3... · v krátkém období, optimum DK firmy v dlouhém období, bod zvratu Učebnice: kapitola 8 – celá, kromě podkap. 8.5 DK trh – tržní rovnováha a její podmínky (výhody

www.thunova.cz MIES – SBZ - Okruh č. 3

1

4. Chování spotřebitele a formování poptávky

Spotřebitel – nakupuje statky, uspokojuje potřeby, je omezen svým důchodem

KARDINALISTICKÁ VERZE – měřitelný užitek

Cíl spotřebitele: maximalizace užitku (Utility U) • klíčová otázka: jak rozdělit důchod na nákup jednotlivých statků a přitom uspokojit co

nejlépe své potřeby? • poměřování cíle spotřebitele slouží 2 ukazatele veličin:

o uspokojení potřeby z pořízeného statku – meří se Utility (U) )= subjektivní pocit uspokojení ze spotřeby urč. statku (je buď měřitelný nebo ne) měřitelnost v CZK, Utilech

o náklady (peněžní výdaj (v tržní P) na pořízení statku Celkový užitek (Total Utility- TU ) a mezní užitek (Marginal Utility- MU) • předpoklad: užitek je měřitelný • užitek je subjektivní, určitý statek může být pro 1 užitečný a pro druhého ne

Celkový užitek (Total Utility- TU)- vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení urč. potřeby

o závisí hl. na objemu spotřebovávaného statku (přímá úměra) o ovlivněn vlastnostmi a kvalitou statku, subjekt. vztahem spotřebitele ke statku TU= součet všech MU

Mezní užitek (Marginal Utility- MU)- udává o kolik vzroste TU, když se spotřebované množství statku zvýší o 1 jednotku

Q

TUMU

sklon křivky

x

y

Spotřebitel a poptávka

Spotřebitel a formování poptávky (kardinalistická verze) – celkový a mezní užitek, optimum spotřebitele při

spotřebě jednoho statku, optimum spotřebitele při spotřebě více statků, individuální poptávka, přebytek

spotřebitele, tržní poptávka, cenová elasticita poptávky, elasticita a příjmy

Spotřebitel a formování poptávky (ordinalistická verze) – podmínka optima spotřebitele. Grafické

vyjádření různých preferencí spotřebitele. Učebnice: kapitola 4, kapitola 5

Produkční funkce a náklady

Produkční funkce a náklady v krátkém období (celkový, průměrný a mezní produkt, výnosy z variabilního

vstupu, zákon klesajících mezních výnosů, odvození nákladové funkce, náklady celkové a jednotkové,

náklady explicitní a implicitní) Učebnice: kapitola 6 – pouze podkap. 6.1. a 6.2.

Příjmy a zisk firmy (příjmy celkové, průměrné, mezní, zisk ekonomický, normální), optimum firmy – zlaté

pravidlo max. zisku Učebnice: kapitola 7

Firma v podmínkách dokonalé konkurence a DK trh

Firma v podmínkách DK, optimum firmy, odvození nabídky DK firmy v krátkém období, tržní situace

v krátkém období, optimum DK firmy v dlouhém období, bod zvratu

Učebnice: kapitola 8 – celá, kromě podkap. 8.5

DK trh – tržní rovnováha a její podmínky (výhody ze směny)

Dostudovat v učebnici: Faktory ovlivňující tržní rovnováhu – délka období, změna nabídky a poptávky,

velikost současné změny nabídky a poptávky, elasticita nabídky a poptávky

Učebnice: kapitola 9 – vynechat teorém pavučiny


2

• MU závisí na významu a intenzitě potřeby (větší potřeba každá jednotka přináší velký U)a disponibilním množství statku (vzácný statek přináší větší MU)

Zákon klesajícího mezního užitku- MU s růstem spotřebovaného objemu klesá (↑Q↓MU) - největší MU 1. jednotka, každá další menší význam (intenzita potřeb ani

vzácnost statku se nemění) TU roste stále pomaleji TU x MU (měřeno v peněžních jednotkách): TU= max. pen. částka, kt. je člověk ochoten za statek dát; MU= pen. částka, kt. je čl. ochoten dát za nákup další jednotky

Odvození křivky poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitku

Optimum spotřebitele

• optimální množství spotřebitel nakoupí když MU=P - pokud MU>P spotřebitel koupí tohoto statku víc ALE protože MU

s rostoucím Q spotřeby klesá, tak se to postupně vyrovná (stejně tak MU<P) = optimální kombinace statků, při níž spotřebitel nemůže zvýšit svůj TU nahrazením 1 statku větším množstvím jiného (při daných cenách a rozpočtovém omezení) • podmínkou je rovnost MU všech spotřebovávaných statků ve vztahu k jejich cenám • optimum je, když poslední Kč přinese stejný dodatečný užitek, jako poslední Kč,

kterou spotř. utratil na nákup statku

Zákon rovnosti mezního užitku • je základem pro určení optima spotřebitele

Xstatku P

Xstatku MU

2statku P

2statku MU

1statku P

1statku MU

• spotřebitel se snaží vyrovnat mezní užitky poslední vynaložené peněžní jednotky na

nákup všech statků - poměr MU k P je vyšší než u ostatních statků zvyšujeme jeho nákup než se

poměr vyrovná s ostatním (analogicky když je poměr nižší)

udeažsevšudebnákup,3 P

3 MU;

2 P

2 MU

1 P

1 MU

Přebytek spotřebitele = TU – výdaj na statek


3

Odvození křivky poptávky (za předpokladu, že je měřitelný MU)

• růst ceny (↑P→P>MU→↓QD): pro udržení optima je třeba snížit poptávané množství • pokles ceny (↓P→P<MU→↑QD): pro obnovení optima je třeba zvýšit poptávané

množství • pro každé P existuje Q odpovídající optimu spotřebitele • křivka poptávky je totožná s křivkou MU (měřeného v peněžních jednotkách)


4

ORDINALISTICKÁ VERZE – neměřitelný užitek

Odvození křivky D za předpokladu neměřitelnosti užitku- indiferenční analýza

• předpoklad: spotřebitel volí mezi různými kombinacemi statků a je schopen porovnat užitek těchto kombinací a podle něj je seřadit- sestavuje preferenční stupnici

Indiferenční křivka (IC) , indiferenční mapa

• indiferenční soubor= soubor spotřebitelských kombinací, kt. přináší stejný užitek - žádný prvek ze souboru není preferován

• indiferenční křivka (Indiference Curve IC)- grafické znázornění indif. souboru - je klesající (↑Qx↓Qy), protože když roste Q statku X,klesá Q statku Y (a

naopak) - zvýšení Q obou statků bod nad křivkou (bod D) tzn.(↑Qx↑Qy↑MU) - menší Q obou statků bod pod křivkou (C) tzn.(↓Qx↓Qy↓MU)

indiferenční mapa= soubor indif. křivek

• každá křivka představuje kombinaci statků, kt. přináší jiný užitek • čím vzdálenější křivka od počátku, tím větší užitek- roste zároveň QX i QY • křivky se neprotínají • A: hodně statku Y, málo X; E: hodně X, málo Y; oba na 1 křivce stejný U • D: stejné množství X i Y; větší U než A i E protože je křivka dál od počátku

Zákon substituce (Law of Substitution)

• zákon klesajícího MU konvexní tvar indif. křivky • statek, kt. se stává vzácnějším, má větší relativní hodnotu substituce; roste jeho MU

ve vztahu k MU statku, kt. se stává hojnějším • mezní míra substituce (Marginal Rate of Substitution- MRS)= poměr, v němž je

možno nahrazovat statek X statkem Y beze změny TU • MRS = kolika jednotek statku X je spotřebitel ochoten se vzdát pro 1 dodatečnou

jednotku statku Y, nebo se to dá říci jako: o kolik jednotek se musí změnit Qy pokud se Qx změní o jednotku tak, aby byl zachován stejný TU.

Y

X

MU

MU

X

YMRS

• je určena sklonem indif. křivky • je s růstem QY klesající, protože MU je s růstem Q taky klesající

Linie rozpočtu (Budget Line- BL)

• spotřebitel je omezen svým příjmem a toto omezení zachycuje BL


5

• zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup 2 statků

• soubor tržních příležitostí= všechny kombinace statků X a Y dostupné při daném důchodu a cenách

• YPXPI YX - vyjádření BL rovnicí

Optimum (rovnováha) spotřebitele • bod optima je v bodě dotyku BL a indif. Křivky • BL vyznačuje všechny kombinace statků, které jsou maximálně dostupné spotřebiteli

bez ohledu na jejich užitek. • Indiferenční mapa – zobrazuje všechny kombinace podle jejich U (užitku) bez

ohledu na rozpočtové omezení.

• pro BL platí: Y

X

P

P

X

Y

(sklon BL dán obráceným poměrem cen)

• v bodě optima dotyk BL a indif. křivky jejich sklony se musí rovnat platí:

Y

Y

X

X

Y

X

Y

X

P

MU

P

MU

P

P

MU

MU

X

Y

Odvození křivky poptávky • pohybujeme se na trhu 1 výrobku odvozujeme křivku individuální D • změna PX při neměnné PY a neměnném důchodu ovlivní sklon BL • každá cena- jiná BL jiné optimum jiné poptávané QX – to zjistíme na ose X


6

• tzn. Px1, PX2 …PXX … odpovídá i jiná BL a jiný bod Optima

5. Změna ceny, důchodu a cen jiných statků na poptávku D

• změna ceny statku posun po křivce D a Δ Optima spotřebitele • růst ceny posun optima po křivce doleva nahoru, snížení QD

Substituční efekt (SE) a důchodový efekt (DE) při Δ P • DE: nominální (v penězích) důchod beze změny, reálný (ve zboží) klesá

- DE: při růstu PX pokles reál. důch. Spotřebitele pokles QX - DE: ↓ PX růst reál. důch. Spotřebitele růst QX

• SE: růst PX růst relativní ceny statku X pokles QX a růst popt. po jiném statku • SE: pokles PX pokles relativní ceny statku X růst QX a pokles popt. po jiném

statku • výsledný efekt cen. změny je jejich součtem (DE + SE) • analogicky platí pro pokles ceny

Růst nominálního důchodu (ND)a poptávka při konstantních P

• ND = důchod vyjádřený v pěněžních jednotkách


7

• při konstantních cenách: růst (pokles) důchodu růst (pokles) poptávky

Změna křivky D různé druhy statků různá reakce

- normální: platí: růst důchodu růst popt. - nezbytné: málo citlivé na změny důchodu (např. chleba, sůl…) - luxusní: velmi citlivé na změnu důchodu - méněcenné: poptávka s růstem/poklesem příjmu klesá/roste (např. ojetá auta)

Vliv změn cen ostatních statků na poptávku

a) nezávislé statky- změna P jednoho nemá vliv na popt. po druhém b) substituty- navzájem zaměnitelné (např. houska- rohlík)

- růst P jednoho statku růst popt. po druhém statku (celá křivka se posouvá doprava nahoru); analogicky pokles ceny

c) komplementární statky- navzájem se doplňují (např. auto- benzín) - růst P jednoho z nich pokles popt. množství tohoto statku i toho

komplementárního (celá křivka se posouvá vlevo dolů); analogicky pokles ceny • vliv má i necenová konkurence (např. reklama), očekávání změny cen

Elasticita poptávky

• reakce různých spotřebitelů na změny P je různá a je různá i reakce 1 spotřebitele na změnu cen různých výrobků existuje urč. elasticita (citlivost reakce) poptávky

• cenová elasticita popt. (Price Elasticity of Demand) – v %

- cenová elasticita poptávky =P

QD

%

%


8

- cenová elasticita poptávky je měřena koeficientem cenové elasticity popt. (EDP)- o kolik % se zvýší/ sníží QD, když se cena sníží/ zvýší o 1%

- 2)(2)( 12

12

21

12

PP

PP

QQ

QQEDP P1, Q1- počáteční hodnoty; P2, Q2- po změně

- koeficient je záporný pracujeme s absol. Hodnotou

- (Q1 + Q2)÷ 2 = vyjadřuje průměrné množství mezi 2 uvažovanými body na křivce Q

- (P2 + P1) ÷ 2 = vyjadřuje průměrnou cenu v daném intervalu

• neelastická popt.: EDP < 1: % změna ceny vyvolá menší % změnu popt. množství (1)

• elastická popt.: EDP > 1: % změna ceny vyvolá větší % změnu popt. množství (2) • jednotkově elast.: EDP= 1:% změna ceny vyvolá stejnou % změnu popt.množství (3)

• dokonale elastická: EDP= ∞ za urč. P se prodá jakékoli Q statku, Q neovlivní P, směrnice= 0 (4), ΔQ jsou vyvolány jinými faktory než P

• dokonale neelastická EDP= 0: QD se s cenou nemění, je konstantní,směrnice= ∞ (5) • čím větší sklon křivky D, tím méně elastická D

Důchodová elasticita poptávky – vyjadřuje citlivost ΔQD na ΔDůchodu Křížová elasticita poptávky – vyjadřuje, o kolik % se změní QDx, když se změní Py o 1%

Faktory ovlivňující elasticitu poptávky

- povaha potřeb- u luxusních statků vyšší elasticita než u základních (dovolená Thajsko)

- podíl výdajů na urč. statek v rozpoču- vyšší podíl vyšší elast. - existence a dostupnost substitutů- hojnější a dostupnější větší elast. - čas- delší čas. horizont zvýšení elast.

Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky


9

• elast. se může měnit v průběhu křivky D • různý objem poptávaného statku- různá elast. • poptávka jako přímka elasticita je proměnlivá • popt. jako hyperbola elast. je konstantní

Pozn. Cenová elasticita D ovlivňuje TR (celk. příjmy) Elastická →↑TR↓P (↓TR↑P) Neelastická →↑TR↑P (↓TR↓P)

Množství a elasticita D při malém Q = Elastická, postupně se elasticita snižuje D při velkém Q se pak stává neelastickou. Tržní poptávka model: na trhu pouze 2 spotřebitelé součtem jejich indiv. poptávek vzniká tržní popt.: D= d1 + d2 (stejně i křivka- tzn. horizontální součet- na ose X)

Faktory ovlivňující tržní poptávku

• působí na ni stejné vlivy jako na indiv. (hl. změna důchodů, změna P ostat. statků) - graficky: posun křivky

• změna počtu spotřebitelů posun křivky - zvýšení (jinou příčinou než poklesem P) zvýšení tržní D (posun doprava)

EDP= 1


10

- velikost trhu • změna ceny urč. statku posun po křivce 2 projevy:

- změna individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů - změna počtu spotřebitelů - např. růst P pokles D vlivem poklesu d nebo tím, že část spotřebitelů

přestane statek kupovat Agregátní poptávka

= součet tržních poptávek na všech dílčích trzích = tržní D po všech statcích • vyjadřuje Q statků, kt. všechny subjekty (nejen spotřebitele ale i firmy- na trhu

investičních statků, stát, zahraniční subjekty) na straně poptávky nakoupí při daných cenách, důchodech a ostatních faktorech

• konstrukce křivky- třeba makroekonomických veličin

6. Chování výrobce a formování nabídky • rozhodování firmy hl. o: Q produkce, P, VF

- základem je porovnávání vstupů s výstupem • krátké období- možno měnit jen 1 vstup, ostatní jsou konstantní

- jde zvětšovat Q produkce ale jen v rozsahu omezení výr. faktory - alespoň 1 VF je fixní (obv. K)

• dlouhé obd.- všechny vstupy proměnlivé, lze rozšiřovat výrobní kapacity Q produkce lze zvětšit víc než v krátkém

• velmi krátké obd.- nelze zvýšit žádný vstup ani objem výroby • velmi dlouhé obd.- vliv techn. pokroku- dodatečně koupené vstupy mohou být

dokonalejší možnosti rozšíření jsou větší • cílem firmy je maximalizace zisku

- celkový zisk= celkové příjmy – celkové náklady • rozlišení nákladů

- explicitní (účetní hledisko)- firma je reálně vynaloží na VF; jsou v úč. výkazech - implicitní (ekonomické hledisko)- firma reálně neplatí- ušlé zisky z VF

patřících majiteli firmy + podnikatelské riziko => alternativní náklady (náklady obětované příležitosti; Oportunity Costs)

Výroba a náklady Produkční analýza v krátkém období

• výše nákladů ovlivněna množstvím a cenou vstupů

• produkční funkce: ),,,( 21 nFFFfQ Q- Q produkce; F1-n- množství VF

- vyjadřuje max. Q produkce, kt. je možné vyrobit danou kombinací VF a při dané technologii

Celkový (TP), průměrný (AP) a mezní produkt (MP)

• celkový produkt (Total Product- TP)= celkový Q produkce vyrobený urč. množstvím vstupu • průměrný produkt (Average Product- AP)= Q produkce připadající na jednotku vstupu

(resp. VF); platí: F

TPAP

• mezní produkt (Marginal Product- MP)= změna Q vyrobené produkce vyvolaná změnou

množství vstupu o jednotku; F

TPMP


11

- průběh křivek je důsledkem zákona klesajících mezních výnosů (jde o výnosy z variabilního vstupu, s ↑QVF↓přírůstky výstupu)

- prosazuje se až od urč. bodu x výnosy z rozsahu(důsledkem současného rovnoměrného růstu všech vstupů)

Produkční a nákladová fce v KRÁTKÉM období (Náklady v krátkém období) Náklad = peněžně vyjádřená spotřeba VF. Určení velikosti nákladů

• celkové náklady (Total Costs- TC)- mají 2 složky tzn. TC=FC + VC - variabilní náklady (Variable Costs- VC)- mění se se změnou objemu výroby

VC= PF * QF - fixní náklady (Fixed Costs- FC)- nemění se s objemem výroby, firma je musí

platit i když je objem výroby= 0 • vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce → závislost na Q a P inputů, Q=f(F1,F2…Fn)

Pozn.: VF – výrobní faktor KO – krátké období DO – dlouhé období K – kapitál F – některý z VF L – labour, práce

Výsl. celého příkladu:

↑QL↑Q vyrobené pšenice, ale Q půdy, kapitálu a ost. Vstupů jsou

konstantní. Přírůstek produktu se bude od určitého bodu ↓.


12

Náklady průměrné (AC) a mezní náklady (MC)

• průměrné (Average Costs- AC)- náklady na jednotku produkce tzv. jednotkové

- platí: Q

TCAC

- Dělení AC: a) průměrné fixní (AFC) b) průměrné variabilní náklady (AVC)

AC= AFC + AVC - AFC s růstem Q výroby klesají; pro malé Q výroby mají FC velký podíl na TC,

pro vyšší Q podíl FC klesá a převládají VC; - AVC jsou rostoucí- působí zákon klesajících výnosů + administrativní problémy

s řízením křivka AC má tvar U (zpočátku s růstem Q klesají, od urč. bodu stoupají)

• mezní (Marginal Costs- MC)- náklady potřebné k rozšíření Q výroby o jednotku

- platí: Q

TCMC

- MC nejdříve klesají, od urč. Q produkce rostou ( zákon kles. výnosů) - křivky MP a MC jsou inverzní- od bodu kde začíná MP klesat, MC roste

(obdobný vztah mezi AVC a AP) - nejsou ovlivněny fixními náklady (FC se s Q výroby nemění) MC= MVC - křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu

• platí: MC= ACmin • je- li MC < AC : výroba další jednotky vyžaduje nižší náklady než ta

předchozí AC klesají, křivka je klesající • je- li MC > AC : výroba další jednotky vyžaduje vyšší náklady než ta

předchozí AC rostou, křivka je rostoucí • stejná závislost platí i pro AVC

Produkční a nákladová fce v DLOUHÉM období (Náklady v dlouhém období)

- více vstupů je variabilních


13

- ke znázornění prod. fce se používají izokvanty o představují takové kombinace VF, s nimiž je možno vyrobit stejný Q produkce

jedná se o maximálně dostupný Q o mapa izokvant (analogie k indif. křivkám) o izokvanty dál od počátku odpovídají vyššímu Q produkce o jsou klesající vyšším množstvím obou VF je možno vyrobit větší Q o jsou konvexní vzhledem k počátku při nahrazování jednoho VF druhým se

mění jejich MP, pro zachování stejného Q musí být poměr nahrazovány roven převrácenému poměru jejich MP

platí: K

L

MP

MP

L

K

= MRTSK,L

- MRTS (Marginal Rate of Technical Substitution)= mezní míra technické substituce = poměr v němž je možno nahrazovat vzájemně K a L, aniž by se změnil Q produkce o graficky- určuje sklon izokvanty

- izokosta- linie stejných celkových nákladů o vyjadřuje všechny kombinace VF max. dostupné vzhledem k daným TC

- optimální kombinace (nákladové optimum firmy) je bodě dotyku izokosty a izokvanty o v tomto bodě jsou poměry MP všech VF k jejich cenám shodné

- poměr v němž jsou v rámci TC výr. faktory nahrazovány je dán poměrem jejich cen

o v bodě optima platí: MRTSMP

MP

P

P

K

L

K

L neboli L

L

K

K

P

MP

P

MP

Vliv změn cen vstupů na nákladové optimum

- změna cen se projeví ve změně polohy a sklonu linie stejných celkových nákladů

Náklady v dlouhém období - tvar křivky určen výnosy z rozsahu- 3 trendy:

1. konstantní výnosy z rozsahu křivka TC je rostoucí přímka

B

C

A

K

25

20

15

10

5

0 5 10 15 20 25 L

TC= 100 A: PL= 10, PK= 10 B: PL= 5, PK= 4 C: PL= 4, PK= 5

E

LE X

L

K

Y

KE

X L

K

Y

izokosta Nákl. Opt. fy

izokvanta


14

2. rostoucí výnosy z rozsahu křivka TC s růstem Q poroste pomalejším tempem

3. klesající výnosy z rozsahu křivka TC poroste rychleji než výstup o při nízkém Q typické rostoucí výnosy z rozsahu, při vyšším klesající o všechny vstupy jsou variabilní, fixní neexistují křivka vychází z počátku,

křivky AC a MC stejné jako v krátkém obd. o konstrukce: různé úrovně TC každá linie stejných TC se dotkne jiné

izokvanty zjistíme náklady odpovídající různým Q výroby

7. Příjmy, Zisk a optimum (rovnováha) firmy Celkové, průměrné a mezní příjmy

• celkový příjem (Total Revenue- TR)= celková částka, kt. firma získá z prodeje

svých výrobků; platí: QPTR *

- tzn. TR závisí na ED poptávky po produkci firmy

• určení ceny- 2 možnosti: 1. P je konstantou nezávislou na firmě- fa může prodat celou produkci bez ohledu

na výši P, popt. je dokonale elastická, fa nemůže P ovlivnit rozhoduje jen o Q (v dokonalé konkurenci)

2. P závisí na Q- P s růstem Q klesá- fa musí snížit P aby prodala, popt. není dok. elastická; firma rozhodnutím o Q ovlivňuje i P (nedok. kon.)

• průměrný příjem (Average Revenue- AR)= příjem na jednotku produkce

- PARQ

QP

Q

TRAR

*

- křivka AR vyjadřuje závislost mezi P a Q prodané produkce- stejně jako křivka D křivka AR je totožná s křivkou d po produkci firmy

• křivka poptávky jako klesající přímka: změna produkce změna příjmů • křivka poptávky jako klesající hyperbola: TR nezávislé na Q produkce • při ↑produkce↓cena tzn. ↓↑TR • mezní příjem (Marginal Revenue- MR)= změna TR vyvolaná změnou vyrobeného

množství o jednotku; Q

TRMR

Zisk = rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady

TCTR

A

C

Q1 Q2 Q3

Q

Kč

C1 C2

C3

Q2

Q1

Q3

B C

A

K

K3

K2

K1

L1 L2 L3

L

TC

C1

C2

C3


15

• zisk na jednotku produkce= rozdíl mezi prům. příjmy prům. náklady = (AR – AC)

ACARQQ

TC

Q

TR

Q

celkový zisk lze vyjádřit: QACAR )(

• rozlišujeme ekonomický a účetní zisk - ekon. zisk= TR- explicit. náklady- implicite. nákl., ekon.∏=účetní ∏ - implicitní

náklady - účet. zisk= TR- explicit. nákl.

• ekon. zisk je kladný zisk > normální zisk (normální zisk= implicit. nákl.) • norm. zisk je implicitní důchod; zhrnuje výnos práce podnikatele, výnos K a jiných VF

v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené podnikatel. riziko

Optimální výše výstupu firmy (rovnováha firmy) • při rozhodování o optimálním Q jsou klíčové MR a MC a jejich vzáj. vztah • MR > MC: při zvýšení Q o jednotku, vzrostou TR víc než TC vzroste i zisk tzn.

že zisk je možno zvýšit zvýšením Q Q je nižší než optimální • MR < MC: zvýšení (snížení) Q o jednotku větší růst (pokles) TC než TR zisk

klesne (vzroste); zisk není maximální Q je vyšší než optimální • MR = MC: zisk je maximální, protože změnou Q nelze zisk zvýšit; Q, pro kt. to platí je

optimální MR > MC – zvýší produkci MR < MC – sníží produkci MR = MC – Zlaté pravidlo max Z+ - pouze pokud toto platí, může být Zmax a objem výroby optimální. 8. Nabídka dokonale konkurenční firmy (DK) Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy

• v dok. kon. je popt. dokonale elastická, P je nezávislé na Q

P je konstantní TR závislé pouze na Q a jsou mu přímo úměrné • AR také konstantní křivka AR je rovnoběžná s osou x na úrovni P

• MR = AR křivka MR= křivce AR

d=AR=MR


16

Pozn.

Nákladové křivky: TC,AC,MC Příjmové křivky: TR,AR,MR

• kdyby AR bylo kles. (rostoucí) , musely by být MR < (>) AR • tvar křivek nákladů není ovlivněn typem konkurence, křivky příjmů ano • podmínka optima MR = MC lze zapsat MC = P

- nastává maximální zisk- je největší rozdíl mezi TR a TC - nalevo od optima je možno zisk zvyšovat růstem Q výroby, napravo poklesem

• Bod, kde se MR=MC →∏max tzn. vyšší rozdíl mezi TR a TC a to je v bodě QE = 12

Nabídka a bod uzavření firmy v krátkém období

• pro odvození indiv. nabídky firmy zjistit jak fa reaguje na změny P

Zobrazení Nákladů, Příjmů a Zisku v optimu


17

- P je nezávislá na chování 1 firmy ale může se měnit podle trhu - P se změní posune se přímka P=AR=MR posune se bod optima

(průsečík s křivkou MC) - pro každou úroveň P je rovnovážný Q produkce- dán průsečíkem MC a MR

rostoucí část křivky MC je zároveň křivkou nabídky firmy dok. kon. - tvar křivky určen zákonem kles. výnosů: růst Q vyžaduje růst nákladů, zvýšení

Q o jednotku ale vyvolá zvýšení nákladů víc než o jednotku fa proto rozšíří výrobu jen když je k tomu stimulována vyšší cenou

• při poklesu P tak, že TC > TR ztráta- ale je menší když fa vyrábí než když výrobu

zastaví krátkodobě fa pokračuje ve výrobě až do bodu kdy TR = VC - při Q=0 je ztráta rovna FC - když TR < VC je ztráta menší, když fa zastaví výrobu

- fa zastaví výrobu v bodě kdy P=AVC protože když platí TR=TC Q

VC

Q

TR

P=AVC- splněno v bodě AVCmin kde platí AVC=MC=P→bod uzavření f. (M)

• pro P < AVC bude Q=0; P > AVC bude takový aby platilo MC=MR křivka S firmy je

totožná s křivkou MC od bodu, kdy MC=AVC (=P) Bod zvratu (Breakeven Piont)

• dlouhé obd.- je možný pohyb firem mezi odvětvími musíme tento pohyb uvažovat - nepřijatelné když TC >TR (a tedy P < AC) firmy z odvětví odejdou

poklesne nabídka roste P až do bodu kdy P=AC - není možné aby TR > TC (neboli AR > AC)- firmy dosahují kladný ek. zisk to

přiláká další firmy do odvětví roste nabízené Q klesá P na úroveň AC - podmínka optima (rovnováhy) firmy v dok. kon.:

• MR = MC = AC = AR neboli P = MC = AC • bod optima= bod zvratu (Breakeven Piont)

S=MC


18

• v dok. kon. je odchylka zisku od normálního možná jen krátkodobě a je projevem

nerovnováhy • ze vztahu AC a MC je zřejmé, že bodu zvratu odpovídá ACmin Q výroby je

optimální i z hlediska nákladů. Vliv změn nákladů a ostatních faktorů na nabídku

• změna P změna nabízeného Q (resp. posun po křivce S) • posun křivky nabídky daný změnou nabídky- příčiny:

- změna nákladů • růst nákladů→ pokles nabídky (posun křivky doleva)- při stejné P

menší Q • pokles nákladů → růst nabídky (posun křivky doprava)- při stejné P

větší Q • techn. pokrok → snížení nákladů (posun křivky doprava) • ceny vstupů- růst → růst nákladů (posun doleva), pokles → pokles

nákladů (posun doprava) - změny cen ostatního zboží

• růst ceny zboží, kt. je možno vyrábět s výrobním zařízením firmy (např. chleba a housky v pekárně)→ pokles nabídky zkoumaného zboží

• růst ceny zboží, kt. je výsledkem stejného výr. procesu (např. koks a plyn) → růst nabídky všech zboží

- další faktory- např. počasí (hl. v zemědělství), očekávání výrobce, cla atd. Elasticita nabídky Es

= P %

Q % S

• ES- koeficient cenové elasticity nabídky

ES = 2)(2)( 12

12

12

12

PP

PP

QQ

QQ Q1, P1- Q a P před změnou; Q2, P2- Q a P po změně

- od koeficientu elasticity poptávky se liší znaménkem- ES je kladný; jinak pro ně platí stejné vlastnosti

• závisí na: - možnosti a náklady skladování- čím obtížnější a dražší, tím menší elasticita - charakter technologie a výr. procesu- čím obtížnější je vyrábět s daným

vybavením, tím menší elasticita


19

- časový horizont- elasticita se zvyšuje s jeho prodlužováním- jak se zvyšuje možnost zvyšovat Q vyráběné produkce

• velmi krátké obd.- S zcela neelastická- firmy nemohou zvyšovat výrobu (křivka S rovnoběžná s osou y)

Tržní nabídka je součtem objemů urč. zboží, kt. jsou při různých cenách nabízet všichni výrobci tohoto zboží graficky: horizontální součet individuálních nab. křivek

Agregátní nabídka

= součet všech tržních nabídek na všech trzích = suma veškerého zboží, kt. jsou výrobci ochotni nabízet při různých cenách • makroekonomie

9. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu (DK) Tržní rovnováha

• rovnováha → QD= QS (PE – rovnovážná cena) • trž. popt. (nab.) ∑součtem individuálních, indiv. křivka tvořena body optima

spotřebitele (firmy) při různých P → body na křivce tržní popt. (nab.) jsou také body rovnováhy pro různé P → trh je v rovnováze → všichni spotřebitelé (všechny firmy) jsou v optimu

- D je v rovnováze <=> P= MU - S je v rovnováze <=> P = MC

• musí být v rovnováze D i S zároveň → musí zároveň platit P=MC a P=MU → MU=MC (mezní užitek zboží = mezním nákladů na jeho výrobu)

Rovnováha a efektivnost (DK)


20

• efektivní rozdělení VF: není možno zvýšit výrobu jednoho zboží aniž by se snížila výroba jiného; zároveň žádný ek. subjekt nemůže zlepšit svou situaci aniž se zhorší situace jiného

• MU statku > MC : zboží je vyrobeno (a spotřebováno) málo - efektivnost se zvýší přesunem části VF na výrobu tohoto statku - je-li MU=P > MC firmy jsou v nerovnováze;zvýšení výroby zvýší zisk firem aniž

se to projeví na užitku spotřebitelů - je-li MU > P=MC spotřebitelé nejsou v rovnováze, protože mohou zvýšit svůj

užitek větší spotřebou: QD < QS → ↑ P i ↑Q vyrobené produkce (a tedy i MC) → zvýší se užitek spotřebitelů aniž se sníží zisk firem

• MU statku < MC: je vyrobeno a spotřebováno více než je optimum - efektivnost se zvýší snížením výroby tohoto statku a zvýšením ostatních

• alokace VF efektivní <=> MU spotřebitele ze zboží= MC na výrobu zboží - vyrobené spotřebované množství optimální - příjem 1 ek. subjektu= výdajům jiného

• P (výdaj spotřebitele)= P (příjem výrobce) • MU (efekt pro spotř.) = MC (výdaje firmy)

Výhody ze směny (DK)


21

• trh přináší ek. subjektům výhody ze směny

Vliv změn poptávky a nabídky na tržní rovnováhu

• rovnováha je v realitě výjimečná kvůli neustálým změnám • změna S nebo D → změna QE a PE • nastolení rovnováhy ovlivněno mnoha faktory

Rovnováha z hlediska různých období v dok.konk. • velmi krátké období- S zcela neelastická, růst D vyvolá pouze růst P • krátké období- elasticita S větší; růst P je nižší než ve velmi krátkém obd. • dlouhé období- opět větší elasticita; ještě nižší pohyb P než v krátkém obd. • velmi dlouhé období- dochází ke zvýšení Q prodávaného zboží; dopad na P může

být různý, protože roste S i D:roste víc S než D →pokles P;roste víc D než S → růst P

• bod rovnováhy E se posunuje při přechodu od velmi krátkého k dlouhému obd. směrem vpravo dolů

TR


22

Rovnováha a současná změna poptávky i nabídky (DK) • vliv na velikost změny P a prodaného Q má i elasticita S a D • růst D → růst Q i P; růst S → růst Q, pokles P • současný růst D i S → růst Q ale dopad na P nejednoznačný

- to co vzroste víc ovlivní cenu (když D→růst; S→pokles) - D je neelast.: P klesá; elast.: P vzroste, změna Q je výraznější než u neelast.

Documents

3... · v krátkém období, optimum DK firmy v dlouhém období, bod zvratu Učebnice: kapitola 8 – celá, kromě podkap. 8.5 DK trh – tržní rovnováha a její podmínky (výhody