Slovinsko - Love Story, True Story, My Story

  • View
    230

  • Download
    6

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Obecný katalog slovinského cestovního ruchu

Text of Slovinsko - Love Story, True Story, My Story

  • www.slovenia.info#ifeelsLOVEnia

    SLOVINSKO

  • 2#ifeelsLOVEnia

    Spojuje Alpy, Stedozemn moe a Panonskou ninu.

    Tam jsou i draci zamilovan!

    Navtiv Zlatoroga.

    Kde lska je slan.

    V ROZMANITOSTI! ODHAL LSKU: V LUBLANI.

    V ALPCH.

    U STEDOZEMNHO MOE.

    469

    12

  • 3Jdi hloubji, pmo k srdci!

    Peuj o sebe.

    Pisednte si! Je to dobr.

    Troufni si oekvat vc.

    ODHAL LSKU: NA KRASU.

    V LZNCH.

    U STOLU.

    MEZI LIDMI.

    V PROD

    1619232628V objet strom.

  • 4ODHAL LSKU

    #sLOVEnia

    Star slovinsk povst vyprv, e pi vzniku svta dostala kad

    zem nco svho: jedna hory, druh moe, ta zase nekonen

    pole a tamta hust lesy. Na konec, kdy u kad zem mla

    svou krsu, ozvalo se Slovinsko: A co j? I tu se z brany

    vysypalo, co tam ekalo a na konec: to nejlep od kadho!

    Bylo toho dost na stvoen jet jednoho svta. A aby to ve

    drelo pkn pohromad, pidala se nejdleitj ingredience:

    hrst lsky. Tahle lska m zvltn moc. Spojila moe s horami,

    lesy s vodami, pole s vinicemi, zvltnosti podsvt se svtlost

    nebe, a proto se ve Slovinsku krsy navzjem dotkaj. Svou

    blzkost zmnily prvn zalben na zelenou lsku, kter trv;

    svou existenc podntily aktivn hledn dobra; zitky, kter

    umouj, urychlily zdrav tlukot srdce. A proto je Slovinsko

    zelen, aktivn a zdrav. V takov zemi mete najt lsku

    a poctit ji doista po svm.

    Objevte sv Slovinsko, neboli sLOVEniji!

  • 5Slovinsko je jedin evropsk zem, kter na snadno dostup-nch vzdlenostech spojuje Alpy, Stedozemn moe a Panonskou ninu. A to zdaleka nen ve: je

    tu i Kras a dal krsy!

    LSKA SPOJUJERZNORODOST

  • 6TAM JSOUI DRACIZAMILOVAN! Lubla. Centrum Slovinska.Odtud je ve blzko!

  • 7Jurij Lozi, inovtor. Na kole je jeho pvodn blatnk M

    usguard.

    k se Ljubljana je ljubljena, neboli Lubla je milovna. Slova

    Ljubljana (Lubla) a ljubljena (je milovna) maj ve slovinti-

    n skoro stejn zvuk. Pro toho, kdo Lubla opravdu dobe zn,

    maj i stejn vznam. Hlavn msto sttu, kter m lsku ve

    svm jmnu, je kiovatkou rozmanitost Slovinska. Pradvnou

    kulturu klovch dom spojuje s dobami msk Emony, baroko

    s krsami secese, slovanskou dui s vtvory Joe Plenika, v-

    znamnho architekta a urbanistu Evropy. Muzea a galerie, ka-

    vrny podl eky a na nmstch, divadla a koncertn sly, festi-

    valy, kter se na lto sthuj do ulic, se ad nedaleko Plenikova

    Trojmost. Srdce msta, Plenikovo trit, chrn zkrocen draci

    na most z 19. stolet a zmky lsky oznaen most s modernmi

    sochami.

    Z centra msta Lublan, msta, kter se pyn titulem Evropsk

    zelen msto roku 2016, je proda tak snadno dostupn! A do

    msta zasahuje lesopark, krtk je i cesta na Lublask blata

    (Ljubljansko barje), pln pbh o ivot ped tisci lety.

    Na pozstatcch jednoho z jeho klovch obydl bylo objeveno

    nejstar devn kolo s osou na svt, star dobrch 5 200 let!

    Kdo v - snad u s nm byla cesta k milovan snaz. V souasn

    dob, je Lubla pln kol!

    Lubla je kiovatkou rznch ob-

    dob. V letech 2014 a 2015 slav

    msto 2000 let msk Emony.

    Pozstatky prehistorick kultury

    klovch obydl jsou zapsny

    na seznam svtovho ddictv

    UNESCO. Ulice Plenikovy Lubla-

    n nabz setkn s ptomnost

    i budoucnost!

    LSKA JMNEM HLAVNHO MSTA

    Na kole i pky ke vem pozoruhodnostem!

    Z centra msta kolem eky Lublanice je to kousek

    k antickm pozstatkm msk Emony, mocnho

    msta, kter v roce 2015 oiv nejrznj akce,

    na hrad nad mstem i do mstskch park.

    LUBLA:ZELEN HLAVN MSTO EVROPY

    #Ljubljana

  • 8V centru Lublan vs ek mnoho festival, jimi se vyznauj i ostatn slovinsk msta. Sledujte kalend akc na www.slovenia.info! Slovinsk msta jsou atraktivn volbou pro podn kongres a konferenc. Nabzej nejen modern vdobytky, ale i pekvapiv msta se zvltnmi pbhy. A tetina slovinskch mst je chrnnou pamtkou!

    V Lublani vedou vechny cesty ke slavnmu Trojmost, kde socha France Preerna pokukuje po Julii, jeho nevyslyen lsce. V blzkosti je run nbe a Plenikova trnice.

    Ti v dui mlad pro sebe najdou ten sprvn koutek na kadm kroku - v zelen Lublani, v rznch slovinskch mstech, na pohostinnm venkov. Slovinsko je tak zaujme originlnmi hostely: v bvalm vojenskm vzen, s ndechem doby elezn, v chrnnm starm statku, atd.

  • 9NAVTIVZLATOROGA.Poklady Alp a Triglavskho nrodnho parku chrn pohdkov hrdinov.

  • 10

    Bla Kajdi, pletna. Jeho rodina se na Bledu plav ji vce ne sto let.

    ZITKY MEZIHORAMITam, kde je Slovinsko nejvy,

    bydl Triglav. Hora, znzornn

    i ve slovinskm znaku, se jmenuje

    stejn jako staroslovansk bh, jen

    ovld nebe, zemi a podsvt. Zde je

    nejvt poklad, kter ped lidskou

    chamtivost chrn pohdkov

    Zlatorog. Toto krlovstv prody

    je jednm z nejstarch nrodnch

    park v Evrop. Pod vrcholky

    Julskch Alp je jezero Bled, o nm

    nejvt slovinsk bsnk pravil,

    e je obrazem rje. Zazvonte-li na

    zvon kostela na ostrov uprosted

    jezera, spln se vm pn.

    Tady a v okol se odehrvaj

    vznamn sportovn vtzstv.

    K pekonvn sebe sama lkaj

    stezky prodou. A jakpak je

    to proda! Mocn a dostupn

    souasn. Alpy ve Slovinsku

    propojuj krajiny a lidi.

    Triglavsk nrodn park zahrnuje

    skoro 84 hektar neboli

    4 procenta slovinskho zem

    mezi Itli a Rakouskem. Park,

    poprv chrnn u roku 1924, je

    jednm z nejstarch nrodnch

    park v Evrop.

    #Bled

    RJ POD TRIGLAVEM

    Kdy pijedete na Bled, vyjete na ostrov uprosted

    jezera pletnou (slovinsky pletnja) - zvltn bledskou

    zasteenou lokou! Zvon v kostele je symbolem

    splnnch pn. Ten, kter dala odlt mlad vdova

    na pamtku svho manela, skonil podle legendy

    na dn jezera a ona odela do kltera. Jej pn

    vak bylo splnno: zvon, kter pozdji dorazil na

    ostrov a kter posvtil sm pape, dodnes zvon na

    poest lsky. Tomu v mnoho mladch novoman-

    el, kte si pro svou svatbu vyberou Bled.

  • 11

    Z Bledskho hradu nad jezerem se rozprostr pohled na jedinenou produ Bledu a Alp. Takzvan slunen lka Arnold Rikli zde ji v polovin 19. stolet zaal provdt jedinen lzesk terapie. Jeho cesty vedou tak k nedalek nhorn ploin Pokljuka, s nejvtm zaoblenm lesnm povrchem v Triglavskm nrodnm parku. Rj pro aktivn!

    Na Bohinjsk jezero, kter zasahuje do Triglav-skho nrodnho parku, z blzkch vrcholk urit shl bl kamzk se zlatmi rohy, zvan Zlatorog. Tento pohdkov ochrnce dobra a p-rody Julskch Alp byl ped dvnmi asy koist pytlka. Kdy ho vak stelil, vyrostla z jeho krve kouzeln triglavsk kvtina. Uzdravila Zlatoro-ga, jen tak dodnes ochrauje prodn poklady Alp ped lidskou haminost. S alpskm kvtm, asto s livmi inky, se mete seznamovat na letnm festivalu u Bohinjskho jezera.

    dol eky Soa je povstn dky vodnm sportm mezi peejemi a tnmi na smaragdov ece, jej kraje, hory a alpsk vrchy pbhy mru. dol vjimench prodnch zajmavost bylo za prvn svtov vlky djitm nejvtho konfliktu v horskm prosted v djinch lidstva. Pozstatky jsou soust Stezky mru od Alp a po Jadran.

    Nhorn ploina Pokljuka, kter se pyn nej-vtm zaoblenm lesnm povrchem v Triglavskm nrodnm parku, lk po cel rok bkae a biatlonisty z celho svta. Labyrin-tem prodnch krs a energetickch bod vedou p a cyklistick stezky. Ty tak zvou na vechny strany Slovinska. Zem se pyn vce ne 10 tisci km znaench turistickch stezek. Cyklistick trat vech obtnost vedou i pes horsk sedla, jakm je Vri spojujc dol Soi s Kraskou Gorou.

    Kranjska Gora pat mezi nejoblbenj slovinsk stediska pro aktivn dovolenou v prod ve vech ronch obdobch. Krom zimnch sport na djitch zvod svtovho pohru v alpskm lyovn nabz celou adu pch, cyklistickch i jinch vzev. Rodiny lk pohdkovmi zitky. Nedaleko je tzv. Kekeva deela (Kekcova zem), v n ns ekaj dobrodrustv nejznmjho slovinskho dtskho literrnho hrdiny. Pbhy o pastch a obrech i dalch hrdinech lkaj tak do mench msteek pod Triglavem.

  • 12

    KDE LSKAJE SLAN.U nejsevernji poloench salin Stedozemnho moe.

  • 13

    SL A LID STEDOZEMNHO MOESl je moe, kter se nemohlo vrtit do

    nebe, pe se na soli z Piranu, kter se vyrb

    stle stejnm postupem u od doby, kdy byli

    slan mliny Jadranu zdrojem nejkrsnj-

    ho msta na slovinskm pobe.

    Dobr sl, to ale nen jen ist moe, pjem-

    n slunce a ten typick vtr. Slovint salin-

    i vd, e na tu nejlep je teba tak lska!

    Ta lkala cel rodiny na saliny, kde dodnes

    tradinmi postupy vznik soln kvt s n-

    dechem rovch krystal, patc mezi ty

    nejlep na svt. To, jak hrd jsou na svou

    skvlou tradici, poznte kad rok na jarnm

    festivalu Solinarski praznik v Piranu. Na slo-

    vinsk pobe pijdj lid za pohodou. Ve

    vnitrozem je lkaj olivovnky a vinn rva,

    laskan slanm vtrem. Jejich zvan se ms

    s hudbou virtuz, jakmi byl Tartini, a hla-

    sy ptk, kte se sem vracej do chrnnch

    mokad.

    Cel ptina slovinskho pobe,

    kter m 46,6 kilometr, je chr-

    nn zem. Piransk saliny jsou

    nejsevernji lec a stle funkn

    saliny ve Stedomo. Prodn park

    Seoveljske soline je dleit mezi-

    nrodn hnzdit vodnho ptactva.

  • 14

    Portoro je u odedvna znm jako msto blahobytu. Zde benediktini ji ve 13. stolet peovali o zdrav za pomoci mosk vody a bahna z blzkch salin. Dnes tu najdete termln prameny, wellness, upraven ple u istho moe, zitky v prod i na akcch, poten nabzen mstnmi kulini, a to ve s podporou vynikajcch hotel pmo na pobe.

    Dr. Peter B

    ossman, starosta m

    sta Piran. Prvn ernosk starosta slovinskho msta.

    MEZI MOEM A ISTRI

    Akoli je Pir