View
58
Download
0
Category
Preview:
DESCRIPTION
Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti. Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK Brno, 28. 11.2011. Měnící se kontext. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti
Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D.,katedra sociální geografie a
regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK
Brno, 28. 11.2011
2
Měnící se kontext• 1) krize eurozóny – tlak na rozpočty mj. i čistých
plátců---posílení snahy o omezení rozpočtu EU, zejm. na úkor politiky soudržnosti (špatný image)
• 2) dlouhodobá rel. ztráta pozice EU (Čína, Indie, Turecko…)
• Existují 2 zákl. strategie konkurenceschopnosti firem:
• high-road (neustálé inovace) • vs. low-road (nízká cena)• EU ani ČR nemůže dlohodobě konkurovat nízkou
cenou --- proto důraz na inovace
3
Současné přístupy k podpoře konkurenceschopnosti:
• V současnosti existují 2 základní přístupy k podpoře konkurenceschopnosti:
• 1) regionální inovační systémy (RIS)
• 2) teorie globálních produkčních sítí, resp. globálních hodnotových řetězců, (GPN, resp. GVC).
• společné je přesvědčení, že aktivita aktéra (např. firmy nebo VaV instituce) a její výsledky jsou ovlivněny okolním prostředím.
4
„okolní prostředí“ • V případě regionálních inovačních systémů je
okolní prostředí chápáno především jako uznání role prostorové blízkosti a geografické koncentrace aktérů (firem, VaV institucí apod.)
• tj. široce chápané aglomerační výhody• Základní myšlenka RIS: • cílená podpora konkurenceschopnosti firem a
zlepšování jejich pozice na trhu prostřednictvím RIS
• je podstatným doplňkem existujících spontánních synergických efektů vyplývajících z aglomeračních výhod.
5
Struktura RIS• V RIS lze rámcově rozlišit dva základní
subsystémy, které jsou zapojeny do interaktivního učení:
• 1) subsystém tvorby znalostí (podpůrná infrastruktura - veřejné i soukromé výzkumné instituce, VŠ, centra pro TT, specializované vzdělávací instituce apod.).
• 2) subsystém znalosti ekonomicky zhodnocující, tj. výrobní základna regionu, tvořená především firmami.
• Klíčová je nejen kvalita těchto subsystémů, ale i způsob jejich propojení
6
Globální produkční sítě (GPN/GVC)
• Zatímco RIS apod. zdůrazňují především význam vazeb v rámci regionu
• teorie GVC/GPN explicitně zdůrazňují význam nadlokálních, resp. přímo globálních vazeb.
• Teorie GVC/GPN vycházejí mj. ze skutečnosti, že mnoho výrobků je vyráběno prostřednictvím spolupráce mnoha firem.
7
• Výrobu řídí vedoucí firmy, kterými jsou zpravidla velké nadnárodní firmy.
• Tyto vedoucí firmy si pak organizují a řídí řetězec či síť subdodavatelů různých typů.
• Zastánci GPN proto tvrdí, že hlavní podněty pro rozvoj firmy přicházejí od odběratelů příp. i dodavatelů působících v rámci daného řetězce či sítě, přičemž tyto firmy se často nacházejí mimo region.
8
Základní struktura GPN• Vedoucí firmy stojí buď na vrcholu produkční
pyramidy (Ford či Volkswagen) • nebo na konci odbytového řetězce (v případě
nákupem řízených GPN; (Tesco či Ahold).• Různé úrovně dodavatelů:• Dodavatel 1. stupně dodává celé složité funkční celky,
např. přístrojovou desku a řídí dodavatele nižších stupňů
• dodavatel 2. stupně (např. tachometr)• dodavatel 3. stupně dodává jen jednoduché dílčí
komponenty, např. spojovací materiál (extrémní cenový tlak).
• Častá výrazná mocenská asymetrie - vedoucí firma např. specifikuje nejen parametry výrobku, ale často i výrobní proces, nastavení kontrolních mechanizmů i formu balení a uspořádání dodávky).
9
• Typ mocenské asymetrie v rámci GPN výrazně ovlivňuje možnost upgradingu (tj. zlepšování pozice) na úrovni jednotlivých zapojených firem, případně i celých regionů.
• Upgrading - mimořádně velký potenciál pro praxi. • Hlavní typy upgradingu:• 1. aplikace efektivnějších metod výroby (procesní
upgrading) („vždy a všude“), (a lá Toyota) • 2. zvyšování kvality výrobků (produktový upgrading),
(časté)• 3. rozvoj funkcí s vyšší přidanou hodnotou (funkční
upgrading) (žádoucí, ale těžké, Panasonic)• 4. mezisektorový upgrading (využití znalostí pro
výrobu jiného produktu s vyšší přidanou hodnotou) Karsit
• Ex. také downgrading (např. odběratel požaduje již jen surovinu a sám si jí zpracuje, Čína)
10
Nová Nařízení - úvod
• Jedná se jen o návrh prostor pro změny – zřetelný vývoj, viz někt. změny provedené „na poslední chvíli“
• Řada nových prvků
• Relativně málo velkých překvapení
• Silná vazba na Agendu 2020 (inovace, ŽP a soc. soudržnost) x tradiční zaměření politiky soudržnosti (zejm. infrastruktura)
11
Hlavní změny
• 1) Tematická koncentrace v rámci ERDF i ESF (viz dále)
• 2) Kondicionality (ex ante, makroek, ex post)
• 3) Měřitelnost výstupů i výsledků
12
Některé dílčí změny• Capping zatím 2,5% HDP ČS• Velké projekty (50 MEUR+) se nebudou
započítávat do N + 2• DPH nemá být uznatelná pro infrastrukturní
projekty (de facto snížení míry spolufinancování)• Požadavek předložit návrhy velkých projektů
současně s OP• + soubor indikátorů (může vést k výrazné
koncentraci v rámci tématických cílů, někt. indik. vágní, např. kapacita podpoř. zdrav. služeb, v někt. sférách indikátory chybí, např. vzdělávání, inkluze)
• Zavádí 5% výkonnostní rezervu • Křížové financování jen 5% dané prioritní osy
(čl. 88 (2))
13
Některé další změny• Joint Action Plan• „malý OP“ v rámci OP, schvaluje EK• Podobná struktura jako OP, mohou být i
prioritní osy• Návrh bud současně s OP nebo i později,
schválen může být nejdříve s daným OP• Může být financován i z více než 1 OP• Příjemcem je veř. subjekt• Min. velikost 10 MEUR nebo alespoň 20%
OP
14
Joint Action Plan (čl. 93)• Řídící výbor (min 2x ročně), složení dle partnerství• Smysl - dosažení předem definovaných výstupů a výsledků
schválených EK • - Náročná příprava i reporting (tj. složité na řízení)• + Velmi jednoduché pro konečné příjemce (platba dle
jednotkových nákladů či paušálů def. EK) bez dokladování výdajů a bez fin. limitů
• Nepodléhá auditu ani kontrole EK• ? Témata• ? 1 region nebo i pro 1 typ území• ? Max. počet na OP (25?)• EK připraví modelový JAP, • především pro ESF (vysloveně vylučuje infrastrukturní
projekty, ale teor. by šlo pro podporu podnikání)
15
Podpora lokálního rozvoje (zejm. čl. 28 – 31 Společného Nařízení)
• Strategie pro městské či jiné regiony (a lá LEADER, založeno na MAS)
• z jednoho nebo více OP, • z 1 nebo více fondů• Přesně def. obsah strategií i zodpovědnost MAS• ČS musí definovat kritéria pro výběr lok. strategií • Výběr- komise zřízená ŘO příslušných OP• Až 25% může jít na náklady na admin. a řízení
16
Integrované investice do území (ITI) čl. 99
• Pro rozvoj měst či jiných území, které vyžadují integrovaný přístup podporou z více než 1 prioritní osy 1 nebo více OP
• Řídit může 1 nebo více ZS (obec, RRA,…)
• Relevantní OP musí identifikovat plánované ITI, včetně plánované alokace pro každý ITI.
17
Některé klíčové problémy: 1. Tématická koncentrace
• u méně vysp. regionů 50% ERDF na 3 určené oblasti, v případě vyspělých regionů (Praha) 80%, a to na:
• 1) R&I (výzkumná a inovační infra, TT, klastry, proof of concept fund atd. )
• 2) konkurenceschopnost MSP (vznik nových firem, internacionalizace atd.)
• 3) nízkouhlíková ekonomika (OZE, úspory energie u MSP, veř. budov a bytů atd.).
• Otázkou je zda neponechat např. volbu, na které 3 priority z 11 uvedených by se daný podíl koncentroval (tj. 50% či 80%)?
18
2. „Opentličkování“ fin. prostředků
• – tj. stanovení min. podílů na různé typy aktivit, alespoň 3 dimenze:
• i) z různých fondů (např. min. 25% pro Cíl 1 z ESF, 52% pro Prahu)
• ii) na různé typy aktivit (min. 6% / 20% na energ. úspory a OZE) (viz tématická koncentrace)
• iii) pro různé typy příjemců (5% pro int. plány měst)
• X různé regiony mají nepochybně různé potřeby, tato preskripce je v rozporu s partnerstvím, programováním i bottom-up přístupy).
19
3. Poměrně malý důraz na zjednodušení systému i procedur
• A) zjedndušení:• - např. příjmy generované projekty se mají brát v
potaz až od projektů s celk. náklady přes 1 MEUR• dotace na projekt (nebo její část) může mít povahu
jednorázové částky ve formě lump-sum ve výši do 100 tis. EUR, bez nutnosti vyúčtování nákladů
• příp. možnost použít standardní jednotkové náklady• Toto zjednodušení je u ESF povinné u projektů do
50 tis. EUR• Projekty do 100 tis. EUR mají být kontrolovány
auditními orgány max. 1x, větší projekty max. 1x ročně.
• U ESF může být použita flat rate až 40% osobních nákladů.
20
Zjednodušení či zesložitění?
• b) Naopak mnoho nových požadavků a pravidel (kondicionality, integrované plány, koordinace mezi fondy i OP, reporting…),
• c) zjednodušení je požadováno po členském státě, resp. po každém ŘO OP.
21
4. Zavedení „milestones“ pro r. 2016 a 2018,(cíl 2022)
• Racionální, ale velmi obtížné• Nebezpečí - přetížení ŘO a ZS novými
požadavky na počátku prog. obd. (kondicionality, reporting atd.)
• a přitom dosažení milestones vyžaduje oproti současnosti dosti jiný strategický přístup.
• Stanovení „milestones“ těžké, jiná pravidla i měnící se vnější podmínky
• Možnost tvrdých sankcí….
22
Některé dílčí poznámky• 1. OP mohou být předloženy jen najednou a jen
s Partnerskou smlouvou a současně i s příslušnými ex ante hodnoceními (1 OP tak může blokovat vše).
• 2. Každý OP (kromě OP TP) musí stanovit indikativní objem prostředků zaměřených mj. na změnu klimatu
• 3. Podstatné rozšíření záběru ex ante hodnocení přitom některé sféry externí experti mohou jen obtížně hodnotit (posouzení admin. kapacity ŘO a IB řídit OP, procedury pro monitorování atd.). X akreditace
• 4. Bydlení? Z Nařízení není příliš jasné za jakých podmínek a jakou formou bude možno podporovat bydlení. Physical and ec. regeneration of deprived urban and rural communities?
23
Někt. dílčí poznámky
• 5. Urban development platform? • Poněkud násilná forma shora řízené kooperace. • 6. Daleko větší důraz kladen na fin. nástroje –
u firem a u projektů generujících příjem se předpokládá dominantní využití fin. nástrojů.
• 7. Všechny evaluační zprávy mají být veřejné, ale v případě ročních implementačních zpráv jen „shrnutí pro občany“. Proč?
24
8. Snížení míry spolufinancování ze strany EU
• Kontroverzní bod, nakonec návrh zachovává vysokou míru spolufinancování, tj. 85% v Cíli Konvergence,
• 75% v případě Evropské územní spolupráce• razantní pokles na 50%v případě vyspělých
regionů (Praha) • - větší tlak na veř. rozpočty
• - Nemalou admin. zátěží tak bude zatížen větší počet projektů
• + větší tlak na hospodárnost a potřebnost projektů, když se zvýší podíl požadovaných „vlastních“ zdrojů
• + vyhoví se většímu počtu žadatelů (férovost)
25
Hl. výzvy pro budoucí politiku soudržnosti v ČR
• 1. Jak zajistit efektivnost nemalých prostředků? (výběr strategického zaměření, hodnocení potřebnosti dané intervence a jejího reálného přínosu, souvisí mj. i s tématickou koncentrací),
• důležitá otázka je i koncentrace podpory v rámci tématických cílů, mj. i na projekty vhodné velikosti
• 2. Jak zajistit férovost? (x korupce) • 3. Jak systém zjednodušit? (pro příjemce i pro
pracovníky IS)…
26
Závěry• Před zahájením rozvojové strategie nutná: • 1) velmi dobrá znalost problémů hlavních
aktérů různých typů• 2) uvědomění si pozice v národním i
mezinárodním systému osídlení i image regionu/města (i státu!)
• 3) realistické uvědomění si možností, jak pozici regionu zlepšovat
• 4) identifikace klíčových aktérů a lídrů, kteří jsou schopni realizaci strategie podpořit, resp. zajistit a získání jejich podpory
• na míru šitá regionální rozvojová strategie..
27
• Děkuji za pozornost!
Recommended