1

3/2004 Červen - červenec

Váš průvodce světem Islámu a muslimským životem

2

بسم اهللا الرحمن الرحیم

„Lidé, věru jsem vás stvořil z muže a ženy a učinil jsem z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali.

Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější - a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený.“

(súra Komnaty 49:13)

Z obsahu 3 ...................Počet andělů u každého člověka 5................. Očista (Wúdú´) - pokračování 12.................................Otázky a odpovědi

Peklo a Ráj

18..............Červené víno – pohled z blízka Amel S. Abdellah

22 ...........................Antikoncepce a potrat

26.......Muslimské ženy nejsou utlačovány,

Samrah Sher

28................................Osobnosti minulosti - Sulajm bint Malhán

Al-Manára

Nezávislý časopis českých muslimek, který Vás provede světem Islámu a muslimským rodinným životem, poskytne Vám informace a fakta zejména z pohledu islámských autorit, ale i obyčejných věřících muslimů/ek. Náš časopis je otevřen všem, nejen muslimům a muslimkám, ale i těm, kteří se zajímají a chtějí poznat svět islámu. Vaše otázky, náměty a připomínky jsou velmi vítány, neboť mohou nám všem pomoci. Bližší informace obdržíte na e-mailu: Bilal@tiscali.cz Nebo na adrese Islámská nadace v Praze Blatská 1491,Praha 9 Z příspěvků sestavila a upravila: Mgr. Jana Al Oukla

Použité zkratky: (NAŽM) – Nechť Alláh mu žehná a dá mír - u Proroka Muhammada (arab. salla ´lláhu calajhi wa sallam) (NAM) – Nechť mu Alláh dá mír – u Proroků (arab. alajhi ´s-salám) (NAS) – Nechť je s ním Alláh spokojen - u Prorokových druhů (arab. radia ´lláhu canhu/canhá)

3

Počet andělů u každého člověka

Úctyhodní andělé doprovázejí syny Adamovy od okamžiku, kdy jsou v tělech svých matek až do okamžiku smrti, kdy jsou jejich duše odděleny od těla. Duši pak doprovázejí v hrobě i v životě na onom světě. Andělé se o člověka starají, když je stvořen. Vyprávěl Anas, že Posel Boží (NMBŽ) řekl: "Bůh pověřuje anděla v břiše, jenž se ptá: Pane, kapka semene (nutfa)? Pane, kapka přilnavá (alaqa)? Pane, (mudgha) kousek masa ztvárněného či beztvarého?" Když Bůh rozhodne o stvoření, anděl se zeptá: Pane, muž či žena? Zatracený nebo požehnaný? Co je jeho vkladem? Jaká je délka jeho života? A to vše je zapsáno již v matčině těle." Podle Muslima a al-Buchárího. Andělé rovněž člověka hlídají a dohlížejí na něj. Bůh v Koránu říká: "Je lhostejno, zda někdo z vás řeč svou tají, či veřejně ji pronáší a zda někdo se v noci skrývá, či za dne vychází, tak jako tak má pozorovatele (mu´aqqibát) před sebou i za sebou, kteří jej střeží z rozkazu Božího..." (súra Hrom, 13:10-11) Ibn Abbás (NAS) ve svém tafsíru vysvětluje, že slovo mu´aqqibát jsou andělé, které Bůh pověřil, aby člověka hlídali. Pokud by jim Bůh nařídil, aby se stáhli zpět, zajisté by tak učinili. Mudžáhid řekl: "Není člověka, který by neměl svého anděla, jenž ho chrání ve spánku i v bdělosti před džinny, ostatními lidmi a divokými zvířaty. Není nic, co by člověka potkalo, aby tomu andělé neřekli, aby to zmizelo, kromě toho, čemu Bůh dá svolení onoho člověka potkat." Přišel muž k Alímu ibn Abí Tálibovi a řekl mu: Skupina lidí z kmene Murád tě chce zabít. Alí mu odpověděl: S každým člověkem jsou dva andělé, kteří jej ochraňují před vším, co nebylo Bohem nařízeno, aby se stalo. Když takový příkaz přijde, andělé se stáhnou a nebrání tomu, co se má stát. Bohem daná délka života je ochranou toho člověka." Andělé-pozorovatelé (mu´aqqibát) jsou zmiňováni i v súře Dobytek, 6:61: "On moc neomezenou má nad služebníky svými a posílá

4

strážce, aby nad vámi bděli, dokud nezastihne některého z vás smrt; a tehdy poslové Naši jej povolají a nikoho neopomenou."

Andělé, jež k člověku Bůh sesílá, jej ochraňují až do okamžiku jeho smrti, jenž mu byl stanoven.

Každý člověk rovněž má vedle sebe dva anděly, kteří zapisují jeho dobré a špatné skutky, ať jsou malé či velké. Bůh v Koránu řekl ve významu: "Nad vámi věru strážcové dozírají, zapisovatelé vznešení, kteří o činech vašich dobře vědí." (súra Rozpuknutí, 82:10-12) "My stvořili jsme člověka a dobře víme, co duše jeho mu našeptává. Vždyť blíže jsme mu než jeho tepna krční, když přijímají jeho slova dva andělé, zprava i zleva sedící. A člověk nevyřkne slovo jediné, aniž je vedle něho připraven dohlížitel." (súra Qáf, 50:16-18) Anděl sedící vpravo zapisuje hasanát (dobré skutky) a anděl vlevo saji´át (špatné skutky). Vyprávěl Abú Umáma (NAS), že Posel Boží (NAMŽ) řekl: "Anděl sedící vlevo nezapíše špatný skutek dříve, než od jeho vykonání uplyne šest hodin. Pokud do té doby člověk začne svého špatného činu litovat, anděl jej nezapíše. V opačném případě je člověku tento skutek zaznamenán." Podle at-Tabaráního a al-Albáního. Shrneme-li doposud uvedená fakta, je zřejmé, že každého člověka od jeho zrození až do smrti doprovázejí čtyři andělé. K tomu Ibn Kathír poznamenal: "Z verše "Je lhostejno, zda někdo z vás řeč svou tají, či veřejně ji pronáší a zda někdo se v noci skrývá, či za dne vychází, tak jako tak má pozorovatele (mu´aqqibát) před sebou i za sebou, kteří jej střeží z rozkazu Božího..." (súra Hrom, 13:10-11)

Z toho vyplývá, že každého člověka doprovázejí dva andělé, kteří ho ochraňují zepředu i zezadu. Současně vedle každého člověka sedí dva andělé, kteří zapisují jeho dobré (anděl vpravo) a špatné (anděl vlevo) skutky. Takže okolo každého člověka jsou ve dne i v noci čtyři andělé. A Bůh ví vše nejlépe.

Převzato z muslimske unie

5

Očista (Wúdú´) Platnost očisty - pokračování

1. Omývání mrtvého člověka Toto nevyžaduje novou očistu, protože zprávy hovořící o jejím zrušení jsou slabé. 2. Jakýkoliv typ rituální modlitby Toto zahrnuje pouze povinné, dobrovolné nebo pohřební modlitby,nikoliv prosby (du'a). Toto je založeno na slovech „Vy kteří věříte, když vstanete, abyste vykonali modlitbu, umyjte si tváře a své ruce po lokty, přetřete si hlavu a nohy ke kotníkům“. Také Posel Boží (NAŽM) řekl: „Alláh nepřijme modlitbu (která byla vykonána zatímco osoba) nebyla ve stavu čistoty. Ani nepřijme dobročinnost ze zpronevěřené kořisti .“ (všichni se na něm shodují, kromě al-Buchárího) 3. Obcházení Kacby Ibn cAbbás (NAM) vyprávěl, že Posel Boží NAŽM) řekl: "Obcházení je typ modlitby, ale Alláh dovolil během ní mluvit. Kdokoliv během obcházení mluví, měl by mluvit jen dobře.“ (podle at-Tirmidhího, ad-Daraqutního, al-Hákima, Ibn as-Sakina a Ibn Chuzajimi, kteří ho označují za správný - sahíh) 4. dotýkání se kopie Koránu Abú Bakr ibn Muhammad vyprávěl od svého otce znalce svého dědečka, že Prorok (NAŽM) poslal dopis lidem Jemenu, v kterém bylo: „Nikdo ať se nedotýká Koránu, kromě toho kdo je čistý." (podle an-Nasá´ího, ad-Daraqutního, al-Bajhaqího) Ibn c'Abbás, aš-Šacbí, adh-Dhahak, Zajd ibn cAlí, Dáwúd, Ibn Hazm and Hammad ibn Abú Sulajmán jsou toho názoru, že ten kdo má menší znečištění se může

6

dotýkat koránu. Většina učenců se nicméně shoduje, že tito lidé mohou reitovat korán bez toho,aby se ho dotýkali. 5. Zmiňování jména Alláha Al-Muhadžir ibn Qunfuzh (NAM) vyprávěl, že přivítal Proroka (NAŽM), ale on mu na jeho pozdrav neodpověděl, dokud neučinil očistu a pak řekl: "Nic mi nebránilo odpovědět ti, kromě toho, že jsem nechtěl zmínit jméno Alláha, dokud jsem nebyl ve stavu očisty.“ Qatáda řekl, "Vzhledem k tomu, že al-Hassan nenáviděl recitovat Korán nebo zmiňovat jméno Alláha, dokud nevykonal očistu.“ (Podle Ahmada, Abú Dáwúda, an-Nasá´ího a Ibn Mádži) Abu Džuhajm al-Hárith vyprávěl, "Prorok se setkal s člověkem z Džamlu, který ho pozdravil, ale nevrátil mu jeho pozdrav dokud si neumyl tvář a ruce.“ (podle Ahmada, al-Buchárího, Abú Dáwída, a an-Nasáí´ího). Toto jednání bylo upředňostňováno, ale není povinné. Zmiňování jména Alláha je dovoleno pro toho, kdo je ve stavu menší nečistoty, pro člověka nečistého po intimním styku nebo pro toho kdo sedí či stojí atd. cˇA´iša (NAS) řekla, "Posel Boží (NAŽM) byl zvyklý si připomínat Alláha po celou dobu." (podle „Pěti“, kromě an-Nasá´ího.) cAlí (NAS) vyprávěl, že, "Posel Boží (NAŽM) si byl ulehčit a když se vrátil recitoval nám a jedl s námi maso. Nic ho nezastavilo od Koránu, kromě nečistoty po intimním styku.." (podle „Pěti“, at-Tirmidhí a as-Sakina ho klasifikují jako sahíh) 6. Jít spát Al-Barra' ibn cÁzib (NAS) vyprávěl, že Posel Boží (NAŽM) řekl, "Když jedete spát vykonejte očistu, ležte na pravě straně a řekněte. ´O Alláhu odevzdávám svou duši Tobě a obracím k Tobě svou tvář. Svěřují své záležitosti Tobě. Utíkám k Tobě pod ochranu s nadějí a strachem z Tebe. Není jiné útočiště a jiný ochránce než Ty. Potvrzuji víru v Tvé Knihy, které jsi zjevil a v Tvé proroky, které jsi seslal.´ Kdyby jste zemřeli během této noci, budete podle přiorozené cesty. Udělejte toto své závěrečné prohlášení (této noci). Vyprávěl, že opakoval tuto prosbu Prorokovi (NAŽM) a že řekl, "...a v Tvé posly." Prorok ho opravil, "Ne...'a v Proroky, které jsi poslal." (podle Ahmada, al-Buchárího a at-Tirmidhího.) Toto je také požadované po tom, kdo je sexuálně nečistý. Ibn cUmar se zaptal Proroka (NAŽM), "O Posle Boží může někdo z nás spát, zatímco je sexuálně nečistý.?" Prorok (NAŽM) odpověděl "Ano, jestliže udělá očistu." cÁ´iša (NAS) vyprávěla, "Když chtěl Prorok spát ve stavu

7

po-sexuální nečistoty, umyl své intimní části a vykonal očistu." (Všichni se na něm shodují) 7. Odstranění sexuální nečistoty Jestli je člověk ve stavu nečistoty po intimním styku a chce jíst, pít a mít styk znovu, měl by vykonat očistu. 'Ammar ibn Jasar (NAS) vyprávěl, že Prorok (NAŽM) dovolil, člověku ve stavu nečistoty po intimním styku, aby jedl, pil nebo spal, jestliže vykonal nejprve očistu. (podle Ahmada, at-Tirmidhího, kteří ho klasifikují jako sahíh) Abú Sacíd vyprávěl, že Prorok řekl: „Jestliže někdo měl intimní styk se svou ženou a chce ho opakovat, měl by udělak očistu.“ (Všichni se na něm shodují kromě al-Buchárího) 8. Před vykonání ghuslu - koupele Je upředňostňováno vykonat očistu před ghuslem bez ohledu na to, zdali tento ghusl byl povinný nebo doporučovaný. cA´iša (NAS) vyprávěla, "Když Posel Alláha (NAM) vykonával ghusl po intimním styku, začínal s mytím svých rukou, pak přelil vodu z pravé ruky do levé a omyl své intimní části. Pak vykonal očistu...“ (všichni se na něm shodují) 9. Před jídlem, kterého se dotkl oheň Ibrahím ibn cAbdulláh ibn Qarizh (NAM) řekl, "míjel jsem Abú Hurajru, zatímco vykonával očistu a řekl mi, ´Víš pro dělám očistu? Je to proto, že jsem jedl jogurt sušený nad ohněm a slyšel jsem Posla Alláha, jak řekl, ´Vykonej očistu před jídlem, jehož se dotkl oheň.´“ (podle Ahmada, Muslima a „Čtyř“) cÁ´iša (NAS) vyprávěla, že Prorok (NAŽM) řekl, „Vykonej očistu z čehokoliv, čeho se dotkl oheň." (podle Ahmada, Muslima, an-Nasá´ího a ibn Mádži.) Toto nařízení je upředňostňováno, jak ukazuje následující hadíth: cAmr ibn Umajja azh-Zhamarí (NAM) řekl, "Viděl jsem Posla Alláha uříznout kus z ovčí kýty a sníst ho. Pak svolal k modlitbě. Odložil nůž, modlil se a nevykonal očistu.." (Podle al-Buchárího a Muslima) 10. Obnova očisty pro každou modlitbu Burajda řekl, "Prorok (NAŽM) vykonal očistu pro každou modlitvu. V den dobytí Meky, udělal očistu a přetřel si ponožky a modlil se několikrát s jednou očistou.

8

cUmar mu řekl. ´O Posle Alláha udělal jsi něco, co jsi před tím nedělal.´Odpověděl ´Udělal jsem to záměrně, cUmare.."' (podle Ahmada, Muslima a dalších) Abú Hurajra (NAS) vyprávěl, že Prorok (NAŽM) řekl, „Kdyby to nebylo zátěží pro mé lidi, nařídil bych jim očistu pro každou modlitbu." (Podle Ahmada s hassan řetězcem) Ibn cUmar (NAS) vyprávěl, že Prorok (NAŽM) řekl, "Kdokoliv vykoná očistu, zatímco je stále ve stavu čistoty, bude mu zapsáno deset dobrých skutků." (podle Abú Dáwúda, at-Tirmidhího a Ibn Mádži)

Pokračování příště

(podle Fiqh us-Sunna, Sajjida Sábiqa

z angličtiny přeložila a upravila Jana Al Oukla)

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Zemře někdo v Pekle? Otázka: Zemře někdo v Pekle? Je zde nějaký sáhih hádis který toto uvádí? Pokud je to pravda, jaký druh smrti to bude a komu se to stane? Odpověď: Chvála buď Bohu Bylo zaznamenáno v Sahíh Muslimovi, že Abu Sacíd al-Chudri (NAS) řekl: "Posel Boží (NAŽM) řekl: ´A co se týče lidí Pekla, oni jsou jeho obyvateli, a ani nejsou mrtví a ani nežijí. Ale oni jsou lidé, kteří vstoupí do Pekla díky svým hříchům - či chybám - a Alláh způsobí jednou jejich smrt, a stanou se jako uhly, On dá svolení k jejich přímluvě. Budou pak sebráni skupina po skupině k řece v Ráji. Poté bude řečeno: O lidé Ráje! Polejte je vodou. A oni porostou jako semínka (semínka bylinek a aromatických rostlin, nebo

9

bylo řečeno, malé rostliny, které rostou mezi trávou, nebo to znamená obilí).´" Učenci říkají, že: "Co je míněno lidmi Pekla jsou jeho nevěřící obyvatelé (káfir), kteří nikdy neodejdou a nikdy nezemřou. Alláh říká: "Pro ty, kdož neuvěřili, připraven je oheň pekelný a nebude jim souzeno, aby zemřeli, a nebude jim v něm trest jejich ulehčen a takto odměňujeme každého nevěřícího." (Korán 35: 35) A co se týče hříšníků a těch, kteří věřili v jedinost Boha, ti, kteří vykonali závažný hřích (kabá'ir), oni budou potrestáni podle stupně jejich hříchů pro dobu určenou Bohem, poté zemřou menší smrtí, takovou, že už déle nebudou nic cítit, po dobu, kterou Alláh vyznačil. Budou vyvedeni mrtví, přeměněni na uhly a odnešeni jako kufry, a poté budou vhozeni do řek Ráje a voda života bude na ně naleta. A oni porostou, nejprve jako obilí, potom rychle jako bylinky. Zesilní a budou úplně formováni a poté Ráj bude jejich domovem. A Alláh ví nejlépe.

Z Fatawa al-Imám al-Nawawí, str. 84. (www.islam-qa.com) přeložila Imane V. Matulová

Je teď někdo v Ráji? Otázka: Je teď někdo v Ráji (ne prorokové, andělé atd)? A nebo všichni čekají na Den Soudný před tím, než vstoupí do nebe či pekla. Slyšel jsem, že jsou lidé, kteří viděli nebe nebo jsou v nebi, nebo šli do nebe a viděli jak to bylo. Odpověď: Chvála buď Bohu. Alláh stvořil Ráj a jeho stvoření je úplné, protože řekl v hadíthu qudsí, "Připravil jsem pro Své spravedlivé služebníky to, co žádné oko nevidělo..." A protože to Posel Boží (NAŽM) viděl v noci Isrá' a Mi'rádž a protože jsou zde jiné důkazy (dalíl). Vstoupí do něj lidé před Dnem Znovuzrození? K tomu jsou dvě hlediska: 1* Vstoupení pouze ve stavu ducha, v případě mrtvých. Toto je prokázáno v případech Proroků a martyrů (šuhadá'), jejichž duše jsou v tělech

10

zelených ptáčků, kteří poletují po Ráji. Toto je také známo z hadíthu ve kterém Prorok (NAŽM) popisuje jak vstoupil do Ráje, což mělo co dočinění s jeho duší či duchem. 2* Ohledně vstoupení do Ráje jak duší tak tělem, toto se stane v Den Znovuzrození jak pro lidi, tak i pro džinny. Jediná vyjímka je Adam, mír s ním, který byl v Ráji před tím, než přišel na svět, jako bylo zmíněno Ibn al-Qajjimou a jinými. A Alláh ví nejlépe.

Sheikh Muhammed Salih Al-Munajjid (www.islam-qa.com)

přeložila Imane V. Matulová

Shromáždění lidí a zvířat Otázka: Co nám můžete říci o vzhledu lidí po znovuzrození? Budou mít oblečení nebo ne? Budou také zvířata znovuzrozena? Odpověď: Chvála buď Bohu Alláh nazývá Den Znovuzrození Dnem Shromáždění, protože Alláh shromáždí Své služebníky, lidstvo a džiny. Alláh říká: "A zajisté je v tom znamení pro toho, kdo bojí se trestu dne posledního; a to bude den, v němž lidé budou shromážděni, a bude to den, v němž všichni budou přítomni," (Korán 11: 103) "Pověz (Muhammade): "Věru, první i poslední budou ke schůzce dne známého shromážděni!" (Korán 59: 49-50) "Vždyť všichni, kdož na nebesích a na zemi jsou, k Milosrdnému přicházejí jako služebníci. A On je věru sečetl a přesným počtem spočítal a všichni k Němu přijdou v den zmrtvýchvstání jako jedinci. (bez pomocníků či ochránců)" (Korán 19: 93-95) "a (pamatuj) v den, kdy horám dáme kráčet a kdy uvidíš zemi jak rovinu srovnanou; a tehdy shromáždíme duše všechny, aniž opomineme z nich jedinou." (Korán 18: 47) Také v tomto shromáždění jsou zahrnuta zvířata. Šajch ul-Islam (Ibn Tajmíja) řekl: "Co se týče zvířat, ony také budou shromážděny Bohem, jako je naznačeno v Koránu a Sunně. Alláh říká: "Není zvířete pozemského ani ptáka na křídlech létajícího, aby netvořili společenství podobné vašim. A nezanedbali jsme v Písmu ničeho; a nakonec u Pána svého budete (všichni) shromážděni." (Korán 6: 38)

11

"a když divoká zvířata jsou shromážděna," (Koráná 81: 5) "A k znamením Jeho patří stvoření nebes a země i živočichů a cokoliv co se hýbe (žijící(stvoření), jež na ní rozmnožil; A On je všemohoucí a může je kdykoliv chce shromáždit ." (Korán 42: 29) Slovo ´idhá (přeloženo jako kdy či kdykoliv) ukazuje na něco co zajisté přijde. A je zde mnoho hadíthů na toto téma. V Den Znovuzrození Alláh shromáždí zvířata a jejich skóre bude vyrovnáno. Poté jim bude řečeno, "Buď prachem!" a oni se stanou prachem. V tuto chvíli káfir řekne, "Kdybych jí byl prachem!" (Korán 72: 40) Kdokoliv kdo říká, že nebudou znovu vzkříšeni konají velkou závažnou chybu, a zajisté je káfir sveden. A Alláh ví nejlépe.

Majmoo' al-Fatawa 4/248

Ahmad (20534) převyprávěl od Abú Dharra, že Posel Boží (NAŽM) seděl, dvě ovce zápasit s rohami a jedna přemohla druhou. Posel Boží (NAŽM) se usmál a bylo mu řečeno, "Proč se usmíváš, Posle Boží?" Odpověděl, "Kvůli těm ovcím. Při němž kdož má v rukou mou duši, jejich skóre bude vyrovnáno v Den Znovuzrození." Ahmad Šákir řekl, že jeho isnád (řetěz) je hasan a nepřerušen. Muslim (2582) převyprávěl od Abú Hurajry, že Posel Boží (NAŽM) řekl: "Všechna práva budou obnovena v Den Znovuzrození, dokud i ovce bez rohů si nevyrovná skóre s ovcí s rohy." Al-Nawawi řekl: Toto jasně ukazuje, že zvířata budou shromážděna v Den Znovuzrození, a že budou vzkříšeni stejně tak jako lidé, kteří jsou zodpovědni, a jako děti a mentálně postižení a ti, kterým se nedostalo volání Islámu. Toto je indikováno Koránu a Sunně. Alláh říká: "a když divoká zvířata jsou shromážděna," (Korán 81: 5) Pokud je něco prohlášeno v textu šarícy není zde racionální či právní důvod, nevysvětlovat si to tak, jak se to zdá, pak se to musí brát nominální významem. Učenci řekli, že není podmínkou shromáždění či vzkříšení, aby zde byla odměna či trest. Ohledně té bezrohé ovce vzrovnívající si skóre s tou rohatou, toto není odplata, která pčichází se zodpovědností, jelikož oni nejsou zodpovědnými. Spíše je to pouhé vyrovnávání skóre. Lidé budou shromážděni v Den Znovuzrození bosí, nazí a neobřezaní. Bylo zaznamenáno od Ibn Abbáse (NAS) že Prorok (NAŽM) řekl: "Budete shromážděni bosí, nazí a neobřezaní." Poté recitoval, "V ten den svineme nebe, jako se svinují svitky knih, a jako jsme začali již prvním stvořením,

12

tak opakovat to budeme podle slibu Námi daného. A My tak učiníme!" (Korán 21: 104) Poté řekl: "První, který bude oděn v Den Znovuzrození bude Abrahám. Někteří lidé z mých následovatelů budou odebráni na levo a řeknu jim, 'Moji následovníci, moji následnovníci!' On řekne, 'Otáčejí se opětovně na jich patách po té co jsi je opustil.' A já řeknu spravedlivým služebníkům: "Neříkal jsem jim, leda to, cos mi nařídil, to jest: Uctívejte Boha, Pána mého i Pána vašeho! A byl jsem svědkem o nich, dokud jsem žil mezi nimi. A když jsi mne povolal k Sobě, byls to Ty, kdo byl nad nimi dozorcem - a Tys svědkem věcí všech. (Toto je napomenutí a varování křesťanům celého světa). Potrestáš-li je - vždyť jsou služebníky Tvými; odpustíš-li jim - vždyť Tys věru mocný i moudrý!" (Korán 5: 117 -118, převyprávěno al-Buchárím, 3349) Bylo převyprávěno, že cÁ'iša (NAS) řekla: "Posel Boží (NAŽM) řekl: "Budete shromážděni bosí, nazí a neobřezaní." Řekla jsem, "O Posle Boží, muži a ženy se na sebe budou dívat?!" Odpověděl: "Situace bude tak strašná, že je to nebude zajímat." (převyprávěno al-Buchárím, 6527) Bylo zaznamenáno v hadíthu, že lidé budou znovuzrozeni v oblečení, ve kterých zemřeli. Bylo převyprávěno, že Abú Sa'íd al-Chudrí umíral, zavolal pro nové oblečení a oblékl si je. Poté řekl, "Slyšel jsem Posla Božího (NAŽM) říci: "Zemřelí budou znovuzrozeni v oblečení, ve kterých zemřeli." (převyprávěno Abú Dáwúdem, 3114, označeno jako sahíh al-Albánim v al-Silsilah al-Sahíhah, 1671).Tento hadíth se může zdát, že si protiřečí s předchozím, který hovoří o tom, že budeme nazí. Učenci smířili tyto dva záznamy v následujících bodech: 1* Že budou vzkříšeni v těch oblečeních, ale vynosí je po znovuzrození a když se dostanou na místo postavení, budou nazí. 2* Budou vzkříšeni nazí, poté proroci a společníci, atd. budou oblečeni, každý jiný bude oblečen do oblečení ve kterém zemřel. 3* Někteří učenci vyložili tento hadíth, že se vztahuje k martyrům (šuhadá), protože oni jsou ti, pro něž Prorok (NAŽM) nařídil, že mají být pohřbeni v oblečení ve kterém zemřeli, aby byli rozeznáni od jiných. 4* Co je míněno oblečením jsou spravedlivé skutky, stejně tak jako ve verši: "....avšak oděv bohabojnosti je lepší..." (Korán 7: 26) a "svůj oděv očišťuj," (Korán 74: 4)

13

Co je míněno člověkem vzkříšeným podle toho, co dělal, když zemřel, jestli jeho poslední činnost byla dobrá, poté to pro něj bude dobré a pokud byla špatná, pak to pro něj bude špatné. Toto je indikováno v hadíthu Džábira, který řekl: "Slyšel jsem Proroka (NAŽM) říci, "Každý čĺověk bude znovuzrozen způsobem, jakým zemřel." (Převyprávěno Muslimem, 2878) A Ibn cUmar (NAS): "Posle Boží (NAŽM)řekl: 'Když Alláh sešle trest na lid, trest také přijde na ty, kteří byli z těchto lidí, poté budou vzkříšeno podle jejich skutků.'" (Převypráveno al-Buchárím, 7108) Toto je také ukázáno v hadíthu od Ibn cAbbáse (NAS), který řekl: "Zatímco byl muž v Arafat, spadl z jeho sedla a zlomil si krk (nebo to zlomilo jeho krk). Prorok (NAŽM) řekl, 'Umyj jej vodou a lotusovými listy a zahal jej do dvou oblečení, ale neparfémuj jej ani nazahal jeho hlavu, neboť bude vzkříšen v Den Znovuzrození recitujíce Talbíji.'" (Převyprávěno al-Buchárím, 1265). A bylo převyprávěno od Abú Hurajry, že Prorok (NAŽM) řekl: "Každá rána, kterou muslim získá pro Boha se objeví v Den Znovuzrození,jako by to bylo těď,kdy byl raněn, krev bude téci z rány a její barva bude barva krve a bude vonět vůní pyžma." (Převyprávěno al-Buchárím, 237). Proto je mustahabb (doporučeno) podpořit toho, kdo umírá říci ´Lá iláha illa-´lláh´, aby toto byla jeho slova poslední a on byl vzkříšen přednášejíce tato slova. Lidé budou shromažďováni v tento Den na jiné zemi, na zemi rozdílné od této země, s určitými rysy vysvětlenými v Sunně. Bylo zaznamenáno že Sahl ibn Sacd řekl: "Slyšel jsem Proroka (NAŽM) říci, 'Lidé budou shromážděni v Den Znovuzrození na načerveno-bílé zemi jako čistý (pravý) bochník chleba (udělán z pravé mouky)." Sahl nebo někdo jiný řekl: "Nebude mít žádné pahorky pro někoho (k využití)." (Převyprávěno al-Buchárím, 6521) 'Afra' (přeloženo jako načervenalá) znamená bílá s kousky červena; nebo bylo řečeno, že je to silně bílá; nebo bylo řečeno, že to znamená čistě bílá. Pravý bochník chleba znamená že byl udělán z pravé mouky, která je ryzí, pravá.

Z www.islam-qa.com přeložila Imane V. Matulová

14

V jaké podobě budou lidé znovu-stvořeni? Otázka: Po smrti, v Den Znovuzrození, jsou lidé znovuzrozeni v jakékoliv podobě? Odpověď: Chvála buď Bohu Když syn Adama zemře, jeho tělo se rozpadne a zmizí kromě jeho kostrče. Když pak znovuvzrození začne, Alláh způsobí, že těla začnou růst deštěm ze země, což způsobí, že jejich kosti budou růst, dokud není člověk plně obnoven do podoby před jeho smrtí. Bylo převyprávěno, že Abú Hurajra (NAS), řekl: "Posel Boží, (NAŽM) řekl, 'Co je mezi dvěmi zatroubeními z trumpet bude po 40ti.' Někdo se jej zeptal, '40 dní?' Ale nemohl jsem odpovědět. Poté se zeptal, '40 mesíců?' Ale nemohl jsem odpovědět. Poté se zeptal, '40 let?' Ale nemohl jsem odpovědět." Abú Hurajra (NAS) dodal, "Poté (po této době) Alláh sešle vodu z nebe a poté mrtvá těla začnou růst jako vegetace. Vše z těla člověka se rozkládá, kromě kostrče, což je malá kůstka na konci kokyxu, z čehož bude lidské tělo obnoveno v Den Znovuzrození." (převyprávěno al-Buchárím, 4651, Muslim, 2955) An-Nawáwí řekl: "Prorok(NAŽM) řekl, "Co je mezi dvěmi zatroubeními z trumpet bude 40cet.' Nekdo se zeptal, '40 dní?', ale nemohl jsem odpovědět...." Co je míněno tím, že odmítl určit 40cet dní, měsíců či roků. Spíše si byl jistý, že to bude pouze 40cet. Je vyvětleno v jiném záznamu než od Muslima, který říký 40 let. Fráze 'malá kůstka na konci kokyxu' odkazuje na malou kost v základě páteře, což je konec kokyxu. Toto je první část těla, která je stvořena a toto je to, co po něm zbude, aby mohl být znovuzrozen. (Šarh Muslim, 18/92) Když člověk vystoupí z hrobů bude shromážděn ke zúčtování, jeho tělo zůstane takové, jaké bylo před jeho smrtí. Poté lidé Ráje vstoupí do Ráje a lidé Ohně vstoupí do Pekla. Alláh změní jejich podoby. Popis lidí Pekla: Bylo zaznamenáno od Abú Hurajry (NAS), že Prorok (NAŽM) řekl: "Vzdálenost mezi rameny káfira (nevěřícího v Pekle) bude jako tři dny rychlého cestování." (převyprávěno al-Buchárím, 6186, Muslim 2852)

15

Bylo převyprávěno, že Abú Hurajra (NAS) řekl: "Posel Boží (NAŽM) řekl: "Stolička káfira - nebo špičák káfira - bude jako Uhud a jeho kůže bude silná jako tři dny cestování." (převyprávěno Muslimem, 2851) Popis lidí Ráje: Bylo převyprávěno, že Abú Hurajra (NAS) řekl: "Posel Boží (NAŽM) řekl: "První skupina lidí, která vstoupí do Ráje bude vypadat jako měsíc v úplňku; poté ti, kteří budou následovat budou vypadat jako jasné hvězdy na nebi. Ńebudou vyměšovat (moč ani stolice), plivat ani smrkat. Jejich hřebeny budou ze zlata a jejich pot bude pižmo, jejich kadidlové hořáky budou z aloe dřeva. Jejich manželky budou al-húr al-'ajn a budou vypadat stejně jako jejich otec Adam, šedesát loktů vysoký." (převyprávěno al-Buchárím, 3149, Muslimem, 2834) Bylo zaznamenáno od Mucádhe ibn Džabala, že Prorok (NAŽM) řekl: "Lidé Ráje vstoupí do Ráje holohlaví a bez vousů, s linkami od kohlu, a všem bude třicet nebo tři a třicet let." (převyprávěno at-Tirmidhím, 2545) Tento hadíth byl šajchem al-Albaním ohodnocen jako sahíh v Sahíh al-Džámic, 8072) A Alláh ví nejlépe.

Z Islam Q&A (www.islam-qa.com) přeložila Imane V. Matulová

16

ISLÁM A ŽIVOT

Upřímné sdělení pro mladé lidi o víře & životě Mohamed Al-Abdah

Lidé velmi často čelí nepříjemným okolnostem, které ovlivňují jejich chápání štěstí. Když například člověka zasáhne neštěstí v podobě bídy a nouze, pak mívá sklon věřit, že štěstí leží v bohatství a hojnosti. Když je zasažen nemocí, bude si myslet, že štěstí spočívá ve zdraví. Ten, jenž je utlačovaný a utiskovaný, si bude myslet, že štěstí je zabezpečení jeho práv a zajištění si síly, moci a vlivu. Ti, jenž se začali přátelit se Satanem a stali se závislými na hříchu, si myslí, že štěstí je bezmezné oddávání se velkému množství tělesných radostí. A přestože někteří filozofové si myslí, že štěstí znamená vnitřní rozvíjení ctností jako je moudrost, čest a spravedlnost, jsou zde lidé, kteří dávají přednost nevědomosti před znalostmi, špatnosti před dobrem, neznalostí před uvědoměním. Ve skutečnosti jsou všechny lidské bytosti za jedno v tom, že je třeba odstranit smutek a neštěstí. Nikdo nemá rád zármutek a trápení. V tom se shodnou všichni lidé, ať již jsou nevzdělaní nebo vzdělanci, dobří či špatní. Problémem však je, že všechny jejich přístupy k dosažení tohoto cíle se ukázaly přinejlepším marné. Muslim musí pevně věřit, že jediný lék na starosti a utrpení je v přípravě na posmrtný život a v upřímném a horlivém uctívání Alláha. Všechny ostatní léky pouze zhorší starosti a nespokojenost. Je tomu tak, protože pouze ten, kdo pracuje pro posmrtný život a připravuje se něj, se nestará o překážky a omezení, se kterými se setkává na své cestě životem. Nese nepřízeň osudu s pozoruhodnou trpělivostí a ochotně. Je to tak, protože vše, o co se stará, je jeho osud v Soudný den. Tento postoj je to, co zahání obavy a starosti.

17

Podíváte-li se na lidské obličeje, uvidíte, že odráží zármutek, utrpení a úzkost, které přetrvávají dlouho v jejich duších navzdory faktu, že jejich vnější klamný zevnějšek naznačuje něco jiného. Co je učinilo takovými? Je to protože jsou totálně posedlí ukládáním a hromaděním majetku jako je jídlo, oblečení, luxusní auta nebo jiné druhy iluzorního a pomíjejícího štěstí. V podstatě jsou zcela zaujatí těmito věcmi do takové míry, že zapomněli na původní důvod své existence. Mezi mnohé a nádherné zázraky Koránu patří také to, že živě popisuje a adresuje tento jev (úplné zaujetí tímto světem), který pevně uchopil a přehnal se skrze náš dnešní svět. Alláh Vznešený řekl v súře Rozmnožování:

„Vy rádi v rozmnožování jmění soupeříte, dokud hroby nenavštívíte. Však pozor! Brzy poznáte!A znovu pozor! Brzy poznáte

Však pozor! Kéž zřetelným poznáním poznáte,“ (Korán 102 : 1-5)

A tak není překvapující, že když se podíváte na dnešní svět, uvidíte nedostatek takových hodnot, jako je vyrovnaná mysl, skutečné přátelství, klid a mírnost, opravdová láska k bližnímu, rodinná jednota a péče o příbuzné či blízké. Všechny tyto ušlechtilé hodnoty v našem dnešním světě chybí, což je bolestný problém, ke kterému se my všichni musíme vážně postavit. Je problém, který bychom měli řešit dříve, než bude pozdě. Alláh zná vše nejlépe!

Zdroj: Al-Jumuah, volume 13, Issue 10, str.10 Rajab 1422 H Překlad z anglického jazyka: Muslim Adjamia

Recenze a úprava údajů: Mgr.Kateřina Stanieková

18

Červené víno – pohled zblízka

Amel S. Abdullah Nezáleží na tom, co se snaží věda říkat, my musíme odmítnout každou myšlenku nebo teorii, která je proti učení islámu a jeho principům. Během posledního desetiletí jsme bombardováni různými studiemi, které tvrdí, že rozumná konzumace červeného vína (1-2 skleničky denně) je přínosná pro kardiovaskulární systém a poskytuje významnou ochranu proti onemocnění srdce. Potěšeni těmito zprávami a povzbuzeni lékaři, se mnoho lidí stalo pravidelnými pijáky s výmluvou, že to dělají pro své zdraví. Nedávno však bylo dokázáno, že skutečným hrdinou v boji proti onemocnění srdce je šťáva z modrých hroznů a že přínos červeného vína vychází právě z hroznů, které jsou použity při jeho výrobě. Alkohol v tom nehraje žádnou roli, ve skutečnosti brání v působení hroznové šťávy, která způsobuje zvýšení hladiny HDL cholesterolu (high-density lipoprotein), tj. „dobrého“ cholesterolu a zabraňuje vzniků krevních koagulátů a plaků v tepnách, které mohou vést u citlivých jedinců jak k srdečním záchvatům, tak k mrtvici. Jak to chodí Když roste hladina LDL cholesterolu (low-density lipoprotein), tj. „špatného“ cholesterolu, může dojít k poškození stěny tepen. Když proběhne oxidace (chemická reakce, která přidává kyslík k molekule LDL cholesterolu) je situace ještě nebezpečnější a předpokládá se, že toto je významný krok k rozvoji onemocnění tepen. Džus z modrých hroznů obsahuje flavonoidy, látky, u kterých předpokládáme, že brání oxidaci LDL cholesterolu. To vede k větší pružnosti tepen, které se mohou rozšiřovat (pokud fungují správně) a umožňují tak, aby se

19

kyslík dostal pomocí kardiovaskulárního systému vždy tam, kde je ho nejvíc zapotřebí. Navíc je konzumace flavonoidů spojena s poklesem vzniku krevních koagulátů. U lidí s nemocí koronárních tepen se tyto tepny jako odpověď na větší průtok krve rozšiřují méně, což může způsobit srdeční záchvat nebo mrtvici, zvláště pokud jsou zde přítomny krevní koaguláty. Přestože červené víno také obsahuje flavonoidy, Peter Jaret říká: „Nezdá se, že by alkoholické nápoje zlepšovaly funkce buněk ve stěnách tepen tak, jako to dělá džus z hroznů. Alkohol podporuje vznik volných radikálů – nestabilních molekul kyslíku, které mohou dokonce způsobit poškození tkání tepen – a tím tlumí jakýkoliv efekt, který by mohly mít antioxidanty obsažené v červeném víně.“ A to není všechno, neboť výzkumník z univerzity ve Wisconsinu, John Folts, Ph.D, upozorňuje: „Víno brání krvi ve srážení pouze pokud je konzumováno v množství, které je příliš vysoké na to, abychom o takovém člověku mohli říci, že pije legálně. Co se týká hroznové šťávy, můžete jí pít tolik, abyste dosáhli kýženého účinku a nemuseli se obávat intoxikace.“ Folts, který je vedoucím výzkumu koronární trombózy a laboratoře zabývající se prevencí na University of Wisconsin Medical School v Madisonu, vedl studii, která srovnávala efekt červeného vína, aspirinu a džusu z modrých hroznů v preventivní ochraně před krevními sraženinami a zabráněním oxidace LDL cholesterolu. 15 dobrovolníků s výraznými znaky kardiovaskulárních nemocí včetně zanesených tepen bylo požádáno, aby pili 12-14 uncí džusu z modrých hroznů denně. Po 14 dnech bylo u pacientů patrné výrazné snížení rychlosti oxidace LDL cholesterolu stejně jako pozitivní změny na jejich tepnách, které se staly pružnějšími a dovolovaly lepší průtok krve. Studie publikovaná v časopise Circulation v roce 1999 a prezentována před americkým kolegiem pro kardiologii (American College of Cardiology) uzavřela, že také aspirin i červené víno zpomalily aktivitu krevních destiček o 45%, ovšem džus z modrých hroznů ji ztlumil o 75%. Kromě toho při studiích na univerzitě v Kalifornii Davis objevil, že užitečný antioxidant katechin zůstával v těle delší čas u lidí, kteří místo červeného vína pili džus z modrých hroznů.

20

Je zajímavé, že pojídání celých modrých hroznů nebo rozinek nemá takový efekt jako pití džusu. Zatímco mnoho hroznů a rozinek je bez semen, džus je obvykle vyráběn drcením celých hroznů spolu se semeny, které jsou zvláště bohaté na flavonoidy. Do džusu si najdou často cestu i stopky z vinné révy, které mohou mít své vlastní příznivé účinky. S ohledem na studie Foltse Dr. Arthur L. Klatsky z Kaiser Permanent Medical Center v Oaklandu v Kalifornii, který studoval efekt alkoholu na srdce, řekl: „Jeho údaje jsou velmi přesvědčivé.“ Nemoc a ne lék Jako muslimové bychom neměli být překvapeni studiemi, které rozptylují mýtus o červeném víně. Wail al-Hadramí vyprávěl, že Táriq ibn Suwaid al-Džufi se zeptal Alláhova Posla (NAŽM) na alkohol. On (NAŽM) zakázal jeho použití a vyjádřil nenávist k jeho výrobě. (Tariq) řekl: „Připravuji jej jako lék.“ Na to Prorok (NAŽM) řekl: „To není lék, ale nemoc.“ (zaznamenal Muslim) Při srovnání potenciálních kladů červeného vína a džusu z modrých hroznů v prevenci před srdečním onemocněním klinika Mayo zaznamenala ironii, že alkohol může způsobit u některých lidí nárůst hladiny krevních triglyceridů a tak vést k onemocnění srdce. Kromě toho zůstává faktem, že alkohol je nebezpečím jak pro jednotlivce, tak pro společnost. Je odpovědný za nespočet úmrtí každý rok, ať již jsou to automobilové nehody, vraždy pod vlivem alkoholu a špatný zdravotní stav jako je např. cirhóza, nemoci ledvin a jiné. Je nemožné odhadnout kolik rodin bylo zničeno násilím, které často provází zneužívání alkoholu, kolik dětí bylo postiženo již v děloze, protože jejich matky konzumovaly alkohol v těhotenství a jak mnoho mladých lidí žije s tím, že jejich inteligenční potenciál je ztracen kvůli závislosti na alkoholu. Alláh Vznešený ve své moudrosti zakázal konzumaci vína a dalších intoxikantů i kdyby byly používány s mírou. Džábir vyprávěl, že Posel Alláha (NAŽM) řekl: „Co způsobuje intoxikaci ve velkém množství, je zakázané také v malém množství.“ (zaznamenal at-Tirmidhí a Abú Dáwúd)

21

Zameteno pod koberec Je to už několik let, co Folts a jiní poukázali na užitečné vlastnosti hroznového džusu a publikovali své studie a přesto dosud nevidíme média a dokonce ani zdravotnické organizace snažit se uvědomit nás o těchto vzrušujících objevech. Ve skutečnosti je nám stále opakováno, že pití červeného vína je prospěšné pro naše zdraví, zatímco studie ukazující na nebezpečí alkoholu jsou do značné míry ignorovány nebo zameteny pod koberec. Když budeme hledat, proč tomu tak je, musíme si připomenout, že na povzbuzování lidí k pravidelné konzumaci vína se dá vydělat hodně peněz. Vedle prodeje a zdanění (průmysl, ve kterém se točí miliardy), peníze hrají úlohu také v medicíně a mezi sociálními organizacemi, které pečují jak o alkoholiky, tak o oběti zneužívání alkoholu. Všeobecně řečeno – veřejnost se nestará o tento konflikt zájmů, zvláště potom, kdy je jí dovoleno dopřát si jeden ze svých oblíbených zlozvyků. Lekce pro muslimy Díky Alláhu Vznešenému je nepravděpodobné, aby muslimové (většina z nich velmi jasně rozumí a drží se islámského zákazu konzumace alkoholu) byli nepříznivě ovlivněni dezinformacemi okolo červeného vína. Z této situace si však můžeme odnést hodnotnou lekci. Nezáleží na tom, co se věda snaží říkat ohledně určité otázky, my se musíme snažit odmítnout všechny objevy, které jsou proti učení islámu a jeho principům. Doktríny Islámu jsou věčné a budou stále pravdivé, zatímco vědecké poznatky se mohou měnit ze dne na den podle nových teorií a způsobů myšlení, jejichž pohnutkou může být často pouze zisk.

Z časopisu Al Jumuah ročník 15 číslo 11 přeložila K. Stanieková

22

Islám a žena

ANTIKONCEPCE A POTRAT Otázka kontroly porodnosti vyvolala v západním světě mnohé debaty. Je to otázka úzce spojená se základními názory na sex. Na jedné straně, pokud spojíte sex s prapůvodním hříchem a tím to přirovnáte ke zlu a dovolíte jen ty sexuální vztahy, které mají za cíl narození dětí, pak určitě budete proti antikoncepci. Pokud na druhé straně považujete sex za přirozenou věc, jejíž cíl je dvojí – zrození dětí a uspokojení sexuálních potřeb, pak antikoncepci dovolíte. Otázka používání antikoncepčních prostředků je úzce spjata i s otázkou potratů. Existují celkem tři názory na kontrolu porodnosti (početí) a potraty. Na jedné straně římskokatolická církev /1/ zakazuje antikoncepci, stejně jako potrat; na straně druhé feministky a liberálové zastávají názor, že kontrola početí a potrat je základním právem ženy. Islám zaujal střední stanovisko mezi těmito dvěma extrémními názory a to tak, že povolil antikoncepci a zakázal potrat. Podle našeho práva je plánování rodiny – jako osobní míra rozhodování o početnosti rodiny z důvodů zdravotních nebo ekonomických – dovolené. Neexistuje ani jedna koránská ája nebo hadíth, který by byl proti používání antikoncepce a ani není povinností (wádžib) mít v manželství děti. Tedy, používání antikoncepce patří do kategorie věcí dovolených (džá´iz). Kromě toho existují některé hadíthy (obzvlášť ty, které se vztahují k ´azl, coitus interruptus), které jasně dokazují, že kontrola početí je dovolená. Imám Džacfar Sádiq řekl: „Imám cAlí ibn Husejn nepovažoval coitus interruptus za zakázaný a při tom citoval áje „A hle, Pán tvůj vzal potomstvo všechno ze synů Adamových, jež vzešlo z ledví jejich a dal jim svědčit o nich samých…“ /7:172/ a říkal, „ Tedy, z kteréhokoliv semene vezme Alláh „zaslíbení“, ono se určitě narodí, a dokonce i když se vylije na tvrdý kámen“ /2/. Imám řekl, že stvoření je pouze v moci Alláha. Ať antikoncepci používáme nebo ne, pokud Alláh chce, dítě bude počato. Vlastně jsou tyto hadíthy potvrzujícím důkazem, že antikoncepce je v islámu dovolená. Přesto se někdy otázka regulace porodnosti politizuje; v takových případech má vrchní islámská autorita právo dočasně antikoncepci zakázat na

23

základě sekundárních důvodů (hukm thanawí). Například, pokud by se některá vláda rozhodla na svých územích zavést nebo zvýšit kontrolu porodnosti mezi muslimským obyvatelstvem ne ze zdravotních důvodů, ale kvůli strachu, že vysoká natalita mezi muslimy může změnit jejich status národní menšiny, pak může vrchní islámská autorita vydat fatwu, podle které by používání prostředků kontroly početí (bez zdravotních důvodů) bylo v daném státě harám. Taková fatwa by byla dočasného charakteru; v okamžiku, kdy by se záležitost depolitizovala, původní zákon by opětovně vešel v platnost. Kdy začíná těhotenství? Islám dovoluje bránit početí, ale nedovoluje přerušit těhotenství. Proto nastává problém s definicí počátku těhotenství z pohledu islámského práva - šaríci. Dříve, než rozebereme jednotlivé metody antikoncepce, musíme takovou definici stanovit; jen tehdy budeme moci rozhodnout, která metoda je dovolená a která ne. Během mého hledání se mi nepodařilo najít v klasických knihách práva nějakou diskusi k šarícatské definici těhotenství. Dokonce ani dnešní ulamá na toto téma nevedli diskuse. S pomocí Alláha rozeberu toto téma ve světle vědeckých vysvětlení a pokusím se dojít k šarícatské definici těhotenství. Než začnu, je potřeba, abych vysvětlil kritéria, podle kterých se definují různé pojmy a témata v islámském zákoně. Existují tři kritéria pro definování pojmů a konceptů práva: šarcî, urfí, a ilmí. (Použil jsem pojmy šaricî -šarícatská definice, urfí, - obecná definice a ilmí – vědecká definice, abych vysvětlení zjednodušil pro ty čtenáře, kteří nejsou odborníci fiqhu – práva, v odborné terminologii se tyto tři definice označují jako al-´urfu-š -šaríca, al-´urfu-l-´âmm a al-´urfu-l-cháss)./3/ 1/ Pokud je něco šarícou jasně definováno, pak se hovoří o definici šaricî; na příklad, definice slova salát označuje modlitbu, která se skládá z daných pojmů a pohybů. 2/ urfí znamená konvenční, tradiční myšlení. Označuje něco, co je lidmi obecně přijímáno bez jakéhokoliv vědeckého nebo šaríjatského vysvětlení. 3/ Definice pojmu ílmí označuje něco, co stanovila věda; například, chemická definice obyčejné vody je H2O, jedná se o tekutinu, jejíž molekula se skládá ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Pokud šaríca něco definuje, pak se musíme touto definicí řídit. Ale pokud šaríja k některé věci žádnou definici nedává, pak se musíme řídit urfí. Člověk by se měl řídit obvyklým a obecně přijatým stanoviskem dané věci, a ne vědeckým

24

názorem. Například, když šaríca říká, že voda, která se používá k očistě musí být čistá (mutlaq), znamená to vědecky čistá? Samozřejmě, že ne. Přesto existuje jeden případ, kdy bude důležitější definice ilmí; v záležitosti, kterou obyčejní lidé nemají možnost definovat. Tedy v případech, kde šaríca mlčí a urfíî nepředkládá žádné stanovisko, nemá člověk jinou možnost, než řídit se vědeckým názorem. Definice počátku těhotenství je jedním z nich. Proto nejdříve zjistíme, jak věda vysvětluje počátek těhotenství, a pak se pokusíme najít druhotné důkazy z šarícatských pramenů, abychom došli ke konečnému závěru. Proces početí a těhotenství probíhá podle moderní vědy následujícím způsobem: poté, co se tekutina se spermatem dostane do vagíny, sperma proniká do dělohy a prochází jí až do vejcovodu, kde se nachází ženská pohlavní buňka – vajíčko. Jedné z mužských pohlavních buněk se obvykle podaří proniknout do vaječné buňky. Toto spojení mužské a ženské pohlavní buňky je nazýváno oplodněním. Po oplodnění se začne vaječná buňka pohybovat směrem k děloze, kde se uhnízdí v její stěně. Tento proces se nazývá implantace oplodněného vajíčka do dělohy. Aby se podle šaríci těhotenství potvrdilo, musíme odpovědět na následující otázky: zda-li těhotenství začíná 1) proniknutím spermatu do dělohy, nebo 2) oplodněním vajíčka ve vejcovodu, nebo 3) implantací již oplodněného vajíčka do stěny dělohy? Jen kombinací následujících tří prvků vznikne těhotenství podle šaríji: sperma, vaječná buňka a děloha. Protože, jak vysvětlím v další části textu, těhotenství podle šaríji začíná ve chvíli, kdy se oplodněné vajíčko uhnízdí v e stěně dělohy. Při mém hledání šarícatské definice bylo nejbližším tématem téma o náhradě za způsobený potrat. Podle našeho fikhu závisí výše náhrady na stupni těhotenství. To, co je důležité pro naši diskusi, je náhrada za způsobený potrat v době prvních čtyř měsíců těhotenství. V této době se dítě v matčině těle nazývá džanin. Džanín (embrio) prochází postupně těmito pěti fázemi: nutfa – kdy je semennou tekutinou ´alaqa – kdy je podobné chuchvalci krve mudhga – kdy je jako kousek masa ´azm – když je jako klubko kostí jaksu lahmen – když je obalené masem /4/ První fáze je pro naše hledání počátku těhotenství nejdůležitější. Mnohé hadísy jednoduše říkají, že nejnižší náhrada náleží za způsobený potrat nutfahu neboli semenné tekutiny. /5/ Na první pohled tak, podle těchto hadíthů, těhotenství začíná, jakmile se sperma dostane do dělohy. To by znamenalo, že je dovoleno

25

zabránit, aby se do ní sperma dostalo, ale jakmile se tak stane, je zakázáno potrat vykonat. Ale není tomu tak. Jen v případě, že by se slovo „nutfa“ používalo pouze v doslovném smyslu, kdy označuje „semeno“. Ale ve fiqh i v hadíthech se slovo „nutfa“ používá jak pro semeno (semennou tekutinu), tak pro již oplodněné vajíčko. Tento širší význam slova nutfa je vysvětlen i v následujícím hadíthu imáma Zajn-ul-Abidina: Sa´id ibn al-Musejjeb se zeptal imáma Zajn-ul-Abidina na osobu, která udeří těhotnou ženu nohou a ta následkem toho potratí to, co nosila v děloze. Imám řekl: „ Pokud by se jednalo o nutfa (semeno), musí jí zaplatit 20 dinárů.“ Sa´id se zeptal: „Co znamená slovo nutfa?“. Imám odpověděl: „To je to, co se uhnízdí v děloze a zůstane v ní po čtyřicet dní.“ /6/ Kromě toho, Korán vždy používal k označení těhotenství slovo haml (19:22, 31:14, 46:15). Haml znamená nosit, a je zřejmé, že žena nosí své dítě v děloze, a ne ve vejcovodu. Haml začíná implantací a ne před ní. (Jeden můj přítel lékař poukázal na fakt, že těhotenství může vzniknout i ve vejcovodu. Avšak takové těhotenství není normální. Pokud k němu dojde, vejcovod není dostatečně velký, aby se v něm mohl plod rozvíjet a je ohrožen život matky. Proto musí být takové těhotenství ukončeno.) Na závěr tedy mohu říci, že začátkem těhotenství podle šarícatského stanoviska je ten okamžik, kdy se oplodněné vajíčko uhnízdí (istiqrar) ve stěně dělohy. Podle tohoto, cokoliv, co brání implantaci vajíčka je dovolené, a cokoliv, co zabíjí již uhnízděné vajíčko je harám. Jakákoliv metoda, která brání těhotenství před implantací vajíčka je dovolená, a jakákoliv metoda, která přerušuje těhotenství po implantaci není dovolená a považuje se za abortus. Na základě těchto kritérií je třeba hledět i na různé způsoby kontroly početí, které jsou dnes dostupné. Použitá literatura: 1/ Instructions on Respect for Human Life in Its Origin and the Dignity of Procreation: replies to Certain Questions of the Day, Vatican City, 1987. 2/ Wasa´il, XIV. díl, str. 105. 3/ El-Makasib, Šejch Murtaz El-Ansarija, str. 193 4/ Korán /23:12-14/ 5/ Wasa´il, XIX. svazek, str.169, 237-240. 6/ Wasa´il, XIX. svazek, str. 240

(z bosenského časopisu „Muslimský život, č. 39, 2001“ přeložila a upravila Světlana Kačarevičová)

26

Muslimské ženy nejsou utlačovány

Samrah Sher Lidé často nerozlišují mezi kulturou a náboženstvím, což jsou dvě zcela odlišné věci. V poslední době bývá často zaměřen pohled na Afghánistán a na jeho muslimské obyvatelstvo, nejvíce však na muslimské ženy. Média nám ukazují, jak jsou tam muslimské ženy utiskovány a lidé si začali ve svých myslích spojovat tři slova: „islám“, „ženy“ a „útisk“. Z tohoto důvodu si myslí, že Islám nařizuje utiskování žen. Ve skutečnosti islám odsuzuje útisk v jakékoliv podobě, ať již žen nebo všeobecně. Korán je posvátná kniha, kterou muslimové žijí. Tato kniha byla zjevena před 14 stoletími muži jménem Muhammad, který se tím stal prorokem. Uplynulo čtrnáct století a od té doby Korán nebyl změněn, ani jedno písmeno nebylo pozměněno. V súře číslo 33, nazvané „Spojenci“ v ája (ve verši) 59, se říká: „Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy. A Alláh je odpouštějící, slitovný.“ Tento verš ukazuje, že islám ustanovil oblékání hidžábu jako nezbytnost. Hidžáb je slovo, které se používá pro zakrytí, nejen pro zakrytí vlasů šátkem (jak si někteří lidé myslí), ale oblékání si volného, nepřiléhavého oblečení, které není příliš pestré. Někdy lidé vidí zahalenou muslimskou ženu a myslí si „utiskovaná“. To je ale chyba. Muslimská žena není utiskována, je svobodná. Zahaluje se proto, aby nebyla hodnocena pro nějaké materiální hodnoty jako jsou její pěkný vzhled nebo tvary těla. Donutí ostatní, aby jí soudili podle její inteligence, laskavosti, poctivosti a osobnosti. Takto ji lidé soudí podle toho, jaká ve skutečnosti je. Ženy zahalují své vlasy z cudnosti. Když nosí volný oděv, snaží se být cudné. Ve skutečnosti si i jeptišky zahalují své vlasy z cudnosti. Také když vidíme obraz Panny Marie, má cudně zakryté vlasy. Muslimské ženy dělají to samé, co spravedlivé křesťanské ženy.

27

Život lidí, kteří přijali Korán se kompletně změnil. Mělo to obrovský dopad na spoustu lidí, obzvláště žen. V islámu bylo poprvé otevřeně prohlášeno, že duše ženy a muže jsou si rovnocenné. Byly jim uděleny stejné povinnosti i stejná odměna. Kromě rovnocennosti s muži, získaly ženy ekonomickou nezávislost. Peníze, které přinášejí do manželství, jsou jejich, stejně jako peníze, které si samy vydělají. Ženě v Islámu je umožněno vybrat si manžela a v extrémních případech se i rozvést. Žena má právo se vzdělávat, v rozporu s tím, co si současný svět může myslet. Odpovědnost je na člověku, který ji vychovává. Nyní si představte: Před 1400 lety islám umožnil ženám volit vůdce. A bylo to teprve nedávno, v roce 1925, kdy bylo v Kanadě povoleno volit ženám a v Quebecku teprve až v roce.1940. Muslimské ženy dostaly svá práva dřív než západní ženy získaly vůbec nějaká. Islám je náboženství, které má ženy ve veliké úctě. V dřívější době, když se narodil chlapec, bylo to pro rodinu velké štěstí.. U dívky tomu tak nebylo a mnohdy to znamenalo spíš neštěstí. Někdy byly dívky tak nenáviděny, že byly pohřbívány zaživa. Islám byl vždy proti zabití ženského novorozeněte. Dvě veliké role, které má žena v životě, jsou role manželky a matky. Prorok (nmAž) jednou řekl skupině mužů: „Nejlepší z Vás jsou ti, kteří jsou nejlepší ke svým manželkám.“ To ukazuje, že islám vysoce podporuje dobré zacházení s manželkami. Musí jim být prokazována láska, respekt a péče. Jeden muž přišel k Prorokovi (NAŽM) a zeptal se: „Kdo mezi lidmi si zaslouží mou největší pozornost?“ Prorok (NAŽM) odpověděl: „Tvá matka“ třikrát, než řekl „Tvůj otec.“ Toto jasně ukazuje postavení matky v životě člověka. Takže ženy jsou v tomto mimořádném náboženství vysoce vyznamenány. Islám je náboženství, které zachází s ženami spravedlivě. Utiskování je odsouzeno. Doufám, že na to nezapomenete. Alláh zná vše nejlépe

Zdroj : Al-Jumuah, volume 14, Issue 2, Safar 1423 H Překlad z anglického jazyka: Muslim Adjamia

Recenze a úprava údajů: Mgr.Kateřina Stanieková

28

OSOBNOSTI MINULOSTI

Umm Sulajm bint Malhán (Nechť je s ní Alláh spokojen)

Ošetřovatelka a vzor muslimské ženy I.

Ukazuje se, že žádné náboženství, žádná ideologie nebo ústava nedává ženě tolik důstojnosti jako islám, ani ženy nezískali tolik svých práv jako skrze učení islámu zjevenému ve slově Alláha (v Koránu) a zaznamenanému v tradicích (sunna) Muhammada (NAŽM). Na druhé straně ženy islámu prokázaly napříč věky svou neustálou podporu Poselství od jeho počátku. Tak dalo Poselství islámu ženám jejich práva a důstojnost a ony mu na oplátku daly svou podporu. Umm Sulajm bint Malhán (NAS) je pouze jedním z mnoha příkladů takového typu ženy, která získala titul Muslimka díky svým slovům a činům. Protože Umm Sulajm (NAS) byla příkladem muslimské ženy, matky a ještě i ošetřovatelky. Příběh začíná v době, kdy prorok Muhammad (NAŽM) migroval z Mekky do Medíny. Dříve ještě než Umm Sulajm slyšela o Prorokovi (NAŽM) a jeho poselství, rozhodla se zříci se uctívání model a následovat náboženství čistého monoteismu. Byla mladá a jen pár let provdaná za Málik ibn an-Nadhra, kterého velmi milovala. Jakmile slyšela o Muhammadovi (NAŽM) a islámu, pokoušela se přesvědčit svého manžela, aby následoval islám a odmítnul uctívání model, ale bez úspěchu. Toto jí dávalo pouze dvě možnosti, buď si podrží své staré náboženství a bude se těšit šťastnému životu se svým nevěřícím manželem, nebo bude následovat islám za jakoukoliv cenu. Vybrala si to druhé a její mladý syn ji následoval. Její manžel se rozhodl ji opustit i malým dítětem Anasem s pohrůžkami, že se nevrátí, dokud ona neodpadne. Později se Umm Sulajm (NAS) dozvěděla o smrti svého manžela, který byl na cestách na severu. Zpráva byla opravdu velmi smutná, protože jí byl velmi drahý. Ale co jí bylo opravu líto to, že zemřel mimo islám, který se mu pokoušela přinést. Abú Talha byl jedním z nejbohatších a ctihodných mužů Medíny. Přišel za Umm Sulajm (NAS) požádat ji o její ruku. Jako muž velmi známý pro své jméno i

29

bohatství, byl Abú Talha velmi překvapen, že ho vdova odmítla přijmout za manžela, místo, aby projevila svůj souhlas a radost nad s nabídkou. Promluvila k němu o jeho náboženských praktikách, „Nestydíš se uctívat modly vytesané otroky rodu? Opravdu si myslíš, že kamenné modly a stromy mohou přinést něco dobrého nebo tě ochránit před zlem?“ Umm Sulajm (NAS) vysvětlila, že by nemohla přijmout modloslužebníka za manžela. Abú Talha nabídl to nelepší ze svého bohatství jako jejjí sadáq (obvěnění), ale její odpověď byla stále stejná, připomínala mu, že bůžek (modla), kterého uctívá by mohl snadno shořet, jestliže by byl zapálen. Moudrá slova Umm Sulajm (NAS) očividně pronikly do inteligentní mysli Abú Talhy. Pochopil, že váhání odmítnout modly a přijmout islám je pouze otázka nostalgie, věcí tradice zděděné po předcích. A tak radostně oznámil svou konverzi k islámu. Pak řekl Umm Sulajm (NAS), „Co by jsi chtěla nyní jako obvěnění?“ Odpověděla, „To bylo ono.“ Jinými slovy pro ní byla jeho konverze k pravému náboženství světla a spásy vše, o co si řekla jako svatební dar. Umm Sulajm (NAS) se provdala za Abú Talhu (NAS) a ukázalo se to jako dokonalý a vhodný svazek. Protože vzájemně soutěžili a pomáhali jeden druhému pouze v jedné věci a to je v hledání spokojenosti Alláha. Jako příklad muslimské ženy, Umm Sulajm (NAS) prokázala svým jednáním, že stojí za svým manželem ve všem, co dělá kvůli Alláhu. Obětovali všechno, co mohli pro konečný cíl, získání spokojenosti Alláha. Například, když Abú Talha (NAS) slyšel verš z Koránu: „Nikdy nedosáhnete pravé zbožnosti, dokud nebudete rozdávat z toho, co milujete.“ (Korán súra Rod cImránův 3:92) Pospíchal k Božímu poslovi (NAŽM) informovat ho, že dal svou nejdražší farmu a zahradu na dobročinnost. Přišel za svou manželkou (Umm Sulajm (NAS)) a řekl jí tuto zprávu a zeptal se jí, zda je připravená se přestěhovat. Představte si, že někdo z nás, muž či žena, by udělal něco takového! Co by odpověděl jeho protějšek? Většinou by z toho byla velká bitka. Ale Umm Sulajm (NAS) nebyla jen žena v domácnosti, ale typická muslimská manželka, která se prostě zeptala svého manžela, „Informoval jsi Proroka (NAŽM)?“ Další příhoda se stala jednoho dne, když pár slyšel klepaní na dveře a zjistil, že u dveří stojí prorok (NAŽM) s nějakým mužem. Prorok (NAŽM) jim řekl, že nemají doma nic, co by nabídli cizinci a požádal je, aby ho nakrmili. Abú Talha (NAS) se zeptal své ženy, jestli mají, co nabídnout. Řekla mu, že mají stěží dost pro děti k večeři. Dohodli se, že Umm Sulajm (NAS) vezme děti spát a jídlo dá jejich hostu. Podávaného chleba a datlí bylo příliš málo pro všechny, a tak Umm Sulajm (NAS) přitlumila světlo lampy co nejméně, aby host nemohl vidět, že jeho hostitelé s ním nejedí.

30

U další příležitosti přišel domů syn Umm Sulajm (NAS) a oznámil jí, že Prorok (NAŽM) a někteří společníci si z hladu přitahují opasky na břicho. Požádal ji, zdali by neměla něco, čím je nakrmit. Umm Sulajm (NAS) řekla svému synovi, že mají jen nějaký chléb a datle sotva pro jednu osobu a chtěli proto pozvat proroka (NAŽM) samotného. Když Anas ho přišel pozvat, prorok Muhammad (NAŽM) vzal s sebou všechny společníky. Abú Talha (NAS) pospíchal oznámit své manželce, že prorok (NAŽM) přišel se zástupem lidí. Stál zmatený, ale Umm Sulajm (NAS) ho s velkým úsměvem ujistila: „Alláh a Jeho posel vědí nejlépe.“ Když se hosté usadili, Abú Talha (NAS) požádal o jídlo. Její syn Anas vypráví: „Umm Sulajm přinesla suchý chléb s trochou másla na něm. Prorok (NAŽM) zarecitoval nad jídlem nějakou modlitbu. Pak mi nařídil, abych pozval k jídlu deset lidí. Když skončili, řekl mi, abych místo nich přinesl dalších deset. Tak se to opakovalo, dokud se nenajedlo a neodešlo sedmdesát či osmdesát lidí. Pak jedl prorok (NAŽM) a jeho hostitelé. A ještě zbylo něco jídla navíc, které jsme dali sousedům.“ (Alláhu Akbar – Alláh je Veliký) Toto byl typický postoj a chování, které ukazovalo neomezenou víru Umm Sulajm (NAS), kterou měla v Alláha a jeho posla (NAŽM), že se osvědčila být opravdovou věřící a loajální manželkou, která hledá nejlepší způsob, jak povzbudit svého manžela v jeho úsilí hledat spokojenost Alláha.

II. Dříve jsme začali příběh ženy, která byla typickým příkladem první generace muslimských žen nabízejících všechno, co měly pro podporu poselství a posla islámu (NAŽM). Protože kvůli němu by obětovala další sňatek s ctihodným a bohatým mužem. Ale díky milosti Alláha, muž Abú Talha otevřel svou mysl a srdce poselství islámu. Pro Umm Sulajm (NAS) to bylo dostatečnou odměnou a považovala Abú Talhovo přestoupení k islámu za své obvěnění (sadáq) a nechtěla nic jiného z jeho bohatství a majetku, který ji nabízel. Viděli jsme, jak Umm Sulajm (NAS) jako upřímná věřící a loajální manželka stále pomáhala svému manželovi v úsilí činit dobré skutky. Pár příkladů bylo dáno dříve. Podívejme se na několik dalších. Jednou, když byl malý Abú cUmajr nemocný, chystal se jeho otec Abú Talha (NAS) na výpravu. Protože výprava byla pro ochranu víry, Umm Sulajm (NAS) snažila přesvědčit svého manžela, že díteti je docela dobře tajíc jeho skutečný stav. Abú Talha (NAS) opustil město. Před tím než se vrátil zpět, jejich syn zemřel. Když Umm Sulajm (NAS) se dozvěděla o tom, že se Abú Talha (NAS) vrací zpět ze své únavné cesty, rozhodla se, že mu neoznámí smrt jejich dítěte, dokud si z cesty

31

úplně neodpočine. Jakmile otec Abú Talha (NAS) vstoupil do domu, vyptával se na dítě. Umm Sulajm (NAS) ho rychle ujistila, že cUmajr je velmi tichý a klidný a připravila pro svého manžela dobré jídlo a ujišťovala se, že má dostatek odpočinku. Celou dobu skrývala lítost a žal, který jí rval srdce na kousky. Pak se klidně svého manžela zeptala: „Myslíš si, že když jsme si něco vypůjčili, že si to můžeme nechat?“ Odpověděl, „Jistě, že ne. Protože dluh se musí vrátit.“ Řekla mu: „Víš pak, že naše dítě, které nám bylo zapůjčeno Alláhem se vrátilo k jeho skutečnému majiteli.“ Abú Talha byl šokován a chystal se vyčítat své manželce, že ho neinformovala dříve, ale poznal, jak moc uvnitř trpěla aby mu dala šanci si odpočinout po dlouhé cestě. Ve skutečnosti Umm Sulajm (NAS) nebyla jen dobrou manželkou, ale také příkladnou věřící matkou. Žila s bohatým manželem, který byl ctihodný a laskavý muž. Chtěla pro svého syna Anase ibn Málika ( syna ze svého předchozího manželství) ještě něco daleko cennějšího než materiální pohodlí. A tak se rozhodla ho vzít, aby sloužil Prorokovi (NAŽM), který byl potěšen, že má ve svých službách takového inteligentního chlapce. Pro Anase a jeho matku to nebyla jen čest, ale ještě důležitější, že to byla zlatá příležitost pro chlapce vzdělávat se v největší islámské škole v historii, škole Muhammada (NAŽM). Každý čtenář islámské historie a Prorokových tradic může vidět, jak mnoho se mladý Anas ibn Málik naučil od této velké školy, která vychovala největší a velmi zbožné zákonodárce a vojenské velitele v lidské historii, lidi jako Abú Bakr as-Siddíq, cUmar ibn al-Chattáb, Chálid ibn al-Walíd a mnoho dalších. Pro tuto matku takový druh vzdělání ještě nebyl dost, chtěla pro svého syna Anase (NAS)

něco víc. A tak požádala proroka Muhammada (NAŽM), aby se modlil za jeho dobré bytí na tomto i na Onom světe, což prorok (NAŽM) udělal. Kdykoliv, když zmíníme roli Umm Sulajm (NAS) jako manželky a matky, neměli bychom zapomenout na její roli na bitevním poli. Pro Umm Sulajm (NAS) nebyl domov dostatečným polem pro aktivity upřímné věřící v islám. Pochopila, že ve válce a na bitevním poli mohou hrát muslimky účinnou a nezbytnou roli, která je v ošetřování zraněných bojovníků za pravdu. A skutečně byla stále s muslimskou armádou pečujíc o zraněné vojáky o více než 12 nebo 13 století dříve než Florence Nightingale. Vlastně ve dvou nejobtížnějších bitvách do kterých muslimové vstoupili, když byla porážka blízko, byla Umm Sulajm (NAS) na bitevním poli pevná jeko skála, zatímco mnoho odvážných uteklo ze šoku z překvapivého útoku nepřátel. Během bitevy u Uhudu její syn Anas (NAS) například vypráví: „Viděl jsem cÁ´išu bint Abí Bakr a Umm Sulajm (NAS) rázně skákat s měchy na vodu vpřed a vzad, aby je naplnily a daly vodu do úst žíznivým a ošetřily raněné.“ Ještě v posledním stádiu těhotenství se nedržela od účasti v muslimské armádě, která

32

vítězně vstoupila do Mekky v ramdánu 8. roku hidžry. Také těhotná Umm Sulajm bint Malhán (NAS) zůstala se svým manželem Abú Talhou (NAS) a prorokem (NAŽM) v bitvě u Hunajnu. Většina kolem rozprchlých bojovníků padla do léčky nevěřících. Nikoliv Umm Sulajm (NAS), která se nehnula ze svého místa blízko proroka (NAŽM) a několika dalších, kteří pokračovali v boji, dokud se další nevzpamatovali a neshromáždili se, aby bojovali současně s prorokem (NAŽM). Je snad překvapením, že jí prorok (NAS) řekl, „Vstoupil jsem do Ráje a slyšel jsem nějaký rozruch přede mnou. Tam jsem uviděl al-Ghomajsu bint Malhán.“? Nebyla po tom všem příkladem upřímné věřící v islám.

33

Poznámky: 1) Na onom světě, tedy v ráji, andělé už lidi nedoprovázejí. V Soudný ještě

z části ano, ale v ráji už nikoliv. V Koránu je sice psáno, že andělé vstupují k obyvatelům ráje a blahopřejí jim, a je možné, že je někteří andělé v ráji nějakým způsobem obsluhují, ale to neznamená, že je doprovázejí, tak jako je to na tomto světě, kdy je s každým člověk několik andělů, ať se pohne kamkoliv (s výjimkami).

2) Takový výrok vůbec neexistuje. Za prvé je nepřesný, a za druhé, výrok, který měl autor na mysli jsou ve skutečnosti dva rozdílné výroky, které zde byly spojeny do jednoho .

První výrok je ve sbírkách Sahíh Buchárí a Sahíh Muslim a vypráví ho Abdullah ibn Mas’úd (rAa) o prorokovi (sAs), který řekl ve významu: „Člověk je vytvářen jako „nutfa“ v břiše své matky za 40 dní, pak je stejnou dobu „‘alaqa“, pak je stejnou dobu „mudgha“, poté je k němu seslán anděl, který do něj vnese duši a je mu přikázáno zapsat (tomuto člověku) čtyři věci – jeho obživu (rizq), okamžik jeho smrti (sežal), jeho činy (‘amal) a zda bude šťastný nebo nešťastný“ Druhý výrok je ve sbírce Sahíh Muslim a vypráví ho Abu Dharr o prorokovi (sAs), který řekl ve významu: „Člověk je 42 nocí nutfa, pak k němu Alláh sešle anděla, který mu dá tvar, sluch, zrak, kůži, maso a kosti, a pak řekne anděl: Pane, muž nebo žena? Alláh rozhodne, jak chce a anděl to splní.“

3) Já si myslím, že je lepší než „Podle Muslima a Buchárího“ říkat „ze sbírek imámů Bucharího a Muslima“. Ono „Podle“ by totiž mohlo v některých lidech vyvolat pochyby a mohli by si myslet, že Buchárí a Muslim si to vymýšlejí nebo že jsou to jen teorie. Je to jen můj názor a Alláh ví lépe.

4) Ibn Abbás (NAS) neměl svůj tafsír, tak jako ho má např. Al-qurtubí apod. On vysvětloval Korán, ale nezapisoval ho. Někteří ze sahaba (NAS) si však zapamatovali tafsíry některých veršů, které byly zapsány. Tafsír Ibn Abbáse, který nyní můžeme vidět v tištěné podobě není tafsír celého Koránu, ale jsou to komentáře pouze k některým veršům Koránu, které někdo sesbíral do jedné knížky. Takže správnější je napsat: „Ibn Abbás vysvětluje …“ nebo „Ibn Abbás nám tento verš vysvětlil a řekl …“ nebo „Ibn Abbas v souvislosti s tímto veršem řekl …“ apod.

5) Když uvádíte verš z Koránu, vždy připište „ve významu“, neboť Alláh to, co je uvedeno v překladech neřekl. Alláh neřekl „Čti“ (súra 96), ale řekl „IQRAA“. Neboť „IQRAA“ má mnohem širší význam, než „Čti“, „Čti“ je pouze jeden z mnoha významů tohoto slova. Proto se Korán nesmí

34

překládat. To, co napsal Hrbek a ostatní není Korán ani překlad Koránů, ale pouze překlad významů veršů Koránu, a to ještě nepřesný. Tyto překlady slouží pouze k tomu, aby ti, kdo neumějí arabsky si mohli alespoň představit, co zhruba v Koránu je, ale musejí mít neustále na vědomí, že to, co čtou, pokud není v arabštině, není Korán.

6) Většina učenců se shodla na tom, že ráj, ve kterém byl Adam, není ten ráj, který Alláh připravil pro věřící v Soudný den.

7) Odpovědi na některé otázky jsou tak divné, že s nimi nechci mít nic společného a ani je nechni nijak komentovat! Jsou to velmi závažná témata, která patří do „‘álamul-ghajb“, tj. skrytého světa, který my neznáme a v tomto životě ho nikdy nepoznáme – a přesto tu čtu velice odvážné odpovědi, které se mi zdají velmi divné a jsem si jistý, že jsou nepravdivé. Vzhledem k tomu, že jsou za odpověďmi uvedené odkazy na šejchy, kteří takto údajně odpověděli, tak to nebudu komentovat ani opravovat, a pokud je něco z toho špatně, pak za to zodpovídají uvedení šejchové, pokud to řekli. Ale měli bychom si uvědomit, že ne vše, co nějaký šejch nebo učenec řekne, musí být správně, a hadíthy, které uvedli mohou být klidně špatně. Podle toho, co vím, téměř všichni učenci se shodli na tom, že kuffar jsou v pekle věčně – bez konce, jelikož všechny verše a výroky to říkají. Pouze Šejchu-islám Ibn Tajmija řekl, že kuffar budou v pekle nějakou určitou dobu, a pak budou usmrceni. Jako důkaz uvedl verše ze súry Húd 11:106-107, které si učenci vysvětlují různě. Ale to, co se zde píše v odpovědích jsou velice divné věci, které jsou na 99% špatně a odporují tomu, co říká Korán a sunna. Já navrhuji tuto sekci úplně vypustit. Islámská nadace je tu pro osvětu, ne pro to, aby šířila bludy. A Alláh ví nejlépe.

8) Doporučuji nechat celý tento text projít korekturou, co se týče českého jazyka. Nejde jen o gramatické chyby, ale zejména o chyby stylistické a o místy poněkud dosti kostrbatý způsob vyjadřování. (omlouvám se za přísnou kritiku :-)

9) Ad článek s názvem „Islám a život“) Zvláště první odstavec se mi nelíbí a zdá se mi velice hrubý a pro nemuslimy naprosto nepřijatelný. Zajisté by to šlo napsat mnohem lépe. Já bych článek postavil na této myšlence: … Všichni lidé, ať už jsou muslimové, křesťané, židé, buddhisté, hinduisté, ateisté nebo kdokoli, si jdou za jedním jediným cílem – štěstí. A v tom jsme všichni lidé naprosto stejní. Tak v čem se tedy liší muslim od křesťana, žida, buddhisty, hinduisty nebo ateisty nebo kohokoli jiného? Rozdíl mezi námi je v chápání štěstí. Každý si pod pojmem štěstí představuje něco jiného. Pro někoho je to uplatnění ve společnosti, pro někoho slušná práce

35

a dobrá rodina, pro někoho je vila s bazénem, Rolce Royce a bezpočet milenek, pro jiného se štěstí skrývá v celoživotním cestování po světě a poznávání nových lidí a míst, pro jiné je to zas neustálé oddávání se sexuálním touhám a alkoholu atd. Existuje však plno lidí, kteří tyto věci mají, a přesto nejsou spokojeni. Takže štěstí nebude v tomto. Tak v čem se tedy skrývá štěstí? Co to vlastně štěstí je? Je to pocit spokojenosti. I kdyby člověk měl miliardy dolarů a vše, co chce, ale nebyl by spokojen a chtěl by více nebo by si pořád na něco stěžoval, nikdy nebude šťastný. Zároveň můžeme vidět plno lidí, kteří žijí, jak se lidově říká, „z ruky do úst“ a moc toho nemají, ale jsou šťastní – na tvářích mají neustále upřímný úsměv a spokojený výraz. Jedno arabské přísloví říká: „Spokojenost je bezedný poklad.“ – a to je pravda. A také si uvědomme, že všechny tyto zmíněné věci nakonec buď opustí ony vás, nebo opustíte vy je. Nic z tohoto nebude trvat věčně. A ještě k tomu člověk v tomto životě neustále prožívá různé katastrofy, nemoci a problémy, které mu ztěžují život. Noe, který žil přes tisíc let, když k němu přišel anděl smrti a chtěl mu vzít duši, zeptal se ho: „Ty jsi žil ze všech proroků nejdéle – jak jsi viděl tento svět? (tedy tento pozemský život)“ Noe odpověděl: „Tento život mi připadá jako dům, který má dvoje dveře. Jedněmi jsem vešel, a druhými zas vyšel!“ A takový je opravdu náš život. Spokojenost je tedy jediný způsob, který nám umožní být v tomto životě šťastní. Jenže ani tento druh štěstí není úplný, neboť není člověka, koho by nezasáhly nějaké nemoc, potíže a různé katastrofy. A i kdybychom žili jakkoli dlouho, stějně je to málo a ke štěstí nám to nestačí. Tak kde je tedy štěstí? V čem se skrývá? Musí to být život, který bude mnohem krásnější než tento, bez problémů, katastrof, nemocí, smutku; svět,, kde se nikdy nebudu nudit; svět, kde budu moci každou chvíli poznávat něco nového a hlavně – svět, kde budu žít věčně. Jenže tohoto úplného štěstí v tomto životě nikdy nedosáhneme. Ale můžeme ho dosáhnout po smrti – v ráji. Až tam bude to opravdové, úplné štěstí – a pro tuto věc by měl každý rozumný člověk žít, neboť každý, kdo pozná tento svět, problémy kterých je plný a jeho velmi krátké trvání, pochopí, že nemá cenu se za ním honit. Jenže jak se dostaneme do ráje a získáme tím to úplné a opravdové štěstí? Já vám řeknu jak: Záleží pouze na tobě, zda se do ráje dostaneš, nebo ne. Prorok (NAM) řekl ve významu: „Všichni vstoupí do ráje, kromě toho, kdo odmítne!“ sahaba řekli udiveně: „A kdo by odmítnul, proroku?!“ odpověděl: „Ten, kdo mě poslechne, vstoupí do ráje, a ten kdo mě neposlechne, tak ten odmítnul!“ … Toto to pouze můj návrh, myšlenka, kterou můžete dále rozvinout. A Alláh ví nejlépe.

36

10) „není povinností mít v manželství děti“ – to je velice zavádějící. Snadno by to mohl čtenář pochopit tak, že je povoleno cíleně znemožnit početí po celou dobu manželství. Ono sice není přímo stanoveno, že by manželé měli za povinnost mít děti, ale je jasně zakázáno znemožňovat početí po celou dobu manželství. Manželé mohou používat antikoncepci, prezervativ nebo přerušovaný sex s cílem uspořádat rodinu (omezit počet dětí), ale v žádném případě nemohou podle islámského práva nustále používat tyto způsoby k tomu, aby absolutně znemožnili početí. To je v islámu zakázáno. Jednoduše řečeno – manželé si prostě nemohou říci: „My nechce vůbec žádné děti.“ To nejde. Mohou děti odložit, pokud např. matka studuje nebo pouze omezit jejich počt apod. – ale nikoliv se rozhodnout nemít děti vůbec.

11) Ad článek o utiskování žen) Tam, kde mluvíte o panně Marii a o jeptiškách, by bylo docela vhodné upozornit na to, že v samotné Tóře a Evangeliu jsou poukázy na to, že si tehdejší věřící židovky a křesťanky zahalovaly vlasy (čísla veršů jsou u sester, které byly ve Frankfurtu).