Embed Size (px)
DESCRIPTION
Nebývalých 1400 druhů vyšších rostlin a dalších 200 mechorostů zatím napočítali botanici na pouhých 64 km2 Národního parku Podyji. Za toto nezvyklé vysoké číslo národní park vděčí své pozici na geologické, klimatologické i kulturní hranici a působení takzvaného údolního fenoménu. Pestrost rostlinné říše Podyjí popisuje nový dvanáctistránkový infomateriál. Získat ho můžete například v Návštěvnickém středisku v Čížově, stáhnout pak přímo z našeho webu.
Citation preview
Tisícileté soužití s člověkemKrozmanitostipodmínek,kterémajírostlinyvPodyjíkdis-pozici,významněpřispěličlověk.Vlesíchpostaletívyužíva-nýchlesnípastvou,pařezenímadalšímidnesjižpozapome-nutými způsoby, vznikalo množství okrajů a světlých míst,kterávyhledávajídruhyvyžadujícípolostín.Dodnesněkteréznichojedinělevparkupřežívají:lýkovecvonný,hořeckříža-tý,mochnaskalní,černýšhřebenitý,zapaličkanejvětší.Hvoz-dík pyšný byl na lesním okraji u Lusthausu u Lesné v roce2007znovunalezenposedmdesátiletech. Zemědělcenapolíchdoprovázířadadruhů,kterésena-učily využívat obdělanou půdu. Mezi vzácné polní plevele,které v Podyjí dosud přežívají, patří myší ocásek nejmenší,
lekoLukova.Řadadruhůzdemájediné,nebojednoz málanalezišťnejenvPodyjíčinaMoravě,aledokoncev celéEvro-pě:pryšechranatý,sveřepkostrbatý,kýchavicečerná,tolicenejmenší. Velkýpočetdruhůznamenáipestrounabídkuhostitelůprorůznéparazitickédruhy.Pravíparazitinejsouzelení,pro-tomusíproduktyfotosyntézykrástsvýmhostitelům.VPody-jísenejčastějisetkámesrůznýmidruhyzárazakokotic.Po-loparazitimajízelenébarvivo,odebírajítedyodhostitelskérostliny jen vodu a minerální látky. Nejnápadnějším z nichjevPodyjíochmetevropskýpříbuznýjmelí,kterýparazitujenavětvíchdubů.Poloparazityjsoualeirůznédruhysvětlíkůnebojižzmíněnýchčernýšů,kteréušetřilynavlastnímkoře-novémsystémuapřivlastnilysicizí.
hlaváčekplamenný,blínčerný,hojnější jeostrožkastračkanebobračkarolní.Vpolníchkalužíchbylovposledních le-techznovuobjevenoněkolikdruhů,kterésenaZnojemskuvyskytovalynaposledyv50.letech20.století.Jdenapříkladoblatěnkuvodníakyprejyzopolistou. Nalidskéúdržbějsouzávisléiloukyapastviny.Nehnoje-néloukyvúdolíDyjehostínapříkladmochnubílou,vstavačosmahlý,plicníkměkký,kosatecsibiřský.Ještěnapodzimsepokosenéloukyznovuobarvífialovýmikvětyocúnujesen-ního,kterývyženenapodzimpouzekvětybezlistů,stáhnesepodzemateprvenajařesenaloukáchobjevísvazečkylistůpodobnýchpórku,kteréuprostřednesoutobolkusese-meny.Jevšaktřebamítsenapozoru–celárostlinajevelmijedovatá!
Správa Národního parku PodyjíNaVyhlídce5,66901Znojmotel.:+420515226722,e-mail:[email protected]
Nationalpark ThayatalNationalparkhaus,2082Hardeggtel.:+432949/7005,e-mail:[email protected]
Autortextu:LenkaReiterová,Autořifotografií:AntonínKomenda(3,17),VáclavKřivan (1,8,12,13,15,16),PetrLazárek(titul.foto,2,4,5,6,14),AntonínReiter(11),LenkaReiterová(7),RobertStejskal (10),MartinValášek(9);Vydala:SprávaNárodníhoparkuPodyjív červenci2014;Grafickáúpravaasazba:AtelierFGTs.r.o.
MALÁ UKÁZKA BOHATSTVÍ FLÓRY V ÚZEMÍ MNOHA HRANIC
nilopřežíttřebalýkovcivonnému,aletakémnohadruhůmz živočišnéříše–broukům,motýlůmadalším. ProniknoutdohlubinrostlinnéříšeNárodníhoparkuPo-dyjínenísnadné.Nádherabarevnýchkvětůjevšakpřístupnávšem.Kdobytoužilzjistit jménarostlin,snimižsenatoul-káchpřírodousetkal,můževyužít fotogaleriinawebovýchstránkáchSprávyNárodníhoparkuPodyjí,případněe-mai-lovou nebo osobní konzultaci přímo u pracovníků SprávyNP.Dalším významným pracovištěm regionálníbotaniky jepřírodovědnéodděleníJihomoravskéhomuzeaveZnojmě.Každou informaci o výskytu vzácných či jinak významnýchdruhů rostlin na území Národního parku Podyjí nebo jehoochrannéhopásmaSprávaNárodníhoparkuPodyjíuvítá.
7 9 10
11 Květhvozdíkupyšnéhosvémujménudostojí12 Kyprejyzopolistá
13 Blatěnkavodní14 Ocúnjesennízvaný„nebožtíčkůvprst“
9 Ochmetevropský10 Černýšrolní
15 Křivatecčeský16 Lýkovecvonný
8
17 Hlaváčšedavývykvétánavřesovištíchspolečněsesmilem písečným
Pláně po staletí vypásané rozmanitými druhy dobytka,zejménastádyovcíakoz,dalyvzniknoutporostůmnízkýchtravin,kteréjsouzpestřenérůznobarevnýmikvěty.Navřeso-vištíchsfialovoubarvouvřesukontrastuježlutýsmilpísečný,rozsvěcují se bílé květy růže bedrníkolisté, směs doplňujerůžovábarvachrpyporýnskéatemněmodrofialovádiviznabrunátná.Častoužvúnorusenavřesovištíchrozsvítížlutéhvězdičky křivatce českého, který má v Podyjí jedno z po-sledníchútočišťvEvropě.Křivatec,který jevEvropěpozů-statkemzdobmeziledových,nedokážepřežítdlouhodobézalesněníašířísejenvelmipomalu.VPodyjítedypravděpo-dobněpřežilzejménadíkypastvě,protožebezníbyvšechnyvhodnéplochyjiždávnozarostlylesem. Světlélesníokrajedlouhoudržovanépařezenímapříle-žitostnoupastvoujsoujedinečnýmprostředím,kteréumož-
ROSTLINSTVOSTŘEDNÍHO PODYJÍ
11
141210
9
17
1311
15
16
Dlouhémunerušenémuvývojivděčípodyjskélesytéžzabohatěrozvinutékeřovépatro,kdenechybítřebatisčerve-ný,zimolezobecnýneboklokočzpeřený.
Rozmanitost podmínekI kdyby území Národního parku Podyjí neleželo na žádnéhranici,poskytovaloby isamoosoběvelmirozmanitépří-rodnípodmínky.Pestrostprostředíznačnězvyšujetakzvaný„údolnífenomén“–působenímhlubokéhouzavřenéhoříč-níhoúdolí.Do jehohorníchhranseneustálevzpíráslunce
způsobenéchladnémupočasí.Narozpálenýchvřesovištíchči skalních výchozech roste lnice kručinkolistá, zahořankažlutá, černýš rolní a kručinka chlupatá, v uzavřených údo-líchBraitavyneboČížovskajezasedomovemomějvlčímor,ostřicetlapkatánebokyčelnicedevítilistá. NedalekoVranova leží největší mikroklimatická anomá-lie národního parku – svah Ledových slují. V podzemníchdutinách se studený zimní vzduch uchová dlouho do létaa ochlazujeokolí.ProtonaLedovýchslujíchrostoudruhy,je-jichžpřirozenývýskytpatřídonadmořskýchvýšekioněkolikset metrů větších. Je to nejen ploštičník evropský, který jedomovem v karpatských pohořích, ale na svahu roste do-koncepůvodnípopulacesmrkuztepilého,kterýběžněpatřítěsněpodhorníhranicilesa.
Význam hraničních hvozdů Kolmokevšemvýšepopsanýmhranicím–podéltokuřeky –vedeúzemímhranicestanovenáčlověkem.Aťužsevprůbě-hustaletíjednaloohranicizemskoučistátní,vždybylav jejíblízkostinižšíintenzitalidskýchaktivitnežvevnitrozemí.Taumožnilazachovánívysoképřirozenostispolečenstevvúdo-lí,zejménalesů.Protojsoupodyjskélesydodnestakrůzno-rodénejenzhlediskazastoupeníjednotlivýchdruhůdřevin,alezachovalosezdemnohodruhůbylin,kterévhospodář-skyvyužívanýchlesíchvětšinounenajdeme. Jaterníkpodléškaakyčelnicecibulkonosnáprovázejíná-vštěvníkahojněcelýmúzemím,jemožnésesetkatsněkolikadruhyjestřábníkůnebozvonků,vteplejšíchmístechjehojnákonvalinkavonnáabělozářkavětvitá,jindeukrývásvétaju-plnékvětypodledvinitýmilistykopytníkevropský.
sevjinýchoblastechnevyskytují.VětšinaúzemíNárodníhoparkuPodyjívšakležívširokémpřechodnémpásu,vněmžsevlivyoboupodprovinciímísíakombinují. Aby to v Podyjí nebylo biogeograficky tak jednoduché,má na složení místní flóry vliv také blízkost Alp.To je opětoblastsvlastníflórouvymykajícíseokolí.Řadadruhůzejmé-na alpského podhůří pronikla až do Podyjí. Nejznámějšímnávštěvníkem z Alp je brambořík evropský, ale k alpskýmdruhůmpatřítřebaiomějjedhoj,ostřicetlapkatáadalší. Nalezneme tu i vlivy karpatské flóry – například výskytploštičníkuevropskéhonaLedovýchslujíchuVranova.
Geologické rozhraníDalším oborem, který na území národního parku objevilrozhranídvouvelkýchoblastí,jegeologie.Západníčástpa-třík Českémumasivu,východníkeKarpatskésoustavě.Obětytovelkégeologickéjednotkyjsouzpřevážnévětšinytvo-řenykyselými,minerálněpoměrněchudýmihorninami.Nastyku těchto jednotek vznikl široký pás (tzv. Lukovská jed-notka)tvořenýpestrousměsicíhorninodextrémněkyselýchaminerálněvelmichudýchsvorůažpoerlányakrystalickévápence, které mají naopak zásaditou reakci a vznikají nanichminerálněsilnépůdy. Napodyjskénáhorníplaniněnavíczůstalynamnohamís-techzachoványkapsynavátýchsprašínebosprašovýchhlín,kterémajítéžvysokýobsahvápníku.ProtomajívPodyjído-statekmožnostíivápnomilnérostliny,knimžpatřítřemda-vabílá,kamejkamodronachová,chrpachlumní,hvězdnicezlatovlásek,střevíčníkpantoflíček,vítodvětší,úročníkbolhoja další.
Klimatický předělMezi horním a dolním koncem dyjského údolí v národnímparku jetéžznačnýklimatickýrozdíl.RovinanavýchododZnojmamárelativněvelmitepléasuchépodnebímsvýraz-nými znaky kontinentality (malá nebo žádná sněhová po-krývka,prudkýpřechodmezizimouahorkýmlétem). NaVranovskuještěvyzníváhorskéklimaČeskomoravskévrchoviny.Nástupjednotlivýchvegetačníchobdobíjezpož-děnčastoiotřitýdnyvesrovnáníseZnojmem.Působízdepřitomnejenvlivnedalekéhorozsáhléhopohoří,ale inad-mořskávýška,většíažo300metrů.Můžemezderozlišitzna-kyoceanickéhoklimatutypickéhoprozápadníEvropu–mír-nouzimuvětšinousesněhem,dlouhévlhké jaro,přívětivéléto. Díky této klimatické rozmanitosti se v Podyjí vyskytujírostlinysilněteplomilné,aleipodhorskéčihorskédruhypři-
a teploty zde v létě běžně dosahují i hodnot kolem 50°C,naopaktrvalezastíněnédnojeještěchladnějšínežrovinatéokolí,atoivchladnézápadníčástiparku. Díkyčetnýmzákrutůmřekynavíclzenaléztsvahyslibo-volnouorientacíkesvětovýmstranám–výhřevnéjižní,stu-denéseverní,svěžívýchodníipřívětivézápadní.Údolínabízísvahyrůznéstrmosti–skalní stěnya terasy,nanichž rostecelíkzlatobýl,tařiceskalní,lomikámentrojprstý,kosatecrůz-nobarvý, skalník celokrajný nebo pavinec horský, ale taképozvolnézalesněnéstráněshlístníkemhnízdákem,bažan-kouvytrvalouivejčitounebostinnáúpatí,jejichžhlubokoupůduvyhledávajírůznédruhykapradin,podbílekšupinatý,jindetřebaměsíčnicevytrvalá. Suché či středně vlhké polohy jsou leckde vystřídánypodmáčenými plochami s mokřadní vegetací.Ve stojatýchmokřadech a na podmáčených loukách najdeme upolínevropský, stařinec potoční a kohoutek luční, údolí potokůi Dyjezaselemujíporostyčesnekumedvědího,jedléřeřišni-cehořkéchutípřipomínajícíředkvičku,zapalicežluťuchoviténebosněženkypředjarní.Překvapivěovýskytubleduleletnívnárodnímparkuneexistujejedinýspolehlivýdoklad–pou-zeústněpředávanélegendy.NadVranovskoupřehradoupři-tombleduledoprovázířekuvpoměrněpočetnépopulaci.
Zahrádky a jiné podivnostiMístům s nahloučením zajímavých druhů nebo s vysokýmpočtemdruhůnamaléplošeříkajíbotanici„zahrádky“(tentotermínjenejznámějšízkrkonošskýchlavinovýchkotlů).Za-hrádkynajdemeivPodyjí–třebaHardeckoustráňneboos-trohSloníhohřbetunadmeandremKlaperovapotokaneda-
< Titulnístrana:Jaterníkpodléškapatříktypickýmdruhům hercynskýchhájů1 ZapalicežluťuchovitájevPodyjítypickýmdruhemstinných potočníchúdolí
2 BramboříknachovýdoputovaldoPodyjíznedalekýchAlp 5 Česnekmedvědí 6 Nastinnýchúpatíchsuťovýchsvahůsedaříměsíčnicivytrvalé7 Upolínevropskývzácněvykvétámezikohoutkynavlhkých podyjskýchlukách
1 2 3 4 5 6
8 VítodvětšínaHardeckéstráni3 Vápnitépodložívyhledávářadaorchidejí,mimojiné střevíčníkpantoflíček4 StudenésvahyLedovýchslujíjsounejzápadnějšílokalitou karpatskéhoploštičníkuevropského
Pestrost flóry PodyjíSpecialitouNárodníhoparkuPodyjíjeobrovskápestrostpří-rodníchjevů.Rostlinnáříšetétocharakteristiceplnědostojí.VsoučasnostijenaúzemíNárodníhoparkuPodyjípotvrze-noasi1400druhůvyššíchrostlin,cožjenaúzemíorozlozepouhých64km2nebývalýpočet.Atopomíjímevícenež200druhů podyjských mechorostů, které se samozřejmě taképočítajímezirostliny. Proč je flóra Podyjí tak neobyčejně rozmanitá? Příčin jecelá řada, tyhlavníale lzeshrnoutdodvouskupin: jednakjdeorůznorodostúzemíatedyipodmínek,kteréserostli-námnabízejí,jednakjetofakt,žePodyjímprocházímnohorůznýchhranic–nejenpolitické,alehlavněpřírodní.
Poloha na hranicipřesněji na hranicích, neboť Podyjím prochází vícero růz-nýchrozhraní.Nejdůležitějšíhranicí,kteráovlivňujerostlinnýsvětPodyjí,jehranicemezibiologickýmioblastmi(tzv.bio-geografická).Linie,procházejícízhrubapodélobcíHnanice,Havraníky, Popice, Konice, je západním okrajem panonskébiogeografické podprovincie. Jejím typickým reprezentan-temjsoustepiateplomilnélesy.Západníčástparkuspadájiž do hercynské podprovincie, která je součástí provinciestředoevropskýchlistnatýchlesů.Každáztěchtodvoujme-novanýchoblastímávlastní typickouskupinudruhů,které
3
2
5 6
74
1
8
Dlouhémunerušenémuvývojivděčípodyjskélesytéžzabohatěrozvinutékeřovépatro,kdenechybítřebatisčerve-ný,zimolezobecnýneboklokočzpeřený.
Rozmanitost podmínekI kdyby území Národního parku Podyjí neleželo na žádnéhranici,poskytovaloby isamoosoběvelmirozmanitépří-rodnípodmínky.Pestrostprostředíznačnězvyšujetakzvaný„údolnífenomén“–působenímhlubokéhouzavřenéhoříč-níhoúdolí.Do jehohorníchhranseneustálevzpíráslunce
způsobenéchladnémupočasí.Narozpálenýchvřesovištíchči skalních výchozech roste lnice kručinkolistá, zahořankažlutá, černýš rolní a kručinka chlupatá, v uzavřených údo-líchBraitavyneboČížovskajezasedomovemomějvlčímor,ostřicetlapkatánebokyčelnicedevítilistá. NedalekoVranova leží největší mikroklimatická anomá-lie národního parku – svah Ledových slují. V podzemníchdutinách se studený zimní vzduch uchová dlouho do létaa ochlazujeokolí.ProtonaLedovýchslujíchrostoudruhy,je-jichžpřirozenývýskytpatřídonadmořskýchvýšekioněkolikset metrů větších. Je to nejen ploštičník evropský, který jedomovem v karpatských pohořích, ale na svahu roste do-koncepůvodnípopulacesmrkuztepilého,kterýběžněpatřítěsněpodhorníhranicilesa.
Význam hraničních hvozdů Kolmokevšemvýšepopsanýmhranicím–podéltokuřeky –vedeúzemímhranicestanovenáčlověkem.Aťužsevprůbě-hustaletíjednaloohranicizemskoučistátní,vždybylav jejíblízkostinižšíintenzitalidskýchaktivitnežvevnitrozemí.Taumožnilazachovánívysoképřirozenostispolečenstevvúdo-lí,zejménalesů.Protojsoupodyjskélesydodnestakrůzno-rodénejenzhlediskazastoupeníjednotlivýchdruhůdřevin,alezachovalosezdemnohodruhůbylin,kterévhospodář-skyvyužívanýchlesíchvětšinounenajdeme. Jaterníkpodléškaakyčelnicecibulkonosnáprovázejíná-vštěvníkahojněcelýmúzemím,jemožnésesetkatsněkolikadruhyjestřábníkůnebozvonků,vteplejšíchmístechjehojnákonvalinkavonnáabělozářkavětvitá,jindeukrývásvétaju-plnékvětypodledvinitýmilistykopytníkevropský.
sevjinýchoblastechnevyskytují.VětšinaúzemíNárodníhoparkuPodyjívšakležívširokémpřechodnémpásu,vněmžsevlivyoboupodprovinciímísíakombinují. Aby to v Podyjí nebylo biogeograficky tak jednoduché,má na složení místní flóry vliv také blízkost Alp.To je opětoblastsvlastníflórouvymykajícíseokolí.Řadadruhůzejmé-na alpského podhůří pronikla až do Podyjí. Nejznámějšímnávštěvníkem z Alp je brambořík evropský, ale k alpskýmdruhůmpatřítřebaiomějjedhoj,ostřicetlapkatáadalší. Nalezneme tu i vlivy karpatské flóry – například výskytploštičníkuevropskéhonaLedovýchslujíchuVranova.
Geologické rozhraníDalším oborem, který na území národního parku objevilrozhranídvouvelkýchoblastí,jegeologie.Západníčástpa-třík Českémumasivu,východníkeKarpatskésoustavě.Obětytovelkégeologickéjednotkyjsouzpřevážnévětšinytvo-řenykyselými,minerálněpoměrněchudýmihorninami.Nastyku těchto jednotek vznikl široký pás (tzv. Lukovská jed-notka)tvořenýpestrousměsicíhorninodextrémněkyselýchaminerálněvelmichudýchsvorůažpoerlányakrystalickévápence, které mají naopak zásaditou reakci a vznikají nanichminerálněsilnépůdy. Napodyjskénáhorníplaniněnavíczůstalynamnohamís-techzachoványkapsynavátýchsprašínebosprašovýchhlín,kterémajítéžvysokýobsahvápníku.ProtomajívPodyjído-statekmožnostíivápnomilnérostliny,knimžpatřítřemda-vabílá,kamejkamodronachová,chrpachlumní,hvězdnicezlatovlásek,střevíčníkpantoflíček,vítodvětší,úročníkbolhoja další.
Klimatický předělMezi horním a dolním koncem dyjského údolí v národnímparku jetéžznačnýklimatickýrozdíl.RovinanavýchododZnojmamárelativněvelmitepléasuchépodnebímsvýraz-nými znaky kontinentality (malá nebo žádná sněhová po-krývka,prudkýpřechodmezizimouahorkýmlétem). NaVranovskuještěvyzníváhorskéklimaČeskomoravskévrchoviny.Nástupjednotlivýchvegetačníchobdobíjezpož-děnčastoiotřitýdnyvesrovnáníseZnojmem.Působízdepřitomnejenvlivnedalekéhorozsáhléhopohoří,ale inad-mořskávýška,většíažo300metrů.Můžemezderozlišitzna-kyoceanickéhoklimatutypickéhoprozápadníEvropu–mír-nouzimuvětšinousesněhem,dlouhévlhké jaro,přívětivéléto. Díky této klimatické rozmanitosti se v Podyjí vyskytujírostlinysilněteplomilné,aleipodhorskéčihorskédruhypři-
a teploty zde v létě běžně dosahují i hodnot kolem 50°C,naopaktrvalezastíněnédnojeještěchladnějšínežrovinatéokolí,atoivchladnézápadníčástiparku. Díkyčetnýmzákrutůmřekynavíclzenaléztsvahyslibo-volnouorientacíkesvětovýmstranám–výhřevnéjižní,stu-denéseverní,svěžívýchodníipřívětivézápadní.Údolínabízísvahyrůznéstrmosti–skalní stěnya terasy,nanichž rostecelíkzlatobýl,tařiceskalní,lomikámentrojprstý,kosatecrůz-nobarvý, skalník celokrajný nebo pavinec horský, ale taképozvolnézalesněnéstráněshlístníkemhnízdákem,bažan-kouvytrvalouivejčitounebostinnáúpatí,jejichžhlubokoupůduvyhledávajírůznédruhykapradin,podbílekšupinatý,jindetřebaměsíčnicevytrvalá. Suché či středně vlhké polohy jsou leckde vystřídánypodmáčenými plochami s mokřadní vegetací.Ve stojatýchmokřadech a na podmáčených loukách najdeme upolínevropský, stařinec potoční a kohoutek luční, údolí potokůi Dyjezaselemujíporostyčesnekumedvědího,jedléřeřišni-cehořkéchutípřipomínajícíředkvičku,zapalicežluťuchoviténebosněženkypředjarní.Překvapivěovýskytubleduleletnívnárodnímparkuneexistujejedinýspolehlivýdoklad–pou-zeústněpředávanélegendy.NadVranovskoupřehradoupři-tombleduledoprovázířekuvpoměrněpočetnépopulaci.
Zahrádky a jiné podivnostiMístům s nahloučením zajímavých druhů nebo s vysokýmpočtemdruhůnamaléplošeříkajíbotanici„zahrádky“(tentotermínjenejznámějšízkrkonošskýchlavinovýchkotlů).Za-hrádkynajdemeivPodyjí–třebaHardeckoustráňneboos-trohSloníhohřbetunadmeandremKlaperovapotokaneda-
< Titulnístrana:Jaterníkpodléškapatříktypickýmdruhům hercynskýchhájů1 ZapalicežluťuchovitájevPodyjítypickýmdruhemstinných potočníchúdolí
2 BramboříknachovýdoputovaldoPodyjíznedalekýchAlp 5 Česnekmedvědí 6 Nastinnýchúpatíchsuťovýchsvahůsedaříměsíčnicivytrvalé7 Upolínevropskývzácněvykvétámezikohoutkynavlhkých podyjskýchlukách
1 2 3 4 5 6
8 VítodvětšínaHardeckéstráni3 Vápnitépodložívyhledávářadaorchidejí,mimojiné střevíčníkpantoflíček4 StudenésvahyLedovýchslujíjsounejzápadnějšílokalitou karpatskéhoploštičníkuevropského
Pestrost flóry PodyjíSpecialitouNárodníhoparkuPodyjíjeobrovskápestrostpří-rodníchjevů.Rostlinnáříšetétocharakteristiceplnědostojí.VsoučasnostijenaúzemíNárodníhoparkuPodyjípotvrze-noasi1400druhůvyššíchrostlin,cožjenaúzemíorozlozepouhých64km2nebývalýpočet.Atopomíjímevícenež200druhů podyjských mechorostů, které se samozřejmě taképočítajímezirostliny. Proč je flóra Podyjí tak neobyčejně rozmanitá? Příčin jecelá řada, tyhlavníale lzeshrnoutdodvouskupin: jednakjdeorůznorodostúzemíatedyipodmínek,kteréserostli-námnabízejí,jednakjetofakt,žePodyjímprocházímnohorůznýchhranic–nejenpolitické,alehlavněpřírodní.
Poloha na hranicipřesněji na hranicích, neboť Podyjím prochází vícero růz-nýchrozhraní.Nejdůležitějšíhranicí,kteráovlivňujerostlinnýsvětPodyjí,jehranicemezibiologickýmioblastmi(tzv.bio-geografická).Linie,procházejícízhrubapodélobcíHnanice,Havraníky, Popice, Konice, je západním okrajem panonskébiogeografické podprovincie. Jejím typickým reprezentan-temjsoustepiateplomilnélesy.Západníčástparkuspadájiž do hercynské podprovincie, která je součástí provinciestředoevropskýchlistnatýchlesů.Každáztěchtodvoujme-novanýchoblastímávlastní typickouskupinudruhů,které
3
2
5 6
74
1
8
Dlouhémunerušenémuvývojivděčípodyjskélesytéžzabohatěrozvinutékeřovépatro,kdenechybítřebatisčerve-ný,zimolezobecnýneboklokočzpeřený.
Rozmanitost podmínekI kdyby území Národního parku Podyjí neleželo na žádnéhranici,poskytovaloby isamoosoběvelmirozmanitépří-rodnípodmínky.Pestrostprostředíznačnězvyšujetakzvaný„údolnífenomén“–působenímhlubokéhouzavřenéhoříč-níhoúdolí.Do jehohorníchhranseneustálevzpíráslunce
způsobenéchladnémupočasí.Narozpálenýchvřesovištíchči skalních výchozech roste lnice kručinkolistá, zahořankažlutá, černýš rolní a kručinka chlupatá, v uzavřených údo-líchBraitavyneboČížovskajezasedomovemomějvlčímor,ostřicetlapkatánebokyčelnicedevítilistá. NedalekoVranova leží největší mikroklimatická anomá-lie národního parku – svah Ledových slují. V podzemníchdutinách se studený zimní vzduch uchová dlouho do létaa ochlazujeokolí.ProtonaLedovýchslujíchrostoudruhy,je-jichžpřirozenývýskytpatřídonadmořskýchvýšekioněkolikset metrů větších. Je to nejen ploštičník evropský, který jedomovem v karpatských pohořích, ale na svahu roste do-koncepůvodnípopulacesmrkuztepilého,kterýběžněpatřítěsněpodhorníhranicilesa.
Význam hraničních hvozdů Kolmokevšemvýšepopsanýmhranicím–podéltokuřeky –vedeúzemímhranicestanovenáčlověkem.Aťužsevprůbě-hustaletíjednaloohranicizemskoučistátní,vždybylav jejíblízkostinižšíintenzitalidskýchaktivitnežvevnitrozemí.Taumožnilazachovánívysoképřirozenostispolečenstevvúdo-lí,zejménalesů.Protojsoupodyjskélesydodnestakrůzno-rodénejenzhlediskazastoupeníjednotlivýchdruhůdřevin,alezachovalosezdemnohodruhůbylin,kterévhospodář-skyvyužívanýchlesíchvětšinounenajdeme. Jaterníkpodléškaakyčelnicecibulkonosnáprovázejíná-vštěvníkahojněcelýmúzemím,jemožnésesetkatsněkolikadruhyjestřábníkůnebozvonků,vteplejšíchmístechjehojnákonvalinkavonnáabělozářkavětvitá,jindeukrývásvétaju-plnékvětypodledvinitýmilistykopytníkevropský.
sevjinýchoblastechnevyskytují.VětšinaúzemíNárodníhoparkuPodyjívšakležívširokémpřechodnémpásu,vněmžsevlivyoboupodprovinciímísíakombinují. Aby to v Podyjí nebylo biogeograficky tak jednoduché,má na složení místní flóry vliv také blízkost Alp.To je opětoblastsvlastníflórouvymykajícíseokolí.Řadadruhůzejmé-na alpského podhůří pronikla až do Podyjí. Nejznámějšímnávštěvníkem z Alp je brambořík evropský, ale k alpskýmdruhůmpatřítřebaiomějjedhoj,ostřicetlapkatáadalší. Nalezneme tu i vlivy karpatské flóry – například výskytploštičníkuevropskéhonaLedovýchslujíchuVranova.
Geologické rozhraníDalším oborem, který na území národního parku objevilrozhranídvouvelkýchoblastí,jegeologie.Západníčástpa-třík Českémumasivu,východníkeKarpatskésoustavě.Obětytovelkégeologickéjednotkyjsouzpřevážnévětšinytvo-řenykyselými,minerálněpoměrněchudýmihorninami.Nastyku těchto jednotek vznikl široký pás (tzv. Lukovská jed-notka)tvořenýpestrousměsicíhorninodextrémněkyselýchaminerálněvelmichudýchsvorůažpoerlányakrystalickévápence, které mají naopak zásaditou reakci a vznikají nanichminerálněsilnépůdy. Napodyjskénáhorníplaniněnavíczůstalynamnohamís-techzachoványkapsynavátýchsprašínebosprašovýchhlín,kterémajítéžvysokýobsahvápníku.ProtomajívPodyjído-statekmožnostíivápnomilnérostliny,knimžpatřítřemda-vabílá,kamejkamodronachová,chrpachlumní,hvězdnicezlatovlásek,střevíčníkpantoflíček,vítodvětší,úročníkbolhoja další.
Klimatický předělMezi horním a dolním koncem dyjského údolí v národnímparku jetéžznačnýklimatickýrozdíl.RovinanavýchododZnojmamárelativněvelmitepléasuchépodnebímsvýraz-nými znaky kontinentality (malá nebo žádná sněhová po-krývka,prudkýpřechodmezizimouahorkýmlétem). NaVranovskuještěvyzníváhorskéklimaČeskomoravskévrchoviny.Nástupjednotlivýchvegetačníchobdobíjezpož-děnčastoiotřitýdnyvesrovnáníseZnojmem.Působízdepřitomnejenvlivnedalekéhorozsáhléhopohoří,ale inad-mořskávýška,většíažo300metrů.Můžemezderozlišitzna-kyoceanickéhoklimatutypickéhoprozápadníEvropu–mír-nouzimuvětšinousesněhem,dlouhévlhké jaro,přívětivéléto. Díky této klimatické rozmanitosti se v Podyjí vyskytujírostlinysilněteplomilné,aleipodhorskéčihorskédruhypři-
a teploty zde v létě běžně dosahují i hodnot kolem 50°C,naopaktrvalezastíněnédnojeještěchladnějšínežrovinatéokolí,atoivchladnézápadníčástiparku. Díkyčetnýmzákrutůmřekynavíclzenaléztsvahyslibo-volnouorientacíkesvětovýmstranám–výhřevnéjižní,stu-denéseverní,svěžívýchodníipřívětivézápadní.Údolínabízísvahyrůznéstrmosti–skalní stěnya terasy,nanichž rostecelíkzlatobýl,tařiceskalní,lomikámentrojprstý,kosatecrůz-nobarvý, skalník celokrajný nebo pavinec horský, ale taképozvolnézalesněnéstráněshlístníkemhnízdákem,bažan-kouvytrvalouivejčitounebostinnáúpatí,jejichžhlubokoupůduvyhledávajírůznédruhykapradin,podbílekšupinatý,jindetřebaměsíčnicevytrvalá. Suché či středně vlhké polohy jsou leckde vystřídánypodmáčenými plochami s mokřadní vegetací.Ve stojatýchmokřadech a na podmáčených loukách najdeme upolínevropský, stařinec potoční a kohoutek luční, údolí potokůi Dyjezaselemujíporostyčesnekumedvědího,jedléřeřišni-cehořkéchutípřipomínajícíředkvičku,zapalicežluťuchoviténebosněženkypředjarní.Překvapivěovýskytubleduleletnívnárodnímparkuneexistujejedinýspolehlivýdoklad–pou-zeústněpředávanélegendy.NadVranovskoupřehradoupři-tombleduledoprovázířekuvpoměrněpočetnépopulaci.
Zahrádky a jiné podivnostiMístům s nahloučením zajímavých druhů nebo s vysokýmpočtemdruhůnamaléplošeříkajíbotanici„zahrádky“(tentotermínjenejznámějšízkrkonošskýchlavinovýchkotlů).Za-hrádkynajdemeivPodyjí–třebaHardeckoustráňneboos-trohSloníhohřbetunadmeandremKlaperovapotokaneda-
< Titulnístrana:Jaterníkpodléškapatříktypickýmdruhům hercynskýchhájů1 ZapalicežluťuchovitájevPodyjítypickýmdruhemstinných potočníchúdolí
2 BramboříknachovýdoputovaldoPodyjíznedalekýchAlp 5 Česnekmedvědí 6 Nastinnýchúpatíchsuťovýchsvahůsedaříměsíčnicivytrvalé7 Upolínevropskývzácněvykvétámezikohoutkynavlhkých podyjskýchlukách
1 2 3 4 5 6
8 VítodvětšínaHardeckéstráni3 Vápnitépodložívyhledávářadaorchidejí,mimojiné střevíčníkpantoflíček4 StudenésvahyLedovýchslujíjsounejzápadnějšílokalitou karpatskéhoploštičníkuevropského
Pestrost flóry PodyjíSpecialitouNárodníhoparkuPodyjíjeobrovskápestrostpří-rodníchjevů.Rostlinnáříšetétocharakteristiceplnědostojí.VsoučasnostijenaúzemíNárodníhoparkuPodyjípotvrze-noasi1400druhůvyššíchrostlin,cožjenaúzemíorozlozepouhých64km2nebývalýpočet.Atopomíjímevícenež200druhů podyjských mechorostů, které se samozřejmě taképočítajímezirostliny. Proč je flóra Podyjí tak neobyčejně rozmanitá? Příčin jecelá řada, tyhlavníale lzeshrnoutdodvouskupin: jednakjdeorůznorodostúzemíatedyipodmínek,kteréserostli-námnabízejí,jednakjetofakt,žePodyjímprocházímnohorůznýchhranic–nejenpolitické,alehlavněpřírodní.
Poloha na hranicipřesněji na hranicích, neboť Podyjím prochází vícero růz-nýchrozhraní.Nejdůležitějšíhranicí,kteráovlivňujerostlinnýsvětPodyjí,jehranicemezibiologickýmioblastmi(tzv.bio-geografická).Linie,procházejícízhrubapodélobcíHnanice,Havraníky, Popice, Konice, je západním okrajem panonskébiogeografické podprovincie. Jejím typickým reprezentan-temjsoustepiateplomilnélesy.Západníčástparkuspadájiž do hercynské podprovincie, která je součástí provinciestředoevropskýchlistnatýchlesů.Každáztěchtodvoujme-novanýchoblastímávlastní typickouskupinudruhů,které
3
2
5 6
74
1
8
Tisícileté soužití s člověkemKrozmanitostipodmínek,kterémajírostlinyvPodyjíkdis-pozici,významněpřispěličlověk.Vlesíchpostaletívyužíva-nýchlesnípastvou,pařezenímadalšímidnesjižpozapome-nutými způsoby, vznikalo množství okrajů a světlých míst,kterávyhledávajídruhyvyžadujícípolostín.Dodnesněkteréznichojedinělevparkupřežívají:lýkovecvonný,hořeckříža-tý,mochnaskalní,černýšhřebenitý,zapaličkanejvětší.Hvoz-dík pyšný byl na lesním okraji u Lusthausu u Lesné v roce2007znovunalezenposedmdesátiletech. Zemědělcenapolíchdoprovázířadadruhů,kterésena-učily využívat obdělanou půdu. Mezi vzácné polní plevele,které v Podyjí dosud přežívají, patří myší ocásek nejmenší,
lekoLukova.Řadadruhůzdemájediné,nebojednoz málanalezišťnejenvPodyjíčinaMoravě,aledokoncev celéEvro-pě:pryšechranatý,sveřepkostrbatý,kýchavicečerná,tolicenejmenší. Velkýpočetdruhůznamenáipestrounabídkuhostitelůprorůznéparazitickédruhy.Pravíparazitinejsouzelení,pro-tomusíproduktyfotosyntézykrástsvýmhostitelům.VPody-jísenejčastějisetkámesrůznýmidruhyzárazakokotic.Po-loparazitimajízelenébarvivo,odebírajítedyodhostitelskérostliny jen vodu a minerální látky. Nejnápadnějším z nichjevPodyjíochmetevropskýpříbuznýjmelí,kterýparazitujenavětvíchdubů.Poloparazityjsoualeirůznédruhysvětlíkůnebojižzmíněnýchčernýšů,kteréušetřilynavlastnímkoře-novémsystémuapřivlastnilysicizí.
hlaváčekplamenný,blínčerný,hojnější jeostrožkastračkanebobračkarolní.Vpolníchkalužíchbylovposledních le-techznovuobjevenoněkolikdruhů,kterésenaZnojemskuvyskytovalynaposledyv50.letech20.století.Jdenapříkladoblatěnkuvodníakyprejyzopolistou. Nalidskéúdržbějsouzávisléiloukyapastviny.Nehnoje-néloukyvúdolíDyjehostínapříkladmochnubílou,vstavačosmahlý,plicníkměkký,kosatecsibiřský.Ještěnapodzimsepokosenéloukyznovuobarvífialovýmikvětyocúnujesen-ního,kterývyženenapodzimpouzekvětybezlistů,stáhnesepodzemateprvenajařesenaloukáchobjevísvazečkylistůpodobnýchpórku,kteréuprostřednesoutobolkusese-meny.Jevšaktřebamítsenapozoru–celárostlinajevelmijedovatá!
Správa Národního parku PodyjíNaVyhlídce5,66901Znojmotel.:+420515226722,e-mail:[email protected]
Nationalpark ThayatalNationalparkhaus,2082Hardeggtel.:+432949/7005,e-mail:[email protected]
Autortextu:LenkaReiterová,Autořifotografií:AntonínKomenda(3,17),VáclavKřivan (1,8,12,13,15,16),PetrLazárek(titul.foto,2,4,5,6,14),AntonínReiter(11),LenkaReiterová(7),RobertStejskal (10),MartinValášek(9);Vydala:SprávaNárodníhoparkuPodyjív červenci2014;Grafickáúpravaasazba:AtelierFGTs.r.o.
MALÁ UKÁZKA BOHATSTVÍ FLÓRY V ÚZEMÍ MNOHA HRANIC
nilopřežíttřebalýkovcivonnému,aletakémnohadruhůmz živočišnéříše–broukům,motýlůmadalším. ProniknoutdohlubinrostlinnéříšeNárodníhoparkuPo-dyjínenísnadné.Nádherabarevnýchkvětůjevšakpřístupnávšem.Kdobytoužilzjistit jménarostlin,snimižsenatoul-káchpřírodousetkal,můževyužít fotogaleriinawebovýchstránkáchSprávyNárodníhoparkuPodyjí,případněe-mai-lovou nebo osobní konzultaci přímo u pracovníků SprávyNP. Dalším významnýmpracovištěm regionálníbotaniky jepřírodovědnéodděleníJihomoravskéhomuzeaveZnojmě.Každou informaci o výskytu vzácných či jinak významnýchdruhů rostlin na území Národního parku Podyjí nebo jehoochrannéhopásmaSprávaNárodníhoparkuPodyjíuvítá.
7 9 10
11 Květhvozdíkupyšnéhosvémujménudostojí12 Kyprejyzopolistá
13 Blatěnkavodní14 Ocúnjesennízvaný„nebožtíčkůvprst“
9 Ochmetevropský10 Černýšrolní
15 Křivatecčeský16 Lýkovecvonný
8
17 Hlaváčšedavývykvétánavřesovištíchspolečněsesmilem písečným
Pláně po staletí vypásané rozmanitými druhy dobytka,zejménastádyovcíakoz,dalyvzniknoutporostůmnízkýchtravin,kteréjsouzpestřenérůznobarevnýmikvěty.Navřeso-vištíchsfialovoubarvouvřesukontrastuježlutýsmilpísečný,rozsvěcují se bílé květy růže bedrníkolisté, směs doplňujerůžovábarvachrpyporýnskéatemněmodrofialovádiviznabrunátná.Častoužvúnorusenavřesovištíchrozsvítížlutéhvězdičky křivatce českého, který má v Podyjí jedno z po-sledníchútočišťvEvropě.Křivatec,který jevEvropěpozů-statkemzdobmeziledových,nedokážepřežítdlouhodobézalesněníašířísejenvelmipomalu.VPodyjítedypravděpo-dobněpřežilzejménadíkypastvě,protožebezníbyvšechnyvhodnéplochyjiždávnozarostlylesem. Světlélesníokrajedlouhoudržovanépařezenímapříle-žitostnoupastvoujsoujedinečnýmprostředím,kteréumož-
ROSTLINSTVOSTŘEDNÍHO PODYJÍ
11
141210
9
17
1311
15
16
Tisícileté soužití s člověkemKrozmanitostipodmínek,kterémajírostlinyvPodyjíkdis-pozici,významněpřispěličlověk.Vlesíchpostaletívyužíva-nýchlesnípastvou,pařezenímadalšímidnesjižpozapome-nutými způsoby, vznikalo množství okrajů a světlých míst,kterávyhledávajídruhyvyžadujícípolostín.Dodnesněkteréznichojedinělevparkupřežívají:lýkovecvonný,hořeckříža-tý,mochnaskalní,černýšhřebenitý,zapaličkanejvětší.Hvoz-dík pyšný byl na lesním okraji u Lusthausu u Lesné v roce2007znovunalezenposedmdesátiletech. Zemědělcenapolíchdoprovázířadadruhů,kterésena-učily využívat obdělanou půdu. Mezi vzácné polní plevele,které v Podyjí dosud přežívají, patří myší ocásek nejmenší,
lekoLukova.Řadadruhůzdemájediné,nebojednoz málanalezišťnejenvPodyjíčinaMoravě,aledokoncev celéEvro-pě:pryšechranatý,sveřepkostrbatý,kýchavicečerná,tolicenejmenší. Velkýpočetdruhůznamenáipestrounabídkuhostitelůprorůznéparazitickédruhy.Pravíparazitinejsouzelení,pro-tomusíproduktyfotosyntézykrástsvýmhostitelům.VPody-jísenejčastějisetkámesrůznýmidruhyzárazakokotic.Po-loparazitimajízelenébarvivo,odebírajítedyodhostitelskérostliny jen vodu a minerální látky. Nejnápadnějším z nichjevPodyjíochmetevropskýpříbuznýjmelí,kterýparazitujenavětvíchdubů.Poloparazityjsoualeirůznédruhysvětlíkůnebojižzmíněnýchčernýšů,kteréušetřilynavlastnímkoře-novémsystémuapřivlastnilysicizí.
hlaváčekplamenný,blínčerný,hojnější jeostrožkastračkanebobračkarolní.Vpolníchkalužíchbylovposledních le-techznovuobjevenoněkolikdruhů,kterésenaZnojemskuvyskytovalynaposledyv50.letech20.století.Jdenapříkladoblatěnkuvodníakyprejyzopolistou. Nalidskéúdržbějsouzávisléiloukyapastviny.Nehnoje-néloukyvúdolíDyjehostínapříkladmochnubílou,vstavačosmahlý,plicníkměkký,kosatecsibiřský.Ještěnapodzimsepokosenéloukyznovuobarvífialovýmikvětyocúnujesen-ního,kterývyženenapodzimpouzekvětybezlistů,stáhnesepodzemateprvenajařesenaloukáchobjevísvazečkylistůpodobnýchpórku,kteréuprostřednesoutobolkusese-meny.Jevšaktřebamítsenapozoru–celárostlinajevelmijedovatá!
Správa Národního parku PodyjíNaVyhlídce5,66901Znojmotel.:+420515226722,e-mail:[email protected]
Nationalpark ThayatalNationalparkhaus,2082Hardeggtel.:+432949/7005,e-mail:[email protected]
Autortextu:LenkaReiterová,Autořifotografií:AntonínKomenda(3,17),VáclavKřivan (1,8,12,13,15,16),PetrLazárek(titul.foto,2,4,5,6,14),AntonínReiter(11),LenkaReiterová(7),RobertStejskal (10),MartinValášek(9);Vydala:SprávaNárodníhoparkuPodyjív červenci2014;Grafickáúpravaasazba:AtelierFGTs.r.o.
MALÁ UKÁZKA BOHATSTVÍ FLÓRY V ÚZEMÍ MNOHA HRANIC
nilopřežíttřebalýkovcivonnému,aletakémnohadruhůmz živočišnéříše–broukům,motýlůmadalším. ProniknoutdohlubinrostlinnéříšeNárodníhoparkuPo-dyjínenísnadné.Nádherabarevnýchkvětůjevšakpřístupnávšem.Kdobytoužilzjistit jménarostlin,snimižsenatoul-káchpřírodousetkal,můževyužít fotogaleriinawebovýchstránkáchSprávyNárodníhoparkuPodyjí,případněe-mai-lovou nebo osobní konzultaci přímo u pracovníků SprávyNP.Dalšímvýznamným pracovištěm regionální botaniky jepřírodovědnéodděleníJihomoravskéhomuzeaveZnojmě.Každou informaci o výskytu vzácných či jinak významnýchdruhů rostlin na území Národního parku Podyjí nebo jehoochrannéhopásmaSprávaNárodníhoparkuPodyjíuvítá.
7 9 10
11 Květhvozdíkupyšnéhosvémujménudostojí12 Kyprejyzopolistá
13 Blatěnkavodní14 Ocúnjesennízvaný„nebožtíčkůvprst“
9 Ochmetevropský10 Černýšrolní
15 Křivatecčeský16 Lýkovecvonný
8
17 Hlaváčšedavývykvétánavřesovištíchspolečněsesmilem písečným
Pláně po staletí vypásané rozmanitými druhy dobytka,zejménastádyovcíakoz,dalyvzniknoutporostůmnízkýchtravin,kteréjsouzpestřenérůznobarevnýmikvěty.Navřeso-vištíchsfialovoubarvouvřesukontrastuježlutýsmilpísečný,rozsvěcují se bílé květy růže bedrníkolisté, směs doplňujerůžovábarvachrpyporýnskéatemněmodrofialovádiviznabrunátná.Častoužvúnorusenavřesovištíchrozsvítížlutéhvězdičky křivatce českého, který má v Podyjí jedno z po-sledníchútočišťvEvropě.Křivatec,který jevEvropěpozů-statkemzdobmeziledových,nedokážepřežítdlouhodobézalesněníašířísejenvelmipomalu.VPodyjítedypravděpo-dobněpřežilzejménadíkypastvě,protožebezníbyvšechnyvhodnéplochyjiždávnozarostlylesem. Světlélesníokrajedlouhoudržovanépařezenímapříle-žitostnoupastvoujsoujedinečnýmprostředím,kteréumož-
ROSTLINSTVOSTŘEDNÍHO PODYJÍ
11
141210
9
17
1311
15
16
Tisícileté soužití s člověkemKrozmanitostipodmínek,kterémajírostlinyvPodyjíkdis-pozici,významněpřispěličlověk.Vlesíchpostaletívyužíva-nýchlesnípastvou,pařezenímadalšímidnesjižpozapome-nutými způsoby, vznikalo množství okrajů a světlých míst,kterávyhledávajídruhyvyžadujícípolostín.Dodnesněkteréznichojedinělevparkupřežívají:lýkovecvonný,hořeckříža-tý,mochnaskalní,černýšhřebenitý,zapaličkanejvětší.Hvoz-dík pyšný byl na lesním okraji u Lusthausu u Lesné v roce2007znovunalezenposedmdesátiletech. Zemědělcenapolíchdoprovázířadadruhů,kterésena-učily využívat obdělanou půdu. Mezi vzácné polní plevele,které v Podyjí dosud přežívají, patří myší ocásek nejmenší,
lekoLukova.Řadadruhůzdemájediné,nebojednoz málanalezišťnejenvPodyjíčinaMoravě,aledokoncev celéEvro-pě:pryšechranatý,sveřepkostrbatý,kýchavicečerná,tolicenejmenší. Velkýpočetdruhůznamenáipestrounabídkuhostitelůprorůznéparazitickédruhy.Pravíparazitinejsouzelení,pro-tomusíproduktyfotosyntézykrástsvýmhostitelům.VPody-jísenejčastějisetkámesrůznýmidruhyzárazakokotic.Po-loparazitimajízelenébarvivo,odebírajítedyodhostitelskérostliny jen vodu a minerální látky. Nejnápadnějším z nichjevPodyjíochmetevropskýpříbuznýjmelí,kterýparazitujenavětvíchdubů.Poloparazityjsoualeirůznédruhysvětlíkůnebojižzmíněnýchčernýšů,kteréušetřilynavlastnímkoře-novémsystémuapřivlastnilysicizí.
hlaváčekplamenný,blínčerný,hojnější jeostrožkastračkanebobračkarolní.Vpolníchkalužíchbylovposledních le-techznovuobjevenoněkolikdruhů,kterésenaZnojemskuvyskytovalynaposledyv50.letech20.století.Jdenapříkladoblatěnkuvodníakyprejyzopolistou. Nalidskéúdržbějsouzávisléiloukyapastviny.Nehnoje-néloukyvúdolíDyjehostínapříkladmochnubílou,vstavačosmahlý,plicníkměkký,kosatecsibiřský.Ještěnapodzimsepokosenéloukyznovuobarvífialovýmikvětyocúnujesen-ního,kterývyženenapodzimpouzekvětybezlistů,stáhnesepodzemateprvenajařesenaloukáchobjevísvazečkylistůpodobnýchpórku,kteréuprostřednesoutobolkusese-meny.Jevšaktřebamítsenapozoru–celárostlinajevelmijedovatá!
Správa Národního parku PodyjíNaVyhlídce5,66901Znojmotel.:+420515226722,e-mail:[email protected]
Nationalpark ThayatalNationalparkhaus,2082Hardeggtel.:+432949/7005,e-mail:[email protected]
Autortextu:LenkaReiterová,Autořifotografií:AntonínKomenda(3,17),VáclavKřivan (1,8,12,13,15,16),PetrLazárek(titul.foto,2,4,5,6,14),AntonínReiter(11),LenkaReiterová(7),RobertStejskal (10),MartinValášek(9);Vydala:SprávaNárodníhoparkuPodyjív červenci2014;Grafickáúpravaasazba:AtelierFGTs.r.o.
MALÁ UKÁZKA BOHATSTVÍ FLÓRY V ÚZEMÍ MNOHA HRANIC
nilopřežíttřebalýkovcivonnému,aletakémnohadruhůmz živočišnéříše–broukům,motýlůmadalším. ProniknoutdohlubinrostlinnéříšeNárodníhoparkuPo-dyjínenísnadné.Nádherabarevnýchkvětůjevšakpřístupnávšem.Kdobytoužilzjistit jménarostlin,snimižsenatoul-káchpřírodousetkal,můževyužít fotogaleriinawebovýchstránkáchSprávyNárodníhoparkuPodyjí,případněe-mai-lovou nebo osobní konzultaci přímo u pracovníků SprávyNP.Dalšímvýznamnýmpracovištěmregionální botaniky jepřírodovědnéodděleníJihomoravskéhomuzeaveZnojmě.Každou informaci o výskytu vzácných či jinak významnýchdruhů rostlin na území Národního parku Podyjí nebo jehoochrannéhopásmaSprávaNárodníhoparkuPodyjíuvítá.
7 9 10
11 Květhvozdíkupyšnéhosvémujménudostojí12 Kyprejyzopolistá
13 Blatěnkavodní14 Ocúnjesennízvaný„nebožtíčkůvprst“
9 Ochmetevropský10 Černýšrolní
15 Křivatecčeský16 Lýkovecvonný
8
17 Hlaváčšedavývykvétánavřesovištíchspolečněsesmilem písečným
Pláně po staletí vypásané rozmanitými druhy dobytka,zejménastádyovcíakoz,dalyvzniknoutporostůmnízkýchtravin,kteréjsouzpestřenérůznobarevnýmikvěty.Navřeso-vištíchsfialovoubarvouvřesukontrastuježlutýsmilpísečný,rozsvěcují se bílé květy růže bedrníkolisté, směs doplňujerůžovábarvachrpyporýnskéatemněmodrofialovádiviznabrunátná.Častoužvúnorusenavřesovištíchrozsvítížlutéhvězdičky křivatce českého, který má v Podyjí jedno z po-sledníchútočišťvEvropě.Křivatec,který jevEvropěpozů-statkemzdobmeziledových,nedokážepřežítdlouhodobézalesněníašířísejenvelmipomalu.VPodyjítedypravděpo-dobněpřežilzejménadíkypastvě,protožebezníbyvšechnyvhodnéplochyjiždávnozarostlylesem. Světlélesníokrajedlouhoudržovanépařezenímapříle-žitostnoupastvoujsoujedinečnýmprostředím,kteréumož-
ROSTLINSTVOSTŘEDNÍHO PODYJÍ
11
141210
9
17
1311
15
16
