Jak uvedla Lenka Štíbrová: „Zachování kvalifikace, know-how a na-bytých znalostí stojí mnoho času, peněz a energie. Kdybychom to však neudělali a o toto bohatství

SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací, číslo 1/2016 strana 1/1

SOVAKROČNÍK 25 • ČÍSLO 1 • 2016

OBSAH:

Bohdan SoukupÚvodník .............................................................. 1

František BarákPřání do nového roku ........................................ 2

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. ........ 3

Stárnoucí zaměstnanci? Handicap nebo deviza ....................................... 3

Lubomíra MejstříkováAutomatizace analýz v laboratoři Útvaru kontroly jakosti Severočeských vodovodů a kanalizací, a. s. ............................................... 4

Michal DohányosKonference ANAEROBIE 2015 .......................... 7

Lenka FremrováNové normy pro analýzu vody ........................... 9

Armatury z tvárné litiny PAM ........................... 12

Jana Šenkapoulová Problematika financování obnovy infrastruktury u malých obcí ............................. 13

Miroslav KosČistírenský kal – obnovitelný zdroj pro výrobu paliva a hnojiva .............................. 16

20 let novodobé historie JMA .......................... 21

Pavel Novák, Antonín Zajíček, Petr Fučík, Tomáš Hejduk, Petr Kvapil, Romana Šuráňová,Irena Šupíková, Jiří FiedlerNové metody detekce pesticidních látek ve zdrojích pro pitnou vodu, jejich hodnocení a eliminace ........................... 22

Pavel RubešBudoucnost patří mazaným aneb právní aspekty chytrých vodovodů a vodoměrů ......... 27

Ludvík Koumar, Miroslav KosVzpomínka na Ing. Jiřího Ježka ..................... 29

JUDr. Ludmila Žaludová ................................... 29

Odešel Ing. Vladimír Pytl ................................. 30

Světový den vody 2016 – informaceo přípravě ......................................................... 30

Oldřich VlasákNovoroční vykročení ........................................ 31

Vybrané semináře… školení… kurzy… výstavy… ......................................................... 31

SOVAK ČRřádný člen EUREAU

Úpravna vody Bedřichovpo rekonstrukci. Severočeské vodovody a kanalizace, a. s.

Z OBSAHU:

Automatizace analýzv laboratoři Útvarukontroly jakostiSeveročeských vodovo-dů a kanalizací, a. s.

Stárnoucí zaměstnan-ci – handicap nebo deviza?

Konference ANAEROBIE2015

Nové normy pro analý-zu vody

Problematika financo-vání obnovy infrastruk-tury u malých obcí

Čistírenský kal – obno-vitelný zdroj pro výrobupaliva a hnojiva

Nové metody detekcepesticidních látek ve zdrojích pro pitnouvodu, jejich hodnocenía eliminace

ČASOPIS OBORU VODOVODŮ A KANALIZACÍ

Ročník 25 Leden 2016, číslo 1

Titulní strana: Úpravna vody Bedřichovpo rekonstrukci. Severočeské vodovo-dy a kanalizace, a. s.

dovolte mi, abych vás jako nový předsedaredakční rady časopisu Sovak pozdravil a po-přál vám v novém roce 2016 všechno nejlepší,hodně zdraví, štěstí a na poli pracovním hodněúspěchů.

Z pohledu vodařů byl uplynulý rok význačnýtím, že panovalo sucho, jaké naše země neza-žila celou řadu desetiletí. Většina českých a mo-ravských obcí musela zavést opatření, kterýmiregulovaly odběr vody z našich toků. Nízká hla-dina řek nám poskytla pohledy, jaké neznají aninejvětší pamětníci. Naše soustavy pro zásobo-vání pitnou vodou jsou ale z minulosti postave-né natolik moudře, že i přes nebývalý nedosta-tek srážek nebylo nutné omezovat nebopřerušovat dodávky pitné vody pro obyvatel-stvo, jako je tomu v některých zemích ve světě.Tento stav vyvolal zcela správnou reakci orgá-nů státní správy, která má za cíl tuto neuspoko-jivou situaci řešit prostřednictvím nově ustano-vených pracovních skupin. Naše sdružení jepřipraveno přispět k hledání východiska z tétosituace svým dílem.

Po dvou letech jsme měli opět možnost se-známit se s novinkami v našem oboru na již19. ročníku pravidelné vodohospodářské výsta-vy VODOVODY–KANALIZACE v pražskýchLetňanech. Zájem návštěvníků i vystavovatelůpředčil očekávání a opět překonal předchozíročník.

Profesionálové z našeho oboru měli příleži-tost rozšiřovat okruh svých znalostí na obvy-klých vzdělávacích seminářích, pořádaných na-ším sdružením na různá témata – počínajenovinkami z legislativního oboru, přes všeobec-ně vzdělávací akce až po specializované tech-nologické semináře. Největší akcí tohoto druhu

byla potom pravidelná podzimní konference„Provoz vodovodů a kanalizací“, jejíž 13. ročníkse konal v Čestlicích u Prahy.

Pro SOVAK ČR byl rok 2015 obdobím ně-kolika změn. Novým ředitelem sdružení se najaře stal Ing. Oldřich Vlasák, osobnost dobřeznámá mimo jiné z dob své činnosti v Evrop-ském parlamentu a ve Svazu měst a obcí ČR.Na podzim došlo ke střídání na pozici předsedyredakční rady časopisu Sovak. Změny zakončína samém začátku roku 2016 stěhování kance-láří SOVAK ČR do nových prostor.

V souvislosti se svým jmenováním do pozi-ce předsedy redakční rady časopisu Sovakbych v první řadě chtěl poděkovat představen-stvu SOVAK ČR za důvěru, která ve mne bylavložena. Rád bych všem čtenářům časopisupředstavil vizi, se kterou na místo předsedy re-dakční rady vstupuji. Předně bych chtěl dát vět-ší prostor odborným komisím SOVAK ČR, pra-videlně informovat o jejich činnosti, seznamovatvás se zajímavými výstupy z jejich setkání a pu-blikovat jejich odborná stanoviska k tématům,která vás zajímají.

Rovněž cítím, že je třeba diskutovat stáva-jící i připravovanou legislativu, která ovlivňujenáš obor, a to nejen českou, ale i evropskou,neboť Evropská unie v těchto dnech přebírá iniciativu na poli ochrany životního prostředí,zachování biodiverzity a snižování dopadů kli-matických změn, což bude mít značné násled-ky pro hospodaření s vodou. V souladu s vizínového ředitele SOVAK ČR bude nezbytné roz-šířit spolupráci sdružení se Svazem měst a obcíČeské republiky a úzce koordinovat stanoviskanašeho sdružení s potřebami obcí – odběratelinašich služeb. SOVAK ČR je již tradičně partne-rem měst a obcí, kterým poskytuje odborné zá-zemí a trvale přispívá k růstu profesionality vo-dárenských společností, které v těchto obcíchpůsobí. Rád bych proto více propojil časopis So-vak s webovými stránkami www.sovak.cz, kteréjsou vizitkou našeho sdružení vůči laické veřej-nosti. Za velmi důležitou považuji rovněž spolu-práci s Ministerstvem zemědělství a Minister-stvem životního prostředí.

I přes všechny tyto změny budu usilovato to, aby časopis Sovak zůstal tím, čím se sna-žil být vždy, to jest prakticky zaměřeným ča -sopisem, na jehož stránkách si profesionálovéz oboru vodního hospodářství vyměňují svéprofesní zkušenosti, diskutují o provozní prob-lematice a seznamují se s novinkami z našeho,stále významnějšího oboru, zkrátka aby zůstalzajímavým, podnětným a někdy možná i trochuprovokujícím čtením pro každého vodaře

Ing. Bohdan Soukup, Ph. D., MBA technický a provozní ředitel Veolia ČR a SR předseda redakční rady časopisu Sovak

Bohdan Soukup

Vážení čtenáři,

Sovak 0116_sovak 2014 13.01.16 16:27 Stránka 1

strana 2/2 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací, číslo 1/2016

Přání do nového roku

Vážení čtenáři časopisu SOVAK,

máme za sebou rok, kdy jsme po dlouhé doběpocítili sucho a významné snížení zdrojů povrcho-vé i podzemní vody.

Okamžitě se objevily návrhy na řešení suchaa zásobování obyvatel pitnou vodou.

Pro nás je zásadním řešením zadržení vodyv krajině, zadržení vody ve stávajících a nově vy-budovaných přehradních nádržích a jezerechv blízkosti vodovodních přivaděčů a její snadnýa rychlý přístup do vodovodních sítí.

Samozřejmě, musíme lépe hospodařit s vo-dou, omezit betonování a asfaltování, zvýšit vsakydešťových vod vhodnou retencí a zpravit osevníplány zemědělců.

Jsme největším profesním sdružením v oboruvodovodů a kanalizací. Pitnou vodu dodávámepro více než 9,5 milionů obyvatel naší země. Má-me značné zkušenosti a znalosti ve výrobě a do-

dávkách pitné vody, jejího odkanalizování, vyčiš-tění a návratu zpět do přírody.

Naše sdružení se jasně vyjádřilo k řešení otá-zek sucha ve vztahu k zásobování obyvatel pitnouvodou, předložilo návrhy a je připraveno k jejichrealizaci.

Jsem rád, že některá naše doporučení bylavzata do úvahy státními orgány.

Chci poděkovat všem našim členům, našimpartnerům, ministerstvům a institucím v oboruvodního hospodářství za spolupráci v minulém ro-ce.

Věřím, že naše dobrá práce a spolehlivý vý-kon povedou ke kvalitním vodárenským službámv letošním roce.

Ing. František Barákpředseda představenstva SOVAK ČR

Botanická 834/56, 602 00 Brno, tel.: 541 554 111, fax: 541 211 205, e-mail: [email protected], www.aquatis.cz

AQUATIS a. s.

INŽENÝRSKÁ A PROJEKTOVÁ ČINNOST VE VŠECH OBORECH VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Pobočka: Praha, Třebohostická 14, 100 31 Praha 10, tel.: +420 602 612 153Organizační složka: Trenčín, Jesenského 3175, 911 01 Trenčín, tel.: +421 326 522 600

• 3krát lepší kvalita vyčištěné vody, než u konvenčních ČOV• zmenšuje se objem nádrží o 65 % a pozemek pro ČOV o 50 %• provozní náklady jako u konvenční ČOV• zvýšení kapacity ČOV ve stávající stavbě o 100 až 200 %

• Dávkovací čerpadla chemikálií Milton Roy; výkon 0,9–15 000 l/hod.• Úpravny vody: změkčování, filtrace, reversní osmózy, desinfekce atd.• Přípravné stanice polyflokulantu a rozmíchávací chemické jednotky• Komplexy skladování a dávkování síranu železitého• Kompletní dávkovací stanice vč. MaR • Vertikální míchadla Helisem®

Přemyslovců 30, 709 00 Ostrava www.puritycontrol.cz, [email protected] tel.: 596 632 129

Purity Control spol. s.r.o.

Dodávky a servis zařízení pro úpravu pitné, technologické a odpadní vody



Stárnoucí zaměstnanci – handicap nebo deviza?

Personální ředitelka společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., (SčVK) Mgr. Lenka Štíbrová, MBA, převzala v závěru loňskéhoroku ve Španělském sále Pražského hradu Cenu Rady kvality ČR za aplikaci Age managementu v rámci skupiny Veolia. Tato cena je udělo-vána ve spolupráci s Českou společností pro jakost a jejím cílem je motivovat organizace, aby ve svém řízení trvale uplatňovaly principyAge managementu (řízení s ohledem na věk a věkovou strukturu pracovníků). Podstatný je přínos v oblasti lidské mezigenerační solidaritya jejich pozitivních dopadů na společnost, občanský život, podnikatelské prostředí a veřejnou správu v součinnosti s tezemi „Národníhoakčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí“.

Age Management je v SčVK součástí CSR (Corporate Social Re-sponsibility), která zaměřuje svou pozornost na přístup k zaměstnancůma podporu okolní komunity. Vytváří podmínky, které zohledňují věk za-městnanců. Je zájmem celé firmy, aby si udržela kvalifikaci, výkonnost,produktivitu a know-how.

Jak uvedla Lenka Štíbrová: „Zachování kvalifikace, know-how a na-bytých znalostí stojí mnoho času, peněz a energie. Kdybychom to všakneudělali a o toto bohatství přišli, ztratili bychom mnohem více. Nevěno-vat čas předávání znalostí při odchodu do důchodu, čas na zapracovánínových zaměstnanců, nevyužít stávajících kapacit starších zaměstnancůby znamenalo narušení kontinuity produktivity práce, propad výkonnostia s tím související ekonomické ztráty a v neposlední řadě ztrátu „kontak-tu“ se zákazníkem, který rovněž stárne. Tyto všechny aspekty společněs „cenovou válkou“ o kvalifikované zaměstnance představují rizika, kterámusíme dokázat identifikovat a řídit.“

Než společnost získala toto ocenění, předcházela tomu řada kon-

krétních opatření a tvrdá práce v oblasti personální politiky společnosti. V říjnu 2014 byl vytvořen projekt VESNA (Veolia Senior Academy) –

Jak čelit hrozbám z hlediska věkového složení zaměstnanců, který bylnásledně schválený vedením společnosti. Projekt byl prezentován vede-ní Veolia, Svazu průmyslu a dopravy – Forum industriale, Českomorav-ské konfederaci odborových svazů. Byl oceněn v celosvětové soutěžiSocial Equity a Diversity Veolia v červnu 2015 v Paříži.

V březnu 2015 byl jmenován projektový tým Age Managementu(AM), který měl za úkol navázat na platnou personální strategii společ-nosti a doplnit ji o konkrétní systémové aktivity, které budou zahrnovatprojekt VESNA s akcentem na udržení firemního know-how. Základnímvýchodiskem iniciativ tohoto týmu je skutečnost, že AM je dobře řízenápersonální politika společnosti.

Zkušenosti a životní nadhled zralého člověka jsou obrovské devizy,o které nelze přijít. Vyšší věk zaměstnanců není překážkou. Naopak. Je-jich know-how si naše společnost váží.

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., jsou druhou největší vo-dohospodářskou společností v ČR. Délkou provozovaných sítí předsta-vují největší společnost v zemi. Společnost poskytuje komplexní servisv oblasti výroby a dodávky pitné vody a následného odkanalizovánía čištění odpadních vod. Zásobuje 1,1 mil. obyvatel na území Liberecké-ho a Ústeckého kraje. Prostřednictvím dceřiné společnosti provozuje tytoslužby i v oblasti Sokolovska. Společnost má 1 715 zaměstnanců a pro-vozuje 72 úpraven pitné vody a 215 čistíren odpadních vod. Je na špičce

v implementaci moderních technologií pro úpravu a čištění vody. Zásad-ní důraz klade společnost na spokojenost zákazníků a úsporu času přivyřizování jejich požadavků. Jako první v ČR zavedla call centrum. Kva-litní služby zajišťuje i certifikace dle normy jakosti EN ISO 9001. Společ-nost zajišťuje i řadu dalších činností, zejména projekční a inženýrské čin-nosti pro průmyslové zákazníky i zákazníky z řad municipalit, dáleprůmyslový outsourcing, nebo realizaci vodohospodářských staveb „naklíč“, provádění laboratorních analýz a další činnosti.

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s.

Vodní nádrž Fláje, zdroj pitné vody



Automatizace analýz v laboratoři Útvaru kontroly jakostiSeveročeských vodovodů a kanalizací, a. s.Lubomíra Mejstříková

Zkušební laboratoř Útvaru kontroly jakosti Severočeských vodovodů a kanalizací, a. s., akreditovaná Českým institutem pro akreditaci,o. p. s., je zaměřena na chemické, fyzikální, mikrobiologické a biologické analýzy vod, vodných výluhů, odpadů, kalů a sedimentů a na sa-mostatné vzorkování vod, odpadů, kalů a sedimentů.

Každý rok je v laboratoři provedeno za účelem kontroly kvality kolem500 000 analýz v oblasti pitných vod a 200 000 analýz v oblasti odpad-ních vod a odpadů. Rozsahy prováděných analýz vychází z příslušné le-gislativy a případně z požadavků zákazníků.

V rámci laboratoře Útvaru kontroly jakosti je soustředěno několikakreditovaných pracovišť pitných a odpadních vod se sídlem v České Lí-pě, Děčíně, Liberci, Mostě, Sokolově, Ústí nad Labem a na ÚV VelkéŽernoseky.

Laboratoř je pro svou činnost vybavena nejmodernější technikou.Některé přístroje jsou již plně automatizovány a jejich obsluha je prová-děna přes PC pomocí speciálních počítačových programů. Laboratoř jichvyužívá zejména při analýzách pitných vod. Analýzy složitějších matricjako jsou odpadní vody, čistírenské kaly, odpady a sedimenty jsou rov-něž analyzovány moderní přístrojovou technikou, ale u většiny vzorků jenutné provádět předúpravu vzorků filtrací, extrakcí, destilací nebo ter-málním rozkladem.

Stanovení stopových prvků V oblasti stanovení stopových prvků je využívána analytická metoda

ICP-OES neboli emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem.Tato technika umožňuje stanovit téměř všechny prvky periodické tabulky,které je možné převést do roztoku s citlivostí od jednotek ppb do stovekppm. Přístroj ICP-OES firmy Varian je umístěn na pracovišti Most (obr. 1),kde jsou prováděny analýzy pro splnění požadavků v rámci celé společ-nosti a zákazníků.

Kosmické pracoviště na stanovení organických látek ve vodách Ano, laboratoř, kde se provádí stanovení organických látek, opravdu

vypadá jako kosmické pracoviště. Alespoň takovou přezdívku získalo odpracovníků této laboratoře, vybavené několika moderními plynovýmichromatografy, které na první pohled působí zabarvením a podsvícenímněkterých částí velice efektně.

Obr. 1: Přístroj ICP-OES firmy Varian Obr. 2: Plynový chromatograf Agilent Technologies 7890B na stanovenítěkavých organických látek ve vodách



V čistých vodách, tj. pitných, povrchových a podzemních, je prová-děno stanovení těkavých organických látek na plynovém chromatografuAgilent Technologies, metodou PurgeTrap a GC/FID (obr. 2). Vzorky jsouodebírány do speciálních vzorkovnic, které jsou umístěny do podavače.Po spuštění pak už následuje automatická analýza. Obsluha přístrojeprobíhá přes PC, kde jsou nastaveny podmínky měření a požadavky naanalýzu.

Ke stanovení organochlorových pesticidů v pitných vodách je rovněžvyužíván plynový chromatograf Agilent Technologies, s detektorem ECD(obr. 3). V tomto případě je už nutná předúprava vzorků extrakcí. Vlastníměření na přístroji je již také plně automatizované.

Pracoviště organické chemie provádí analýzy nejen v pitných vo-dách, ale i ve složitějších matricích, tj. v odpadních vodách nebo odpa-dech. Tyto analýzy jsou rovněž prováděny pomocí moderní přístrojovétechniky, ale vzorky vyžadují příslušnou předúpravu a převedení do ka-palné podoby.

Stanovení celkového organického uhlíku ve vodáchV rámci laboratoře Útvaru kontroly jakosti je na třech pracovištích,

v Mostě, Liberci a Děčíně, prováděno stanovení organického uhlíku navzorcích pitných, teplých, povrchových, podzemních a odpadních vod,na vodách ke koupání, případně vodných výluzích. Podle požadavku legislativy a zákazníka je možné provádět stanovení celkového organic-kého uhlíku (TOC), rozpuštěného organického uhlíku (DOC) a organic-kého uhlíku netěkavých sloučenin (NPOC). Stanovení je prováděno naanalyzátorech firmy Shimadzu (obr. 4) a Skalar (obr. 5).

Odebrané vzorky není nutné většinou předupravovat, kromě přípra-vy vodných výluhů. Systém je ovládaný programem přes počítača umožňuje mechanické míchání vzorků před měřením.

Novým hitem laboratoře se stal automatický spektrometr GAL-LERY PLUS

Novým velkým hitem je v současné době v laboratoři Útvaru kontrolyjakosti automatický spektrometr GALLERY PLUS od firmy Thermo Sci-entific. Laboratoř Útvaru kontroly jakosti má tento přístroj od května 2014na pracovišti v Mostě a nově instalovaný od července 2015 na pracovištiÚV Velké Žernoseky (obr. 6).

Tento analyzátor je schopen do značné míry nahradit spektrometry,které má laboratoř na obou pracovištích k dispozici a je schopen do znač-né míry i nahradit práci laboratorního pracovníka. Provádí spektrometric-ká stanovení bez možnosti předúpravy vzorků, např. destilací nebo mine-ralizací.

Na pracovišti v Mostě se prozatím využívá ke spektrofotometrickýmmetodám stanovení chloridů, fluoridů, síranů, dusitanů, dusičnanů,amonných iontů a fosforečnanů v pitných, povrchových, podzemních,teplých, technologických a odpadních vodách. U znečištěných vod jenutné provést vhodnou úpravu vzorku nebo volit alternativní metodu. Napracovišti ÚV Velké Žernoseky v současné době probíhá zkušební pro-voz a příprava na posouzení vybraných zkoušek Českým institutem proakreditaci, o. p. s.

Obrovskou výhodou tohoto systému je jeho plně automatizovanýchod. Obsluha probíhá přes počítačový program, který je velmi přátelský,neboť uživateli postupně zadává pokyny až ke spuštění analýzy. Uživatelzadá označení vzorku, druhy stanovení, které mají být na vzorku prove-deny, dodá přístroji potřebné reagencie pro jednotlivá stanovení a od-startuje proces.

Přístroj automaticky provede dávkování, vzorku i jednotlivých rea -gencií nutných pro vybarvení vzorku, provede potřebnou inkubaci a pro-měří vzorek při vhodné vlnové délce. Další nezanedbatelnou přednostítohoto sytému je automatické zpracování kalibrační křivky, a v případěnutnosti i automatické naředění vzorku. Tento systém umožňuje využitíjednak komerčních reagencií, ale i možnost přípravy vlastních roztokůa případné modifikace vybrané metody.

Za nespornou výhodu tohoto systému lze považovat i to, že přístrojbere k analýze minimální množství vzorku (v rozmezí od 2 do 120 µl),čemuž odpovídá i minimální spotřeba reagencií (opět v rozmezí od 2 do240 µl). Tím se velmi významně snižují náklady na jedno stanovení. Vý-hodou tohoto přístroje je použití jednorázových kyvet, čímž je zabráněnomožné cross kontaminaci analýzy.

Analýzami prováděnými s malým množstvím chemikálií je rovněžznačně minimalizováno množství vzniklého odpadu, což má nepochyb-ně významný pozitivní vliv nejen na životní, ale i pracovní prostředí. Je

Obr. 3: Plynový chromatograf Agilent Technologies 7820A na stanoveníorganochlorových pesticidů ve vodách

Obr. 4: Analyzátor TOC firmy Shimadzu

Obr. 5: Analyzátor TOC firmy Skalar

Obr. 6: Automatický spektrometr GALLERY PLUS



omezen přímý kontakt pracovníka s chemikáliemi, a tím je významněsnížena i možnost negativních dopadů na zdraví pracovníků při prácis chemickými látkami.

K analýze je potřeba velmi malé množství vzorku, proto laboratořmohla snížit i velikost vzorkovnice na odběr vzorku pro základní chemic-ký rozbor. Výrazně se snížily požadavky na laboratorní materiál, tj. sklo,chemikálie a následně odpadlo mytí laboratorního skla, což přinesloúsporu času, vody a elektrické energie.

ZávěrAutomatizace pracovišť zkušební laboratoře Útvaru kontroly jakosti

probíhá již řadu let. Cílem je zajištění kontroly kvality zejména pitnýchvod. Investice na přístrojové vybavení znamenají pro společnost nepo-

chybně vysoké prvotní náklady a ekonomická návratnost je dlouhodoběj-ší. Nesporně rychlejší je zlepšení kvality analýz v rámci zajištění správnélaboratorní činnosti. Automatickým zpracováním vzorků je významně eli-minován vliv pracovníka na analýzu, a tím výrazně snížena pravděpo-dobnost chyby způsobené subjektivními vlivy. Pro pracovníky laboratoře,ochotné se stále vzdělávat, je automatizace laboratoře motivující, neboťjim nabízí možnost provádět analýzy s moderní přístrojovou technikoua práce v laboratoři se pro ně může stát i zábavou.

Ing. Lubomíra Mejstříková, CSc.Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., Teplicee-mail: [email protected]

HAWLE | 1

HAWLE-E1 CZMěkcetěsnicí přírubové šoupátko

TV

10 LET záruka kvality

pitná a neagresivní odpadní voda

DN 50 - DN 300

plnoprůtokový profil

minimální uzavírací momenty

spojovací šrouby z nerezové oceli

klín s navulkanizovanou antibakteriální pryží

vřeteno upevněno v těle bajonetovým uzávěrem

100% epoxidová povrchová úprava dle GSK

šoupátko dle EN 1074-1 a 1074-2

vrtání přírub dle EN 1092-2 | PN 10, PN 16

Sleva pro členy SOVAK ČR u vizitkové inzerce:barevná vizitka za cenu černobílé



Konference se zúčastnilo celkem 132 pos-luchačů, bylo předneseno 23 přednášeka představeno 6 posterů. Plné texty všechpřednášek a posterů jsou uveřejněny ve sbor-níku konference. Po konferenci se konala prozájemce exkurze na klatovskou čistírnu od-padních vod.

Úvodní blok přednášek byl zaměřen ze-jména na historii a další rozvoj anaerobníchčistírenských technologií u nás i v zahraničí.

Prof. Dohányos (VŠCHT Praha) předneslpříspěvek zaměřený na historii rozvoje ana-erobních procesů od samotného počátku, kdyse sporadicky začala anaerobní fermentacevyužívat pro tvorbu „zápalného“ plynu, přes„novověk“ (rok 1881), kdy se anaerobie začalacíleně využívat k ekologickým účelům – čištěníodpadních vod a zpracování kalů za součas-ného studia podstaty procesu, až po součas-nost, kdy je anaerobie výrazně využívaná kro-mě ekologických cílů také k ekonomickým.V příspěvku jsou vzpomenuty nejvýznamnější milníky rozvoje anaerob-ních čistírenských procesů.

Prof. Hutňan (STU Bratislava) informoval o stavu anaerobního čiště-ní odpadních vod, stabilizace čistírenských kalů a o bioplynových stani-cích zemědělských i skládkových na Slovensku. Anaerobní stabilizacekalů je provozovaná na 52 čistírnách odpadních vod, 22 z nich má insta-lované kogenerační jednotky s elektrickým výkonem 5,14 MW. Celkovýinstalovaný elektrický výkon 107 bioplynových stanic je 101,83 MW z to-ho na 10 skládkových stanicích 2,24 MW. Další možností rozvoje ana-erobních čistírenských technologií vidí ve využití volných kapacit při ana-erobní stabilizaci kalů, využití vysokovýkonných anaerobních reaktorůpro čištění průmyslových odpadních vod a ve zdůraznění ekologickéfunkce bioplynových stanic.

Prof. Jeníček (VŠCHT Praha) v deseti bodech nastínil předpokláda-né trendy v oblasti anaerobní stabilizace kalů, anaerobního čištění od-padních vod a využití bioplynu. Velkou pozornost věnoval možnostemzlepšování energetické bilance čistírny odpadních vod prostřednictvímlepšího využití anaerobních procesů, a také rizikům, které jsou s tímspojené. Připomněl nové požadavky na čistírenské procesy a vyhlídkyanaerobie při dosahování požadovaných cílů.

Prezident Evropské Bioplynové Asociace (EBA) Ing. Štambaský in-formoval o činnosti EBA. Zdůraznil, že obor výroby a využití bioplynu za-znamenal v uplynulých letech značný rozvoj v celé Evropě. Bioplyn sestal nedílnou součástí národních plánů pro podporu obnovitelných zdro-jů energie. Výroba bioplynu se stala plnohodnotným průmyslovým odvět -vím. Připomněl rozvoj oboru v uplynulých letech a současně seznámilposluchače s aktuálním stavem oboru v roce 2014. Představil nejdůleži-tější směry Evropské politiky, které se přímo dotýkají dalšího rozvoje bio-plynu, a to jak v pozitivním, tak i negativním směru. Nastínil také celkovýpotenciál oboru a výhled rozvoje do roku 2030.

V dalších přednáškách přednesli představitelé hostitelské firmy K&KTECHNOLOGY a. s. zkušenosti a poznatky z projektování a provozováníkalového a plynového hospodářství za posledních 25 let, jakož i modernířešení fermentačních nádrží. Pan Václav Kutil ve svém příspěvku konsta-toval, že uplynulé čtvrtstoletí přineslo do čistírenství zásadní změny, kte-ré se výrazně promítly i do projektování, realizace a provozování kalo-vých a plynových hospodářství (KPH) čistíren odpadních vod (ČOV).Zcela se změnilo prostředí, v němž vznikají projekty rekonstrukcí i no-vých KPH. Značného rozvoje dosáhlo využití čistírenských kalů jako ob-novitelného zdroje energie. Změnily se podmínky pro nakládání s kaly.Z kalových a plynových hospodářství, která bývala považována za nej-

horší špinavá a páchnoucí pracoviště, se na mnoha čistírnách staly mo-derní čisté výrobní provozy, se zvýšenými nároky na kvalifikaci personá-lu. Bohužel v ČR není zavedeno odborné vzdělávání pro tuto skupinupracovníků. I proto se zmiňuje o krocích, které už v tomto směru podnikli.Vlna budování bioplynových stanic sebou přinesla celou řadu novýchstavebních i technologických řešení metanizačních nádrží od celkovékoncepce až po provedení jednotlivých zařízení a stavebních prvků, jakzdůraznil Václav Kutil ve svém dalším příspěvku. Charakteristickým zna-kem těchto nových řešení je zásadní zjednodušení stavební i technolo-gické části a snížení investičních i provozních nákladů, při zlepšení jejichtechnologické funkce. Při stavbě nových a při rekonstrukcích stávajícíchmetanizačních nádrží v ČOV i BPS je třeba uplatňovat jak vlastní, zku-šenostmi prověřené koncepty, tak i nové poznatky a řešení, které výstav-ba BPS přinesla a jejichž přednosti prokázala provozní praxe.

Další dva příspěvky se věnovaly problematice pěnění ve vyhnívacíchnádržích (Ing. Horejš) a likvidaci kalů metodou sušení a spalování(Ing. Čejka).

Významný referát týkající se dosažení možné soběstačnosti ČOVpřednesl Dr. Chudoba (Veolia Česká republika). Zdůraznil, že anaerobnístabilizace je historicky nejpoužívanější technologií zpracování kalů naČOV. Možnost energetického využití bioplynu k lokální výrobě tepelnéa elektrické energie dodává této technologii v době hospodářské a eko-nomické krize širší společensko hospodářský význam. Snahy o co nej-větší výtěžnost bioplynu vedly v posledních dvaceti letech k vývoji růz-ných nových technologií a postupů, s jejichž pomocí by se měl provozČOV stát energeticky co možná nejvíce nezávislým na externích zdro-jích. Současné optimalizace provozu technologické linky čištění odpad-ních vod a kalového hospodářství vedou často ke snížení spotřeby elek-trické energie a k navýšení její výroby z bioplynu, díky čemuž se dnesněkteré ČOV blíží ke stavu úplné energetické soběstačnosti. Nicméněrealita je někdy trochu jiná než teoretické možnosti, a zdánlivě dosažitel-ná energetická soběstačnost dané ČOV se může nenávratně vzdálit po-kud do hry vstoupí další faktory, jako zpřísnění legislativy (snížení zápa-chu, přísnější požadavky na kvalitu vypouštěných vod,…), rekonstrukce,doplnění a zkapacitnění stávajícího technologického vybavení danéČOV (terciální stupeň, dezinfekce, zastřešení a odvětrání,…) atd. Nakonkrétním příkladu ÚČOV Praha se dá prokázat, proč tato ČOV prav-děpodobně nebude po rekonstrukci energeticky soběstačná, i když nyníprodukuje dostatek bioplynu, aby mohla pokrýt svou současnou spotře-bu (dnes cca 42 000 MWh/rok, po rekonstrukci cca 70 000 MWh/rok).Hlavním vlivem jsou legislativní požadavky a konečná strategie techno-

Konference ANAEROBIE 2015Michal Dohányos

Konference ANAEROBIE 2015 se konala 21.–22. října 2015 v Klatovech pod sponzorskou záštitou a technickým zabezpečením firmy K&KTECHNOLOGY a. s., která nedávno oslavila 25 let svého působení v oblasti technologie ochrany prostředí. Konferenci již tradičně pořádalaOdborná skupina Kaly a odpady při CzWA ve spolupráci s Asociáciou čistiarenských expertov SR a byla již devátou v řadě (Klatovy 2011,Klatovy 2005, Klatovy 2001, Třeboň 1998, Olomouc 1995, Praha 1991, Teplice 1986, Pardubice 1985).



logického vybavení nové vodní linky a následná rekonstrukce staré vodnílinky. V každém případě je jasné, že základní podmínkou k dosažení vyš-šího stupně energetické účinnosti, popř. úplné soběstačnosti, je dobřefungující anaerobní stabilizace, vybavená nejmodernějšími technologic-kými prvky.

Série dalších příspěvků se zabývala provozními zkušenostmi aplika-ce anaerobních čistírenských technologií.

Ing. Máca (Vodárna Plzeň) prezentoval vývoj energetické bilanceČOV II Plzeň. Technologické změny provedené na ČOV II Plzeň v po-sledních dvanácti letech dokazují, že je možné u komunální ČOV opti-malizací vodní linky a kalového hospodářství dosáhnout téměř energe-ticky soběstačného provozu. Úspory elektrické energie nejsou na úkorkvality vyčištěné odpadní vody, která je v případě ČOV II Plzeň naopakvyšší, než v letech před úpravami. Za nejvýznamnější lze považovat: op-timalizaci řízení biologického procesu, která přinesla úsporu elektrickéenergie téměř 19 %; přechod na termofilní anaerobní stabilizaci kalů, při-nesl zvýšení produkce elektrické energie o 18 %. Dávkování externíhosubstrátu do vyhnívacích nádrží zlepšilo energetickou bilanci až o dal-ších 15 %.

Originální bioplynovou stanici zpracovávající čistírenské kaly z ČOVPardubice a komunální odpad představil Ing. Marek (Marius Pedersena. s.). Koncepce bioplynové stanice vycházela z možnosti realizovat reaktory pouze ve starých kalových jímkách s daným půdorysem, mu -sela být zajištěna kontinuální dodávka dalších organických substrátůa současně bioplynová stanice musí splňovat podmínky pro odpadovýplán kraje pro zpracování biologických odpadů.

Ing. Bábíček (Vodovody a kanalizace Hodonín) informoval o dvanác-tiletých zkušenostech s provozem kalového hospodářství na ČOV Hodo-nín.

O anaerobní stabilizaci na čistírně odpadních vod Bystřany předná-šel Ing. Gómez (SčVK Teplice) informoval o zkušenostech s míchánímanaerobních reaktorů systémem Rotamix. Zavedením tohoto míchánídošlo ke zvýšení denní produkce bioplynu o 41 % a zvýšení výroby elek-trické energie o 300 000 kWh · rok–1, tj. o 30 %.

Zajímavý příspěvek o aplikaci technologie anaerobního membráno-vého reaktoru (AnMBR) pro čištění odpadních vod přednesl Ing. Horecký(Veolia Water Technologies). Uvedl, že během posledního desetiletí sepodařilo vyvinout tento proces do fáze plných průmyslových aplikací.Jednoznačně se potvrzuje vysoká účinnost na odstranění CHSK a s tímspojená výborná kvalita vyčištěné odpadní vody díky využití membráno-vé separace. Zpočátku poměrně vysoké provozní náklady spojené ze-jména s provozováním membránových sekcí se daří postupně snižovat.Je nutné si ovšem uvědomit, že jsou zde limity využití jako u každé ana-erobní technologie spojené s nutností následného odstranění nutrientů.Pouze spojení s novými metodami odstranění zejména dusíku jako jedeamonifikace nebo srážení na struvit s následným termickým rozkla-dem, umožňuje širší aplikaci této technologie.

Využitím AnMBR se zabývá také příspěvek Ing. Sukopové (ASIO,spol. s r. o.), která představila inovativní pohled na využití anaerobiev oblasti čištění odpadních vod v podmínkách střední Evropy s přihléd-nutím na sekundární výstupy, které při aplikaci anaerobie vznikají, tedybioplyn a fermentační zbytek. Firma ASIO, spol. s r. o., si vzala za své

maximální využití nutrientů, energie a vody. Ze své podstaty je odpadnívoda velmi bohatým zdrojem surovin. A anaerobní technologie jsou do-konalým prostředníkem pro jejich recyklaci.

Recyklace energie ze splaškové odpadní vody v anaerobním mem-bránovém reaktoru je také předmětem příspěvku Ing. Dolejše (VŠCHTPraha), který uvádí výsledky provozu laboratorního AnMBR modeluv konfiguraci UASB-MBR (15° C) zpracovávající reálnou splaškovou od-padní vodu. Sledována byla především schopnost maximální recyklaceenergie z odpadních vod do formy metanu, účinnost čištění (odstraněníche mické spotřeby kyslíku – ChSK a nerozpuštěných látek – NL) a vliv provozních parametrů (teplota, hydraulická doba zdržení, zatížení) narobustnost sytému. Technologií AnMBR bylo dosaženo recyklace 9 %chemické energie z odpadní vody do formy plynného metanu. Účinnostodstranění ChSK dosáhla 83 %.

Problematikou dusíku v anaerobní technologii a v čistírenské lincea možnosti řešení se zabývá několik dalších příspěvků.

Prof. Zábranská (VŠCHT Praha) připomíná, že koncentrace amo -niakálního dusíku při fermentaci a jeho negativní působení je dáno ty-pem anaerobní technologie a charakterem vstupních substrátů. V čistí-renské lince nevadí při fermentaci, ale působí problémy v systémuodstraňování nutrientů, v bioplynových stanicích většinou nevadí ve vý-stupu, ale působí inhibičně při fermentaci a ovlivňuje produkci bioplynua tím i ekonomiku provozu. Popisuje několik metod odstraňování amo -niakálního dusíku přímo v anaerobním reaktoru. Ing. Kouba (VŠCHTPraha) popisuje výsledky laboratorních pokusů odstraňování dusíkuz anaerobně předčištěné odpadní vody o nízké teplotě procesy nitritacea Anammox.

Možnostmi využití anaerobní fermentace pro čištění městskýcha splaškových odpadních vod se zabývá příspěvek doc. Bartáčka (VŠCHTPraha). Tento příspěvek se zabývá výhodami a limity použití anaerobnífermentace pro čištění městských a splaškových odpadních vod. Hlavnídůraz je kladen na zařazení anaerobie jako hlavní technologie, kterou seodstraňuje maximální množství organického znečištění z hlavního prou -du městské odpadní vody. Při aplikaci anaerobní fermentace na čištěnízředěné odpadní vody lze dosáhnout dobrých odtokových parametrůz hlediska CHSK, velkým problémem však zůstávají ztráty rozpuštěnéhometanu v odtoku.

ZávěrZ přednesených příspěvků vyplývá, že anaerobní čistírenské tech-

nologie se staly nedílnou součástí nejenom procesů spojených s čiště-ním odpadních vod a zpracování odpadů, ale pevně zakotvily takév energetice. Bioplyn získaný z čistírenských kalů a odpadních vod vý-znamně přispívá k energetické soběstačnosti čistíren. Další vývoj čistí-renství by měl proto směřovat k tomu, aby se co největší množství orga-nických látek zpracovalo anaerobně na bioplyn.

Neocenitelnou službu dělá anaerobie i v zemědělství, ať se jednáo stabilizaci různých druhů hnoje, zpracování rostlinných a jiných orga-nických odpadů, tak o výrobu bioplynu a elektrické energie z cíleně pěs-tovaných rostlin.

Energetický potenciál odpadních vod několikanásobně převyšujespotřebu ČOV, avšak účinnost jeho využití je stále relativně nízká. K do-sažení úplné energetické soběstačnosti je zapotřebí současně snižovatspotřebu a optimalizovat produkci energie z obnovitelných zdrojů (bio-plyn). Anaerobní stabilizace zůstává jednou z nejdůležitějších technolo-gií zpracování kalů, a právě optimalizace vývinu bioplynu zaváděním nových technologií ukázala v posledních 15 letech možnou cestu k do-sažení úplné energetické soběstačnosti. Nicméně praktické výsledkyvětšinou pokulhávají za teoretickým očekáváním. Jedním z hlavních dů-vodů jsou stále se zvyšující požadavky a nároky na kvalitu vyčištěné vo-dy, snižování hluku a zápachu a v neposlední řadě moderní architekto-nická řešení stavební části ČOV. Proto se v literatuře i v praxi stálečastěji objevují i jiné alternativní možnosti využití bioplynu (úprava nabio metan). Závěrem je třeba připomenout skutečnost, že optimalizacespotřeby energie nesmí negativně ovlivnit účinnost čištění, neboť kvalitavyčištěné vody je vyšší prioritou než energetická soběstačnost.

Prof. Ing. Michal Dohányos, CSc.VŠCHT Prahae-mail: [email protected]



Do soustavy českých technických norem bylo zavedeno překlademněkolik norem, které připravila technická komise CEN/TC 230 „Rozborvod“ Evropského výboru pro normalizaci (CEN) a technická komiseISO/TC 147 „Kvalita vod“ Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO).Stručný obsah příslušných norem ČSN je uveden dále:

ČSN ISO 17378-2 (75 7403) Kvalita vod – Stanovení arzenu a an-timonu – Část 2: Metoda atomové absorpční spektrometrie s gene-rováním hydridů (HG-AAS)

Tato část ČSN ISO 17378 specifikuje metodu pro stanovení arzenua antimonu. Metoda je použitelná pro pitnou, povrchovou, podzemní,dešťovou a odpadní vodu. Přibližný lineární rozsah použití této částiČSN ISO 17378 pro oba prvky je od 0,5 µg/l do 20 µg/l. Vzorky obsahu-jící vyšší koncentrace než uvedený rozsah použití mohou být analyzová-ny po vhodném zředění. Tato metoda pravděpodobně nedetekuje slou-čeniny s organicky vázaným arzenem a antimonem.

Stanovení arzenu: Alikvotní objem vzorku se okyselí kyselinou chlo-rovodíkovou. Přidá se činidlo jodid draselný–kyselina askorbová, aby by-la zajištěna kvantitativní redukce arzenu(V) na arzen(III). K roztokůmvzorku je přidán tetrahydridoboritan sodný a vzniká kovalentní plynný hy-drid arzenitý (arsin, AsH3). Tento hydrid a přebytečný vodík jsou odvede-ny z vyvíjecí nádoby v případě vsádkového způsobu a ze separátoruplyn/kapalina v případě kontinuálního způsobu do vyhřívané křemíkovékyvety. Po atomizaci se stanoví absorbance arzenu při vlnové délceλ = 193,7 nm. Postup je automatizován pomocí automatického podavačevzorků a řídicího softwaru.

Stanovení antimonu: Alikvotní objem vzorku se rozloží kyselinouchlorovodíkovou. Přidá se činidlo jodid draselný-kyselina askorbová, abybyla zajištěna kvantitativní redukce antimonu(V) na antimon(III). K rozto-kům vzorku je přidán tetrahydridoboritan sodný a vzniká kovalentní plyn-ný hydrid antimonitý (stiban, SbH3). Tento hydrid a přebytečný vodík jsouodvedeny z vyvíjecí nádoby v případě vsádkového způsobu a ze sepa-rátoru plyn/kapalina v případě kontinuálního způsobu. Po atomizaci sestanoví absorbance antimonu při vlnové délce λ = 217,6 nm. Postup jeautomatizován pomocí automatického podavače vzorků a řídicího soft-waru.

Norma byla vydána v červenci 2015 a nahradila ČSN EN ISO 11969Jakost vod – Stanovení arzenu – Metoda atomové absorpční spektrome-trie (technika hydridů).

ČSN ISO 17289 (75 7461) Kvalita vod – Stanovení rozpuštěnéhokyslíku – Metoda s optickým senzorem

Tato norma specifikuje optickou metodu pro stanovení rozpuštěnéhokyslíku ve vodě s použitím senzoru založeného na zhášení fluorescen-ce. Je možné měřit buď koncentraci kyslíku v miligramech na litr, nebonasycení v procentech (% rozpuštěného kyslíku), nebo obojí. Podle dru-hu použitého přístroje je možné dosáhnout mezí detekce 0,1 mg/l nebo0,2 mg/l. Většina přístrojů umožňuje měřit hodnoty větší než 100 %,tj. přesycení. Pokud se provádí měření ve vodách nasycením vyšším než100 %, jsou nezbytné úpravy, aby se zabránilo úniku kyslíku během ma-nipulace se vzorky a měření. Podobně je důležité, aby bylo zamezenotransportu kyslíku do vzorku, pokud je nasycení nižší než 100 %.

Tato metoda je vhodná pro terénní měření a pro kontinuální monito-ring rozpuštěného kyslíku i pro měření v laboratoři. Přednostně se použí-vá pro velmi zbarvené a zakalené vody a také pro analýzu vod, u nichžnení vhodná Winklerova odměrná metoda vzhledem k obsahu železaa látek, které vážou jod, což může rušit při metodě specifikovanév ČSN EN 25813 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Jodo-metrická metoda. Metoda podle ČSN ISO 17289 je vhodná pro pitné, pří-rodní, odpadní a slané vody. Pokud se používá pro slané vody, musí sepracovat s korekcí na salinitu.

Optické senzory, které měří dobu trvání luminiscence/fluorescencenebo fázový posun luminiscence/fluorescence, se obvykle skládají z lu-minoforu nebo fluorescenčního barviva umístěného v měřicí hlavici sen -zoru, ze zdroje záření a z fotodetektoru. Pulzní nebo modulované zářeníze zdroje způsobuje excitaci luminoforu, který je v přítomnosti kyslíkuzhášen. Fotodetektor převádí vznikající emitované záření na elektrickýsignál, který může být zaznamenán a zpracován, aby se vypočítal fázovýposun nebo doba trvání fluorescence nebo luminiscence. Fázový posunnebo doba trvání excitace se používají pro kvantifikaci koncentrací roz-puštěného kyslíku.

Teplota má dva různé vlivy. První vliv se týká změny procesu zháše-ní membrány s teplotou. Primární signál sondy tak musí být kompen -zován vřazeným teplotním senzorem. Moderní přístroje jsou schopnyprovést kompenzaci automaticky. Druhý vliv je dán vzorkem a teplotnízávislostí rozpustnosti kyslíku ve vzorku. Významný vliv může mít takésalinita.

Pro výpočet nasycení v procentech u vzorků, které jsou ve stykus ovzduším, je nutné zahrnout skutečný tlak. To je možné provést ma -nuálně nebo vřazením tlakového senzoru pro automatickou kompenzaci.Norma byla vydána v červenci 2015.

ČSN P ISO/TS 17379-2 (75 7480) Kvalita vod – Stanovení sele-nu – Část 2: Metoda atomové absorpční spektrometrie s generová-ním hydridů (HG-AAS)

Tato část ČSN P ISO/TS 17379 specifikuje metodu pro stanoveníselenu. Metoda je použitelná pro pitnou, povrchovou, podzemní, dešťo-vou a odpadní vodu. Rozsah použití této části ČSN P ISO/TS 17379 jepřibližně od 0,5 µg/l do 20 µg/l. Vzorky obsahující selen ve vyšších kon-centracích, než je uvedený rozsah použití, mohou být analyzovány povhodném zředění. metoda pravděpodobně nedetekuje sloučeniny s or-ganicky vázaným selenem.

Alikvotní objem vzorku se okyselí kyselinou chlorovodíkovou. Se(VI)se předem redukuje na Se(IV) mírným varem v kyselině chlorovodíkovéo koncentraci 6 mol/l HCl po dobu 1 h pod zpětným chladičem. Je nutnézamezit ztrátám těkavých sloučenin selenu (vhodný přístroj je znázor-něn v informativní příloze normy). Potom je k roztokům vzorku přidán te-trahydridoboritan sodný a vzniká kovalentní plynný hydrid (SeH2). Tentohydrid a přebytečný vodík jsou odvedeny z vyvíjecí nádoby v případěvsádkového způsobu a ze separátoru plyn/kapalina v případě kontinuál-ního způsobu do vyhřívané křemenné kyvety. Po atomizaci se stanovíabsorbance selenu při vlnové délce λ = 196,0 nm. Postup je automati -zován pomocí automatického podavače vzorků a řídicího softwaru. Nor-ma byla vydána v červenci 2015 a nahradila ČSN ISO 9965 Jakost vod –Stanovení selenu – Metoda atomové absorpční spektrometrie (technikahydridů).

ČSN EN 16691 (75 7557) Kvalita vod – Stanovení vybraných po-lycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v celkových vzorcíchvody – Metoda extrakce tuhou fází (SPE) s disky SPE kombinovanás plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií (GC-MS)

Tato norma specifikuje metodu pro stanovení sedmi polycyklickýcharomatických uhlovodíků (PAH) v celkových vzorcích vody. Metoda po-užívá extrakci tuhou fází se SPE disky, následovanou chromatografiía hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Je použitelná pro analýzu PAHv povrchové vodě, která může obsahovat až 500 mg/l nerozpuštěných lá-tek (celkové vzorky vody), v pitné a podzemní vodě. Dolní a horní mezpracovního rozsahu závisí na matrici, na specifické analyzované látcea na citlivosti detektoru nostního spektrometru. Horní mez pracovníhorozsahu je přibližně 2 000 ng/l. Tato metoda je po některých úpraváchvhodná pro analýzu odpadních vod. Metoda je použitelná pro analýzudalších PAH, pokud byla pro každý PAH validována.

PAH v celkovém vzorku vody jsou extrahovány tuhou fází s použitímadsorpčního disku. Před extrakcí se ke vzorku přidá směs vnitřních stan-dardů. Extrakt je zkoncentrován odpařením a zbytek je rozpuštěn v roz-

Nové normy pro analýzu vody Lenka Fremrová

V následujícím článku je uveden přehled norem pro analýzu vody zpracovaných v roce 2015.



pouštědle vhodném pro čištění nebo analýzu metodou GC. Extrakt jeanalyzován dělením chromatografií a detekcí hmotnostní spektrometriís nízkým rozlišením používající mod ionizace nárazem elektronu (EI,electron impact ionization). Koncentrace složky se vypočítá s použitímkalibračních křivek a vnitřních standardů přidaných před extrakcí, s ko-rekcí na výtěžnost, konečný objem a odezvu detektoru.

Pokud je potřeba, mohou být extrakty před analýzou čištěny kolono-vou chromatografií. Před nástřikem se ke každému extraktu přidá nástři-kový standard a alikvotní objem extraktu se nastříkne do plynového chro-matografu. PAH jsou děleny na vhodné kapilární koloně z tavenéhokřemene s účinnou separací, např. na koloně potažené filmem zesítě -ného nepolárního polysiloxanu nebo slabě polarního modifikovanéhopolysiloxanu. Kolona musí být vhodná pro dělení benzo[a]pyrenu a ben-zo[e]pyrenu. Identifikace a kvantifikace se provádí pomocí hmotnostíspektrometrie s ionizací nárazem elektronu. Norma bude vydána v bře-znu 2016.

ČSN P CEN/TS 16692 (75 7594) Kvalita vod – Stanovení tributyl-cínu (TBT) v celkových vzorcích vody – Metoda extrakce tuhou fází(SPE) s disky SPE a plynové chromatografie s trojnásobnou kva-drupólovou hmotnostní spektrometrií

Tato technická specifikace popisuje pro stanovení tributylcínu (TBT)v celkových vzorcích vody. Je použitelná pro analýzu TBT v povrchovévodě, která může obsahovat až 500 mg/l nerozpuštěných látek (celkovévzorky vody), v podzemní, pitné a mořské vodě. Pracovní rozsah je0,04 ng/l až 20 ng/l. Mez stanovitelnosti se většinou určí s použitím hod-noty slepého stanovení získané během validace této metody.

TBT v celkovém vzorku vody je derivatizován za důkladného míchá-ní. Derivatizovaný cílový analyt je extrahován s použitím extrakce fázís disky SPE a následně zkoncentrován odpařením. Alikvotní objem extraktu je přiveden do plynového chromatografu s odpařováním při programovatelné teplotě – nástřikem velkého objemu vzorku (PTV-LVI,programmed temperature vaporizing – large volume injection) a identifi-kován a kvantifikován trojnásobnou kvadrupólovou hmotnostní spektro-metrií v modu jednotlivé GC-MS reakce.

Ke vzorkům vody o objemu 1 l se přidají vnitřní standardy a pH seupraví na hodnotu 4 až 5 tlumivým roztokem octanu sodného. Potom jeTBT ethylován přídavkem tetraethylboritanu sodného (NaEt4B) ke vzor-kům vody za důkladného míchání. Pro extrakci ethylovaného TBT se po-užívá extrakce fází s disky, jako rozpouštědlo se užívá převážně hexan.Potom se hodnota pH extraktu upraví na 12 roztokem hydroxidu sodné-ho. Konečný extrakt je potom zkoncentrován na 300 µl. Objem 20 µl ex-traktu se nastříkne do plynového chromatografu s použitím techniky ná-střiku PTV-LV a následuje separace a detekce s použitím GC-MS/MSv modu jednotlivé GC-MS reakce.

Jako vnitřní standard pro kvantifikaci se používá látka TBT značenádeuteriem. Pro stanovení hodnot výtěžnosti postupu se používá roztokpro přídavek TBT. Pro kontrolu účinnosti procesu alkylace se používá tri-alkylovaný roztok pro přídavek analytu, který se přidává ke každémuvzorku. Pro kalibraci se používají tetra-alkylované kalibrační roztoky.ČSN P CEN/TS 16692 byla vydána listopadu 2015.

ČSN EN 16694 (75 7595) Kvalita vod – Stanovení vybraných po-lybromovaných difenyletherů (PBDE) v celkových vzorcích vody –Metoda extrakce tuhou fází (SPE) s disky SPE kombinovaná s ply-novou chromatografií a hmotnostní spektrometrií (GC-MS)

Tato norma specifikuje metodu pro stanovení šesti vybraných poly-bromovaných difenyletherů (PBDE), reprezentujících technické bromo-vané difenylethery (BDE), ve vzorcích vody, v hmotnostních koncentra-cích ≥ 0,025 ng/l pro každý jednotlivý kongener. Metoda používá extrakcituhou fází se SPE disky, následovanou plynovou chromatografií a hmot-nostní spektrometrií (GC-MS). Je použitelná pro analýzu PBDE v povr-chové vodě, která může obsahovat až 500 mg/l nerozpuštěných látek(celkové vzorky vody), v pitné a podzemní vodě. Mez stanovitelnosti bylaurčena podle ČSN P ISO/TS 13530 Jakost vod – Návod na řízení kvalitychemického a fyzikálně-chemického rozboru vod, na základě replikát-ních slepých stanovení, provedených za podmínek reprodukovatelnosti.

K 1 l vzorku vody se přidá směs vhodných vnitřních standardů (BDEznačené 13C12 nebo fluorované BDE) a potom je vzorek extrahován SPEdiskem. Disk je eluován vhodným rozpouštědlem nebo směsí rozpouště-del a vzniklý extrakt se zkoncentruje pro analýzu nebo další čištění.

Před nástřikem se ke každému extraktu přidá nástřikový standarda alikvotní objem extraktu se nastříkne do plynového chromatografu.Analyty jsou děleny kapilární plynovou chromatografií a detekoványa kvantifikovány hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením, použí-vající ionizaci nárazem elektronu (EI-HRMS, electron ionization high-re-solution mass spectrometry) nebo alternativně hmotnostní spektrometriís nízkým rozlišením, používající negativní chemickou ionizaci (NCI-MS,low resolution negative chemical ionization mass spectrometry) nebotandemovou hmotnostní spektrometrií s nízkým rozlišením (MS/MS, lowresolution tandem mass spectrometry). V posledních dvou případechmůže být potřebné čištění extraktu s použitím např. vícevrstvé kolonys oxidem křemičitým a/nebo odstranění síry, např. gelovou permeačníchromatografií. Norma bude vydána v březnu 2016.

ČSN EN 16693 (75 7596) Kvalita vod – Stanovení organochloro-vých pesticidů (OCP) v celkových vzorcích vody – Metoda extrakcetuhou fází (SPE) s disky SPE kombinovaná s plynovou chromato-grafií a hmotnostní spektrometrií (GC-MS)

Tato norma specifikuje metodu pro stanovení vybraných organochlo-rových pesticidů (OCP) ve vzorcích vody. Metoda používá extrakci tuhoufází se SPE disky, následovanou plynovou chromatografií a hmotnostníspektrometrií (GC-MS). Je použitelná pro analýzu OCP v povrchové vo-dě, která může obsahovat až 500 mg/l nerozpuštěných látek (celkovévzorky vody), v pitné a podzemní vodě. Dolní mez pracovního rozsahuzávisí na matrici, na specifické analyzované látce a na citlivosti detektoruhmotnostního spektrometru. Mez stanovitelnosti je alespoň 30 % odpoví -dající hodnoty normy environmentální kvality – ročního průměru (AA-EQS, annual average environmental quality standard) podle požadavků směr-nice o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky (směrni-ce 2008/105/EC) pro vnitrozemské povrchové vody a další povrchovévody (tj. 0,000 15 µg/l až 0,1 µg/l).

Organochlorové pesticidy v celkovém vzorku vody jsou extrahoványtuhou fází s použitím SPE disků. Vzorky se nesmí filtrovat. Před extrakcíse ke vzorku přidá směs vnitřních standardů. Extrakce SPE disky je zce-la automatizovaný postup. Zahrnuje extrakci analytů rozpuštěných v ka-palné fázi vzorku i analytů adsorbovaných na nerozpuštěné látky. Analy-ty adsorbované na nerozpuštěné látky jsou extrahovány během elučníhokroku postupu.

Extrakt je zkoncentrován odpařením a analyty jsou děleny, identifiko-vány a kvantifikovány kapilární plynovou chromatografií s hmotnostněspektrometrickou detekcí (GC-MS) používající mod ionizace nárazemelektronu (EI). Látky endosulfan-I (alfa) a endosulfan-II (beta) mohou



vyžadovat dodatečné vybavení pro větší zkoncentrování vzorku a/nebonástřik velkého objemu extraktu vzorku. Většího zkoncentrování vzorkumůže být dosaženo použitím 2 000 ml vzorku a/nebo odpařením roz-pouštědlových extraktů na konečný objem 0,2 ml nebo 0,1 ml. Norma bu-de vydána v březnu 2016.

ČSN EN ISO 9308-1 (75 7836) Kvalita vod – Stanovení Escheri-chia coli a koliformních bakterií – Část 1: Metoda membránovýchfiltrů pro vody s nízkým obsahem doprovodné mikroflóry

Tato část ISO 9308 specifikuje metodu pro stanovení Escherichiacoli (E. coli)a koliformních bakterií ve vodě. Metoda je založena na mem-bránové filtraci, následné kultivaci na chromogenním kultivačním médiua stanovení počtu sledovaných organismů ve vzorku. Kvůli nízké selek-tivitě diferenciačního kultivačního média může růst doprovodné mikrofló-ry rušit spolehlivé stanovení počtu E. colia koliformních bakterií, napří-klad v povrchových vodách nebo ve vodách z mělkých studní. Pro tytotypy vod není tato metoda vhodná.

Tato část ISO 9308 je vhodná zejména pro vody s nízkým počtembakterií, u kterých na chromogenním médiu Coliform Agar (CCA) naros-te celkem méně než 100 kolonií. Může to být pitná voda, dezinfikovanávoda z plaveckých bazénů nebo voda na výstupu z úpraven vody.

Zkoušený podíl vzorku se zfiltruje membránovým filtrem, který za-chytí organismy, a potom se filtr přiloží na plotnu s chromogenním mé -diem. Membánový filtr se kultivuje při teplotě (36 ± 2) °C po dobu(21 ± 3) h. β-D-galaktozidáza pozitivní kolonie (růžové až červené) sepočítají jako presumptivní koliformní bakterie, které nejsou E. coli. Abyse zamezilo falešně pozitivním výsledkům, způsobeným oxidáza pozitiv-ními bakteriemi, například Aeromonas spp., musí být presumptivní kolo-nie potvrzeny negativní oxidázovou reakcí. β-D-galaktozidáza a β-D-glu-kuronidáza pozitivní kolonie (tmavě modré až fialové) se počítají jakoE. coli. Celkový počet koliformních bakterií je součet oxidáza negativníchkolonií s růžovou až červenou barvou a všech tmavě modrých až fialo-vých kolonií. Norma byla vydána v dubnu 2015.

Členové technické normalizační komise TNK 104 „Kvalita vod“ při-pravili několik norem ČSN:

ČSN 75 7713 Kvalita vod – Biologický rozbor – Stanovení abio -sestonu (revize ČSN 75 7713:1998)

Tato norma platí pro stanovení abiosestonu ve vodách. Stanoveníslouží pro posuzování samočisticích procesů ve vodních tocích, pro zjiš-ťování vlivu údolních nádrží, rybníků a jiných nádrží a zdrží na vodní toknebo pro hodnocení kvality pitné vody a účinnosti jednotlivých stupňůúpravy vody a čištění odpadních vod. Identifikace neživých částic pomá-há určit původ zdrojů znečištění a zátěže nejrůznějšího druhu. Metoda jezaložena na stanovení pokryvnosti zorného pole mikroskopu částicemizahuštěnými odstředěním určitého objemu vody. V některých případech(u vzorku stěru, sedimentu, kalů apod.) se vzorek neodstřeďuje. Normabyla vydána v listopadu 2015.

ČSN 75 7714 Kvalita vod – Biologický rozbor – Stanovení ben-tosu (revize ČSN 75 7714:1998)

Tato norma platí pro stanovení makrofauny (makrozoobentosu) stoja-tých vod a pro stanovení makrofauny (makrozoobentosu) nebroditelnýchtekoucích vod. Stanovení je kvalitativní (taxonomickou) a kvantitativní

(nebo jen semikvantitativní) analýzou fauny bentických bezobratlýchobývajících povrchové vody. Tato norma stanovuje zásady a postupy přistanovení makrozoobentosu stojatých vod a nebroditelných tekoucíchvod pro monitorování ekologického stavu vodních útvarů. Norma byla vy-dána v červenci 2015.

ČSN 75 7715 Kvalita vod – Biologický rozbor – Stanovení náros-tů (ČSN 75 7715:1998)

Tato norma platí pro stanovení nárostů na přirozených podkladecha na předmětech dlouhodobě ponořených ve vodách a pro stanovení ná-rostů na plochých kamenech v mělkých tocích. Stanovení slouží pro po-suzování samočisticích procesů ve vodních tocích, pro zjišťování vlivuúdolních nádrží, rybníků a jiných nádrží a zdrží na vodní tok nebo prohodnocení účinnosti jednotlivých stupňů úpravy vody a čištění odpad-ních vod. Nárosty vypovídají o kvalitě vody za určité období, které je po-třebné pro jejich vytvoření. Stanovení se používá i pro posuzování kvalityvodních ekosystémů a jejich zatížení antropogenními vlivy, např. eutrofi-zace a acidifikace. Metoda je založena na kvalitativním a kvantitativním(popř. semikvantitativním) stanovení nárostových organismů rostoucíchna přirozených podkladech (kamenech, písku, bahně, jemných naplave-ninách, makrofytech a na jiných předmětech ve vodě) a na povrchu ob-jektů dlouhodobě ponořených ve vodě. Metodu lze rovněž použít pro sta-novení nárostových organismů odebraných z plochých kamenův mělkých vodních tocích. Norma byla vydána v červnu 2015.

ČSN 75 7627 Kvalita vod – Stanovení olova 210Tato norma platí pro stanovení objemové aktivity olova 210 (210Pb) ve

vodách sorpční metodou. Metoda je určena ke stanovení objemové akti-vity 210Pb ve vzorcích s velmi nízkou koncentrací nerozpuštěných látek,např. ve vzorcích podzemních nebo pitných vod. Pro stanovení 210Pb vevodě je využito sorpce olova na čerstvě vysráženém sulfidu zinečnatémv kyselém prostředí s hodnotou pH 3,4 až 3,6. Detekčním zařízením seměří počet impulsů způsobených zářením beta radionuklidu 210Bi za pod-mínek radioaktivní rovnováhy v systému 210Pb – 210Bi. Norma byla vydá-na v říjnu 2015.

Autorka článku je předsedkyní odborné komise SOVAK ČR pro tech-nickou normalizaci.

Ing. Lenka FremrováSweco Hydroprojekt a. s.e-mail: [email protected]

Kulkova 10/4231, 615 00 Brno, 541 583 297, [email protected]



Armatury z tvárné litiny PAM

SAINT-GOBAIN PAM je znám všeobecně jako výrobce systémů pro vodovodní a kanalizační sítě.To zahrnuje výrobu trubek, tvarovek, armatur a příslušenství. V tomto článku bychom chtěli krátcea přehledně představit současný sortiment nabízených a dodávaných armatur v České republice.

Šoupata typ EURO 20Kromě klasických přírubových šoupat krátké (typ 23) a dlouhé délky

(typ 21) nabízíme i hrdlová šoupata pro napojení na tvárnou litinu (typ 25)a na veškeré typy plastů (šoupě BLUTOP®) a to až do DN 160 mm. Díkynově vyvinutému hrdlovému zámkovému spoji IZIFIT® lze tyto šoupatauzamknout čili pevně fixovat na trub-ky PEHD, PVC apod. Součástí na-bídky jsou uzávěry pro velké tlaky aždo PN 25 barů, šoupata s elektric-kým pohonem nebo uzávěry s proti-požární klasifikací FM approved.

Koncepce šoupat EURO 20 vy-chází z těchto základních charakte-ristik:• tělo, víko, třmen, zajišťovací mati-

ce jsou vyrobeny z tvárné litiny,• srdce z tvárné litiny potaženo

elastomerem EPDM,• ovládací vřeteno z Cr-Ni oceli tvá-

řené za studena,• min. ochrana povrchu práškovým epoxidem min. 250 µm vně i uvnitř.

Motýlkové přírubové klapky typ EUROSTOPV oblasti těchto uzávěrů se naše nabídka ustálila na 3 základních ty-

pech motýlkových klapek s dvojí excentricitou:• klapka do komory

s ručním ovládáním,• klapka do komory

s elektropohonem,• klapka do země se

zemní soupravou.Využíváme také dal-

ších možností ovládání ja-ko použití pneumatickéhopohonu, instalace pohonuna stojan apod. V oblastipohonů spolupracujemenejen se zahraničními, alei s tuzemskými výrobci.

Mezipřírubové klapkyV tomto roce jsme nově začali dodávat i mezipřírubové uzávěry typu

wafer, lug nebo přírubové modely. Rozsahy profilů a tlaků jsou:1. Model wafer DN 32 až 1 200 mm (PN 10, 16 nebo 25 barů).2. Model lug DN 32 až 1 000 mm (PN 10, 16 nebo 25 barů).3. Model „příruba“ DN 150 až 1 600 mm (PN 10, 16 nebo 25 barů).

Z hlediska volby ovládání jsou v nabídce tyto možnosti: 1. Ovládání manuální:

a) ovládací pákou,b) převodovkou s ručním kolem.

2. Ovládání pohonem:a) elektrickým (1 nebo 3fázovým),b) pneumatickým (jednočinným nebo dvojčinným).

VzdušníkyV naší nabídce stále zůstává i další sortiment z oblasti tzv. „ochran-

ných armatur“ – vzdušníky. Přehled modelů je široký a kromě nastavení„funkčnosti“ zahrnuje možnost volby provozního tlaku, typu osazení (napřírubu nebo na závit) nebo možnost použití integrovaného uzávěru proeliminaci předsunutého šoupěte. Rozlišujeme:1. Jednofunkční vzdušníky = SIMPLEX

a) typ 100 pro instalaci na závit,b) typ 110 s nainstalovaným závitem,c) typ 111 s nainstalovaným závitem a s uzávěrem,d) typ 112 s přírubou DN 40, 50, 60 nebo 65 mm,e) typ 113 s přírubou DN 40, 50, 60 nebo 65 mm a s uzávěrem.

2. Dvoufunkční vzdušník = MONTEX DN 50, 60, 65 nebo 80 mm(PN 10/16 nebo 25 barů).

3. Třífunkční vzdušníky = VENTEX DN 50 až 200 mm (PN 10, 16 nebo25 barů) nebo MULTEX DN 50 až 150 mm (PN 10, 16 nebo 25 barů).

HydrantyKromě nadzemních požárních

hydrantů s výstupy typu STORZchystáme na tento rok novinku v ob-lasti podzemních hydrantů.

Regulační armaturyV oblasti regulačních ventilů na-

bízíme řadu E2001, kterou lze vyba-vit například pro funkci:1. regulace tlaku resp. jeho udržová-

ní,2. regulace průtoku,3. elektricky ovládaného ventilu atd.

Pro více informací ohledně armatur kontaktujte prosím členy tech-nického oddělení naší společnosti.

Více na www.saint-gobain-pam.com.

(komerční článek)



ÚvodRiziková analýza poskytuje prostřednictvím vybraných technicko-

ekonomických ukazatelů základní informace o požadavcích na obnovuinfrastruktury. Analýza prokazuje na statisticky významném vzorku pro-vozovaných vodovodů a kanalizací dopad požadavků na potřebnou ob-novu infrastruktury do vodného nebo stočného (Kč/m3) v malých i vel-kých obcích. Přínosem je směřování rizikové analýzy až do detailníúrovně obcí, což podstatně zpřesňuje některé dřívější výsledky získanépouhým bilančním hodnocením průměrného stavu u větších celků, např.u svazků obcí nebo u celých vodárenských společností. Analýza nejenprokazuje, ale také kvantifikuje, jak rizikové jsou malé lokality, ve kterýchroční příjem z vodného nebo stočného nezajistí tuzemskými právnímipředpisy stanovenou roční teoretickou akumulaci finančních prostředkůpro pozdější obnovu provozované infrastruktury.

1. Metodika rizikové analýzy posuzující dopad obnovy infrastruktu-ry v obcích

Základní předpoklad: – do nákladových položek se v této rizikovéanalýze zahrnují pouze finanční prostředky potřebné pro roční obnovuinfrastrukturního majetku, tj. pouze položka č. 4.4 ve smyslu Přílohy č. 19k vyhlášce č. 428/2001 Sb. – Výpočet cen pro vodné a stočné pro kalen-dářní rok. Riziková analýza nezohledňuje žádné další náklady potřebnépro provoz a rozvoj vodovodů a kanalizací, tj. nezohledňuje např. ná -klady na materiál, energie, mzdy, poplatkové a jiné externí nebo interníprovozní náklady, finanční náklady nebo výnosy, výrobní a správní režii nebo ostatní přímé náklady – např. opravy infrastrukturního majetku, ne-zahrnuje ani rozvojové investice apod.

a) Výchozí podklady k provedení rizikové analýzy pro obnovu ma-jetku:

• pořizovací cena infrastrukturního majetku:- je vyčíslena v souladu s požadavky MZe – viz č. j. 401/2010-15000:

Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktua -lizované) ceny objektů;

- pro rizikovou analýzu se data přebírají z Vybraných údajů majetkovéevidence vodovodů a kanalizací, které se každoročně předávají vo-doprávním úřadům ve smyslu § 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodo -vodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, nejedná se o účetníhodnotu provozovaného infrastrukturního majetku, ale jen o jeho teo -retickou hodnotu vyčíslenou cenou dle výše citovaného metodickéhopokynu MZe;

- vysvětlení k DPH: citovaný metodický pokyn MZe stanovuje pořizo-vací ceny infrastrukturních objektů včetně DPH, proto se také v rizi-kové analýze uvažuje hodnota majetku a souvisejících ukazatelůvčetně DPH, výjimkou jsou výpočty ukazatelů, které se vztahují pří-mo na cenu vodného a stočného, v těch případech se výpočet pro-vádí bez DPH, protože u ceny majetku a u vodného nebo stočnéhonení hodnota DPH shodná;

• teoretická potřeba akumulace finančních prostředků na obnovu infra-struktury, resp. finanční rezerva na budoucí potřebnou obnovu infra-struktury, se stanovuje dle § 8, odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vo-dovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu;

• teoretická doba dožití infrastrukturního majetku: k vyčíslení potřebyakumulace finančních prostředků na obnovu se využívá doporučeníMZe pro teoretickou dobu dožití majetku (viz vyhláška č. 428/2001 Sb.,kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanaliza-cích: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let, úpravny vodya zdroje vody 45 let, kanalizační síť 90 let, čistírny odpadních vod 40let;

• opotřebení stávající provozované infrastruktury: pro zjednodušení rizi-kové analýzy se do výpočtů nezavádí, tj. předpokládá se, jako by ve-škerá provozovaná infrastruktura byla právě nově vybudovaná, takto

Problematika financování obnovy infrastruktury u malých obcíJana Šenkapoulová

od 1 do 500 obyvatel501 až 2 000 obyvatel2 001 až 50 000 obyvatel

39

153

407

od 1 do 500 obyvatel501 až 2 000 obyvatel2 001 až 50 000 obyvatel

34

95

109

Příspěvek z konference Provoz vodovodů a kanalizací, kterou ve dnech 3. a 4. listopadu 2015 v Prazeuspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR).

KONFERENCE

870 14 775 430 13 860 49 613 10 113 8 513 12 579 27 155 8 916 36 020 12 278 4 270 8 331 19 722 12 192 4 412 8 092 33 084 12 192 300 7 383 21 247 12 178 36 040 7 248 10 258 11 988 1 333 6 998 8 078 11 924 5 493 6 789 49 456 11 585 1 831 6 598 3 135 11 513

Počet Průměrná hodnota Počet Průměrná hodnota připojených vodovodu připojených kanalizace obyvatel na 1 km obyvatel na 1 km sítě obyvatelé tis. Kč/km vč. DPH obyvatelé tis. Kč/km vč. DPH

od 1 do 500obyvatel

501 až 2 000obyvatel

2 001 až 5 0000obyvatel

Rozptyl hodnot v jednotkové ceně u celého hodnoceného statistického vzorku:- u vodovodů v rozmezí 1 871 až 14 775 tis. Kč/km (vč. DPH)- u kanalizací rozmezí 2 645 až 13 860 tis. Kč/km (vč. DPH)

Dosažená maxima ukazatele pro prvních 10 vodovodů nebo kanalizací ve vzorku:

průměrná hodnota vodovodu na 1 km sítě [tis. Kč/km vč. DPH]průměrná hodnota kanalizace na 1 km sítě [tis. Kč/km vč. DPH]

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

3 587

6 228

4 029

6 631

5 311

10 105

Graf 1: Počet analyzovaných vodovodů v kategoriích dle počtu připoje-ných obyvatel

Graf 2: Počet analyzovaných kanalizací v kategoriích dle počtu připoje-ných obyvatel

Graf 3: Průměrná hodnota vodovodu a kanalizace přepočtená na 1 kmsítě



získaný výsledek je pak ale příznivější než je skutečný aktuální stavs opotřebením majetku, tj. roční potřeba do akumulace prostředků ob-novy se rozděluje po celou teoretickou dobu dožití infrastruktury, i kdyžvzhledem k aktuálnímu opotřebení by prostředky měly být adekvátněakumulovány k využití v kratší době;

• technické parametry provozované infrastruktury se přebírají z firem-ních technických statistických výkazů (viz např. Roční výkaz VH8b-01pro Český statistický úřad) nebo geografického informačního systému,přičemž pro potřeby rizikové analýzy se používá zejména délka provo-zované infrastruktury a počet obyvatel připojených na infrastrukturu;

• ekonomické parametry se získávají z ekonomických a zákaznických in-formačních systémů, používají se objemy fakturovaných pitných neboodpadních vod a příslušné aktuální ceny vodného nebo stočného.

b) Statistický vzorek a přičlenění společného majetku k jednotlivýmobcím:

• reprezentativní statistický vzorek: v této předkládané analýze jsou po-užívána data z lokalit, které aktuálně provozovala v hodnoceném roceVAS, a. s., v kraji Jihomoravském a v kraji Vysočina, výsledný statistic-ký soubor zahrnuje:- celkem 599 vodovodů a celkem 238 kanalizací, - u vodovodů byl početní rozptyl připojených obyvatel v obcích (měs-

tech) v celkovém rozmezí od 6 do 49 613 obyvatel, s průměrnou hod-notou 894 připojených obyvatel,

- u kanalizací byl početní rozptyl připojených obyvatel v obcích (měs-tech) v celkovém rozmezí od 4 do 49 456 obyvatel, s průměrnou hod-notou 1 793 připojených obyvatel,

- provozované vodovody a kanalizace byly pro účel analýzy rozdělenycelkem do tří velikostních kategorií dle počtu připojených obyvatel (do500 obyvatel, rozmezí 501 až 2 000 obyvatel a od 2 001 do 50 000připojených obyvatel),

- podrobnější přehled o struktuře statistického vzorku poskytují grafy1 a 2.

• u skupinových vodovodů se hodnota společně využívaných přivaděčů,úpraven pitných vod a zdrojů vod přiděluje pro analytické účely k pří-slušným rozvodným vodovodním sítím v jednotlivých obcích v poměrujejich fakturovaných objemů pitných vod v hodnoceném roce;

• u skupinových kanalizací se hodnota společně využívaných výtlaků ne-bo přiváděcích stok a čistíren odpadních vod rozděluje pro analytickéúčely k příslušným stokových systémům v jednotlivých obcích obdobnějako u vodovodů, tj. v poměru jejich fakturovaných objemů odpadníchvod v hodnoceném roce.

2. Výběr z výsledků analýzy pro obnovu infrastruktury v konkrét-ních obcícha) Jednotková cena kompletních vodovodů nebo kanalizací (tis. Kč/km,

vč. DPH): celková hodnota infrastrukturního majetku je přepočtena najednotku délky provozované sítě, přičemž v hodnotě vodovodů nebokanalizací jsou zahrnuty také objekty ÚV, vodní zdroje a ČOV, hodno-ta majetku je stanovena jako pořizovací cena dle metodiky MZe.Z výsledků vyplývá, že hodnota infrastruktury je pouze částečně ovliv-

od 1 do 500obyvatel



Rozptyl hodnot u celého hodnoceného statistického vzorku:- u ceny vodného v rozmezí 14,40 až 42,60 Kč/m3 (bez DPH)- u ceny stočného v rozmezí 22,20 až 40,00 Kč/m3 (bez DPH)

průměrné stávající vodné bez DPH [Kč/m3]průměrné stávající stočné bez DPH [Kč/m3]

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45 39,6

31,9

36,633,1

38,3

32,7

20 701 4 890 7 438 90 685 25 364 146 215 14 349 30 212 18 322 43 197 33 295 30 190 21 292 160 182 55 234 68 154 57 217 265 146 870 214 258 139

Počet Průměrná hodnota Počet Průměrná hodnota připojených vodovodu připojených kanalizace obyvatel pro 1 obyvatele obyvatel pro 1 obyvatele obyvatelé tis. Kč/ob. vč. DPH obyvatelé tis. Kč/ob. vč. DPH

od 1 do 500obyvatel



Rozptyl hodnot u celého hodnoceného statistického vzorku:- u vodovodů v rozmezí 11 až 701 tis. Kč/obyvatele (vč. DPH)- u kanalizací v rozmezí 16 až 890 tis. Kč/obyvatele (vč. DPH)


průměrná hodnota vodovodu pro 1 obyvatele [tis. Kč/ob. vč. DPH]průměrná hodnota kanalizace pro 1 obyvatele [tis. Kč/ob. vč. DPH]

0

20

40

60

80

100

120

73

96

4454

39

52

90 577,5 90 608,5 100 510,5 171 395,5 129 359,1 569 378,7 50 298,7 4 332,9 46 232,8 265 293,9 96 205,0 149 203,7 74 173,4 30 133,2 94 153,5 43 80,1 67 145,4 171 67,3 91 126,2 185 65,9

Počet Dopad obnovy Počet Dopad obnovy připojených do vodného připojených do stočného obyvatel obyvatel obyvatelé Kč/m3 bez DPH obyvatelé Kč/m3 bez DPH

od 1 do 500obyvatel



Rozptyl hodnot u celého hodnoceného statistického vzorku:- potřeba obnovy v ceně vodného v rozmezí 4,00 až 577,50 Kč/m3 (bez DPH)- potřeba obnovy v ceně stočného v rozmezí 3,90 až 608,50 Kč/m3 (bez DPH)


průměrný dopad obnovy do vodného [Kč/m3 bez DPH]průměrný dopad obnovy do stočného [Kč/m3 bez DPH]

0

10

20

30

40

50

36,2

46,8

15,420,4

11,2 12,6

Graf 4: Průměrná hodnota vodovodu a kanalizace přepočtená na 1 oby-vatele

Graf 5: Průměrné stávající vodné nebo stočné v hodnoceném statistic-kém vzorku

Graf 6: Průměrný dopad obnovy do ceny vodného nebo stočného



něna velikostí lokality, rozhodujícím faktoremje technické řešení (např. vzdálenost lokalityod zdroje vody nebo ČOV, připojení na sku-pinový vodovod nebo skupinovou kanaliza-ci). U kanalizací je vyšší hodnota majetkuu velkých lokalit jednoznačně ovlivněna pře-važující jednotnou kanalizací, která na rozdílod většiny malých lokalit řeší také společnéodvádění a čištění srážkových vod.

b) Aktuální cena vodovodů nebo kanalizací projednoho obyvatele (tis. Kč/ob., vč. DPH): cel-ková pořizovací cena infrastrukturního ma-jetku je přepočtena na jednoho připojenéhoobyvatele, ukazatel vyjadřuje teoretickou ce-nu majetku, který musel být vybudován promožné připojení 1 obyvatele na vodovod nebokanalizaci v dané lokalitě. Z výsledků vyplývá jednoznačná vysoká ná-kladovost vodovodů a kanalizací v malýchobcích do 500 obyvatel, v nichž navíc v pod-mínkách VAS, a. s., přes existenci vodovodunebo kanalizace někteří obyvatelé využívajípouze soukromý vodní zdroj nebo nejsou při-pojeni na kanalizaci, v těchto lokalitách nenízpravidla ještě vybudována ČOV.

c) Dopad obnovy vodovodů nebo kanalizací dovodného nebo stočného (Kč/m3): hodnotapotřebné roční akumulace finančních pro-středků na obnovu provozovaných vodovodůnebo kanalizací je vypočtena dle metodikyMZe a je následně přepočtena na jednotkuobjemu aktuálně fakturované pitné nebo od-padní vody.

- Z grafu 5 je patrné, že aktuální cena vod-ného a stočného ve statistickém vzorku té-měř nerozlišuje velikost obcí a nereflektujena výše uvedené odlišnosti v pořizovacíceně vodohospodářského majetku. Tatoskutečnost ovšem vyplývá z faktu, že vod-né nebo stočné je u VAS, a. s., stanovenopřevážně jednotně za větší územní celek,zpravidla v rámci svazků obcí, ve kterýchjsou sdruženy velké i malé lokality.

- Od větších lokalit se malé obce odlišují mi-nimální spotřebou pitné vody, a s tím sou-visející minimální produkcí odpadních vod.Důsledkem je malý výběr vodného nebostočného. V ceně vodného nebo stočnéhotvoří podíl vyčleněný pro budoucí potřeb-nou obnovu u malých obcí podstatně většíčást než je tomu u velkých obcí nebo měst.Kvantifikace dopadu obnovy do ceny vod-ného nebo stočného je názorně prezen -tována v grafu 6. Vyhodnocená maximapotřebná pro obnovu již nyní přesahujíu některých lokalit aktuální sociálně únos-nou cenu vodného a stočného.

- Pro malé lokality do 500 obyvatel deklarujegraf 7 skutečnost, že aktuální průměrnácena stočného ani nepokryje průměrnoupotřebu pro budoucí obnovu kanalizace.Nutno zmínit, že u těchto lokalit většinouještě není ani vyřešeno čištění odpadníchvod, tj. vlastní ČOV nebo připojení na sku-pinovou kanalizaci s centrální ČOV. Pokudbude toto opatření v budoucnu realizová-no, deficit na obnovu se ještě více prohlou-bí.

3. Shrnutí výsledků analýzy a) Riziková analýza prokázala a na statisticky

reprezentačním vzorku kvantifikovala existen-ci rizikových lokalit, ve kterých roční příjem

z vodného nebo stočného nezajistí tuzem-skými právními předpisy stanovenou ročníteoretickou akumulaci finančních prostředkůpro pozdější obnovu provozované infrastruk-tury.

b) Vyhodnocené potřeby akumulace prostřed-ků pro obnovu již nyní několikanásobně pře-sahují u některých lokalit aktuální sociálněúnosnou cenu vodného a stočného. Tyto rizi-kové lokality nejsou schopny samofinanco-vání obnovy pouze z prostředků získanýchz vodného nebo stočného, přičemž v analý-ze nebyly uvažovány žádné další potřebnéprovozní náklady.

c) K rizikovým lokalitám patří zejména lokalitydo 500 připojených obyvatel, a to jak u vodo-vodů, tak u kanalizací. U těchto lokalit větši-nou ještě není ani vyřešeno čištění odpad-ních vod, tj. chybí vlastní ČOV nebo připojenína skupinovou kanalizaci s centrální ČOV.Pokud bude toto opatření v budoucnu reali-zováno, deficit na obnovu se v těchto obcíchještě více prohloubí. Z tohoto důvodu lze tvý-hledově očekávat zhoršení možnosti finan-cování obnovy také u kanalizací v obcíchnad 500 připojených obyvatel, kde je z hledi-ska problematiky nedořešeného čištění od-padních vod často obdobný stav.

4. Závěrečné doporučení pro obor vodovodůa kanalizacía) Bude zapotřebí věnovat větší pozornost ob-

nově infrastruktury tak, aby finanční pro-

středky na obnovu byly u rizikových lokalit získávány rovněž z alternativních zdrojů, nepouze z vodného a stočného. Rizikové jsouzpravidla malé obce, které mají problém takés omezenými prostředky pro svoje vlastníhospodaření, proto se u nich jeví jako opti-mální dotační podpora státu, pokud má býti v těchto obcích v budoucnu zabezpečenabezproblémová dodávka pitné vody a odvá-dění odpadních vod.

b) Při regulaci oboru vodovodů a kanalizací ježádoucí, aby koncepce státní vodohospodář-ské politiky více podporovala zachování vět-ších společných vodárenských celků (např.svazků obcí sdružujících větší i menší vodo-vody) a nepodporovala aktuální sílící snahyvětších lokalit o vyčlenění a samostatné ře-šení problematiky vodovodů a kanalizací,často bez ohledu na potřeby větších celků.

c) Metodika benchmarkingu pro obor vodovodůa kanalizací, aktuálně připravovaná dleUsnesení vlády ČR č. 86 ze dne 9. února2015, by zejména v analytické složce měladiferencovat specifické odlišnosti u velkých,středních a malých vodovodů a kanalizací.

Ing. Jana Šenkapoulová, Ph. D.VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s.e-mail: [email protected]

od 1 do 500obyvatel




průměrný přebytek z vodného po odpočtu obnovy [Kč/m3 bez DPH]průměrný přebytek ze stočného po odpočtu obnovy [Kč/m3 bez DPH]

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

30

Počet deficit / přebytek stávající Počet deficit/přebytek stávající připojených z vodného po vodné připoj. ze stočného po stočné obyvatel odpočtu obnovy bez DPH obyvatel odpočtu obnovy bez DPH

3,4

–15,0

21,2

12,7

27,1

20,2

Rozptyl hodnot u celého hodnoceného statistického vzorku:- největší deficit u aktuální ceny vodného po odpočtu potřeby obnovy dosahuje až 535,90 Kč/ m3 (bez DPH), zatímco nejvyšší přebytek činí 34,90 Kč/ m3 (bez DPH),- největší deficit u aktuální ceny stočného po odpočtu potřeby obnovy dosahuje až 571,40 Kč/ m3 (bez DPH), zatímco nejvyšší přebytek činí 34,60 Kč/ m3 (bez DPH).

90 –535,9 41,6 90 –571,4 37,1 100 –468,9 41,6 171 –364,5 31,0 129 –317,5 41,6 569 –338,7 40,0 50 –257,1 41,6 4 –302,1 30,8 46 –190,2 42,6 265 –263,2 30,8 96 –162,4 42,5 149 –166,6 37,1 74 –131,8 41,6 30 –102,4 30,8 94 –111,9 41,6 43 –49,3 30,8 67 –103,8 41,6 160 –36,9 28,8 91 –84,7 41,6 171 –36,4 31,0

ob. na V Kč/m3 bez DPH Kč/m3 ob. na K (Kč/m3 bez DPH) Kč/m3

Graf 7: Průměrný přebytek z aktuální ceny vodného nebo stočného po odpočtu tvorby akumulacepro budoucí potřebnou obnovu infrastruktury



Surový kal obsahuje okolo 70 % organic-kých látek v sušině a vzhledem k možné pří-tomnosti patogenních mikroorganismů je dlezákona o odpadech klasifikován jako nebez-pečný odpad se všemi důsledky z toho plynou-cími. Anaerobní stabilizací se množství organic-kých látek snižuje na cca 50 % v sušiněa rovněž se významně snižuje obsah pa -togenních mikroorganismů. Množství produko-vaných čistírenských kalů je ve srovnánís ostatními odpady relativně malé. Avšaks ohledem na zdravotní rizika je čistírenský kaljediný přísně usměrňovaný odpad v Evropě sespecifickými požadavky na kvalitu, monitoring,pořizování záznamů a hlášení. V současné do-bě jsou nejrozšířenější tři způsoby konečnéhozpracování čistírenských kalů: a) využití v zemědělství a na rekultivace (přímá

aplikace nebo přes kompost), b) uložení na skládku, c) termické zpracování (různé způsoby spalo-

vání, pyrolýza).

Z hlediska statistického vykazování je v ČRevidována specifická kategorie zneškodnění„Jinak“, ale obvykle jde o uložení na skládku veformě tzv. technické vrstvy, kdy je uložena směss čistírenským kalem. Situaci v ČR znázorňujeobr. 1.

Současná odpadová politika EU se orientu-je proti ukládání odpadů a podporuje zabráněnívzniku odpadů, jejich minimalizaci a recyklaci.Ukládání kalů na skládky (a to i ve formě tech-nických vrstev či tzv. rekultivací skládek), kteréje pro některé kaly v Evropě hlavním výstupem,je obecně považováno za neudržitelné. Budou-cími technologiemi jsou proto různé recyklačníprocesy a destrukční metody. Současné meto-dy „recyklace“ zahrnují použití na půdu jako or-ganické hnojivo nebo pro vylepšení kvality ze-mědělské půdy a pro rekultivace. Ale i tytometody již některé státy považují za neudržitel-né s ohledem na stále rostoucí výskyt mikropo-lutantů (z nich doposud nelimitované látky s en-

dokrinními účinky nebo také označované jakoendokrinní disruptory) a velmi závažná zjištěnío jejich vlivu na živočichy i člověka. Závažnájsou rovněž zjištění, že v hospodaření s čistí-renskými kaly na zemědělské půdě docházík zásadním a systematickým porušením schvá-lených pravidel a tak k ohrožení zdraví živoči-chů, kvality produkce a následně zdraví člově-ka. Je evidentní, že prostor pro uplatnění kalův zemědělství v současné podobě se v blízkémvýhledu významně zúží. Zajímavý je často vý-razně odlišný přístup k hodnocení rizik spoje-ných se zemědělským využitím kalů v různýchčástech světa. Na jedné straně některé evrop-ské země dovádí do extrému princip předběžnéopatrnosti a již zakazují jakoukoli aplikaci kalův zemědělství, na druhé straně se plně využívájistých nedokonalostí směrnice EU o hnojivech,lokálních směrnic a nedostatků superviznícha kontrolních systémů.

Evropskou unií přijatá strategická koncepcetzv. Circular Economy (oběhové hospodářství)by měla být schválena do konce roku 2015 [1].Tato strategie reaguje na skutečnost, že pop-távka po omezených a někdy velmi vzácnýchzdrojích (např. fosfor je definován jako EU Criti-cal Raw Material) bude nadále stoupat, přičemžtlak na zdroje způsobuje zhoršování životníhoprostředí a jeho větší zranitelnost. Cílem je mi-nimalizovat objem materiálů (de facto zdrojů),které hospodářský oběh opouštějí a zajistit takoptimální fungování celého systému. Fosfor jena seznamu látek (vedle fosilních paliv a vody),které budou (fosfor jako první) lidstvo v nejbližšídobě limitovat.

Většina navrhovaných opatření v rámci Cir-cular Economy se dotýká i oblasti čistírenskýchkalů, neboť mohou být z důvodu nízké ceny(dnes záporné) prioritně znovu využity jako ne-tradiční suroviny pro biopaliva (obnovitelná po-honná paliva druhé generace) a zdroje obnovi-telných chemikálií (strukturovaný uhlík, fosfor,dusík). Zemědělci si již také uvědomují vysokétransportní náklady spojené s využitím čistíren-

ských kalů a začínají odmítat „těžkotonážní“způsob hnojení pomocí odvodněných čistíren-ských kalů. Tomu by mělo vyjít vstříc využití čis-tírenských kalů jako zdroje fosforu pro hnojivavzniklá transformací pomocí procesů redukují-cích obsah vody a množství škodlivých látek přizachování využitelnosti biogenních prvků.

Změna hospodaření s čistírenskými kalymůže sehrát významnou roli v boji proti globál-nímu oteplování. U kalů uložených na půdu ne-bo do rekultivační vrstvy pokračuje anaerobnírozkladný proces s produkcí bioplynu, který ob-sahuje metan. Ten je 21× škodlivější než CO2.Sekvestrací uhlíku ve vhodné stabilní formě napůdu se významně snižuje uhlíková stopaa emise skleníkových plynů. Touto vhodnou for-mou není aplikace čistírenských kalů na půdu,kdy dochází k dalšímu vzniku skleníkových ply-nů a jejich uvolňování do ovzduší. Naopak po-užitím uhlíku vzniklého po materiálové transfor-maci čistírenských kalů např. pyrolýzou doformy biocharu dochází při aplikaci na půdu(sekvestraci) k uložení uhlíku v přirozené stabil-ní formě. Pro aplikaci biocharu („biochar“ je nauhlík bohatý produkt získaný tepelným rozkla-dem organického materiálu, například dřevnínebo rostlinné biomasy, ale i hnoje, digestátunebo čistírenských kalů, bez přístupu vzduchu,za vysokých teplot, produkt pyrolýzy) v země-dělství byla v poslední době zpracována celářada cost-benefit analýz, které jednoznačně do-poručují sledovat tuto cestu [2] z celé řady dů-vodů. Lze konstatovat, že postupně již vznikátrh s touto komoditou [3].

Přichází revoluce zdrojů Řešení problematiky čistírenských kalů je

a bude úzce spojeno s přístupem ke zpracováníodpadů v ČR obecně. Aplikace na půdua sklád kování kalů (odpadů) je stále nejlevnějšízpůsob zneškodnění kalů z ČOV. Jedná seo výsledek aktuálních ekonomických a legisla-tivních podmínek, přitom rezignujeme na řešenírizik vyplývajících ze složení kalů (látky s endo-krinními účinky), ale i na možnosti materiálové-ho a energetického využití. Má-li být nastarto-ván trh s moderními technolo giemi využití kalů(odpadů), musí být provedena ekonomická a le-gislativní opatření jako je zvýšení poplatků naskládkách, zabránění přímé aplikaci na půdu veformě (kvůli škodlivým látkám), která poškozujelidské zdraví a životní prostředí, umožnění vy-užití produktů monospalování a mono termo-chemického zpracování čistírenských kalů.

Nastává souboj tradičních cest odpadůs novými, kdy odpady již nejsou vnímány jakomateriál určený ke stabilizaci, ale k materiálovétransformaci. Je vysoce pravděpodobné, žejsme na počátku éry revoluce zdrojů. Klíčovýmopatřením má být celá řada již připravenýchopatření v oblasti biopaliv (standardizace mezi-produktů a produktů jako jsou biochar, bio-olej,syngas) a revize EU směrnice o hnojivech (Fer-tiliser Regulation (Reg. (EC) No. 2003/2003)).Novela směrnice o hnojivech by po letech snahměla umožnit použít mimo minerální zdroje fos-foru (P) také kompost a biochar jako organická

Čistírenský kal – obnovitelný zdroj pro výrobu paliva a hnojiva Miroslav Kos

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

kaly produko-vané v ČOV

celkem

přímá aplikacea rekultivace

kompostování skládkování spalování jinak

154 274159 162

54 71347 830

50 38460 511

7 1235 236

3 2323 400

38 82242 185

20132014

2013

2014

% v 2014 30,05 % 38,02 % 26,50 %3,29 % 2,14 %

t suš

iny/

rok

Obr. 1: Produkce kalů a způsob jejich zneškodnění v čistírnách odpadních vod (podle údajůwww.czso.cz/csu/czso)



P hnojiva a aditiva pro zlepšení kvality půdy. Nové produkty materiálovétransformace odpadů (čistírenských kalů) budou moci nést označeníCE, pokud budou splňovat kritéria pro hnojiva vzniklá z odpadních zdro-jů, budou splňovat základní kritéria bezpečnosti, kvality a označování.Revize bude součástí balíčků EU směrnic souvisejících se směrnicík Circular Economy (na přelomu 2015/2016).

Materiálové transformaci odpadů se dostává v současnosti mohutnépodpory od EU prostřednictvím programů jako Renewable Carbon Sou-rces processing to fuels and chemicals, Bio-Based Economy, REFER-TIL a dalších. Zajímavé je to, že v aplikačních koncepcích již nejsou uva-žovány spalovny, a když tak jen jako „čisté“ monospalování čistírenskýchkalů a využití popele k produkci P hnojiva různými technologiemi (struvit,nebo Ash-Dec Process). Významně se však počítá s termochemickýmiprocesy jako pyrolýza a zplyňování. Jde o základ rozhodujících EU inici-ativ, neboť využití produktů těchto technologií je mnohem přímějšía umožňuje efektivní provoz i malých jednotek.

Pyrolýza základem transformace čistírenských kalůTermochemickými procesy (pyrolýza, zplyňování) můžeme efektivně

transformovat biomasu a organické látky na dále zhodnotitelné chemiká-lie a materiály. To plně platí i pro případ čistírenských kalů. Všechny dílčíprodukty (obr. 2) jsou využitelné, přičemž můžeme pomocí růžných tech-nologií pyrolýzy a provozních parametrů nastavit produkci žádanějšíhoproduktu a plně se přizpůsobit charakteru vstupu jící biomasy. V případěčistírenských kalů se preferuje využití vznikajícího plynu okamžitěk energetickému zabezpečení procesu pyrolýzy jeho spalováním vespeciálních nízko-emisních hořácích (typ FLOX), které jsou součástí py-rolyzéru. Proces pyrolýzy se tak stává energeticky soběstačným, či spí-še tepelně přebytkovým, kdy přebytečné teplo se obvykle využívá k su-šení vstupního materiálu. Termochemické procesy současně likvidují látkys endokrinními účinky a další škodliviny. V případě použití vzniklého bio-charu na půdu dochází k odejmutí uhlíku z cyklu (sekvestrace) a snižujese zásadním způsobem uhlíková stopa.

Z termochemických procesů je pro zpracování kalů preferována py-rolýza. Do reaktoru je vkládán vstupní materiál – částečně nebo zcelasušený kal, který je zahříván a rozkládán na menší a jednodušší mole-kuly plynu, oleje a pevného zbytku – biocharu. Podle rychlosti ohřevua finální teploty procesu, rozeznáváme dva základní typy pyrolýzy: rych-lou a pomalou. Rychlá pyrolýza má rychlý teplotní nárůst, krátkou dobouzdržení v reaktoru (v řádech sekund) a vysokou finální teplotou (až1 000 °C), vzniká při ní vyšší podíl pyrolytického oleje (60–75 % hm.)a nižší podíly biocharu (15–25 % hm.) a pyrolýzního plynu (10–20 %hm.). Naopak při pomalé pyrolýze je nárůst teploty pozvolný, finální tep-lota se pohybuje až do 800 °C, vzniká 20–25 % hm. bio-oleje, 25–35 %hm. plynu, a 35–55 % hm. biocharu. Pomalá pyrolýza je proto preferová-na při zpracování čistírenských kalů na biochar, zároveň se provoznímipodmínkami potlačuje produkce bio-oleje a podporuje vznik pyrolýzníhoplynu, který se pak používá k ohřevu reaktoru.

Vlastnosti, chemické i fyzikální, vzniklých produktů jsou silně ovliv-něny vstupním mate riálem a zvolenými podmínkami pyrolýzy, zejménafinální teplotou procesu, proto je biochar definován a certifikován prokaždý jeden případ. Obecně je to materiál, jenž obsahuje až 90 % uhlíkua skládá se z aromatických sloučenin charakterizovaných šesti atomyuhlíku. Aromatické uspořádání struktury biocharu inhibuje rozklad v pů-dě, protože mikroorganismy takto složité sloučeniny dokážou obtížně vy-užít. Spolehlivým měřítkem udávající rozsah pyrolýzy daného materiálua také následnou náchylnost biocharu na oxidativní změny v půdě seukázaly poměry kyslíku, vodíku a uhlíku (O : H, O : C, C : H). V roce2014 zahájil CEN finální práce na standardizaci specifických termoche-mických produktů a jejich využití. Existují sice nezávislé certifikačníautority jako např. pro biochar jsou to certifikace (standardizace) IBI a Eu-ropean Biochar Certificate (EBC), pro bio-olej pak ASTM, ale očekávanácertifikace CEN sjednotí certifikaci v EU. Popis používaných metod, po-žadované parametry a srovnání certifikátů lze nalézt na http://www.eu-ropean-biochar.org/en/ebc-ibi. Životnost biocharu je odhadována na zá-kladě poměru kyslíku a uhlíku na desítky tisíc let.

Hnojivo z čistírenských kalů – biochar s vysokým obsahem fosforu

Udržitelnost fosforu je celosvětově uznávaná výzva, spojená s glo-bální bezpečností potravin, eutrofizací povrchových vod a čištěním od-

cca 90 % přivedeného fosforu (P) se dostane do čistírenského kalučistírenský kal

odtok

0,20 g P/EO·d

11 %

Bio-P kal a/nebochemický kal ze

srážení P0,95 g P/EO·d

53 %

přebytečnýkal

0,50 g P/EO·d

28 %

primárníkal

0,15 g P/EO·d

8 %

přítok

1,8 g P/EO·d

100 %

Obr. 2: Znázornění produktů pyrolýzy čistírenských kalů

Obr. 3: Bilance zdrojů fosforu na světě a návrh řešení na pokrytí potřebyve výhledu [5]

Obr. 4: Vývoj ceny základní suroviny fosforu (zdroj World Bank)

Obr. 5: Bilance fosforu na ČOV



padních vod. Některé země (Německo) již vytvořily politický rámec tý -kající se fosforu v zájmu zvýšení jeho recyklace, na podporu inovací re-cyklace P, zlepšení tržních podmínek a začlenění jeho udržitelného vy-užívání. Snahy jsou zaměřeny na fosfor v čistírenských kalech [4].Důvodem je skutečnost, že těžitelné zásoby fosforu dojdou kolem roku2050, nevyváženost zdroje × spotřeba již nastane kolem roku 2025(obr. 3). Problém nedostatku fosforu pro produkci potravin má být řešenzměnou využívání potravin, efektivnějším použitím hnojiv a využitím od-padů ke zpětnému získání fosforu [5]. Proto je velmi závažné zjištění, žeodpadní vody v zemích EU např. roce 2011 obsahovaly 1,14 mil. t P2O5,což představuje 34 % z dovozu do EU, který činil 3,4 mil. t P2O5 [6].

Již v současnosti se nevyvážená bilance ve zdrojích fosforu způso-bená zvýšenou poptávkou promítá spolu s růstem cen energie, malýmiinvesticemi v minulosti do oblasti těžby a uplatněním exportních daník ochraně trhu v Číně do růstu cen fosfátové suroviny. Cena se od roku2007 zdvojnásobila (obr. 4). Do výhledu jsou pro svět významná pouzeložiska v Maroku.

Využití fosforu z čistírenských kalů ve formě biocharu jako součásthnojiv má tyto pozitivní efekty:• snížení průniku dusíku a fosforu do podzemních vod v důsledku po-

stupného uvolňování z biocharu,• podporuje transformaci dusíku v půdě [7],• může snížit emise oxidu dusného a metanu z půdy do ovzduší (sklení-

kový plyn!!),• v důsledku zvýšené kapacity iontové výměny zvýšení úrodnosti půdy,• zvýšení zadržování vody v půdě,• zvýšení množství prospěšných mikroorganismů v půdě.

Následné efekty v důsledku lepšího využívání fosforu jako hnojiva,snížení ztrát z plošných zdrojů do povrchových vod a rozvoj recyklacemohou přinést:• významné zlepšení kvality vody, v souladu s cíli Rámcové vodní směr-

nice,• ekonomické přínosy (možnost využití vod pro volný čas a cestovní

ruch, zhodnocení nemovitostí),• snížení závislosti zemí EU na dovozu fosfátových hornin a zlepšení ob-

chodní bilance,• nová pracovní místa a hospodářský růst oboru vodovodů a kanalizací,• rozvoj venkova a „zelenější" zemědělství, neboť se snižují ztráty živin,

tvorbu pracovních míst na venkově a vznik dalších lokálních činností.

Přes různá omezení spotřeby fosforu v některých spotřebních hmo-tách je odpadní voda stále bohatým zdrojem fosforu. Ten je v ČOV čistí-renskými procesy postupně převeden do vyhnilého kalu. Bilance P naČOV je znázorněna na obr. 5. Fosfor lze následně převést při termickémzpracování do popele nebo při termochemickém zpracování do biocha-ru, a to prakticky ze 100 %.

Příklad změn složení při transformaci čistírenského kalu na biocharje uveden v tabulce 1. Je prokázáno, že pyrolýza zvyšuje koncentracia agronomickou dostupnost P a K oproti sušeným vyhnilým kalům, opač-ný efekt je u dusíku. Velmi zajímavé je však zjištění, že těžké kovy v bio-charu jsou mnohem méně dostupné než v sušeném kalu. Naopak se sni-žuje obsah některých těžkých kovů v půdě při aplikaci biocharu na půdu[8]. Rovněž naše poloprovozní testy na pyrolyzéru M3RP s kaly z ČOVBrno prokázaly, že při výtěžku biocharu 55 % bylo složení biocharu agro-chemicky velmi zajímavé, obsah fosforu v biocharu byl cca 8 % (jako P).

Fosfor se z biocharu aplikovaného na půdu uvolňuje postupně a jevysoce využitelný rostlinami. Biochar má vysoce porézní strukturu, poaplikaci na půdu se v pórech zachycuje vlhkost a živiny, které vytvářejíideální podmínky pro mikroorganismy a pro provzdušnění půdy. Součas-ně se potlačuje produkce skleníkových plynů jako metanu a oxidu dus-ného. Specifický povrch 1 g biocharu obvykle dosahuje hodnoty okolo500 m2. Struktura biocharu je znázorněna na obr. 6.

Výše popsané vlastnosti biocharu vzniklého transformací čistíren-ských kalů (v nich obsaženého fosforu a uhlíku) za současného zajištěníhygienizace a odstranění látek s endokrinními účinky vedly k růstu zájmuo agrochemické využití. To způsobilo i extrémní zájem o technologie ter-mochemického zpracování, které se ke zpracování čistírenských kalůdoposud používaly velmi omezeně.

Jinou možností agrochemického zpracování kalu je využití popelez mono-spalování technologií produkující struvit (hydrolýza popele kyseli-nou sírovou, filtrace, přídavek MgO, kyseliny citronové a NaOH, sedimen-tací oddělí struvit = fosforečnan hořečnato-amonný, NH4MgPO4 · 6H2O)nebo technologií ASH-DEC (za teplot 850 až 1 000 °C se popel míchás chloridy Mg a K, za vzniku těkavých chloridů těžkých kovů a tím se sni-žuje obsah těžkých kovů). Oproti této technologii pyrolýza nevyžaduježádné chemikálie a všechny koprodukty procesu jsou plně využitelné(bio-olej a pyrolýzní plyn). Proto se řada malých pyrolýzních zařízení jižprosazuje do praxe a stává se součástí technologie ČOV s produkcí biocharu s vysokým obsahem P. Podmínky procesu pyrolýzy významněovlivňují jednak množství vznikajících složek, rovněž tak i složení bio-charu [9]. Typické složení biocharu vzniklého při zpracování sušenýchkalů z městské ČOV je uvedeno v tabulce 2.

Energie z čistírenských kalů V souvislosti se zpracováním čistírenských kalů na hnojivo proce-

sem pyrolýzy se nelze nezmínit o energii obsažené v čistírenských ka-lech. Využití této energie je totiž logickou součástí procesu sušení a py-rolýzy.

Obr. 6: Struktura biocharu (foto www.biocharproject.org)

Tabulka 1: Agronomické vlastnosti čistírenského kalu a z něj vypro-dukovaného biocharu [6]

Parametr Sušený kal Biochar

výtěžnost biocharu při pyrolýze (% hm.) – 46,3pH (–) 6,2 8,6C (% hm.) 27,4 21,3

nutrienty N (%) 3,62 3,17P (g/kg) 8,7 15,4K (g/kg) 7,2 13,8

agronomicky dostupné nutrienty N (%) 0,21 0,03

P (g/kg) 0,43 1,31K (g/kg) 2,19 2,47

Pozn.: P jako P2O5

Tabulka 2: Složení biocharu při teplotách 450–500 °C

Parametr Rozměr Hodnota

pH – 6–9porozita (vzduch) % objem. 65porozita (voda) % objem. 15specifická hmotnost kg/m3 380–450specifický povrch m2/g 300–600celkový dusík % hmot. 3–5celkový fosfor % hmot. 6–9draslík % hmot. 0,3–2síra % hmot. 2–3



Podíváme-li se na energetickou bilanci akti-vační čistírny odpadních vod s vyhníváním čis-tírenských kalů na obr. 7, vidíme, že stále vý-znamná část energie je odvážena z ČOV veformě vyhnilých kalů. Je to dokonce více, nežprovoz ČOV spotřebuje. Současně je v kogene-raci (využití bioplynu) produkována přebytečnátepelná energie. Problémem je, že energie obsa-žená v odvodněných kalech je doprovázena stá-le vysokým obsahem vody. K odpaření 1 t H2Oje potřeba cca 850 kW, což při produkci cca18,5 kg sušiny kalu na 1 EO a rok, znamená, žetepelnou energii na odpaření vody nízkoteplot-ním sušením v kalu lze významně pokrýt kom-binací tepelné energie z kogenerace a částiz energie získané z vyhnilých kalů. Na této stra-tegii je založena koncepce energetického kalo-vého hospodářství čistíren odpadních vod, kte-ré je oproti klasickému doplněno o nízkoteplotnísušení a zpracování sušených kalů procesempyrolýzy nebo zplyňování kalů.

Kalové hospodářství může být cíleně orien-továno na produkci biocharu jako hnojiva, pakvznikající plyn a bio-olej jsou spalovány a sloužíjako zdroj tepelné energie pro pyrolýzu a sušeníkalu společně s teplem z kogenerace. Blokovéschéma kalového hospodářství ČOV s využitímtepelné energie z kogenerace a pyrolýzy prosušení a vytápění je znázorněno na obr. 8. Naprvní pohled by se mohlo zdát, že je to řešeníjen pro velké ČOV. Opak je pravdou, neboť pyrolýzní jednotky jsou velmi malá zařízení. Pří-kladem takové jednotky jsou např. reaktory firem PYREG® nebo BIOGREEN určené promalé a střední ČOV. Pyrolýzou vyprodukovanýplyn a bio-olej v malém reaktoru, který je sou-částí pyrolyzéru, generuje teplo pro ohřev pyro-lyzéru.

Na velkých ČOV lze výhodně uplatnit i pro-ces zplyňování kalů, kdy mimo biocharu je pře-vážně produkován plyn – syngas na úkor bio-oleje. Velmi zajímavé je řešení, kdy syngas jepřiváděn do okruhu bioplynu (vháněn do vyhní-vacích nádrží). Výhodou tohoto systému je za-chycování dehtů obsažených v syngasu vyhní-vaným kalem a jejich částečné využití na tvorbubioplynu. Ale hlavně se redukuje proces čištěnísyngasu před jeho spalováním v kogeneraci.

Jiné energetické zhodnocení kalu je pře -dání sušeného vyhnilého kalu dalším zpracova-telům jako suroviny. Jedná se o zpracovatelebiomasy na bio-olej, který je následně transfor-mován na palivo druhé generace. Příkladem jejednotka projektu EMPYRO, která zpracováváprimárně štěpku na bio-olej [10], ale sušený čis-tírenský kal je rovněž možným vstupem.

ZávěrČistírenský kal se může stát ve velmi blízké

době zajímavých surovinovým zdrojem, a tohned ve dvou směrech [11]. Proces termoche-mického zpracování prostřednictvím pyrolýzyotevírá jednak cestu k produkci kvalitní kompo-nenty pro zušlechťování a hnojení půd, přičemžse produkovaný biochar může stát složkou přivýrobě chemických hnojiv nebo může být apli-kován přímo. Jedná se o komoditu, u které trhjiž v zahraničí existuje a postupně bude formo-ván i za přispění EU v rámci Circular Economy.Hlavním důvodem bude obsah fosforu a vlast-nosti biocharu pro zlepšování kvality půd zasoučasného odstranění látek s endokrinními

účinky dnes distribuovaných na zemědělskoupůdu. Linie energetického využití čistírenskéhokalu může být orientována jednak na posíleníenergetické bilance ČOV, jednat pyrolýzou pro-dukovaný bio-olej se může stát zajímavým do-plňkovým zdrojem při produkci paliv druhé ge-

nerace. Zatím se zdá, že první cesta – transfor-mace sušeného kalu na biochar a jeho země-dělské využití je cestou, která již zajímá vlastní-ky a provozovatele ČOV. Rozhodující budoupochopitelně legislativní opatření v kombinacis ekonomickými stimuly, jen tak bude možno

Obr. 7: Spotřeba energie na ČOV s vyhníváním kalu a využitím bioplynu v kogeneraci

Obr. 8: Schéma kalového hospodářství ČOV s využitím tepelné energie z kogenerace a pyrolýzy(interní hořák plynu) pro sušení kalu a vytápění

Obr. 9: Pyrolýzní stanice PYREG® pro zpracování kalu na biochar s reaktorem FLOX® pro spalo-vání vznikajícího pyrolýzního plynu (zdroj www.pyreg.de)



nastartovat tyto nové trhy v rámci oběhového hospodářství. Tento vý-znamný posun ve finálním zpracování čistírenských kalů nastartuje očekávané zpřísnění EU podmínek pro uplatnění čistírenských kalůa současně otevření možnosti využít produkty termického nebo termo-chemického zpracování čistírenských kalů jako komponenty hnojiv.

Co chybí, je vytvoření znalostního zázemí pro zajištění této změny,legislativní změny na podporu oběhového hospodářství, zajištění prv-ních pilotních aplikací v ČR, posílení výzkumu a vývoje v tomto směruvčetně mezinárodní spolupráce a zvýšení vzdělání a informovanostivčetně aktivní politické pomoci.

Literatura 1. Towards a circular economy: A zero waste programme for Europe, Commu -

nication from the Commission to the European Parliament, the Concil, the Eu-ropean economic and social committee and Committee of the Regions,

COM/2014/0398 (česky na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014DC0398R(01)&from=EN), 2014.

2. Shackley S, Hammond J, Gaunt J, Ibarrola R. The feasibility and costs of bio-char deployment in the UK, Carbon Management, 2011;No. 2(3):335–356.

3. Jirka S, Tomlinson T. 2013 State of the Biochar Industry, International BiocharInitiative, dostupné na http://www.biochar-international.org/biochar, 2014.

4. Kabbe Ch, Remy C. Sustainable sewage sludge management fostering pho-sphorus recovery in Europe, Berlin Centre of Competence for Water, 2013;11.

5. De Ridder M, De Jong S, Polcar J, Lingermann S. Risks and Opportunitiesin the Global Phosphate Rock Market, The Hague Centre for Strategic Studies(HCSS), Rapport No 17|12|12, ISBN/EAN: 978-94-91040-69-6, 2012.

6. Cordell et al. Toward Global Phosphorus Security: A Systems Framework forPhosphorus Recovery and Reuse Options.

7. Břendová K, Tlustoš P, Száková J, Bohuněk M. Využití biouhlí (biocharu) k úpra-vě půdních vlastností. Biom.cz [online]. 2015-02-02. Dostupné na <http://biom.cz/cz-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/vyuziti-biouhli-biocha-ru-k-uprave-pudnich-vlastnosti>. ISSN: 1801-2655, 2015.

8. Liu T, Liu B, Zhang W. Nutients and heavy metals in biochar produced by sewa-ge sludge pyrolysis: Its application in soil amendment, Pol J Environ Stud. 2014;23(1):271–275.

9. Zhang J, Lü F, Zhang H, Shao L, Chen D, He P. Multiscale visualization of thestructural and characteristic changes of sewage sludge biochar oriented to-wards potential agronomic and environmental implication, Scientific Reports 5,Article number: 9406, 2015.

10. Venendaal R. Pyrolysis as a building block for a biobased economy, EU-CANA-DA Workshop Renewable Carbon Sources processing to fuels and chemicals,Brussels, 9–10 July, 2015.

11. Kos M. Termochemické zpracování čistírenských kalů, časopis SOVAK 2015;24(10):20–23.

(Článek je zásadně doplněným a přepracovaným příspěvkem, kterýbyl prezentován na konferenci Městské vody 2015, konané dne 1.–2. 10.2015 ve Velkých Bílovicích.)

Ing. Miroslav Kos, CSc., MBASMP CZ, a. s., ÚTŘ skupiny SMPe-mail: [email protected]

Zahájení stavby 07/2014Zahájení zkušebního provozu 10/2015Ukončení zkušebního provozu 01/2016

Sweco Hydroprojekt a. s.

www.sweco.cz

Konzultační a projektové služby

Intenzifikace ÚV Březovice

Zde mohl být Váš inzerát

1/8 stránky90 × 65 mmceník a další informacena www. sovak.cz



Jihomoravská armaturka spol. s r.o.www.jmahod.cz | [email protected]

PF 2016

ÚSPĚŠNÝ START DO NOVÉHO ROKUpřeje Jihomoravská armaturka spol. s r. o.

20 let novodobé historie JMA

Novodobá historie společnosti, jejíž tradice sahá až do roku 1881, sezačíná psát o mnoho let později – v roce 1996. V roce, kdy JMA, jako je-diný výrobce armatur z původního koncernu SIGMA, dokázala naléztstrategického partnera a vrátila se k původnímu názvu Jihomoravská ar-maturka spol. s r. o.

S příchozími změnami v roce 1996 pak vyšlo také historicky 1. vy -dání podnikového ceníku. V krátké době si tato více jak 100 stránkovápublikace získala mezi projektanty, provozními pracovníky a obchodníkyvelkou popularitu. Nikdo z konkurentů dodnes nenabídl tak ucelenoutechnickou dokumentaci tzv. „do šuplíku“, kdy jsou na jednom místě uvedeny vedle cen i potřebné technické informace o konstrukci, použitía materiálech daného výrobku.

Jubilejní 20. vydání, které právě vychází, si tudíž zasloužilo i novýkabát a prošlo celkovou grafickou úpravou. Snažili jsme se, aby bylopředevším přehlednější.

Největší změnou je odchod od typových čísel, která byla jednímz identifikačních prvků armatur z JMA. V průběhu roku 2016 se začnouzpracovávat objednávky prostřednictvím specializovaného softwaru, ježbude využívat objednací čísla jako hlavní identifikační prvek. Z toho dů-vodu je nutné opustit vícenásobnou identifikaci a jednoznačně definovatpožadovaný typ armatury. Od používání jednoznačných objednacích čí-sel se navíc očekává, že budou odstraněny případy, kdy bylo po objed-nání armatury nutné dodatečně zjišťovat, co přesně zákazník požaduje.

Většina našich partnerů již s objednacími čísly pracuje, a proto ne-předpokládáme, že by tato změna mohla být výraznější komplikacív běžné praxi. Počítá se samozřejmě s přechodným obdobím, aby mělivšichni možnost se na tuto zásadní změnu připravit.

Pro připomínku tohoto kulatého výročí, jsme tak vedle standardníhoceníku připravili i ceník s „retro“ obálkou, která připomíná první vydáníz roku 1996. Pokud chcete mít i toto jubilejní vydání obraťte se na mar-ketingové oddělení JMA paní Tománkovou e-mail:

[email protected].(komerční článek)

Ceník JMA 2016s „retro“ obálkou



Cílem projektu je vývoj metod detekce, lokalizace, hodnocení rizika vývoj sanační technologie využívaných i záložních zdrojů pitných vodnegativně ovlivněných přítomností pesticidních perzistentních organic-kých látek. Návrh projektu je cílený na řešení zhoršené kvality pitnýchvod, které mají přímou vazbu znečištění na lokality ovlivněné zeměděl-skou, lesnickou, rekultivační či průmyslovou činností.

V prvé části řešení bude ověřena metoda identifikace zdroje znečiš-tění na základě monitoringu jakosti vod s použitím pasivních vzorkovačů,druhá část řešení bude založena na vytvoření sanační technologie vlast-ního zdroje pitné vody a posledním cílem bude analýza rizik na zdravotnístav obyvatel z hlediska kontaminace vod pesticidními látkami.

Dále v průběhu řešení bude vytvořena mapa zranitelnosti zdrojů pod-zemních vod, metodika stanovení zranitelnosti vodního zdroje z hlediskakontaminace pesticidními látkami a ověřena technologie sanace vodníchzdrojů zásobujících malá sídla. Tyto zdroje nepodléhají odpovídající kon-trole jejich jakosti zejména ve vztahu k potenciálnímu znečištění příprav-ky na ochranu rostlin zejména dusíkatých pesticidů. V průběhu řešeníbude zároveň prováděna analýza rizik na zdravotní stav populace, jejížvýsledky budou promítnuty do novelizace předpisů a směrnic nelegisla-tivní povahy (H neleg).

1 Úvod1.1 Základní principy problematiky pesticidů

Prostředky na ochranu rostlin (pesticidy) jsou v současném země-dělství nezbytné pro regulaci škodlivých organismů – plevelů, choroba škůdců rostlin. Bez nich by byly výnosy plodin nižší, horší kvality (my-kotoxiny) a dražší. Spektrum a způsoby použití prostředků na ochranuplodin se v dnešním zemědělství značně posunulo od aplikace síry vestarověkém Sumeru, experimentování s arzenem a olovem ve středově-ku, či používání DDT ve 40. až 60. letech 20. století [1]. Na druhou stranuintenzivní využívání těchto látek může mít za následek závažné environ-mentální problémy. Prameny uvádějí, že pouze přibližně 65 % aplikovanélátky zasáhne listovou plochu, asi 25 % přípravku vstupuje do půdy. Zby-lých přibližně 10 % je rozloženo světlem před vstupem do půdy nebouvolněno do atmosféry. Procesy probíhající při aplikaci lze kvantifikovatna úlet (drift) a těkání (volatilizace), které jsou hlavními procesy souvi -sejícími s vlastní aplikací a aplikačními podmínkami. Množství úletu jezávislé především na povětrnostních podmínkách, aplikační technicea související velikosti kapének [8]. Těkání pesticidů ze zasažených povr-chů je významné u látek s vyšší tenzí par. Intenzita těkání roste s rostou-cí teplotou (půdy i vzduchu) a s rychlostí větru, naopak klesá s rostoucívzdušnou vlhkostí a po dešťových srážkách či závlaze [3]. Oba procesyjsou nežádoucí z hlediska možnosti poškození necílových rostlin v okolípozemků (citlivé sousedící plodiny, ale zvláště ovocné stromy, réva vinnáa okrasné výsadby). Úlet a těkání způsobují také znečištění atmosféryvčetně přenosu účinných látek herbicidů na nežádoucí místa. Méně sta-bilní molekuly některých pesticidů (trifluralin) podléhají světelnému roz-kladu (fotolýze), a proto je nezbytné (především za intenzivního sluneč-ného svitu) je ihned po aplikaci zapravit do půdy [9]. Další významnouztrátou z aplikovaného množství je ulpívání na necílových površích (kul-turní rostliny, plevele, proti kterým není herbicid účinný, organické zbytkyatd.). Ve srovnání s úletem a těkáním je ztrátové množství způsobené ul-pěním na površích rostlin podstatně významnější, neboť zvláště u poste-mergentních aplikací bývá půda pokryta z 50–80 % necílovými povrchy.Ulpění pesticidu na povrchu rostlin může navíc prodloužit celkovou dobuperzistence pesticidu [10]. Pesticidy vstupující do půdy mohou být veznačné míře vyplavovány do povrchových i podzemních vod a způsobo-vat ekotoxikologické problémy jak u terestrické, tak u vodní (nebo na vo-du vázané) bioty a zhoršovat jakost surové vody pro úpravu na vodu pit-nou.

Dynamika a intenzita vyplavování pesticidů souvisí s řadou fyzikál-ních a chemických vlastností půdy a dále s parametry pesticidů, s jejichdávkami a načasováním aplikace, agrotechnikou (tradiční x bezorebnéhospodaření), mobilitou, resp. potenciálem vyplavení. Tyto parametry vy-jadřuje např. tzv. GUS Index (Groundwater Ubiquity Score) [2], který jefunkcí sorpčních schopností (koeficient sorptivity, KOC), rozpustnosti vevodě (S) a poločasu rozpadu pesticidu v půdě (DT50); to vše ve vazběna hydrologické a biogeochemické procesy [3]. Z půdních vlastností jsoujako vlivné nejčastěji uváděny parametry fyzikální (hydraulická vodivost,zrnitost, struktura) a chemické (obsah organické hmoty, CEC, pH) [3],často u zrychleného vyplavení pesticidu do vod hraje podstatnou rolipreference proudění [4]. Bez ohledu na kinetiku rozpadu a sorpčníschopnosti pesticidu je dynamika srážko-odtokových parametrů častoshledávána jako dominantní z hlediska vyplavování pesticidů z půd dovod [5]; jako nejvýznamnější příčinná složka bývá – ve vztahu k podmín-kám povodí a průběhu počasí – identifikován jak povrchový odtok [6], takodtok podpovrchový, nezřídka reprezentovaný vodou z drenážních sy-stémů [7]. Jako nezbytné se jeví sledování dynamiky souvisejících pod-zemních vod [12].

Kontaminace vod pesticidy je způsobena difuzními (plošnými) a bo-dovými zdroji. V případě difuzních zdrojů probíhá kontaminace přímo přiaplikaci přípravků na pole a nepřímo atmosférickou a větrnou depozicí.Difuzní zdroje hrají roli v povrchovém a erozním i v podpovr chovéma drenážním odtoku. Významnou roli zemědělských drenážních systémůz hlediska transportu pesticidů různých vlastností dokumentují např.[11,13]. Ve většině případů zrychleného vyplavení pesticidu do vod hrajepodstatnou roli některý z typů preferenčního proudění [5,14]. Jako bodo-vé zdroje znečištění působí zejména úniky z bezpečnostních přepadůodpadních objektů zemědělských provozů, čištění a výplachy zásobníchcisteren; obecně nesprávná manipulace s pesticidními prostředky a je-jich aplikátory [3]. Bodové zdroje znečištění jsou důležité zejména v ob-dobích nízkých průtoků [15,16]; celkově mohou tyto zdroje tvořit 20–80 %celkového vnosu pesticidů do vod.

1.2 Problematika vzorkování pesticidůVýběr vhodné metody vzorkování je důležitou podmínkou úspěchu

řešení projektu [17]. Vzorkovací metody se obecně rozlišují na metodyaktivní a pasivní. Aktivní metoda je konvenční postup založený na ode-brání jasně definovatelného objemu vzorku v přesně určeném místěa čase. Z hlediska řešené problematiky přináší tato metoda vzorkováníněkolik nedostatků. Mezi ně patří například skutečnost, že bodový odběrreprezentuje pouze okamžité složení v momentě odběru a nemusí regi -strovat periodický či dlouhodobý vývoj kontaminace. Tuto nevýhodu jemožné eliminovat např. zvýšenou četností odběrů, což ovšem vede k vy-soké časové a finanční náročnosti [18].

Pasivní vzorkovací postupy jsou vhodným postupem, jak se vyhnoutnedostatkům vzorkování aktivního. Jedná se o takový odběr vzorků, přikterém jsou vzorkovací média exponována dlouhodobě, kontinuálně[19]. Pasivní vzorkování je takový odběr vzorku, jehož základ vyplýváz rozdílu chemických potenciálů analytu a sorbentu, přičemž docházík volnému toku molekul analytu z okolního prostředí na sorpční médium[18]. Samotné pasivní vzorkovače popisují [20] jako zařízení obsahujícísorpční médium, kde jsou zachycovány kontaminanty. Skládají se z mem-brány a sorbentu, které jsou vhodné pro sledované analyty. K nespornýmvýhodám pasivních vzorkovačů patří jednoduché použití, nízká cena,nenáročnost na údržbu a instalaci, snadná manipulace, nehlučnost a po-dobně [18]. Pasivní vzorkovače lze rozdělit do 3 hlavních skupin: a) Okamžité pasivní vzorkovače (grab, nebo thief samplers) jsou kon-

struovány tak, aby jejich pomocí došlo k odebrání okamžitého vzorku,a to v takové hloubce, do které jsou ponořeny. Umožňují odebrat vzo-rek, který reprezentuje okamžitý stav v měřeném bodě a to přímo

Nové metody detekce pesticidních látek ve zdrojích pro pitnou vodu, jejich hodnocení a eliminacePavel Novák, Antonín Zajíček, Petr Fučík, Tomáš Hejduk, Petr Kvapil, Romana Šuráňová, Irena Šupíková, Jiří Fiedler

Příspěvek prezentuje prvotní výsledky získané z řešení projektu Technologické agentury ČR, programu ALFA, „Technologie sanace zdrojůhromadného zásobování pitnou vodou ovlivněných pesticidními látkami – optimalizace hospodaření s nimi, nové metody jejich detekce,hodnocení a eliminace“.



v momentě odebrání vzorku. Principem od-běru je, že se vzorkovač umístí do monitoro-vacího objektu do požadované hloubky a jev něm ponechán určitý časový interval, pokterý dochází k sorpci kontaminantu. Tentointerval odpovídá době, po které dojde k rov-novážnému stavu v prostředí. Odběr vzorkuse aktivuje buď tahem (HydraSleeve), nebozapnutím přístroje (SNAP). Tento typ vzorko-vače je vhodný pro odběr mnoha typů che-mických látek, ovšem je třeba odebrat velkémnožství vzorků vody, což může být v někte-rých případech obtížné.

b) Rovnovážné pasivní vzorkovače, které sevyznačují malým objemem a nízkou kapaci-tou sorbentu, což je příčinou krátké doby ex-pozice, která se pohybuje od několika minutdo několika hodin [18]. Princip metody je ná-sledující: vzorkovač je instalován do konta-minovaného prostředí, kde polutanty začnouokamžitě difundovat přes membránu. K to-muto dochází do té doby, než koncentraceuvnitř vzorkovače neodpovídá koncentraciprostředí. Tento proces je reversibilní, tj. po-kud klesne koncentrace v prostředí (podzem-ní vodě), kontaminanty začnou difundovatzpět ze vzorkovače do vody opět do nastole-ní rovnováhy koncentrací. Z tohoto důvodunejsou tyto vzorkovače vhodné ke stanoveníprůměrné koncentrace během delšího časo-vého intervalu [19].

c) Integrativní (kumulativní) pasivní vzorkova-če, které fungují na podobných principech,jako vzorkovače rovnovážné, ale mají mno-hem vyšší kapacitu. To jim umožňuje délesetrvat ve stavu lineárního příjmu látek, a tímkontinuálně akumulovat kontaminant po ce-lou dobu jejich expozice [20]. Na základěmnožství zachycených polutantů v době ex-pozice získáme informace o průměrné kon-centraci polutantu [21]. Podstatou je, že kon-taminant v prostředí je oddělen od sorbentumembránou (bariérou). Tato membrána defi-nuje podmínky, za kterých dochází k sorpci.

1.3 Cíle projektu Hlavním cílem projektu je vývoj metod de-

tekce, lokalizace, hodnocení rizik a vývoj sa-nační technologie využívaných i záložníchzdrojů pitných vod negativně ovlivněných pří-tomností pesticidních perzistentních organic-kých látek. V prvé části řešení bude ověřenametoda identifikace zdroje znečištění na zákla-dě monitoringu jakosti vod s použitím pasivníchvzorkovačů, druhá část řešení bude založenana vytvoření sanační technologie vlastníhozdroje pitné vody a posledním cílem bude ana-lýza rizik na zdravotní stav obyvatel z hlediskakontaminace vod pesticidními látkami. V průbě-hu řešení bude vytvořena mapa zranitelnostizdrojů podzemních vod, metodika stanovenízranitelnosti vodního zdroje z hlediska kontami-nace pesticidními látkami a ověřena technolo-gie sanace vodních zdrojů zásobujících malásídla. Tyto zdroje nepodléhají odpovídající kon-trole jejich jakosti zejména ve vztahu k potenci-álnímu znečištění přípravky na ochranu rostlinzejména dusíkatých pesticidů. V průběhu řeše-ní bude zároveň prováděna analýza rizik nazdravotní stav populace, jejíž výsledky budoupromítnuty do novelizace předpisů a směrnicnelegislativní povahy (H neleg).

2 Materiál 2.1 Onšov – Krčma

Zájmová lokalita Onšov – Krčma se nachá-zí v katastru obce Onšov cca 15 km západněod Humpolce a 3 km jihozápadně od dálniceD1, v povodí vodní nádrže Švihov na Želivce.

Zkoumané území leží v centrální části geo-morfologického podcelku IIC-1D Humpoleckévrchoviny. Náleží ke klimatické oblasti MW4,okrsek B8, mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný.Srážkový úhrn za období 1961–1990 byl600 mm. Zájmová lokalita se nalézá v povodís hgl. poř. 1-09-02-084, které je odvodňovánoMartinickým potokem do Želivky Geologicképodloží tvoří krystalické horniny hornin molda-nubika, převážně staropaleozoického až pre-kambrického stáří. Tyto horniny nemají obecněoptimální predispozici pro vznik, oběh a akumu-laci podzemních vod, protože převažující para-ruly mají sníženou puklinovou propustnost. Na-chází se zde převážně mělké zvodně (uloženév kvartérních sedimentech), které jsou snadno„zranitelné“, protože se vyznačují rychlým obě-hem a nadložními izolátory zvodní, jsou vyvinu-ty jen minimálně. Z kvartérních sedimentů majívětší hydrogeologický význam fluviální akumu-lace sedimentů údolních niv a některá mocnějšíeluvia. Oběh podzemních vod má lokálně uza-vřený charakter. Podprůměrná infiltrace srážekprobíhá v celé ploše průlinových kolektorů(kvartér) i puklinových kolektorů (přípovrchovépartie krystalinika v místech výskytu puklina zlomů) v závislosti na propustnosti zvětralino-vého pláště. K odvodňování dochází v úrovninebo nad místní erozní bází.

Vzorkování podzemní vody se provádí zestarého jímacího objektu (bližší parametry jsoupředmětem zkoumání). Z důvodu špatné kvalityvody z tohoto objektu je vlastní zásobování oby-vatel pitnou vodou řešeno přivaděčem z VNŠvihov na Želivce. Bodový odběr vzorků vodyz monitorovacího objektu je v rámci projektu realizován od prosince 2014 (obr. 1).

2.2 Onšovice – DolíkZájmová lokalita Dolík v katastru obce On-

šovice se nachází mezi Pelhřimovem a Hum-

polcem, asi 7 km severovýchodně od Pelhřimo-va a 1 km jihovýchodně od silnice 1. tř. č. 34. Zá-jmová lokalita se nalézá v horní části povodíOnšovického potoka (hlg. poř. 1-09-02-032), le-vostranného přítoku Jankovského potoka, kterýústí do pravého břehu vodní nádrže Sedlice naŽelivce. Území má stejné klimatické i geologic-ké charakteristiky jako výše uvedená lokalitaOnšov. Také zde převažují pararuly a migmatityse sníženou propustností. Místně značně pro-měnlivá rychlost oběhu mělkých zvodní je zá-vislá zejména na charakteru a propustnostikvartérních zvětralin V této lokalitě jsou sledo-vány dva objekty. Prvním je původní mělký jí-mací objekt označený P10 a druhým jímací vrto hloubce 40 m, který v důsledku špatné kvalityvody původní objekt nahradil. Tento vrt postihu-je zvodněný puklinový systém v mi gmatitech,které mají v důsledku své „křehkosti“ oproti pa-rarulám lepší předpoklad pro vznik puklin. Z vr-tu je pitná voda vzorkována přímo z vodovodní-ho řadu (obr. 2).

2.3 VáclavíTato zájmová lokalita se nachází na parcele

č. 3231 v k. ú. Lomnice nad Popelkou. Předmě-tem sledování je vodárensky využívaný vrt TV-2hluboký 149 m. Z klimatického hlediska lokalitanáleží do mírně teplého okrsku MT 7 (MW7),roční srážkový úhrn za období 1961–1990 je669,2 mm. Zájmová oblast leží v celku Ještěd-sko-kozákovský hřbet, podcelku kozákovský hř-bet, okrsku IVA-3B-c Táborský hřbet, podokrskuRváčovský hřbet části permokarbonu podkrko-nošské pánve, která vznikla jako předhlubeňv jižním předpolí variských „Paleokrkonoš“. Vevzniklém sedimentačním prostoru se ukládalmateriál, který vznikal při erozi tohoto horstva.Celková mocnost permokarbonských sedimen-tů přesahuje v centru pánve 1 000 m, v ostat-ních částech je to v řádu stovek metrů.

Vrt TV-2 je významným zdrojem vody v ob-lasti, který zásobuje pitnou vodou město Ro-vensko pod Troskami. Podzemní voda jímanáz vrtu TV-2 Václaví je vázaná na cenomanskýkřídový kolektor tvořený jenmozrnnými pískov-ci. Podzemní vodu z tohoto vrtu lze charakteri-zovat jako mírně kyselou až neutrální, uhličita-

Obr. 1: Přehledná situace zájmové lokality Onšov



no-vápenatého typu. Infiltrační oblast podzemnívody pro tuto vodu je pravděpodobně poměrněvzdálená od místa čerpání, proto je i obtížnéidentifikovat zdrojovou oblast znečištění pod-zemních vod.

3 MetodyNa zájmových lokalitách byl v roce 2014 za-

ložen bodový monitoring na vodárenských ob-jektech, které jsou zdroji pitných vod. Prvnímkrokem bylo získání archivních dat o kvalitěpodzemních vod k daným objektům, pokudexistovaly. Dále následovala vlastní rekogno-skace lokalit a provádění odběrů podzemníchvod pro stanovení jejich chemismu a in situ mě-ření fyzikálně chemických vlastností. Odebranévzorky vod byly analyzovány v akreditované la-boratoři AQUATEST a. s., a to na maximálnímožný rozsah pesticidních látek, které labora-toř v současné době stanovuje (cca 170 látek,účinných či jejich metabolitů). U všech vzorkůbyl dále prováděn úplný chemický rozbor vody

(analýzy anorganických ukazatelů jakosti vody).Zjištěné spektrum pesticidních látek z bodové-ho monitoringu na lokalitách pak bylo následnězohledněno při výběru pasivních vzorkovačůpoužitých pro kontinuální, dlouhodobější moni-torování vodárenských objektů.

Pro řešení projektu je dále využíván inte-grativní vzorkovač POCIS – Polar Organic Che-mical Integrative Sampler. Tento integrativnívzorkovač slouží ke vzorkování polárních orga-nických látek, jako jsou pesticidy, léčiva, ste -roidy, hormony atp. Jeho základ tvoří sorbent,jenž se vybírá na základě druhu stanovovanélátky. Tento sorbent je uzavřen do dvou mikro-porézních polyethersulfonových membrán, celásoustava je propojena šrouby umístěnými ve fi-xačních otvorech kovových kroužků [18]. Sor-bent se skládá ze směsi adsorbentu InsoluteENV+ a adsorbentu Ambersorb 1 500 na poly-merním nosiči Bio Beads SX-3. Získaný vzorekje analyzován plynovou chromatografií s hmot-nostní detekcí, nebo kapalinovou chromatogra-fií s hmotnostní detekcí [18].

Pro zjištění údajů o době oběhu podzem-ních vod je používán výpočet průměrné dobyvody ve zvodni. Využívána je metoda útlumuamplitudy průběhu koncentrací stabilních izo -topů 18O a 2H ve srážkové a podzemní vodě,kdy sezónní fluktuace koncentrací 18O nebo 2Hv odebraných srážkových úhrnech a ve vzorkupodzemní vody v toku jsou proloženy sinovoufunkcí. Střední doba zdržení MRT (= Mean Re-sidence Time) se určí dle rovnice vyjadřující po-kles amplitudy vstupu (srážek Ap) a výstupu(např. odtoku A) sinové funkce v tzv. lineárnífunkci

Tato metoda byla podrobně popsána propovodí v České republice v práci [22].

4 Prvotní výsledky projektuNejdůležitějšími výsledky počáteční fáze

řešení projektu jsou zejména shromažďovánídostupných údajů o sledovaných objektecha vyhodnocení bodového monitoringu jakostivod. Pro oblast Českomoravské vrchoviny (lo-kality Onšov a Onšovice) byl vyhotoven seznampoužívaných pesticidů pro ochranu nejčastějipěstovaných plodin v této oblasti – pšenici, ječ-men, kukuřici, řepku, brambory, trvalý travní po-rost a jetel. Tento seznam uvedený v tabulce 1bude sloužit jako podklad pro bilanci vstupůa výstupů pesticidů v zájmových lokalitách.

4.1 Onšov – KrčmaProvedená analýza v podzemní vodě tohoto

objektu na pesticidní látky prokázala zejménapřítomnost metabolitů mateřských látek. Z vlast-ních účinných látek byl v analyzovaném vzorkuvody nalezen jen terbutylazin (hojně používanýpro porosty kukuřice) v koncentracích mírněnad mezí stanovitelnosti (0,034 µg/l). Jiné účin-né látky ve vodě zjištěny nebyly.

Na druhou stranu byla ve vzorcích vodyzjištěna celá řada metabolitů zejména dusíka-tých herbicidů. Jednalo se především o meta-bolity dusíkatých pesticidů metazachloru (ESA,OA) a acetochloru (ESA) užívaných k ošetřeníkukuřice, řepky, hořčice a brukvovité zeleniny.Identifikovány dále byly metabolity alachloru(ESA), metolachloru (ESA, OA) a dichlorbenilu(2,6-dichlorobenzamide). V relativně nízkýchkoncentracích byl ve vzorcích podzemní vodydetekován také metabolit herbicidu terbutylazi-nu – terbutylazin-desethyl a ve stopovém množ-ství jeho další metabolity terbutylazin-hydroxya atrazin-desisopropyl.

4.2 Onšovice – DolíkZákladním zjištěním pro tuto lokalitu je sku-

tečnost, že vedle měřených koncentrací NO3

byla ve studni detekována přítomnost pesticid-ních látek. Mateřské účinné látky byly ve vzor-cích nalezeny minimálně, pokud byly nalezeny,tak jen ve stopových koncentracích mírně nadmezí stanovitelnosti. Ze zdrojových pesticidůbyl v podzemní vodě nalezen pouze propachlor(herbicid určený k ošetření kukuřice, zeleninya řepky, změřený jen v březnovém vzorkuv koncentracích pod mezí stanovitelnosti) a tri-forine (fungicid k ošetření ovocných stromů,chmelu a okrasných rostlin, změřený rovněž jenv březnovém odběru v koncentracích pod mezístanovitelnosti této látky).

V případě metabolitů se jednalo o produktyrozkladu běžně používaných i již zakázaných

Obr. 3: Přehledná situace zájmové lokality Václaví

Obr. 2: Přehledná situace zájmové lokality Onšovice



herbicidů. V přibližně stejných hodnotách bylyzjištěny metabolity v současnosti používanýchmetazachloru a metolachloru (ošetření kuku -řice, řepky a zeleniny) – metazachlor ESA, me-tolachlor ESA a alachloru (kukuřce, řepky,brambor) – alachlor ESA. Dále byla detekovánapřítomnost látky 2,6-dichlorobenzamide, což jemetabolit nitrilového herbicidu dichlorbenilu, (po-užívaný v ovocnářství, zahradnictví, lesnictví).

Na této lokalitě bylo již na počátku řešeníprojektu plánováno stanovit průměrnou dobuzdržení vody ve zvodni. Podle značného pokle-su amplitudy průběhu koncentrací izotopu 18Ove vodě čerpané ze studny P10 (A = 0,098)oproti amplitudě koncentrací 18O ve srážkách(A = 3,55) byla doba zdržení stanovena na 5,75roku. Tato značně dlouhá doba zdržení vysvět-luje nepřítomnost mateřských látek a zároveňpřítomnost metabolitů pesticidů v této zvodni.

4.3 VáclavíZ archivních materiálů vyplývá, že problém

znečištění podzemní vody pesticidními látkamije na lokalitě dlouhodobý a byl řešen vybudová-ním úpravny vody na odstraňování organickýchlátek z pitné vody v hodnotě řádu několika mi -lionů korun. Z výsledků rozborů dalších sle -dovaných látek lze konstatovat, že voda z vrtuTV-2 neodpovídá kvalitě vody cenomanskéhokolektoru. Podzemní voda s poměrně vysokýmnasycením kyslíkem (6,5–9,3 mg/l) spíše odpo-vídá povrchové vodě, která je dostatečnou dobuv kontaktu s atmosférickým kyslíkem. Navíc pocelou dobu sledování vykazuje zatížení chloridy(průměrně 13,7 mg/l) a v květnu 2015 po jarnímtání se zdvojnásobila i koncentrace sodíku. Toby nasvědčovalo antropogennímu ovlivnění vodychemickou údržbou místních komunikací. Kon-centrace dusičnanů jsou na cenomanský kolek-tor také poměrně vysoké (38 mg/l).

V případě pesticidních látek jsou v podzem-ní vodě v nízkých koncentracích zastoupeny té-měř výhradně v EU již zakázané herbicidní lát-ky atrazin (0,2 µg/l) a simazin (0,4 µg/l). Tytolátky byly v minulosti používány předevšímk ošetření kukuřice, ovocných dřevin a v lesníchškolkách.

Výskyt metabolitů těchto látek je také častý,nejvyšších koncentrací dosahuje atrazin-desi-sopropyl (0,2 µg/l). Ostatní metabolity jsou mě-řeny v nižších koncentracích než hodnoty ma-teřských látek. Nejčastěji jsou detekoványmetabolity atrazinu a simazinu atrazin-2-hydro-xy, atrazin-desethyl, atrazin-desethyl-desiso-propyl, simazin-2-hydroxy v sumě s hodnotami0,15 µg/l. Dále se vyskytují metabolity alachloru(v minulosti užívaný herbicid na kukuřici a řep-ku) a metolachloru a metazachloru. Jedná seo alachlor ESA s koncentračními hodnotami0,05–0,08 µg/l, metolachlor ESA a metazachlorESA v nízkých koncentracích v hodnotách podmezemi stanovitelnosti těchto látek.

Na tomto vrtu jsou zřejmé nízké koncen-trační hodnoty legálně používaných látek a je-jich metabolitů a relativně vysoké koncentracejiž zakázaných pesticidů a jejich metabolitů. Lzepředpokládat, že v tomto případě je jímánapodzemní voda se zdržením delším než 10 letv horninovém prostředí.

5 DiskusePodle zatím vyhodnocených dat nepředsta-

vují mateřské látky pesticidů na žádné sledova-né lokalitě v daném období vážnější problém,detekovány byly pouze zřídka a v malých kon-centracích. Podstatně významnější byly ve vo-dách pilotních území koncen trace metabolitů,zejména chloracetanilidových herbicidů. Jsou

vysoce perzistentní (poločas rozpadu je vícenež 100 dní) a např. metabolity metazachlorumají v závislosti na pH půdy poločas rozpaduod 500 do 750 dní. Ačkoli se jedná o toxikolo-gicky nerelevantní metabolity, jejich vysokékoncentrace již představují jisté riziko pro úpra-

Mesotrion herbicid VS-metolachlor herbicid VITerbuthylazin herbicid VIITerbuthylazin herbicid VMesotrion herbicid VTerbuthylazin herbicid VGlyfosát herbicid XOlej para�nový smáčedlo V/VIS-metolachlor herbicid VTerbuthylazin herbicid VIForamsulfuron herbicid VFlorasulam herbicid VIMesotrion herbicid VIIMetazachlor herbicid VIIIKlomazon herbicid VIIIMetazachlor herbicid VIIITebukonazol fungicid IXChlormekvát chlorid fungicid IXDifenokonazol fungicid IXPaklobutrazol fungicid XChlorpyrifos insekticid IVCypermethrin insekticid VMepikvát chlorid regulátor růstu IVMetkonazol regulátor růstu VBoskalid fungicid VDimoxystrobin fungicid VIPinolen smáčedlo VAlfa-cypermethrin insekticid VAcetamiprid insekticid VThiakloprid insekticid VGlyfosát herbicid IXOlej para�nový smáčedlo VIIIPropachizafop herbicid VIIIThiakloprid insekticid VLecitin smáčedlo IXTebukonazol fungicid IXLinuron herbicid VKlomazon herbicid VIGlyfosát herbicid VIIMankozeb fungicid VIIMandipropamid fungicid VIICymoxanil fungicid VIIMankozeb fungicid VIIIThiamethoxam insekticid VIIChlorpyrifos insekticid VII/VIIICypermethrin insekticid Acetamiprid insekticid VII/VIIIFluopikolid fungicid VIIIPropamokarb-hydrochlorid fungicid IXDikvát desikace VIIIFluazinam fungicid IXIsodecylalkohol-ethoxylát smáčedlo XLinuron herbicid VThiakloprid insekticid VII/VIIICymoxanil fungicid VII/VIIIFamoxadon fungicid VII/VIIIBifenthrin insekticid VII/VIII

Glyfosát herbicid IXIsoproturon herbicid XPendimethalin herbicid XIChlorsulfuron herbicid XCypermethrin insekticid XEpoxykonazol fungicid VFenpropimorf fungicid VIMetrafenon fungicid VIIMepikvát regulátor růstu VProhexadion regulátor růstu VIChlormekvát chlorid stimulátor růstu VTebukonazol fungicid VIAzoxystrobin fungicid VICyprokonazol fungicid VIIGlyfosát herbicid IX/XChlortoluron herbicid XDi�ufenikan herbicid XIPendimethalin herbicid XIIOlej para�nový smáčedlo XChlortoluron herbicid XDi�ufenikan herbicid XIChlormekvát chlorid regulátor růstu IVProchloraz fungicid IVSpiroxamin fungicid IVTebukonazol fungicid VTriadimenol fungicid VITrinexapak-ethyl regulátor růstu IVPinolen smáčedlo XDi�ufenikan herbicid XFlumioxazin herbicid XDi�ufenican herbicid XIsoproturon herbicid XIDimoxystrobin fungicid VIEpoxykonazol fungicid VIIZeta-cypermethrin insekticid XPinoxaden herbicid IVGlyfosát herbicid Dikamba herbicid Tritosulfuron herbicid Fenoxaprop-P-ethyl herbicid Pinolen smáčedlo Glyfosát herbicid Fenpropimorph fungicid VI/VIIFlusilazole 1 fungicid VI/VIIFenpropidin fungicid VI/VIIPropikonazol fungicid VI/VIIMetsulfuron-methyl herbicid VTribenuron-methyl herbicid VIFluroxypyr herbicid VKarfentrazon-ethyl herbicid VMekoprop-P herbicid VIGlyfosát herbicid VIIPinolen smáčedlo VIIMCPA herbicid VKarfentrazon-ethyl herbicid VFenoxaprop-P-ethyl herbicid IV/VFenpropidin fungicid VIPropikonazol fungicid VII

bram

bory

ječm

enjet

el, TT

P

řepk

a

pšen

ice

kuku

řice

plodin

a

látka účel

aplik

ace

plodin

a

látka účel

aplik

ace

Tabulka 1: Seznam nejčastěji používaných pesticidních látek v zájmových územích Onšov a On-šovice



vu surové vody na vodu pitnou. Důvodem, proč jsou v podzemních vo-dách nalézány téměř výhradně jen metabolity účinných látek, je pravdě-podobně jednoduchá a relativně rychlá rozložitelnost používaných účin-ných látek na povrchu nebo těsně pod povrchem, ke které docházíkrátce po jejich aplikaci. Vznikající metabolity naopak v půdě a podzemnívodě přetrvávají delší dobu, nerozkládají se, pronikají do podložníchvrstev a mohou tak být transportovány do velkých vzdáleností od místaaplikace pesticidů. Zajímavé jsou výsledky z lokality Václaví. Zde ukazujeanalýza základního chemizmu jímaných vod spíše na mladší stáří pod-zemních vod. Z tohoto pohledu se jedná pravděpodobně až o řádověmladší vody (předpokládaná doba zdržení je v řádu měsíců nikoliv let)než by bylo očekáváno v případě vod cenomanského kolektoru. Je mož-né, že se jedná o směs mělkých (mladých) i hlubokých (starých) voda infiltrační oblast podzemní vody pro tuto vodu je pravděpodobně po-měrně vzdálená od místa čerpání, proto je i obtížné identifikovat zdrojo-vou oblast znečištění podzemních vod. Pokud by se však dalším výzku-mem ukázalo, že jsou vrtem TV-2 jímány mladé vody, svědčilo by too pravděpodobně nelegálním využívání nebo skrytém zdroji již zakáza-ných pesticidních látek. Tyto dílčí výsledky potvrzují potřebu kvalitníhoa nejlépe kontinuálního monitoringu množství a kvality vod pro popis dy-namiky koncentrací pesticidních látek a souvisejících procesů odtokuvod, jak uvádějí např. [23] nebo [24]. Stejně tak je nutné věnovat pozor-nost hydrologickým procesům v pilotních lokalitách [5], které mohou býtpro transport a proměny pesticidních látek rozhodující.

6 ZávěrDílčí výsledky prokázaly nutnost zabývat se dlouhodobě kvalitou

podzemních vod z hlediska koncentrací pesticidních látek. Ze získanýchdílčích výsledků lze doporučit provedení následujících průzkumnýcha výzkumných prací: sestavení 3D modelu povrchu širší zájmové oblastipro upřesnění infiltračních poměrů kolektoru, upřesnění strukturně tek-tonického schématu širší zájmové oblasti, sestrojení geologických řezůpro upřesnění režimu podzemních vod v kolektoru, rešerše výsledků roz-borů podzemních vod v širší zájmové oblasti, karotážní měření na do-stupných vrtech pro zjištění prostorového proudění v kolektoru (hydroka-rotáž), matematický model proudění podzemních vod, matematický„transportní“ model.

PoděkováníTento příspěvek vznikl za podpory Technologické agentury ČR, pro-

jektu číslo TA04020043 „Technologie sanace zdrojů hromadného záso-bování pitnou vodou ovlivněných pesticidními látkami – optimalizacehospodaření s nimi, nové metody jejich detekce, hodnocení a eliminace“.

Literatura

1. Miller GT. Living with the Environment (12th Edition). Wadsworth/Thomson Lear -ning. Belmont, CA, 2002.

2. Gustafson DI. Groundwater ubiquity score: a simple method for assessing pes-ticide leachability, Environ Toxicol Chem, 1989;8:339–537.

3. Reichenberger S, et al. Mitigation strategies to reduce pesticide inputs intoground- and surface water and their effectiveness; A review. Sci Total Environ,2007;384:1–35.

4. Kodešová R, et al. Impact of varying soil structure on transport processes in different diagnostic horizons of three soil types. J Contam Hydrol, 2009;104:107–125.

5. Lennartz B. Variation of herbicide transport parameters within a single field andits relation to water flux and soil properties. Geoderma, 1999;91:327–345.

6. Boithias L, et al. Occurrence of metolachlor and trifluralin losses in the Save ri-ver agricultural catchment during floods. J Hazard Mater, 2011;196:210–219.

7. Fauser P, et al. Predicted Concentrations for Pesticides in Drainage DominatedCatchments. Water Air Soil Pollut, 2008;187:149–156.

8. Costa AGF, et al. Effect of wind intensity, pressure and nozzles on spray driftfrom preemergence herbicide applications. Planta Daninha, 2007;25:203–210.

9. Tagle MGS, et al. Time evolution and competing pathways in photodegradationof trifluralin and three of its major degradation products. Photochemical & Pho-tobiological Sci, 2005;4:869–875.

10. Zander CH, et al. Field-Scale Study of Chlortoluron Movement in a Sandy Soilover Winter: I. Experiments. J. Environmental Quality, 1999;28:1817–1823.

11. Jacobsen OH, Kjaer J. Is tile drainage water representative of root zone lea-ching of pesticides? Pest Manag Sci 2007;63:417–428.

12. Puckett LJ, Hugnes WB. Transport and Fate of Nitrate and Pesticides: Hydro-geology and Riparian Zone Processes. J Environ Qual. 2005;34:2278–2292.

13. Kladivko EJ, Van Scoyoc GE, Monke EJ, Oates KM, Pask W. Pesticide and nutrient movement into subsurface tile drains on a silt loam soil in Indiana. J Environ Qual. 1991;20:264–270.

14. Kodešová R, Kočárek M, Kodeš V, Drábek O, Kozák J, Hejtmánková K. 2011.Pesticide adsorption in relation to soil properties and soil type distribution in re-gional scale. J Hazard Mater. 2011;186:540–550.

15. Holvoet K, Van Griensven A, Seuntjens P, Vanrolleghem PA. Sensitivity analysisfor hydrology and pesticide supply towards the river in SWAT. Phys ChemEarth. 2005;30:518–526.

16. Neumann M, Schulz R, Schäfer K, Müller W, Mannheller W, Liess M. The signi-ficance of entry routes as point and non-point sources of pesticides in smallstreams. Water Res. 2002;36:835–842.

17. Fučík P, Kaplická M, Zajíček A, Kvítek T. Vyhodnocení monitoringu jakosti vodv malém zemědělsko-lesnickém povodí: diskrétní a kontinuální přístup. Vodníhospodářství, 2010;8:213–217.

18. Kotlaříková P. Vzorkování organických polutantu v životním prostředí. Disertač-ní práce, VÚT v Brne, Fakulta Chemická, 2004.

19. Vrana B, Mills AG, Allan IJ, Dominiak E, Svensson K, Knutsson J, Morrison G,Greenwood R. Passive sampling techniques for monitoring pollutants in water.Trends in Analytical Chemistry. School of Biological Sciences, University ofPortsmouth, 2005.

20. Molín R, Přibil R. Pasivní dozimetrie. Chemické listy, 92/1998;92:784–788.21. Belardi DR, Pawliszyn J. The application of chemically modified fused silica

fibers in the extraction of organics from water matrix samples and their rapidtransfer to capillary columns. Water Pollution Resarch Journal of Canada, 1989;24:179–191.

22. Šanda M, Vitvar T, Kulasová A, Jankovec J, Císlerová M. Run-off formationin a humid, temperate headwater catchment using a combined hydrological,hydrochemical and isotopic approach (Jizera Mountains, Czech Republic).Hydrological Processes 2013;28(8):3217–3229.

23. Bundschuh M, Goedkoop W, Kreuger J. Evaluation of pesticide monitoring stra-tegies in agricultural streams based on the toxic-unit concept – Experiencesfrom long-term measurements. Science of the Total Environment, 2014;484,84–91.

24. Klaus J, Zehe EC, Elsner M, Palm J, Schneider D, Schröder B, Steinbeiss, VanSchaik L, West S. Controls of event-based pesticide leaching in natural soils:A systematic study based on replicated field scale irrigation experiments. Jour-nal of Hydrology, 2014;512:528–539.

RNDr. Pavel Novák, Ph. D.1, Mgr. Antonín Zajíček1,2, Ing. Petr Fučík, Ph. D.1, Ing. Tomáš Hejduk1,2, RNDr. Petr Kvapil, Ph. D.3, RNDr. Romana Šuráňová3, Ing. Irena Šupíková3, RNDr. Jiří Fiedler3

1Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.Žabovřeská 250, 150 00 Praha 5-Zbraslave-mail: [email protected]

2Česká zemědělská univerzita v PrazeFakulta životního prostředíKamýcká 1176, 165 21 Praha 6-Suchdol

3AQUATEST a. s.Geologická 4, 152 00 Praha 5

Obr. 4: Pasivní vzorkovač POCIS a jeho umístění ve vrtu P10 (Onšovi-ce)



Vodovod, kde zítra již znamená včeraTrendem v oboru komunálních programů jsou chytré sítě, chytré mě-

ření a velká data (smart grids, smart metering a big data). To znamená,že provozovatelé distribučních sítí elektřiny, plynu a v posledních letechtaké provozovatelé vodovodů a kanalizací začali objevovat výhody efek-tivního řízení jimi provozovaných technických sítí pomocí aktuálních datnejen z měřidel a čidel na síti, nýbrž i z jednotlivých odběrných míst, zí-skávaných díky měření chytrými měřidly. Ta průběžně zaznamenávajíúdaje o odběru, příp. i další provozní údaje (v případě vody např. tlaka směr toku vody), které předávají v pravidelných intervalech provozova-teli k dalšímu zpracování.

Provozovatel díky podrobným a aktuálním datům může usuzovat naledacos. Může lépe vytvářet hydraulický model sítě, plánovat výrobua distribuci pitné vody, odhadovat hrozící nedostatek vody v síti, plánovatnáhradní zásobování vodou v době havárií a nedostatku zdrojů vody,může daleko dříve odhalovat a přesněji lokalizovat poruchy, a to i poru-chy u odběratelů, tj. na vodovodních přípojkách resp. vnitřních vodovo-dech, atd.

Provoz vodovodu se vytvořením chytré sítě stává mnohem efektiv-nějším. Výši toho, kolik lze ušetřit zavedením chytrých sítí do vodáren-ství, zatím zřejmě nikdo nespočítal. V oboru elektroenergetiky Evropskáunie zveřejnila odhad úspor zhruba ve výši 9 %. Pokud by podobné čísloplatilo i ve vodárenství, takovéto snížení provozních nákladů by vytvořilovýznamný prostor pro zvýšení objemu peněz pro obnovu vodovodu nebopro snížení ceny pro vodné.

Nezanedbatelné jsou však i další pozitivní vnější efekty, chytrý vodo-vod bude šetrnější k zásobám přírodních zdrojů pitné vody a díky mož-nosti odhalení poruch u odběratelů ušetří peníze také jim. Chytrá vodo-vodní síť se výhledově stane součástí inteligentního města, následněinternetu věcí. Obojí možná přinese dosud nevídaný komfort obyvatelůmplynoucí ze zcela nových možností řídit svůj život v inteligentních měs-tech případně řídit chod svých domácností pomocí spotřebičů ovláda-ných přes internet.

Velký bratr Tě vidíČím častěji chytré vodoměry data zaznamenávají, tedy čím podrob-

nější data jsou k dispozici, tím větší objem dat provozovatel zpracovává.Nejedná se však jen o problém technický, jak data z měřidla přenést, jakje rychle a smysluplně zpracovávat a využívat v návazných informačníchsystémech. Jde ve značné míře také o právní problém, jde totiž o ochra-nu osobních dat odběratelů a ve svém důsledku také o ochranu jejichsoukromí.

Čím více víme o zákazníkovu odběru vody, tím více toho víme o němsamotném. Můžeme odhadnout, zhruba kolik má jeho domácnost členů,kdy obvykle vstávají v pracovních dnech a kdy o víkendech, zda a zhru-ba kolik osob je přes den doma, kdy se obvykle vrací z práce, kdy odjelina dovolenou, zda na vnitřním vodovodu vyvstává porucha atd. Takto po-drobná data mají v sobě zajímavý potencionál marketingový a rovněžtak i kriminální.

Víme-li o pravidelných ča-sech návratů domů v pracov-ních dnech, můžeme být v po-kušení využít tato data proplánování časů odečtů vodo-měrů, ale také prodat tato datatřeba podomním obchodní-kům. Víme-li o možné poruše vnitřního vodovodu, můžeme být v poku-šení tato data prodat spřátelenému instalatérovi. Víme-li o pravidelnýchdovolených, můžeme zkusit zprostředkovat nabídky cestovních kancelá-ří či zabezpečení domu či bytu elektronickým zabezpečovacím systé-mem, strážní službou apod. Zatímco hackerský útok na klasické vodárnyje zajímavý nejvýše pro teroristy, kteří by chtěli útočit na vodárenský sy-stém jako takový, např. vyřadit ho z provozu, útok na chytrou vodárnumůže být zajímavý pro data individuálních zákazníků např. pro bytaře.

Evropská doporučeníNa úrovni Evropské unie existuje expertní skupina, která k tématu

chytrého měření v energetice v prosinci 2011 vydala dokument, obsahu-jící řadu doporučení mj. v oblasti ochrany soukromí a osobních dat. Nazákladě toho Evropská komise v březnu 2012 vydala doporučení k pří-pravám na zavádění systémů chytrého měření. Expertní skupina a Ev-

Budoucnost patří mazaným aneb právníaspekty chytrých vodovodů a vodoměrůPavel Rubeš

Co je osobní údaj

Dva příběhy z budoucnostiVe dvou příbězích zkusme ochutnat, co jednou chytré vodovody

třeba umožní. Pojďme se na chvilku přenést do budoucnosti, v prvnímtak o pět a v druhém tak o dvacet let:

Chytrý vodárenský systém z týden trvající série stálých nočníchi poledních vteřinových odběrů zjistí indicii na poruchu na vnitřním vo-dovodu pana Josefa Nováka, nar. 10. června 1967, na odběrném mís-tě Horní Lhota 8, obec Dolní Lhota. Chytrý systém automatizovanězašle kontaktní údaje na zákazníka spřátelené instalatérské společ-nosti, přičemž přidá informaci, že zákazník v pracovním dni bývá do-ma kromě cca 45 minut okolo poledne (kdy asi chodí na oběd někammimo domov). Tedy instalatér může za zákazníkem vyrazit takřka na-jisto. Systém zajistil opravu poruchy dříve, než by ji pan Novák zjistil,protože do sklepa, kde nastala, chodí jen příležitostně. Chytrý systémtak ušetřil panu Novákovi mnoho peněz a navíc i starosti se sháně-ním instalatéra.

Nebo jiný příběh téhož pana Nováka: Vodárny z objemu odběrůvědí, že pan Novák patrně bydlí sám. Jednoho dne zjistí, že ještě vče-ra večer odebral pravidelné množství vody, avšak za celé dopoledneneodebral ani ň, ač jindy každý den během osmé až desáté z vodo-vodu odebere zhruba osm až deset litrů vody (ranní káva, spláchnutéWC, omytí nádobí od snídaně, zalité květiny apod.), což dosud činilse želez nou pravidelností. Vodárenský systém tuto informaci zašlek prověření systému zdravotního pojištění. Ten zjistí, že pan Nováknení hospitalizován v nemocnici ani v lázních, a od telefonního ope-rátora zjistí, že smart phone pana Nováka je lokalizován u něj v bytě.Tedy tento systém vyšle signál městské polici, aby na místě situaciprověřila. Na zvonek pan Novák nereaguje a od sousedů se strážníkdozví, že pan Novák včera večer určitě nikam neodcestoval. Proto po-žádá IT specialistu, aby byt otevřel (byt je totiž zamčen elektronickýmzámkem ovládaným přes smart phone). V bytě najde pana Novákanehybného po pádu na zem. Systém inteligentního města mu zachrá-nil život.

No, nebude to úžasné?

Co je osobní údajPodle zákona o ochraně osobních údajů je osobním údajem jaký-

koliv údaj, který je možné vztáhnout k určité či určitelné fyzické oso-bě. Nejedná se tedy jen o identifikační údaje, nýbrž o jakékoliv údaje,které „patří“ k určitému či určitelnému člověku. Např. údaj o tom, ževčera v rodinném domě tom a tom odebrali 600 litrů vody, je takéosobním údajem, a to ačkoliv je takřka jisté, že za odběrem dost mož-ná stojí i další členové dotyčné domácnosti.

Osobním údajem není údaj, který je anonymní nebo anonymizo-vaný, např. v domě neznámo kterém, v ulici té a té, včera odebrali 600litrů vody, nebo i údaj statistický, např. v ulici té a té včera celkově ode-brali 600 litrů vody. Ovšem je-li v ulici na vodovod připojen jen jedinýdům, pak úroveň anonymizace musí poskočit o úroveň výše, protožejinak by byla stále zachována možnost konkretizace člověka, ke komutento údaj patří.



ropská komise společně vyvinuly šablonu pro posuzování opatření v ob-lasti ochrany osobních údajů při chytrém měření.

Základním principem je sběr dat jen v rozsahu, který co nejméně za-sahuje do soukromí a co nejméně užívá osobní údaje, přičemž musí býtgarantována vysoká úroveň tajemství dat a jejich ochrany proti zneužití.Každé technické řešení chytrého měření vyžaduje jiná opatření, všechnapřitom musejí respektovat minimální zákonné požadavky, zejm. respek-tovat principy potřebnosti (mám cíl, tedy opravdu data využiji?), oprávně-nosti (smím data sbírat?) a proporcionality (mohu se k cíli dostat i bezdat?) zpracovávání osobních dat. Před spuštěním systému chytrého mě-ření je třeba vyjasnit účel sběru dat, rozsah sbíraných dat, dobu jejichuchovávání a způsob jejich využívání.

Z hlediska soukromí zákazníků jsou nejzajímavějšími tématy, jakévýstupy z užití dat budou rutinní (povinné) a které budou zákazníkem vo-litelné, např. využití pro marketingové účely, jak často budou data o mě-ření zaznamenávána a jak často sbírána, rozsah a doba uchováváníosobních dat vč. objemu odběru, přístup k těmto datům (interní, záka-zník, třetí osoby) vč. možnosti vzdáleného přístupu.

České úřední povinnostiPřed zavedením chytré sítě je samozřejmé, že vodárna musí interně

stanovit účely, jejichž dosažení sleduje. Od toho se budou odvíjet kate-gorie potřebných údajů, četnost jejich sběru a doba jejich uchovávání.Platí přitom zásada, že osobní údaje lze zpracovávat pouze v nezbytnémrozsahu a po nezbytnou dobu.

Pro jednotlivé účely užití je potřeba stanovit, které údaje jsou potře-ba a v jaké míře podrobnosti. Důležité je také uvážit, pro které účely po-stačí anonymizované údaje čili údaje, od nichž je odpojena veškerá iden-tifikace odběratele a odběrného místa (čímž přestanou podléhat režimuzákona o ochraně osobních údajů), a pro které druhy užití bude naopaknezbytné ponechat údaje bez anonymizace. Např. pro potřeby modelo-vání sítě lze údaje anonymizovat, zatímco pro potřeby plánování náhrad-ního zásobování nebo marketingové využití s anonymními údaji nelzevystačit.

Se zpracováváním údajů z chytrých vodoměrů pro čistě vodárenskéúčely zřejmě souhlas odběratelů nebude nezbytný. Zákon totiž umožňujezpracovávání osobních dat bez jejich souhlasu v případech, kdy je to po-třeba pro plnění právních povinností, typicky odběratelské smlouvy, a proochranu práv a oprávněných zájmů vodáren či třetích osob. Na druhoustranu pro marketingové využití bude souhlas odběratelů nezbytný.

Před zahájením zpracovávání osobních údajů je nutné vypracovata odeslat ohlášení na Úřad pro ochranu osobních údajů, ostatně to jestejné v konvenčních i chytrých vodárnách. Formulář je k dispozici zdar-ma na internetové adrese www.uoou.cz v sekci Registr, kde se formulářon-line vyplní a odesílá, přičemž není třeba mít ani zaručený elektronickýpodpis. Úřad má 30 dní na to, aby ohlášené zpracovávání zapsal do rej-stříku, nebo aby s ohlašovatelem zahájil správní řízení o povolení ohlá-šeného zpracovávání.

Kromě toho je potřeba, aby vodárny plnily rozsáhlou poučovací po-vinnost vůči odběratelům, neboť ti mají právo znát účel zpracovávánísvých osobních údajů, kategorie těchto údajů a dobu jejich uchovávání,zda budou údaje zpracovávat také subdodavatelé (tzv. zpracovatelé), ko-mu budou údaje příp. předávány apod. Odběratelé také mají právo býtpoučeni o právu na přístup ke svým osobním údajům, tj. právo zjistit, cokonkrétně o něm vodárny vědí a v případě nesprávných údajů mají právožádat o nápravu.

Poučovací povinnost vodárny velmi často podceňují, tedy ji odbydounanejvýš jedním povšechným odstavcem ve svých obchodních podmín-kách, které navíc často opíší odjinud. Přitom za porušení zákonao ochraně osobních údajů hrozí sankce až do pěti milionů korun za kaž-dý zjištěný případ.

Pro zavedení inteligentního vodovodu a s tím spojeného chytréhoměření je potřeba individuální posouzení všech jeho technických a práv-ních stránek, tomu přizpůsobit konkrétní smluvní řešení, na to navazujícípoučení odběratelům a následně pak i ohlášení na úřad.

JUDr. Pavel Rubeš, Ph. D.e-mail: [email protected]

• Omezit oteplení planety na méně� než dva stupně� Celsia, ideálně na1,5 stupně� Celsia ve srovnání s předprů�myslovou érou.

• Rozvinuté státy budou snižovat emise hned, rozvojové státy vytvoř�ípředpoklady, aby emise zač�aly snižovat co nejdř�íve.

• V období 2050–2100 se sníží čisté emise způsobené lidmi na nulu.

• Rozvinuté státy budou chudým zemím přispívat po roce 2020 minimál-ně 100 miliardami dolarů roč�ně na boj s emisemi. Každé dva roky bu-dou podávat zprávy o plnění tohoto závazku.

• Státy budou každé dva roky předávat ověřené zprávy o svých sklení-

kových emisích a každých pět let budou hodnotit plnění národníchemisních cílů a tyto cíle aktualizovat.

• Nebude existovat odpovědnost velkých emitentů za škody a ztrátyzpů� sobené klimatickými změnami.

Dopady změny klimatu na vodní systémy jsou jasně viditelné. Potře-ba koordinovaných opatření na úrovni povodí, proti povodním, suchu a znečištění vody je evidentní. Proto je trochu zklamáním, že toto nenívýslovně uvedeno v přijaté Rámcové dohodě.

Miroslav Kos

Hlavní závěry Rámcové úmluvy OSN na zasedání COP 21 o ochraně klimatu přijaté 12. 12. 2015 v Paříži

ZPRÁVY



Vzpomínka na Ing. Jiřího Ježka

Dne 11. prosince 2015jsme se dozvěděli smutnouzprávu. V 83 letech skonalskvělý člověk, kamarád a elitníprojektant Ing. Jiří Ježek, kterýléta zastával funkci technické-ho náměstka společnosti Hy -droprojekt Praha.

Narodil se v roce 1932v rodině železničního zřízence

v Praze. Vyšel ze skromných poměrů. Vyučil se zedníkem, v rámci děl-nické přípravky jako adékář vystudoval úspěšněstřední odbornou školu. Vzorný student měl otevře-nou cestu ke studiu na vysoké škole a po ní šel dá-le. Zvolil si náročné studium v zahraniční, a to pě-tileté studium v tehdejším SSSR. Nastoupil doLeningradského stavebně-inženýrského institutu(LISI), který úspěšně zakončil v roce 1958. Zaměřilse na vodohospodářské stavby ve vodárenství.Hned po škole se oženil s ruskou kolegyní ze studiía vrátil se do Prahy.

Ve stejném roce se v Praze sloučily dva vý-znamné projekční ústavy Vodoprojekt a Hydropro-jekt v nový Hydroprojekt, který se přestěhovalz Dlouhé třídy do nové budovy na Táborské uliciv Nuslích. Ing. Ježek byl ve správném čase nasprávném místě, nastoupil do tohoto podniku namísto řadového projektanta. Ing. Ježek se silnýmsociálním cítěním byl hned od počátku velmi oblí-ben, měl tah na branku, a tedy bylo zcela zákonité,že rychle služebně postupoval. Přes funkce vedou-cího skupiny, vedoucího oddělení až do vedoucího projekčního střediskao 50 lidech. Hydroprojekt, který měl s odštěpnými závody přes 1 700 za-městananců bylo třeba po odborné stránce efektivněji řídit. To se stalov roce 1974, kdy ředitel podniku Ing. Josef Holoubek rozhodl přejít naoborové řízení s obory hydrotechnika, vodárenství, čistírenství, meliora-ce a technologie. Ing. Ježek v tomto roce nastoupil do funkce technické-ho náměstka s podřízenými středisky technického rozvoje, a to vývoje,typizací a normalizací. Dále mu byl podřízen útvar specialistů. Přestože

měl následně Ing. Ježek v příštích letech mnoho nabídek na lukrativníředitelská místa, z ústavu neodešel a ve své funkci setrval až do odcho-du do důchodu.

Hydroprojekt byl v této době hlavní projektovou organizací pro vodníhospodářství a svou odbornou činností a technickým potenciálem dalekopřesahoval hranice republiky. Technické vedení a kontrolu zakázek zajiš-ťoval k tomu zřízený technický odbor s 27 specialisty, který pokrýval ve-škeré činnosti podniku. Celá druhá polovina minulého století byla krásnáléta s dostatkem velkých státních zakázek. Nejvýznamnějšími byla nováúpravna vody pro Prahu Želivka, ÚČOV Praha, čistírny pro všechna kraj-ská a okresní města a řady velkých průmyslových závodů. Ing. Ježek

jako hlavní inženýr projektu měl největší osobnízásluhu na projektu úpravny vody Želivka.

Ing. Ježek byl velmi činný i mimo svůj ústav.Byl členem různých spolkových organizací a k je-ho nejvýznamnější funkci je třeba uvést vedoucí-ho pro akreditaci inženýrů vodohospodářů. Vše-chen svůj volný čas věnoval rodině. Jeho největšíradostí byla výchova syna a dcery a pak čtyř vnu-ček, kterým předal to nejlepší, co mohl. Největšízálibou pro něj bylo chalupaření v domku po rodi-čích v Kamenném Újezdci na Sázavě.

Ani v důchodovém věku odborně nezahálel.Buď sám, nebo ve spolupráci úspěšně řešil něko-lik desítek vodohospodářských akcí především veStředočeském kraji a na Vysočině. Jako technikdokázal jasně formulovat, řešit a vyřešit jakýkolivproblém nejen z vodárenství, ale i z celého vodní-ho hospodářství. Přes všechny těžkosti a potížespojené se stářím Ing. Ježek neztratil optimismusa i nadále se stýkal se svými spolupracovníky, se

kterými mu bylo dobře. Pro toho, kdo ho blíže poznal, byl přítel nejbližší.Jirko, za vše děkujeme a nikdy nezapomeneme. To Ti vzkazuje i řadaTvých bývalých spolupracovníků.

Čest tvojí památce!

Ing. Ludvík Koumar, CSc.Ing. Miroslav Kos, CSc.

NEKROLOG

JUDr. Ludmila Žaludová

Dne 25. prosince 2015 zemřela náhle vevěku 64 let dlouholetá členka a předsedkyněprávní komise Sdružení oboru vodovodů a ka-

nalizací ČR, významná a uznávaná odbornicevodního práva JUDr. Ludmila Žaludová.

Působení v oboru vodní hospodářství zahá-jila ve státním podniku Pražské kanalizacea vodní toky v roce 1995. Zde získávala prvníodborné znalosti v oblasti vodního práva. Poprivatizaci společnosti až do současnosti půso-bila v Pražských vodovodech a kanalizacích, a. s.

V roce 1996 se stala členkou právní komiseSOVAK ČR a podílela se na přípravě novéhovodního zákona, prvního zákona o vodovodecha kanalizacích pro veřejnou potřebu a jejich no-vel. Postupně se stala významnou a vyhledáva-nou odbornicí na vodní právo. Pracovala aktiv-ně ve výkladových komisích pro vodní zákona zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřej-nou potřebu při Ministerstvu zemědělství, podí-lela se na vzdělávání pracovníků v oboru vodo-vodů a kanalizací nejen ve své společnostiPražské vodovody a kanalizace, ale i pro členySOVAK ČR a širokou odbornou veřejnost.

V roce 2007 se stala předsedkyní právníkomise SOVAK ČR a svou aktivní činností při-spěla ke zvýšení právní prestiže celého sdruže-ní.

Odešla významná a uznávaná odbornicena vodní právo, která všechen svůj pracovníi volný čas věnovala právu v oboru vodovodůa kanalizací.

Odešel vstřícný, spolehlivý a obětavý člo-věk.

Čest její památce.redakce

NEKROLOG



Odešel Ing. Vladimír Pytl

26. prosince 2015 zemřel nanásledky těžkého zranění bývalýprvní tajemník Sdružení oboruvodovodů a kanalizací, zaklada-tel a první redaktor časopisu So-vak a dlouholetý člen redakčnírady Sovak a člen právní komiseSOVAK ČR Ing. Vladimír Pytl.Kdo ho znal, ví dobře, jaká ztrátatím postihla naše vodní hospo-dářství…

Ing. Pytl se narodil 2. května 1929 v Praze-Vršovicích. Tam také ab-solvoval obecnou a střední školu. Ve studiu po-kračoval na Stavební fakultě ČVUT, kde si vybraltehdy po reformě VŠ zcela nový směr zdravotněvodohospodářský. Vysokou školu absolvovalv roce 1953 a nastoupil na umístěnku do Vodo-hospodářského rozvojového střediska (VRS),do útvaru čistoty vod. Pracoval tam na přípravěStátního vodohospodář ského plánu, což mu ne-bylo cizí, protože už během studia se na těchto pracích brigádnicky podílel v tehdejší Vodoho-spodářské kanceláři Ministerstva techniky. Zá-kladní vojenskou službu prožil ve Vojenskémprojektovém ústavu, takže zůstal ve stykus technickou praxí. Po vojně se vrátil do VRS,kde pracoval v útvaru pro investiční výstavbu.V dalších letech působil na Ministerstvu země-dělství, lesního a vodního hospodářství v útvarupro styk s kraji a krajskými závody pro vodovodya kanalizace (ZVAK), kde se podrobně seznámils problematikou vodovodů a kanalizací. Řadu letbyl pak ředitelem státního podniku Vodní zdroje,který za jeho řízení realizoval i zakázky v zahraničí. Při své práci neza-pomínal ani na sport a jako ředitel nastupoval za svůj podnik ve volejba-lovém družstvu na vodohospodářských sportovních hrách, organizova-ných tehdy ministerstvem.

V letech 1990–1999 pracoval v sekretariátu SOVAK ČR jako tajem-ník. V této funkci se projevil jako velmi iniciativní pracovník – byl iniciáto-rem a organizátorem řady odborných akcí, podílel se na přípravě odbor-ných skript pro vzdělávání pracovníků v oboru vodovodů a kanalizacía aktivně podporoval činnost odborných komisí i celého sdružení. Zasvou dlouholetou činnost byl jmenován čestným členem Sdružení oboruvodovodů a kanalizací ČR. Ani po odchodu do důchodu nepřestal pra -covat pro SOVAK ČR – zúčastňoval se jednání odborných komisí, odbor-ných seminářů a výstav. Byl aktivním členem redakční rady časopisu Sovak, který prakticky založil a zpočátku i redaktoroval.

Významná byla i jeho činnost v České vědecko-technické společ-nosti, v níž více než 20 let působil jako předseda Českého výboru vodo-

hospodářské společnosti. Jeho aktivita se proje-vovala i ve Svazu vodního hospodářství ČR, kdeve funkci tajemníka působil od založení Svazuv roce 1991 až do roku 2005. Podílel se aktivněi na přípravě několika vodohospodářských publi-kací, mezi jinými Praha a Vltava (Řeky, potokya vodní nádrže Velké Prahy, 2005) a Voda provšechny (Vodárenské soustavy v ČR, 2006),učební texty pro Vyšší odbornou školu stavebníve Vysokém Mýtě, příručka Zásady pro využitíbezvýkopových technologií v oboru vodovodůa kanalizací (2008) a řady dalších.

Při své práci nikdy nezapomínal na své velképředchůdce a vzory jako byli Dr. Karel Růžičkaa prof. Maděra, jejichž práce a názory byly pro nějvelkou motivací. Měl rád dobré vínečko, rád si po-seděl s přáteli v malé pražské vinárně i v morav-ských sklípcích a oblíbil si i moravské a slovensképěsničky a cimbálovku.

A nyní odešel, náhle, nečekaně bez slůvkarozloučení, což byl tak trochu jeho styl. A my zbylí vodohospodáři ses ním loučíme – Vladimíre, buď s Bohem – budeš nám chybět…

redakce

NEKROLOG

Světový den vody (SDV) se koná každoročně dne 22. března k vy-volání pozornosti významu vody a potřeby obhajovat udržitelné nakládá-ní s vodními zdroji. Oslavovat den vody na mezinárodní úrovni bylo do-poručeno v roce 1992 konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji(UNCED). Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) reagovalo určením 22. března 1993 jako prvního Světového dne vody.

V České republice se oslav organizace oslav ujal Svaz vodního hos-podářství České republiky, který pořádá profesní a kulturní akce k připo-menutí SDV.

Pro rok 2016 je připravena změna programu oslav SDV. Ty chcemezkoncentrovat do jediného dne, kdy se uskuteční tradiční setkání před-stavitelů vodohospodářských společností a podniků, státní správy, sa-mosprávy, vědeckých institucí a vysokých škol a ve stejný den proběhnei kulturní část.

První akce – setkání vodohospodářů – proběhne dopoledne 22. 3.2016 v Kongresovém centru Praha a v podvečer téhož dne se uskutečníspolečenský večer se slavnostním koncertem v prostorách úpravny vodyv Praze-Podolí. Letos to bude již dvacáté druhé výročí připomenutí toho-to významného dne v ČR. Postup přípravy sledujte na www.svh.cz.

Mottem Světového dne vody 2016 je „Water and Jobs“ (Voda a pra-covní místa).

Oslavy se uskuteční za podpory partnerů oslav Světového dne vody,bez jejichž finanční pomoci by nebylo možné oslavy uskutečnit.

K zásadním otázkám v případě potřeby poskytne informace Ing. JanPlechatý ([email protected], tel. 605 262 947). Organizačním pracovní-kem pro kulturní akci oslav Světového dne vody je obdobně jako v minu-lých letech paní Iva Ornová ([email protected], tel. 606 481 620).

Světový den vody 2016 – informace o přípravě



Vybrané semináře… školení… kurzy… výstavy...

18. 2. 2016Konference „Vložky vytvrzované na místě“

Místo konání: Academic Hotel & Congress Centre, a. s.Tyršovo náměstí 2222, 252 63 Roztoky

Organizační garant, informace pro přednášející a sponzory:SOVAK ČR, Ing. Zuzana JonováNovotného lávka 5, 116 68 Praha 1tel.: 221 082 207, 221 082 346e-mail: [email protected], www.sovak.cz

NEPŘEHLÉDNĚTE

V souladu se záměry představenstva našeho sdružení nadále zkvalitňovat služby pro členy SOVAK ČR a vytvářet pro tento záměr co nejlepšípodmínky, došlo začátkem nového roku 2016 k přemístění kanceláří SOVAK ČR do sousední budovy, kde sídlí renomovaná právní kancelář Weil,Gotschal & Manges, s vchodem z Křižovnického náměstí.

Jedná se o nově zrekonstruované prostory částečně v podkroví, které umožní soustředit všechny zaměstnance sdružení do jedněch prostors možností využití jedné velké kanceláře jako zasedací místnosti pro pořádání jednání a seminářů do cca 20ti účastníků s veškerým zázemím. Celýprostor působí velice útulně, účelně a reprezentativně, což plně odpovídá soudobým standardům a významu našeho sdružení.

Pro pořádání velkých seminářů nadále trvá možnost jejich konání na původní adre-se, na Novotného lávce, za stejných podmínek. Adresa a sídlo našeho sdružení se ne-mění.

Uvažovaná větší profesionalizace našeho sdružení bude nepochybně do budoucnavyžadovat i jeho určité odborné posílení tak, abychom byli jak respektovaným oponen-tem, tak partnerem veřejné správě a mohli připomínkovat aktuální legislativu a hájit od-povědně zájmy oboru vodovodů a kanalizací. Proto je uvažováno i s určitou prostorovourezervou. Důstojné prostory nám navíc umožní konat i důležitá jednání na vlastní půděa hostit tak i partnery ze zahraničí.

Jsem přesvědčen, že tento krok je vykročení správným směrem, které výraznězlepší pracovní prostředí a umožní další rozvoj a růst naší organizace.

Těším se na setkání s Vámi v nových prostorách

Oldřich Vlasákředitel

Novoroční vykročení

...a tady se budeme setkávat nyní

Budovu na Novotného lávce opouštíme...



SOVAK • VOLUME 25 • NUMBER 1 • 2016

CONTENTS

Bohdan SoukupEditorial ............................................................................................................ 1

František BarákWishes for the New Year .................................................................................. 2

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. (North Bohemia Regional Water Company) ............................................................................................... 3

Employees aging; a handicap or an asset? ..................................................... 3

Lubomíra MejstříkováAutomating the analysis in the laboratory of the Quality Control Department of the Severočeské vodovody a kanalizace(Regional Water Company)............................................................................... 4

Michal DohányosThe “ANAEROBIE 2015” Conference .............................................................. 7

Lenka FremrováNew standards for water analysis .................................................................... 9

PAM Valves made of ductile iron ................................................................... 12

Jana Šenkapoulová Issues of financing the renewal of urban water infrastructure in small municipalities ..................................................................................... 13

Miroslav KosWastewater Treatment Sludge – a renewable resource for the production of fuels and fertilizers ..................................................................................... 16

Twenty years of contemporary history of the JMA (JMA – valves and gates producer) ............................................................... 21

Pavel Novák, Antonín Zajíček, Petr Fučík, Tomáš Hejduk, Petr Kvapil, Romana Šuráňová, Irena Šupíková, Jiří FiedlerNew methods of detection of pesticides in drinking water sources, their assessment and elimination .................................................................. 22

Pavel RubešThe future belongs to the cunning; the legal aspects of the smart water supply systems and water meters .................................................................. 27

Ludvík Koumar, Miroslav KosRemembering Mr. Jiří Ježek .......................................................................... 29

JUDr. Ludmila Žaludová ................................................................................. 29

Mr. Vladimír Pytl passed away ....................................................................... 30

World Water Day 2016 ................................................................................... 30

Oldřich VlasákNew Year’s stepping out ................................................................................. 31

Seminars… Training… Workshops… Exhibitions… ...................................... 31

Cover page: The Bedřichov Water Treatment Plant after reconstruction.Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. (North Bohemia Regional Water Company)

Redakce (Editorial Office):Šéfredaktor (Editor in Chief): Mgr. Jiří Hruška, tel.: 221 082 628, 601 374 720; fax: 221 082 646 e-mail: [email protected] (Address): Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1

Redakční rada (Editorial Board):Ing. Ladislav Bartoš, Ph. D., Ing. Josef Beneš, prof. Ing. Michal Dohányos, CSc., Ing. Miroslav Dundálek, Ing. Karel Frank, Mgr. Jiří Hruška, Ing. Radka Hušková,Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA, prof. Dr. Ing. Miroslav Kyncl (místo předseda – Vicechairman), Ing. Miloslava Melounová, JUDr. Josef Nepovím, Ing. Jiří Novák, Ing. JanPlechatý, RNDr. Pavel Punčochář, CSc., Ing. Vladimír Pytl, Ing. Josef Reidinger, Ing. Jan Sedláček, Ing. Bohdan Soukup, Ph. D., MBA (předseda – Chairman), Ing. PetrŠváb, MSc., Ing. Bohdana Tláskalová.

SOVAK vydává Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 (IČO: 6045 6116; DIČ: 001-6045 6116), v nakladatelství a vydavatelstvíMgr. Pavel Fučík, Čs. armády 488, 254 01 Jílové u Prahy, e-mail: [email protected]. Sazba a grafická úprava SILVA, s. r. o., tel.: 244 472 357, e-mail: [email protected]. TiskStudiopress, s. r. o. Časopis je registrován Ministerstvem kultury ČR (MK ČR E 6000, MIČ 47 520). Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Časopis SOVAK jezařazen v seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik. Číslo 1/2016 bylo dáno do tisku 13. 1. 2016.

SOVAK is issued by the Water Supply and Sewerage Association of the Czech Republic (SOVAK CR), Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 (IČO: 6045 6116; DIČ:CZ60456116). Publisher Mgr. Pavel Fučík, Čs. armády 488, 254 01 Jílové u Prahy, e-mail: [email protected]. Design: SILV A Ltd, tel.: 244 472 357, e-mail: [email protected] by Studiopress, s. r. o. Magazin is registered by the Ministry of Culture under MK ČR E 6000, MIČ 47 520. All not ordered materials will not be returned. This journal is included in the list of peer reviewed periodicals without an impact factor published in the Czech Republic. Number 1/2016 was ordered to print 13. 1. 2016.

ISSN 1210–3039


Documents

Jak uvedla Lenka Štíbrová: „Zachování kvalifikace, know-how a na-bytých znalostí stojí mnoho času, peněz a energie. Kdybychom to však neudělali a o toto bohatství