Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

Příručka pro výzkum zářivé energie – verze 3.0.0

Ověření prototypu zařízení pro zářivou energii je po elektrické a mechanické stránce relativně jednoduché. Je to směšné a zábavné.

Ti, kteří budou chtít postavit prototyp musí nejprve konfrontovat některé závažné problémy před začátkem. Zkusím vyjmenovat několik záludností a podat popis tak jasně, jak jen mohu. Toto bude některé z vás bude odrazovat, ale pro další to bude výzva.

Jaké jsou nejdůležitější prostředky pro začátek?

1) Nadšení2) Motivace3) Zaujetí4) Praktikování namísto teoretizování

Musíte mít šikovné ruce.

Co je druhou nejdůležitější věcí?

Osamělý vlk výzkumář bude potřebovat mnoho dovedností pro úspěšný projekt. Mezi nejpotřebnějšími znalostmi jsou elektrická technologie a znalosti nástrojů a materiálů. Dobrý smysl pro pořádek a s nadhledem pozorovat velkou pláň starou dobrou intuicí, kterou musíte mít.

A co když mám několik nástrojů a schopností, ale zato nadšení?Pak potřebujete mít nějaké peníze…zelenou hmotu. Budete muset nakoupit nástroje, získat znalosti a mnoho dalšího. Zajdete za hranice tradiční elektroniky a mechanické činnosti a bude to drahé. Více než můžete udělat sami pro sebe.

Plné vybavení může stát přibližně přes $500 za všechno! Pokud bude chtít postavit základní verzi, může cena klesnout na $400. Později můžete postavit výkonnější prototyp změněním návrhu obvodu. Základní zařízení zůstane beze změn. Můžete přidat více komponentů. Jednoduché znalosti přichází skrze dlouhodobé pozorování, zvláštní zaujetí pro detaily a dělání správných věcí napoprvé. S tímto postojem můžete sestavit výkonný prototyp okolo $5.000.000, který může poskytnout výkon pro průměrnou domácnost. Avšak není mým nápadem v tento čas vás instruovat jak máte postavit domácí zdroj. V tomto čase je mým záměrem popsat technologii do podrobností. Jakmile ověříte mou technologii ověřena, můžete postavit domácí zdroj. To má za cíl tato publikace.

Je zde nějaké nebezpečí?

Ano, jistěže je, je zde mnoho cest předčasného úmrtí. Mnoho smrtelného nebezpečí může být spojeno se schopnostmi. Dále je musíte umět využít. Nejprve čtěte a potom dělejte. Přečtěte podobné knihy a projděte základy ve vědecké knihovně. Nejprve poznejte různé nebezpečí, než se rozhodnete je podstoupit.

1

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

Elektrické:

Obvod alfa štěpení využívá vysoké napětí od 5 do 300 kV při nízkých proudech, jednoduchý obvod. Tento obvod vás nemůže zabít, ale může přivodit závažné poškození zdraví. Pokud budete zasaženi při práci na žebříku či s tepelným zdrojem, může to být naposled!

Mechanické:

Rozdrcené či pohmožděné ruce při neopatrnosti, úlomky kovu v očích.

Svařování:

Požár a poškození očí.

Vakuová technologie:

Imploze skleněného zvonu, výkonové elektronky, zasažení očí a tváře skleněnými střepinami o vysoké rychlosti.

Záření:

Není zde mnoho problémů v souvislosti s používáním částic alfa, neutrony nejsou emitovány. Záření v koncentrovaném stavu může produkovat nebezpečné záření x, které vás může ozářit. Můj názor je takový, že když vás nemůže ozářit, není se čeho bát. S nějakým stupněm opatrnosti, jako při mnoha potenciálně nebezpečných chemikáliích to nepřesahuje jejich nebezpečnost.

Názor o nebezpečnosti uranu je oprávněný. Když se uran stal definitivně rozštěpený a pronikne do těla, stane se smrtelně jedovatým toxinem. Chlazení běžných jaderných reaktorů může uvolňovat drobné částice uranu do vzduchu. Armáda používá ochuzený uran o částicích menších než 5 mikronů do munice. Můj systém zářivé energie nepřináší žádné takové rizik ani tepelné neutrony. Štěpení není výsledkem. Konvertor zářivé energie produkuje pouze elektřinu. Není zde žádný tepelný cyklus.

Máte správné vybavení?

Pokud myslíte, že máte vše potřebné spolu s ohnivým zapálením pro tento výzkum, jste připraveni začít. Není zde místo pro ufňukanou povahu. Pokud se stanete frustrovanými či zklamanými ve vašich pokusech, zachovejte si kuráž a dobrou víru v uskutečnění a vynaložte úsilí nalézt kde jste udělali chybu.

Jdete do tohoto výzkumu s tím, co vás tato kniha učí, jsou zde podrobné fakta. Neočekávejte výsledky přes noc! Učte se vše, co uvidíte bedlivým pozorováním, samostatným vzděláním, nalezením prvotních pravd, ať je příroda vaším učitelem.

Základní principy

Můj současný výzkum zahrnuje vývoj standardního Reaktoru alfa částic pro komerční využití. Tato technologie je založena na urychlení neutronů volnou dráhou a využití energie z izotopového materiálu. Tato energie může být přímo využita na ohřátí horké vody, doma i

2

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

v práci. Polonium může být použito v radiolyticko-elektrolytické buňce či přijímajícím kondenzátorem pro přímé získání elektřiny. Tento zdroj energie pro mne není mysteriózní. Může být jednoduše vysvětlen a neporušuje žádný vědecký zákon. Je to velmi starý zdroj energie, který je extrahován a využit velmi neobvyklým způsobem.

Přímá konverze energie

Udělal jsem mnoho objevů během minulých let mého bádání. Během těchto let jsem experimentoval s tím, co nazývám termoelektrický kondenzátor. Je sestaven z teplotně rozdílných kovových desek. Dielektrikum mezi deskami je mírně zvlhčeno. Je to mé tvrzení, že tento typ elektrolytického kondenzátoru je běžnou součástí zařízení pro „volnou energii“ včerejška. Pokud pulzuje energií, je ohříván jako nějaký další kondenzátor. Je unikátní ve využití odpadního tepla na elektrickou energii. Bylo zjištěno, že je zde určité množství chemického rozrušení, ale to je minimalizováno použitím neutrálního elektrolytu. Elektrolytem je elektricky vodivé médium, které nepoškozuje elektrody. Tím může být destilovaná voda pouze mírně kyselá či zásaditá, pouze k získání vodivosti.

Můj přijímající kondenzátor je jedinečná elektrolytická buňka, ve které probíhají radiolytické reakce. Řečeno jednoduše, chemická energie je přeměněna jadernou energií. Kombinací těchto dvou energií je získán výsledný efekt.

V přijímajícím kondenzátoru nastává radioaktivní přeměna díky štěpnému procesu, energie je absorbována a přeměněna v elektrický proud. S vhodným obalem je tato energie široce využitelná. Je získáno vysoké napětí o nízkém proudu. Energie je zachycena a přeměněna ve formu elektrické energie. Přijímající kondenzátor je generátorem a zásobníkem zároveň.

Neomezený zdroj energie

Zde je zdroj energie schopný ji nám poskytnout v libovolném množství pro nás i naše další generace. S touto energií se můžeme vydat ke hvězdám a více prozkoumat naši sluneční soustavu. Palivo o kterém mluvím je nazváno Polonium. Toto obsahuje více energie než jakákoliv hmota objevená mužem či ženou. Polonium bylo objeveno Marií Curie v roce 1898 při pozorování radioaktivního uranu. Její elektroskop ukázal dělení s bismutem. Polonium je také nazýváno Radium F. Polonium je velmi vzácný přírodní materiál. Uranová ruda jej obsahuje pouze 100 mikrogramů na tunu. Je nalezeno v radiu a jeho množství je pouze dvě desetiny procenta. V roce 1934 bylo objeveno, že pokud je přírodní bismut (Bi209) ostřelován neutrony, vytvoří se Bi210, předchůdce polonia. Touto cestou je získáno miligramové množství za využití toku neutronů v jaderném reaktoru. Polonium-210 je nízkotající těkavý kov, jeho 50% je vypařeno během 45 hodin při 131°F. Je zářič částic alfa s poločasem rozpadu 138.39 dní. Jeden miligram emituje tolik částic alfa jako pět gramů radia. Toto představuje ohromných 5 curies na jednu tisícinu gramu, což jej činí 5.000krát silnější než radium. Uvolněná energie je tak velká (140W/1g), že se kapsle obsahující okolo půl gramu ohřeje na teplotu nad 932°F. Několik curie způsobí modrý svit, zapříčiněný excitací okolního plynu. Nejvíce částic alfa je pohlceno kontejnerem, kde zvyšují jeho energii. Z tohoto důvodu je polonium atraktivním zdrojem světla. Je známo dvacet pět izotopů polonia, jejichž atomová hmotnost leží mezi 194 až 218. Polonium-210 je nejvíce využitelné. Izotopy 209 (poločas rozpadu 103 let) a 208 (poločas rozpadu 2.9 let) mohou být připraveny ostřelování částic alfa, protonů nebo deuteronů olova či bismutu, ale tato metoda je příliš drahá .

3

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

Avšak je zde další cesta k přípravě poloniového paliva, Morayova metoda. To zahrnuje urachlení štěpného procesu v uranové rudě. Tato metoda elektronicky excituje částice alfa ke štěpení. S tímto typem reakce lze urychlit poločas rozpadu ze 4.4 miliard let na pouhých 25 le. Produktem je polonium. S reaktorem využívajícím tento proces bez štěpných částí, jako dnešní běžné neutronové reaktory. Neutronový reaktor poskytuje mnoho smrtelně toxických radioisotopů. Alfa štěpení probíhá toutéž cestou jako v přírodě, ale mnohem rychleji. Běžné jaderné reaktory využívají ohromné síly a štěpení atomů na mnoho součástí. Zatímco alfa reaktor vytváří správné podmínky pro vytvoření následného isotopu při štěpení. Dále, polonium zanechá jako štěpný produkt olovo, které může být bezpečně využito pro další účely.

VAROVÁNÍ:

Polonium je velmi nebezpečné i miligramovém či mikrogramovém množství. Nebezpečí spočívá v absorpci částic alfa tkáněmi. Nejvyšší přípustná hodnota pro ozáření je pouze 0.03 mikro-curie, které představuje částice o váze pouhých 6.8 x 10-12g. Míra pro srovnání: je přibližně 2.5 x 1011krát toxičtější než kyanovodíková kyselina. Maximální přípustné množství částic polonia ve vzduchu je okolo 2 x 10-11 mikro-curie/cm3. Pokud je to dodrženo, hrozí pouze malé nebezpečí. Takže se nepokoušejte oddělovat přijímající kondenzátor. Vniknutí tohoto materiálu do vašeho krevního řečiště přes zranění může být fatální. Pokud zůstává přijímající kondenzátor zapečetění, nehrozí žádné nebezpečí.

Vysokonapěťový měnič pro Alfa štěpení

Používám speciální zpětnovazební transformátor s feritovým jádrem. Vysoké napětí je získáno buzením na frekvenci 143 kHz. Na výstupu je přibližně 10kV, resp. 15kV špička-špička. To je použito pro buzení násobiče, který poskytuje -300kV. Toto extrémní napětí je využito pro napájení reaktoru alfa štěpení. Získané teplo může být využito pro vytápění domova, pracoviště, továrny. Polonium takto získané je zdrojem částic alfa pro využití v radiolytickém přijímajícím kondenzátoru.

Transformátor má jedno budící vinutí. Zpětnovazební vinutí otáčí fázi o 180° oproti primární cívce. Tyto dvě vinutí jsou navinuta ručně na feritové jádro. Zapojení je buzeno jedním Mosfetem Q1. Jádro je plně vybuzeno při minimálních ztrátách. Frekvenci lze nastavit R4. To umožní jemné ladění frekvence. Kondenzátor C3 a primární vinutí způsobí zpětnovazební efekt. Odpor R2 omezí proud do báze Q2. R1 umožní prvotní vznik oscilací po startu.

4

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

OdporyR1,R2-100, 1WR3- 470, ½ WR4- 10k potenciometr

KondenzátoryC1-470F/25V elektrolytC2-10nF/25V keramika

C3-270nF/100V keramikaC4-2200F/25V elektrolytický

PolovodičeQ1-TIP 110 výkonový NPN darlingtonQ2-IRF 540 MOSFETD1-zenerova dioda 8V ½ W

K napájení je výhodné použít PC zdroj 12 V z běžného kancelářského počítače.

Elektronicky indukované Alfa štěpení

United States Patent No. 4,961,880 Electrostatic Voltage Excitation Process and Apparatus ilustruje že alfa štěpení může být získáno jinak než dělal T.H. Moray nebo já. Jediný rozdíl je takový, že používám Van de Graafův generátor. Byl jsem potěšen nalezením platnosti tohoto patentu v březnu a pokoušel jsem se to sdělit okolí. Všechny podrobnosti jsou uvedeny v patentu. Budu dále rozvíjet tento vynález.

Zde jsou ukázány tři části vysokonapěťového násobiče. Po šestém stupni bude třeba použít dobře izolující materiál. 300kV násobič bude vyžadovat čtyřicet 15kV kondenzátorů a čtyřicet 20kV diod.

Radioaktivní záření pocházející z radia, thoria nebo radioaktivních rud může být koncentrováno v záporně nabitém kondenzátoru. Radioaktivní hmota se bude rozpadat a vyzařovat záření přitahované k záporné elektrodě. Sběrná vzdálenost bude záviset na potenciálu nabitého drátu. Záření, široce známé jako plyn radon se bude rozkládat na polonium během několika dní.

5

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

Pro demonstrování ohromné aktivity vystaveného polonia Mackward uvedl, že množství 1/100 miligramu na měděné desce o ploše 4 centimetry čtvereční pokryté vrstvou Sulfidu zinečnatého zářila tak jasně, že ji mohlo vidět shromáždění několika stovek lidí.

V podstatě je polonium naneseno na stěnách reaktoru alfa štěpení působením záporného náboje. Tento nános se zvětšuje a výsledkem je intensivní tok alfa. Tento tok je vysoce soustředěný a pokud je vystaven jadernému materiálu, výsledkem je štěpení alfa.

Tento objev má nesmírné využití při získávání energie. S tímto procesem jaderné reakce bude snadné získat energii pro budoucí generace. Je to bezpečné, jasné a vydatné. Jsem katalyzátor pro začlenění této technologie. Je to odpověď na náš problém jaderného znečištění. Pracujme všichni společně a přinesme pozitivní změny našemu světu. Opravdu nemáme čas. Budeme činit změny? Budoucnost našeho světa bude záviset na tom, co děláme dnes…

Vysvětlení radiolytického efektuSestavil Bruce A. Perreault, 20. srpna 1997, aktualizováno 9. února 1998

Ze všech radiačně-chemických reakcí, které mohou být pozorovány ve vodném roztoku, je nejdůležitější rozklad samotné čisté vody. Bylo studováno Pierre Currie a Debierne, že nemohlo být udrženo vakuum v roztoku soli radia, protože se z roztoku neustále uvolňovaly bublinky vodíku a kyslíku.

Musí být zmíněno, že rozklad vody nějakou formou částicemi alfa vyžaduje těsné uzavření radioaktivní soli v malé zkumavce po dlouhý čas při dodržení bezpečnostních opatření. Nebezpečí zahrnuje vážné ztráty radia, které mohou nastat při explozi zkumavky díky nahromaděnému tlaku vodíku a kyslíku. Je nebezpečné ohřívat starou zkumavku či ji vystavovat mechanickému nebezpečí. Je možné, že vystavení skleněné nádoby neustálému toku zářivé energie přináší nebezpečí odskelnění skla. Byl uskutečněn obsáhlý výzkum rozpadu krystalů nádoby zářením radia.

Záření alfa přináší mnoho podivuhodných chemických reakcí. Našli jsme, že částice alfa a beta při průchodu molekulami vyvolávají jejich chemické změny; jejich činnost nezávisí na vlnové délce ve srovnání ve srovnání s molekulou. Toto je v kontrastu oproti fotochemické reakci, kde aktivace molekul závisí na specifické vlnové délce světla a schopností molekuly jej absorbovat. Částice alfa mají natolik velkou kinetickou energii, že vše ionizují a způsobují frekvenční změny chemických látek, kterými procházejí.

Pokud je voda vystavena radiaci, štěpí se na části, jako jsou peroxid vodíku, vodíkové radikály a rozmanité formace kyslíku, jako je ozón, který při konverzi na kyslík odevzdá velké množství energie. Některé z nich jsou explozivní. Tato dekompozice je způsobena převážně částicemi alfa, které jsou absorbovány velmi tenkou vodní vrstvou. Tento úkaz nebyl odhalen dřívějšími experimenty.

Vědci Rubte, Bodlänger, Ramsay, Kernbaum, Duane a Sheur pozorovali, že ve směsi získané dekompozicí vody zářením radia je nadbytek vodíku. Tento nadbytek je větší v prvních fázích reakce a v jednom případě bylo nalezeno 36%. Kernbaum prokázal, že peroxid vodíku je tvořen ve vodě v množství neodpovídající ekvivalentu kyslíku v plynné směsi. Pro množství

6

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

naakumulovaného peroxidu vodíku v roztoku je nalezen bod, pod kterým je podmínkami dynamické rovnováhy vyvinut plyn normálního složení.

Zářivá energie jako katalyzátor je klíčem k získání a využití zdroje elektrické energie. Právě tak, jako malé množství radia vložené do slabého roztoku hydroxidu sodného díky katalytické činnosti bude produkovat vodík a kyslík pro palivový článek. Není zde nic k opotřebování. Radium neustále produkuje vodík a kyslík, ve dne či v noci, jako palivo pro přijímající kondenzátor. Pouhá myšlenka stačí k přímé přeměně na elektrický proud, takže plyn nebude vznikat. Při odevzdání elektrické energie bude vodík a kyslík rekombinovat zpět na vodu. Cyklus bude neustále pokračovat bez jakéhokoliv doplňování!!!

Oxidace neutronů – teorie redukceSlibující neznečišťující přenosné elektronické jaderné zařízení pro přímou konverzi.

První zákon termodynamiky – princip zachování energy říká že „energii je nemožné vytvořit či zničit; lze pouze přeměnit její formu na jinou.“ Je to hmota, která nemůže být vytvořena či zničena. De facto je energie výsledkem hmoty transformované z jednoho stavu do druhého.

Částice byly vytvořeny na počátku vesmíru a nemohou být zničeny či přeměněny. Například atom lithia má mírně větší hmotu než atom vodíku, je centrem tohoto celku a má rezonanční energii představující tuto hmotu. Protože má větší hmotu než vodík, bude vibrovat níže. Logicky je lithium těžší než vodík, protože je přitahováno zemskou gravitací silněji. Tato souvislost může být použita na ostatní částice. Je potom jasné, že isotopy o odlišné atomové váze se budou lišit v počtu neutronů.

Odvážím se dále tvrdit, že elektrony nejsou v místě atomu a že nejsou částí „jádra.“ Nejjednodušší vysvětlení Perreaultova atomu spočívá v tvrzení, že jsou neutrony v rovnováze s elektrony v atomovém obalu. Tento koncept je použit na celou periodickou soustavu prvků.

Použijeme-li atom vodíku jako příklad, představuje kladně nabitou hmotu vprostřed soustavy, to je atom o specifické rezonanční frekvenci odpovídající této hmotě. Jsou známy tři izotopy vodíku, které mají stejné chemické vlastnosti, ale liší se hmotností. Důvodem je různá kombinace elektronů nebo neutronů. Všechny izotopy jsou atomy vodíku, ale počet neutronů určuje o jaký izotop se jedná.

Při použití tohoto modelu atomů může být jasně ukázáno, jak může být trojnásobně těžký vodík (tritium) rozštěpen na helium-3. Při této částečné transformaci normálně nabitý izotop

7

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

vodíku (protium), který nese nadbytek elektronů ve svém obalu může reagovat s izotopem tritia a emitovat elektron jako produkt této reakce. Pokud nastane emise elektronu a jeho urychlení, může být pozorován jako záření beta. Tento model nebude poskytovat pohled z chemického hlediska, avšak bude to jaderná změna. Ve světle mé teorie tvrdím, že izotopy o odlišné atomové hmotnosti se budou lišit výhradně v počtu atomů v jejich obalu.Záhady přírody, jako je gravitace, mohou být lépe pochopeny při použití mé odvážné teorie. Lithium je pro srovnání atom o mírně větší hmotnosti než atom vodíku, jež je středem této soustavy o rezonanční frekvenci představující tuto hmotnost. Díky větší hmotnosti bude vibrovat o nižší rychlosti než vodík, takže můžeme říct, že na něj působí větší zemská přitažlivost a tak že má větší hmotnost. Toto může být použito na všechny prvky na zemi a vysvětlit tak jejich interakce.

Dále tvrdím, že atomy byly vytvořeny při vzniku vesmíru a nemohou být zničeny. Dobrá zpráva je ta, že izotopy, vesmírná polévky s elektrony a neutrony v obalu, mohou být změněny pro využití lidmi.

Švédský minerál

Přibližně okolo roku 1911 byl schopen T. H. Moray napájet 16ti svíčkových uhlíkových obloukových lamp a přibližně polovinu světelné energie získal jednoduše z elektrostatického náboje z připojené antény a uzemnění. Tak se zrodila generace „zářivé energie.“ Zatímco byl Henry Moray na misi s Církví Mormonů v Upsale, Švédsku, byl zaujat návodem na rádiový krystal. Moray nalezl dva vzorky, které dobře pracovaly jako rádiový detektor. Jeden byl citlivý galenit (leštěnec olověný, pozn. překl.), který nalezl na stráni kopce a další byl bílý, práškový materiál podobný kameni, který nalezl na železničním vagonu v Abisku, Švédsku. Z armádních záznamů víme zcela určitě, že bílý materiál byl „sloučený oxid křemičitý.“ Tehdy byl křemík (oxid křemičitý) drcen a používán pro důlní chodby. Moray musel rozdrtit křemíkový materiál na prach bez nečistot a roztavil jej svařovacím hořákem vědom toho, že ve dnešních dnech je dobrým detektorem pro krystalové rádio. Také dobře věděl, že galenit nalezený na stráni může být dobrým materiálem pro rádiový detektor. Jeden den smísil tyto dvě přísady se stříbrem (catswisker, pozn. překl.) a byl překvapen nádherným výsledkem. De facto nalezl, že mohl vybudit malý reproduktor s touto směsí.

Někdy brzy na jaře 1925 navrhl zařízení, které mělo vysoký výstupní výkon. Až vyčerpal tento materiál, byl nucen najít náhradu. Identifikoval jsem Morayův materiál odebraný ze svahu jako druh stříbřito-zinkoželeznatý-galenit, který synteticky duplikoval, tato směs je nalezena v jeho Elektroterapeutickému patentu 2,460,707. Avšak nebyl schopen zjistit, jaké příměsi byly v jeho taveném křemíku. Toto jej donutilo důkladně zkoumat polovodičové materiály. Silikon a vysoce čisté germanium vypadaly nejslibněji. To přinášelo citlivost těchto materiálů, čím v nich vyvolal záření. Díky výsledků jeho výzkumu byl schopen definovat uspokojivou směs. Byl to triboluminiscentní zinek obsahující čistý sulfid zinečnatý, který byl dotovaný pro aktivaci bismutem. Tento materiál byl poté vystaven záření emitovanému v unikátní vysokonapěťové vakuové elektronce, jež obsahovala chlorid radia. To vytvářelo „aktivní bismut,“ dnes známý jako polonium-210. Po této přeměně zářilo modrozeleným svitem. Moray toto nazýval „falešnou radiací.“ Pokud dotujeme ultra-čisté germanium, získáme vynikající materiál pro tranzistory. Moray nikdy nebyl schopen duplikovat svůj tavený křemíkový materiál pro získání výkonu. Avšak byl schopen zhotovit válec s centrálním koronárním drátem. Pokud byl tento válec nabit elektrostatickou energií, přidával ionty k proudu. Mohl být získán přebytek energie s určitým zapojením obvodu.

8

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

Energie pocházející ze štěpení alfa

Pokud se kladně nabitý atom helia (částice alfa) srazí s elektronovým mrakem, který obklopuje další atom, jeho náboj případně může být neutralizován. Toto je takzvaná „absorpce.“ Atom zazvoní jako zvonek při nárazu částice alfa. Toto zazvonění vygeneruje záření x. Vlnová délka tohoto záření x závisí na náboji částice alfa a na druhu atomu, se kterým se srazí. Pokud má záření x větší energii než 10 MeV, je atomem absorbováno, neutron je excitován a může opustit obal jako částice, nebo může být přidán do obalu. Takto mohou být vytvářeny isotopy přidáváním či ubíráním neutronů při tomto procesu. Toto můžeme efektivně uskutečnit vystavením atomu částicím alfa. Z tohoto modelu je zcela jasné, že ENERGIE může být vytvořena nebo odebrána při přeměně jednoho stavu na druhý.

Tvoření chemických sloučenin je doprovázeno uvolněním jistého množství tepla na jednotku hmoty utvořené sloučeniny. Hoření paliva je chemická reakce při které s ním reaguje kyslík. Množství uvolněného tepla při spálení jednotky paliva spolu s kyslíkem je nazýváno spalné teplo. Pro průměrné uhlí je tato hodnota od 7.000 do 8.000 kalorií na gram, nebo mezi 12.000 až 14.000 BTU na libru.

V kontrastu s tímto, přeměna isotopů je doprovázena uvolněním ohromného množství energie, oproti běžnému kyslíku – elektronová oxidace. Avšak toto nepotvrzuje teorii založenou na umístění neutronů v jádru atomu. Je to moje hypotéza, že se neutrony nachází ve valenčních sférách prvků a nejsou v jádře. Představení si této atomové struktury nám může připodobnit náš sluneční systém ve velkém měřítku. Isotopická oxidace – oxidace neutronů zahrnuje neutrony. Avšak příslušná energie je mnohem větší, protože neutrony představují neutrální náboj a také spojení energií elementárních nábojů o mnohem větší intenzitě.

Pokud se nestabilní isotop vrací do svého stabilnějšího stavu, při transformaci je uvolněna energie. Nyní, pokud dopadající elektron vyvolávající reakci narazil do na přírodní částici jako je např. U-235, je vyzářena energie o vlnové délce příslušná elementu před vyzářením nadbytečné energie. Toto může probíhat s libovolným isotopem, avšak U-235 je samoštěpitelný a za správných podmínek nebude vyžadovat žádný vnější zdroj energie než té, která se při reakci uvolní. Reakce bude probíhat díky uvolněným neutronům. Nadbytečná energie je uvolněna pouze v případě, že množství pohlcených neutronů odpovídá potřebnému množství pro přeměnu. Toto je nazváno tzv. „rovnovážným bodem,“ za kterým je uvolněna energie.

Nejsme omezeni isotopem U-235 jako zdrojem paliva. Tento prvek je používán v běžných jaderných reaktorech, protože pro štěpení nevyžaduje další externí zdroj energie. U-235 je aktivován uvolněnými neutrony. Reakce je smtelná pro živé organismy. Avšak není všeobecně známo, že U-238 se v reaktoru nebude štěpit. Jediným důvodem je velké množství neutronů pro přeměnu na zbrojní materiál plutonium (Pu-239).

U-238 bude štěpen částicemi alfa a nebude štěpen neutrony. Avšak je zde nesnáz při štěpném procesu alfa, U-238 vyžaduje vnější iniciační energii pro rychlejší štěpení, než jaké je obvykle. Toto není problém. Ve, co je potřeba, je správný typ jiskry pro urychlení štepné rychlosti. Toto obnáší jednoduchý a ekonomický štěpný proces alfa a dále, žádné emitované neutrony během procesu.

Zcela proměněný U-238, který neobsahuje U-235, je odpovědí na naši spotřebu energie, protože jsou emitovány pouze částice alfa. Částice alfa jsou zastaveny tenkou vrstvou papíru a

9

Radiant Energy Research Manual - version 3.0.0 Bruce A. Perreault

dále mohou být bezpečně uchovávány. Nevznikají žádné smrtelné neutrony, toto je má definice čistého jaderného paliva. Výsledným produktem je stabilní olovo, které může být využito pro další aplikace.

Jaderné štěpení pomocí elektronické stimulace

Mé výzkumy z roku 1996 ukazují, že štěpná rychlost radioaktivního materiálu může být urychlena elektronickou cestou. Isotopy mohou být stimulovány v zásobníku, nebo odevzdat přebytečnou energii. Tato technologie přináší skvělé výsledky.

Neznečišťující, prostá jakýchkoliv neutronů elektronicky stimulovaná reakce nese název „Metoda získávání jaderného štěpení elektronickou stimulací,“ kterou jsem publikoval na internetu 28. listopadu 1997. Mou metodu jaderného štěpení pomocí elektronické stimulace jsem odhalil patentovému úřadu Spojených Států Amerických 27. července 1996. Netvrdím, že tento proces využívám jako první. Podle mých nejlepších znalostí byl ve využití tohoto procesu první T. H. Moray. Na konci března tohoto roku jsem objevil, že deset let předtím jiný vynálezce odhalil Morayův proces a podal na něj patent. Tento vynálezce potvrdil, že tato technologie je bezpečná a čistá, bez neutronů. De facto, jak je zdokumentováno v patentu, jaderné štěpení může být použito jako zdroj paliva a odpad byl bez jakékoliv radioaktivity. Tato technologie může eliminovat nezbytné zásobníky paliva a baterie v autech.

Mé pojetí přímé konverze radioaktivní energie na elektrickou energii je dle velmi starých metod, avšak s novým přístupem. Toto, spolu se štěpením alfa může být odpovědí na naši spotřebu energie. Toto jsem si dovolil přinést světu. Můj výzkum na poli alternativní energie trvá přibližně patnáct let. Jaderné štěpení elektronickou stimulací může poskytnout pomocnou energii k procesu konverze zářivé energie.

„Uplyne mnoho generací, naše stroje budou poháněny silou získanou v libovolném bodě vesmíru…je to pouhá otázka času, než člověk dokáže úspěšně připojit své stroje k ohromnému soukolí přírody.“ –Nikola Tesla

Zařízení zářivé energii ve vývoji

Během téměř patnácti let jsem uskutečnil mnoho experimentů. Nyní tato práce nese ovoce. Mnoho ovoce je plně pochopeno, ale stále není zcela zralé k utržení. Můj záměr odhalení mého výzkumu světu je pojistka, aby tato práce nepřišla nadarmo. Díky svému publikování se snažím vysvětlit mnoho faktů „zářivé energie“ a jak je možné získat tuto energii. Pokud bude zářivá energie předložena lidstvu, bude mít možnost dosáhnou pokroku, namísto pouhého snění a plánování. Dnes ti volně dávám výsledky své celoživotní práce. Je mou nadějí, že v nadcházejících měsících se s tvou pomocí stane tento druh získávání energie běžnou realitou.

Poděkování

Chtěl bych poděkovat Calvinu Bahlmanovi za jeho ochotné poskytnutí odborných znalostí při výrobě produktů zářivé energie. Je špičkový mechanický konstruktér a dále o něm uslyšíte jak bude náš projekt pokračovat.

10

VAROVÁNÍ!!!Informace zde poskytnuté jsou pouze pro výzkumné účely. Nezaručujeme výsledky. Neneseme odpovědnost za nehody díky nedbalosti či ignoraci!!! Elektřina je EXTRÉMNĚ NEBEZPEČNÁ a je třeba být stále opatrný při práci s ní. Prosím věnujte dostatečný čas svému vzdělání. Pokud něčemu nerozumíte, studujte před ověřením. Získejte znalosti z encyklopedií, vědeckých knih a dalších materiálů. Tento manuál je určen pouze pro informační účely. Nemůžeme kontrolovat váš materiál použitý při konstrukci, metody konstrukce či její aplikaci, takže; NEJSME ZODPOVĚDNÍ ZA NEBEZPEČÍ ČI NEZDAŘENÉ VÝSLEDKY. Stále používejte ochranné příslušenství.

VŠECHNY BEZPEČNOSTNÍ PROCEDURY MUSÍ BÝT BEDLIVĚ DODRŽENY.MĚŘENÍ VYSOKÉHO NAPĚTÍ NENÍ DOPORUČENO

Korespondenci zasílejte: Nu Energy Horizont, P.O. Box 22, Rumney, N.H. 03266

Co je zářivá energie?Pro shrnutí – zářivá energie je zde definována jako energie existující ve vesmíru, kinetické, uložená do vyslaných vln, vyžadující citlivou konverzi této energie na převodníkem detekovatelnou frekvenci, magnetron kombinovaný se štěpením. V DŮSLEDKU JE ZÁŘIVÁ ENERGIE ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ENERGIE UVOLNĚNÉ ŠTĚPNOU REAKCÍ UMÍSTĚNOU V HVĚZDNÉM KOTLÍKU VESMÍRU.

* Úvodní strana, 4. edice, The Sea of Energy in which the Earth Floats

Když měl Moray na mysli „VESMÍR,“ měl na mysli současně hvězdný a atomární systém. Moray souhrnně popisuje „měnič“ napájený štěpnou reakcí.

Oscilační elektronka je popsána v T. H. Morayově Electrotherapeutic Apparatus Patent #2,460,707 jak ukazuje na straně 3 – Fig. 13, 14 & 15.

Morayova detekční elektronka pro zářivou energii (RE-valve)

Dr. Moray také vynalezl zařízení zvané „Morayova elektronka.“ Byl to jeden z prvních vynalezených tranzistorů. Jeho detektor zářivé energie byl variantou tohoto vynálezu.

T.H. Moray vynalezl unikátní druh fotovoltaické vakuové elektronky. Nazval tento vynález „Morayova elektronka.“ Fungovala jako druh vysokonapěťové vysokofrekvenční kapacitní elektronky. Tato elektronka byla vyrobena z polovodiče v pevném skupenství nanesená „při správných podmínkách.“ Elektronka obsahovala směs skládající se z čistého kovového germania dotovaného speciálním fosforem. Fosfor se skládal z aktivovaného sulfidu zinku a Moray jej nazýval „štěpný materiál“ nebo syntetická radioaktivita. Moray získal tento materiál vystavení bismutu záření radia. Tato elektronka obsahovala anodu z bisulfidu molybdenu, fungující jako kolektor. Toto bylo ve formě prutu. Kovové pouzdro elektronky sloužilo jako parabolický reflektor typu emitor, který koncentroval a zaostřoval sekundární ionty generované v jeho speciálně dotovaném polovodičovém materiálu.

„Zářivá energie“ k nám přichází v samostatných vlnách, obsahujících malé jednotky zvané fotony. Zde je přímá podobnost mezi energií těchto fotonů o rozdílných vlnových délkách a počtem iontů, které jsou emitovány z katody při jejich nárazech. Při kratších vlnových délkách mají fotony větší energii, záření gama nebo paprsky x jsou v zásadě produkují lepší foto-ionickou emisi než viditelné světlo a viditelné světlo lepší než infračervené fotony.

Fotoelektrická elektronka bude konvertovat zářivou energii na elektrický proud. Zářivá energie, pro něž je detektor citlivý, zahrnuje infračervené světlo, viditelné světlo, ultrafialové světlo a oblast záření-x a proces probíhá opačně, než jak je světlo emitováno běžnou stolní lampou.

Fotovoltaická elektronka může být pod vakuem či plynem o nízkém tlaku a její konstrukce je jednoduchá. Elektronka se skládá z katody která emituje foto-ionty, pokud na ni dopadne zářivá energie. Katoda má obvykle tvar desky. Foto-ionty redukují výstupní energii katody. Je předpokládáno, že Morayův detektor zářivé energie byla fotoelektrická elektronka, která reagovala specifickou energií o příslušné vlnové délce emitované z aktivovaného bismutu (štěpný materiál) nebo „syntetické radioaktivity.“ Foto-ionty jsou emitovány pokud radioaktivní částice vyslaná z aktivovaného bismutu dopadla na Morayův polovodič.

Katoda používaná ve fotoelektrické elektronce byla obyčejně natřena materiálem zhotoveným z cesia, draslíku a dalších, které redukují výstupní energii a umožňují tak lepší emisi iontů. Používaný nátěr závisel na vlnové délce energie pro její přeměnu na elektrický proud (tok iontů od katody k anodě), odlišné materiály měly různé charakteristiky pro charakteristické vlnové délky na ně dopadající. Takže fotovoltaická elektronka. Takže fotovoltaická elektronka je navržena pro mnoho vlnových rozsahů. Nátěr citlivý pro viditelné světlo není použitelný pro infračervené, ultrafialové, gama či x záření.

Morayova směs germania poskytovala jisté unikátní výsledky pro uplatnění v elektronce a zesilovači. Byla vyrobena ve formě kulatého minerálu nebo vrstvy stlačený při vysoké teplotě v tavenině. Kombinace zahrnovala aktivní bismut, sulfid zinečnatý (0,03% ZnS), čisté kovové germanium (99,97% Ge) – triboluminiscentní zinek. Některé vrstvy byly připraveny z čistých forem složek při spojení. Bokem byl roztaven bismut. Směs germania se mísila s dalšími vrstvami, ale vznikaly ostré výběžky při kontaktu. Také byl používán křemík, který měl podobné vlastnosti jako germanium. Germanium dávalo nejlepší výsledky, pokud k němu byla přidána příměs. Je nutné věnovat pozornost dalším příměsím, protože jejich přílišné množství zhoršuje vodivost a germanium ztrácí své vlastnosti.

* T.H. Moray, 5th edition, Sea of Energy, 1978, p. 71 Thomas H. Moray úspěšně demonstroval elektrické zařízení, které získávalo ohromné množství energie, 4,000 W, vážící pouze šest liber. Toto zařízení je funkční ve dne i v noci po celý rok.

Pro porozumění tomu, jak toto zařízení získává energii, musíme pečlivě studovat materiál obsažený v tomto návodu. Sestavil jsem tento materiál ve snaze pomoci ti pochopit zářivou energii. Doufám že ti pomůže prozřít tvé záhady.

The Sea of Energy in which the Earth FloatsBy T.H. Moray, 5th Edition 1978

Bude použito Morayovo olovo v mnoha různých formách bi-anod používaných pro udržení elektronky při mírně zvýšených teplotách. p. 68

* Electroterapeutic Apparatus #2,460,707 p.5, par. 2, Moraz lead formula.

Před svou smrtí Moray pracoval na tom co je nyní nazváno „Přímý systém konverze energie.“ Toto zahrnuje použití radioaktivního materiálu ve spojení s křemíkem. p. 89

Právě jsem mluvil s Dr. Henrym orlím ze Salt Lake City (který se právě vrátil na věž po dlouhé cestě) v souvislosti s Morayovým projektem na získání energie z „radiace.“ p. 97

V roce 1942, krátce poté, co začala pro Spojené Státy 2. světová válka, Henry Moray se pokoušel znovu postavit zařízení pro konverzi zářivé energie, za použití zbylé části toho, co bylo nazýváno jako „Swedish Stone.“ Tento materiál omezil množství energie, které mohl získat. Následně, ve větším zařízení, objevil druhý detektor, který jej přiměl k velkému výzkumu zahrnující radioaktivní materiály a radioaktivní reakce. Stal se velkým znalcem, částečně díky studiu syntetické radioaktivity, jak popisuje Gustave LeBon ve své knize, The Evolution of Matter. p. 186

Další mohou objevit Systém přímé konverze energie za použití syntetického radioaktivního materiálu. Bellovy laboratoře vydělávají miliony dolarů na polovodičích, ačkoliv nebyla uznána žádná zásluha Henrymu Morayovi. p. 190.

T.H. Morayova přednáška 23. ledna 1962Valley State CollegeNorthridge, California

Je nyní odhadováno, díky současným pokusům se současnými dielektrickými materiály, že 100 lb jednotka může poskytnout 300 kW, hrubé váhy, ne čisté váhy. p. 11

Je zde mnoho k ponaučení při rozpadu deuteronu fotoelektrickým efektem a dalších mechanismech zahrnujících štěpení. p. 5

* Toto bylo zpětně v   roce 1962, nyní máme lepší dielektrické materiály.

The Sea of Energy in which the Earth FloatsBy T.H. Moray, 4th Edition 1978

Nikola Tesla nemluvil o takzvané „atomové energii“ nebo jaderné ebergii, ale o energii, která neustále dopadá na zem z vnějšího prostoru. Nazývejte to kosmickým, neutronem, či jak jinak budete chtít. p. 1

Na zemi dopadá dostatečná energie jako světlo jednoho milionu, jednoho sta devadesáti tří tisíců, šest set, stovatových lamp po celý lidský život. Není třeba získávat energii z fosilních paliv jako z vyčerpatelné zásoby, jednoduše může být přímo využita pro jakékoliv dopravní prostředky a druhy lidské činnosti. p. 1

Baterie vibračních jednotek vážících 60 lb může poskytovat 50 kW energie. Energie je získávána oscilací v harmonii s vesmírným zářením. p. 14

Elektrony jsou spontánně emitovány z jader nalezených v přírodě a každý nový objev dokazuje, že všechen prostor je nabitý miliony ampér o vysokém napětí. p. 89

V případě RE zařízení nastává odlišný efekt, protože oscilace vesmíru kontinuálně vstupují do obvodu podobně jako mořské vlny na pobřeží. p. 92

* Oscilace vesmíru (ionty) jsou zdrojem rozdílu potenciálů na anténě oproti zemi, ionty jsou zachyceny RE elektronkou.

Při výroby „vrstvy“ směsi Morayova olova, roztaveného nad 1800°F nebo použití směsi bismutu, sulfidu zinku (triboluminiscent zinc) a určitých příměsí zahrnující Morayův štěpný materiál, aktivovaný bismut získal Moray substanci s nádhernými vlastnostmi pro detektor či elektronku rádiového signálu. p. 128.

S touto kombinací slitiny germania použitou jako detektor bylo objeveno, že rádio může pracovat bez baterií či elektronek nebo jakéhokoliv dalšího zdroje energie, pouze z energie získané z vln rádiové vysílací stanice.

Tato speciální RE elektronka, také nazývané hrouda olova (Morayovo olovo) zpracované tímto procesem objevil a získal nádherný recept pro rádio. p. 129

Ve 139, ve formě kulaté vrstvy je nanesena směs obsahující.......,.......,......., -triboluminiscentní zinek a germanium stlačené v tvrdý, kulatý minerál. (*material je z dokumentů kvůli bezpečnostním důvodům vymazán, ale je popsán jako Morayův štěpný materiál.) p. 130

Vývod skrz obal 135 ale zde izolovaný, je kovový pin 140, tento pin je připojen k anténě a skládá se z kusu molybdenitu (molybdenum sulfide nebo kovový molybden v kombinaci s Morayovou slitinou germania).

Dopis od R. L. Judd pro Dr. Harveye Fletchera25. října 1928

Moray cítil jako předběžný krok, že by neměl být diskutován fakt použití minerálu v detektoru, že je zde vlhkost v elektronce spolu s elektrolytickým efektem, kovovým obalem elektronky.

Zářivá Energieby T. H. Moray, 1945

„Tato energie, nebo jak ji vysvětlil Dr. Moray- tyto oscilace energie jsou zachyceny zařízením oscilátoru, nebo dopadem neutronů.“ p. 8

„V návaznosti na elektrony, neutrony, protony a ionty: Je to má teorie vpoužívání těchto termínů, že je zde energie vesmíru.“ p.17

„Mé zařízení osciluje, protože oscilace vesmíru mají za následek rozpad hmoty.“ p. 18

Zářivá Energieby T. H. Moray, 1931

Atomová energie je přeměněna na teplo, světlo a výkon, to je a stále bude nic víc či méně než drahé, nebezpečné, opěvované zařízení parního kotle nebo podobně nebezpečné termoelektrické zařízení s nebezpečnou radioaktivitou obklopující reaktor. Takováto elektrárna nebude správnou odpovědí na problém světové spotřeby energie. p. 1

Žádné „super štěpné palivo“ nebude ničím jiným, než jen dalším zdrojem tepla, světla a dalších druhů energie. p.1

Tento zdroj energie je nepraktický pro automobily, vlaky, letadla a další formy dopravy, cena paliv nadále bude stoupat. p.2

Celková energie ze záření atomů je jedinečná a velmi velká. Metody či procesy tohoto získávání zahrnují základní principy jevů vesmíru. p.2

Tento princip je podobný rádiovému přijímači. Přírodní mechanismus je však o mnoho větší. Rádiový přijímač umožňuje člověku přijmout energii vyslaných vln a přeměnit je na zvuk, zatímco RE zařízení přijímá oscilace vesmíru, atomového prostoru a mění je na elektřinu. p. 13.

Pokud je frekvence dostatečně zvýšena, molekuly se budou dělit a atomy se uvolní. Při dalším zvýšení frekvence se budou atomy štěpit ve své části, ze kterých je veškerá hmota sestavena. p.15

Elementy jsou udržovány v rovnováze díky stabilním oscilacím, rotacím, přitažlivým a odpudivým silám, toto však neovlivňuje změnu rovnováhy, pokud je změna rovnováhy rychlá, dojde k uvolnění tepla, světla a elektřiny, to znamená, že se hmota mění v energii a energie ve hmotu, radioaktivně. p.21

Vesmírné záření neustále vytváří radioaktivní uhlík a slučuje malé atomy spolu do větších při odevzdání mnoho energie než takzavané „štěpení“ větších atomů uranu či plutonia, energie uvolněná z uranu je v rozmezí od 1 do 1000 – to je pouze 1/1000 hmotnosti atomu uranu uvolněné při „atomovém štěpení“ v atomovém reaktoru. p. 60

ZÍSKÁNÍ ENERGIE DÍKY JADERNÉ REZONANCIzáření atomů

Rezonanční frekvence atomů nemůže být pozorována, podobně jako atomy pevného skupenství či plynné fáze nemohou být od sebe rozeznány. Pokud je však aplikováno malé střídavé pole ve správném úhlu konstantního pole, je ustanoveno srovnání fází a výsledná magnetizace bude nalezena s úhlovou rychlostí jednotlivých komponentů. Velikost této úhlové rychlosti je velmi důležitá. Klesá od megahertzů (106 cyklů) pro magnetizaci jednoho gausse díky elektrickému pohybu, a v řádu kilohertzů (103 cyklů) na gauss díky pohybu kladně nabitých atomových jader. Za použití pole běžného magnetu o intenzitě tisíců gaussů může být získána rychlost kmitání atomů 109 cyklů. Tyto frekvence se nachází v mikrovlnné oblasti a pro jejich sledování je využita mikrovlnná technika. Jaderná magnetizace však nastává v řádu megahertzů může být sledována radiofrekvenčním obvodem. Přístroj pro pozorování jaderný rezonance je uveden výše. Póly elektromagnetu produkují stálé pole, od jednoho ke druhému. Pozorovaná látka je umístěna ve zkumavce s magnetickým polem. Pokud je nyní přivedena rádiová frekvence na malou cívku okolo zkumavky, můžeme zde nalézt selektivní úkaz rezonance v okolí přesné frekvence, jakmile nastane setrvačnost molekul vzorku. Tato rezonance je podobná naladění rádiové stanice, nebo taková, jakou pozorujeme při stisknutí klávesy piána při sešlápnutém pedálu uvolnění. Setrvačnosti atomů nastávají na jejich přesné frekvenci.

CHEMICKÉ REAKCE METODOU EXCITACE ELEKTRONŮ

Morayova výkonová elektronka Iont vodíku má kinetickou energii jednoho elektronvoltu mající rychlost 9,83.103 m.s-1, nebo přibližně 6,1 míle za sekundu. Pohyblivost nabitých částic, kladně a záporně nabitých iontů atomů či molekul může být snadno regulována potenciálem, kterým tyto částice prochází. Dále, pokud spolu molekuly reagují, může být takto ovlivněna jejich rychlost a intenzita reakce.

Specifického případu, ve kterém elektrické pole má dvě funkce, totiž excitaci molekul a vytváření intermolekulárních a atomových iontů, je využito v systému použitým vynálezcem (T. H. Moray).

Je to systém využívající koróny okolo vodiče se soustředným válcem o odlišném tlaku. Systém je upraven ve shodě s konceptem, že chemická reakce musí probíhat, pokud opačně nabité ionty molekul z patřičně upraveného katalyzátoru jsou urychleny proti sobě korónou okolo vodiče, jež se skládá z válce pokrytého vhodným katalyzátorem (nikl, platina, železo, vanad apod...), ze kterého jsou emitovány kladně nabité ionty atomů. Reaktanty (plyny) prochází přes reakční zónu podél vodiče nabitého záporně, což má za následek uzavření dráhy iontů. Jakmile jsou tyto záporné ionty molekul urychleny na správnou rychlost vodičem v přímém elektrickém poli směrem ke kladně nabitému válci s katalyzátorem, srazí se lavinovitě s ionty atomů katalyzátoru. Reakce proběhne přibližně během 10-8 sec. Avšak některé záporně nabité ionty molekul mimo hlavní volnou dráhu kladných iontů atomů jsou strženy ke kladně nabitému válci s katalyzátorem, kde jsou neutralizovány a ihned přijmou kladný náboj z laviny emitovaných kladných iontů. Tyto kladně nabité ionty molekul jsou urychleny polem zpět a opětovně se srážejí se zápornými ionty molekul přicházejících ze směru od koróny okolo vodiče. Toto pokračuje do té doby, než jsou buď jednotlivé částice nebo celá směs mimo elektrické pole, čili nastane zpětná oscilace.

* Radiant Energy by T. H. Moray, 1945 p. 31

Prosím studujte všechny aspekty tohoto zařízení pro konverzi energie dříve, než je začnete stavět. Bruce A. Perreault nenese žádnou zodpovědnost za jakoukoliv formu poškození či

zranění tímto pokusným zařízením. Přijměte tuto výstrahu.

Zdroj energie v mém zařízení pro zachycení zářivé energie

Zařízení pro zachycení zářivé energie bude přijímat a konvertovat statický náboj. tento „náboj“ statické elektřiny je emitován z jaderné přeměny.

Statická elektřina může být získána pomocí antény a uzemnění, čímž je zahájena jaderná reakce v konverzní elektronce. Avšak trvá příliš dlouho, než se nabije vysokonapěťový kondenzátor a nutnost vysoké a dlouhé antény tento způsob činí nepraktickým. Tento problém je vyřešen použitím elektronického obvodu, jež požaduje vysoké napětí pro aktivaci procesu.

Čistá atomová reakce „studené“ fůze

V roce 1932 John Crockroft a Ernest Walton demonstrovali první atomovou reakci, ve které úspěšně ostřelovali lithium protony. Co není všeobecně známo je fakt, že jejich objev nebyl radioaktivní. Tento fakt byl opominut v našich učebnicích díky vynechání méně důležitých informací.

Ministerstvo energetiky (DOE) po léta bránil výzkumu neradioaktivních metod získávání energie. Ministerstvem obrany byly popřeny jakékoliv tvrzení o existenci neradioaktivních zdrojů energie jako zdroj plutonia pro zbraně.

Čtyřicetipětiletý fůzní program vodíkové bomby byl financován vládou. Tento projekt byl umístěn ve fyzikálních plazmových laboratořích Princetonské univerzity. Tyto projekty jsou přísně tajnými výzkumy z období studené války pro získávání velkého objemu plutonia a tritia do jaderných zbraní.

Jejich fůzní reakce spaluje tritium, radioaktivní palivo, jež produkuje smrtelné neutronové záření, 80% z celkové výstupní energie. Tento reaktor je používán ve spojení s parním kotlem, což vyžaduje stokrát více plutonia. Mají palivový stroj pro jejich ničící zbraně. Tento nový reaktor může být tak škodlivý, že byl tento vládní projekt zamítnut.

V roce 1984 DOE zamítla žádost o otevření výzkumu fůze pionýrům Crockroftovi a Waltonovi. Výzkumný ústav elektrické energie ukončil tento výzkum.

Mimo jiné dále média uvádí, že smrtelně radioaktivní fůzní reaktor DOA je mírotvorný a šetrný zdroj energie pro přírodu.

kongresman George Brown, předseda Science, Space and Technology Committee, uvedl novinku v květnu 1994. Tato novinka je určena pro čistou, kompaktní, neradioaktivní a neutronů prostou technologii fůze, která bude spadat pod zbraňový program DOE. Jak se tato novinka stala?

Navzdory odporu stanovisku DOE proti čisté atomové reakci vytvořila společnost „Fusion Energy research and development“ projekt „Office for Alternative Fussion Energy“ a oddělila rozpočet na alternativní fůzní technologii.

Zařízení prosté neutronového záření podobné Morayovu může vytvářet energii při minimálních nákladech. Bude ekvivalentní ropným palivům. Toto může předejít vyčerpání ropy.

Hlavním propagátorem této nové čisté metody výroby energie je Dr. Bogdan Maglich. Objevili mezon omega a další částice. V roce 1961 byl spolu se třemi spolupracovníky za objev mezonu omega vyznamenám prezidentem J. F. Kenedym.

Doktor Maglich objevil „migmu,“ miniaturní, neradioaktivní reaktor, ve kterém demonstroval principy neradioaktivní reakce v objemu šesti krychlových palců. Zatímco je mnoho fůzních reakcí radioaktivních, reaktor Dr. Maglicha pracuje s neradioaktivní jadernou reakcí. V roce 1984 Dr. Maglich plánovaně předvedl možnosti získávání energie z migmy. Test byl uskutečněn ve spolupráci s jadernou laboratoří v Rusku pod dohledem ministerstva s názvem „výzkum jaderné mírové konverze“ sovětských vědců.

Doktor Maglich chtěl získat ve kongresu souhlas pro tuto metodu. Návrh byl zamítnut ze strany DOE a lobbyistů z jaderného průmyslu. Lidstvo bylo na pokraji technologie, která je kompaktní, bezpečná a má téměř nulový odpad, například je-li produkována elektřina.

Vesmírná loď plná měsíčního prachu má dostatek helia-3 pro pokrytí veškeré spotřeby U.S. na celý rok. Dr. Maglich pronesl, že devět gramů helia-3 je ekvivalentem 1,000 barelů ropného oleje. Reaktor migma může pracovat s lehkým heliem z mořské vody – nepotřebujete letět na měsíc.

Korporace Bechtel uzavřela smlouvu s Dr. Maglichem pro návrh čistého jaderného reaktoru určeného pro vesmírný zdroj energie. Dr. Maglich byl přibližně v této době schopen publikovat svůj kompletní návrh. Ministerstvo obrany v tomto bodě projekt přerušilo a aniž by mu dovolilo pronést jediného slova na vysvětlení, nazvalo tento reaktor exportně kontrolovaným a označilo jako neplatné jakékoliv slovní či zapsané prezentace, například pro vládní úředníky. Toto bylo jasné porušení mezinárodní spolupráce zakázáním jakýchkoliv informací tohoto druhu. Agentura prohlásila jakýkoliv druh bádání tohoto směru jako „průkopnickou činnost.“

Závěr je takový, že nejaderné atomové reaktory neprodukují zbraňové palivo. DEA by ztratila zdroj jaderného paliva, pokud by se tyto nejaderné reaktory staly běžně používanými. Neradioaktivní energetické zařízení by ohrozilo veškeré jaderné projekty.

Nechal jsem vás uvažovat o neradioaktivních reakcích. Radioaktivita není produktem každého jaderného štěpení či fůze. Největší lež o jaderných reakcích je ta, že fůze není radioaktivní, kdežto štěpení je vždy. Pravda je taková, že je to palivo, co je radioaktivní, a ne proces samotný. Jednoduché neradioaktivní reakce jsou prosté neutronů při použití částic alfa jako zdroje paliva.

Elektronicky vyvolané štěpení

Před rokem 1919 nebyl nikdo úspěšný v narušení stability běžného atomu nebo ovlivnění rychlosti štěpení přírodních radioaktivních látek. V roce 1919 Rutherford ukázal, že částice alfa mohou změnit atom běžného prvku, obzvláště uspěl při přeměně atomů dusíku na atomy kyslíku poté, co je ostřeloval částicemi alfa. Rutherford testoval všechny částice s atomovou vahou vyšší než 40 s výjimkou helia, neonu a argonu. Zkoušel vyšší částice v řadě, ale nad

fosforem nezískal kladné výsledky. Bór, dusík, flór, sodík, hliník a fosfor poskytují stálé částice. Částice s atomovou hmotností dělitelnou beze zbytku čtyřmi neposkytují vodíkové fragmenty, jsou-li ostřelovány částicemi alfa.

V roce 1930 W. Bothe a H. Brecker z Německa objevili, že pokud se přírodní částice alfa z polonia rozpadají na lehčí částice, jako je berilium nebo lithium, objevilo se neznámé pronikavé záření. Nejprve bylo myšleno, že je to záření gama, ačkoliv bylo pronikavější než jakékoliv tehdy známé záření gama, přičemž bylo velmi obtížné identifikovat výsledky. Další důležitý objev byl oznámen Irenou Curie a F Joliotem v Paříži. Objevili, že pokud toto neznámé záření dopadá na parafín či jakoukoliv další sloučeninu obsahující vodík, nastává pozitivní ionizace o velmi velké energii.

Později,v roce 1932, J. Chadwick z Anglie navrhl, že se nové záření skládá z částic bez náboje, přibližně o hmotnosti kladně nabitého atomu vodíku a sérií experimentů potvrdil tuto teorii. Jisté částice bez náboje byly nyní nazvány „neutrony.“

Jednou z odlišností „neutronů,“ bylo to, že nemají náboj. Díky tomu byl jejich objev opožděn, nebylo je možné sledovat přímo a učinilo je důležitým nástrojem při přeměnách atomů. Buďte ujištěni, že hmotnost kladně nabitého atomu vodíku je desettisíckrát větší než neutrální atom vodíku (neutron). Dále, nabité částice ztrácejí svou energii při průchodu jinými látkami, přičemž je jejich elektrickou silou vykonána ionizační práce. Energie spojená s ionizací odpovídá energii přeměněnou pro nabití částic, což tyto částice zpomalí. Nenabitý atom vodíku (neutron) takto není ovlivněn. Může však být ovlivněn silami, které jsou velmi podobné těm v atomovému páru. Následně tento neutrální rychle letící atom vodíku (neutron) pokračuje ve své dráze, dokud se nesrazí s dalším atomem.

V roce 1934 Curie a Joliot oznámili, že pokud jsou lehké částice podobné bóru, hořčíku či hliníku ostřelovány částicemi alfa, tak i po skončení ozařování emitují ionty, což znamená, že byly takto připraveny radioaktivní formy bóru, hořčíku a hliníku. Curie a Joliot změřili poločas rozpadu jako 14 minut, 2.5 minuty a 3.25 minuty příslušným takto utvořeným radioaktivním látkám.

E. Fermi logicky zdůvodnil, že tyto nově objevené částice bez náboje mohou lépe proniknout atomovým obalem, zvláště pokud tento silně odpuzuje kladně nabité ionty vodíku a alfa částice. Byl téměř ihned schopen potvrdit tuto hypotézu objevem, že atomové obaly ostřelovaných částic pohlcují neutrální atomové jádra vodíku a tím vznikají nestabilní atomové obaly, jež dosahují stability emisí negativně nabitého vodíkového iontu. Takže nakonec měl původně stabilní atomový obal o jednotku větší hmotnost a o jedno atomové číslo více než počáteční atom.

Díky uskutečněným experimentům od roku 1934 výsledky ukazují, že může být připraven radioaktivní izotop od každého prvku v periodické soustavě prvků. Některé se navrací do stabilního stavu vyzářením kladného iontu, jiné negativního či další emisí energie gama.

Toto radioaktivní štěpení má důležité místo nejen v tomto projektu, ale i v medicíně a dalších oborech.

Vědecká obec musí nejprve pracovat na pochopení tohoto jevu předtím, než může pochopit elektronku přijímacího zařízení. Takže pokud nastane elektricky indukované štěpení v látce, musí jí být dodávána energie.

Jak jsem dříve uvedl, Rutherford pracoval v roce 1919 na chytré štěpení vyplývající z mnoha experimentů velkého výzkumu. Vylepšením techniky vysokého napětí bylo možné dosáhnout přímé srážky částic alfa (kladně nabitých iontů). Crockfold a E. T. S. Walton v Rutherfordově laboratoři jako první uspěli při získání atomových změn touto metodou. V roce 1932 ostřelovali lithiovou anodu kladně nabitými ionty vodíku o energii 700 kilovoltů a zjistili, že jsou emitovány částice alfa a z anody jako výsledek ostřelování. Crockfold a Walton získávali tyto částice o vysoké energii ionizováním plynného vodíku a urychlením takto vniklých iontů vysokým napětím získaným transformátorem s usměrňovačem. Podobný postup byl použit při získávání deuteronů o vysoké energii z deuteria či částic alfa o vysoké energii z helia. Vyšší energie může být získána urychlením těchto iontů v cyklotronu či Van de Graafově generátoru. Avšak pro získání neutrálních atomů vodíku musí být použita radioaktivní látka. Záření o odpovídající vysoké energii musí pocházet z přírodní radioaktivní látky. Neutrony jsou běžně získávány ostřelováním běžných částic, berilia či bóru, přírodními částicemi alfa, či ostřelování odpovídajícího terčíku kladně nabitým atomem vodíku. Alfa částice z radia a produktů jeho rozkladu budou pronikat atomovým obalem Be-9, takže odevzdá „neutrony“ a stane se stabilní formou uhlíku. Zdroj neutronů bude výsledkem urychlení deuteriových iontů a jejich následným dopadem na zmrzlý dioxid deuteria, led „těžkévody.“ Zde ostřelují vysokorychlostní deuterony cílové deuterony a jsou získány „neutrony“ a atomy tritia. Další podobné reakce mohou probíhat při použití deuteria, lithia, berylia či bóru jako terčíku. v těchto reakcích je celková hmota a náboj beze změn.

Seřazení činidel pro iniciaci štěpení podle pořadí důležitosti: neutrální atomy vodíku, deuterony, kladně nabité atomy vodíku, částice alfa a energie gama.

Částice alfa jsou čisté a vhodné pro získávání štěpení. Proč je nepoužíváme k získání energie? Jestliže jejich počáteční zdroj, přírodní látka, vyzařuje bezpečné částice alfa, kde je problém? Odpovídající energie je ohromná! Dále, váš hnědý prach je snadné získat z dobré země. Potřebujete se ptát dále?

Hoření se šíří samo. Malý plamínek zápalky uvolní ohromné množství energie při vznícení okolního paliva. Iniciace energie uvolněná těmito novými principy je v zásadě podobná. Musíme přeměnit a získat počáteční impulz energie. Poté se reakce stane soběstačnou, toto je nazváno štěpení. Toto je tajemství uložené ve vašem hnědém prachovém extraktu. Je to fascinující zdroj energie. Výsledky dnešní vědy jsou překvapivé, matoucí a její výklad zavádějící.

Konečné vysvětlení je v podstatě jednoduché. Částice alfa se jeví jako efektivní při indukovaném štěpení. Výsledky jsou nejprve letmé, záhadné. První studii provedl Fermi a jeho kolegové v roce 1934, které později lépe interpretoval T. H. Moray.

Výsledkem je přeměna uložené energie ostřelováním částicemi alfa při uvolnění množství energie pro naše použití.

Ideální zdroj „R“ může být částice emitující pouze částice alfa. Pro tyto účely se hodí výborně Pu238. Emituje pouze záření alfa. Dále je zde množství zdrojů těchto látek.

Rovnice štěpné oscilační elektronky

Pozitrony mohou být získány ostřelováním hliníku částicemi alfa:

13Al27 + 2He3 → 15P30 + n 15P30 →14Si30 + e+

kde n je neutron a e+ je pozitron. P30 získaný v prvním kroku reakce je uměle radioaktivní. Jeho poločas rozpadu činí 2.25 minuty, vyzářený pozitron je detekován.

Mnoho umělých radioaktivních částic může být získáno ostřelováním vhodného terčíku z příslušných částic vysokorychlostními částicemi alfa, protony a deuterony. Částice musí být urychleny pro překonání odporu mezi kladně nabitou částicí a kladně nabitým jádrem.

4Be9 + 2He3 + →6C12 + n

Tato reakce je zvláště vhodná pro zahájení jaderné fůze, nenastává zde odpuzování kladně nabitými jádry.

Tato fotografie ukazuje slisované tablety oxidu uranu před vložením do jaderného reaktoru. Jak je zřejmé, není použita speciální ochrana. tento materiál se stane smrtelným teprve při štěpení. Avšak Pu238 může být získáno z této smrtelné směsi vyvolané štěpením a může být získán bezpečný zdroj energie. Zde ukázané tablety jsou ekvivalentem 85 tun uhlí. Zářivé zařízení zachytává ionty, které jsou výsledkem přirozeného štěpení radioaktivního materiálu.

Foto: General Electric

ZÍSKÁNÍ RADIOAKTIVNÍHO MATERIÁLU PRO VÝKONOVOU ELEKTRONKU

Srdcem zařízení je jedinečná iontová elektronka. Tato elektronka vyžaduje radioaktivní prach o nízké intenzitě záření. Jsou zde poskytnuty detaily, které popisují, jak extrahovat radioaktivní prach z radioaktivní horniny. S těmito informacemi můžete zhotovit váš vlastní pokusný prototyp. Můžete jít ven a nalézt radioaktivní skálu nebo tuto horninu zakoupit od minerálních dodavatelů.

Nyní najděte, kde jsou radioaktivní skály. Informace vám může poskytnout literatura o dolech a důlních oblastech. Zde jsou také mineralogické knihy, které vám poskytnou celkový přehled o vlastnostech těchto skal. Na světě je přes sto druhů radioaktivních skal. Autunit, carnolit a gummit jsou materiály, které v současné době preferuji.

Nyní jděte ven a nalezněte vaši radioaktivní skálu. Je mnohem snazší, pokud vyhledáváte fluorescentní radioaktivní skálu. Tato hornina může být identifikována v noci po ozáření ultrafialovým světlem. Vhodná přenosná UV lampa vás bude stát $300. Je mnohem snazší nalézt vaši vlastní horninu, než ji zakoupit u dodavatele nerostů. Ve skutečnosti je stále těžší a těžší ji koupit. Vláda spojených států řekla těmto dodavatelům, že jim tyto horniny nebude dodávat. Prohlásili, že tyto skály jsou vysoce jedovaté.

Proces M. Curie pro chemické oddělení radioaktivní rudy

Radioaktivní ruda z Jáchymovských dolů sloužila jako zdroj prvního izolovaného polonia a radia získaných Pierem a Marií Curie. V této lokalitě jsou spojeny s dolomitem a křemíkem v hloubce přibližně 1500 stop (450m, pozn. překl.). Jednotlivé fáze extrakce jsou schematicky ukázány v diagramu:

Barium bylo přidáno jako nosič radia a smolinec byl rozpuštěn v kyselině sírové. Radium zůstalo v odděleném zbytku, který byl po přečištění konvertován roztokem chloridu nebo bromidu. Po čištění byla tato látka podrobena postupné krystalizaci k oddělení baria od radia. Tato novější metoda byl nejprve uskutečněna mimořádně zdlouhavou a komplikovanou postupnou krystalizací. Toto vedlo k nárůstu krystalů radia v roztoku dokud nebyly absolutně čisté.

Můj proces

Krok#1. Půl galonové sklenice s nasbíranou radioaktivní rudou (1,9 l, pozn. překl). Přelijte horninu kyselinou solnou (28% HCl). Vaše hornina by měla být zcela ponořena. Nechte ji v roztoku tři dny.

Krok#2. Přelijte roztok přes kávový filtr do čisté jednogalonové láhve (asi 3,8 l, pozn. překl.). Barva vašeho roztoku bude kanárkově žlutá. Láhev by měla být plná méně než z poloviny. Nyní přidejte čistý louh. Přidejte jej přibližně totéž množství, jaké se nalézá ve sklenici. Jednoduše řečeno, zdvojnásobte objem vašeho roztoku.

Krok#3. Přelijte polovinu extraktu do další čisté galonové láhve.

Krok#4. Vezměte další čistou jednogalonovou láhev a dejte do ní 12 dílů hydroxidu sodného. Louh lze koupit v supermarketech či domácích. Používá se pro čištění odpadů. Nyní přidejte pomalu ¾ galonu destilované vody. Míchejte tuto směs plastovým míchadlem. Nepoužívejte hliník, protože by prudce reagoval s louhem. Používejte ochranné brýle a rukavice, pokud pracujete s louhem. Nikdy nepřidávejte vodu k čistému louhu.

Krok#5. Nyní přidejte polovinu vašeho roztoku louhu ke každému roztoku extrahované rudy. Nyní bude z roztoku vypadávat hnědožlutá sraženina. Nechte tento proces proběhnout 3 hodiny. Na dně nádoby zůstane usazený hnědý materiál. Kapalina nad ním bude čistá.

Krok#6. Nyní slijte čirou kapalinu a uchovejte ji. Můžete z ní získat další podíly hnědého prachu po přidání dalšího hydroxidu.Buďte opatrní a zachovejte hnědý prach.

Krok#7. Přidejte nyní destilovanou vodu k hnědému prachu. Voda má dosahovat jeden palec pod okraj nádoby. Nechte usadit tři hodiny. Slijte čirou kapalinu. Tento proces zbaví sediment louhu. Pokud tento krok zopakujete třikrát, čistota se zvýší. Hnědý prach není rozpustný ve vodě.

Krok#8. Po tomto čištění vložte sraženinu do skleněné mísy, která je odolná teplu. Zahřejte ji na 250°F. Poté materiál nechte vychladnout.

Krok#9. Toto je poslední krok extrakčního procesu. Seškrábejte hnědý materiál. Neberte bílý prach, toto je zbytek louhu. Nyní rozmělněte tento hnědý materiál. Použijte zadní stěnu lžíce. Pokud máte větší množství, můžete použít moždíř. Měli by jste získat jemný prášek. Uložte tento materiál v plastové nádobě, nikdy ne více než jednu libru (0,45 kg, pozn. překl), právě z důvodu bezpečnosti dle federálních předpisů.

Krok#10 Můj první prototyp používá radioaktivní barvu ze starých hodin. Před několika lety mne napadlo seškrabat barvu z ciferníku starých hodin. Pro nový prototyp jsem použil

radioaktivní žlutý prach získaný z radioaktivní horniny. Přál jsem si mít tento materiál několik let předem. Tento hnědý prach, ke kterému jsem vám ukázal cestu je zdrojem paliva pro iontovou fůzní elektronku (Perreault oscillator tubes). Můžete učinit nové objevy, které učiní tuto cestu snazší. Tato revidovaná edice může povědět „závěr příběhu.“

Perreaultova RE – elektronka

Perreaultova elektronka je unikátní zařízení pro přeměnu energie radioaktivních částic, což je výsledek jejich přirozeného štěpení, na elektrickou energii. Pro příklad může být použita energie částic alfa. Průměrná částice alfa má kinetickou energii přibližně 6 MeV, což ionizuje plyn v elektronce.

Dále, pokud je energie částice alfa pohlcena na ionizování inertního plynu, je generováno okolo 100,000 elektronových párů na dráze o délce 4 cm. Výsledný náboj 10-14 coulombů může být odveden z elektrického pole uvnitř elektronky.

Na obrázku je ukázána Perreaultova RE elektronka v její válcovém provedení. Je to axiální, kladně nabitý drát, plnící funkci anody, který prochází po celé délce válce.

Negativně nabité ionty (-) jsou přitahovány ke kladně nabité anodě a dorazí k ní několik mikrosekund po ionizaci, zatímco kladně nabité ionty (+) jsou přitahovány k okraji negativně nabitého válce katody. O několik milisekund později tyto kladné ionty rekombinují se zápornými ionty. Výsledkem je krátký elektromagnetický impulz. Tato energie nyní dopadne

na fotoemisní materiál, což má za následek vznik jednosměrného elektrického proudu. Tok proudu elektronkou je následkem mnoha vlnových délek ionické energie. Elektronka zabraňuje energii vrátit se zpět odkud přišla.

Následuje další text, jež shrnuje poznatky o bezpečnosti a radioaktivních jevech.

www.nuenergy.org