AI - Artificial Intelligence€¦ · Web viewAI - Artificial Intelligence ... Úvod

Úvod

Na pře lomu dvou dekád 21. století stále v íce poc i ťujeme, jak je vývoj

a vytváření nových technologi í ve všech oblastech l idské č innosti

základním kamenem pro neustá lé z lepšování ž ivotní úrovně

a informovanosti l idstva. Tyto možnosti nám dávaj í urč i tý potenciá l , a le

abychom jej mohl i p lně využívat , je nutné j im dobře porozumět a chápat

jej ich podstatu. Pokud se zaměříme přímo na vzdělávání , a tedy na školské

prostředí se vš ím z čeho se skládá, bylo od urč i té doby nutné uchovávat

ve lké množstv í různorodých dat a informací , právě z důvodu dalš ího

pokroku a rozvoje edukačního procesu. Zatímco dř íve bylo potřeba k je j ich

uchování fyz ických prostředků, objevy v ob lasti informačních technolog i í

nám dávaj í nové možnosti ve formě je j ich převedení do v ir tuá lní podoby.

Jednou z n ich je e lektronický software vytvořený pro správu ško lní agendy,

který se nazval školní informační systém a původně pocházel z j iných

instituc í , ústavů č i podniků, odkud byl upraven pro potřeby agendy školy .

Vzhledem k tomu, že na českém trhu je dnes poměrně rozsáhlá nabídka

systémů, může být obtížné vybrat ten správný a vyhovuj íc í software pro

různé školy . Hlavní náplní a podstatou této práce je tedy, mimo základní

popis informačních systémů, ze jména pomoc vedení školy př i výběru

vhodného školního in formačního systému a jeho apl ikace. Je tedy určena

pro ředi te le , manažery škol nebo jakékol iv da lš í pedagogy pověřené

výběrem tohoto software, může ale pomoci i těm, kteř í se snaž í z í skat

urči té rozh ledy v tomto informačním odvětví . Smyslu a důlež i tosti této

prác i dodává zejména fakt , že se prakticky nelze setkat s l i teraturou, která

by tento problém komplexně řeš i la nebo se snaž i la potencionálním

zákazníkům pomoci s výběrem. Jedná se tedy o jeden z prvních pokusů

definovat ško lní informační systémy, vymezi t je j ich možnosti a př ínos pro

ško ly. Zejména pak vybrat ty aktuálně nej lepš í produkty na t rhu v závis losti

na různorodých požadavcích ško l .

Toto poutavé a pro mě atraktivní téma jsem s i c í leně vybra l z důvodu

dlouhodobého zájmu o informační technologie. J iž někol ik let j sem v tomto

[5]

odvětví za interesován a snažím se o neustá lé prohlubování svých znalostí.

V průběhu někol ika let j sem se věnoval od staveb spec iá ln ích poč ítačů pro

profes ionální už ivate le , přes je j ich různorodé úpravy a nás ledné aktivní

účasti na někol ika soutěž ích, až po práci externího redaktora hardwaru ve

firmě s největš ím prodejem počí tačových komponent a spotřební

e lektroniky v naš í zemi, kde mnou vytvořené č lánky navštěvovalo

pravidelně ve lké množstv í čtenářů. Proto pro mě byla vo lba tématu

bakalářské práce poměrně jednoduchá, d íky tomu, že informační systémy

se týkaj í oblasti mého zá jmu. Zabývám se j í proto, abych mohl v lastn í

z í skané zkušenosti předat ostatním, kteř í s touto oblastí zač ínaj í a sami

nejsou schopni objektivně posoudit , jaký software vybrat . Také doporučení

výrobců a je j ich reklamy nemůžeme považovat za nestranné

a nepředpojaté, vzhledem k potřebě z ískání k l ientů. I tento důvod mě

př iměl ke zvo lení a vynaložení ús i l í na zpracování tohoto tématu.

Po shromáždění veškerých vstupních dat aktuáln ích k 4 . únoru 2010,

j sem prác i rozděl i l do t ř í log ických ce lků, které na sebe postupně navazuj í .

Úvodní teoretická část by měla zasvětit každého začínaj íc ího pedagoga se

základními pojmy a pochopením podstaty je j ich důlež i tosti ve školstv í .

Druhá kapitola je určena k deta i ln í analýze a popisu jednot l ivých systémů.

V závěrečné části nalezneme zhodnocení a nejpodstatnějš í řádky práce,

tedy doporučení , který systém pro urč itou ško lu správně vybrat . Aby by l

popis jednot l ivých systémů log ický a adekvátní a výs ledek byl

pochopite lný , by lo nutné zvo l i t s távaj íc í rozsah ce lé práce. Ten převyšu je

standardní ve l ikost , a le bez tohoto rozší řen í by značně utrpěl význam

práce a výs ledná kva l i ta. Nás leduj íc í kapitola „Stanovení c í lů a zaměření

práce“ upřesňuje, jak se práce děl í a co v urč itých kapitolách obsahuje.

Také navazuje na tato úvodní s lova.

[6]

1 Stanovení cí lů a zaměření práce

Jako námět své bakalářské práce jsem s i zvol i l téma nazvané „Školní

informační systémy a jej ich technická podpora“. Jedná se o d í lo větš ího

rozsahu s nutností hlubš ího pochopení nastudovaných materiá lů a je j ich

nás ledného zpracování do výsledné podoby. Je to rozsáhlý soubor

informací , ze kterého jsem se pokusi l zkompletovat urč itý ce lek vhodně

a systematicky rozdělený do jednot l ivých kapitol své práce. Prvotně jsem

se zaměři l na obecnou charakter istiku školních informačních systémů, dále

j sem je j rozvedl jako nový způsob komunikace ve ško lském prostřed í

i mimo něj . Jako podstatnou kapito lu své práce jsem uvedl je j ich možnosti

použ ití v praxi , aktuální nab ídku na českém trhu a j i ž aktuálně často

použ ívané a zavedené systémy. Hlavním praktickým c í lem této práce však

bylo vybrat vhodný informační systém pro ško ly různých vel ikostí

a požadavků s př ih lédnutím na je j ich poř izovac í nák lady. Závěrečné

zhodnocení je sestaveno tak, aby s i každý, kdo by měl zá jem ve škole

informační systém provozovat , po přečtení této práce mohl jednoduše

vybrat pro něj tu nejvhodnějš í p latformu. Dále, aby také věděl , jaké funkce

mu budou k d ispozic i , a měl odhad, jaké množstv í nákladů na něj bude

muset vynalož it . Pos ledním c í lem této práce bylo také zhodnocení nutné

technické podpory informačních systémů. V závěrečné části byla nastíněna

dnešní s i tuace uč itele moderní doby ve spojení s poč ítačem, jako jeho

nezbytnou součástí ve 21. století, tak aby mohl všechny jeho možnosti plně

využ ívat v edukačním procesu a výuka byla co nejefektivnějš í . Dále j sou

uvedeny informace pro uči te le , který by na škole informační systém

provozoval a udržoval je j v chodu tak , aby provozovaná platforma měla

reá lný smysl a bez výpadků byla neustá le k d ispozic i všem, kdo j i používaj í .

Aby také měl přehled o s ložení poč ítače, jeho možnostech použití, typech

softwaru, per i fer i ích, které mohou z lepš it kval i tu výuky, poč í tačových

s ítích, internetu č i int ranetu a správě počí tačové učebny, kde by mohl být

také informační systém školy provozován. Tuto pos lední část j sem nazval

[7]

technická podpora a nakonec doplni l i do názvu celé práce. Ve své prác i

j sem se pokusi l všechny informace seřadit d le logického postupu a k ladl

j sem důraz na přehlednost . Uč in i l j sem tyto kroky ze jména z důvodu

snadného vyhledání potřebných informací , č i konkrétního systému, bez

nutnosti dlouhého vyhledávání v textu nebo přečten í ce lé práce. Na závěr

této kapitoly bych rád zmíni l , že množstv í odborné l i teratury zabývaj íc í se

tématem školních informačních systémů je ve lmi skromné. Tento

softwarový produkt se na základních a st ředních školách dnes teprve

začíná v íce rozš i řovat a vstupovat do podvědomí společnosti. Z tohoto

důvodu je pochopite lné, že jsem se př i psaní této práce musel zaměřit na

v lastní tvorbu, z které nás ledně vyplývá, že množstv í použi té a c i tované

l i teratury není př í l iš rozsáh lé . Samotné téma k této cestě ostatně vybíz í ,

vzhledem k tomu, že se jedná svým způsobem o zhodnocení č i

zrecenzování nabídky tohoto softwarového produktu na českém trhu pro

potencionální zá jemce. Všechny výše uvedené informace jsou platné pro

informační systémy v České republ ice. Zahraničními systémy se práce

nezabývá. Neshledal jsem žádný závažnějš í praktický důvod, jak by mohla

znalost s i tuace v zahranič í dopomoci ke správnému výběru informačního

systému v naš í zemi . Snad tedy nás leduj íc í řádky pomohou těm, kteř í se

rozhoduj í , jaký informační systém ve škole použí t , jak ho nás ledně

použ ívat a jak dobře zvo l i t jeho kval i tn í poč ítačovou zák ladnu. To je

h lavním cí lem této bakalářské práce.

[8]

2 Obecné pojetí školních informačních systémů

2.1 Vymezení pojmů škola, informace, systém

Tyto pojmy, které j sou základem názvu práce, mohou být pře j ímány

z různých zdrojů a proto jsou někdy také mnohoznačně chápány. Z tohoto

důvodu se na ně hned na začátku jednot l ivě zaměřím a pokusím se

o v lastní definice z vyhledaných mater iá lů, přestože se jedná o základní

charakter istiky, které je možno vyhledat v někol ika publ ikac ích a mohou

být odl i šné.

Školou chápeme urč i tou oblast , prostor , místo č i budovu určenou

př ímo pro dlouhodobé, pravidelné a systematické předávání informací

nabyté předchozími generacemi interpretované směrem od uč i te le k žákovi

(1 , s . 640-648) .

Systém můžeme česky definovat jako soustavu č i souhrn prvků, které

spolu urč itým způsobem souvis í a jsou něč ím spjaty . Je c í leně propojen

jednot l ivými elementy , ze kterých se sk ládá za účelem nastavení urč itého

řádu č i pochopite lného, smyslup lného celku. Běžně je nazýváme jako

subsystémy. U systému je dů lež i té ze jména nás ledné umožnění z ískávání

potřebných informací a jeho vývoj (2 , s . 732-737; 4) .

Informace je pojmem, který je v dnešní době sk loňován č ím dál tím

častě j i a běžně používán v mnoha s lovních spojeních a názvech. Je to

urči tá zpráva č i impuls pro naše vědění , chápání a tím naše myšlení

obohacuje o něco nového. Osvoj íme- l i s i novou informaci a j sme schopni

s n í dá le vhodně nakládat , je obohaceno naše vědění a j sme o něco

moudřejš í . Být informován nebo znát způsob kde in formace nalézt je

jedním zák ladních stavebních kamenů každého jedince pro úspěšné

zv ládání prakticky jakékol iv profese dnešní doby (3 , s . 635; 5) .

Př i jmout informaci můžeme jakýmkol iv způsobem bez omezení ,

kdykol iv na kterémkol iv místě bez ohledu na čas a druh všemi smysly

našeho těla. Tento děj probíhá nepřetrž itě od prvního do posledního dne

[9]

ž ivota každého z nás a je to jedna z nejzák ladnějš ích potřeb. Vymezit s lovo

informace ve své podstatě není možné pro svůj obrovský rozsah. Může j í

být cokol iv , co nás každý den obklopuje a ovl ivňuje naše myšlení , chování ,

náš ž ivot . Pokud s i tyto s lova propoj íme do ce lku, vyjde nám urči tá

soustava e lementů nabíze j íc ích urč ité a vybrané zprávy, použitelné

ze jména pro z lepšení výuky žáků a všeobecné komunikace mezi školním

prostředím a vnějš ím světem. Souhrnně a zkráceně tedy ško lní informační

systém.

2.2 Definice školních informačních systémů

Charakter istika in formačního systému je poměrně náročná a obtížná

vzhledem k mnoha dále zmíněným aspektům, a le také tím, že v je j ím

popisování je urč itá nejednotnost a je na ně nahl íženo z různých úhlů

pohledu. Pro počátek je tedy vhodnějš í zač ít v lastním pohledem, i když se

jedná pouze o urči tý pokus z jednodušeného vy jádření j inak s lož i té

a provázané soustavy . Samozřejmě i nadále p latí, že nastínění pohledů

a terminologie z odborných publ ikac í je zák ladní a nezbytnou součástí této

práce. J iž př i počátečním vyhledávání z j i stíme, že o informačních

systémech lze na lézt prakticky nespočet zdro jů. Můžeme mezi ně zařadit

psané publ ikace na t rhu, mater iá ly u ložené v knihovnách zabývaj íc í se

tímto tématem, brožury a manuály dodávané př i je j ich implementac i pro

snadnějš í už ívaní a ze jména vyhledané odkazy na internetu. Jedná se

o nej jednodušš í způsob z ískání potřebných dat a zpráv , avšak ne vždy

můžeme j is tě poč ítat s je j ich kval i tou. Pokud se ale pokusíme vyhledat

informační systémy s př ímým zaměřením na je j ich používání ve školstv í ,

možnosti jsou j i ž mnohem skromnějš í , tedy a lespoň co se týká České

republ iky. V zemích západní Evropy jsou v íce rozš í řeny a využ ívá se j i ch ve

ško lstv í po delš í dobu.

Jako př ík lad lze uvést Velkou Br itáni i , kde se zača ly používat

poč ítače pro ško lní administ rativu j iž na konci sedmdesátých let , a z tohoto

[10]

pohledu byla země jedním z prvních průkopníků. Je j ich hromadné rozš í ření

a le nastalo až v době let osmdesátých, kdy br i tská v láda uvolni la ve lké

množstv í financí na dotace pro poř ízení software ke správě školní

administrativy. V ládní dotace dosahovala výše až tř í č tvrtin celkových

poř izovac ích nák ladů a proto s lav i l takový úspěch. Školy s i také vytváře ly

své v lastn í systémy, některé z n ich se pozděj i dostatečně rozš íř i ly na to,

aby se mohl i prodávat na t rhu jako profes ionální software (7) .

Pokud prohledáme angl icky psané zahraniční zdroje, z j istíme, že mez i

ně můžeme zařadit např ík lad programy SCRIPT nebo SIMS. Zejména druhý

jmenovaný se těš i l ve lké obl ibě a název zkráceně znamená „School

information management system“ tedy školní informační manažerský

systém. Mezi dalš í patř i l napřík lad SRS „Student records system“ tedy

jakýs i studentský záznamník , SMS „Student management system“ tedy

studentský manažerský systém a jako poslední napřík lad SMS „School

management system“ tedy ško lní manažerský systém. Z těchto pojmů by l

s největš í pravděpodobností převzat český pojem školní informační systém

(8) . Z tohoto důvodu lze také dohledat v íce mater iá lů, je a le samozřejmě

vyžadována hlubš í znalost jazyka, ve kterém je zdro j sepsán. Přesto l ze

a lespoň urč ité stř ípky dohledat, pokusi t se z n ich vytvoř it urč i tý ce lek

a nás ledně je charakter izovat .

2.3 Informační systém školy jako komplexní komunikační

a provozní řád

Pokud se zaměříme na jednu z prvních publ ikac í , která se v jedné

z kapitol zabývá informačním systémem školy a souhrnně ho popisuje , je

práce autora Jaros lava Nováka a Jana S lavíka z roku 1997 (6) . D íky n í s i

můžeme na informační systém školy a lespoň částečně vytvoř it základní

pohled.

V jedné z kapitol se lze dočíst , že uč i tel je se svými žáky zák ladním

prvkem velkého informačního systému výchovy. Ve škole se uskutečňuje

[11]

výuka jednot l ivých učebních předmětů, která je rozdělena na jednot l ivé

tř ídy , odstupňované dle věku žáků. Avšak tř ída sama o sobě není

samostatným ani nej typičtě jš ím funkčním celkem výchovného systému. T ím

je právě ona škola. Škola také kromě své hlavní výchovné funkce pln í

i dalš í ú lohy. Např ík lad společenské, kul turní , ekonomické č i

administrativní . Z informačního hled iska je důlež ité také to , že ško la má

své v lastní relativně samostatné ř í zení . Proto pokud se chceme se zabývat

informacemi ve školstv í , je nutné se věnovat předevš ím informačnímu

systému školy, protože je to jeden z nejdůlež i tějš ích informačních uzlů

ško lského systému (6, str . 45) .

Dalš í podstatnou informací je, že prvky tohoto systému mohou být

jak jednot l iv í uči te lé , tak také žác i , č i ředi te l . Nej jednodušš í vazbou mezi

n imi je ústní komunikace, může j í a le být i také komunikace písemná, č i

komunikace prostřednictv ím te lefonu, faxu a poč ítače. Prostřednictv ím

vazeb se v informačním systému školy uskutečňuje výměna informací ,

a v návaznosti na tom probíhá i veškeré dalš í rozhodování a ř ízení .

Informační systém školy je tvořen svými prvky a strukturou, to znamená

vazbami , kterými j sou prvky spojeny navzájem uvnit ř školy i s dalš ími

informačními systémy mimo ni . Mez i ně patř í rodičovská veřejnost ,

komunikace s j inými školami , a le také se školským úřadem, s inspekčními

orgány, č i s ministerstvem. Informační systém školy se sk ládá jako každý

systém z jednot l ivých prvků spojených vzájemnými vazbami do urč ité

struktury (6 , str . 45-46) . Pro lepš í představu z čeho se informační systém

školy d le Jaros lava Nováka (6) sk ládá a jak je rozdělen s louží obrázek č. 1

v př í loze.

Mezi už ivate le in formačního systému můžeme zařadit pracovníky

ško ly, tedy vedení , uč itelé a administrativní pracovníky. Je- l i informační

systém chaotický, nedostatečně prostupný, neúplný nebo málo efektivní ,

vznikaj í informační problémy. Vzhledem k tomu, že informace podporuj í

rozhodování , a tedy i ř ízen í , je kva l i ta informačního systému podstatná. Je

důlež ité , aby každá škola peč l ivě dbala na úč innost a funkčnost svého

informačního systému. Nejdůlež i tě jš í částí informačního systému je

[12]

pedagogický informační systém, který s louž í informační podpoře

pedagogické č innosti na úrovni školy. Ten je zdrojem potřebných

a důlež itých informací př i hodnocení výchovně - vzdělávacího procesu

a pomáhá pedagogovi s př ípravou a vedením výuky. Obsahuje také údaje

týkaj íc í se předevš ím hodnocení žáka nebo vedení běžné agendy uč i tele

o žácích a výuce (6 , str . 46) .

Vzhledem ke způsobu charakter istiky a stář í c i tované publ ikace, lze

usuzovat , že autor nezamýšle l pod pojmem informační systém školy

elektronický program provozovaný na počí tač i jako školní agendu. Počí tač

se v době vzniku publ ikace j i ž v hojnějš í míře použ íva l jako pomocník

pedagogů a administrativních pracovníků ve ško le a vytáčené př ipojení

k internetu přes pevnou l inku by lo j i ž standardem. Přesto nebyly

informační technologie na tak vyspělé úrovni a internetové př ipojen í se

k těmto úkonům na školách nevyužíva lo. V tomto př ípadě se pod pojmem

informační systém školy skrývá definice komplexního popisu provozu ško ly,

včetně všech zainteresovaných, jako jsou uči te lé , žác i , administrativní a

techničtí pracovníc i apod. , s te jně jako veškeré komunikační prostředky.

Nejv íce zřete lný je tento fakt právě z obrázku č. 1 v př í loze na konci této

práce. Abychom mohl i zpozorovat odl išnost mez i touto j i ž postarš í

charakter istikou a s i tuac í z dnešní doby, je vhodné čerpat definice

z mater iá lů novějš ích, které nejsou starš í v íce než pár let a mohl i j sme

objektivně rozpoznat změny.

2.4 Informační systém jako ř ídíc í softwarový produkt

K tomu nej lépe pos louží práce Josefa Bas la z roku 2006 (7) , která se

zabývá přímo školními informačními systémy z teoretického pohledu

a čerpala z mnoha různorodých českých i zahraničn ích zdrojů.

Lze v n í vyhledat informace, které sděluj í , že „téma informačních

systémů škol představuje re lativně nové téma jak v mezinárodním kontextu,

tak zejména v České republ ice , kde se j iž na trhu také v pos ledních letech

[13]

objev i ly softwarové produkty podporuj íc í správu a ř ízení č innosti základních

a středních škol prostřednictv ím webových apl ikac í . Informační systémy

škol představuj í spec ifickou oblast využití manažerských informačních

systémů. Informační systémy škol j sou využívány pro ř í zení č innosti škol a

umožňuj í komunikaci nejen uvnitř školy ale i navenek“ (7) .

Informační systémy jsou používány jak na zák ladních a středních

ško lách, tak také v oblasti vysokých škol . Komunikace školy s rodič i je

jednou z nejdůlež i tějš ích st ránek využití in formačních systémů. Tato

v lastnost p latí pouze v př ípadě zák ladních a středních škol . V l i teratuře,

která je psána angl ickým jazykem se pro téma informačních systémů škol

použ íva j í ze jména názvy school information system, také computer ised

school information system, nebo school information management system,

school administration and management systém č i computer ised school

information system. Pokud chceme do češtiny pře loži t pojem school

information system je to možné provést dvěma h lavními způsoby. Tedy buď

jako školní informační systém nebo informační systém školy . Dle Bas la (7)

lze také předpokládat, že zavedení školních informačních systémů do škol

pravděpodobně změní je j ich č innost . Možnosti jsou ze jména ve využití

informačních systémů pro ř ízení škol , pro interní komunikac i v rámci školy,

pro komunikac i se žáky, s rodič i nebo ř ízení správy dokumentů. Zavádění

informačních systémů do ško l je také možné vn ímat jako urč itý koncept

tržního pohledu na fungování ško ly. Tento pr inc ip se týká takových

hledisek, jako může být , vytváření konkurenčního prostředí , srovnání

výs ledků různých škol , hodnocení škol č i marketing škol nebo soupeření

ško l o žáky (7) .

„Školn í informační systémy jsou z tohoto pohledu už itečné pro

rozhodování managementu škol , který s je j ich př ispěním může pracovat

rychlej i , pružněj i a efektivněj i . S ohledem na uvedený kontext je možné

tvrdi t , že výhodu budou mít ty ško ly , které budou schopny vhodně těž i t

z používání informačního systému školy . Na úrovni managementu školy je

prostřednictv ím informačního systému školy možné např ík lad analyzovat

výs ledky žáků, lze s ledovat množstv í absencí , vést ev idenci majetku,

[14]

vytvářet plány rozvoje školy a s ledovat je j i ch plnění . Lze nastavi t

automatické upozorňování v př ípadě překročení zvolených l imitů, ať už se

jedná o finance č i školní docházku žáka“ (7) .

Větš inou bývá v informačním systému implementován také

personální modul obsahuj íc í data o pracovníc ích školy a žácích. Programy

také nabíz í možnost tvorby jednot l ivých výstupů ve formě grafů č i tabulek.

Zprav idla bývá možné připravovat data a různé statistiky o ško le v souladu

s požadavky nadřízených autor it . Pokud budou školy využ ívat informační

systémy ve školách, je možné provádět č innosti, které budou pomáhat

k z jednodušení a také zrychlen í rozhodování vedení školy a zvýš í úč innost

jeho práce. Zá jem škol v České republ ice o s lužby školních informačních

systémů bude j is tě ov l ivňovat nabídku firem, které je produkuj í a také to,

nakol ik budou různé ap l ikace př ístupné a budou umožňovat př izpůsobení

indiv iduálním potřebám jednot l ivých ško l . S největš í pravděpodobností se

dá ale očekávat , že podobně jako v ostatních západních státech, i v naš í

zemi bude vývoj směřovat k maximální flexib i l i tě s lužeb (7) .

2.5 Srovnání uvedených charakteristik informačních systémů

Po nastudování uvedených mater iá lů, j sou dobře patrné rozdí ly mezi

jednot l ivými myšlenkami a charakter istikami školních informačních

systémů. V prvním případě dle Jaros lava Nováka (6) je informační systém

považován a chápán jako komplexní komunikační a provozní řád školy,

který je brán jako dobře organizovaná struktura jednot l ivých kategor i í

a s ložek celého systému. Zahrnuje tedy podporu výuky žáka, obecně

použ ívané počítačové programy, administrativní systém školy, zdroje

informací , pedagogický sbor , žáky nebo vedení ce lé školy . V dnešní době je

stále možné tento koncept částečně využívat č i se s n ím ztotožni t , na

druhou stranu, l ze to pouze jen okra jově. Př i vyhledávání in formací na

internetu se j iž s podobou myšlenkou prakticky nesetkáme. Téměř ve všech

př ípadech jsou j i ž charakteristiky ško lního informačního systému shodné

s popisem Josefa Bas la (7) . Ten j i ž chápe tento pojem pouze jako spojen í

[15]

softwarového produktu určeného k ř ízení ško lní agendy. Je j ich odl išné

chápání pojmu nalezneme j i ž v jeho pojmenování . Zatímco Jaros lav Novák

(6) neustá le používá pojmenování „ informační systém školy“, Josef Bas l (7)

p íše spíše o „školním informačním systému“. Je a le nutné podotknout, že

v jeho práci jsou a le obvyk le použ ívány oba termíny. Vzhledem k tomu, že

je moje práce zaměřena na praktické využití školních informačních systémů

ve školách, ve smyslu počí tačových programů je nutné v dalš ích kapitolách

mé práce vycházet z myšlenek a vystižení pojmů Josefa Basla (7) . Ani jedna

publ ikace se však nezmiňuje o nabídce jednot l ivých programových

produktů (v př ípadě Jaros lava Nováka (6) to ani není logicky možné).

Nabídka na českém trhu, možnosti využití, je j ich provozování nebo

poř izovac í náklady zůstávaj í úplně nezodpovězeny, zatímco v této práci je

to h lavním c í lem.

[16]

3 Analýza školních informačních systémů v České republice

3.1 Teoretický úvod k nabízeným produktům na českém trhu

Nabídka a poptávka na volném, neregulovaném trhu vždy půjde

společnou cestou a navzájem se bude významně ovl ivňovat . Pokud

o informační systémy do škol nebude zá jem, nabídka na českém trhu bude

opadat a kval i ta nabízených produktů bude postupně klesat . Naštěstí

můžeme a le ř íc i , že v České republ ice pozorujeme spíše opačný trend, tedy

zvyšuj íc í se poptávku po těchto softwarových produktech. Tato s i tuace

zaručuje vývojářským firmám zisky, d íky kterým maj í možnost své produkty

neustále z lepšovat a rozši řovat svůj nabízený sortiment . Před někol ika lety,

těmito systémy disponovaly pouze větš í základní a střední školy, které

měly dostatečné zázemí, průkopnické vedení nebo také finanční podporu

města č i kraje . Dnes je s i tuace stá le v íce nak loněna neustálému rozš iřování

počtu škol , které informačních systémů využ íva j í . S tímto jevem

pozorujeme také ruku v ruce růst počtu druhů jednot l ivých systémů a

zvyšování kva l i ty těchto databázových programů. Některé z n ich s louž í

pouze jako elektronická t ř ídnice, žákovská knížka, ev idence žáků

a zaměstnanců, rozvrh hodin č i s travovací rozvrh, dalš í j sou j i ž v íce

obsáhlé programy, které obsahuj í je j ich kombinace až po komplexní

systémy funguj íc í jako ško lní agenda, zahrnuj íc í všechny zmíněné programy

dohromady. Samozřejmě jsou tyto softwarové produkty odstupňovány

poř izovac í cenou, způsobem implementace a provozováním. Z důvodu

poměrně nepřehledné s ituace nabízených školních informačních systémů

na trhu, bylo důlež i té vyhledat na internetu co nejv íce produktů

a obsáhnout co největš í spektrum. K tomuto úkonu jsem využi l možnosti

konzultace se za interesovaným pedagogem a také s lužby nejpoužívanějš ího

webového vyhledávače Google. Vzhledem k tomu, že vývojář i

pojmenovávaj í své programy různými dovětky, jako např ík lad studi jn í

informační systém, program pro školní administrativu, agenda pro školy

[17]

nebo škola onl ine, není snadné zpočátku objevi t potřebné odkazy a je

třeba se obrni t trpěl ivostí, než se podař í rozkrýt k l íčové pojmy. Nás ledné

roztř ídění jednot l ivých vyhledaných programů dle je j ich kva l i ty , je nutné

ze jména z důvodu přehlednosti. Po přezkoumání různorodé nabídky

v České republ ice, je pro přehlednost vhodné systémy rozděl i t do čtyř tř íd .

Do té první je t řeba zařadit nabídku spíše zač ínaj íc ích programů, také by se

dalo s nadsázkou ř íc i , poloprofesionálních pokusů, bohužel v drtivé většině

nepří l i š valné kval i ty a omezenými možnostmi. Mez i těmito programy jsem

původně nehodlal žádný uvádět, nakonec jsem však jeden hodnotnějš í

z této tř ídy vybral pro demonstraci a v analýze jej popsal . Druhou skupinu

tvoř í programy, které s i někol ik škol provozuje jako svůj v lastní informační

systém, za kterým zpravidla stoj í č lenové pedagogického sboru vyučuj íc í

informatiku, č i firma objednaná na vývoj programu, která se a le vytvářením

informačního systému do škol běžně nezabývá. V těchto případech se dá

hovoři t j iž o t rochu kval i tnějš ích systémech, na druhou stranu, většinou

jsou určeny pro v lastn í potřeby a veřejně se nenabíz í . Pokroč i lejš í zna lost

programovacího databázového jazyka jako je např ík lad MySQL č i PHP,

kterou někteř í uč i telé d isponuj í , k tomu ostatně vybíz í . I v tomto př ípadě

jsem jeden demonstrační program vybral . Jako třetí tř ídu je možné označ it

odborně vytvořené systémy, za kterými stoj í menší vývojářské skupiny o

v íce programátorech, které se na tuto oblast spec ia l i zuj í . Na pomyslném

vrcholu, tedy ve čtvrté skupině pak sto j í profes ionální ško lní informační

systémy, které produkuje komplexní tým vývojářů o vyšš ím počtu

pracovníků. V těchto případech j iž tyto týmy vystupuj í na trhu jako

právnické osoby, n ikol iv samostatně jako osoba fyz ická v předchozím

př ípadě. Také se na rozd í l od ostatních věnuj í i produkci da lš ích podobných

programů např ík lad pro velké firmy a podniky a mnoha dalš ím č innostem

spojeným s programováním databází . Dále bylo po dokončení seznamu

nutné jednot l ivé systémy důkladně prostudovat , tedy proč íst dokumentace

a zmapovat veškeré informace dostupné na internetových st ránkách

vývojářů. Poté, pokud to by lo možné, otestovat jednot l ivé systémy př ímo

za chodu, tedy s imulovat s i tuac i , jakoby je j iž používal pedagog př i své

[18]

každodenní prác i ve škole. Zde je nutné pro ce lkové hodnocení zváž it

kval i tu a možnosti funkčního rozsahu, jaké maj í programy grafické

prostředí , jest l i j sou dostatečně přehledné, jak rychle se s n imi dá

pracovat , jaká je je j ich stab i l i ta , a le také např ík lad dostupná pomoc př i

problémech č i nefunkčnosti systému a nabídnutá školení př i vydání nových

verz í , tedy jednoduše řečeno zákazn ická podpora.

3.2 Abecední seznam analyzovaných informačních systémů

V nás leduj íc í analýze se tedy budeme zabývat těmito vybranými

informačními systémy.

a) Ageemy – vývoj informačních systémů

b) Bakalář i – programy pro školní administrativu

c) E-Tř ídnice – informační systém pro školy

d) E-Známky – studi jn í in formační systém

e) O 2 Škola – informační systém do škol

f) Portá l Škola Onl ine – interaktivní manažerský informační systém

g) SAS Agenda – softwarový informační systém

V této podkapitole j sou uvedeny veškeré podrobné informace

potřebné k jakémukol iv způsobu kontaktování jednot l ivých vývojářů

a firem. Proto, aby by la analýza co nejv íce aktuální a objektivní , bylo

prvořadé z j i štění některých dů lež i tých údajů př ímo od jednot l ivých

vývojářů. Zde se také da lo poprvé otestovat , jak kva l i tně a rychle pracuje

zákaznická podpora, která je jednou z nejdůlež i tějš ích zálež i tostí př i

výběru informačního systému. Kontaktování probíhalo př ímo telefon icky

nebo emai lem. Vzhledem k rozmanitosti a možnostem jednot l ivých

programů, j sem se rozhodl dát prostor všem firmám, aby se samy vy jádř i l i

ke svým produktům a položi l jsem j im tedy někol ik otázek. Odpovědi na ně

jsou uvedeny u každého systému. Snaži l j sem se vystihnout podstatná

[19]

fakta, která by as i nejv íce měla př ípadné školy př i nákupu zaj ímat.

Odpovědi mysl ím vypovídaj í dostatečně o možnostech analyzovaných

programů a každý má tedy možnost udělat s i v lastní náhled na daný

program. Položeny tedy by ly nás leduj íc í otázky:

- Na co jste se př i vývoj i informačního systému pro školy zaměři l i?

- Je na Vašem systému něco odl i šného od ostatních, vybočuje z řady

nějakou speciáln í funkc í?

- Je nutné na počí tač instalovat nějaký program, nebo stač í systém

využ ívat přes internet?

- Jak byste ohodnotil míru obtížnosti pro zpracování dat uč ite lem,

který používá Vás informační systém?

- Je zde možnost pro potencionáln ího zákazníka, z í skat urč ité

benefity za delš í věrnost Vašemu systému?

- Proč by s i zákazník měl vybrat právě Vás systém?

Informace jako napřík lad s íd la firem č i identifikační údaje j sem

vyhledal j i ž bez je j ich zpětné vazby v obchodním re jstř íku na portálu

Justice.cz (9) . Na závěr musím uvést , že některé firmy by ly velmi opatrné

př i sdělování informací oh ledně škol , které je j ich systém využ íva j í .

Zdůvodňovaly to dodržením obchodního tajemství , které vyplývá

z uzavřených smluv. Samozřejmě jsem k tomuto faktu př ih lédnul

a ubezpeči l vývojáře, že s n imi nebude nakládáno j inak, než jako

s informačním mater iá lem pro potencionální zá jemce je j ich produktů

a jej ich data nebudou jakýmkol iv j iným způsobem zneuži ta pro třetí strany

č i v lastn í obohacení .


[20]

Společnost : Ageemy s . r .o.

Adresa s íd la společnosti: Nádražní 747/22a, 691 72 Klobouky

Telefonický kontakt: +420 776 655 433, +420 519 419 351

Emai l : in [email protected] , [email protected]

Pobočky společnosti: Lucemburská 1497/6, 130 00 Praha 3,

Těšetice 187, 783 46 Olomouc

Identifikační údaje: IČ: 64518833

Provozovatel : Jaros lav Horák

Adresa internetových stránek: http://www.ageemy.cz

Informační systém Ageemy využívá:

- Czech Br itish school s . r .o. , Praha


Společnost : Bakalář i software s .r .o.

Adresa s íd la společnosti: T ikovská 2684/33, 193 00 Praha 9


Emai l : [email protected]

Pobočky společnosti: Středoškolská 1 , 700 30 Ostrava


Provozovatel : RNDr. Mi lan Sourada

Adresa internetových stránek: http://www.bakalar i .cz

Informační systém Bakalář i využívá:

[21]

- ve lké množstv í zák ladních a středních škol po celé České

republ ice


Společnost : Just4web.cz s . r .o.

Adresa s íd la společnosti: Dobrovského 2366, 580 01

Havl íčkův Brod

Telefonický kontakt: +420 774 712 218, +420 774 712 202,

+420 564 036 164

Emai l : [email protected] , pavel . [email protected],

etr [email protected]

Pobočky společnosti: jedinou pobočkou je s íd lo společnosti


Provozovatel : Mgr. Jan Míka, Pavel Just

Adresa internetových stránek: http://www.etr idnice.cz

Informační systém E-Tř ídnice využívá:

- Střední škola obchodu a s lužeb J ih lava a je j í odloučené

uč i l iš tě

- Soukromé podřipské střední odborné školy a středního

odborného uči l i š tě o.p.s

- Masarykova střední škola zemědělská a Vyšš í odborná

ško la , Opava

[22]

d) E-Známky – studi jní informační systém

Společnost : systém není vyví jen pod záštitou žádné firmy

Adresa s íd la společnosti: neuvedeno

Telefonický kontakt: +420 603 526 113

Emai l : in [email protected]

Pobočky společnosti: neuvedeno

Identifikační údaje: neuvedeno

Provozovatel : Ing. Danie l Rydz i , Petr Mareš

Adresa internetových stránek: http://www.eznamky.net

Informační systém E-Známky využ ívá:

- Střední průmyslová škola Tepl ice

- Soukromá st řední ško la gastronomie s . r .o. , Praha


Společnost : Te lefónica O 2 Czech Republ ic , a .s .

Adresa s íd la společnosti: Za Brumlovkou 266/2, 14022 Praha 4 Michle


Emai l : eshop@O 2 shop.cz , [email protected]

Pobočky společnosti: po ce lé České republ ice

Identifikační údaje: 60193336

Provozovatel : Ing. Petr S lováček

Adresa internetových stránek: http://www.O2Skola.com

Informační systém O 2 Škola využívá: neuvedeno

[23]

f) Portál Škola Onl ine – interaktivní manažerský informační systém

Společnost : ŠKOLA ONLINE a.s .

Adresa s íd la společnosti: Kar lovo náměstí 17, 120 00 Praha 2


Emai l : katedra@skolaonl ine.cz , zakovska@skolaonl ine.cz,

obchod@skolaonl ine.cz , akademie@skolaonl ine.cz

Pobočky společnosti: Krátká 6 a 8 , 301 17 P lzeň


Provozovatel : JUDr. Luc ie Horč ičková, Ing. J i ř í Lac iga

Adresa internetových stránek: http://www.skolaonl ine.cz

Informační systém Škola onl ine využívá:

- ve lké množstv í zák ladních a středních škol po celé České

republ ice


Společnost : MP-Soft a.s.

Adresa s íd la společnosti: Př íkop 4, 604 16 Brno


Emai l : [email protected]

Pobočky společnosti: jedinou pobočkou je s íd lo společnosti

Identifikační údaje: IČO: 440 14040, DIČ: CZ 440 14040

Provozovatel : Ing. J i ř í Soukenka, Ing . Pavel Mikula

Adresa internetových stránek: http://www.mp-soft.cz

[24]

Informační systém SAS agenda využívá:

- Gymnáz ium Šumperk, Masarykovo nám. 8

- Gymnáz ium Olomouc - Hejč ín, Tomkova 45/314

- SPŠ a Obchodní akademie Uničov , Ško lní 164

- ZŠ Olomouc, Mozartova 48

3.3 Detai lní rozbor jednotl ivých informačních systémů


Jako první se zaměříme na produkt od firmy Ageemy a jej ich

ste jnojmenný informační systém pro ško ly . V tomto př ípadě se ale pro

vývojáře jedná o okra jovou zálež itost , která je pouze jakoby doplňkovou

softwarovou nabídkou a tedy nepatř í jako u větš iny j iných ke stěžejn ím

produktům firmy, na které se vývojář i pr imárně zaměřuj í . Z toho vyplývá,

že aktual izace nebudou tak často k d ispozic i a nová rozš íření programu

spíše ojedinělou zá lež itostí.

Charakter istika informačního systému výrobcem:

Výrobce uvádí , že informační systém, který vyvinul i , „ je

v íceuživatelskou apl ikac í určenou pro správu údajů o studentech a je j i ch

rodinných př ís lušníc ích. Dále ev iduje strukturu školy , jako jsou ročníky,

t ř ídy , školn í budovy a registru je zařazení s tudentů do této struktury.

Systém umožňuje vytváření ceníků a platebních podmínek pro jednot l ivé

studenty , tak i pro různé skupiny studentů. Součástí systému je také

fakturační modul . Systém se tedy skládá z nás leduj íc ích funkčních modulů “

(10):

[25]

- Ročníky, tř ídy a školy

- Studenti

- Osoby (rod iče a p látc i )

- Faktury

- Účetnictv í

- E mai ly

Ročníky, tř ídy a školy

Tento modul je určen pro evidenci studentů v jednot l ivých ročníc ích

a t ř ídách, dále také ke stanovení např ík lad zák ladní ceny k fakturaci

a úhradě školného (10) .

Studenti

Modul Studenti s louž í jak už je z názvu patrné k evidenci studentů.

Kromě běžných informací o studentovi je možné zaznamenat osobu

studenta jako fakturační vel ič inu, která p latí ško lní poplatky, zařazení

studenta do př ís lušného ročníku. Studentov i rodiče, j iné b l ízké osoby

a databáze jej ich kontaktních informací . Tento modul dále eviduje údaje

o jednot l ivých časových plánech odjezdů a př í jezdů, pokud student využívá

k dopravě do ško ly l inkové nebo školní autobusy (10) .

Osoby (rod iče a p látc i )

Funkční modul Osoby s př ízv iskem rodiče a p látc i , je určen pro

správu informací o osobách, které maj í urč i tý vztah ke studentům a žákům.

Může to být např ík lad vztah rod inný, nebo pokud jsou j iné osoby p látc i

ško lného za studenta. Kromě běžných informací o osobě je možné uk ládat

i rodinné vztahy studentů i da lš ích osob, kontaktní informace a u p látců

ško lného fakturační údaje (10) .

[26]

Faktury

Funkční modul Faktury s louž í k vystavení a úpravě nových faktur pro

vybrané osoby č i p látce ško lného. Dále je možné je j využ ít ke správě

a tisku faktur (10) .

Účetnictv í

Modul Účetnictv í se používá k ev idenci a párování faktur . Je zde

možný export v ložených dat do účetního systému Hel ios (10) .

Emai ly

Modul Emai ly s louží k hromadnému odesí lání emai lů ze školy

kontaktním osobám studentů př i potřebě sdělen í důlež itých zpráv (10) .

Odpovědi na položené otázky:

V tomto př ípadě výrobce informačního systému na položené otázky

neodpověděl . Moje pokusy o kontaktování zůsta ly bohužel bez zpětné

odezvy.

Aktuální poř izovac í cena informačního systému:

Vzhledem k tomu, že informace o ceně produktu výrobce na svých

stránkách neuvádí a zpětně jsem kontaktován nebyl , nejsem schopen

finanční nák lady tohoto software uvést .

Hodnocení:

Pokud se tedy j iž př ímo zaměříme na nabízený program, je nutné

zmínit , že se jedná j i ž o poměrně letitý systém, který a le na druhou stranu

[27]

nabíz í poměrně š irokou nabídku funkcí školní agendy. Mezi ně patř í výše

uvedené moduly, z n ichž některé nejspíše zůstanou nevyuž ity . Př ík ladem

může být ev idence ško lních budov. Málokterá střední škola dnes totiž s íd l í

ve v íce než jedné budově. Jako dalš í a mnohem větš í nedostatek se jev í

problém s př ipojováním do systému. Př ih lašování do zabezpečených oblastí

nefunguje z jednoho místa, tedy každý uči te l , sekretářka apod. musí mít

svůj v lastní původní odkaz , aby se do systému př ih lás i l . Mnohem lepš í

volbou by byl právě k las ický způsob př ih lašování jako u emai lu č i eshopů,

na který j sou l idé navyk l í a maj í je j zaž i tý . Některé možnosti jsou tedy

částečně omezené, a le pro nenáročného zákazníka mohou dostačovat. Na

druhou stranu, právě díky menšímu počtu funkc í , je systém poměrně

jednoduchý na ovládání a měl by ho bez větš ích problémů zv ládnout

i s tředně pokroč i lý už ivate l . Bohužel , se zákaznickou podporou je to j iž

mnohem horš í a mé otázky, které j sem vůč i firmě měl , nebyly bohužel

zodpovězeny. Protože zpětná vazba výrobců je základním stavebním

kamenem této kapito ly , nelze v hodnocení tohoto programu objektivně

pokračovat , stručně tedy shrnu samostatně z j iš těné informace. Tedy

v tomto př ípadě nemohu tento systém prakticky doporuč i t . Zálež í

samozřejmě na v lastní invenci školního vedení , t řeba se j im v př ípadě

zá jmu o systém výrobce bude věnovat a sděl í všechny potřebné informace

nutné ke zhodnocení programu, porovnání ceny a nás ledně jest l i je tedy

vhodný k implementaci . Ze všech dostupných informací l ze a le vyvodit , že

systém je j i ž zastaralý , není schopen držet krok s těmi novějš ími ,

o aktual i zacích nemluvě. Proto ze jména př i výhledu do dalš ích let , není

vhodné tento systém pořizovat , je totiž možné, že jej potká ste jný osud,

jako mnoho dalš ích jemu podobných programů, určených pro základní

ško lní správu. Tedy, že jej výrobce ze svého sortimentu vyřadí úplně,

z důvodů malé konkurenceschopnosti proti pár masivně rozš í řeným

informačním l ídrům, a zákazník nakonec zůstane úplně bez podpory

a nezbude mu nakonec nic j iného, než právě k těmto firmám přestoupit .

[28]


A právě jedna z n ich vyv í j í in formační systém Bakalář i , který je

jedním z největš ích a nejv íce rozš ířených systémů na českém trhu. Tento

software se vyví j í pod záštitou firmy PACHNER, vzdělávac í software s .r .o.


Mezi h lavní rysy systému můžeme zařadit ze jména jednotný systém

dat , d íky kterému je zde možnost dokonalého využití všech údajů. Uč ite lé

mohou tedy zapisovat udělené známky jak t ř ídám, tak skupinám podle

úvazků, rozvrhy hodin je možné tisknout s různými odl išnostmi pro

jednot l ivé žáky , účasti tř íd a uč i te lů na naplánovaných akc ích l ze

automaticky převádět do suplování a podobně. Díky tomu se ztrác í

nepří jemná údržba různých druhů dat . Systém je zce la otevřený a už ivate lé

maj í tedy možnost snadno reagovat na různé změny v b lanketech

vysvědčení , př ipravené sestavy, kterých je někol ik stovek lze upravovat

př ímo v systému č i s tandardními edi tory a zkušenějš í už ivatelé mohou do

systému vkládat v lastní podprogramy. Díky své otevřenosti a rozmanitosti

může systém vyhovět všem druhům škol . Tedy ZŠ, ZUŠ, gymnázi ím, SOU, SŠ

atd . Používat je j a le mohou také VOŠ, nebo VŠ pro sestavení rozvrhu

a v někol ika př ípadech jsou v praxi zavedeny. Dalš ím kladem je, že systém

Bakalář i využívá velký počet už ivatelů programu. Je zde tedy záruka údržby

a dalš ího vývoje. Také to vypov ídá o kva l i tě produktu, který je tvořen tak ,

aby byl š i tý na míru problematice školstv í v České republ ice. Dalš í

důlež itou věc í je že , když na sousedních školách naleznete pomoc

s možností konzultace, urči tě budou začátky jednodušš í . Informační systém

Bakalář i pokrývá snad všechny oblasti školní administrativy v datovém

systému, který je ce lý propojený. Skládá se z nás leduj íc ích modulů (11) .

- Ev idence žáků a zaměstnanců, K las ifikace, Vysvědčení

- Grafické zpracování k las ifikace

[29]

- Tř ídní kniha

- Webová apl ikace

- Tematické plány

- Bakalář, Knihovna, Př i j ímací zkoušky atd.

- Rozvrh hodin, Suplování , P lán akcí školy

- Rozpis matur it

- Aktual i zace programů z www

Evidence žáků a zaměstnanců, K las ifikace, Vysvědčení

V evidenci žáků a zaměstnanců lze vedle zpracování osobních údajů

pracovat ze jména s k las ifikac í žáků. Systém zápisu, který je deta i lně

propracovaný a také úč inné kontroly dovoluj í udržovat data v lepš ím stavu,

než by to by lo v př ípadě klas ické ruční ev idence. V kartě žáka je pak možné

vyhledat všechny potřebné informace jako jsou - osobní údaje, kompletní

k las ifikace za celou školní docházku, údaje o rodič ích a podobně. Data,

která jsou v e lektronické podobě, nabíz í velké množstv í informací .

Nachystány jsou stovky nejrůznějš ích sestav. Už ivate lé modulu maj í

možnost je upravovat a podle v lastní potřeby doplňovat nové. Dále j sou

zde tiskové výstupy, které programu dávaj í možnost vést potřebnou

pedagogickou dokumentac i , jako jsou tř ídní výkazy nebo katalogové l is ty .

Záp is známek, který je velmi jednoduchý by měl zv ládnout i úplný

začátečník v práci s poč í tačem. Samozřejmě lze evidovat polo letní

i průběžnou klas ifikac i . T isk vysvědčení je př ipraven na větš inu

použ ívaných blanketů. Úpravy sestav je možné provést snadno samostatně

a výs ledky jednot l ivých žáků i ce lých t ř íd je možné zobrazi t a vytisknout

v různých grafech. Ev idence také podporuje prác i v poč í tačové s íti. Je také

možné pracovat i na někol ika samostatných počítač ích s přenosem dat na

disketách. Vš ichni č lenové pedagogického sboru maj í k těmto datům

př ístup a správce systému může urči t š i rokou šká lu jednot l ivých

př ístupových práv (11) .

[30]

Grafické zpracování k las ifikace

Jedná se o nadstavbovou apl ikac i předchoz ího modulu Ev idence žáků.

Tento modul je určen pro 32-bi tové prostředí , tedy pro Windows 98, ME,

NT a XP. Grafické zpracování k las ifikace je náhradou za dosavadní

zpracování k las ifikace v prostředí DOSu a podstatně rozš i řu je jeho

možnosti (11):

- pohodlná tvorba dotazů na k las ifikac i žáků

- obsáhlá možnost nastavování v lastností grafů

- řazení grafů do sestav

- tisk v íce grafů na jednu stránku

- rychlé náhledy - b leskové zobrazování grafů k las ifikace

- program umožňuje z ískat dů lež i té informace o prospěchu

žáků a tř íd . Z grafů je napřík lad ve lmi dobře patrný vývoj

prospěchu č i zameškaných hodin během studia . Různá

srovnání průměrů ve t ř ídách, skupinách a předmětech

mnohé napoví i o vyučuj íc ích

Tř ídní kniha

Elektronická tř ídní kniha s louží k zápisu jednot l ivých hodin,

k zadávání nepř ítomnosti žáků v hodinách a omlouvání absence tř ídním

uč ite lem. Arch ivaci je možné provádět s pomocí tiskových výstupů. Mezi

výhody elektronické tř ídní knihy patř í h lavně snadnějš í př ístup všech

vyučuj íc ích i ředitelstv í k veškerým datům. Neduhy, které jsou běžné

u papírové tř ídnice, zde odpadaj í . Může to být např ík lad zbytečné chození

po chodbách např . v hodinách vol i te lných předmětů. Také se není nutné

obávat z tráty tř ídní knihy , je j í kontro la je zálež itostí stisku jednoho

t lač ítka. Je zde a le podmínka pro plnohodnotné nahrazení tř ídních knih

tímto programem. Tou je možnost zadávat informace př ímo ve vyučování .

Je tedy nutné mít v učebnách počí tač , nebo nosit notebook př ipojený přes

Wi-fi apod. Často je však tento modul využ íván i ško lami , které v něm

[31]

využ íva j í pouze průběžnou docházku žáků. Absence se tedy zadává

zpravid la jednou za týden. Ta se přepíše podle údajů napsaných v papírové

tř ídní knize vyznačením v týdenním rozvrhu žáka. Informace jsou po zadání

do systému př ístupné uči te lům, ředi te lstv í školy, a le i rodičům. Součet

zameškaných hodin lze přenést do pololetní absence. Díky vazbě na rozvrh

a také suplování je zde možnost z í skávat informace o absencích

v jednot l ivých vyučovacích předmětech. Absence, kterou do systému

vypíše uči te l je zobrazována v rozvrz ích žáků v Evidenci , ve webové

apl ikac i a v modulu Přehled výuky. Modul Tř ídn í kniha a jeho použ ívání je

vhodné kombinovat s moduly Rozvrh a Suplování . Pokud tyto moduly škola

nevlastní , nebudou v Tř ídní knize předepsány vyučovac í hodiny . Absence

by se poté zadávala do prázdného rozvrhu, př i zápisu hodin by nestači lo

zadat téma a absenci (11) .

Webová apl ikace

Je to modul , d íky kterému rodiče přes př ipojení k internetu s leduj í

osobní údaje žáka d le v lastního výběru. Rodiče tak mohou kontro lovat ,

jest l i ško la eviduje správné údaje jako telefony č i adresy . Systém také

umožňuje i př ímé ohlašování změn přes www. Dále je možné s ledovat

všechny polo letní k las ifikace ve všech ročníc ích od začátku studia . Poté je

zde přehled zameškaných hodin č i přehled všech průběžně zadaných

známek. Rodič s i může nastavi t , jest l i chce zobrazovat i témata, váhy

známek, poznámky, průměr apod. Může také průběžně z j i šťovat průběžnou

docházku potomka, výchovná opatření jako přehled pochval , nebo tř ídních

důtek za aktuální po loletí nebo za ce lé studium. Dále může s ledovat

tabulky rozvrhu, kde je možné prohlédnout buď stálý rozvrh, nebo aktuální

rozvrh včetně změn způsobených suplováním, p lán akcí jako kalendář ,

vyučované předměty a seznam plánovaných akcí školy . Také je zde možné

zařadit komunikační systém školy. Komunikace probíhá také pomocí tohoto

modulu. Může probíhat mez i ředitelstv ím, uč i te l i , rodič i a př ípadně žáky.

[32]

Tento komunikační bod, obsahuje vedle nástěnek i poznámky vyučuj íc ích

k hodnocení žáků, omluvenky od rodičů apod. (11) .

Tematické plány

Tematické plány s louží k vytváření tematických plánů předmětů

a elektronický verze by měla tvorbu usnadnit . Samozřejmě je brána

v zřete l i vazba na učební p lány t ř íd a úvazků uč i te lů. V p lánech, které jsou

nás ledně připraveny, je možné doplňovat a přesunovat kapito ly , měnit

dotac i vyučovac ích hodin apod. Výstupem z tohoto modulu je pak

tematický plán pro tř ídu a předmět (11) .

Bakalář, Knihovna, Př i j ímací zkoušky atd.

Bakalář je obecný modul pro evidenci . V modulu Bakalář i s i mohou

sami už ivatelé vytvoři t a upravovat v lastní databázi , která může mít

l ibovolnou strukturou a poté s n í pohodlně pracovat pomocí nabídek,

ste jně jako v Evidenci . Jsou zde předdefinovány struktury pro př i j ímací

zkoušky, inventar izac i , h lášení školským úřadům, knihovnu a dalš í . Modul

Knihovna v systému Bakalář i obsahuje evidenci knih, v ideokazet ,

magnetofonových kazet , časopisů, CD apod. Půjčovac í systém je propojený

na žáky a zaměstnance ško ly a obsahuje také vyh ledávac í systém. Př i j ímací

zkoušky je obecný systém, který zpracovává př i j ímací zkoušky na SŠ nebo

s louží pro zápis žáků do 1. tř ídy na ZŠ. Díky flexibi lnosti lze zadat l ibovolná

kr i tér ia pro př i jetí uchazeče. Obsahuje tisky pozvánek, výs ledkových l istin a

rozhodnutí o př i jetí a nepři jetí. Modul je propojen také s Ev idencí .

Inventar izace je program s louž íc í pro evidenci majetku. Š iroká škála

tiskových výstupů za j išťu je pohodlnost a rychlou prác i . Patř í zde

předdefinované šablony jako inventury , seznamy dle místností atd.

Rozpočet školy je jednoduchý modul pro evidenci př í jmů a výdajů (11) .

[33]

Rozvrh hodin

Modul rozvrh hodin s louž í tvůrc i rozvrhu hl ídat ko l i ze , ukazuje

prostor pro nasazení jednot l ivých l í s tků, pomáhá naj í t možné výměny

a přesuny hodin. Prác i z jednodušuje současný pohled do v íce rozvrhů jako

tř íd , uč ite lů nebo místností. Je zde možnost dělení na l ibovolné skupiny

skládaj íc í se i z žáků v íce tř íd . Prác i s i lze rozděl i t ve v íce týdenních

cyklech nebo jako standardní sudý a l ichý týden. T isknout l ze rozvrhy tř íd ,

uč ite lů i místností a je j ich přehledy. Je zde i možnost automatického

generování rozvrhu. Zde se vychází ze zkušeností z ískaných sestavováním

rozvrhů na různých typech škol pomocí tohoto programu. Vypracování

může probíhat automaticky, tedy že poč ítač vyhledá nejvhodnějš í místo

v rozvrhu podle nastavených kr itér i í . Tvorbu rozvrhu však můžeme

s ledovat a jednoduše do něj vstupovat. V tomto aspektu se zásadně l i š í od

j iných generátorů, které obvykle rychle nasadí všechny bezproblémové

hodiny, nechaj í však stranou někol ik procent neřeš ite lných l í s tků .

Abychom naš l i vhodné uč ite le pro záskok př i suplování je zde možnost

programu Suplování . Ten spojuje , ruš í , vyměňuje a přesouvá různé hodiny.

Obsahuje i vyhodnocení údajů o suplování ve zvoleném období . Novinkou

tohoto modulu je návaznost na P lán akc í a Matur i ty , odkud se automaticky

nač í taj í údaje o nepř í tomnosti uč itelů a tř íd . P lán akc í školy p lánuje

a ev iduje akce školy v průběhu roku. Je zde i možnost s ledovat průběžně

účast vyučuj íc ích a tř íd na p lánovaných akc ích a lze je přenášet do

Suplování jako nepř í tomnost (11) .

Rozpis matur it :

Tento modul s louž í po v ložení dat uči te lů o studentech matur itn ích

tř íd a údaj ích o matur itn ích předmětech ke z jednodušení rozvrhnutí

programu maturuj íc í t ř ídy do jednot l ivých týdnů a sestavi t rozvrh matur i t .

T iskové sestavy obsahuj í ce lkový přehled matur itn ího týdne, rozpisy

zkoušek a podobně (11) .

[34]

Aktual i zace programů z www

Tento program s louž í k jednoduchému spojení přes Internet, kde

z j istí, jaké jsou na naš ich stránkách k d ispozic i aktual izované verze modulů

a snadno provede jej ich aktual i zac i . Už ivate l s i samozřejmě může vybrat ,

které moduly bude chtít aktual izovat (11) .


Technická podpora u výrobce systému Bakalář i bezpochyby funguje,

na druhou stranu přesných odpovědí jsem se stejně nedočkal . Původně mi

bylo z technického oddělení sděleno, že na tyto otázky by měl odpovědět

př ímo programový výrobce a by l j sem odkázán na něj . Odsud se mi dosta lo

bez mého dalš ího snažení dalš í odpovědi , tentokráte telefonické. Během

rozhovoru jsem se dozvěděl mnoho zaj ímavých informací , mé otázky mezi

ně však nepatř i ly a byl j sem dále odkázán na ředi te le gymnázia. Zde jsem

j iž dalš í odpověď v dohledné době nez ískal a dále na otázky j i ž nek ladl

důraz .


V tomto př ípadě je ceník s lož itějš í zá lež i tostí a rozděluje se d le počtu

žáků po stovkách. Začíná tedy na hodnotě do sto žáků, dá le do dvou set až

po tis íce. Všechny moduly maj í svou cenu, za které se př ip lác í dodatečně.

Pokud je pouze jedná o upgrade z loňského roku, zaplatíte za všechny

použ ívané programy 20% z původní poř izovací ceny. J sou zde také uvedeny

s levy pro zdravotnické a mateřské školy a př i dražš í objednávce systému.

Není proto možné uvést konkrétní ceny, protože každý modul stoj í j iný

finanční obnos a př i různých výběrech se cena neustále mění . Na

internetových stránkách výrobce, je možné spustit generátor , který

výs lednou cenu spočítá d le aktuálního výběru. Uvedu tedy jen ukázkové

př ík lady pro představu:

[35]

Systém Bakalář i se zák ladními moduly Evidence, Tř ídní kniha a Webové

apl ikace:

- provoz systému do počtu 100 žáků: 5 520 Kč




Systém Bakalář i se všemi výše popsanými moduly, tedy Evidence, Tř ídní

kniha a Webové apl ikace, Rozvrh hodin, Rozpis matur it , Kn ihovna,

Rozpočet školy, Suplování , Grafické zpracování k las ifikace atd. :





Ceny jsou uvedeny včetně 20% DPH. Ceny jsou za roční l i cenc i , jedná se

o multil icenci pro všechny počítače a ško ly . Př i dokoupení nového modulu

musí být ostatní moduly v téže verz i . Upgrade se vždy vztahuje pouze na

moduly, ke kterým má škola l i cenc i na n ižš í verz i , j inak je třeba dokoupit

l i cenc i za p lnou cenu. Upgrade pouze vybraných modulů na verz i 09/10 je

možný jen v př ípadě, že zbylé moduly nejsou v téže insta lac i dále

použ ívány.

Malá evidence

jedná se o zv láštní z jednodušený modul , který je vhodný pro menší

základní školy do množstv í 100 žáků. Cena je pouze 1200 Kč a automatický

roční upgrade sto j í 800 Kč. Př i nákupu plné evidence v tomtéž školním roce

nebo po automatických ročních upgradech, se od poř izovací ceny 1200 Kč

odečte (11) .

[36]

Hodnocení

J i ž na první pohled je patrné, že informační systém bakalář i , je

opravdu velmi rozmanitý a nabídka velmi pestrá. Modulů je tol ik , že s i

mez i n imi vybere na míru opravdu každá ško la a navíc jsou moduly

započítávány do ceny odděleně, nehrozí tedy, že bychom zbytečně platil i

za něco, co pozděj i nebudeme využ ívat . Bakalář i nabíze j í a le mnohem více,

než jen ve lké množstv í různých programů. Patř í mez i ně výborný

a přehledný web, kde není problém naj í t h ledané informace, dá le j sou zde

ke stažení šablony všech možných tiskopisů a dokumentů. V sekc i

shareware je možno ozkoušet bezplatně různé moduly a otestovat s i jest l i

j sou vyhovuj íc í a v agendě je bude škola využívat . Dále zde také najdeme

sekc i poradenstv í a s lužeb, které práci se systémem Bakalář i usnadní

a za j i stí kva l i tn í zákazn ickou podporu. Jako ve lké pozitivum a v některých

př ípadech rozhoduj íc í faktor můžeme považovat školení . Ta probíhaj í po

celý rok ve všech různých místech České republ iky a v roce 2009 j ich na

našem území bylo uspořádáno na stopadesát . To je jeden z největš ích

k ladů tohoto výrobce, protože se stává, že program je kval i tn í , a le

pedagogové je j neumí p lně využ ít jeho potenciá l . Z tohoto pohledu jsou

tedy školení ve lmi v ítanou pomocí , zv láště pokud jsou konána pravidelně

a b l í zko místu, kde škola sto j í . Na druhou stranu všechny tyto

nadstandardní s lužby a rozmarnost modulů musí vyústit v tu nejméně

žádanou zálež itost . Tou je samozřejmě vyšš í pořizovac í cena. F inanční

nák lady jsou v tomto př ípadě dosti vysoké, zv láště v př ípadech, kdy je

ško la větš í a má v íce žáků. Jako př ík lad mohu uvést svou st řední školu,

kam jsem docházel . V dnešní době je zde přib l i žně tis íc docházej íc ích žáků

a základní systém s roční l i cenc í v tomto př ípadě vyjde na téměř tř icet tis íc

korun. To není zahrnut ani generátor rozvrhu hodin, který považuj i za

jeden z neúčelnějš ích a z jednodušuj íc ích pedagogickou prác i . Za ten je

nutné ještě př ip latit dalš ích dvanáct tis íc , celkově se tedy cena vyšplhala

na čtyř icet tis íc . Př i objednání kompletního systému Bakalář i , včetně všech

modulů jsou poř izovac í nák lady na hranic i šedesáti tis íc korun. Přestože

[37]

v tomto př ípadě máme velmi kva l i tn í programovou zák ladnu, uvolnění

takového obnosu financí je pro větš inu škol nemysl i te lné. Je a le nutné vz í t

na vědomí, že nás leduj íc í rok by automatický upgrade z loňské verze vyšel

j iž jen na 20% z poř izovac í ceny, tedy už jen na cenu dvanácti tis íc korun.

Program jako takový je poměrně intuitivní , není tedy třeba nějakých

odborných znalostí se zák ladními moduly. V př ípadě zakoupení systému

v p lném rozsahu je j iž nutná pokroč i lejš í zna lost informačních teolog i í

a ško la by měla mít v lastního správce, nej lépe např ík lad uč i te le

informatiky, který pedagogům s problémy poradí a pomůže j im je vyřeš it .

Jednot l ivé programy jako takové není nutné dále rozvádět , každý s i je

může ozkoušet sám a vytvoři t s i v lastní dojem ze systému. Musím také

uvést , že je trochu nepř í jemné, že takto ve lká firma s tak kva l i tn í

zákaznickou podporou, mi nedokázala během někol ika týdnů, jako

nepotencionálnímu zá jemci , který dělá pouze výzkum odpovědět na

položené otázky k mé prác i . Lze tedy ř íc i , že Bakalář i j sou výborným

informačním systémem s mnoha moduly , kval i tn í zákazn ickou podporou,

častými školeními, za který je a le nutné adekvátně zaplatit. Je tedy na

zvážení každého vedení ško ly, jest l i se rozhodne v íce investovat a poté j i ž

jen využívat dobrý systém jako jsou Bakalář i , zv láště s př ih lédnutím do

budoucna, protože je zde evidentní , na rozdí l od menších vývojářů, že na

trhu bude ještě d louhou řadu let a zákazník se tedy neocitne ze dne na den

bez podpory výrobce.



Výrobce svůj systém hodnotí jako jednoduchý a stabi ln í školský

informační systém. Aktuálně se sk ládá z modulů (12):

[38]

- E lektronická tř ídní kniha

- Elektronická žákovská knížka

Elektronická tř ídní kniha

„E lektronická t ř ídní kn iha zcela nahradí papírovou tř ídní kn ihu.

Umožňuje vedení záznamů o docházce, absencích, probrané látce ,

suplování a dalš ích informacích. Tyto informace umožňuje sd í let s rodiči

žáka a to v reálném čase. S louží tedy ne jen jako nástroj pro potřeby školy ,

ale také jako komunikační kanál ško ly směrem k rodičům“ (12) .

E lektronická žákovská knížka

„E lektronická žákovská knížka nahrazuje k lasickou žákovskou.

Umožňuje vést záznamy o prospěchu, absencích, př i spolupráci

s E lektronickou tř ídní kn ihou, poznámkách a dalš ích sdě leních školy . Tyto

informace umožňuje , podobně jako E lektronická t ř ídní kn iha, sd í let s rodič i

žáka“ (12) . E -Tř ídnice dává rodičům možnost z í skávat informace o svých

dětech prostřednictv ím internetu o absencích , známkách a dalš ích

informacích z edukačního procesu. Mohou to provádět kdykol iv 24 hodin

denně, 7 dní v týdnu. Pokud se tedy žák neostaví do školy a je zapsán do

tř ídní knihy , rodič má možnost okamžitě z j i stit jeho absenci ve škole.

K las ifikac i , ať už nějakou známkou č i s lovním hodnocením, je opět možné

shlédnout . Tyto údaje rodič uv id í po př ih lášení pod svými př ístupovými

údaj i v E-Tř ídnic i (12) .


1) Na co jste se př i vývoj i informačního systému pro školy zaměři l i?

Prvotně byl systém E-Tř ídnice zaměřen na elektronickou tř ídní knihu,

kterou před dvěma lety neměl žádný systém pro školy a i v této době

[39]

pokulhávaj í . Aktuálně systém nabíz í t ř ídní knihu, žákovskou a př ipravujeme

dalš í ev idenci docházky. Samozřejmě vše př ístupné pro rodiče žáků.

2) Je na Vašem systému něco od l i šného od ostatních, vybočuje z řady


100% webová apl ikace. Není nutná insta lace. Propracovaná t ř ídní

kniha, která má intuitivní ov ládání . "Cena?"

3) Je nutné na počí tač insta lovat nějaký program, nebo stač í systém


Není . Stač í pouze jakýkol iv počí tač s př ístupem k internetu.

4) Jak byste ohodnotil míru obtížnosti pro zpracování dat uč i telem, který

použ ívá Vás informační systém?

Systém je hodně intuitivní a nemaj í s n í problém ani starš í uč i telé .

Můžete se podívat na v idea http://www.etr idnice.cz/ukazky-v ideo/

5) Je zde možnost pro potencionálního zákazníka, z í skat urč i té benefity za

delš í věrnost Vašemu systému?

Zatím jsme o tomto benefitu neuvažoval i , a le i to je možné, pokud by

o to byl zá jem.

6) Proč by s i zákazník měl vybrat právě Vás systém?

- škola resp. uč ite lé s n í ušetř í mnoho času

- ovládání je oproti j iným systémům vel ice jednoduché

- z lepš í komunikac i mez i školou, rodič i a studenty

- systém není drahou zálež itostí


[40]




- provoz systému nad počet 800 žáků: cena dohodou

Ceny jsou uvedeny s 20% DPH. Ceny jsou koncové za ročn í l icenci , dá le

ško la n ic neplatí (ani insta lace, konfigurace, aktual izace) .

Hodnocení

Dalš ím analyzovaným systémem je E-Tř ídnice, která je tím

nejzák ladnějš ím programem s loužíc ím ke správě školní agendy, jaký s i lze

představi t . Tento systém je poměrně nový na českém trhu a zatím je j

využ ívá jen pár škol . Od první chv í le, kdy navštíví te ofic iáln í st ránky E-

Tř ídnice, nebo jej ich informační systém, je zřete lné, že tento produkt sáz í

na jednoduchost a př í l i š se nezabývá jednot l ivými možnostmi , které by se

dalo využí t pro z jednodušení práce školn í agendy. Také v něm nelze na lézt

větš inu funkc í , které obsahuj í j iné systémy. Samotný systém se ani j inak

netvář í , a pokud s i vystač í te s e lektronickou tř ídn ic í a žákovskou knížkou,

budete mít možnost využívat ve lmi jednoduchý program, na který se

př ipoj í te odkudkol iv , kde je př ipojení k internetu. Není tedy nutná

insta lace žádného softwaru na počí tač a aktual i zace probíhaj í na s íti. Není

tedy nutné, aby je prováděl už ivate l . Je zde i možnost ško lení , v tomto

př ípadě nazývaných semináře, o kterých je možné se in formovat na

stránkách výrobce. Ty probíhaj í párkrát do roka v místě s íd la firmy. Na

jednoduše vypadaj íc ím webu je možné s i prohlédnout někol ik prezentac í

produktu, které mnoho o systému napoví . Zákaznická podpora pracuje na

s lušné úrovni a odpovědi na své otázky j sem dostal během někol ika dnů.

Velmi za j ímavá je i nabídka možnosti otestování systému během půlročního

období zce la zdarma. Tento jev j sem u žádného j iného produktu na tak

d louhé časové období nezaznamenal . Přesto je tato cesta výborným

[41]

způsobem, jak s i program ozkoušet , jest l i bude škole a pedagogům

vyhovovat a investuje do něj své finance. Dalš í př íznivou stránkou systému

je celková poř izovac í cena. Pokud tedy menší škola na vesnic i , která má

osmdesát žáků, chce poř íd it in formační systém a stač í j í jen základní

správa agendy, je možné ho mít za šestnáctsetkorun na rok, bez

jakýchkol iv da lš ích př íp latků. Na druhou stranu je nutné uvést , že program

je vhodný do zák ladních škol prvního, možná druhého stupně. St řední školy

a gymnáz ia by měl i vol i t j iž vyspělejš í systém, s v íce funkcemi a

možnostmi. O to v íce pokud se jedná o velké školy, kde docház í ve lký

počet žáků. V těchto případech je j iž E-Tř ídn ice nevyhovuj íc í , a le své místo

s i na trhu d le mě postupem tento informační systém času urči tě najde.

d) E-Známky – studi jní informační systém


„Systém E-Známky je předevš ím nadstandardní s lužba rodičům,

studentům a žákům nejen středních škol . S louží k předávání informací

a k lasifikace mez i vyučuj íc ím, studentem (žákem) a rodič i , má praktické

použití především pro vyučuj íc í a vedení školského zař ízení“ . Informační

systém E-Známky se sk ládá z modulů (13):

- Elektronický index

Díky tomuto modulu, maj í rodiče možnost z ískat přehled o k las ifikac i

svého dí těte a to neustále. Žákům naopak odpadá netrpěl ivé čekání na

výs ledek písemné práce a zálež í tedy jen na vyučuj íc ím, kdy j i do systému

zadá. Žác i , kteř í se př ipoj í do systému, potom maj í možnost odkudkol iv

s ledovat hodnocení přes internet a dozvědět se své známky. Vedení školy

má možnost mít neustá le okamžitý a ob jektivní přehled o prospěchu

daného žáka bez nutnosti vyhledávání k lasifikačních záznamů vyučuj íc ích. V

[42]

systému je také možné evidovat různé dalš í aktiv ity studenta jako

např ík lad písemné práce, zkoušení , testy, a le i domácí ú lohy, vedení seš i tu

a j iné položky, které se pomocí správy daj í d le potřeb školy upravovat

a modifikovat (13) .

E-Známky jsou webovou apl ikac í a j sou tedy př ístupné přes prohl ížeč

internetových stránek. Pro zákazníka je výhodou, že informačního systém

E-Známky je skutečnost , že systém pracuje na firemním prostředí na

internetu a je dostupný z kteréhokol iv poč ítače, který k němu má př ístup.

Nemusíte tedy v lastni t žádný svůj server . Systém je provozován na serveru,

který je umístěn u profes ionálního poskytovate le př ipojení . Nehrozí tedy

problémy, jako možnost narušení bezpečnosti. Je tak velmi málo

pravděpodobné, že by systém chtěl někdo napadnout a zneuží t . Uživate lé

E-Známek se př ipojuj í do systému přes webový prohl ížeč a tím

nejvhodnějš ím je prohl ížeč Internet Explorer, protože na něj j sou

optimal izovány. Jednot l iv í už ivatelé se př ih lašuj í d le př idělených kategor i í .

Např ík lad jako vyučuj íc í , s tudent, rodič nebo administrátor (13) .


V tomto př ípadě výrobce informačního systému na položené otázky

neodpověděl . Moje pokusy o kontaktování zůsta ly bohužel bez zpětné

odezvy.


- provoz systému do počtu 200 žáků: 4 500,-

- provoz systému do počtu 500 žáků: 5 500,-

- provoz systému nad počet 500 žáků: cena dohodou

Ceny jsou uvedeny bez 20% DPH. Ceny jsou koncové za roční l i cenc i .

V ceně je zahrnut roční poplatek za databázový server v internetu,

[43]

uživatelská podpora, správa apl ikace, indiv iduáln í požadavky už ivate le ,

upgrade ce lého systému.

Hodnocení:

Systém E-Známky je dalš ím velmi jednoduchým programem, který má

velmi malé rozš íření a nabíz í pouze jeden jediný funkční modul . T ím je

elektronická žákovská, zde nazývaná jako e lektronický index. Nabídka je

tedy ve lmi chudá a nenabíz í n ic j iného, než zadávání známek do systému

a nás lednou možnost prohl ížení prospěchu rodič i a uč ite l i . Jednoduchost je

v tomto př ípadě až př í l i šná a praktické využití je vzhledem k ostatním

nabízeným produktům na t rhu minimáln í . Za identické finanční nák lady je

možné poř íd i t kval i tnějš í systém, který obsahuje v íce modulů a z tohoto

pohledu je pro tento program potencionáln ího zákazn íka nevhodný.

Webové stránky výrobce jsou velmi chudé a neprofesionální , která by byl

schopen vytvoř it prakticky každý pokroč i le jš í už ivate l . Neobsahuj í žádné

dodatečné informace, které je nutné z j išťovat pouze přes te lefon č i emai l .

Bohužel se mi nepodař i lo z ískat odpověď na mnou položené otázky, tedy se

zákaznickou podporou se také nedá př í l iš poč ítat . Což je vzh ledem

k ostatním faktům j i ž závažný problém. Celkově je tedy tento systém zcela

nevyhovuj íc í a aktuální seznam pouze dvou škol , které je j využ íva j í ,

vypovídá za vše. O ško leních v tomto př ípadě není ani zmínka a zákazn ík po

implementaci produktu zůstává nejspíše na větš inu operac í se systémem

sám. Pokud s i tedy domysl íme, že systém využívá minimální počet ško l ,

musí být i př í jmy vývojářů log icky ve lmi n ízké. O budoucnosti tohoto

systému můžeme tedy spíše jen polemizovat. Úsporná opatření j sou velmi

znát a př i dnešní konkurenci bude pro výrobce ve lmi obtížné se na trhu

udržet . Z tohoto a mnoha dalš ích důvodů nemohu tento systém v žádném

př ípadě doporuč it a jeho poř ízení by byl ve lmi nerozumný krok. Ten by

mohl vést k dalš ím problémům, zv láště když ani poř izovac í cena

neodpovídá kval i tě a je vyšší než v př ípadě E-Tř ídn ice, která je směřována

do ste jného segmentu potencionálních zájemců.

[44]


Informační systém O 2 škola bychom spíše měl i nazývat jako pro jekt .

Jako jed iný je prakticky zcela obestřen ta jemstvím a nedostupností

informací . Jakékol iv informace ohledně tohoto projektu se sháněj í

s ve lkými obtížemi a udělat tedy kval i tn í úsudek natož tak nějaké

zhodnocení je ve lmi s lož ité . V dnešní době z jevně nefunkční systém, který

nelze nalézt ani pod jedním uvedeným odkazem na internetu, skýtá ve lké

možnosti, a proto jsem se rozhodl ho v této prác i uvést . Sto j í za n ím totiž

te lekomunikační g igant, který před nedávnou dobou zakoupi l společnosti

Eurotel a Český Telecom. Společnost Telefónica O 2 je na českém trhu j iž

pár let a žádná, byť sebevíce rozš í řená firma vyv í jej íc í informační systémy

se nemůže tomuto gigantu ve finančních rozpočtech a možnostech rovnat .

Právě z tohoto důvodu je vývoj informačního systému touto firmou velmi

za j ímavý a perspektivní . Výrobce a jeho tiskové oddělení , ponechalo mé

dotazy bez odpovědi , nakonec jsem však př i pátrání po informacích byl

úspěšný. J iž d louholetý pracovník firmy a př ítel mi neoficiá lně te lefonicky

sděl i l , že systém běžel v testovacím režimu někol ik měsíců do srpna

loňského roku. V dnešní době je da lš í osud programu ve fáz i vy jednávání ,

ladění a vyhodnocování dat . Dalš í kusé informace uvádí , že testovac í verze

budou obsahovat kompletní s lužbu pro agendu školy a je j í komunikac i se

studenty, rodič i zaměstnanci , a le i úřady. A to zce la bezplatně včetně

uživatelské podpory , která bude probíhat právě přes společnost O 2 bez

vytváření dceř iné společnosti, která by se o systém starala a spravovala

jej . Tyto fakta v sobě ukrývaj í ve lké možnosti, zálež í jen na výs ledné

rea l i zaci projektu .


[45]

V uvedených materiá lech je tedy možné z j i stit , že „ informační systém

si mohou zájemci prohlédnout a vyzkoušet na st ránce www.o2skola.com. Je

navržen tak, aby zabezpeči l p lynulou komunikaci ce lé komunity ko lem školy

a dal vedoucím pracovníkům dokonalý přehled o fungování ce lé instituce. V

jeho rámci tak l ze např ík lad procházet k las ifikaci všech žáků, informovat o

nov inkách, spravovat hospodaření ško ly a zaj i stit je j í denní chod.

Dostupnost informací je pochopite lně omezena na vybrané uživatele, kteř í

se děl í na čtyř i zák ladní skupiny“ (14) .

První skupinou je nejvyšš í typ už ivate le , který má zároveň nejv íce

pravomocí , je to buď ředite lka, nebo ředi tel školy. Tento uživate l může

např ík lad zakládat a ruš it t ř ídy, př idávat vybrané uč i tele nebo také

zveřejňovat a měnit rozvrhy. Maj í i možnost vytvářet externí už ivate le

systému. T i mohou mít různá př ístupová práva. Dle své úrovně mohou

např ík lad nahl ížet do hospodaření školy, z j išťovat informace o př i j ímacích

a výběrových ř í zeních nebo si prohl ížet k las ifikac i studentů atd. Tato

možnost může být ve lmi už i tečná a hojně využ ívaná. Např ík lad př i

poskytování informací instituc ím, jako je MŠMT nebo obce, které tak maj í o

chodu školy a je j ím hospodaření dobrý přehled. Druhou skupinu tvoř í

uč ite l . Uč i te l má př iřazenou v lastní tř ídu, o kterou se stará . Zde vytváří

a ed ituje profily žáků, s leduje jej ich k las ifikac i a vede agendu docházky ,

absencí a omluvenek. Žákům, které uč í , zde potom vypisuje a eviduje je j ich

známky z testů a zkoušek. Zkoušky je možné předem ohlašovat a zapisovat

do centráln ího rozvrhu. Díky tomu žác i i pedagogové vědí , ve který den se

bude psát nějaký test , a mohou se podle toho zař íd i t . Uč ite l s i zde také

prohl íž í svůj rozvrh, včetně toho, kdy v jaké tř ídě supluje a jaké školní akce

se př ipravuj í . O 2 ško la a le samozřejmě nes louží pouze pro školu a je j í

zaměstnance. Bez možnosti vstupu studentů a jej ich rodičů by by l

bezvýznamný. Díky je j ich zahrnutí maj í dokonalý přehled o aktivi tách svých

dětí. Žác i se mohou př ih lás it do osobní sekce, ve které maj í svů j aktuální

rozvrh včetně suplování a změn. Poté tu najde také př ipravované i napsané

testy a zkoušky, zadané domácí úkoly a také svoje ohodnocení a známky

z jednot l ivých předmětů. Rodiče se po př ih lášení do systému mohou

[46]

podívat na známky z jednot l ivých předmětů, rozvrh hodin a statistiku

docházky. Odsud mohou také psát svým dětem omluvenky v př ípadě

absencí (14) .

O 2 Škola je tedy jakýmsi centrá ln ím bodem pro komunikac i nejen

v rámci ško ly, a le i se všemi externími subjekty. Mez i jeho výhody a kva l i ty

oproti konkurenci je kromě komplexnosti, jednoduchosti a ceny také jeho

technická nenáročnost . Mnohokrát se j i ž stalo, že kva l i tn í projekty a dobré

plány nebyly rea l i zovány z toho důvodu, že měl i vysoké nároky na moderní

poč ítačové vybavení , což je nák ladná zálež itost . Tvůrc i projektu O 2 škola

s touto zá lež i tostí ovšem počí tal i a tuši l i , že větš ina škol v České republ ice

nemůže investovat závratné částky do nejnovějš ího zař ízení kvůl i jedinému

projektu. Proto by l systém vytvořen tak , aby pro jeho plynulý chod stač i ly

v podstatě jakékol i poč í tače, které zv ládnou př ipojení na internet . Což

znamená, že škole bude stač it poč í tačová základna mladš í deseti let . Přes

webový prohl ížeč se už ivate le př ipoj í pouze vzdáleně a d íky tomu není

je j ich v lastní poč ítač provozem ni jak zatížen. Také není nutná žádná

insta lace software. Uživatelé se mohou př ipojovat ke s lužbě př istupovat

z l ibovolné koncové stan ice, což znamená, že je úplně jedno, odkud se

uživatel př ipoj í . Může napřík lad pracovat v k l idu z domova nebo

internetové kavárny. Jádro ce lé s lužby, včetně všech databází

a analytických nástrojů, totiž běží na výkonných serverech O 2 , k teré j sou

pečl ivě střeženy v je j ich výpočetních centrech. Pokud se ško la rozhodne

systém vyzkoušet , z íská tak zdarma serv is a technolog ie , které j sou dnes

komerčně dostupné pouze ve lkým institucím (14) .

„Zdarma je i podpora a s touto koncepcí pochopite lně souvis í

i jednoduchost ovládání a provozu. Není potřeba naj ímat žádné IT

spec ia l i sty , kteř í by se o systém staral i . Stač í pouze zaregistrovat školu

a počkat, až pro n i bude vytvořeno př ístupové heslo a účet . Po př ih lášení

do systému s i pak už ivatel sám v lož í data, jako rozvrhy, uč ite le a seznamy

tř íd. Ovládání je snadné a intu itivní , nevyžaduje žádné odborné znalosti

nebo speciá ln í poč ítačové dovednosti. Pokud by měl a le už ivate l jakékol i

[47]

pochybnosti, může se obrátit na bezplatnou podporu, kde mu s jeho

problémy poradí . Spec ia l i sté O 2 dokonce zdarma do systému převedou

všechna data, která j im poš lete ve stávaj íc ím formátu“ (14) .


V tomto př ípadě není nutné otázky pokládat. Systém je momentálně

nefunkční a v prác i je hodnocen jako perspektivní pro jekt .


Cena je samozřejmě neznámá, výrobce však uvádí , že poř ízení

i provoz bude zce la zdarma, čemuž se dá jen velmi těžko uvěř i t . Zv láště

pokud by byl program úspěšný a v íce se rozš í ř i l .

Hodnocení:

Všechny tyto in formace zní ve lmi zaj ímavě, dalo by se ř íc i , až

poměrně těžko uvěři te lně, zv láště s př ih lédnutím k nabídce provozu

zdarma. Na druhou stranu za tímto projektem sto j í jedna z nej lépe finančně

zabezpečených firem v České republ ice. Z toho se dá usuzovat , že a lespoň

v počátečních fáz ích rea l i zace projektu by tyto s lužby mohly být opravdu

zdarma. Pokud by se podař i lo spln it a lespoň polovinu s l ibovaných modulů

a funkc í systému O 2 škola, jednalo by se o výborný software, který by

minimálně stál za ozkoušení , ze jména s př ih lédnutím k možnosti provozu

zdarma. Př i dodržení všech předsevzatých a výše uvedených c í lů , by se

bezesporu řadi l systém O 2 ško la k těm nej lepš ím. Pokud by ještě navíc

firma dodržela s lovo ohledně bezplatného provozu, jen těžko by mohl být

někdo j iný na pomyslném vrcholu českého trhu. S tále je a le poměrně dosti

těžké uvěř i t , že by firma do urč ité doby nezačala využívat nově nabytých

zákazníků k nějakému finančnímu zhodnocení , přestože má j iná velmi

dobře vynášej íc í odvětví . Bude velmi zaj ímavé s ledovat , jak se s i tuace

[48]

ohledně tohoto systému bude vyví jet v nás leduj íc ích měsíc ích. V době

vzniku této práce v íce informací o tomto projektu nebylo k sehnání , je a le

vhodné s ituac i i nadále s ledovat. Př i výběru informačního systému je

momentálně zaměření na projekt O 2 ško la zbytečné, v př íštích týdnech a

měsíc ích, však zač íná nabývat reálné podoby. Snad jen bude mít kva l i ty ,

které výrobce j iž dnes honosně uvádí ve svých prezentačn ích mater iá lech.

Mnohokrát se j iž stalo, že v informačním sektoru se z převratné novinky

stal neúspěšný a nepovedený projekt , v některých př ípadech natol ik , že ani

nakonec nespatř i l svět lo světa a před uvedením na trh byl pověstně

smeten ze stolu.

f) Portál Škola Onl ine – interaktivní manažerský informační systém

Předposledním analyzovaným informačním systémem v této prác i je

portá l Škola Onl ine. Tento software se řadí k těm nejv íce používaným

v České republ ice a patř í do troj ice těch nejznámějš ích produktů

využ ívaných zák ladními a středními školami . Tento program má však svá

spec ifika a nabíz í moduly, které maj í své v lastní da lš í podkategor ie a žádná

j iná firma je nenabíz í . Jako první je nutné uvést , že pod Školou Onl ine je

pět programů, které funguj í samostatně jako informační systémy. Tyto

systémy maj í své v lastní podkategor ie , které j sou běžné funkční moduly ,

jak je známe z předchozích př ípadů a prodávaj í se samostatně.


„Škola Onl ine je interaktivní manažerský informační systém, který

umožňuje 24 hodin denně zpracovávat prostřednictv ím s í tě Internet

potřebné školn í agendy a data. Nad tímto systémem převzalo záštitu

MŠMT. Katedra je hostovaná apl ikace určená mateřským, základním,

st ředním a vyšším odborným školám k vedení ško ln í matr iky a e lektronické

[49]

agendy spojené s provozem školy . Umožňuje jednoduchý, bezpečný a rychlý

př ístup k potřebným informacím na zák ladě určeného př ístupu jednot l ivým

už ivatelům. Důlež i té př i tom je , že škola nemusí n ic insta lovat a stač í j í

pouze internetové př ipojení“ (15) . Škola Onl ine se tedy děl í na nás leduj íc í

programy:

- Katedra

- Žákovská

- Akademie

- OLAT

- Strava

Katedra

Jak bylo uvedeno výše, Katedra v lastně není tak úplně modulem

Školy Onl ine, a le spíše jedním z celku programů, který tento systém tvoř í .

Katedra sama o sobě se tedy dále děl í na tyto h lavní funkční moduly (15) :

- ško lní matr ika

- elektronická tř ídní kniha

- tisk vysvědčení

- ško lní knihovna

Podporuje také a le mnoho dalš ích funkc í potřebných ve školní agendě a to

např ík lad (15):

- ev idence sk ladu, inventáře, p lateb, úrazů

- p lánování školních akcí

- výstupy a exporty pro zř izovatele

- ředi te lské výstupy

- export dat pro ÚIV, MŠMT, VZP, ČSSZ

- e- learningová výuka

- studi jn í výsledky

[50]

- docházka

- osobní kalendáře uživate lů

- učební p lány

- zápis do 1. tř íd a př i j ímací ř ízen í

- matur i tn í a závěrečné zkoušky

- rozvrhy a suplování vazba na generátor aSc Rozvrhy

- komunikace s rodič i a žáky

Vzhledem k ve lmi rozsáhlému množstv í modulů, není vzhledem k rozsahu

práce zde vhodné všechny podrobně uvádět. Zaměříme se proto, jen na

čtyř i h lavní , které j sou základem Katedry. V dalš ích př ípadech s i l ze j i ž

z názvu představi t , jakou má modul funkc i a podporu, aniž by to zde bylo

uváděno. Pokud by přesto uvedené informace nedostačovaly, stač í se

obrátit na zákaznickou l inku firmy, která je uvedena v kapitole 3 .2 –

Abecední seznam analyzovaných informačních systémů.

Školní matr ika

Školní matr ika je pojem, který je definován školským zákonem jako

ev idence dětí, žáků a studentů škol a školských zař ízení . Je j í vedení

upravuje vyhláška o dokumentaci ško l a školských zař ízen í . Ta udává

přesný rozsah evidence, formu a způsob vedení ško lní matr iky. Od ní též

p lyne školám povinnost o předávání údajů Ústavu pro informace ve

vzdělávání ke statistickému vyhodnocení . Aby se př i předávání

nevyskytovaly problémy, je nutné mít softwarového pomocníka. Tato

apl ikace plně vyhovuje k dostatečnému vedení školní matr iky. Poskytuje

prostředky pro evidenci , které za j i šťuj í řádné vedení školní matr iky

v elektronické podobě. Je zde i možnost exportu dat z apl ikace do XML

souboru dále předávaného na ÚIV. Aby měl už ivate l j i s totu, že odesí laná

data jsou v pořádku, proběhne před předáním kontroln í mechanismus,

který už ivate le informuje o chybách v evidenci školní matr iky. Provázání

s nápovědou pak usnadňuje opravu chybně evidovaných údajů (15) .

[51]

Elektronická tř ídní kniha

Elektronická tř ídní kniha, jak už je z názvu patrné, nahrazuje

k las ickou papírovou tř ídní kn ihu. Tato moderní obdoba tř ídní knihy

jednoduchým způsobem eviduje údaje o probíhaj íc í výuce, absencích žáků,

probíraném uč ivu a řadou dalš ích in formací . Tato e lektronická evidence

ušetř í pedagogům a vedení ško ly mnoho času, protože na ni navazuje řada

statistických výkazů a přehledů. Mezi ně můžeme zařadit zálež itosti, jako

jsou počty absencí žáků, absence žáků v předmětech, počty odučených

hodin a mnoho dalš ích. E lektronické t ř ídní kniha má také obrovskou

výhodu v tom, že je též minimal izováno r iz iko ztráty tohoto důlež i tého

dokumentu (15) .

T isk vysvědčení

Tisk vysvědčení je jedním ze zák ladních procesů ve ško lstv í , a proto

je také samozřejmou součástí školského informačního systému Škola

Onl ine. Ap l ikace podporuje tisk vysvědčení na větš inu blanketů. Pokud je

zde leg is lativní možnost , mohou uživate lé přes apl ikac i tisknout vysvědčení

jak na předtištěné blankety , tak na prázdné vzory vysvědčení . Je zde také

modul , který zaj i šťuje, že u ročníkových vysvědčení je možné tisknout

nejen hodnocení vy jádřené ve stupních hodnocení , a le i takzvané s lovní

hodnocení . Jsou zde i př ipravené vzory dokumentů pro tisk výpisů

vysvědčení v polo letí. Z apl ikace je dá le možné generovat výstupy

matur i tn ího vysvědčení nebo vysvědčení o závěrečné zkoušce (15) .

Školní knihovna

[52]

Školní knihovna je ucelený modul školského informačního systému

Škola Onl ine, který pracuje samostatně. Mezi výhody školní knihovny patř í

těsné provázání s da lš ími agendami , jako je školní matr ika č i ev idence

uč ite lů . Tento modul umožňuje evidenci někol ika druhů knihoven zároveň,

př ičemž každá může být určena j inému okruhu čtenářů. Můžeme zde

jmenovat napřík lad žákovskou nebo uč i te lskou knihovnu. Zák ladem modulu

je evidence různých knihovnických jednotek, př ičemž v této knihovně může

být zařazeno i v íce exemplářů k jedné jednotce. T ištěné materiá ly , knihy

a dalš í dokumenty je možné rozděl i t do jednot l ivých kategor i í d le pravidel

pro vytváření knihovních kata logů. Uči te lé a žáci maj í možnost v systému

prohledávat školní knihovnu a h ledat v n í požadovaný titul . Knihy, které

j sou momentálně nedostupné, je možné jednoduše rezervovat a po vrácení

s i j i nás ledně vyzvednout ve školní knihovně. Je zde také možnost

čtenářům automaticky rozes í lat upozornění e-mai lem s b l í ž íc ím se

termínem konce výpůjčky (15) .

Žákovská

Tento modul nabíz í možnost rodičům kdykol iv z j istit , jaké známky

a s lovní hodnocení d í tě ve ško le dostalo. Dále také ko l ik má zameškaných

hodin, jaký je aktuální rozvrh. Také je možné z j istit , kdo supluje za

nemocného uči te le apod. Je zde také k d ispozic i mnoho dalš ích důlež itých

informací , které zde uvádí škola. Prohl ížení probíhá přes poč í tač a je nutné

mít př ipojení k internetu. Zprávy je také možné zas í lat na e-mai l nebo na

mobi ln í te lefon. Tyto s lužby jsou umožněny 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Z ískávání informací o stud iu d í těte je ve lmi důlež ité. Je tedy nutné mít

neustálý přehled o hodnocení a k tomu je nejvhodnějš í z j i šťování

prostřednictv ím s í tě Internet. Také je zde možné okamžitě z j istit , jest l i

d ítě dochází do školy , jaké bude v nás leduj íc ích dnech psát p ísemné práce,

testy nebo jest l i bude zkoušen. Dále také jeho výs ledky a mnoho dalš ích

informací spojených se školou, kterou navštěvuje. Žákovská je určena pro

základní školy, gymnázia, střední odborné ško ly a uč i l iš tě a spec iáln í ško ly.

[53]

Př ístup k datům v modulu Žákovská maj í d íky zabezpečenému př ístupu přes

or ig iná ln í už ivatelské jméno a hes lo zároveň i žáci . Mohou tedy s ledovat

rozvrh včetně jeho změn a z j i stit , kdy budou psát testy . Systém by l

certifikován a vyhovuje zákonu o ochraně dat . Žákovská se tedy sk ládá

z nás leduj íc ích funkc í (15):

- docházka, která obsahuje omluvené i neomluvené hodiny

žáka, aktuální př ítomnost ve škole

- studi jn í výs ledky, tedy hodnocení žáka v jednot l ivých

předmětech, průběh a průměr, chování žáka

- osobní ka lendář , což je zobrazení rozvrhu s přehledem

akc í v daném dni

- rozvrhy žáka a tř ídy

- probrané uč ivo, tedy přehled probraného učiva za zvo lené

období v l ibovolném předmětu

- plány zkoušení , p lánovaná hodnocení v jednot l ivých

předmětech s uvedením v rozvrhu

- komunikac i s rodič i a žáky prostřednictv ím e-mai lu nebo

SMS

- knihovnu s možností rezervace knih přes internet

- e- learningovou výuku s možností využití mnoha e-

learningových školn ích výukových mater iá lů

Akademie:

Nejdůleži tě jš í funkce Akademie můžeme zařadit (15) :

- ško lní matr ika , tedy osobní data žáků, uči te lů,

zaměstnanců

- elektronický index, který se skládá z přehledu studia,

př ih lašování se na zkoušky , hodnocení osobního kalendáře

každého uživate le včetně rozvrhů

[54]

- př i j ímací ř ízení , včetně evidence uchazečů, zpracování

průběhu př i j ímacího ř í zení

- závěrečné zkoušky, obsahuj íc í vypisování termínů, definice

komis í , př ih lašování na termíny

- studi jn í programy a p lány, tedy evidence a v izual i zace

studi jn ích plánů

- rozvrhy, které zahrnuj í ev idence předmětů, rozvrhy

a podpora suplování s vazbou na generátor aSc

- dokumenty s podporou tisku dip lomů, dodatků k d ip lomům

a dalš ích provozních dokumentů s výstupy a exporty pro

zř izovate le odesí lané př ímo ze systému

- e- learningová výuka s možností zařazení e lektronických

mater iá lů a e-kurzů k předmětům, možnost je j ich

spouštění studenty

- publ ikační č innost s ev idencí publ ikační a vědecké č innosti

ze strany akademických pracovníků knihovna

- pomocná evidence sk ladu, inventáře a p lateb export dat

pro UIV, S IMS, VZP a zpracování pravidelných povinných

hlášení

- ško lní akce s informacemi o p lánovaných akc ích školy

včetně zas í lání oznámení formou emai lu

OLAT

OLAT je zkratkou, která znamená Onl ine Learning And Tra in ing. Tento

celosvětově využívaný webový systém je určen pro ško ly a univerz ity .

Obsahuje systém pro ř ízení výuky a systém pro tvorbu, sdí lení a d istr ibuci

výukových mater iá lů. Škola Onl ine tento modul integrovala do svého

školského informačního systému pro správu administrativy a výkaznictv í

ško ly (15) .

Zák ladní funkce systému OLAT tedy patř í :

[55]

- Strukturované úlož iště výukového obsahu

- Intuitivní správa podkladů k předmětům

- Katalog výukových kurzů a dalš ích objektů

- Autorské nástro je pro tvorbu výukových mater iá lů

- Autorské nástro je pro tvorbu testů a dotazníků

- Nástroje pro testování a přezkušování studentů

- Ev idence výs ledků hodnocení studentů

- Komunikační nástroje (d iskuze, chat , emai l )

- Správa skupin uživate lů a pro jektových týmů

- Správa rol í a př ístupových práv

- Podpora standardů SCORM, IMS a QTI

- Synchronizace evidencí se Školou Onl ine

Strava

Strava je apl ikací , která může být využ ívána jako informační systém

pro školní a firemní j ídelny. Svou podstatou do náplně nezapadá, je zde

uvedena, aby nabídka firmy Škola onl ine byla kompletní . Funguje na

pr inc ipu objednávání j íde l po př ih lášení do systému přes internet č i

mobi ln í te lefon (15) .



Škola onl ine vychází z myšlenky sdí lení informací o docházce

a hodnocení dětí školou formou hostovaného internetového řešení . Systém

se postupně rozrůstal a dnes zahrnuje komplexní ev idenci tř ídní knihy,

hodnocení , tisk vysvědčení , prác i s rozvrhem, suplováním, školní matr ikou,

ško lní knihovnou atd. Původní myšlenka však zůstává stá le p latná - t j .

ško ly se nemusí vůbec starat o provoz systému (zá lohování , zabezpečení ,

[56]

správa serveru, l icence za už ívání OS a databázi atd.) a mohou se p lně

věnovat je j ich pr imárnímu poslání - t j . výuce a př ípadně administ rativním

č innostem. Kromě nízkých provozních nákladů dbáme ale i na už ivate lskou

př ívětivost a používání moderních technologi í . Nesmíme však zapomenout

ani na rychlou reakc i na změnu legis lativy, garantovanou úroveň

zákaznické podpory, š i rokou nabídku funkc í .



Školský informační systém Škola Onl ine nabíz í na t rhu jedinečné

výstupy pro zř izovatele škol . Pracovníc i např . ško lských odborů kra jských

a městských úřadů pak mohou př ímo v systému nahl ížet na sumární údaje

o počtech žáků, uč i telů, kontrolovat množstv í podaných př ih lášek do

př i j ímacího ř ízen í atd. u j imi zř izovaných škol . Tento př ístup je výhodný jak

pro školy , tak i je j ich zř izovatele , protože odpadá zpracovávání a nás ledné

vyhodnocování různých dotazníků atd. Zř izovate l s i může kdekol iv a

kdykol iv podívat na aktuáln í výstup zpracovaný systémem. Apl ikace není

koncipována pouze jako systém na školskou administrativu, a le nabíz í též

podporu pro výuku. Školy tak mohou použ ívat modul tzv. výukových

zdrojů, který s louží pro sdí lení výukových mater iá lů a představuje tak

první stupeň zapojen í poč ítačů do výuky. Pro pokroči le jš í ško ly je pak k

d ispozic i i p lnohodnotný systém ř ízen í výuky - OLAT, který v sobě zahrnuje

i např . testy , domácí úkoly atd .

Za ve lkou výhodu pro školy je možné považovat i způsob kontroly dat

předávaných prav idelně ÚIV. Pokud je mně známo, jako jed iný systém na

trhu nabíz íme i tzv . kř ížovou kontro lu položek. J iž př ímo v apl ikac i je tak

možné nalézt řadu chyb ve výstupu, což výrazně zrychluje proces předání

dat Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) .

Rozdí lů mez i systémy však bude zce la j i stě ce lá řada, v tomto

př ípadě by by lo vhodné podívat se na jednot l ivé funkce poskytované

konkurenčními systémy. Př i vývoj i systému se snažíme s ledovat vývoj

[57]

potřeb už ivate lů a pružně na ně reagovat . Ještě v tomto roce tak na trh

uvedeme některé zce la nové ve lké funkční celky , které ostatní systémy

nezahrnuj í . Z konkurenčních důvodů však tyto nemohu jmenovat.



Pro běžnou plnohodnotnou práci se systémem stač í běžný počí tač

vybavený internetovým prohl ížečem. Pro zpracovávání výstupů ze systému

je pak nezbytné mít na insta lované i apl ikace schopné pracovat

s př ís lušným typem dokumentu - t j . např . apl ikacemi Adobe Acrobat

Reader , Microsoft Office Word, Microsoft Office Excel .



Př i vývoj i systému se snažíme respektovat i mimofunční požadavky

zákazníků. J iž př i návrhu nové funkčnosti se soustředíme na co

nej jednodušš í , a le př i tom i jednotné ovládání . Na základě zpětné vazby od

uživatelů věř íme, že se nám toto dař í naplnit . Zavedení komplexního

ško lského informačního systému, jakým Škola onl ine bezpochyby je, do

všech školních procesů není urči tě jednoduché a vyžaduje zce la j is tě

perfektní spoluprác i vedení školy , uč ite lů i dodavate le informačního

systému. Pro školy tak nabíz íme řadu akreditovaných školení , s te jně jako

poskytujeme konzultační s lužby. Mezi samozřejmost patř í též š i roká

nabídka informačních zdrojů - webová nápověda, v ideo nápověda,

zna lostní databáze, t zv. taháky a pochopite lně i s lužby zákazn ické podpory

po te lefonu a e-mai lu. Na základě real izovaných průzkumů víme, že vedení

e lektronické tř ídní knihy a zadávání průběžného hodnocení nedělá potíže

ani méně počítačově zdatným uč i telům. Ze z j iš těných výs ledků též vyplývá,

že prav idelné zapisování docházky a hodnocení do systému je srovnatelné

[58]

s vedením papírové ev idence - t j . zabere každodenně př ib l i žně 5 - 15 minut

d le množstv í zadávaných údajů.



Naše cenová pol itika je ve lmi vstř ícná j iž ke školám, které s i systém

poř izuj í . Systém je č leněn modulárně a škola má tak možnost zakoupit

pouze ty moduly, které bude skutečně využ ívat . Z počátku tak může ško la

využ ívat např . pouze modul pro ev idenci ško lní matr iky a s rozvojem svých

požadavků postupně dokupuje i moduly ostatní .

Školy , které využ íva j í náš systém skutečně aktivně a maj í podnětné

př ipomínky k jeho rozvoj i , pak sdružujeme pod hlavičkou tzv. VIP škol . Pro

tyto školy pak pořádáme někol ikrát ročně setkání , kde je mimo j iné

i prostor pro výměnu názorů, zkušeností a zároveň stanovování směru

rozvoje systému na dalš í období .


- Systém je dostupný 24hodin denně odkudkol iv z internetu.

- Koupě systému Škola Onl ine nebude představovat žádné

dalš í skryté náklady např. na provoz serveru, nákup l i cenc í

- Rychlá reakce na změnu legis lativy, z j i š těné chyby -

přestože uživatel ne instaluje žádné aktual i zace, používá

vždy nejnovějš í verz i systému.

- Možnost provázání s da lš ími systémy - např . st ravovac í

a docházkové systémy.

- Škola může jednoduše on- l ine cestou zpř ístupňovat

aktuální data o hodnocení , docházce, uč ivu žákům a je j ich

zákonným zástupcům.

- Apl ikace je otevřena importu dat z j iných systémů, č ímž je

usnadněn přechod z konkurenčních systémů.

[59]

- Š iroká nabídka informačních zdrojů pro už ivate le , rychlá

a profes ionální zákaznická podpora.

- Na žádost zákazníka rádi porad íme a pomůžeme

s nesrovnalostmi v datech - as istence např . př i předávání

dat na ÚIV, kde škola zadala chybně nějaká data.

- Škola nemusí řeš it technické otázky - zaj ištění zá lohování ,

bezpečnost dat

- Funkce systému jsou propojené v jeden kompaktní ce lkem,

což snižuje nároky na množstv í zadávaných dat a je j ich

správu.


Kompletní generátor , který ihned vypočítá výs lednou cenu lze na lézt

pod tímto odkazem na internetu. „www.skolaonl ine.cz“ . Důvod neuvedení

poř izovac ích nák ladů, jako v předchozích př ípadech v iz nás leduj íc í

odstavec „Hodnocení“ .

Hodnocení:

Škola Onl ine svou rozsáhlou nabídkou prakticky převyšuje všechny

ostatní informační systémy na českém trhu. Snaží se stále k lást důraz na

zpětnou vazbu a spolupracuje s mnoha školami po ce lé České republ ice za

účelem neustálého vylepšování systému. Věnuje se i dalš ím činnostem,

včetně malého b logu, kde uvádí mnoho za j ímavých informací ze školního

prostředí . Nabíz í funkce, které j iné firmy neprovozuj í , na rozd í l od j iných

spolupracuje s někol ika ústavy a částečně se sama věnuje výzkumu

školského prostředí . Tato mnohost aktivit však také bohužel vede k urči té

nepřehlednosti. Pro běžného už ivate le , který by mohl mít o systém Škola

Onl ine zá jem, bude dosti s lož ité proplést se jednot l ivými nabídkami

a funkcemi jednot l ivých modulů nebo lépe řečeno programů. V tomto

př ípadě bylo nutné i j iné rozdělení v kapitolách práce, aby bylo lépe

[60]

pochopite lné, jak se tento systém vlastně děl í . Některé programy obsahuj í

s te jné funkce a j i ž v základních charakteristikách obsahuj í odborné názvy,

které je nutné dodatečně vyhledat z j iných zdrojů. Samozřejmě je zde

technická podpora, a le např ík lad konkurenční Bakalář i maj í tyto zá lež i tosti

vyřešeny kva l i tněj i a ze jména přehledněj i . Oficiá ln í webové stránky

obsahuj í ankety a rek lamy, které na zmíněném faktu, také př í l i š

nepomohou. Některé moduly j sou převzaty formou l icenc í z mez inárodních

organizac í , a tedy nejsou v lastním výtvorem firmy a produkty převzaté

z třetích stran by také nemusel i všem školským sborům vyhovovat.

Samotné programy jsou podobné těm kval i tnějš ím na trhu, tedy jako

Bakalář i č i SAS. Urči té odl išnosti tu v grafickém vzezření j sou, funkční

rozdí ly j sou patrné j i ž méně a neměl by se vyskytovat problém se

zpracováním dat , př i běžných č innostech. Musím také uvést , že jeden

z těch největš ích k ladů z mého pohledu je už ivate lská podpora. Tato firma

na moje dotazy a podněty reagovala ze všech nejrychle j i a nejobsáhlej i .

Komunikace probíhala v přáte lském duchu s odborníkem z technického

oddělení a všechny mé nás leduj íc í dotazy byly větš inou do druhého dne

zodpovězeny. Z tohoto pohledu byla Škola Onl ine tím nej lepš ím

společníkem př i analýze jednot l ivých systémů a př i výběru správného

programu je nutné na tento poz itivní jev brát zřetel . Pokud bychom se tedy

zaměři l i na předchoz í problém ohledně s lož i tosti a nepřehlednosti

některých informací , kval i tn í zákaznická podpora by měla tento fakt

odstranit . Zv láště d íky komunikac i s mnoha dalš ími stanovišti po školách

v celé České republ ice. Ško la Onl ine, také obsahuje apl ikace s louž íc í ke

kompletní správě vyšš ích odborných škol , výše j sem je a le neuváděl

z důvodu zaměření práce na zák ladní a střední školy . Ško lení probíhaj í

průběžně po ce lý rok ve spolupracuj íc ích školách. Nejsou však tak časté

a propracované jako u systému Bakalář i . Pos ledním bodem zůstává ceník

s lužeb, který je vzh ledem k nabídce velmi rozsáhlý a rozdělený do kapito l

d le apl ikace. Tedy Katedra, žákovská, Akademie, OLAT, Strava. Každá je

ještě navíc dá le rozdělena do t ř íd d le zákazníka od zák ladních až po vyšš í

odborné školy . Takto má každý cen ík ještě navíc proměnl ivé nastavení př i

[61]

výběru různých modulů. Proto je prakticky nemožné tyto data uspořádat

tak , aby se dala použ ít . Uvedu tedy jen, že ceny jsou zhruba o 20%

levnějš í , než u systému Bakalář i , kde se cena také proměnl ivě mění d le

náročnosti zákazníka. V př ípadě zájmu o přesné ceny, stač í jen použí t

uvedená te lefonní č ís la , internetové odkazy č i kontakty v předchozí

kapitole .


Posledním systémem, který byl vybrán k analýze je software od firmy

MP-Soft SAS Agenda. Tento program má v České republ ice j iž ve lmi

d louhou tradic i a na trhu je j iž devatenáct let a dá se tedy očekávat

technologická vyspělost na vysoké úrovni a odbornost pracovníků, kteř í se

vývojem informačních systémů léta zabývaj í .


„Informační systém SAS nabíz í softwarový bal ík určený pro základní

ško ly a st řední ško ly , vedení školní matr iky , sběr indiv iduálních údajů ze

školn í matr iky , evidenci žáků, je j i ch k lasifikaci , př i j ímací ř ízení , ev idenci

pracovníků školy , ev idenci majetku, ško ln í kn ihovnu, rozvrh hodin

s automatickým nasazováním l í stků, suplování , p lán akc í ško ly , tisky

seznamů, vysvědčení , nebo rozvrhů a také informace pro rodiče

o průběžných výs ledc ích studia“ (16) . Pro lepš í představu programových

modulů s louží schéma na obrázku č . 12 v př í loze.

„Mezi h lavní charakter istiky systému můžeme zařadit vedení ško ln í

matr iky a předávání údajů ze školn í matr iky, vzájemnou provázanost dat ,

možnost práce v s ítích, př ístupová práva k modulům a funkcím pro každého

už ivatele, možnost výběru dat podle zvolených podmínek, tisky seznamů,

karet , dopisů, vysvědčení , formulářů ve všech modulech, úpravu

a vytváření tiskových sestav podle v lastn ích potřeb, grafické znázornění

[62]

statistik s možností volby typu grafu, spolupráce se čtečkou čárových kódů,

tisk čárových kódů, propojení na internet se zprávami a automatickými

aktual izacemi“ (16) .

Informační systém SAS Agenda se tedy sk ládá z nás leduj íc ích modulů (16) :

- Školní matr ika

- Zápis žáků

- Př i j ímací ř ízení

- Tř ídní kniha

- Průběžná k las ifikace

- Průběžná absence

- Tisk vysvědčení

- Rozvrh hodin

- Suplování

- Ev idence pracovníků

- Ev idence žáků

- Školní knihovna

- Majetek ško ly

- Informační střediska

- Plán akc í

- Informace po internetu

Školní matr ika

Školní matr ika je základní funkc í systému SAS Agenda. Obsahuje

všechny in formace o uči te l ích a studentech. Jsou v n í ev idovány všechny

požadované údaje o žákov i a průběžně se zde zaznamenávaj í změny. Může

mezi ně patř it odchod ze školy , změna bydl i ště apod. Př i vyplňování Školní

[63]

matr iky daty sám kontro luje , jest l i je vyplnění povinných údajů správné

a j sou také prováděny logické kontroly mezi údaj i (16) .

Záp is žáků

Jedná se o modul , který obsahuje ev idenci budoucích žáků, dále

o rozhodnutí ohledně zápisu, a nás ledné rozdělení zapsaných žáků do tř íd

Modul je určen pro základní školy (16) .

Př i j ímací ř ízení

Zde se ukládá evidence uchazečů o studium, výs ledky a známky

z př i j ímacích zkoušek, vyhodnocení zkoušek a př i jetí č i nepř i jetí. Také

obsahuje tisk pozvánek, rozhodnutí o př i jetí, výs ledkových l istin, rozdělení

žáků do učeben a da lš ích seznamy. Modul je zaměřený na st řední a vyšš í

odborné školy (16) .

Tř ídní kniha

Tř ídní kniha s louž í ke s ledování údajů o poskytovaném vzdělávání

ško lou a průběhu stud ia žáka (16) .

Průběžná k las ifikace

Tento modul s louž í k zadávání známek žákům průběžně během celého

roku. K las ifikac i žáků je rozdělena na jednot l ivé předměty (16) .

Průběžná absence

Průběžná absence s louž í k průběžnému monitorování docházky

během roku. Kdykol iv je možné z j istit , kdy žák chyběl , ve kterých hodinách

a zda tuto absence omluvi l i rodiče žáka (16) .

[64]

Tisk vysvědčení

Modul T isk vysvědčení s louž í k úpravě a tisku vysvědčení . K d ispozic i

j sou všechny obvyk lé formuláře. Je zde také možnost tisknout vysvědčení

v prvním polo letí a poté je j dotisknout v pololetí druhém. Kromě

vysvědčení a výp isů z vysvědčení je možné vytisknout různé seznamy,

přehledy, dopisy apod. Všechny formuláře jsou upravi telné podle potřeb

ško ly (16) .

Rozvrh hodin

S louží k vytváření daného rozvrhu. Rozvrh hodin d isponuje funkcemi

jako poř ízení rozvrhu, automatické nasazování l í s tků, kontro la ko l i z í

a vazeb, tisky rozvrhů pro tř ídy , místnosti a uč itele (16) .

Suplování

Dopomáhá ke z jednodušení vyh ledání vhodného uč ite le pro

suplování na danou hodinu. Je zde možnost vytisknout podklady pro

suplování na den, nebo seznamy hodin, na kterých j i ž uč itel suploval (16) .

Ev idence pracovníků

Zde se uchovávaj í informace o pracovníc ích školy. Ev idence

pracovníků obsahuje i archiv bývalých pracovníků (16) .

Školní knihovna

Ev idenční modul , který s louž í ke správě knih ve ško lní knihovně

a seznamu čtenářů. Přes tento modul je možné s ledovat půjčování knih

nebo upomínky. Také je zde možnost využ ití čtečky čárových kódů (16) .

[65]

Majetek ško ly

Je modul , který eviduje hospodářský majetek ško ly, za j išťuje výpočet

daňových a účetních odpisů. Opět je možné využí t čtečku čárových kódů

(16) .

Informační nástěnka

Pracuje na ste jném pr incipu jako běžná informační nástěnka. Škola

na internetu vyvěs í informace, které chce oznámit . Oznámení může být

veřejné a může ho shlédnout kdokol iv , nebo interní pro pracovníky ško ly ,

žáky nebo jej ich zákonné zástupce (16) .

P lán akc í

Ev idence pro různé akce školy. Ty je možné předem plánovat a poté

nás ledně zhodnotit . Akce je možné vybírat podle různých kr i tér i í (16) .

Informace po Internetu

Informace po internetu je modul , který zobrazuje různé informace

a upozornění od vedení školy, které je možné díky tomuto modulu

shlédnout . Informace jsou veřejné, tedy př ístupné všem už ivate lům

Internetu. Mohou to být např . zák ladní údaje o škole nebo veřejná

nástěnka s louž íc í pro komunikac i mez i školami. Mohou to být také ale

neveřejné informace, př ístupné pouze po př ih lášení už ivate le . Mohou to

být např . rodiče žáka, kteř í z í ska j í informace o průběžné klas ifikac i ,

absenci nebo výchovných opatřeních (16) .


[66]


Na potřeby škol - chápu, že to zní dost obecně, a le stěžejní je pro

nás zpětná vazba od ško l , co potřebuj í . V současnosti je největš ím

požadavkem vedení školní matr iky.



Např. modul Návrhář tiskových sestav - všechny šablony pro tiskové

výstupy s i už ivate l může př ipravit nebo upravit v tomto modulu (p ísmo,

rozmístění na stránce, různé formáty např . pro tisk data atd.) , včetně

takových spec ial i t , jako je sk loňování v lastních jmen, vzorce apod.



Ano, program je nutný. Přes internetový prohl ížeč l ze data pouze

prohl ížet ( informace o ško le , informace pro rodiče o prospěchu, absenci

atd .) , a le zce la záměrně nelze data zadávat (z důvodu bezpečnosti). Pokud

chce už ivate l zadávat data např . z domu, může s i doma nainsta lovat

program a v něm zadávat data s využ itím s ítě internet na server ve škole .



Program je s lož i tý a nemá smysl někomu namlouvat, že tomu tak

není . Je to dáno legis lativními požadavky na vedení školní matr iky

a potřebami ško l na různé přesuny žáků a spousty dalš ích možností. Pro

správné vedení školní matr iky je potřeba, aby už ivate l zna l potřebné

informace. Nicméně něco j iného je vedení ško lní matr iky nebo spravování

programu, a něco j iného př ístup běžného uč itele. Pro každého uživate le se

[67]

nastavuj í př ístupová práva k jednot l ivým modulům a funkc ím, co nemá

uživatel povoleno, to se mu v programu neukáže. Takže běžný uč i tel , který

má např . př ístup pouze k evidenčním údajům o žác ích své tř ídy a může

zadávat k las ifikac i ve tř ídách, kde uč í , má př ístupno jen někol ik funkc í ,

které snadno pochopí . Nad takovými běžnými uč i tel i s toj í "správce

matr iky" , který dělá např . přesuny žáků, sběr dat ze školní matr iky a dalš í

operace - zde je potřeba toho znát v íce. Pro zaškolení j sou k d ispozic i

kurzy Správce programu SAS a Správce školní matr iky , které je možné

absolvovat v prezenční nebo distanční formě.



Ano, máme tzv. věrnostní systém uživatelů systému SAS. Za každý rok

předplatného v řadě za sebou př ís luš í už ivate l i 2% s levy, maximálně 10%.

Na nákup nových l i cenc í je s leva dvojnásobná, t j . 4 až 20%. Pokud např .

už ivatel zakoupi l roční předplatné ve t řech po sobě nás leduj íc ích letech,

z í ská na předplatné na da lš í rok s levu 6%. Pokud by se nyní rozhodl rozš íř i t

ve l ikost své multil icence, poř íd í j i se s levou 12%. Dále - školy, které maj í

úspěšné absolventy kval ifikačních kurzů Správce programu SAS a Správce

matr iky , maj í nárok na s levu 5%, resp. 10% (př i certifikac i obou rol í ) z

předplatného programu SAS pro nás leduj íc í období .


Každému potenciáln ímu zákazn íkovi doporučujeme, aby s i náš

program nejdř íve vyzkoušel a z j istil , zda vyhovuje jeho požadavkům

a potřebám a také, zda mu osobně vyhovuje práce s tímto programem.

Chceme, aby byl už ivate l s naš ím programem spokojen, nechceme, aby se

s n ím "tráp i l" , protože mu "nesedne" (každý jsme j in í a každému vyhovuje

něco j iného). Náš program vyrábíme od roku 1991 - to je tradice a taky

urči tá záruka toho, že tu ještě řadu let budeme a už ivate l nezůstane bez

[68]

podpory . Pravidelně 2x ročně pořádáme semináře - kontakt autorů

a už ivatelů. Technická úroveň programu.


U tohoto programu je odl išnost od ostatních tím, že se neplatí za

počet registrovaných žáků v databázi , a le za počet poč ítačů, na kterých

může být systém nainsta lován. Také l icence je p latná pro všechny moduly,

zá lež í jen na typu l icence. Uveden je typ nové l icence pro st řední ško ly .

Př ip lác í se zde také za různou úroveň technické podpory, která je

rozdělena do t ř í t ř íd . Na Standart , Standart P lus a As istent. Ta se doplácí

samostatně a není v uvedené ceně zahrnuta.

- provoz systému na 1 poč ítač i : 16 800,-

- provoz systému na 5 poč ítač ích: 22 700,-

- provoz systému na 10 počítač ích: 29 600,-

- provoz systému na 15 počítač ích: 36 500,-

Hodnocení:

Jako pos lední budeme hodnotit informační systém od brněnské firmy

MP Soft, která má nejdelš í t radic i ze všech uvedených výrobců v tomto

oboru. Jako první narazíme př i vyh ledávání informací na ve lmi zaplněné

webové st ránky, obsahuj íc í velké množstv í informací . Vzhledem k tomu, že

SAS agenda není jediným softwarovým produktem této firmy, je nutné

informace chví l i vyhledávat. Stránky tedy nejsou přímo zaměřeny na daný

systém, a le firmu. Bylo by možná vhodnějš í mít stránky samostatné př ímo

na tento produkt. Na druhou stranu, l ze zde na lézt mnoho už itečných rad

a popisů, včetně mnoha v ideí . Ty j sou prakticky u každého modulu a je j ich

názornost je př ík ladná. Zde se také dozvíme, že systém má opět svá v lastní

spec ifika. T ím prvním je , že moduly s i nevybíráme, j sou jednoduše dány,

vzhledem k potřebám školy. Zálež í jen tedy, jest l i má o systém zá jem

[69]

mateřská, základní č i s třední škola . Výrobce sám urč í , které moduly j sou

pro zákazníka vhodné. Poté se cena kalkuluje d le úrovně zákaznické

podpory . V tomto tkv í největš í cenový oř íšek systému. Pokud se pokusíme

spravovat systém samostatně, je možné ušetř i t dostatek financí , bohužel

se to př í l i š nedoporučuje. Na druhou st ranu, nejvyspělejš í podpora

zákazníka znamená mnoho výhod a s lužby, které prakticky nikdo j iný na

takové úrovni nenabíz í . Cenově se a le tato zálež i tost projeví velmi

výrazně. Nejvhodnějš í je tedy obl igátní z latá střední cesta , kterou v tomto

př ípadě představuje Standart P lus . Ten je za rozumnou poř izovací cenu

a obsahuje dostatek potřebných serv isních zákroků. Bohužel cenové

rozložení není př í l i š vhodně nastaveno a jsou př ípady, kdy je l i cence velmi

předražená, protože mezi n imi chybí v íce druhů. Systém je poměrně dosti

s lož itý a samospráva není př í l iš vhodná. Vzhledem k možnostem systému

by se ani opak nedal předpokládat. Výrobci s i tento fakt dobře uvědomuj í a

pořádaj í prav idelná školen í a semináře. Ty j sou odstupňovány podle

znalostí uživate lů a probíhaj í ve školách č i konzultačních středisc ích.

Automaticky jsou pořádány př i aktual izac ích systému, aby se už ivate l mohl

novým změnám př izpůsobit . I zde se nabíz í možnost ozkoušení programu,

který je zce la zdarma. Rozdí lem od ostatních programů je nutnost instalace

systému na počítač . Není tedy možné spravovat systém jednoduše jako

v př ípadě č istě webových projektů . Také cena l i cence odstupňovaná dle

počtu počí tačů, na kterých je systém nainstalován v id ím jako horš í způsob,

než d le počtu žáků. Na druhou stranu, oteví raj í se zde vrátka k možnosti

najmutí pracovníka, který i na velké škole bude obhospodařovat systém na

jednom počítač i a na l i cenc i se ušetř í ve lké množstv í financí . Bohužel

zaplacením této pomocné s í ly se s i tuace nejspíše opět vyrovná. Závěrem

lze tedy ř íc i , že SAS agenda patř í mezi troj ic i nejkva l i tnějš ích systémů na

trhu, s ve lkou tradic í a j i s totou, že zákazníc i nezůstanou bez podpory

v př íštích letech. Program má mnohá spec ifika, kterými se l iš í od ostatní

nabídky na trhu, z n ichž některé jsou z mé strany brány jako pozitivum.

Najdou se ale i problémy, který by některých školám vyhovovat nemusely ,

[70]

a jej ich výčet , včetně ostatních zhodnotím j i ž v pos lední části třetí kap itoly ,

tedy zhodnocení všech produktů.

3.4 Celkové zhodnocení analyzovaných produktů

V této závěrečné části s i zhodnotíme všechny analyzované systémy

stručně znovu a popíšeme je j ich vhodné určení pro různé druhy ško l .

Předně je nutné ř íc i , že ce lá práce je zaměřena na tuzemské, tedy jen

v česku vytvářené programy. Dále , že neustá lá snaha z lepšení a rozš í ření

modulů oproti konkurenci kontinuálně programy mění a to i v méně než

čtvrt letních periodách. Lze tedy předpokládat, že v době kdy se tato práce

dostane k prvním odborn íkům, kteř í budou tuto práci hodnotit, se mohou

objevit urč i té odl išnosti. Sběr dat potřebných k vypracování práce by l

ukončen k 4 . únoru 2010, dá se tedy uvažovat o čtyřměsíční prodlevě.

Pokud se j i ž zaměřím př ímo na systémy, pro představu jsem vytvoř i l pět

vzorových různých ško l , které j sou potencionálními zájemci o informační

systém a d isponuj í různým kapitá lem a ve l ikostí. Rozdělen í j sem se snaži l

vybrat co nejv íce názorné tak, aby když urč i tá reá lná škola sebe sama ve

vytvořených vzorech nenajde, mohla se a lespoň jednomu z n ich co nejv íce

př ib l íž i t . Rozdělení je tedy nás leduj íc í :

- Velmi malá zák ladní škola s počtem žáků do 100 a s i lně

omezeným rozpočtem kolem 5.000,- korun.

- Středně velká zák ladní škola s počtem žáků do 400

a omezeným rozpočtem kolem 15.000,- korun.

- Menší střední škola s počtem žáků do 400 a omezeným

rozpočtem kolem 20.000,- korun.

- Větš í s třední škola s počtem žáků do 800 a průměrným

rozpočtem pohybuj íc ím se kolem 30.000,- korun.

[71]

- Velká střední škola s počtem žáků nad 1000 a vysokým

rozpočtem, který může přesáhnout 35.000,- korun a v íce.

Př i analýze j sem postupoval d le abecedního řazení , i zde budu

pokračovat ste jným způsobem, tedy prvním školním informačním systém je

software Ageemy s podtitulem vývoj informačních systémů. Mezi jeho

výhody můžeme zařadit adekvátně š irokou nabídku modulů, jednoduchost

je j ich obs luhy bez nutnosti odborných znalostí a práce na internetu bez

nutnosti insta lace programu na počí tač a tedy i bezproblémové

aktual i zace. Na druhou stranu negativa jednoznačně převažuj í . Zákaznickou

podporu se mi nepodař i lo kontaktovat , systém je j i ž dosti zastaralý ,

využ ite lnost některých modulů je jen okra jová a je špatně vyřešený způsob

př ih lašování do systému. Dále je to také neznalost poř izovac í ceny, která

se dá a le předpokládat n ízká, přesto to bez přesného uvedení výrobce

nelze považovat za poz itivum. Bohužel také pravděpodobnost setrvání

nabízeného programu na trhu. Vzhledem k tomu, že je j využívá opravdu

minimum škol a finanční př í jmy jsou tedy v tomto ohledu miz ivé, je zde

urči tá pravděpodobnost , že zákazník zůstane bez podpory poté, co zakoupí

l i cenc i . Musím ř íc i , že tato s i tuace je opravdu velkým problémem a školy

by se takovýmto systémům měl i vyhnout. Celkové zhodnocení je tedy

podprůměrné, program se umístil jako předposlední a nelze je j prakticky

doporuč i t .

Dalš ím v pořadí je informační systém Bakalář i . Výčet jeho kladů je

dosti obsáhlý , uvedu proto jen podstatné výhody jako např ík lad přehledný

a kva l i tn í web, rozmanitost modulů, jednoduchost je j ich správy vzhledem

k rozsahu a možnostem, bezplatné otestování modulů, kva l i tn í zákaznická

podpora obsahuj íc í i semináře a školení ve ve lkém počtu na mnoha místech

České republ iky. Nejdůlež itě jš í je a le ce lkový poc i t z tohoto produktu,

který je skvělý a jen těžko č lověk hledá nějakou chybu, která by tento

program mohla př ipravi t o pomyslnou první př íčku. Bohužel tento program

s i mohou poř íd it jen školy s vyspěle jš ím finančním zázemím, zv láště pokud

[72]

se jedná o větš í zař ízení . Původní l i cence pro středně velkou ško lu vyjde na

desí tky tis íc korun a to může akceptovat jen poměrně malé procento

zá jemců. Na druhou st ranu, pokud s i j i ž jednou systém poř íd íme, za

obnovení l i cence se p latí pouze 20% z poř izovac í ceny, což je da lš í velké

p lus a takové zvýhodnění u žádného dalš ího vývojáře nenalezneme. Také s i

můžeme vybrat pouze moduly, o které máme zá jem a pokud budeme

skromnějš í , cena bude mnohem v íce př ízn ivá. Dá se tedy ř íc i , že pokud

hodláme systém využ ívat na delš í časové období , počáteční větš í obnos

v ložených peněz se postupem času vyrovná sníženými náklady na

prodloužení l i cence na dalš í rok. Celkové hodnocení je výborné a tento

systém zví těz i l a všechny ostatní software zanechal za sebou.

Třetím analyzovaným systémem je E-Tř ídnice, což je praktický

a jednoduchý systém, který je na trhu poměrně dosti krátkou dobu. Skládá

se jen ze dvou modulů, které zv ládne obslouži t opravdu každý. Jedná se

o program plně funguj íc í na webu, bez nutnosti instalace software na

počítač . Dalš í potěšuj íc í informací je kva l i tn í zákaznická podpora, která mi

vycházela vst ř íc , dá le a lespoň snaha o pár školení ročně a ze jména

možnost otestovat s i program během půl roku zce la zdarma se všemi

funkcemi . Bohužel jednoduchost je možná až př í l išná a neškodi lo by

vytvoř it a lespoň o pár modulů v íce. Také je zde urči tá možnost nedůvěry

k začínaj íc ím firmám, které ještě nejsou ozkoušeny a mohou mít počáteční

problémy. Vhodnost zavedení tohoto systému je spíše pro malé, maximálně

středně velké zák ladní školy, které s i vystač í se zák ladní e lektronickou

administrativou. Na závěr k tomuto produktu j iž jen uvedu velmi př ívětivou

cenu, která je nejnižš í možná a z tohoto pohledu nej lepš í ze všech

produktů. Tedy, jedná se o dobrý systém, který je vytvářen a provozován

malou firmou avšak se s lušnými ambicemi do budoucnosti. Vhodný je pro

malé školy bez nutnosti rozsáhlejš í administrativy. Celkově umístěný na

čtvrtém místě a první mezi poloprofes ionálními programy s n ižš ím

rozpočtem.

Pokračujeme programem E-Známky, který má j i ž někol ikaletou tradic i

a tvoří je j jeden jediný modul . T ím je elektronický index, kde se zadávaj í

[73]

známky. Bohužel na webu je velmi málo informací a výrobce mě bohužel

zpětně nekontaktoval . Velmi chudé možnosti, které j sou vzhledem ke

konkurenci nulové, sráž í počet potencionáln ích zájemců na nulovou

hodnotu. Neprofes ionální des ign a grafika, žádná školení , nedosaž ite lná

zákaznická podpora. Cenová re lace není na úrovni , na které by měla

vzhledem k možnostem programu být . Za n ižš í cenu, lze poř íd it dosti

kval i tnějš í systém. Také výhledy do budoucnosti jsou ve lmi miz ivé.

Předevš ím, když se firma zabývá jen vývojem tohoto produktu, který

využ ívá úplné minimum škol . Proto tento program končí na pos lední př íčce

a jedná se o nejhorší možné řešení a volbu př i nákupu i mezi

poloprofes ionálními systémy.

Projekt O 2 Škola nelze v tomto výs ledném shrnutí nikterak zařadit .

Nejedná se totiž o funkční systém, který by lo možné otestovat . Proto

nebude zařazen ani ve výs ledných žebř íčc ích na závěr této kapitoly .

Uveden byl z důvodu velkých možností do budoucna, a aby př ípadný

zá jemce o in formační systém věděl , že zde taková možnost v př íštích

měsíc ích může být . Jeho předpoklady a uváděné možnosti by mohly totiž

být výborné a předčit všechny momentálně nabízené produkty na trhu,

ze jména pokud za n ím stoj í g lobální telekomunikační g igant tohoto

formátu a takovými možnostmi .

Předposledním produktem, který j sem analyzoval , je Škola Onl ine.

Tento rozš í řený systém využ ívá mnoho škol po ce lé České republ ice.

A nejen to, školy, které j i ž tento software používaj í de lš í dobu, se podí le j í

na vývoj i a funguj í jako konzultační střediska. Nabídka modulů je tou

nejrozsáhlejš í na trhu a zákaznická podpora mi byla po celou dobu

nápomocná. Spolupráce byla z tohoto pohledu opravdu př ík ladná.

Rozsáhlost možností je však na druhou stranu př íč inou urč ité

nepřehlednosti a rozdělení modulů na da lš í „podmoduly“ je urči tým

způsobem nevhodné. Cena se pohybuje na vyšš í úrovni a bohužel d isponuje

jen n ízkým zvýhodněním pro letité zákazníky. Mnoho k ladů j iž neuvádím,

protože jsou z jevné a obsahuj í je j všechny systémy vyšš í t ř ídy a není nutné

je znovu všechny opakovat. Snad stač í , když jen uvedu, že se jedná o ve lmi

[74]

kval i tn í software s rozmanitou nabídkou a výs ledně skonči l na výborném

druhém místě.

Pos ledním produktem, kterým jsem se v analýze zabýval , byla SAS

Agenda od firmy MP Soft. V jej í prospěch hovoř í letitá zkušenost v tomto

oboru a stář í vyví jeného programu, který se vy lepšuje j iž ve lmi d louhou

dobu. Zákazn ická podpora je velkou výhodou a pravidelné semináře po

každé aktual i zac i urč i tě zákazn íka potěš í . Rozmanitost modulů je tak

akorát a z ískáme je všechny př i zakoupení běžné l i cence. S lož itost tohoto

systému odpovídá rozsahu možností a bez technické podpory by jen těžko

mohla škola bezproblémově fungovat . Tohoto ale firma využívá a kva l i ta

podpory zákazníka se odví j í od zakoupení je j í úrovně, za kterou se zv láště

p latí a to nemalé peníze. Z finančního hlediska je SAS Agenda tím

nejnáročnějš ím software na poř ízení a nás ledný provoz. Systém benefitů je

zde j iž trad iční , na druhou stranu, j iné firmy nabíz í s levy větš í . Ce lkově je

to profes ionální , kval i tn í program, který se umístil na t řetím místě.

Vzhledem k různým možnostem, poř izovac ím cenám apod. j sem

rozděl i l první žebř íček na dvě skupiny. Tedy na profes ionální systémy

vytvářené velkými firmami a poloprofes ionální software vytvářený menší

skupinou programátorů. Celkové pořadí je tedy nás leduj íc í (O 2 Škola není

nehodnocena) .

Profes ionální software:

- Bakalář i

- Škola Onl ine

- SAS Agenda

Poloprofes ionální software:

- E-Tř ídnice

[75]

- Ageemy

- E-Známky

Druhý žebř íček předkládá celkové pořadí všech nabízených informačních

systémů:

- Bakalář i

- Škola Onl ine

- SAS Agenda

- E-Tř ídnice

- Ageemy

- E-Známky

Pokud se zaměříme na vzorové ško ly, tak pro první př ípad, tedy velmi

malou základní školu s počtem žáků do 100 a s i lně omezeným rozpočtem

do 5.000,- korun ročně je nej lepš ím řešením systém E-Tř ídnice nebo

Bakalář i – Malá Ev idence. E-Tř ídnice vy jde na 1 608,- korun za rok a Malá

Ev idence na 1 200,- . Bohužel je ve lmi omezená a v tomto př ípadě je možná

o trošku lepš í E-Tř ídnice. Na druhou st ranu za Malou Evidencí zase stoj í

ve lká a stabi ln í firma. Obě možnosti jsou v íceméně vyrovnané. Pokud

bychom chtěl i j i ž p lnohodnotný systém Bakalář i , vy jde nás na 5610,- korun

a tím už přesahujeme finanční rámec, a le j i ž obsahuje Evidenci , Společné

prostředí , Bakaláře, Rozvrh a Tř ídní knihu. Škola Onl ine zde nabíz í cenu

4400,- korun a modul Žákovská je zdarma. Poř ízení SAS Agendy vy jde na

5100,- korun a i ta se přehoupla přes povolenou hranic i , byť jen lehce

a podporou pouze jednoho počítače. Pokud chce základní ško la za každou

cenu ušetř it , měla by zvol i t E-Tř ídnic i nebo Malou Evidenci Bakalářů.

Kdyby j í zá leže lo jen na částce do 5.000,- nej lepš í volbou by byla Škola

Onl ine a jej í Katedra a Žákovská. Dle mě je to nej lepší volba pod tuto

finanční hranic i . Konečné zvážení ponechám j i ž na zákazníkovi .

Pro středně velkou zák ladní školu s počtem žáků do 400

a průměrným rozpočtem do 15.000,- korun ročně je možné vybrat opět E-

Tř ídnic i , která nabíz í ve lmi n ízkou cenu 4308,- korun a pro základní ško lu

[76]

a počet žáků je ještě dostačuj íc í . Bakalář i se do tohoto l imitu vměstnaj í jen

díky odebrání důlež i tého modulu Rozvrh s cenou 11820,- (s n ím zhruba o

šest tis íc v íce) korun. Škola Onl ine nabíz í atraktivní cenu 12100,- opět

s p lnou podporou modulů, které budou bezpečně dostačovat i náročnějš í

ško le . SAS Agenda se jako jediná j i ž do l imitu nevejde, stoj í totiž 15600,-

korun s podporou jednoho počí tače. V tomto př ípadě by ale bylo vhodnějš í

koupit j i ž l icenc i na pět PC, která by ale bohužel vyš la na 21120,- korun,

což je už ve lmi přesahuj íc í částka pozbývaj íc í smysl . Pro školy , které chtěj í

maximálně ušetř it a nepotřebuj í rozš í řené možnosti agendy je nej lepš í

volba E-Tř ídnice, která je prakticky zadarmo. Př i možnosti využití p lného

finančního l imitu je nej lepš í cesta zvol i t systém Škola Onl ine nebo jako

al ternativu za vyšš í př íp latek Bakaláře i s modulem rozvrh.

Pro menší střední školu s počtem žáků do 400 a omezeným

rozpočtem kolem 20.000,- korun ročně je nabídka nás leduj íc í . E -Tř ídn ice

opět vychází na 4 .308,- korun, na střední škole j i ž d le mě pozbývá smyslu,

vzhledem ke svým omezeným možnostem. Bakalář i včetně rozvrhu

a dalš ích modulů vycház í na 17.620,- korun a jedná se j i ž o ve lmi pěkný

systém podporuj íc í p lnou řadu administ rativních úkonů. Škola Onl ine

př ichází opět s nejnižš í cenou a to 14.300,- korun a p lnou podporou

Katedry a Žákovské. OLAT dle mě pozbývá smyslu v jakémkol iv př ípadě

a p latit za něj mnoho tis íc navíc se urč itě nevyplatí (s OLATem vyjde systém

na 26.400,- korun). SAS Agenda naopak nepřekvapuje a je j í poř ízení vyjde

zákazníka opět největš í sumu peněz. Přesněj i 20.160,- korun za instalac i na

jeden počí tač , opět by a le bylo vhodnějš í použ ít l i cenc i na pět PC, která

vyjde 27.240,- korun, což je vzh ledem k l imitu absolutně přemrštěná cena.

Nej lepš í volbou jsou v tomto př ípadě opět Bakalář i a Škola Onl ine, finální

výběr zá lež í jen na v lastních preferencích.

Předposlední je větš í s třední škola s počtem žáků do 800

a průměrným rozpočtem pohybuj íc ím se kolem 25.000,- korun. Zde j iž

máme mnohem větš í možnosti a programy můžeme využ ívat p lně se všemi

moduly. E-Tř ídnice j iž úplně pozbývá smyslu, a le jen pro pořádek poř ízení

by vyš lo na 7008,- korun. Bakalář i se všemi důlež i tými moduly vycházej í na

[77]

28.220,- korun. Škola Onl ine j iž t radičně nabíz í nej lepš í cenu 24.400,- , ne

j iž však nej lepš í možnosti. Poprvé se pod l imit dostala i SAS Agenda

s cenou 27.240,- korun a dokonce tedy vy jde levněj i než Bakalář i . Tedy

v př ípadě l i cence na pět poč ítačů, př i volbě deseti vyjde o osm tisíc v íce.

V tomto př ípadě bych poprvé zvol i l systém SAS Agenda, který obsahuje

mnoho modulů a je ve lmi kval i tn í a poprvé se dosta l pod požadovanou

hranic i , nebo obl igátně Bakaláře. T i j sou také velmi dobrou vo lbou a v této

verz i obsahuj í vše potřebné ve vysoké kval i tě .

Pro ty největš í ško ly, které maj í 1000 a v íce žáků a dobré finanční

zázemí není problém kval i tn í systém vybrat . Pokud zůstaneme př ib l ižně

ko lem l imitu 35.000,- korun je nabídka následuj íc í . Pořizovac í cena

Bakalářů je 32620,- korun a obsahuje všechny důlež i té moduly. Pokud by

zá jemce požadoval úplnou modulovou podporu, musel by př ip latit o deset

tis íc v íce. Dle mě je to a le zbytečné a často nevyuž itelné. Škola onl ine

nabíz í stejnou cenu jako u osmi set žáků a cena se nemění což je velmi

potěš itelné. Zůstává tedy na 24.400,- korun a pro ty ško ly , které maj í

hodně žáků a je v je j ich zájmu co nejv íce ušetř it , je to jasná volba. SAS

Agenda j i ž tradičně sto j í nejv íce. L icence na deset poč í tačů, což je

optimum vyjde na 35.520,- korun. L imit přesahuje minimálně a vzhledem

k tomu, že horní hranice zde není stanovena, pár stovek korun navíc není

žádným problémem. Zvláště když se jedná o kval i tn í systém. Osobně Bych

opět vo l i l Bakaláře, pro ty co chtěj í hodně ušetř it Ško lu Onl ine. Na závěr

bych ještě uvedl , že nej lépe zpracovaný cen ík má software Bakalář i , který

je výrobně odstupňován a rozdělen. Škola Onl ine zase nabíz í zvyšování

ceny až po někol ika stovkách žáků. Tedy na rozdí l od Bakalářů zaplatíte

ste jný obnos za systém určený pro osm set nebo tis íc žáků. SAS Agenda má

také své spec ifikum, které bohužel nelze považovat za k ladný. Všechny

ceny uvedené v této kapitole jsou bez př ičtení zákaznické podpory. Tu l ze

samozřejmě vynechat, a le doporuč i l bych a lespoň zák ladní výpomoc

výrobce. Bohužel za tyto s lužby se nadále př ip lác í a jen dokres luj í ce lkově

finančně nejnáročnějš í systém s nejhůře rozděleným ceníkem.

[78]

4 Technická podpora informačních systémů

4.1 Počítač jako nezbytná součást učitele moderní doby

Jednadvacáté sto letí nám stále př ipomíná, že rychlost , kva l i ta

a spolehl ivost j sou zák ladem pro úspěch ve všech profes ích a instituc ích.

Ani ško la není výj imkou tohoto t rendu a na kterém místě zač ít s těmito

uš lechtilými zásadami než právě u žáků a dětí ve škole . Neustá lé

[79]

zdokonalování a vyví jení se v překotném tempu však nese problém

s uchováváním mnoha informací . Pro předchoz í generace uč itelů, zv láště

těch starš ích tím nejzákladnějš ím způsobem byla samostatná l idská paměť,

která je a le urči tým způsobem omezena a také mnohokrát nes louž í tak jak

bychom s i v danou chví l i přál i a potřeboval i . Přesto by lo možné s i s n í

vystač it v mnoha př ípadech, a le nastávaly s i tuace, kdy j iž bylo nutné

utvářet s i poznámky. Jako přík lad může pos louži t průběžné ohodnocování

žáků, aby se mohla ustanovit výs ledná známka na vysvědčení . Tradičními

prostředky, které bychom mohl i nazvat externí pamětí uč ite le , by l i v lastní

knihy a skr ipta , různé poznámkové bloky a seš i ty č i různé tabulkové

záznamové l is ty . Neustá lý pokrok s ice umožňoval je j ich lepš í dostupnost

a cenu, nakupovat a le jmenované pomůcky jako zák ladní prostředky

veškerého záznamu je s postupuj íc í dobou stá le méně výhodné. Zejména

pro skladovac í možnosti, rychlé zpětné vyhledávání , č i nás ledné úpravy

a doplňování jednot l ivých mater iá lů . Dnes j i ž ex istuje nenákladný

a dostupný způsob, jak se všech těchto problémů elegantně zbavi t .

Řešením je osobní poč ítač se vš ím co nabíz í a co je s n ím spojeno. Má

mnoho názvů a př ízv isek, které vzn ik ly upravením nebo zkrácením

původního angl ického názvu personal computer . Bezpochyby se jedná

o jeden z největš ích vynálezů minulého století, bez kterého s i dnes mnoho

l id í nedokáže představi t svůj každodenní ž ivot . Je s námi na každém kroku

a prováz í nás během mnoha č inností. Nachází se nejen v šedých bednách

pod stolem, č i noteboocích , a le také v automatických stroj ích,

automobi lech, mobi ln ích te lefonech, moderních domácích spotřebič ích,

e lektronice všeho druhu, hračkách nebo dokonce kardiostimulátorech,

které poháněj í srdce nemocného č lověka. Dalš ím fenoménem úzce spjatým

právě s poč ítačem je Internet. Tato g lobální s í ť je prakticky bezedný zdroj

informací neomezeného druhu a vel ikosti, která je dnes trochu s nadsázkou

základem samotného l idstva. Osobní poč ítač skýtá ohromné možnosti

využ ití a pedagog by měl být schopen tyto nabízené informace umět z ískat ,

převzít z n ich podstatné, upravi t je a nás ledně je dále předat žákům. Jeho

obsluha j iž není žádný větš í problém, úkony na něm se postupně

[80]

z jednodušuj í . Práce alespoň v základních programech potřebných pro

agendu, vytváření prezentac í , psaní a upravování v textových edi torech a

elementární znalost fungování operačn ího systému a jeho nastavení by měl

j iž zv ládnout prakticky každý a do j is té míry bez ohledu na věk. A pokud

přetrvávaj í problémy s dostatečnými znalostmi , je dnes nabízeno mnoho

různorodých kurzů a doučování . Mez i poskytovate le nepatř í j iž jen

soukromé firmy, poč í tačoví odborníc i , a le i ško ly se snaží své uč ite le naučit

jak správně počí tač a potřebné programy využívat . Abychom lépe pochopi l i

jak poč ítač správně ovládat , je dobré mít základní znalosti o tom, z čeho se

skládá a jak funguje. V tomto př ípadě není nutné znát deta i ly , ani je j ich

h istor i i č i vývoj , a le urči tý přehled aktuální s i tuace nám bude nápomocen,

až k poč ítač i znovu usedneme a budeme jej potřebovat př i využíván í

zakoupeného informačního systému.

4.2 Hardware a software

Pro ty , co se s poč ítačem teprve seznamují , nebo patř í mezi úplné

začátečníky, budou dalš í řádky určeny právě j im. Pokud s i nás leduj íc í

odstavce přečte zkušenějš í už ivate l , neshledá v n ich zře jmě pro sebe nic

př ínosného. Jedná se o e lementární pojmy, použ ívané v každodenní

komunikac i . V tomto př ípadě budou důlež ité , pokud se budeme chtít

někoho zkušenějš ího optat na jej ich funkc i č i př ípadný problém s n imi .

Může se jednat jak o neznalost práce v nějakém programu, problémy se

zapojen ím č i větš inou nečekaná technická závada.

Počítač jako takový můžeme popsat jako e lektronickou stavebnic i ,

s loženou z někol ika součástí nebol i komponent. Těch může být i někol ik

desí tek, a le pro správné fungování poč ítače j ich bude potřeba méně. Ty a le

ve větš í části neuvidíme, protože jsou uzavřeny uvnitř poč ítačové skř íně. Je

to z důvodu je j ich vysoké c i t l ivosti na okolní v l ivy. I v uzavřeném prostředí

je nutné chránit je před nárazy, fyz ickým kontaktem, styku s kapal inami,

větš ím množstv ím usazeného prachu nebo neodbornými zásahy. Všechny

[81]

tyto problémy řeš í právě kval i tn í skř íň. Ty komponenty, které v idět j sou,

patř í větš inou mezi zař ízení , do kterých se vkládaj í různá paměťová média .

Jako př ík lad můžeme uvést CD, DVD č i nové BlueRay disky , také ve lmi staré

a j i ž minimálně použ ívané diskety, se kterými a le př iše l do kontaktu snad

každý a dokáže s i je dobře představit . Dále naopak dnes ve lmi populární a

hojně používané flash disky s neustále rostoucí kapac itou. Stá le a le

popisujeme jen části, které nalezneme uzavřené ve skř ín i a bez ostatních

dalš ích zař ízení , běžně nazývaných peri fer ie by nám byl samotný počí tač k

n ičemu. Může j í být zobrazovací zař ízen í nebol i monitor, k lávesnice, myš,

tiskárna, skener , reproduktory, web kamera. Z jednodušeně řečeno patř í

mez i ně všechno, co l ze ke skř ín i př ipoj i t a nás ledně to použ ívat . Děl íme je

na vstupní a výstupní . Všechny tyto části ať už ve skř ín i č i mimo n i , které

j sou hmotné, tedy fyz icky ex istu j í a je možné s i je osahat nazýváme

hardware. Je to angl ické s lovo, které nemá český ekviva lent , a proto bylo

převzato.

Pokud j i ž máme sestavenou funkční skř íň, př ipojené zobrazovac í

zař ízení , k lávesnic i a myš stá le by nebylo možné počí tač jakkol iv využívat .

Hardware by samostatně nefungoval , protože by mu už ivate l neměl jak

sděl i t co po počítači vyžaduje a inst rukce neměl jak předat. Proto by lo

nutné vytvoř it urči tého prostředníka, který by stá l mezi už ivate lem

a poč ítačem a tvoř i l imaginárn í spojnic i mezi n imi. T ím zprostředkovatelem

je software, který přek ládá veškeré námi požadované úkony do počí tači

smysluplného jazyka. Jako přík lad může pos louži t naše planeta země.

Fyz icky by sama o sobě ex istovala , a le pokud by na ní nebyla voda,

nesh ledal i bychom na ní žádné známky ž ivota. Pokud s i to pře lož íme pro

počítač nebo hardware, i on samotný by nám nebyl k n ičemu bez softwaru,

ste jně jako p laneta bez vody, kdy jeden bez druhého nemůže být . Stala by

se z něj jen bezcenná hromada mnoha druhů mater iá lu bez ž ivota. Na

rozdí l od hardwaru je právě tato část nehmotná, fyz icky neexistuj íc í

a všechno co do této skupiny patř í , se souborně nazývá právě software.

Jeho nejtypičtě jš ím zástupem je program. Je to urč i tá pos loupnost

instrukc í nebol i a lgor i tmů s loužíc í k ř ízení poč í tače. To on přek ládá

[82]

počítač i naše každé stisknutí klávesy č i k l iknutí myší . Programů je

nepřeberné množstv í druhů a s louží téměř k čemukol iv . Programy jsou

textové, grafické nebo tabulkové editory . Také veškeré přehrávače hudby a

filmů, vypalovac í programy, prostě cokol iv co s i můžeme představi t . T ím

nejzák ladnějš ím programem je operačn í systém. Právě on se insta luje do

počítače jako první a je tou nejdůlež itějš í položkou. Kval i tn í operační

systém zaj istí stab i l i tu a bezproblémové fungování poč ítače, zatímco

špatný výběr nám může př ipravi t nejednu nemi lou chv i lku př i prác i s n ím.

Jedná se o obrovsky rozsáhlý a na vytvoření ve l ice náročný program, který

s i může dovol i t vyví jet jen někol ik společností na světě. Jen pro představu,

na vývoj i operačního systému se podí l í mnoho stovek profes ionálních

programátorů a vývojářů každý den a doba vývoje trvá někol ik let . T ím

nejznámějším zástupcem je společnost Microsoft Corporation a mezi je j í

produkty patř í ze jména operační systémy nazývané Windows, které má na

svém počí tač i na insta lovaný snad každý běžný uživate l . Do něj se teprve

poté instaluj í jednot l ivé da lš í programy, právě pro prác i k různým účelům,

kterým poskytuje prostor pro je j ich správné fungování . Samozřejmě i zde

jako j inde platí, že vysoce výkonný počítač potřebuje ve lmi kva l i tn í

operační systém a dohromady s dalš ími kva l i tn ími programy se jedná

o nák ladnou zá lež i tost . A na druhou st ranu levnějš í a výkonově s labš í

poč ítač s i vystačí se základním operačním systémem a jeho poř ízen í nás

př ipraví o minimum financí , i když je jasné, že se budeme muset o urč ité

možnosti a funkce ochudit .

4.3 S ložení počítače:

Zde s i uvedeme jednot l ivé komponenty v poč ítač i a podrobněj i je

popíšeme. Není vhodné zacházet do př í l i šných detai lů , vysvět lovat s lož i té

fungování mezi n imi, věnovat se h istori i č i přesným názvům a jednot l ivým

částem, ze kterých se sk ládaj í . I když z těchto znalostí můžeme v dnešní

jedině těž it a j sou nám k prospěchu, pro větš inu pedagogů by nejspíše

zůsta ly nevyuži ty . Vý j imku tvoří uči te lé informačních oborů a technikové,

pro které j sou ale tyto informace dávno zaž itými pojmy. Pro ty co chtěj í

[83]

sami nastudovat v íce , stačí jen vyhledat tu správnou publ ikac i . Na dnešním

trhu je j i ch nespočet. Pro začátečníka je v tuto chví l i p lně dostačuj íc í , znát

je j ich základní ú lohu a charakter istiku. Také je j ich fungování jako části

celého systému, komunikac i , popř ípadě známé výrobce. Komponenty j sou

rozděleny krok po kroku dle log ického postupu př i sestavování nového

počítače.

a) Počítačová skříň

je nejčastě j i vyrobena z ocel i nebo hl in íku a má tvar kvádru. Po

mnoho let pro ně by la typická šedá nebo b í lá barva. Dnes je j iž sortiment

mnohem rozmanitějš í a daj í se koupit v různé ve l ikosti, barvě č i tvaru.

Pokud nepočítáme estetickou stránku, je a le vzhled tím nejméně důležitým

kr i tér iem jej í kva l i ty . Podstatnějš í je zaměři t se na jej í dobrou funkčnost

uvnitř . Tedy dostatečný prostor , kva l i tn í konstrukc i , možnosti chlazení

a insta lace jednot l ivých komponent. Je j í funkce je zejména ochranná

a chladíc í . Př i provozu se některé komponenty výrazně zahř íva j í a je nutné

vše dobře odvětrávat . Pokud tomu tak není , počí tač se přehř ívá a bývá

nestabi ln í . Je zák ladním kamenem každého nového PC a právě do ní se

insta lu j í karty, mechaniky , d isky , ventilátory a zapojuj í se dohromady tak ,

aby vznik l p lně funkční poč ítač . Každý počí tač a le s louží k j inému účelu, je

tedy s ložen z různě výkonných komponent. Proto i skř íně musí být

rozmanité , aby vyhovovaly různým požadavkům. V zásadě se vyrábí dva

druhy, skř íně typu tower a desktop. Desktop je n ízký a š iroký, umísťuje se

na stůl a na něm bývá postaven monitor . Jedná se o starš í typ, který se j iž

využ ívá min imálně. Dnes se j i ž téměř nepoužívá a není nutné s i ho bl íže

popisovat . Druhý typ se naopak objevuje č ím dál tím častě j i , je úzký,

vysoký, jeho místo bývá větš inou pod stolem a je v mnoha ohledech lepší

možností než starš í desktop. Protože jeden typ této skř íně by nebyl

dostačuj íc í , dě l í se ještě dá le na microtower, mini tower, middletower

a b igtower atd. J i ž z názvu je možné odhadnout, jaké budou je j ich ve l ikosti

a určení . Zatímco microtower a minitower je ve l ice malý a s louží předevš ím

[84]

jako zák lad pro nevýkonné počí tače do kanceláře č i internetové kavárny,

middletower j i ž bez problému zv ládne s i lnějš í multimediáln í poč ítač a dnes

je tím nejčastě jš ím typem se kterým se můžeme setkat . B igtower je tím

největš ím typem z nabízených skř ín í a s louž í ze jména pro servery , pracovní

stanice a sestavy o vysokém výkonu.

- ang l ický název: case

- výrobci : Akasa, CoolerMaster , L ian-L i , Thermaltake

- or ientační cena: 1500 - 4000 korun

b) Počítačový zdroj

dodává do počí tače e lektr ickou energi i . Ve větš ině př ípadů se

prodává př ímo ve skř ín i , v kval i tnějš ích typech a le výrobce dává možnost

výběru a proto se musí dokoupit samostatně. Nalezneme ho povětš inou

v horní zadní části skř íně. Př ipojuje se do něj černý napájec í kabel , ze

kterého upravuje elektr ickou energ i i tak, aby bylo možno napájet různá

c it l ivá zař ízení v poč ítač i . Má také některé důlež ité funkce, jako zkratová

ochrana, odvětrávání ohřátého vzduchu ven ze skř íně, přepěťová ochrana

př i úderu blesku atd . Důleži tou hodnotou určuj íc í jeho možnosti použití, je

jeho maximální výkon měřený ve wattech. Některé komponenty dnes maj í

vysokou spotřebu, a pokud není zdro j schopen dodávat dostatek energ ie ,

kterou sestava požaduje, např ík lad z důvodu jeho rozš í ření je to ve lký

problém se kterým může být poč í tač prakticky nepouži te lný . Proto je

vhodné, poř izovat je s výhledem do budoucnosti a urč itou rezervou.

Vzhledem k tomu, že na rozdí l od j iných l ze u této komponenty pro výrobu

bez problému použí t mater iá ly nevalné kva l i ty a funkčnosti, je nutné

vybrat produkt od renomovaného výrobce, který zaj i stí stabi ln í

a bezproblémový chod.

- angl ický název: power supply unit (PSU)

[85]

- výrobci : Enermax, Fortron, Seasonic , Tagan

- or ientační cena: 800 – 3000 korun

c) Základní deska

umožňuje komunikac i mez i jednot l ivými zař ízeními v poč ítač i . Jak už

je z názvu patrné, je tím nejdůlež i tě jš ím prvkem celé sestavy protože se do

ní instaluj í jednot l ivé komponenty jako procesor , operační paměť, grafická

karta atd. Př ímo tedy urču je , jak výkonné součástky bude možné osadit

a jaké budou možnosti ce lé sestavy. Nalezneme na ní mnoho

elektronických součástí, obvodů, s lotů, p inů, konektorů, vstupů nebo

výstupů. Na zák ladní desce se také nachází sada speciáln ích č ipů, které

maj í na starost veškerou komunikac i mez i komponenty. Jedná se o s lož itý

proces ř ízení , který má svá přesná pravid la a urču je co a kdy má vybraná

část poč ítače udělat pomocí tzv. systému přerušení . Tyto speciáln í č ipy se

souhrnně nazývaj í č ipová sada. Protože je tím nejdůlež i tě jš ím prvkem

základní desky , výrobci je j í typ často uváděj í j iž v názvu a pro odborníka

není tedy problém hned z j i stit jaká č ipová sada je na desce osazena. Desky

maj í různé standarty a ve l ikosti. Je j ich vzhled je a le skoro identický. Je j í

tvar s i můžeme př ib l íž i t př i představě obyčejného školního seš i tu formátu

A4. Je o kousek větš í a je j í t loušťka je jen někol ik mi l imetrů . Je

př išroubována ve vertikální poloze k pravé vni třní straně počí tačové

skř íně. Do ní se poté jednoduchým zasunutím ve vodorovné poloze vk ládá

větš ina da lš ích komponent a vytvoř í se s n í kontakt . Nejpodstatnějš ím

insta lovaným prvkem do základní desky je procesor . S lot pro něj určený se

nazývá patice. Dnes je j i ž nutné, aby na něm byl správně př ipevněn také

chladič s ventilátorem, protože emitované teplo je obrovské a bez něj by

se procesor přehrál během někol ika málo vteř in. Dalš í j sou paměťové

banky nebol i s loty pro operační paměť. Těch je větš inou možno na rozdí l

od procesoru osadit v íce kusů. Zálež í jen dané potřebě a už ití počí tače.

Poté j sou zde také s loty pro grafické karty nazývané PCI Express , pro

s íťové, zvukové a da lš í karty PCI , různé napájec í konektory , konektory pro

[86]

př ipojení mechanik a d isků a da lš í . Celá základní deska je dobře uschovaná

uvnitř skř íně. Abychom do ní tedy mohl i př ipojovat běžná zař ízení typu

přenosných disků, fotoaparáty, kamery nebo tiskárny je nutné, aby tyto

konektory by ly běžně př ístupné bez nutnosti vnit řn ího zásahu. Ty j sou

vyvedeny na zadní st raně pod zdrojem a můžeme tam dle typu nalézt

např ík lad sér iové, para le ln í , USB, F ireWire, PS/2, eSata , zvukové a da lš í

porty.

- angl ický název: motherboard, mainboard (MB)

- výrobci : Asus, DFI , Evga, Gigabyte, MSI


d) Procesor

je tím nejvýkonnějš ím čipem počí tače. U běžné domácí sestavy se do

základní desky osazuje vždy jen jeden procesor. Ř íd í se programem

spuštěným v operačním systému a jeho výkon př ímo ovl ivňuje výkon

celého počítače. Př ikazuje zák ladní desce kdy a jak má co vykonat

a s kterými zař ízeními má komunikovat. Jeho výběr je tedy zásadní pro

celkový výkonový potenciá l počí tače. I základní deska je př i koupi poč ítače

volena a podř ízena výběru procesoru. Pokud se zeptáme začátečníka jaký

poč ítač v lastní , větš inou dostaneme odpověď právě ve formě jména

procesoru. Př itom platí, že každý výrobce procesoru má svou patici tedy

i typ zák ladní desky a č ipovou sadu. Není žádný univerzáln í a to ani pro

v íce druhů od jednoho výrobce. Těmi nedůležitějš ími technickými

parametry procesoru jsou jeho výrobní technolog ie , použi té jádro,

množstv í jader , pracovní frekvence, systémová frekvence, vel ikost

vyrovnávac í paměti první a druhé úrovně, počet t ranzistorů, podporované

technologie, sada obsahovaných instrukc í , množstv í vyzářené energie

a samozřejmě j i ž zmíněný typ patice, do které procesor usadíme. I když se

stále jedná o základní parametry, je j ich podrobný popis není nutný,

protože pro správný výběr procesoru postač í znát jen některé z n ich.

[87]

Základní charakter istika a pochopení vzá jemné komunikace je naopak

jedním z prvních kroků pro hlubší nahlédnutí do ta jů fungování hardwaru

a procesor je výborným př ík ladem pro demonstrování . Jako prvn í jsem

uvedl pojem výrobní technolog ie . Ta se určuje vzdáleností mezi

jednot l ivými tranzistory, tedy takzvanou vel ikostí brány. Vzhledem

k ve lkým pokrokům v mikroelektronice je tato vel ikost velmi malá . Dnes

dosahuje někol ika des ítek nanometrů, tedy mi l iardtin metru. Č ím je

výrobní technolog ie lepš í , tedy vzdálenosti menší , tím méně se procesor

ohř ívá, má menší spotřebu a dosahuje vyšš ích f rekvencí .

Množstv í t ranz istorů v procesoru, je jakoby počet miniaturních

výpočetních jednotek pracuj íc ích společně. Jej ich množstv í neustále stoupá

a v dnešní době dosahuje stovek mi l ionů na pár centimetrech čtverečných.

Právě min iatur izace a lepší výrobní technolog ie dovoluje osadit stále v íce a

v íce tranz istorů na jeden procesor d íky je j ich menší vel ikosti a vzdálenosti

mezi n imi. Pracovní f rekvence se udává v herc ích (Hz) , respektive spíše

megaherc ích (MHz) č i g igaherc ích (GHz) . Výkon úměrně roste s vyšš í

frekvencí , protože tranz istory zv ládnou v íce operací za vteř inu. Dř íve to

byl velmi důlež i tý parametr , který se uváděl i př ímo v názvu procesoru a

právě nejvyšš í frekvence za j išťovala nej lepš í výkon. Už před lety a le nastal

problém s křemíkem, což je zák ladní materiá l př i výrobě procesoru. Jeho

frekvenční l imity j sou př írodou dané a f rekvenci od urči té chví le j iž neby lo

možné navyšovat. Tento zdánl ivě neřeš itelný problém se obešel využ íváním

jader . Od počátku výroby procesorů platilo , že v jednom pouzdře, tedy na

jenom fyz ickém procesoru by lo umístěno jedno jádro. Právě problém

s frekvencí vyústil v s i tuac i , kdy se začal i do jednoho pouzdra osazovat dvě

spojená jádra, která teoreticky výkon zdvojnásobi la. Pozděj i se přeš lo na

jádra tř i a dnes j sou j i ž běžné čtyř jádrové procesory a tento počet bude i

nadále vzrůstat . Systémová frekvence udává rychlost komunikace mezi

procesorem zák ladní deskou. Opět p latí, že č ím rychle jš í je procesor , tím

rychle jš í musí být komunikace, protože by vypočtená data, která nebyla

rychle rozes lána by procesor brzdi la a nemohl i bychom využ ít jeho plný

potenciá l .

[88]

Vyrovnávací paměť je takovým malým překladištěm dat. Procesor

pracuje v operační paměti, která je oproti němu pomalejš í . Aby

nedocházelo k jeho zpomalování , je nutné, aby je někdo serv í roval rychle j i .

Právě o to se stará vyrovnávac í paměť, která přebírá data z operační

paměti a předpř ipravuje je pro procesor a je vzhledem k němu dostatečně

rychlá . Dříve byla osazena na základní desce, dnes je j iž integrována př ímo

do procesoru, č ímž se proces ještě zrychl i l . Je j í ve l ikost se udává

v megabytech. Sada podporovaných technologi í a obsahovaných instrukcí

nám ř íká, jaké možnosti má procesor v podpoře multimédi í , různých

výpočtů, jeho v lastní programovatelnosti a j iné. Je j ich velké množstv í a

postupem času se neustá le rozš i řuj í , př i tom platí, že každá nová generace,

podporuje všechny starš í instrukce a př ináš í některé nové. Všechny tyto

parametry určuj í celkový výkon a možnosti daného procesoru. Na trhu je

j ich nabízeno velké množstv í druhů. Proto je výběr poměrně s lož itý a

nastávaj í s i tuace kdy i zkušenějš í už ivate l má problém se v této

nepřehledné s ituac i vyznat . Výrobci v tomto zač ínaj íc ím uživatelům první

kroky př í l i š neulehčuj í . Je to dáno ze jména překotným tempem vývoje

nových technolog i í , kdy se výrobci předháněj í v představování svých

produktů. Marketing je zde s i lným hráčem na pol i prodeje a proto se

mnohokrát i malý deta i l ve výrobě procesoru označuje novým jménem č i

dokonce za dalš í generac i vývoje. Samozřejmě se jedná pouze o reklamní

tahy z důvodu zvýšení prodeje a výs ledný zmatek bývá někdy obtížné

rozkrýt .

- ang l ický název: processor , microprocessor , central

process ing unit (CPU)

- výrobci : Inte l Corporation, Advanced Micro Device (AMD),

IBM, Via


e) Operační paměť

[89]

je v lastně pracovním prostorem procesoru. Sám totiž v lastní paměť

nemá, a proto mu j i musíme poskytnout dodatečně. Zde běží veškeré

programy, které např ík lad na lezneme vypsané ve správc i zař ízení ve

Windows. Nazývaj í se rez identní programy a některé s i lze prohlédnout

vpravo dole na l iš tě pomocí ikon. Na rozdí l od pevného disku, kde

ukládáme data natrvalo, zde informace zůstávaj í jen vel ice krátkou chví l i ,

větš inou jen někol ik nanosekund. Paměti nebol i paměťové č ipy jsou

zapouzdřeny na polovodičovém tištěném spoj i . Dnes j sou tyto č ipy ve lmi

výkonné a běží na vysokých f rekvencích. To má za nás ledek stále se

zvyšuj íc í množstv í emitovaného tepla a tedy nutnost dodatečného

chlazení . J iž někol ik let je pro lepš í paměti př ídavné pas ivní chlazení

standardem. Aby se zvýš i la propustnost dat přes operační paměť, použ íva j í

se dnes v tzv . dual channel zapojení , tedy zapojení ve dvoj ic i . Důlež i tými

parametry j sou typ paměti, je j ich ve l ikost , f rekvence a latence. Typem

rozumíme druh, který názvem určuje pro jaké základní desky je určen, jaké

má napájení a dá se odhadnout výkonový potenciál a je j ich zaměření . Dnes

j sou nejv íce použ ívané paměti typu DRR I I a DDR I I I . Vel ikost je kapaci tou

pamětí, kterou může procesor využívat . Dá se ř íc i , že p latí, č ím v íce

paměťového prostoru máme k d ispozic i , tím rychle jš í práce s poč ítačem je.

Operační systém s i může také zabrat v íce prostoru pro v lastní apl ikace

a naopak pokud dostatek místa schází , musí ukládat data na mnohem

pomalejš í pevný d isk a tím prác i výrazně zpomalovat . Frekvence určuje

rychlost paměťových modulů, i zde platí, že vyšš í f rekvence je výhodou. Ta

se dá př ímo vypočí tat z latence nebol i odezvy. Je to urč itá prodleva

paměťových č ipů, než zareaguj í na povel zadaný procesorem. Ta se

pohybuje v řádu nanosekund. Č ím nižš í je latence, tím kval i tnějš í jsou

paměťové č ipy a je možno s n imi dosáhnout vyšš í f rekvence. Zde se j iž také

uplatňuje urč i tý výrobní postup. Nejprve se vyrobí paměťové č ipy , které se

nás ledně odprodaj í j iné firmě a ta je dodatečně osadí na p lošný spoj ,

popř ípadě nainsta luje chlazení a nás ledně prodává pod svou v lastní

značkou. Pro př ík lad lze uvést jako výrobce č ipů firmu Hynix , která

odprodává své produkty dalš í firmě mimo j iné např ík lad Corsa ir , která

[90]

dodává operační paměti na trh koncovému už ivate l i . Tento postup není

ojed inělý a využívá se s urči tými odl i šnostmi i u j iných komponent jako

třeba u grafických karet .

- ang l ický název: main storage, main memory, random

access memory (RAM)

- výrobci č ipů: Samsung, Hynix

- výrobci pamětí: Corsa ir , K ingston, OCZ, A-DATA


f) Pevný disk

můžeme charakterizovat jako zař ízení s loužíc í k trvalému uchovávání

jakýchkol iv dat na osobním počítač i . Zatímco po vypnutí, tedy odpojení

napájení se data u ložená v operační paměti ztrácí , pevný d isk je schopen je

uchovat po d louhou dobu. Je to d íky technolog i i magnetického záznamu.

Jsou na něj nainsta lována veškerá data pro chod a správné fungování

poč ítače. Tedy operační systém, všechny programy, které v něm běž í ,

apl ikace, dokumenty , fi lmy hry a j iné. Pevný disk se v dnešní době

propojuje se zák ladní deskou přes rozhraní S-ATA, d íky kterému s n í

komunikuje. Jedná se o rychlý způsob komunikace, který se neustále vyví j í .

Tento nejpoužívanějš í způsob rozhraní se dnes př ipravuje už ve své třetí

generac i , tedy lze se na trhu setkat s d isky s rozhraním S-ATA 1, S-ATA 2

a v b l í zké budoucnosti i s ve lmi rychlým S-ATA 3. Nejdůlež itějš ím z lepšením

je právě zvyšování přenosové rychlosti dat mez i zař ízeními. Nutností je

v tomto př ípadě, aby obě zař ízení podporovaly nejnovějš í rozhraní , tedy

pokud jedno zař ízení d isponuje n ižš í generací , maximální rychlost se odv í j í

právě od něj . Nejpodstatnějš í v lastnost je a le ve l ikost nebol i kapac ita

pevného d isku. Zálež í na každém už ivate l i , aby sám odhadl , ko l ik dat bude

potřeba uk ládat a rozhodl se pro správnou vel ikost . Samozřejmě platí, že

č ím v íce prostoru k u ložení d isk nabíz í , tím vyšš í je jeho cena. Dnes j i ž pro

multimediá ln í počí tač střední tř ídy není vel ikost 1 TB, tedy 1000 GB

[91]

přepychem. Zde je nutné uvést , že výrobci pevných disků nedodržuj í

k las ický přepočet dat a proto je vždy udávaná vel ikost reá lně menší .

Dalš ím podstatným technickým parametrem je rychlost otáčení p loten

pevného disku. Rychlost otáček je dnes standardně 7200 za minutu. Vyrábí

se i spec iá ln í d isky s rychlostí 10000 otáček, j sou ale ve lmi nák ladné a pro

běžného už ivate le zbytečné. Vyšš í rychlost zaručuje lepš í odezvu a hbi tě jš í

zpracování dat . Posledním parametrem je vel ikost vyrovnávac í paměti. Tu

j iž není nutné představovat , protože funguje obdobně jako u procesoru,

kde byla stručně popsána. Dnešní běžná vel ikost je 8 až 16 MB,

nadstandardně až 32 MB. Nej lepš í volbou jsou dnes s př ih lédnutím k ceně

pevné disky s ve l ikostí paměti 640 GB, rychlostí ploten 7200 otáček a

vyrovnávac í pamětí 16 MB. Rozdí ly mezi osvědčenými výrobci j sou

minimální a v tomto př ípadě je vhodné vybírat d le n ízké ceny.

- ang l ický název: hard drive, hard d isk , hard dr ive d isk

(HDD)

- výrobci pevných disků: Western Dig ita l , Seagate, Samsung,

Maxtor , Hitachi


g) Mechaniky CD, DVD a dalš í záznamová zařízení

j i ž není nutné dále rozdělovat , a proto je souhrnně popíšeme v této

podkapitole. Vysouvac í mechaniky o vel ikosti 5,25 palce s louž í v poč ítač i

ke čtení CD, DVD nebo BluRay disků. Dnes se prodávaj í jen multiformátová

řešení mechanik, která podporuj í čtení jak všech CD, tak i DVD disků.

B luRay mechaniky s i také bez problémů poradí s čtením CD i DVD, bohužel

je j ich cena je v dnešní době stále př í l i š vysoká. Standardem je dnes

vypalování dat na tato média a všechny mechaniky j sou dnes j iž touto

možností vybaveny. Dnes nejv íce prodávané a použ ívané řešení je tedy

DVD-RW mechanika. Čas B luRay disků nadejde teprve v př íštích letech.

[92]

Zejména kvůl i neustále větš í potřebě datového prostoru. Na běžné CD je

možno ulož it př ib l ižně 700 MB, na DVD j i ž 4 ,7 GB (na spec iá ln í dvouvrstvé

teoreticky dvakrát v íce) a na BluRay disk dnes až 15 GB ( i zde se j i ž

dvouvrstvá verze objevi la na trhu). Rychlost čtení a vypalování mechanik

j sou různé, zálež í na výrobci . Nabízené produkty se dnes a le l iš í

minimálně. Mechaniky na 3 ,5 palcové diskety j sou j iž poměrně dlouhou

dobu nepouž ite lné a není nutné je j iž zmiňovat. Je j ich použ ití je velmi

okra jové a běžný uživatel je j i ž neocení . Naopak dnes velmi rozš í řené jsou

flash disky, takzvané „flasky“. Ty maj í ve lmi jednoduché použ ití, kdy je

stač í přes rozhraní USB propoj it s poč ítačem a ihned používat . Tento ve lmi

rychlý a kva l i tn í způsob kopírování a přenášení dat velmi z jednoduši l .

Odpadá nutnost mít na poč í tač i na insta lovaný vypalovac í program a také

čekání , než se data na CD č i DVD nahraj í . Zde pouze nakopírujeme data

jako na externí pevný disk. Kva l i ta a rychlost flash disků je různá a výrazně

odstupňovaná cenou. Kapacita se dnes pohybuje od běžných 4 GB až po

obrovských 256 GB. Takovýto prostor je zatím těžko využi te lný a poř izovac í

cena velmi vysoká. Ideální ve l ikost za př i jatelnou cenu je 4 až 16 GB. Zálež í

jen na už ivate l i , kol ik dat předpokládá přenášet . Dalš í záznamová zař ízení

jako paměťové karty do mobi lů, d ig itá ln ích fotoaparátů , kamer atd. funguj í

na podobném pr incipu a není nutné je j i ž v íce rozvádět. Vyrábí se v mnoha

formátech a ve l ikostech a pro komunikaci s poč ítačem je zde speciáln í

čtečka paměťových karet .

- ang l ický názvy: CD, DVD dr ive, flash disc , memory card

- výrobci mechanik : LG, Samsung, ASUS, Sony, L i te-On

- výrobci flash disků a paměťových karet : K ingston, ADATA,

Corsai r , Sony, Emgeton, Verbatim, Prestigio a mnoho

dalš ích

- or ientační cena mechanik: 400 - 800 korun

- or ientační cena 8 GB flash disků: 700 – 2000 korun

h) Grafická karta

[93]

je prvn í z př ídavných karet , které zde budou uvedeny. Jak už je

z názvu patrné s louž í k zobrazování in formací na monitor č i LCD panel ,

která se k n í př ipojuje přes starš í rozhraní D-Sub nebo novějš í DVI . Tato

karta se také nachází jako integrovaný č ip v základních deskách. V tomto

př ípadě se jedná o úsporné řešení pro nenáročné grafické úkoly. Pro ško lní

prostřední a minimal izac i nákladů za komponenty může dostačovat. Pro

jakékol iv programy, které vyžaduj í vyšš í grafický výkon, je a le nutné kartu

dokoupit a do počí tače doinstalovat . Technicky se jedná o velmi s lož i té

zař ízení s ve lmi rychlým vývojem. Za jej ich rozš í řením ale nesto j í okrajově

použ ívané profes ionální grafické apl ikace, nýbrž fenomén počítačových

her. Díky n im obchod s grafickými kartami vzkvétá a je j ich ceny mohou být

až astronomické. Důleži tých parametrů je zde hned někol ik , pro názornost

uvedu jen některé. Pro hlubš í nastudování je vhodné vyhledat odbornou

l i teraturu. T ím hlavním je grafický č ip , který se v mnohém podobá

procesoru, který je upraven právě na zpracování grafiky. Ten má jako

procesor urč itou f rekvenci . Ta a le není jediná a vnit řní obvody pro

zpracování různých grafických instrukc í mohou mít různé f rekvence. Dalš ím

důlež itým, a le mnohokrát přeceňovaným parametrem je ve l ikost paměti. Ta

se dnes pohybuje od 256 MB až po 2 GB. Dostatečný prostor je zde

poměrně podstatný, vzhledem k tomu, že když nemá grafický č ip dostatek

místa k prác i , nutně musí uk ládat data na operační paměť poč ítače a tím

prác i velmi zpomaluje . Rozhraní , přes které se dnes karty k základní desce

př ipojuj í , se nazývá PCI-Express 16x (zkráceně PCI-E) . Výroba karet je

s lož itá také. Grafické č ipy vyví j í pouze dvě společnosti na světě. Jsou j imi

americká firma nVidia a kanadská AMD (dř íve známá jako ATi ) , zbytek

výrobců je v dnešní době prakticky zanedbatelný. Tyto firmy vyví je j í pouze

č ipy nebol i grafické procesory . Ty se vyrábí v jediné továrně na světě

nazývané TSMC, která stoj í na Ta iwanu. Tyto č ipy se odprodávaj í da lš ím

výrobcům, kteř í je insta luj í na polovodičové spoje. T i ještě dodatečně

nakupuj í paměťové č ipy, které j sou podobné těm, které se používaj í u

operačních pamětí. Po dalš ích kroc ích jako třeba speciáln í chlazení se

[94]

teprve vyrobí fináln í karta. Vzhledem k tomu, že postup výroby je oproti

technické s lož i tosti zanedbatelný, vybrat tu správnou grafickou kartu je

spíše úkol pro odborn íka. Je zde nutné s ledovat neustálý vývoj a ze jména

znát dobře mnoho parametrů, které tyto karty obsahuj í . Označení a

ve l ikost paměti jsou mnohokrát matoucí a výrobci tento fakt využ íva j í jako

marketingový tah. Pro běžné školní použití bude s největš í

pravděpodobností dostačovat integrovaná grafická karta na zák ladní desce,

a proto není nutné uvádět mnoho technických parametrů pro správné

pochopení fungování grafické karty. Pokud by přec i jen bylo vhodné

zakoupit výkonnějš í řešení , s tač í se poohlédnout mezi ty nej levnějš í

produkty s cenou ko lem tisíce korun.

- angl ický název: graphic card, v ir tua l nebo graphic

process ing unit (VPU nebo GPU)

- výrobci č ipů: AMD, nVidia, okrajově Matrox a Via

- výrobci grafických karet : Asus, MSI , Evga, Gigabyte, BFG,

Sapphire , LeadTek, Powercolor, Zotac

- or ientační cena: 1000 - 3000 korun (výkonné grafické

adaptéry 10000 korun a v íce)

i ) Zvuková karta

dalš í př ídavná karta , která s louží ke zpracování a pouštění zvuku přes

reproduktor. Opět se nacház í v integrované podobě na základní desce. Na

rozdí l od grafických karet j i a le obsahuje každá i ta nej levnějš í deska. Bez

zvukové karty se j i ž zák ladní desky prakticky nevyrábí . Tento č ip dnes

větš inou zv ládá mnoho zvukových fil trů a možností, včetně prostorové

reprodukce. Většinou obsahuje někol ik vstupů a výstupů, do kterých se

př ipojuj í různá externí zař ízení , jako reproduktory, s luchátka, mikrofon,

Hi-fi věž , te levize a j iné. Pro školní prostředí není problém vystači t s i

s integrovaným řešením. Pro náročnějš í už ivate le j sou zde zvukové karty,

které zapoj íme do s lotu přes rozhraní PCI nebo PCI-Express 1x. Ty maj í

v lastní výkonné č ipy a podporuj í mnoho zvukových formátů včetně jej ich

[95]

mixování a zpracování ve vysoké kva l i tě. Pro úpravu hudby na lepš í úrovni

zvuková karta najde opodstatnění i př i vyšš ích poř izovac ích nák ladech.

Pokud a le chceme kval i tn í zvukovou kartu využí t , je nutné poř íd i t i dobré a

výkonné reproduktory.

- ang l ický název: sound card

- výrobci : Asus, AuzenTech, Creative Labs, M-Audio,

TerraTec


j ) S íťová karta

s louží k propojení poč í tače do s í tě nebo internetu. Opět p latí, že tato

komponenta může být integrována do základní desky. Nalezneme j i na

vstupně výstupním panelu, každé novějš í desky. Pokud tedy chceme

maximálně ušetř i t , je možné všechny tř i komponenty ponechat

integrované. V tomto př ípadě se dá hovoř it o úspoře někol ika tisíc korun

za cenu nižš ího výkonu a horš í kva l i ty v př ípadě zvuku. S íťová karta však

integrovanou verz í těmito neduhy netrpí a je p lnohodnotnou náhradou.

S íťové karty se děl í d le poč ítačové s í tě, pro kterou byly vyrobeny. Maj í

tedy různé konektory. Dnes nejpouž ívanějš í je typ JR-45. Rychlost , kterou

mohou podporovat je 10/100 Mb/s nebo 100/1000 Mb/s. Dnes se j iž

setkáme větš inou s druhou variantou. Typů je mnohem více, také zapojení

j sou různá, a le není nutné je uvádět, pro zák ladní přehled postačuje znát

výše uvedené. Dalš í s í ťové prvky jako switch, propojovac í kabely, router

nebo server j sou pro správnou funkc i s í tě nezbytné, na druhou stranu

nejedná se už o komponenty v poč ítač i , a le externí per i fer ie . Pokud

bychom chtěl i zprovoznit v lastní s í ť , bylo by nutné opět nastudovat

informace z odborné l i teratury . Dnes se j i ž nejedná o s lož i tý proces

a každý pokroč i le jš í už ivate l by toho měl být schopen. Tedy co se domácí

a malé školní s í tě týká.

[96]

- angl ický název: LAN card, Ethernet card

- výrobci : D l ink, EdiMax, L inkSys, SMC, Tenda, TP-L ink,

OvisL ink


Závěr a poznatky z vývoje práce

Na českém trhu je dnes poměrně rozsáhlá nabídka informačních

systémů, které s louží pr imárně k administrativě ve školách. Vzhledem

k tomu, že v dnešní době je tento typ software velmi už i tečný a prakticky

i nezbytný, je vysoce pravděpodobné, že se s n ím uč i te lé budou pravidelně

setkávat a používat je j . Proto je velmi dů lež i té vybrat ten správný

a vyhovuj íc í software pro různé školy , protože se dá předpokládat, že

každá bude mít své spec ifické požadavky. Hlavní náplní a podstatou této

bakalářské práce byla tedy, po teoretické analýze, zejména pomoc vedení

ško ly př i výběru správného systému a jeho nás ledná apl ikace. Prác i jsem

př íznačně pojmenoval „Školní informační systémy a je j ich technická

podpora“. Po intenzívním shánění informací , by lo nutné pokračovat

zpracováním a nás ledným vyhodnocením jednot l ivých informačních

[97]

systémů. Kromě funkčnosti, bylo hodnoceno i grafické prostřed í programu,

zákaznická podpora, rozmanitost nabízených modulů , poř izovací cena,

stabi l i ta vývojářské formy na trhu atd. Jako nej lepš í a nejvšestrannějš í byl

zvo len systém Bakalář i . Tento software je opravdu velmi rozmanitý,

modulů je tol ik , že s i mez i n imi vybere na míru opravdu každá škola a nav íc

j sou započí távány do ceny odděleně, nehroz í tedy, že bychom zbytečně

platil i za něco, co pozděj i nebudeme využívat . Bakalář i nabíze j í a le

mnohem více, než jen ve lké množstv í různých programů. Patř í mez i ně

výborný a přehledný web, kde není problém naj í t h ledané informace, dá le

j sou zde ke stažení šablony všech možných tiskopisů a dokumentů. V sekc i

shareware je možno bezp latně vyzkoušet různé moduly a otestovat s i jest l i

j sou vyhovuj íc í a v agendě je bude škola využívat . Dále zde také najdeme

sekc i poradenstv í a s lužeb, které práci se systémem Bakalář i usnadní

a za j i stí kva l i tn í zákazn ickou podporu. Jako ve lké pozitivum a v některých

př ípadech rozhoduj íc í faktor můžeme považovat školení . Lze tedy ř íc i , že

Bakalář i jsou výborným informačním systémem, za který je a le nutné

adekvátně zaplatit. Je tedy na zvážení každého vedení školy , jest l i se

rozhodne v íce investovat a poté j iž jen využ ívat dobrý systém jako jsou

Bakalář i , zv láště s př ih lédnutím do budoucna, protože je zde ev identní , na

rozdí l od menších vývojářů, že na trhu bude ještě d louhou řadu let

a zákazník se tedy neoci tne ze dne na den bez podpory výrobce.

Jako dalš í , v žebř íčku srovnání , nás ledovala jako druhá finančně

velmi zaj ímavá Škola Onl ine a třetí skonči l software s téměř dvacetiletou

tradic í , a to SAS Agenda, která bohužel také vyn iká vyšš í pořizovac í cenou.

Bakalářská práce nakonec nabyla větš ího rozsahu, než je je j í

doporučená délka. Nebylo však možné, bez navýšení objemu objektivně

zhodnotit všechny systémy. Také je nutné brát ohled na aktuálnost práce.

Vhledem k tomu, že systémy se rych le vyví j í , pro lepš í

konkurenceschopnost firmy pravidelně vydávaj í aktual i zace, doplňuj í

moduly, upravuj í ceny apod. Je tedy dosti pravděpodobné, že se za urči té

delš í časové období v prác i objev í j iž rozdí ly a naopak některé pojmy j iž

mohou scházet . S tále budou a le základní fakta jako grafická prostředí ,

[98]

pr imární moduly a j iné p latné po dlouhou dobu, než se nabídka na trhu

prakticky úplně obmění d íky generačním změnám programovacího software

v IT sektoru. Uvedl j sem také i jeden př ík lad systému, který teprve vzniká a

v př íštích měsíc ích bude teprve aktuální . V budoucnu bude tedy vhodné se

o něj v íce zaj ímat. Snad i tato zmínka, ste jně jako všechny ostatní

zhodnocení pomohou v budoucnu těm, kteř í s i se správným výběrem

školního informačního systému nedokázal i sami poradit . To bylo h lavní

myšlenkou př i psaní předchoz ích řádků a byl bych ve l ice rád, kdyby by la

v budoucnu a lespoň částečně naplněna.

Seznam použité l iteratury, bibl iografické odkazy

1) OTTO, Jan, et al. Ottův slovník naučný : svazek 24. Praha : Jan Otto, 1906. 906 s. Bez

ISBN.

2) OTTO, Jan, et al. Ottův slovník naučný : svazek 23. Praha : Jan Otto, 1905. 1073 s.

Bez ISBN.

3) OTTO, Jan, et al. Ottův slovník naučný : svazek 12. Praha : Jan Otto, 1897. 1078 s.

Bez ISBN.

4) Systém In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :

Wikipedia Foundation, 2004, 2009 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9m>.

[99]

5) Informace In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :

Wikipedia Foundation, 2004, 2010 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/wiki/Informace>.

6) SLAVÍK, Jan; NOVÁK, Jaroslav. Počítač jako pomocník učitele : efektivní práce s

informacemi ve škole. Vyd. 1. Praha : Portál, 1997. 120 s. ISBN 80-7178-149-5.

7) BASL, Josef. Informační systémy škol : specifická oblast využití manažerských informačních systémů. Ikaros : elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2006, č. 12, [cit. 2010-05-12]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/informacni-systemy-skol-%E2%80%93-specificka-oblast-vyuziti-manazerskych-informacnich-systemu>.

8) Student information system. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2006, last modified on 2009 [cit. 2010-06-01]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Student_information_ system>.

9) Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Justice.cz : Oficiální server českého

soudnictví [online]. 2010 [cit. 2010-05-12]. Obchodní rejstřík a sbírka listin.

Dostupné z WWW: <http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?

sysinf.@typ=or&sysinf.@ strana=searchSubject>.

10) HORÁK, Jaroslav. AGEEMY : Vývoj informačních systémů [online]. 2009 [cit. 2010-

05-12]. Školní informační systém. Dostupné z WWW: <http://www.ageemy.cz/>.

11) BAKALÁŘI : programy pro školní administrativu [online]. 2008 [cit. 2010-05-12].

O programech. Dostupné z WWW: <http://www.bakalari.cz/programy.aspx>.

12) JUST, Pavel. E-Třídnice : informační systém pro školy [online]. 2009 [cit. 2010-05-

12]. O E-Třídnici. Dostupné z WWW: <http://www.etridnice.cz/o-etridnici/>.

13) RYDZI, Daniel. E-Známky : studijní informační systém [online]. 2007 [cit. 2010-05-

12]. Popis produktu. Dostupné z WWW: <http://www.eznamky.net>.

[100]

14) O2 Škola [online]. 2009 [cit. 2010-05-12]. Informační systém do škol. Dostupné z

WWW: <http://www.o2skola.com>.

15) Škola Online [online]. 2008 [cit. 2010-05-12]. O aplikaci Katedra. Dostupné z WWW:

<http://www.skolaonline.cz/Default.aspx?alias=www.skolaonline.cz/katedra>.

16) MP Soft a.s. [online]. 2007 [cit. 2010-05-12]. SAS - Základní náplň. Dostupné z

WWW: <http://www.mp-soft.cz/?id=sas%2Fcast1&mf=5002049>.

[101]

Documents

AI - Artificial Intelligence€¦ · Web viewAI - Artificial Intelligence ... Úvod