7. Využití informací manažerského účetnictví

pro rozhodování

Prezentace pro studenty kurzu1MU413 – Manažerské účetnictví pro vedlejší specializaci

Bohumil Králkatedra manažerského účetnictvíFakulta financí a účetnictvíVysoké školy ekonomické v Prazekral@vse.cztel. +420 224 095 127, + 420 224 095 149Konzultační hodiny: pondělí 14,00 – 16,00

č. m. 284 Nová budova

Vzájemný vztah finančního, daňového a manažerského účetnictví

Účetnictví

Finanční Daňové Manažerské

PRO ŘÍZENÍ …. (NÁKLADOVÉ)výkonově orientované

odpovědnostníprocesně orientované

PRO ROZHODOVÁNÍna existující kapacitěo budoucí kapacitě

Účetnictví pro rozhodování

• Vznik spojován se členěním nákladů, ale i dalších hodnotových veličin z hlediska jejich závislosti na objemu prováděných výkonů

• Postupně ovšem dochází k výraznějším změnám, které mají vliv zejména na metodické prvky manažerského účetnictví („spíš manažerské než účetnictví“)

• Nové členění hodnotových veličin: relevantní x irelevantní

• Stejně jako v nákladovém účetnictví lze rozlišit rozhodování ve výkonové, odpovědnostní a procesní oblasti

• Typologie rozhodování: řada rozhodovacích úloh je obdobná z hlediska informačního zázemí, které je třeba pro jejich řešení

• Úlohy řešené na existující kapacitě x úlohy řešené o budoucí kapacitě

• Vzájemný vztah obou typů úloh

Úlohy na existující kapacitě

Jde o úlohy spojené s využitím kapacity, k níž se váží fixní náklady.

Zahrnují 3 typy úloh :

• optimalizační úlohy (optimalizace objemu a sortimentu)

• stanovení dolního limitu ceny

• úlohy "buď a nebo "

Charakteristické rysy těchto úloh:

• tím, že se v zásadě nemění investovaný kapitál, je nejdůležitějším kritériem MAXIMALIZACE MANAŽERSKY MĚŘENÉHO ZISKU

• jde v podstatě o úlohy CVP, vycházející v různých modifikacích z marže z bodu zisku a návazných veličin

Ve výrobním útvaru strojírenského podniku se vyrábějí dva druhy výrobků:

A B

Standard Vyšší standard

Jednicový materiál 220,- 300,-

Jednicové osobní náklady 60,- 110,-Oba výrobky jsou stejně pracné, ale B je náročnější na kvalifikaci lidské práce - na"třídu"

VR - odpis stroje, na kterém oba výrobky tráví stejné množství času:

pořizovací cena 1 500 000,- Kč

roční odpis 300 000,- Kč  

Chybně rozvržena ve vztahu k JOsN 90,- 165,-

Správná alokace – prostým dělením 120,- 120,-

CENA 500,- 660,-

Výchozí objem výroby a prodeje 1 500 ks 1 000 ks

(plně využitá kapacita)

Předmětem našich úvah je další rozpočtované období, kdy se

předpokládá výroba a prodej 2 500 výrobků

a) Který z výrobků je výhodnější z hlediska přínosu k podnikovému zisku?

b) Který z výrobků by byl výhodnější za předpokladu, že by výrobek B za jinak stejných okolností trávil na výrobním zařízení dvojnásobné množství času?

a) Kolik činí bod zvratu?Q (BEP) = 300 000 : (660 – 410)

Q (BEP) = 1 200

b) Kolik činí příspěvek k tržbám (Margin to Sales)?

PT = 250 : 660

PT = 0,3788 (37,88 %)

V dalším zadání předpokládejme, že jsme celou kapacitu naplnili výhodnějším výrobkem B

Kolik činí bezpečnostní marže (Margin of Safety) ?

Bezpečnostní marže vymezuje procentně nebo indexně vyjádřený pokles nebo vzrůst objemu prodeje za předpokladu, že rozpočtovaný EBIT není dán staticky (jednoznačně), ale ve dvou alternativách (např. v úrovni výchozí – rozpočtované a pesimistické):

Výchozí předpoklad výroby a prodeje 2 500 výrobků B vede za daných předpokladů k rozpočtovanému zisku ve výši Kč 325 000,- Kč.

Výnosy z prodeje (2 500 . 660) 1 650 000,-

- Variabilní náklady prodaných výrobků (2 500 . 410) - 1 025 000,-

Marže z prodeje (2 500 . 250) 625 000,-

- Fixní náklady - 300 000,-

Rozpočtovaný zisk 325 000,-

Kolik činí bezpečnostní marže za předpokladu, že pesimistická varianta počítá se ziskem 280 000,- ?

Objem prodeje zajišťující zisk ve výši 280 000,- :

Q (Z 280 000) = (300 000 + 280 000) : (660 – 410)

Q (Z 380 000) = 2 320

Bezpečnostní marže (MS):

MS = (2 500 – 2 320) : 2 500

MS = 0,072 (7,2 %)

Objem prodeje může klesnou za jinak stejných okolností o 7,2 %.

Další modifikace úlohy vychází ze složitější sortimentní struktury:

Kolik činí rozpočtovaný zisk za předpokladu prodeje

1 500 ks výrobku A a 1 000 ks výrobku B ?

A B Celkem

Výnosy z prodeje 750 000 660 000 1 410 000

- Variabilní náklady prod.výrobků - 420 000 - 410 000 - 830 000

Marže z prodeje 330 000 250 000 580 000

- Fixní náklady - 300 000

Zisk 280 000

Kolik výrobků ve stejné sortimentní struktuře bude třeba prodat, abychom dosáhli zisku ve výši 300 000,- ?

Řešení

T (300 000) = (300 000 + 300 000) : (1 – 0,58865)

T (300 000) = 1 458 612 Kč

Příspěvek k tržbám daného sortimentního mixu činí 0,41135

Index splnění rozpočtu zisku:

1 458 612 : 1 410 000 = 1,0344764

Objem prodeje v kusech

(za předpokladu neměnné sortimentní struktury):

Výrobek A: 1 500 . 1,0344764 = 1 552 ks Výrobek B: 1 000 . 1,0344764 = 1 035 ks

Obrácený poměr výrobků : předpoklad výroby a prodeje 1 000 A : 1 500 B

A B Celkem

Výnosy z prodeje 500 000 990 000 1 490 000

- Variabilní náklady prod.výrobků - 280 000 - 615 000 - 895 000

Marže z prodeje 220 000 375 000 595 000

- Fixní náklady - 300 000

Zisk 295 000

Zisk nám o 15 000,- Kč narostl, neboť jsem zlepšili sortimentní strukturu ve prospěch výhodnějších výrobků B.

Co je překvapující, je změna příspěvku k tržbám:595 000 : 1 490 000 = 0,3993288 (pokles ??)

Důkaz, že PT nemůže být vrcholovým kritériem rozhodování na existující kapacitě

Jaké další úlohy lze řešit na bázi vztahů CVP ?

Jaká může být nejnižší cena dodatečně prodaných 200 kusů výrobků B, pokud si jejich výroba říká o přírůstkové vyhnutelné fixní náklady 20 000,- Kč?

C (min) = 410 + (20 000 : 200)

C (min) = 510 Kč

Jaký bude zisk z prodeje při snížení ceny o určitou úroveň při zadání výroby určitého dílu externímu dodavateli při zvýšení objemu prodeje, ale

za sníženou cenu při nárůstu utopených fixních nákladů (do reklamy)

atd.

Základní rámec úvah o změnách jednotlivých parametrů CVP při zachování žádoucí minimální úrovně zisku lze kvantifikovat pomocí

tzv. ANALÝZY CITLIVOSTI (Sensitivity Analysis)

STATICKÁ (jednofaktorová) ANALÝZA CITLIVOSTI: objemu prodeje ceny variabilních nákladů fixních nákladů

Výchozí předpoklad výroby a prodeje 2 500 výrobků B vede za daných předpokladů k rozpočtovanému zisku ve výši Kč 325 000,- Kč.

Výnosy z prodeje (2 500 . 660) 1 650 000,-

- Variabilní náklady prodaných výrobků (2 500 . 410) - 1 025 000,-

Marže z prodeje 625 000,-

- Fixní náklady - 300 000,-

Rozpočtovaný zisk 325 000,-

Pesimistická varianta zisku, kterou je společnost ochotna akceptovat, činí 280 000,- Kč.

O kolik procent můžeklesnout poptávka (objem prodeje)klesnout cenavzrůst výše variabilních nákladůvzrůst výše fixních nákladů,

pokud má společnost dosáhnout alespoň minimální úrovně zisku a za předpokladu, že ostatní faktory ovlivňující zisk zůstanou neměnné.

Citlivost objemu:(660 – 410) . Q = 300 000 + 280 000

Q = 2 320

S(Q) = (2500 – 2320) : 2 500

S(Q) = 0,072 Objem prodeje může klesnout o 7,2 %

Citlivost objemu je totéž jako bezpečnostní marže

Další parametry citlivosti:

Citlivost ceny:(c – 410) . 2 500 = 300 000 + 280 000

c = 642 S(c) = (660 – 642) : 660 S(c) = 0,0273

Výše ceny může klesnout o 2,73 %

Citlivost variabilních nákladů:(660 – v) . 2 500 = 300 000 + 280 000

v = 428 S(v) = (428 – 410) : 410 S(v) = 0,0439

Výše jednotkových variabilních nákladů může narůst o 4,39 %

Další parametry citlivosti:

Citlivost fixních nákladů:(660 – 410) . 2 500 = F + 280 000

F = 345 000

S(F) = (345 000 – 300 000) : 300 000

S(c) = 0,15

Výše absolutních fixních nákladů může narůst o 15,0 %

Obdobným způsobem lze samozřejmě kvantifikovat analýzu citlivosti i v případě složitější, ovšem již „rozhodnuté“

sortimentní struktury:

Rozpočtovaný zisk za předpokladu prodeje 1 500 ks výrobku A a 1 000 ks výrobku B činí 280 000 (viz tabulka).

Jaká je statická citlivost jednotlivých parametrů za předpokladu, že společnost má dosáhnout alespoň minimální úrovně zisku 250 000 ?

A B Celkem

Výnosy z prodeje 750 000 660 000 1 410 000

- Variabilní náklady prod.výrobků - 420 000 - 410 000 - 830 000

Marže z prodeje 330 000 250 000 580 000

- Fixní náklady - 300 000

Zisk 280 000

Parametry citlivosti:

Citlivost objemu:(1 – 0,58865) . T = 300 000 + 250 000

T = 1 337 061 S(T) = (1 410 000 – 1 337 061) : 1 410 000 S(T) = 0,0517

Objem prodeje může klesnout o 5,17 %

Citlivost ceny:(Ic – 0,58865) . 1 410 000 = 300 000 + 250 000

Ic = 0,9787 S(Ic) = (1 – 0,9787) : 1 S(Ic) = 0,0213

Cenový index může klesnout o 2,13 %

atd.

Přednosti metody „Variable Costing“

• Metoda je zdrojem kvalitnějších informací pro rozhodování Orientace v sortimentní výhodnosti Stanovení dolního limitu ceny Úlohy „buď a nebo“

• Adekvátní přístup k řízení hospodárnosti Odlišnost fixních a variabilních nákladů

• Motivační působení Nepřímý tlak na urychlený prodej Finalizace dílčích výkonů

Omezení metody „Variable Costing“

• Metodu nelze použít v rozhodnutích dlouhodobého charakteru, kde čas vystupuje jako odhadovaná proměnná veličina

Kalkulace zpracovaná na dobu životnosti výrobku Investiční rozhodování

• Obtíže při kvantifikaci fixní a variabilní složky nákladů Přínos dynamické teorie nákladů

• Modifikované využití v podmínkách nevyvážené proporce obou složek nákladů

Levný materiál zpracovávaný automatizovaně na nákladném výrobním zařízení

Telekomunikace, vodovody a kanalizace, energetika

Dámy a pánové, děkuji za Vaši pozornost .