Doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D. VŠB-Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta

Preview:

DESCRIPTION

Inovativní koncepty a přístupy v socioekonomickém rozvoji územních jednotek Ostrava, 25. 5. 2005 Regionální inovační systémy a klastry. Doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D. VŠB-Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta. Teoretický přístup k systémům inovací. - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

1

Inovativní koncepty a přístupy v socioekonomickém rozvoji územních jednotek

Ostrava, 25. 5. 2005

Regionální inovační systémy a klastry

Doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D.

VŠB-Technická univerzita Ostrava

Ekonomická fakulta

2

Teoretický přístup k systémům inovací

Es ist nichts mehr praktischeres als eine Gute Theorie !

Není nic praktičtějšího než dobrá teorie !

3

Současné zaměření strategií rozvoje regionů

Hlavní témata

• Konkurenceschopnost území• Průmyslové / regionální klastry• Systémy inovací a regionální inovační strategie• Společnost založená na znalostech• Učící se regiony• Sociální kapitál a partnerství

4

Čtyři základní pilíře znalostní ekonomikyFour pillars of Knowledge based economy

“Znalostní společnost využívá efektivně znalosti pro svůj ekonomický a sociální rozvoj“

Čtyři kritické předpoklady pro zapojení každé země do ekonomiky založené na znalostech (World bank) :

1. Vzdělávání & školení

2. Informační infrastruktura

1. Economický a institucionální rámec

2. Systémy inovací

5

Inovace v regionálním rozvoji

• Inovace jako hlavní zdroj růstu produktivity a konkurenceschopnosti

Definice• …..Umístění nových výrobků a služeb, případně

prostředků, které je vytvářejí NA TRH• ….První zavedení nových produktů nebo procesů

na trh, ale také proces od invence k jejímu komerčnímu zavedení..

• Kritérium inovací – podmínky poptávky

6

Modely inovačních procesůInovační model

Rok Autor Popis

Lineární, tlačený technologií

1950 až konec 60. let

Technologické inovace jsou lineárním procesem zahrnujícím: vědecký objev, výzkum a vývoj, přípravu výroby, výrobu, marketing a prodej

Lineární, tažený potřebami trhu

Konec 60. let až do poloviny 70. let

Popsán Myersem a Marquisem

Inovace vznikají ze schopnosti připravit nový výrobek/proces uspokojující potřeby zákazníka

Provázaný Jiná verze: Interaktivní

Konec 70.let začátek 80. let

Movery a Rosenberg Rothwell a Zegveld

Inovační proces zahrnuje tradiční lineární řetěz a vazby mezi výzkumem a trhem Inovace vznikají z interakce mezi různými prvky: od výzkumu po marketing

Integrovaný model Jiné verze: Zřetězený model

80. a 90. léta Kline a Rosenberg

Inovace jsou paralelním procesem, ve kterém jsou zahrnuty všechny funkční oblasti firmy Inovace zahrnují různé zpětnovazební smyčky nutné pro inovační procesy

Síťový model a interaktivní model

Počátek 90. let Rothwell Inovace vznikají na základě systémové integrace a spolupráce mezi firmami a jsou charakterizovány využíváním expertních systémů

7

Systémy inovací – předpoklady

• Východiska: interaktivní model inovací – inovace vznikají v interakci různých subjektů

• Schopnost ekonomiky (národní, regionální) generovat inovace nezávisí v současné době na výkonnosti jednotlivých subjektů (firem, univerzit, výzkumných institucí, atd.), ale na tom, jak jsou schopny vzájemně reagovat a působit jako části systémů.

8

Systémy inovací

• Systémy inovací představují soubor institucí a účastníků ovlivňujících inovační procesy ve státě.

• Systém inovací zahrnuje, ekonomické, sociální, politické, organizační a institucionální prvky, které ovlivňují vývoj a difúzi inovací.

Různé definice • Národní systém inovací (NIS) je „síť institucí ve veřejném a

soukromém sektoru, jejichž aktivity a interakce iniciují, importují, modifikují a šíří nové technologie,

• NIS je soubor institucí, jehož interakce determinují inovační výkonnost národních firem“.

9

Systémy inovací

Firmy a výrobní systém

Sítě s ostatními firmami a dalšími institucemi

Systém politik pro zlepšení prostředí, ve kterém se provádějí vědecko-výzkumné a technické aktivity

10

Prvky systémů inovacíElements of innovation systems

• Privátní firmy, zejména s vlastním V&V• Vědecký systém – infrastruktura V&V, veřejné i

soukromé výzkumné instituce, agentury pro transfer technolgií

• Státní programy podpory V&V• Sítě, které usnadňují transfer technologií a znalostí a

zahrnují podnikatelský systém• Systém vzdělávání a školení včetně lokálních trhů

práce a vzdělávacích institucí• Finanční systém – podpora financování technologií

11

Systémy inovacíInnovation systems

Generace, difúze a užití znalostí

Globální inovační sítě

Reg

ion

áln

í in

ovač

syst

ém

y

Odvětvové klastry

Národní inovační systém

Schopnosti firem a sítí

Ostatní instituce

Vědecký systém

Podporující instituce

Národní inovačníkapacita

Výkonnost státuRůst, konkurenceschopnost,

tvorba pracovních míst

Správa společnosti a financování

Výrobek a faktory tržních

podmínek

Makroekonomický a regulační kontext

Vzdělávání a školení

Komunikace

Wolfe 2001

12

Dynamika systémů inovacíDynamics of innovation systems

• Inovační výkonnost spočívá v ochotě firem a institucí vzájemně reagovat, sdílet a vyměňovat si znalosti

• Existuje interakce různých trhů (trh práce, trh kapitálu, trh produktů), které ovlivňují inovační procesy

• Toky znalostí probíhají v interakci tržních a netržních mechanismů. Roste význam klastrů (tržní mechanismy) a partnerství v aktivitách V&V

13

Typy systémů inovací

• Národní systémy inovací (NIS) – zaměřené na národní hranice a omezení a spíše nepodnikatelské organizace a instituce

• Regionální systémy inovací (RIS) omezené na funkční region

• Sektorové systémy inovací (SIS) tvořené znalostmi a technologiemi, subjekty a sítěmi a institucemi přináležejícími odpovídajícímu odvětví.

• Paralelním modelem je model Triple Helix (trojitá šroubovice)

14

Triple Helix of Innovation Trojšroubovice inovací

PrůmyslUniverzity

Stát

15

Národní systém inovací - NIS

Z pohledu procesu učení do NIS patří:• síť institucí, které iniciují, dovážejí a šíří nové

technologie, politika vlády, podnikový výzkum a vývoj, výchovný a vzdělávací systém a struktura průmyslu,

• modely interakcí mezi firmami jako procesy kolektivního učení pro získávání a použití nových znalostí a s přihlédnutím k  interní organizaci firem, sítím mezifiremních vztahů, k úloze veřejného sektoru, ke stupni intenzity vědy a výzkumu (V a V) a k vyspělosti výzkumných organizací.

16

Národní systém inovací - NISNational Innovation System

PoptávkaZákazníci (finální poptávka)

Výrobci (poptávka po meziproduktech)

Firemní systémVelké firmy

Zralé MSP

Nové technologické firmy

Systém vzdělání a výzkumu

Profesní vzdělávání a školení

Střední a vysoké školy Univerzitní a státní

výzkum

ZprostředkovateléKonzultační firmyFiremní výzkum

Infrastruktura

Banky, rizikový kapitál

Informační systémyPrůmyslové vlastnictví

Podpora inovací a podnikání

Standardy a normy

Rámcové podmínky

Finanční prostředí

Zdanění a pobídky

Sklon k inovacím a k podnikání

Mobilita lidí a firem

Všeobecná vzdělanost,

důvěra

Politický systém

Vláda

Způsob vládnutí

Politika V&V

Politika podpory

podnikání

17

Regionální systémy inovací

• Regionální systém inovací (regionální inovační systém – RIS) je souborem ekonomických, politických a institucionálních vztahů, které se vyskytují v dané geografické oblasti (regionu) a které generují kolektivní procesy učení vedoucí k rychlému šíření znalostí a nejlepších zkušeností z praxe“

• Kritickou položkou inovačního systému regionu je infrastruktura vědeckých a výzkumných institucí umístěných v  regionu s vnitřními i vnějšími sítěmi vztahů mezi veřejnými institucemi a privátními partnery (Triple helix framework)

18

Průmyslové klastry

• Klastry jsou tvořeny skupinou firem stejného nebo příbuzného odvětví, které jsou umístěny ve stejné lokalitě (regionu).

• V každém klastru můžeme najít společný trh práce, společný trh pro stupy firem a také přenos informací a technologií mezi firmami

• Klastry jsou základem regionálních systémů inovací, které tvoří– firmy regionálního klastru– Institucionální infrastruktura

19

Definice klastru podle M. Portera

„ Klastry jsou geografická soustředění vzájemně provázaných odvětví,

• specializovaných dodavatelů,

• poskytovatelů služeb,

• firem v příbuzných oborech a

• přidružených institucí, například univerzit, agentur,  obchodních asociací různých směrů apod. ,

které spolu soutěží, ale také spolupracují“.

20

Základní sdílené charakteristiky klastru

Klastr

Blízkost

Kritická míra

Interakce

Společný cíl

Prostorová blízkost firemPozitivní přelévání znalostíSdílení zdrojů

Dostatečný počet účastníkůinterakcí s významným dopadem na ostatní členy

Obchodní a neobchodní vztahy mezi členy

Sdílený účastníky a přinášející společný profit

21

Příklad struktury klastru

22

Průniky klastrů

Turistický klastr

Potravinářský klastr

Vinařský klastr

23

Klastry a RIS

• Klastry – koncentrace provázaných firem ve stejném nebo v příbuzných odvětvích v relativně malé geografické oblasti

• Regionální systém inovací zahrnují několik odvětví regionální ekonomiky, ve které spolupracují firmy a znalostní organizace.

• Klastry a RIS ko-existují ve stejném území, RIS může zahrnovat několik různých klastrů

• Klastr se stává podmnožinou RIS

24

Systémy inovací a klastrySystems of innovations and clusters

Specializace a koncentrace firem

a kompetencí

Podpůrné organizace Zákazníci

Zdroje

KLASTR

Systém inovací

Formální pravidla

Fyzická infrastruktura

Technologická infrastruktura

Znalostní infrastruktura

Rizikový kapitál

Veřejná finanční podpora

KonvenceSociální kapitál

Faclitátoři

Errikson, 2000

Sítě

25

Typy RIS

Institucionální RIS (IRIS – Institutional RIS)• Typické pro německé a severské regiony• Dynamika odvozená ze systémových vztahů mezi

výrobními, znalostními a v regionu za podpory institucionálního rámce na národní úrovni vládními strukturami

Podnikatelské RIS (ERIS-Entrepreneurial RIS)• Typické pro US, UK – anglo-americké ekonomiky• Dynamika odvozená od lokálního rizikového kapitálu,

podnikatelů, vědců, tržní poptávky, inkubátorů.

26

Příklady RIS ve světě

• Silicon Valley (US) – koncentrace malých firem v oblasti ICT

• Emillia Romagna (I) – podpora malých firem v oblasti řemesel s historií (keramika, kůže, nýbytek, obuv, oděvy)

• Baden-Würtenberg (D) – globálně konkurující velké firmy (Daimler Benz, Bosch,.. a úzké zaměření SMEs – interakce s univerzitami a výzkumem

27

Regionální inovační paradox

• Primární není nedostatek fondů pro podporu inovací, ale fragmentace RIS

• Firmy v zaostávajících regionech vykazují malou poptávku po R&D a dalších inovačních vstupech, chybí jim tradice ve spolupráci a vzájemná důvěra mezi sebou i ve vztahu k univerzitám. Firmy nepožadují inovační vstupy a služby.

• Současně regionální výzkum a technologická infrastruktura není zasazena do regionální ekonomiky, dodavatelé inovačních služeb (technologie, vzdělávání, rizikový kapitál) nejsou schopni identifikovat inovační potřeby firem v regionální ekonomice

• Je nedostatečná rovnováha mezi regionální nabídkou (inovačních služeb) a poptávkou po nich

28

Fragmentace RISnedostatek kooperace a integrace

29

Společné klíčové faktory rozvoje RIS

• Hlavním faktorem úspěšnosti RIS při prosazování inovačního prostředí a podnikání je úloha vedení (leadership) a vize, které jsou klíčem k úspěchu.

• Navazujícím faktorem je vysoká míra občanského uvědomění, druh občanské kultury pro vytváření společné vize a cílů v regionu a podpora spolupráce, která vede k vytváření „neobchodních vztahů a vzájemných provázaností“.

• Tato kultura přispívá k růstu tzv. sociálního kapitálu, který tvoří základ, na kterém se uskutečňuje spolupráce a interakce firem ve jménu budoucích inovací.

30

Společné klíčové faktory rozvoje RIS

• Kritickou roli sehrává v regionu vědecká a technická infrastruktura (instituce vzdělání, výzkumu, atd.). Nejde jen o její přítomnost, ale i o schopnost vytvářet vztahy s průmyslem v regionu a podporovat kulturu inovací a podnikání, např. mezi absolventy škol.

• Neméně významným faktorem je dostupnost lokálních finančních zdrojů pro podporu lokálních nebo regionálních inovačních firem. Jedná se nejen o bankovní systém, ale i jiné formy, jako je např. rizikový kapitál apod.

• Posledním faktorem je úloha vlády a veřejného sektoru. Myslí se tím nejen centrální vláda, ale i vlády nebo výkonné orgány na regionální úrovni, které mohou mít rozhodující úlohu při vytvoření a realizaci nového rozvojového modelu regionální ekonomiky.

31

Zaměřeníregionální inovační politiky pro podporu

regionálních systémů inovací

• Rozvoj regionálních institucí poskytujících znalosti• Přitažlivost regionů pro kvalifikovanou pracovní sílu a

její vzdělávání• Rozvoj institucí pro průzkum trhu a technologií pro

regionálně významné klastry• Podpora interakce a spolupráce mezi firmami,

znalostními institucemi a správou (Triple helix)• Zajištění nabídky rizikového kapitíálu pro financování

inovací.

32

Klastry a regionální systémy inovací

• Inovace jako zdroj konkurenceschopnosti a růstu se stále více stávají společenským procesem, který zahrnuje interakce mezi firmami a dalšími institucemi.

• Prostorová blízkost usnadňuje šíření znalostí a zvyšuje kapacitu pro lokalizované učení firem, které vedou k inovacím.

• Firmy soustředěné v regionu sdílejí společnou regionální kulturu a institucionální rámec, které usnadňují toto učení a podporují inovace

Podpora klastrů a RIS je předpokladem růstu konkurenceschopnosti regionů a měla by být

formalizována v regionálních inovačních strategiích.

33

Determinanty regionální konkurenceschopnosti

ve vyspělých ekonomikách

• Základem regionální prosperity je zdravé obecné podnikatelské prostředí a dostatečná inovační kapacita.

• Konkurenceschopnost a inovační kapacita v regionech se specializují kolem klastrů resp. v rámci RIS.

• Růst regionální ekonomiky závisí na schopnosti vytvářet a rozvíjet klastry a podporovat inovace.

Je paradoxní, že nejtrvalejší konkurenční výhoda v globální ekonomice bývá často lokální.