8
HRADEC Nepr rod o e ejn n p p pří ř lo loha Karel Hanák H radec nad Moravicí je právem považován za klenot Opav- ska či perlu Slezska. Však kde jin- de najdete v okruhu pár kilomet- rů půvabné městečko, nádherný zámek lákající turisty, svatebčany či filmaře, nádhernou krajinu či údolí řeky Moravice, které vyhle- dávají milovníci přírody i spor- tu a které patří mezi nejkrásněj- ší v republice. Je to místo, které má úžasnou historii. Vždyť už jen kvůli svému umístění patří mezi nejstarší osídlení u nás. Maleb- ná příroda činí město přitažlivým v každé roční době. Členitý te- rén, hluboké lesy, překrásné údo- lí, hustá síť značených turistických stezek a cyklotrasy skýtají výhod- né podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, rybaření. Nejatraktivnějším místem našeho města je zámek, bývalý knížecí hrad Přemyslovců. Do jeho historie se nej- více zapsal rod Lichnovských. Má bo- haté sbírky a prohlídkový okruh do- plňuje hodnotná galerie. Hradec však není jenom zámek. Za zhlédnutí sto- jí mimo jiné kostel sv. Petra a Pavla ze 16. století, křížová cesta Slezská Kalvá- rie, unikátní soubor pozůstatků zem- ních opevnění, tzv. „šancí“ ze slez- ských válek, které daly jméno i nejno- vější turistické zajímavosti města, roz- hledně Šance, která stojí v nadmoř- ské výšce 522 m a z jejího ochozu je nádherný výhled na Opavsko, Jese- níky a Beskydy. Opomenout bychom neměli ani papírenský náhon, dlouhý 3,5 km, který vede třemi svahovými tunely a dvěma akvadukty. V Hrad- ci je městská galerie a muzeum, di- vadelní a koncertní sál, kino, knihov- na pověřená regionální funkcí a in- formační centrum. Působí zde Mati- ce slezská, místní organizace Hradec nad Moravicí. Živou tradicí jsou ha- sičské akce, lidové zvyky, poutě a jar- marky. Návštěvník města má možnost se ubytovat v řadě ubytovacích zaříze- ní dobré úrovně všech typů ubytová- ní od hotelů přes autokemp po turis- tické ubytovny, nachází se zde řada re- staurací a provozoven rychlého občer- stvení. Ke sportovnímu vyžití Hradec nabízí koupaliště, přírodní koupaliště, tenisové a volejbalové kurty, krytý ba- zén, víceúčelovou halu a hřiště pro ko- panou. Můžete usednout do koňského sedla, každoročně se zde konají oblí- bené sjezdy řeky Moravice. Hradec se zviditelňuje řadou spo- lečensko-kulturních aktivit, jako jsou např. Otevírání jara a turistic- ké sezóny, Hradecká pouť, v posled- ních letech pořádaná ve spolupráci s Radiem Čas, a další. Všem těmto ak- cím dominuje mezinárodní hudební soutěž mladých interpretů Beethove- nův Hradec. Její první ročník se ko- nal v roce 1962 a v posledních letech se stala mezinárodní tribunou mla- dých hudebníků. Studenti středních a vysokých uměleckých škol měří v průběhu druhého červnového týd- ne své síly před mezinárodní poro- tou střídavě v oborech klavír, hous- le, viola, violoncello, smyčcové kvar- teto a klavírní trio. Nedílnou součás- tí soutěžního maratonu bývají další koncerty, výstavy či divadelní před- stavení pro širokou veřejnost. Město tvoří osm městských čás- tí: Hradec nad Moravicí, Benkovice, Bohučovice, Domoradovice, Filipovi- ce, Jakubčovice, Kajlovec a Žimrovice. Zde na ploše 44 km 2 žije celkem 5 450 obyvatel. Během bohaté historie Hra- dec navštívila řada významných osob- ností, další se zde nastěhovaly. V po- slední době jmenujme například ma- jitele Kofoly Jannise Samarase či Bra- na Pavla Juříčka. A vy dnes třeba zjistí- te, že návštěva tohoto malebného kou- tu stojí za to. N arodil se 23. července 1954. Vystudoval Střed- ní průmyslovou školu stroj- nickou v Opavě. Poté absol- voval Ekonomickou fakul- tu VŠB a následně postgra- duální studium na Právnic- ké fakultě Univerzity Karlo- vy. Od roku 1973 pracoval ja- ko technik v Braneckých žele- zárnách, o dva roky později pak nastoupil do České pojiš- ťovny, nejprve jako likvidátor pojistných událostí, poté jako vedoucí obchodního oddělení, ředitel pobočky a následně ja- ko obchodní ředitel. Od roku 2000 do roku 2001 působil ja- ko vedoucí kanceláře obchod- ního zastoupení ČSOB pojiš- ťovny. V roce 2002 byl zvolen místostarostou, v roce 2010 se stal starostou. Externě vyu- čoval na Slezské univerzitě v Opavě mikro a makroekono- mii, v současné době učí re- gionální rozvoj. Ve svém vol- ném čase provozuje rekreačně sport, hlavně cykloturistiku, a rád cestuje. Jak vás vůbec napadlo stát se starostou? Kde se vzala ta myšlenka? Nikdy jsem si nemyslel, že budu starostou. U mne se však potvrdilo rčení „Nikdy neříkej nikdy“. Před devíti lety jsem byl osloven, zda bych nechtěl být uveden na kandidátce ne- závislých. Souhlasil jsem a ná- sledně získané hlasy mi umož- nily stát se na dvě volební ob- dobí místostarostou. K roz- hodnutí ucházet se o funkci starosty v tomto volebním ob- dobí pak už bylo celkem blíz- ko. Vypadá to celkem snadně, ale bylo za tím hodně vyjedná- vání a po zveřejnění počtu zís- kaných míst v novém zastupi- telstvu i vytvoření většinové koalice. Jaké byly počátky staros- tování? A jaké jsou dneš- ky? Změnilo se něco? Hodně jsem o tom věděl, ale to pravé poznání přijde, až práci začnete plně vyko- návat. Chápu funkci starosty jako službu občanům na jed- né straně a jako manažerskou funkci na straně druhé. I když jsem se měl určité zkušenos- ti již z předchozího zaměstná- ní, skloubit tyto požadavky ve veřejné správě není vždy jed- noduché. Počátek byl přece jen složitější než v předcho- zích volebních období. Mimo běžné agendy musím ještě za- bezpečovat největší investič- ní akci v dějinách města – vý- stavbu kanalizace a čistírny odpadních vod. V Hradci nad Moravicí se pořád něco děje, jak se vám to povedlo? To není jen moje zásluha, bez rozumné spolupráce vět- šiny členů zastupitelstva by to nešlo. Jsem rád, že se u nás dokážeme v důležitých vě- cech v chodu města dohod- nout napříč politickým spek- trem, a věřím, že tomu bude i nadále. Co na vaše starostování říká rodina? Rodina si zvykla, že nejsem občas pánem svého času a musí se tomu přizpůsobit. Já mám v ní ale naštěstí velkou oporu, která mi se starostová- ním velmi pomáhá, a já jim za to děkuji. Co se vám jako staros- tovi nepovedlo? Co ne- dopadlo tak, jak byste si představoval? Ke každému záměru je nut- né přistupovat s tím, že k jeho uskutečnění je potřeba větši- Klenot Opavska nad řekou Moravicí Klenot Opavska nad řekou Moravicí nad Mor avicí nad Mor avicí nad Mor avicí nad Mor avicí Žít jinde než v Hradci bych nechtěl, říká starosta Karel Hanák , hussíť značených turisticch stezek a cyklotrasy stají výhod- nádherný v níky a Besk vyhledáván návštěvníky z širé- ho okolí. Všechny veřejné ces- ty a chodníky budou oprave- né. Opraven bude nejen náš Národní dům, ale i všechny veřejné budovy a školy. Každá městská část bude mít veřejná sportoviště a vše bude sloužit potřebám občanům města. …. Ještě mám pokračovat? P říští rok to bude 10 let, kdy se Karel Ha- nák dostal do čela Hradce nad Moravi- cí. Nejdříve jako místostarosta, od loňské- ho roku pak i jako starosta. Jaké to je vést toto půvabné městečko? Jaké má jeho staros- ta radosti či starosti? Který kout Hradce má nejradši? A co na to vše říká jeho rodina? To a mnoho dalšího pro- zrazuje Karel Hanák v následují- cím rozhovoru. ny zastupitelů. Musím proto počítat s tím, že původní cíl je často podroben kompromi- sům. Zpočátku mi to vadilo, ale nyní si myslím, že to v sa- mosprávě ani jinak nejde. Co se naopak povedlo? Z čeho máte radost? Byly to především investi- ce, které se podařilo uskuteč- nit díky velmi dobré spoluprá- ce s předchozím starostou. A myslím, že toho nebylo málo, například výstavba rozhledny, přístavba sportovní haly, zís- kání dotace na nové hasičské auto, vybudování městské na- učné stezky, restaurování reli- éfů kapliček hradecké Kalvárie atd. Radost jsem měl i s vydá- ním několika publikací věno- vaných historii Hradce a obcí v městských částech, učebni- ce pro děti “Perla Slezska“, vy- dáním slovníku s naším náře- čím „Po našemu“ a uskutečně- ním konference ve spolupráci se Slezskou univerzitou věno- vané historii Hradce. Která místa, akce máte v Hradci obzvláště rád? Těch míst je pochopitelně více. Mám rád řeku Moravi- ci pod Žimrovským splavem, Mariánské louky, podvečer- ní výhledy na Jeseníky u roz- hledny v Jakubčovicích anebo výhled na hradecký zámek z vodárny u Benkovic, ale roz- hodně to není všechno. Bylo vaše dětství spjato s Hradcem? Ano, jsem Hradečákem od narození a bylo období v mém životě, kdy jsem si ani nedovedl představit, že bych žil někde jinde než v Hradci. Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Prý jsem chtěl být vojákem. Paradoxem je, že když jsem sloužil na vojně, tak jsem ten vojenský dril nesnášel. Poz- ději jsem chtěl být cestovate- lem, poznávat daleké země a psát o nich. Čím byste teď pravděpo- dobně byl, co byste dělal, kdybyste nestarostoval? To opravdu nevím, asi bych navázal na své dosavadní zku- šenosti. Pracoval jsem v růz- ných oborech a funkcích, nej- dříve jako technik ve strojíren- ském závodě, dále jako úředník v pojišťovně, přivydělával jsem si jako závozník a jako obslu- ha benzínové pumpy. Byl jsem vedoucím, ředitelem, členem představenstva v akciové spo- lečnosti a externě jsem učil na univerzitě. Asi bych byl něčím, co by mě mohlo uživit. Jak si představujete Hra- dec za 10 let? Tak to vím přesně. Hradec bude tiché městečko bez tran- zitní přepravy a bude pro klid, pohodu a pro perfektní služby Foto: Roman Konečný Foto: Roman Konečný

49RO-hradec

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Jak vás vůbec napadlo stát se starostou? Kde se vzala ta myšlenka? V Hradci nad Moravicí se pořád něco děje, jak se vám to povedlo? Která místa, akce máte v Hradci obzvláště rád? Čím byste teď pravděpo- dobně byl, co byste dělal, kdybyste nestarostoval? ky? Změnilo se něco? Jaké byly počátky staros- tování? A jaké jsou dneš- vodárny u Benkovic, ale roz- hodně to není všechno. Karel Hanák To není jen moje zásluha, nádherný v níky a Besk

Citation preview

Page 1: 49RO-hradec

HRADECNeprrodo eejnnán pppříř loloha

Karel Hanák

Hradec nad Moravicí je právem považován za klenot Opav-

ska či perlu Slezska. Však kde jin-de najdete v okruhu pár kilomet-rů půvabné městečko, nádherný zámek lákající turisty, svatebčany či filmaře, nádhernou krajinu či údolí řeky Moravice, které vyhle-dávají milovníci přírody i spor-tu a které patří mezi nejkrásněj-ší v republice. Je to místo, které má úžasnou historii. Vždyť už jen kvůli svému umístění patří mezi nejstarší osídlení u nás. Maleb-ná příroda činí město přitažlivým v každé roční době. Členitý te-rén, hluboké lesy, překrásné údo-lí, hustá síť značených turistických stezek a cyklotrasy skýtají výhod-

né podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, rybaření.

Nejatraktivnějším místem našeho města je zámek, bývalý knížecí hrad Přemyslovců. Do jeho historie se nej-více zapsal rod Lichnovských. Má bo-haté sbírky a prohlídkový okruh do-plňuje hodnotná galerie. Hradec však není jenom zámek. Za zhlédnutí sto-jí mimo jiné kostel sv. Petra a Pavla ze 16. století, křížová cesta Slezská Kalvá-rie, unikátní soubor pozůstatků zem-ních opevnění, tzv. „šancí“ ze slez-ských válek, které daly jméno i nejno-vější turistické zajímavosti města, roz-hledně Šance, která stojí v nadmoř-ské výšce 522 m a z jejího ochozu je nádherný výhled na Opavsko, Jese-níky a Beskydy. Opomenout bychom

neměli ani papírenský náhon, dlouhý 3,5 km, který vede třemi svahovými tunely a dvěma akvadukty. V Hrad-ci je městská galerie a muzeum, di-vadelní a koncertní sál, kino, knihov-na pověřená regionální funkcí a in-formační centrum. Působí zde Mati-ce slezská, místní organizace Hradec nad Moravicí. Živou tradicí jsou ha-sičské akce, lidové zvyky, poutě a jar-marky. Návštěvník města má možnost se ubytovat v řadě ubytovacích zaříze-ní dobré úrovně všech typů ubytová-ní od hotelů přes autokemp po turis-tické ubytovny, nachází se zde řada re-staurací a provozoven rychlého občer-stvení. Ke sportovnímu vyžití Hradec nabízí koupaliště, přírodní koupaliště, tenisové a volejbalové kurty, krytý ba-

zén, víceúčelovou halu a hřiště pro ko-panou. Můžete usednout do koňského sedla, každoročně se zde konají oblí-bené sjezdy řeky Moravice.

Hradec se zviditelňuje řadou spo-lečensko-kulturních aktivit, jako jsou např. Otevírání jara a turistic-ké sezóny, Hradecká pouť, v posled-ních letech pořádaná ve spolupráci s Radiem Čas, a další. Všem těmto ak-cím dominuje mezinárodní hudební soutěž mladých interpretů Beethove-nův Hradec. Její první ročník se ko-nal v roce 1962 a v posledních letech se stala mezinárodní tribunou mla-dých hudebníků. Studenti středních a vysokých uměleckých škol měří v průběhu druhého červnového týd-ne své síly před mezinárodní poro-

tou střídavě v oborech klavír, hous-le, viola, violoncello, smyčcové kvar-teto a klavírní trio. Nedílnou součás-tí soutěžního maratonu bývají další koncerty, výstavy či divadelní před-stavení pro širokou veřejnost.

Město tvoří osm městských čás-tí: Hradec nad Moravicí, Benkovice, Bohučovice, Domoradovice, Filipovi-ce, Jakubčovice, Kajlovec a Žimrovice. Zde na ploše 44 km2 žije celkem 5 450 obyvatel. Během bohaté historie Hra-dec navštívila řada významných osob-ností, další se zde nastěhovaly. V po-slední době jmenujme například ma-jitele Kofoly Jannise Samarase či Bra-na Pavla Juříčka. A vy dnes třeba zjistí-te, že návštěva tohoto malebného kou-tu stojí za to.

Narodil se 23. července 1954. Vystudoval Střed-

ní průmyslovou školu stroj-nickou v Opavě. Poté absol-voval Ekonomickou fakul-tu VŠB a následně postgra-duální studium na Právnic-ké fakultě Univerzity Karlo-vy. Od roku 1973 pracoval ja-ko technik v Braneckých žele-zárnách, o dva roky později pak nastoupil do České pojiš-ťovny, nejprve jako likvidátor pojistných událostí, poté jako vedoucí obchodního oddělení, ředitel pobočky a následně ja-ko obchodní ředitel. Od roku 2000 do roku 2001 působil ja-ko vedoucí kanceláře obchod-ního zastoupení ČSOB pojiš-ťovny. V roce 2002 byl zvolen místostarostou, v roce 2010 se stal starostou. Externě vyu-čoval na Slezské univerzitě v Opavě mikro a makroekono-mii, v současné době učí re-gionální rozvoj. Ve svém vol-ném čase provozuje rekreačně sport, hlavně cykloturistiku, a rád cestuje.

Jak vás vůbec napadlo stát se starostou? Kde se vzala ta myšlenka?

Nikdy jsem si nemyslel, že budu starostou. U mne se však potvrdilo rčení „Nikdy neříkej nikdy“. Před devíti lety jsem byl osloven, zda bych nechtěl být uveden na kandidátce ne-závislých. Souhlasil jsem a ná-sledně získané hlasy mi umož-nily stát se na dvě volební ob-dobí místostarostou. K roz-hodnutí ucházet se o funkci starosty v tomto volebním ob-dobí pak už bylo celkem blíz-ko. Vypadá to celkem snadně, ale bylo za tím hodně vyjedná-vání a po zveřejnění počtu zís-kaných míst v novém zastupi-telstvu i vytvoření většinové koalice.

Jaké byly počátky staros-tování? A jaké jsou dneš-

ky? Změnilo se něco?Hodně jsem o tom věděl,

ale to pravé poznání přijde, až práci začnete plně vyko-návat. Chápu funkci starosty jako službu občanům na jed-né straně a jako manažerskou funkci na straně druhé. I když jsem se měl určité zkušenos-ti již z předchozího zaměstná-ní, skloubit tyto požadavky ve veřejné správě není vždy jed-noduché. Počátek byl přece jen složitější než v předcho-zích volebních období. Mimo běžné agendy musím ještě za-bezpečovat největší investič-ní akci v dějinách města – vý-stavbu kanalizace a čistírny odpadních vod.

V Hradci nad Moravicí se pořád něco děje, jak se vám to povedlo?

To není jen moje zásluha,

bez rozumné spolupráce vět-šiny členů zastupitelstva by to nešlo. Jsem rád, že se u nás dokážeme v důležitých vě-cech v chodu města dohod-nout napříč politickým spek-trem, a věřím, že tomu bude i nadále.

Co na vaše starostování říká rodina?

Rodina si zvykla, že nejsem občas pánem svého času a musí se tomu přizpůsobit. Já mám v ní ale naštěstí velkou oporu, která mi se starostová-ním velmi pomáhá, a já jim za to děkuji.

Co se vám jako staros-tovi nepovedlo? Co ne-dopadlo tak, jak byste si představoval?

Ke každému záměru je nut-né přistupovat s tím, že k jeho uskutečnění je potřeba větši-

Klenot Opavska nad řekou MoravicíKlenot Opavska nad řekou Moravicínad Moravicínad Moravicínad Moravicínad Moravicí

Žít jinde než v Hradci bych nechtěl,říká starosta Karel Hanák

lí, hustá síť značených turistickýchstezek a cyklotrasy skýtají výhod-

nádherný vníky a Besk

vyhledáván návštěvníky z širé-ho okolí. Všechny veřejné ces-ty a chodníky budou oprave-né. Opraven bude nejen náš Národní dům, ale i všechny veřejné budovy a školy. Každá městská část bude mít veřejná sportoviště a vše bude sloužit potřebám občanům města. …. Ještě mám pokračovat?

Příští rok to bude 10 let, kdy se Karel Ha-nák dostal do čela Hradce nad Moravi-

cí. Nejdříve jako místostarosta, od loňské-ho roku pak i jako starosta. Jaké to je vést toto půvabné městečko? Jaké má jeho staros-

ta radosti či starosti? Který kout Hradce má nejradši? A co na to vše říká jeho

rodina? To a mnoho dalšího pro-zrazuje Karel Hanák v následují-cím rozhovoru.

ny zastupitelů. Musím proto počítat s tím, že původní cíl je často podroben kompromi-sům. Zpočátku mi to vadilo, ale nyní si myslím, že to v sa-mosprávě ani jinak nejde.

Co se naopak povedlo? Z čeho máte radost?

Byly to především investi-ce, které se podařilo uskuteč-nit díky velmi dobré spoluprá-ce s předchozím starostou. A myslím, že toho nebylo málo, například výstavba rozhledny, přístavba sportovní haly, zís-kání dotace na nové hasičské auto, vybudování městské na-učné stezky, restaurování reli-éfů kapliček hradecké Kalvárie atd. Radost jsem měl i s vydá-ním několika publikací věno-vaných historii Hradce a obcí v městských částech, učebni-ce pro děti “Perla Slezska“, vy-dáním slovníku s naším náře-čím „Po našemu“ a uskutečně-ním konference ve spolupráci se Slezskou univerzitou věno-vané historii Hradce.

Která místa, akce máte v Hradci obzvláště rád?

Těch míst je pochopitelně více. Mám rád řeku Moravi-ci pod Žimrovským splavem, Mariánské louky, podvečer-ní výhledy na Jeseníky u roz-hledny v Jakubčovicích anebo výhled na hradecký zámek z

vodárny u Benkovic, ale roz-hodně to není všechno.

Bylo vaše dětství spjato s Hradcem?

Ano, jsem Hradečákem od narození a bylo období v mém životě, kdy jsem si ani nedovedl představit, že bych žil někde jinde než v Hradci.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?

Prý jsem chtěl být vojákem. Paradoxem je, že když jsem sloužil na vojně, tak jsem ten vojenský dril nesnášel. Poz-ději jsem chtěl být cestovate-lem, poznávat daleké země a psát o nich.

Čím byste teď pravděpo-dobně byl, co byste dělal, kdybyste nestarostoval?

To opravdu nevím, asi bych navázal na své dosavadní zku-šenosti. Pracoval jsem v růz-ných oborech a funkcích, nej-dříve jako technik ve strojíren-ském závodě, dále jako úředník v pojišťovně, přivydělával jsem si jako závozník a jako obslu-ha benzínové pumpy. Byl jsem vedoucím, ředitelem, členem představenstva v akciové spo-lečnosti a externě jsem učil na univerzitě. Asi bych byl něčím, co by mě mohlo uživit.

Jak si představujete Hra-dec za 10 let?

Tak to vím přesně. Hradec bude tiché městečko bez tran-zitní přepravy a bude pro klid, pohodu a pro perfektní služby

Foto: Roman KonečnýFoto: Roman Konečný

Page 2: 49RO-hradec

18 úterý6. prosince 2011 HRADEC NAD MORAVICÍ

Skupina Smurfit Kappa v ČR je součástí nadnárod-ní společnosti Smurfit Kappa Group se sídlem v

Irsku, jednoho z největších evropských výrobců papí-ru a obalů na bázi papíru. Svou stoletou tradicí a zku-šenostmi je evropským i světovým lídrem v oblasti vý-roby papíru a obalů z vlnité a kašírované lepenky.

Jsme společnost, která svým zákazníkům nabízí fle-xibilitu a rychlost, kvalitu a spolehlivost výrobků a slu-

žeb. V České republice operujeme v 5 závodech na vý-robu archů z vlnité lepenky a obalů (Brno, Olomouc, Žimrovice, Žebrák, nová pobočka Kolín) a 1 papírně v Žimrovicích.

S cílem zvyšování produktivity, snižování nákla-dů a udržení technologického standardu neustále investujeme ve Smurfit Kappa do strojního vyba-vení.

Naše filozofie prodeje vychází z myšlenky nabíd-nout zákazníkovi obal, jaký potřebuje. To znamená splnit především jeho představy o funkčnosti, de-signu, ekologičnosti a ceně.

SMURFIT KAPPA v České republiceSMURFIT KAPPA v České republice

Přísně dbáme na to, aby naše činnost co možná nejméně zatěžovala životní pro-

středí a zároveň cílenou podporou přispí-vala k rozvoji místní komunity a regionu.

Spolupráce mezi společností Smurfit Kappa a školami (ať už mateřskými, základ-ními či středními) má svoji dlouholetou tradici. Firma mnohokrát poskytla školám materiál, ať už papír, kvalitní mikrovlnu či jiné druhy vlnitých lepenek, a nutno podo-tknout, že děti jej vysoce ocenily. Smurfit Kappa připravuje žákům a studentům kaž-doročně exkurze ve svých výrobních závo-dech a také celou řadu dárků z vlnité lepenky (puzzle, hrady či tangramy). Věříme, že za-líbení v tomto materiálu v nich zůstane i do budoucna.

LOKALITA ŽIMROVICE

V letošní české národní soutěži OBAL ROKU 2011 jsme získali ocenění za exponát „Spojovací vlož-

ka“- Invisiblelock. Soutěž je určena pro jakákoliv obalová řešení v růz-ných kategoriích a samotným cílem je vyzdvihnout a propagovat nejlepší myšlenky a technologie v oblasti balení, které se na českém i zahraničním trhu objevu-jí. Dvoudílný skládaný obal byl vytvořen pro zákazní-ka SEMIX Pluso, spol. s r.o.

OBAL ROKU 2011 – INVISIBLE (NEVIDITELNÝ)

V letošním roce proběhla také v Opavě akce s názvem „Den stro-

mů“. Letošek je vyhlášen Mezinárod-ním rokem lesů a 20. říjen je pro změ-nu v České republice uznáván jako Mezinárodní den stromu.

Cílem akcí uskutečněných pod tou-to hlavičkou je připomenout veřejnos-ti význam lesů a lesního hospodářství pro společnost. Smyslem Dne stromů je upozornit na důležitost a význam stromů pro lidi. Rok 2011 byl navíc vyhlášen Organizací spojených náro-dů (OSN) jako Mezinárodní rok lesů s cílem připomenout veřejnosti význam lesů a lesního hospodářství pro spo-lečnost. Hlavní oslava se uskutečnila v neděli 16. října v Opavě. Návštěvníci si mohli v místních sadech a parcích vyzkoušet výrobu ručního papíru, kr-

mítka pro ptáky nebo tužky z větviček. Dne 19. října se zájemci účastni-li exkurze papírny a kar-tonážky v závodě Smurfit Kappa Žimrovice. Kro-mě exkurze pro veřejnost jsme se jako hlavní part-ner akce podíleli na rea-lizaci hlavního programu v centru Opavy. Dětem jsme věnovali domino z vlnité lepenky a naše ne-přehlédnutelné poseze-ní (opět z vlnité lepenky) sloužilo návštěvníkům akce k odpočinku v míst-ním parku.

Historie závodu – papíren Žim-rovice sahá až k roku 1868 a

váže se k rodině Weisshuhnů, jíž pa-třily pily, statky a bohaté lesy v širo-kém okolí řeky Moravice, v Medli-cích a v Janských Lázních.

V roce 1886 při rekonstrukci vod-ního náhonu pro továrničku na vý-robu lepenky v Anenském údolí u Vítkova přišel Karel WEISSHUHN poprvé do styku s výrobou papíru a rozhodl se na dolním toku řeky Mo-ravice postavit vlastní továrnu na vý-robu papíru. Chtěl tak využít velkou

vodní sílu, a proto továrnu na papír postavit v Žimrovicích. Schválení a úřední povolení bylo vydáno 24. 7. 1890 pro továrnu na papír. To ved-lo k zahájení stavby vodního náho-nu a papírny. Dne 29. srpna 1891 byl vyroben první papír na papírenském stroji dodaném firmou Hemmer z Horních Rakous. Měl 210 cm pra-covní šíře a kapacita byla stanovena na 8 t papíru za 24 hodin. Dne 29. srpna 2011 jsme si společně s našimi zaměstnanci připomněli 120. výročí našeho závodu.

DEN STROMU (16.-20. října 2011) 120 let PAPÍREN V ŽIMROVICÍCH

Rodina K. Weisshuhna

Historické foto závodu v Žimrovicích

SPOLUPRÁCE SE ŠKOLAMI

V malebné vesnici Žimrovice se nachá-zí 2 závody skupiny SK, a to papírna

Smurfit Kappa Morava Paper a druhý zá-vod kartonáž Smurfit Kappa Žimrovice.„V závodě Žimrovice se vlnitá lepen-ka zpracovává do konečné podoby oba-lů. Pokud máme být konkrétnější, jedná

se o obaly z vlnité lepenky, klopové kra-bice, tvarové výseky lepené a nelepené, vý-robky potištěné 1–4 flexotiskovými barva-mi,“ prozrazuje ředitel závodu kartonáž Ing. Petr Dokoupil. „V závodě Morava Paper zpracováváme sběrový papír, ze kterého vyrábíme papír

určený k výrobě vlnité lepenky. Nespornou výhodou naší technologie je skutečnost, že svou činností zajišťujeme využití druhot-né suroviny, a přispíváme tak i k šetrné-mu hospodaření s lesy a využívání dřevní-ho vlákna,“ sdělil ředitel závodu papírna Miloslav Dittrich.

Dokoupil Dittrich

Page 3: 49RO-hradec

19úterý6. prosince 2011HRADEC NAD MORAVICÍ

BRANO a.s. za rok oslaví 150. výročíBRANO a.s. za rok oslaví 150. výročíBRANO a.s. si v příštím roce připomí-

ná své 150. výročí. Jen málo společností navazuje na tak bohatou historii. Život této organizace je zároveň spojen s několika po-koleními rodin, jejichž příslušníci v ní pra-covali nebo pracují. A jaké jsou nejvýznam-nější mezníky za celou dobu existence? Již v roce 1862 byla v Hradci nad Moravi-cí založena továrna na výrobu drobného žele-zářského zboží. K zakladatelům firmy patři-li Karel Dorazil z Opavy, Franz Kolasiewicz z Opavy, Rudolf Seibert z Frýdlantu nad Ostra-vicí a Leopold Eduard Czech z Velkých He-raltic. Začíná se psát historie dnešní akciové společnosti BRANO. O pět let později změ-nila továrna svůj statut na veřejnou obchod-ní společnost a jejím majitelem byla firma

C.R.O. Schüller a spol. Opava. Rok 1927 zna-menal pro Hradec nad Moravicí začátek hro-madné výroby různých typů zámků, hydrau-lických dveřních zavíračů a řehtačkových zvedáků. Hned po II. světové válce je spo-lečnost znárodněna a vzniká národní podnik Branecké železárny. Výrobní program je roz-šířen o autozámky a ruční kladkostroje. V 80. letech 20. století pak vzniká BRANO – Bra-necké železárny a strojírny. Na základě pri-vatizačního projektu byla roku 1992 založe-na společnost BRANO a.s. se sídlem v Hradci nad Moravicí.

Jak všichni víme, je dnes BRANO a.s. z pře-vážné části orientováno na automobilový prů-mysl. Výrobní program tvoří zámky dveří, zámky a háky kapoty, opěrky, pedálová ústro-jí, páky ruční brzdy, tlumiče, houkačky a dal-ší komponenty pro osobní, užitkové a náklad-ní vozy a autobusy. K zákazníkům BRANO a.s. patří vedle Škody Auto i takové automobil-ky, jako jsou General Motors, Suzuki, BMW, Toyota, Volvo, Ford, Volkswagen nebo PSA (Peugeot/Citröen). Například tlumiče, hou-kačky a topení z BRANO a.s. jsou pravidelně nedílnou součástí kamionů Tomáše Tomečka pro Rallye Dakar a Africa Eco Race. Firma stá-le vyrábí i známé zavírače dveří a zvedací zaří-zení. Slogan BRANO ZAVÍRÁ SAMO vstou-pil do mysli lidí tak hluboce, že se dostal i do písničkového textu. Miroslav Pospíšil

Sauna BRANO se opět otevírá návštěvníkůmPo rozsáhlé rekonstrukci se ve čtvrtek 1. prosince návštěv-

níkům opět otevřely dveře tolik oblíbené Sauny BRANO v Hradci nad Moravicí. Služby tohoto zařízení nyní zabezpečuje BS – STUDIO. „Pro naše klienty máme připraveny jak klasické procedury, tak řadu novinek, které zde až dosud chyběly,“ uvá-dí provozovatelka Sauny BRANO Lenka Juříčková.

Nejen zaměstnanci BRANO a.s., ale rovněž široká veřejnost tak má k dispozici finskou saunu, parní lázeň, Kneippův chodník, ma-sáže, kosmetiku či kryolipolýzu. Kneippův chodník je vodoléčebná procedura, která zahrnuje střídavou chůzi v teplé a studené vodě. Dochází ke zlepšení krevního oběhu a prokrvení nohou. Kryoli-polýza je neinvazivní liposukce mražením tukových buněk. Trvalý výsledek zaručuje redukci tuku minimálně o pětadvacet procent.„Lidé jistě ocení nový bazén, prostor pro parní lázeň či letní te-rasu. V plánu je rovněž vybudování dětského hřiště,“ pokračuje Lenka Juříčková. Stavebními úpravami se rozšířily šatny, a zvýšila se tak celková kapacita zařízení. Pochopitelně, že oblíbená restau-rační část nemůže chybět. „Zaměstnanci BRANO a.s. budou stej-ně jako v minulosti cenově zvýhodněni. Ostatní návštěvníci mo-hou využít pernamentek. Otevírací dobu chceme přizpůsobit i pro rodiče s dětmi,“ podotýká Lenka Juříčková.

Jsme na tom lépe než před rokem, říká předseda představenstva Pavel Juříček

Jaký byl pro BRANO rok 2011?Hospodářské výsledky nejsou na úrovni, jaké jsme očekáva-li, ale jsou lepší ve srovnání s rokem minulým. Loni jsme v BRANO a.s. udělali zhruba 3 miliardy obratu a 50 miliónů zisku, tentokrát to bude asi 3 miliardy 300 miliónů a zisk někde mezi 70 a 80 milióny.

Co dceřiné společ-nosti v zahraničí?BRANO BEL bude teď roz-bíhat sériovou výrobu. Kon-krétně v lednu. Nákladová si-tuace v JAR se změnila, takže se jedná o změně cen s VW, a to samozřejmě není jednodu-ché. Byli jsme v JAR na slu-žební cestě, kdy jsme si ově-řili jednotlivé díly, všechny naše linky, zda jsou v pořád-ku, a že vyrábět jsme schopni okamžitě ve chvíli, kdy dosta-neme uvolnění. Jde o pedá-ly pro VW Polo (v roce 2012 by se mělo v JAR vyrábět 120 tisíc aut). Objeli jsme rovněž všechny automobilky v JAR. Jde vždy o malé objemy zaká-zek. V Číně jsme zase již teď nominováni na pět nových

projektů. Další dva projek-ty jsou před nominací a s vy-sokou pravděpodobností je také získáme. Proto je velmi důležité rozběhnout sériovou výrobu, veškeré linky, převézt všechna montážní pracoviš-tě a pak krok za krokem na-jít lokalizaci všech ostatních dílů. Nebude to jednoduché a budeme k tomu potřebovat zázemí našich zaměstnanců, kteří se zúčastní této „čínské expedice“. Já tam koncem ledna musím zase jet, proto-že máme rozjednanou další řadu zakázek. S výhledem zmíněných pro-jektů bychom v roce 2014 měli v Číně dělat 150 milió-nů korun obratu. Co se týká spolupráce s VW v Rusku v Nižném Novgorodě (bude se vyrábět 120 tisíc vozů Yeti, Jetta, Octavia), tak VW má velký zájem na tom, aby-chom tomu pomohli. Pro nás je velmi důležité projít auditem, který se tady v Ev-ropě musí dosáhnout, a to tak, aby BRANO mělo po-stavení strategického doda-vatele pro VW. Nemohu za-

pomenout ani na OTSUKA BRANO, kde dosáhli velké-ho úspěchu, když prošli au-ditem automobilky Nis-san. S tím souvisí nové projekty pedálů a páky ruční brzdy pro Nissan a Suzuki s náběhem v roce 2013.

V roce 2012 bude mít firma 150. výročí. Jak vnímáte toto jubi-leum?Samozřejmě, že nějaké osla-vy budou. Chtěli by-chom například po-zvat naše zákazníky a dodavatele a udě-lat nějaké setkání. Nikdo z nás nemá šanci se dožít 150 let, takže je to výjimečná událost. Jsme asi tak druhá či třetí nejstar-ší firma, která přeži-la, žije a funguje dál, a to také díky na-šim zaměstnan-cům. Rád bych jim proto za to po-děkoval. Text a foto: Miroslav Pospíšil

OTSUKA li velké-ošli au-

y Nis-nové páky

san a roce

ude ročí. jubi-

ké osla-by--

y

k

BRANO V KOSTCEHistorie 1862 – v Hradci n. M. založena továrna na výrobu drob-ného železářského zboží1927 – začala výroba zámků, dveřních zavíračů a řeh-tačkových zvedáků1950 – začíná výroba autozámků1992 – vznik BRANO a.s.

Slogan BRANO GROUP zámky, zvedáky a autodíly pro všech-ny světadíly. Výrobní program: komponenty pro automobilový prů-mysl, zvedací zařízení, zavírače dveří

LokalizaceHradec n. M., Litovel, Olomouc, Zubří, Jablonec n. N., Ji-lemnice, Rakovník, Nový Bor, Uničov. Slovensko – ob-chodní centrum v Bratislavě. Rusko – pobočka u Nižného Novgorodu, Německo a USA – kanceláře, Čína a JAR.

Největší zákazníciVW, Škoda Auto, Suzuki, Honda, Volvo, Saab, Ford, GM, Opel, Peugeot, Renault, Nissan

Horský hotel BRANS se otevřel hostůmHorský hotel BRANS v Malé Morávce

je kompletně připraven na zimní sezónu 2011 – 2012. Rozsáhlá rekonstrukce, kte-rá začala 1. dubna tohoto roku, dala ho-telu v malebném prostředí jesenických

hor naprosto ji-nou podo-

bu, a to nejen zvenčí, ale především ze-vnitř. Oficiálně byl BRANS otevřen v pátek 25. listopadu.

Rekonstrukci provedla firma IMOS Brno a.s. – závod Ostrava. Horský hotel získal tříhvězdičkové parametry, k dispo-zici má sedmašedesát lůžek a devatenáct přistýlek (jedná se o dvou až čtyřlůžkové pokoje a apartmány). Samozřejmostí je

rovněž prostorná jídelna, konfe-renční místnost, lyžárna,

restaurace a pivní lázně se sau-nou a vířivka-mi. V každém pokoji hosté mají televizní přijímač, so-ciální zaříze-ní se sprcho-vým koutem.

„V pro-sinci zde bude zkušební pro-voz a zhruba

od Vánoc je hotel k dispozici veřejnosti. Šlo nám především o kvalitu a tu zde lidé v každém případě najdou,“ uvedl před-seda ZO OS KOVO BRANO Břetislav Witwer. „Původní rozpočet na rekon-strukci byl ve výši čtyřiceti dvou miliónů korun, vzhledem ke změnám, které jsme zařadili později, se částka dostala na čty-řicet čtyři a půl miliónu. Z toho zhruba dvacet čtyři miliónů korun činila dota-ce na podporu cestovního ruchu Morav-skoslezského kraje,“ doplnil provozovatel hotelu Bohumil Stallmach. Zaměstnanci BRANO a.s. a nejen oni mají příležitost zavítat do Jeseníků a v hotelu BRANS na-jít vše pro svůj příjemný pobyt.

nou podo- zici má sedmašedesát lůpřistýlek (jedná se o dvopokoje a apartmány). S

rovněž prostornrenční m

r

Horský hotel BRANS prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Historické výrobní budovy

Letecký pohled na areál firmy v Hradci nad Moravicí. Letecký pohled na areál firmy v Hradci nad Moravicí. Foto: Aleš PoštulkaFoto: Aleš Poštulka

Juříček

Page 4: 49RO-hradec

22 úterý6. prosince 2011 HRADEC NAD MORAVICÍ20

Na vysoké a strmé ostrož-ně je doloženo již pra-

věké osídlení z doby 3000 až 2700 př. n. l. spojené s lidem kultury nálevkovitých pohá-rů. V letech 800 až 600 př. n. l. se zde nacházelo opevně-né sídliště lidu popelnicových polí. V 8. stol. n. l. se tu usídlili Slované, kteří zde na ochranu důležité komunikace zbudo-vali hradisko. Některé histo-rické prameny uvádějí, že se v Hradci nebo jeho blízkém okolí v r. 965 setkalo svateb-ní poselstvo polského knížete Měška s Doubravkou, dcerou českého knížete Boleslava I.

První historická zpráva o existenci pevného hradis-ka s vojenskou posádkou čes-kého knížete pochází z roku 1060, kdy bylo pod jeho hrad-bami poraženo vojsko polské-ho krále Boleslava II. Smělého. Rozsáhlé hradisko se postupně přeměnilo na románsko-gotic-ký hrad Přemyslovců, který ve 13. stol. poskytl útočiště krá-lovně Kunhutě, vdově po čes-kém králi Přemyslu Otakaru II., a byl svědkem jejího legen-dárního romantického vzta-hu se Závišem z Falkenštej-na. V podhradí vznikla trhová osada (první písemná zmín-ka o ní se datuje k roku 1078), které udělil v roce 1481 měst-ská práva a znak kníže Vikto-rin z Poděbrad. K městu býva-la jako předměstí počítána od roku 1446 ves Podolí, rozkláda-jící se na úpatí kopce. Hradci se nevyhnuly husitské války. Hu-sité pod vedením Prokopa Ho-

lého se zde objevili v roce 1428, ale na hrad Hradec nezaútočili. Syn opavského vévody Václav II. se s nimi dohodl, a tak od-díly kališnického vojska odtáh-ly dále do Slezska. V roce 1431 ohrozili husité Hradec podru-hé, ten se ale ubránil a husité jej nikdy nedobyli.

Falešné mince i proces s čarodějnicemi

Po roce 1528 dávali Hradec čeští panovníci do zástavy růz-ným šlechticům. V roce 1584 prodal císař Rudolf II. zdej-ší panství Kašparovi, svobod-nému pánu Pruskovskému z Pruskova, který započal se zá-sadní přestavbou dosavadní-ho gotického hradu na poho-dlný zámek. Za jeho vlastnictví se panství ustálilo ve své roz-loze. Za následující třicetileté války přecházel Hradec střída-vě do rukou císařských a pro-testantských vojsk. Za dánské-ho vpádu v letech 1626-1627 se zde razily falešné mince. Za tři-cetileté války Hradec velmi utr-pěl a jeho význam poklesl, stal se opět vesnicí. Městská práva byla Hradci obnovena až v roce 1702, téhož roku se ze správ-ního hlediska oddělilo Podolí. Na začátku 18. stol. byl Hradec svědkem krvavého čarodějnic-kého procesu.

V roce 1733 prodal Erdman Pruskovský hradecké panství Wolfangu Konradovi z Neff-zernu. Za Neffzernů prožíval Hradec roky tzv. slezských vá-lek mezi habsburskou monar-

chií a Pruskem. Význam hra-decké obranné linie dosvědčuje návštěva císaře Josefa II., které-ho doprovázel proslulý rakous-ký generál Laudon.

Lichnovští se přátelili se světovou elitou

Do historie zámku se nejví-ce zapsal rod knížat Lichnov-ských, který hradecké panství zakoupil v roce 1778 a setrval zde až do prvních měsíců roku 1945. Zničující požár v roce 1796 se stal podnětem k zá-kladní empírové přestavbě, při které byl zrušen i celý opevňo-vací systém a zámek získal no-vou podobu, dnes označova-nou jako Bílý zámek. V držení hradeckého panství se vystří-dalo osm knížat a hrabat Lich-novských v šesti generacích. To ovlivnilo společensko-repre-zentační postavení hradecké-ho zámku i spektrum a úroveň jeho sbírek. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských ce-lebrit, vědců a historiků umění hostil zdejší zámek také mnohé veličiny kulturního světa. Na počátku 19. století sem zavíta-li géniové hudby Ludwig van Beethoven, Nicolo Paganini a Ferenc Liszt. Byl zde i malíř Jo-sef Mánes. Lichnovští udržova-li přátelské vztahy s Wolfgan-gem Amadeem Mozartem a vědcem Alexandrem von Humboldtem. Na přelomu 19. a 20. století vystřídal „hudeb-ní Hradec“ „Hradec literární“. Hostem zde byla Cosima Wag-

nerová, žena Richarda Wagne-ra a dcera Ference Liszta, přijel sem dramatik a prozaik Ger-hard Hauptmann, spisovatel a libretista Hugo von Hoffmann-stahl, pacifista, esejista, drama-tik a literární kritik Karl Kraus. Čilé písemné styky vedl rod Lichnovských s Reinerem Ma-ria Rilkem, Markem Twainem, Pablem Picassem či Oskarem Kokoschkou. Ke konci 19. sto-letí siluetu zámku doplnily no-vogotické stavby tzv. Červené-ho zámku a Bílé věže.

Lichnovští přinesli do Hrad-ce hospodářskou prosperitu. Zavedli zde chov ovcí, kterým dali práci tolika soukeníkům, že zde v roce 1780 vznikl sou-kenický cech. Panské zahrady na severním svahu mezi Hrad-cem a Podolím se na začátku 19. stol. zastavěly, a vznikla tak osada zvaná Ziegenburg – Kozí Hradec, dlouhá desetiletí sa-mostatná.

Hradec v 19. a 20. století

19. století bylo ve zname-ní rozvoje průmyslu. Na le-vém břehu řeky byla postave-na přádelna, která později byla přestavěna na pilu, jež funguje dosud. Původní textilní manu-fakturu mezi Podolím a Bran-kou nahradily Branecké žele-zárny. V podzámčí stály knížecí pivovar, několik mlýnů a pan-ská pila. Další továrnu založil Carl Weisshuhn v nedalekých Žimrovicích – papírnu s více než 3 km dlouhým vodním ná-

honem. V roce 1905 přijel do Hradce poprvé vlak.

Ke konci 19. stol. a začátkem 20. stol. docházelo ke konflik-tům mezi místními obyvate-li české a německé národnosti. Němci sice byli v menšině, ale ovládali obecní zastupitelstva Hradce i Podolí, měli v oko-lí silné hospodářské zázemí, ve škole byl na děti vyvíjen germa-nizační tlak. Češi se sdružovali v různých spolcích, například v Hospodářském spolku nebo v odboru Matice opavské (dnes odbor Matice slezské). Národ-nostní napětí vyvrcholilo kr-vavými střety 22. 7. 1906 při cvičení opavských sokolů na Podolí, smutným výsledkem byla více než stovka raněných

z obou táborů. Na místě cviče-ní si Češi zbudovali a v srpnu 1909 otevřeli Národní dům. V současné době je v něm umís-těna knihovna a kino. Hradec pravidelně navštěvoval básník Petr Bezruč a věnoval mu své básně. Na počátku roku 1945 prošel městem „pochod smrti“ zbídačených sovětských váleč-ných zajatců. Hradec byl osvo-bozen koncem dubna 1945. Po 2. světové válce došlo ke slou-čení Hradce a Podolí. Hradec se pak uváděl s přídomkem „u Opavy“. V roce 1968 přijal pů-vodní název Hradec nad Mo-ravicí a v roce 1971 byl opět povýšen na město. Prapor mu udělil v roce 1995 Parlament ČR.

Lichnovští zvali do Hradce elitu EvropyLichnovští zvali do Hradce elitu EvropyPobývali tu Beethoven, Paganini či Mánes

Ludwig van Beethoven

V Hradci nad Moravi-cí má své sídlo spo-

lečnost 1. Hradecká země-dělská a.s., která se může pochlubit nejednou prio-ritou a zvláštností, včetně toho, že v jejím čele stojí žena - Ing. Jana Ulbricho-vá. Ne každý ví, že kromě hospodaření na polích a chovu hospodářských zví-řat provozuje tato akciov-ka i výroby přidružené a zároveň poskytuje služby v různých oblastech. V ne-poslední řadě víc než dob-ře spolupracuje s Měst-ským úřadem Hradec nad Moravicí.

Každý má rád Floriana

Kdo by neměl rád vý-borný jogurt Florian z olo-moucké Olmy? Pro jeho konzumenty a ctitele může být zajímavá informace, že mléko, z něhož je tato zdra-vá lahůdka vyrobena, po-

chází (kromě jiných doda-vatelů) také z Hradce nad Moravicí. Lépe řečeno ze zmíněné 1. Hradecké ze-mědělské a.s. „Hospodaří-me na více než dvou tisí-cích hektarech orné půdy a chováme více než tisíc kusů skotu. Z toho je téměř 550 kusů dojnic, jejichž mlé-ko dodáváme výhradně do Olmy,“ představuje země-dělskou „část“ společnos-ti její sympatická ředitelka Jana Ulbrichová. A dopl-ňuje, že vzhledem k počtu skotu se na zmíněné hek-tarové výměře pěstují pře-devším plodiny určené k výrobě objemného krmi-va. Část ploch je oseta obi-lovinami, řepkou a mákem. „Myslím si, že málokdo ví, že naše hospodářství se roz-kládá, byť jen místy okra-jově, na 17 různých katas-trech,“ upřesňuje základní popis ředitelka, která šéfuje společnosti již jedenáct let.

Kominické štětky, ale také dřevěný

nábytek a zámečnictvíPři výpočtu zmíněných

přidružených výrob začne-me, pro štěstí, u výroby ko-minických štětek a oce-lových kartáčů na čištění kotlů. Ekonomicky zajíma-vá je podle ředitelky karto-nážní výroba. „Kromě kra-bic a obalů vyráběných na míru pro jednotlivé odbě-

ratele se v naší kartonáž-ce uspokojí třeba i cukráři, kterým můžeme nabídnout krabice na zákusky a dorty. Oblíbené jsou známé kolá-čové krabice a krabičky pro svatební výslužku se srdíčky. V nabídce jsou také dárkové krabice na víno,‘‘ vysvětluje Jana Ulbrichová. Vyhledá-vaná je u Hradečanů a dal-ších zákazníků také stolár-na. Nejrůznější nábytek na zakázku je vyráběn ze dře-va. „Naši stolaři jsou mis-tři svého oboru, vyrobí vám na přání, nač si vzpomenete. Od schodů přes dveře vnitř-ní i vstupní, stoly, židle, tácy až po celou kuchyňskou lin-ku,“ popisuje ředitelka. Po-dobné je to s vlastními zá-mečnickými dílnami. Jejich zruční zaměstnanci vyro-bí vše potřebné ze železa, a to včetně garážových vrat a podobně náročných zaká-zek. Funkční a užitečný je také pneuservis. Slouží sice především potřebám spo-lečnosti, jeho pracovníci

však neodmítnou ani zakáz-ky místních motoristů. Ne-zanedbatelným střediskem je rovněž kompostárna, kde své umístění najde třeba i zelený odpad z městských prostranství.

Kde se dobře vaříKde se dobře vaří, tam se

dobře daří. Zcela jistě toto úsloví platí také pro hradec-kou kuchyni s jídelnou. V kuchyni se denně vaří kolem 250 jídel, denně se jich část rozváží po domácnostech v Hradci a okolí. Jídla jsou vel-mi chutná a zdejší housko-vé knedlíky a „Honzíkové“ buchty jsou široko daleko vyhlášené. „K jídelně patří také sál, kde se konají firem-ní školení, plesy, zábavy, svatby i smuteční hostiny,“ připomíná „šéfka“. Akciovka také pronajímá pro potřeby jednotlivců i firem nevyužité objekty, kterých má ve svém majetku několik. A další za-jímavost – z bývalé podniko-vé kantýny vznikl obchod, v

němž se kromě potravin pro-dává i drogistické zboží.

Město Hradec x Hradecká zemědělská

V obou případech rozhod-ně nejde o konfrontaci a zna-ménko x je možno v klidu na-hradit velikým znamením +. Spolupráce totiž funguje víc než dobře. Spokojeno může být především město. „Když je zapotřebí, tak si městský úřad u nás uskladňuje třeba materiál, pořídili jsme kartáč na zametání městských cest, kde je zapotřebí použít něja-ké mechanismy či něco pře-vézt, zavolají nám s prosbou o pomoc, a tak bych mohla pokračovat,“ tvrdí tempera-mentní ředitelka. Společnost rovněž podporuje a spon-zoruje místní spolky, sdru-žení a školy. „Přispíváme do tomboly snad všech míst-ních plesů,‘‘ uzavírá malou prezentaci „své“ zemědělské společnosti Ing. Jana Ulbri-chová.

(PR)

Zemědělství k Hradci neodmyslitelně patříČtvrtá seč vojtěšky

Holštýnky na horách

Ing. Jana UlbrichováIng. Jana Ulbrichová

Page 5: 49RO-hradec

7úterý6. prosince 2011HRADEC NAD MORAVICÍ 21

* zhotovení brýlí kvalifikovanými optiky* vyšetření nejmodernějšími přístroji* krátká objednací doba

Na Potůčku 51 Kolářská 18HRADEC NAD MORAVICÍ OPAVATel.: 739 479 015 Tel.: 553 718 014 Mob.: 603 238 656

Carl Weisshuhn se narodil 27. 2. 1837 v rodině lesníka

Carla a Idy, roz. Enger, v Rybni-ku v Prusku.

Roku 1861 se stěhuje do Opa-vy. Již od mládí se zajímá o tech-niku a celkem šestkrát cestuje na zkušenou do Spojených států. Zde se seznamuje s Thomasem Alvou Edisonem a stávají se dob-rými přáteli. Weisshuhn se sna-ží pochytit co nejvíc z technické-ho pokroku průmyslové velmoci a snaží se ho co nejvíce využít.

Doma podniká v těžbě a pla-

vení dřeva a zpracovává ho na železniční pražce, taktéž láme a zpracovává pokrývačskou břid-lici, provozuje mlýny a pily. Aby mohl své výrobky vyvážet, podí-lí se a podporuje výstavbu míst-ních železničních tratí a silnic. Edison ho při pobytu v Americe inspiruje využitím energie a také Weisshuhn uvažuje o výstav-bě elektrárny v údolí Moravice a přehradní nádrže na Kružber-ku, kterou roku 1911 projektuje, paradoxně přesně v místech, kde přehrada stojí dnes.

Avšak již dříve v Anenském údolí nedaleko Podhradí staví papírnu, kde poprvé do továrny přivádí vodu tunelem vyláma-ným ve skále. Začátkem devade-sátých let 19. století se rozhoduje k přemístění papírenské výroby do budoucí továrny do Žimro-vic. Žije se svou rodinou v osa-dě Seifenmühle (Na stoupách) v klidném údolí řeky Moravice. Spolu s ním a jeho ženou Fride-rikou vyrůstá pravnučka Frideri-ka Victoria Gessnerová, později ve světě známá pod jménem Joy

Adamsonová jako autorka pří-běhů o lvici Else. 4. ledna 1919 při kontrole lesa havaruje na sa-ních a ještě téhož dne na Seifen-mühle u Budišova nad Budišov-kou umírá. Carl Weisshuhn byl prototypem úspěšného průmys-lového podnikatele konce 19. století, který svým smyslem pro využití moderní techniky, kom-binací důvtipu a podnikatel-ských schopností dokázal využít místních podmínek a významně se zasadil o rozvoj zdejšího regi-onu.

Neobyčejná osobnost továrníka Weisshuhna

Vincenc Havel (1906 - 1992)akademický sochař

Od roku 1947 žil trvale v Hradci, který mu za dobu 45 let přirostl k srdci. Od

rok 1948 byl jeho nejmilejším materiálem hořic-ký pískovec, ze kterého vysekal desítky soch v nad-životní velikosti a ženských aktů. Havel je autorem mnoha zdařilých portrétů významných osobností. Rád hrával také ve smyčcovém kvartetu.

Kurt Gebauer (1941)sochař a profesor

Jeho plastiky zdobí řadu měst celé republiky. V letech normalizace se musel zabývat klasickou sochařinou, i

když by rád experimentoval. Jeho Utíkající dívenka zdobí nejen prostranství před opavským Domem umění, ale byla přijata do sochařské galerie v Antverpách. V roce 1991 byl jmenován profesorem Uměleckoprůmyslové školy v

Praze. Jeho práce obdivovali v Německu, Polsku, Ma-ďarsku, Finsku, v New Yorku, Vladivostoku a v Číně. V říjnu mu bylo předáno ocenění starosty města Cena Města Hradec nad Moravicí.

Kníže Felix Lichnovský (1814 – 1848)

Byl knížetem zdě-děného panství

pouze tři roky. Působil v diplomatických a vojen-ských službách v Prusku, Španělsku a v Portugal-sku. V Německu získával od proslulých zahradních architektů poznatky, jak zdokonalit hradecký zá-mecký park. Jako důvěr-ný přítel a štědrý mecenáš Ference Liszta vykonal

s ním koncertní turné po střední Evropě a pozval jej dvakráte do Hradce. V roce 1848 byl zvolen po-slancem za Ratibořsko do celoněmeckého frank-furtského sněmu. Během povstání ve městě byl 18. září 1848 smrtelně zraněn a týž večer zemřel. Hra-decké panství notářsky odevzdal jako splátku čet-ných dluhů své přítelkyni Dorothey. Jeho životo-pisci se shodují, že „byl společenskou smetánkou své doby pokládán za nejpohlednějšího muže ve střední Evropě, za skvělého lva vybraných salónů, milencem života a povýšeným aristokratem, který bez ohledu na dluhy utrácel rodové jmění“.

Kníže Karel Maxmilián Lichnovský (1860 – 1928)

Po studiích a absol-vování vojenské

služby byl jako člen prus-ké dolní sněmovny do roku 1904 v německých diplomatických službách ve Stockholmu, Pekingu, Cařihradě, Bukurešti a ve Vídni. Věnoval se rovněž intenzivně hospodářství

na svých panstvích, zejména po svatbě se spi-sovatelkou Mechtilde v roce 1904, kdy ukončil svou diplomatickou dráhu. V letech 1912 až do vypuknutí první světové války byl německým vyslancem v Londýně. Na rozdíl od oficiální po-litiky směřující k válečnému střetnutí usiloval o udržení přátelských styků mezi Velkou Británií a Německem a snažil se zabránit vypuknutí vál-ky. V roce 1913 pozval do Hradce císaře Vilé-ma II. Když válečný požár vzplál, byl po návratu do Berlína vládou i tiskem označován za vlas-tizrádce. Na svou obhajobu napsal řadu žurna-listických pojednání a několik knižních děl. V roce 1918 byl propuštěn z císařských služeb. Po válce odmítl kandidaturu na prezidenta němec-ké republiky.

Místní akční skupina Opavsko uvádí: OPAVSKU TO OMASTÍME

Místní akční skupina Opavsko aktivně pracuje již 3 roky. Sídlíme ve městě

Hradec nad Moravicí, kde máme kancelář, a z tohoto místa vyjíždíme do všech kou-tů našeho regionu. Posláním občanského sdružení MAS Opavsko je především po-skytovat finanční prostředky na projekty, které realizují naši členové a další subjek-ty v regionu. Sdružujeme 52 obcí ležících v blízkosti Opavy.

V průběhu 3 let jsme již rozdělili více než 30 milionů korun na projekty, které předlo-žili obce, podnikatelé, zemědělci, občanská sdružení a farnosti. V následujících letech 2012 a 2013 nás čekají další výzvy se zhruba 20 miliony korun, do kterých je možno po-dat projekt a získat na něj podporu.

Také město Hradec nad Moravicí využi-lo příležitosti a získalo prostředky z naše-ho programu LEADER na stavbu dětského hřiště „Vodní hrad“ pro děti předškolního věku. Hřiště je umístěno v blízkosti sportov-ního areálu a z jedné strany je obtéká řeka Moravice a z druhé strany potok Hradečná. Kromě hracích prvků pro děti jsou zde na-příklad cvičební prvky pro seniory nebo za-jímavé solární osvětlení zabudované ve sty-lizovaných hradbách.

Prostředky nejen rozdělujeme, ale také sami píšeme a realizujeme projekty na Opavsku. V následujících letech připravu-jeme k realizaci mezinárodní projekt „Mie-šek – 1000 let společné česko-polské his-torie“, v jehož rámci navážeme spolupráci s Polskem. Jde o připomenutí slavné histo-rické události, kdy si polský kníže Miešek přišel do Hradce pro svoji nevěstu, kněž-

nu Doubravku Přemyslovnu. Tato více než 1000 let stará událost opět ožije v podobě velkolepých historických průvodů a připo-mene nám společné slovanské kořeny obou národů.

Dalším projektem je „Oživlý svět tech-nických památek“, který si klade za cíl zma-povat, propagovat a oživit zajímavé technic-ké památky v nejširším významu na území Opavska a Nízkého Jeseníku. V současné době probíhají atraktivní tematické exkur-ze do míst, která vypovídají o vývoji vědy, výroby či techniky, připravuje se publikace a natáčení popularizačního DVD.

Z nejbližších akcí připomínáme:V rámci projektu „Poznej novou techni-

ku aneb hry s energií pro děti a učitele“, kte-rý podpořila společnost ČEZ Prodej Zelená energie, proběhne 9. 12. 2011 od 10 hodin na Základní škole v Hradci nad Moravicí sou-těžní setkání deseti družstev z deseti partner-ských základních škol projektu. Soutěže pro děti budou zaměřeny na techniku, energii a design. Cílem projektu je mimo jiné zlepšit výuku moderních technologií ve školách na Opavsku, pořídit potřebné vybavení do škol a propagovat alternativní zdroje energie.

Informace o všech našich aktivitách mů-žete samozřejmě nalézt na našich webových stránkách: www.masopavsko.cz.

Pracujeme na tom, aby Opavsko žilo a roz-víjelo se. Za všemi aktivitami jsou lidé. Pokud máte zájem, připojte se k nám.

Kontakty naleznete na našich webových stránkách.

Za tým MAS Opavska Vladislav Kos, ředitel organizace

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Page 6: 49RO-hradec

22 úterý6. prosince 2011 HRADEC NAD MORAVICÍ22

Matice Slezská v Hradci nad Moravicí má stovkuMatice Slezská v Hradci nad Moravicí má stovkuPrávě před sto lety, v listo-

padu 1911, byl v Hradci – Podolí založen odbor Matice opavské. Odbor byl založen z iniciativy opavských funkcio-nářů spolku a za podpory hra-deckých kněží.

Sdružoval zprvu několik místních vlastenců, kteří dávali své děti do české mateřské školy založené Maticí opavskou v Po-dolí již v roce 1907. Abychom pochopili důvod k založení spolku, je třeba se krátce zmí-nit o době, ve které k tomu do-šlo. Na přelomu 19. a 20. století procházelo Hradecko obdobím, kdy bylo relativně klidné souži-tí zdejších Čechů a Němců na-rušeno zejména rozvíjejícími se továrnami v Brance a Žimrovi-cích, do kterých přicházeli noví

zaměstnanci převážně z oblas-tí s německou většinou. Toto spolu s dalšími vlivy, jako např. nové železniční spojení s teh-dy víceméně německou Opa-vou, vyvolalo růst napětí mezi oběma národnostmi. Jedním z nejostřejších vystoupení byl konflikt při ukázkovém cvi-čení opavského Sokola 25. 7. 1906, později označovaný jako tzv. „krvavá neděle“. Došlo teh-dy k několika provokacím, kte-ré přerostly v násilné střetnutí obou stran. Pro českou stranu to byla ona poslední kapka, proto došlo v dalších letech k razantním krokům k udržení „českého Hradce“.

Do tohoto dění se od počát-ku zapojovala i Matice opav-ská, založena již v roce 1877

s cílem chránit zájmy české-ho lidu na Opavsku. Jednou z jejích prvních aktivit v Hrad-ci bylo organizování výuky českého jazyka pro žáky čtvr-té třídy místní školy, ale nejvý-razněji se její pomoc projevila založením a vydržováním čes-ké mateřské školy. Ta se měla stát protiváhou mateřské ško-ly německé, do které byli nu-ceni dávat své děti i česky mluvící zaměstnanci branec-ké továrny.

Přestože již v Hradci řada českých spolků působila, sna-žilo se vedení Matice opav-ské, aby zde vznikl i její od-bor, zejména proto, aby péče o mateřskou školu byla svěřena místním. To se také po něko-lika intervencích v roce 1911

podařilo. Členové odboru za-čali pořádat celou řadu slav-ností, koncertů a hlavně v té době populárních ochotnic-kých divadelních představe-ní, z jejichž výtěžků pak po-řádali nadílky dětem mateřské školy a všemožně podporova-li jak školku, tak českou výuku ve škole obecné. Po válce byla činnost pozastavena s krátkou přestávkou až do roku 1998.

Dalším mezníkem v matiční činnosti se stal rok 1968, kdy po dvacetiletém odmlčení byla čin-nost obnovena, působení rozší-řeno na území celého českého Slezska a název změněn na Ma-tice slezská. V Hradci byl od-bor obnoven v roce 1969 a pod vedením PhDr. Artura Som-mera připravil řadu kulturních

akcí, zájezdů, přednášek apod. V roce 1972, v době nastupují-cí normalizace, však byl spolek znovu rozpuštěn.

Novodobá historie Mati-ce slezské v Hradci se začala psát v lednu 1998, kdy byl ve městě znovu ustaven její míst-ní odbor. Od obnovení činnos-

ti se počet našich členů rozrostl na číslo 58. Za čtrnáct let prá-ce se podařilo uspořádat 19 po-znávacích zájezdů, 24 exkur-zí a vlastivědných vycházek, 23 přednášek a besed, vydali jsme bezmála 20 drobných tiskovin a pohlednic s historickou a vlasti-vědnou tematikou.

Dechový orchestr má tradici

Dechový orchestr Hradec nad Moravicí je hudební těleso,

bez kterého si Hradečáci neumí představit žádnou společenskou kulturní akci.

Dechový orchestr má v Hrad-ci nad Moravicí již 115letou tra-dici. Jeho dnešní podoba čítá 35 amatérských muzikantů. Repertoár

orchestru má opravdu široké spek-trum. Jsou jimi skladby od Goerga Gershwina, Glena Millera, Arama Chačaturjana až po klasickou hud-bu Antonína Dvořáka. Samozřejmě také nezapomíná na klasické čes-ké a slovenské autory, jako je Karel Vacek, Karol Pádivý a jeho nezapo-menutelná skladba Hore Váhom, Ja-

romir Vejvoda či František Maňas. Orchestr každoročně učinkuje na několika promenádních koncer-tech, ale také na drobných lidových oslavách a slavnostech. Pokud si v brzké době chcete Dechový orchestr Hradec nad Moravicí poslechnout, přijďte na některý z mnoha předvá-nočních koncertů.

Mažoretky na vítězné vlněMístní mažoretky

Charlie na sou-těžích válcují své sou-peřky.

V polovině listopa-du si ze soutěže Pod-zimní Ostravská hůl-ka odvezly třetí místo v juniorské kategorii a krásné druhé místo v kategorii Hosté. Kon-cem listopadu pak bo-dovaly na soutěži só-loformací s názvem Zlatá hůlka. Ve věko-vé kategorii do 11 let se děvčata umístila na pátém místě. Na stej-nou příčku se ve vel-ké konkurenci ve své kategorii probojova-la i seniorka Sylva Ko-ciánová. Juniorky pro

změnu zvítězily v kategorii miniformací. Cenu VIP poroty si pak svým výkonem v sólo sestavě vysloužila Kateřina Pavelková.

Zákusky, koláče, dorty a cukro-ví z KAMAHAJE osladí život i

tomu největšímu škarohlídovi. Tato domácí cukrářská výrobna sídlí v Hradci nad Moravicí, kde se nalé-zá také její vzorková prodejna. KA-MAHAJ vznikla právě před dvaceti lety a za tu dobu získaly její výrob-ky nejedno ocenění. Není divu, jde o poctivě ručně vyráběné sladkosti v nejvyšší kvalitě.

„Své produkty poctivě vyrábí-me z másla a vajec, nic není šize-no náhražkami,“ shodně tvrdí ma-jitelé Jana Kořistková a Kamil Bena. Své výrobky rozváží KAMAHAJ do mnoha prodejen na Opavsku, Brun-tálsku aVítkovsku. Svým zákazní-kům nabízíme několik desítek dru-hů zákusku, dortů, cukroví, pečeme také domácí svatební koláče.“ Do-statečnou zárukou kvality by měla být naše dvacetiletá tradice a také

několik certifikátů a ocenění,“ uvá-dějí majitelé.

Sladká vůně vanilkyJe advent a sladké vůně vánočního

cukroví se linou nejen Hradcem nad Moravicí. Nejvábnější jsou ovšem ve vzorkové prodejně KAMAHA-JE. Ta totiž sousedí se zmíněnou do-mácí cukrářskou výrobnou. „Napl-no jede výroba vánočního cukroví. Děláme 17 druhů vánočního cukro-ví, a to za přijatelnou cenu. Kilogram z naší výrobny stojí pouze 300 korun. A za kvalitu ručím,“ rozhodně říká paní Jana. Ví, o čem mluví, proto-že je sama vyučenou cukrářkou. Nejen ona, ale každá zkušená hospodyňka při prvním sou-stu vánočního cukroví z KA-MAHAJE dobře pozná, že je to přesně to pravé. Nechybí totiž ani ořechy, máslo, vajíčka, kvalit-

ní mouka z Mlýnu Herber. A tak není divu, že si už ve spoustě domácností v celém kraji nervy se složitou výro-bou vánočního cukroví raději odpus-tí. A zajedou nebo zajdou si pro ně do KAMAHAJE.

Pastva pro oči i chuťové pohárky

Rolády kokosové, čokoládové i marmeládové, banánky, špičky, tune-ly, košíčky ovocné i čokoládové, řezy

pařížské, citronové, ořechové a opět čokoládové, laskonky, koule, kostky, indiáni... Také se vám začaly sbíhat sliny? Ale to byla jen malá část sorti-mentu zákusků. Přidejme ještě speci-ality a k těm rozhodně patří jablečné řezy, malinové kostky, výtvory z mar-cipánu, vyhlášené koláče, věnečky a minizákusky. Vše čerstvé a kvalitní, lahodící oku a pochopitelně i tomu nejvybíravějšímu jazýčku. Ani v ad-ventním čase neutichá výroba všech výše zmíněných dobrot. Lidé se to-

tiž scházejí, oslavují, cho-dí na návštěvy, večírky či dnes tak oblíbené párty... Hosty je třeba něčím uctít a naopak přijít na návštěvu s prázdnou se také nehodí.

Naštěstí je tady KAMAHAJ a šikovné ruce jeho pracovnic. (Zvláštní pochvalu si zaslouží

zdejší cukrářky i za to, že nezapomí-nají na diabetiky, a tak je v nabídce vždy několik druhů dia zákusků.)

Dort je korunou slavnostního stolu

Samostatnou kapitolou jsou dor-ty. Ani jejich výroba se nemůže za-stavit. Lidé se totiž rodí, žení a vdá-vají stále. A stejně tak stále slaví narozeniny. Kulaté i půlkulaté, i docela obyčejné. I při těchto pří-ležitostech je vítaným a tradičním dárkem dort. Ten z KAMAHAJE se stane určitě ozdobou každého slav-

nostního stolu, ať je určen novo-manželům, statnému padesátníko-vi nebo malým škvrňatům. Ostatně je obecně známo, že děti mají ze svých dortů tu největší radost. Po-pisovat dorty nebudeme, ani to dost dobře nejde. Každý si však vy-bere na webových stránkách www.kamahaj.cz.

Dobrá zpráva pro OpavanyPokud si chcete na dobrotách z

KAMAHAJE pochutnat, nemusíte jezdit rovnou do Hradce nad Mora-vicí. Ani nemusíte pátrat, která cuk-rárna nebo restaurace jejich výrobky nabízí. Výhradním odběratelem zá-kusků a sladkostí z KAMAHAJE je kavárna-cukrárna DIANA. Najdete ji proti Loutkovému divadlu v Opa-vě a kromě dobré kávy a příjemné-ho prostředí tam na vás čekají právě vyhlášené dobroty z hradecké cuk-rárny.

Zákusky, koláče, dorty a cukroví Zákusky, koláče, dorty a cukroví z KAMAHAJE osladí životz KAMAHAJE osladí život

pařížské, citronové, ořechové a opět čokoládové, laskonky, koule, kostky, indiáni... Také se vám začaly sbíhat sliny? Ale to byla jen malá část sorti

házejí, osla návštěvy,

tak oblíby je třeba pak přijít n

zdnou se taje tady KA

uce jeho prapochvalu

y i za to, ženají na diabetiky, a tak jevždy několik druhů dia z

Dort je korunslavnostního st

j

ho cukroví. ího cukro

u. Kil300 hodní, pr

rářkoušensouKAje ttoti

kval

marmeládové, banánky, špičky, tunely, košíčky ovocné i čokoládové, řezycukro-

logram korun.

ně říká roto-ou.ná u-A-to iž lit-

ly, košíčky ovocné i čokoládové, řezy

tiž schdí nadnes Hostya naops práz

Naštěstí šikovné ru(Zvláštní p

zdejší cukrářkynají na diabetik

Cukrárna Diana

Page 7: 49RO-hradec

7úterý6. prosince 2011HRADEC NAD MORAVICÍ 23

Město Hradec nad Moravicí vy-hlásilo veřejnou architekto-

nickou soutěž na zpracování ná-vrhu rekonstrukce „Národního domu“ v Hradci nad Moravicí.

Více než stoletá budova Národní-ho domu byla od svého otevření v roce 1909 kulturním a společenským centrem života obyvatelstva a dodnes

nese jasný historický odkaz také vý-razem původní architektury. V sou-časnosti už stoletá stavba nesplňuje náročné a stále se rozšiřující poža-davky na společenské a kulturní ak-tivity obyvatelů a návštěvníků města. Současným standardům neodpovídá technický stav ani vnitřní dispozice budovy. Cílem projektu je kompletní

rekonstrukce objektu za účelem vy-budování moderního multikulturní-ho centra s kapacitně dostačujícími prostorami při současném zachování městské knihovny, kina a sálu s jeviš-těm pro divadelní představení.

Do soutěže, která byla vyhlášena ve spolupráci s Českou komorou archi-tektů se sídlem v Brně, se přihlásilo

23 soutěžních týmů. Porota, ve které zasedali mimo jiné i starosta Hradce nad Moravicí Karel Hanák nebo hra-decký rodák, akademický sochař Kurt Gebauer, vybrala tři vítězné návrhy v souladu se zadanými soutěžními pod-mínkami. Ze tří návrhů, které vybra-la v rámci soutěže odborná porota, byl usnesením zastupitelstva vybrán ko-

nečný vítězný návrh, dle kterého by měl Národní dům v budoucnu vy-padat. Dalším krokem, po zpracová-ní projektové dokumentace, bude žá-dost o dotační titul na realizaci stavby. Realizací projektu vznikne nové mul-tikulturní centrum, které bude splňo-vat požadavky kladené na kulturní za-řízení spádového města.

Kostel sv. Petra a PavlaKostel sv. Petra a Pavla je po zámku největší hradeckou turistickou zajímavostí.

Nachází se na vrcholu kopce nedaleko zámecké brány. Kostel pochází z 16. sto-letí a nechal ho vystavět majitel hradeckého panství Kašpar Pruskovský.

Tomu jsou věnované dva epitafy – na levé straně předsíně kostela a na vnější severní straně kostela. Dne 29. června 1594, na svátek pat-

ronů sv. Petra a Pavla, sloužil první mši farář Tomáš Kancer. Vysvěcen byl v roce 1597 olomouckým biskupem Stanisla-

vem Pavlovským. Věž kostela sahá do výšky 37 metrů a jsou v ní umístěny 3 zvony. Kostelní zvony jsou

nejstarší na Opavsku. Zvon „Petr“ váží 952 kg, měří 84 cm a spodní šířka je 107 cm.

Zvon „Pavel“ váží 560 kg, měří 72 cm a spodní šířka je 92 cm. První var-

hany zhotovil a uvedl do provo-zu v r. 1770 varhanář Schwarz

z Libavé, v roce 1846 na ně při primici knížete Rober-ta Lichnovského hrál Ferenc Liszt. Současné varhany po-cházejí z roku 1911 a jsou dílem věhlasné firmy Rieger a synové z Krnova.

Když se řekne Hradec nad Moravicí, asi každého hned napadne zejmé-

na zdejší zámek. Tedy zámky dva – Bílý a Červený. Jenže Hradec má lákadel pro turistiku mnohem více. Ať už je to nád-herná příroda, řeka Moravice, rozhled-na, kostel sv. Petra a Pavla, Slezská kal-várie či mnohé další.

Hradec má řadu turistických lákadelHradec má řadu turistických lákadel

Hradec chce opravit chátrající stoletý Národní dům

Kostel sv. Petra a PavlaKostel sv. Petra a Pavla je po zámku největší hrade

Nachází se na vrcholu kopce nedaleko zámecké bletí a nechal ho vystavět majitel hradeckého

Tomu jsou věnované dva epitafy – na levévnější severní straně kostela. Dne 29

ronů sv. Petra a Pavla, sloužil pVysvěcen byl v roce 1597 olo

vem Pavlovským. Věž kosa jsou v ní umístěny

nejstarší na Opakg, měří 84

ZvZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZvZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZvZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZvZZZvvvon „Paa spod

hanyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyzu

Křížová cesta Slezská KalvárieByla založena v roce 1764 Annou Marií Magdalénou Thomagniniovou (1709 - 1769), mat-kou majitele hra-deckého panství Wolfganga z Neff-zernu. Na základě jejího „živého snu“, jak na ozářený ko-pec vystupují věří-cí, byla zřízena Kří-žová cesta na kopci 415 m vysokém, vý-chodně od hradec-kého zámku.

Rozhledna Šance Ta se nachází v městské části Hradce nad Moravicí na okraji obce Jakubčovice, v nadmořské výšce 522 me-trů. Rozhledna je dílem architekta Miroslava Slívy a poprvé byla otevřena v dubnu 2005, u příležitosti 60. výročí osvobození obce Jakubčovice. Tato zastřešená celodřevěná stavba na kamenných pilířích se skládá ze čtyř základních modulů a její celková výška je 15,5 metru. Z Hradce nad Moravicí (asi 5 km) vás k rozhled-ně dovedou žlutě a zeleně značené turistické stezky. Návštěva rozhledny se vám určitě vyplatí - rozhledna poskytuje malebný výhled na Jeseníky a Beskydy i na město Opavu a jeho rovinaté okolí. Pro lepší orientaci jsou na nejvyšší vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů umístěny panoramatické mapy s názvy vrcholů a míst, které jsou při dobré viditelnosti na dohled. Rozhledna bude opět otevřena od 1. dubna 2012, během zimních měsíců otevřena není.

OHS Hydraulika hydraulické válce, zvedáky a zařízení

Nabízíme:- repase a výroba hydraulických válců, zvedáků a zařízení- prodej těsnění- opravy paletovacích vozíků- soustružnické práce- kovovýroba

Provozovna:Areál 1. Hradecké a.s., Žižkova 511, 747 41 Hradec nad Moravicíe-mail: [email protected], web: www.hydraulika.opavsko.com

Kontakt:OHS - Hydraulika s.r.o.Žižkova 511, 747 41 Hradec nad Moravicítel.: 553 783 330, mobil: 603 863 102

Page 8: 49RO-hradec

22 úterý6. prosince 2011 HRADEC NAD MORAVICÍ24

Zdravotní ústav v Ostravě bude na 39 místech v kraji monitorovat znečiště-

ní. Mezi vybrané lokality pro měření pat-ří i Hradec nad Moravicí.

Mobilní monitorovací stanice bude do Hradce přivezena nejpozději do konce prosin-ce 2011 a umístěna bude v areálu Technických služeb. Od 1. ledna 2012, kdy bude zahájen „ostrý“ provoz, bude stanice po dobu jednoho

týdne měřit a zaznamenávat kvalitu (či nekva-litu) ovzduší v našem městě. V průběhu zim-ní topné sezóny pak bude ještě mobilní měři-cí stanice v našem městě umístěna několikrát. Celkem má být mobilní měřicí stanice umístě-na v Hradci nad Moravicí v průběhu roku 2012 postupně osmkrát, vždy po dobu jednoho týd-ne. Hodnoty zaznamenané mobilní monitoro-vací stanicí a výsledky měření můžete sledo-

vat na veřejných webových stránkách projektu, které zahájí provoz 1. ledna 2012 a jsou určeny pro odbornou i laickou veřejnost. Každý tedy bude moci získat aktuální informace o tom, jaké jsou výsledky měření a jak na tom je naše město s čistotou ovzduší. Cílem projektu je zís-kat data o plošném znečištění ovzduší látkami, které pocházejí nejen z průmyslu a dopravy, ale také z lokálních topenišť.

Město Hradec nad Mo-ravicí získalo dotaci

na stavební úpravy hasičské zbrojnice, která již nevyhovu-je současným potřebám Sbo-ru dobrovolných hasičů.

Celkovou rekonstrukcí chát-rající budovy získá hasičský sbor kvalitní zázemí pro svou záchranářskou práci a jeho čin-nost se do značné míry zprofe-

sionalizuje. Projekt řeší i zatep-lení objektu a zřízení zázemí pro držení stálé pohotovostní služby, např. vybudování lož-nic. Pro členy jednotky budou zřízena parkovací místa, což také urychlí výjezdovou dobu jednotky. V plánu je také re-konstrukce bezprostředního okolí hasičské zbrojnice, včet-ně revitalizace přilehlého par-

ku, zřízení nových chodníků a opravy a doplnění mobiliá-ře. Vzhledem k tomu, že ha-sičská zbrojnice a veřejné pro-stranství kolem ní se nachází v těsné blízkosti památkové zóny, dojde také ke sjednocení celko-vého vzhledu právě v souladu s památkovou zónou. Stavební práce začnou v polovině měsí-ce února 2012.

V současné době máte možnost podpisem petice „Za výstavbu

obchvatu města Hradec nad Mo-ravicí“ vyjádřit podporu v našem úsilí o urychlení zahájení výstavby obchvatu města Hradec nad Mora-vicí.

Snažíme se využít všech dostup-

ných prostředků k vyřešení proble-matiky nadměrné dopravní zátěže, která je vedena centrem města. Jed-ná se o východní obchvat, který by začínal nad obcí Branka u Opavy, dále by vedl mezi Hradcem nad Mo-ravicí a Bohučovicemi, s vyústěním za Kajlovcem. Občané města poža-

dují urychlené řešení dopravy, pro-tože nekoordinovaný zásah do do-pravy v této oblasti, zprovozněním napojení komunikace I/57 na dál-niční přivaděč u města Fulnek, způ-sobil další, velmi citelný nárůst do-pravy. Frekvence dopravy proudící středem města způsobuje znehod-

nocení životního prostředí hlukem, prachem, zplodinami i otřesy a tyto faktory se stávají pro občany města neúnosné. V neposlední řadě je cí-lem petice zvýšení bezpečnosti oby-vatel, cyklistů, chodců a zejména dětí, které jsou osobní a především nákladní dopravou denně ohro-

žovány. Výstavba obchvatu ochrá-ní Hradec nad Moravicí i jeho bez-prostřední přírodní okolí a docílíme kvalitnějšího a zdravějšího životního prostředí pro nás všechny. Hradec nad Moravicí je častým cílem turistů a výletníků a s narůstající dopravou je snižován i tento jeho kredit.

Hradecká radnice získala dotaci z Operačního pro-

gramu přehraniční spoluprá-ce 2007 až 2013 Česká repub-lika - Polská republika, Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia na projekt „Bavíme se víc, sportem bez hranic“.

Celková schválená výše do-tace je 29 627, 43 eur. Jeho cí-lem je rozšíření sportovního vyžití dětí a mládeže na obou stranách hranice a zlepšení podmínek pro sportování na území našeho města. V rámci projektu proběhnou tyto spor-tovní aktivity: Sportovní pří-

prava pro děti a mládež, kte-rá byla zahájena v říjnu a bude trvat do června příštího roku. Sportovní příprava bude pro-bíhat souběžně na obou stra-nách hranice, ale samostatně. Většina těchto aktivit na čes-ké straně bude probíhat v nově vybudované tělocvičně a její přístavbě. Celkem proběhne 216 dvouhodinových sportov-ních lekcí pod vedením zkuše-ných instruktorů, které budou zaměřeny zejména na florbal, stolní tenis, in-line bruslení, sportovní tance, basketbal, vo-lejbal a další.

Město Hradec nad Moravicí podalo na konci měsíce července 2011 žá-

dost o poskytnutí dotace v rámci Operač-ního programu Životní prostředí, a to na zajištění sesuvu půdy v lokalitě Městské-ho hřbitova Hradec nad Moravicí.

Tato lokalita vykazuje známky aktivní-

ho sesuvného území, které je charakteri-zováno jako velmi nebezpečné z hlediska ohrožení životů či zdraví občanů. Stávají-cí sesuv půdy navazuje na sesuvy v nedáv-né minulosti a proti dalšímu pohybu ze-min je svah nutno zajistit. Cílem projektu je tedy zajištění stability této lokality, u kte-

ré je možnost, že se bude v případě extrém-ních klimatických podmínek dále uvolňo-vat a sesouvat. Finanční částka na zajištění a záchranu této lokality na nejméně dalších 20 let představuje cca 17 mil. korun. Sta-vební práce na záchraně a zajištění území by měly začít v květnu 2012.

Hasičskou zbrojnici Hasičskou zbrojnici čeká rekonstrukcečeká rekonstrukce

Hradečtí občané bojují peticí za obchvat

Bude se měřit čistota vzduchu

Projekt zabrání sesuvu hřbitovaBavíme se víc, sportem bez hranic

Pilařský závod v Hradci nad Moravi-cí vznikl v roce 1907, a to přestavbou

bývalé škrobárny. V průběhu více než 100 let změnil postupně řadu majitelů, od roku 2006 do současnosti nese název CARMAN-WOOD, s.r.o.Areál závodu se nachází na okrajové části města Hradce nad Moravicí, při komuni-kaci vedoucí k obci Žimrovice.Zabýváme se nákupem a zpra-cováním jehličnaté a listnaté kulatiny, a to nejen od velkých dodavatelů, jako jsou Opavská lesní a.s., Správa lesů Fulnek a.s. a Less Forest a.s., ale i od soukromých majitelů lesních porostů. Jako jediní v tomto regionu jsme zařízeni na pořez přesílené hmoty do prů-měru 150 cm.70 % zpracovaného objemu kulatiny tvoří modřínová hmota, zbývají-cích 30 % pak ostatní dřeviny – sm/jd, bo-rovice a listnatá kulatina.Našimi produkty zajišťujeme jak tuzemský, tak i zahraniční

trh, který z celkového objemu představuje 60 % produkce. Pokud se týká tuzemské-ho trhu, obchodujeme nejen s firemními subjekty, ale i s malými spotřebiteli. V dů-sledku zvýšených nároků zákazníků stále rozšiřujeme svůj sortiment výrobků. Pů-vodní nabídku stavebně-truhlářského ře-ziva jsme rozšířili o výrobu palubek, pod-

lahovek, plotových profilů a fasádních obkladů. Proto jsme v rámci zkvalitnění služeb a uspo-kojení poptávky spotřebitelů zakoupili 6vřetennou profilova-cí frézu Weinig.Ve spolupráci s firmou Rosis s.r.o. Opava jsme se podíleli na výstavbě dětského

hřiště v Hradci nad Moravicí a v současné době na výstavbě zimní zahrady v Domo-vě důchodců ve Vítkově.Velký zájem rov-něž zákazníci projevují o vedlejší produkt výroby, a to štěpku, drť a pilinu, kterou vy-užívají buď k energetickému zpracování, nebo k zakládání okrasných zahrad.

CARMAN-WOOD, s.r.o. Hradec nad Moravicí

Město získalo dotaci na stavební úpravy ha-sičské zbrojnice.

Rád bych Vám p edstavil rmu Pavel Kuzník se sídlem v Hradci nad Moravicí, která se již od roku 1991 zabývá nákladní kamiónovou dopravou, spedicí, opravou vozidel, prodejem náhradních díl a pro-vozuje pneuservis.

Po rozší ení Evropské unie jsou její služ-by na p epravu ur eny pro všechny destinace celé EU. Dlouhá léta provádíme velké množ-ství p eprav. Spolupracuje s námi velmi mno-ho p edních mezinárodních a tuzemských rem a p epravujeme pravideln významné

objemy zboží. Pro své zákazníky zabezpe u-jeme logistiku i v etn skladování.

Spolehlivost, kvalita a rychlost je naším motem. Vlastní autopark je pr m rného stá í cca 1,5 roku. M žou Vám nabídnout otilu 25 vozidel.Všechna vozidla jsou vybavena nejmodern jší technikou v etn sate-litního sledování. Spolupráce s námi bude mít ur it dobré a trvalé výsled-

ky. ekají na Vás vyškolení pracovníci, kte í Vám pomohou s Vaší nabídkou i poptáv-kou.

P epravu provádíme vlastními vozy a jako spedice s vozy smluvními. V autoservisu Vám zajistíme opravy osobních i nákladních vozidel v etn pneuservisních prací. Neza-pomínejte na p ezutí. Tato rma zam stnává tým zkušených lidí, kte í jsou p ipraveni Vám poskytnout kvalitní služby. Veškeré informa-ce se dozvíte na internetových stránkách této rmy, kde máte možnost se také v p ípad Va-

šeho zájmu poptat na všechny jejich služby.

K. H. Borovského 41,Hradec nad Moravicí, 747 41Telefon: 553 784 444,Web: www.kuznik.cz

PAVEL KUZNÍKmezinárodní autodoprava a spedice

Váš partner na cestáchVáš partner na cestách