptuje individuální rozdíly

Page 81: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

STUDIUM RŮZNÝCH STUDIUM RŮZNÝCH PSYCHICKÝCH FENOMÉNŮ PSYCHICKÝCH FENOMÉNŮ

PŘI PRÁCIPŘI PRÁCI

Page 82: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Burnout - syndrome (vyhoření)

Postupná ztráta energie, smysluplnosti, důvěry ve vlastní výkonnost, příčiny jsou:

1.úsilí neodpovídá vyvinuté snaze

2.nerealistické požadavky na úspěch v profesi (spasitelský syndrom)

3.sociální klima podniku

Kebza (2003) - MKN 10: Z 73.0 ve skupině s názvem “Problémy spojené s obtížemi při zvládání životních situací”, F48 Jiné neurotické poruchy, F48.0 -Neurastenie ,F48.1 - Depersonalizační syndrom, F43.0 Reakce na těžký stres

• Současnost Z73.0 - Vyhasnutí (vyhoření) - burn-out

Page 83: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Boreaut/Sociální zahálení

Prvky: nevytíženost - nezájem - nuda • kvantitativní nevytížení - nedostatek práce.• kvalitativní nevytížení – nedostatek náročné práce • strategie chování „působit vytíženě“• Příklady Boreout strategie: • Strategie dokumentů: Změny dokumentů na obrazovce šéf/volno• Strategie komprese: Splnit úkol a využít volný čas• Strategie hluku: psaní na klávesnici• Strategie pseudo - závazek: Dojít dřív než ostatní a odejít později, • Strategie plošného válcování: Disponibilní práci rozdělit do co nejmenších

kroků, v co největší možné době.• Strategie kufříková: Pracovní kufřík vzít vždy sebou z práce.

• Strategie pseudo-Burnout: všem říkat jak jsem vystresován.

Philippe Rothlin a Peter R. Werder –Boreaut -2007

Page 84: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Technostres

• Nemoc - neschopnost čelit novým technologiím zdravým způsobem“ (Craig Brod)

• zásadní je postoj: nadšenci - pochybovači -odpůrci

• Nemoc z povolání? -následky podobné burnout- syndromu - psychické a somatické projevy

• projevy úzkosti - strachu z poškození zdraví (SBS, rizika záření, zrak)

• projevy odporu užívat určitou technologii• krize schopnosti koncentrace a paměti• Informační úzkost

• Technosis – podřízenost technice - odlidštění

Page 85: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Syndrom přepracování - overwork

• Karoshi, karojisatsu (náhlá smrt nebo zneschopnění pracovníka, jehož příčinou je přepracování, které zakládá nárok na odškodnění)

• JPM, lean production (zeštíhlení výroby) - WASTE• Japonci: seniorita, přesčasy, loajalita, dlouhé cestování

do práce V roce 1994 Inspektorát práce (Ispectorate of Labor Standards) odmítl

kompenzovat smrt 42-letého řidiče nákladního auta, který zemřel na akutní infarkt myokardu. Řidičem byl 11 let a v posledních 5–7 letech pracoval přibližně 6000 hodin ročně. Úřad považoval jeho pracovní hodiny za normální denní práci, protože ostatní řidiči pracují podobný počet hodin!

Page 86: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

• Ve France Télécom spáchalo 23 lidí sebevraždu, zkoumá to vláda14. září 2009

• Během osmnácti měsíců spáchalo sebevraždu 23 jejích zaměstnanců. Podle odborů lidé nezvládají tvrdé metody managementu.

• 32letá pracovnice vyskočila z okna své kanceláře v šestém patře. Vedení France Télécom přiznalo, že se tak stalo poté, co se mladá žena dozvěděla, že bude mít nového šéfa.

• Ve středu se o sebevraždu pokusil přímo během jednání 49letý muž, kterému řekli, že byl přeložen. Vrazil si nůž do břicha a nyní je v nemocnici.

• Podle odborů jsou sebevraždy důsledkem tvrdých metod managementu a rušení pracovních míst pro zvýšení efektivity.

• Vedení společnosti tvrdí, že počet sebevražd není ze statistického hlediska pro společnost se 100 tisíci zaměstnanci nijak neobvyklý. Za většinou sebevražd jsou podle firmy osobní důvody.

• Za čtyři roky se zabilo 62 zaměstnanců firmy France Telecom 3. dubna 2012  • Vyšetřování desítek sebevražd jejích zaměstnanců. Podle policie je mohlo způsobit

"morální obtěžování" ze strany firmy. • Pracovní inspekce vypracovala zprávu, že reorganizace zahájená v roce 2006 mohla

vážně ohrozit zdraví. France Télécom nebral na vědomí opakovaná varování ze strany lékařů, odborů a zdravotních pojišťoven, že zvolená forma modernizace příliš zatěžuje některé zaměstnance.

Page 87: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

EAP - Employee assistance programme

• Produkt, který umožní zaměstnancům podělit se o trápení a starosti s nezávislými odborníky,řešit si osobní záležitosti s pomocí psychoterapeutů. Program mohou zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízet jako benefit.

• Jde o důvěrnou konzultační službu zaměřenou především na psychologické

poradenství. Zajišťována je na základě smlouvy mezi externím dodavatelem a zaměstnavatelem.

• Kontrakt přitom jasně definuje práva a povinnosti obou smluvních stran.• Standardní rozsah poskytovaných služeb tvoří: • Telefonická konzultační služba (7 dnů v týdnu 24 hodin denně), • e-mailová kontaktní a konzultační služba (s garantovaným časem odpovědi), • individuální osobní konzultace s psychologem (v maximálním rozsahu 5 hodin ročně pro zaměstnance), • zprostředkování konzultací a služeb externích specialistů (právní služby, finanční poradenství, konzultace s lékařem apod.), • chráněný přístup na specializované www stránky - zdroje informací k řešení nejčastějších problémů.

Snížení hladiny stresu má pozitivní vliv na chování, kreativitu a schopnostkoncentrace zaměstnanců. V současnosti lze považovat za velkoukonkurenční výhodu.

Page 88: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Svoboda v práci – trendy budoucnosti?

• V rostoucí řadě světových firem běžná realita. Na principech svobody fungují společnosti jako legendární výrobce motocyklů Harley -Davidson, nábytkářský gigant Ikea, kultovní outdoorová Patagonia, designová jednička Ideo nebo vynálezce Goretexu W.L.Gore.

Tyto firmy přestaly do velké míry rozhodovat za zaměstnance. Zajímavým faktem je, že kromě vysoké míry nasazení a nadšení zaměstnanců, vykazuje většina těchto společností trvalý růst v dvouciferných číslech nebo prakticky stoprocentní loajalitu zaměstnanců.

• Volnost (srv. představy zaměstnavatele vs. zaměstnance)• Rovnost (komparativní štěstí)• Bratrství (smysluplnost)

Peoplecomm

Page 89: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Komparativní štěstí

• Richard Layard Happiness: Lessons from a New Science (2006)• Otázka: zvolili byste si žít ve světě, kde vyděláváte 50.000,- USD a

ostatní 25.000,- USD?• Či ve světě, kde vyděláváte 100.000,- USD a ostatní 250.000,-

USD, přičemž ceny jsou v obou světech stejné.• Většina lidí si zvolí první svět, ač absolutně chudí, jsou relativně

bohatší vůči ostatním. Bohatí lídé nepociťují vyšší úroveň štěstí ač jsou v absolutních údajích na tom ve všem lépe než chudí (zdravotní péče, jídlo, zaměstnání, bydlení).

Úroveň štěstí totiž závisí na úrovni přiblížení se bodu, který je odvozen od úrovně (bohatství/sexuálních partnerů/domu) dosažené ostatními lidmi.

Page 90: Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

zdenka-zidkova-psvz.webnode.cz