13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 1/24

Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

Džunjú Kitajama ( japonsky: 北山淳友 anglicky: Junyu Kitayama ) ( * 29. ledna 1902 v Jaizu (Japonsko, prefektura Šizuoka), † 19. ledna 1962 v Praze)byl japonský profesor s doktorátem z filozofie, lingvista, metafyzický humanista, buddhistický mnich školy Čistá země ( Džódóšú 浄土宗 ), spisovatel,překladatel a učitel juda a japonštiny. Většinu života strávil mimo Japonsko (v Německu a Československu).

Junyu Kitayama ( japanese: 北山淳友 ) ( * January 29, 1902 in Yaizu (Japan, Shizuoka Prefecture), † January 19, 1962 in Prague) was a japaneseprofessor with a doctorate of philosophy, linguist, metaphysical humanist, buddhist monk of The Pure Land School ( Jōdo­shū 浄土宗 ), writer,translator and teacher judo and japan language. He spent most of his life outside of Japan (in Germany and Czechoslovakia).

Welcome to the temporary web site www.kitayama­junyu.info. The aim of this siteis to collect and publish informations (in czech and english) about the personKitayama Junyu. English translation of the texts will be continuously added.If you have any informations (own memories, hearsay, photos, knowledge of any other source of information) about theperson Junyu Kitayama, so please do hesitate to contact me by email at brezinap@email.cz. Thank you for your help.

The following text comes from Wikipedia, where I tried to gather information about him.

Vítejte na provizorních stránkách webu www.kitayama­junyu.info. Cílem tohotowebu bude shromažďovat a publikovat informace o osobě Kitajamy Džunjúa.Pokud byste měli jakékoliv informace (vlastní vzpomínky, informace z doslechu, fotografie, znalost o případném jinémzdroji informací) k osobě Džúnjúa Kitajamy, tak prosím neváhejte mě kontaktovat emailem na brezinap@email.cz. Děkuji zapřípadnou vaší pomoc.

Níže uvedený text pochází z Wikipedie, otevřené encyklopedie, kde jsem se snažil v minulosti shromažďovat informace o něm.

Životopis

Pocházel z bývalého samurajského rodu, jeho děd byl v Japonsku známý šermíř. Byl nejstarším synem Akira Šinobu Kitajamy ­ představenéhobuddhistické svatyně Kjónendži ( 教念寺 Kyonen­ji ) ve městě Jaizu. V roce 1921 maturoval v Šizuoce, kde tedy vystudoval střední školu tehdejšíhotypu. V roce 1924 absolvoval školu Šúkjó daigaku ( 宗教大学, Shūkyō daigaku "Náboženská Univerzita" ­ soukromá buddhistická církevní škola v Tokiuv Japonsku, od roku 1926 spojením s dalšími školami se stala Taišó Univerzitou ­ 大正大学, Taishō daigaku). V některých německých pramenech jeuváděno, že pan Kitajama byl buddhistický mnich a u některých jeho pozdějších děl je uváděno, že pochází z Taišó Univerzity. V roce 1926 odcestovaldo Německa, kde navštěvoval kurzy filozofie. Nejprve na univerzitě ve Freiburgu pod vedením Edmunda Husserla. Od roku 1927 pokračuje ve studiu naUniverzitě v Heidelbergu u Karla Jasperse. Sem odešel proto, že doufal, že zde rychle dokončí své doktorandské studium a vrátí se zpět do Japonska,jelikož jeho otec mu přestal posílat peněžní příspěvky. Edmund Husserl poslal do Japonska o Kitajamovi pochvalný dopis a na základě toho zřejmězůstal. Studuje také historii náboženství pod vedením W.Otta. Kitajamovou filozofickou specializací bylo téma indického mahajánového buddhismu ana toto téma v roce 1931 pod vedením Karla Jasperse dokončil a zkompletoval svojí doktorandskou práci. Některé japonské prameny uvádějí, že titulPh.D. získal v roce 1929 a roku 1930 skončil svojí působnost na univerzitě v Heidelbergu. Od roku 1929 do roku 1936 učil japonštinu a východní kulturu na univerzitě ve Frankfurtu ( semináře ­ Básnictví a poezie Japonska, Cvičeníinterpretace buddhistické filozofie Japonska, Úvod do japonského jazyka ). Zde následně s podporou místních podnikatelů založil malý japonskýinstitut Kjo­šicu, který se stal předchůdcem později založeného lokálního japonsko­německého institutu. Ve stejné době též působil nějakýmzpůsobem na univerzitě v Marburgu, kde se seznámil s Ottem a Frickem. Na základě Frickovi iniciativy byl roku 1940 jmenován 'čestným profesorem'kulturních a náboženských studií východní Asie (Religionskundliche Sammlung) pro univerzitu v Marburgu. Zde také v letech 1941 a 1944 učilsrovnávací náboženská témata. Mezi lety 1936 ­ 1944 hlavně působil jako japonský asistent a zároveň i jako zástupce ředitele na Japonském institutu vBerlíně. Během svého pobytu v Německu vydal několik knih, které pojednávaly o tématech z oblasti kultury, filozofie, náboženství východu. Publikacebyly v Německu oblíbené, některé z nich byly opakovaně vydávány ( některá díla se vydávají v Německu a Itálii i dnes ). V těchto letech Kitajama právěnapsal a vydal dvě svá stěžejní díla West ­ östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition (Setkání východu se západem: Japonská kultura a tradice)a Heroisches ethos (Hrdinský étos ­ mravní charakter). Ještě za pobytu v Berlíně Kitajáma vlastnil velmi rozsáhlou knihovnu čítající 10000 svazků. Taměla shořet při náletu na Berlín. V roce 1944 byl vyslán do Prahy, aby zde založil a vedl nový ústav pro výzkum východní Asie "Institut für Erforschungund Vermittlung der Kultur ­ und Geistesgeschichte Ostasiens" (Ústav pro studium a výuku kulturní ­ a intelektuální historie Východní Asie) na tehdejšíNěmecké Karlově Univerzitě (Deutsche Karlsuniversität Prag). Zde jej zastihnul konec války. Němečtí profesoři s blížím se koncem války utíkali před postupující Rudou armádou, Kitajama zůstal. Dne 9. května roku1945 byl v Praze zatčen a strávil rok v různých vězeních a místech nucených prací. Propuštěn byl v létě v červnu roku 1946 na žádost judistickéasociace a začal učit v Československu judo v rámci Sokola. Nicméně Československá vláda mu již nedovolila opustit zemi. Několikráte také plánujeútěk, ale bez úspěchu ­ je sledován. V letech 1946 a 1947 publikoval dva články vztahující se k japonské a asijské kultuře v nově vzniklém časopiseNový Orient. Od roku 1946 rovněž začíná učit japonštinu na Státní jazykové škole. Od roku 1951 mu byl umožněn přístup do akademické knihovnyOrientálního ústavu a opět se může věnovat vědecké činnosti. Rozhodne se, že napíše vědeckou práci, která by mu umožnila návrat do Japonska. Vroce 1951 vedl seminář na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, není pak známo, zda tam dále působil. Také v tehdejším Orientálním ústavu vyučovaljaponštinu. S českým prostředím se záhy sžil a významně přispěl k poznání japonštiny a japonské kultury u nás, jež obohatil o syntézu buddhistickýchmyšlenek a německé existencialistické filozofie svých učitelů Husserla a Heideggera. Vlastnil rozsáhlou sbírku knih, ze které čerpal ve svém studiu ipozdější otec české japanologie pan Miroslav Novák, jehož byl Kitajáma japonským mentorem. Navzdory nesnadnému životu v Praze, napsal v Českuněkolik svazků esejú ze srovnávací filozofie i buddhistické filozofie, snažíce se dokončit svá studia započatá před válkou. V Praze žil v podnájmu vevile ve Střešovicích a živila jej výuka a překlady. V letech před 2.světovou válkou učil judo v Německu a v poválečných letech též v Československu mezi československými zájemci. Zasloužil se tak orozvoj juda v Československu. V literatuře či článcích v časopisech z let 1950 ­ 1960 věnující se judu nebo sebeobraně pomocí juda je mnohdy

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 2/24

zmiňováno jméno pana Kitajámy. Vedl tréninky v oddílech Sokola, pomáhal vzdělávání instruktorů juda na kurzech pořádaných Svazem jiujitsu(předchůdce Českého svazu juda). Sháněl a překládal materiály z Kódókanu z Japonska pro českou jiujitsu/judo obec. Andrej Lebeda jej několikrátoznačuje jako největšího znalce juda v tehdejším Československu a veřejně sděluje jeho zásluhy na kvalitě a vzestupu úrovně juda v Československu.Kitajama byl držitelem technického stupně 4.dan (jondan) a později 5.dan (godan). Kitajama měl zřejmě větší počet žáků, jak lze soudit z tehdejšíchzpráv (Lebeda, Lorenz). Nicméně asi jeho nejvýznamějším žákem byl Vladimír Lorenz (později 8.dan judo), s nímž připravoval knihu věnovanousebeobraně s využitím technik juda (Gošin džucu), která však vyšla až rok po jeho smrti. Kniha je na svou dobu velmi pečlivě zpracovaná a pojednáváo i mnoha obecně platných aspektech boje mimo samotný popis techniky (vzdálenost, použití očí, strategie, dechu atd.), které se dochovaly dnes např.v japonském šermu kendó. V říjnu roku 1961 byl hospitalizován v Thomayerově nemocnici v Praze se srdečnými problémy. Zemřel v Praze dne 19. ledna 1962. Přál si být pohřbenv Japonsku. Pro jeho ostatky si přijel do Československa mladší bratr pana Kitajamy ­ představený mnich chrámu Kjónendži pan Hiroaki Kitajama.Ten se sešel s přáteli a profesnímy kolegy pana Kitajámy a obdržel informaci, že vědecká práce, kterou Džun’jú psal, je v Německu. Opět se sám vydaldo Německa. Byl velmi dojat a rozradostněn, když se dozvěděl, že toto dílo pečlivě opatrovala Džun’júova bývalá sekretářka. Dílo odvezl do Japonska.Toto vědecké dílo je zaměřeno na buddhistickou filozofii, je však napsáno německy. V jeho rodném městě Jaizu mu byl v roce 1984 odhalen pomník vchrámu Kjónendži "Pomník filozofie", kde působil jeho otec. V okolí chrámu Kjónendži se nachází i Kitajámův hrob. Bratrovi pana Kitajámy sepodařilo v roce 1985 vydat v japonštině jeho dílo, které přivezl z Japonska. Vyšlo pod názvem Kitajama, Džun’jú. Higaši to niši eien no mici: Bukkjótecugaku, hikaku tecugaku ronšú v nakladatelství Hokudžu šuppan (Junyu Kitayama, Higashi­to­nishi ­ eien­no­michi: bukkyō­tetsugaku ;hikakutetsugaku­ronshū, Kitaki shuppan).

Přehled díla ­ knihy a články

Junyu Kitayama, Metaphysik des Buddhismus : Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schule., ediceVeroffentlichungen des orientalischen Seminars der Universitat Tubingen, H. 7. Stuttgart : Kohlhammer, 1934., německy Junyu Kitayama, Metaphysik des Buddhismus: Versuch seinadnersetzung mit dem Buddhismus, 1937, Počet stran: 8, německy Junyu Kitayama, Bild und Schrift in Japan, článek součástí sbírky článků od autora Blanckertz, Klaus (Herausgeber): Die zeitgemäße Schrift.

Studienhefte für Schrift und Formgestaltung. Berlin­Leipzig: Verlag für Schriftkunde Heintze & Blanckertz, číslo 2, 1937., německy Hokusai Katsushika, Junʼyū Kitayama, Fujijama der ewige Berg Japans: 36 Holzschnitte, Insel­Verlag, 1937, Počet stran: 47, německy Junyu Kitayama, Genjo Koan. Aus dem Zen­Text Shobo genzo von Patriarch Dogen, Quellenstudien zur Religionsgeschichtet 1, (1940): 1., německy Heinrich Frick, Junʼyū Kitayama, Gerardus Leeuw, Rudolf Franz Merkel, Alfred Töpelmann, Quellenstudien zur Religionsgeschichte, 1940, Počet

stran: 68, německy Junyu Kitayama, West ­ östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition, W. de Gruyter, 1942, Počet stran: 252, německy Prof. Dr. Junyu Kitayama, Samurai ­ Japans Heldengeist; Der Adler. Heft (sešit) 1, 6. Januar 1942, Berlin: Reichsluftfahrtministerium(Hrsg.), článek v

časopise. Počet stran 2., německy Junyu Kitayama, Der Geist des japanischen Rittertums, Japanische Kulturserie 1, Berlin : Limpert, 1943., Počet stran: 16, německy Junyu Kitayama, Der Shintoismus. Die Nationalreligion Japans., Japanische Kulturserie 2, Berlin: Limpert. 1943, Počet stran: 16, německy Junyu Kitayama, Heiligung des Staates und Verklärung des Menschen. Buddhismus und Japan.,Japanische Kulturserie 3, Berlin: Limpert. 1943.,

Počet stran: 32, německy Junyu Kitayama, Die moderne Philosophie Japans. Ein Beitrag zum Verständnis der ‘Nishida­Philosophie’, Kant­Studien N.F. 43, 1943, Počet stran:

265, německy Junyu Kitayama, Heroisches ethos. Das Heldische in Japan., Walter de Gruygter & Co, Berlin 1944, Počet stran: 161, německy Dr. Džúnjú Kitajama: Osobnost a společnost v moderním japonském románů, Nový Orient. Vol. 1, No. 10 (1945­46), s. 5­6., Počet stran: 2, česky Dr. Džunju Kitajama: Umění Dálného východu a jeho zvláštnosti, Nový Orient. Vol. 2, No. 8 (1947), s. 6­7.,Počet stran: 2, česky Adolf Andrej Lebeda, Junyu Kitayama, Ladislav Pikhart, Branný zápas judo, STN, 1954, Počet stran: 102, česky Lebeda A. Adolf, Technická účast: J.Kitayama 5.dan, L. Pikhart 3.dan, V. Lorenz 3.dan, Základy judo, STN, 1960, Počet stran: , česky Dr. Junyu Kitayama, Vladimír Lorenz, Sebeobrana, Kodokan goshin jutsu, Naše vojsko Praha, 1963, Počet stran: 171, česky Junyu Kitayama, Higashi­to­nishi ­ eien­no­michi: bukkyō­tetsugaku ; hikakutetsugaku­ronshū, Kitaki shuppan, 1985, Počet stran: 478, japonsky

Většina jeho německy psaných knih se dá sehnat docela levně na internetových antikvariátech předevšim v Německu.

Učitel judo v Československu

Jak zmiňuji výše v literatuře či článcích v časopisech z let 1950 ­ 1960 věnující se judu nebo sebeobraně pomocí juda, je mnohdy zmiňováno jménopana Kitajámy. Jako člen Československé obce sokolské učil mezi judisty a především judisty ze Sokola z Československa judo. Jeho vliv je dnesspíše zapomenutý, nicméně níže zvěřejněné články z časopisu dokazují, že poválečné době sehrál významnou roli vzestupu úrovně juda vČeskoslovensku. Kitajama se snažil se předávat techniku i filozofii juda a dbal na správné zvládnutí základů juda.

Kitajama a cvičení v klubu VŠ Praha Dle vzpomínek pamětníků navštěvoval pan Kitajama občas tréninky juda klubu VŠ Praha v domě Maratón, kde cvičily veličiny juda pánové jako KarelZrůbek a Vladimír Lorenz a další. Při trénincích hovořil dobrou češtinou, byl usměvavý, lidský, vždy s dobrou náladou a nikdy si na nic nestěžoval. Zjeho osobnosti vyzařovaly klid, nadhled a vnitřní síla, jenž se projevovala na způsobu, kterak klidným hlasem hovořil. Pan Kitajama byl malé postavycca (165 cm, 63kg) a mezi jeho oblíbené techniky patřily techniky ze skupin Goši waza (přehozy pomocí boků) a Aši waza (podmety). Techniky Sutemiwaza (strhy) moc nepoužíval. Taktéž byl silný v technikách boje na zemi, kde prý soupeře nemačkal, ale držel a velmi rád přecházel a kombinovaltechniky (držení, škrcení, páčení). V boji v postoji bylo vzpomínáno, že uchopoval soupeře lehce, ale při precizním vychýlení velmi důrazně působilajeho velká síla zápěstí a předloktí, což dávalo velkou dynamiku jeho vychýlení. Kladl důraz na kombinaci technik a nevracení se z neúspěšné techniky,ale pokračování v útoku další technikou. Důraz byl také kladen na precizní techniku chvatů a také zejména na provedení vychýlení soupeře zrovnováhy. Po rozcvičení se provádělo mokusó (soustředění v seiza) a ti kdo během cvičení vyrušovali, tak bývali odkazováni na několik minut dokouta tělocvičny, kde seděli v seiza a dívali se do zdi, podobně jako je to v zenových dódžó při zazenu. Tak docházelo k potřebného zklidnění.Tréninky pod jeho vedením byly jinak velmi namáhavé, nebylo nic výjimečného, když během tréninku jednotlivec shodil/vypotil 2,5 kg. Na koncitréninku se lidé pravidelně vážili. Hodně se posilovalo, aby se vybudovalo silné a odolné tělo a cvičilo se učikomi (série nástupů do chvatů) vprovedení na obě strany, randori (cvičný boj), také kata a použití technik juda v sebeobranných situacích. Někdy pan Kitajama učil také základykendžucu (japonský šerm). Během tréninků často v praxi ukazoval své ovládání technik juda známých jako kuacu (resuscitace, zdravověda). Toto prý mistrně ovládal a bylschopen účinně pomoci při nejrůznějších zraněních z tréninků (vykloubení, naražení, distorze, zaražení dechu). (čerpáno z informací z rozhovoru spanem Václavem Němcem z Českých Budějovic, který v té době v Praze studoval VŠ a cvičil judo)

Kitajama a judisté z Hradce Králové Další zmínky jako o učiteli juda najdeme mezi judisty Sokola Hradec Králové kde do roku 1959 působil jeho žák Vladimír Lorenz. Na jeho pozvání sepan Kitajama účastnil pravidelného letního 14denního soustředění na zdejším lehkoatletickém stadiónu a přislíbil Lorenzovi spolupráci v oblastipsychické přípravy východní filosofie spojené s aplikací v rámci praktických ukázek na tatami. Mezi oddílem a prof. Kitajamou vznikla úzká spoluprácea do značné míry ovlivnila technický růst hradeckého judo. Pan profesor Kitajama byl členy ve vší úctě zván „Kitka“, stal se řadě členů blízkým anapomohl rozvoji juda v Hradci Králové.

Léčitel

Jak bylo již zmíněno, pan Kitajáma ovládal kuacu. Toto byl jen zlomek jeho uzdravovacích znalostí. Dle informací pamětníků též pomáhal lidem svýmléčením pomocí způsobů orientální medicíny (práce s energií, moxování a jiné). O tom, kde se naučil tyto techniky není nic známo, lze jenpředpokládat, že během studií v mládí v Japonsku.

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 3/24

Citáty pana Kitajamy

"Strach, to je nemoc duše, musíte se jí zbavit." "Největším nepřítelem kariéry každého člověka je jeho vlastní lenost." Vladimír Lorenz na Kitajámu vzpomíná: „Byl to první člověk, na kterého jsem narazil, který mi nezalhal jediné slovo. Vždycky říkal: Lorenz, pamatuj

si: Co říkáš, to čiň! Nikdy nebuď v rozporu s tím, co říkáš a děláš. To vždycky vede do zkázy."

Externí odkazy

Informace o knize o sebeobraně, u které byl Kitajama spoluautor ­ ZDE Neznámí hrdinové (cyklus ČT) Legenda Kazik (odvysíláno 29.11.2010 na ČT) Spolupracovníci japanologie na Humboldtově Univerzitě v Berlíně ­ ZDE History of the Department of Indology and Tibetology ­ Universita Marburg ­info k Johanesovi Nobelovi ­ ZDE Knihy na Google Books ­ Junyu Kitayama ­ ZDE Knihy na Google Books ­ Junʼyū Kitayama ­ ZDE Informace o chrámu Kjónendži v Jaizu, foto pomníku p.Kitajámy, hrobu pana Kitajámy, informace v datech o životě pana Kitajámy, japonsky ­ ZDE

The Achievements of Japanese Lecturer Dr. Junyu Kitayama, japonsky ­ https://www.japanese­edu.org.hk/book/pdf/hkgk01402.pdf Přínos dr.Džun’jú Kitajamy, učitele japonského jazyka ­ ČESKÝ PŘEKLAD

Fotografie

Kitajama ­ fotografie z jeho působení v Německu na Japonském Institutu

Džunjú Kitajama s českými studenty z letní školy džúdó v Petrohradě v roce 1951. Kitajama je téměř uprostřed fotky, stojící se spojenýma rukama,menšího vzrůstu. (zdroj: web: Paměť národa, PostBellum)

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 4/24

fotografie zachycujícího Kitajamu (zády sedící zřejmě v saku) při sledování demonstraci sebeobrany pomocí jiujitsu/juda ­ zdroj časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu

Kitajama ­ fotografie pořízená za jeho pobytu v Československu (zdroj: web: Paměť národa, PostBellum)

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 5/24

fotografie jeho náhrobku v chrámu Kjónendži v Jaizu (prefektura Šizuoka, Japonsko) ­ zdroj:http://blog.livedoor.jp/shizuokak/archives/3648799.html

fotografie Pomníku Filozofů v chrámu Kjónendži v Jaizu (prefektura Šizuoka, Japonsko) ­ zdroj:http://blog.livedoor.jp/shizuokak/archives/3648799.html

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 6/24

Další dokumenty zmiňující osobu Kitajamy Džunjúa

Přínos dr. Džun’jú Kitajamy, učitele japonského jazyka (zaměřeno na období jeho pobytu v meziválečném Německu) ­ Jošimi Ogawa, Jokohamskánárodní univerzita dokument v českém překladu původní dokument v japonštině

Džódošú Šimbun (Noviny školy Čisté země) 10. září 1977, č. 127, str. 4., naskenovaný článek, dokument v japonštině

Překlad článku: Vědecká práce o buddhistické filozofii. Návrat do vlasti. Literární pozůstalost učitele Džun’jú Kitajamy, jenž zemřel v cizině Naše škola měla již odedávna systém zahraničních stáží. Bylo zvykem vyslatněkolik lidí na zahraniční studium, aby se z nich stali vynikající mniši, predevším tací, jenž by se dali na vědeckou dráhu. Jedním z nich byl i Džun’júKitajama, žák z chrámu Kjónendži ve městě Jaizu, prefektura Šizuoka. V roce 1924 absolvoval univerzitu Taišó a hned poté odcestoval na stáž doNěmecka. Usadil se na univerzitě v Marburgu, kde se zaníceně věnoval studiu buddhistické filozofie, která se šířila do Evropy. Studium završildoktorátem z filozofie, stal se z něj i univerzitní profesor. Kvůli probíhající válce však odjel do Československa, kde vyučoval na pražské univerzite.Kvůli komunismu v Československu mu byl však znemožnen návrat do vlasti, onemocněl a v roce 1962 zemřel ve věku 58 let. Jeho mladší bratr,Hiroaki Kitajama, představený mnich z chrámu Kjónendži, se doslechl o bratrově nemoci, vyřídil náročné formality a vydal se do Československa.Bratrovy ostatky odvezl do Japonska, při té príležitosti však obdržel informaci, že vědecká práce, kterou Džun’jú psal, je v Německu. V květnu se opět

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 7/24

sám vydal do Německa. Byl velmi dojat a rozradostněn, když se dozvěděl, že toto dílo pečlivě opatrovala Džun’júova bývalá sekretářka. Dílo odvezl doJaponska. Toto vědecké dílo je zaměřeno na buddhistickou filozofii, je však napsáno německy. A co víc, je tak složité, že mu nerozumí ani nikdo zesoučasných německých specialistů na buddhismus. Avšak Hiroaki chce dílo, jež je výslekem bratrova výzkumu, vydat za každou cenu. Je to,mimochodem, velmi rozsáhlé dílo, téměř tisíc stran strojopisu, z čehož je zcela zřejmé úsilí, s jakým Džun’jú během celého svého života v zahraničístudoval. Zřejmě můžeme prohlásit, že Džun’jú byl výjímečný učenec, který zasvětil celý svůj život studiu v zahraničí.

Džódošú Šimbun (Noviny školy Čisté země) z 1. března 1985, č.217 str. 10 Článek o vztyčení Pomníku filozofů u svatyně Kjónendži v Jaizu, jako vzpomínka na Kitajamu Džunjúa

Das Japaninstitut in Berlin (1925­1945) Bemerkungen zu seiner Struktur und Tätigkeit, autor: Ebehard Frise dokument v němčině , naskenovanýčlánek, 16 stran, velikost 12.5 MB Článek se částečně věnuje Kitajamovi, jenž byl v rozmezí let 1936­1944 ředitelem Japaninstitutu v Berlíně. Celkově se článěk věnuje struktuře ačinnosti tohoto institutu v letech 1925­1945.

Několik zmínek pana Karla Fialy ­ český japanolog, lingvista a filolog, vysokoškolský pedagog a překladatel z japonštiny.

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 8/24

článek K výročí zalození Československo­japonské společnosti ­ jpg v češtině Článek se věnuje historii československé japanologie a je v něm zmíněn vliv pana Kitajamy na vývoj japanologie v Československu

KDO BYL KDO ­ informace k japanologovi Miroslavu Novákovi "Ve válečném období navštěvoval semináře prof. J. Průška ve škole Orientálních jazyků, tehdy při Orientálním ústavu v Praze. Kursy, do nichždocházel i po válce, mu byly uznány jako součást vysokoškolského studia. Od roku 1946 studoval na Filozofické fakultě UK sinologii a v roce 1947 sezde zapsal i na nově založenou japanologii. Na jeho odborný vývoj měl značný vliv i prof. Džunjú Kitajama, který se do Československa dostalpůvodně nedobrovolně ­ jako válečný zajatec ­ ale s českým prostředím se záhy sžil a významně přispěl k poznání japonštiny a japonské kultury u nás,jež obohatil o syntézu buddhistických myšlenek a německé existencialistické filozofie svých učitelů Husserla a Heideggera. Značnou část Novákovýchunikátních znalostí a metodologie je však nutno připsat samostatnému studiu, jež lze sledovat zpět až do doby manuální práce za totálního nasazení.Studium ukončil obhájením doktorské práce Eufonie v haiku a r. 1952 mu byl udělen titul PhDr."

Historie německo­japonských vztahů ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu

"Na počátku let 30.let 20.století, byly vztahy mezi Frankfurtem a Japonskem velmi těsné až tak, že město potřebovalo japonského redaktora/jazykovéhokorektora. Profesor Kitayama Džunjú následně založil malý japonský institut Kjo­šicu. S podporou zúčastněných podnikatelů se s tímto obrátil na"místní skupinu", která se brzy podepsala k pozváním "Německo­Japonské Společnosti". V roce 1951 byl založen Německo­Japonský spolek (DJG)Frankfurt nad Mohanem v jeho nynější podobě."

Historie oddělění indologického a tibetského na Univerzitě v Marburgu

"Během let 1941­1944 byl podporován Džunjúem KITAJAMOU který se specializoval na oblast východoasijských studií. KITAJAMA byl buddhistickýmnich, který udělal svůj doktorát v Heidelbergu u KARL JASPERSe, a učil Srovnávací náboženství v Marburgu jako čestný profesor."

Článek z roku 1943 popisující Německo­japonský večer, kde Kitajama seznamoval studenty s japonskou kulturou ­ téma Dnešní stav japonské kultury

německy Die Bewegung: Zeitung d. dt. Studenten, Seite: 120, 11.1943 "Deutsch­japanischer Abend Im Rahmen der politischen Erziehungsarbeit, wie sie im Laufe der Semester in den Kameradschaften des NSD.­Studentenbundes gepflegt wird, sprachauf Einladung der Kameradschaft „Carl Peters" (Wirtschaftshochschule Berlin) der Leiter des Japan­Instituts Berlin und ordentl. Professor an derUniversität Marburg Junyu Kitayama vor einem kleinen Kreis geladener Gäste über das Thema „Der heutige Stand der japanischen Kultur". Prof. Kitayama ließi mit wohlklingender Akzentuierung der deutschen Sprache das lebendige Bild japanischer Geisteshaltung und japanischenWesens vor einen Zuhörern erstehen, das diesen nun* selten in solcher Eindringlichkeit und Klarheit dargeboten werden dürfte. In dem ersten Teil desVortrages ­wurde an Hand statistischer ' Unterlagen der heutige Stand des japanischen Bildungswesens in all seinen Teilgebieten aufgezeigt, wobeibesonders die Zahlen über die Höhe der japanischen Buchproduktion und die Rangfolge der gekauften Bücher überraschten. An der Spitze allerliterarischen Zweige steht die Produktion und der Verkauf von Büchern über Erziehungsfragen. Das Erziehungsproblem spielt im Leben der Japanereine sehr große Rolle, wie Professor Kitayama im zweiten Teil seiner Ausführungen erklärte, denn die Hinführung des Japaners zum ethisch undmoralisch vollkommenen Menschen ist die wesentlichste Forderung , die die japanische Tradition und Geistesanschauung den jeweils lebendenGenerationen aufträgt. Die Worte Prof. Kitayamas hinterließen bei allen Zuhörern einen nachhaltigen Eindruck, wie dies in dem anschließenden zwanglosen Beisammenseinnochmals zum Ausdruck kam. — Helhz­Peter Gosse"

Die Stuttgarter Illustrierte besucht in Deutschland lebende Japaner. VII. Die Lebensaufgabe Professor Yunyu Kitayamas, Stuttgarter Illustrierte. Stadtder Auslandsdeutschen, Nr. 13 (1. April 1942), 187.

Moderní buddhismus číslo 5 (25.3.1998) článek 現象学―北山淳友「仏教の形而上学」を中心に 『近代仏教』第5号、1998年3月25日発行 司馬春英　「唯識思想と現象学―北山淳友「仏教の形而上学」を中心に―

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 9/24

Humboldt­Universität zu Berlin ­ Absolventen/­innen und ehemalige Mitarbeiter/­innen Absolventi či bývalý zaměstnanci ­ Humboldtova univerzita v

Berlíně německy *Kitayama, Junyu, Prof. Dr., Philosoph, 1936­1944 japanischer Assistent am Japaninstitut und Stellvertretender Leiter, 1944­1945 Ordinarius undDirektor des Ostasieninstituts der Karls­Universität Prag

Podrobnější popis děl

Zřejmě za hlavní dílo Kitajámy Džunjúa lze považovat dílo Higashi­to­nishi ­ eien­no­michi: bukkyō­tetsugaku ; hikakutetsugaku­ronshū , které všakvyšlo až v roce 1985 ­ 23 let po Kitajamově smrti. Z děl vyšlých za jeho života lze za podstatné zřejmě považovat díla West ­ östliche Begegnung:Japans Kultur und Tradition a Heroisches ethos. Další menší a podstatně kratší díla Kitajama publikoval v edici Japanische Kulturserie. Rovněž bylautorem velkého množství článků. Většinu jeho knih lze dosud koupit v antikvariátech v Německu, či jejich webových prodejnách v cenách do 20 Eur.

Higaši to niši eien no mici: Bukkjó tecugaku, hikaku tecugaku ronšú

東と西　永遠の道　仏教哲学・比較哲学論集 Cesta Východu a Západu ­ studie buddhistické filozofie/srovnávací filozofie (může se jednat o nepřesný překlad)

Spoluautor ­ 峰島旭雄 vedoucí překladu do japonštiny Vydavatelství 北樹出版 Kitaki shuppan japonsky Vydáno v březnu 1985 Počet stran ISBN 978­4­89384­450­7 Cena 6300 jenů Popis: Tuto publikaci nemám k dispozici, ani její recenzi ­ jakmile bude možné, bude doplněno

West ­ östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition

Setkání Východu a Západu: japonská kultura a tradice

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 10/24

Vydavatelství W. de Gruyter, Berlin německy Vydáno 1941/1.vydání 1941/2.vydání, 1942/3.vydání, 1954/ 4.vydání Počet stran: 252 ISBN: 978­3­11­141291­7 (1942), 978­3­11­084424­5 (1954) Popis:

Obsah: Západní a východní .... 1 Duchovní základy východoasijské kultury .... 11 Čínská a japonská duchovnost .... 29 Japonská duchovnost a tradice .... 51 Dějiny a kultura Japonska .... 63 Posouzení charakteru japonské kulturního díla .... 91 "Way" (Dó) jako tradice v japonském kulturním díle .... 117 Cesta básnictví (Hai­ku­do) .... 133 Vesmír jako předmět malby .... 155 Německý romantismus a východoasijská poezie .... 171

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 11/24

Buddha, pravda a svět .... 195 Náboženský svět a japonská zbožnost .... 209 Chronologie .... 251

Heroisches ethos. Das Heldische in Japan.

Hrdinský étos (Mravní charakter udatnosti). Statečnost(udatnost) v Japonsku.

Vydavatelství W. de Gruyter, Berlin německy , italsky Vydáno 1944, Regin­Verlag 2006 , Sanno­kai 2002 (italská verze pod názvem: Lo stile eroico. L'eroismo in Giappone) Počet stran: 161 ISBN: 3111255689, 9783111255682, 978­3­11­163824­9 (1944), 3937129251 Popis:

OBSAH: Úvod .................................................. 1

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 12/24

Udatný duch, život a smrt. Statečnost v japonské mytologii. Statečnost v japonské historii.

Šintoismus a hrdinský étos (mravní charakter) ......... 7 Náboženství a statečnost. Vývoj udatného ducha v Japonsku. Statečnost a šintoismus. Božství a udatnost. "Božské vedení války a vedení státu."Věrnost jako rozhodný rozkaz. Sebepřipomínání. Věrnost k pánovi. Loajalita k Tennó.

Buddhismus a udatný duch .............................. 61 Jednota mysli se zkušenostmi. Buddhismus a japonský stát. Buddhistické uvědomování přítomnosti a prožitek udatnosti. Kněz jako vlastenec astatečný člověk. Udatné já ­ prožitek. Ideály vzorů udatnosti v Japonsku. Meč jako symbol udatného ducha ....................... 87 Meč. Hodnota japonského meče. Boj mečem jako duchovní výchova. Buddhistické osvobození a mistrovství ve zvládnutí šermu.

Mravní charakter udatnosti v míru a v krizi japonského státu ........ 121 Bojový duch v míru. Vznik udatné osobnosti. Škola vlastenectví. Škola statečných lidí

Recenze ............................................... 151 Epilog ................................................ 157

Metaphysik des Buddhismus : Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schule.

edice Veroffentlichungen des orientalischen Seminars der Universitat Tubingen, H. 7. Stuttgart Vydavatelství Stuttgart Kohlhamer německy Vydáno 1934 Stuttgart Kohlhamer, 1974 , 1976, 1983 [San Francisco] : Chinese Materials Center Počet stran: 268 ISBN: 0896444627 9780896444621 Popis: bude doplněno

Fujijama der ewige Berg Japans: 36 Holzschnitte

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 13/24

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 14/24

Hlavní autor:Hokusaj Kacušika, Kitajama napsal komentáře k Hokusajovým dřevorytům a předmluvu/krátké pojednání k Hokusajově osobě Vydavatelství Insel­Verlag německy Vydáno Insel­Verlag 1937 , Insel­Verlag 1956 Počet stran: 47 ISBN: Popis: bude doplněno

Der Geist des japanischen Rittertums, Japanische Kulturserie 1

Duch japonských rytířů.

Vydavatelství Berlin : Limpert, 1943. německy Vydáno 1943 Počet stran: 16 ISBN: Popis: bude doplněno

Der Shintoismus. Die Nationalreligion Japans., Japanische Kulturserie 2

Šintoismus, národní náboženství Japonska.

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 15/24

Vydavatelství Berlin : Limpert, 1943. německy Vydáno 1943 Počet stran: 16 ISBN: Popis: bude doplněno

Heiligung des Staates und Verklärung des Menschen. Buddhismus und Japan., Japanische Kulturserie 3

Vydavatelství Berlin : Limpert, 1943. německy Vydáno 1943 Počet stran: 32 ISBN: Popis: Obsah: Buddhismus v duchovním životě Japonců ... 1 Buddhismus v Indii, Číně a Japonsku ... 4 a, Buddhismus v Indii b, Buddhismus v Číně c, Buddhismus v Japonsku I. Buddhismus jako státní náboženství ... 6 a, Buddhismus a duchovní základy státní politiky ... 6 b, Království Buddhy a země Bohyně slunce c, Pojem (představa) císaře a krále v buddhistickém učení d, Císař Šomu a země posvátného lotosu e, První setkání buddhistického světa zkušeností s japonskou estetikou

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 16/24

f, Teoretický buddhismus a kněžství II. Nový státní buddhismus v Japonsku ... 14 1, Buddhistická symbolika ... 14 a, Čistá symbolika b, Čistá duchovní mystika c, Tajuplný symbolika d, Symbolika věčnosti 2. Japonská spiritualita a tajuplná symbolika ... 17 Ničiren ­ sekta jako ztělesnění vlasteneckého buddhismu ... 19 III. Buddhismus jako náboženství jednotlivce ... 20 1, Učení nebeské věčnosti (Jo­do­kyo) ... 22 a, Ráj v buddhistickém smyslu b, Víra v laskavost (milosrdenství) 2, Zen, tajuplný symbolismus ... 26 a, Zen a duch samuraje b, Zen sekty v Japonsku a mystická psychologie c, Zen a japonská kultura žití Japonsko­buddhistický pohled do budoucnosti... 31

Genjo Koan. Aus dem Zen­Text Shobo genzo von Patriarch Dogen, Quellenstudien zur Religionsgeschichtet 1

Vydavatelství německy Vydáno 1940 Počet stran: 15 ISBN: Popis: bude doplněno

Branný zápas judo

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 17/24

Autor:Adolf Andrej Lebeda, Ladislav Pikhart, Junyu Kitayama Vydavatelství STN česky Vydáno 1954 Počet stran: 102 ISBN: Popis: Brožura obsahuje pokyny pro zakládání a vedení oddílu judo a celoroční methodický plán, který platí vlastně pro tři roky, během nichž se můžezačátečník stát vyspělým judistou. Těžištěm knihy jsou nejdůležitější kapitoly základů juda ­ padání, vychylování a popisy chvatů základního pátéhostupně žákovské zdatnosti (pátého kyu). Jsou doplněny instrukčními obrázky, a u českých názvů jsou uvedeny i názvy japonské, předepsanéMezinárodní unií judo.

Základy judo

Autor:Lebeda A. Adolf, Technická účast: J.Kitayama 5.dan, L. Pikhart 3.dan, V. Lorenz 3.dan Vydavatelství Sportovní a turistické nakladatelství česky Vydáno 1960 Počet stran: ISBN: Popis: Souborná příručka s dějinami a teorií džuda, pravidly a zkušebním řádem, metodikou tréninku, vzorovými plány výcviku a cvbičebních hodin. Popisjednotlivých chvatů anácvikovými pokyny je uspořádán systematicky podle klasifikačních stupňů.

Sebeobrana Kodokan goshin jutsu

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 18/24

Autor:Dr. Junyu Kitayama, Vladimír Lorenz Vydavatelství Naše vojsko Praha česky Vydáno 1963 Počet stran: 171 ISBN: Popis: Obsah textu čerpán ze stránek www.kodokanjudo.cz, jinak je součástí knihy Předmluva od autorů knihy Vzrůstající zájem příslušníků ozbrojených sil i široké veřejnosti o sebeobranu dal v poslední době podnět k zpracování několika knih na toto téma.Jsou to díla většího či menšího rozsahu, jejichž charakter je buď informativní, nebo naopak specifický, určený ke zvláštním účelům. Kniha, kterou vámpředkládáme, se zpracováním, uspořádáním i vytyčeným cílem poněkud liší od všech dosavadních publikací tohoto druhu. Jejím hlavním úkolem jesloužit jako učebnice sebeobrany všem, kteří o ni mají zájem. Jako učebnice má poskytnout v dostatečné míře jak teoretické, tak i praktické pokyny kvýuce základních sebeobraných technik. Pro splnění tohoto úkolu jsme použili výsledků nejnovějších výzkumů světových odborníků, kteří na základědlouholetých praktických a teoretických studií shledali sebeobranné techniky, jež zveřejňujeme, jako nezbytný základ pro každého, kdo chcesebeobranu bezpečně ovládat. Považujeme za svou povinnost upozornit čtenáře, kteří jsou o sebeobraně méně informováni, aby nepovažovalipopisované techniky za málo tvrdé vzhledem k vedeným útokům. Rychlé, přesné a důsledné provedení všech uvedených sebeobranných technik jedostatečnou odpovědí každému skutečnému útočníkovi. Proto je důležité přistupovat k praktickému nácviku teprve po důkladném prostudování první(teoretické) části knihy. Jen pílí, kázní a cílevědomým dodržování uvedených pokynů lze dosáhnout skutečné znalosti sebeobrany a mistrně jiovládout. Spěch a ukvapenost jen znemožňují dosáhnout vytčeného cíle. Je nutné neustále se řídit didaktickou zásadou: od jednoduchému k

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 19/24

složitějšímu, od poznaného k nepoznanému. Přáli bychom si, aby tato publikace přinesla jen užitek a jistý úspěch všem, kteří ji budou studovat apodle ní cvičit. Věříme, že bude spolehlivým a účinným pomocníkem zejména příslušníkům naší armády, příslušníkům ministerstva vnitra a Lidovýchmilicí, kteří znalosti sebeobrany potřebují k výkonu své služby při ochraně svrchovanosti a nedotknutelnosti naší vlasti, nebo při hájení výsledků prácesocialistické společnosti. Těm, kteří začínají, budiž tato učebnice dobrým přítelem a rádcem. Všem ostatním, kteří se již někdy sebeobranou zabývali anenašli uspokojivou odpověď v problematice sebeobrany či jinak nedosáhli při některých praktikách očekávaných výsledků, chceme přinést novépoznatky a vyzvat je, aby se o úspěch pokusili ještě jednou. Na závěr podotýkáme: Jsme přesvědčení, že vám všem, kteří se budete poctivě snažitpoznávat a stále se učit, bude tato kniha dobrým průvodem a vaše snaha bude zcela určitě korunována úspěchem.

Obsah knihy: Obsah Předmluva Nová technika sebeobrany vysoké školy Kodokan Teoretické úvahy ­ Princip Juda jako základ sebeobrany Praktická technika sebeobrany Obrana proti úchopům oběma rukama Obrana proti úchopu levého límce Obrana proti úchopu pravého límce Obrana proti úchopu za paži a loket Obrana proti úchopu za límec zezadu Obrana proti škrení zezadu Obrana proti útoku obejmutím zezadu Obrana proti příčnému úderu Obrana proti úderu do brady Obrana proti úderu levou pěstí do obličeje Obrana proti kopu do břicha Obrana proti kopu ze strany Obrana proti pokusu o bodnutí Obrana proti přímému bodnutí Obrana proti bodnutí ze strany Proti holi zdvižené švihem vzhůru Proti úderu holí Proti bodnutí puškou s bodákem nebo holí drženou oběma rukama Proti čelnému napadení přiložením pistole Proti napadení pistolí držené bočním přiložením Proti nasazení pistole do zad Rozcvička

Další knihy budou následovat ...

Zmínky o působení Džunjúa Kitajámy jako učitele juda

v předmluvě k článku Džigora Kana „DER BEITRAG DES JUDO ZUR ERZIEHUNG", "Přínos juda ke vzdělávání" je Kitajama zmíněn AlfrédemRhodem jako jeden z japonských učitelů džuda v Německu (srpen 1932) http://www.tsv­altusried.de/fileadmin/user_upload/tsv­altusried.de/judo/downloads/Beitrag_des_Judo_zur_Erziehung.pdf "Vor Beginn seiner ersten internationalen Judo­Sommerschule vom 7.­12. August 1932 setzte sich Alfred Rhode mit dem Gründer des Kodokan inTokio, Herrn Professor Jigoro Kano, in Verbindung. Er teilte ihm mit, dass er beabsichtige, die Technik des europäischen Judo durch die Schaffungdieser jährlich im Sommer abgehaltenen Lehrgänge zu fördern, zu denen er auch japanische Lehrer wie Koizumi, Tarn, Ishiguro, Dr. Kitabatake, Otani,Dr. Kitayama und Hano Rhi einzuladen gedenke. Er bat ihn, seine Grundsätze und Gedanken über Judo schriftlich darzulegen, um in diesem Sinne dieLehrgänge durchzuführen. Herr Professor Kano sandte ihm daraufhin den nachfolgenden Beitrag, der die Grundzüge des Judo so anschaulichdarstellt, dass man sie gut und gerne als einen philosophischen Lebensleitfaden bezeichnen kann."časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu, ročník 2 č.8, srpen 1950, vydavatel Česká obec sokolská / zmínka o zásluhách Kitajamy na složení českých zástupců

zkoušek na 1.dan

časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu, ročník 2 č.9, září 1950, vydavatel Česká obec sokolská / kreslený seriál o základech juda

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 20/24

časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu, ročník 2 č.10, říjen 1950, vydavatel Česká obec sokolská / kreslený seriál o základech juda

zmínka v článku Zpráva o škole krajských instruktorů jiu­jitsu ­ časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu, ročník 3 č.9, září 1951, strana 287, vydavatel Česká

obec sokolská "Ústředí jiu­jitsu přispělo k úspěchu školy navíc tím, že požádalo o spolupráci experta dr. J. Kitayamu, který ochotně přijel a s největší obětavostí sevěnoval bez rozdílu všem frekventantům. Dr Kitayama, ačkoliv cizinec, neovládající dokonale náš jazyk, splynul s kolektivem školy takovýmzpůsobem, že každý z posluchačů ho považuje za svého přítele a rádce. Děkujeme, bratře profesore!"

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 21/24

časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu, ročník 3 č.11, listopad 1951, vydavatel Česká obec sokolská

časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu, ročník 4 č.8, srpen 1952, vydavatel Česká obec sokolská / zpráva z průběhu Krajské školy cvičitelů jiu­jitsu z dubna1952 konané v Hradci Králové

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 22/24

časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu, ročník 4 č.10, říjen 1952, vydavatel Česká obec sokolská / Zprávy z ústřední sekce

časopis Vzpírání­zápas jiu­jitsu, ročník 7 č.2, únor 1955, vydavatel Česká obec sokolská / Reportáž A.A.Lebedy (trenér národního týmu) o MistrovstvíEvropy judo 1955, v části o pohovorech s japonskými trenéry juda sděluje, že to, co je učí Kitajama se shoduje s tím, co učí jiní japonští učitelé aveřejně vyjadřuje poctu Kitajamovo výuce a předávaným judstický znalostem

Vzpomínky různých lidí na pana Kitajamu

Vlasta Winkelhöferová ­ přední česká japanoložka, překladatelka, spisovatelka oceněná Řádem vycházejícího slunce "obávám se, že Vám k osobě dr. Kitajamy nemohu poskytnout žádné závažné informace. Pouze vzpomínku. Japanologii jsem začala studovat napodzim r. 1950 a od druhého semestru jsme měli na seznamu přednášek uvedenu jedenkrát týdně dvouhodinovou přednášku (?seminář? či co tovlastně bylo) z oblasti japonského jazyka, kterou dr. K. vedl. Hned při první hodině nám dr. K. vykládal, jak vysokou inteligenci musí mít člověk, kterýchce zvládnout japanologická studia, a při té příležitosti se velmi přezíravě vyslovil o inteligenční kapacitě žen, které na to prostě nemají. Byla jsemjediná žena v učebně, a tak jsem to nutně vztáhla na sebe. Jakožto úspěšná studentka, vychovaná pokročilým koedukovaným československýmškolstvím ( nadto prošlá kosmopolitním atmosférou na Francouzském gymnáziu) a žijící v prostředí, v němž rovnost mužů a žen byla považovaná zanaprostou samozřejmost, jsem to vzala jako těžkou urážku. Veškeré další hodiny dr. K. jsem už navždy důsledně bojkotovala. Postupem let jsemsamozřejmě pochopila, že ona to asi ani nebyla přímo osobní invektiva vůči mně, nýbrž vžitý a pro něho tudíž samozřejmý postoj japonského muže,jenž byl produktem patriarchální japonské společnosti v době Meidži a Taišó a tehdejší japonské výchovy chlapců. Nicméně pro mne to byl šok, prvnízážitek tohoto druhu v mém dosavadním životě, a postoj dr. K. byl pro mne naprosto nepřijatelný. Dr. K. se na fakultě později vyskytoval zřídka (snaduž tam ani nepůsobil?), a proto i poté, co jsem nastoupila na fakultu jako asistentka, jsme se úspěšně míjeli. Dva roky po absolutoriu jsem pak smanželem odjela na čtyřletý pobyt v Japonsku a s dr. K. jsem se již nikdy neviděla."

PaeDr. Jiří Koritenský ­ judista z Hradce Králové "Při návštěvách výše jmenovaného (pana Kitajamy­ pozn. autora webu ) jsem byl v dorosteneckém věku a na eho treninkové náštěvy nelzezapomenout. V podstatě nás učil nejen základům juda, ale i filozofii bojového sportu. Jinak jsem byl moc mladý, abych mohl hodnotit jeho perfektnípráci pro české a hradecké judo."

Vladimír Lorenz (8.dan judo) ­ osobní přítel a žák pana Kitajámy "„Mým prvním učitelem byl japonský profesor Kitayama. Ovládal patnáct jazyků. Osobně jsem se s ním setkal po roce 1945. O jeho existenci jsem sedozvěděl v koncentráku, kde jsem na papíru z novin, který jsme používali na záchod, četl o jeho knize ,Setkání Východu se Západem‘.“ „Když jsem se vrátil z koncentráku, sešel jsem se s ním a dělal mu 19 let asistenta. Bylo to řízení osudu.“ Lorenz na Kitajámu vzpomíná: „Byl to prvníčlověk, na kterého jsem narazil, který mi nezalhal jediné slovo. Vždycky říkal: ‚Lorenz, pamatuj si: Co říkáš, to čiň! Nikdy nebuď v rozporu s tím, coříkáš a děláš. To vždycky vede do zkázy.‘ “"

Ivan Špička (průkopnik sindefendologie, jeden z tvůrců monosignální sebeobrany MS­1) ­ přítel a student pana Kitajámy zmiňuje velmi osobu pana Kitajámy v předmluvě k českému vydání Kitajámovi knihy "Setkání Východu se Západem". Kniha měla vyjít v roce 1993 vnakladatelství TRS Praha, nikdy ale nevyšla ­ předmluva se jmenuje Ivan Špička: Stíny stínů anebo nestinné stíny

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 23/24

Odkazy na kratší díla Džunjúa Kitajámy

Zde je několik odkazů na pdf s několika kratšími pracemi pana Kitajamy (jsou v němčině). Každá sudá strana je otočena o 180 stupňů. Toto se dáovlivnit při tisku ­ tisk na výšku, zvolit oboustranný tisk a přetáčet přes kratší stranu. Pak se vše vytiskne korektně jako kniha (aspoň myslím).

Junyu Kitayama, Der Shintoismus ­ pdf dokument ­ německy Junyu Kitayama, Der Geist des japanischen rittertums ­ pdf dokument ­ německy Junyu Kitayama, Buddhismus und Japan ­ pdf dokument ­ německy Junyu Kitayama, Genjo Koan ­ pdf dokument ­ německy Prof. Dr. Junyu Kitayama, Samurai ­ Japans Heldengeist , německy strana 1 strana 2 , naskenovaný článek Dr. Džúnjú Kitajama: Osobnost a společnost v moderním japonském románu, Nový Orient. Vol. 1, No. 10 (1945­46) pdf dokument ­ česky ,

naskenovaný článek Dr. Džunju Kitajama: Umění Dálného východu a jeho zvláštnosti, Nový Orient. Vol. 2, No. 8 (1947) pdf dokument ­ česky , naskenovaný článek

Zajímavosti, co se nikam nevešly

Kniha s věnováním od Kitajamy

Na internetovém portále Ebay byla v aukci ke koupi Kitajamova kniha Metaphysik des Buddhismus : Versuch einer philosophischen Interpretation derLehre Vasubandhus und seiner Schule. Cena knihy 140 Euro byla k 27.2.2012 a v aukci se neprodala. V knize je ručně velmi úhledně napsané věnovánív němčině generálu pěchoty Dr. Carlu Freiherr von Bardolff (1865­1953), jenž byl také prezident vídeňské větve Německo­japonské společnosti.

13. 2. 2015 Kitayama Junyu 北山淳友 Kitajama Džunjú

http://www.kitayama­junyu.info/ 24/24

Jaké informace postrádám? What informations are missing?

Jakékoliv podrobnější informace o jeho mládí strávené v Japonsku, o jeho rodině, zájmech (judo, kendžucu aj.). / Any further information about hisyouth spent in Japan, about his family, about his interests (judo, kenjutsu etc.). Podrobnější informace o jeho letech strávených v Československu. Jeho práce a působení tady. Více informací o jeho vlivu na českého japanologa

Miroslava Nováka (their relationship). / More information about his years in Czechoslovakia. His work and influence here. More informations about hisimpact on the czech japanologist Miroslav Novak (their relationship). Jakékoliv fotografie. / Any photos. Jakékoliv vzpomínky pamětníků či reprodukce jejich sdělení. / Any memories of witnesses or reproduction of their communication. Jakékoliv další informace k osobě, či díle pana Kitajamy. / Any next informations about the person or the work of Mr. Kitayama.

Co bude následovat?

Postupně bych se rád zatím stručně věnoval popisu jednotlivých prací/knih pana Kitajamy ­ většinu se mi jich podařilo sehnat. Doplňovat vzpomínky pamětníků na něj. Zlepšit grafickou stránku a tématické členění webu, přechod na redakční systém WordPress.

updated 12.02.2015 contact: brezinap@email.cz