Náchod včera a dnes ve fotografii centrum NáchodaNáchod včera a dnes ve fotografii 2. díl...

Náchod včera a dnes ve fotografii 2. díl centrum Náchoda

Jednotlivé části města se poměrně obtížně zařazují, protože stavby řady objektů na sebe časově nena-vazují, případně je dělí například řeka, dálnice nebo železnice. V druhém dílu tedy budou uvedeny apopsány objekty blíže středu města. Zapadají sem také některé politické události, jako jsou návštěvyvýznamných osobností a podobně. Domnívám se, že do historie Náchoda patří. Připomínám, že kva-lita získaných fotografii byla všelijaká a při zvětšení z malých formátů nebyl získán kýžený výsledek.Některé snímky byly upravovány i z novin, aby bylo možné získat alespoň nějakou představu.Takže zase začnu od katastrálních hranic Bělovse. Připomínám, že Běloves jako příměstská část bylapodrobně zpracována v knize „Vzpomínky na Běloves“, přílohách kroniky a umístěna i na internet.

55

Jiný pohled ukazuje cestu odpivovaru k nádraží, kde stályzatím jen tři domy, z kterýchjeden s obchodem kloboukůpřečkal až do mých školníchlet. Z cesty bylo asi 15 scho-dů dolů k Radechovce, kteráprotékala pod železničnímviaduktem. Podél vedla lávkak hotelu Itálie kolem Šejno-hovy cukrárny, kudy si lidézkracovali cestu do města.

Toho využil 17.11.1918 prů-kopník českého letectví,vojenský pilot, letecký kon-struktér a rodák JaroslavSamek (*27.4.1893 Náchod -+25.7.1943 Praha) Přistál zavelkého ohlasu na pivovar-ské louce s čsl. vojenskýmletadlem typu Brandenburg26. Byl autorem mnoha pa-tentů, mimo jiné ,,synchronístřelby“ leteckého kulometuskrze vrtuli.

Na přelomu 19. a 20. stoletíse začal střed Náchoda a částPlhova rozrůstat, ale zátopo-vá luka od železnice k lesuMontace zůstávala stále prá-zdná. Říkalo se tam naPivovarské louce.

56

Pivovarská louka ležela výšeproti proudu Metuje a nebylaproto tak zamokřená. Tohovyužila již za Rakouska-Uherska Tělocvičná jednotaSokol a pořádala zde řaduokrskových cvičení proveřejnost.Podobně byla využívánalouka v Bělovsi za slévárnoupro podobná cvičení i náro-dopisné slavnosti.

Když byl led dostatečněsilný, dělníci led rozřezali aodvezli pro potřeby pivova-ru. Pamatuji se, že se ledova-lo i na Metuji u městskéhosplavu, dokonce několik rokůi nad splavem v Bělovsi.

U nádraží byl velký rybníkFigury, který se ale kvůli roz-šíření kolejí zavážel. Na kou-pání kvůli čistotě vody to užnebylo, ani na rybaření. Zatov zimě zde byl na krátkoudobu ráj bruslařů.

Na další fotografii lze vlevou Metuje zahlédnout jižHančlův dům a povoznickéstáje, proti proudu za cestouBajerleho vilu, dlouho nic,pak Mádrův dům a vpravodole Peterkův dům s pozdějšíautodopravou. Vlaková do-prava byla v prostoru nádražíprováděna jen po 2 kolejích.

Tento snímek je ze dvoramlékárny, která stávala rov-něž kolmo k řece. Vlevo bylylaboratoře a za nimi Peter-kovy garáže, vpravo pak jed-nopatrový provoz mlékárny. Kolem řeky vedla procház-ková stezka, po které jsme sijako školáci na kolách zkra-covali cestu. Občas tam stálpříslušník SNB a kdo nestačilujet, tak byl bez ventilků.

Na fotografii je již důmHavlova zahradnictví kolmok řece. Regulace Metujeumožnila odvodnění luk astavbu dalších domů u dnešníkřižovatky známé jako „UČedoku“. U Peterkova objek-tu se začala stavět běloveskáDružstevní mlékárna. Blíže k Bělovsi již stál hotel Praha.Při pokračování regulaceMetuje roku 1920 byla řekanapřímena blíže k hotelu.

57

Za hotelem Praha, který bylvyhlášeným doupětem ná-chodské smetánky, dříve řekaMetuje vytvářela zákrutu. Přiregulaci byl tok narovnán azákruta zasypána. Dnes zdestojí dva cihlové družstevnídomy.

Rovnoběžná cesta s Hitsch-manovou textilkou vytvářelapředěl mezi Bělovsí, kterábyla až do 31. března roku1950 samostatnou obcí. Částtehdy nově vysazených topo-lů kolem cesty z Náchoda doBělovse zde roste dodnes.Louka je dnes zastavěnapanelovými domy včetněRestaurace pod Montací.

58

Současný návštěvník Ná-choda přijíždějící od Polskauvidí autobazar. Až sem, k bývalé Hitschmanově tex-tilce se táhl rybník Figury.Postupně byl zasypávándomovním a továrním odpa-dem. V 60.-80. letech zdesídlil rozsáhlý sklad chemi-kálií, který sahal až ke kole-jím. Tam byl i sklad řezivapro odvoz železnicí.

Pevný škvárový odpad z tep-lárny sloužil v roce 2008 ipro podklad stavby marketuPenny s velkým parkovištěm.Příjezd k objektu je z končícíPolské ulice. Od autobazaruse část státní silnice už nazý-vá Běloveská. Stará cesta tzv.Stezník slouží už jen jakopříjezd k obytným domům aparkoviště.

Reklamní tabule lákajízájemce o nákup uhlí. Kolemroku 1950 byly soustředěnypůvodně soukromé skladysem na jedno místo. Prodejníprostor s kupami uhlí zasaho-val až na dnešní dvůrStavebnin. S masivním rozší-řením plynového vytápění aútlumem těžby po roce 1990zájem o uhlí značně klesl.

Velký mezistátní provoz poroce 1990 dal vzniknout pří-zemním chatkám, v nichžbylo upomínkové a potravi-nářské zboží. Z nich pozdějivznikla Večerka. Často se zdezastavují autobusy turistů,opouštějící republiku. V minulosti pro potřeby JZDzde sídlil Okresní nákupnísklad zemědělských strojů.

59

Hned za bývalým hotelemPraha postupně vyrostly v le-tech 1970-74 hned tři panelo-vé věžové domy. V pozadí jevidět zadní trakt restauracePod Montací. Dříve zde bylajen louka a u řeky dvě chaty.Po válce bylo místo využívá-no poněkolik let pro stavbucirkusů.

Tento objekt byl postaven v rámci občanské obslužnos-ti. V přízemí byla prodejnapotravin, později Konzumu.Od roku 2013 zde sídlí pro-dejna moto dílů. V patře jerestaurace se salonkem.Občas se zde konají tanečnízábavy i svatby. Původněobjekt vlastnily Restaurace ajídelny. Nyní je soukromý.

Delší desetivchodový byldokončen v roce 1974, druhýpětivchodový v roce 1978.Mezi lidmi se šuškalo - dalšíkasárna. Ale v Náchodě při-bylo potřebných 240 byto-vých jednotek. V roce 1998byly odkoupeny do soukro-mého vlastnictví.

Stále bylo málo bytů. UBěloveské ulice přežívaloHavlovo zahradnictví. Vý-měnou za jiný pozemek adům se na uvolněném prosto-ru v roce 1972 začaly budo-vat dva dlouhé panelovédomy. První k městu druž-stevní, blíže k Bělovsi státní.

60

Fotograf zachytil jmenovanýdům na Běloveské ulici po dokončení z druhé stranyod řeky Metuje. Podél řeky jevedeno zaizolované teplo-vodní topení až ke dvěmadružstevním domům u Druž-stevní ulice v Bělovsi.

Stromy po levé straně Bě-loveské ulice částečněodhlučňují silný provoz auto-mobilů. Za nimi vykukujízmíněné družstevní domy,bývalá Hrudíkova továrna adalší později stavěné domy.

Na louce mezi řekou a dneš-ní Běloveskou ulicí protinádraží vyrostla roku 1919strojní dílna s názvem VávraJosef, první náchodská speci-elní výroba ohnivzdornýchpokladen, osinkových skřínía ocelového nábytku. Po zná-rodnění se zde vystřídalKovopodnik, Jopeco a dnesVelkoobchod nářadím.

Na stejné louce Josef Hrudíkv roce 1920 postavil modernístrojní tkalcovnu. Druhá částbyla v roce 1933 napojena naprvní objekt. Po převratu v roce 1948 zde sídlilCentrotex, později mateřskáškola. Po roce 1990 bylobjekt rekonstruován a doulice z druhé strany sídlíobchod sportovním zbožím.

61

Jak již bylo zmíněno dříve, uřeky Metuje si postavil lékár-ník Bayerle kolem roku 1900secesní vilu (nyní policie).V roce 1923 byl schválenregulační a zastavovací plán,na jehož základě byla prove-dena i výstavba na pivovar-ské louce.

V roce 1938 byl u řekyMetuje dokončen Obecnídům, sloužící jako sídlo míst-ní samosprávy. Za války jejobsadili Němci, po převratupak Sbor národní a tajné bez-pečnosti (SNB a STB).

Z boku budovy se vydávalyobčanské průkazy, od řekyzase pasy. Nyní zde sídlíOkresní ředitelství policie.

Původní soukromou vilu zahlavní budovou (pohled z druhé strany) převzalaSNB. Sídlil zde dopravníinspektorát a vydávaly se zdeřidičské průkazy.

62

Toto je pohled z roku 2014přes most k pivovaru s roz-bočením do Dobrošovské aPurkyňovy ulice.

Aby to nebylo pro občany ařidiče tak jednoduché, budese Roudný most (původně k osadě Roudné), chcete-liPivovarský celý předělávat.Občané mohou použít pře-chodu po schodech přessplav, doprava je odkloněnana most pod nemocnicí.

Tak vypadá nyní most přesřeku Metuji u pivovaru.Původně byl dřevěný, povod-němi před regulací několikrátstržený. Byl vystavěn přiregulaci Metuje v průběhuroku 1917. Od té doby bylněkolikrát opravován a při-stavěno vodovodní izolovanépotrubí, později i vytápění.

Přenesme se trochu do světafantazie. V plánu byla regula-ce Metuje a řada lidí si podtím pojmem představovalana řece lodní provoz. Toovšem pro malý průtok vodyv Metuji nebylo možné.Regulace v letech 1913-17přinesla napřímení toku aobložení koryta kameny, cožzmírnilo následky povodní.

63

Vedle Obecního domu bylypodle plánu vystavěny obyt-né domy směrem k nádraží.Naproti mezi Hančlovýmdomem (po roce 1990 sídloWüstenrot spořitelny) a zmí-něnými domy vzniknulúhledný parčík pro odpoči-nek občanů i her dětí. Celýprostor byl pojmenovánHusovo náměstí.

Čelní dům parčíku je oddělenuličkou. Na rohu bývala cuk-rárna pana Novotného. V po-zadí je opět dům se zmíně-ným sídlem spořitelny.

Snímek ukazuje pohled kekřižovatce, kde sídlily done-dávna cestovní kancelářeČedoku (dříve Kleprlíkovoknoflíkářství a později opra-vna obuvi). Uprostřed jsoujiž zazděny obchody Půl-pánovy mlékárny a Barvovařeznictví. Na rohu sídlilholič, řadu let hodinářství,nyní večerka.

Na fotografii je nově zrekon-struovaná silnice na Husověnáměstí s vyznačeným stá-ním pro automobily. Vpravoje starší Švábův dům aobchod, krátce kancelářČSAD, nyní předělaný naSolnou jeskyňku.

64

Ulice již byly podle plánukoncipovány v pravoúhlémprovedení. Naproti obecnímudomu byly soukromé garáže,které převzal SNB. UliceProkopa Velikého končí ubývalé Vávrovy dílny napokladny, dnes velkoskladnářadí. Vpravo bývala ještěHoušťkova karosárna, poz-ději klempírna a sklenářství.

Zmíněnou ulici křižuje Žiž-kova ulice. Domy byly posta-veny kolem roku 1938.Vpravo byl donedávna butik,dále sídlí soukromá tiskárnaa za ním bývala lakovna panaPonke. Na rohu prosperovalarestaurace.

Od Čedoku v Běloveské ulicise vystřídalo po roce 1950několik obchodů a živností.Bývala zde opravna kance-lářských strojů. Nyní je tamSoukupovo železářství, pro-dejna zbraní, bývaly zde ikancelářské potřeby. Nynízde sídlí prodejna a opravnabicyklů. V bývalých kance-lářích Čedoku se prodáványní dětské prádlo.

Nynější Běloveská ulicenebyla v roce 1930 ani dláž-děná. Bylo zde několikobchodů. Lehmova tiskárna aza ní hotel Sport, který zdeprosperuje dodnes. Zaodbočkou bývalá restaurace,Hrudíkova textilka, Havlovozahradnictví a v pozadí bělo-veská Družstevní mlékárna.

65Vlevo nad restaurací sídliloza komunistické éry ředitel-ství Restaurací a jídelen(RaJ). Ani nedávno vyklize-ný bar a herna zde nevydrže-ly dlouho. V dalším blokubýval mandl, kadeřnictví adnes prodejna Elektro. V hotelu Sport v suterénubývala taneční vinárna.Vpravo jsou nádražní skladya služební byty. Těsně u slou-pu bývala benzinová pumpa.

Běloveská ulice se napojujena Pražskou poblíž železnič-ního viaduktu. Tam byl vybu-dován 90. letech pro zvýšeníbezpečnosti druhý kruhovýobjezd. Za ním je v Raisověulici čelně vidět obytný důma bývalé učiliště Pozemníchstaveb.

Protože se Autoškola Sva-zarmu se sídlem v Hakaufovědvoře na Komenského ulicipo roce 1990 rozpadla, zřídilpoblíž studentské jídelny v Raisově ulici Jan Šroll sta-noviště a učebnu soukroméAutoškoly. Nad zakrytou Ra-dechovkou směrem k nádražíje odlehčující parkoviště.

Pro zajištění stravování učňůz internátu pozemních staveba dalších studentů byla vybu-dována za železniční tratí v Raisově ulici jídelna. Za níbyl využit prostor pro sporto-viště organizace Start, kterév poslední době bohuželzarůstá plevelem.

66

Pro usnadnění průchoduchodců pod železnicí byly v roce 2002 zhotoveny dvaprůchody. Jeden z nich po-blíž křižovatky „U Itálie“ jena snímku.

V současné době je viaduktod Parkánů přes Raisovuulici budově soudu hojněpoužíván pro pěší. V roce2002 byl také opravován.

Věž zámku se zrovna v le-tech 2013-14 opravovala, taknevypadá zrovna vábně oba-lená lešením.

Třetí podchod pod železnicíjiž od stavby náspu existoval,ale nebyl dohromady využí-ván. Vedla tudy jen stezka k Vrbovým domům. V poza-dí byla jen lávka přes náhonk elektrárně a máchadlo naprádlo. Na louce se při slu-níčku bílívalo prádlo.

Další podchod umožňujespojení centra k okresnímusoudu a další úřady.

67

Budova okresního soudubyla dokončena v roce 1938.Z té doby je pořízena i foto-grafie. Park směrem k dálniciještě nebyl osázen.

V současné době je již parkvzrostlý a protažený až kekostelu Husova sboru. V dru-hé části parku rozdělenéhoJanáčkovou ulicí je umístěnpomník obětem komunizmu.Představitelé města sem kaž-doročně ukládají kytici.

Parkoviště v Palachově ulicizde existuje již několik let. V roce 2013 ještě bylo zhoto-veno v Dvořákově ulici par-koviště s bočním stáním ajednosměrným provozem. Zabudovou v Raisově ulici taképřibylo parkoviště pro vězeň-ský autobus.

Po boku budovy dnesMěstského úřadu bylo v roce2013 zhotoveno parkoviště.V minulosti byl po bokuobjektu vchod do místnívazební věznice. Okresnísoud je zde nadále a z důleži-tých odborů Mě Ú je zde takéStavební úřad.

68

Na dálnici byl postaven v le-tech 1962-64 ještě další cih-lový dům, který byl obsazenstátními byty. Nakonec upro-střed byla postavena prodej-na potravin s učňovskýmstřediskem téže organizace.Po roce 1990 je v držení sou-kromníka.

Na Pražské ulici se stavěl v letech 1961-63 družstevnídům pokračující tehdy ke 4-leté Ekonomické škole(dnes Obchodní akademii).Dům byl sice družstevní, alestavěn dodavatelským způso-bem učni Pozemních staveb.

Na Pražské ulici je v součas-né době velmi silný obou-směrný provoz automobilů akamionů. Dálnice byla pů-vodně čtyřproudá, ale popostavení kruhového objezdubyly vyznačeny pouze dvapruhy. Boky slouží pro cyk-listy a jako odstavná plocha.

U hotelu Slavie byl 90. letechzhotoven první kruhovýobjezd. Plynulý a bezpečněj-ší provoz pro vozidla i chod-ce je výhodou, ale v někte-rých dnech zvláště odpoled-ne vlivem silného provozu naPražské ulici stojí v ulici Němcové fronta aut až odlékárny. Fronty aut a kamio-nů někdy až od Vysokovanejsou zvláštností.

69

Za budovou Okresního sou-du byla nevzhledná louka, nakteré si družstevníci z Praž-ské ulice postavili garáže. ZaVrbovým domem bylo téžvolné místo. Zbytek obecní-ho máchadla a přítok do elek-trárny byl zasypán. Připra-vovala se další stavba.

Ještě zde stávaly kolotoče a v letech 1965-67 už bylykopány základy pro velkýdružstevní dům 75 bytovýchjednotek.

Pohled na hotový družstevnídům v Raisově ulici. Cenabytovky 2 1/2+ 1 byla tehdyvykalkulována na 58 tisícKčs. (Dnes se prodávají povýměně oken a výtahů až zamilion Kč.)

Stavba družstevních bytovekbyla prováděna svépomocí.Docházel sem pouze mistr astavbyvedoucí, kontrolující istavby na Karláku v Bělovsi.Tak se každý z družstevníkůnaučil dělat několik profesí avěnoval na to přes 3000odpracovaných hodin.

70

Na volném prostoru mezidružstevním domem v Rai-sově ulici a železnicí začalabýt kolem roku 1970 budová-na zasedací místnost Okres-ního národního výboru ONV,sloužící zároveň jako krytCivilní obrany (CO). Navrchu bylo zřízeno malé hřiš-tě pro děti, kde se hrávalvolejbal a v zimě bruslilo.

Později byly blíže viaduktupostaveny kanceláře Civilníobrany. V zasedací místnostiobčas také uliční výbor pořá-dal schůze. Kanceláře jsounyní pronajímány.

V Palachově ulici byla posta-vena v letech 1980-81mohutná budova Okresnísprávy spojů, později SPTTelecom. Byla zde i ústřednaměstského „rozhlasu po drá-tě“. Nyní v budově zůstaloněkolik drobných firem avolné prostory jsou nabízenyk pronájmu.

Naproti v roce 1973 bylovybudováno výpočetní stře-disko (PVT). Po roce 1990zde sídlilo středisko kupono-vé privatizace. Nyní zdepůsobí střídavě 20 různýchdrobných subjektů, z nichcca 1/2 se zabývá projekto-vou činností. Majitelem jenyní soukromá osoba.

71

V Mlýnské ulici byla zbourána městskáelektrárna i pomocný dvůr s garážemi.Téměř na rohu proti Pikovce stával na prvnípohled výstavný Mrštinův dům. Jenže bylstavěn ve válce, na stavbě se velmi šetřilo atak v bytech bylo v zimě velké chladno, ažzamrzalo ústřední topení. Při asanaci tohotoprostoru byl dům zbořen.

Na další proluce byl v Mlýn-ské ulici vystavěn roku 1982rovnoběžně s bývalou Pi-kovkou - Tepnou 05 novýpanelový družstevní dům.

Osud Pikovky - Tepny 05 jeopět popsán v dokumentuPrůmyslové objekty Náchod.

V letech 1965 byl postavenna bývalém hřišti Dělnickétělocvičné jednoty (DTJ) uRaisovy ulice panelový dům,sloužící Československé po-jišťovně a internátu Pozem-ních staveb. Po roce 1990 sepojišťovna přemístila doKostelecké ulice, objekt kou-pil soukromý investor abudovu upravil v roce 2012na byty.

Na prostoru po zbořenýchjatkách byla v letech 1975-78postavena nová budova proOkresní výbor Komunistickéstrany (OV KSČ). Levá boč-ní budova byla dána do uží-vání Zdravotnické škole, síd-lící tehdy na Vyhlídce. Tabyla delimitována do Trut-nova. Nyní zde je část Měst-ského úřadu a z hlavní budo-vy je zdravotní středisko,zateplené v roce 2009.

72

Do druhé světové válkybýval v těchto místech židov-ský hřbitov, než jej za protek-torátu Němci úplně zničili.

Reálné gymnázium od dobpostavení roku 1901 nezmě-nilo svoji podobu. Pouzebyla obnovena fasáda. Vestřední části uvnitř bývalakaple. Ta byla později prošpatný technický stav přesta-věna na aulu. Za gymnaziembývaly do 70. let stodoly. Tybyly zbořeny pro přístavbuZŠ Komenského.

Uvnitř dvora bývala malátělocvična, která byla zboře-na a v roce 1985 postavenanová, prostornější. Ta vyho-vuje svými rozměry potře-bám školy i dalším sportov-ním spolkům (aerobik adalší).

Domy v Řezníčkově ulicibyly stavěny s určitým časo-vým odstupem. Blízko via-duktu bývalo železářství.Dnes tam je Vinotéka. V domě uprostřed je ředitel-ství stavební organizace.

Po válce byl zničený prostorhřbitova upraven jako park.To ještě ulice Na Hamrechnebyla úplně zastavěná. Oddálnice tam bývalo provaz-nictví, truhlářství a samostat-ný obytný dům.

Po levé straně ulice NaHamrech stál už u nynějšíPražské ulice v roce 1938obytný dům. Teprve po válcev letech 1947-48 zde byl ažod textilní továrny přistavěnvelký rohový obytný kom-plex domů především prozaměstance Tepny 05.

V roce 2013 byl park znovuupraven a u cestičky bylaosazena pamětní deska. Několik nalezených náhrob-ních desek bylo uloženo nanovém židovském hřbitověve Starém Městě.

U továrního objektu stojížidovský církevní objekt,bývalá obřadní síň, která bylasoučástí hřbitova. Svého času byla známa jakoMatlasova kovárna, pozdějiji užívaly Okresní pozemnístavby (OPS). Nyní je prázd-ná a dále chátrá.

73

Mezi jednotlivými továrnímidomy stávala Matuškovastrojírna. Ta byla zbořena a v letech 1970-73 na uvolně-ném prostoru vyrostla jídelnan.p. Rubena. Se strávníky z okolních organizací se zdestravovalo až 2.800 osob. V suterénu je mimo skladyještě malý sál. Bývaly zdediskotéky a jiné zábavy.

Na rohu křižovatky ulic Čes-kých Bratří a Na Hamrech sev letech 1952-55 začal budo-vat blok domů pro rubenskézaměstnance. V pozadí jevidět poválečná úprava ži-dovského hřbitova. Vpravonahoře lze zahlédnout pravo-úhlý blok domů z předcháze-jícího snímku.

Bezejmenná ulice, pozdějiNerudova, před válkou ve-dla z Komenského ulice přesnynější dvůr Rubeny. Zadnídomy byly postaveny popožáru v gumovce v letech1948-49 pro zaměstnanceRubeny. Tmavší přednírohový dům do ulice Čes-kých Bratří pak o rok pozdě-ji, tedy v roce 1950.

Tak vypadá rohový rubenskýblok, postavený v roce 1955.Větší část stavby je v uliciČeských Bratří.

74

75Reálné gymnázium a přede-vším základní škola (původ-ně Řezníčkova) zažily leda-cos. Ke konci války sem cho-dili žáci ze škol TGM proúkoly; i zde byli koncemválky němečtí vojáci. Po roce1950 tady působila po řád-ném vyučování Lidová školaumění. U parku ke kosteluSv. Michala byla přistavěnahala. Další přístavba směřo-vala k ulici Českých Bratří.

Ve vile bývalého fabrikantaKudrnáče (vpravo) na Ko-menského ulici byla zřízenaod roku 1949 školka a jesle.V letech 1968-74 byla vedlepřistavěna nová dvoupodlaž-ní mateřská škola. Nyní jezařízení pod správou MěÚ.

V Komenského ulici byl roku2001 přestavěn obytný dům,v přízemí s obchodem akavárnou. Blíže k centru při-byl po zbořené přízemníopravně kočárků další obyt-ný dům s několika obchody.

Parčík u kostela byl nověupraven. V pozadí je vidětdruhou stranu haly a bokopravené staré budovy zá-kladní školy.

76

Hostinec „U Bílé růže“ v Mlýnské ulici byla sta-robylá hospoda, v poslední době středisko zední-ků, zámečníků a dalších řemeslníků, kteří semchodili na svačiny, které se někdy protáhly až dovečera. Kdo potřeboval něco udělat, našel v hos-podě jistě toho pravého fachmana. Často se tuobjevili hudebníci, jdoucí z pohřbu a to teprvebylo veselo.

V domě napravo od hospodybývala mlékárna a vedle řez-nictví. Následovala Jandej-skova chalupa a za níMrštinova, kde byla od roku1930 za velké slávy umístěnadeska na památku padléholegionáře Bohuslava Mrštiny.

Největší senzací bylo jakoposlední bourání hospody. V roce 1981 se tam se shro-máždila řada čumilů. Ještěpřed tím řemeslníci zorgani-zovali rozloučení s hudbou.

Začátek asanace začal roku1970. Zleva býval sklad tabá-kových výrobků a několikdrobných obchodů. Za domybylo ještě několik starýchchalup. Ty byly zbouránynejdříve.

Definitivní konec staré hos-pody dokončil bagr. Podobněskončil i Mrštinův dům aelektrárenský dvůr s garáže-mi před Pikovkou.

77

Mohutné drážní jeřáby semželezničáři dopravili až z Če-ské Třebové. další problémbyl s měřením podle nadmoř-ské výšky (dříve jadranské,nyní používané baltské. Jenmalý rozdíl 40 cm ve staveb-ních plánech).

Výměna mostnic u viaduktuna Komenského ulici se pro-váděla v roce 1982. Původníkamnenné vyzdění bylo v ně-kterých místech tak pevné, žemuselo být na dvakrát odstře-leno. Jeden z 60 kg kamenůpřistál až v obyváku domu zatratí v Řezníčkově ulici.

Po zbourané Bílé růži a dal-ších domech se rozhodovalo,jak využít prostor. Zamýš-lená nová budova soudu apatrové parkoviště se neu-skutečnila. Zůstává zde štěr-kové parkoviště pro auta akiosek se zeleninou.

77

Pohled z Řezníčkovy ulice naprobíhající rekonstrukci via-duktu na rozhraní Tyršovy aKomenského ulice.Za vzpomenutí stojí i vykole-jení vlaku asi roku 1972 vi-nou špatně seřazených vagó-nů - poslední vagón byl plnýledku, prázdné ve středu sepři brzdění vzedmuly a spad-ly do zahrady mezi oběmaviadukty.

Pohled na nasouvání novémostnice od sokolovny.Mostnice je vlastně vananaplněná štěrkem, aby vlakjedoucí z kopce při brzděnínepoškodil konstrukci. Na-konec musela být část silnicepod viaduktem znovu vyas-faltována.

Nic nevydrží věčně a takpodle plánu asanace vinárnaa další objekty byly zbourá-ny. Škoda, byla to po zbourá-ní Bílé růže první zastávkapo výplatě cestou z práce.

V prostoru za dalším viaduk-tem stávala Kašparova vinár-na. V domě byl také mandl.Za vinárnou byla ještě staráchalupa a blíže k trati sklad aprodej uhlí.Mezi bývalou Martínkovousodovkárnou se tak vytvořilaúzká ulička s ruční vodnípumpou, kudy jsme s oblibouchodili ze školy.

78

V červenci roku 2000 sezapočalo s rekonstrukcí star-ších ulic původně s dláždě-ním. Na snímku je bouráníulice pod viaduktem - hrani-ce Mlýnská, Riegrova ulice.

Úprava Riegrovy ulice bylaprováděna až na křižovatku k lékárně.

Na konci září již byla celáoprava dokončená a prove-den asfaltový povrch. V po-zadí je renovovaný dům UKrnínských. Je tu důležitákřižovatka v centru města.

Prováděla se i oprava inže-nýrských sítí v tomto úseku.

Celý tento kout města dostalpřívětivý vzhled. Současněse se stavbou svezla i nováasfaltka před družstevnímdomem v Raisově ulici, kdebyla dosud prašná cesta.

Uprázdněný prostor poslou-žil jako parkoviště pro osob-ní auta. Vzadu původní maji-tel sodovkárny otevřel Sta-vobazar. Roh pak obsadilykiosky tabáku a květin.

Foto: Mil. Hlaváč (z videa)

Krátce na to v letech 1970-72následovala stavba tří no-vých věžových domů za poš-tou. Vlevo jsou domy ohrani-čeny ulicí Parkány.

Po plošné asanaci Židovskéulice byl v roce 1969 za rad-nicí nejdříve postaven delšídružstevní dům.

79

80

V bývalém hotelu Rokoš i v dalším domě včetně dvorasídlí Stavební bytové druž-stvo v Náchodě. Ulice sestále nazývá Parkány.

Takto vypadaly Parkánykolem roku 1900. Naprotihotelu Rokoš vyúsťovalavyhlášená „myší díra“, pěšíspojnice Poštovní a Židovskéulice. Nalevo je dům bývalé-ho textiláka Fuchse. Tenpozději zkrachoval.

Popisovaný dům několikrátzměnil majitele a předevšímobchody v přízemí. Sídlilazde cukrárna, potravinářskýobchod, později prodejnanábytku. Nyní zde fungujebar, herna a několik staveb-ních kanceláří.

Vlastní Fuchsova textilnídílna byla za domem blíže k železnici. Zde elektrotech-nik Teichman rozjel ve vět-ším rozsahu výrobu elektro-motorů. Vpravo v pozadí lzeještě spatřit světlou střechužidovské synagogy.

81

Poslední dům jako pozůsta-tek Židovské ulice vlastnilměstský úřad. Byly tam kan-celáře městských strážníků adalší úřadovny MěÚ i garáž.

Sekyrův dům v Poštovní uliciv přízemí obsadila Všeo-becná zdravotní pojišťovna.

I dříve zmíněný objekt muselv roce 2013 ustoupit záměrurozšíření parkovacích míst v souvislosti s dopravnímiúpravami na náměstí.

Za radnicí byly v minulostižidovské domky. Ty byly v 70. letech odstraněny ajejich místo obsadilo monto-vané přízemní tržiště prodej-ců domácí zeleniny, květin ajiných drobností. Po roce1990 prodejní plochu obsadi-li Vietnamci s módním zbo-žím východní produkce.

Po zbourání domu byla plo-cha upravena jako prozatímníparkoviště. Vzadu v prolucebyla prováděna dostavba.Mezitím byla tržnice přelo-žena do Weyrovy ulice, aletam se provoz neosvědčil.

Toto je konečný vzhled par-koviště mezi Radniční aKrámskou ulicí.V zadním traktu radnice bylv roce 2013 vybudován výtahpro tělesně postižené osoby.

Další část plochy má sloužitjako oddechová zóna s vodo-mlýnkem. V zadní části rad-nice byl v roce 2013 dosta-věn nový WC pro veřejnost.Proluka v odhalené Radničníulici byla také dostavěna aroku 2014 zde byla otevřenaposlanecká kancelář.

82

Na začátku Volovnice u že-leznice stával starší dům.Bývalo tam středisko zahrád-kářů. Po jeho stržení zde bylpo roce 1990 postaven nový.Krátký čas zde byla polskáprodejna, ale už je tam pro-dejna nářadí. Vedle vpravo jesolárium.

Jiný pohled na prostranstvíparkoviště a oddechové zónys vodním mlýnkem.

Trhovci mají pro prodej vy-členěnou středu na náměstí.

Druhá možnost byla za Itáliíodbočit na Volovnici, přesParkány a pak buď na náměs-tí nebo dále ke spořitelně. V pravo je vidět ještě rohŠejnohova domu.

Po rekonstrukci hlavní křižo-vatky u Itálie kolem roku1955 byla Kamenice uzavře-na a do centra města se jezdi-lo od nádraží kolem hoteluItálie po Volovnici. Teprveod roku 2013 za starosty JanaBirke se podařilo směr otočit,aby byl usnadněn lepšívýjezd, tedy z centra k Itálii, a nebyla tolik zatěžována kři-žovatka u Slávie.

83

Odbočka na Volovnici muse-la být za hotelem Itálie pode-přena betonovými vzpěrami,aby vydržela váhu vzrůstajícíautomobilové dopravy. Ra-dechovka bývala ještě otev-řená a na pěší zkratce od Švá-bova domu byla šikmo ulože-na lávka.

Dříve se jezdilo přes Náchodjedině přes Kamenici, ná-městí a Komenského ulicí.Snímek z 15. března 1939 přichumelenici ještě ukazujejízdu českých vozidel vlevo.Němci to po obsazení repub-liky ze dne na den změnili.Hlavní tíži dopravy odHronova a Červeného Kos-telce na Českou Skalici pře-vzala dálnice až v roce 1955a dalších letech.

V 50. letech bylo rozhodnutoo částečném zakrytí Rade-chovky, aby mohla být nověvyřešena křižovatka u Itálie.

Tak vypadala citovaná křižo-vatka ještě několik let poválce. Fotografie je ale z ro-ku 1938, kdy se jezdilovlevo. V pozadí uprostřed jeještě vidět ochranný ostrůvekpro strážníka.

Vozovka se nijak neupravo-vala. Čekalo se na další řeše-ní. Zatím poblíž železnicestály dva domy. Zadní bylobytný a v přední části mělpan Resl obchod s kožennougalanterií. Na pravé straněpak byla v minulosti Šejno-hova cukrárna.

Snímek dokazuje, že bylazbourána část Doctorovy tex-tilky, Radechovka zakryta apovrch zasypán.V pozadí vlevo je vidět ještějinde vzpomínaný dům unádraží. v levé zakulacenéčásti býval obchod elektro-potřebami pana Bláhy.

84

Při renovaci křižovatky bylnejdříve v roce 1953 zbořendům blíže kolejím, aby bylomožno upravit železničnímost pro podjezd. Následněbyl zbourán v dalším roce ipřední dům. Podjezd bylzprovozněn pravděpodobněod roku 1956.

Tato fotografie pochází z ro-ku 1974 zrovna u podjezdu,kdy se družstvo mladýchzávodníků na minikáráchpoprve představilo při průvo-du na 1. máje (provázanéminikáry táhly dva automo-bily mimo záběr). Tribunapro představitele se stavělatehdy po celé šíři silnice k Bělovsi.

85

Ulice Za Továrnou v tétopodobě byla vytvořena až poroce 1990. Dříve tam sicebyla stezka, ale jen k zahrád-kám domů. Po levé straně jezbrusu přestavěný dům před-válečné vinárny Reduta. Od50. let tam byla prodejnanábytku. Po další přestavběpo roce 1990 zde sídlí přestě-hovaná Česká pojišťovna.

Pravá budova novější přádel-ny na vrchním snímku čekána rekonstrukci. Zato zadnístará přádelna byla roku2012 zbořena. Uvolněný pro-stor je prozatím využit naprovizorní parkoviště.Od roku 2013 byl prostorpoužíván pro zábavní atrakcepři příležitosti Vavřinecképoutě.

86

Na konci ulice Za Továrnoubyl 1984 postaven panelovýdům, původně jako ubytovnapro dělníky n.p. Tepna a sta-vaře, dnes nabízena jako gar-soniéry a byty.

V průběhu první republikyse hodně stavělo a neušlatomu ani Kamenice. Taktovypadala hlavní třída města v letech 1935-38. Vpravomimo záběr je vchod do„Španielovy pasáže“, prvnísvého druhu v Náchodě.Vznikla přistavěním rohové-ho nájemního domu s obcho-dy až ke křižovatce.

Pohled na přestavěnou budo-vu hotelu z roku 1930 již mělnádech velkoměsta. Takto sezachoval až do roku 1998.Budova sice dostala novýkabát, ale v patrech nyní sídlírůzné firmy a v přízemí sevystřídalo několik obchodů s textilem, elektronikou atd.

Kamenice, první vydlážděnáulice v Náchodě, už měla zaprvní republiky městskývzhled, přesto že některédomy s obchody byly pouzepřízemní nebo jednopatrové.Vlevo stál hotel Rudolf,později nazvaný Itálie.

To už je vzhled Kamenice v roce 2014. Většina obchod-ních prostorů změnila i něko-likrát prodejní sortiment imajitele.

Toto je opět záběr Kamenicez první republiky. V šedémdomě bývala dlouhá létaSládkova drogerie, kde seprodávalo drogistické zbožíaž do roku 1990. Prostoryobsadila prodejna obuvi anyní zde sídlí banka. V dal-ším domě bylo Jirmanovokožešnictví, zlatnictví, pro-dejna bonbonů a řeznictví.

V několika vyčnívajících domech byly v 60. letech vytvořeny obchody. V tomtopřípadě zepředu snímku byla mlékárna a v druhé půlce blíže Španielovy pasáže bylaumístěna Masna.Z dalšího vyčnívajícího domu v místechdnešní pasáže Magnum bylo vytvořenoprůchozí podloubí s obchodem zeleniny.

Nízká zástavba byla zbourá-na a v proluce byl roku 1987byl postaven obytný dům, v prvním patře s kavárnou adole s obchody. Roku 2000byl objekt přestavěn a vytvo-řena druhá „Pasáž naKamenici“ s řadou dnespoloprázdných obchodů.

87

Nový Havlíčkův obytný důmz roku 1930 v přízemí vystří-dal řadu obchodů. Meinlůvobchod z dálky lákal vůníkávy zákazníky až do 50. let.Pak zde bývalo textilnímódní zboží. Nyní prodejnazměnila název i majitele. V pravé části bývala čítárna.Nyní je zde bar.

Za první republiky se dalo povýkladních skříních na codívat, až oči přecházely. Poznárodnění většina obchodůdostala nové portály výkladů,ale sortiment většinou zůstá-val. Takže „ke Strassům“ sechodilo i za komunistickééry. Nyní tam najdete droge-rii, elektro a jiné zboží.

88

V této části Kamenice jevpravo doplněn nájemní důmz roku 1999 s třetí pasáží„Magnum“, obsazený obcho-dy. Jinak se vzhled domůmimo nové fasády až téměřke Karlovu náměstí nezmě-nil. Obsazení obchodů všakano. Počet změn přesahujemožnosti tohoto dokumentu.

Takto vypadal Havlíčkůvobchod železářským zbožím.kolem roku 1920 na Ka-menici.

V další části vlevo blíže kekřižovatce zůstává prodejnagramofonových desek a CD,Informační středisko a v bý-valé lékárně je od 60. let pro-dejna hudebních nástrojů.Vyčnívající Voskův dům s pekárnou zmizel. Vzadu jebývalý hotel, kde byla v 50.letech Berní správa a po roce1990 Obchodní banka.

Po Kamenici prošlo nesčetněprůvodů od oslav k založenírepubliky, skautů, oslav doží-nek, sokolských slavnostípřes slety až po prvomájovéprůvody před válkou i poválce. Záběr ukazuje prolu-ku, kde Cyril Bartoň v letech1929-31 postavil obytný dům(dnes městská knihovna).

89

V přízemí zmíněné budovybyla prodejna obuvi Baťa,která pouze změnila název apřetrvala až do roku 1990.Nakonec byl celý objekt pře-budován na Městskou kniho-vnu. Po dlouhých vyjednává-ních, co s volným pozemkemna rohu Karlova náměstí, seVietnamci chopili iniciativy ablíže k náměstí roku 2008postavili obchodní dům.

Snímek zachycuje levou částdnešní Kamenice ve středníčásti. Vyhlášená mléčnájídelna také už není pravdou.Konzum vystřídaly oděvy,které jsou jinak vystavovány v každém druhém výkladě.Dnes se chodí na svačiny k Vietnamcům nebo do barů.

Na pohledu do Palackéhoulice asi z roku 1900 lzespatřit hospodu Kutlof z boku. Vpravo byl Lewithůvdům, kde vzadu majitel vyrá-běl textilní výrobky a ty v ob-chodě prodával. Později bylačást domu zbořena a vysta-věn nový dvojitý obytný dům s papírnictvím.

90

Dlouhoholetá hospoda Kut-lof už není, ani jídelna, anipodniková prodejna masa auzenin, kterou zde po roce1990 zavedl masokombinátSkaličan. V tichosti bylaspodní část budovy v roce2013 přebudována na banku.

Tak vypadala restauraceKutlof kolem roku 1900 narohu Hurdálkovy a Palac-kého ulice. Po 2. světovéválce byla restaurace oprave-na a po roce 1950 přestavěnana lidovou jídelnu a občer-stvení. Na obědy sem chodiliúředníci, obchodníci, studen-ti i důchodci.

Tak sběratelé popisovalifotografie na připomenutíbudoucím pokolením.Vlevo vyčníval dům s obcho-dem U Nováků, pozdějiprvní samoobsluhy ve městě.Zato Voskův dům již chátrala v 50. letech tu na zimukolotočáři otvírali střelnicina panenky a růže.

91Na fotografii je vidět rohbývalého hostince Na Kut-lofě, přestavěné lidové jídel-ny a občerstvení. Vpravo sejiž boural v roce 1977 dřívezmíněný obchod Potraviny.To ještě na Karlově náměstíbylo uprostřed stromů má-chadlo na prádlo. V pozadíZemanova zvláštní škola jižtaké hrozila zřícením. Mu-sela být vyklizena do bývaléStrojnické průmyslovky.

Levá strana po bouračce byladlouho prázdná. Občas jiobsazovali trhovci se země-dělským zbožím. MístoVoskova domu zůstal jenmalý parčík s lavičkami.

Ve stejném objektu po válcesídlil Okresní veřejný požár-ní útvar. Po roce 1990 bylcelý útvar přemístěn doobjektu ve Velkém Poříčí.Nyní zde má stanoviště Sbordobrovolných hasičů (SDH)v Náchodě a Městská policie.

V boční Hurdálkově ulicivedle dnešního kina Vesmírměl stanoviště Sbor dobro-volných hasičů v Náchodě.Na snímku z roku 1935 jezrovna oddíl „stříkačníků“,jak se tehdy výjezdní jednot-ce říkalo.

92

Podbuční mlýn už dávnonesloužil svému účelu. Na-posled tam byla ubytovna proMautnerovy dělníky a krátceHudební škola. Pouze bylavyužívána voda ze samostat-ného náhonu z Radechovkypřes mlýn na střed náměstí k máchadlu prádla.

Karlovo náměstí se v letech 1918-38nazývalo Náměstí Republiky. Němci jejpřejmenovali na Karl Platz a tak už tozůstalo. Stály tam vesměs staré domy,jejichž údržba byla nákladná. V domě polevé straně byla další lomená „myšídíra“, kterou bylo možno projít na Kavčírynek do staré školy (dnešní Geodezie)nebo Weyrovou ulicí na hlavní náměstí.V roce 1934 došlo na zámku k požáru atak hasiči přečerpávali vodu do stráně ažna zámek. Zvědavců se našlo dost.

Karlovo náměstí se pomalu měnilo sevzrůstající autodopravou na parkoviště.Škola na snímku z roku 1884 bylapůvodně dívčí. Roku 1986 byla pro vrat-kost základů také zbořena.

Ilustrační obraz ukazuje místo, kde se říkalo Na kav-čím rynku. Ulička se zde podruhé lomila. V pozadísídlila před válkou knihtiskárna Hugona Lustiga.

93

V letech 1981-86 byla prová-děna na Karlově náměstídemolice na pravé částináměstí a vzadu u mlýna.

Po Kamenici se dalo jen stěžíprojít. Při stavbě České spo-řitelny měli stavaři také velképroblémy se spodní vodou,protože se tam měly budovatpodzemní sejfy a tak jim tourčitě nějaký čas dalo celýprostor zaizolovat. Do novébudovy se stěhovali teprve ažv roce 1990.

Obytný dům textilákaLetzela ještě stál, ale staveb-ní práce probíhaly nezadrži-telným tempem.

To už zmizela zvláštní školaa řada domů kolem ní. Menšípřístavba staré školy vedlednešní Geodezie se takéodporoučela. Vedle rohovéObchodní banky už v letech1987-89 vyrostla nová budo-va České spořitelny.

94

Další stavba v linii Obchodníbanky a České spořitelnybyla prováděna později v letech 2003-04.

Pravou stranu náměstí obsa-dil v roce 1991 obchodnídům Odas. V přízemí bylypotraviny, v patrech průmy-slové a textilní zboží, v po-sledním patře sídlí restauraces terasou. Potraviny koupilobchodní řetězec Delvita,kterou po čase vystřídal mar-ket Billa.

Na náměstí v roce 2008 pro-bíhaly poslední terénní úpra-vy kolem vybetonovanéholůžka pro vodotrysky.

Byla určena pro Okresnísprávu sociálního a důchodo-vého zabezpečení (OSSZ).

95

Nedávno byl celý objektpůvodního Stylu přestavěn aod června 2014 zde sídlí Čes-koslovenská obchodní banka(ČSOB).

Oděvní dům Styl byl posta-ven v pravé části obchodnílinie náměstí. Později bylaspodní část uvolněna pro dro-gerii DM.

Fotograf zachytil Karlovonáměstí v roce 2010 v doběsněhové kalamity.

Na náměstí byla oddělenaodpočinková zóna pro oby-vatele. Uprostřed to má býtvodotrysk za milion.

96

Aby stavbaři nevyšli z cviku,dostali v roce 2014 zakázkunového objektu jako přístav-by vietnamského obchodníhodomu. Dům drží v základech6 m betonové piloty.

V roce 1977 byl zbourán naKamenici Novákův dům s potravinami. Za ním padl iKindlův dům, kde bývalonožířství.

Dlouho se nic nedělo, ažAsiaté koupili pozemek a pozrušení tržiště za radnicízačali zde stavět svůjobchodní dům. V roce 2008zde byl zahájen provoz. V přízemí je jídelna západní-ho stylu. Vedle se prodáváobuv, květiny a v 1. patře o-děvy. V budově přibyla 4-tápasáž do ulice Za Továrnou.

Přístavba vietnamského ob-chodního domu pokračujevysokým tempem. Vedlestojí již dříve zmíněný ob-chodní dům.

97

To je současná podoba budovv Hrašeho ulici. Ve starémdomě vlevo bývala kdysibanka. Při přestavbě z 30. letse tu vystřídalo několikobchodů, z nichž z posled-ních byl fotoateliér, nyní kvě-tinářství. Knihkupectví na-proti měnilo pouze majitele.

Bývalý obchodní dům U Mě-sta Paříže z roku 1930 nanároží Krámské a Palackéhoulice změnil pouze sortiment,název Zefyr a majitele. V 60.letech byly některé bytyupraveny a prodávají se zdeoděvy a textilní zboží.Ve zbytku Lewithova domubyl obchod Kaden, nyní Čes-ká podnikatelská pojišťovna.

Ve Školní, nyní Hrašeho ulicise mnoho nezměnilo. Dochlapecké školy z roku 1884bylo v roce 1933 umístěnoředitelství policie. Po roce1950 sem byla převedenaGeodezie. V nižší budověvpravo bývala porodnice, poválce rentgenové sídlo a odroku 2012 sem přešla redak-ce Náchodského deníku.

Kdysi v dělnickém doměbyla kavárna, ve které siMEZ n.p. v 50. letech zřídilzávodní klub. Sál kina bylněkolikrát přestavěn, přejme-nován z Lido Bio na Vesmír,technicky změněn na širo-kouhlé promítání a nyní nadigitální. Ve vedlejším doměnyní mimo hasičů sídlí iMěstská policie.

98

Z význačných osobností při-jel do Náchoda 12.7. 1926nejdříve T.G. Masaryk jakoprvní prezident. Byl uvítánpřed radnicí a uveden dozasedací síně radnice.T.G.Masaryk procházel přesNáchod již dříve jako profe-sor dál do Chudoby, Strou-žného a Police nad Metují.

Prezidenta uvítal starostaměsta Josef Moravec a vel-ké množství členů různýchspolků, mládeže i občanů.

Dále prezident T.G.Masarykpokračoval k hotelu u Be-ránka, kde ho uvítal za jásotupřihlížejících za sokolskouobec dr. Josef Čížek.

Po krátkém odpočinku v pre-zidentském apartmá a slav-nostním obědě s význačnýmiosobnostmi odjel prezidentdo Nového Města nadMetují, kde přijal pozvání nazámku u rodiny Bartoňů.

99

Klement Gottwald tehdyještě ve funkci náměstkapředsedy vlády byl 10. dub-na 1946 v Náchodě, kde sesetkal s představiteli Maut-nerových textilních závodů.

Také v zestátněné gumovce Kudrnáč se KlementGottwald již jako předseda komunistické stranyčeskoslovenské informoval o hospodářskýchpodmínkách podniku. Potom měl veřejný projevpřed náchodskou radnicí. Předseda MNV Inž.Karel Strouha uvítal vzácného hosta před několi-katisícihlavým davem na náměstí, ozdobenémvlajkami a prapory (viz Jiráskův kraj 4/1946). Náchod jmenovaný navštívil ještě 25.11.1946.

Prezident Dr. Eduard Beneš, i když převzal naVýstavu 38 Náchod patronát, pro jiné tehdejší stát-nické starosti nepřijel. Prezident Dr. Emil Háchazase pro své zdravotní potíže nerad cestoval.

Po válce z radosti z osvobození byly organizoványpietní slavnosti. Tehdy ministr obrany a armádnígenerál Ludvík Svoboda 28. dubna 1946 v Ná-chodě slavnostně odhalil na zdi hlavní poštypamětní desky Otakaru Jarošovi a Janu Špreňarovi.

Generál Ludvík Svoboda zdeměl slavnostní projev. Na svépadlé vzpomínali legionáři avojáci poválečné armády isokolové.

Generál Ludvík Svobodavykonal před radnicí slav-nostní přehlídku. Setkal se i s vdovami po padlých v dru-hé světové válce.

100

Čestnou stráž zajišťují kaž-doročně členové Klubuvojenské historie (KVH) v dobových uniformách. Za-to obřadu se zúčastňují pouzenáhodní chodci.

Pietní vzpomínky se konajíkaždý rok. Záběr je z roku2013, kdy místostarosta Ing.Tomáš Šubert nesl k descevzpomínkovou kytici.

Tolik lidí, jako se bez donu-cení sešlo na pietní vzpomín-ku, snad náchodské náměstíuž nikdy neuvidí.

101

Antonín Zápotocký byl v Náchodě 10. ledna 1949ještě jako předseda vlády.

Předseda vlády navštívil provozy v tehdejšíchBavlnářských závodech v Náchodě.

Dr. Eduard Beneš ani po válce jako prezident v Náchodě nebyl. Pouze v roce 1949 už jako sou-kromá osoba městem projížděl a navšívil výstavu v Hronově. Antonín Novotný v prezidentskéfunkci v Náchodě také nebyl. Pouze jako soukro-má osoba byl v roce 1969 viděn v hotelu UBeránka. Rovněž Ludvík Svoboda jako prezidentbyl pouze v blízkých Velichovkách.

„V náchodské Tepně hosté nejvzácnější“, psal v únoru 1971 okresní časopis Nový čas. Dne17. února 1971 uvítali v mateřském závodě 01 v Náchodě prvního tajemníka ÚV KSČ dr.Gustáva Husáka a člena ÚV KSČ a předsedufederální vlády Lubomíra Štrougala. Po pro-hlídce provozu potom probíhala v sále Tepnaklubu neformální beseda hlavně s ženským osa-zenstvem Tepny.Konečně v roce 1982 byli v n.p. Tepna velvy-slanci Kuby Sidroc Ramos a z Polska s. Mit-rega v souvislosti s jednáním o zaměstnáníkubánských učňů a polských pracovnic.

Antonín Zápotocký při bese-dě s mládeží.

102

Na základě dohody se dne19.03.1996 na náchodskémnáměstí sešel za velké účastiobyvatelstva Alexandr Kwa-sniewski, prezident Polskérepubliky, s prezidentemČeské republiky VáclavemHavlem.

V sále Městského divadla v Náchodě pak státníci vedlimezinárodní jednání.

Na snímku se prezident vítalse spisovatelem JosefemŠkvoreckým a Zdenou Sali-varovou při příležitosti slav-nosti předání čestného dokto-rátu spisovateli v Městskémdivadle v Náchodě.

Poprve navštívil Náchod pre-zident Václav Klaus v roce2000 při příležitosti otevřenístálé výstavy regionálníhomuzea.Podruhé prezidenta VáclavaKlause 22.9. 2004 u radnicevítal starosta Náchoda Ing.Oldřich Čtvrtečka.

Prezident Václav Klaus na-vštívil Náchod za doprovoduhejtmana Bradíka ještě22.4.2007. Po městě hovořils občany a navštívil měst-skou knihovnu. Na radniciměl pak autogramiádu.

Premiér Bohuslav Sobotkapřijal dne 4. července 2014také pozvání na slavnostníotevření autobusového nád-raží v Náchodě.

Dne 14. dubna 2014 premiérBohuslav Sobotka na pozvá-ní starosty Jana Birke navští-vil Náchod. Starosta jejseznámil s oslavami 760.výročí a s investičními zámě-ry města i dopravní situací.

Prezident navštívil družstvoSněžka, kde si prohlédl zadoprovodu ředitele Miro-slava Čermáka výrobu polst-rování do vozů Superb.

103

V rámci návštěvy Králo-véhradeckého kraje 16. 4.2014 přijel do Náchoda novýprezident Miloš Zeman. Nanáměstí za přítomnosti hejt-mana Lubomíra France a sta-rosty Jana Birke se setkal apohovořil s občany.

Na slavnostním zasedání naradnici se prezident setkal s místními zastupiteli a vý-znamnými osobnostmi kul-turního a hospodářskéhoživota v Náchodě.

104

Závěrem návštěvy se přivečeři v restauraci U Beránkaprezident setkal s význačný-mi osobnostmi města.

Foto: Martin Hurdálek

Starosta města Jan Birke pře-dal prezidentovi obraz Ná-choda od místního malíře agrafika Michala Burgeta,dárkový koš a korbel z ná-chodského pivovaru.

Na komunální úrovni městoNáchod navštěvují i meziná-rodní hosté. Při příležitostioslav 750. výročí první píse-mné zmínky o založení městastarosta Ing. Oldřich Čtvrteč-ka sepsal v roce 2004 se sta-rostou polské Kudowy ZdrojCzeslawem Krecichwostempartnerskou smlouvu.

V obřadní síni radnice seodbývají i jiné slavnostnízáležitosti. V tomto případěsvatba. Od 50. let je svatbana radnici právoplatná.Novomanželé ale mohousvatbu uzavřít souběžně i v kostele. Dále jsou zdeodměňováni učitelé, žáci,sportovci a osoby, které sezasloužily o rozvoj Náchoda.

Konec 2. dílu A. Samek 2014

Na radnici jsou přijímáni ijiní vzácní hosté, kteří k námpřijeli na návštěvu nebo jinakproslavili Náchod.Místostarosta Ing. Rohulánzde přijal roku 2010 LjubuSkořepovou, náchodskourodačku a výbornou českouherečku. Při té příležitostibylo jmenované udělenočestné občanství.

Oslavy významného výročibyly doprovázeny alegoric-kým průvodem s postavami z našich dějin, rytířemHronem a jeho družinou.

105