Systm monitorovn zdravotnho stavu obyvatelstva ve ??Systm monitorovn zdravotnho stavu obyvatelstva ve vztahu k životnmu prostřed Subsystm 6 Hodnocen zdravotnho stavu Vybran ukazatele

  • View
    212

  • Download
    0

Embed Size (px)

Transcript

  • Systm monitorovn zdravotnho stavu obyvatelstva ve vztahu k ivotnmu prosted

    Subsystm 6

    Hodnocen zdravotnho stavu Vybran ukazatele

    demografick a zdravotn statistiky

    Odborn zprva za rok 2006 st 2.

    Sttn zdravotn stav, Praha srpen 2007

  • VYBRAN UKAZATELE DEMOGRAFICK A ZDRAVOTN STATISTIKY -----------

    sted systmu monitorovn zdravotnho stavu obyvatelstva

    ve vztahu k ivotnmu prosted eitelsk pracovit: Sttn zdravotn stav Praha editel stavu: MUDr. Jaroslav Volf, Ph.D. editelka sted monitoringu: MUDr. Rena Kubnov Garant projektu: MUDr. Jana Kratnov eitel:

    Zdravotn dotaznk: MUDr. Kristna ejglicov RNDr. Marek Mal, CSc.

    Vybran ukazatele demografick a zdravotn statistiky: Mgr. Michala Lustigov

    Spolupracujc organizace: Zdravotn stav se sdlem: v Brn, v eskch Budjovicch, v Hradci Krlov,

    v Jihlav, v Koln, v Liberci, v Pardubicch, v Plzni, v Praze, v Olomouci, v Ostrav, v st nad Labem, ve Zln

    Materil je zpracovn na zklad usnesen vldy R .369/1991 a

    .810/1998

    ISBN: 978-80-7071-281-8

    2 -----------------------SZ Praha, sted monitoringu-------------------------------------

  • OBSAH 1. vod ............................................................................................................................. 39 2. Vkov struktura a demografick strnut (charakteristika procesu, ukazatele).......... 39

    2.1 Souasn situace a budouc vvoj v R ........................................................................ 40 2.2 Strnut obyvatelstva v Evrop ...................................................................................... 43 2.3 Kvalita ivota ve st .................................................................................................... 45

    3. Zvr............................................................................................................................. 45 Literatura: ............................................................................................................................ 46 Seznam pouitch zkratek: .................................................................................................. 47

    3

  • VYBRAN UKAZATELE DEMOGRAFICK A ZDRAVOTN STATISTIKY -----------

    4 -----------------------SZ Praha, sted monitoringu--------------------------------------

  • VYBRAN UKAZATELE DEMOGRAFICK A ZDRAVOTN STATISTIKY

    1. vod

    Sledovn zdravotnho stavu obyvatelstva eska v rmci studie HELEN je kadoron doplovno o pravideln hodnocen vybranch demografickch ukazatel a ukazatel zdravotnho stavu z bn dostupn statistiky. V roce 2004 byly aktualizovny daje o potratovosti a kojeneck mrtnosti, v roce 2005 vvoj incidence zhoubnch novotvar a v roce 2006 byly prezentovny daje tkajc se stedn dlky ivota a vskytu vrozench vvojovch vad. V odborn zprv za rok 2006 (publikovno v roce 2007) je v tto kapitole vnovna pozornost velice diskutovanmu procesu strnut obyvatelstva neboli demografickmu strnut, a s tm souvisejc vkov struktue obyvatelstva. Prezentovan data byla pevzata z publikac a databz S, Eurostatu a PRB (Population Reference Bureau).

    2. Vkov struktura a demografick strnut (charakteristika procesu, ukazatele)

    Sloen obyvatelstva podle vku a pohlav pat k zkladnm charakteristikm sledovan populace a jeho zmny maj ve vysplch zemch vt vznam ne samotn vvoj poetnho stavu. Vkov struktura obyvatelstva uritho zem je odrazem dlouholetho populanho vvoje a s tm souvisejcho reproduknho chovn a pohybu obyvatelstva (migrace) v poslednch zhruba sto letech. Zrove souasn struktura obyvatelstva podle pohlav a vku vrazn ovlivuje budouc vvoj. Velice pehlednm grafickm znzornnm vkov struktury je vkov pyramida1/dvojit histogram. V dnen dob jsou ve spojitosti s vkovou strukturou zejmna diskutovny otzky souvisejc s procesem strnut obyvatelstva neboli demografick strnut. Jedn se o jeden z nejvznamnjch demografickch proces, kter je charakteristick mncm se zastoupenm vkovch skupin v populaci. Demografick strnut probh u obyvatelstva naprost vtiny zem svta, jednak v dsledku poklesu intenzity mrtnosti, a tm prodluovn lidskho ivota a jednak v dsledku poklesu rovn porodnosti2. Nejedn se tedy o novodob proces, pouze v souasnosti dochz k jeho zrychlen vzhledem k vraznm zmnm v demografick reprodukci. Pesto, e se neustl diskuze kolem tohoto procesu tk pedevm problm, kter sebou tento proces pin (sociln zabezpeen, zdravotn stav ve st, prva senior, nedostaten nabdka slueb, bydlen senior, narstajc podl senior ijcch bez

    1 Nzev tohoto znzornn vkov struktury vychz z tvaru tohoto grafu u historickch populac, pop. populac rozvojovch zem. U ns mla vkov struktura podobu pyramidy do potku 20. stolet. 2 Z tohoto pohledu se rozliuj dva zkladn typy demografickho strnut (ve vtin zem probhaj oba zmnn typy soubn, co strnut populace jet zrychluje):

    Demografick strnut ze zdola vkov pyramidy v dsledku poklesu rovn plodnosti/porodnosti dochz ke sniovn podlu dtsk sloky v populaci.

    Demografick strnut ze shora vkov pyramidy v dsledku poklesu mr mrtnosti a tm prodluovn lidskho ivota dochz k rstu potu/podlu osob ve vym vku.

    39

  • VYBRAN UKAZATELE DEMOGRAFICK A ZDRAVOTN STATISTIKY -----------

    partnera, osamlost atd.), je nutno strnut populace vidt jako spch lidsk spolenosti a jejho vvoje vetn rstu ivotn rovn. Demografick strnut je asto meno pomoc podl vkovch skupin z hrnu obyvatelstva, dle na zklad index, tj. pomrnch sel srovnvacch (index st, indexy zaten produktivn sloky) a pomoc prmrnho vku i vkovho medinu. Nejastji je sledovn podl t hlavnch vkovch skupin obyvatelstva v populaci, kter jsou vymezeny podle pedpokldan ekonomick aktivity vtiny osob danho vku. Jedn se tedy o dtskou (pedproduktivn) sloku populace, kter je vtinou stereotypn vymezen vky 0-14, pop. 0-19 let. Produktivn sloku obyvatelstva tvo osoby ve vku 15-64 (pop. 20-64) a vkov skupina poproduktivnch osob ve vku 65 a vce let. V tto kapitole budou tyto hlavn vkov kategorie vymezeny jako 0-14, 15-64 a 65+. Krom podlu jednotlivch vkovch skupin obyvatelstva v populaci bv sledovn vzjemn pomr tchto skupin. Poet osob ve vku 65 a vce let na 100 dt v populaci je oznaovn jako index st, poet dt ve vku 0-14 na 100 osob ve vku 15-64 nebo poet osob ve vku 65+ na 100 osob ve vku 15-64 jsou oznaovny jako indexy zvislosti3. Poet osob v ekonomicky neaktivnm vku (0-14, 65+) na 100 osob ekonomicky aktivnm je znm jako index ekonomickho zaten.

    2.1 Souasn situace a budouc vvoj v R

    Vkov pyramida znzorujc vkovou strukturu a strukturu podle rodinnho stavu na populace v roce 2005 je znan nepravideln (Graf . 1) a ztratila svj charakteristick tvar. To je dno zakonenm procesu demografick revoluce ve 30. letech minulho stolet a nstupem demografickho strnut. Zkladna vkov pyramidy se v dsledku nzk rovn plodnosti zuuje a s prodluovnm lidskho ivota se rozrst vrchol pyramidy. Tato obecn pravidelnost je pak navc ovlivnna adou nepmo s reproduknm chovnm souvisejcch udlost minulho stolet a specifickmi vkyvy v rovni plodnosti. Hlubok zezy, tzn. ni poet narozench osob, vznikly nap. v dsledku 1. svtov vlky, hospodsk krize 30. let minulho stolet, na potku a konci 60. let, ale tak ke konci minulho stolet vzhledem k prudkmu poklesu rovn plodnosti na jednu z nejnim na svt. Na druhou stranu poetnjmi generacemi jsou narozen v povlench letech a narozen bhem natalitn vlny 70. let. Graf . 2 zachycuje vkovou strukturu na populace v ped padesti lety, resp. v roce 1965 a zrove pedpokldanou strukturu v roce 2050 (po ptiletch vkovch skupinch). Z vkov pyramidy zachycujc strukturu v roce 1965 je dobe patrn zez v dsledku ni plodnosti bhem prvn svtov vlky (vk 45-49 let), kter v souasnosti nen ji tak patrn. Z vkov struktury v roce 2050 je naopak velmi zeteln roziovn vrcholu pyramidy v dsledku klesajc intenzity mrtnosti ve vech vkovch skupinch. Podle pedpokldan prognzy S budou star generace dokonce nejpoetnjmi v populaci.

    40 -----------------------SZ Praha, sted monitoringu--------------------------------------

    3 v anglick literatue je tento ukazatel oznaovn jako dependency ratio, i mn negativn psobc support ratio. K tomuto vrazu nen zatm ustlen esk ekvivalent.

  • Graf . 1 - Vkov sloen obyvatelstva podle rodinnho stavu (R, 31.12.2005)

    100 80 60 40 20 0 20 40 60 80 1000 (2005)5 (2000)

    10 (1995)15 (1990)20 (1985)25 (1980)30 (1975)35 (1970)40 (1965)45 (1960)50 (1955)55 (1950)60 (1945)65 (1940)70 (1935)75 (1930)80 (1925)85 (1920)90 (1915)95 (1910)

    100+ (-

    Vk

    / rok

    nar

    ozen

    Poet obyvatel (v tiscch)

    Svobodn enat Rozveden Ovdovl Svobodn Vdan Rozveden Ovdovl

    MUI ENY

    Zdroj dat: S

    Graf . 2 - Vkov sloen obyvatelstva, R

    500 400 300 200 100 0 100 200 300 400 500

    Poet obyvatel (v tiscch)

    v roce 1965

    mui eny

    pedpokldan v roce 2050

    500 400 300 200 100 0 100 200 300 400 500

    0-45-9

    10-1415-1920-2425-2930-3435-3940-4445-4950-5455-5960-6465-6970-7475-7980-84

    85+Vk

    Zdroj dat: S

    V esku mlo doposud strnut obyvatelstva pomrn klidn prbh, jednalo se zejmna o strnut populace zespoda, snioval se podl dt v populaci, zatmco podl osob v postproduktivnm vku se nepatrn zvyoval (ble tab. . 1). Vzhledem k vkov struktue, lze oekvat v nejblich letech vrazn strnut na populace a to pedevm

    41

  • VYBRAN UKAZATELE DEMOGRAFICK A ZDRAVOTN STATISTIKY -----------

    jak do dchodovho vku (65+) zanou vstupovat siln vlen a povalen ronky (2011-2017). Z tabulky . 1 je patrn, e v poslednch 25 letech neustle klesal podl dtsk sloky (0-14 let) v populaci v dsledku poklesu porodnosti. Podl produktivn sloky (15-64 let) zatm nepatrn narst, v roce 2005 tvoila tato skupina 71 % populace. Podle dlouhodobch prognz oekvanho vvoje vkov struktury obyvatelstva vak te