sNzev: Mal djiny filozofie

Autor: Hans Joachim Strig

Nakladatelstv: Zvon, 1992

ZVON

ESK KATOLICK NAKLADATELSTV

PRAHA 1992

(c) Verlag W. Kohlhammer GMBH, Stuttgart, Berlin, Kln, Mainz, 1990

(c) Zvon, esk katolick nakladatelstv a vydavatelstv, spol. s r. o., 1992

Translation (c) Petr Rezek, Miroslav Petek, Karel prunk, 1992

ISBN 80-7113-058-3

Obsah

vod: Cl tto knihy - Nkolik sebekritickch poznmek - Pedmt

filozofie............................................................................ 21

PRVN DL. MOUDROST VCHODU

Prvn kapitola: Filozofie star Indie........................................... 30

I. Obdob vdsk ........................................................... 31

1. Kultura a nboenstv doby hymn ................................. 32

2. Obdob obtn mystiky - vznik kastovnho systmu ............ 33

3. Obdob upaniad ...................................................... 35

a/ tman a brahma .................................................. 36

b/ Sthovn du a spasen ........................................ 38

c/ Vznam mylenky upaniad .................................... 39

II. Neortodoxn systmy indick filozofie ................................ 40

1. Materialismus rvka ............................................... 41

2. Mahvra a dinismus ............................................... 42

3. Buddhismus ............................................................ 43

a/ Buddhv ivot .................................................... 43

b/ Buddhova nauka .................................................. 45

c/ K djinm a en buddhismu ................................. 49

d/ Systmy buddhistick filozofie ................................. 51

III. Ortodoxn systmy indick filozofie ................................... 55

1. Njja a vaiika ...................................................... 56

2. Snkhjaajga ......................................................... 57

3. Mmnsa a vdnta ................................................... 61

IV. Nstin dalho vvoje indick filozofie a pedbn hodnocen.. 64

Druh kapitola: Filozofie star ny .......................................... 67

I. Konfucius ................................................................. 69

1. Konfuciv ivot ....................................................... 69

2. Devt klasickch knih ............................................... 70

3. Charakter konfucinsk filozofie ................................... 72

4. Mravn idel ........................................................... 72

5. Stt a spolenost ...................................................... 73

5

II. Lao-c' ...................................................................... 74

1. ivot .................................................................... 74

2. Tao a svt - tao jako princip ....................................... 75

3. Tao jako cesta mudrce ................................................ 76

4. Stt a spolenost ...................................................... 78

5. K dalmu vvoji taoismu ............................................ 78

III. Mohismus a nkter dal smry ...................................... 79

1. Muo Ti ................................................................. 79

2. Sofist .................................................................. 80

3. Neomohismus ......................................................... 80

4. Legist .................................................................. 81

IV. Velc Konfuciovi ci .................................................... 81

1. Mencius ................................................................ 81

2. Sun-c' ................................................................... 82

3. Kniha ung Jung ...................................................... 83

V. Pehled dalho vvoje a pedbn hodnocen..................... 84

1. Filozofie nskho stedovku ...................................... 84

a/ Wang chung ..................................................... 84

b/ Nauka o jinu a jangu ............................................. 85

2. Buddhismus v n ................................................... 85

3. Obdob neokonfucianismu ........................................... 86

4. Charakter a vznam nsk filozofie ............................... 88

DRUH DL. ECK FILOZOFIE

Veobecn charakteristika. Hlavn periody .................................. 92

Prvn kapitola: Pedskratovsk filozofie a po vystoupen sofist ...... 96

I. Mltt prodn filozofov ............................................ 96

1. Thals .................................................................. 97

2. Anaximandros ........................................................ 97

3. Anaximens ........................................................... 97

II. Pythagoras a pthagorovci .............................................. 98

1. ivot a uen Pythagory ............................................. 98

2. Pthagorovci .......................................................... 99

III. Eleat ...................................................................... 100

1. Xenofans .............................................................. 100

2. Parmenids ............................................................ 100

3. Znn z Eleje .......................................................... 101

6

IV. Hrakleitos a prodn filozofie 5. stolet............................. 102

1. Hrakleitos ............................................................. 102

2. Empedokls ........................................................... 104

3. Leukippovo a Dmokritovo uen o atomech ..................... 105

4. Anaxagors ............................................................ 106

Druh kapitola: Vrcholn dob eck filozofie ............................. 108

I. Sofist ..................................................................... 108

1. Obecn charakteristika ............................................... 108

2. Protagoras a Gorgis ................................................. 110

3. Vznam sofistiky ...................................................... 110

II. Sokrates ................................................................... 111

1. Sokratv ivot ......................................................... 111

2. Sokratova nauka ...................................................... 113

III. Platon ...................................................................... 115

1. Platonv ivot ......................................................... 115

2. Platonova dla ......................................................... 116

3. Pedbn metodick poznmka .................................... 118

4. Djinn vchodisko .................................................. 119

5. Nauka o idejch ....................................................... 120

a/ Ers jako podnt k filozofovn................................ 120

b/ Dialektika jako metoda filozofovn........................... 120

c/ Byt idej........................................................... 120

d/ Idea a jev .......................................................... 121

6. Antropologie a etika .................................................. 122

a/ Due a nesmrtelnost ............................................. 122

b/ Zdatnost (ctnost) ................................................. 122

7. Stt ...................................................................... 123

a/ Kritika dosavadnch stav ....................................... 123

b/ Ideln stt ........................................................ 125

8. Kritika a hodnocen................................................... 126

a/ Ke kritice Platnovy nauky o stt ............................ 126

b/ Platnovo postaven v eckch duchovnch djinch ........ 127

c/ Platon a jeho vliv ................................................. 128

IV. Aristoteles ..............................................'.................. 129

1. Aristotelv ivot ...................................................... 129

2. Aristotelovo ivotn duo ............................................. 129

3. Logika .................................................................. 130

a/ Pojem .............................................................. 131

b/ Kategorie .......................................................... 131

7

c/ Soud ................................................................ 132

d/ sudek............................................................. 132

e/ Dkaz .............................................................. 132

f/ Indukce ............................................................ 133

4. Proda .................................................................................. 133

a/ Fyzika .............................................................................. 133

b/ Stupovit e ivch bytost ........................................... 134

5. Metafyzika ............................................................................ 134

a/ Jednotliv a obecn ........................................................... 134

b/ Ltka a forma .................................................................. 135

c/ tyi piny jsoucna ......................................................... 136

d/ Teologie ........................................................................... 136

6. Antropologie, etika a politika ....................................... 136

a/ lovk ............................................................. 136

b/ Zdatnost (ctnost) ................................................. 137

c/ Stt ................................................................. 137

7. Kritika a hodnocen ................................................... 138

V. Sokratovsk, platnsk a aristotelsk koly .......................... 139

1. Sokratovsk koly ..................................................... 139

2. Platnikov ............................................................ 139

3. Peripatetici ............................................................. 140

Tet kapitola: eck a msk filozofie po Aristotelovi ................... 141

Veobecn charakteristika. Helnismus ......................................... 141

I. Stoikov ................................................................... 142

1. Zakladatel a hlavn pedstavitel .................................. 142

2. Charakter a stavba stoickho systmu ............................. 143

3. Stoick etika ........................................................... 144

4. Djinn vznam stoick filozofie .................................. 146

II. Epikurejci ................................................................. 146

III. Skeptici .................................................................... 147

IV. Eklektici ................................................................... 148

1. msk eklekticismus ................................................ 148

2. Alexandrijsk eklekticismus ........................................ 149

V. Novoplatnikov ......................................................... 150

1. Pltnos ................................................................. 150

2. Konec novoplatnismu a antick filozofie ........................ 152

8

TET DL. FILOZOFIE STEDOVKU

Veobecn charakteristika. Vzestup kesanstv. Rozdlen period ...... 154

Prvn kapitola: Obdob patristiky ............................................. 157

I. Protiklad antickho a kesanskho duchovnho postoje ........... 157

1. Bh a lovk........................................................... 157

2. lovk ve vztahu k lovku ......................................... 158

3. lovk a svt ......................................................... 158

4. Vlunost kesanstv ................................................ 159

II. Prvn styky kesanstv s antickou filozofi u starch

crkevnch Otc .......................................................... 160

III. Vnitn nebezpe ohroujc kesanstv ............................. 161

1. Gnostikov ............................................................. 161

a/ Pvod a hlavn zstupci gnose .................................. 162

b/ Zkladn mylenky a povaha gnose ............................ 162

2. Manichejci ............................................................. 163

3. Arius a Athanasius .................................................... 164

IV. Upevnn jednoty crkve ................................................ 164

V. Mlad crkevn Otcov: Augustin ..................................... 165

1. Augustinv ivot a dlo .............................................. 165

2. Augustinova filozofie ................................................. 166

a/ Hlubiny due ...................................................... 167

b/ "Cogito, ergo sum" .............................................. 167

c/ Nauka o Trojici ................................................... 168

d/ Stvoen a asovost............................................... 168

e/ Svoboda vle a predestinace .................................... 169

f/ Djiny a obec Bo ................................................ 170

VI. Uitel mlad patristiky krom Augustina .......................... 171

Druh kapitola: Obdob scholastiky .......................................... 173

Historick pozad. Scholastick metoda .............................. 173

I. Ran scholastika (spor o univerzlie) ................................. 175

1. Sporn otzka ......................................................... 175

2. Realist ................................................................. 176

a/ Eriugena ........................................................... 176

9

b/ Anselm z Canterbury ............................................ 177

c/ Vilm z Champeaux ............................................. 177

3. Nominalismus: Roscellinus ......................................... 178

4. Zatmn een: Ablard ............................................. 178

II. Stedovk arabsk a idovsk filozofie .............................. 179

Djinn pozad ........................................................... 179

1. Arabsk filozofie ...................................................... 181

2. idovsk filozofie .................................................... 182

III. Vrcholn scholastika

Svt ovldl Aristoteles. Styk kesanskho mylen

s islmskmi a idovskmi idejemi. Sumy. Univerzity a dy

183

1. Albert Velik ......................................................................... 184

2. Tom Akvinsk ...................................................... 185

a/ ivot a dlo ........................................................ 185

b/ Vdn a vra ...................................................... 187

c/ Existence a esence Boha ........................................ 188

d/ lovk a due ..................................................... 189

e/ Politika ............................................................. 191

f/ Vznam Tome .................................................. 192

3. Dante ................................................................... 193

IV. Pozdn scholastika ....................................................... 194

1. Roger Bacon ........................................................... 194

2. Duns Scotus ........................................................... 195

3. Vilm Occam .......................................................... 197

V. Nmeck mystika: Mistr Eckhart ..................................... 199

TVRT DL. VK RENESANCE A BAROKA

Prvn kapitola: Filozofie ve vku renesance a reformace .................. 204

I. Duchovn obrat od stedovku k novovku ........................... 204

1. Vynlezy a objevy .................................................... 205

2. Nov vdn o prod ............................................... 205

3. Humanismus a renesance ............................................ 207

4. Reformace ............................................................. 209

5. Sociln a politick pevraty na prahu novovku -

nov prvn a politick mylen.................................... 211

a/ Machiavelli ........................................................ 212

b/ Grotius ............................................................. 213

c/ Hobbes............................................................. 213

d/ Morus .............................................................. 215

10

II. Nejdleitj systmy pechodnho obdob ................................ 215

1. Mikul Kusnsk ................................................................. 215

2. Giordano Bruno .................................................................... 217

3. Francis Bacon ......................................................................... 219

4. Jakob Bhme .......................................................................... 223

5. Zvren poznmka .............................................................. 226

Druh kapitola: Ti velk systmy obdob baroka .......................... 227

I. Descartes .................................................................. 228

1. ivot a dlo ............................................................ 228

2. Zkladn mylenky ................................................... 229

3. Vliv kartezianismu a jeho dal vvoj. Nkolik kritickch

poznmek .............................................................. 231

II. Spinoza .................................................................... 233

1. ivot .................................................................... 233

2. Dlo ..................................................................... 234

3. Spinozv vliv - kritika .............................................. 240

III. Leibniz .................................................................... 241

1. ivot a spisy ........................................................... 241

2. Zkladn mylenky Leibnizovy filozofie .......................... 243

a/ Uen o mondch ............................................... 243

b/ Pedzjednan harmonie ......................................... 245

c/ Teodicea ........................................................... 246

3. Kritick poznmky. Dal rozvjen Leibnizovch mylenek ... 246

PT DL. FILOZOFIE OSVCENSTV A DLO IMMANUELA KANTA

Prvn kapitola: Filozofie v obdob osvcenstv.............................. 250

I. Osvcenstv v Anglii ..................................................... 250

1. Pedchdci anglickho empirismu ................................. 250

2. Locke ................................................................... 251

3. Berkeley ................................................................ 254

4. Hume ................................................................... 256

5. Filozofie nboenstv a etika v osvcensk Anglii ............... 259

II. Osvcenstv ve Francii .................................................. 261

1. Penesen mylenek anglickho osvcenstv do Francie ......... 261

2. Montesquieu ........................................................... 262

3. Voltaire ................................................................. 263

11

4. Encyklopedist a materialist ....................................... 267

5. Rousseau ............................................................... 269

a/ ivot, dlo, hlavn mylenky .................................... 269

b/ Rousseav vznam ............................................... 272

III. Osvcenstv v Nmecku ................................................. 274

Druh kapitola: Immanuel Kant ............................................... 277

I. ivot, osobnost, duo .................................................... 277

II. Pedkritickperioda ..................................................... 279

1. Ke Kantovm prodovdeckm spism ........................... 279

2. Vypracovn kritickho problmu .................................. 281

III. Kritika istho rozumu .................................................. 283

1. Charakter, struktura, zkladn pojmy .............................. 283

2. Transcendentln estetika ............................................ 285

a/ Prostor ............................................................. 286

b/ as ................................................................. 286

c/ Monost matematiky ............................................ 287

3. Transcendentln analytika .......................................... 287

a/ Problm ........................................................... 287

b/ Kategorie .......................................................... 288

c/ Dedukce istch rozvazovacch pojm ........................ 290

d/ Transcendentln soudnost ...................................... 290

e/ Monost prodn vdy .......................................... 290

4. Transcendentln dialektika ......................................... 291

Inventrnm istho spekulativnho rozumu ...................... 293

IV. Mravnost a nboenstv................................................. 294

1. Kritika praktickho rozumu ......................................... 294

a/ Nkter zkladn pojmy ......................................... 294

b/ Zkladn mylenky ............................................... 296

2. Nboenstv v mezch pouhho rozumu .......................... 298

V. Kritika soudnosti ......................................................... 299

1. Problm ................................................................ 299

2. Zvr ke tem kritikm .............................................. 302

VI. Pokritick dlo ............................................................ 304

1. Nejdleitj spisy ................................................... 304

2. Metafyzika mrav .................................................... 304

a/ Nauka o prvu .................................................... 305

b/ Nauka o ctnosti ................................................... 307

3. Zvr ................................................................... 309

12

VII. Ke kritice a hodnocen Kanta .......................................... 309

1. Nkolik kritickch hledisek.......................................... 309

a/ K vnitn dslednosti systmu .................................. 309

b/ Ke Kantov metod .............................................. 311

2. Kantv vznam pro filozofii ........................................ 312

EST DL. FILOZOFIE 19. STOLET

vodn pehled ................................................................... 316

Prvn kapitola: Romantika a nmeck idealismus .......................... 318

I. Prvn pijet a rozvjen Kantovy filozofie - filozofov vry ...... 318

II. Fichte ...................................................................... 320

1. ivot a dlo ............................................................ 320

2. Zkladn mylenka Fichtovy filozofie ............................. 322

3. Praktick aplikace .................................................... 323

a/ Etika ............................................................... 323

b/ Stt ................................................................. 323

c/ Nboenstv....................................................... 324

III. Schelling .................................................................. 324

1. ivot, duchovn vvoj, hlavn spisy ................................ 324

2. Zkladn mylenka filozofie identity ............................... 326

3. Proda ................................................................. 327

4. Umn .................................................................. 328

IV. Hegel ...................................................................... 329

1. ivot a hlavn dla .................................................... 329

2. Obecn rz Hegelovy filozofie. Dialektick metoda ............ 330

3. Trojstupov stavba filozofie ........................................ 332

a/ Logika ............................................................. 332

b/ Filozofie prody ................................................. 333

c/ Filozofie ducha ................................................... 334

4. Djiny .................................................................. 335

5. Zhodnocen a kritika ................................................. 336

Druh kapitola: Pozitivismus, materialismus, marxismus ................. 339

I. Pozitivismus ve Francii: Comte ....................................... 339

1. Duchovn situace ...................................................... 339

2. Comtv ivot a dlo .................................................. 339

13

3. Princip pozitivismu ................................................... 340

4. Zkon t stadi........................................................ 341

5. Soustava vd ........................................................... 342

a/ loha a uitek filozofie ......................................... 342

b/ Klasifikace vd ................................................... 343

6. Spolenost, stt, etika ................................................ 344

II. Anglick pozitivismus .................................................. 345

1. Duchovn situace ...................................................... 345

2. BenthamaMill ....................................................... 346

3. Spencer ................................................................. 347

a/ Darwin a mylenka evoluce ................................................ 347

b/ Spencerv ivot a dlo ........................................................ 348

c/ Zkon evoluce ................................................................... 349

d/ Lidsk spolenost .............................................................. 351

e/ Kritick zhodnocen ........................................................... 352

III. Rozpad Hegelovy koly a nmeck materialismus .................. 353

1. Duchovn situace ...................................................... 353

2. Strauss a Feuerbach .................................................. 354

IV. Marx ....................................................................... 356

1. ivot a spisy ........................................................... 356

2. Hegel a Marx ......................................................... 357

a/ Dialektick materialismus ...................................... 357

b/ Odcizen a seberealizace ........................................ 358

3. Historick materialismus ............................................ 359

4. Kapitl .................................................................. 361

5. Vznam a dal psoben ............................................ 361

Tet kapitola: Schopenhauer, Kierkegaard, Nietzsche .................... 363

I. Arthur Schopenhauer ................................................... 363

1. ivot, osobnost, dla ................................................. 363

2. Svt jako vle a pedstava ........................................... 367

a/ Svt jako pedstava ............................................... 367

b/ Svt jako vle .......................................:............. 368

3. Utrpen svta a vykoupen........................................... 370

a/ ivot jako utrpen................................................ 370

b/ Estetick cesta vykoupen. Gnius a umn.................. 372

c/ Etick cesta vykoupen: popen vle .......................... 373

4. Zvren poznmky. Kritika .................................................. 373

II. Sren Kierkegaard ...................................................................... 374

1. Sokrates v Kodani ................................................................... 374

14

2. Existujc myslitel a kesan ..................................................... 376

3. Pozdj psoben ................................................................... 378

III. Friedrich Nietzsche ..................................................................... 380

1. ivot a hlavn spisy .................................................................. 380

2. Jednota a charakter Nietzschovy filozofie .................................. 382

3. Filozof s kladivem ................................................................... 384

4. Nov hodnoty ......................................................................... 386

5. K hodnocen Nietzscheho ........................................................ 387

tvrt kapitola: Vedlej proudy. Kritick nvrat ke Kantovi.

I. Vedlej proudy ........................................................................... 391

1. Fries a Herbart ....................................................................... 391

2. Induktivn metafyzika: Fechner a Lotze .................................... 392

3. Eduard von Hartmann ............................................................ 393

II. Novokantovstv .......................................................................... 394

1. Obecn charakteristika. Vznik ................................................. 394

2. Marbursk kola .................................................................... 395

3. Bdensk kola ("jihozpadn") ............................................... 396

4. Vaihinger ............................................................................... 397

5. Pbuzn smry v Nmecku a jinch zemch ............................... 398

SEDM DL. HLAVN FILOZOFICK SMRY V 20. STOLET

Nov obdob ......................................................................................... 402

Prvn kapitola: Prvn polovina stolet ..................................................... 405

I. Filozofie ivota a historismus ....................................................... 405

1. Obecn poznmky .................................................................. 405

2. Bergson .................................................................................. 405

a/ Prostor a as, rozum a intuice .............................................. 406

b/ lan vtal .......................................................................... 407

c/ Morlka a nboenstv ....................................................... 407

3. Pohled na Guyaua ................................................................... 408

4. Vitalismus: Driesch. Tvarov teorie .......................................... 409

5. Nmeck filozofie ivota a historismus ...................................... 410

II. Pragmatismus ............................................................................. 413

1. William James ........................................................................ 413

2. JohnDewey ............................................................................ 414

3. Pragmatismus v Evrop ........................................................... 415

15

III. Nov metafyzika ......................................................................... 415

1. Obecn poznmky .................................................................. 415

2. Samuel Alexander ................................................................... 416

3. Alfred North Whitehead ......................................................... 417

4. Kritick realismus: Nicolai Hartmann ...................................... 419

a/ Star a novontologie ........................................................ 420

b/ Stavba relnho svta ......................................................... 421

c/ lovk. Determinace a svoboda .......................................... 422

d/ Zhodnocen ....................................................................... 423

5. Novoscholastika (novotomismus) ............................................ 424

IV. Fenomenologie ........................................................................... 426

1. Vznik a charakter ................................................................... 426

2. Edmund Husserl ..................................................................... 426

3. MaxScheler ........................................................................... 428

Druh kapitola: A do ptomnosti ........................................................ 430

I. Filozofie existence ....................................................................... 430

1. Obecn poznmky .................................................................. 430

2. KarlJaspers ........................................................................... 432

a/ Byt jako "obemykajc" ..................................................... 432

b/ Existence ........................................................................... 433

c/ Transcendence ................................................................... 434

d/ Mezn situace a posledn ztroskotn ................................... 435

3. Francouzsk existencialismus .................................................. 435

4. Jin pedstavitel filozofie existence .......................................... 437

5. Martin Buber ......................................................................... 437

II. Rozvinut otzky po byt: Martin Heidegger ................................. 440

1. Obecn poznmky .................................................................. 440

2. Byt a as ................................................................................ 442

3. Pozdj psoben ................................................................... 444

III. Krtk pohled do Francie ........................................................... 447

IV. Filozofick antropologie .........................................................- 449

1. Pojem a podstata .................................................................... 449

2. Z djin filozofick antropologie ................................................ 450

3. Pnos Schelerv ..................................................................... 452

4. Projekt Gehlenv .................................................................... 454

V. Marxistick filozofie dnes ............................................................ 457

1. loha filozofie ........................................................................ 457

2. Pojem hmoty a materialismus .................................................. 457

16

3. Dialektick materialismus ....................................................... 459

4. Historick materialismus ......................................................... 461

5. "Perestrojka po filosofii" ......................................................... 464

6. Kritick filozofie spolenosti .................................................... 465

VI. Ludwig Wittgenstein. Jazyk jako stedn tma dnen filozofie ..... 468

1. Wittgenstein: osobnost a dlo ................................................... 468

2. "Traktt" ............................................................................... 470

3. Revize .................................................................................... 471

4. Problematika jazyka a jej pekraovn ................................... 472

VII. Novopozitivismus ........................................................................ 476

1. Objasnn pojm ..................................................................... 476

2. Novopozitivismus - vznik a charakter ..................................... 477

3. Nov logika ............................................................................ 479

4. Rssel a Moore ....................................................................... 483

5. Vdesk kruh-Rudolf Carnap ............................................... 485

a/ Nov kol filozofie ............................................................ 486

b/ Smysluprzdnost metafyziky: pseudoproblmy ................... 486

c/ Logick analza jazyka. Smatika ....................................... 488

6. Perspektivy dalho vvoje ....................................................... 489

VIII. Teorie vdy - nov mylenky k problmu poznn ......................... 490

1. Analytick filozofie ................................................................. 490

2. Popper a kritick racionalismus ............................................... 494

3. Evolun teorie poznn ........................................................... 498

4. "Konstruktivismus" ................................................................ 500

5. Hranice poznn ..................................................................... 502

I. Co mme dlat? .......................................................................... 505

1. Otzky ivota, otzky peit ................................................... 506

2. Utilitarismus, konsekvencionalismus ....................................... 507

3. Jazyk etiky ............................................................................. 508

4. Karl Popper ........................................................................... 510

5. Etika diskursu ........................................................................ 511

6. "Evolun etika" ..................................................................... 513

7. lovk a zve ......................................................................... 515

8. Odpovdnost .......................................................................... 518

Slovo na zvr ...................................................................................... 521

Poznmky ............................................................................................ 522

Rejstky ............................................................................................... 538

Bibliografie eskch a slovenskch peklad filozofickch spis

autor zmiovanch H. J. Strigem ...................................................... 549

17

O knize a autorovi

Filozofick mylenky mohou mt dnes ve svt vliv jen tehdy, kdy zapsob na

vtinu jednotlivc. V souasnosti toti masy obyvatelstva umj st a pst, ale

neobshnou zpadn vzdlanost v plnm rozsahu. Podlej se vak na vdn,

na mylen i najednn. Tto nov pleitosti mohou vyut tm lpe, m plnji

zvldnou nejdleitj nzory a kritick rozlien. Je tud nezbytn, aby pro

chvle rozvaovn kadho lovka bylo uinno sdlitelnm ve podstatn, tak

jednodue a jasn, jak je to jen mon, a bez jmy na hloubce.

Karl Jaspers,

loha filozofie v souasnosti (1953)

18

l

Hans Joachim Strig se narodil v roce 1915 v Quenstedtu. Studoval filozofii,

historii, sociologii a prva na nkolika nmeckch univerzitch a doshl

hodnosti doktora filozofie a doktora prv. Od roku 1945 psobil jako spisovatel

a nakladatel. V roce 1965 se stal editelem lexikografickho stavu, kter vydal

adu rozench pomcek. Strig je tak autorem populrn vdeckch knih

(nap. o astronomii), vydavatelem antologi (nap. Problm pekladu) a pekla-

datelem. Znm jsou tak jeho Mal djiny vdy (1. vyd. 1970).

Strigovy Mal djiny filozofie zskaly brzy po prvnm vydn /v roce 1950/

povst standardnho dla: Maj jasnou, pehlednou osnovu a jsou dobe srozu-

miteln laikm ve filozofii. Kniha byla peloena do nkolika jazyk. Autor sv

dlo pi etnch vydnch doploval, aby odpovdalo souasnmu stavu

filozofie.

H. J. Strig na zatku svho dla k, e kniha nen urena pro odbornky

ve filozofii, nbr pro ty, kte hledaj prvn orientaci v mylenkch velkch

myslitel minulosti a souasnosti. Pro tyto tene nebudou zbyten nsle-

dujc poznmky:

Kad estn historik se zajist sna o objektivitu. V djinch filozofie

zprostedkuje pravdiv fakta o ivot, dlech a nauce myslitel. Sna se

ukzat, co bylo skuten eeno a jak to bylo myleno, ani pi tom uplatuje

subjektivn hledisko, tj. nepekrucuje fakta, aby je mohl zalenit do pedem

pojat teorie, ani nepomj skutenosti, kter jsou s touto teori v rozporu.

Snaha o objektivitu vak nevyluuje, ba naopak zahrnuje, urit hledisko,

osobn filozofick stanovisko, kter historik zaujm. To se uplatuje ve vbru

a prezentaci fakt a v draze, kter klade na urit fakta i aspekty. F. Copleston

uvd tento pklad: Dva historikov filozofie studuj fakta stejn objektivn,

napklad djiny platonismu a novoplatnismu. Ale jeden je pesvden, e

pesvden o existenci skutenosti pesahujc viditeln svt je ir nesmysl,

zatmco druh historik pijm skutenost transcendence. V tomto ppad

budou oba sotva pst o platnsk tradici stejn. Oba jist pop nzory

platnik objektivn a svdomit. Ale prvn patrn mn zdrazn napklad

novoplatnskou metafyziku a bude naznaovat, e pokld novoplatnismus za

alostn konec eck filozofie, za pad do "mysticismu" i "orientalismu",

zatmco druh bude zdrazovat synkretick aspekt novoplatnismu a jeho

vznam pro kesansk mylen. Ani jeden, ani druh neporu fakta, a pece

jejich obraz platonismu a novoplatnismu bude rozdln (A History of Philo-

sophy, vol. 1, part 1, str.10).

19

Pokud jde o to, zda Strigova kniha podv vci, jak skuten jsou, nelze

pochybovat o tom, e autor se sna bt co nejobjektivnj. Ale jeho vklad

filozofickch systm je nejen zjednoduen, jak sm upozoruje, ale

v nkterch bodech je pouze jednou z existujcch interpretac dan nauky.

Napklad sinologov mohou mt pipomnky k Strigov vkladu nkterch

parti nsk filozofie (o sofistech, legistech, filozofu Siin-c', o jinu a jangu).

Nkdy v knize nachzme nepesnosti, omyly i neporozumn. Nelze

napklad tvrdit, e podle Tome Akvinskho pi poznn bytnosti vci mus

k smyslov zkuenosti pistoupit fantazie; velice pekvap tak tvrzen, e

"jdeme-li hloubji, nen Tom pli vzdlen determinismu" nebo e podle

Augustina lid po pdu u nejsou svobodn atd.

Pokud jde o Strigovo osobn stanovisko, projevuje se nkolika zpsoby.

Autor pipojuje k nkterm naukm filozof sv kritick stanovisko, nap. pi

svm (problematickm) vkladu sylogismu u Aristotela. V cel knize jsou

patrn autorovy sympatie k filozofii Kantov. Kantem je patrn ovlivnno

Strigovo pojet vztahu filozofie a vry: Vlastnm prostedkem filozofie je

mylen; "nboenstv apeluje svou podstatou pedevm na vru a na cit,

nikoliv na rozum"; do oblasti vry pat ovem podle Striga nejdleitj

problmy lovka: svoboda, cl ivota, nesmrtelnost, due, Bh, ale jimi se

zabvaj i nkte filozofov, alespo pokud jde o monost rozumovho poznn

v tto oblasti. - Kesansk teolog nebude nap. souhlasit s tvrzenm, e

o Jeovi nemme dn zprvy, kter by pochzely od souasnk a oitch

svdk. Bude si patrn tak pt pesnj vymezen vztahu mezi kesanstvm

a svtem, mezi filozofi a teologi (ve stedovku) aj.

tene jist uspokoj zpsob, jm H. J. Strig podv djiny filozofie, jeho

jasn, pehledn, soustavn a srozumiteln vklad. Pokud jde o obsah, bude

Mal djiny st s jistou obezetnost, kter je ostatn ve vt i men me

nutn pi etb kterchkoli djin filozofie.

Redakce

20

vod

Cl tto knihy

Tato kniha se neobrac na odbornky ve filozofii. Tm neme ci nic

novho. Obrac se na velk mnostv lid, kte - a u jsou akademicky

vzdlan i nikoli - se uprosted prce a kadodennch starost, tv v tv

velkm djinnm pevratm a katastrofm na doby nepestvaj pokouet

o samostatn zamylen nad problmy svta a vnmi otzkami lidskho byt

a kte pedem nezavrhuj nadji, e tu mohou poradit a pomoci mylenky a dla

velkch myslitel vech dob.

Otzka je, zda opravdu mohou pomoci a v jakm smyslu. Jist v nich nen

mono hledat recepty a vynlezy ve smyslu jednoduchho vdn, ktermu se

lze nauit a ktermu lze uit druh, a eit jimi otzky a lohy, ped nimi stoj

nae doba jako celek i kad jednotlivec ve svm osobnm ivot. Avak pohled

na mohutn rozlet lidskho ducha nm me poskytnout nezbytn orientan

body, i pohledu a potebnou svobodu pro vlastn rozhodnut. Je pravda, e

kad jednotlivec mus zat od zatku a e zkuenosti a jejich sediment -

bohuel! - lze uenm pedat jen ve velmi omezen me. Ale prv tak je

pravda, e nae doba a kad jednotlivec zrove pat do velkho proudu

duchovn tradice svho nroda a lidstva vbec, a nechceme-li upadnout do

barbarstv, je pro ns naprostou nutnost a vnitn povinnost tuto tradici vdy

znovu oivovat. Ty, kte tuto nutnost pociuj, ale nemaj ani as ani ostatn

prostedky k namhavmu studiu filozofie, chce tato kniha uvst do djin

filozofie a zprostedkovat jim prvn seznmen s filozofickmi dly.

Nkolik sebekritickch poznmek

Bude vhodn, abychom hned na zatku ekli nco o mezch, kter jsou

takovmu podniku uloeny. Chceme pi tom rozliit omezen, kterm ve vt

i men me podlh kad pokus o vklad djin filozofie, a omezen, kter

nadto musme vzt v vahu pi naem vkladu. Filozofie jako pokus lovka

vyeit svm mylenm hdanku byt-okolnho vnj ho svta i vlastnho nitra

- je star ne vechny psan doklady, kter o tom vlastnme. Nae znalosti

pokrvaj zhruba 3000 let. Doba, kdy se lovk svm vzpmenm postojem,

uvolnnm ruky, ovldnutm ohn a plnovitm zhotovovnm nejjednoduch

nstroj poal vydlovat z ivoin e, le v mnohem dvnj minulosti.

O tchto vcech vme velice mlo a prv tak mlo vme i o procesu, kter

lovka teprve uinil lovkem, toti o potku ei a mylen. Oba fenomny

21

jsou neoddliteln. Mylen je vzno na e. Lze to pozorovat znovu a znovu

na vvoji kadho dtte. Pojmy jako nstroje mylen zskvme v jazyce. Ta

vc, kterou se dt nau pojmenovat a oznait, se jakoby dotykem kouzelnho

proutku vylen z dosud nepochopen a nerozlien rozmanitosti jeho okol.

Otzky vzniku ei a vztahu mezi mylenm a e jsou velmi dleit (pro

jazykovdce je to jedno z nejzajmavjch a zrove nejtemnjch tmat), ale

na tomto mst je nememe dle sledovat. Rdi bychom vak zdraznili dv

mylenky: e jako nepostradateln mdium naeho mylen a patrn tak jako

jeho hranice je jednm z nejdleitjch tmat filozofie a bude ns stle

zamstnvat. A za druh: na potku nm znmho djinnho vvoje nalzme

e a jednotliv jazyky v podstat ji hotov. Vechny promny, posuny a trans-

formace, k nim od t doby dolo, jsou v pomru k pedchzejcmu vvoji

nepli vznamn.

Ped dobm, kter je nm znmo, prolo tedy lidsk mylen vvojovm

procesem, kter musel trvat nejmn nkolik desetitiscilet a o nm tm nic

nevme. Tmto zjitnm musme zat kad pokus vyloit djiny mylen

a snad by ml vbec kad historick vklad pro zskn pimenho odstupu

a nutn e perspektivy teni nejprve pipomenout, jak nepatrn vsek ve

vvoji lidskho rodu tvo djiny, kter znme, ajak nepatrn vsek tvo tento

vvoj v djinch ivota na Zemi a ten opt v celkovm vvoji na planety a jej

vvoj opt v celku vesmru.

Toto zjitn nelze jednodue pejt tm, e ekneme: dlouh vvoj, kter

pedchzel djinm, tzv. prehistorie, m pro ns jen mal vznam, a to proto,

e lovk teprve v poslednch tyech nebo esti tisciletch v jistm smyslu

dospl a mohl se tud a tehdy pokouet o vklad svta, kter by pro ns byl

relevantn. Kad nov objev, kad zanikl kultura, kterou r archeologa

odkryje v egyptsk pouti nebo v pralesch Indie, nm spe ukazuje, e potky lovka jako

mravn, myslc a tvoiv kulturn bytosti jsou star, ne jsme se

jet nedvno domnvali. Neobvykl rozmry a proporce egyptskch pyramid

a chrm zaniklch kultur a ada dalch nlez a fakt pesvdily prehi-

storiky o tom, e ped znmm kulturnm vvojem ji existovaly vysoce

rozvinut kultury, jejich tvrci zvltnm, pro ns st pochopitelnm

zpsobem, toti na zklad bezprostednho vctn a bezprostedn jistoty,

zskali hlubok znalosti o vstavb a souvislostech vesmru.

Pipomeme si, e je to v souladu s uenm mnoha nboenstv, podle kterch

lidstvo nepostupuje stle vzhru, nbr neustle odpad od Boha a vzdaluje se

od rajskho nebo zlatho vku. Vra v pokrok, kter v Evrop kvetla v 18. a 19.

stolet, je siln otesena a nelze ji dokzat o nic vc ne jej opak - pokud ovem

pokrok a vvoj nechpeme jen povrchn jako rozvoj techniky a ovldn

vnjho svta, nbr mnme vvojem nco vnitnho, toti rostouc vraznost

ivch forem a vzrstajc bohatstv tvrch sil a vnitnch monost. Po

zkuenostech poslednch ty desetilet uzn patrn i irok veejnost sprvnost

teze o postupnm upadn lidstva ochotnji ne nap. nai ddov ped prvn

svtovou vlkou.

A jsou-li nm znmy mylenkov pokusy jen z jednoho uritho obdob, pak

jsou v rmci tohoto obdob pstupn zase jen ty mylenky, kter byly vyeny

a zapsny, af ji mysliteli sammi nebo jejich ky nebo, jak tomu je bohuel

nezdka, pouze jejich odprci. Tm nen eeno, e je nm tak zachovno vdy

to nejlep, nejcennj a nejhlub. Krom znmch filozof mohlo mnoho

dalch jednotlivc formulovat hlubok a vznamn mylenky, ani je svili

psmu i veejnosti. Mon, e i mnoz myslitel si ponechali nco pro sebe.

Mon, e nejhlub poznn vbec nelze uchopit slovy. Jeden indick mudrc,

byv dotzn svmi ky, co je nj vy moudrost, neodpovdal. Kdy na nj stle

nalhali, ekl nakonec: Pro se stle znovu ptte, kdy jsem vm ji odpovdl?

Vzte, e nejvy moudrost je mlen!

Kad vklad djin filozofie nar dle na pekky, kter stoj v cest

kadmu historickmu zkoumn a kadmu sprvnmu porozumn

minulosti. Pipomeme si jen ppad rekonstrukce minulch udlost, kter se

v bnm ivot asto vyskytuje, toti jednn u soudu. Akoli jsou udlosti,

kter vedly k procesu, zpravidla minulost zcela nedvnou a akoli jsou

k dispozici ijc svdkov, kter me soudce pod psahou vyslechnout,

nepoda se asto vytvoit si jasn obraz o tom, co se odehrlo. V daleko vt

me se pak s takovmi obtemi setkme tehdy, kdy se jedn nikoli o verejek

a pedverejek, ale o udlosti vzdlen cel stalet a tiscilet, a nikoli o jedno-

duch kadodenn udlosti, ale o duchovn vtvory, spletit politick a diploma-

tick souvislosti atd. Historik a prv historik filozofie m ovem k dispozici

takkajc autentick prkazn materil v podob dochovanch listin a spis.

Ale kolik novch obt pro sprvn porozumn se zde vynouje! Vznikaj tak z toho, e mme

zpravidla k dispozici pouze hotov vsledky mylen a vme

mlo nebo skoro nic o tom, jakmi cestami k nim myslitel dospl, zvlt pak

jak mimofilozofick, osobn vlastnosti, sklony a osudy pi tom spolupsobily.

Filozofick systm je ovem stejn jako kad jin vdeck nebo umleck

vkon tvarem objektivnm, kter je nutno zkoumat do urit mry nezvisle

na jeho pvodci, a nepiblme se mu tedy tm, e v osobnosti tvrce

vyhledme zliby a slabosti, dtsk zitky, patologick a abnormln rysy,

kter pak pouijeme k vysvtlen; ale mnohdy je pln pochopen dla mon

jen tehdy, kdy takov vci v vahu vezmeme.

Porozumn je dle ztovno tm, e mylen kadho filozofa je nutn

vzno na jazyk, jm filozof mysl a pe, a tyto obte budou zvl velik tam,

kde se -jako u ntiny -jedn o jazyk, kter se znan odliuje od naeho

jazyka celou svou logickou strukturou, zpsobem, jak vid vci a uvd je do

souvislosti. Uvame, e prv velk dla nelze nikdy peloit z jednoho jazyka

do druhho a e je tm nemon zvldnout beze zbytku ciz e tak jako mate-

tinu. Uvame dle, jak mnohonsobn a nevyerpateln je vazba mezi jednot-

livcem a jeho dobou, djinnm mstem, geografickm a spoleenskm okolm,

a uvame, e i v jedn a te epoe a v jednom a tme jazyce panuj hlubok

nzorov rozdly o pesnm vznamu a obsahu mnoha, ba prakticky vech

pojm a vraz. To plat jak pro iv, tak pro tzv. mrtv jazyky, tj. v na oblasti

pro staroindick sanskrt, etinu a latinu. Jeden americk profesor filozofie,

kter si byl vdom tchto tm nepekonatelnch obt a nedorozumn, zaal

v nedvn dob tchto nedorozumn zbavovat alespo filozofii ptomnosti:

v knize, kter je vdy vnovnajednomu ijcmu filozofovi, nejprve sm tento

22

23

filozof krtce vyl svj duchovn vvoj, pak nkolik dalch uenc

v kritickch pspvcch vyslov sv pochybnosti, vhn a otzky a filozof sm

se je na zvr pokus objasnit a zodpovdt'.

K tmto obecnm kritickm vhradm, kter by ml mt ten stle na

pamti, pistupuj omezen, kter jsou vlastn prv naemu pokusu.

Filozofick dla, kdy nepotme komente, vklady a kritiky profesor

filozofie, zapluj obrovsk sly velkch knihoven. Jeden vdeck vklad djin

filozofie, kter se skromn nazv "nstin", m pt obshlch svazk. Navc

je psn velice zhutn a e srozumitelnou jen uencm.

Obecn vzato lze libovoln proces ozejmit snze a rychleji odbornkovi ne

laikovi. Nap. inenr, kter chce druhmu inenrovi vysvtlit konstrukci

plnovanho mostu, uvede heslovit rozmry, vyl geologickou situaci, el,

stavebn materil a konstrukn systm, k tomu snad dod jet nkolik vzorc

z potebnch vpot a jeho kolegovi bude v podstat ve jasn. M-li ovem

konstrukci mostu vysvtlit laikovi, mus zat zeiroka: nejprve popsat rzn

systmy, podle nich lze mosty stavt, vysvtlit zkladn zkony statiky, vechny

vzorce a odborn vrazy atd.

Djiny filozofie jsou pedmtem, kter rozsahem a obtemi pravdpodobn

nijak nezaostv za stavbou mostu, a tato kniha je urena tenm bez

pedchozch znalost. Pjde tedy o to, abychom z nepebernho mnostv

filozofick literatury podali vbr, kter bude uren jednak vhodnost

zvolench dl pro uveden do filozofie, jednak snahou neupt teni alespo

nic z toho, co m dle souhlasnho nzoru uenc zkladn nznam, a ponechat

pitom stranou specifick zliby autora. Neinme si tedy nrok ani na by jen

piblinou plnost, ani na zprostedkovn novch vdeckch poznatk.

Vbr bylo teba uinit z hlediska prostorovho i asovho. Z hlediska prosto-

rovho bylo douc, by se kniha neomezovala na Evropu, aby pro ni djiny

filozofie nezanaly teprve u ek a ten mohl alespo letmo zahldnout nco

z velkho duchovnho svta, kter nijak nezaostv za nam, duchovnho svta

star Indie a ny; vzdali jsme se ale vkladu starch idovskch nauk i vkladu

o Egypt a nkolika dalch kulturch, kter, alespo pokud vme, jsou v naem

oboru mn vznamn. V asovm ohledu jsme se snaili poloit v hlavnch

periodch filozofie draz vdy jen na jednoho nebo nkolik mlo myslitel,

podat pokud mono pln obraz jejich ivota a dla a pitom ukzat vvojov

linie a protiklady, tedy duchovn souvislosti t doby.

Tolik bylo nutno ci, abychom teni a kritikovi objasnili, co me prvem

oekvat a co nikoliv.

Pedmt filozofie

Meme se nyn obrtit pmo k naemu tmatu a zat otzkou, kterou mus

poloit kad, kdo se s tmto pedmtem setk poprv :Cojeto,eho dj iny zde

chceme podat, co je tedy filozofie, jak jsou jej znaky, zvlt pak co je vlastn

jej pedmt?

Jestlie tuto otzku polome popoad velkm filozofm, budeme

zklamni, protoe od kadho dostaneme trochu jinou odpov. Kad

24

pirozen prohlauje to, co jako filozofii provozuje a u, za filozofii samu.

Nechtli bychom se vak hned na potku omezovat uritm systmem,

a pokusme se proto otzku formulovat takto: Ktermi pedmty se zabvali

filozofov v rznch dobch? Na to je jen jedna odpovd: vemi. Nen toti nic,

co by nemohlo bt pedmtem filozofie a co jm tak skuten nebylo. Od

nejvtho a po nejmen a nejbezvznamnj (ovem: co je pi hlubm

zamylen bezvznamn?) od vzniku a stavby svta a po sprvn kadodenn

chovn, od nejvych otzek po svobod, smrti a nesmrtelnosti a po jdlo

a pit - vechno se me stt pedmtem filozofick reflexe. Meme ovem

vet pojmout trochu metoditji a pout jej ke krtkmu pehledu dleitch

st filozofie v jejm tradinm dlen: celkem svta (nebo tak tm, co je

smyslov nepstupn) se zabv metafyzika, bytm v jeho celku ontologie (ale

oba tyto obory se, stejn jako ostatn, pekrvaj); logika je nauka o sprvnm

mylen a opravd, etika o sprvnm jednn, teorie poznn o poznvn a jeho

hranicch, estetika o krse. O prod pojednv filozofie prody, o kultue

filozofie kultury, o spolenosti filozofie spolenosti, o djinch filozofie djin,

o nboenstv filozofie nboenstv, o stt filozofie sttu, o prvu filozofie

prva, o ei filozofie ei. Existuje filozofie hospodstv, techniky, penz atd.

Pi pohledu na tento vet je npadn, e filozofie tyto pedmty nem pouze

pro sebe. Pro kad z tchto pedmt existuje zrove speciln vda, kter jej

zkoum a popisuje. Nrodnm hospodstvm se zabv ekonomie, jazykem

jazykovda, prvem prvn vda, sttem vda o stt. Djepis zkoum djiny,

sociologie spolenost, djiny nboenstv nboenstv. Celek prody je

pedmtem etnch specilnch vd, jako je fyzika, chemie, biologie, astro-

nomie atd. Filozofii nelze od jednotlivch specilnch vd odliit pomoc jejho

pedmtu.

Jestlie se filozofie zabv tmi pedmty jako speciln vdy, ale pesto se

od nich odliuje, pak se jimi mus zabvat specifickm zpsobem, kter

pslu jenom j. Tm vznik otzka po specifick filozofick metod. I zde

bychom se mohli utpt v jednotlivostech. Mnoz filozofov oznauj svou

filozofickou metodu za metodu filozofie vbec. V jednotlivch vdnch

oborech se tak pouvaj metody, kter pvodn vznikly ve filozofii, a filozofie

naopak pouv metody rznch specilnch vd.

Nicmn lze nalzt rozdl. Sledujeme-li toti jet jednou ve podan vet

st filozofie ajejch pedmt a srovnme-li je s adou jednotlivch vd, kter

se zabvaj tmi pedmty, pak na samm vrcholu narazme na celek byt jako

nejobshlej pedmt. Jemu ji v jednotlivch odvtvch vdy nic neodpovd.

Celkovou souvislost byt zkoum pouze filozofie (pestoe tento nrok vznej

i nkter jednotliv vdy).

Je to vskutku toto zamen na veobjmajc celek, co filozofii odliuje od

jednotlivch vd: zatmco jednotliv vdy si kladou za kol prozkoumat

a vyloit urit ohranien obor jev, jako nap. stt, e, djiny, organick

ivot atd., filozofie se sna-i tam, kde se filozofick my len nejprve zamuje

na urit omezen pedmt - zaadit jednotliv ivotn jevy do velk, veobj-

majc souvislosti, nalzt jejich spolen smysl a tak spojit vsledky

jednotlivch vd v jednotn obraz svta, ve svtov nzor.

25

Jakmile se pokusme to, co jsme uvedli, ble osvtlit, zjistme, e jsme sice

nalezli urit vymezen vi vdm, ale nikoli vymezen pln. Vztah k celku

nen toti vlastn pouze filozofii. Pat i k nboenstv a umn, kter se rovn,

kad svm specifickm zpsobem, zamuj na celek byt. I zde jsou tedy

hranice pinejmenm neustlen, pohybliv: filozofie, snac se uchopit celek

ivota a jeho smysl, me pejt v nboenskou vizi. Nboenstv a filozofie se

tak skuten v dlouhch djinnch dobch navzjem propltaly. Budova

filozofickch mylenek se na druh stran svou dokonalou formou me

podobat umleckmu dlu, nap. bsni nebo umleck stavb. A dla umn,

zvlt vrcholn, zasahuj do oblasti nboenstv.

Ale i zde je mon provst uspokojiv a pro n el vyhovujc rozlien. Co

v tto souvislosti charakterizuje filozofii, je mylenjako jej vlastn prostedek.

Nboenstv apeluje svou podstatou pedevm na vru a na cit, nikoli na rozum.

Ani umn nen mylenm, nbr formovnm neho vnitnho ve vnj

formu, kter ovem, je-li zavrena, me bt vrazem celku byt, jene

v podob pmru, symbolicky, vdy pomoc jednotliviny a obracejc se

pevn nikoli na rozum, nbr na n cit pro krsu a vzneenost.

Historick zkoumn tchto oblast ivota, jejich vztahu a vzjemnho

psoben ukazuje, e nboenstv, umn, filozofie a jednotliv vdy jsou spolu

v nkterch dobch promchny a propojeny, v jinch oddleny a na

protikladnch pozicch.

Zhruba lze ci, e v mnohch kulturch, zvlt na potku djin, tvo

vechny tyto obory nerozlienou jednotu. Nap. u starch Ind pochz od cel

ady autor dla, kter obsahuj stejnou mrou nboensk i filozofick

vysvtlen svta - zrove vak jsou ta dla bsnmi, a tedy umleckmi dly;

vedle nich patrn neexistovaly dn jednotliv vdy v naem smyslu. Tak po

cel evropsk stedovkjdou nboenstv a filozofie ruku v ruce. Avak u ek

vystupuje filozofie s nrokem, aby mylen samo, bez odvolvn na vru,

uchopilo byt v jeho smyslu (poppad nesmyslosti). A bhem evropskho

vvoje poslednch stalet se jednotliv vdy, kter u ek byly soust

filozofie, stle vce oddlovaly a osamostatovaly a nakonec se pokouely

filozofii upt prvo na existenci vedle jednotlivch vd - podobn jako se ji

dve filozofie obrtila proti nboenstv, s nm byla po dlouhou dobu svzna.

Tm je dostaten vymezena oblast, ve kter se mme pohybovat. Protoe

filozofie historicky zce souvis s nboenstvm a vdami, neobejde se n

vklad bez stlho zetele k tmto oblastem.

ist teoreticky, pojmov, tedy definic nelze filozofii a jej pedmt pesn

vy mezit a urit jednodue proto, e filozofie nen abstraktn pojem, kter by bylo

mono jednou pro vdy stanovit, nbr pojem djinn vznikl a neustle se

vyvjejc. Nakonec vlastn shrnujeme pod jmnem filozofie prv urit

problmy, kter se vynoily pi vvoji lidskho ducha, a pokusy o jejich een.

Proniknout do nich a uinit si o nich pedstavu lze jen tak, e si je zptomnme

v jejich djinnm vzniku. To znamen, e filozofii nelze provozovat bez djin filozofie.

26

Nkolik hlavnch hledisek

Do irok oblasti, jej hranice jsme prv obeli, nechceme vstoupit dve,

ne nartneme nkolik zkladnch otzek jako vodtko, jako orientan body,

kter vyznauj cestu a bez nich bychom se mohli snadno v bezbehm proudu

mylenek ztratit. Po vnjm vymezen oblasti potebujeme njakou mru,

njak obsahov kritrium, pomoc nho budeme moci rozhodnout, ktermi

cestami se vydme a kter pomineme.

Velk filozof Immanuel Kant, pehleje ve vysokm vku vykonan dlo,

v jednom dopise napsal, e chtl dt odpov na ti otzky. Formuloval je takto:

Co meme vdt?

Co mme dlat?

V co smme vit?

Tyto ti otzky se tkaj vc, kter zneklidovaly a znekliduj kadho

myslcho lovka kad doby:

Prvn otzka se tk lidskho poznn. Jak je svt a jak si ho nme pedsta-

vovat? Co o nm mohu vdt? A (na to klade draz prv Kant) mohu o nm

vbec vdt nco jistho?

Druh otzka se tk lidskho jednn. Jak mm vst svj ivot? O co mohu

rozumn usilovat a o co usilovat mm? Jak se mm chovat ke svm blinm?

A jak k lidsk spolenosti?

Tet otzka se tk lidsk vry. Pt se po vcech, o nich se sice nev, zda lze

o nich zjistit nco pesnho, kter na ns nicmn neustle dolhaj, pokud

chceme svmu ivotu dt njak smysl. Je njak vy moc? Je lidsk vle

svobodn nebo nikoli? Existuje nesmrtelnost? Vidme, e tet otzka, a vlastn

ji i druh, zasahuje do oblasti nboenstv. ada filozof se pokusila tuto

otzku eit a zodpovdt filozofickmi prostedky, a do filozofie tato otzka

rozhodn pat u proto, e od filozofie meme dat odpov na otzku: je

vbec mon na tyto otzky odpovdt, na zklad jakch jistot a jakch

dkaz, a kde je hranice mezi oblast vdn a vry, pokud takov oblast vedle

e mylen existuje?

Pohldneme-li na djiny filozofie z hlediska tchto t otzek - to jet

pedeleme naemu vkladu - lze v hrubch obrysech pozorovat, e se tyto

otzky objevily v opanm poad, ne je nalzme u Kanta. Probouzejc se

lidsk duch pravdpodobn jako prvn objevil a poal zkoumat hdanku zrozen

a smrti jako nejzkladnjch skutenost veho ivota, a tm ^otzku ivota po

smrti, otzku nadlidskch mocnost, boha, bostev a dmon. A prv tak je

zejm, e hledn sprvnch zsad pro jednn, sil o poznn toho, co je pro

lovka uiten, o poznn mravnch pkaz zamstnvalo filozofii dve ne

zeteln formulovan otzka po monostech, prostedcch a hranicch lidskho

poznn.

Pi vech jednotlivch vhradch a odchylkch lze ci, e ve star indick

filozofii vcelku pevldaj otzky po bohu, svobod a nesmrtelnosti a po smyslu

ivota. Mylen starch an se zabv pedevm oblast praktickho

jednn a ivotem lidskho spoleenstv, tedy etikou. V mnohotvrn filozofii

starho ecka se tyto otzky uplatujvechny, otzky poznn ajednndojist

27

mry pevauj. Zpadoevropsk filozofie stedovku klade opt draz na

vn otzky po Bohu, svobod a nesmrtelnosti, zrove s tm se pt po dobru

a zlu v lidskm jednn. Teprve v mylen novovku se problm poznn rozvj

v cel sv i a nabv stle vraznj pevahy - teprve v souasnosti lze snad

pozorovat nov posun.

Nae zamen na tyto ti otzky v negativnm smyslu znamen, e ostatn

dl oblasti filozofie, kter jsme ve vyjmenovali, nechvme stranou. Djiny

estetiky, filozofie sttu, prva atd. by vyadovaly samostatn pojednn.

V pozitivnm smyslu takov zmr znamen, e tene prosme, aby vklad

stle sledoval a promlel prv z hlediska tchto otzek. Pozn nakonec, e sice

kad myslitel a kad vk na tyto otzky podv sv vlastn odpovdi, e vak

vlastn poet monch odpovd nen neomezen.

Prvn dl

Moudrost Vchodu

28

Prvn kapitola

Filozofie star Indie

Z hlediska zempisnho i v duchovnm ohledu je Indie svt sm pro sebe.

Tato obrovsk zem, kter je na severu v Himalj pokryta vnm snhem a

jej niny v povod mohutnch ek, stejn jako i jin sti zem jsou

vystaveny tropickm vedrm, pokrv vechna klimatick psma. Jej

obyvatelstvo, jeho poet pesahuje 500 milin lid, tvo ptinu veho

obyvatelstva zem. Indie, kter je domovem mnoha jazyk, kultur a

nboenstv a jej djiny jsou star pinejmenm ti a tyi tiscilet, je nejen

zem, odkud pochzej nejstar nm znm svdectv o filozofujcm lidskm

duchu, nbr je i jednou z nejstarch kolbek lidsk kultury - pokud ovem

archeologie me usuzovat podle vsledk svch nlez, kter jsou zsti vdy

dlem nhody. V kadm ppad vak tzv. kultura mohendo-dra, jej

zbytky byly poprv odkryty v roce 1924 v nkolika na sob lecch vrstvch

mst s pevnmi, vcepatrovmi domy, obchody a irokmi ulicemi, je

odbornky kladena do tetho i tvrtho tiscilet ped nam letopotem.

Nalezen pedmty pro domcnost, ndoby, zbran a perky se mohou svm

emeslnm zpracovnm mit s podobnmi vrobky nejen starho Egypta a

Babylnu, ale i Evropy1.

Okolo poloviny druhho pedkesanskho tiscilet, tj. zhruba kolem roku

1960 p. n. l. - vechna data ranch indickch djin jsou pouze piblin odha-

dy - zapoal Indii od severu postupn dobvat nrod, kter si sm kal arjas,

rjov. Slovo "rja" znamen podle mnoha vklad pvodn "vzneen"

a rjov by pak mlo vznam "urozen"2. Podle jinch znamen "ti, kte

pslu k vrnm", tj. vyznvaj nboenstv rj, a nkte toto slovo odvozuj

i od slova oznaujcho "orn", take "rjov" by znamenalo tot co

"rolnci"3. Kdy si - vcelku ped nedvnou dobou - jazykovda povimla

pbuznosti jazyka tchto pvodnch rj s evropskmi jazyky, byla skupina

jazyk, k n pat indick jazyk, pertina, etina, latina, slovansk a ger-

mnsk jazyky a kelttina, nazvna jazyky rijskmi i indoevropskmi (resp.

indogermnskmi) a z jazykov pbuznosti byla vyvozena hypotza, podle n

Indorijci pochzeli spolu s pslunky uvedench jazykovch skupin z jedi-

nho indoevropskho nroda, jeho pvodn vlast byla dlouho pedmtem

vdeckch spor. V nedvn dob byla cel tato hypotza zpochybnna4.

Dobyt Indie rji probhalo ve tech vlnch; kad trvala stalet a kad m

urit vztah k tem oblastem, na n je Indie geograficky rozdlena. V prvnm

obdob, kter sahalo zhruba do roku 1000 p. n. l., se rjov usazovali pouze

v tzv. Pandbu ("Pti") okolo Indu na severozpadu Indie; v druhm

obdob, kter opt trvalo piblin 500 let, se za neustlch boj s pvodnm

30

obyvatelstvem i samotnmi rijskmi kmeny jejich sdlit rozila vchodnm

smrem do oblasti kolem Gangu a zde vzniklo nov centrum; ve tetm obdob

(asi od roku 500 p. n. l.) pronikli rjov a jejich kultura i do jin sti Indie,

do Dkansk ploiny, tebae tu dodnes zstalo zachovno mnoho z kultury

pvodnch obyvatel, tzv. Drvid.

Filozofii star Indie pedstavuje jedin mylen Indorijc. Z duchovnho

svta pedrijskch nrod neznme tm nic.

I. Obdob vdsk

Djiny indick filozofie je obtn rozlenit do zeteln vymezench obdob.

Plat to i pro djiny Indie vbec a souvis to se specifickou vlastnost indickho

ducha, kter odedvna smoval spe k vcem vnm ne asnm a k jejich

du a nebyl ochoten zabvat se uplvnm asu a zachycovat jednotliv

udlosti. Proto v Indii vlastn neexistovalo dn djepisectv v naem smyslu,

tj. zaznamenvn pesnch dat, jak bylo nap. zvykem u starch Egypan.

Rovn i filozofick mylen Ind se podob moi; vnome-li se do nho, jen

obtn v nm hledme njak orientan body. U vtiny dl indick filozofie

nelze nkdy ani s jistotou uvst stolet, v nm vznikla. A na rozdl od zpadnho

svta, v nm jsou vechna obdob a zvraty vymezeny jasn vyhrannmi,

historickmi osobnostmi myslitel, ustupuj v Indii jednotliv autoi za sv dla

a mylenky a vtinou znme jen jejich jmna, nikoli vak jejich ivotn osudy

a pesn data.

Podle dnenho stavu poznn - vzkum duchovnch djin Indie nen jet

ukonen a ani vechna pslun indick dla nejsou jet peloena do

evropskch jazyk -je pesto mon rozdlit tyto djiny do nkolika hlavnch

obdob, kter jsou zcela zejm.

Prvn takov obdob meme klst do let piblin mezi rok 1500 a 500 p.

n. l. a lze je podle souboru spis, kterm vdme za znalosti o tto dob a je

jsou souborn oznaovny jako vdy (sg. ved anebo vda), oznait jako obdob

vdsk.

Nejde pitom o jedinou knihu, nbr o celou literaturu, kter byla vytvoena

v nejrznjch dobch mnoha neznmmi autory v zsad v prbhu celho

uvedenho obdob, avak zahrnuje mytick a nboensk mylenky, kter jsou

jet star. "Vd" znamen nboensk, teologick vdn, co v nejstarch

dobch znamenalo tot co soubor veho vdn, kter je hodno zapsn.

Rozsahem jsou vdy asi estkrt vt ne bible5.

Rozliuj se tyi oddly vdu, kter se i jednotliv nazvaj ved:

Rgvd - vd ver, vdn o chvalozpvech6,

Smavd - vd psn, vdn o melodich,

Jadiurvd - vd obtnch vrok, vdn o obtnch formulch,

Atharvavd - ved atharvanu, vdn o magickch formulch.

Tyto vdy jsou pruky starch indickch kn, kte v nich uchovvali ve

to, co je potebn pro nboensk obtn rituly, tj. hymny, vroky, formule atd.

Protoe pi obtnch konech byla nutn ast ty kn, tzv. vyvolavae,

31

zpvka, obtnka a vrchnho knze, existuj tyi vdy, pro kadou z tchto

knskch funkc jeden.

Kad z vdu je rozdlen do ty oddl. Jsou to:

mantry - hymny, modlitebn formule,

brhmany - nvody ke sprvnmu pouvn tchto formul pi modlitb,

zaklnn a obtovn,

ranjaky - "lesn texty", tj. texty uren poustevnkm ijcm v lesch,

upaniady - "tajn nauky", je jsou z filozofickho hlediska nejzajmavj.

Ale mon jsou i jin lenn vdu.

Vc hind pipisuje tmto spism kanonickou platnost, tzn. povauje je za

bosk zjeven a nedotknuteln pravdy.

Prvn hlavn obdob indick filozofie, nazvan podle vdu, se dl do t dob

podle doby vzniku jeho jednotlivch st:

1. obdob starovdsk ili doba hymn, zhruba 1500-1000 p. n. L,

2. obdob obtn mystiky, piblin 1000-750 p. n. L,

3. obdob upaniad, asi 750-500 p. n. l.

1. Kultura a nboenstv doby hymn

Pro pochopen pozdjho vvoje je nutno mt alespo piblinou pedstavu

o historickm pozad tohoto nejstarho znmho dob ivota rj. Hymny

Rgvdu, kter pedstavuj nejstar st vdu a jednu z nejstarch literrnch

pamtek lidstva vbec, podvaj nzorn obraz o ivot a nboenskch pedstavch Indorijc t

doby, kdy jejich sdla byla rozena po severoz-

padn sti Indie7. Indorijci byli tehdy bojovnm nrodem rolnk

a pedevm chovatel dobytka, neznali msta a nevyznali se v nmon plavb.

Ale existovala u nich u jednoduch emesla, nap. kovi, hrni, tesai

a tkalci. Pro jejich nboensk pedstavy je charakteristick to, e jet neznali

nm dnes ji tak samozejm rozlien oivenho a neoivenho, osob a vc,

duchovnho a materilnho8. Nejstarmi bohy byli prodn sly a ivly. Nebe,

zem, ohe, svtlo, vtr a vodu rjov (zcela podobn jako jin nrody)

povaovali za osoby, kter ij, mluv, jednaj a maj sv osudy stejn jako lid.

V Rgvdu jsou obsaeny hymny, chvalozpvy na bohy, nap. hymnus o Agnim,

bohu ohn, o Indrovi, pnu nad bleskem a hromem, o slunenm bohu Vinuovi,

a modlitby k tmto bohm, prosc o rozmnoen std, dobrou sklize a dlouh

ivot.

Prvn zrodky filozofickho mylen se objevuj v tzn, zda se za mnohost

boh neskrv jedin posledn zklad svta. Nevznikl snad cel svt z takovho

jedinho prazkladu? Mylenka jednoty, kter se pozdji stala velkm

a stednm tmatem indick filozofie, vzklila tedy ji v tto nejstar dob.

Toto hledn prazkladu, na nm spov svt a z kterho svt vznikl, je

velkolep vyleno v jednom hymnu o stvoen z Rgvdu, kter ve volnm

pekladu zn takto:

"Tehdy nebylo nebyt a rovn nebylo byt, nebyl tu vzduch a nebe nad nm.

- Kdo steil svt a kdo jej objmal? Kde byla propast a kde ocen?

32

Tehdy nebyla smrt a rovn nebyla nesmrtelnost, nebyla noc a ziv den. -

Jenom dech Jednoho a jinho nic nehnu t vl potkem.

A cel svt byl ukryt tmou, ocen bez jasu vhrouen v noc, kdy Jedno moc

houcho varu vzelo ze sv schrny.

A z nho pak jako jdro poznn nejprve vzela lska; mudrci, kte zkoumali

hnut srdce, shledali koeny byt v nebyt.

Ale jakmile poali mit: co bylo nahoe a co bylo dole? - Zrodky, mnoc

se sly; sebeklad dole a puzen nahoe.

Le komu se toto ve poda zbdat, kdo v, jak je potek tvor? Vdy bozi

se zrodili ve svt tvor! Kdo me povdt, odkud pichzej?

Kdo stvoil ve a z nj vyho jasu nebes shl na tvorstvo, kdo je uinil anebo

neuinil, jen ten to me vdt - anebo ani ten nev nic?9

V zvru tto bsn pozorujeme, jak se k pornmu hledn prazkladu svta

dru pochybnost, charakteristick pro konec tohoto dob, pochybnost

o bozch. Bohov, prav bsnk, "se zrodili ve svt tvor", to znamen, e i oni

byli stvoeni. Zde ji mme ped sebou potek konce nboenstv starho

Rgvdu i lpe eeno, jeho zsadn promnu.

Pochybovn a nespokojenost ve vztahu k bohm nezdka pechzej

v oteven vsmch. Jedna bse k:

"O zvod vzdvejte Indrovi chvlu,

pravmu, pokud vpravd jest!

Neb nkte pochybuj: "Indra pr nen!"

A kdo jej kdy uzel? A kdo je ten, kterho chvl?"10

S tmto padkem starovdsk vry v bohy, kter dokumentuje nejen uveden

pklad, ale i mnoho jinch, jet otevenjch ver, a se zrozenm mylenky

vejednoty dozrl as pro dal krok indickho ducha, jm okamit dostoupil

zcela jedinenho vrcholu.

2. Obdob obtn mystiky - vznik kastovnho systmu

Obdob, v nm vdt Indov rozili oblast sv moci vchodnm smrem

a k delt Gangu, kde utvoili vrstvu vldnouc obyvatelstvu jin rasy, je

vznamn tm, e se v nm zformovaly spoleensk instituce, kter jsou od t

doby nejcharakteristitj pro veker ivot v Indii a kter (na rozdl od pozdji

mohamednsk sti Indie, kterou dnes tvo Pkistn jako samostatn stt)

dodnes uruj rz hinduistick Indie. Touto instituc je kastovn systm a privile-

govan postaven knskho stavu, brhman.

Podntem k vytvoen kast byla nutnost striktnho oddlen poetn slab

vrstvy rijskch vldc a dobyvatel od pvodnch obyvatel; to bylo nezbytn,

mla-li se vldnouc vrstva zachovat a nezaniknout spojenm s nimi. Nejprve

vzniklo rozdlen na rje a dry, jak byly nazvny podroben nrody patrn

podle jmna jednoho z nich. Pesnji vzato, toto rozdlen nevzniklo, nbr

vytvoenm kast se faktick rozdlen stalo trvalou a nepekroitelnou hranic.

Po tomto rozdlen do kast - star indick slovo pro kastu, varna, znamen

barva, slovo "kasta" je portugalskho pvodu - nsledovalo u rj vzpt

dal dlen do t hlavnch kast:

33

brhmani = knzi,

katrijov = vldcov, krlov a bojovnci (piblin lze srovnat se stedo-

vkou lechtou),

vaijov = svobodn lid (obchodnci atd.).

Pod nimi stli drov a jet ne prjov ili zapuzen, tzn. domorod

kmeny, kter podrely svou vru, vlen zajatci a otroci, z nich pozdji vzelo

40 milionu tzv. nedotknutelnch", kte pedstavuj jeden z nejsvzelnjch

socilnch problm v souasn Indii a za kter se ve svm zpase zasazoval

zvlt Gandhi.

V pvodnm kastovnm rozlien dochzelo bhem doby k stle hlubm

diferenciacm na nespoetn ddin podkasty, z nich kad ila v psn

izolaci od ostatnch.

Tmto systmem otsla teprve evropsk technika, zejmna eleznice

a tovrn prce.

Pro vvoj duchovnho ivota, kter ns zajm zde, bylo zvlt dleit

tvoc se a upevujc se privilegovan postaven brhmansk kasty kn. Na

potku vdskho obdob zaujmala jet vedouc postaven ve spolenosti

vlenick kasta katrij. S postupnm pechodem od vlench vboj

k pokojnmu a pevn uspodanmu spoleenskmu du, zaloenmu na

obdlvn pol a emeslech, vzrstal v och lidu vznam monosti ovlivovat

nadpirozen sly prostednictvm modlitby a obti. Lid vil, e zdar rody,

a tedy i blaho anebo bda obyvatel zvis na bo vli. Pouze brhmani vak

vdli, jak si sprvn ponat pi styku s boskmi mocemi, peliv toto vdn

steili a obklopovali je tajemstvm, roziovali a obratn podporovali

pesvden, e i sebenepatrnj odchylka od sprvnho ritulu me zmait

jeho ppadn spch a namsto poehnn pinst zmar. A jak se toto knsk

vdn o starch formch a formulch bohoslueb s prostorovm a asovm

odstupem vzdalovalo svmu pvodu, stvalo se do znan mry

nesrozumitelnm a obestralo se posvtnou tajemnost. Tak se brhmani, krom

nich neexistovala dn jin duchovn moc, stvali nepostradatelnmi

prostednky pi vech dleitjch udlostech soukromho i veejnho

ivota. Zdar i nezdar vlky i mrovho jednn, platnost krlovskho posvcen

i narozen, satek a smrt zvisely na sprvnm vykonn obti, kterou mohli

provdt jen brhmani. Zrove mli monopol na vechno vy vzdln, kter

bylo cele v jejich rukou.

Od srovnatelnch pomr v Evrop (nap. od vldy katolick crkve v naem

stedovku) se postaven brhman odliuje tm, e nikdy neusilovali

o svtskou vldu a nikdy jim ani nepipadala a e nikdy nevytvoili uzavenou

crkevn organizaci s duchovn hlavou v ele. Byli a zstali stavem svobodnch

a rovnoprvnch jednotlivc.

Protoe nepozorovatelnmi zmnami ritulu, kter mohl poznat jen zasv-

cenec, mohl brhman podle sv vle pzniv i nepzniv ovlivovat spch

obti, je pirozen, e vichni, kte povolvali knze k njakm konm, si je

hledli naklonit prokazovnm poct, hotnm a dary, co jet posilovalo moc

brhman. - Zznamy pochzejc z t doby, tzv. brhmany, se proto hlavn a bezmla vlun

vztahuj k tmto psn steenm znalostem obtnch

34

kon. Jejich hodnota jako filozofickch pramen je tedy jen nepm. Pesto

je z nich mono usuzovat, jak se v t dob promnily nboensk a filozofick

pedstavy, kter v Indii vdy tvo jednotu. Omezme se zde pouze na konsta-

tovn, e se v tto dob postupn formovaly a pesunovaly do poped filozo-

fickho zjmu dva pojmy, kter jsou helnm kamenem veho dalho hindui-

stickho mylen, pojmy brahma a tman. Ble se jimi budeme zabvat

v nsledujc podkapitole.

3. Obdob upaniad

Knsk sbrky formul a brhmansk komente, prozrazujc jistou

stagnaci a formlnost, nemohly natrvalo uspokojovat zvdavho indickho

ducha. Vizioni a asketov v lesch na severu bdali a hledali dl a vytvoili

obdivuhodn upaniady, texty, o nich Schopenhauer ekl: "Je to ta nj vdnj

a nejvce povznejc etba, jakou je vbec mono najt. Byla tchou mho

ivota a bude t tchou mho umrn"12.

Ani upaniady netvo ucelen systm, nbr jsou to mylenky a nauky

rznch mu. Dohromady existuje vce ne sto upaniad, jejich vznam je

ovem rzn.

Slovo "upaniada" je odvozeno z "upa" = blzko a "sad" = sedt, znamen

tedy nauku urenou tm, kdo sed "pobl (Mistra)", tedy nauku tajnou,

pstupnou jen zasvcenm 13.

Poznamenejme zde, e vlastn veker indick filozofick mylen m takov

esoterick rz, tj. je ureno jen zkmu kruhu zasvcench. Na nesetnch

mstech se pikazuje sdlovat pslun mylenky jen nejblim a nejoblbe-

njm km.

Rovn autory upaniad vesms neznme. Vynik mezi nimi ena jmnem

Grg a velk Jdavalkja, mytick postava, o nm se pedpokld, e

skuten il, tebae od nho patrn nepochzej vechny nauky, kter mu

upaniady pipisuj.

Jdavalkja vedl podle povsti ivot zmonho brhmanskho otce rodiny

a ml dv eny, Maitrj a Katjajanu. Kdy chtl ob opustit, aby mohl hloubat

v samot a hledat pravdu, podala jej Maitrj, aby ji vzal s sebou.

"Hle, Maitrj," pravil Jdavalkja, "co nevidt opustm tento stt. Proto

se te chci vyrovnat s tebou a s Ktjajanou."

Maitrj na to ekla: "Kdyby, mj pane, byla cel tato zem se vm svm

bohatstvm m, stala bych se tm nesmrtelnou?"

"Ne, ne," pravil Jdavalkja, "nen nadje na to, e by se dalo bohatstvm

doshnout nesmrtelnosti."

Maitrj na to ekla: "Co mm tedy dlat s tm, co mne neme uinit nesmr-

telnou? Vylo mi, pane, radji to, co sm v."14

V Indii t doby se tedy i ena astnila hledn pravdy a filozofickho ivota.

Zkladn ladn upaniad je veskrze pesimistick, a tak v pkrm kontrastu

k nlad hymn starovdsk doby, kter se zcela obracely k tomuto svtu.

V upaniadch se nap. vyprv o jednom krlovi, kter opustil svou i

a odebral se do les, aby zkoumal zhadu ivota. Po delm ase se k nmu

35

pidruil jist mudrc, kterho krl podal, aby mu sdlil sv vdn. Po

uritm zdrhn vdouc mudec pravil:

"Dstojn! Jak meme v tomto pchnoucm tle, sloenm z kost, ke,

lach, morku, masa, slz, krve, mzdry, slizu, lejna, moi, lui a mzy, povat

njakou radost?

Jak meme v tomto tle, obtenm vn, hnvem, dost, lenstvm,

strachem, odlouenm milujcch, pipoutnm k tomu, co nemilujeme,

hladem, zn, stm, smrt, nemoc a podobn, provat njakou radost?

Rovn je zejm, e cel tento svt je pomjiv stejn jako tito stekov

a ovdi, tyto rostliny a stromy, kter vznikaj a zase zanikaj... A jet mnoho

jinho bychom mohli uvst: Obrovsk moe vysychaj, horstva se hrout,

Polrka kols, lana se trhaj ve vtru, zem se propad ... Jak meme ve

svt, v nm se toto ve pihz, provat njakou radost? A pitom ten, kdo

jej syt, se mus stle navracet zpt!"15

Pochopen ivota jako strasti, je slyme z tchto vrok, je zkladnm

motivem indickho mylen, kter od tto chvle ji nikdy neustoup do pozad.

Jak dolo k tto pevratn zmn pvodn radostnho a pitakvajcho

naladn starch Arj v postoji k ivotu, toho se meme pouze dohadovat.

Velkou lohu pi tom mohl mt i vliv znavujcho tropickho klimatu. A jak

v ivot jednotlivce, tak v ivot a vvoji celch nrod a kultur meme vdy

znovu pozorovat, jak po potenm mladistvm okouzlen ivotem a jeho

radostmi pichz zralost, stle silnji prohldajc pomjivost a pochybnou

hodnotu veho pozemskho. Konen kad vy, a zejmna filozofick

mylen zapon vlastn teprve tehdy, kdy se myslcho lovka zmocnila

pochybnost a nespokojenost; to je mu pak pohnutkou k tomu, aby naivn nepi-

jmal veker bezprostedn dan svt zkuenosti jako nco danho, nbr aby

za nm a mimo nj hledal jin svt a vlastn pravdu. "Mystick" smr, jm

se nyn vydal indick duch, koncentrace rozumovch a duevnch sil do nitra,

nakonec nutn vede k jistmu odmtn veho, co je pouze smyslov a vnj.

Nj vznamnj mi z upaniad prostupuj dv zkladn filozofick my lenky:

nauka o brahma a tmanu a mylenka sthovn du a spasen.

a/ tman a brahma

Oba tyto pojmy, jejich pvod lze hledat u ve star dob, nabyly v upani-

adch univerzlnho vznamu. Je mon, e mylenky s nimi spojen se

pvodn zformovaly a byly tradovny v prosted katrij-vlenk, nikoli

v prosted brhman-kn, kte je pejali teprve pozdji.

"Brahma" s pvodnm vznamem "modlitba", "zaklnn" a pozdji

"posvtn vdn"16 se v prbhu dlouhho vvoje pes nejrznj

mezistupn stalo nakonec univerzlnm pojmem, obecn tvrm principem

svta, velkou du svta, kter spov v sob sam, z n vylo a v n ve

spov. V jednom starm textu se prav: "Vpravd byl tento svt na potku

brahma. Brahma stvoilo bohy. Jakmile stvoilo bohy, dalo jim vldnout nad

svty ,.."17.

36

A j nde:

"Brahma je devo, je strom, z nj vytesali zemi a nebesa. Vm, moudrm, kte

hloubte v duchu, zvstuji toto: O brahma se opr a na nm spov veke-

renstvo." 18

Jak se mohlo slovo, je pvodn znamenalo modlitbu, stt takovm univer-

zlnm principem? (Kdo studuje djiny jazyk, nalezne ovem nesetn a jet

pekvapivj pklady vznamovch promn slov.) Vidme-li podstatu

modlitby v tom, e pi n individuln vle toho, kdo se modl, splv s nadindi-

vidulnm, veobjmajcm bostvm, pak u tak vidme most, po nm mohli

indit myslitel pejt pouhm pesunutm akcentu ke sv nauce "brahma je

prazkladem vech vc".

Stejn tak proel dlouhm vvojem a petvenm i pojem tman. Pvodn

oznaoval patrn "dech", "dchn", ale pozdji nabyl vznamu "podstata",

"vlastn j", "tato bytost" ve smyslu "j v protikladu k tomu, co nen j"19.

tman je tedy nj vnitnj jdro naeho vlastnho j, k nmu pronikme, kdy

si od lovka jako jevu odmyslme nejprve jeho tlesnou schrnku a kdy od

trvajcho, ivotem dchajcho j (kter bychom mohli oznait jako "psch")

pak oddlme vechno, cojechtn, mylen, ctn, dostivost. Tak dospjeme

k onomu neuchopitelnmu nitru na bytosti, pro n nemme dn jin slovo

ne "j", "vlastnbytost" i "due", vesms vrazy, je vyjaduj vznam vrazu

"tman" jen piblin.

Rozhodujc krok za tento (zsti ji dvj) vvoj obou pojm, jen byl

uinn v upaniadch, zleel v poznn, e brahma a tman jsou jedno, ve

ztotonn brahma s tmanem.

Ve svt tedy existuje pouze jedna jedin prav jsoucnost, je se v pohledu na

svt jako celek nazv brahma a poznan v jednotliv bytosti tman. Veke-

renstvo je brahma, avak brahma je tman v ns20. Zde mme ped sebou zklad indorijskch

nboenskch pedstav, je jsou zjevnm protikladem

nboenstv semitskho pvodu, nap. islmu a nboenstv starch id.

Nebo zatmco v semitskch nboenstvch se bh jev jako pn a lovk jako

jeho sluebnk a poddan, zdrazuj Indov jejich bytostnou identitu21.

Je-li pstup k podstat svta hluboko v naem vlastnm nitru a lze-li jej otevt

pouze pohrouenm do