2 / 2011 / ročník VI

Zdravotní klaunislavili Den dětí

čtěte na straně 2

Časopis Fakultní nemocnice Plzeň

Záchrana životůzačíná u anesteziologů

čtěte na straně 8

Klinika TRN má spokojené pacienty

čtěte na straně 4 a 5

Centrální sterilizacedůležitý provoz

čtěte na straně 9

2 Naše nemocnice

Zdravotní klauni slavili s dětmi jejich svátekMalý Honzík měl svátek a  přitom narozeniny. 1. června mají svátek všechny děti na  celém světě a on se v tento den narodil. Byl by to ur-čitě veselý den, kdyby Honzík nemusel ležet v nemocnici. Jenže letos mu přišli poblahopřát zdravotní klauni. Zdravotní „sestry“ Fauna a Sádra, která stále dokola opakovala, že přijela na mopedu a  proto měla na  hlavě i  v  nemocnici helmu, se chovaly jako neuvěřitelné poplety a „lékař“ s červeným klaunským nosem nebyl o nic lepší. Přesto však společně zvládli zazpívat narozeni-novou písničku, takže se Honzíkovi rozzářily jeho krásné oči. První červnový den zavítalo do  plzeňské fa-kultní nemocnice dvacet zdravotních klaunů, největší společná výprava tohoto druhu, která kdy zatím nemocnici navštívila. Tým zdravot-ních klaunů však v plzeňském regionu působí už několik let a pravidelně, dvakrát týdně, na-vštěvuje dětská oddělení fakultní nemocnice. V  České republice přitom působí celkem 75 zdravotních klaunů, kteří docházejí pravidelně do 56 nemocnic. (koř)

Jaterní kongres přilákal odborníky i ze zahraničíJiž pátý kongres chirurgie jater, žlučových cest a  pankreatu se uskutečnil začátkem června v  Plzni. Kongres pořádá jednou za  dva roky Chirurgická klinika plzeňské fakultní nemoc-nice. Letos se jej zúčastnili hosté z  pěti zemí – krom České republiky též ze Slovenska, Ně-mecka, Itálie a Francie – a zdravotníci vyslechli 87 přednášek. (ren)

Tragicky zemřelaoblíbená sestřičkaJménem vedení Fakultní nemocnice Plzeň a Klini-ky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí vyslovujeme upřímnou soustrast rodině všeobec-né sestřičky Jindřišky Dlouhé, která tragicky ze-snula při dopravní nehodě cestou do zaměstnání 3. července 2011 ve věku 26 let.

Odešla nám milá, empatická bytost, která roz-dávala radost a vynikající péči nejen pacientům naší nemocnice, ale byla i velkou oporou celého kolektivu pracovníků kliniky.S úctou

Bc. Andrea Mašínová, MBAnáměstkyně pro ošetřovatelskou péči

Na  konci léta budou známy výsledky šetření spokojenosti pacientů s  péčí poskytovanou ve FN Plzeň prováděného pravidelně každý rok v dubnu na většině lůžkových stanic. Loni dosáhla celková spokojenost s naší nemocnicí 82 %, což řadí FN Plzeň k nejlépe hodnoceným nemocnicím v  tuzemsku dle stejné metodiky.V dotazníkovém šetření Kvalita očima pacientů se nemocní vyjadřují k různým oblastem péče souvisejícím s  jejich pobytem v  nemocnici. Nepostihují však medicínskou stránku hospi-talizace. Proto hodnotí spokojenost s  přijetím do  nemocnice, zachováváním respektu, ohle-du, úcty, s  koordinací a  integrací zdravotní péče, způsobem a formou informování o jejich stavu, s pohodlím, citovou oporou, zapojením rodiny a  blízkých, propuštěním z  nemocnice a  navazující nemocniční péčí. Responden-ty jsou dospělí pacienti, kteří v nemocnici stráví

na sledovaných lůžkových odděleních nejmé-ně jednu noc a  jsou schopni dotazník vyplnit. Zdravotničtí pracovníci nesmějí do vyplňování dotazníku zasahovat, ani při něm pomáhat. Výsledky šetření jsou indikátorem kvality péče a pro vedení nemocnice jsou nástrojem k její-mu zvyšování. Tímto způsobem je možné zjis-tit, jak nás naši klienti, pacienti, vnímají, co jim v nemocnici vyhovuje a co můžeme změnit. Průzkum spokojenosti pacientů se zdravotnic-kou péčí „Kvalita očima pacientů – hodnocení zdravotní péče“ se koná podle stejné metodiky i  v  dalších fakultních nemocnicích a  ústavech přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Výsledky Fakultní nemocnice Plzeň za  rok 2011 budou srovnávány s  letošními výsled-ky ostatních fakultních nemocnic v  republice a zveřejněny na portálu MZ ČR a projektových stránkách www.hodnoceni-nemocnic.cz. (ren)

Pacienti hodnotili kvalitu péče

Ministr navštívil nemocnici

Návštěvou ministra zdravotnictví Leoše Hegera začal oficiálně fungovat ve druhé polovině května nový pavilon onkologie v lochotínské části Fakultní nemocnice Plzeň. Ministr Leoš Heger se setkal s managementem nemocnice a poté i se zdravotníky, zejména přednosty, primáři, vrchními sest-rami a  zástupci zdravotnických zařízení z  Plzeňského kraje, kterým vysvětlil své navržené zdra-votnické reformy. Tohoto setkání se zúčastnilo na 150 odborníků. Text a foto: Renata Jenšíková

Ředitelka nemocnice Jaroslava Kunová s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem v prostorách nového onkologického pavilonu v Lochotínské části nemocnice

Naše nemocnice 3

Letošní, již desátý, tedy jubilejní se-mestrník (pořádá se nikoli každý rok, ale každý semestr) byl velmi úspěšný. „Zatímco v  prvních devíti semestrnících

přišlo na Transfuzní oddělení fakultní nemocnice od 60 do 130 účastníků, letos byl ohromný nárůst. Bylo to dáno mimo jiné tím, že krev už od konce ledna darovalo 97 dobrovolníků. To nás nemoc-nice požádala, zda můžeme některé své účastní-ky pozvat již s  předstihem, protože měla akutní nedostatek krve,“ vysvětluje jeden z  organizá-torů Univerzitního upíra Jakub Svoboda. „Nej-větší nápor však zaznamenala hlavní dvoudenní akce na jaře, kdy dorazilo na Transfuzní oddělení rekordních 175 účastníků, takže bylo neustále plno,“ říká. Přibližně přepočteno na litry, každý z  předchozích devíti semestrníků znamenal pro plzeňskou transfuzní stanici průměrně tři-cet litrů nejdražší tekutiny. Nyní to bylo kolem jednoho hektolitru studentské krve. Organizátoři tentokrát rovněž vyhlásili soutěž mezi fakultami o  to, ze které přijde relativně nejvíce studentů. „Relativně proto, že jednotlivé součásti ZČU jsou různě velké, proto jsme účast-níky přepočítali na  počet studentů a  vyjádřili v  procentech. Vítězem se stala Fakulta zdravot-nických studií, která měla cca 3,6 % účastníků,

Univerzitní upír je studentská akce Západočeské univerzity v Plzni, jejímž cílem je podpo-rovat dárcovství krve. Darovat krev chodí nejen studenti, ale i pedagogové.

Univerzitní upír není přece krvelačný vampýr

ří rej. „Protože to byl jubilejní semestrník, pojali jsme Upíří rej opravdu slavnostně, jako benefiční večer v  plzeňském Buena Vista Clubu. Pokaždé dáváme účastníkům akce drobné dárky, tento-krát byly poněkud hodnotnější – všichni dostali

cestovní lékárničky. Ti, kteří s  Upírem darovali krev alespoň popáté, dostali trička s logem akce. Kromě vyhlášení vítěze soutěže, děkování a pře-dávání dárků byly hlavní náplní programu kon-certy tří kapel – Jahtec Jammin` Job, Dixieland Planá a Chuť, které samozřejmě zahrály bez ná-roku na honorář,“ informuje Jakub Svoboda.Upíří rej má ještě jedno velmi bohulibé poslání. Zároveň s propagací dárcovství krve podporuje i dárcovství kostní dřeně, neboť mnozí studen-ti, kteří pravidelně darují krev v  rámci Univer-zitního upíra, jsou zároveň zapsaní v  Českém národním registru dárců dřeně jako možní dár-ci krvetvorných buněk. Inu, možná je čas začít přepisovat legendy a vyvracet mýty.

Text: Jana Kořínková Foto: Míra Vodička

druhý byl Ústav umění a designu a třetí Fakulta elektrotechnická. Domovská fakulta pořadatelů – Fakulta pedagogická – zaznamenala v  abso-lutních číslech nejvíce účastníků, ale po přepočtu na procenta byla těsně čtvrtá. Dobré je, že přišli studenti ze všech fakult a také několik akademic-kých pracovníků,“ chválí Jakub Svoboda, před-seda Studentské komory AS ZČU a člen kolegia rektora. Po  dvou odběrových dnech na  Transfuzním oddělení pořádají organizátoři Univerzitního upíra pravidelnou after party, nazývanou Upí-

Studentky Západočeské univerzity poskytovaly informace kolegům na transfúzním oddělení

Koncert Dixieland Planá v Buena Vista Clubu

Jedna ze studentek při odběru krve

4 Naše nemocnice

Pacienti do  jediného klinického pra-coviště v  regionu přijíždějí vskut-ku z  široka daleka, protože pouze klatovská nemocnice a  dobřanský

ústav mají v  Plzeňském kraji vyčleněno ně-kolik lůžek pro pacienty s plicními choroba-mi, ovšem vysoce odborné vyšetření jim tam stejně udělat nemohou. Navíc se v Plzni často starají i o pacienty z Karlovarska. Spád se roz-šiřuje i díky tomu, že na klinice pracuje Pneu-moonkologické centrum, které zajišťuje péči pro nemocné s  plicními nádory Plzeňského, Jihočeského a  Karlovarského kraje. „Jedním z hlavních podoborů Kliniky TRN jsou obstrukč-ní plicní choroby (astma a CHOPN atd.), inten-zivní péče, pneumoonkologie, intersticiální plicní procesy (IPP), spánková medicína, bron-chologie, funkční diagnostika, diagnostika a  léčba tuberkulózy,“ uvádí do  problematiky primářka kliniky, MUDr.  Gabriela Krákorová, Ph.D. Cení si toho, že se na klinice v současné

době rozvíjí řada moderních vyšetřovacích metod, především bronchologická diagnos-tika. „Máme možnost vyšetřování pomocí en-doskopické bronchiální ultrasonografie. Díky ultrazvukovému obrazu přes stěnu průdušky si může vyšetřující lékař vizualizovat uzlino-vé postižení, eventuálně i  tumor naléhající na  průdušku a  provést pomocí punkční jehly odběr materiálu na  cytologické i  histologické vyšetření, což je obrovský přínos. Využíváme elektromagneticky navigovanou bronchosko-pii, kdy se CT nález a nález z bronchoskopické sondy vizua lizuje do  jednoho obrazu a  bron-choskopistu naviguje do  místa ložiska v  plíci, i periferně uloženého, “ představuje primářka.O  tom, jak je bronchoskopické pracoviště vytížené, svědčí skutečnost, že ročně prová-dí s  pomocí flexibilních i  rigidních přístrojů na  1800 bronchoskopických výkonů, 1700 cytologických vyšetření a  400 punkcí pleu-rálních výpotků. „Bronchoskopickou službu

Na naší plicní klinice jsou pacienti spokojeníPlicní choroby bývají velice těžké a jejich léčba náročná. O to víc si lékaři a ostatní zdravotnický personál Kliniky tuberkulózy a re-spiračních nemocí cení skutečnosti, že ji pacienti v rámci Fakultní nemocnice v Plzni vysoce hodnotí a dokonce je i mezi plicními klinikami v rámci celé republiky hodnocená na prvním místě.

zajišťují nepřetržitě lékaři s bronchoskopickou erudicí během služby nebo formou příslužby na  telefonu. K  léčbě obstrukce velkých dýcha-cích cest je nově k  dispozici diodový laser, dlouhodobě je též používán kryokauter. Pro odběry z  extrabronchiálních útvarů je nově využíván videobronchoskop se sondou pro EBUS (endobronchiální sonografii),“ upřes-ňuje MUDr.  František Brůha, který spolu s MUDr. Amírem Hassanem a MUDr. Davidem Havlem vyšetřování provádí.V posledních letech dochází také k rozvoji dia-gnostiky poruch plicních funkcí, které se věnují MUDr. Marek Langmajer a MUDr. Petr Šafránek. Kromě běžné spirometrie a  bronchomoto-rických testů se tu opět provádí i  vyšetřování bodypletysmografické a  vyšetření transfer faktoru. „Dále máme k dispozici přístroj k měře-ní frakce vydechovaného oxidu dusnatého (tzv. FENO), čehož se využívá v diagnostice alergické-ho astmatu,“ uvádí Gabriela Krákorová.

Oddělení se zásadně neodlišují Lůžková oddělení jsou na  Klinice TRN dvě, A  a  B. „Zásadním způsobem se však na  oddě-leních skladba pacientů neliší. Zjistili jsme, že není dobré, když selektujeme. Pokud bychom na jedno oddělení dali například jenom pacien-ty onkologické, jejich psychice by to rozhodně neprospělo. Takže na  obou odděleních je směs pacientů, ale každé oddělení má specializované izolační pokoje,“ přibližuje primářka. Na  oddělení A  bývá jeden pokoj využíván nejčastěji pro infekční pacienty s  pozitivi-tou  MRSA (methicillin-resistant Staphylo-coccus aureus = zlatý stafylokok necitlivý na  běžná protistafylokoková antiobiotika). Lze předpokládat, že pacientů s nosičstvím či infekcemi způsobenými tímto bacilem bude přibývat. Západ s tímto trendem bojuje, u nás je situace prozatím daleko příznivější. Druhý izolační pokoj je pak určen pro pacienty s cys-tickou fibrózou nebo s  pokročilým interstici-álním plicním procesem, a to při zhoršení sta-vu nebo v  rámci  vyšetřování před zařazením do transplantačního programu. „Nedílnou součástí naší práce na  oddělení je péče o  pacienty s  respirační  nedostatečností. V  případě pacientů s  chronickým selháváním dechových funkcí, vzniklým na  podkladě ja-kéhokoliv onemocnění, které je pod kontrolou a na něž je nastavevena maximální možná tera-pie, rozhodujeme o indikaci DDOT (dlouhodobé domácí oxygenoterapie),“ dodává Petr Šafrá-nek. Součástí oddělení B, které vede Marek Lang-majer, je izolace se třemi jednolůžkovými pokoji, uzpůsobená pro pobyt pacientů s in-fekčními onemocněními. „Podle potřeby je možné počet izolačních pokojů rozšířit. V  na-šem povolání je nutná a  pro naše klienty pro-spěšná týmová spolupráce nejen samotných lékařů, ale i  lékařů se středním a  nižším zdra-

Sestra Jana Cygánková u lůžka s pacientem s vibrační krunýřovou ventilací

Naše nemocnice 5

pozvolna prohlubuje až k maximu. Vyskytuje se často u kardiaků. Dále navazujeme domácí ne-invazivní ventilační podporu na Jednotku inten-zivní péče, která nám pacienty v akutní fázi od-ventiluje a my je pak pak zavádíme na přístroje na noční domácí ventilační podporu. Je to pře-devším u pacientů obézních s hypoventilačním syndromem nebo u  pacientů s  chronickou ob-strukční plicní nemocí, kteří potřebují podporu dýchání,“ říká Jana Vyskočilová. Pokud se pacient začne léčit včas, když má například středně těžký syndrom spánkové apnoe, lze zabránit vzniku kardiovaskulárních

komplikací, infarktu myokardu, cévní mozko-vé příhodě. To se podle zkušeností doktorky Vyskočilové mnohonásobně vyplatí než začít léčbu až u  těžkého syndromu spánkové ap-noe. „Například interní obory mají v  rámci Plzně i  kraje nesrovnatelně více lůžek, než je lůžek plicních. Na  našich dvou standardních oddě-leních je celkem 44 lůžek, oddělení JIP má šest lůžek a  Spánková laboratoř jen několik lůžek vyčleněných speciálně pro pacienty se spán-kovou problematikou,“ vypočítává primářka Krákorová. Je ráda, že v  poslední době roz-vinuli dobrou spolupráci s  Infekční klinikou. Pacienty, jejichž pneumonie nejsou příliš komplikované, tam z  velké části odesílají k hospitalizaci.

votnickým personálem. To se nám, doufám, na našem oddělení z velké části daří. I když vím, že ne vždy lze pacienta vyléčit, věřím, že se nám i  v  budoucnu bude dařit vracet lidem zdraví nebo alespoň dobrou kvalitu života bez bolesti a  jiných potíží,“ zdůrazňuje vedoucí oddělení B. To je však filozofie celé Kliniky TRN.Významný rozvoj zaznamenala pod vedením MUDr.  Davida Havla i  oblast intenzivní péče o nemocné s širokou škálou život ohrožujících stavů spojených zejména s  dechovou nedo-statečností. „Zlepšují se naše možnosti neinvazivní a  inva-zivní ventilace, využívané současně se všemi po-stupy, které jsou potřebné v péči o polymorbidní pacienty s  interními chorobami a  různými typy ventilační a  respirační insuficience. V  pavilonu 22 máme na oddělení JIP jedno ventilované lůžko a  další lůžka jsou s  neinvazivní ventilací. U  neinvazivní ventilace je výhodou, že pacient dýchá spontánně a  má pouze ventilační pod-poru, nemusí být intubovaný. Pro naše chronic-ké pacienty to představuje daleko výhodnější způsob umělé plicní ventilace,“ zdůrazňuje Ga-briela Krákorová s tím, že k dispozici je i řada dalších nových přístrojů, například vibrační krunýřová ventilace. Pracovníci Kliniky TRN se těší na novou „JIPku“, k  níž už probíhá příprava projektové doku-mentace.

Pokrok spánkové medicínyPět dnů v týdnu pracuje akreditovaná Spánko-vá laboratoř, která je součástí kliniky. Certifiko-vanými specialisty v  oboru somnologie, tedy problematiky poruch dýchání ve  spánku, se stali MUDr.  Jana Vyskočilová, která je rovněž odborným garantem, dále MUDr. Josef Vever-ka a MUDr. Helena Ringlerová. „Máme šest monitorovacích lůžek, na  jednom z nich provádíme každý večer složitější, na ostat-ních jednodušší vyšetření. Začínáme s  nový-mi trendy léčby. Zejména si ceníme přístrojů na  problematiku Cheyne-Stokesova dýchání, při kterém pozvolna klesá hloubka dýchání až k  jeho dočasnému vymizení, po  němž se opět

Ambulance stále plné K  péči pracovníků kliniky o  své pacienty sa-mozřejmě neodmyslitelně patří řada ambu-lancí. „V první řadě je to všeobecná ambulance s  nepřetržitým provozem. Sem přicházejí ne-mocní, doporučení praktickým či odborným lékařem k  vyšetření a  léčbě, zabezpečujeme tu ošetření akutních stavů, akutní a  plánova-né příjmy, konziliární službu,“ přibližuje za-stupující vedoucí ambulantní části kliniky MUDr. Jana Důrová. Široký rejstřík léčby rovněž zajišťují odborné ambulance. Pneumoonkologickou ambulan-

ci vede přednosta kliniky prof.  MUDr.  Miloš Pešek, CSc. Vedoucí ambulantní části kliniky MUDr.  Radka Bittenglová pak má na  staros-ti jednak ambulanci pro dospělé pacienty s  cystickou fibrózou, kteří sem přecházejí v  dospělosti z  Dětské kliniky, a  jednak vede ambulanci zaměřenou na intersticiální plicní procesy, která pečuje o zhruba 500 pacientů. „V rámci této ambulance se věnujeme komplet-ní přípravě pacientů před plicní transplantací, úzce spolupracujeme s Plicní klinikou a III. chi-rurgickou klinikou FN Motol,“ upozorňuje Rad-ka Bittenglová. Významný je rovněž Dispenzář pro nemoc-né pacienty s  TBC, Centrum pro odvykání tabakismu a  ambulance pro léčbu obtížně léčitelného astmatu. V  roce 2006 se stala klinika jedním z  osmi pracovišť Národního centra pro těžké astma (NCTA). „Skutečně těžkých, obtížně léčitelných astmatiků není v populaci více než 5 % – spotřebují však více než 50 % nákladů na léčbu, včetně času ošet-řujícího personálu,“ říká vedoucí pracoviště doc.  MUDr.  Milan Teřl, Ph.D.  „U  mnohých nemocných odesílaných do  centra, kteří byli dlouhá léta považováni za  těžké astmatiky a  zatěžováni vedlejšími účinky řady léků, se nakonec zjistí, že astma vůbec nemají nebo příčina jejich potíží je jinde.“ Pro skutečně těžké alergické astmatiky pak klinika zajiš-ťuje – ve  spolupráci s  Ústavem imunologie a  alergologie – biologickou léčbu anti-IgE protilátkou. Text: Jana Kořínková

Kolektiv zdravotníků kliniky TRN

Lékař František Brůha při plicní endoskopii

Zeny v medicín

e6 Naše nemocnice 6 Naše nemocnice

Gabriele Krákorové chrání duši víra

Vše nasvědčuje tomu, že to bylo dobrá volba. Spokojenost je vidět mezi lé-kaři i  nelékařským personálem. Změ-nu ve  vedení kliniky začali vnímat

pozitivně i  pacienti. „Snažíme se s  přednostou kliniky nastavit komunikaci poněkud jinak, než tomu bylo dříve. Než rozhodneme, co mají lékaři vykonávat, nasloucháme jejich názorům. Zásad-ní problém tu totiž býval v  tom, že komunikace oboustranná nebyla. Naše pravidelné porady teď neprobíhají pouze ve stylu ‚toto jsme rozhod-li a  to chceme na vás‘, ale vyzýváme lékaře, aby sami přišli s  návrhem, jak určitou situaci řešit a  o  něm pak diskutujeme,“ popisuje primářka. Cení si, že se opět vytvořil stabilní lékařský ko-lektiv, který chápe týmovost práce v medicíně. Gabriela Krákorová působí na  klinice od  roku 1993. Vybrala si své budoucí pracoviště již jako studentka 6. ročníku LF v  Plzni, kdy tu připravovala SVOČku (Studentskou vědeckou práci) s tehdy začínající spánkovou problematikou. „Nadchlo mne, jak se tu o  nás starali asistenti, zejména paní MUDr.  Andrea Švábková. To jsem na  jiné klinice nezažila,“ vzpomíná a  obdobně se nyní jako odborný asistent Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v  Plzni sama snaží přistupovat ke  studentům a mladým kolegům. Na Klinice TRN se od začátku věnuje především plicní onkologii, oboru, který je velmi náročný. „Přežití pacientů máme velmi krátké, ale přesto se nám ho za dobu, kdy se plicní onkologie rozvíjí, povedlo zdvojnásobit, což považuji za  úspěch. Jako zásadní vnímám, že pacienty v rámci jejich nádorové choroby vlastně provázíme i nabídkou paliativní péče, která sama o  sobě, jak ukázaly poslední práce, dokáže celkovou dobu přežití také prodloužit. Pokud totiž nedokážeme, obrazně řečeno, onkologické pacienty vytrhnout z náruče pozemské smrti, můžeme je důstojně a  s  co nejlepší péčí ke konci života dovést, doprovodit, a také se pokusit tento konec co nejvíce oddálit,“ vysvětluje primářka. Právě paliativní medicíně, která si klade za  cíl udržet dobrou kvalitu života i  v  situaci pokročilého stadia nevyléčitelného one-mocnění a  až do  samého konce pacientova života, by se ráda více věnovala. „Mám první atestaci z  interny, dvojku pneumologickou

velký problém naučit se relaxovat. Mně osobně pomáhá víra,“ prozrazuje primářka Krákorová.Vysoká, štíhlá a  usměvavá žena je vdaná, má tři děti. Jeden syn a dcera jsou už sice prakticky dospělí, ale benjamínkovi je devět. Jak tedy ona sama relaxuje? „Posiluji, hraji na  kytaru, máme psa, zahradu. A kde beru čas? Mám fantastického manžela. Máme rozdělené role. On vede výchovu, já se starám o  domácnost. Volný čas trávíme nejen spolu, ale necháváme si i  určité osobní volno, chvíli mé, chvíli jeho. Spíše mám problém, pokud jsem hodně unavená, abych se donutila k nějaké fyzické činnosti. K tomu je pes výborným prostředníkem. Naše hovawardka pohyb potřebuje. Chodíme spolu na  velké procházky, ona si okolo mne běhá a  já se modlím. Mám to za  pochodu a  doufám, že to Bůh chápe,“ směje se Gabriela Krákorová. Dlužno dodat, že její manžel, původní profesí matematik a  vědecký pracovník, je v  současnosti evangelickým pastorem. V  tom je podobný biskupovi

Když MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D., nastoupila před pár měsí-ci do funkce zástupce přednosty Kliniky TRN pro lékařskou péči, nebyla mezi pracovníky na plicní klinice moc dobrá atmosféra. Ona sama měla z toho důvodu také, stejně jako řada jejích ko-legů, nakročeno jinam. Pak po velkém zvažování přijala nabídku ředitelky Fakultní nemocnice Ing. Jaroslavy Kunové působit na několik měsíců jako zastupující primářka. Nakonec letos v břez-nu převzala tuto funkci se vší vahou a odpovědností.

a  teď bych si ráda doplnila atestaci z  paliativní medicíny. Velmi bych si přála, aby se u  nás vytvořila ambulance paliativní medicíny. I  Rada Evropy ukládá svým členským státům, aby taková centra v  rámci velkých nemocnic fungovala,“ svěřuje se Gabriela Krákorová, jež je členkou Pneumologické společnosti ČLS Jana

Evangelisty Purkyně, American Association of Anticancer Research, American Society of Clinical Oncology a  European Society of Medical Oncology. Mezi pacienty s  těžkými, mnohdy nevy-léčitelnými chorobami může lékař nebo jaký-koliv zdravotník snadno profesně vyhořet. Gabriela Krákorová je přesvědčená, že na jakémkoliv takto citově exponovaném pracovišti musí být člověk vyrovaný sám se sebou, i se svou smrtelností. „Jakmile není sám vnitřně vyrovnaný se svou smrtelností, nemůže přijmout ani konec života těch druhých. K  této vyrovnanosti je třeba se určitým způsobem dopracovat, dozrát. Nenaučíte se ji jako poučku v učebnici. Dalo mi práci si tímto procesem projít. Problémem nebyl strach z  toho, že umřu. Kladla jsem si ale otázku, zda má naše práce vůbec smysl, když je na  jejím konci i  konec lidského života. Nyní jsem přesvědčená, že má. Je ale pro nás velmi důležité zachovávat si určitou duševní a duchovní hygienu, věnovat se svým koníčkům, relaxaci. Přitom vím, jak je pro exponované lékaře

plzeňské diecéze Františku Radkovskému, který dříve než vstoupil do litoměřického semináře, vystudoval matematickou statistiku na pražské Matematicko-fyzikální fakultě UK. Také k  tomuto duchovnímu má Gabriela Krákorová blízko. „Panu biskupovi jsem vyprávěla o těžkém rozhodování předtím, než jsem paní ředitelce fakultní nemocnice definitivně slíbila, že funkci primářky vezmu. Celou noc jsem se modlila. Říkala jsem si, že to nezvládnu. Bibli jsem měla otevřenou na Knize Přísloví, kde je psáno „Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem“ a “Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, na  svou rozumnost nespoléhej“... Všechno, co se stalo, vnímám jako boží vedení. Každé ráno si říkám: Bože, toto je Tvůj den, Tys mi ho dal, já ho zase vracím a Ty ho veď. A  dej, ať Ti nedělám ostudu. Kdybych šla někam, kde mne nechceš mít, tak mě okamžitě zatáhni zpátky,“ uzavírá své povídání primářka Kliniky tuberkulózy a  respiračních nemocí Fakultní nemocnice Plzeň.

Text: Jana KořínkováFoto: Renata Jenšíková

Gabriela Krákorová (vlevo) s vrchní sestrou Lenkou Neklová a přednostou Milošem Peškem

Zeny v medicín

e

Naše nemocnice 7

Vždy jsem chtěla být lékařkou,říká známá uroložka Pavla Toufarová

Lékařské povolání si vybrala už jako dítě. „Několikrát jsem tehdy byla v nemocnici jako pacient, pozorovala jsem práci ses-ter, doktorů a velmi se mi to zalíbilo,“ říká

Pavla Toufarová. Po studiích medicíny v  Plzni a pak nastoupila na tehdejší Urologické oddě-lení plzeňské Fakultní nemocnice. „Byl to v té době velmi neatraktivní obor. Oddě-lení sídlilo v  pavilonu číslo 4, kde byly dva velké pokoje po  více než dvaceti lůžkách pro mužské pacienty, dva pokojíčky pro pacientky, děti samo-statný pokoj neměly, ležely mezi dospělými. Ale já jsem si urologii zvolila, protože jsem věděla, že se tam operuje, a  to mne lákalo,“ vysvětluje Pavla Toufarová.Tehdy zastával místo šéfa oddělení primář Jan Pražák, který měl zkušenosti z  pražské Vi-nohradské nemocnice, kde pracoval pod ve-dením legendárního chirurga prof.  Arnolda Jiráska, a ten mladou lékařku vedl k laskavému přístupu k pacientům. Velmi vzdělaný asistent Vlastimil Křivánek jí odkrýval zásady urologie a vědeckého přístupu. Že by tady byly začátky jejího trpělivého a  vstřícného přístupu k  mla-dým kolegům, jak je vyzdvihuje vedení dnešní kliniky? „Byla jsem spokojená, a to i přesto, že práce bylo hodně a  nebyla lehká, protože z  ženského  po-hledu na medicínu, konkrétně na obor urologie, která vždy byla a i v současnosti je spíše mužskou doménou, to není jednoduchý obor,“ přiznává. Postupem doby si udělala atestaci z  chirurgie I. stupně a z urologie I. i II. stupně a samozřej-mě celý život studovala a  sledovala doslova převratný vývoj ve svém oboru. V roce 1973 byl v plzeňské fakultní nemocnici otevřen nový pavilon číslo 22, kam se přestě-hovala nejen urologie , ale i ortopedie. Operač-ní výkony se prováděly na  operačních sálech, které sloužily všem operačním oborům – chi-rurgii, ortopedii, neurochirurgii, urologii i plas-tické chirurgii. Pacienti získali 60 lůžek v tehdy moderních pokojích. „Urologie nabývala na vý-znamu zejména po  příchodu nového primáře, doc. MUDr. Miroslava Pokorného, který se společ-ně s doc. MUDr. Zdeňkem Oudou zasloužil o vznik

samostatné urologické kliniky. Došlo k  rozšíření škály operativy, zavedení modernějších způsobů diagnostiky a léčby směřujících k endoskopickým operacím. V tomto období také došlo v rámci kli-

niky k  vybudování samostatné dětské urologie. Byla významně zlepšena urologická péče o  ne-mocné s nefrolitiázou (konkrementy v ledvinách) a také o onkologicko-urologické pacienty“, hod-notí lékařka. Přístrojové vybavení se za léta, kdy Pavla Tou-farová pracuje jako uroložka Fakultní nemoc-nice v  Plzni, radikálně změnilo. „Vzpomínám si na  své začátky, kdy bylo například velice obtížné diagnostikovat litiázu. Většinou jsme ji řešili otevřenými operacemi a pacienti byli hos-pitalizováni 14 dní, někdy v  komplikovaných případech i  déle. Dnes přijde pacient s  ledvi-novou kolikou, diagnózu lze stanovit během několika hodin. Pokud je indikováno akutní řešení, nález vyžaduje odstranění konkremen-tu, který se zaklíní v určitém úseku močovodu, můžeme provést ureterorenoskopii jako tzv. akutní operační výkon již v den přijetí nemoc-ného na kliniku. V celkové anestezii zavádíme speciální dlouhý tenký kovový přístroj přes močovou trubici do  močovodu, dostaneme se ke  konkrementu, který můžeme odstranit buď

pomocí různých speciálních extrakčních ná-strojů, nebo jej rozdrtíme laserem.“ Pacienti se tak mohou rychle vracet do  pracovního procesu. Lékařka chválí, že současný před-nosta kliniky doc. MUDr. Milan Hora je velice nakloněn moderní urologii a  klinika se pod jeho vedením stává uznávaným urologickým celorepublikovým lídrem především v  lapa-roskopické operativě. Své poznatky a zkuše-nosti publikuje v  celé řadě odborných čes-kých i zahraničních časopisů a k této aktivitě vede i mladé lékaře a lékařky tak, aby odbor-ná úroveň plzeňské urologické kliniky měla i nadále vzestupnou tendenci.Životní příběh Pavly Toufarové se však neode-hrával pouze v nemocnici. Vdala se, vychovala spolu s manželem, který pracoval jako inženýr, dvě děti. „Nezvládala jsem to zrovna lehce, ale díky velkému porozumění mého manžela jsme cestu našli. Byla jsem zapojená do  služeb jako

ostatní, neměla jsem žádné úlevy, i když byly děti malé. Byli jsme celoživotně sehraný tým, všichni chápali, že nemocnice je velmi důležitá, máma je tuto sobotu a  neděli v  práci, takže někam poje-dou jen s tátou a teprve tu další vyrazíme všichni společně,“ vypráví. Syn rovněž vystudoval me-dicínu, zvolil oftalmologii, dcera se věnovala studiu jazyků, v současnosti je na mateřské. Ze tří vnoučat má Pavla Toufarová velkou radost, a jak to jen jde, věnuje se jim. Dnes už může rekapitulovat jak ve  svém osobním, tak pracovním životě. Liší se hodně dnešní mladí urologové od těch z doby jejích začátků? „Osobně u některých trochu postrádám jednu věc – chuť diskutovat o  obecných věcech, naše generace více vnímala tehdejší dění a byla k sobě kolegiálnější. Ale jinak je musím pochvá-lit za lepší jazykové vybavení a především cílený zájem o  obor, ve  kterém pracují, tedy urologii. Skupina mladých lékařů a lékařek, žen je tady víc než za mého mládí, spolu výborně spolupracuje a  vychází vstříc snaze vedení kliniky co nejrych-leji a kvalitně se co nejvíc naučit,“ uzavírá Pavla Toufarová. Text: Jana Kořínková

Do konce minulého roku pracovala MUDr. Pavla Toufarová jako primářka Urologické kliniky. Nyní je, jak říká, pracující důchodky-ní a na kliniku dochází jako lékařka od pondělí do středy. Potkat ji můžete v ambulanci i na operačním sále. „Ta práce se mi líbí, a nejde dost dobře říci ze dne na den dost a odejít,“ svěřuje se lékařka, která se uroložkou stala v roce 1969 a místo primářky zastávala dvě desetiletí.

Pavla Toufarová

8 Naše nemocnice

První přebírají od záchranářů těžce zraněné bojující o život, aby je pak na sálech a odděleních nemocnice navraceli do života. Lékaři a sestry Anesteziologicko- -resuscitační kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Zástupcem přednosty je primář MUDr. Richard Pradl, Ph.D.

K liniku, která je co do  velikosti druhá největší ve  fakultní nemocnici, zná dobře. Je jeho profesním domovem již přes dvacet let. Od léta minulého

roku zodpovídá Richard Pradl za  řízení zdra-votní péče, tohoto, jak s úsměvem říká, „pod-niku střední velikosti“. Přirovnání je namístě: klinika zaměstnává na  pět desítek lékařů,

Neobejde se bez nich žádná operace Pradl. Jak zdůrazňuje, na  práci kliniky závisí chod celé nemocnice. Na  služby ARK jsou odkázána další oddělení. „Spolupracujeme se všemi obory. Hlavně s  pracovišti, která prová-dějí operační výkony a jiné akutní zákroky, jako chirurgie, neurochirurgie či ortopedie,“ dodává primář Richard Pradl.

Brána zvaná emergencyEmergency je pomyslnou bránou nemoc-nice pro těžce zraněné a  všechny nemocné ohrožené na  životě. „Měsíčně ošetříme kolem 130 nemocných. Jde hlavně o pacienty v kritic-kém stavu, velká část z  nich je po  dopravních nehodách, z  nich nezanedbatelnou část tvo-ří motorkáři a  chodci,“ vyjmenovává primář. Naopak zranění z  trestných činů jsou podle něj v menšině. „Bodná či střelná poranění jsou v našich zeměpisných šířkách naštěstí vzácnos-tí,“ říká. Na  těžkých úrazech mají svůj podíl i volnočasové aktivity. „Někdy je těžké okamži-tě rozpoznat, zda příčinou bezvědomí je skryté zranění, nebo alkohol. Agresivního člověka ne-

ochranku nebo policii.“ Ani problémového pa-cienta však nesmí lékař odmítnout.Část urgentně přijatých končí na  lůžkovém oddělení intenzivní péče Anesteziologicko- -resuscitační kliniky. „Na 11 lůžkách pečujeme o pacienty, u kterých je kritický stav stabilizova-ný, ale stále u nich selhává některá životní funk-ce. Proto vyžadují zajištění, jako je plicní venti-lace. Část z  nich tvoří pacienti po  neodkladné resuscitaci v terénu.“ Ročně projde oddělením, které je spolu s emergency součástí trauma-centra, až 500 pacientů.Pro léčbu nemocných, kteří trpí chronickými bolestivými stavy ať už nádorového, či jiné-ho původu, slouží Centrum pro léčbu bolesti. Jde o  speciální ambulantní pracoviště, kde provádějí některé invazivní zákroky nebo přicházejí ke slovu léky. V týmu lékařů je také psycholog.

Primát drží anestezieLékaři Anesteziologicko-resuscitační kliniky provedou za  rok 21  000 anestezií, což jejich pracoviště řadí na  špičku v  České republice. Za slovem anestezie se skrývá péče o pacien-ta související s operací nebo s jiným diagnos-tickým zákrokem. „Anesteziolog a  sestra se starají o to, aby nemocný na sále necítil bolest. Za  pomoci léků proto pacienta bezprostředně před výkonem znecitliví, případně ho uvedou do stavu spánku. Pečují o nemocného i během operace a po jejím skončení, až do jeho přemís-tění na  pooperační oddělení,“ vysvětluje pri-mář. „Pokud u kteréhokoliv pacienta dojde k se-lhání základních životních funkcí, zahájí jeho oživování neboli resuscitaci tak, aby se obnovil krevní oběh, dýchání a vědomí.“Anestezie a resuscitace by si mnohdy zaslou-žila větší respekt ze strany ostatních lékařů. Už proto, že dobrá práce erudovaných an-esteziologů umožňuje kvalitní práci kolegů v  jiných oborech, domnívá se Richard Pradl. „To, jestli poskytujeme kvalitní péči, je zásluhou celého kolektivu. Nejen lékařů, ale i  sester, sa-nitářů a dalších,“ říká primář s tím, že prvními jeho kroky v  nové funkci bylo zastavit úby-tek lékařů a  zlepšit pracovní podmínky pro lidí. „Myslím, že se nám to za  podpory vedení nemocnice podařilo, a  hlásí se nám dokonce i mladí lékaři.“ Podle jeho slov se zlepšila spo-lupráce s  ostatními odděleními, provoz se zracionalizoval, lékaři a sestry jsou efektivněji využíváni pro operační výkony. Zaměstnan-ci vědí s  větším předstihem, kdy budou mít služby a kdy si mohou vybrat volno. „Pro nás je velkým zadostiučiněním, že naše klinika fun-guje nejen ke spokojenosti ostatních oborů, ale především ve  prospěch nemocných,“ uzavírá primář Richard Pradl. Text: Pavel Ilek

Xxx

8 Naše nemocnice

stovku sester a  nižší zdravotnický personál, celkem 160 lidí. „Správně bychom se měli jme-novat Klinika anesteziologie, resuscitace, inten-zivní medicíny a léčby bolesti. Název by lépe vy-stihl, co všechno děláme,“ domnívá se Richard

může lékař odeslat na  ‚záchytku’, aniž ho vy-šetří,“ uvádí primář. Jde často o lidi, za jejichž agresivitou jsou alkohol nebo drogy. Odtud pak není daleko k  fyzickému napadení léka-řů a  sester. „Není výjimečné, že musíme volat

Richard Pradl u lůžka s pacientem

Naše nemocnice 9

Neviditelné srdce nemocnice tepe neustále

Sterilizace dříve a nyníŽe existují mikroorganismy, schopné přenášet nemoci, způsobovat hnisání ran a  horečnaté stavy, způsobující až smrt pacientů ve  špi-tálech, bylo lékařům známo už v  polovině 19. století. Odpověď přišla v podobě chemické látky fenolu, která bývá označovaná jako „vůně nemocnice“. Na konci předminulého století se pak zrodila sterilizace parou, která je dodnes nejrozšířenější metodou ničení protivníka – mikroorganismů a  virů na  zdravotnických předmětech a  nástrojích, s  nimiž přicházejí ošetřovaní do  styku a  které by se mohly stát zdrojem infekčního onemocnění ohrožujícího nemocného.Rozvoj medicíny a stále se zvyšující požadavky na  sterilní nástroje a  pomůcky vynutily vznik centralizovaných, moderně vybavených pra-covišť. Jedním z nich je od roku 1999 oddělení Centrální sterilizace plzeňské fakultní nemoc-nice, v jejímž čele stojí vrchní sestra Drahomíra Loužecká.„Centrální sterilizace bývala dřív tak trochu popelkou, umístěnou v suterénech a podzemí.Možná i to přispívalo mnohdy k jejímu nedoceně-ní, její důležitost a nezastupitelnost se málo vryla do  povědomí lékařského personálu,“ konstatuje vrchní sestra a s hrdostí dodává: „To už ale ne-platí. Zdravotníci vědí, že se bez nás neobejdou. Zároveň jim šetříme práci, protože se nemusejí na rozdíl od minulosti zabývat činnostmi, které jim poskytneme my.“ To „my“ znamená pracoviště sterilizace, umís-těné v  prvním podzemním podlaží, bezpečně oddělené od  ostatních provozů nemocnice. Více než tři desítky zaměstnanců zde nepře-tržitě zajišťují sterilizaci nástrojů a  pomůcek i  prádla pro 18 operačních sálů lochotínského areálu. „K tomu provádíme sterilizaci pro jednotky intenzivní péče, ambulance,všechna lůžková od-dělení a  další pracoviště nemocnice,“ vypočítává Drahomíra Loužecká, která začínala v roce 1982 na  ortopedickém oddělení na  Borech a  poté

jako instrumentářka na operačních sálech.„Dříve musely sterilizaci provádět samy sestry na  jednotlivých odděleních v  horkovzdušných sterilizátorech a sestry na operačních sálech ste-rilizovaly nástroje v  příručních sterilizátorech,“ připomíná vrchní sestra s tím, že tento způsob byl nahrazen modernějším a  efektivnějším kontejnerovým systémem. Sestry na  operač-ních sálech zkompletují a uloží do přepravních boxů sady nejen použitých, ale i  nepoužitých lékařských nástrojů a  další  pomůcky. Přibalí i nespotřebované operační prádlo. „Ve srovná-ní s minulostí je ho méně, protože se již používá jednorázový materiál,“ konstatuje Drahomíra Loužecká s  tím, že to neznamená pro její od-

dělení méně práce. „Kromě nemocnice sterilizu-jeme pro 11 soukromých zdravotnických zařízení a chemickou sterilizaci provádíme pro celou ne-mocnici.“ Pracovníci Centrální sterilizace svezou každý den v určené hodiny řádně označený materiál na své pracoviště, kde následuje jeho převzetí a  příprava ke  sterilizaci. „Nástroje se předmyjí v  dezinfekčním roztoku a  pak na  ně čeká mycí program v myčce. Poté lze zkontrolovat, zda jejich počty souhlasí s  průvodními listy a  zda fungují, jak mají.“ Výsledkem jsou dekontaminované, zkompletované a  zabalené sady jednotlivých nástrojů, na něž čeká vlastní sterilizace.„Používáme sterilizaci parní, chemickou a nejno-věji také plazmovou,“ vypočítává vrchní sestra s  tím, že každá z  nich se hodí jen pro určité druhy lékařských nástrojů. „U těch, které nesne-sou vyšší teploty a mohly by se tak poškodit, na-hradila dražší, plazmová sterilizace běžné parní sterilizátory.“ Zatímco v nich trvá cyklus zničení mikroorganismů 60 minut při teplotě až 134 °C a chemická sterilizace vyžaduje při 80 stupních čas třikrát delší, plazma je s 45 minutami pomy-slným šampionem.

Strážci kvality Právě čas, teplota a tlak jsou nesledovanějším parametry jednotlivého sterilizačního cyklu.Odpovídají-li předepsaným normám, zname-ná to, že sterilizační proces proběhl v pořádku, což obsluha zaznamená do dokladů, které jsou součástí dokumentace každé zásilky. Aby zdra-votníci na  sálech měli stoprocentní jistotu, že se jim vrátí materiál sterilní, prochází sterilizace i  dalšími kontrolami. Jde o  testy chemickými indikátory, které „hlídají“ sterilizační cyklus, či vakuové testy a  testy na  průnik páry před spuštěním sterilizačních přístrojů. Podle vrchní sestry mnohonásobná kontrola snižuje mož-nost selhání techniky či člověka na minimum. A protože „co je psáno, to je dáno“, vše se za-znamenává do sterilizačních deníků.Sterilizaci končí kontrola neporušenosti obalů, po  níž následuje rozdělení materiálu pro jed-notlivá oddělení a uložení do pojízdných kon-tejnerů. „Sterilizovaný materiál pak co nejrychleji vracíme na  operační sály a  na  oddělení, kde ho personál převezme, uloží a  přichystá pro další operaci nebo vyšetření,“ popisuje Drahomíra Loužecká závěr nikdy nekončícího maratonu.

Lidé na svém místěSlovo maraton je namístě. „Denně složíme ko-lem stovky kontejnerů. Zkompletovat jednotlivé sady nástrojů, kterých je skoro300 druhů, tak aby nedošlo k záměně, klade vysoké nároky na naše zaměstnankyně,“ uvádí. Ano, řeč je o  ženách. Tým jejích podřízených totiž tvoří sedm sester, čtyři ošetřovatelky a jeden ošetřovatel, dále 21 pomocných pracovníků, z nich je šest mužů. Ženy převažují i  na  dvou detašovaných pra-covištích – Sterilizačních centrech na  Borech a Stomatologické klinice. „Moc si svých lidí za je-jich práci vážím,“ oceňuje šéfka zodpovědnou práci svých spolupracovníků. Už proto, že k ná-ročnosti povolání přispívá i rizikové prostředí. Sterilizace a příprava nástrojů a pomůcek k ní je spojena s nebezpečím infekce a karcinogen-ních látek – z  formaldehydu a  EO. Přináší to povinnost zaměstnanců užívat ochranné odě-vy, rukavice, obuv a štíty. „Všichni zaměstnanci docházejí na  pravidelné preventivní prohlídky,“ vysvětluje Drahomíra Loužecká s vědomím, že přes moderní techniku rozhodují o kvalitě prá-ce oddělení Centrální sterilizace lidé. Výhled do  budoucna vidí pro své oddělení její vedoucí optimisticky. „Letos nás čeká mo-dernizace provozu,“ těší se Drahomíra Loužec-ká. V  rámci projektu „Modernizace a  obnova přístrojového vybavení pro zvýšení prevence nozokomiálních nákaz ve  FN Plzeň“ financo-vaného z  fondů IOP totiž dostane pracoviště nejmodernější sterilizátory a myčky.

Text: Pavel Ilek

Je stejně neviditelná jako nepří-tel, s nímž bojuje. Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Bez ní by lékaři nemohli opero-vat jediného pacienta. O čem je řeč? O Centrální sterilizaci, pracovišti ukrytém v podze-mí Fakultní nemocnice Plzeň na Lochotíně. A tím všudypří-tomným nepřítelem je infekce.

Drahomíra Loužecká ukazuje myčku nástrojů

10 Naše nemocnice

Přátelský přístup na dětské stomatologii

Nejčastější příčinou potíží u  dětí je zubní kaz. „Dokonce už dvou- či tří-letým dětem musíme extrahovat dočasné zuby, protože jsou úplně

zkažené. Mohou za  to maminky, které se svým potomkům o  zuby řádně nestarají, a  velkým vi-níkem je kromě cukrovinek především sladké pití z  kojeneckých lahví,“ stěžuje si uznávaná od-bornice doc.  MUDr.  Vlasta Merglová, vedoucí oddělení dětské stomatologie Stomatologické kliniky FN Plzeň. Léta jejích zkušeností jsou ná-sobená tím, že je předsedkyní Společnosti pro dětskou stomatologii. „Někdy se nám zdá, že rodiče snad ani nemají vel-ký zájem, aby jejich děti měly zdravý chrup. Jsou smíření s  tím, že dočasné zuby stejně vypadají, takže mít kaz je pro ně normální. Ale nejedná se jen o  samotný zubní kaz, ale o  všechny kompli-kace s ním spojené. U zubního kazu obvykle ne-zůstane a často se k němu i u malých dětí přidá-vají záněty dřeně, záněty periodontálních tkání, někdy i hnisavé abscesy, záněty okostice. A jestli si dovedete představit, jak je zánět okostice bolesti-vý, jak komplikované a nepříjemné je jeho léčení, není divu, že dítě získá velmi špatný vztah k ná-vštěvě zubního lékaře, protože se ho bojí,“ varuje lékařka.

Se vším si umí poradit Dítě, které má v  dutině ústní rozpadlé zuby s gangrenózní dření či zánět dásní, není zdravé, protože má infekci. To se může projevit v jeho organismu kdekoli jinde, zvlášť pokud jsou ně-které jeho orgány oslabené. „Máme řadu dětí, které mají srdeční vadu, a  u  nich každý infekční fokus v  dutině ústní může znamenat závažnou komplikaci. Pečujeme také o děti, které mají pro-blémy s  krvácivostí, se srážlivostí krve. U  těchto dětí je každé vytažení zubu problém, protože se k tomu musí přistupovat pouze za určitých pod-mínek,“ říká Vlasta Merglová s  tím, že v  péči o  děti s  celkovým závažným onemocněním spolupracují s Dětskou klinikou FN Plzeň. Kromě zubních kazů často lékaři dětského od-dělení Stomatologické kliniky řeší úrazy, a  to jak v dočasném, tak i ve stálém chrupu. Ovlá-dají všechny drobné ambulantní chirurgické výkony v  dutině ústní. „Nejčastější jsou samo-zřejmě extrakce zubů, ale jsou to také úrazy zubů, měkkých tkání v  dutině ústní, čelistních kostí

a  podobně. Provádíme rovněž operace uzdiček, vazivového pruhu jak na horním, tak dolním rtu. Zkrácené bývají i  podjazykové uzdičky, a  proto bývá někdy nutné je odstranit již v novorozenec-kém věku,“ vysvětluje Vlasta Merglová. Setkávají se tu bohužel i  se závažnými stavy malých pacientů, jako je onemocnění lymfa-tických uzlin, slinných žláz a  nádory v  dutině ústní. „Náš nejmladší pacient, kterého jsme v  poslední době vyšetřovali a  léčili, kromě toho, že chodíme na konzilia na Neonatologické oddě-lení, byla dvoudenní holčička, která měla nádor, naštěstí nezhoubný, v  dutině ústní. Také se čas od času narodí dítě už s prořezanými zoubky,“ in-formuje vedoucí dětského oddělení. S  Neonatologickým oddělením a  Gynekolo-gicko-porodnickou klinikou mají velmi dob-rou spolupráci, posvěcenou ještě současným společným grantem na péči o děti od naroze-ní, zejména na ty s nízkou porodní hmotností. „Na naše oddělení posílají děti narozené s nízkou porodní hmotností ve  věku jednoho roku a  my, pokud rodiče mají zájem, si je necháváme v péči, protože jsou ohrožené vznikem zubního kazu, mají obvykle poruchy mineralizace zubních tká-ní. Nevím o žádném jiném pracovišti v republice,

které by se staralo o nedonošené děti i po stoma-tologické stránce,“ chválí Vlasta Merglová.

Kdy s péčí o chrup začít? Na  dětském oddělení Stomatologické kliniky doporučují maminkám, aby se staraly o zoub-ky svých potomků hned, jakmile se jim proře-žou v dutině ústní, tedy obvykle okolo šestého měsíce. Speciálními gumovými návleky na prs-ty nebo kouskem gázy by z nich maminka měla stírat povlaky. A  když má dítě okolo druhého roku prořezané i  dočasné stoličky, je již třeba začít používat dětský kartáček. „Zpočátku bez zubní pasty, a pokud už si dítě umí vypláchnout ústa, tak s trochou zubní pasty, nejlépe s fluoridy. U malých dětí je třeba, aby si dítě s kartáčkem for-mou hry zkoušelo čistit zuby a pak aby maminka kartáček vzala a dítěti zoubky dočistila. A takhle to musí dělat celý předškolní věk, ale i u řady dětí ještě v mladším školním věku. Protože pokud ro-diče čištění zubů nekontrolují, nepomáhají řád-ně dočistit, pak se na nich samozřejmě hromadí zubní mikrobiální plak a  reakce dásní je zánět.“ Možná vás to překvapí, ale podle Vlasty Merg-lové nejsou záněty dásní u dětí nijak výjimeč-né. Na oddělení rodiče i děti podrobně instruu-

Bezmála čtyři sta nových malých pacientů přišlo jen v loňském roce s doporučením od praktického zubního lékaře, pediatra nebo jiného specialisty do ordinace dětské stomatologie FN Plzeň. K tomu si připočítejte značný počet těch stávajících, o které pečují řadu let, a dalších sto dětí, které přišly s nějakým krátkodobým problémem. Děti, o které se tu starají ve věku od narození do 15 let, ne-jsou jen z Plzeňského kraje, ale i okolních regionů. Není divu, že v každém ze čtyř stomatologických křesel, která na oddělení mají, neustále nějaký pacient sedí.

Vlasta Merglová ošetřuje chrup dítěte

Naše nemocnice 11

Vzdělávání s využitím internetu pomáhá v laboratořích

V testu využívajícím animace si pak ověřil to, co se naučil,“ popisuje Jaroslav Racek. „Vybrali jsme témata, která jsme považovali za aktuální. Sna-žili jsme se, aby zájemce dostal přesné informace přístupným a  zajímavým způsobem.“ Výsledky projektu si pochvaluje: „Kladné ohlasy potvrdily, že se nám podařilo zatraktivnit zdánlivě nezají-mavé kapitoly medicíny.“Počátkem roku získal pilotní projekt své ná-sledovníky. Stala se jimi dvojice internetových programů BIOHEMA a  E-BIOCHEMIE. První slouží ke  vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v  klinické biochemii a  hematolo-gii a  chce oslovit zejména laboranty a  sestry. Druhý pomůže budoucím lékařům při studiu klinické biochemie. Jaroslav Racek je přesvěd-čen, že oba projekty, za nimiž stojí i univerzity z Brna a Ostravy, mají šanci na úspěch. „Ve srov-nání se svým předchůdcem pokrývají celý obor klinické biochemie a hematologie. K tomu budou více využívat animace, video a  mluvené slovo. Materiály jsou tak rozmanitější, zajímavější a sro-zumitelnější,“ domnívá se. „Po vyzkoušení v praxi chceme pro projekty BIOHEMA a  E-BIOCHEMIE získat akreditaci od Lékařské komory a Asociace sester. Lékaři a sestry by pak dostali kredity, aniž by museli cestovat na vzdělávací akce, což by jim ušetřilo čas i peníze,“ uzavírá Jaroslav Racek.

Text: Pavel Ilek

Naše nemocnice 11

„Snažíme se o názornou, moderní a efektivní vý-uku. Vedle adeptů na  lékařské povolání učíme i  lékaře z  praxe v  rámci jejich postgraduálního vzdělávání. Byli jsme vůbec první lékařská fa-kulta v  ČR, která zavedla povinnou výuku před-mětu klinická biochemie, zakončenou zkouškou. Počáteční obavy mediků vystřídala vděčnost za možnost dozvědět se co nejvíce z oboru,“ říká prof.  MUDr.  Jaroslav Racek, DrSc., přednosta Ústavu klinické biochemie a  hematologie FN Plzeň. Možnost vzdělávat v laboratorní medicíně stu-denty a  lékaře metodou e-learningu ukázal pilotní projekt E-LABMED, financovaný z  pe-něz Evropské unie, uvádí Jaroslav Racek, kte-rý stál u  jeho zrodu. Doktoři si mohli poprvé vyzkoušet nový způsob vzdělávání, který pro-kazatelně ukáže, zda student či lékař získané informace dokáže zvládnout v praxi. „Účastník prostřednictvím webových stránek a  přístupo-vého hesla vstoupil do  virtuální učebny, kde si samostatně nastudoval vybrané kapitoly učiva.

jí, jak zoubky čistit, a když to nepomůže, pošlou je o pár dveří dál za dentální hygienistkou An-nou Polcarovou, která se na péči o dutinu ústní specializuje. „Každodenní péče je však na  rodi-čích, a jestliže nemají zájem spolupracovat, často si sami pořádně zuby nečistí, tak je veškerá naše snaha marná,“ povzdechne si lékařka.Na  návštěvu ordinace zubního lékaře je nej-lépe s dítětem zajít, když završí první rok. V té době ještě nepotřebuje žádné ošetření, bílý plášť v něm tedy nevyvolá nepříjemné pocity, a když je maminka informovaná o prevenci, je velká naděje, že pokud se bude starat, zabrání vzniku zubního kazu. Do tří let se všechny děti považují za  tak zva-ně nespolupracující, protože se dají těžko pře-mluvit, motivovat. „Od  tří let by dítě mělo být již přístupné domluvě, vysvětlení a už by takové jednodušší a  krátkodobé výkony mělo zvládat, spolupracovat. Samozřejmě to neplatí pro všech-ny děti,“ popisuje Vlasta Merglová. Nespolu-pracující děti jsou určitá vada na kráse dětské stomatologie, jinak velice hezkého a zajímavé-ho oboru. Ošetřovat dítě, které se brání, křičí, je stresující záležitost pro ošetřujícího, rodiče, personál v ordinaci. Lékaři mají z takových dětí obavy, a pokud nemají dostatečné zkušenosti, nezvládnou je. „Máme možnosti například ošet-ření v premedikaci, kdy dáváme dětem na lžičce Dormicum. Tento lék by měl dítě zklidnit, zbavit trochu strachu a současně má účinky, že dítě by si nemělo na ošetření pamatovat. Jako poslední možnost pak máme v záloze celkovou anestezii,“ vysvětluje lékařka. Tu podle ní musí využívat, zejména pokud ošetřují hendikepované děti, o jejichž chrup se starají jako jediní v regionu. Především u mentálně hendikepovaných je to velmi náročné.

Slovo injekce je zakázanéNa dětském oddělení pracují kromě doc. Merg-lové čtyři lékaři. Ludmila Heřmanová, Marcela Drobná, Vasileios Tzigkounakis a  Lucie Babor-ská. „Na  dvou stomatologických křeslech ošet-řujeme děti, které lépe spolupracují. Odehrává se tam totiž výuka, protože u nás praktikují stu-denti zubního lékařství a jsme také akreditované pracoviště pro doškolování. Na zbývajících dvou křeslech naše zkušené lékařky ošetřují zejména hendikepované děti, děti, které hůř spolupracují,“ vysvětluje vedoucí oddělení. Studenty vedou k  tomu, aby dodržovali ne-psaný zákon – vlídný a přátelský přístup k dí-těti i jeho rodičům. „Snažíme se naučit studenty, aby uměli s  dítětem různých věkových kategorií promluvit, a  to jim někdy dělá problémy. Musí volit správný slovník, aby mu malé dítě rozumělo a příliš ho netraumatizovali. Slovo injekce je u nás například zakázané. Malým dětem neříkáme, že použijeme vrtačku, ale košťátko, kterým zoubek očistíme,“ usmívá se Vlasta Merglová.

Text: Jana Kořínková

Ústav klinické biochemie a hematologie FN Plzeň je nemocničním pracovištěm a zároveň školským zařízením Lékařské fakulty. Vzdělává již čtvrtým rokem studenty, lékaře a zdravotníky elektronickými výukovými programy, známými jako e-learning.

Jaroslav Racek

Experimentální chirurgie a nové technologie v medicíně Klinika zobrazovacích metod Fakultní nemoc-nice Plzeň se od letošního roku podílí jako part-ner Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni na řešení projektu OP VK „Experimentální chi-rurgie – nové technologie v  medicíně“. Tento projekt má za cíl implementovat experimentál-ní chirurgii a medicínu využívající nové techno-logie do vzdělávacího systému studentů všeo-becného lékařství a seznámit je s možnostmi, které moderní medicínské praxi a  výzkumu nabízejí ostatní vědecké disciplíny a  to nejen teoretické.Díky tomu, že Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň disponuje úplným spektrem diagnostic-kých přístrojů, mohou se její specialisté podí-let zejména na  ukázkách konkrétní aplikace radiodiagnostiky v  experimentální chirurgii a  biomechanice, které pak budou realizovány v  počítačových laboratořích ZČU a  laborato-řích Lékařské fakulty UK. (maš)

Americká

Jízde

cká

Přemyslova

Studentská

Památník obětem zla

BotanickázahradaZOO

výstaviště

Borský park

Sportovníareál

Yacht club

parkPřátelství

Ústřední hřbitov

Zpč. univerzita

sadFr. Brožíka

Tyršův sad

Lochotínský park

výstaviště

mostgen. Pattona

Roose-veltůvmost

Židovskýhřbitov

Plzeň - Hlavní nádraží

Plzeň - Koterov

Plzeň- Doubravka

Plzeň -Jižní

Předměstí

Plzeň - Skvrňany

Plzeň -- Doudlevce

Plzeň - Valcha

Plzeň - Bílá Hora

Plzeň - Křimice

Nákupní centrumBorská pole

Papírenskýpark

CAN

Beroun

ka

Beroun

ka

Košinář

Seneckýryb.

Kamenný ryb.

Třemošenskýryb.

Nováček

Strženka

Velký bolevecký rybník

Berounka

Úsla

va

Mže

Mže

Mže

Mže

Úslava

Božkovský p.

Božkovský p.

ÚslavaÚhlava

Úhlava

Radb

uza

Radbuzavodní nádrž České údolí

Luční p.

Radb

uza

Šidlovský ryb.

Radbuza

Bero

unka

Malýbolevecký

rybník

Radb

uza

Hrádecký p.

Chotíko

vský

p.

Boleveckýp.

Vejprnický p.

Úslava

Vondr u škova

Malesická

Suli-

slav-

ská Na Dlou-

hých zá-

honechJ. Průchy

Chel-čického Havíř-ská

Ko-želuž-ská

Pod

Jeze

-re

m

Pod-m

ostní

U S

v.R

ocha Ze

li-ná

ř-sk

á

Plán-ská

Jung

-m

a-nn

ova

sady

Křiží

kovy

Šafa

říkov

ysa

dyFran

tiš-

káns

ká

Goet-

hovaM

ar-tinská

Dom

i-ni

kán-

ská

Wenzi-

gova

Uhel-

ná

Kolejní

Belá

nce

Nem

oc-

ničn

í

Čelakov-ského

Štefánikovonám.

Ply- nární

Hroz-nová

NaBrad-lavce

K Vodo-jemu

VHomol-kách

Chm

e-lov

á

Za O

v-čín

em

Buko

-ve

cká

U

Papír

nické

-

ho m

lýna

Jitřní

Strm

á

Na Špi-tálkách

Rum-

bursk

á

Kop-

reti-

nová

Heřmán-ková

Pam

pe-

liško

vá

UPo

š-ty

NaHač-kách Čedi-

čováBřidlicová

UStaréKovárny

nám.T. G.

Masaryka

Palíre

ns

ká

K Ze

lené

louce

NadPřehradou

UHradu

VršíčkáchNa

Ovo

c-ná

Útušická

nic

káKa

me-

Hvězdná

Suli-

slav-

ská

Na

Heydu-kova

KSy

tné

Květi

nováŽit

ná

Vo chovská

NadŠídlovákem

Na Poříčí

To-

várn

íK Zámečku

Košu-teckáNa Z

á-bra

dlí

Stromko-

Pra-

šná

Druž

stevníků

Na Š

tě-

pánc

e

Tlu-mená

Kolmá Poš-tovní

NaRy

bníčk

UPanskéhodvora

Sadová Skal ní

Opavská

Party-zánská

Pilař

ská

Duch

-co

vská

Špitálskému

PodHospodou

Mě-

síční

KSadu

Emingerov aNaVýspě

T. BrzkovéMacháčkova B.

Sm

e t

any

Solní

Dřevě-ná

Per-

lová

Roos

evelt

ova

RiegrovaPrešovská Zbrojnic-ká

nám.Republiky

Sed

láč

k

o

va

Pražská

Bezručova

sady

Smetanovy

Veleslavínova

sady

Fügn

e-rov

a

sady

5. kv

ětna

Hruško va

Růžová

NaVrabčárně

Na Bajnerce

Malostranská

Vrch

lické

ho

Révo

váM

ěl-nic

ká

Vever-kova

Voce-lova

Na Nivách

NaDílcích

NadeVsí

Jílová

Hyna

i-so

va

vá

Žluti cká

Manětínská

Rabštejnská

Rabštejnská

Kralo

vická

Toužimská

U Jam

Karla Bureše

PodKošutkou

V Lome

ch Švandova

Špálo

va

KSoko-lovně

Vaníč-kova

K Doubí

Jiři-

nová

Žatecká

Břecla vská

Pod Kruhovkou

Klidn

á

Horova

NadŘekou

Senecká

Nárožní

Pstru-hová

Kaprová

Pod

Miku

lkou

VilémaBlodka

Mecho- vá JaroslavaJežkaU Po-radny

Bohuslava Martinů

Franze Liszta

nám.Odboje

Boleveckánáves

Otokara

Březiny

K Pecím

Horní

Pále nická

Křimické nám.

K Ná

draž

í

Průk

opník

ůUč

ňovs

ká

Traťová

ŽofiePodlipské

Děl-

Kleis-slova

V Lužánkách

Pittnerova

K Ráji

U Pr

ažsk

é dráh

y

Ke Sv. Jiří

Lazaretní

Pod

Habr-mannovo

nám.

Na D

louhý

ch

Rozh

ledno

u

ChlumskáNa Rozcestí

V Lomečku

NaRovině

Vedlejší Horomyslická

nám.Karla

Panušky

NaRa

dlici

Dýšinská

VKoutě

Na Františkově

Hran

iční

Křivá

V Hájku

PodŠkolou

LedováNaVrchu

Slez-ská

Dítě

tova

Opavská

Republikánská

Pod Švabinami

Pod Švabinami Pod V

rchem

Ke

Švihovská

Luční

Bělohorská

Ma lická

Keřo

-vá

Malá

Paříž

-sk

á

Kalik

ova

Rybář-skáKrát-ká

Kotko

vaKa

r lo

va

U Tr

ži-ště

Pušk

i-no

va

Diva-delní

BudilovaNade Mží

JakubaŠkardy

Touškov-

ská

Na Okraji

U Dráhy

Rovná

Konečná U Vrby

Prů-jezdní

Slavojova

Zábojova

Zátiší

NaPile

Kar

diná

la Be

rana

Bolzanova

Soukenická

KozinovaThámova

Tomanova V Bezovce

Žižkova

Čermá-kova

Brožíkova

Družstevn

í

Erb

enov

a

Petá

-ko

va Škro

upov

aPř

eštic

káLu

kavic

-ká

Těloc vičná

Heldova

Haran-tova

U RadbuzyPre sslova

Cukrovarská Hankova

Rejskova

Mikulášské nám.

Papír

nická

Zahradní

Táborská

Kostelní

Jiráskovonám.

KlášterníFarsk

ého

Habr

mann

ova

Sudova

Gruzínská

Lužická

mannova

Čapkovonám.

Stanko

Vodičky

Nohova

Wol kero-

va

Drážní

Roho-vá

Jasná

NaSp

ojce

NaPř

íčce

Poříční

Božkovskénám.

Velenická

Cukrář

-sk

áU Sv

ětova

ru

Barákova

U Pumpy

nám.Milady

Horákové

Ořechová

OlšováOlšová

Úhlav-ská

K Parku

Pod

Srázná

Příkrá

PodHájem

Vřesová

Hluboká

Javorová

Polní

Za Vodá rnou

NaSk

alce

Na

Říční

Ostrovní

Chem

i-ck

á

Májová

VerdunskáPředenická

Arbe

sova

LuďkaPika

Raisov

a

PodTyršovýmsadem

V Olších

K Řece

U Staré hospody

K Hůrce

Podélná

K Rozhraní

PěnkavovaNa Mezi

Barvínková

Šafránová

Koterovskánáves

U Kr

ytuU

Mlýn

a

Pod Chalupami

K Cihelnám

Selskánáves

U Školy

Veská

Hlohová Na

Drahách

Přední cesta

Střední cesta

Zadní cesta

Do Zá-mostí

Karafiátová

Fialková Postranní

Radobyčickánáves

Vnit-řní

ZářiváSpor

to-

vní

VilováSlun

ná

Břízová

Jabloňová

Lán

ská

KamenitáDvorská

Na

Vrš

ku

RušnáVětrná

vá

Širo

-ká

Večer-ní

U HliništěPod Skalou

Mozartova

Vavří

nová

K Haltýři

U Pa

naso

niku

Jaku

ba

Jana

Ryb

y

PodCvičiš-

těm Fibichova

Pod S

tráží

Nad Priorem

K Pecihrádku

Kyšická

U Včelníku

Tichá

Stráž-nická

Kozolupská

Pod

Tratí

Krajní

Dopr

avní

K Lesu

KM

erfán

ům

Beze-jmenná

K Plzni

Na P

růho

nu

Na S

ouvr

ati

Na Ú

horu

Chotěšovská

Línská

Kreuzmannova

Slovanské údolí

Lábkova

Vojanova

Vojan

ova

Hodonínská

Bze-necká

Brněnská

Slovanské údolí

Na Stráních

U Jam

Hořejší

Jesenická

Krašovská

Západní

Mlatecká

Spojenců

JanáčkovaVlasti-

na

Sokolovská

JosefaLady

Růženy Svobodové alej SvobodyKaroliny Světlé

Lochotínská

Luční

Kotíkovská Boženy Němcové

Vlastina

Lidick

á

LibušinaTruhlářská

Na Jíkalce

HusovaHusovo nám. Husova

Kollárova

Železniční

Barran d

ova

Břeň

kova

Mírová

Schw

arzo

va

Schw

arzo

va

Plov

á r

ní

Rubešova

Houškova

Su voro vova

Radyňská

Jedlová

Hradišťská

Liliová

Polní

JetelováKvětná

Liliová

Polní

Motýlí

Zahradní

Nádražní

Ste hlíkova

Čerm

á

kova

U Svép omoc

i

Třebízského

Habr

ová

Jugoslávs

ká

Plachého

Skré

tova

Ress

lova

ULázní

Lobezská

Rubešova

Guldenerova

ZikmundaWintra

Sukova

Alešova

Hří

ma

lého

Dobrovského

Klostermannova

Čechova

Plzenecká

Bož kovská Ja blonského

Habrmannova

HavlíčkovaJagellons ká

Raiso

va

A.Uxy

Kyjevská

Kapitána Jaroše

U Hvězdárny

Rychtaříkova

Rus ká

Prům

yslov

á

Mandlova

Šimerova

Skup

ova

U Borského parku

Baaro

vaDvořákovaMáchova

Adelova

Majerova

Baarov

a

Vinohradská

Heyrovského

Heyrovského

Strnadova

Skupova

VLu

kách

Pod Hradem

StrážníOsadníků

Budilovonám.

K Roli

Spádná

Na Líše

Na Brázdě

U Vo

dy

MeziPloty

K Řečici

V KameníNa Výsluní

nám. Generála Piky

Sladová

Blaten

ská

Na C

elchu

Petřín

ská

Sladovnická

Ječn

á

Na RůžkuJubile

jní K Jezu

Vřesinská

Jirás-

Libušínská

Skladová

Ruská

Šeříková

TopolováNa Průtahu

Chválenická

K Starým valům Na Bořích

Nová

K Hornovce

V Polích

Nad Údolím

Krokova

K Češní kům

Kolm

á

Nad

Týn

cem

Zábělská

U Zastá

vky

Dílens

ká

Staničn

í

Želez

ničářs

ká

Školní

Lesn

í

Želez

ničářs

ká

Popelnicová

Radiov

á

Radiov

á

BorováTřeš ňová

Smrková

Družby

Moravská

Václavská

Partyzánská

Sousedská

Spolk

ová

Ro

dinn

á

Živn

o-ste

nská

Nad Úslavou

Cvokařská

Polední

Sluneční

Vančurova

Země-dělskénám.

K Papírně

Sváž

-ná

Slepá

Klínu

Na Drážkách

Národní

Újezd- skáV Rolích

Ejpo

vická

Průběžná

V Zá

polí

Na Háji Jižní

U Hř

iště

U Cvičiště

Školní

K Lutové

Společná

Přeučilova

Raisov

a

Rai-sova

Boettinge-rova

Chodskénám.

Kope

rníko

va

Skré

tova

Po-břežní

BzeneckáStrážnická

Libušina

Soko

lovsk

á

PodeDvory

Mla-

tecká

Dolejší

Ledecká

Pražská

Šumavská

Klicperova

Modří-

nová

Rado

byčic

ká

Chvo

jová

Plzeň

ská ce

sta

Francouzská tř.

U Bach

mače

Velenická

Na Vyhlídce

UPar-ku

Křivá

K Doudlevcům

K

Nádr

aží

Prostře

dní

TerezieBrzkové

Družstevní

Žižkova

nám.Českých

bratří

NaHvězdě

Soko

-lov

ská

Pod

Všemi

svatým

i

V Šipc

eČe

cho

va

NadHra-dištěm

Kostin covaLobezská

Úslavská

Ječn

á

Sladov-nická

kova

Na Výsluní

V Kame ní

Re publi- kánská

Ke Kolešovce

Pas-

týřsk

á Na Hr adčanech

Červe

nohrá

decká

Lesn

í

Ke Ku-kačce

Východní

Lhot

ská

Husova

Na Lukách

Borůvková

Ostruži-

nová

Teslova

Pě ší

Vrbovecká

Akátová

Do LukChatováJahodováK ČernicímK TočněKruhováLužníNad ÚhlavouV PodhájíVišňová

Akátová

Do HačekK BrdciK LosinéK

Pom

-ní

kupa

dlých

Duho-vá

Na Kovářské stráni

Hudební

Malinová

Hvoz

dí-

ková

Jitro

ce-

lová

Jeřabinová

KonvalinkováKe Schodům

Kubátova

Lísková

Mezi VilamiNa KonciRobčickáŠtěnovickáVeveří

Na Brůdku

Na Brůdku

nám.Emila Škody

Okou-nová

Such

á

Kope

rníko

va

Těšínská

U Pole

Úněšovská

Výsluní

Výsluní

Za Rybárn

ou

Zábělá

Na R

ados

ti

SedlákovaSeverní

LašitovLašitov

U Černého mostu

Pod

Cihelnou káTuris

tic-

Ko

menského

Střední

nická PodVšemi s vatým

i

Křížko

va

Otýlie Beníškové

Lipová

Dvorní

Na Zavadilce

Klabav ská

Svatojirská

Nad Koupalištěm

Podjezdy

U Velkého rybníka

K To-polu

Denis

ovo

nábře

ží

Pod ZáhorskemLe-

decká

Na Mazinách Jilmo

vá

Ztra

cená

KeKovářce

Vodní

Vrbová

K Ro

zvod

ně

V Podlesí

Rolní

Jarn

íKe

Kyjo

vuNa

Jívá

ch

Zahrádkářů

Na HůrkáchKe K

y- jo

vu

Jarn

í

Rolní

Plzeňská

Prvo

májová Šatovská

Bolevecká

Nad

Što-

Se

necká

lou

novkou

Na Ková rně

Lesn

í

Doubra vecká

lesu

Formanská

KlestováStinná

třída Vojtěcha Rojíka

Ve

Pod

Ves-nická

Dalmatinkou

Nad

Vyšeh

radská

U Lo

mů

O

kruž ní Kr is tinovská

K

Bukové

Zahrad

nická

KrejčíkovaNeu-

Polní

M

otýlí Motýlí

Táborská

Plzenecká

Radčická

Humny

Za

Podě brado va

Pallova

KStráži

U Domažlické trati

U Čertovy díry

U Hájovny

MysliveckáDubo-

Cihlářská

Boett

inger

ova

Na Trávníku

V Úhlu

Do

NaVápenicích

Stud-niční-

V Zahradách

Pod Bručnou Mezi Silni cemi Na Lipce

K Řečici

Jasmínová

UŠkolk y

Květn

á

Zámečnická

Ze

lená Roháči

Čern

ická

Purkyňova

Homolkou

Buková

HlavanovaNa Cihlářce

Úslavská

VPodlu čí

Barákova

Štru

ncov

ysad

y

Stříbrská

UM

aléhorybníčka

Angli

cké

nábř.

Cvok

ařská

Ostruhová

Lindauerova

Úslavská

U Ježíška

Kyje vská

Na

Nad

Nebílovská

Kazn

ějovs

ká

Špá

lova

Máne-sova

Mán

esov

a

Souběžná

Sokolská

Nad Ferono u

Na P

láni

Dolní

Pod Sylv

ánem

Kotíkovská

Na ChmelnicíchBrněnsk á

Plzeňská

V Ú

voze

Lábkova

KProkopávce

Sulkovská

Sulkovská

K Ovčínu

U No

vé H

ospo

dy

Univerzitní

Teslova

Podnikatelská

Mor

seov

a

Bellova

Vědecká

Univerzitní

Podnikatelská

České Údolí

Baar

ova

Politic

kých

vězň

ů

Mlýnsk

é náb

ř.

USt

e zky

Chrpová

Koterovská

Žu

lová

Ve Višňovce

K Bukovci

Hla-

vní

Staničn

í

Lesní

Těšínská

Na

U Lísy

Dvo

ře

Lomená

VZávrtku

NaBřehu

Pod Kopcem

K Silu

Severní

Za

Farou

NaH

raně

UPam

átní ku

Vyhl ídková

Spojovací

Lipová

NaHrádku

NaSk

l á rně

Pecihrádek

V Břízk

ách

Mezi

KBukovci

Terezie Brzkové

Macháčkova

Pecháčkova

Waltrova

K arla

Stein

era

Terezie

Brzkové

Lábk

ova

UHřb

itova

Pros

tředn

í

Pobře

žní

Pal ackého

Ková

řská

Ne rudovaBe ndova

U Zvonu

sady 5.května

Karla

Voká

če

tovaCharvá-

Kopeckého

Elišky Krásnohorsk é

Pod Vinicemi

Locho tínská

P r amenní

Potoční

Potoční

Stará

ces ta

Chlum

em

V MaléDoubravce

Doubravecká

MalýBo

levec

Zručská cestaZručská

cesta

Nad Bera-Řep ová

K Studánce

Hájová Chlumku

USm

alto

vny

KÚvozu

Mlýnem

VM

okřin ách

Le dová

Haltýřská

Pod

Lesem

Ke Kuka čce

Na Vyhlídce

PodV

rchem

Janáčkova

Tachov

ská

Nýřanská

Komenského

Majakovského

Znojemská

UK ašny

Tachovská

Brojov

a

Pivov

arsk

á

Sládko

va

Libušín

ská

Údolní

DoZá

mos

tí

KostincovaKos

tincova

Zelenohorská

U Českého dvora

KŘeči šti

Plze

ňská

cesta

Sp orná

Jasmínová

Jasa

nová

Hluboká

Kašta nová

K Jezu

Ke Kačí lou

ži

Ko

pce

K Leže ní

Rozk

vetlá

Gen.Li

šky

DoZámostí

Na Rychtě

Ke Drah

ám

Pod Vinicemi

Levandulová

Březová

Letenskénábř.

Úzká

Plas

ká

Plaská

28. ř

íjna

Hlav

ní

Plas

ká

Lidick

á

Gersk

á

Křimická

Vejprnická

Vejprnická

Školnínám.

Domažlická

TylovaSkvrňanská

Palackého nám.

sady

Pět

atřic

átní

ků

Klat

ovsk

á tř.

Tylova

Americká

Sirk

ová

Jateč

ní

Chrástecká

Jate

ční Mas

arykov

a

Mohylová

Hřbitovní

Rokycanská

Dlou

há

Revo

luční

RokycanskáU Prazdroje

Domažlická

Borská U TratiU Trati

Mánesova Slovanská

Koterovská

Slovanská

Sladkovské

ho

Částkova

Koterovská

Rolnickénám.

Sušická

K Hrádku

Slovanská alej

Nepomucká

Klatov

ská t

ř.

Kaplířova

Dobřanská

Klat

ovsk

á tř.

Univerzitní

Dobřan

ská

K Dráze

U Se

řadiš

tě

Nepomucká

Štefánikova

DlážděnáLitická

Chebská

Karlovarská

Mikulášská

Částkova

Vejprnická

Karlo

varsk

á

Křimická

NepomuckáŠtefánikova

Prvo

májov

á

U Le

tiště

K Valše

Klat

ovsk

á

Klat

ovsk

á tř.

nám.Míru

Tylova

Tyršova

Edvarda Beneše

Zbor

ovsk

á

Koterovská

Sušická

K Fo

řtovn

ě

K Plzenci

Domažl

ická

Gersk

á

Gers

ká

Doud

levec

ká

Mostní

Nepomucká

Slovanská

a

lej

Dlou

há

Revoluční

Rokycanská

Hřbit

ovní

Mohylová

Folmavská

Dobřanská

Kora

ndov

a

Ke Karlovu

Na P

omez

í

Dobř

ansk

á

alej Svobody

Studentská

Karlovarská

V Radčicích

Chebská

Zámeck

á

UZávor

Hálkova

Něm

ejcov

a

Koterovská

Jateční

Řepná

Na Lipce

Samaritská

17. listopadu

Zborovská

Doudlevecká

Edvarda Beneše

Malostranská

Revoluční

Lo b ezsk

á

Sušická

NaRo

udné

Hrádecká

Zábělská

Prokopova

Angli

cké

nábř.

Mohylová

Na Dlouhý

ch

Mas

aryk

ovaJateční

Karlovarská

NaRou

dné

StudentskáStudentská

U Velkého rybníka

28. ří

jna

Na Roudné

Hrádecká

Star

oves

ká

Zábělská

VBr

ance

Červenohrádecká Červenohrádecká

Zábělská

Karlovarská

V Radčicích

LetkovskáŠt

efá

nikov

a

DoŠt

ěnov

ic

Naše nemocnice, červen 2011Vydala: Fakultní nemocnice Plzeň. Neprodejné. Ev. číslo MK ČR E 16852.

Adresa redakce: FN Plzeň, Dr. E. Beneše 13, 305 99 Plzeň-Bory, telefon: +420 377 402 766, fax: +420 377 441 850, e-mail: mluvci@fnplzen.cz. Šéfredaktorka: Mgr. Renata Jenšíková

Odpovědná redaktorka: Mgr. Jana Kořínková, Spolupráce, korektury: Mgr. Pavel IlekRedakční rada: Bc. Andrea Mašínová, MBA, doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc., doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D.,

MUDr. Jiří Šourek, prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Prepress: EUROVERLAG, spol. s r. o., Bolzanova 5, 301 00 Plzeň, grafika: Iva Kokošková, telefon: +420 378 772 517, e-mail: kokoskova@euroverlag.cz

Velice děkujeme všem milým sponzorům, přátelům a partnerům Fakultní nemocnice Plzeň, kteří nám svou finanční podporou pomáhají v rozvoji nemocnice a zlepšování našich služeb.

Fakultní nemocnice PlzeňNávštěvní hodiny pro veřejnost: všední dny 15–17 hodin, víkendy, svátky 14–16 hodin

fnplzen@fnplzen.cz www.fnplzen.cz

IČO: 00669806, DIČ: CZ 00669806Účet: ČSOB, číslo účtu 117 047 873/0300

FN Plzeň-Lochotínalej Svobody 80304 60 Plzeň – Lochotíntelefon: +420 377 103 111

+420 377 104 111fax: +420 377 103 959

FN Plzeň-BoryDr. E. Beneše 13305 99 Plzeň – Borytelefon: +420 377 401 111fax: +420 377 441 850

Lékařská fakulta UK v PlzniDěkanát, Husova 3telefon: +420 377 593 400alej Svobody spojovatelka: +420 377 593 600ul. Karlovarská a Lidická spojovatelka: +420 377 593 100