1c Palivova Soustava Motoru

SOŠ a SOU dopravní a mechanizační Ivančice

Petr Janda a kolektiv 2007

27

PALIVOVÁ SOUSTAVA MOTORU



28

Palivová soustava motoru Umožňuje plynulou a stálou dodávku paliva, může ji měnit podle potřeby výkonu motoru a má důležitý vliv na množství zplodin a na ekonomiku provozu motoru.

Rozdělení palivových soustav: 1. Palivová soustava benzinových nebo kombinovaných motorů 2. Palivová soustava vznětových motorů

Palivová soustava benzinových nebo kombinovaných motorů Sestává se z těchto částí:

a) Palivová nádrž b) Palivové čerpadlo c) Karburátor (směšovač), nebo vstřikovací jednotka (do sacího potrubí nebo do

válce) d) Sací potrubí a sací ventily

Příprava palivové směsi se provádí buď mimo spalovací prostor nebo ve spalovacím

prostoru.

Karburátor

V karburátoru vzniká palivová směs – benzin – vzduch, v poměru k danému režimu ve kterém se motor nachází. Konstrukce karburátoru pro součastné použití jsou takové, že složení je měněno podle okamžité potřeby a přizpůsobení hospodárnému provozu a dodržení emisního složení.

Činnost karburátoru Části: Plováková komora – je zásobník paliva pro všechny systémy karburátoru.

1. Přívod paliva do plovákové komory je osazen jehlovým ventilem. Tento ventil je ovládán plovákem přes stavěcí zařízení, kterým se seřizuje výška hladiny. Výška hladiny musí taková, aby bylo dostatečné množství při maximálním otevření klapky a maximálním zatížení motoru. V plovákové komoře se zpravidla nachází hlavní tryska, nebo hlavní trysky(více jak jedna).



29

2. Směšovací komora – ve které se vytváří palivová směs je umístěn difuzor a škrtící klapka. Funkce směšovací komory a rychlosti proudění vzduchu je přímo úměrná na úhlu otevření škrtící klapky. Při proudění vzduchu ve směšovací komoře vzniká podtlak v emulzní trubici a palivovém kanálu a jeho velikost je závislá na rychlosti proudění vzduchu.

3. Sytič – je v podstatě samostatný karburátor, který připravuje velmi bohatou směs ke

spuštění studeného motoru. Sytič se skládá ze zásobníku paliva, trysky sytiče, vzdušníku, nasávací trubky a šoupátka. Šoupátko,které uvádí sytič do chodu je ovládáno z místa řidiče. Při spouštění studeného motoru je nutné, aby škrtící klapka ve směšovací komoře byla uzavřena.

4. Přívěra vzduchu je klapka, která je umístěná před difuzorem a při uzavření způsobuje

zvýšení podtlaku ve směšovací komoře a tím nasávání směsi ze všech kanálu v karburátoru. Při správné činnosti přívěry je důležité správné pootevření škrtící klapky. Přívěra se uzavírá mechanicky z místa řidiče, nebo je ovládaná automaticky pomocí bimetalové spirály v závislosti na teplotě chladící kapaliny.

5. Přechodový systém karburátoru

Zajišťuje přechod z běhu naprázdno na hlavní systém a co možná nejlepší běh motoru při částečném zatížení. Tento systém je opatřen jedním nebo více přechodovými kanálky.

6. Akcelerační pumpička karburátoru -vstřikuje při rychlém sešlápnutí plynového pedálu

pomocí injektoru palivo do směšovací komory. Akcelerační pumpička bývá pístová nebo membránová, zpravidla mechanicky ovládaná.

Seřizování karburátoru

je prováděno za účelem dodržování správného a úsporného chodu motoru v celém rozsahu jeho otáček a výkonových parametrů a pro nepřekračování složení škodlivin ve výfukových plynech.

Emise škodlivin obsažených ve výfukových plynech motoru jsou složky pevné, kapalné a plynné.

Plynné složky jsou: ( 0,85%CO) oxid uhelnatý , (0,050%HC) uhlovodíky a (0,085%NO2) oxidy dusíku. Výfukové plyny obsahují také látky neškodlivé při stechiometrickém směšovacím poměru (λ = 1). Jejich obsah ve výfukových plynech je následující: 72,3% dusíku, 12,7% vodní páry, 12,3% oxidu uhličitého( CO2), 0,7% kyslíku, 1,0% argonu.

Mechanické nastavení (typ Jikov 32 EDSR) Při mechanickém nastavení karburátoru kontrolujeme tyto místa:

1) Výška hladiny v plovákové komoře(u karburátoru Jikov 32 EDSR je vzdálenost plováku od víka karburátoru 12mm, měříme ve svislé poloze víka.

2) Šroub bohatosti směsi zašroubujeme na doraz a o dvě otáčky povolíme 3) Šroub pro otáčky motoru zašroubujeme a o dvě otáčky povolíme 4) Škrtící klapky pootevřeme u obou komor o 0,12mm



30

Toto seřizování se provádí při demontovaném karburátoru. Po montáži karburátoru na motor se provede seřízení pomocí analyzátoru podle seřizovacích tabulek.

Při kontrole na analyzátoru je nutno se přidržet instruk ční literatury p řístroje a tabulek pro příslušný druh vozidla.



31



32

Palivová soustava vznětových motorů

Palivová soustava se rozděluje na dvě základní části: 1. nízkotlakou část, jejímž úkolem je nasát palivo z nádrže a přes palivové čističe jej

dopravit do sacího kanálu vstřikovacího čerpadla. Na konci sacího kanálu je přetlakový ventil, který udržuje v nízkotlaké části mírný přetlak. Přebytečné palivo je odváděno odpadovým potrubím zpět do nádrže vozidla.

2. vysokotlakou část , která svojí činností vyvolává požadovaný vstřikovací tlak, pod

kterým je palivo vstřikováno do komůrky nebo přímo do válce motoru.

Hlavní části palivové soustavy vznětového motoru 1. Palivová nádrž 2. Podávací čerpadlo s hrubým čističem a palivové potrubí 3. Jemný čistič paliva 4. Vstřikovací zařízení( čerpadlo) 5. Vysokotlaké potrubí 6. Vstřikovač 7. Odpadní potrubí (od vstřikovacího čerpadla) 8. Přepouštěcí ventil 9. Odpadní potrubí(od vstřikovačů) 10. Regulátor



33

Části a činnost palivové soustavy Dopravní podávací čerpadlo – slouží k dopravě paliva z nádrže. Palivo je nasáváno z nádrže a čerpadlem vytlačováno pod tlakem 0,2-0,4 Mpa Dělení dopravních čerpadel podle konstrukce: 1. pístová 2. membránová 3. zubová 4. odstředivá 5. jiná Pohon dopravního čerpadla je zajištěn dvojím způsobem a to od vačky vstřikovacího čerpadla nebo od vačkového hřídele motoru. V palivové soustavě vznětových motorů je nejčastěji používáno pístové dopravní čerpadlo. Palivové čističe Jsou velmi důležitou součástí palivového systému vznětového motoru Prvním stupněm je hrubý čistič paliva, který je součástí dopravního čerpadla. Tento čistič zachycuje nejhrubší nečistoty, kaly a vodu, která se do soustavy dostává z nádrže. Filtr tohoto čističe je sítko z jemného pletiva nebo se používají lamelové čističe. Kal se usazuje v skleněné nádobě.



34

Druhý stupeň filtrace paliva zajišťuje jemné čističe paliva – jedno i vícestupňové. Nádoba čističe je osazena výměnnou vložkou z plsti, papíru nebo materiálu s filtrační schopností zachycovat velmi jemné nečistoty. Některé palivové čističe jsou opatřeny přetlakovým ventilem, kterým je odváděn vzduch a nadbytečné palivo zpět do nádrže. Dvoustupňová jemná filtrace je spojením dvou nádob, palivo prochází z jedné do druhé a až poté dál do palivového systému. Do těchto čističů se montují výměnné filtrační vložky. Celý nízkotlaký systém dopravy musí být dokonale odvzdušněný. Odvzdušnění provádíme pomocí ručního čerpadla, které bývá ve většině případů umístěno na dopravním čerpadle. Odvzdušnění provádíme v tomto pořadí: • palivové čističe – odvzdušňovací šrouby na víku čističe • vstřikovací čerpadlo – sací kanál – odvzdušňovací šrouby na tělese čerpadla, na výstupu. Zavzdušnění je nejčastější závadou, kdy nedostatečné množství paliva je příčinou nedostatečné funkce vstřikovačů a snížení výkonu motoru. Příčinou zavzdušnění je: • na sací části – netěsnost potrubí (závada se nemusí projevit únikem paliva, ale

soustavným zavzdušňováním celého systému). • na nízkotlaké, výtlačné části se projeví již jako unikání paliva.

Vstřikovací zařízení - vysokotlaká část palivového systému Vstřikovací čerpadlo musí zajistit v úseku několika setin sekundy dostatečné množství paliva ve stanoveném tlaku pro příslušný vstřikovač konkrétního válce motoru a vstřik paliva v přesném úhlu natočení klikového hřídele. Příslušný tlak je vstřikovacím tlakem. Jeho velikost se řídí nastavením vstřikovacího tlaku na vstřikovači válce motoru. Spojení čerpadla se vstřikovači je provedeno vysokotlakým potrubím, toto potrubí jsou bezešvé silnostěnné ocelové trubky zakončené kuželovým koncem se šroubením. Světlost potrubí je v rozsahu 1,5 až 2mm – odpovídá vnějšímu průměru 6mm. Matice pro upevnění je opatřena závitem M14 x 1,5mm nebo M12 x 1,5mm. Těsnící kužel je možné při jeho deformaci a nebo ulomení obnovit. Vstřikovací čerpadla běžných spalovacích motorů jsou čerpadla pístová a můžeme je rozdělit do dvou hlavních skupin: První skupinu tvoří čerpadla, která mají pro každý válec motoru samostatnou vstřikovací jednotku. Ta je uložena ve společném bloku čerpadla jako celek spolu s regulátorem. Druhou skupinou tvoří čerpadla jednoválcová, kdy pro všechny válce motoru vyvolává vstřikovací tlak jediný píst. Palivo je rozdělováno ve stanoveném pořadí pro jednotlivé válce speciálním děličem a u nových konstrukcí navíc řízeno elektronicky. Jedná se o rotační čerpadla pro vznětové motory. Nejvíce používaná čerpadla jsou od firmy Bosch nebo Lucas.



35

Požadavky na čerpadla

• každý píst musí přesně odměřit a dopravit požadované palivo do spalovacího prostoru válce motoru

• změny dávky paliva musí proběhnout u všech pístů součastně • pohon čerpadla musí být řešen tak, aby umožnil nastavení základního předvstřiku pro

první válec motoru • charakteristika vstřiku musí zaručovat optimální průběh tvoření směsi

Základní části vstřikovacího čerpadla je vstřikovací jednotka, která se skládá:

• válec a píst vstřikovacího čerpadla (element) • pružina elementu • zpětný (výtlačný) ventil • pružina zpětného (výtlačného) ventilu • výtlačné hrdlo • ozubený prsten(objímka elementu) • zdvihátko s kladkou • vačka



36

Některá vstřikovací čerpadla mají vstřikovací jednotky vkládané, jejich výhodou je jednoduchá demontáž a montáž včetně seřízení.

Regulace množství paliva:

(Podle podmínek, v jakých motor pracuje se řídí množství vstřikovaného paliva u pístových vstřikovacích čerpadel třemi možnými způsoby.) a) změnou zdvihu pístu vstřikovacího čerpadla b) omezením množství vytlačovaného paliva škrcením na sání nebo výtlaku c) regulační hranou na pístu vstřikovacího čerpadla Druhy elementů • s konstantním začátkem • s konstantním koncem • s proměnlivým začátkem i koncem Tyto elementy mohou být pravotočivé nebo levotočivé Regulátory vstřikovacích čerpadel 1. N - omezovací, 2. V – výkonnostní

„N“ – omezovací regulátor nám omezuje maximální otáčky motoru, udržuje volnoběžné otáčky motoru.



37

„V“ – výkonnostní regulátor nám omezuje maximální otáčky motoru, udržuje volnoběžné otáčky motoru a udržuje nastavené otáčky motoru, jak při zatížení, tak i při odlehčení zátěže motoru. Tyto regulátory se používají např. u elektrocentrál, kompresoru, kombajnu a všude tam, kde potřebujeme jmenovité otáčky.



38

Seřizování vstřikovacích čerpadel

1. Montáž vstřikovacího čerpadla na seřizovací stanici Čerpadlo na příslušné konzoly a rychloupínáním zajistíme. Na vstup do sací komory napojíme přívod od dopravního čerpadla pomocí průtokového šroubu (nízkotlaký okruh). Na konci sací komory připevníme odpadové potrubí kombinovaným průtokovým šroubem s přetlakovým ventilem. Na začátku a na konci sací komory bývá z pravidla odvzdušňovací šroub.Tyto šrouby se používají na začátku k odvzdušnění potrubí na přívodu k sací komoře a na konci k odvzdušní sací komory. Po odvzdušnění sací komory provedeme montáž vysokotlakého potrubí, kterým spojíme vstřikovací jednotku se vstřikovačem.

2. Vlastní seřizování vstřikovacího čerpadla (úkony vybrané pro maturitní zkoušku) Po zapnutí hlavního vypínač se rozběhne dopravní čerpadlo a začne dodávat do nízkotlakého okruhu palivo. Tlak paliva seřídíme na 100kPa a nízkotlaký okruh odvzdušníme odvzdušňovacím šroubem na konci sací komory. Zapnutím hlavního vypínače zapneme i okruh pro hlavní motor pro roztočení vstřikovacího čerpadla.Pomocí páky pro nastavování otáček vstřikovacího čerpadla, nastavíme otáčky na 500ot/min a odvzdušníme vysokotlaký okruh. (Všechna seřízení se provádí na plný plyn, není-li stanoveno jinak). Odvzdušnění vysokotlakého okruhu je ukončeno, jestliže skleněné baňky do kterých jsou vyústěny vstřikovače jsou čiré (průhledné).

3. Kontrola a úhlové rozdělení pomocí stroboskopu a. Po kontrole počátku výtlaku a označení na těle vstřikovacího čerpadla provedeme

následující úkony. b. a)pomocí stroboskopu a pomocí zařízení pro ovládání zpožďovácího zařízení pro

stroboskop nastavíme značení na těle čerpadla a náboji čerpadla do jedné roviny. c. b) stroboskopem upravíme délku vstřiku na 5 až 7mm d. c) na dělícím kruhu nastavíme pomocí jezdce s ryskou šestinásobek ( u šestiválce) e. pomocí zpožďovacího zařízení se přesuneme ve směru otáčení vstřikovacího čerpadla o 60° dále (u šestiválce).

f. provedeme kontrolu v baňce pro příslušný válec a seřídíme vstřik na 5-7mm g. na dělícím kruhu přečteme skutečnou hodnotu dále pokračujeme podle bodu d,e,f

až zkontrolujeme všechny válce. 4. Kontrola stop otáček

a. počet zdvihů vstřikovací jednotky nastavíme na 500 i více b. na čerpadle nastavíme o 100 otáček méně než jsou stop otáčky a zapneme počítání

zdvihů c. zvyšujeme otáčky a sledujeme pohyb paliva v měřící nádobce až se zastaví d. přečteme otáčky na otáčkoměru – stop otáčky

5. Kontrola dodávky a. Kontrolu dodávky provedeme podle seřizovacího předpisu a každou kontrolu

provedeme dvakrát popřípadě seřídíme. b. Startovací dodávka c. Startovací dodávka se provádí při startovacích otáčkách to je 80 – 100ot/min. na

vstřikovacím čerpadle a 100 zdvizích vstřikovací jednotky. Množství dodávky se uvádí v minimální hodnotě to znamená, že naměřené množství nesmí být nižší než je uvedená hodnota v seřizovací tabulce.



39

Seřizování vstřikovacích čerpadel na seřizovací stolici

• Montáž vstřikovacího čerpadla na seřizovací stolici s přetlakovým ventilem. • Na začátku a na konci sací komory bývá z pravidla odvzdušňovací šroub.Tyto šrouby

se používají na začátku k odvzdušnění potrubí na přívodu k sací komoře a na konci k odvzdušní sací komory. Po odvzdušnění sací komory provedeme montáž vysokotlakého potrubí, kterým spojíme vstřikovací jednotku se vstřikovačem.

• Vlastní seřizování vstřikovacího čerpadla: (úkony vybrané pro maturitní zkoušku) 1. Kontrola stop otáček

a. počet zdvihů vstřikovací jednotky nastavíme na 500 i více b. na čerpadle nastavíme o 100 otáček méně než jsou stop otáčky

a zapneme počítání zdvihů c. zvyšujeme otáčky a sledujeme pohyb paliva v měřící nádobce

až se zastaví d. přečteme otáčky na otáčkoměru – stop otáčky e. g) dále pokračujeme podle bodu d,e,f až zkontrolujeme

všechny válce. 2. Kontrola dodávky 3. Kontrolu dodávky provedeme podle seřizovacího předpisu a každou kontrolu

provedeme dvakrát popřípadě seřídíme. 4. Startovací dodávka 5. Startovací dodávka se provádí při startovacích otáčkách to je 80 – 100 ot/min. na

vstřikovacím čerpadle a 100 zdvizích vstřikovací jednotky. Množství dodávky se uvádí v minimální hodnotě to znamená, že naměřené množství nesmí být nižší než je uvedená hodnota v seřizovací tabulce.

Vstřikovací trysky a držák vstřikovacích trysek Vstřikovač se skládá: 1. držák vstřikovací trysky 2. vstřikovací tryska 3. pružina 4. seřizovací šroub s pojistnou maticí 5. podložka pružiny 6. tyčinka Značení trysek Každá tryska má na sobě označení v podobě číslic a písmen, které mám udávají celkovou charakteristiku trysky. Např: DOP 140 S 530 – tryska otvorová D – tryska pro vznětové motory (diesel) OP – otvorová prodloužená 140 – vrcholový úhel kužele paprsku paliva S – velikost 5 – počet otvorů 30 – velikost otvorů v setinách mm



40

DC 30 S 6 15 – tryska čepová D –tryska pro vznětový motor C – čepová 30 – vrcholový úhel rozstřiku paliva S – velikost 6 – průměr jehly v mm 15 – průměr válcové části čípku v desetinách milimetru

Kontrola a seřízení trysek Základní kontrolou trysky je kontrola na těsnost. Při této kontrole zjišťujeme jestli tryska při vstřikování neodkapává.Dále kontrolujeme rozprach trysky a pokud je víceotvorová, tak jestli



41

rozprašují všechny otvory. Dále kontrolujeme nastavení vstřikovacího tlaku, který je důležitý pro správné vytvoření rozprachu.

Seřizování tlaku trysek Vstřikovací tlak trysek se provádí více způsoby: • seřízení se provádí pomocí seřizovacího šroubu, který působí na pružinu a na jehlu

trysky. Po nastavení vstřikovacího tlaku se seřizovací šroub zajistí pojistnou maticí. • Seřízení pomocí podložek, které se podkládají nebo ubírají pod pružinou, která působí na

jehlu trysky, až se dosáhne požadovaného vstřikovacího tlaku. Postup při seřizování • při nižším tlaku propláchneme trysku, kterou máme namontovanou ve vstřikovači a

vstřikovač na zkoušečce po seřizování tlaku • při stálém vyvíjení vstřikovacího tlaku ve vstřikovači pomocí páky zkoušečky zvyšujeme

tlak seřizovacím šroubem nebo podložkami pružinu trysky, až docílíme předepsané hodnoty, kterou přečteme na manometru zkoušečky.

Po nastavení vstřikovacího tlaku kontrolujeme trysku. Nesmí z ní odkapávat palivo, ale musí být po celou dobu vstřikování perfektně rozprášeno!!

Vstřikovací trysky a držák vstřikovacích trysek

Vstřikovač se skládá:

1. držák vstřikovací trysky 2. vstřikovací tryska 3. pružina 4. seřizovací šroub s pojistnou maticí 5. podložka pružiny 6. tyčinka



42

Značení trysek Každá tryska má na sobě označení v podobě číslic a písmen, které mám udávají celkovou charakteristiku trysky. Např: DOP 140 S 530 – tryska otvorová D – tryska pro vznětové motory (diesel) OP – otvorová prodloužená 140 – vrcholový úhel kužele paprsku paliva S – velikost 5 – počet otvorů 30 – velikost otvorů v setinách mm DC 30 S 6 15 – tryska čepová D –tryska pro vznětový motor C – čepová 30 – vrcholový úhel rozstřiku paliva S – velikost 6 – průměr jehly v mm 15 – průměr válcové části čípku v desetinách milimetru Kontrola a seřízení trysek Základní kontrolou trysky je kontrola na těsnost. Při této kontrole zjišťujeme jestli tryska při vstřikování neodkapává.Dále kontrolujeme rozprach trysky a pokud je víceotvorová, tak jestli rozprašují všechny otvory. Dále kontrolujeme nastavení vstřikovacího tlaku, který je důležitý pro správné vytvoření rozprachu.

Seřizování tlaku trysek

Vstřikovací tlak trysek se provádí více způsoby: A) Seřízení se provádí pomocí seřizovacího šroubu, který působí na pružinu a na jehlu

trysky. Po nastavení vstřikovacího tlaku se seřizovací šroub zajistí pojistnou maticí. B) Seřízení pomocí podložek, které se podkládají nebo ubírají pod pružinou, která působí

na jehlu trysky, až se dosáhne požadovaného vstřikovacího tlaku. Postup při seřizování

• při nižším tlaku propláchneme trysku, kterou máme namontovanou ve vstřikovači a vstřikovač na zkoušečce po seřizování tlaku

• při stálém vyvíjení vstřikovacího tlaku ve vstřikovači pomocí páky zkoušečky zvyšujeme tlak seřizovacím šroubem nebo podložkami pružinu trysky, až docílíme předepsané hodnoty, kterou přečteme na manometru zkoušečky.

Po nastavení vstřikovacího tlaku kontrolujeme trysku. Nesmí z ní odkapávat palivo, ale musí být po celou dobu vstřikování perfektně rozprášeno!!



43

Systém vstřikování nafty s tlakovým zásobníkem Common Rail CR BOSCH:

Funkce Systém vstřikování nafty s tlakovým zásobníkem Common Rail firmy Bosch pro vznětové motory s přímým vstřikováním nabízí vysokou flexibilitu pro přizpůsobení systému vstřikování k motoru. To je dosaženo tím, že palivo je stále pod vysokým tlakem uloženo v zásobníku a proto lze okamžik vstřiku volit nezávisle na tlaku. Vlastnosti tohoto systému vstřikování jsou: • široká oblast použití (pro osobní a lehká užitková vozidla do 30 kW/ válec), • vyšší vstřikovací tlak až 1600 barů, • variabilní počátek vstřiku, • možnost úvodního vstřiku (předvstřiku), hlavního vstřiku a následného vstřiku (dostřiku), • vstřikovací tlak přizpůsobený provoznímu stavu motoru. Vytváření tlaku a vstřikování U systému Common Rail je odděleno vytváření tlaku a vstřikování.Vstřikovací tlak se vytváří vysokotlakým čerpadlem (3) nezávisle na otáčkách motoru a na vstřikované dávce. Ve vysokotlakém zásobníku, Railu (4), je připraveno palivo pro vstřikování. Vstřikovaná dávka přizpůsobená požadavkům, počátek vstřiku a vstřikovací tlak jsou vypočteny řídící jednotkou(2). Elektromagnetické ventily integrované ve vstřikovačích (6) jsou ovládány řídící jednotkou a realizují vstřikování individuálně pro každý válec.

Elektronická část Elektronická část je rozdělena na tři bloky systémů: - snímače a čidla požadovaných hodnot (19) - řídící jednotka (2) a - akční členy (20). Řídící jednotka snímá elektrické signály snímačů (např. snímač otáček klikového hřídele, snímač tlaku v zásobníku, měřič hmotnosti vzduchu) a čidel požadovaných hodnot (např. čidlo pedálu akcelerace), vyhodnotí je a výpočte z nich ovládací signál pro akční členy (např. vstřikovač, nastavovač pro recirkulaci spalin). Přes sběrnici CAN-Bus jsou sdílena data



44

s dalšími elektronickými systémy (např. protiprokluzová regulace, řízení převodovky. Diagnostické rozhraní umožňuje provádět při inspekci vozidla vyhodnocení v paměti uložených systémových dat a paměti závad.

1.Měřič hmotnosti vzduchu 13.Elektrické palivové čerpadlo 2. Řídící jednotka 14. Nízkotlaké palivové čerpadlo 3. Vysokotlaké čerpadlo 15. Vysokotlaké palivové potrubí 4. Vysokotlaký zásobník (Rail) 16. Ventil omezení tlaku 5. Snímač tlaku v zásobníku 17. Zpětné palivové potrubí 6.Vstřikovače 18. Ventil regulaci tlaku (může 7.Snímač otáček klikového hřídele být také v zásobníku) 8.Snímač teploty chladící kapaliny 19. Různé snímače a čidla 9. Palivový filtr s přepouštěcím ventilem 20. Různé akční členy 10.Snímač pedálu akcelerace 21. Různé ovládací a indikační prvky 11. Palivová nádrž 22. Rozhraní 12. Předřadný filtr



45

Kontrolní otázky a úkoly:

1. Účel a hlavní části palivové soustavy u starších benzinových motorů? 2. Péče o karburátor a hlavní cíle jeho seřizování? 3. Hlavní části palivové soustavy vznětových motorů? 4. Hlavní závady způsobené palivovou soustavou pro chod motoru? 5. Hlavní zásady seřizování vstřikovacích čerpadel na seřizovací stolici? 6. Vstřikovač, jeho účel a seřizování? 7. Systém vstřikování s tlakovým zásobníkem?

Documents

1c Palivova Soustava Motoru