VÝVOJ ORGANICKÉ CHEMIE

Poznatky odedávna

– alchymisté uměli destilovat, sublimovat,

– iatrochemici extrahovat

XVII. století1618

Mylius – Bazilica chimica, produkty z rostlin

Johann Daniel Mylius (1583-1642) byl hudební skladatel,

psal především skladby pro loutnu

Alchymista – napsal Philosophia Reformata v roce 1622 a

Opus medico-chymicum, 1618.

Vývoj organické chemie

XVIII. století Lavoisier

– dýchaní, hoření

Fourcroy

– organické kyseliny, 8 tříd organických látek

Bergman 1780

– výraz těla organická

Vývoj organické chemie

20.5. 1735 – 8.7.1784

švédský chemik a mineralog známý svou dizertací 1775

Dissertation on Elective Attractions, obsahující nejnovější

poznatky o chemické afinitě látek

Torbern Olof Bergman

XIX. století 1806 J.J. Berzelius – organisk kemi

Gmelin 1817-1819 rozdíl mezi organickými

a anorganickými látkami je věcí citu

Döbereiner

– postavení uhlíku v organických látkách

Gmelin

– uhlík – jediná podstata organických látek

Vývoj organické chemie

7.9.1829 – 13.7.1896

– německý chemik

– profesor chemie v Bonnu, Heidelbergu a Gentu

– jeho rod pochází z Čech – záznamy 1376

– po Bílé hoře přišli o většinu majetku

– dále dvě větve

– česká vymřela v 18. století

– nejznámější z německé větve

– ohraničil organickou chemii

– struktura organických látek

– struktura benzenu a jeho derivátů

– čtyřvazný uhlík a jeho řetězení

Friedrich August Kekulé von Stradonitz

30.9.1834 – 27.6.1892

německý organický chemik

– chemie uhlovodíků a jejich

derivátů

– studoval též historii chemie

Carl Schorlemmer

31. 7. 1800 – 23. 9. 1882

významný německý chemik,

– pracoval s Gmelinem a

Berzeliem

1824 – kyselina šťavelová

z dikyanu

1828 – isomerizace NH4OCN

na močovinu

– spolupracoval na isolaci Be,

Si, Al, Y, Ti, V, Nb, Ta, U

– studoval alkaloidy, chinony

a acetylen

Friedrich Wöhler

Friedrich Wöhler (1828). Ueber künstliche Bildung des Harnstoffs, Annalen der Physik

and Chemie 88 (2): 253–256

Justus von Liebig

12. 5.1803 – 18. 4.1873

byl německý chemik

– zasloužil se o rozvoj

chemie především v oblasti

agrochemie a organické

chemie

– je zakladatelem aplikace

průmyslových hnojiv

– vypracoval metodiku

analýzy organických látek

– připravil řadu významných

organických látek

– studoval extrakci masa

14.7.1800 – 10.4.1884

francouzský chemik

– stanovení dusíku

v organických látkách,

substituce

(ministr školství ve Francii)

Jean-Baptiste André Dumas

21.8.1816 – 19.8.1856

francouzský chemik

– typy organických

sloučenin, (H2, HCl, H2O, NH3)

Charles Frédéric Gerhardt

27. 9.1818 – 25.11.1884

německý chemik

– nejstarší z 15 dětí evangelického faráře

– nitrily, karboxylové kyseliny

– elektrolýza solí kyselin z tuků

– syntéza kyselin z fenolátů a oxidu

uhličitého

– syntéza nitrilů

Adolf Wilhelm Hermann Kolbe

15.9.1828 – 17.8.1886

ruský chemik

1855 – objevil formaldehyd

1859 – syntéza hexaminu

1861 – syntéza cukru

Alexandr Michajlovič Butlerov

27.12.1822 – 28.9.1895

francouzský biolog, chemik a lékař

– stereochemie (kyselina vinná)

– optické isomery - chiralita

Louis Pasteur

30. 8.1852 – 1. 3.1911

nizozemský chemik

syn lékaře

1874 – tetraedr

1901 – první NC za chemii

za objev zákonů chemické

dynamiky a osmotického tlaku

v roztocích.

Jacobus Henricus van't Hoff

31.10.1835 – 20.8.1917

německý chemik

1860 – syntéza kyseliny močové

1864 – syntéza kyseliny barbiturové

1869 – syntéza indiga

1871 – syntéza fenolftaleinu

1872 – fenolformaldehydové pryskyřice

1878 – syntéza fluoresceinu

1905 – Nobelova cena za rozvoj

organické chemie

Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer

VÝVOJ ORGANICKÉ CHEMIENa základě organické chemie se rozvíjí další odvětví

BIOCHEMIE, studující podrobněji chemické procesy v živých organizmech

FARMAKOCHEMIE, studující vnější chemické vlivy na živé organizmy a na jejich základě připravuje léky

POLYMERNÍ CHEMIE, studuje makromolekulární látky, jejich syntézu a vlastnosti a možnosti praktického využití

VÝVOJ BIOCHEMIE

Antoine Laurent Lavoisier

výzkumy dýchání

jeden z nejvýznačnějších světových

vědců 19. století. Člen Francouzské

akademie přírodních věd,

Francouzské akademie lékařských

věd a Francouzské akademie.

Vystudoval chemii na Sorboně.

Zakladatel nových vědeckých oborů

stereochemie, mikrobiologie a

imunologie, objevitel vakcín proti sněti

slezinné a vzteklině

Louis Pasteur

Louis Pasteur

Pastér očkuje ovce proti antraxu

v Pouilly-le-Fort

20.5.1860 – 13.8.1917

Německý chemik

– studoval kvašení,

1907 Nobelova cena za chemii

za práci o fermentaci

– zemřel pozranění v první

světové válce

– jeho starší bratr Hans Ernst

August Buchner byl známý

bakteriolog

Eduard Buchner

16.9.1893 – 22.10.1986

maďarský lékař a biochemik

1927 – isoloval vitamin C

1931 – vitamín C pojmenován

1937 Nobelova cena

Albert von Szent-Györgyi

Albert von Szent-Györgyi

27.7.1881 – 31.3.1945

německý organický chemik

– syntéza hemu a bilirubinu

1930 NC

Hans Fischer

13.8.1872 – 3.8.1942

německý chemik židovského původu

– doktorát za strukturu kokainu

– studoval chlorofyl a krevní barvivo

1915 NC

Richard Martin Willstätter

10.4.1917 – 8.7.1979

– struktura chlorofylu

Robert Burns Woodward

1965 NC

8.4.1911 – 8.1.1997

americký chemik

– fotosyntéza

1961 NC

Melvin Calvin

Francis Harry Compton Crickbritský molekulární biolog a fyzik

8.6.1916 – 28.7.2004

James Dewey Watsonamerický molekulární biolog a zoolog

*6.4.1928

Maurice Hugh Frederick Wilkinsanglický molekulární biolog původem

z Nového Zélandu

15.12.1916 – 5.10.2004

struktura DNA – NC 1962

struktura DNA – NC 1962

Vývoj farmakochemiePředhistorické období – přírodní léčiva – léčiva první generace

Iatrochemie – první pokusy využití chemických látek – léčiva

druhé generace

18. století – Scheele – glycerol, kyselina vinná, kyselina

benzoová

1803 – Sertürner – isolace morfinu z opia

19. století – chinin – antimalarikum a antipyretikum z kůry

chininovníku

– inhalační anestetika – chloroform, diethylether

1874 – Kolbe a Schmitt – kyselina salicylová

1883 – Knorr – antipyretikum fenazon

Vývoj farmakochemie

20. století – léčiva třetí generace – obměna přírodních a

syntetických látek

Devadesátá léta 20. století – Quantitative structure-activity

relationship (QSAR) proces, při kterém je chemická struktura

látek kvantitativně korelována s jejich vlastnostmi, např.

biologickou aktivitou

19.6.1783 – 20.2.1841,

německý farmaceut

1804 objevil morfin

Friedrich Wilhelm Adam Sertürner

2.12.1859 – 4.6.1921

německý chemik

objevil Paal-Knorrovu syntézu

syntézu chinolinu, pyrrolu

1883 – syntéza antipyrinu –

nyní Fenazon

Ludwig Knorr

9.8.1819 – 15.7.1868

americký zubař

1846 předvedl použití éteru jako

inhalační anestetikum

William Thomas Green Morton

Vývoj Polymerní chemie1496 – objevení Ameriky a kaučuku

1736 – kaučuk dovezen do Evropy

1791 – průmyslové využití kaučuku – impregnace lodních plachet

1839 – Goodyear – vulkanizace kaučuku

1845 – R.W. Thomson – pneumatika

1860 – G. Williams – isolace izoprenu

1872 – W.A. von Baeyer – fenolformaldehydová pryskyřice

1878 – Chardonnet – umělé hedvábí

1879 – G. Bouchardat – syntéza polyizoprenu

1901 – I.L. Kondakov – dimetylbutadienový kaučuk

1910 – S. V. Lebeděv – butadienový kaučuk

Vývoj Polymerní chemie1919 – plasty z kaseinu

1925 – průmyslová výroba polyvinylchloridu

1926 – alkydové pryskyřice

1929 – močovinoformaldehydové hmoty

1931 – E. Huber – vlákna z PVC

1935 – W.H. Carothers – polyamidová vlákna

1936 – polyakryláty a polyvinylacetát

1938 – polystyren, butyráty celulózy

1938 – R.I. Plunkert – polytetrafluroethylen

1939 – melaminoformaldehydové hmoty

1941 – J.R. Whinfield, J.T. Dickson – polyetylentereftalát

1941 – O. Wichterle – polyamid z kaprolaktamu

Vývoj Polymerní chemie1942 – polyetylen

1943 – polysiloxany

1944 – polyvinylidenfluorid

1947 – epoxidové pryskyřice

1948 – akrylonitritril-butadien-styren – ABS

1954 – polyuretany

1954 – Ziegler-Nattovy stereospecifické katalyzátory

1957 – polypropylen, polykarbonát

1962 – butadien-styrenový kaučuk

1965 – S. Kwolek – aromatické polyamidy

1971 – polyamid ve formě tekutého krystalu

1992 – polyetylen katalyzovaný metalloceny

1994 – polyetylen-naftenát

29.12.1800 – 1.7.1860

americký chemik a vynálezce

1839 – objev vulkanizace kaučuku

1844 – udělen patent

na vulkanizaci

Charles Goodyear

Muži pokroku (Christian Schussele – 1862)

8.5.1786 – 26.3.1865

starší bratr vynálezce Waltra Hancocka

anglický vynálezce hnětače pro kaučukové

hmoty

možnost recyklace gumy

Thomas Hancocks

26.7.1822 – 8.3.1873

skotský vynálezce pneumatiky

invalida

Robert William Thomson

5.2.1840 – 23.10.1921

skotský vynálezce

zakladatel průmyslové výroby

pneumatik

studoval veterinární lékařství

John Boyd Dunlop

1.5.1839 – 11.3.1924

francouzský inženýr a vynálezce

1878 umělé hedvábí z nitrátu celulózy

1891 výroba umělého hedvábí

Louis-Marie Hilaire Bernigaud de Chardonnet

25.7.1874 – 2.5.1934

ruský chemik

1910 – vyrobil butadienový kaučuk

Sergej Vasiljevič Lebeděv

8.10.1850 – 14.10.1931

ruský chemik

1894 – 1918 děkan chemické fakulty v Tartu

1901 – vyrobil dimetylbutadienový kaučuk

1918 – pracoval na univerzitě v Praze

Ivan Lavrentijevič Kondakov

27.4.1896 – 29.4.1937

– americký chemik

– vedoucí výzkumu organické chemie

u DuPonta

– vynálezce nylonu

– oženil se 21.2.1936

– již od mládí trpěl psychickými problémy

– navzdory úspěchu s nylonem mu

zkomplikovala život i smrt jeho sestry a spáchal sebevraždu

v hotelovém pokoji vypitím citronového džusu s kyanidem

– jeho dcera Jane se narodila o 7 měsíců později

(27.11.1937)

Wallace Hume Carothers

Karl Waldemar Ziegler26.11.1898 – 12.8.1973

německý chemik

Giulio Natta26.2.1903 – 2.5.1979

italský chemik

společně získali v roce 1963 Nobelovu cenu

za katalyzátory pro polymerizaci

Stereospecifické katalyzátory

Stereospecifické katalyzátory

polymer

etylen

Stephanie Louise Kwolek*31.7.1923

polsko-americká chemička

1965 vynalezla postup

přípravy aromatických

polyamidů

– současná nejpevnější

organická vlákna

– obchodní značka Kevlar

(DuPont)

Aromatické polyamidy

Aromatické polyamidy

Otto Wichterle

27.10.1913 – 18.8.1990

český makromolekulární chemik světového

jména

1941 – polyamid z kaprolaktamu (Silon)

1953 – polymerace laktamů – síťovaný

hydrogel

1961 – kontaktní čočky z hydrogelu

Otto Wichterle

První zařízení na výrobu

kontaktních čoček postavil

ze stavebnice Merkur

Dotazy ?

Děkuji za pozornost