Vích, D. 2014: Výzkum středověké jímky na Palackého náměstí v Jevíčku, Archeologie východních Čech 5/2013, 112-147. The investigation of a medieval cesspit in Palacký

112–147 Archeologie východních Čech 5 (2013)

Výzkum středověké jímky na Palackého náměstí v Jevíčku

The investigation of a medieval cesspit in Palacký Square in Jevíčko

David Vích

V letech 2010−2011 proběhl v Jevíčku (okr. Svitavy, Pardubický kraj) záchranný archeologický vý-zkum vyvolaný revitalizací Palackého náměstí. Výzkum přinesl nálezy a situace z 18. století, závěru 15.−16. století a vrcholného středověku. Nejvýznamnějším zjištěním byl objev objektu, interpretovaný jako jímka z konce 14. století, zjištěný ve střední části náměstí. Z povrchu jímky pochází soubor nádob.

Jevíčko – vrcholný středověk – jímka − keramika

In 2010-2011 a rescue excavation took place in Jevíčko (Svitavy District, Pardubice Region) which was initiated due to the renovation of Palacký Square. The excavation exposed situations and finds from the 18th century, the end of the 15th – 16th centuries and the High Middle Ages. The most important finding was the discovery of a feature interpreted as a cesspit from the 14th century which was identified in the central part of the square. A collection of vessels was found at the top of the cesspit.

Jevíčko – High Middle Ages – cesspit – pottery

1. Přírodní podmínky a historie města

Jevíčská sníženina tvoří součást vyššího celku Malé Hané (Demek–Mackovčin edd. 2006),což je sníženina orientovaná přibližně severojižním směrem s nadmořskou výškou neklesající pod 300 m n. m. a běžně přesahující hodnotu 400 m n. m. Malou Hanou protíná řada menších vodotečí vyšších řádů. Geologické podloží převrstvené spraší kryjí hnědozemní středoevropské půdy (Válek 1964).

Na návrší nad soutokem Malonínského potoka, bezejmenné vodoteče a Jevíčky v nadmořské výšce okolo 370 m n. m. vzniká před rokem 1258 město. Vzniku města dle stávajícího stavu poznatků předcházelo osídlení situované cca 2 km severozápadně od nynějšího Jevíčka, považované, podle všeho oprávněně, za předchůdce města (Kuča 1997, 631). Při sídlišti dodnes stojí gotický kostel zasvěcený sv. Bartoloměji z přelomu 13.−14. století, který měl funkci farního kostela plnit ještě určitou dobu po založení města (Poche a kol. 1977, 589, o případné starší podobě kostela nevíme nic). V uvede-ném prostoru lze na polích sbírat (pominemeli pravěké nálezy) četné zlomky keramiky datované do mladší doby hradištní a 13. století, indikující spolehlivě dochované podpovrchové archeologické situace.

Roku 1258 Přemysl Otakar II. dává městu magdeburské městské právo podle vzoru Uničova (CDM V, 243). Královské město je však často zastavováno, až ho v roce 1499 získává do dědičného vlastnictví Hanuš Haugvic z Biskupic (Kuča 1997, 627−628; Mackerle 2008, 74). Vlastníci se zpočátku poměrně často měnili, delší dobu (od r. 1580)

Archeologie východních Čech 5 (2013) 113

drží město páni Žalkovští ze Žalkovic, po nich (od r. 1729) pak Salmové (Mackerle 2008, 90−184).1

2. Okolnosti a průběh výzkumu

Výzkum vyvolala revitalizace západní poloviny náměstí, hrazená z velké části z pro-středků Evropské unie, realizovaná v letech 2010−2011.

Původ náměstí musíme hledat již v době vzniku města, o čemž svědčí pravidelný oválný tvar města, tvar náměstí samého a tvar a orientace komunikační sítě, kdy severojižním směrem protíná město a střed náměstí ulice, dnes silnice Moravská Třebová – Boskovice, a jsou zde vyvinuty i severojižní koutové ulice. Západovýchodním směrem vycházejí koutové ulice stáčející se k branám. Komunikační schéma doplňuje souvislá okružní příhra-dební ulice (Obr. 1). Oproti svému původnímu rozsahu se náměstí posunem domovních

1 Za cenné podněty k předložené práci vděčím dr. R. Procházkovi.

Obr. 1: Jevíčko, okr. Svitavy. Jevíčko se schématicky vyznačenou polohou objektů 15, 17/2010 a 2/2011.Abb. 1: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Jevíčko mit schematisch dargestellten Lagen der Objekte 15, 17/2010 und 2/2011.

David Vích – Výzkum středověké jímky na Palackého náměstí v Jevíčku114

Obr. 2: Jevíčko, okr. Svitavy. Celkový plán sond v západní části Palackého náměstí v Jevíčku (mimo sondu 14).Abb. 2: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Gesamtplan der Sondagen im Westteil des PalackýPlatzes in Jevíčko (außer Sondage 14).

front jako důsledek vzniku podloubí zmenšilo. Půdorys města pak zůstal prakticky nezměněn, zástavba se postupem času rozšířila do předměstí severojižním směrem, k větší expanzi došlo až na závěr 19. století a na počátku 20. století (Kuča 1997, 631).

Výkopové práce, spočívající v položení nového povrchu, ohrožovaly především svrchní partie archeo logických situací této části náměstí (Obr. 2), s výjimkou sochy sv. Jana Nepo-muckéhoa jejího okolí. Výměna a modernizace inženýrských sítí, zejména kanalizace, mohlyzničit i situace uložené hlouběji.

Skrývka recentních vrstev (19.−20. století) navážkového charakteru proběhla pomo-cí těžké mechanizace a v řadě případů (především v jižní − jihozápadní části náměstí) hlouběji uložené intaktní situace vůbec nezasáhla. Tato situace, pokud jí byla věnována pozornost, je v plánech označena jako „navážka“. V ostatních případech se skrývka po odstranění recentních navážek zastavila obvykle na úrovni podloží, což byla většinou požadovaná niveleta maximální úrovně skrývky. Nezřídka se však podloží vyskytovalo


Obr. 3: Jevíčko, okr. Svitavy. Plán sond 4 a 5 (výzkum v roce 2010).Abb. 3: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Plan der Sondagen 4 und 5 (Ausgrabung 2010).


Obr. 4: Jevíčko, okr. Svitavy. Plán sondy 13 (výzkum v roce 2011).Abb. 4: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Plan der Sondage 13 (Ausgrabung 2011).


pouze v podobě ostrůvků ve složitých superpozicích vesměs z 18. století (sonda 6). V tom případě byly objekty ovzorkovány a geodeticky zaměřeny, aby je následně bez vápnění překryl nově budovaný povrch náměstí. Od původních plánů na vápnění bylo z důvodu ochrany intaktních archeologických situací (přesněji řečeno z důvodu vysokých nákladů na případný záchranný archeologický výzkum takto ohrožených situací) upuštěnoa byl zvolen jiný technologický postup − položení georohoží a geotextilií s následným překrytím stavebními vrstvami.

V případě ohrožení obnažených situací (výkopy kanalizace, snižování nivelety pod úroveň těchto situací) byly tyto situace zkoumány standardním způsobem, a to až na výjimky pouze na úroveň (s určitou rezervou) předpokládaného zničení, v případě výkopu pro kanalizace až na podloží. Objekty s datací do 18. století a starší byly zkoumány ručně, navážkové vrstvy 19.−20. století byly odstraňovány pomocí mechanizace, popř. pouze vzorkovány pro ověření datace.

Skrývka probíhala po jednotlivých částech dle požadavků stavební firmy a takto skryté úseky byly postupně označovány jako sondy a průběžně číslovány. Ještě před zahájením revitalizace byly v březnu 2010 vyhloubeny tři sondy o rozměrech 1 x 1 m (sondy 1−3) mající za úkol poskytnout základní představu o situaci pod povrchem. Sondy (až na sondu 1, která v prostoru autobusového nádraží zasáhla sterilní podloží kryté hrubým štěrkem položeným v souvislosti s výstavbou autobusového nádraží) prokáza-ly přítomnost archeologických situací pod vrstvou stavební suti, pod níž byl výzkum v těchto sondách zastaven. Sondy 4−15 pak již představují dílčí plochy skrývané za úče-lem výměny povrchu, popř. pokládky inženýrských sítí.

Naprostá většina objektů zjištěných v průběhu celého výzkumu náležela do 18. století, popř. byla i mladší – v některých objektech datovaných z počátku do uvedeného věku se někdy při vzorkování či výzkumu vyskytly subrecentní artefakty (plechovka, hliníková spojka linolea, zlomky eternitu). V těchto případech došlo k terénním úpravám v době relativně nedávné, při přemístění objemů staršího materiálu (např. demolice starých budov), nelze proto vyloučit, že některé další situace datované do 18. století jsou ve skutečnosti rovněž mladší. Většinu objektů není možné nijak interpretovat, výjimku tvoří jámy stavebního charakteru se zbytky vápna a cihlovinou (především sonda 4 podél západní strany náměstí; obr. 3). Obj. 27/2010 v sondě 6 představuje složitější superpozici více situací. Stavební práce ohrožovaly pouze svrchní části objektu, na něž se proto výzkum zaměřil. Podařilo se identifikovat torzo kruhové vyzdívky interpretované jako pozůsta-tek studny, jejíž dobu vzniku nedokážeme určit, zaniká ale až v průběhu pokročilého novověku. Ve všech objektech, novověké objekty z 18. století nevyjímaje, se vyskytovalo velké množství železářské strusky.

Do pokročilého novověku je rovněž možné datovat relikty zdí zjištěné a geodeticky zaměřené v sondě 13.

Některé objekty bylo možné datovat do závěru 15.−16. století, přičemž v těchto situacích jsme se nezřídka setkávali s kachli, druhotně přítomnými i v mladších situacích. U objektů z tohoto období byl vesměs ohrožen jejich povrch, za účelem poznání jsme z jedné poloviny prozkoumali obj. 29/2010 obsahující nečetnou keramiku, kosti a cihlovi-nu a obj. 30/2010 představující superpozici situací ze závěru 15.−16. století a 18. stole-tí. Starší část obj. 30/2010 poskytla hodnotný soubor komorových kachlů. Uvedenému období lze přisoudit obj. 86/2010, případně ještě 87/2010, 88/2010, 1/2011. V daném období byla uložena i zkoumaná část výplně obj. 17/2011 představujícího ve skutečnosti


složitější situaci vzniklou v různých časových obdobích. Tato situace se nacházela z větší části mimo zásah stavby, takže byla prozkoumána pouze část označená jako 17A/2011 bezprostředně ohrožená skrývkou. Objekty ze závěru 15.−16. století představovaly exploatační jámy určené k těžbě hlíny a následně zaplněné stavební sutí požárového původu. V sondě 11, severně od sochy sv. Jana Nepomuckého, se při skrývce objevi-la kumulace kachlů (Obr. 5) bezprostředně ohrožená zemními pracemi, a byla proto prozkoumána (označeno jako obj. 82/2010). Kumulace kachlů byla součástí složitější situace; pokud rozsah výzkumu v této části dovolil posoudit, objekt 82/2010 byl při tom narušován okolními objekty. Naprosto analogické kachle se vyskytly v obj. 28 a 30/2010 v sondě 6 (Obr. 6). Keramika tohoto období se vyznačuje masovým výskytem kvalitně zpracovaného šedého redukčního zboží, méně pak střepem s červeným oxidačním výpalem. Okraje jsou vně ovalené, vně zesílené či přehnuté, popř. vodorovně oboustranně zesílené, hojně se vyskytuje okruží. Často se objeví pásy kolkované výzdoby na pod-hrdlí, poněkud připomínající písmo (Obr. 7). V souboru nechybí keramika s vnitřní hně-douglazurou.

S vrcholně středověkými situacemi jsme se na jevíčském náměstí dlouho setkávali pouze výjimečně, částečně nepochybně z důvodů, že zůstaly skryty mimo dosah stavby pod recentními až subrecentními situacemi. Poněkud překvapivě nebyla situace o mnoholepší ani v sondách sledujících trasy budoucí kanalizace, v nichž byly objekty vzhledem k hloubce plánovaných výkopů zkoumány až na podloží.

Do vrcholného středověku pravděpodobně náleží objekty 70−71, 75, 77, část 78, 79, 81/2010 v sondě 11. Vzhledem k malému počtu keramiky získané na povrchu není vrchol-ně středověké stáří uvedených objektů zcela jisté, teoreticky se může jednat i o starší intruzi, hojně se v mladších objektech vyskytující.

Jedinými vrcholně středověkými objekty dlouho byly objekty 15 a 17/2010 zjištěné v sondě 4 (Obr. 3).

Objekt 15/2010 mohl být zkoumán pouze omezeně (Obr. 8). Část objektu zničil výkoppůvodní kanalizace z počátku 20. století, část zůstala výzkumu nepřístupná pod plyno-vou přípojkou, navíc s provizorním náspem navršeným za účelem dopravní obslužnosti městské parcely s domem při západní straně náměstí. Měřitelné rozměry objektu na povrchu dosahovaly 1,6 x 1,2 m a hloubka 2,1 m. Zvrstvená výplň byla v celém objemu promísena uhlíky (včetně uhlíkatých mezivrstev) a železnou struskou. Hmotnost strus-ky získané výzkumem uvedené části objektu byla zvážena a pohybovala se okolo 70 kg. Ve výplni se vedle kamenů, keramiky, mazanice a zvířecích kostí objevily ještě ojedině-lé předměty ze železa. Objekt kruhového tvaru, při dně se vakovitě rozšiřující (neznáme ovšem celý půdorys), nevylučuje interpretaci jako silo. Jeli interpretace správná (což vhledem k omezenému rozsahu výkopu nelze zaručit), je takovéto situování sila v měst-ské situaci v komunikační ploše náměstí před linií domovní fronty dosti neobvyklé.

Popis vrstev obj. 15/2010:1 − šedá hlinitojílovitá střídající se s mezivrstvami uhlíků (vrstva 2)2 – černá hlinitojílovitá bohatě promísená uhlíky3 – okrovošedá hlinitojílovitá s pecičkami mazanice, kameny, uhlíky a uhlíkatými

mezivrstvičkami4 – šedá hlinitojílovitá, silně uhlíkatá na rozhraní s vrstvou 5 s velkou koncentrací

keramiky včetně zlomku loštického poháru


Obr. 5: Jevíčko, okr. Svitavy. Kachel z obj. 82/2010.Abb. 5: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Kachel aus Obj. 82/2010.

Obr. 6: Jevíčko, okr. Svitavy. Kachel z obj. 30/2010.Abb. 6: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Kachel aus Obj. 30/2010.


Obr. 7: Jevíčko, okr. Svitavy. Střep s pásem kolkované výzdoby na podhrdlí. Obj. 30/2010, vrstva 1.Abb. 7: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Scherbe mit einem Band der Stempelverzierung auf der Schulter. Obj. 30/2010, Schicht 1.

5 – hnědošedá hlinitojílovitá, při bázi s nápadnou koncentrací keramiky6 – hnědošedá jílovitá s mezivrstvami uhlíků a čistého jílu

Objekt 17/2010 přestavovala oválná jáma o dochovaných rozměrech (v západní části narušena výkopem kanalizace) 1,86 x 1,36 x 0,92 m, která obsahovala v celém svém objemu strusku a výraznou koncentraci uhlíků. V severovýchodní stěně objektu se rýso-val recentní zásah s tmavou výplní.

Popis vrstev obj. 17/2010:1 – šedá hlinitojílovitá s mazanicovými mezivrsvičkami2 – šedá hlinitojílovitá bez mazanicových mezivrstviček3 – mazanicová vrstva částečně oddělující vrstvu 1 a 2

V souboru z objektů 15 a 17/2010 se opět objeví šedá kvalitní redukční keramika, chybí ovšem kolkované pásy na podhrdlí, místo toho se vyskytlo kolkování v podobě ležatého V pásu na okrajové plošce (Obr. 11:5). Tato keramika je však oproti souboru z přelomu vrcholného středověku a novověku v menšině, celkově soubor působí archaič-tějším dojmem. Na hrncích se vyskytnou ovalené a přehnuté okraje a okruží včetně


promačkávání okraje (Obr. 12:13). V rámci keramiky s vnitřní glazurou se podařilo iden-tifikovat trojnožky (Obr. 13:2, 6−9), rekonstruovatelná je mísa s vodorovně vyhnutým okrajem. Nechyběla ani podstatná část loštického poháru s charakteristickým puchýřko-vitým povrchem, získaná z vrstvy 4 (Obr. 12:5). Jedním dnem nádobky máme zastoupenu keramiku z bílé, jemně plavené hlíny (Obr. 12:6). Soubor lze klást do doby pokročilej-šího 15. století, a asi příliš nepochybíme, budemeli uvažovat o časovém úseku přibliž-ně okolo poloviny uvedeného věku, případně o jeho druhé polovině.

Hojně jsme se s vrcholně středověkou keramikou setkávali jako s intruzí v mladších objektech (např. obj. 24/2010, obr. 15:6; obj. 23/2010, obr. 15:3−5, 7−11) včetně zlom-ků loštických pohárů (obj. 23/2010, obr. 15:5, 11).

Další vrcholně středověké situace přinesla až sonda 13 zkoumaná v lednu–březnu 2011, situovaná do prostoru mezi sochu sv. Jana Nepomuckého a silnici Boskovice – Moravská Třebová (Obr. 4). Do vrcholného středověku se hlásí objekty 3, 4, 5, 22, 23/2011 představující obtížně interpretovatelné jámy; tzv. obj. 21/2011 byl součástí složité situace zkoumané opět jenom částečně, obj. 3/2011 a 9/2011 byly navíc prozkoumány pouzeve svrchních částech (Obr. 14, Obr. 16). Další objekty mohly být pouze ovzorkovány a geode ticky zaměřeny v ploše (především 6−8, 10−14/2011, Obr. 15:1−2). Torzo hrnce z povr-chu objektu 11/2011 (Obr. 15:2) představuje charakteristické zboží severomoravského výrobního okruhu (Goš 1980) s datací do 15. století (Nekuda 1980, 413:41). Pozornost si zaslouží i fragmenty loštických pohárů (nikoliv pouze jejich napodobeniny) s věncem uch z obj. 23/2010 (Obr. 15:5, 11) z velmi pokročilého vrcholného středověku, či počát-ku novověku. Pouze obj. 16/2011 můžeme s jistotou interpretovat jako pec neznámého

Obr. 8: Jevíčko, okr. Svitavy. Kresebná dokumentace obj. 15/2010 a 17/2010.Abb. 8: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Zeichnerische Dokumentation, Objekte 15/2010 und 17/2010.


Obr. 9: Jevíčko, okr. Svitavy. Keramika z obj. 17/2010.Abb. 9: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Keramik aus Obj. 17/2010.









účelu (Obr. 17), z níž se ale bohužel nepodařilo získat movité nálezy, a datování do vrchol-ného středověku je tudíž podmíněné, i když vzhledem k dané situaci velmi pravděpodobné.Ostatní objekty byly novověkého stáří či představovaly průnik vrcholně středověkých a novověkých situací, popř. je nebylo možné datovat.

4. Výzkum obj. 2/2011

Nejzajímavější situaci zjištěnou při výzkumu představuje objekt označený jako 2/2011 nacházející se v sondě 13 (zkoumaný 10.−11. a 15.−16. 2. 2011, Obr. 18−19). Ve svrch-ních částech objektu byla zjištěna grafitová keramika považovaná původně za zboží ze 13. století (Obr. 20:2). Vzhledem k tomuto faktu a skutečnosti, že značná část svrchního


objemu objektu byla přímo ohrožena skrývkou, bylo rozhodnuto o průzkumu situace pokud možno v celém objemu.

Objekt se na povrchu jevil jako běžná podlouhlá jáma. Exkavace objektu začala výzkumem jižní poloviny, přičemž východní část byla recentně narušena (kamenitá výplň s masivním železným šroubem strojové výroby, vrcholně středověkou a novověkou kerami-kou). V průběhu vybírání výplně se objevila kumulace kamenů, pod ní se ve východní čás-tinacházely dvě celé nádoby. Na této úrovni byla situace poprvé kresebně a fotograficky dokumentována. Po dalším snížení se objekt rozdělil na dvě části – východní pravoúhlá jáma (část A) oddělená přepážkou z rostlého podloží od oválné jámy v části západní

Obr. 14: Jevíčko, okr. Svitavy. Kresebná dokumentace objektů 3/2011, 4/2011, 5/2011, 9/2011, 22/2011, 23/2011.Abb. 14: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Zeichnerische Dokumentation der Objekte 3/2011, 4/2011, 5/2011, 9/2011, 22/2011, 23/2011.


Obr. 15: Jevíčko, okr. Svitavy. 1) −2) keramika z povrchu objektu 11/2011; 6) keramika z obj. 24/2010; 3) −5), 7) −11) keramika z obj. 23/2010.Abb. 15: Jevíčko, Bezirk Svitavy. 1) 2) Keramik aus der Oberfläche des Objektes 11/2011; 6) Keramik aus Obj. 24/2010; 3) – 5), 7) – 11) Keramik aus Obj. 23/2010.


Obr. 16: Jevíčko, okr. Svitavy. 1) −5) keramika z obj. 23/2011; 6) − 14) keramika z obj. 3/2011.Abb. 16: Jevíčko, Bezirk Svitavy. 1) – 5) Keramik aus Obj. 23/2011; 6) – 14) Keramik aus Obj. 3/2011.

(část B). V hloubce cca 2 m od úrovně skrývky se v západní oválné části B objevil spodek grafitové zásobnice a celý džbánek (Obr. 22:6). Na této úrovni byla provedena další dokumentace a po vyzvednutí zjištěných nálezů a vytvoření pracovního dna sondáž pedologickou tyčí prokázala pokračovaní archeologických situací ještě minimálně 1 m hlouběji. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o ukončení výzkumu této části kvůli technické obtížnosti exkavace spojené s pracovní bezpečností, navíc již v prostoru nacházejícím se zcela mimo ničivý zásah stavby. Vrt pedologickou tyčí ve východní části, v té době již interpretované jako jímka, naopak prokázal cca 10 cm mocný zbytek archeologické vrstvy nasedající na sterilní podloží, proto byla exkavace této části dokončena na úroveň rostlého přirozeného terénu. Po vybrání jižní části následovala exkavace části severní.

Většinu objektu v jeho horní části nad částmi A a B vyplňovala vrstva 1 silně promí-sená mazanicí a uhlíky, obsahující množství movitých nálezů (Obr. 20−21). Ve východ-ní části se pak vedle vrstev 7 a 9 nacházely vrstvy 10 a 11. Tyto nasedaly na vrstvy 12 a 13,představující vlastní výplň objektu (Obr. 23−26). Na povrchu vrstvy 12 se nacházela kumulace nádob (Obr. 27–29). V západní části pak vrstvy 2 a 3 (s blokem podloží) nase-daly na vrstvy 4, 5, 6, tvořící vlastní výplň oválného objektu (část B).

Rozměry objektu 2/2011 na úrovni skrývky činily 3,26 x 2,14 m. Část A tvořil objekt mírně trapézovitého půdorysu s lehce kónickými stěnami o rozměrech 1,32 x 1,4 m a hloubce 2,06 m od úrovně skrývky; část B tvořila oválná jáma o rozměrech 2,2 x 1,66 a max. dosažené hloubce 2 m (při minimální prokázané hloubce 3 m).


Obr. 17: Jevíčko, okr. Svitavy. Pec – obj. 16/2011.Abb. 17: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Ofen – Obj. 16/2011.

Popis vrstev (Obr. 18):1 – šedooranžová (probarvená mazanicí) hlinitojílovitá promísená keramikou, maza-

nicí, uhlíky, struskou, kostmi (Obr. 20−21)2 – šedá jílovitá se struskou, Fe, keramikou a uhlíky3 – blok žlutavého hlinitojílovitého podloží4 – blok podloží s šedou mezivrstvičkou a kameny, na povrchu vrstvy registrován

ojedinělý střep5 – šedá jílovitá s keramikou, rozpadlým bronzem, kostmi (Obr. 22:1−5)


6 – okrovošedá hlinitojílovitá s keramikou (Obr. 22:6) 7 – šedá (díky vysráženému Fe až narezlá) hlinitojílovitá s kameny, struskou8 – bloky čistého podloží9 – podloží promísené šedou hlinitojílovitou vrstvou10 – kumulace kemanů a Fe strusky11 – světle zelenavý čistý jíl12 – šedookrová až nazelenalá jílovitá s tmavými mezivrstvičkami s keramikou, kost-

mi, kameny, bronzem, Fe, ojedinělou struskou (Obr. 23−24)13 – hnědošedá hlinitojílovitá s keramikou, kostmi, Fe (Obr. 25−26)

Popsané archeologické situace přinesly množství keramiky umožňující nahlédnout do vývoje hrnčířské produkce v tomto doposud stále velmi nedostatečně poznaném regionu.

Nejvýznamnější soubor přinesla východní část objektu 2/2011 interpretovaná jako jímka; ta byla vytvořena prostým zahloubením do země beze stop konstrukce. Vrstvy tuto situaci kryjící (především vrstva 1) mají pro poznání vývoje keramiky omezený význam.Vzhledemkrozsahuvýzkumulimitovanémstavebnímzásahemnevímenico prostředí jejího vzniku (což v zásadě platí i pro všechny ostatní vrcholně středově-ké situace z výzkumu), část nálezů se zde možná nachází v terciérním uložení, navíc s rozpoznaným recentním zásahem. Pouze u keramické trojnožky (Obr. 20:1), nalezené při bázi vrstvy 1, nemůžeme vyloučit určitou souvislost s kumulací nádob na povrchu vrstvy12.

Jímky představují důležitý zdroj informací o vývoji keramické produkce, protože poskytují materiál ve svém sekundárním uložení, tedy v pozici, v jaké byl ve své době záměrně zahozen bez pozdějších opakovaných přesunů, byť situaci komplikuje (nedo-konalé) vybírání výplní jímek a jejich vyvážení mimo město (Klápště 2002, 9).

V našem případě obsah jímky sestával ze dvou vrstev, spodní vrstvy 13, nasedající přímo na dno, a vrstvy 12, zaplňující svrchní objem jímky. Důležitým objevem je kolekce celých nádob nebo jejich podstatných částí ležících na povrchu vrstvy 12 (Obr. 27−29), které uzavřely vývoj jímky. Nádoby byly jako kuchyňský odpad na místo objevu odhozeny v relativně krátkém časovém úseku, a představují proto cenný soubor. Otázkou zůstává osud jímky po svém zániku a její vztah k sousednímu objektu v západní části obj. 2/2011 interpretovaném jako studna. Jílovitou vrstvu č. 11 můžeme snad považovat zaizolaci definitivně uzavírající dobu používání jímky, zřetelný zásah vrstvy 11 do části B snad lze chápat jako doklad toho, že i ona již dospěla ke svému zániku. Každopádně poslední zbytky obou objektů, v terénu patrné jako deprese, byly společně zahlazeny uložením vrstvy 1, představující patrně (vzhledem k fragmentům nádoby z těsta s výraz-nou příměsí grafitu, Obr. 20:2, a archaicky působícímu hrnci datovatelného do pokročilé-ho 13. století či spíše staršího úseku 14. století, Obr. 21:7) odpad v terciérní poloze, tedy odpad dále vícekrát přemísťovaný. Velikost zlomků nesoucí archaické rysy (tj. prakticky po slepení v úplnosti dochovaný hrnec a celá svrchní část dalšího) naznačují spíše ome-zené terciérní přesuny zřejmě nepříliš daleko od svého sekundárního uložení, protože při významnějších zásazích bychom byli svědky další fragmentarizace spojené s úbytkem části zlomků.


Obr. 18: Jevíčko, okr. Svitavy. Kresebná dokumentace obj. 2/2011.Abb. 18: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Zeichnerische Dokumentation des Obj. 2/2011.


Obr. 19: Jevíčko, okr. Svitavy. Foto obj. 2/2011 po dokončení exkavace.Abb. 19: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Foto des Obj. 2/2011 nach Beendigung der Ausgrabung.


Obr. 20: Jevíčko, okr. Svitavy. Keramika z obj. 2/2011 – svrchní vrstvy 1.Abb. 20: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Keramik aus Obj. 2/2011 – obere Schichten 1.


Obr. 21: Jevíčko, okr. Svitavy. Keramika z obj. 2/2011 – svrchní vrstvy 1.Abb. 21: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Keramik aus Obj. 2/2011 – obere Schichten 1.


Obr. 22: Jevíčko, okr. Svitavy. Keramika z obj. 2/2011. 1) −5) vrstva 5; 6) vrstva 6.Abb. 22: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Keramik aus Obj. 2/2011. 1) – 5) Schicht 5; 6) Schicht 6.


Obr. 23: Jevíčko, okr. Svitavy. Keramika z obj. 2/2011, vrstva 12.Abb. 23: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Keramik aus Obj. 2/2011, Schicht 12.








Popis nádob z povrchu vrstvy 12 (Ø průměr, max. – maximální):– nádoba s chybějící svrchní částí, hnědavě šedý střep, max. výška 188 mm, Ø pod

stavy 99 mm (dno s podsýpkou) (Obr. 28:1)– bezuchý hrnec vejčitého tvaru s nízko položenou výdutí, tmavě šedý střep, tělo

opatřeno rytou šroubovicí, okraj formován do podoby okruží, výška 150 mm, Ø podstavy 68 mm (dno s podsýpkou), Ø ústí 100 mm (Obr. 28:2)

– neúplně dochovaný bezuchý hrnec vejčitého tvaru s nízko položenou výdutí s tmavošedým střepem, nezdobený, okraj formován do okruží, výška 132 mm, Ø postavy 79 mm (dno s podsýpkou se středovým otiskem čepu), Ø ústí 104 mm (Obr. 28:3)

– hrnec vejčitého tvaru s nízko položenou výdutí s páskovým prožlabeným uchem, část okraje odlomena, hnědavě bílý až černý, okraj svislý, zevnitř prožlabený, tělo opatřeno vývalkovou šroubovicí, výška 133 mm, Ø podstavy 77 mm (dno s podsýpkou), Ø ústí 106 mm (Obr. 29:1)

– bezuchý hrnec soudkovitého tvaru, tmavě šedý střep, tělo opatřeno slabě zřetelnou rytou šroubovicí, okraj formován do okruží, výška 134 mm, Ø podstavy 79 mm (dno s podsýpkou), Ø ústí 100 mm (Obr. 29:2)

– hrnec soudkovitého tvaru s jedním páskovým uchem, na protilehlé straně místo ucha s výčnělkem, střep tmavě šedý, při spodku nádoby bělavě šedý, tělo opatřeno

Obr. 27: Jevíčko, okr. Svitavy. Kumulace nádob na povrchu vrstvy 12 v severní části objektu 2/2011.Abb. 27: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Anhäufung von Gefäßen auf der Oberfläche der Schicht 12 im nördlichen Teil des Objektes 2/2011.


rytou šroubovicí, okraj formován do okruží, výška 145 mm, Ø podstavy 81 mm (dno s podsýpkou), Ø ústí 113 mm (Obr. 29:3)

– bezuchý hrnec soudkovitého tvaru s druhotně proraženým otvorem ve stěně, střep šedočerný, tělo opatřeno rytou šroubovicí, okraj vně zesílený, mírně nálevkovitě seříznutý, výška 119 mm, Ø podstavy 56 mm (dno odřezáváno strunou), Ø ústí 97 mm (Obr. 29:4)

Celý soubor sestává z hrnců, ať již bezuchých, či s uchem. Pouze jediná nádoba může (s ohledem na nedochovanou svrchní část) reprezentovat džbány.

Méně jistoty ohledně chronologické jednoty teoreticky může poskytovat obsah stra-tigraficky starších uloženin 12 a 13, u nichž musíme apriori předpokládat delší dobu vzniku, jak vedle stupně fragmentarizace části souboru dokládá zlomek okraje grafitové nádoby zdobený rádélkem, mající původ již někdy ve 13. stol. (Obr. 26:1). Přesto, pomine-meli intruzi ze 13. století, působí soubor poměrně homogenním dojmem. Vrstva 12 obsa-huje zlomky zvonovitých pokliček (Obr. 23:3; 24:7), kahany (Obr. 23:5; 24:5), džbánek s červeným malováním (Obr. 24:4). Vrstva 13 obsahovala rovněž zlomek okraje zvono-vitých pokliček (Obr. 26:5−7), džbánek (Obr. 26:9) a velmi důležitým tvarem je pak pohár se třemi výlevkami (Obr. 25:1). V profilaci okrajů nezaznamenáváme významnější rozdí-ly (okruží, přehnuté okraje), což platí i pro keramickou hmotu. V obou vrstvách dominuje světlá hrnčina, nezřídka s červeným malováním (Obr. 23:2, 4, 8; 24:4, snad i Obr. 25:2), a nerovnoměrně zbarvená šedá keramika různých odstínů. V obou vrstvách se ani v jedi-ném případě nevyskytlo glazované zboží.

Z hlediska keramické produkce patří Jevíčko k severomoravskému výrobnímu okruhu (pro dané období např. Goš 1980) s delším přežíváním hradištní tradice (Procházka –Peška 2007, 172; Bolina – Němcová – Šlézar 2008, 59), ovšem geograficky se nachází v blízkosti jihomoravského výrobního okruhu zasahujícího jižně od Boskovic (Procház-ka – Peška 2007, 172). Stav poznání vývoje keramiky ve vrcholném středověku je v danémregionu krajně neuspokojivý, v podstatě až na výjimky (Procházka 1995) chybí moderní výzkumy s publikačními výstupy, což poznání činí závislým na starých nálezech v muzejních sbírkách s nedostatečnými nálezovými okolnostmi, popř. na novějších nálezech sběrového původu. Základní vývojové schéma pro Moravskotřebovsko (s platností i pro Jevíčko) vytvořila Jana Němcová (Bolina – Němcová – Šlézar 2008, 54−59). Keramic-ká náplň povrchu a výplně jímky z obj. 2/2011 odpovídá 3. fázi, datované mezi roky 1350−1450 (1500). Uvedené datování potvrzuje výskyt hrncovitého pohárku se třemi výlevkami, který byl součástí vrstvy 13 z jímky v obj. 2/2011 (Obr. 25:1), zcela nově se vyskytujícím (nepříliš často) od 2. poloviny 14. století (Procházka 1996, 327). Srovnání s publikovanými soubory z Boskovic (Procházka 1995), respektive tvary okruží či slabý výskyt přehnutých okrajů (Obr. 24:2), dovoluje uvažovat o druhé polovině 14., popř. přelomu 14. a 15. století, tedy o starším úseku 3. fáze podle J. Němcové.


Obr. 28: Jevíčko, okr. Svitavy. Nádoby z povrchu vrstvy 12, objekt 2/2011.Abb. 28: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Gefäße aus der Oberfläche der Schicht 12, Objekt 2/2011.


Obr. 29: Jevíčko, okr. Svitavy. Nádoby z povrchu vrstvy 12, objekt 2/2011.Abb. 29: Jevíčko, Bezirk Svitavy. Gefäße aus der Oberfläche der Schicht 12, Objekt 2/2011.


Zhodnocení výsledků výzkumu:

Výsledky výzkumu lze shrnout do následujících bodů:1) Pod povrchem Palackého náměstí se podle očekávání nacházejí četné archeologické

situace důležité pro poznání minulosti města. Záchranný archeologický výzkum provedený při revitalizaci se těchto situací dotknul pouze v omezené míře, naprostá většina situací zůstává zakonzervována pod nově položeným povrchem.

2) Zjištěny byly četné situace ze staršího novověku (16.−18. století), podle nichž byl prostor náměstí využíván při stavebních aktivitách (stavební jámy, 18. století) a jako zdroj surovin pravděpodobně ve spojení s požárovými událostmi, kdy do vzniklých těžebních jam byla navezena suť z požárových destrukcí. V případě situace označené jako obj. 27/2010, vrstva 2a se s největší pravděpodobností podařilo zachytit svrch-ní úroveň studny, s ohledem na cihlovou obvodovou vyzdívku alespoň v zánikovém horizontu novověkého stáří. Z některých objektů (2/2011 – vrstva 1, 21/2011) pochá-zejí nečetné doklady zpracování kosti pravděpodobně již z vrcholného středověku.

3) Vzhledem k charakteru prací se spíše ojediněle podařilo zachytit vrcholně středověké situace datované do 14.−15. stol. Východní část objektu 2/2011 interpretujeme jako jímku. Nedokopanou západní část téhož objektu můžeme vzhledem k jeho tvaru a hloubce interpretovat pravděpodobně jako studnu. Obj. 15/2010 a 9/2011 budí dojemobilného sila, ani jeden z těchto objektů však nebyl zkoumán v dostatečném rozsahu. Objekt 16/2011 představuje bázi pece do vrcholného středověku datovanou pouze celkovou situací, protože objekt movité nálezy neposkytl. Situace zjištěná v sondě 13 (četné situace vrcholně středověkého stáří) dokládají další nespecifikované vrcholně středověké aktivity v prostoru náměstí.

4) Získané movité nálezy představují první nálezy s doloženým archeologickým kon-textem z prostoru stávajícího města. Za výslovnou zmínku stojí především nálezy vrcholně středověké keramiky (včetně loštických pohárů), především pak celé tva-ry z obj. 2/2011, a velmi zajímavý soubor kachlů.

5) Nepodařilo se zachytit intaktní situaci datovanou do 13. století a tím přispět k poznání nejstarších dějin města, především v době před povýšením na královské město. Už jenom s ohledem na intruzivní přítomnost keramiky 13. století v mladších situacích musíme s těmito situacemi počítat pod mladšími vrstvami, budou ale s ohledem na míru a způsob využívání náměstí v novověku dochované jenom torzovitě.

6) Žádným způsobem nebyla prokázána přítomnost pravěkých situací.7) Vzhledem k množství strusky, která byla zjištěna prakticky v celé zkoumané ploše

(s výjimkou jižní části, kde skrývka intaktní archeologické situace nezasáhla), dosáhla v souhrnu pro plochu náměstí hmotnosti tun (jenom z části obj. 15/2010 70 kg!) a byla zjištěna v objektech nejrůznějšího stáří, musíme ve městě či jeho blízkém okolí počítat s železnou metalurgií v delším časovém období.

8) V prostoru náměstí jsme vedle studní (s interpretací podmíněnou rozsahem výzku-mu) a sila (obj. 15/2010 v severozápadním sektoru náměstí, snad i 9/2011 v centrální části náměstí, v obou případech rovněž s interpretací podmíněnou rozsahem výzku-mu) u východní části objektu 2/2011 zjistili objekt interpretovaný jako jímka. To ukazuje na složitý vývoj jevíčského náměstí v pokročilém 14.−15. století a vyloučit nelze ani zástavbu centrální části plochy. Odpověď, o jaké aktivity šlo, mohl výzkum


z let 2010−2011 konkretizovat − vzhledem ke svým limitům − pouze omezeně (stavební aktivity, exploatace v novověku). Mnohem více světla do celé záležitosti nepochybně vnese až budoucí potenciální výzkum, který zasáhne hlouběji uložené situace.

Prameny CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V, 1294−1306 (Boczek, A. − Chytil, J. edd.). Brunae 1850.

Použitá literaturaBolina, P. – Němcová, J. – Šlézar, P. 2008: K počátkům hradů na Moravskotřebovsku –

Zum Beginn der Burg in der Region Moravská Třebová (Mährisch Trübau). Castellologica bohemica 11, 53−88.

Demek, J. – Mackovčin, P. (edd.) 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.Goš, V. 1980: Keramika doby husitské na severní Moravě. Archaeologia historica 5,

369−374.Klápště, J. 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archaelogy

of a medieval House (No. 226) in Most. Praha – Most.Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. H−Kole. Praha.Mackerle, J. 2008: Letopis města Jevíčka. Jevíčko.Nekuda, R. 1980: Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska.

Archaeologia historica 5, 389−450.Poche, E. a kol. 1977: Umělecké památky Čech A/J. Praha.Procházka, R. 1995: Keramik des 14.−14./15. Jahrhunderts aus Brno und Boskovice.

Ein Beitrag zur Regionalisierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren. In: Zur Regionalität der Keramik des Mittelalters und der Neuzeit. In: W. Endres (ed.): Beiträgedes 26. Internationalen HafnereiSymposiums, Soest 5. 10. − 9. 10. 1993, 113−124.

Procházka, R. 1996: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. – poč. 15. stol.,Pravěk NŘ 4/1994, 323−339.

Procházka, R. – Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.−13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.−13./14. Jahrhundert. Přehled výzkumů, 143−299.

Válek, B. 1964: Půdy východních Čech. Havlíčkův Brod.

Die Untersuchung einer mittelalterlichen Senkgrube auf dem Palacký-Platz in Jevíčko

In den Jahren 2010/2011 wurden in Jevíčko (Bezirk Svitavy, Pardubitzer Region) archäologische Rettungsgrabungen durchgeführt, die durch die Rekonstruktion des PalackýPlatzes einschließlich Versorgungsleitungen ausgelöst wurden. Der Stadtplatz ist ein zentrales Element der Stadt, das zur Zeit seiner Gründung, d.h. um die Mitte des 13. Jahr


hunderts geplant und entstanden ist. Die Untersuchung bestätigte das vermutliche Vor-kommen archäologischer Situationen aus der Neuzeit und aus dem Hochmittelalter. Wegen des Charakters des Bauprojekts (Neugestaltung der Marktoberfläche) bezogen sich die Untersuchungen nur auf die Oberflächenbereiche des Stadtplatzes. Nur stellenweise konn-te auch der Untergrund dank der Renovierung der Kanalisation untersucht werden.

Falls notwendig wurden die Aufschüttungen aus dem 18.–19. Jahrhundert mecha-nisch abgetragen. Sie bedeckten zahlreiche Situationen, die meistens aus dem 18. Jahr-hundert stammten. Neben verschiedenen Gruben, die keine Datierung ermöglichten, war es auch möglich, die mit der Bautätigkeiten verbundenen Gruben zu identifizieren (Anwe-senheit von Kalk). Die Objekte aus dem Ende des 15. und dem 16. Jahrhundert stellten mindestens teilweise Abbaugruben dar und waren mit Abfallmaterial gefüllt (unter anderem auch mit Ofenkacheln, deren Vorderseiten zur Heizung dienten). Wahrscheinlich hängtdas mit einem der Stadtbrände zusammen.

Es war auch möglich, einige Situationen aus dem Hochmittelalter zu untersuchen. Ihre Mehrheit blieb aber leider außerhalb des Rekonstruktionsbereiches des Marktes und damit des Geländeeingriffes. Sie konnten deshalb auch nicht archäologisch unter-sucht werden. Besonders erwähnenswert sind die Objekte 15/2010 (vielleicht ein Silo) und 17/2010, die durch Keramik ungefähr auf die Mitte des 15. Jahrhundert datiert werdenkönnen (einschließlich des Bruchstückes eines Loschitzer Bechers).

Die interessanteste Situation befand sich im Objekt 2/2011. Seinen Westteil, der bis auf 2 m Tiefe untersucht wurde, interpretieren wir als einen Brunnen. Sein Ostteil, der komplett untersucht wurde, diente als Senkgrube. Der keramische Fundkomplex um-fasst auch ganze Gefäße und datiert dieses Objekt auf das Ende des 14. Jahrhunderts, oder eventuell um die Wende des 14./15. Jahrhunderts. Die Lage der Senkgrube (falls richtig interpretiert) und die des Getreidesilos (Objekte 15/210, 9/2011) zeugen von einer komplizierten Entwicklung des Stadtplatzes von Jevíčko im 14./15. Jahrhundert. Diese Interpretation ist aber wegen des Umfanges der Untersuchungen beider Objekte stark einzugrenzen.

Die Untersuchungen identifizierten keine intakte archäologische Situationen, die man mit der Entstehung der Stadt in Verbindung bringen kann; die Keramik des 13. Jahrhunderts ist in jüngeren Objekten nur in Form einer Intrusion vertreten. Keine urgeschichtlichen oder frühmittelalterlichen Funde wurden gemacht. Das zahlreiche Vorkommen von Schlackepraktisch in allen Objekten und Situationen ohne Rücksicht auf ihre Datierung zeugt von der Verarbeitung von Eisen in der Vergangenheit der Stadt Jevíčko.

Documents

Vích, D. 2014: Výzkum středověké jímky na Palackého náměstí v Jevíčku, Archeologie východních Čech 5/2013, 112-147. The investigation of a medieval cesspit in Palacký