Svatý Alfons z Liguori

7/21/2019 Svat Alfons z Liguori

1/539

Berthe-Jan


2/539

M A L D E G H E M

SV. ALFONS


3/539

SV. ALFONS DE LIGUORI

CRKEVN UITEL A ZAKLADATEL

KONGREGACE REDEMPTORIST.

K 200LETMU JUBILEU ZALOEN KONGREGACE

Z FRANCOUZSKHO ORIGINLU P. BERTHA

PELOIL P. MARTIN JAN C. Ss. R.

1 9 3 1 .

V Y D A L E X E R C I N D M V H L U N .

TISKLA TYPIA, MORAVSK OSTRAVA.


4/539


5/539

Imprimi potest!

Pragae, die 10. Martii 1931.

P. Jan Haderka, C. Ss. R.

Sup. Prov.

Nr. 14516.

Imprimatur!

Olomucii, die 11. Augusti 1931.

Josephus Vyvleka

praeses a. e. Consistorii


6/539


7/539

VODEM.

Chvalme mue slavn, otce nae dle jejich pokolen. Mnoho slvy zpsobil jim Pn svou velebnost od vku. Byli panovnky ve svch ch, muov velic moc, moudrost pslunou

byli obdaeni, proroctvm i dokazovali dstojnost prorok, bylivdci lidu dob svch, moc sv moudrosti svatou naukou hovedli. Sir 15.

Svd-li tato slova svtcm starozkonnm, jakmi byli:Henoch, Noe, Abraham, Isk, Jakub, M o j ..., vtm jetprvem smme jich pouiti o hrdinch zkona Novho. Mezitm ito jasnm svtlem z postava sv. Alfonsa de Liguori,uitele, crkevnho a zakladatele kongregace nejsvtjho Vyku

pitele. Byl jednm z onch mu, kte smli ci se svatm Pavlem: Vem sta l jsem se vm, abych vechny pivedl kespse. 1. Kor. 9, 22.

Jest pmo asn, co tento jedin mu za dobu svhoivota vykonal. V estnctm roce m vystudovna prva, dostv prsten moudrosti a baret doktorsk a oblk se v zuprvnickou V soudn sni hj neohroen prva a spravedlnost,a usly hlas Bo: Zekni se svta a dej se mn!" Studuje

bohoslov, a doshne vzneen dstojnosti knsk. Veden Du-hem Bom, horl ze vech sil o slvu Bo a spsu du. Velikou st svho vku trv na kazate ln a ve zpovdnici. Hls sv. evangelium lidem vech stav a veho vku. D tky jsou jehomilky. Chud lazzaroni v Neapoli vid v nm svho otce, jense star o vechny jejich poteby. A le i uencm ke a lidemz vych td. Vhlasn bohoslovci, dstojnci, lechtici, umlci,bsnci s mysl pokornou naslouchaj jeho prostm a apotol

skm slovm. Jako biskup rozvj innost nevdanou; nezn dnch ohled lidskch, ani nsiln smrti se neboj: jen aby oslaven byl Bh a dn ze svench du jeho vinou nezahynula.

Kam nepronik jeho iv slovo, tam zaltaj jeho peetnspisy. Alfons pe proti bludam a vyvrac rzn jejich bezbon uen. Pe proti zvrhlm filosofm osmnctho stolet,k te svmi kletmi naukami pipravuj krvavou francouzskourevoluci. Skld pro zbon due krsn dla o kesanskch

ctnostech. Oslavuje Bohorodiku vtenou knihou Chvly marinsk. Rekovn hj prv crkve a mskho papee. Nenpravdy nboensk, kterou by jasn nedokzal; nen bludu,jeho by z koene nevyvrtil.

Hlavn vak pole jeho spisovatelsk innosti jest kesansk mravovda. Tu si zskv Alfons palmu vtzstv nadevemi, kte ped nm o n psali a po nm psti budou. Jest kn

etem moralist, jako sv. Tom Akvinsk knetem dogmatik.

Rozshl jeho dlo Kesansk mravovda jet za ivota A lfonsova byla devtkrt vydna.

I


8/539

A le daleko vt zsluhou Alfonsovou ped Bohem, i pedlidmi jest jeho svat ivot. Psmo sv. prav: Stezka spravedlivch jako zora jest, je vychz a roste a do dne blho.

Psl. 4, 18. To vid me i u sv. Alfonsa. Hrdinn kr cestouctnosti, od nejtlejho mld a do jedenadevadestho roku

svho ivota dv zn pklad vem, i katolkm modern

spolenosti. D tky mohou se od nho uiti, jak si viti rodia psobiti jim radost dobrm chovnm. Dorstajc mldei je vzorem, jak vnovati nejkrsnj dobu ivota Bohu a svm

povinnostem a varovati se veho, co by mohlo zkaliti jejich nevinnost. Muov a eny mohou si z nho vz ti pklad, abysvdom it a obtav konali povinnosti svho povoln. Knm a biskupm ke, aby nenavn zastvali vzneen ad, kterjim svil Vykupitel svta.

V ivot Alfonsov setkvme se s velikou energi lsky Bo, kter vtz nad velikm i pekkami a osvduje sei nadlidskou trplivost. Ne nadarmo m Alfons ve svm lech

tickm i biskupskm erbu lva; jest to odznak jeho rznostia vytrvalosti.

A kde erp Alfons tu to nadlidskou slu? Ve vytrval modlitb, zejm na ped svatostnkem, ve sv. svtostech a v nejnnj ct a lsce k Bohorodice. K tmto posvtnm zdlm pozv i ns.

A le Alfons psob blahodrn v crkvi Bo i dl nejensvou mocnou pm luvou u trnu Boho, nejen svmi krsnmispisy a pk lady ctnostnho ivota, ale i jako zakladatel kongregace nejsvtjh o Vykupitele, tedy skrze sv duchovn synyRedemptoristy .

Dne 9. listopadu 1932 bude tomu prv dv st let, cozaloil Alfons svou misionskou druinu. Zelelo se mu ubohho venkovskho lidu v Neapolsku, kter byl jako ovce bezpaste, zatm co msta mla kn nadbytek. Proto sdruilknze, kte by spolen ili a usilovn se snaili nsledovatictnost a pklad Vykupitele naeho Jee Krista, zvlthlsnm slova Boho chudmu lidu a to hlavn misiemi, katechesemi a duchovnmi cvienmi. Tento el mla kongregaceAlfonsova vdy a m a dosud. A protoe, zvlt za nadoby, vce du oputnch bv v mstech ne ve vesniccha v ddinch jest na ble dni, e se s elem kongregace Redemptorist srovnv, aby se zizovaly jej domy a konaly misiea jin apotolsk prce i v mstech. V kltee m bti Redemptorista karthusinem, mimo klter apotolem. Tak tomuchtl Alfons.

Kongregace jeho vzrsta la jen ponenhlu a bylo j pekonvati nesetn obte. Alfons byl, jak se doteme v ivotopisu, muednkem za svou druinu a svat jej pravidla. , koliker bylo tto kongregaci pestti pronsledovn, ne zmohutnla, zorganisovala se a rozila, jak ji nyn vidme!

2


9/539

Podle poslednho ednho stn r. 2927 mela kongregace nejsvtjho Vykupitele: 21 provinci, 17 viceprovinci, 310 dom, 2829 kn, 644 stu dent se sliby, 219 novic, 1473 frterse sliby a 97 frter bez slib; celkem 5262 len.

V tto dob jest ji ve vech dlech svta a netoliko est a slvu Bo, ale i est svho duchovnho otce a zakla

datele sv. Alfonsa. Za tch dlouhch dv st let, , koliktisc len se v kongregaci posvtilo a doshlo koruny vnslvy! Kolika tiscm, ano statiscm du oteveli synov Alfonsovi brnu nebeskou! Mnoho dobrho psob kongregace povekerm svt a dosud, i v na republice.

Zde m 11 dom eskch, 4 slovensk a 7 nmeckch.esk domy jsou: v Praze od r. 1856, v ervence od r. 1860,

na Sv. H oe u Pbram od r. 1861, v . Budjovicch od r. 1885,

v Oboiti od r. 1902, v Brn od r. 1905, v Plzni od r. 19077,

v Libjovicch od r. 1924, v Mor. Ostrav od r. 1927, ve St.Boleslavi od r. 1930.

Slovensk domy jsou: ve Stropkov od r. 1921, v Kostolnod r. 1923, ve Strch od r. 1927, v Michalovcch od r. 1930.

Nmeck domy jsou: ve Filipsdorfu od r. 1885, ve Svitavch od r. 1855, v Krlkch od r. 1883, v Plan od r. 1921,ve Sv. Kamenu od r. 1924, v Karl. Varech od r. 1928, v Taso

vicch od r. 1930.Abych podal njakou ukzku innosti Redem ptorist v narepublice, uvdm jen toto: Roku 1929 bylo v naich klternch kostelch 5368 kzn a 748.850 sv. pijmn, 164 misi,87 misijnch obnov, 229 tdennch pobonost, 212 duchovnch cvien, 14.188 kzn mimo kltern koste ly , 417.590 zpovda 675.550 sv. pijmn.

*

Na oslavu 2j00letho jubilea zaloen kongregace nejsvtjho Vykupitele vydvme tento ivotopis jejho svatho zakladatele. Je zpracovn podle klasickho francouzskho spisovatele P. Bertha C. Ss. R., jen erpal sv zprvy ze spolehlivch pramen, zejm na ze 24 foliovch svazk, obsahujcch vpovdisvdk pi svatoeen a z objemnho ivotopisu Alfonsova, vydanho P Tanojou C. Ss. R. souasnkem Alfonsovm.

Smle smme tvrditi, e tak obrnho, zajmavho a pro

vechny stavy pounho ivotopisu v na esk duchovn literatue nemme. Doufme tedy, e se milm tenm zavdm e.Pisuzujeme-li v tto knize nkterm osobm nzev svt

ce, neb nkterm inm rz nadpirozen, nemnme tm pedstihnouti sudek mskho papee, jemu sebe i svj spispodrobujeme.

V Libjovicch 1. ledna 1931.P. M AR TIN JAN

C. Ss. R.

3


10/539


11/539

KNIHA I.

APOTOL A ZAKLADATEL

(16961762).


12/539


13/539

HLAVA I.

DTSTV A VK JINOSK

(1696 1713).Rodina Liguori. Don Josef. Dona Anna Cavlieri. Narozen Alfonsovo. Pedpov sv. Frantika. Matka kesansk. P. Tom Pagano. V kongregaci lechtic. Rannsvatost. Ve mm od sv m atky. Student. estncti

let doktor.

V poslednch letech sedmnctho stolet ili v Neapoli dvamanel, kte vynikali ctnost a rodem: Don Josef z Liguoria dona Anna Cavalieri.

Don Josef pochzel ze starobyl a slavn rodiny. Liguorovbyli v Neapoli dve ne krlov. Ji ke konci 12. stolet jaksiMarek Liguori vedl sprvu msta. Pedkov dona Josefa bylispznni se starmi rodinami patricij skmi a potni mezinejlep rodiny lechtick v Neapoli. Don Josef zakldal si na

tom a prvem. Jako kapitn krlovskch galej snail se odvahoua vrnosti ukzati hodnm svch pedk, aby se ct mohlzasedati v Port Nuov1), kterou od nepamtnch as jehopedkov oslavili a aby zaslouil si milost svho panovnkaKarla VI.2).

Jak vidti, don Josef nijak se nepodobal mnohm ze svchvrstevnk, kte se domnvali, e nahrad pepychem a ndherou, co se jim nedostvalo na osobnch zsluhch. Miloval

pri a dbal pesn svch povinnost. Proti pedsudkm a zvykm vojn spojoval s udatnost zbonost, pistupoval k svtostem a dval svm poddanm pklad svdomitho plnnkesanskch povinnost. Kdy dlel na moi, kajuta jeho, zdobena sv. obrazy, podobala se cele kartusinov. Nikdy neopomjel pinsti na lo tyi sochy Spasitelovy, kter pedstavovalyPna Jee ve smrteln zkosti na hoe Olivetsk, pivzanhok sloupu pri biovn, ped soudnou stolic Piltovou a umraj

cho na ki. Zbon cta k umuen Pn, jak kval,zjednala mu etn a velik milosti.Tak il don Josef vren Bohu, vren crkvi, vren krli,

jako mu estnch mrav a psn kzn. Byl povahy velitelsk,bai nsiln, kdy se mu odporovalo. dal od svch poddanch

1) Msto Neapol mlo ve svch branch msta, kde se schzeli lechtici a ro

kovali o danch a o svch zjmech. Jednm z tch mst byla Porta Nuova.2) Csa nme ck Karel IV. kraloval v N eapo li v letech 1708 1734.

7


14/539

podzenosti dokonal a nikdo se neodvil dovoliti si pednm njakou neetrnou kritiku, nebo uti slov jen obojetnch.

Povahy docela jin byla dona Anna. O n lze ci, e bylatrplivost a mrnost sama. Jej otec, don Oldich Cavalieri,rada na dvoe krlovskm za panovn Karla VI. cviil se vectnostech kesanskch tak dokonale, e se jeho duchovn

rdce neostchal nazvati ho slovy, je jsou psna o sv. Jobu: B y l m u p r o s t , s p r a v e d l i v a b o h a b o j n . J e h odtky pouovny slovy a pklady otce, sply velikmi krokyk prav zbonosti. Nejstar z jeho syn, Jakub Emil Cavalieri,stal se biskupem ve Troji a zemel v povsti svatosti. Poslednz jeho dcer Anna, vynikala vtenmi ctnostmi nad vechnydmy neapolsk. Byla to doslovn ena modlitby. Vykonvalazevrubn sv povinnosti jako matka a manelka, byla neptel

kou pepychu, divadla a svtskch zbav, kde lovk ztrcnetoliko drahocenn as, ale i svatou lsku k Bohu a rodin.Modlvala se knsk hodinky, zachovvala psn posty acviila se v tuh kajcnosti, aby pemohla smyslnost. Chtl-linkdo navtviti tuto vzneenou dmu, vdl kde ji tebahledati: bud v kostele, bu v palci, nebo pod nzkou stechouchudch, jim sama donela z pebytku svch pjm, kter

jin vnuj zbavm.

Bh spojil tyto dv vynikajc due, aby dal crkvi jednohoz nejvtch svtc. Roku 1696 obvali don Josef a dona Annaletohrdek Marianellu nedaleko Neapole, kdy 27. z na svtek sv. muednk Kosmy a Damina spatil svtlo svta

jejich prvorozen syn. Dva dny potom, v sobotu na svteksv. Michala, bylo dtko poktno ve farnm chrmu P. Marie,Krlovny panen, v Neapoli. Rodie mu dali jmno Alfons-Maria,aby ho zvltnm zpsobem zasvtili Matce Bo. Pipojili jmna

Kosmas, Damin, Michael a jet jin, bu aby uctili pamtkusvatch, v jejich den se narodil a byl poktn, bud na pamtku svch slavnch pedk.

Pnu Bohu se zlbilo, zjeviti ji od kolbky, e toto dtkok velikm vcem jest ureno. Tehdy il v Neapoli mu Bo,kterho cel Itlie ctila jako svtce. Byl to P. Frantiek deGirolamo z Tovarystva Jeova. Jeliko mu nebylo dopno,stti se apotolem a muednkem v Japonsku, konal ad

apotola ve sv otin. Byl mocn slovem, mocnj vak zzraky, ktermi obracel etn due i sebe zatvrzelej k Bohu.Jednoho dne krel tento mu Bo podle palce de Liguoria zastavil se tam, aby pozdravil dona Josefa a donu Annu, jejichctnostn ivot byl mu znm. astn matka nemla nic pilnjho, ne ukzati mu malho Alfonsina a dati sv. misione,aby mu poehnal. Frantiek se na nho zadval, jako by chtlsti v jeho srdci. Potom, jako druhdy Simeon, vzal jej do

nrue, ehnal mu a pravil rodim: Toto dtko nezeme ped90. rokem; stane se biskupem a vykon velik vci pro Jee

8


15/539

Krista Na to odeel z palce, zstaviv otce i matku ve vnch mylenkch.

Kapitn krlovskch galej, a byl mu zbon, nemohl sesmiti s tmto proroctvm, kter hatilo jeho plny. Jest ovempravda uvaoval e ve Starm zkon dal Bh prvotinz plod zem a prvorozench z kad rodiny, ale za na doby

ji se tak nedje. Bh mi nezakazuje jinch zmr; on nmd bezpochyby jin potomky, kte se mohou stti biskupya misioni. A vskutku, rodina brzy se rozmohla o est jinchdtek, ti chlapce a ti dvky, z nich vtina od nejtlejhomld jevila nklonnost pro ivot duchovn a kltern. Z tohosoudil don Josef podle svch pn, e nen teba povaovativrok mue Boho za prav proroctv.

Dona Anna uvaovala zcela jinak. Jako nejbl. Panna po

proroctv starce Simeona, i ona uzavela do svho srace prorock slova slavnho misione. Zstavila Bo Prozetelnostiuren svho dtte a vnovala se oddan tomu, aby vzklilyv tl dui jeho ctnosti, kter tam jej matesk srdce vytuilo.Stala se uitelkou sedmera andl, svench sv pi. Nikdynestrpla, aby njak ciz osoba uila je znti Otce nebeskhoa Matku nebeskou. Kadho rna, kdy sv dti poehnala,uila je modlitb. S nimi se modlila renec a vzvala jejich

svat ochrnce. Jej radost bylo, shromaovati je veer kolemsebe, aby se od n uily potkm kesanskho nboenstv.S jakm nadenm mluvila k nim o povinnosti milovati PnaBoha a varovati se hchu jako nejvtho zla na svt. Takkdysi Blanka kastilsk vychovvala sv krlovsk dt, je sepozdji stalo sv. Ludvkem.

Mal Alfons poslouchal s radost nauky sv matky. Jsauenliv a vnmav k hnutm milosti Bo, ml zlibu jen ve

zbonch cviench. Ve vku, kdy jin dtky sotva dovedoumysl upoutati k nemu vnmu bylo jej vidti, jak se vyhb roztritostem a zbavm, aby se horliv modlil. Zlibou

jeho bylo stavti mal olte, zbon je zdobiti a napodobovatisv. obady. Kdy dospl vku, kdy mohl pistoupiti k svtostipokn, vedla jej dona Anna k svmu pbuznmu a duchovnmu vdci P. Tomi Paganu z kongregace Oratorin. Tentovten eholnk, velmi zkuen ve veden du, pipravoval

dtko k prvnmu sv. pijmn a vedl je za jeho mladistvho vkus tak velikou rozvahou a moudrost, e Alfons nepojal pozdjidnho dleitjho myslu, aby se s nim dve neporadil.V kltee Oratorin, jeho byl P. Pagano pedstavenm, bylspolek mladch lechtic, kter jejich pbuznm prokazovalneoceniteln sluby, e dtky netoliko chrnil zlch spolenost, ale e je vedl i ke zbonosti a ctnosti. Od devtho rokuvku byl Alfons pijat do toho spolku. Brzy se stal vzornm

lenem a budil podiv svch uitel, kte nikdy nepostehli vevku tak tlm tak ivou touhu slyeti slovo Bo a tak velikou

9


16/539

lsku k dokonalmu ivotu. Ve dvanctm roce, povzbuzovn,zbonm eholnkem a jet vce svou matkou, kter u nhopodporovala hnut milosti Bo, uml ji rozjmati a zahloubati.se do tajemstv Boch a hojn slzy prolval, uvauje o zlobhchu. Pn Bh sm, jen m zalben v duch istch, vyznamenval Alfonsa svm osvcenm, jak dokazuje vypravovn

jednoho ze spoluk.Kadou nedli vodili kn Oratorini sv mladistv svence do nkterho venkovskho dvorce v okol, aby si tamhrli a se bavili do vle. Jednou, kdy byli na hoe Miradoisve vile knete de la Riccia, dali se hoi do hry, j Alfonsneznal. Zdrhal se brti na n podl, ale kdy mu druhov.dlouho domlouvali, hrl s nimi. Nhodou se stalo, e po nkolika,vhrch zskal szku na podiv svch druh, kte mu vytali,

e je oklamal. Ty jsi kal, e hry nezn! vzkikl jedenz nich hnviv a urliv. Jak odpovdl Alfons pro nkolik mizernch hal neboj se ureti Pna Boha? A vecekrozruen pohodil penzi, obrtil se zdy ke svm druhm a.zmizel v nedalekm lesku.

A do veera pokraovali hoi ve he, ani se staralio Alfonsa. Kdy se mli vraceti dom a on se neukazoval,zaali jej volati a hledati na vech stranch. Jak bylo pekva

pen tto lehkomysln mldee, kdy ho nalezli, an kle u starho vavnovho stromu. Na strom ml pipevnn obrzeknej sv. Panny, kter stle nosil ssebou. Zabrn ve svat mylenky ani nezpozoroval hluku za sebou. Hoi udiveni dvali se nas posvtnou ctou a ten, kter jej urazil, nemohl se zdreti,aby neekl svm spolenkm: Jest to svtec a j neastn,tak jsem mu ublil. Konen Alfons otevel oi, jakoby seprobouzel z dlouhho vytren mysli. Kdy pozoroval sv druhy,

nemohl utajiti rozpak, vida, jak byl pistien.Alfons dvanctilet - to obraz malho svtce. Stane se-muem, ale rysy jeho povahy se nezmn. Zstane takovm, jakho vychovala matka, muem zbonm a oddanm svatm mylenkm, muem modlitby a zapishlm neptelem hchu.Bylo-li nco dobrho v mm mld, ekl pozdji sv. biskup zpsobila to jen starostlivost m matky. Mj otec stlezdrovn plavbami na moi, nemohl se vnovati naemu vycho

vn, jak by si pl, cel bm spovalo na bedrch m matky,a pipojil pln vdnosti: Kdy zemel mj otec, pinesl jsemtu ob, e jsem neel do Neapole, ale a zvm, e umr mimatka, nebudu mti odvahy, abych se k n neodebral, tit jiv poslednch okamicch ivota.

Kdyby ml Alfons matku mn zbonou, kter by se vcevnovala zbavm, ne svm dtkm, kdyby ji byl vce vbilsvt, ne vlastn rodina, nesmrteln due byly by ztratily sv

ho zchrance, crkev uitele a v rji Bh sm jednoho z nejvtch svtc.

IO


17/539

Don Josef s radost hledl na svho syna. Prospval v moudrosti a milosti, ale t jeho vborn vlohy rozvjely se podivuhodn. Bystr a pronikav rozum, iv a vrn pam, zralsudek, srdce pstupn vem lechetnm citm, prav a rznvle, ve dvalo v nm tuiti mue nevednch vlastnost.asto kval kapitn sm u sebe: Alfons vbornm prosp

chem studi, vzornm chovnm a svm vysokm rodem budect a ozdobou na rodiny.Za tehdejch dob hrozila se jet lechta neapolsk po

hodln neinnosti. Kad se vnoval njakmu adu podle svnklonnosti. Don Josef rozhodl, aby se syn jeho vnoval innostiprvnick. V Neapoli, kde procesy mezi lechtou byly na dennmpodku, byla ve zvltn vnost prva. I mnoz z pedkAlfonsovch zasedali na soudech v ze prvnick. Mimo to

mohl si Alfons tmto zpsobem klestiti cestu k nejvym adm. Nejprve vak bylo teba, aby nabyl mlad lechtic vdomosti v literatue, ve vdch i v umnch. Jen tak se mohlstti netoliko venm prvnkem, ale i vmluvnm enkem,,kte byli tehdy ozdobou soudnch sn neapolskch.

Kdy se Alfons chystal na studia, ml don Josef pedevmjedno na pamti; jak chrniti nevinnosti svho syna. Za nicnechtl ho dti do nkterho stavu, kde mravy mladch lid

bvaj nezdka vystaveny velikmu nebezpe. Za vychovatelea profesora krsnho psemnictv dal mu vynikajcho knze:z Kalabrie, Dominika Buonaccia. Jin uitel vybrni z nej-zpsobilejch mu hlavnho msta vzdlvali ho v ostatnchumnch a vdch. Takovm zpsobem zstal dorstajc Alfons,pod ochranou sv matky a svho vychovatele. Vzdlen pokuen,a styk se svtem pohil se mlad mu pln do svchstudi, je se mu staly nejmilejm zamstnnm. Bylo teba

potati s kadou minutou, aby provedl pln, kter mu stanovilotec.Mimo matetinu, kterou znal do nejjemnjch odstn,,

Alfons studoval latinu, etinu a frantinu s neobyejnou vnmavost, a s nenavnou pl. V krtk dob nauil se tmtoeem, jejich literatue, a zejmna vlaskmu a latinskmubsnictv. Ji tehdy skldal bsniky, z nich bylo mono pedvdati budoucho pvce duchovnch psn. K studiu vdeckmu

druilo se studium krsnho umn, bez nho zejmna v Italiinelze si pedstavit dokonalho lechtice. Ji v nejtlejm vkuopatil mu otec uitele kreslen, malby ano i stavitelstv. Nebyloto bez uitku, nebo Alfons veden zbonou mysl, pouil pozdjittce a maloval nejdojemnj obrazy: nejsvtj Pannu, Jeka v Betlm a Jee Ukiovanho. Dal tyto obrazy i tisk-nouti, aby jich pouvaly jeho duchovn rodiny.

Hudba byla zvltn zlibou dona Josefa. Proto odsoudil

svho syna, kdy byl jet dtkem, aby se ti a tyi hodinydenn uil hrti na piano. Nemoha sm bti ptomen tmto

1 1


18/539

hodinm, zavral Alfonsa ve svtnici s uitelem, bral kl-s sebou a odchzel za povolnm. Dlouh hodiny vzen zdlyse mladmu pianistovi zpotku nesnesitelnmi, brzo vak byltak zaujat lskou k hudb, e se mu vzen stalo rjem. V tinctm roce uml mistrn hrti na piano. Otcov Oratorinipodali kdysi hudebn hru, zvanou Svat Ale. Alfonsovi

pipadl kol pedstavovati bla, hrajcho na pianu. Hrl takmistrn, e vzbudil div vech poslucha. Pozdji, zabrnsvmi eholnmi povinnostmi, oplakval as, ztracen tmitotitrnostmi. Ale, dodval, bylo mi poslouchati otce. Mjmei to na pamti, e hudebn vzdln bvalo na prospch jehoapotolsk innosti. Duchovn psn, kter sloil s krsnminpvy, dojmaly srdce lidu a pipravovaly jej na jeho horlivkzn.

Mimo psemnictv a krsn umn oddal se Alfons, podlepn otcova i studiu vd exaktnch, prodopisu, djepisu, zempisu a kosmografii. Jeho duch, nadmru prun, se stejnousnadnost a stejnm spchem dovedl se zahloubati do studiaveho druhu. A dosud ukazuje se na dkaz jeho prac kosmo-grafickch planetarium, kter sm zhotovil.

Po tto literrn a vdeck pprav poal Alfons, jsa jetskoro dttem, studovati filosofii a prva. A do t doby se

na kolch probrala filosofie scholastick; ale na konci XVII.stolet zavedli prvnci Andrea a Cornelio na universitu nea-polskou spisy Descartesovy. Ano Cornelio uveejnil dvoj po

jednn proti zsadm filosofie scholastick a pro zavedenfilosofie kartesinsk. Proti tomu i onomu rozpedl se bojmezi vemi uenci, jedni horovali pro Descartesa, jin zstalivrni andlskmu uiteli sv. Tomi. Nelze ci, jak filosofiese pednela mladmu Alfonsu, ale jisto je, e v tomto vku,

mme-li na zeteli jeho zamstnn, neml kdy ani chuti, zabvati se pli zhadami filosofie. Kdy pozdji studoval filosofii,povaoval ji za ppravu k bohoslov a tu, jak dokazuj jehospisy, byl mu uitelem sv. Tom.

Za to studium prvnick vyadovalo vekerho napt myslitohoto dvancti a trnctiletho jinocha a asneme, jak semohl vyznati ve spletitch zkonech neapolskch i pi svpedasn vysplosti. Abychom dovedli oceniti obte tto n

mahy, teba si na pamt uvsti, e nkolik rznch nrod, jakoman, Lombard, Norman, Francouz a panl vldlov tomto kraji a stanovilo zkony pro sv poddan. astji pokusili se prvnci prvnho du uspodati tyto zkony, alemarn. Jeden z nich, Taffia, vnoval padest let ivota, aby tytozkony seadil. Dlo jeho, t. zv. Jus regni Prvo krlovskobsahovalo sedm velikch svazk, ale zkony vechny uvstiv souvislost se mu nepodailo. Jest skoro zhadou, jak Alfons,

tak mladistv, mohl se vnovati tomuto obtnmu studiu. Aleoddal se mu s nadenm a vytrvalost podivuhodnou. Dva

12


19/539

bval profesoi dili jeho prci. Svou nenavnou ilost a.bystrost rozumu i vtenou pamt prostudoval v nkolikaletech netoliko prvo obansk, ale i prvo crkevn. Za onchdob bylo teba prvnkm znti oboj prvo, nebo soudy mlyzetel i k prvu crkevnmu, a regalist se ji snaili, odstraniti znenhla vechny vsady crkevn.

Zabrn do tohoto obrnho studia, tak zmatenho a spletitho, nemohl Alfons pomleti na zbavy, pi nich by ztrceldrahocen as. Jedin oberstven, kter mu otec dovolil, zleelo v tom, e sml ztrviti na veer hodinu u jednoho ze svchptel, dona Baltasara ita, jinocha velmi pilnho, kter sestal pozdji sttnm radou. Tam ve spolenosti nkolika mladch druh bavil se hrami tehdy obvyklmi. Pi tom bylo se mudvati zkostliv na hodiny, aby nepekroil vymezen chvle,,

nebo don Josef psn dbal, aby se pesn plnily jeho rozkazy. Jednoho veera, zabrn hrou neb hovorem, prodlouilAlfons zbavu, ani si toho byl vdom. Po chvli vstoupil domaroztrpen otec do svtnice Alfonsovy, odstranil vechny knihyrozeven po stole a rozloil tam hry. Potom 'prochzeje sevelikmi kroky v sousedn svtnici, pipravoval se, jak by nejlpe uvtal provinilce. Alfons piel za chvli a odebral se ihneddo svho pokojku; ale jak bylo jeho pekvapen, kdy spatil

na pracovnm stolku sam hry. I tzal se sm sebe, co by toznamenalo, kdy tu otec vstoupil bouliv do svtnice a vemu krtce vyloil: Zde viz, to je tvou duevn prac! To jsouti moud muov, s ktermi ma svj as! Alfons pijaltrpkou poznmku otcovu, ani si stoval a od t doby mlse na pozoru. Jakmile se as zbavy chlil ke konci, dval se

jednm okem na hru a druhm na hodiny.Tato vytrvalost v prci byla korunovna skvlm spchem.

Ve vku estncti let odvil se pedstaviti universitnmu profesorskmu sboru, aby se podrobil zkouce doktorsk z obojhoprva. Podle stanov universitnch nesml nikdo bti piputnk tto zkouce ped dvactm rokem. Ale Alfons zskal si pocelm mst tak dobrou povst o sv bystrosti a vd, e muuniversitn fakulta udlila prominut ty let. 21. ledna r. 1713objevil se ped svmi examintory. Vichni se divili, jak moudeodpovdal a jak hluboko vnikl do prvnho studia. Komise

usoudila jednohlasn, e jest hoden, aby byl pijat mezi doktoryobojho prva. Dali mu tedy prsten moudrosti, vsadili na hlavudoktorsk baret a oblkli ho v tgu, kter mu byla, bohuel,

jet pli dlouh. Pozdji sm o tom ertovval Zakuklilimne v dlouh at, kter jsem vlkl za sebou, e se mi kdekdosml. Smli se ovem, ale t pedvdali mladmu prvnkunejskvleji budoucnost a kali: astn otcov, kte majtakov syny! Nikdo netuil, e si v mladm prvnku Bh

pipravoval budoucho uitele katolick mravouky a novhouitele crkevnho.

J 3


20/539

HLAVA H.

PRVNKEM (1713 1723).Alfons praktikantem. etn klienti. Nebezpe soud.

Kongregace doktor. Hospic nezhojitelnch. Vron exer-cicie. Obrcen mladho mohamedna. Don Josef pomlna zasnouben synovo. Dona Tereza Karmelitkou. Ochablost. Duchovn cvien a obrcen. Andl nejsvtj Sv

tosti. Ti ptel. N ov nvrh na zasnouben. Ztracenproces. Osvcen s hry.

Alfons pokldal ad prvnho zastnce za nejvzneenj

po knstv. Proto se pipravoval s velikou pelivost na prvnickou praksi. Stle se astnil sezen soudnch, porad prvnickch a zvlt konferenc presidenta Caravity. Tento mu zkona, proslaven svou vdou, zbonost a horlivost o prospchmladch prvnk, promnil svj dm v jakousi akademii, kdese schzeli kandidti hodnost prvnickch a snaiv advokti.Starmu prvnku bylo ct a zbavou pedsedat! jejich konferencm. Nadhodil vdy njakou otzku, aby ji ci jeho rozebrali. Kad vyslovil sv mnn a uvedl dkazy, kterch muposkytovaly zkony neb zdrav rozum. Vdeck rozhovor stval se ivjm a ivjm. I nejklidnj stvali se vmluvnmi,hjce svho mnn. Nakonec shrnul pedseda pednesen mylenky v jedno a vc rozhodl. Tyto veery byly uiten i zbavn. Proto Alfons v on dob svho ivota nehledal jinspolenosti ne tuto.

Dve ne pijal njak ppad, pemlel svdomit o odpovdnosti prvnkov. Bylo mu teprve dvacet let a ji mlvelik poet klient. Bezpochyby se lenov rodiny jeho otcea rodiny jeho matky, jejich pbuzn a ptel doadovali jehoslueb a chvlili jeho vlohy. Byly mu svovny i nejdleitj soudn spory a to z troj piny: obecenstvo vilo si jehovdy prvnick, o n vdlo, e je vestrann, jeho nezitnostia jeho jasn a pdn vmluvnosti, kter vhodn psobila namysl soudc. Vskutku v letech 171523, tedy v dob, kterouvnoval praksi prvnick, byl' vtzem v kadm soudnm sporu.

Jakkoliv spchy jeho stle rostly, pece byl Alfons astjipokouen vzdti se svho adu, a lnul k nmu celou du. Pinou toho bylo, e den co den vidl, jak zloba, le a skokuvdj ve zmatek i nejspravedlivj zleitosti a toto poznnbylo v pkrm rozporu s jeho povahou, pmou a ulechtilou.

Nemn jist pozoruhodn je, e duchovn jeho ivot pitak rozshl innosti nijak neochaboval. Ba prv naopak, jetvce se vzmhal. Ve vku osmncti let pestoupil z kongregace

'mladch lechtic do kongregace doktor, kter t byla zena

14


21/539

'Otci Oratcriny. dn z len tto kongregace nezachovvalpravidel vrnji, dn se neastnil pilnji tdennch shromdn, dn nedval lepho pkladu ne Alfons. Vynikal horlivost a zbonost a zejmna leskem istoty, kter nikdy nebylaporuena nejmenm pokleskem. Povinnost len bylo navtvovati kadho tdne nemocnici a oetovati nemocn. Alfons

byl tak naden pro toto vzneen dlo lsky kesansk, e seubral do nemocnice nezhojitelnch s vt radost a horlivost,ne svtci do divadel a jinch zbavnch spolenost.

Zastali ho tam nejen ve dnech pravidly pedepsanch, alepokad, jak nael volnou chvli pi sv innosti. Bylo a dojemn patiti na slavnho prvnka a vzneenho lechtice, jakse stv sluhou oetovatel nemocnch, jak upravuje lka nemocnch, podv jim pokrmy a lky, t je laskavmi slovy,

ve s takovou dobrosrdenost a pelivost, jakoby beloo vlastn jeho bratry. Jeho iv vra vidla v nemocnch trpcdy Jee Krista.

Aby prospval ve zbonosti, ml Alfons v kongregaci Orato-rin mocnho pomocnka P. Pagana, jen byl jeho duchovnmvdcem. Mimo zpov, kterou konal tdn, otvral mu s d-tinnou dvrou sv srdce, kdykoliv poteboval jeho rady. Vechny pochybnosti, pokuen, zkosti, nklonnosti a tuby, du

chovn tchy, ve mu upmn oznamoval. A moudr duchovnrdce pizpsoboval sv domluvy potebm svho svence,konej il jej v pochybnostech, mrnil jeho horlivost, neb i rozncoval, jak prv bylo poteb. Alfons uml dobe titi z tchto duchovnch rozprav. Rozjmn stalo se mu, vce ne kdy

jindy, milm, pokrmem duchovnm. Zbon cvien, modlitba,pijmn sv. svtost, cta Bohorodiky, staly se mu pravidlemivotnm a vc hlavn v dennm podku. S nadenm vdy

vtm cviil se ve ctnostech. Lze ci, e se stal vzornm kesanem, zejmna v istot, kterou nikdy neporuil ani slovem anipohybem ba ani malou neopatrnost.

K prostedkm posvcen pidejme pklad Alfonsova otce.A byl vojnem tlem i du a povahy ponkud drsn, pece nebyl kesanem jen obyejnm. Kad rok v paijovm tdnuuchyloval se don Josef do nkterho kltera, aby tam konalduchovni cvien. Kdy Alfons dospl, vodil jej s sebou bu

do kltera Jesuit neb k Lazaristm. V tomto tdnu duchovnsebranosti konala se rozjmn o vnch pravdch a vroucmodlitby, a pijmaly se sv. svtosti horlivji ne jindy. astnci naplnni byli ohnm a odvahou, aby zdrn prospvaliv ctnostnm ivot. Alfons vyznal, e vron duchovn cvienvedla jej zvltnm zpsobem k tomu, aby se odlouil od vcasnch a bedliv slouil Bohu. Vzorn ivot mladho a nadanho lechtice ml velk vliv na jeho okol. Soudme tak podle

npadnho obrcen, je se udlo v jeho vlastnm dom. DonJosef ml ve svch slubch nkolik mohamednskch otrok.

15


22/539

Jeden z nich ml na starosti obsluhu Alfonsovu. Otrok tento*projevoval touhu stti se kesanem, co vzbudilo nemal podiven, nebo mezi nevcmi prv synov Mohamedovi nejvcese brn kesanstv. Vyptvali se mladho Maura, pro toustti se kesanem. Pro pklad mho pna, odpovdl s pohnutm, nboenstv, kter vydv tak vten ctnosti, jest

jist pravdiv.Kdy se Alfons pesvdil, e se vskutku milost Bo dotklasrdce mohamednova, svil jej svmu pbuznmu, P. Mastrili,oratorinu, aby jej pipravil na sv. kest. Ale sotva pekroilmouenn prh kltera, onemocnl a musil bti penesen do-nemocnice. Jednoho veera kol devt hodiny vroucn si dalknze a kdy ho odkzali na ztej den, hlasit volal a prosil.I musilo se mu vyhovti. Kdy spatil P. Mastrili, pnliv pro

sil, by jej poktil. Vidl jsem nejblahoslavenj Pannu Mariia sv. Josefa volal a ekli mi, bych se dal bez prodlenpoktti, protoe na mne ekaj v nebesch. Knz namtal, enemoc nen vn, e nen jet pipraven. Vyptvejte se mnetedy, velebn pane, odpovdl j vm budu odpovdati.A vskutku odpovdal tak pesn na kadou otzku, e knz hoihned poktil. Po sv. obadech ekli mu: Ted si mete od-poincuti. Ted nen kdy odpovati, odpovdl novokt-

nec, ze radost. Nyn je chvle, kdy mm jti do rje.Pitali tuto odpovd jeho naden, ale sotva uplynulo pl hodiny, zemel s smvem na rtech.

Alfons zachrnil ubohho mouenna: pmluvy vdnhootroka pispj mu na pomoc, aby jej zbavily pekek, ktermu chystal svt, nebo udeila hodina bolesti pro naeho hrdinu.

Alfonsu bylo tehdy 20 let. Otec, jeho vznanm sklonembyla ctidost, ji se ohlel po rznch rodinch, u kterch by

mohl nalzti Alfonsovi druku ivota. Jsa mu praktickhosmyslu, jen uml oceniti bohatstv a lechtictv, obrtil svoupozornost na jednu ze svch pbuznch, donu Terezu, dcerudona Frantika z Liguori, knete de Presiccio, kter vynikalanejen krsou, ale jako jedin dcera byla t ddikou velkhobohatstv otcova. Kne i knna pijali bez okolk nvrh donaJosefa. Znali dkladn svho synovce a zajist by byli dlouhomarn hledali pro svou dceru lepho snoubence, aby j zajistili

tst a zvlt na kladli nejvt vhu spsu vnou.Zasnouben bylo tedy pipraveno mezi pbuznmi a ekalose jen na dobu, kdy mlad advokt nabude pevnho postavena kdy Tereza, j bylo teprve estnct let, vce dospje.

Ale Prozetelnost Bo mla jin plny s Alfonsem. Stalose proti vemu oekvn, e knna Presicciov dostala potomka, a tedy i ddice a to zkilo vpoty dona Josefa. Nemohl ji doufati, e by jeho rodina nabyla majetku Presicciov.

Don Josef tvil se, jakoby bylo teba rozvahy, nvtvy jehou rodiny Presicciovy dly se m dle ideji. Ve bylo by skon

1 6


23/539

ilo peruenm styk, kdy najednou malik ddic zemel.Jako obratn diplomat don Josef dochzel zase astji do palce Presicciova a znova rozvinoval pln zasnouben, jako by sebylo nic nestalo. Kne a knna, kte velice milovali Alfonsa,tvili se, jakoby dvj rozpaky dona Josefa nepozorovali, ale

jejich dcera ponala si jinak. Chovn dona Josefa ukzalo j

marnost velikho lidskho ptelstv. Kdy se s n mluvilo0 blzkm zasnouben, odpovdla rzn: Dokud il mj bratek, o mne nestli, nyn, kdy zemel, opt se jim hodm. Hledaj tedy vno, nikoliv mne. Poznvm nyn svt a nechci s nmmti nic spolenho. Jenom Je Kristus bude mm snoubencem.

Vzneen a ctnostn Tereza Maria z Liguori dostla slovu.Po dvou letech pijala zvoj u Karmelitek, kde dve bylavychovna. ivot jej byl krtk, ale me se ci slovy Psma

sv . (Moudr . 4 . ) : Dokonav i v k r tku , vyp ln i l a asym n o h . 30. jna 1724, pt let potom, co vstoupila do kltera,zesnula v Pnu. Vme od Alfonsa samho o jejm ctnostnmivot, kter vedla v kltee, o trpkch zkoukch, ktermse j bylo podrobiti z lsky k Jei ukiovanmu a o jej nadpozemsk radosti v hodin smrti. Nebo ticet let pozdji napsalna prosby pedstaven Karmelitek krtk spis o svatm ivott, kterou mu urili za manelku.

Pi jednn o zsnubu neml Alfons inn asti, nebo1 jeho nklonnosti i zpsob ivota vedly jej spe k ivotu klternmu, ne k manelstv. Trpl tedy jen otec, kdy se zmaily

jeho plny.Don Josef byl velice roztrpen. Bda tomu, kdo se v tto

dob opovil mu odporovati. Alfons sm to zkusil na sob.Jednou veer, kdy se v palci dona Josefa shromdila etnspolenost dam i lechtic, jeden ze sluh zapoml rozsvtiti,

kdy host vychzeli ze salon. Chyba byla ihned napravena,ala don Josef, kter psn etil pravidel slunosti, zahrnulubohho sluhu proudem vitek. Alfons chtl ho omlouvati, aletm rozlobil jet vce otce, jeho hnv ji neznal mez. Ote, pravil Alfons jak boue pro nic za nic; kdy se dte dovitek, nebv konce. Pi tto poznmce don Josef tak dalecese zapomnl, e dal polek nezvanmu mravokrci. Beze slovaodeel jinoch do sv svtnice a elel mn pokoen, jeho se

mu dostalo, ne e svmi slovy tak podrdil otce. Kdy nastaladoba veee a on nepichzel ke stolu, la matka, by se hozeptala, co je toho pinou. Nalezla jej, an kle ped kemse slzami v och. Upmn, bez omluvy vyznal se j ze svchyby. Provzen matkou el, vrhl se otci k nohm a prosilsnan, aby mu odpustil urku, kter se dopustil. I don Josefpoznal vlastn chybu, kdy se utiil jeho hnv. Zmaten vce, ne

jeho kajc syn, pekonn jeho hrdinskou ctnost, vzal jej do

nru a tiskl k srdci.Don Josef stle se zabvaje mylenkou, aby dopomohl synu

U


24/539

k estnmu satku, vodil jej do vech spolenost neapolskch.Mlad, vten prvnk, kter proti sv vli piel do stykuse svtem, chodil do divadla a jinch zbav, ovem poestnch,ale takovch,'kter drdily jeho mysl tak, e nebyla pstupnahnutm milosti Bo a nenalzala tchu ve zbonosti. A silid svtu oddan jakoliv veleb sv zbavy, pece nikdy ne

dovedou zpsobiti, aby sebran mysl a roztritosti, rozkonictva zbonost mohly bti pospolu. Alfons dal se unsti, ani pozoroval, vbenm svta. Vude jej hkali, vude mu blahoplipro jeho spchy v soudn sni, vude mu prokazovali ctu aoddanost, vude vidl usmvav tve, kter si ply upoutati

jeho pozornost. K div, e tato veobecn chvla lahodila sluchumladho advokta a uchvacovala jeho srdce. Svt, kterm dosudpohrdal, vbil jej k sob. Alfons stval se ponenhlu vlanm

ve slub Bo. Z malichernch dvod opomjel zbon cvien,kter dosud mu byla tak mil, a na tto sklonit ploe vlanostiklesal hloubji a hloubji. Mlem by se vrhl do propasti hchu,kdyby ho milost Bo a pze nejsvtj Panny nebyla vytrhlaz nebezpenho duchovnho spnku.

Ale a si nikdo nemysl, e Alfons v tto kritick dobsvho ivota stal se obt svta, kter jak sm si stoval ml na tak mocn vliv. Podle vroku zpovdnk nikdy se

nedopustil tkho hchu, ani hchu vednho, pln dobrovolnho. Ptali se kdysi Baltasara ita, dvrnho pteleAlfonsova, zdali se Alfons ve svm mld dopustil njaklehkomyslnosti. Staeek chvli rozmlel a pak zvolal dojat:Nikdy! Alfons byl vdycky vzorem ctnostnho ivota. Dopustilbych se rouhn, kdybych mluvil jinak.

Tomu, kdo by se divil, jak mlad mu, obdaen takovmipednostmi mohl se pohybovati ve svtsk spolenosti bez

hony, pipomnme, e se Alfons odedvna vnoval ivotuzbonmu, jm se utvrdil ve ctnosti a zabezpeil, aby jednemohl vniknouti do jeho due. Doklad toho mme ve zpsobu, jak se astnil divadel. Chodil do nich, jen aby vyhovlotci. Kdy se zdvihla opona, v okamiku, kdy divci mkuktky na scnu, Alfons odkldal brle a jeto byl krtkozrak nevidl ani herc a hereek, ani ozdob ani maleb. Mmeo tom svdectv z jeho vlastnch st. Jednou, kdy se svmi

eholnmi bratry rozmlouval o nebezpe divadel, vyznal upmn, e krtkozrakost jej toho nebezpe zbavila. Bez brl,pravil, kter jsem hned na zatku divadla odkldal, nevidl

jsem nic, zhola nic, bavila mne jen hudba. Tak jsem se s milostBo nedopustil na divadle dnho hchu.

Pouvaje tchto prostedk, kterch dovedou pouiti jensvtci, mohl Alfons nkolik let ti ve zkaenm svt, anipozbyl milosti Bo. Ale svt pece zpsobil, e ochabla jeho

horlivost a on upadl v duchovn vlanost, kter je prvn znmkou, e due kles prvnm krokem do propasti. Nastala doba,

1 8


25/539

'kdy milost Bo ukzala mu peklo, aby jej zbavila pout, ktermu ukoval vbiv svt, jako sv. Terezii, kdy se nechtlavzdti ptelstv se svtskmi lidmi.

Alfons ml dvrnho ptele mezi svmi kolegy, FrantikaCapecelatra, vvodu z Casabony. Tento velmi zbon a ctnostn jinoch ml obyej konati kadho roku duchovn cvien.

V post r 1722 pozval svho ptele, jeho duevn stav dobeznal, aby s nm konal duchovn cvien v dom Lazarist.Pednky ml znamenit mision Vincenc Cutica. Alfonssvolil. 20. bezna, ve tvrtek ped Kvtnou nedl v tentopoehnan den uzavel se do samoty, do kter jej uvedlBh sm. aby mluvil k jeho srdci. Kazatel, mu v pravdapotolsk, uvdl dvody, pro se kesan m vnovati pln.slub Bo: iv lil marnost a nestlost veho pozemskho

a neostchal se vybran spolenosti pipomenouti vn trestyv pekle. Pi tto pleitosti vypravoval udlost, kter se ne--dvno sbhla a vechny ptomn naplnila zdenm.

Jeden lechtic ve Florencii ml dlouhou a hnou znmost.s jakousi dmou. Dotkla se ho milost Bo, e se zekl hnhoivota a obrtil se. Kdy konal v dom Lazarist ve Florenciiduchovn cvien, zaal se modliti za neastnou enu, s ndve ml znmost a kter prv zemela. Kleel ped obrazem

Matky Bo a doporuoval j dui uboh hnice. Tu se muznenadn zemel zjevila, prolvajc hojn slzy. Nemodlete:se za mne pravila jsem zavren, a aby dokzala stranrozsudek Bo, poloila ruku na obraz, ped kterm kleellechtic. Otisk hoc ruky bylo zti na zuhelnatlm dev.Potom ukzal kazatel stran obraz, kter z Florencie bylpinesen do Neapole. Alfonsovi v onch dnech blaen samotyse zdlo, e nadpirozen svtlo rozptyluje stny, kter obest

ely jeho ducha. Pochopil, jak klamn je svt, jak ve svtskmivot zapomnal na svat pravdy a pozbyl horlivosti ve slubBo. Zarmoucen a znepokojen padl k nohm ukiovanho-Spasitele, oplakval svou nedbalost a slavn pislbil, e zasebude horlivm ve slub Bo jako dve.

21. z 1722 pijal Alfons svtost sv. bimovn. Proekal a do estadvactho roku, aby pijal tuto svtost? Natuto otzku, kter byla dna i v procesu blahoeen, zstance

Alfonsv odpovdl, e bylo zvykem v Neapoli, netoliko u lidu,ale t u osob vzneench a ctnostnch pijmouti tuto svtosta ve vku dosplm, ano nkdy a ve st. To budi naomluvenou Alfonsa a jeho rodi. est msc potom, v beznu1723 v nov duchovn samot jeho rozhodnut, zci se svta,stalo se nezvratnm a neodvolatelnm. Umnil si ti svobodena zci se svho prva prvorozenstv ve prospch bratraHerkulu. Co se tk prvnick praxe, ml mysl v n pokra

ovati, a by Bo Prozetelnost rozhodla jinak. V tto dob,kterou Alfons pokorn nazval dobou svho obrcen, znova se

19


26/539

vzpruil v duchovnm ivot. Jeho zbonost a ctnost stle serozvjela zpsobem neobyejnm. Nkolikrt za tden chodilke stolu Pn a kad veer konal dlouhou nvtvu velebnSvtosti.

Prv se zavedla v Neapoli tyicetihodinn pobonost.Alfons nechybl nikdy v kostele, kde byla vystavena velebn

Svtost. Aby dokzal Pnu Jei svou nnou lsku, pinvals sebou kytici na ozdobu olte, zvidje kvtinkm jakpozdji nm pov v jedn ze svch bsn e trvaj ve dnev noci u Krle nebes, a v jeho ptomnosti vydvaj lbeznouvni. Kdy odevzdal v chrm svj dar, poklekl ped velebnouSvtost a vytrval, vroucn se klan, nejen nkolik minut,

jako vtina vcho lidu, nbr cel hodiny v sebranosti myslia ve svatm zancen.

Lze si pedstaviti, jak asi dojmal pohled na lechtice,podobajcho se andlu v tle lidskm. Kdy jsem byl jetmladm bohoslovcem vypravuje jaksi knz chodval

jsem s dvma pteli navtviti velebnou Svtost v kostele,kde se konala tyicetihodinn pobonost, a vdy jsme zastalive svatyni mue, kter svm zbonm sebrnm a hlubokousebranost mysli povznel vechny, kdo ho vidli. Jeho odv,skromnost, ulechtil pohyby, ve prozrazovalo lechtice z vy

sokho rodu. Kdy jsme vstoupili do kostela, spatili jsme ho,an se modl s nevslovnou vroucnost, jakoby nic kolem sebenevidl. A kdy jsme odchzeli, on dle se modlil, zcela pohen v Bohu. asto jsme o nm hovoili; kali jsme si, e jehozbonost ns napluje studem a hoeli jsme touhou poznati

jej a s nm hovoiti. Ale jet nenadela doba. Hodina, kdyse s nm sejdou, brzy ude a my poznme ony ti jinochy: JanaMazziniho, Josefa Panzu a Josefa Porporu mezi prvnmi druhy

Alfonsovmi na potku jeho ivota apotolskho.Don Josef pozoroval neobyejn pokroky svho syna v ivot duchovnm. Netuil vak jeho tajn zmry. Stle majena pamti njak estn satek, smlouval tehdy zasnoubenAlfonsovo s dcerou vvody z Presenzana. Nabdka byla pijata.I ml svho syna k tomu, aby se vzneen rodin pedstavila trvil u n veery. Alfonsovi nezbvalo, ne se chovati tak,aby nepodrdil otce. Bo Prozetelnost, kter znemonila prv

satek kal si nalezne prostedky, aby znemonila i druh.Spokojoval se tm, e se lhostejn choval k mlad princezn.Chladnost Alfonsova neunikla bystrmu zraku dona Josefa.

Proto uil veker vmluvnosti, aby vylil svmu synu, jakdobe byla princezna vychovna, jak je zbon, jak vynikbystrost rozumu a ulechtilost srdce. Pipomnal mu vzneenstav jejich pbuznch, jak vhody ze satku bude mti amnoh jin dvody. Alfons nechtje otci pmo odprati, omlou

val se svm slabm zdravm. Avak don Josef neupustil odsvho zmru, nbr vodil jej dle do palce vvodova. Syn

2 0


27/539

t o nsledoval proti sv vli, ale choval se tak zdrenliv a takopatrn, e nikdo nemohl tuiti njakou nklonnost k princezn.Napt takov nemohlo trvati dlouho.

Jednou veer, kdy zbava vzla, zaalo se hrti na piano.Alfons byl znm jako vten pianista. Vvoda a ptomnlechtici podali ho, aby nco zahrl a on vldn svolil. Kdy

pednesl mistrn nkolik kus, prosila ho princezna, aby jidoprovzel pi zpvu. Pistoupila k Alfonsovi, obrcen k nmu tv. e skromnosti dval se Alfons pi he na druhoustranu. Netuc, pro tak in, pestoupila tam tak princezna;ale Alfons opt se od n odvrtil. Tu dvka, nemohouc se jizdreti, pravila hnviv: Zd se, e pan advokt je trochuvrtoiv a odela ze salonu. Po tomto veeru marn j lilipbuzn vten vlastnosti Alfonsovy a vhody, kter bude

mti z tohoto zasnouben. Nechtla o nm ani slyeti. Jejbratr Dominik zasnoubil se pozdji s nejmlad sestrou Alfonsovou, donou Terezinou.

Alfons rozlomil tedy pouta, kter nejpevnji poj duise svtem, aby se vnoval Pnu Bohu. Ale byla jet jinpouta, pro nho pevnj, o kterch nevdl, e je mus rozbit. Byl to jeho ad prvnick. Akoliv poznval nebezpetohoto povoln, nepomlel, aby se ho zekl. Bylo teba, aby

milost Bo znova mocn zashla a Alfonsa takka zdrtilajako sv. Pavla, kdy se ubral do Damaku. V onom roce 1723zajmal obecenstvo dleit proces, kter zaal vvoda Orsiniproti velkovvodovi tosknskmu, doaduje se vrcen panstvv cen asi dvaceti pti milion korun. Kde kdo se zajmal, jakproces dopadne, jeliko belo o tak velik zjmy a soudily setak vzneen rodiny a pi vedli nejslavnj prvnci. Jedenz prvnk byl n Alfons. Dvuje v jeho vlohy a ve tst,

kter jej dotud vdycky provzelo, svil mu vvoda Orsinibez rozpak svou zleitost. Alfons ji prostudoval s nejvtpelivost. Vnoval cel msc studiu dokument, prozkoumalje co nejsvdomitji a pln se pesvdil, e podle tehdejchzkon jeho klient m spravedliv nroky na panstv. V den,kdy mla se vc rozhodnouti, odebral se do soudn sn, pln

jsa jist, e proces vyhraje.Dominik Caravita, jeho ptel a uitel, pedsedal soudu.

Mnoho prvnk a zvdavc naplnilo soudn s. Alfons vyloilve s obvyklou jasnost, uvedl dkazy, o kter se opraly nroky jeho klienta na panstv a potvrdil ve znnm zkon.Akoliv belo o prva feudln, pro n bylo teba dkladnho studia rznch zkonk, pece moudr prvnk tk hravvykldal rzn prvn pedpisy, e vzbudil podiv vekerhoposluchastva. Jeho kolegov mu pisvdovali a bylo lze stive tvi presidentov, e pzniv vyd rozsudek.

Advokt velkovvodv naproti tomu poslouchal chladn,jak jeho protivnk uvd sv dkazy. Ale nijak ho nevyruo-

21


28/539

val. Vyslechnuv celou e, spokojil se tm, e ekl mrazivmtnem: Vechny vae dkazy nemaj platnosti dn, protoe

jste neuvedl dokumentu, kter je proti vm. Jak dokument? tzal se Alfons ponkud podrdn, ukate mi jej!Advokt ukzal listinu, kterou Alfons div aspo dvacetkrt:ml v rukou. Prohldl ji a zbledl jako stna. Nalezl v n po

znmku, kter si dve neviml a kterou se inil rozdl mezi.pednm majetku podle starho prva lombardskho a podleprva anjouskho. Pro tuto poznmku bylo prvo na stran'jeho protivnka. Alfons byl na okamik jako bleskem omren..Neekl zprvu ani slova, potom vak pronesl k advoktu velko-vvody: J jsem se zmlil, tento dokument vm dv zapravdu. Byl jako znien. Ji je veta po m cti myslil si.Nebudou toho nedopaten pitati mlce, ale podvodu. Na

darmo se snaili ptel jej potiti. President Caravita pipomnal mu, e i nejlep prvnci se dopustili podobnho nedopaten, ale nic nedovedlo ho konej iti. Tak tk byla rnatohoto pokoen. Alfons opustil soudn s, prav sm u sebe::, svte, nyn ji t znm! Soudn sn, ji mne neuvidte!

Vrtil se dom, nevda ani, kudy el, a uzavel se ve svm.pokoji, zkormoucen netstm, kter se mu pihodilo. Nadeladoba obda, matka vzkzala pro nho, ale nedostala odpovdi..

Kdy ho silovn prosili, ekl, e nepotebuje nieho. K veei,opt se nedostavil k velik alosti uboh matky, kter nemohlatuiti pinu synova chovn. I druhho dne zdrhal se nco*pojisti, neb s nkm promluviti. Na tst nebyl don Josefdoma. Kdy se tetho dne vrtil, nalezl celou rodinu v alu.a hokosti. Tzal se po pin a dona Anna mu ji vyjevila.,I bel sm zavolat syna, avak ani prosby otcovy ani vitkyani vbuchy hnvu nemohly Alfonsa vburcovati z jeho malo

myslnosti a ochablosti. On zeme hladem, hoekovala ubohmatka. I a zhyne, volal don Josef, podrdn touto tvrdojnost. Ji se den chlil ke konci a dona Anna hlasit nakala nad neastnm synem. Jej slova dojala konen Alfonsa,a pipomnla mu jeho povinnosti. Otevel dvee. Nutili ho,aby nco pojedl. Zpoval se chvli, potom pekonn matinmi prosbami, sndl zek melounu, kter se mu zdl, jakpozdji sm vypravoval, ho ne lu.

Ponenhlu se Alfons vzpamatoval a utiil. Kdy byl zaseschopen mylenky, poznal, e prv jeho nklonnost k svtua svtsk cti byla pinou, e tak hluboce ctil sv netst.Nhle se mu rozjasnilo, pro Bh dopustil takovou roztritost,kter zpsobila, e v soudn sni nebyl vtzem. Uinil tak,aby mu ukzal marnost svtskou a marnost spch na soudech, ve kterch si tolik liboval. Osvcen milost Bo opakoval slova, kter byl ekl, vychzeje ze soudn sn: Soudn

sn, ji mne neuvidte! A jako sv. Pavel dodal: Pane, co*,chce, abych inil? Bh brzy mu odpovdl.

2 2


29/539

HLAVA III.

DO SLUEB BOCH (1723 1726).

Mylenky na samotu. Zoufalost otcova a rozpaky synovy. N vtva u nezhojitelnch. Svtlo s hry. Alfons zavuje svou dku na olt P. Marie. XJmihuje si stti se knzem a vstoupiti k Oratorinm. Pokuitel a zastnci. Msgre Cavalieri. Don Josef pedstavuje syna arcibiskupuneapolskmu. Studie bohoslov. ivot pokorn a chud. Tonsura a ni svcen. lenem Spolenosti en vry. Podjhenstv, jhenstv a prvn kzn. Smrt msgra Ca-

valieriho. Smrteln nemoc. Svcen na knze.

Alfons, uniknuv svtu, trvil svj as ped obrazem ukiovanho Spasitele v modlitb, ve zbonm ten a ve sv. roz

jmn. Nevychzel z pokoje, le aby navtvil Zajatce ve svatostnku, jen byl jeho nejmilejm ptelem. Z rna chodilna mi sv. a pistupoval ke stolu Pn, veer bylo ho vidtiv kostele, kde se konala tyicetihodinn pobonost, pohenho v nejvroucnj modlitbu. V tchto blaench chvlchzapomnal na cel svt. as mu a pli utkal. Poutal nasebe pozornost vech. Po Pnu Jei navtvoval i trpc jehody, uboh v nemocnici nezhojitelnch, a P. Pagana, svhovrnho duchovnho vdce, kter mu zastupoval samho Boha.Zjevoval mu sv poteby duevn a zkosti, kter v on dobna dolhaly. Sm pravil: Pochybnosti a nepokoj zpsobily mimnoho zkost, ale pesn poslunost vi P. Paganu utiilavdy tyto vnitn boue. Tak Bh trpk zkouky spojil s tchou, aby jej utvrdil v dobrm.

S potku byl donu Josefovi tento samotsk ivot pochopiteln. Zahanben, kterho se dostalo jeho synu, omlouvalo jeho nechu k innosti prvnick. Ale rna pece se zahoj kal si a potom se syn vrt k svmu obvyklmuzamstnn. Ale kdy ve trvalo pli dlouho a nebylo vidtidn zmny, poal se nad tm mrzeti. Co m asi Alfons namysli? kal sv manelce, kterou chovn synovo nemnznepokojovalo. Brzy se jim vc vyjasnila.

Rodina de Liguori mla tehdy spor, kter se tkal vechjejch len. Je pochopitelno, e don Josef uloil synovi, abyspor studoval. Ote odpovdl Alfons uctiv, ale pevn prosm vs, rate se obrtiti na jinho. Dal jsem sbohem soudnm snm a ji se nechci zabvati, le spsou sv due. Potak rznch slovech byl don Josef zaraen, potom hlubocepovzdechl a odeel z pokoje synova, nejsa s to, aby ze sebevypravil slova. Takov vstupy opakovaly se nkolikrt.

2 3


30/539

Ale brzy byl Alfons Bohem samm utvrzen ve svmpedsevzet. Jednoho dne ubral se, duevn pobouen, k nemocnici nezhojitelnch, kde, jak tuil, mlo se mu dostati odpovdi s nebe. Poal konati sv obvykl nvtvy nemocnm;tu znenadn byl obklopen tajemnm svtlem. Zrove se muzdlo, e dm se tese, jakoby se ml zhroutiti. Potom slyel

v nitru hlas: Zanech svta a dej se mn! A byl rozechvna do hlubin due, zachoval Alfons pece klid, a pokraoval veskutcch lsky kesansk. Kdy obchzky nemocnch bylyu konce a on sestupoval po schodech nemocnice, ukzalo seopt ono jasn svtlo, dm se zase zatsl a tm hlasem zaznla slova: Zanech svta a dej se mn! Alfons uasl, zastavil se a zvolal: O Pane, pli jsem dlouho odporoval Tvmilosti, ui se mnou, jak Ti libo! A odeel z nemocnice, mje

oi zality slzami. Krel nikoliv do otcovskho palce, ale dochrmu, kam asto chodval v poslednch trncti dnech. Bylto chrm Vykoupen zajatc, zasvcen Matce Bo dellaMercede. Konala se tam toti ped slavnost Nanebevzet P.Marie slavn novna, kter se piln astnil i Alfons. Milostnobraz byl jet vystaven ve svatyni. Alfons ubral se pmok nmu, aby prosil Matku nebeskou za milost, by poznal a vyplnil vli Bo. Tu po tet ozilo jej nebesk svtlo, Alfons

pak ocitl se u vytren mysli. Udeila hodina jeho velik obti.Puzen milost shry, zasvtil se Alfons slub Bo a umnil sineodvolateln, e vstoup do stavu duchovnho. Pedsevzal sit dati co nejdve o pijet do kongregace Oratorin.Jako zruku svho slibu odepjal mek, kter nosil jako lenlechtick rodiny a poloil jej na olt Matky Bo della Mercede. Nikdy v ivot nezapomnl na tento pamtn den a tutosvatyni marinskou. Nikdy nepiel do Neapole, aby nevy

konal nvtvu Rodice Bo, a j nepodkoval za jej dobrodin. Ona jest to pravil jednoho dne, ukazuje na milostnobraz Matky Bo della Mercede ona jest to, kter mnevyvedla ze svta a pimla mne, abych vstoupil do stavu duchovnho Z kostela Matky Bo odebral se Alfons k Orato-rinm, aby svil P. Paganu podivuhodn milosti, kterch semu dostalo, i pedsevzet vyvoliti si stav duchovn a vstoupitido kongregace sv. Filipa Nerejskho. Opatrn duchovn rdce

vyslechl jej chladn: Tak dleitch zmr nelze stanovitiv jeden den pravil za rok dostanete mou odpov. A za rok! zvolal Alfons nechtl bych ekati ani den. Synu odpovdl P. Pagano teba jest, abyste postupoval pomalu. By v zmr uzrl, teba jest mnoho se modliti,byste poznal vli Bo. A propustil svho svence, podivujese cestm Bo Prozetelnosti. Vrtiv se dom, pojal Alfonspedsevzet, e se zdr veho pokrmu po ti dny, pedn aby

zadostuinil za nezzen pst, kter si uloil, roztrpen svmnezdarem v soudn sni, a aby si vyprosil osvcen Bo skrze

24


31/539

svho zpovdnka a doel schvlen svho rozhodnut. Otecjeho byl jet v Marianelle, nebylo mu tedy obtno pod rznmi zminkami vyhnouti se spolenmu stolu. Tyto dny ztrvilv nevslovn duevn radosti, spoval takka na srdci Bom.'Kdy vyprvl svmu duchovnmu vdci o tto svat radosti,

jak se mu svt nevslovn zoklivil a jak tou stti se kn

zem, P. Pagano jej povzbuzoval, aby el za svm povolnm,kter zejm pochzelo z osvcen Boho. Aby vak vstoupilk Oratorinm, zrazoval mu i P. Pagano i jeho rdcov. Mnili toti, e mlad lechtic nesm k nim vstoupiti, le by muto dovolil otec. Byla to rada moudr, protoe bylo oekvati,e don Josef vemon se tomu postav na odpor. A vskutkudon Josef vrtil se z Marianelly na venek klidn, ale nevzdvalse svch pln. Opt a opt zapisahal Alfonsa, aby svm

rozmarm neobtoval tst rodiny a vytal mu trpce jehomimodn zpsob ivota. Jednoho dne, kdy opt prudce natoil, ukonil Alfons rozmluvu tmito slovy: Marn se namhte, ote, v tto vci. Prohlauji vm, e ji nenlemsvtu. Umnil jsem si neodvolateln vstoupiti k Oratorinm,abych zasvtil svj ivot Bohu. Prosm vs, abyste mne neznepokojoval, ale dal mi sv otcovsk poehnn. Pi tchtoslovech byl don Josef jako zdrcen, nebo nijak jich neekal.

Najednou ve sv zoufalosti propukl v pl a odeel do svhopokoje. Tam uvaoval o nsledcch rozhodnut synova. Byl torozvrat rodinnch pomr, zhroucen velikch nadj, kterskldal v neobyejn vlohy Alfonsovy. Bude to snad padeka vyhynut slavn rodiny de Liguori. Dva z jeho syn, Benedikt a Kajetn, byli ji knmi.1) Zbval jen jet don Herkules, jinoch osmnctilet, kter mohl zemti, a hle, jehoprvorozen, jeho milek, nadje rodiny, slva jeho domu, svou

nerozvnost vrh se v zhubu a rozvrac rodinu! Zkormoucen,zapisahal don Josef sv ptele, aby mu pili na pomoc a synapivedli k rozumu. Mezi nimi byly osoby, kterch si mlad prvnk velice vil, jako don Muzio de Maio, president Krlovskho dvora a P. de Miro, knz Benediktin. Oba vyhovli dosti ptelov, ale marn. Na slova presidentova odpovdlAlfons jako kesan: Bh mne vol, musm poslechnouti.Benediktinu de Miro, jen mu pipomnal vhody jeho prvo

rozenstv a vytkal poetilost, obtovati ve domnlmu osvcen,jeho pvodce je zejm dbel, Alfons takto odvtil: Pesvden vae nen pesvden m. J aspo jsem jist, e Bhchce, abych se zekl svta. J musm a chci poslechnouti jehovoln." Vichni, kdo se pokusili, aby ho pekonali, narazili naarzn odpor jeho vle.

i) Benedikt stal se benediktinem kongregace montecasinsk, byl novicmistrem a zemel v mladm vku. Kajetn il a zemel v Neapoli.

*5


32/539

Pi tchto tocch ml Alfons i sv zastnce. Mimo P. Pagana z kongregace Oratorin chrnili ho svm mocnm vlivem.P. Vincenc Cutica, pedstaven Lazarist a kanovnk Gizziopbuzn dony Anny. Don Josef ml vak vdy pohotov n

jakou nmitku proti nim. Aby zlomen byl jeho odpor, byloteba zakroiti mui, v nho ml Alfons plnou dvru. Byl

to bratr matky Alfonsovy, msgre Cavalieri, biskup z Troje.Tento svat mu ve vku 60 let, z nich polovici vnoval,povinnostem svho biskupskho adu, zdroval se tehdy v Neapoli na len. Alfons asto se k nmu utkal, aby nabyl tchy a se posilnil ve svm dennm boji. Avak i don Josefobrtil se na svatho biskupa, aby mu syna pivedl k poslunosti a uvedl Alfonsovi na pam povinnosti prvorozenhov rodin. Msgre Cavalieri byl tedy poslednm jeho toitm.

Vysok crkevn hodnost vak msto, aby zoufalmu otcipisvdoval, pravil vn: Jak? Bych zachrnil svou dui,j sm jsem se zekl prvorozenstv a vy chcete, abych radilvaemu synu, by uinil opak toho? Chcete, abych sebe i jeho-uvedl ve vnou zhubu? K slovm, vychzejcm z jeho hlubok vry, pipojil dvody, ktermi jasn dokzal, e tu skuten Alfonsa vol Bh. Nakonec prosil svho milho vakraaby se nestavl dle na odpor Tomu, jen m prvo poroueti

vem. Toto vpravd biskupsk slovo pekonalo dona Josefa.Dovolil svmu synu, stti se knzem, ale s podmnkou, abynevstupoval k Oratorinm, nbr zstal v dom otcovskm.Na radu svho svatho strce a P. Pagana Alfons pijal podmnku, kterou mu otec dval, aneb spe, kterou mu kladlaBo Prozetelnost, asto pouvajc vle lidsk, aby doshlasvho cle. Kdyby don Josef Alfonsovi nebyl inil pekek,.byl by vstoupil k Oratorinm a tak pozbyl potebn svobody,

by zaloil velik dlo, kter ml na zeteli Bh, volajc ho*do stavu duchovnho.Nkolik dn potom dal si kapitn galej krlovskch,

don Josef de Liguori, provzen svm synem, prvnkem neapol--skm, slyen u kardinla neapolskho msgra Pignatelliho. Kdypedstoupili ped kne crkevn, pedstavil mu don Josef Alfonsa a prosil ho, by jej ril pipustiti do stavu duchovnho.Arcibiskup znal slavnho advokta, ale neml ani tuen, co se

s nm udlo. Byl tedy velmi pekvapen touto dost: Ale,ale, opakoval donu Josefovi v syn se chce sfti knzem? Bohuel odpovdl otec to je jeho pevnvle. K by Bh dal, aby si to rozmyslil. Pi tchto slovechvytryskly mu slzy z o.

23. jna 1723 ve vku sedmadvaceti let svlkl Alfonsvtsk at, aby se oblekl v roucho duchovn. Byla sobota.

Milostn Madonna della Mercede, kter ho kdysi volala, chtla ,ho sama obtovati boskmu Synu.

2 6


33/539

Kardinl Pignatelli, jen byl slvou du Teatin, dil ji-,estnct let crkev neapolskou, kdy Alfons vstoupil do ad

jeho klru. Vechen voln as vnoval kardinl tomu, abymoudrmi pedpisy zdokonalil kze neapolskho knstva. Jeho>semin byl vskutku kolou kn zbonch a ctnostnch, alet uench a horlivch. Alfons tedy mohl v semini arcibis

kupskm nabti dokonalho vzdln, mohl se tam cviiti i vectnostnm ivot za veden ctih. kanovnka Gizzia, jen byl

jeho pbuznm a jeho oporou v nedvnch bojch. Vn muov vak mu radili, aby studoval bohoslov soukrom. Jehopokroil vk nedopoutl, by se denn stkal s mladistvmibohoslovci. Teba bylo hledti t k tomu, aby nepodrdilsvch pbuznch, jim by nebylo vhod, vidti potomka rodinyde Liguori, jak kr ulicemi neapolskmi mezi pokornmi se-

minaristy. Vnoval se tedy posvtnm vdm v dom otcovskm, jako kdysi studiu literatury a prva.Znalost prva crkevnho pipravila Alfonsa na studie bo

hoslovn. Dobe vda, s jakou houevnatost prvnci a djepisci tto doby bojuj proti prvu crkevnmu, chpal lpe nekdo jin, e je teba dkladn znti svat vdy, aby se mohlpostaviti na odpor neve a bludastv. Zabral se tedy do studia s plnm zpalem, jako vojn, kter si kuje zbran do boje.

Bohoslov vroun a mravoun bylo mu rozko. Studovalv crkevnch Otcch, jak se posvtn vda ponenhlu rozvjela,studoval vroun rozhodnut crkve a spisovatele crkevn,,zejmna sv. Tome, k nmu choval velikou ctu. Djinycrkevn, toky bluda, obrana velkch uenc poutaly stejnjeho pozornost. Pesvden, e Psmo svat m bti zamilovanou knihou knze, ivil se kad den touto manou nebeskou,,

jak mu ji Duch svat dval okoueti lpe ne sebe uenj v

klady uenc. I do bohoslov ascetickho, ktermu se tak rdyvnuj due Boha milujc, hluboko Alfons vnikl, taje spisya pklady svtc, zvlt sv. Terezie, kterou ctil jako svounebeskou ochrnkyni. Mezi vtenmi uenci tto doby vyznamenval se pedevm don Nicola Torni, katedrln kanovnkv Neapoli. Jako len Propagandy ili kongregace misionapotolskch dil po dlouhou dobu jej studie. Byl vestrannvzdln a mohl kadmu poraditi, kdo se na obrtil. Alfons

vzal si jej za uitele a dovedl oceniti jeho zsluhy; nebove svch spisech mluv vdycky s velikou ctou o jeho uenosti.Alfons vak nezapomnal, e knz, jen m bti svtlem

svta, mus bti vyzbrojen nejen vdou, ale i zbonost a ctnost, protoe m bti sol zem. Stanovy, kter si napsal, kdyvstoupil do stavu duchovnho, jsou vzorem vem ekatelmknstv. Duchovn pe m pedn konati kad denhodinu rozjmn, aby se zachoval v sebran mysli a horlivosti;

m konat nvtvy velebn Svtosti, zvlt tam, kde je slavnvystavena; m sti ivotopisy svatch, by nsledoval jejich p-

27


34/539

Hadu; ctti zvltnm zpsobem nejsvtj Pannu Marii, matku a krlovnu crkve. Za druh: aby se posvcoval, m jinoch,hodlajc se vnovati stavu duchovnmu, pstovati styk se vzornmi knmi, aby se vzdlval jejich dobrm pkladem; vyhbati se styku se svtem; vysthati se dvrnosti vi nekn-m, zejmna vi enm a peliv dbti sv cti, protoe je

lenem stavu tak ctihodnho. Za tet: mlad duchovn bude.posluen rozkaz svch pedstavench, ponati si skromn;bude mrumilovn ve sv rodin; bude vzorem svch spolu-studujcch a v dom Bom bude si ponati tak, aby byl vcmu lidu vzorem, zejmna pi posvtnch obadech. Za tvrt:bude se varovati netoliko hchu, nbr vynasna se, by stleprospval ve ctnostech, aspo kad tden bude se zpovdati,-a jet astji pistupovati ke stolu Pn.

Tato pravidla posvcovn sebe zachovval Alfons co nej-svdomitji a dval tm krsn pklad vekermu lidu, zejmnafarnosti sv. Andl, kter jej kardinl pidlil. Kadho dnebylo jej vdati, jak pisluhuje knzi u olte s andlskou zbonost a skromnost. V nedli pisluhoval pi slavnch bohoslubch tak nenucen a dstojn, e vzbuzoval podiv i u tch,kte mu nemohli odpustiti, e se zekl svta. Tak vc lidnemohl se nasytiti pohledem na vzneenho lechtice, jen se

stal dobrovoln poslednm v dom Bom.Mnoz vak Alfonsa i zlehovali. lechtici neradi vidli,e jeden z nich zamnil dku za svci. Stal se terem posmnch vtip neapolskch prvnk, vysokch hodnost a mladch lechtic, kte jej dve takka na rukou nosili. Presidentkrlovskho dvora, don Muzio de Maio, Alfonsovi kdysi zcelaoddan, zavel ped nm dvee, jakmile se oblkl v roucho duchovn, pod zminkou, e lechtic nikdy se nepedstavuje v ta

kovm boru hodnostm. T)on Josef sm stydl se za svhosyna. Ji ani s nm dvrn nerozmlouval, ani s nm nevyelna prochzku. Bl se jej potkati v mst, aby mu nebylo dtise s nm do hovoru. Mlad svtec trpl cel lta takov kory,trpl krut bolesti ve svm srdci, ale byl t asten, e ses nm nakld jako kdysi s Jeem Kristem. 23. z 1724,kdy jet neuplynul ani rok, co se vnoval stavu duchovnmu,pijal tonsura od arcibiskupa z Nazareta a 23. prosince ni

svcen.Mezi spoleenstvy mision, kter potkem 18. stoletv Neapoli kvetla, vynikala zvltnm zpsobem kongregaceeen Propaganda. Cel Itlie s podivem patila na jej knzea na jejich spn psoben. elem jejich pvodn bylo hlsn evangelia pohanm, vskutku vak za dobu edesti let odzaloen kongregace dn z jejch len neodeel z Itlie.Misie mezi katolky zabraly je tak, e nemohli pomleti na

misie zmosk; Alfons uchzel se o pijet do tto slavn kongregace, bud e si pl vnovati se misim v krlovstv neapol-

2 8


35/539

skm, bud e ml mysl pracovati za moem na spse nevcch. Uvtali jej s radost, jeliko ml vechny vlastnosti, kterho doporuovaly: schopnost pro ad kazatelsk, bezhonnivot a horlivost apotolskou. Byl pijat do novicitu k velikradosti Mikule Torniho a kanovnka Gizzia, kter stl v elekongregace. Od t doby bral Alfons podl na jejich tdennch

konferencch vdeckch a ascetickch a nejednou vzbudil podivsvm ctnostnm ivotem a rozshlost i hloubkou svho vzdln. Zastnil se jako katecheta v ervnu r. 1725 velik misie,kterou konal kanovnk Gizzio, provzen desti spolubratmina ostrov Procid nedaleko Neapole. Tak i Pn Je poalsvj kazatelsk ad, shromdiv kolem sebe rybe jezeragenesaretskho.

Blil se den Alfonsova svcen na podjhenstv. Pipraviv

se duchovnmi cvienmi, zasvtil se slavnostn a neodvolatelnslub olte. Brzy potom sloil sliby i v kongregaci Propagandy a odebral se s nkolika druhy hlsat evangelium v mstCasert. Na tto misii ml ad sice velmi podzen, zskal sivak srdce vech. Kdy skonila misie a kn se vraceli do Neapole, lid byl tak zaujat pro mladho misione, e velk zstup,

jej daleko doprovzel a pnliv prosil, aby od nich neodchzel.m vce se blilo svcen na knze, tm vce rostla Al

fonsova lska k Bohu. Arcibiskup neapolsk, dovdv se o jeho,velikm pokroku v ctnostnm ivot, o pelivosti, s jakou konsv povinnosti a o horlivosti jeho pro spsu du, vysvtil jejna jhna s prominutm zkonit lhty, je mus uplynouti mezisvcenm pod jhenskm a jhenskm. Ano, dovolil mu ihnedpo svcen kzati ve vech kostelch neapolskch. Prvn jeho.kzn bylo o nejsvtj Svtosti. Alfons kzal v kostelesv. Jana in Portu, kde se prv konala tyicetihodinn pobo

nost. Vybran posluchastvo selo se z celho msta, aby poslechlo bvalho prvnka. Alfons mluvil o slovech prorokaI s a i e : K b y s p r o t r h l n e b e s a a s e s t o u p i l : v o d yby h o e l y o h n m ! Ponaje tmito slovy a pate na Krista,.,vystavenho na olti, lil lsku Jeho ve Svtosti a nevdklidsk tak ivmi barvami, e jeho kzn takka psobila z-fcrak, jeho si pl prorok a ohnivmi slovy rozehvala se.i srdce nejchladnj. Po tomto kzn fari a eholnci zvali

jej vude, aby jim kzal pi svtostnch pobonostech. Takpedstaven Propagandy, vidouce, jak jeho slova povzbuzujdue, aby milovaly Boha a nenvidly hch, pidruili ho astok misionm, odchzejcm do nejrznjch kraj krlovstv.

Nkolik msc po svcen na jhna bylo se Alfonsu podrobiti dvoj zkouce, ji mu seslala Prozetelnost, aby jej pipravila na sv. knstv. V msci srpnu zemel jeho vroucnmilovan- strc, biskup trojsk. Smrt biskupova psobila Alfon

sovi tm vt bolest, e naplnila hoem i srdce jeho matky.Pozbval v msgru Cavalierimu krsnho pkladu a mocn pod-

2 9


36/539

pry. V dlouhch bojch o povoln dovedl msgre Cavalieri>oceniti jeho ctnost a zvlt jeho hrdinnou obtavost. tchoubyla pi tto ztrt Alfonsovi zvst o neobyejn trplivostisv. biskupa v poslednch dnech ivota. Ne vydechl, vtiskl jetpolibek na k a zvolal: Mj Boe a m vecko! a s tmito slovy odevzdal dui v ruce Bo. Na jeho hrob v Apulii

i v krlovstv neapolskm stalo se potom tolik zzrak, evzvali biskupa Cavalieriho jako svtce.V Neapoli mluvilo se veobecn, e Alfons nahrad ze

melho strce, kdy najednou se roznesla zprva, e Alfonstce onemocnl a je blzek smrti. Mimodn namhav prce,bdn, studie a psn ivot podryly mu zdrav. Jednoho dne prohlsili lkai, e nen ji nadje na uzdraven. Smrt blila setak rychle, e dali Alfonsa zaopatiti. Don Josef rval si vlasy

v beznadjnosti; donna Anna prolvala potoky slz, pbuzna ptel oekvali zkostliv hrozc pohromu. Jedin Alfonsnepozbval nadje. Jaksi vnitn hlas mu pravil, e dobrMti nebesk zachov mu ivot. Hned dal, aby mu pinesliz kostela della Mercede milostn obraz, ped nm se kdysirozhodl odci se svta a vnovati se slub Bo. Vyhovlidosti umrajcho a hned poznali, e nejsvtj Panna samamu vnukla ono pn: sotva popatil na milostn obraz a krtce

se pomodlil, byl ihned mimo nebezpe, take lkai, kte muji netuili, asli.Ne se Alfons pln zotavil, uplynulo nkolik tdn. Potom

konal destidenn exercicie, aby se pipravoval na svcen knsk. Sm a sm se svm Bohem pemlel o ticeti letech svhoivota a o nesetnch milostech, kter obdrel. Se srdcem plnmlsky a vdnosti opt se zasvtil slub Bo, jsa odhodlnBohu obtovati bez vhrady kadou chvilku ivota, kter muprv nejsvtj Panna zachovala.

V sobotu 21. prosince 1726 byl Alfons de Liguori vysvcenna knze arcibiskupem sardskm msgrem Invitim, papeskmpreltem. Den na to pistoupil k olti, aby-pinesl prvou obnejsvtj. inil to s vroucnost serafa a ji tehdy zaslouilsi chvlu crkve: Kdy slouil mi sv. a t nevynechal nikdy psobila na svat ob co nejmocnji a naplovala

jej sladkm zancenm. Otec jeho, don Josef, kterho nemocsynova ponkud smila s jeho novm povolnm, vida Alfonsau olte, mohl si pipomenouti vbu P. Francesca Girolamo

-a ci, nen-li Alfons ji biskupem, me se jm jet stti.

3 0


37/539


38/539

ivota, rozjmavmu a innmu. Alfons pi tom pochopil, jsabystrho rozumu a osvcen milost Bo, e zkladem jeho knsk innosti m bt ivot rozjmav, lska k blinmu a lskak Bohu, spojen s apotolskou horlivost, a e nejvtm nebezpeenstvm pro knze innho jest, chtti rozntiti due a ne-hoeti sm tmto posvtnm ohnm. Od potku svho kn

skho ivota stanovil si pesn denn podek pro zbon cvien, bez nich zbonost brzy ochabne jako ohe, nedostv-lise mu paliva.

Jakmile rno vstal, vdy nejprve konal rozjmn. Po nmnsledovala pprava na mi svatou. Po nejdra obti konalznanou dobu dkinn. Mezi dnem knihy o duchovnm ivot,ivotopisy svatch a Psmo sv. udrovaly ho ve svatch mylenkch. Na veer pi nvtv kostela, kde se konala tyiceti

hodinn pobonost, neetil asem, a mu zpovdnk musil za-povdti, by sv nvtvy neprodluoval pes pldruh hodiny-Co se te pobonosti k nejblahoslavenj Pann Marii, bedlivkonal modlitbu sv. rence, navtvoval marinsk svatyn,postil se v sobotu, konal devtidenn pobonosti ped jejmisvtky. Nic z toho nezanedbal, m by Krlovn nebes ukzaldvru a lsku. Kad msc krom toho odchzel se svmitemi pteli: Mazzinim, Panzou, Porporou a s jinmi jinochy

duchovnho stavu na venkov, aby v jedn vile se vnoval posvtn samot a rozncoval znova svou horlivost. Tam v tichkapli, kdy byl pohen v modlitbu k boskmu Dtku a nebesk Matce, rychle mu ubhaly hodiny v rozjmn.

Jeliko se Alfons velikomysln zasvtil slub Bo, zlbilo se Bohu vsti jej na vrchol dokonalosti cestou nej drsnj:ponen a muk duevnch, cestou, kterou krelo ped nmtolik jinch velikch du, jako byli Dominik, Bonaventura,

Ignc, Magdalena z Pazzi a Johana ze Chantalu. Dum takovmuruje Bh, aby se pedevm noily bez ustn do sv nicotystlm cvikem v pokoe. Co vak bylo pro mue jako byl Alfonsvce pokoujcho, ne e musil ustavin, jakoby byl slepcemnebo dttem, dochzeti k duchovnmu vdci a ptti se jejo radu, jak si kde m ponati? Alfons proto sm sebou pohrdal a byl prost a upmn jako dt. Tato prostota, pokora,,ale i poslunost byly vznan znmky jeho svatosti. Moude

jej tak vedla ruka Bo, nebo muov, kte jsou povolni,aby jednou poroueli, mus bti mistry v poslunosti; sice sestanou otroky sv vlastn vle. Alfons, jsa stle trpen zkostlivost! svdom, osvojoval si rychle tuto poslunost. Slovo jehoduchovnch rdc stvalo se mu doslovn slovem evangelia.Ano, aby mu zala chu o rozkazech jejich rozumovati neb jimodporovati, zavzal se slibem, poslouchati svho duchovnhovdce, a tm takka pibil svou vli na devo ke.

Avak tyto trapy duevn posvcovaly nejen Alfonsa, aleasem se ukzalo, e jsou prospn i jinm. Svtec trvil vel

32


39/539

kou st svho ivota ve zpovdnici, kter bv toitm duzkouench a zmaltnlch. Sm jsa trpce zkouen, stal se vezpovdnici dokonalm titelem zarmoucench a dovednm lkaem vech nemoc duevnch, zejmna zkostlivosti, jak svdily osoby, kter jej ze zpovdi znaly. A dle zda z tchtozkost nevzela v Alfonsov nitru i touha, prohloubiti studium

zkona a svdom, zbaviti se pochybnost, a pi tom nezkrtitiani prva zkonodrce, ani neobmezovati prv lidsk svobody?Jedna vc je vak podivuhodn v celm ivot Alfonsov.

trapy duchovn, po lta trvajc, nikterak neomezovaly jehosvobody ani jeho stl innosti. S nenavnou pl vnoval semodlitb a studiu, byl dobrm rdcem, odhodlan provdl svdobr pedsevzet a horliv oddval se pracm apotolskm.Ve to bylo jasnm dkazem, e muka zkostlivosti dopoutla

na sama Bo Prozetelnost.Na tomto stupni byl tedy duchovn ivot mladho knze,kdy pedstaven Propagandy poali jej poslati na apotolskprce nejen v Neapoli, ale po cel jin Italii. Veden lskouk dum, Alfons byl ochoten kzati uenm i neuenm, vzneenm i chudm. Dval-li pece komu pednost, bvali to vdynejchud a nejvce oputn. Vynikaje znalostmi z bohovdy,kterou se den jak den zabval a prost velik vstednosti

ve slohu a zpsobech, objevoval se na kazateln jako mocmaje a pednel lidu uen nikoli sv, ale uen boskhoMistra, kter ho poslal. Jeho slova padala na posluchae jakomana nebesk a pronikala srdce vzdlanc i prostch venkovan. Mezi jeho posluchai bvalo vidti vynikajc knze,prvnky, sprvce, lechtu, dmy z vysokho rodu a s nimi stlitam emeslnci i dlnci a vichni odchzeli z kostela mlky,s mysl sebranou, uvaujce o vnch pravdch, kter prv

byli slyeli. Ve zpovdnici jako na kazateln vzbuzoval Alfonspodiv svm jednnm, kter se liilo velice od plin psnostimnohch jinch zpovdnk. Podle uen jansenist nebyl totikajcnk nikdy dosti pipraven, aby dostal rozheen a dnpokn nebylo dosti velik za jeho hchy. Tak odstraovali,tito bludai kajcnky od svtosti pokn, kter podle nich nebyla ji svtost milosrdenstv Boho. Mlad zpovdnk smvytuil, co pozdji hlubm studiem zplna poznal, e mu teba

jti zlatou stedn cestou, mezi plinou volnost a plinoupsnost. Byl tedy psn sm k sob, ale shovvav k jinma pijmal laskav i nejvt hnky. m hloubji zabedladue do bahna hchu, tm laskavji m se pijmouti, aby bylazachrnna, kval. Laskav a trpliv poslouchal zpovkajcnk a potom je pipravoval, aby mohli pijmouti rozheen, bu hned, bu za njak as, a by toti osvdili svoupevnou vli. Skutky kajc, je Alfons ukldal, nebyly pli

tk. Zleely obyejn v konech zbonosti, kter by kajcnky vzdalovaly od hchu a podncovaly k horlivosti.

33


40/539

Tak pivedl Alfons mnoh zpt na cestu ctnosti i v zanedbanch pedmstch neapolskch. Rd tam prodlval mezit. zv. lazzarony chuasy, kter pouoval a zskval svouneobyejnou laskavost. Z hnk obrcench inil pak horliv kesany, ano i apotoly pln horlivosti.

Mlad uitel Petr Barbarese, kter lpe uml sv ky

kaziti ne vzdlvati, dojat kznm Alfonsovm, umnil si, euin svmu pohorlivmu ivotu konec. Odebral se k nmu,aby se dn vyzpovdal. Alfons uml ho tak rozebrati a taknadchnouti pro vc Bo, e se kajcnk stal vzorem spodanho uitele. Hoel touhou zachrniti dtky, kterm byl dvena pohoren, a vbil je hned z rna do koly, vykldal jimtajemstv svat vry, zejmna vn pravdy, potom se s nimispolen modlil a vodil je do kostela na mi svatou. Na veer

konal s nimi jet nvtvu velebn Svtosti a P. Marie.Kad tden pipravoval je na pijet sv. svtost a sm jimpedkval v kostele ppravu a dkinn pi svatm pijmn. V horlivosti sv vedl i nadanj ze svch k, abypouovali mn nadan.

Jindy piklekl do zpovdnice Alfonsovy star vojn, kterpo dlouh lta vedl ivot pohorliv. Nkolikrt zbhl odvojska a unikl trestu smrti jen na pmluvu vysokho hodno

ste. Vylouen z armdy, il jako psanec, ne-li jako lupi.Nhodou piel na promluvu novho kazatele. Po kzn odebral se k nmu zmaten a tesa se na celm tle, nikoli, abydostl rozheen nebo se pokldal za nehodna odputn,ale aby mu vyloil uboh stav sv due. Alfons pijal starhovojna s nnou lskou, povzbuzoval jej k ltosti a konenvyslechl jeho zpov. Rozheenm sal s nho netoliko tkbm hchu, ale naplnil jej t tak velikou horlivost, e Nar-

done (to bylo jeho jmno) stal se s Barbaresem jednm z nejzdatnjch pomocnk na lovu du.Alfons jako horliv mision nespokojoval se tm, e h

nky smioval s Bohem, vedl je t k zbonmu ivotu a psnkesansk kzni. Shromaoval je v letn podveer na osamlm mst, kde k nim mohl mluviti dvrn o Bohu a spsedue. Jeho ptel a jin horliv kn mu pomhali. Na tytoveern konference proudily brzy zstupy emeslnk a lazza

ro n i nadench pro svho duchovnho vdce. V mst ptvali se zase lid, co znamenaj tato veern shromdn. Jaksinepatrn udlost byla by zavdala pinu k podezvn vehodruhu. Alfons kral toti jednoho dne chudho emeslnka,e se pli post. Don Porpora nahodil se k tomu a pravil ertovn: Pteli, musme jsti, abychom ili; a vm d nkdokotletku, jen si ji vezmte a pochutnejte si na n Slova seuchytila, byla zlomysln vykldna a pobouila msto. Netrvalo

dlouho a oban se domnvali, e je Neapol ohroena tlupounepravch mystik a epikurejc. Vypravili se k arcibiskupovi

3 4


41/539

a k adm, aby uinili ptr tmto nonm schzkm a poteli novou sektu kotlet. Barbarese a Nardone byli polici zateni. Na soudu vypovdali ovem, e don Alfons Liguori shromaoval veer emeslnky a lazzarony jen proto,aby jim vykldal nauku kesanskou. Tato vpov a jmnoAlfonsovo dostaily, aby je soudcov propustili na svobodu.

Brzy potom odebral se Alfons ke kardinlu, aby mu vyloil, jak velik uitek maj tyto lidov konference. Kardinlmu sice vroucn podkoval, avak prosil jej, aby dle ji neshromaoval lid pod irm nebem; mohli by se vlci odtirounem ovm pravil a psobiti zl pod vam jmnem.Horlivmu misioni bylo se podrobiti. Aby se vak ustlilzpsob tohoto pouovn, kter inilo z dlnk, emeslnk,obchodnk apotoly a vzorn kesany, dal se Alfons na jinou

cestu, aby klidil jet hojnj ovoce. Vyzval Barbaresa a Nar-ona, nejschopnj ze svch kajcnk, aby sami pouovali lid,nikoliv na mst veejnm, nbr po domech nebo v kaplch.Oba apotolov dali se do prce s nejvt horlivost: Barbarese uil kadho veera v dln jednoho holie chud dlnkymodlitbm, vykldal jim hlavn tajemstv vry, konal S nimitvrt hodiny rozjmn o vnch pravdch anebo utrpen Pna povzbuzoval je, aby uctvali velebnou Svtost a blahoslavenou

Pannu Marii. Ve to trvalo obyejn hodinu.A stalo se, co Alfons pedvdal: dlo rostlo den ze dne,brzy byla dlna holiova pli mal, aby pojala zstup, kterse do n tlail. Na radu svho moudrho duchovnho vdcepeloil Barbarese konference do kaple, kter nleela drustvupunoch. Brzy jej tam obklopovalo pes sto poslucha.Nardone a jin kajcnci Alfonsovi organisovali v jinch stech hlavnho msta spolky podobn, je se pak staly stedisky

mravnho povznesen chudho lidu. Tak jaksi esa vlny,jmnem Angiolo, vstoupil do tto spolenosti a oddal se takpsn kzni kesansk, e se kongregace Frantikn svathoPetra z Alkantary nikterak nerozpakovala, pijmouti jej dopotu svch len. Angiolo zemel v povsti svatosti ve vkuosmdesti let.

Tato soukrom drustva stle se rozvjela a z nich povstalo velkolep dlo kapl, nazvan tak proto, e brzy po

dle pkladu Barbaresova vichni vdcov rznch skupin shromaovali sv ky v rozlinch kaplch. Crkevn ady dalyjim pravidla a postavily je pod veden duchovnch sprvc. Kadho veera, kdy se zvonilo Andl Pn, ubrali se lenovdo svch kapl. Modlvali se tu renec a ti bosk ctnosti,potom vykldal se jim nkter odstavec z katechismu. Nsledoval vklad, jak konati rozjmn a schze se konila. Nedlebyla skoro cel vnovna zbonm cvienm: rno plhodinov

rozjmn, me svat s generlnm pijmnm, dkinn apoehnn nejsvtj Svtost; odpoledne nvtva u svato

3 5


42/539

stnku a P. Marie, pak prochzka za msto. Veer konalo seshromdn v kapli jako jin dny. R. 1800 bylo v Neapolitakovch kapli ptaedest, o ticet let pozdji sto. Dlo kaplmlo ticet tisc len. Barbarese, kter byl stle du tchto-shromdni, zemel v sobotu 19. z 1767 v povsti svatosti.T Nardone zemel jako svtec, nezstaviv mimo vzpomnku

na sv ctnosti dnho ddictv.Takov byly prce Alfonsovy v hlavnm mst za prvdv lta; ale vnoval se t misim mimo msto. Udlost,kterou pivodila Bo Prozetelnost, ukzala, jak velice si spolubrati Alfonsa vili. Kongregace mla velik statek, jeho dchody podle vle drcovy mly pipadnouti kazateli, kter si

jich nejvce zaslouil nenavnou horlivost. Akoli byl Alfons-svcenm na knstv posledn a posledn vstoupil do kongre

gace, pece se spolubrati nijak nerozpakovali piknouti mu.tyto dchody.V tomto roce 1729 jeden vynikajc mu poutal v Neapoli

na sebe pozornost vech: Matou Ripa. Odeel z vlasti peddvaceti lety, aby se stal misionem v n, potom po nenavnch apotolskch pracch uprosted pohan vrtil se do vlastis myslem zaloiti semin, kde by se vychovvali misionipro nu.

Byla to kolej Sv. Rodiny pro any. Nkte duchovnpidali se k nmu jako lenov, jin pspvky podporovali jehodlo. Matou Ripa vak marn hledal zpsobilho knze, jenby konal bohoslubu v kapli, nleejc jeho duchovn rodin.Ptel z Propagandy, Torni a Gizzio, radili mu, aby se obrtilna obtavho Alfonsa z Liguori, jejich spolubratra. Alfonsspatoval v tto nabdce prst Bo Prozetelnosti, to jest prostedek, aby mohl odejiti ze sv rodiny, vsti ivot eholn,

a shromaovati kolem sv kazatelny sv etn kajcnky. DonJosef, byv upozornn na tuto zmnu obydl, neinil pli velkch obt. Za ta dv lta bval jeho syn asto mimo dm zamstnn, mval sv zvltnosti a toto ve pipravilo otce narozlouen. Alfons bude pece v Neapoli, nedaleko sv rodiny,to stailo starmu otci. Vstoupil tedy Alfons k anm

jako vpomocn knz na zatku ervna 1729. V novm dombydlil sotva est nedl a ji by byl tam mlem zahynul. 18.

ervence bavili se lenov duchovn rodiny spolen po veei..Netrvalo dlouho a stran boue poala otsati domem. Vichnise vrhli na kolena a modlili se litanie k nejsvtj Pann.Tu za monho blskn a hmn udeilo do sn; svtlozhaslo a vichni byli hrzou omreni. Mlen v dom, mlenvenku, jakoby posledn blesk vecko zniil. Konen hlas jednoho mladho mue, kter se prvn vzpamatoval, probudilostatn. Rozsvtilo se a hle, vichni byli sice podeni, ale

ivi a zdrvi, vyjma P. Ripu, kter leel na zemi, nemohasebou pohnouti. Mli za to, e je mrtev, ale byl jen porann.

3 6


43/539

Peklo zamlelo bezpochyby zboiti tento dm, kter v sobchoval zakladatele dvou d, ale Matka Bo, kter pedvdala, e tito dva muov spas velik poet du, je chrnila.Bylo to velk dobrodin Bo, pravil Matou Ripa, vypravujetuto udlost, e dn z ns nezahynul. Bez pomoci Bobyli bychom v tto mal svtnici vichni zahynuli bu bles

kem neb zaduenm.Alfons tedy pebval v koleji an. Pouil sv svobody,aby se cviil v tuh kzni, kter nm pipomn kajc skutkysvatho Petra z Alkantary. Jsa jenom vpomocnm knzem,nebyl povinen podditi se pravidlm kongregace, ale podvolilse velikmu strdn, je bylo trpti jejm lenm. K obdumvali jen polvku a zeleninu, ale zdka kousek masa, protoenebylo pjm. Velmi asto bylo se jim spokojiti jen polvkou

a syrovou pou, zeleninou neb konky. Co zbylo od obda,bylo uschovno k veei. Mlad lechtic, kter v dom otcovskm mval veho hojnost, netoliko si nestoval na tuto chudoua odpornou stravu, nbr jet si mchal do jdla hok byliny.asto zekl se i ovoce, kter jedin mu chutnalo. Kadou sobotupostil se o chleb a vod ke cti nj blaho sla vn j Panny Marie. Skoro vdy poval chudho jdla klee neb sed na zemi,

jako by byl ubohm hnkem, jen se povauje za nehodnho

jsti ern chlb, kter se mu dv. P. Januarius Fatigati,kter nm zachoval tyto podrobnosti, vypravuje jet, e Alfonsnosil na tle elezn, ostnat etzky, bioval se a do krvevcekrte za den a vemonm zpsobem trznil sv tlo. Vesvm pokojku studoval stoje, dre knihu v ruce a sotva kdyse posadil. el tak daleko, e i do obuvi dval ostr kemnky,kter jej bez pestn muily. Kdy po cel den pracovala se modlil, vnoval pl noci bu bdn ve svm pokoji neb

rozjmn ped velebnou Svtost a k okamiku, kdy tlo nezbytn dalo odpoinku. Ale i tu spal bu na prkn neb nahol zemi. Je-li skuten pravda, e si svtci najdou hned cestuk lidskmu srdci, snadno si pedstavme, jak asi psobil tento kazatel, kdy ze svho pokojku, v nm il jako poustevnk,vystoupil na kazatelnu. P. Fatigati prav, e stailo jmno Alfonsovo, aby pivodilo do kaple an velik mnostv lid,kte se nemohli slov jeho ani nabaiti. Kzal netoliko v nedli,

ale vykldal ve shromdnch t mezi tdnem o slv Boho-roaiky a pipravoval lid na jej slavnosti devtidenn pobonost.Kadho roku zval sv posluchae na duchovn cvien. Sestoupiv s kazatelny, vnoval vechen svj voln as zpovdn. Jetna veer pichzel s nm ze tyicetihodinn pobonosti zstupmu neb jinoch, kter zpovdal a do noci. Jedinmu Bohu

je znmo, kolik hnk pivedl v nkolika letech na pravoucestu a kolik spravedlivch rozntil lskou k Bohu.

Ml zvltn dar, vyvolen due nadchnouti pro neporuenou istotu a ivot eholn. Po jedn promluv o tto vci

3 7


44/539

rozhodlo se patnct dvek vstoupiti do kltera. Jedna mladdma, jmnem Fortunata Trotta, vynikajc neobyejnmi daryducha, vrtila se z Alfonsovy pednky s takovm nadenmpro tuto ctnost, e opustila svho snoubence, aby se stalasnoubenkou Jee Krista. I jin vzneen dmy zamtly vhodn satky, aby vedly ctnostn ivot ve svt za veden

Alfonsova. Ano, vypravovalo se tak o manelch, kte pospolen mluv umnili si ti v pln zdrenlivosti.Alfonsovo slovo bylo tak mocn, e dojalo i due nej

zatvrzelej a je podmanilo milosti Bo. Jaksi svtaka, kdy:vyslechla jeho kzn, byla naplnna tak velikou bzn pivzpomnce na sv hchy, e se obrtila a zena Alfonsem, nsledovala v kajcnosti svatou Marktu z Cortony. Kde kdose divil t nenadlmu, takka zzranmu obrcen jin dvky,

zvan Marie. Tato neastnice se vyzpovdala, ale brzy upadlaopt do starch hch. Na pnliv prosby jej uboh matkyznova se pokusil horliv zpovdnk pivsti ji na dobrou cestu.Lil hnici ohavnost jejho ivota tak iv, e poodela dokoutka a dala se v kostele do vzlykn. Zpovdnk tuil, cose v dui t dje. Dve ne odeel z kostela, zavolal ji k sob:Marie pravil chcete se doopravdy vnovat slub Bo? Ano, to chci, odpovdla bez vhn. Bez podmnky

a z celho srdce? Bez podmnky! odpovdla pevn kajcnice. Kdy je tomu tak d knz rzn jdte siustihnout vlasy a state se Karmelitkou. Dvka uposlechlaa byla obleena v roucho eholn. Rozhodnm zakroenm Alfonsovm, kter ji chtl vyvsti z vavy svtskho ivota,kde by jist bdn zahynula, zvtzila kajcnice nad vemi pekkami a zemela v povsti svatosti, ano po smrti sv inilai zzraky.

Don Josef vzdal se ji bval psnosti k synovi, ale neodpustil mu pln, e zmail jeho plny. Alfons vroucn seza modlil. Tu se stalo pi misii v kostele Ducha svatho, edon Josef, vychzeje z palce krlovskho a jda mimo kostel,slyel hlas svho syna, jen prv kzal ped nepehlednm davem lidstva. Puzen zvdavost, vkroil do dve. Kazatel mluvilo lsce k Bohu s nadenm tak velikm, e vecko poslucha-stvo bylo dojato a lplo takka na jeho rtech. Don Josef byl

zanedlouho jako ostatn pekonn touto vmluvnost, jednoduchou sice, ale pravdivou, kter unela srdce. Brzy se oi jehozalily slzami. Po kzn vyel z kostela, hoce vzlykaje, e takdlouho stavl se na odpor povoln synovu a tu ponejprv podkoval Bohu, e Alfonsa uinil hlasatelem evangelia. Jet sezabval tmito mylenkami, kdy se Alfons vrtil dom, nebopi tto misii bydlil u svho otce, protoe kostel Ducha svatho byl nablzku. Don Josef, kter na ji ekal, uvtal syna

s otevenou nru, tiskl jej na srdce a prolvaje slzy, zvolal: synu, jak velikmi dky jsem vm zavzn! Vy jste mne

3 8


45/539

prv nauil poznvati Pna Boha. Alfonse, nech vm Bhehn tisckrt, e jste se vnoval stavu, kter je tak mil PnuBohu. Od tohoto dne pln jsa pemnn, neustal don Josefctti a milovati svho syna jako svtce.

Po tech novch misich, konanch v Casorii, v apo diMonte a v neapolskm kostele Zvstovn P. Marie, byl Alfons

tak unaven a vyerpn, e jeho spolubrati mu radili, aby seodebral na venkov a tam na erstvm vzduchu pookl. Alfons,nejsa schopen pokraovati ve svch pracch, pijal tento nvrha on i jeho druhov Mazzini, Mannarini, Panza, Jorio a Por-pora usadili se u P. Marie v Horch, nedaleko Scaly.

Kdy se dovdli tmn venkovan, pasti koz, e k nimzavtala druina mision, sbhali se do kaple P. Marie v Horch v nadji, e muov Bo budou je pouovati. Nebyli ve

sv nadji zklamni. Alfons pijal je laskav a dotazoval sejich na pravdy nboensk. Brzy zpozoroval, e uboci nevdz nboenstv o mnoho vce, ne stda, kter psli. Nai misioni zaali je proto pouovati jako dti o pravdch k spsepotebnch; potom jak se maj pipravovati k pijet sv. svtost.Pasti, nevdom sice, avak plni dobr vle, poslouchali dychtiv o vcech, o kterch nikdy ped tm neslchali. Kdy jimvtpil nejhlavnj pravdy nboensk, hlsal jim Alfons s d

razem vn pravdy, kter odvracej dui od hchu a ji pivdjzpt k Bohu. Lze si pedstaviti, jak asi psobilo na tyto prostdue kzn o soudu a pekle. Sotva se pak vyzpovdali ze svchhch a pijali sv. pijmn, li vypravovati do vzdlenjchvesnic, jakho tst se jim dostalo. Tak obyvatel tchtovesnic chvtali k odlehl kapli v Horch a prosili misione,aby se ujali i jejich du. Takovm zpsobem zmnil se pobytna venkov v dlouhou nepetritou misii. Alfons hlsal dosud

evangelium jen ve velikch mstech, kde bylo dosti kn, anoi eholnk. Neml ani tuen o neznalosti venkovan, pastevca dlnk, vzdlench od farnch kostel a oputnch v odlehlch osadch. Tu se mu rozevel nov obzor. lechtic, kter sedve vnoval lazaronm na ulicch neapolskch, tzal Se smsebe, pro by misioni nemohli jti do ddin, roztrouenchpo horc

Documents

Svatý Alfons z Liguori