Sepher Raziel Ha-Malach (CZ)

  • View
    427

  • Download
    15

Embed Size (px)

Text of Sepher Raziel Ha-Malach (CZ)

J. Eisenberg

Sefer Raziel haMalach

praktick teurgie a mystika kabalistick

Ahabah

OBSAHObsah...................................................................................................................................................2 vod.....................................................................................................................................................3 Teoretick a praktick mystika nejstarch nrod ......................................................................6 I. Egypan ..............................................................................................................................6 II. Babyloan...........................................................................................................................7 III. Indov...................................................................................................................................8 IV. Peran..................................................................................................................................9 Stvoen svta a konec dn..........................................................................................................9 V. Israelit ...............................................................................................................................10 Kniha Raziela....................................................................................................................................12 VI. Pvod knihy Raziela........................................................................................................12 VII. Obsah knihy ....................................................................................................................13 VIII. Dal recepty k uskutenn jistch pn.......................................................................13 IX. Stvoen svta podle praktick Kabbaly.........................................................................16 X. Dal vvoj stvoen........................................................................................................18 Msce a jejich znamen. ................................................................................................18 XI. XII. Chodobnic...................................................................................................................20 XIII. Podek konstelace .........................................................................................................22 XIV. Povtroznalstv ...............................................................................................................22 Konstalace planet ..........................................................................................................23 XV. XVI. Astrologie .......................................................................................................................24 XVII. Velk jmno Bo a divy, je mono jim provdti. ......................................................25 XVIII. Recepty k dosaen rznch dost...............................................................................30 XIX. Vldci msc .................................................................................................................31 Vldci dn .................................................................................................................................31 Vldci noci ................................................................................................................................31 XX. Hrzy pekla ....................................................................................................................32 Vklad sn a talisman ..................................................................................................32 XXI. XXII. Svobodn zednstvo......................................................................................................43 Ploha I.............................................................................................................................................47 Ploha II. ..........................................................................................................................................48 Doslov ................................................................................................................................................53

Zmenen petisk prvnho eskho vydn v edici Sfinx, redakc profesora Miloe Maixnera v z 1923, svazku 54. Vydalo nakladatelstv Trigon v edici Ametyst. Praha 1990. 2

VODKniha, kterou tento peklad uvd poprv do svtov literatury, jest velmi vzcn a vznamn. Ji nzev Sefer Raziel haMalach (Kniha andla Raziela) s podtitulem, je byla doruena Adamovi, ne byl vypuzen z rje, vyjaduje jist mystick obsah. K tomu pistupuje, e i slovo raz znamen aramejsky tajnost a cel jmno Raziel zna andla tajemstv. Tato anonymn kniha povauje se za velmi starou a jej talismayagemmy (1) za inn prostedky k dosaen vhod a k odvrcen rznch nehod, je jsou tam vyznaeny. Na celm vchodu, zvlt v Orientu, pouvaj se v knize Raziel uvdn mystick recepty a nos tam popsan talismany. Pes to vak zstv tato kniha, psan vtm dlem aramejsky neznmou irm kruhm. S prvnm prvem mohl tud prvn vydavatel textu (Amsterodam 1701) (2) upozorniti, e tam, kde tato kniha se nachz, panuje tst, poehnn, moudr potomstvo, msto to, e nepostihne ani por atd. To souhlas pln s veobecnou vrou. Vnucuje se nm vak otzka, kdo napsal tuto knihu? Ve kter dob byla sepsna? Nsledujc vahy jsou s to, eiti naznaen otzky: Targum Onkelos (3) (aramejsk peklad bible z I. Stol.) jest prvn, jen jmenuje andla Raziela (Koheleth. 4., 3.): voef haomajm, atd. A nebesk ptk roziuje zvst, tj. andl Raziel. Zohar komentuje ver (Bereith 5.): To jest kniha djin Adama takto: Kdy Adam mekal v rji, poslal mu Hospodin andlem Razielem knihu, je pin deset oddl svat moudrosti. Pak pedal Rafael knihu Adamovi, jen se s n zabval, nae odevzdal ji etovi atd. Na jinm mst dodv Zohar Chada (Terumah): Chanoch nael svtlo, je by Adam ztratil, atd. a andl mu pedal knihu schovanou mezi stromy ivota, atd. Bez pochyby pod vlivem tohoto cittu, vypravuje slovansk verse apokryf knihy Chanoch (33., 10.): Raziel zachrnil Chanocha atd. Viz Jagi, Slavische Beitrge zu den Biblischen Apokryphen, Wien 1842 (4) Dokladem, e Adam dostal takovou knihu, jest i talmudick citt (Baba M. 86.): Vidl jsem knihu Adama, je zvstuje budoucnost atd. Ponvad Raziel cituje sice Sefer Jeciru a komentuje ji dkladn, avak ne knihu de Leona (viz dle), je vidti e Zohar jest mlad ne Raziel. Mimo traktty Jebamoth, Adoba Zara, Tanith, Pesachim, Chagiga, cituje Raziel znmho astronoma Samuela (il 160-200 v Nahardee, v Babylonsku) Midra rabba i Pirke drabbi Eliester (8 stol.). Alphabeta drabbi Akiba (Tanaita v Palestin 68-136 po Kr.) iur Koma (po X. stol.), jako i astrologick spisy abthi (Saturn), Hamazaloth (Planety) idovskch i neidovskch uenc, atd. Dle toho mono konstatovati, e kniha nae byla mezi XI. a XIII. stol. sepsna. Nyn zbv jet zjistiti jmno autora. K tomu elu musme si zptomniti obsah knihy. T pedstavuje, jak bylo ji eeno, prvn dkladnj koment ku knize stvoen a l moc praktick mystiky, svatch jmen Boch, talisman, gemm, konstalace nebeskch tles, vliv hvzd na osud lidstva atd. Systm Sefiroth (viz dle), uen o dui atd. se zde vak zanedbv. Pro? Oividn byl autor stoupencem teurgick a divotvorn mystiky, jen dal pednost okultnm a spiritistickm nzorm ped neplodnmi mylenkami o Sefiroth atd. Kabbalistou toho smru byl, jak se dle uvd, Abraham ben Josef Abu-l-afia (arabsky = Otec zdaru). Nzor tento potvrzuje i okolnost, eSlovo Talisman jest totonm s arabskm Tilsam v tm smyslu. Gemma pochz z hebrejtiny Kamea vzanko. (2) Isak ben Abraham. Rabn v Amsterodamu. (3) Targum znamen hebrejsky peklad. Onkelos, bval pohan jen pestoupil (80 po Kr.) na idovskou vru, pekldal pt knih do aramejtiny. Tento peklad se jmenuje Targum Onkelos. (4) Slavisches Henochbuch. ed. Bonwetsch.(1)

3

jmno Abraham m selnou hodnotu 248 jako Raziel (5) Byla to doba (1234-1340), kdy Antimaimonist (viz dle) l Boha antropomorficky, tj. dle hrubch pedstav mystiky s oima, uima, atd., jako kesansk scholastika a Sunnit v Islmu. Takovmu len vnuje Raziel skuten dva lnky Hechaloth drabbi Akiba a iur Koma drabbi Ismael ben Elia souasnka R. Akiby. Prvn R. Akibovi pipsan sta obsahuje homiletick vahy o chrmech nebeskch, o Bohu, trnu, stvoen a dui atd. (Jellinek, Beth hamidra III. A IV.) Je sedm chrm: 1) Libnath hasapir, kde bydl andl, Tahariel, Akathriel (Sandalfon), Sahadiel (svdek dobrch i zlch in) s Rachmiel (sbrajc slzy lidu). Tam jsou nesetn andl s nesetnma oima, nosc ohniv pruty v rukou. Tam se tak spojuj musk a ensk due mezi sebou. 2) Ecemhaomaim, kde bydl ohniv a vodn duch Cadkiel a vede odtud due zemelch do eky Dinur, aby se tam koupaly. 3) Nogah, kde se vyslovuj rozsudky nebeskho soudu nad bezbonmi atd. 4) Zkhuth (= zsluha) 5) Ahabah (= lska) a 6) Racon (= vle). Tam bydl i Raziel, je uschovv tajemstv try. 7) chrm: Kode hakodm, kde Karubni se nalzaj. Na lev stran je sedm chrmu tmy (6), kde jsou zl duchov (Satan atd.) ubytovn. Druh spis iur Koma pin popis vzhledu Boho, jeho ela, tve, o, u, rukou, nohou, atd., zpsobem, je vzbuzuje jist odpor, jako bestie. Po tomto proslovu vrame se zase k vkladm prvnho vydavatele a k jeho pedmluv. Pe: Tuto knihu mm ji mnoho let ve sv knihovn a byl jsem asto vybdnut, bych j publikoval tiskem. Nemohl jsem se vak k tomu odhodlati. Tu jsem slyel, e sti knihy byly uveejnny ve francouzskm spisu Obraz psmen vech nrod a e lid si zhotovuj chybn jich opisy. Zaopatil jsem si tud dva jin exemple za mnoho penz a pesvdil se, e mj exempl jest nejsprvnj. T m podpis: Eliester ben R. Juda, k kabbalisty R. Judy Hachasida, syna R. imona Hachasida, jako i podpis R. Tebele z Palestiny, mue svtoznmho jmna (R. Juda Hachasid il roku 1700 v Polsku) Poznal jsem, e porozumt jmnu Bomu prostedkuje pijet modlitby, tak jako modlitby prorok, velikn, talmudistick doby aj.,