Využití ArcGIS Online Subscription při tvorbě webové ...maps.fsv.cvut.cz/diplomky/2013_DP_Sedlackova_Vyuziti_ArcGIS_Onlin… · The nal chapter describes the functionality of

�ESKÉ VYSOKÉ U�ENÍ TECHNICKÉ V PRAZEFAKULTA STAVEBNÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

PRAHA 2013 Bc. Markéta SEDLÁ�KOVÁ

�ESKÉ VYSOKÉ U�ENÍ TECHNICKÉ V PRAZEFAKULTA STAVEBNÍ

OBOR GEOINFORMATIKA

DIPLOMOVÁ PRÁCEVYU�ITÍ ARCGIS ONLINE SUBSCRIPTION P�I TVORB�

WEBOVÉ MAPOVÉ APLIKACE

Vedoucí práce: Ing. Ji°í Cajthaml, Ph.D.Katedra mapování a kartogra�e

leden 2013 Bc. Markéta SEDLÁ�KOVÁ

ZDE VLO�IT LIST ZADÁNÍ

Z d·vodu správného £íslování stránek

ABSTRAKT

Diplomová práce se zabývá tvorbou webové mapové aplikace s vyuºitím ArcGIS Online

Subscription. Nejd°íve jsou v práci uvedeny moºnosti publikace mapových sluºeb na

ArcGIS Online a práce s tímto novým softwarem spole£nosti ESRI. Dále jsou popsány

principy fungování webových aplikací. Praktická £ást práce se v¥nuje úprav¥ dat, publikaci

sluºeb a tvorb¥ samotné aplikace. Záv¥re£ná kapitola se zabývá podrobným popisem

funk£nosti aplikace.

KLÍ�OVÁ SLOVA

ArcGIS Online, ArcGIS JavaScript API, Feature service, Tiled map service, webová ma-

pová aplikace, katastr nemovitostí

ABSTRACT

The diploma thesis is focused on the creating web map application with the use of the

ArcGIS Online Subscription. The starting point introduces the possibilities to publish the

map services on ArcGIS Online and work with this new software of the ESRI company. A

subsequent step is a description of the principles of the web application's working. The

practical part of this thesis deals with the adjustment of data, publishing the services

and creating the application itself. The �nal chapter describes the functionality of the

application in detail.

KEYWORDS

ArcGIS Online, ArcGIS JavaScript API, Feature service, Tiled map service, Web map

application, Cadastre of real estates

PROHLÁ�ENÍ

Prohla²uji, ºe diplomovou práci na téma �Vyuºití ArcGIS Online Subscription p°i

tvorb¥ webové mapové aplikace� jsem vypracovala samostatn¥. Pouºitou literaturu

a podkladové materiály uvádím v seznamu zdroj·.

V Praze dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(podpis autora)

POD�KOVÁNÍ

Ráda bych zde pod¥kovala vedoucímu diplomové práce Ing. Ji°ímu Cajthamlovi, Ph.D.

za odborné vedení. Dále bych ráda pod¥kovala spole£nosti Gekon spol. s r.o. za pomoc

p°i její tvorb¥ a v poslední °ad¥ své rodin¥ za poskytnutou podporu b¥hem celého mého

studia.

Obsah

Úvod 8

1 Geogra�cké informa£ní systémy 101.1 Sdílení geogra�ckých dat prost°ednictvím

internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101.1.1 Cloud computing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2 ArcGIS Online 132.1 ArcGIS Online Subscription . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.1.1 My Organization . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142.1.2 My Content . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142.1.3 Ostatní záloºky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

3 Základní principy webové aplikace 203.1 Webový server a webový klient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

4 Data 244.1 Historie katastru nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

4.1.1 Zemské desky a urbá°e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264.1.2 Berní ruly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264.1.3 Tereziánský katastr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264.1.4 Josefský katastr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264.1.5 Stabilní katastr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274.1.6 Pozemkový katastr (PK) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284.1.7 Jednotná evidence p·dy (JEP) . . . . . . . . . . . . . . . . . 284.1.8 Evidence nemovitostí (EN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284.1.9 Katastr nemovitostí �eské republiky (KN) . . . . . . . . . . . 28

5 Tvorba aplikace 305.1 Úprava a publikace dat pouºitých v aplikaci . . . . . . . . . . . . . . 30

5.1.1 Import dat ISKN do geodatabáze . . . . . . . . . . . . . . . . 305.1.2 Úprava dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315.1.3 Vizualizace mapových vrstev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335.1.4 Publikace Feature service na ArcGIS Online . . . . . . . . . . 345.1.5 Publikace Tiled map service na ArcGIS Online . . . . . . . . . 35

5.2 Zdrojový kód aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

6 Popis aplikace 416.1 Nástroje pro pohyb map¥ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416.2 Seznam vrstev, legenda a výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

6.2.1 Seznam vrstev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 426.2.2 Legenda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436.2.3 Výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

6.3 Vyhledávání a identi�kace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446.3.1 Vyhledat parcelu dle parcelního £ísla . . . . . . . . . . . . . . 446.3.2 Vyhledat parcelu podle listu vlastnictví . . . . . . . . . . . . . 466.3.3 Vyhledat parcelu podle více zadaných kritérií . . . . . . . . . 466.3.4 Vyhledávání budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476.3.5 Identi�kace s odkazem na �ÚZK . . . . . . . . . . . . . . . . 486.3.6 Identi�kace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

6.4 Ostatní funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506.4.1 M¥°ení ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506.4.2 M¥°ení vzdáleností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 516.4.3 Mazání gra�ky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526.4.4 Tisk do PDF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Záv¥r 53

Pouºitá literatura 54

Seznam zkratek 56

Seznam Obrázk· 58

Seznam p°íloh 59

A Elektronické p°ílohy 60A.1 DVD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

�VUT Praha ÚVOD

Úvod

Tato diplomová práce byla vytvo°ena na základ¥ poºadavk· spole£nosti Gekonspol. s r.o. a Obecního ú°adu Kamenice leºícího v okrese Praha-východ. Hlavnímúkolem bylo prostudovat moºnosti nového produktu ArcGIS Online Subscriptionspole£nosti ESRI a s jeho vyuºitím vytvo°it webovou mapovou aplikaci slouºící propot°eby Obecního ú°adu Kamenice. Základním poºadavkem bylo, aby výsledná apli-kace obsahovala data katastru nemovitostí a um¥la v nich vyhledávat.

První kapitola je v¥nována teoretickému úvodu do geogra�ckých informa£níchsystém·. Jsou zde uvedeny moºnosti sdílení geogra�ckých informací v rámci in-ternetu. Dále je zde vysv¥tlena technologie Cloud computing, na které je zaloºenpouºívaný produkt ArcGIS Online Subscription.

Druhá kapitola je o ArcGIS Online a ArcGIS Online Subscription. ArcGIS OnlineSubscription je software roz²i°ující stávající funkcionalitu ArcGIS Online. Tato apli-kace, je na rozdíl od ArcGIS Online, který je moºné vyuºívat bezplatn¥, ur£ená kekomer£nímu pouºití. Poskytuje v rámci p°edplatného zabezpe£ený prostor v clouduna ukládání dat, správu uºivatel·, publikaci sluºeb, sledování jejich vyuºívaní ahlavn¥ technickou podporu.

Protoºe praktickým výstupem této diplomové práce je vytvo°ená webová ma-pová aplikace, jsou ve t°etí kapitole popsány alespo¬ základní principy fungováníwebových aplikací. V kapitole jsou vysv¥tleny pojmy HTML, HTTP, URL, WWW,webový server a webový klient. Dále jsou zde zmín¥ny pouºívané programovací tech-nologie a nej£ast¥ji vyuºívané vým¥nné datové formáty.

�tvrtá kapitola se jiº v¥nuje praktické £ásti práce a týká se dat pouºitých v apli-kaci. Obec Kamenice poskytla v rozsahu své správní p·sobnosti data katastru ne-movitostí, územní plán obce a ortofoto �R 2010. Spole£nost Gekon spol. s r.o. dalak dispozici de�ni£ní body parcel bývalého pozemkového katastru a administrativnívrstvy. V²echna tato data jsou sou£ástí vytvo°ené mapové aplikace. Sou£ástí kapi-toly je také stru£ná historie katastru nemovitostí.

Publikace sluºeb na ArcGIS Online a tvorba zdrojového kódu aplikace je v kapi-tole p¥t. Datové vrstvy zobrazené v aplikaci jsou hostované na ArcGIS Online jakosluºby typu tiled map service nebo feature service. P°i tvorb¥ aplikace byl pouºitzna£kovací jazyk HTML, kaskádové styly CSS a skriptovací jazyk JavaScript. Zdro-jový kód byl vytvo°en pomocí dostupného ArcGIS API pro jazyk JavaScript verze3.2.

V ²esté kapitole jsou podrobn¥ vysv¥tleny ve²keré funkce dostupné v aplikaci.Krom¥ základních funkcí pro práci s mapou obsahuje také funkce umoº¬ující vy-hledávání parcel a budov podle zadaných kriterií, nebo jejich identi�kaci. Parcelylze vyhledávat podle parcelního £ísla, listu vlastnictví, vým¥ry a druhu pozemku.

8

�VUT Praha ÚVOD

Budovy je moºné vyhledat podle £ísla popisného nebo eviden£ního a podle jejichtypu. Pro podrobné informace o budov¥ nebo parcele je u funkce identi�kace vytvo-°en odkaz na stránky �ÚZK - Nahlíºení do katastru nemovitostí. Dále je v aplikacidostupná funkce umoº¬ující tisk mapy do formátu PDF a funkce pro m¥°ení plocha vzdáleností.

9

�VUT Praha 1. GEOGRAFICKÉ INFORMA�NÍ SYSTÉMY

1 Geogra�cké informa£ní systémy

GIS (Geogra�cký informa£ní systém) je informa£ní systém, který vzniklspojením hardwaru a softwaru. Umoº¬uje efektivní po°izování, analýzu, ukládání,prezentaci, vizualizaci a správu prostorových dat.

GIS pracuje s geodaty (geogra�cká data) coº jsou data, která se skládajíz prostorové a popisové sloºky. Prostorová sloºka obsahuje informace o poloze, tvarua topologii daného objektu. Popisnou sloºkou se rozumí speci�cké informace (atri-butová data), které obsahují dal²í vlastnosti daného objektu.

Geodata se rozd¥luji dle po£tu dimenzí na:

• bezrozm¥rné (0D) body - Objekty tak malé, ºe není vhodné je reprezentovatlinií £i plochou.

• jednorozm¥rné (1D) úseky £ar - Reprezentují objekty, které nemají de�nova-nou ²í°ku nebo jsou tak úzké, ºe by nebylo vhodné je reprezentovat plochou.

• dvourozm¥rné (2D) polygony - reprezentují objekty s kone£ným obvodem aplochou.

• trojrozm¥rné (3D) t¥lesa - Objekty o kone£ném objemu s kone£nou plochou(polyhedrony).

1.1 Sdílení geogra�ckých dat prost°ednictvím

internetu

V sou£asné dob¥ je internet nepostradatelným nástrojem pro kaºdého z nás.S velkým rozvojem internetu a webu (WWW neboli World Wide Web) byly roz²í-°eny i moºnosti sdílení geogra�ckých dat. Jednou z variant, jak tato data sdílet, jevyuºití mapového serveru.

Mapový server je program pracující na architektu°e klient-server zpracovávajícígeodata. Spolupracuje s n¥kterým z webových server·, který mu p°edá pot°ebnéparametry (dotaz od uºivatele). Po zpracování je vrácen soubor s mapou, nebo vý-sledek dotazu.

Sou£asné trendy v²ak sm¥°ují k vyuºití GIS v cloudu, který je zaloºen na tech-nologii Cloud computing. Cloud computing lze charakterizovat jako sdílení hardwa-rových a softwarových prost°edk·, které jsou dodávány prost°ednictvím internetuna vyºádání. Zjednodu²en¥ by se dalo °íct, ºe si zákazník od poskytovatele prona-jímá pot°ebný hardware a software.

10


1.1.1 Cloud computing

V prost°edí internetu se s vyuºitím cloudu setkal z°ejm¥ kaºdý uºivatel. Jednímz p°íklad· je Uloº.to, YouTube, Google Apps nebo Google Docs. Cloud computinglze d¥lit podle implementace, nebo podle sluºby kterou poskytuje.

Implementa£ní modely:

• Privátní cloud: Cloud je provozován pouze pro uzav°enou organizaci.

• Ve°ejný cloud: Výpo£etní sluºba je p°ístupná ²iroké ve°ejnosti.

• Hybridní cloud: Kombinace privátního a ve°ejného cloudu.

Servisní modely:

• Software jako sluºba (SaaS - Software as a Service): Uºivatel vyuºíváaplika£ní funkcionalitu jako sluºbu bez orientace na její technické provedení.

• Platforma jako sluºba (PaaS - Platform as a Service): Zahrnuje p°ed-p°ipravený opera£ní systém se základním softwarem, který je p°ipravený k po-uºití.

• Infrastruktura jako sluºba (IaaS - Infrastructure as a Service): Ob-sahuje hardware p°ipravený k pouºití v£etn¥ základního softwaru.

Obrázek 1.1: Cloud computing a jeho vyuºití [2]

11


Toto °e²ení má samoz°ejm¥ své výhody i nevýhody a bylo by vhodné se o nichzmínit. Mezi hlavní výhody pouºití cloud computing pat°í:

• Redukce ceny - Uºivatel si nemusí po°izovat vlastní hardware a starat seo jeho provoz. Dále odpadají starosti o licence a zabezpe£ení. Mnoho sluºebposkytovaných v cloudu jsou zdarma, nebo pouºívají modelu �Platím jen zato, co pouºívám�. Toto °e²ení tedy m·ºe výrazn¥ sníºit náklady.

• Flexibilita - V p°ípad¥ nár·stu po£tu uºivatel· je moºné zvý²it hardwarovoukapacitu a naopak.

• Dostupnost - Sluºby poskytované prost°ednictvím cloud computing jsou do-stupné v²ude, kde je internetové p°ipojení.

• Samoobsluºnost - Poºadavky na sluºby je moºné zadávat kdykoliv a v¥t²inoujsou vy°ízeny ihned.

Jako moºné nevýhody by se daly uvést tyto p°íklady:

• Omezený obsah a funkcionalita - Poskytované sluºby jsou zaloºené napoºadavcích trhu, to znamená, ºe ne kaºdý zákazník nalezne pot°ebné °e²enísvých poºadavk· v cloudu.

• Obavy z nedostate£ného soukromí a bezpe£nosti - Protoºe se jednáo sluºby poskytované prost°ednictvím internetu, mohou se vyskytnout obavyohledn¥ dostate£ného zabezpe£ení sluºeb a soukromí.

• Závislost na internetovém p°ipojení

Cloud GIS nebo také GeoCloud poskytuje GIS funkce v cloudu. Jedná se o GISzaloºený na technologii cloud computing. Namísto vlastní správy softwaru a GIS dat,se tyto starosti p°enechají n¥komu jinému. Práv¥ na tomto principu je postavenýsoftware ArcGIS Online, kterým se tato práce bude dále zabývat.1

1V této kapitole byly pouºity zdroje [1], [2], [3], [4].

12

�VUT Praha 2. ARCGIS ONLINE

2 ArcGIS Online

ArcGIS Online je jedním z produkt· z °ady ArcGIS spole£nosti ESRI. Produktyv kategorii ArcGIS jsou ur£ené pro kompletní nasazení GIS na jakékoli úrovni. Sou-£ástí ArcGIS jsou nejen serverové a desktopové produkty, ale i °e²ení pro mobilníza°ízení a dal²í specializované nadstavby.

ArcGIS Online je software poskytovaný jako sluºba a prost°ednictvím internetuumoº¬uje tvorbu map, aplikací a jejich sdílení s ostatními uºivateli. Dále m·ºe slouºitk ukládání dat v r·zných formátech a k publikování mapových a geoprocessingovýchsluºeb. Jeho základní výhodou je snadná obsluha a moºnost zp°ístupn¥ní dat ²irokéve°ejnosti. Publikované sluºby jsou umíst¥ny v zabezpe£eném cloudu. Uºivatel mámoºnost si vybrat mezi ve°ejným sdílením dat nebo uchováním dat v soukromí svéorganizace.

ArcGIS Online je v p°ípad¥ nekomer£ního vyuºití k dispozici zdarma. Spole£nostESRI nov¥ nabízí ArcGIS Online Subscription pro komer£ní vyuºití. Tento produktmá roz²í°enou funkcionalitu a nabízí zabezpe£ený prostor v cloudu. Tato práce sedále bude zabývat práv¥ tímto produktem.

Obrázek 2.1: Vyuºití ArcGIS Online (upraveno podle zdroje [7])

13


2.1 ArcGIS Online Subscription

Jak bylo jiº uvedeno vý²e, ArcGIS Online Subscription je ur£en pro komer£nípouºití. Protoºe se jedná o nový produkt, který je stále je²t¥ ve vývoji, je t°eba po-dotknout, ºe funk£nost se pr·b¥ºn¥ m¥ní. Je moºné, ºe n¥které informace uvedenéníºe, se £asem mohou rozcházet se skute£ným stavem.

ArcGIS Online Subscription nabízí oproti osobnímu ú£tu na ArcGIS Online,který je moºné vyuºívat bezplatn¥, v¥t²í prostor pro ukládání dat, úpravu domov-ské stránky, moºnost sledování vyuºívání sluºeb, správu uºivatel·, jejich rolí a hlavn¥technickou podporu.

Po po°ízení tohoto produktu získá uºivatel ur£itý po£et kredit·, které jsou v pod-stat¥ m¥nou ArcGIS Online. Tyto kredity se spot°ebovávají p°i publikování slu-ºeb a jejich vyuºívání. Na této stránce http://www.esri.com/software/arcgis/

arcgisonline/credits/estimator je moºné orienta£n¥ zjistit po£et kredit·, kterébude organizace pot°ebovat.

Jednou z nejv¥t²ích výhod tohoto softwaru je, ºe uºivatel nemusí nic instalo-vat. ArcGIS Online je dostupný na internetové stránce: https://www.arcgis.com/home/ a je pouze pot°eba mít vytvo°ený uºivatelský ú£et.

2.1.1 My Organization

Po p°ihlá²ení do ArcGIS Online se zobrazí úvodní webová stránka My Organi-zation. Obsahuje informace o organizaci, jejích £lenech a rychlé odkazy pro hledáníobsahu a skupin. V²ichni £lenové organizace si mohou tuto stránku zobrazit.

Kaºdému £lenu m·ºe být v rámci organizace p°i°azena jedna z následujících rolí.Role User umoº¬uje uºivateli p°idávat nové poloºky do vlastního obsahu, tvorbuwebových map, sdílení obsahu a ú£ast ve skupinách. Publisher vlastní navíc právak publikování hostovaných mapových sluºeb typu feature service, nebo tiled mapservice (podrobn¥j²í vysv¥tlení v kapitole 2.1.2). Poslední variantou je role Admi-nistrator, který má v²echna p°edchozí oprávn¥ní a navíc má práva k °ízení orga-nizace a správ¥ uºivatel·. Organizace musí mít nejmén¥ jednoho administrátora.Nejsou stanoveny ºádné limity pro po£et jednotlivých rolí.

2.1.2 My Content

�lenové organizace si mohou sv·j obsah, který si nahráli na ArcGIS Online, pro-hlédnout pod záloºkou MY CONTENT. Poloºkám v seznamu lze nastavit r·znésdílení nap°. pouze v rámci organizace, skupin £i umoºnit p°istup v²em uºivatel·mna ArcGIS Online. Dal²í moºností je obsah nesdílet, a poté k n¥mu má p°ístuppouze uºivatel, který ho vytvo°il. Mezi sdílené poloºky pat°í mapy, data, aplikace a

14

http://www.esri.com/software/arcgis/arcgisonline/credits/estimator

http://www.esri.com/software/arcgis/arcgisonline/credits/estimator

https://www.arcgis.com/home/



nástroje. Typy geogra�ckých poloºek, jeº lze p°idat do vlastního obsahu, jsou uve-deny níºe.

Obrázek 2.2: My Content

MapyS pouºitím online mapového prohlíºe£e ArcGIS.com Viewer lze vytvá°et a uklá-

dat webové mapy. Webové mapy jsou interaktivní prezentace dat obsahující nap°.podkladové mapy, datové vrstvy, atributové informace a naviga£ní nástroje. Taktovytvo°ené mapy lze otev°ít ve standardních webových prohlíºe£ích, mobilních za°í-zeních nebo desktopových mapových prohlíºe£ích.

Geogra�cké poloºky mohou být statické nebo dynamické. Dynamické poloºkylze zobrazovat ve webovém prohlíºe£i na rozdíl od statických poloºek. Upravenoustatickou poloºku je pot°eba znovu nahrát na ArcGIS Online. V seznamu níºe jsoudynamické poloºky reprezentovány barevnou ikonou a statické ²edou ikonou.

Podporované typy map:

• Web map• CityEngine Web Scene (.3ws)• Map package (.mpk)• ArcMap document (.mxd, .msd)

15


• ArcGlobe document (.3dd)• ArcScene document (.sxd)• ArcReader document (.pmf)• ArcGIS Explorer document (.nmf)• Tile package (.tpk)

Datové vrstvyDatové vrstvy jsou speci�cká sbírka geogra�ckých informací, pouºívaných v in-

ternetových mapách a aplikacích. Pokud jsou vrstvy hostované na GIS serveru, jemoºné sdílet tyto sluºby na ArcGIS Online formou odkazu nebo je extern¥ p°idat dowebové mapy £i aplikace. Existují dva typy vrstev a to Feature layers (vektorovévrstvy) nebo Map layers (mapové vrstvy).

Feature layers jsou sbírkou geogra�ckých prvk·, kde má kaºdý prvek svojeumíst¥ní, symboliku, vlastnosti a informace v atributové tabulce (tabulka popis-ných informací k daným prvk·m). Tento typ vektorové vrstvy umoº¬uje uºivatelidotazovat se na prvky, editovat je, mazat nebo kopírovat.

Podporované typy Feature layers:

•Feature service (z ArcGIS serveru nebo hostovanou na ArcGISOnline Subscription)

• KML (.kml and .kmz)

Map layers p°edstavují prostorové informace formou mapy. Mapová vrstvam·ºe obsahovat nap°. popisky, symbolizované mapové vrstvy, rastry, m¥°ítko atd.Mapové vrstvy jsou bu¤ dynamické nebo statické.

Dynamická mapová vrstva se nov¥ vykresluje p°i kaºdé zm¥n¥ zobrazení. NaArcGIS Online lze zatím publikovat pouze statickou mapovou sluºbu, která má ob-raz mapy (mapová cache), p°edem p°ipravený dle zadaných kritérií a uloºený nadisku.

Podporované typy Map layers:

•Map service ( dynamickou nebo statickou sluºbu z ArcGIS serverunebo statickou hostovanou na ArcGIS Online Subscription)

• Image service

• WMS• Layer �le (.lyr)• ArcGIS Explorer layer (.nmc)

16


Feature service a tiled map service lze publikovat na ArcGIS Online také pro-st°ednictvím ArcGIS Desktop 10.1 za vyuºití funkce Share As Service . Ve star²íchverzích tato funkce není k dispozici.

SouboryDatové soubory jsou speci�ckou sbírkou geogra�ckých informací, které mohou

být uloºeny, spravovány a sdíleny prost°ednictvím ArcGIS Online. N¥které typysoubor· jsou povoleny pro importování vrstev do webové mapy.

Podporované typy soubor·:

• Delimited text �le (.csv and .txt)• Shape�le (.zip)• Service de�nition (.sd)• Layer package (.lpk)• ArcGIS Windows Mobile package (.wmpk)• Map template (.zip)• Desktop application template (.zip)• ArcGIS Explorer application con�guration (.ncgf)• Code sample (.zip)• Work�ow package (.wpk)

AplikaceAplikace jsou kombinací map, dat a nástroj·. Webová aplikace m·ºe být jedno-

du²e vytvo°ena pouºitím n¥které z ²ablon, dostupných prost°ednictvím mapovéhoprohlíºe£e ArcGIS.com Viewer. Pro tvorbu vlastních aplikací jsou dostupné ArcGISWeb API (Application Programming Interface) pro JavaScript, Silverlight nebo Flex.V p°ípad¥ mobilních aplikací je to ArcGIS Runtime SDK pro iOS, Android a Win-dows Phone.

Podporované typy aplikací:

• Web application• Mobile application

• ArcGIS Desktop add-in (.esriaddin)• ArcGIS Explorer add-in (.eaz)

17


NástrojeNástroje roz²i°ují funkce v aplikaci nebo map¥ jako nap°íklad m¥°ení ploch a

vzdáleností nebo hledání místa podle zadané adresy.

Podporované typy nástroj·:

• ArcGIS Server geocode service• ArcGIS Server network analysis service• ArcGIS Server geoprocessing service• Geoprocessing Sample (.zip)• ArcGIS Server geodata service• ArcGIS geometry service• Locator package (.gcpk)• Geoprocessing package (.gpk)

(Ve²keré vý²e uvedené typy poloºek byly p°evzaty ze zdroje [7])

Protokoly pro zp°ístupn¥ní webových sluºebSluºby hostované na ArcGIS Online podporují rozhraní REST a n¥které jako

nap°. Basemaps podporují i rozhraní SOAP. Sluºby, které si uºivatel publikuje sámna ArcGIS Online podporují pouze REST rozhraní.

REST (Representational State Transfer) je architektura rozhraní, kterou navrh-nul v roce 2000 Roy Fielding, spoluautor protokolu HTTP (viz kapitola 3). Jedná seo rozhraní, jeº umoº¬uje snadný p°ístup ke zdroj·m. Vyuºívá £ty° základních metodpro p°ístup ke zdroj·m (Create, Read, Update a Delete).

2.1.3 Ostatní záloºky

Pro úplnost by bylo vhodné zde zmínit je²t¥ zbývající záloºky, které se na ArcGISOnline nacházejí a to: HOME, GALLERY, MAP a GROUPS. Dále je zde polepro vyhledávání map, skupin, aplikací a nástroj·.

Pod záloºkou HOME m·ºe administrátor vytvo°it domovskou stránku své or-ganizace. Na této stránce m·ºe být logo organizace, její popis a dále se zde m·ºezobrazovat galerie map, mapových sluºeb a aplikací vybrané skupiny. Tato stránkaslouºí k prezentaci map a aplikaci dané organizace.

ZáloºkaGALLERY obsahuje galerii poloºek p°idaných £leny organizace, ke kte-rým má daný uºivatel p°ístupová práva. V galerii je moºné vyhledávat podle typudané poloºky. Lze vyhledávat mapy, webové nebo mobilní aplikace.

Kliknutím na záloºku MAP, se otev°e mapový prohlíºe£ ArcGIS.com Viewer.V této jednoduché mapové prohlíºe£ce je moºné vytvá°et vlastní webové mapy. Uºi-

18


vatel má moºnost svou webovou mapu vytvo°it na základ¥ r·zných podkladovýchmap, p°idat si vlastní data, vytvo°it si editovatelnou vrstvu nebo p°ipojit externímapovou sluºbu. Pokud je mapa uloºená, je moºné ji sdílet, nebo z ní vytvo°itjednoduchou webovou aplikaci pouºitím jedné z dostupných ²ablon. Ovládání tétoprohlíºe£ky je velice intuitivní a pro rychlé vytvo°ení jednoduché mapy, kterou chceuºivatel sdílet, je ideálním nástrojem.

Po otev°ení záloºky GROUPS se zobrazí seznam v²ech skupin, ve kterých jedaný uºivatel £lenem. Po otev°ení skupiny je moºné si prohlíºet její obsah. Dálem·ºe uºivatel skupinu sdílet formou odkazu nebo vytvo°it galerii s obsahem vy-brané skupiny. 1

1V této kapitole byly pouºity zdroje [2], [5], [6], [7].

19

�VUT Praha 3. ZÁKLADNÍ PRINCIPY WEBOVÉ APLIKACE

3 Základní principy webové aplikace

Vzhledem k tomu, ºe tato diplomová práce se zabývá tvorbou webové mapovéaplikace, je vhodné zde uvést alespo¬ základní principy jejího fungování.

Základní webová aplikace funguje na principu klient - server. Pojmem server jemy²len webový server a pod pojmem klient se rozumí webový prohlíºe£. Základníprincip komunikace je následující:

• Zadáním URL adresy do webového prohlíºe£e za²le klient poºadavek webo-vému serveru.

• Webový server obdrºí poºadavek a lokalizuje p°íslu²ný dokument, nebo skript.Jako odpov¥¤ za²le klientovi p°íslu²ný dokument, nebo výsledek skriptu ob-vykle ve formátu HTML.

• Webový prohlíºe£ p°ijme odpov¥¤, zpracuje ji a zobrazí uºivateli.

World Wide Web (WWW zkrácen¥ také web)

World Wide Web je celosv¥tová sí´ vzájemn¥ propojených hypertextových doku-ment·. Jedná se o aplikaci v rámci internetu. Web se skládá ze t°í základních pilí°·a to z URL, HTTP a HTML. Tyto technologie nyní pat°í mezi mezinárodní stan-dardy a jejich speci�kace jsou spravovány a udrºovány mezinárodním konsorciemW3C (World Wide Web Consortium).

HTTP (Hypertext Transfer Protocol)

P°i p°enosu informací je zapot°ebí mít stanovený stejný protokol pro komuni-kaci. HTTP je internetový protokol, ur£ený pro vým¥nu hypertextových dokument·ve formátu HTML. De�nuje osm typ· metod, jeº se mají provést nad uvedeným ob-jektem: GET, POST, HEAD, PUT, DELETE, TRACE, OPTIONS a CONNECT.Nejpouºívan¥j²í metody jsou GET a POST.

Ob¥ tyto metody se pouºívají p°i zasílání poºadavk· na server. Pouºívají senap°íklad p°i odeslání formulá°ových dat. Data lze odesílat i metodou GET, ale me-toda POST se pouºívá, pokud není vhodné, aby p°ená²ená data byla sou£ástí URLadresy nebo pokud jsou p°ená²ená data p°íli² velká.

Samotný HTTP protokol neumoº¬uje ²ifrování ani zabezpe£ený p°enos dat. Protyto ú£ely slouºí nadstavba protokolu HTTP a tou je HTTPS (Hypertext TransferProtocol Secure). Tato nadstavba umoº¬uje zabezpe£it spojení mezi webovým pro-hlíºe£em a webovým serverem. P°ená²ená data jsou ²ifrována pomocí protokolu SSL

20


(Secure Sockets Layer) nebo TLS (Transport Layer Security), který je následovníkprotokolu SSL.

URL (Unique Resource Locator)

URL znamená jednozna£ný zp·sob ur£ení zdroje. Tímto zp·sobem lze jedno-zna£n¥ zapsat umíst¥ní souboru na internetu nebo intranetu. URL se také jinak°íká webová adresa. Bez webové adresy není webový klient schopen nalézt p°íslu²nýwebový server.

HTML (HyperText Markup Language)

HTML je zna£kovací jazyk vyuºívaný p°í tvorb¥ webových stránek. K vytvá-°ení a formátování dokument· pro webové stránky pouºívá tento jazyk de�novanézna£ky (tzv. tagy). K úprav¥ vzhledu a rozloºení stránky se pouºívají kaskádovéstyly CSS (Cascading Style Sheets). Kaskádové styly mohou být p°ímo obsaºenyv dokumentu HTML nebo mohou být uloºeny v samostatném souboru a HTMLdokument bude obsahovat pouze externí odkaz.

3.1 Webový server a webový klient

Webový server

Webový server je program, zpracovávající poºadavky zadané klientem. Servers klientem spolu p°i p°enosu webových stránek komunikují pomocí protokolu HTTP.Nej£ast¥ji vyuºívaný nekomer£ní webový server je Apache. Mezi komer£ní produktypat°í nap°íklad IIS od spole£nosti Microsoft a Sun Java System Web Server odOracle.

Webový klient

Webovým klientem se rozumí program nebo aplikace, zpracovávající data ze ser-veru. Nej£ast¥ji se pod pojmem webový klient rozumí webový prohlíºe£. Webovýprohlíºe£ je program slouºící k prohlíºení Webu. Program umoº¬uje komunikacis HTTP serverem a zpracovává p°ijatá data, která uºivateli zobrazí jako webovoustránku. Mezi nejznám¥j²í webové prohlíºe£e pat°í Mozilla Firefox, Internet Explo-rer, Opera a Google Chrome.

21


Programovací technologie

Pro tvorbu interaktivní webové aplikace je zapot°ebí vyuºít ur£ité programovacítechnologie. Programovací technologie se d¥lí podle toho, kde je daný kód zpraco-váván a to na klientské (client-side), nebo na serverové (server-side).

P°i pouºití klientských technologií je daný kód vykonáván aº p°i na£ítání a pro-hlíºení stránky. V sou£asné dob¥ t¥mto technologiím dominuje jazyk JavaScript. Dal-²ími p°íklady programovacích technologií je nap°. AJAX (Asynchronous JavaScriptand XML), Adobe Flex a Microsoft Silverlight.

P°i pouºití programovací technologie na stran¥ serveru koncový uºivatel nep°i-chází s programem v·bec do styku. P°íslu²ný kód se zpracuje na serveru a klientdostane jiº hotový výsledek. Mezi tyto technologie se °adí nap°. PHP, Python, JSP,JSF a ASP.NET.

Vým¥nné datové formáty

Moderní webové technologie preferují jiné formáty pro vým¥nu dat mezi apli-kacemi a jiné pro jejich prezentaci. Zde jsou uvedeny ty nejpouºívan¥j²í:

• XML (Extensible Markup Language) je zna£kovací jazyk, umoº¬ující de-�nici vlastních tag· a atribut·. Tento jazyk je podobný jazyku HTML. Názvytag· a atribut· jsou zvoleny tak, aby bylo snadno pochopitelné, co p°edsta-vují. Protoºe XML nepouºívá p°edde�nované tagy, je tedy vhodné si p°edemde�novat vlastní zna£ky, které se budou pouºívat, aby bylo snadn¥j²í kont-rolovat správnost dokumentu. K tomuto ú£elu se pouºívá DTD (DocumentType De�nition). Pokud je takovýto dokument vytvo°en, je moºné automa-ticky kontrolovat správnost dokumentu.

Zde je ukázka zápisu dat v jazyce XML:<?xml version="1.0" encoding="UTF -8" ?>

<zbozi>

<produkt >

<nazev>kosile </nazev >

<cena>550</cena>

</produkt >

<produkt >

<nazev>svetr</nazev >

<cena>700</cena>

</produkt >

</zbozi>

• JSON (JavaScript Object Notation) je oproti XML odleh£ený formátpro vým¥nu dat. Vstupem m·ºe být libovolná datová struktura a výstupem je

22


vºdy °et¥zec. Je zaloºen na syntaxi programovacího jazyka JavaScript. Datazapsaná v jazyce JSON lze p°evést tém¥° do libovolného programovacího ja-zyka. Zápis dat v JSON je vºdy men²ího rozsahu neº v XML.

Ukázka stejného zápisu dat jako v p°edchozí ukázce pomocí JSON:

{"zbozi": [

{"nazev":"kosile","cena":550} ,

{"nazev":"svetr","cena":700}

]

}

Dal²ími formáty pro vým¥nu dat jsou nap°. AMF (Action Message Format) neboYAML (Ain't Markup Language). AMF se pouºívá pro vým¥nu dat mezi AdobeFlex/Flash aplikacemi a webovým serverem. YAML je formát ur£ený pro vým¥nutextových soubor·. 1

Obrázek 3.1: Komunikace Klient-server

1V této kapitole byly pouºity zdroje [2], [8], [9].

23

�VUT Praha 4. DATA

4 Data

Mapová aplikace, jejíº tvorbou se tato diplomová práce zabývá, je ur£ena propot°eby Obecního ú°adu Kamenice v okrese Praha-východ. Ve²kerá pouºitá datajsou tedy v rozsahu správní p·sobnosti této obce. Data ISKN (Informa£ní systémkatastru nemovitostí) poskytla obec Kamenice ve vým¥nném formátu NVF (Novývým¥nný formát) a jsou platná k 1.11.2012. Dále byl poskytnut územní plán obce aortofoto �R 2010 (�ÚZK) ve formátu TIFF. De�ni£ní body parcel bývalého pozem-kového katastru ve formátu Shape�le dala k dispozici spole£nost Gekon spol. s r.o.spole£n¥ s administrativními vrstvami.

Obec Kamenice se skládá ze t°í KÚ (Katastrálních území) a to z Ládví, T¥ptínaa �ti°ína. Na v²ech t¥chto KÚ je stále platná analogová mapa a jsou zde vedeny par-cely ve ZE (Zjednodu²ené evidence). Z tohoto d·vodu je vhodné zde uvést alespo¬stru£nou historii katastru nemovitostí a n¥které základní pojmy.

Základní pojmy:

Obec�Základní územní samosprávné spole£enství ob£an·. Tvo°í územní celek, který

je vymezen hranicí území obce. Kaºdá £ást území �eské republiky je sou£ástí územín¥které obce, nestanoví-li zvlá²tní zákon jinak. Obec má jedno nebo více katastrál-ních území.�

Katastrální území�Technická jednotka, kterou tvo°í místopisn¥ uzav°ený a v katastru nemovitostí

spole£n¥ evidovaný soubor nemovitostí a která je sou£asn¥ eviden£ní jednotkou pro£íslování parcel. Obvod katastrálního území je zpravidla totoºný s územním obvo-dem obce. Jedna obec v²ak m·ºe obsahovat dv¥ i více katastrálních území.�

Katastr nemovitostí �R�Soubor údaj· o nemovitostech v �eské republice zahrnující jejich soupis a popis

a jejich geometrické a polohové ur£ení, zdroj informací, které slouºí k ochran¥ právk nemovitostem, pro da¬ové a poplatkové ú£ely, k ochran¥ ºivotního prost°edí, ze-m¥d¥lského a lesního p·dního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, prorozvoj území, k oce¬ování nemovitostí, pro ú£ely v¥decké, hospodá°ské a statistickéa pro tvorbu dal²ích informa£ních systém·. Sou£ástí katastru je evidence vlastnic-kých a jiných v¥cných práv k nemovitostem.�

24


Parcela, pozemková parcela, stavební parcela�Pozemek, který je geometricky a polohov¥ ur£en, zobrazen v katastrální map¥

a ozna£en parcelním £íslem. Pozemková parcela je parcela, která není evidovánav druhu pozemku �zastav¥né plochy a nádvo°í� (resp. která je evidována v n¥kte-rém druhu pozemku v rámci zem¥d¥lské p·dy nebo druhu pozemku �vodní plocha�nebo �ostatní plocha�). Stavební parcela je pozemek evidovaný v druhu pozemku�zastav¥né plochy a nádvo°í� .�

Budova�Nadzemní stavba, která je prostorov¥ soust°ed¥na a navenek uzav°ena obvodo-

vými st¥nami a st°e²ní konstrukcí.�

List vlastnictví�Sou£ást souboru popisných informací katastru nemovitostí. Obsahuje jméno,

p°ípadn¥ název vlastníka (spoluvlastník·) nebo jiného oprávn¥ného, identi�kátor(rodné £íslo fyzické osoby nebo identi�ka£ní £íslo právnické osoby nebo organiza£nísloºky státu, která je ú£etní jednotkou), seznam nemovitostí, které vlastník (spolu-vlastníci) v katastrálním území vlastní nebo ke kterým má jiný oprávn¥ný stejnýprávní vztah (nap°. p°íslu²nost hospoda°it s majetkem státu, právo hospoda°it s ma-jetkem státu, správa majetku obce) s uvedením údaj· u t¥chto nemovitostí evidova-ných, údaje o právních vztazích k nemovitostem a dal²í údaje stanovené zákonem.V jednodu²²í podob¥ byl list vlastnictví sou£ástí operátu evidence nemovitostí.�(Ve²keré vý²e uvedené termíny byly p°evzaty ze zdroje [10].)

Zjednodu²ená evidence parcelParcely vedené ve ZE jsou zem¥d¥lské a lesní pozemky, u nichº neexistují v te-

rénu hranice a jsou slou£eny do v¥t²ích p·dních celk·. U t¥chto parcel jsou evidoványpouze informace o typu bývalé evidence (pozemkový katastr, evidence nemovitostí,gra�cký operát p°íd¥lový nebo scelovací), parcelní £íslo podle d°ív¥j²í evidence, vý-m¥ra a £íslo listu vlastnictví. Takto vedené parcely nejsou sou£ástí katastrální mapy.

De�ni£ní bodJe bod, umíst¥n uvnit° parcely nebo budovy v sou°adnicích S-JTSK. Díky to-

muto bodu je moºné zmín¥né objekty identi�kovat.

Sou°adnicový systém Jednotné trigonometrické sít¥ katastrální (S-JTSK)�Závazný geodetický referen£ní systém na celém území státu, de�novaný Besse-

lovým elipsoidem, K°ovákovým konformním kuºelovým zobrazením v obecné polozea souborem sou°adnic bod· z vyrovnání trigonometrických sítí.� [10]

25


4.1 Historie katastru nemovitostí

4.1.1 Zemské desky a urbá°e

Zemské desky slouºily p·vodn¥ k zápisu soudních spor· u zemského soudu. Zem-ský soud rozhodoval majetkové spory nejen u ²lechty, ale i u královských m¥st a cír-kevních institucí. První historický zápis v zemských deskách se datuje k roku 1278.Podle £eského vzoru byly zemské desky ve 14. století zavedeny i na Morav¥ a potéve Slezsku. Od konce 13. století se do zemských desek za£aly krom¥ soudních spor·zaznamenávat i první vklady privilegií a majetkových práv. Pozemky ²lechty nebylyaº do roku 1706 podrobeny ºádné dani.

Urbá°e slouºily p°ed rokem 1650 k zápisu drºebností a povinností poddaných.Do t¥chto knih si je nechávala zapisovat vrchnost.

4.1.2 Berní ruly

V roce 1654 vzniká první berní rula neboli první rustikální katastr. Tato evidenceslouºila k celkové p°ehlídce pozemk· a byly zde evidovány jen pozemky poddanýcha ostatních oby£ejných poplatník·. Pozemky se rozli²ovaly pouze na obd¥lávané aneobd¥lávané. Takto vedená p·da byla nadále nesvobodná a podléhala da¬ovýmodvod·m. Up°esn¥ním a úpravou první berní ruly roku 1684 vznikl druhý rustikálníkatastr. Roku 1706 byl zaloºen dodatek o zdan¥ní p·dy v majetku ²lechty a vznikldominikální katastr. V roce 1748 byla zaloºena t°etí berní rula, která p°inesla zm¥nuv p°ístupnosti jejího obsahu, a operát p°estal být státním tajemstvím. Na základ¥panského vyrovnání byl up°esn¥n dominikální katastr roku 1756 a vznikla £tvrtáberní rula.

4.1.3 Tereziánský katastr

Tereziánský katastr byl prvním katastrem v £eských zemích, který obsahovalevidenci ve²keré p·dy (dominikální i rustikální). Katastr dominikální s katastremrustikálním z roku 1756 vytvo°ily úplný katastr tereziánský. Tento katastr neob-sahoval ºádné mapy a jeho obsahem byl pouze seznam pozemk·. Podle vedenýchúdaj· se platila da¬ z hrubého výnosu. U rustikálního majetku to £inilo 33% au dominikálního pouze 25%.

4.1.4 Josefský katastr

Roku 1785 byl patentem císa°e Josefa II. zaloºen josefský katastr, který p°ineslzna£ný pokrok v evidenci pozemk·. Jednalo se o první katastr zaloºený na výsled-

26


cích skute£ného, ale pouze hrubého m¥°ení v terénu. Obsahem m¥°ení a zobrazeníbyly pouze úrodné pozemky dominikální i rustikální. U t¥chto pozemk· byla ur£enavým¥ra a jejich hrubý výnos podle úrodnosti. Dále byl vytvo°en seznam obytnýcha hospodá°ských budov bez jejich zam¥°ení. Vzhledem k tomu, ºe tento katastrnerozli²oval jiº p·du poddaných a ²lechty, bylo zji²t¥no, ºe zdan¥ní podléhá o 60%více zem¥d¥lských pozemk·, neº tomu bylo doposud. Z tohoto d·vodu byl roku 1792po smrti Josefa II. tento katastr pod nátlakem ²lechty £áste£n¥ zru²en. Po tomtozásahu vznikl tereziánsko-josefský katastr, který si ponechal chyby tereziánskéhokatastru a nevyuºil výhod josefského katastru.

4.1.5 Stabilní katastr

Dosavadní evidence pozemk· stále nevyhovovaly státním pot°ebám. Roku 1817bylo císa°ským patentem Franti²ka I. rozhodnuto, aby pozemková da¬ byla vym¥°enadle plochy a £istého výnosu pozemk·. Základem bylo geodetické vym¥°ení a soupisve²keré p·dy. Stabilní katastr byl tedy zaloºen na v¥deckých základech velkom¥°ít-kového mapového díla. Podrobné m¥°ení bylo provád¥no metodou m¥°ického stolu.V �echách prob¥hlo katastrální m¥°ení v letech 1826-1830 a v letech 1837-1843. NaMorav¥ a ve Slezsku bylo b¥hem let 1824-1836 vyhotoveno 17 181 mapových list·.Ve²keré pozemky byly vyzna£eny svou gra�ckou polohou, tvarem a velikostí a ozna-£eny parcelním £íslem. Výsledky z toho m¥°ení jsou pouºívány dodnes. Mapy bylyvyhotoveny zpravidla v m¥°ítku 1 : 2 880.

S velkým rozvojem pr·myslu docházelo k velkému nár·stu zm¥n. Obsah katastruse za£al rozcházet s realitou. Zákonem £. 88/1869 �.z. o revizi katastru dan¥ pozem-kové, byla na°ízena reambulace katastru a jeho pravidelné revize. Odborné pracovnísíly nesta£ily na tuto obnovu, a proto byli najímáni i nezku²ení pracovníci. Tatoodborná nezku²enost a sp¥ch zp·sobily £áste£né znehodnocení m¥°ického operátu.Práce probíhaly v letech 1869-1881.

Roku 1874 byl p°ijat nový zákon £. 92/1874 �.z. �O zaloºení nových knih pozem-kových pro Království £eské a o jejich vnit°ním za°ízení� . Bylo stanoveno, ºe v no-vých pozemkových knihách mají být zaneseny ve²keré nemovitosti i práva a povin-nosti s nimi spojené. Zákonem bylo stanoveno, ºe pozemkové knihy budou ve°ejné.Práva zapisovaná do pozemkových knih se nabývala vkladem - intabulací. Roku1883 bylo zákonem £. 83/1883 �.z. na°ízeno vzájemné p°edávání informací mezi po-zemkovými knihami a stabilním katastrem. Do té doby fungovaly pozemkové knihya katastr odd¥len¥.

V roce 1883 bylo zákonem na°ízeno evidovat ve²keré zm¥ny v evidenci katastru.Tyto zm¥ny byly zaznamenávány v ohla²ovacím listu.

27


4.1.6 Pozemkový katastr (PK)

Roku 1928 nabyl ú£innosti zákon £. 177/27 Sb. z. a n. o pozemkovém katastrua jeho vedení. Pozemkový katastr pro²el zásadními zm¥nami. Krom¥ p·vodníhoda¬ového poslání za£al pozemkový katastr plnit i funkci v²eobecn¥ hospodá°skoua technickou. Tento zákon p°evzal ustanovení o nutnosti souladu katastrálních údaj·se skute£ným právním vztahem, ohla²ovací povinnost a periodickou revizi katastruz p°edchozího eviden£ního katastru. Nov¥ vyhotovené katastrální mapy byly zpra-vidla v m¥°ítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000. Ve°ejn¥ p°ístupná byla pouze m¥°ická apísemná £ást operátu. Pozemkový katastr fungoval s pozemkovou knihou do konceroku 1950 a po roce 1956 se p°estal úpln¥ udrºovat. Katastrální zákon z roku 1928byl de�nitivn¥ zru²en zákonem £. 46/1971 Sb. o geodézii a kartogra�i.

4.1.7 Jednotná evidence p·dy (JEP)

Jednotná evidence p·dy vznikla v roce 1956. Tato evidence slouºila oproti po-zemkovému katastru pouze k evidenci uºívacích vztah· k pozemk·m bez ohleduna vlastnické vztahy. M¥°ení bylo zjednodu²eno a omezeno. Takto vzniklé mapy sestaly jedním z podklad· p°i vyhotovování map v následující Evidenci nemovitostí.Vytvo°ené chyby se nacházejí i v sou£asných mapách katastru nemovitostí.

4.1.8 Evidence nemovitostí (EN)

Dne 1.4.1964 nabyl ú£innosti nový zákon £. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí.Evidence nemovitostí vycházela z jednotné evidence p·dy a m¥la být dopln¥na o evi-denci nov¥ zavedených právních uºívacích vztah· a vlastnictví. Systematickým ²e-t°ením v obcích byly dopl¬ovány chyb¥jící údaje o vlastnictví za období od roku1951. Tyto práce se nazývaly komplexní zakládání evidence nemovitostí a probíhalyv letech 1967-1988. M¥°ický operát evidence nemovitostí vycházel z p°edchozíchostrovních map bývalého pozemkového katastru. Jedním z p°ínos· EN byl návratk ú£elové tvorb¥ velkom¥°ítkových map (THM, ZMVM). (Ve²kerá uvedená data jsou£erpána ze zdroje [11].)

4.1.9 Katastr nemovitostí �eské republiky (KN)

1. ledna 1993 byla dosavadní právní úprava, kterou se °ídila evidence nemovitostínahrazena zcela novou právní úpravou (zákon £. 264/1992 Sb., kterým se m¥ní ob-£anský zákoník a n¥které dal²í zákony, zákon £. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnickýcha jiných v¥cných práv k nemovitostem, zákon £. 344/1992 Sb., o katastru nemovi-tostí �eské republiky (katastrální zákon) a zákon £. 359/1992 Sb., o zem¥m¥°ických

28


a katastrálních orgánech). Novou právní úpravou byl z°ízen katastr nemovitostí �R.Katastrální operát tvo°í soubor geodetických informací (SGI), soubor popisných in-formací (SPI), souhrnné p°ehledy o p·dním fondu, dokumentace výsledk· ²et°ení am¥°ení a sbírka listin. SGI obsahuje katastrální mapu a obsahuje body podrobnéhopolohového bodového pole, polohopis a popis. SPI obsahuje údaje o katastrálnímúzemí, parcelách, stavbách, vlastnících a jiných oprávn¥ných a právních vztazích.Katastr nemovitostí ze za£átku zcela p°evzal operát p°edchozí evidence nemovi-tostí. Její obsahovou neúplnost bylo t°eba p°eklenout zaloºením zjednodu²ené evi-dence pozemk·. Tyto pozemky nejsou zobrazeny v platných katastrálních mapách,a proto se stále pouºívá jejich zobrazení v mapách bývalého pozemkového katastrunebo navazujících operátech p°íd¥lového a scelovacího °ízení. V letech 1994-1998byla provedena digitalizace SPI a v roce 1998 byla zahájena digitalizace SGI. V le-tech 1997-1998 byl katastr nemovitostí dopln¥n údaji o vztahu bonitovaných p·dn¥ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám. Od roku 2001 je v provozu informa£-ním systému katastru nemovitostí (ISKN). Tento systém umoº¬uje dálkový p°ístupk informacím KN. (Data £erpána ze zdroje [12].)1

1V této kapitole byly pouºity zdroje [10], [11], [12].

29

�VUT Praha 5. TVORBA APLIKACE

5 Tvorba aplikace

Jak jiº bylo zmín¥no v kapitole 4, aplikace byla navrºena a vytvo°ena pro pot°ebyObecního ú°adu Kamenice. Jedním ze základních poºadavk· bylo, aby vytvo°enýprodukt um¥l zobrazovat a vyhledávat v datech KN a aby jeho obsluha byla conejjednodu²²í.

Ve²keré datové vrstvy zobrazované v aplikaci jsou hostované na ArcGIS Onlinebu¤ jako feature service, nebo jako tiled map service (podrobn¥j²í vysv¥tlení v ka-pitole 2.1.2). Webová aplikace byla vytvo°ena na základ¥ dostupného ArcGIS APIpro skriptovací jazyk JavaScript verze 3.2.

5.1 Úprava a publikace dat pouºitých v aplikaci

5.1.1 Import dat ISKN do geodatabáze

Pro import dat z vým¥nného formátu ISKN do geodatabáze byl pouºit softwareISKN Studio pro ArcGIS 10 spole£nosti ARCDATA (viz Obrázek 5.1). Tento pro-dukt je voln¥ dostupný uºivatel·m softwaru ArcGIS.

Práce s touto aplikací je pom¥rn¥ jednoduchá. Po otev°ení p°íslu²ného souboruve formátu NVF (*.VFK), byla vytvo°ena osobní geodatabáze (*.mdb), do níº byladata následn¥ importována. Nov¥ vytvo°ená geodatabáze byla automaticky nafor-mátována, dle ²ablony staºené ze stránek spole£nosti ARCDATA [5]. Tato ²ablonavytvo°ila v geodatabázi pot°ebnou strukturu tabulek a t°íd prvk·. Po importovánídat byla spu²t¥na vektorizace, která vytvo°ila z t¥chto dat pot°ebné vektorové prvky(de�ni£ní body parcel).

Obrázek 5.1: ISKN Studio

30


5.1.2 Úprava dat

Pro následnou úpravu dat byl pouºit software ArcGIS 10.1 for Desktop spo-le£nosti ESRI. V této kategorii jsou rozd¥leny produkty dle úrovn¥ funkcionalityna ArcGIS for Desktop Basic, ArcGIS for Desktop Standard a ArcGIS for DesktopAdvanced (dle d°ív¥j²ích názv· ArcView, ArcEditor a ArcInfo). Tento produkt sevyuºívá ke správ¥, tvorb¥ a analýze geogra�ckých dat. Sou£ástí ArcGIS for Desktopjsou aplikace ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox.

Vytvo°ení vrstvy obsahující de�ni£ní body parcel

Vrstva de�ni£ních bod· parcel byla vytvo°ena propojením n¥kolika tabulek, kterévznikly importem dat ISKN do geodatabáze. Toto propojení bylo provedeno v pro-gramu ArcMap za pouºití funkce Join . Následující schéma ukazuje, jakým zp·so-bem byly tabulky propojeny.

Obrázek 5.2: Schéma propojení tabulek k vytvo°ení def. bod· parcel

• OBDEBO_P - Atributová tabulka pat°ící k vytvo°ené vektorové vrstv¥ ob-raz· de�ni£ních bod·. Obsahuje de�ni£ní body parcel a budov.

• OBDEBO - Tabulka pat°ící k vrstv¥ obraz· de�ni£ních bod·.

• PAR - Tabulka obsahující informace o parcele.

• TEL - Tato tabulka obsahuje £ísla list· vlastnictví.

Po spojení tabulek byla data exportována do nové vrstvy, aby bylo moºné upravitjejí atributy. Byly provedeny zm¥ny v názvech a n¥které atributy byly smazány.Atribut TEXT byl nov¥ p°idán pro snadn¥j²í vytvo°ení popisk· u de�ni£ních bod·parcel. Výsledná atributová tabulka obsahuje tyto atributy:

• KATUZE_KOD - kód katastrálního území;

• DRUPOZ_KOD - kód druhu pozemku;

• CISLO_TEL - £íslo listu vlastnictví;

31


• TYP_PAR - kód typu parcely (1 - stavební parcela, 2- pozemková);

• TEXT - text pro popis parcel parcelními £ísly;

• PAR_ID - ID parcely;

• KMEN - kmen parcelního £ísla;

• PODDELENI - podd¥lení parcelního £ísla;

• VYMERA - vým¥ra parcely;

• STAV - kód p°edstavující aktuálnost dat.

Vytvo°ení vrstvy obsahující de�ni£ní body budov

De�ni£ní body budov byly vytvo°eny obdobným zp·sobem jako de�ni£ní bodyparcel. Tabulky byly propojeny následujícím zp·sobem.

Obrázek 5.3: Schéma propojení tabulek k vytvo°ení def. bod· budov

• BUD - Tabulka obsahující informace o budov¥.

Po následném exportu dat a úprav¥ atribut· vznikla výsledná vrstva de�ni£níchbod· budov, obsahující tyto atributy:

• BUD_ID - ID budovy;

• ZPVYBU_KOD - kód zp·sobu vyuºití budovy;

• KATUZE_KOD - kód KÚ;

• CISLO_TEL - £íslo listu vlastnictví;

• PAR_ID - ID parcely na které p°íslu²ná budova leºí;

• TEXT - popis budovy podle jejího typu;

• TYPBUD_KOD - kód typu budovy;

32


• CISLO_DOMOVNI - £íslo popisné nebo £íslo eviden£ní;

• KOD_CASTI_OBCE - kód £ásti obce.

Ob¥ vytvo°ené vrstvy jsou v sou°adnicovém systému S-JTSK_Krovak_East_North.

5.1.3 Vizualizace mapových vrstev

Do programu ArcMap byly p°idány ve²keré vektorové vrstvy, které by m¥ly býtzobrazeny v aplikaci. Jednotlivým vrstvám byla p°i°azena vhodná symbologie a m¥-°ítko zobrazení. Barvy v symbologii byly voleny tak, aby byly dob°e viditelné i p°ipouºití r·zných podkladových map. Tyto úpravy byly provedeny u vrstev p°edstavu-jící hranici obce, hranice KÚ, de�ni£ní body parcel, de�ni£ní body budov ade�ni£ní body PK parcel. U t¥chto vrstev byla vytvo°ena následující symbologie:

Hranice obce

Hranice obce se zobrazuje v m¥°ítku 1 : 60 000 - 1 : 1.

Hranice KÚ

Hranice KÚ se zobrazuje ve stejném m¥°ítku jako hranice obce.

Hranice KÚ dle typu ZE evidence

parcely PK

parcely PK a EN

parcely PK a GP (gra�cký operát p°íd¥lový nebo scelovací)

Hranice KÚ podle typu evidence se zobrazuje ve stejném m¥°ítku jako hranice KÚ.

De�ni£ní body parcel

stavební parcela

pozemková parcela

De�ni£ní body parcel se zobrazují od m¥°ítka 1 : 5 000 do m¥°ítka 1 : 1.

33


Popis de�ni£ních bod· parcel

stavební parcela, která je zapsána na LV

stavební parcela, která není zapsána na LV

pozemková parcela, která je zapsána na LV

pozemková parcela, která není zapsána na LV

De�ni£ní body budov

De�ni£ní body budov 1 : 5 000 - 1 : 1.

Popis de�ni£ních bod· budov podle typu budovy

budova s £íslem popisným

budova s £íslem eviden£ním

budova bez £.p. nebo £.e.

rozestav¥ná budova

De�ni£ní body PK parcel

De�ni£ní body PK parcel se zobrazují ve stejném m¥°ítku jako de�ni£níbody parcel a budov.

Popis de�ni£ních bod· PK parcel

PK parcela vedená ve ZE

PK parcela, která není ve ZE

5.1.4 Publikace Feature service na ArcGIS Online

Ve²keré vý²e uvedené vrstvy byly na ArcGIS Online publikovány jako featureservice. Na rozdíl od tiled map service stojí feature service mnohem mén¥ kredit·p°i publikaci a samotném provozu. Proto bylo ºádoucí v²echny vrstvy, u kterých tobylo moºné, publikovat jako feature service.

Samotná publikace byla provedena op¥t v programu ArcMap 10.1 pomocí funkceShare As . P°ed pouºitím této funkce je pot°eba se v prost°edí ArcMap p°ihlásitna ArcGIS Online. V pr·vodci publikací byly sluºb¥ nastaveny tyto parametry:

• Typ sluºby: Feature service;

• Povolené operace: Query (moºnost dotazovat se na prvky).

34


Feature service je typ sluºby, u níº není moºné zobrazovat popisy u prvk·. U vrs-tev de�ni£ních bod· jsou popisy (parcelní £ísla, £.p. a £.e.) nepostradatelné pro ori-entaci v map¥. Tento problém byl vy°e²en pouºitím sluºby typu tiled map service.

5.1.5 Publikace Tiled map service na ArcGIS Online

Pro kaºdou vrstvu de�ni£ních bod· byla publikována sluºba typu tiled mapservice, obsahující popisy prvk·. Pokud má být v aplikaci p°ipojeno více sluºebtohoto typu, je nutné, aby v²echny byly vytvo°ené podle stejného schématu. Jakopodkladová mapa byla vybrána mapová sluºba Základních map �R poskytovaná�ÚZK zdarma. Na základ¥ této sluºby bylo vytvo°eno schéma, podle n¥hoº bylypublikovány v²echny sluºby typu tiled map service.

Tvorba schématu

Schéma ve formátu XML bylo vytvo°eno pouºitím funkce Generate Map Ser-

ver Cache Tiling Scheme . Vstupními parametry této funkce jsou: Map Docu-ment, Data Frame, Output Tiling Scheme, Scales, DPI a Tile Size. V poli Scalesbylo zvoleno sedm úrovní m¥°ítek zobrazení: 60 480, 30 240, 15 120, 7 560, 3 780,1 890 a 945.

Ukázka £ásti vytvo°eného schématu

35


Podle toho schématu byly publikovány popisy k vrstvám de�ni£ních bod·, ortofoto�R 2010 (�ÚZK) a územní plán obce. Sluºbám byly p°i publikaci nastaveny tytoparametry:

• Typ sluºby: Tiled map service;

• Caching: podle vytvo°eného schématu;

• úrovn¥ zobrazení: pro popis de�ni£ních bod· byl zvolen level 5-6, ortofoto�R level 0-6 a územní plán obce level 1-6;

• formát: u ortofoto �R byl zvolen formát JPEG a u ostatních formát PNG(z d·vodu zachování pr·hlednosti podkladu).

Ve²keré publikované sluºby jsou zabezpe£ené a je moºné si je prohlédnout naArcGIS Online (https://www.arcgis.com/home/). Po p°ihlá²ení pod uºivatelskýmjménem sedlackova a heslem diplomka se zobrazí v záloºce Gallery.

Sluºby jsou v sou°adnicovém systému S-JTSK_Krovak_East_North. Z to-hoto d·vodu nelze pouºít online mapové prohlíºe£ky (ArcGIS.com Viewer, ArcGISExplorer Online), protoºe se v nich sluºby v tomto sou°adnicovém systému správn¥nezobrazí.

Názvy sluºeb a jejich obsah

• kamenice_feature_service (Feature service) - hranice obce, hranice KÚ,hranice KÚ dle typu evidence, de�ni£ní body budov a de�ni£ní body parcel;

• Pk_def_body (Feature service) - de�ni£ní body PK parcel;

• orto_2010 (Tiled map service) - ortofoto �R 2010 (�ÚZK) na území obceKamenice;

• uzemni_plan_kamenice (Tiled map service) - územní plán obce Kamenice;

• Parcelni_cisla_KN_kamenice (Tiled map service) - parcelní £ísla KN;

• Cisla_popisna (Tiled map service) - popis budov;

• popis_pk_bodu (Tiled map service) - parcelní £ísla PK parcel.

Ostatní sluºby pouºité v aplikaci

• Základní mapy �R - Mapová sluºba sdílená na ArcGIS Online jako jednaz moºných podkladových map pro £eské uºivatele. Adresa sluºby: http://ags.cuzk.cz/arcgis/rest/services/zm/MapServer.

36


http://ags.cuzk.cz/arcgis/rest/services/zm/MapServer

http://ags.cuzk.cz/arcgis/rest/services/zm/MapServer


• WMS katastrální mapy �ÚZK - V aplikaci jsou p°ipojeny vrstvy: analo-gová katastrální mapa, analogová katastrální mapa inverzní a analogová mapapozemkového katastru. Lokalizace sluºby je: http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp.

• Geometry service - Sluºba je k dispozici uºivatel·m ArcGIS Online a posky-tuje p°ístup ke geometrickým operacím. V aplikace je vyuºívána ve funkcíchm¥°ení ploch a délek.Adresa sluºby: http://tasks.arcgisonline.com/ArcGIS/rest/services/Geometry/GeometryServer.

• Tisková sluºba (Print Task) - Sluºba umoº¬ující export obsahu webovémapy do p°edem nade�novaného výstupu jako je PDF, JPEG, PNG a dal²í.Sluºba je dostupná na adrese: http://utility.arcgisonline.com/arcgis/rest/services/Utilities/PrintingTools/GPServer/Export%20Web%20Map%

20Task.

5.2 Zdrojový kód aplikace

Výsledná webová mapová aplikace byla vytvo°ena za pouºití HTML, skriptova-cího jazyka JavaScript a CSS. P°i tvorb¥ skript· bylo pouºito dostupné ArcGIS APIpro skriptovací jazyk JavaScript verze 3.2. Vývojá°i spole£nosti ESRI vytvo°ili totoAPI na základ¥ javascriptového frameworku Dojo Toolkit. D·vodem bylo co nejvícezjednodu²it tvorbu aplikací a zajistit stejnou funk£nost pro v²echny prohlíºe£e.

JavaScript

JavaScript je multiplatformní objektov¥ orientovaný skriptovací jazyk, pouºívanýpro vytvá°ení interaktivních webových stránek. Zapisuje se p°ímo do HTML kódua skripty jsou zpracovány na stran¥ klienta. U skriptovacího jazyka není pot°ebazdrojové kódy kompilovat. JavaScript vyvinula v roce 1995 spole£nost Netscape.

Dojo Toolkit

Dojo Toolkit je jedním z populárních javascriptových framework· a je k dis-pozici zdarma pod dvojí licencí AFL nebo novou BSD. Kompletní distribuce DojoTooolkit je sloºena z n¥kolika balí£k·: dojo, dijit, dojox a util. Balí£ek dojo je hlavní£ástí Dojo a obsahuje ²irokou ²kálu funkcionality jako AJAX, manipulaci s DOM,události, uloºení dat a dal²í. Obsahem balí£ku dijit je rozsáhlá sada widget·. Dojox

37

http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp

http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp

http://tasks.arcgisonline.com/ArcGIS/rest/services/Geometry/GeometryServer

http://tasks.arcgisonline.com/ArcGIS/rest/services/Geometry/GeometryServer

http://utility.arcgisonline.com/arcgis/rest/services/Utilities/PrintingTools/GPServer/Export%20Web%20Map%20Task




je kolekce balí£k· a modul· roz²i°ující funkcionalitu p°edchozích balí£k·. Util jsour·zné nástroje podporující zbytek toolkitu nap°. testování nebo dokumentace kódu.

Nej£ast¥ji vyuºívané Dojo nástroje v aplikaci:

• dojo.require - nahraje moduly nebo komponenty;

• dojo.byId - jedná se o metodu DOM, která vrací obsah vybraného identi�-kátoru ve form¥ objektu a pomocí nástroje dojo.byId("obsah").innerHTML jemoºné m¥nit i jeho obsah;

• dojo.connect - umoº¬uje napojení na jakýkoliv objekt;

• dojo.addOnLoad - zaji²´uje spu²t¥ní funkce jakmile je stránka p°ipravena.

Pouºití proxy stránky

Vytvo°ená aplikace vyºaduje uºití proxy stránky a její podrobná kon�guraceje popsána na stránkách ArcGIS API for JavaScript ([14]). D·vod pro£ byla proxystránka pouºita je, ºe aplikace m·ºe vytvo°it dotaz del²í neº 2048 znak·, coº je ma-ximum délky URL. (Tento p°ípad nastane nap°. p°i m¥°ení velké plochy u funkceMe°ení ploch, viz kapitola 6.4.1)

V aplikaci jsou pouºity sluºby r·zného typu a s kaºdým typem se v rámci ArcGISAPI pracuje trochu jinak. Tyto rozdíly se nejvíce projevily p°i tvorb¥ seznamu vrs-tev. Z tohoto d·vodu zde budou uvedeny ukázky p°idání sluºeb do mapy a doseznamu vrstev.

Vytvo°ení vrstev

Pomocí konstruktoru byl vytvo°en nový objekt pro následující t°ídy:

• ArcGISTiledMapServiceLayer:var Ortofoto = new esri.layers.ArcGISTiledMapServiceLayer("url");

• FeatureLayer:var Layer7 = new esri.layers.FeatureLayer("urlLayer7",

{

mode: esri.layers.FeatureLayer.MODE_ONDEMAND ,

outFields: ["*"]

});

38


• WMSLayer:// vytvoreni info k wms vrstvam

var wms1 = new esri.layers.WMSLayerInfo ({name:"RST_KN",title:"nazev vrstvy1"});

var wms2 = new esri.layers.WMSLayerInfo ({name:"RST_PK",title:"nazev vrstvy2"});

var resourceInfo = {

extent: Extent ,

layerInfos: [wms1 ,wms2]

};

var wmsLayer = new esri.layers.WMSLayer("urlWMS",

{

resourceInfo: resourceInfo ,

visibleLayers: ["RST_KN"]

});

Na£tení vrstev do seznamu vrstev

V²echny vrstvy jedné t°ídy (FeatureLayer nebo ArcGISTiledMapServiceLayer)pat°ící do jedné skupiny, byly p°idány do pole a poté pomocí následujících funkcína£teny do seznamu vrstev.

• FeatureLayer:list_kat = [Layer7 ,Layer6 ];

dojo.forEach(list_kat , function(info , idx)

{

dojo.connect(list_kat[idx], 'onLoad ', function ()

{

// pouziti dojo.connect pro pristuk k vlastnostem tridy (name ,maxScale ...)

k.push("<input type='checkbox '...../>"+ list_kat[idx].name + "<br/>");

// osetreni aby se vrstvy nenacetly opakovane

if (k.length == list_kat.length)

{

// nacteni jiz nahranych vrstev a pridani novych do seznamu

var puv = dojo.byId("layer_list_kat"). innerHTML;

var res = k.join("") + puv;

dojo.byId("layer_list_kat"). innerHTML = res;

}

});

});

• ArcGISTiledMapServiceLayer:tiledKN = [KNcisla ,Popisna_cisla ];

dojo.forEach(tiledKN , function(info , idx)

{

//pro tridu ArcGISTiledMapServiceLayer bylo potreba definovat nazvy vrstev

var name = ["Parcelni cisla KN","Popisna cisla budov"];

t.push("<input type='checkbox '...../>" + name[idx] + "<br />");

if (t.length == tiledKN.length)

{


var res = t.join("") + puv;


}

});

39


Vrstvy t°ídy WMSLayer byly do seznamu p°idány následujícím zp·sobem:// pridani WMSLayer do layer listu

dojo.forEach(wmsLayer.layerInfos , function(layerInfo)

{

// nacteni Pk analogove mapy do skupiny pozemkovy katastr

if (layerInfo.name == "RST_PK")

{

wms_pk.push("<input type='checkbox '..../>" + layerInfo.title + "<br/>");

var puv = dojo.byId("layer_list_poz"). innerHTML;

var res = wms_pk.join("") + puv;

dojo.byId("layer_list_poz"). innerHTML = res;

}

else {

w.push("<input type='checkbox '..../>" + layerInfo.title + "<br />");

if (w.length == 2)

{


var res = w.join("") + puv;


}

}

});

P°idaní vrstev do mapy

Vrstvy byly do mapy p°idány pomocí metody:map.addLayers ([ wmsLayer ]);

map.addLayers(tiledKN );

map.addLayers(list_kat );

Oprávn¥ní p°ístupu k zabezpe£eným sluºbám se ov¥°uje na základ¥ platnýchtoken·. Pro usnadn¥ní autorizace t¥chto sluºeb byla nejd°íve pouºita t°ída Identity-Manager. Po p°idání této t°ídy do aplikace je uºivatel automaticky vyzván k zadáníuºivatelského jména a hesla, na jehoº základ¥ je získán platný token a poté jsoup°ipojeny sluºby. Okno pro ov¥°ení p°ístupu se ale objevuje pro kaºdou p°ipojenousluºbu, coº je zp·sobeno chybou v této t°íd¥ (d·vodem jsou rozdílné adresy sluºeb1).Proto bylo nakonec od pouºití této t°ídy upu²t¥no a byla vytvo°ena vlastní funkcepro ov¥°ení p°ístupu s vyuºitím metody esri.request.

Aplikace je dostupná na stránce http://www.gekonmapy.cz/arcgisonline/.P°ihlá²ení lze provést pod uºivatelským jménem sedlackova a heslem diplomka. 2

1Vyjád°ení spole£nosti ESRI k reportované chyb¥.2V této kapitole byly pouºity zdroje [5], [8], [13], [14], [15], [16], [17] a [18].

40

http://www.gekonmapy.cz/arcgisonline/

�VUT Praha 6. POPIS APLIKACE

6 Popis aplikace

V této kapitole bude popsána základní obsluha mapové aplikace a její ve²kerédostupné funkce. Spole£nost Gekon spol. s r.o. poskytla nástrojové panely a ikonkytvo°ící základní vzhled aplikace.

Obrázek 6.1: Základní zobrazení aplikace

Po levé stran¥ aplikace se nachází panel nástroj· slouºících pro základní prácis mapou. Na druhé stran¥ je panel se záloºkami obsahující seznam vrstev, legendua výsledky vyhledávání. V horní £ásti aplikace jsou r·zné funkce pro vyhledávání,identi�kaci v map¥, nápov¥da k aplikaci, tisk a rychlé p°iblíºení. Ve spodní £ásti sezobrazuje aktuální m¥°ítko mapy.

Po kliknutí na tento odkaz se otev°e nové okno, obsahující stru£nounápov¥du k aplikaci.

6.1 Nástroje pro pohyb map¥

Základní práce s mapou je stejná jako u b¥ºných mapových aplikací. Posunv map¥ se provede tahem my²í a zm¥nu m¥°ítka je moºné provést bu¤ kole£kemmy²i, nebo se vedle levého nástrojového panelu nachází posuvník pro zm¥nu m¥°ítka.

Posun mapy lze provést také pomocí ²ipek v levé nástrojové li²t¥.

Pouºitím této funkce je moºné, si v roletovém menu vybratrychlé p°iblíºení na vrstvy podle jejich viditelnosti. V nabídce je p°iblíºení na:Obec,KN a de�ni£ní body a Parcelní £ísla.

41


Stisknutím tohoto tla£ítka se zobrazí celá mapa.

Tato tla£ítka umoº¬ují uºivateli provést zm¥nu zobrazení mapy krokemzp¥t/vp°ed.

6.2 Seznam vrstev, legenda a výsledky

Po pravé stran¥ aplikace se nachází panel obsahující záloºky Vrstvy, Legendaa Výsledky. Ve výchozím nastavení je aktivní záloºka se seznamem vrstev, vizObrázek 6.2.

6.2.1 Seznam vrstev

Obrázek 6.2: Vrstvy

Vrstvy jsou v seznamu rozd¥leny podle tématu do t¥chtoskupin:Katastr nemovitostí, Pozemkový katastr,Admi-nistrativní vrstvy, Obec a Podkladové mapy. Skupiny jemoºné otev°ít/zav°ít kliknutím na název vrstvy a jejich stavzobrazují tyto symboly:

• otev°ená skupina;• zav°ená skupina.

Vrstvy jsou v seznamu se°azeny tak, jak jsou zobrazenyv map¥. Výjimkou jsou PK de�ni£ní body, které leºí nad WMSsluºbami i KN popisy a dal²í výjimkou jsou administrativnívrstvy. Toto uspo°ádání bylo shledáno jako nejlep²í varianta,pro zachování p°ehlednosti mapy a vrstev rozd¥lených v se-znamu do tématických skupin. Pomocí checkboxu vedle názvuvrstvy je moºné ji zapnout nebo vypnout. Za²krtnuté pole zna-mená, ºe je vrstva viditelná v map¥ a naopak. Její viditelnostje samoz°ejm¥ závislá na aktuálním m¥°ítku. N¥které vrstvyjsou p°ekryty jinými vrstvami, a proto je nutné tyto vrstvynejd°íve vypnout.

Uspo°ádání seznamu vrstev:

Katastr nemovitostí

• De�ni£ní body parcel

• De�ni£ní body budov

42


• Parcelní £ísla KN

• Popisná £ísla budov

• Analogová mapa KN WMS

• Analogová mapa KN bílá WMS

Pozemkový katastr

• De�ni£ní body PK parcel

• Parcelní £ísla PK

• Analogová mapa PK WMS

Administrativní vrstvy

• KU dle typu evidence

• Hranice obce

• Hranice KU

Obec

• ÚP obce Kamenice

Podkladové mapy

• Základní mapy �R

• Ortofoto Kamenice

6.2.2 Legenda

Obrázek 6.3: Legenda

Pod touto záloºkou se zobrazuje dynamická legenda. Jejíobsah se m¥ní s ohledem na aktuáln¥ viditelné vrstvy. Le-genda je dostupná pouze u vektorových vrstev, viz Obrázek6.3.

Výjimkou je legenda k územnímu plánu obce Kamenice.Po kliknutí na název vrstvy v seznamu vrstev se otev°e novéokno obsahující legendu.

43


6.2.3 Výsledky

Obrázek 6.4: Výsledky

Pod záloºkou Výsledky se vypisují ve²keré výsledkyz vyhledávání. Obsah výpisu se m¥ní podle p°edm¥tu vy-hledávání. Vedle kaºdé poloºky je obrázek lupy, díky níº jemoºné se na konkrétní objekt p°iblíºit, viz Obrázek 6.4. Po-kud jsou p°edm¥tem vyhledávání parcely, jsou výsledky se-°azeny podle parcelního £ísla. V p°ípad¥ vyhledávání budovje seznam °azen podle názvu KÚ.

6.3 Vyhledávání a identi�kace

Na horní nástrojové li²t¥ se nachází funkce pro vyhledá-vání parcel, budov a funkce pro jejich identi�kaci.

6.3.1 Vyhledat parcelu dle parcelního £ísla

Pomocí této funkce je moºné vyhledat parcelu podle parcelního £ísla. Po klik-nutí na ikonu se otev°e vyhledávací formulá°, viz Obrázek 6.5. P°i op¥tovnémstisknutí tla£ítka se formulá° skryje.

Obrázek 6.5: Vyhledávání

parcely podle p. £.

Vyhledávací parametry:

• Katastrální území - Na výb¥r jsou t°i KÚ: Ládví,T¥ptín a �ti°ín.

• Parcelní £íslo - Do pole lze zadat pouze celákladná £ísla. U kmenového £ísla je minimální hod-nota nastavena na 1 a u podd¥lení na 0. V p°ípad¥²patn¥ zadané hodnoty je hlá²ena chyba.

• Typ parcely - V roletovém menu je moºné vyhle-dávat tyto typy parcel: KN, KN pozemková, KNstavební, PK, PK pozemková, PK stavební.

U parcelního £ísla je pot°eba zadat jen kmenové £íslo. V takovém p°ípad¥ jsouvyhledány v²echny parcely se zadaným kmenovým £íslem. Pokud toto £íslo nenízadané, vysko£í po stisknutí tla£ítka Vyhledat chybová hlá²ka ("Nezadáno £íslo

parcely!") a funkce se ukon£í. Výsledky vyhledávání jsou v map¥ zvýrazn¥ny a se-znam parcel je k dispozici pod panelem Výsledky. Vý°ez mapy je vºdy nastavenna první vyhledaný de�ni£ní bod ze seznamu výsledk·.

44


Pokud jsou p°edm¥tem vyhledáváni parcely pozemkového katastru, je nutné p°edvyhledáváním zapnout de�ni£ní body PK parcel a pro lep²í p°ehlednost vypnout de-�ni£ní body a popis KN parcel.

P°i vyhledávání parcel katastru nemovitostí se ve výsledcích zobrazují tyto infor-mace: parcelní £íslo, typ parcely, vým¥ra, druh pozemku a £íslo LV (Obrázek 6.6).Pokud se vyhledává v parcelách pozemkového katastru, tak výsledky obsahují: par-celní £íslo, typ parcely, vým¥ra (pouze u parcel ZE), stav a LV (pouze u parcel ZE),coº je viditelné na Obrázku 6.7.

Obrázek 6.6: Ukázka vyhledání KN parcely podle p.£.

Obrázek 6.7: Ukázka vyhledání PK parcely podle p.£.

45


6.3.2 Vyhledat parcelu podle listu vlastnictví

Spu²t¥ním této funkce se otev°e okno pro vyhledání parcely podle listu vlast-nictví, viz Obrázek 6.8. S formulá°em se pracuje stejn¥ jako u funkce v kapitole6.3.1.

Obrázek 6.8: Vyhledávání

parcely podle LV

Parametry pro vyhledávání:

• Katastrální území - T¥ptín, �ti°ín, Ládví

• �íslo listu vlastnictví - Do pole lze zadat celékladné £íslo v¥t²í neº nula.

• Typ parcely - Ve výb¥ru je nutné zvolit jaký typparcely se bude vyhledávat. Výb¥r je totoºný jakou p°edchozí funkce.

�íslo listu vlastnictví je u této funkce povinným parametrem. Pokud není zadáno,objeví se po stisknutí tla£ítka Vyhledat hlá²ka ("Nezadáno £íslo listu vlastnictví!")a funkce se ukon£í. S funkcí se pracuje stejn¥ jako v p°edchozím p°ípad¥ (Vyhledatparcelu dle p.£. 6.3.1).

6.3.3 Vyhledat parcelu podle více zadaných kritérií

Po kliknutí na ikonu se otev°e formulá° pro vyhledání parcely podle více zada-ných kritérií, viz Obrázek 6.9. Uºivatel si za²krtnutím checkboxu zvolí, podlejakých kritérií chce parcely vyhledat. Teprve po jeho za²krtnutí se aktivujísouvisející pole a je moºné do nich zadat vyhledávací parametry.

Obrázek 6.9: Vyhledávání podle

více kriterií

Aktivní poleNeaktivní pole


• Katastrální území

• Typ parcely

• Parcelní £íslo - Do polí je moºné zadat roz-sah parcelních £ísel (kmenové £íslo od/do apodd¥lení od/do).

• �íslo listu vlastnictví

46


• Vým¥ra - Velikost parcely od/do v m2. Je moºné zadat pouze celá £ísla.

• Druh pozemku - V roletovém menu jsou na výb¥r tyto druhy pozemku:orná p·da, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost, lesnípozemek, vodní plocha, zastav¥ná plocha a nádvo°í a ostatní plocha.

Vyhledávací parametry lze libovoln¥ kombinovat. V p°ípad¥, ºe bylo za²krtnutopole a nebyly zadány ºádné hodnoty, aplikace zahlásí chybu a funkce se ukon£í.Stejný p°ípad nastane jestliºe nebylo za²krtnuto ºádné pole. Pokud jsou p°edm¥temvyhledávání parcely bývalého pozemkového katastru, není moºné je vyhledávat podledruhu pozemku, protoºe tyto údaje nejsou u parcel vedeny. Op¥t je na to uºivatelupozorn¥n hlá²kou "Parcely PK nelze vyhledávat podle druhu pozemku!".

6.3.4 Vyhledávání budov

Pomocí této funkce lze vyhledávat budovy podle typu, viz Obrázek 6.10. Op¥tje nutné za²krtnout, podle jakého typu se bude vyhledávat.

Obrázek 6.10: Hledat budovu


• Podle £ísla popisného nebo eviden£ního -U tohoto vyhledávání je nutné zvolit £ást obce,ve které se budova nachází, typ a její £íslo.

• Ostatní typy budov - V roletovém menu jsouna výb¥r tyto zbývající typy budov, vyskytujícíse v obci Kamenice a to budova bez £.p./£.e. a rozestav¥ná budova.

P°ed spu²t¥ním této funkce je d·leºité mít zapnutou vrstvu de�ni£ních bod·budov, jinak budou sice budovy vyhledány, ale nebudou viditelné v map¥. Pokuduºivatel neza²krtne ani jednu z moºností a stiskne Vyhledat, aplikace zahlásí chybua funkce se ukon£í. V p°ípad¥, ºe je za²krtnuta varianta vyhledat podle £.p./£.e. anení zadáno £íslo budovy, objeví se op¥t chybová hlá²ka.

K budovám s £.p. nebo £.e. jsou ve výsledcích zobrazeny tyto informace: typbudovy, zp·sob vyuºití, LV a KÚ (Obrázek 6.11). P°i hledání budovy jiného typujsou nalezeny v²echny budovy v rámci celé obce.

47


Obrázek 6.11: Ukázka vyhledání budovy podle £.p.

6.3.5 Identi�kace s odkazem na �ÚZK

Po spu²t¥ní této funkce se otev°e formulá°, v n¥mº je moºné si vybrat objektk identi�kaci. V roletovém menu je moºné si zvolit identi�kaci parcely KN,parcely PK a budovy. P°i op¥tovném kliknutí na ikonu se funkce ukon£í.

Identi�kace se provede kliknutím na de�ni£ní bod objektu. Po kliknutí se bodzvýrazní mod°e a otev°e se nové okno �ÚZK - Nahlíºení do katastru nemo-vitostí s podrobnými informacemi o parcele. Odkaz byl vytvo°en pomocí atributuPAR_ID. V p°ípad¥ budovy se nepoda°ilo vytvo°it p°ímý odkaz na budovu, aproto je pot°eba se k nim prokliknout prost°ednictvím parcely, na které budova leºí.U parcely bývalého pozemkového katastru lze identi�kaci provést jen tehdy, pokudje vedena ve ZE (parcelní £íslo není p°e²krtnuté).

Obrázek 6.12: Identi�kace parcely s odkazem na �ÚZK

48


6.3.6 Identi�kace

Tato funkce umoº¬uje op¥t identi�kaci KN parcel, PK parcel a budov. Ob-jekty jsou identi�kovány stejn¥ jako u funkce 6.3.5. Výsledkem jsou stru£n¥j²íinformace o parcele nebo budov¥ zobrazené v pop-up okn¥ p°ímo v map¥.

U parcely katastru nemovitostí se zobrazí tyto informace: parcelní £íslo, typparcely, vým¥ra, druh pozemku a £íslo listu vlastnictví. Okno obsahuje také funkciZobrazit v²echny par. vlastníka, díky níº se v panelu výsledk· vypí²í v²echnyparcely daného vlastníka a zvýrazní se v map¥. Pokud jsou pot°eba podrobn¥j²íinformace k parcele, kliknutím na parcelním £íslo se otev°e nové okno �ÚZK -Nahlíºení do katastru nemovitostí. Ukázka je na Obrázku 6.13.

Obrázek 6.13: Identi�kace KN parcely

P°i identi�kaci parcely pozemkového katastru se v pop-up okn¥ zobrazí: parcelní£íslo, typ parcely, vým¥ra (pouze u parcel ZE), stav, £íslo listu vlastnictví (taképouze u parcel ZE) a katastrální území. Parcelní £íslo s odkazem na stránky �ÚZKje dostupné jen u parcel vedených ve zjednodu²ené evidenci, viz Obrázek 6.14.

Obrázek 6.14: Identi�kace PK parcely

49


Pokud je p°edm¥tem identi�kace budova, obsahuje okno tyto údaje: typ budovy,zp·sob vyuºití, £íslo listu vlastnictví, katastrální území a £ást obce. Kliknutím natyp budovy se op¥t otev°e nové okno s podrobn¥j²ími informacemi o stavební par-cele, na které budova stojí. K informacím o budov¥ je pot°eba se op¥t prokliknout.Identi�kace budovy je na Obrázku 6.11.

Obrázek 6.15: Identi�kace budovy

6.4 Ostatní funkce

V této kapitole jsou uvedeny zbývající funkce dostupné v aplikaci. Mezi n¥ pat°ím¥°ení ploch a délek, mazání gra�ky a tisk.

6.4.1 M¥°ení ploch

Pomocí této funkce je moºné zm¥°it nap°. vým¥ru parcely. Po jejím spu²t¥níse otev°e zadávací formulá°, v n¥mº se zvolí zp·sob zadání m¥°eného polygonua zobrazují se v n¥m výsledky m¥°ení. Formulá° je na Obrázku 6.16. Pokudse znovu klikne na tla£ítko, tak se formulá° schová a funkce se ukon£í.

Obrázek 6.16: M¥°ení ploch

Ve výchozím nastavení funkce není p°ednastavenaºádná varianta zadávání polygonu. Na výb¥r jsou dv¥moºnosti zadání plochy: zadáním bod· a ru£n¥. Výb¥rse provede kliknutím na radio button a tím je funkce ak-tivována. Poté se u ²ipky na obrazovce objeví nápov¥dapro vytvo°ení polygonu. Pokud je za²krtnuto zadáváníru£n¥, kresba se vyhotoví kliknutím na levé tla£ítko my²i a jejím tahem. V p°ípad¥druhé varianty se polygon vytvo°í postupným zadáním bod· a kresba se ukon£í

50


dvojklikem my²i. Výsledky m¥°ení se ukazují p°ímo ve formulá°i. Plocha je v m2 adélka v m.

Obrázek 6.17: Ukázka m¥°ení plochy

6.4.2 M¥°ení vzdáleností

Funkce slouºí k m¥°ení délek a pracuje se s ní stejn¥ jako s funkcí proM¥°ení

ploch 6.4.1.

Zadání linie lze provést op¥t zadáním bod· nebo ru£n¥. Výsledek je zobrazenve formulá°i v m. Na Obrázku 6.18 je ukázka m¥°ení délek.

Obrázek 6.18: Ukázka m¥°ení délek

51


6.4.3 Mazání gra�ky

Mazání gra�ky je moºné pouºít pro vymazání vytvo°ené kresby p°i m¥°eníploch a délek nebo pro zru²ení zvýrazn¥ní de�ni£ních bod·.

6.4.4 Tisk do PDF

Tisk obrazu mapy i gra�ky, lze provést pomocí tohoto nástroje. V roleto-vém menu jsou na výb¥r tyto formáty tisku: A4 na ²í°ku, A4 na vý²ku, A3na ²í°ku a A3 na vý²ku.

V roletovém menu se vybere formát papíru a tím se spustí export zobrazenéoblasti mapy do formátu PDF. V tiskovém výstupu jsou zobrazeny i zvýrazn¥né de-�ni£ní body a kresba vytvo°ená m¥°ením. Po ukon£ení procesu exportu se na míst¥tla£ítka objeví odkaz Printout na exportovanou mapu. Odkaz má omezenou plat-nost. Obsahem výstupu je mapa, m¥°ítko, datum vyhotovení dokumentu a legendak zobrazeným vrstvám.

Pokud je aplikace otev°ená a del²í dobu se v ní nepracuje, tak se m·ºe stát,ºe tiskový nástroj p°estane správn¥ fungovat. Z tohoto d·vodu je lep²í po del²ípauze obnovit stránku s aplikací.

52

�VUT Praha ZÁV�R

Záv¥r

V rámci diplomové práce byl p°edstaven nový produkt ArcGIS Online Subscription,který byl pouºit pro hostování mapových sluºeb p°ipojených ve výsledné aplikaci.Dále byly v práci uvedeny základní principy fungování webových aplikací a moºnostisdílení geogra�ckých informací v prost°edí internetu. Byl zde také nastín¥n postuptvorby webové mapové aplikace a popis vytvo°ených funkcí.

Výsledná aplikace má slouºit pro pot°eby Obecního ú°adu Kamenice, leºícíhov okrese Praha-východ. Tato aplikace je k dispozici na adrese http://www.gekonmapy.cz/arcgisonline/. Do aplikace je pot°eba se p°ihlásit pod uºivatelským jménem:sedlackova a heslem: diplomka.

Ve²keré sluºby vytvo°ené z poskytnutých dat, byly zabezpe£eny. Pro tuto diplo-movou práci jsou dostupné po p°ihlá²ení na ArcGIS Online (https://www.arcgis.com/home/), pod vý²e uvedeným uºivatelským jménem a heslem pod záloºkou Gallery.D·vodem bylo znemoºnit dal²í pouºití poskytnutých dat neoprávn¥ným osobám.

ArcGIS Online Subscription je na trhu jen velmi krátkou dobu a jeho funk£nostse b¥hem psaní této práce vyvíjela, coº pon¥kud zt¥ºovalo °e²ení n¥kterých pro-blém·. Jedním z takových problém· bylo nap°íklad p°ipojení zabezpe£ených sluºebdo aplikace, kdy bylo velice obtíºné nalézt pot°ebný postup. Dal²ím problémem bylyvyskytující se chyby v pouºitém API. Jednou z chyb byla nap°íklad ²patná funk£-nost t°ídy IdentityManager, pouºité p·vodn¥ pro ov¥°ení p°ístupu k zabezpe£enýmsluºbám. Autorizace uºivatel· byla nakonec vy°e²ena pomocí vlastní funkce s vy-uºitím metody esri.request. K 19.11.2012 bylo také ukon£eno poskytování sluºbyortofotomapa CENIA, p·vodn¥ pouºité v aplikaci jako podkladová mapa. Z tohotod·vodu byla nakonec publikována vlastní ortofotomapa, jak bylo popsáno v kapitole5.1.5.

Hlavním motivem k vyhotovení této práce bylo její praktické vyuºití. Aplikacebyla navrºena tak, aby byla její obsluha co nejjednodu²²í a uºivatelsky p°ív¥tivá.P°i tvorb¥ funkcí bylo my²leno na moºné chyby ze strany uºivatel· a byly podletoho o²et°eny. Uºivatel·m jsou k dispozici funkce pro vyhledávání parcel nebo bu-dov podle r·zných kritérií, jejich identi�kace s odkazem na �ÚZK - Nahlíºení dokatastru nemovitostí, m¥°ení ploch i vzdáleností a tisk mapy do PDF.

Do budoucna jsou v plánu dal²í úpravy aplikace, které nebylo moºné z £asovýchd·vod· uskute£nit. Jedním z nich je zobrazení viditelnosti vrstev v panelu vrstevna základ¥ aktuálního m¥°ítka. Dále nap°íklad vytvo°ení funkce pro zm¥nu pr·hled-nosti vrstev, p°ipojení dal²ích vrstev podle pot°eb obce Kamenice a moºnost n¥kteréeditovat.

53





�VUT Praha POU�ITÁ LITERATURA

Pouºitá literatura

[1] Geomatika: Úvod do geogra�ckých informa£ních systém· (GIS) [online].[cit.2012− 11− 05]. Dostupný z WWW:http://gis.zcu.cz/studium/ugi/elearning/index1.htm.

[2] FU, Pinde a Jiulin SUN.Web GIS: principles and applications. 1st ed. Redlands,Calif.: ESRI Press, c2010, 296 s. ISBN 978-158-9482-456.

[3] ArcRevue: informace pro uºivatele software ESRI. Praha: Arcdata Praha, 2011,20. ro£ník, £. 1. ISSN 12112135.

[4] Esri: Cloud GIS [online]. c©1995 � 2012, [cit.2012− 10− 15].Dostupný z WWW:http://www.esri.com/technology-topics/cloud-gis.

[5] ARCDATA PRAHA: Geogra�cké informa£ní systémy [online]. c©2012,[cit.2012− 10− 15]. Dostupný z WWW:http://www.arcdata.cz/.

[6] Esri: ArcGIS Online [online]. c©1995 � 2012, [cit.2012− 10− 15].Dostupný z WWW:http://www.esri.com/software/arcgis/arcgisonline.

[7] Esri ArcGIS Resources: ArcGIS.com Help [online]. c©1995�2012,[cit.2012− 10− 17]. Dostupný z WWW:http://resources.arcgis.com/en/help/arcgisonline/.

[8] Jak psát web [online].14. °íjna 2012, [cit.2012− 11− 19]. Dostupný z WWW:http://www.jakpsatweb.cz.

[9] V²e o WWW [online]. c©1999 - 2006, [cit.2012− 11− 27]. Dostupný z WWW:http://www.kosek.cz/.

[10] Teminologický slovní zem¥m¥°ictví a katastru nemovitostí.Výzkumný ústavgeodetický, topogra�cký a kartogra�cký - Terminologická komise �ÚZK[online]. VÚGTK c©2005 - 2012, [cit.2012− 12− 04]. Dostupný z WWW:http://www.vugtk.cz/slovnik/.

[11] MICHAL, Jaroslav a Karel BENDA. Katastr nemovitostí. Vyd. 1. V Praze:�eské vysoké u£ení technické, 2009, 264 s. ISBN 978-80-01-04336-3.

54

http://gis.zcu.cz/studium/ugi/elearning/index1.htm

http://www.esri.com/technology-topics/cloud-gis

http://www.arcdata.cz/

http://www.esri.com/software/arcgis/arcgisonline

http://resources.arcgis.com/en/help/arcgisonline/

http://www.jakpsatweb.cz

http://www.kosek.cz/

http://www.vugtk.cz/slovnik/

�VUT Praha POU�ITÁ LITERATURA

[12] Stru£ná historie katastru nemovitostí.�eský ú°ad zem¥m¥°ický a katastrální[online]. �ÚZK 29.11.2012, [cit.2012− 12− 04]. Dostupný z WWW:http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10017&AKCE=

DOC:10-katastr_historie.

[13] �ÚZK. Struktura vým¥nného formátu informa£ního systému katastru nemovi-tostí �eské republiky [online]. V Praze: �ÚZK, 31.5.2012, 103 s.[cit.2012− 12− 09]. Dostupný z WWW:http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=10-NVF_UZ_PDF.

[14] ArcGIS API for JavaScript. ArcGIS Resource Center [online]. c©1995 � 2012,[cit.2012− 12− 13]. Dostupný z WWW:http://help.arcgis.com/en/webapi/javascript/arcgis/help/jshelp_

start.htm.

[15] Adaptic. JavaScript [online]. c©2005 � 2012, [cit.2012− 12− 13].Dostupný z WWW:http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/javascript/.

[16] P�STUJEME WEB. Úvod do JavaScriptu [online]. c©2008 � 2010,[cit.2012− 12− 13]. Dostupný z WWW:http://www.pestujemeweb.cz/obsah/javascript/javascript-uvod.

phpcek/javascript/.

[17] Dojo Toolkit [online]. [cit.2012− 12− 13]. Dostupný z WWW:http://dojotoolkit.org/.

[18] Za£ínáme pouºívat Dojo Toolkit. Zdroják.cz [online]. 29.5.2009,[cit.2012− 12− 13]. Dostupný z WWW:http://www.zdrojak.cz/clanky/zaciname-pouzivat-dojo-toolkit/.

55

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10017&AKCE=DOC:10-katastr_historie

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10017&AKCE=DOC:10-katastr_historie

http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=10-NVF_UZ_PDF

http://help.arcgis.com/en/webapi/javascript/arcgis/help/jshelp_start.htm

http://help.arcgis.com/en/webapi/javascript/arcgis/help/jshelp_start.htm

http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/javascript/

http://www.pestujemeweb.cz/obsah/javascript/javascript-uvod.phpcek/javascript/

http://www.pestujemeweb.cz/obsah/javascript/javascript-uvod.phpcek/javascript/

http://dojotoolkit.org/

http://www.zdrojak.cz/clanky/zaciname-pouzivat-dojo-toolkit/

�VUT Praha SEZNAM ZKRATEK

Seznam zkratek

AFL Academic Free License

AMF Action Message Format

AJAX Asynchronous JavaScript and XML

API Application Programming Interface

BPEJ Bonitovaná p·dn¥ ekologická jednotka

BSD Berkeley Software Distribution

CSS Cascading Style Sheets

�ÚZK �eský ú°ad zem¥m¥°ický a katastrální

DTD Document Type De�nition

DOM Document Object Model

EN Evidence nemovitostí

GIS Geogra�cké informa£ní systémy

HTML HyperText Markup Language

HTTP Hypertext Transfer Protocol

HTTPS Hypertext Transfer Protocol Secure

ISKN Informa£ní systém katastru nemovitostí

JEP Jednotná evidence p·dy

JSON JavaScript Object Notation

JPEG Joint Photographic Expert Group

KN Katastr nemovitostí

KÚ Katastrální území

NVF Nový vým¥nný formát

PDF Portable Document Format

PK Pozemkový katastr

56

�VUT Praha SEZNAM ZKRATEK

PNG Portable Network Graphics

REST Representational State Transfer

SGI Soubor geodetických informací

SPI Soubor popisných informací

SSL Secure Sockets Layer

THM Technicko-hospodá°ské mapování

TIFF Tagged Image File Format

TLS Transport Layer Security

URL Unique Resource Locator

VFK Vým¥nný formát katastru

WMS Web Map Service

WWW (web) World Wide Web

W3C World Wide Web Consortium

XML Extensible Markup Language

YAML Ain't Markup Language

ZE Zjednodu²ená evidence

ZMVM Základní mapa velkého m¥°ítka

57

�VUT Praha SEZNAM OBRÁZK�

Seznam obrázk·

1.1 Cloud computing a jeho vyuºití [2] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112.1 Vyuºití ArcGIS Online (upraveno podle zdroje [7]) . . . . . . . . . . . 132.2 My Content . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153.1 Komunikace Klient-server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235.1 ISKN Studio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305.2 Schéma propojení tabulek k vytvo°ení def. bod· parcel . . . . . . . . 315.3 Schéma propojení tabulek k vytvo°ení def. bod· budov . . . . . . . . 326.1 Základní zobrazení aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416.2 Vrstvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 426.3 Legenda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436.4 Výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446.5 Vyhledávání parcely podle p. £. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446.6 Ukázka vyhledání KN parcely podle p.£. . . . . . . . . . . . . . . . . 456.7 Ukázka vyhledání PK parcely podle p.£. . . . . . . . . . . . . . . . . 456.8 Vyhledávání parcely podle LV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466.9 Vyhledávání podle více kriterií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466.10 Hledat budovu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476.11 Ukázka vyhledání budovy podle £.p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 486.12 Identi�kace parcely s odkazem na �ÚZK . . . . . . . . . . . . . . . . 486.13 Identi�kace KN parcely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 496.14 Identi�kace PK parcely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 496.15 Identi�kace budovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506.16 M¥°ení ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506.17 Ukázka m¥°ení plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 516.18 Ukázka m¥°ení délek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

58

�VUT Praha SEZNAM P�ÍLOH

Seznam p°íloh

A Elektronické p°ílohy 60A.1 DVD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

59

�VUT Praha A. ELEKTRONICKÉ P�ÍLOHY

A Elektronické p°ílohy

A.1 DVD

Struktura adresá°· p°iloºeného DVD:

• legenda_up.html - HTML dokument obsahující legendu k územnímu plánuobce Kamenice;

• napoveda.html - HTML dokument obsahuje nápov¥du k aplikaci;

• budovy.js - funkce pro vyhledávání budov;

• function.js - obsahuje r·zné funkce pouºité v aplikaci, jako identi�kace, zob-razení m¥°ítka, p°epínání obrázk· atd.;

• init.js - základní funkce pro pro na£tení mapy, autorizaci zabezpe£ených slu-ºeb, vrstev, vytvo°ení seznamu vrstev atd.;

• lv.js - funkce pat°ící k vyhledávání parcel podle listu vlastnictví;

• measure.js - funkce pro m¥°ení ploch;

60

�VUT Praha A. ELEKTRONICKÉ P�ÍLOHY

• measure2.js - funkce pro m¥°ení délek;

• parcela.js - funkce ur£ené k vyhledávání parcel podle parcelního £ísla;

• query.js - funkce pro správné p°epínání mezi v²emi funkcemi;

• vice_kriterii.js - funkce pro vyhledávání parcel podle více zadaných kritérií;

• visible.js - funkce pro p°epínání viditelnosti vrstev;

• layout.css - kaskádové styly pro layout aplikace;

• style.css - styly pro ikonky v aplikaci a ostatní;

• style_help.css - styly pro zobrazení nápov¥dy;

• DP.pdf - diplomová práce ve formátu PDF;

• index.html - zdrojový HTML dokument aplikace;

• schema_cache_�nish.xml - schéma pouºité p°i publikaci sluºeb typu tiledmap service.

61

Documents

Využití ArcGIS Online Subscription při tvorbě webové ...maps.fsv.cvut.cz/diplomky/2013_DP_Sedlackova_Vyuziti_ArcGIS_Onlin… · The nal chapter describes the functionality of