Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra geografie

Bakalářská práce

Analýza cestovního ruchu Šumavy – Lipenska

Vypracovala: Iveta Rychtářová Vedoucí práce: RNDr. Růžena Štemberková

České Budějovice 2016

Prohlášení:

Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě fakultou elektronickou cestou ve

veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých

Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva

k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou

cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky

školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce.

Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací

Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a

systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne ………… ……………………….

Podpis

Poděkování:

Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí práce RNDr. Růženě Štemberkové a konzultantce

doc. RNDr. Dagmar Popjakové, PhD. za odborné vedení práce, přínosné rady a především

trpělivost, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovaly.

ANOTACE

RYCHTÁŘOVÁ, I. (2016): Analýza cestovního ruchu Šumavy – Lipenska. Bakalářská práce.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, 73 s.

Bakalářská práce zpracovává analýzu cestovního ruchu oblasti Šumavy se zaměřením na

turistickou destinaci Lipensko, která je vymezena podle svazku lipenských obcí. V úvodu jsou

vytyčeny cíle a hypotézy práce a následně popsána metodika zpracování. Dále se práce věnuje

teoretickým východiskům, ze kterých práce vychází. Poté došlo k vymezení a charakteristice

sledovaného území a popisu předpokladů pro cestovní ruch. Pro praktickou část byly pomocí

emailového dotazníku získávány data o návštěvnosti různých atraktivit oblasti. Dále byl

vypracován dotazník pro účastníky CR v destinaci, který byl umístěn v informačních centrech

a na internetu. Poslední částí praktické části byla realizace strukturovaného rozhovoru se

starosty obcí Lipenska. V závěru je zhodnocena celá práce a ověření hypotéz. Součástí práce

je také seznam tabulek, grafů, map a příloh.

Klíčová slova: cestovní ruch, předpoklady cestovního ruchu, návštěvník, Šumava, Lipensko

ANNOTATION

RYCHTÁŘOVÁ, I. (2016): Analysis of the tourist indurstry of Šumava – Lipensko. Bachelor

work. University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Education, Department

of Geography, 73 p.

This bachelor thesis deals with analysis of the tourist industry regarding region of Šumava,

specialization in tourist destination Lipensko. It is defined according to bundle of localities of

Lipensko. The introduction follows up aims, hypotheses and adaptational methodology of this

work. Then there are mentioned theoretical solutions that it is proceeded from. Next step was

to define and characterize observed area and to describe requirements of the tourist industry.

The aim of the practical part was to complete an email questionnaire, acquiring infromation

about visiting of various activities of the given area. Other questionnaire was prepared for all

participants of the tourism in this destination. It was placed in information centre and on the

Internet. Last part of this work deals with realization of strutured interview with mayors of

Linpensko area. The concluion evaluates the whole bachelor thesis and verifies all

hypotheses. The list of all charts, graphs, maps and appendices is also included in the work.

Key words: tourism, requirements of tourist industry, visitor, Šumava, Lipensko

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................ 1

1 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY ................................................................................................ 3

2 METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA .................................................................................. 5

2.1 Postup při zpracování práce a zdroje dat .......................................................................... 5

2.2 Použité metody ................................................................................................................. 5

3 REŠERŠE LITERATURY ...................................................................................................... 9

4 TEORETICKÁ VÝCHODISKA .......................................................................................... 12

5 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ OBLASTI .......................................... 17

6 PŘEDPOKLADY PRO ROZVOJ CESTOVNÍ RUCHU NA LIPENSKU.......................... 20

6.1 Lokalizační předpoklady ................................................................................................ 20

6.2 Realizační předpoklady .................................................................................................. 26

7 NP A CHKO ŠUMAVA V RÁMCI LIPENSKA ................................................................. 37

8 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU NA LIPENSKU ....................................................... 40

8.1 Účastníci cestovního ruchu na Lipensku ........................................................................ 40

8.2.1 Návštěvníci Lipenska podle místa jejich bydliště .................................................... 40

8.2.2 Ubytování a stravování návštěvníků ........................................................................ 42

8.2.3 Motivace a preference návštěvníků ......................................................................... 43

8.2.4 Spokojenost návštěvníků ......................................................................................... 44

8.2 Analýza návštěvnosti vybraných památek a akcí Lipenska ........................................... 45

8.3 Cestovní ruch na Lipensku z pohledu jejich starostů ..................................................... 48

8.4 SWOT analýza cestovního ruchu lipenska ..................................................................... 50

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 52

ZDROJE ................................................................................................................................... 55

SEZNAMY ............................................................................................................................... 62

PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 64

1

ÚVOD

Cestovní ruch se řadí mezi významné odvětví národního hospodářství a od 70. let patří

mezi nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví. Cestovní ruch se významně podílí na tvorbě zdrojů

každého hospodářství a tím napomáhá ekonomickému rozvoji států a regionů. Tento obor je

spojený s odpočinkem a rekreací. Jedná se o rozsáhlé odvětví, na které se váží další odvětví

hospodářství jako ubytování, stravování, kultura, sport, obchod a jiné.

Počáteční rozvoj cestovního ruchu můžeme sledovat ve většině vyspělých zemí od 20.

let 20. století. K rozvoji cestovního ruchu vedlo zkrácení a uzákonění délky pracovní doby a

prodloužení dovolené. Díky této skutečnosti začal pronikat do života společnosti význam

volného času a rekreace. Právě zhodnocením tohoto jevu se začal ve 30. letech 20. století

rozvíjet cestovní ruch (Vystoupil a kol. 2008).

Dostatečný fond volného času, zajištění přiměřených disponibilních prostředků

(prostředků zbývajících pro uspokojování běžných potřeb) a zajištění svobody pohybu a

bezpečnosti v turistických destinacích jsou nezbytnými podmínky pro rozvoj cestovního

ruchu. Tyto podmínky jsou v současnosti plněny v míře, jež s dřívějšími dobami nemá

srovnání. V důsledku toho se cestovní ruch řadí mezi nejvýznamnější ekonomické aktivity

vůbec (Ryglová a kol. 2011).

Význam cestovního ruchu roste od roku 2009 i v ekonomických ukazatelích České

republiky. Cestovní ruch se v roce 2013 podílel na tvorbě HDP téměř 3 %. Stále je

zaznamenáván růst zaměstnanosti v cestovním ruchu. V roce 2013 bylo v cestovním ruchu

zaměstnáno 231 tis. osob a podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti činil 4,6 %

(MMR 2015).

Metelková (2005, s. 13) ve své publikaci uvádí: „V České republice je téměř 80 %

území vhodného pro rekreační účely. V zemi se nachází množství historických, kulturních a

technických památek. Existuje hustá a dobře značená síť vzájemně propojených turistických

stezek a tras. Na cestovním trhu ČR vzniká nabídka nových produktů např. městské,

kongresové a incentivní turistiky, sportovní turistky a cykloturistiky, kulturní turistiky,

venkovské turistiky. V některých regionech se rozvíjí tradiční lázeňství“.

V bakalářské práci je věnována pozornost cestovnímu ruchu v oblasti Lipenska.

Němčanský (1996) vymezuje zájmovou oblast jako jednu z podoblastí Šumavy. Uvádí obce

Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec a Vyšší Brod jako

hlavní centra cestovního ruchu Lipenska. V bakalářské práci je Lipensko vymezeno podle

Svazku lipenských obcí a včetně obcí, které zmiňuje Němčanský (1996), je Lipensko

2

doplněno ještě o obce Hořice na Šumavě, Loučovice, Přední Výtoň a Stožec. Němčanský

vymezuje kromě Lipenska i další podoblasti Šumavy, jako je Železnorudsko s centrem

Železná Ruda, oblast vhodná pro turistiku a nabízí možnost lyžování (Pancíř 1 214 m n. m.).

Podoblastí Šumavy podle Nemčanského (1996) je Prášilsko, které nemá významnější centrum

cestovního ruchu. Významnými podoblastmi Šumavy pro cestovní ruch jsou oblasti Povydří –

Pláně, Stachy – Boubín a Volarsko. Jejich centry cestovního ruchu jsou podle Němčanského

Kašperské hory, Stachy s lyžařskými terény na Zadově pod Churáňovem (1 122 m n. m.),

Kvilda, Horní Vltavice, Volary a město Vimperk. Poslední podoblast Blanský les vytváří

rekreační zázemí Českých Budějovic.

Část Lipenska je součástí národního parku (dále jen NP) a chráněné krajinné oblasti

(dále jen CHKO) Šumava. NP a CHKO jsou označovány jako velkoplošná chráněná území a

jsou chápána jako zvláště chráněná území. Na území ČR jsou vyhlášeny 4 NP a 25 CHKO.

V těchto oblastech je soustředěná vysoká koncentrace přírodních atraktivit a každé z těchto

území je něčím charakteristické a přitažlivé (Vystoupil a kol. 2007). Rozvoj cestovního ruchu

v těchto oblastech je závislý na dodržování pravidel souvisejících s ochranou přírody, krajiny

a životního prostředí. Každá část NP a CHKO je nějakým způsobem specifická a je třeba

zjistit, ve kterých územích aktivity CR připadají v úvahu (Stříbrná 2008).

3

1 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

Hlavním cílem bakalářské práce (dále jen BP) je zhodnocení cestovního ruchu na

Lipensku. Analýza je založena a vychází z charakteristiky zájmové oblasti a vyhodnocení

jejích předpokladů pro cestovní ruch. Při analýze je zjišťováno, co zájmová oblast z hlediska

cestovního ruchu nabízí, tzn. jaké se ve sledované oblasti nacházejí památky, jaké se zde

pořádají kulturní a sportovní akce a jaké nabízí možnosti sportovního vyžití.

Stěžejním cílem je samotná analýza CR založená na dostupných datech z Českého

statistického úřadu (dále jen ČSÚ), turistických průvodců, atlasů, geografické literatury a

internetových zdrojů. Při dotazníkovém šetření byla zjišťována struktura návštěvníků

z hlediska pohlaví a věku a z hlediska způsobu využívání služeb. Strukturovaný rozhovor byl

zaměřen na zjišťování postavení obcí z hlediska CR z pohledu jejich starostů. Pro naplnění

hlavního cíle a zjištění dalších podkladových informací byl realizován terénní výzkum

zaměřený na dotazníkové šetření, díky kterému byly získány podkladové informace právě pro

zpracování druhé analytické části práce. Použity byly dvě metody terénního výzkumu:

dotazník a strukturovaný rozhovor. Informace z dotazníků byly využité pro dotvoření obrazu

o charakteru a struktuře návštěvnosti Lipenska.

Vstupním cílem bylo nastudování příslušné literatury a selektování dat do formy

tabulek, grafů a map. Jedná se na například a tabulky ubytovacích a stravovacích zařízení,

grafy návštěvnosti a mapy vymezení oblasti, vodstva a další.

Hypotéza č. 1

Pro realizaci cestovního ruchu je důležité, aby oblast měla vhodné realizační a

lokalizační předpoklady. Tyto předpoklady fungují společně (Vystoupil a kol. 2008).

Němčanský (1996, s. 37) zahrnuje oblast Šumavy do oblasti cestovního ruchu I. kategorie,

které charakterizuje jako: „oblasti cestovního ruchu s nejkvalitnějšími přírodními předpoklady

a podmínkami, se širokým souborem funkcí celostátního a mezinárodního významu se

širokou časovou využitelností“. V oblastech NP a CHKO je soustředěná vysoká koncentrace

přírodních atraktivit a každé z těchto území je něčím charakteristické a přitažlivé (Vystoupil a

kol. 2007). Část Lipenska spadá do NP a CHKO Šumava a na území je vybudováno mnoho

cyklotras a pěších tras, lze tedy předpokládat, že region Lipenska má vhodné jak lokalizační

tak realizační předpoklady.

4

Hypotéza č. 2

Vystoupil a kol. (2008, s. 310) tvrdí: „Ze všech povrchových vod má největší význam

moře, které je využíváno především pro dlouhodobé rekreační pobyty. Řeky a vnitrozemské

vodní plochy jsou využívány převážně pro krátkodobou rekreaci (zvláště víkendovou

v blízkosti velkých měst a aglomerací)“. V České republice obecně roste trend zkracování

délky pobytů. V roce 2000 byla u Čechů průměrná délka pobytů 5,7 dne a v roce 2013 se tato

hodnota snížila na 3,8 dne (MMR 2014). Podle Financninoviny (2015) „tento trend

pokračoval i v roce 2015, kdy si Češi dopřávali více pobytů během roku“. Lze tedy

předpokládat, že do regionu Lipenska, i díky vodní nádrži Lipno budou lidé cestovat spíše na

kratší dobu (1-2 dny).

Hypotéza č. 3

„Cestovní ruch je podporován řadou faktorů, které souvisejí s růstem počtu obyvatelstva

naší planety a změnami v osídlení (např. zvyšující se migrace lidí z venkova do měst vede

k nárůstu hustoty jejich osídlení, což zpětně povzbuzuje poptávku městských obyvatel po

poznání tradičního venkova či nepoškozené přírody)“ (Ryglová a kol. 2011, s. 24). Na

základě toho lze předpokládat, že Lipensko budou navštěvovat především turisté trvale žijící

ve městech.

5

2 METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

V kapitole metodologická východiska je popsán postup při zpracování bakalářské práce

a poukazuje na problémy při získávání dat. Součástí kapitoly je prezentace v práci použitých

metod.

2.1 Postup při zpracování práce a zdroje dat

Práce byla rozdělena na dvě části – teoreticko-metodologickou a praktickou. Po

nastudování odborné literatury a vymezení cílů byly stanovené hypotézy, tak aby mohly být

ověřeny přímo v zájmové oblasti.

Teoretická část se zabývá pochopením problematiky CR a vymezení cestovního ruchu

ve sledované oblasti. Pro tuto část byly informace čerpány z odborné literatury, která je

dostupná v knihovně Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích a doplněná publikacemi

nalezenými na internetu. Publikací o cestovním ruchu je mnoho a autoři se ve svých názorech

nějak významně nerozcházejí. Pro aplikaci nabídky cestovního ruchu do sledované oblasti

byly využity turistické průvodce a atlasy. Pro doplnění informací byly využity i internetové

zdroje. Webových stránek o Lipensku je několik, ale jejich komplexnost není dostačující,

proto byly informace dohledávány na více internetových stránkách. Při dohledávání

informací z ČSÚ proběhla i spolupráce mezi autorkou a paní Ing. Petrou Dolejšovou, která

poskytla pro bakalářskou práci data o ubytovacích zařízeních.

Problémem při realizaci dotazníkového šetření byla neochota a obava účastníků CR

dotazník vyplňovat. Podkapitola Analýza návštěvnosti vybraných památek a akcí Lipenska

byla zpracována na základě rozesílání dotazníku emailem. Problémem při získávání dat o

návštěvnosti byla nenávratnost odpovědí na email nebo neochota či zákaz tyto data

poskytovat.

2.2 Použité metody

Při zpracování bakalářské práce byly použity následující metody:

Dotazník

Dotazník je podle Kohoutka (2010) „způsob psaného řízeného rozhovoru. Na dotazy,

které jsou na rozdíl od rozhovoru psané, se vyžadují písemné odpovědi. Dotazník je méně

časově náročný než rozhovor. Při sestavování dotazníků je třeba promyslet a přesně určit

hlavní cíl dotazníkového průzkumu, logicky a stylisticky správně připravit konkrétní otázky a

6

před definitivní aplikací dotazníku provést pilotáž na menším počtu zkoumaných osob, která

nám pomůže provést poslední úpravy dotazníku. Otázky by měly být anonymní. Tím lze

zvýšit upřímnost odpovědí. Lze využít otázky otevřené, uzavřené a škálové“.

Pro BP byl vytvořený dotazník, který obsahoval 23 otázek (viz Příloha č. 1).

V dotazníku byly využity uzavřené otázky, u nichž respondenti zaškrtávali vhodné odpovědi a

otevřené otázky, kde respondenti vyjadřovali svůj názor. Otázky byly vytvořené tak, abychom

zjistili, jaká struktura návštěvníků Lipensko navštěvuje a co je k příjezdu do této destinace

motivovalo.

Nejprve byl dotazník umístěn v informačním centru (dále jen IC) v Horní Plané, Lipně

nad Vltavou a Frymburku, kde byl dotazník po dobu jednoho měsíce ověřován na 10

respondentech. Po provedení zkušební pilotáže byly některé otázky upraveny a k původním

19 otázkách další 4 přidány. Také byl dotazník umístěn na internetových stránkách

www.survio.cz a rozesílán pomocí e-mailu a sociálních sítí. Dotazník bylo možno vyplnit od

prosince 2014 do prosince 2015. Tento způsob rozesílání se však ukázal jako neefektivní,

protože dotazník vyplnilo pouze 60 respondentů za celý rok. Autorka se tedy rozhodla

rozdávat dotazníky k vyplnění na Lipensku osobně. Autorka návštěvníky vybírala náhodně a

žádala o vyplnění dotazníku v obci Stožec, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Lipně

nad Vltavou, Svatém Tomáši a ve Vyšším Brodě ve dnech 22. 6. – 24. 6. 2016. Autorka díky

jejímu terénnímu šetření doplnila původních 60 vyplněných dotazníků a dalších 75 dotazníků

Dotazník vyplnilo celkem 135 respondentů. Dotazníkového šetření se z více jak

poloviny (58 %) zúčastnily ženy a muži představovali 42 % respondentů. Z hlediska věkové

struktury návštěvníků nejpočetnější skupinu tvořili respondenti ve věku 18-24 let, kteří

nejvíce využili možnosti vyplnění dotazníku na internetu. Tato skupina tvořila 30 % ze všech

tázaných respondentů. Díky osobnímu kontaktu autorky s návštěvníky vyplnili dotazník i

respondenti dalších věkových kategorií. Dalších 13 % odpovědí poskytla věková skupina 25-

29 let. Věkovou kategorii 31-44 let reprezentovalo 18 % respondentů. Početná skupina

návštěvníků byla i ve věku 45-59 let (15 %). Téměř pětinu (19 %) respondentů tvořili

návštěvníci ve věku 60-74 let. Nejmenší podíl respondentů představovala věková skupina 75 a

více let (4 %). Terénní šetření lze hodnotit kladně, především spolupráci s důchodci a

rodinami s dětmi. Ti ochotně odpovídali na otázky a vyjádřili svůj názor na sledovanou

oblast. Právě důchodci a rodiny s dětmi měli nejvíce připomínek, což mohlo být dané tím, že

tyto dvě skupiny mají větší nároky na komfort z důvodu zdravotního stavu a kvůli dětem.

7

Tabulka č. 1 – Věková a pohlavní struktura respondentů dotazníkového šetření na Lipensku

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

Z hlediska vzdělaností struktury návštěvníků jen 1 % respondentů dokončilo pouze

základní vzdělání a 12 % dostudovalo středoškolské vzdělání bez maturity. Přes polovinu (56

%) respondentů vytváří skupinu, která ukončila střední školu zakončenou maturitní zkouškou.

Vyšší odborné vzdělání uvedlo 8 % respondentů. Téměř čtvrtina (24 %) respondentů dosáhla

vysokoškolského vzdělání.

Tabulka č. 2 – Vzdělanostní struktura návštěvníků dotazníkového šetření na Lipensku

VZDĚLÁNÍ CELKEM v %

základní 2 1

středoškolské bez maturity 16 12

středoškolské s maturitou 76 56

vyšší odborné 8 6

vysokoškolské 33 24

CELKEM 135 100

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

Strukturovaný rozhovor

Je několik metod rozhovorů. Rozdělují se podle počtu osob na rozhovory individuální a

skupinové a podle struktury otázek na strukturovaný, polostrukturovaný a nestrukturovaný

rozhovor. Při strukturovaném rozhovoru jsou přesně dané otázky, podle kterých je rozhovor

veden. Polostrukturovaný rozhovor má také připravené otázky, ale výzkumník klade i

doplňující otázky. U nestrukturovaného rozhovoru máme připravený okruhy otázek, ale

tazatel se nemusí držet jejich pořadí (Švarcová 2005).

Pro BP byla využita metoda strukturovaného rozhovoru. Pro rozhovor byly

vypracovány otázky zaměřené na minulý, současný a budoucí vývoj cestovního ruchu v rámci

destinace Lipensko (viz Příloha č. 2). První rozhovor byl realizovaný v prosinci 2014 se

starostou obce Frymburk Otou Řezáčem. Pan starosta se o práci zajímal a snažil se poskytnout

co nejvíce informací. V červnu 2015 byl realizován rozhovor se starostou obce Vyšší Brod

Ing. Milanem Zálešákem a místostarostou obce Lipno nad Vltavou Bc. Pavlem Macákem.

Rozhovor s oběma hodnotí autorka velmi kladně a přínosně. Oba ochotně odpovídali na

VĚKOVÁ KATEGORIE/ POHLAVÍ

18-24 25-29 30-44 45-59 60-74 75 a více CELKEM CELKEM v %

žena 24 8 16 9 18 4 79 58

muž 17 10 8 11 8 2 56 42

CELKEM 41 18 24 31 26 5 135 100

CELKEM v % 30 13 18 15 19 4 100

8

kladené otázky a pan Ing. Milan Zálešák na konci rozhovoru přidal i prospekty k tématu.

Poslední rozhovor se konal také v červnu 2015 v obci Nová Pec se starostou Jakubem

Koželuhem. Každý rozhovor trval v rozmezí 20 – 30 minut.

Názory starostů se na danou problematiku nějak zásadně nelišily. Starostové obcí Vyšší

Brod a Nová Pec mají stejný názor na Lipno nad Vltavou, kde je podle nich už mnoho aktivit.

Tyto dvě obce se shodují i podílem CR na příjmech obce. Podobnou zaměstnanost v CR a

podíl CR na příjmech obce má Frymburk s Lipnem nad Vltavou.

Dotazník rozesílán emailem

Velmi důležitým faktorem při analýze je sledovaná návštěvnost objektů či akcí.

Návštěvnost nám pomáhá zjistit, v jakých obdobích jsou dané objekty či akce nejvíce

navštěvované. Návštěvnost byla zjišťována pomocí emailového dotazníku. Pro emailový

dotazník byl vytvořen jeden email, v němž se autorka představila, požádala o zaslání

informací o návštěvnosti objektu či akce a vysvětlila, z jakého důvodu data shání. Návratnost

odpovědí byla pouhých 20 % (na 25 odeslaných emailů přišlo 5 odpovědí s požadovanou

návštěvností). Díky emailovému dotazníku byla získána data o návštěvnosti Informačního

střediska Lipno nad Vltavou a Horní Plané, Státního hradu Rožmberk nad Vltavou, Rodného

domu Adalberta Stiftera a festivalu Sport Lipno Fest. Návštěvnost ubytovacích zařízení byla

získána prostřednictvím ČSÚ.

Další metody

Kromě metod terénního výzkumu byly pro zpracování BP použity i kartografické

metody a metoda časoprostorové analýzy.

Metoda časoprostorové analýzy byla v první řadě použita při znázornění vývoje počtu

obyvatel v obcích Lipenska za roky 2004–2014. Dále byla tato metoda využita při zjišťování

návštěvnosti Rodného domu Adalberta v Horní Plané za období 1994–2014 a Státního hradu

Rožmberk nad Vltavou za roky 2005–2015. Také byla časoprostorová analýza použita při

zkoumání vývoje počtu ubytovacích zařízení v obcích Lipenska za období 2004–2014 a

návštěvnosti ubytovacích zařízení v obcích Lipenska za roky 2012–2015. Metoda byla

aplikována i při získávání návštěvnosti Informačního centra v Horní Plané a Lipně nad

Vltavou.

Kartografické metody – ze získaných dat byly pro přehlednost zkoumané problematiky

vytvořené mapové výstupy. Pro zpracování mapových výstupů byly využity tematické mapy,

konkrétně kartogram.

9

3 REŠERŠE LITERATURY

Cestovní ruch je velmi rozsáhlý obor. Jeho problematikou se zabývá mnoho autorů,

především jeho vymezením a základními pojmy. V této kapitole bude uveden alespoň stručný

přehled autorů a jejich publikací, ze kterých byly čerpány informace pro tuto bakalářskou

práci.

Do základní skupiny literatury, která byla využita pro získávání dat k bakalářské práci,

řadíme takové autory, kteří se věnují cestovnímu ruchu obecně. Nejzákladnější publikací je

Geografie cestovního ruchu od Vystoupila a kol. (2008), kteří nastiňují počáteční rozvoj

cestovního ruchu ve studiu geografie. Také se věnuje základním konceptům a směrům

výzkumu a představuje hlavní představitelé geografie cestovního ruchu. Pro bakalářskou práci

byly využity informace především z následujících kapitol, které vymezují cestovní ruch a jeho

předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V BP byly využity informace z několika publikací,

které obsahující především teorii cestovního ruchu. Stejnojmenná publikace Geografie

cestovního ruchu od Mirvalda a kol. (1996) a od Vystoupila, Šauera, Holešinské (2009) také

vymezuje základní pojmy a předpoklady cestovního ruchu. Stejně jako předchozí zmíněné

publikace se této problematice věnují například i Holeček a kol. (1999), Petrů (2007) nebo

Hesková a kol. (2006) a spoustu dalších.

Vitálková (2001) má v publikaci Čertíka a kol. vymezenou svou vlastní kapitolu, kde se

zabývá ubytovacími a stravovacími službami. Kapitolu o ubytovacích a stravovacích službách

nalezneme i v publikaci ve Službách v cestovním ruchu od Orieška (2010). V těchto

kapitolách jsou vymezeny ubytovací a stravovací zařízení a jejich kategorizace. V publikacích

jsou kromě kategorizace zařízení rozebrány služby, které jsou v těchto zařízení poskytovány.

Služby v těchto zařízení mají vlastní techniku jejich poskytování.

Ze zahraničních autorů můžeme jmenovat Goeldera, Ritchieho (2009) s knihou

Tourism: Principles, practices, philosophies. Autoři se v knize věnují cestovnímu ruchu

obecně, ale i jeho historií a současnosti a také cestovním ruchem v kontinentech a státech. Pro

BP byl z této publikace definován cestovní ruchu a vymezeny základní druhy cestovního

ruchu. Další zahraniční autor je Williams (1998) s publikaci Tourism geography. Kniha se

zabývá průzkumem faktorů, které podporují rozvoj domácích i zahraničních forem cestovního

ruchu. Pro bakalářkou práci byla použita kapitola o motivaci účastníků na cestovním ruchu.

Cestovním ruchem na území NP a CHKO v České republice se nabývá Stříbrná (2008)

ve své publikaci Podmínky rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných oblastech a

národních parcích. Vymezuje možnosti rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých částí NP a

10

CHKO. Rozebírá, jaké atraktivity území nabízí a jaké aktivity jsou vhodné v této části

provozovat a rozvíjet, tak aby nepoškodily životní prostředí.

Při vymezení přírodních předpokladů byly využity informace z fyzicko-geografických

publikací. V knize Naše hory se Čihař (2002) věnuje významným pohořím České republiky,

jejích geologickým vývojem a přírodou. Pro bakalářskou práci byly použity informace o

fauně a flóře Šumavy. Geomorfologické členění a popis všech geomorfologických jednotek

najdeme v publikaci Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR od Demka a kol. (2006).

Klimatické poměry České republiky popisuje Tolasz a kol. (2007) v Atlase podnebí Česka.

V Atlase jsou klimatické poměry znázorněny především kartografickými metodami, což činí

problematiku přehlednější.

Pro získání informací především v rámci lokalizačních předpokladů bylo pracováno

s průvodci o Šumavě nebo přímo o Lipensku. Turistický průvodce Šumava – Lipensko,

Prachaticko od Baldy, Boudové a kol. (2003) popisuje oblast z fyzicko-geografického

hlediska a dále vymezuje a popisuje obce, které do oblasti spadají. Zmiňuje významná místa

z hlediska cestovního a ruchu a možnosti vyžití. MCU (2014) vydalo turistického průvodce

zaměřeného přímo na Lipensko. Stejně tak jako předchozí průvodce popisuje obce, turistické

cíle a sportovní vyžití na Lipensku. Picek a kol. (2012) sepsali v knize Šumava nej …

Rekordy a unikáty Šumavy a Bavorského lesa ty nejvýznamnější místa na Šumavě a

Bavorském lese. Jedná se především o fotografickou knihu s krátkými informačními texty.

V Atlase cestovního ruchu České republiky od Vystoupila (2006) lze vyčíst z tematických

map jaké jsou nejvýznamnější oblasti CR. Jedná se o mapy znázorňující různá hlediska CR

například mapy: Hlavní oblasti a centra víkendové a pobytové rekreace a cestovního ruchu,

Hromadná ubytovací zařízení, Turisticko-rekreační funkce obcí a jiné. Kartografie (2001)

vydala Atlas volného času pro Českou republiku, kde v mapách vyznačuje různé turistické

cíle či oblasti sportovního vyžití: zoologické zahrady, botanické zahrady, technické památky,

hrady a zámky, církevní památky, cyklostezky, lyžařské areály atd.

Kolektiv společnosti Eurovision, s. r. o. (2007) ve své publikaci Destinační management

a vytváření produktů v cestovním ruchu, Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu

popisuje komplexní informace zahrnující základní principy strategického rozvoje, jeho

implementaci a hodnocení s důrazem na specifika cestovního ruchu v turistických regionech.

Navrátil (2012) ve své knize Návštěvník jako rozvojový faktor navštíveného místa aplikuje

geografii cestovního ruchu do oblasti vodních ploch v turistických regionech jižních Čech a

Šumavy. Autor se věnuje problematice rozvojových aspektů cestovního ruchu, atraktivnosti a

vztahu návštěvníka k navštívenému místu.

11

Pro bakalářskou práci byly informace také čerpány z internetových zdrojů. Internetové

stránky, které se věnují oblasti Lipenska, jsou www.lipno.info, www.lipno.cz,

www.lipensko.org a www.lipensko.com. Mezi turistické portály můžeme také zařadit

webové stránky www.itras.cz a www.kudyznudy.cz. Pro socioekonomickou charakteristiku

území byly využity data ze stránek Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní

rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí.

12

4 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Uznávaná definice podle UNWTO popisuje cestovní ruch jako: „činnost osoby,

cestující na přechodnou dobu do jiného místa než je její bydliště, a to na dobu kratší jednoho

roku, z důvodů práce, potěšení a jiných“ (Goeldner, Ritchie 2007, s. 7).

Základní pojmy

Podle Goeldnera, Ritchieho (2007) se cestovní ruch dělí na:

Mezinárodní cestovní ruch

a) příjezdový cestovní ruch: návštěvy země nerezidentem

b) výjezdový cestovní ruch: návštěvy obyvatel země do jiné země

Vnitřní cestovní ruch: návštěvy obyvatel země v jejich vlastní zemi

Domácí cestovní ruch: vnitřní cestovní ruch a příjezdový cestovní ruch (trh cestovního ruchu

ubytovacích zařízení a atrakcí v rámci jedné země)

Národní cestovní ruch: vnitřní cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch (rezidentní trh

cestovního ruchu pro cestovní kanceláře a letecké společnosti)

V cestovním ruchu rozlišuje několik druhů účastníků CR:

Jednodenní návštěvník: „návštěvník, který nestráví noc v hromadném ubytovacím

nebo v soukromém zařízení v navštěvované zemi – například: cestující výletní lodi strávili

čtyři hodiny v přístavu“ (Goldner, Ritchie 2007, s. 8)

Turista: „návštěvník, který zůstane v navštěvované zemi déle než jednu noc –

například: návštěvník na dvoudenní dovolené “ (Goldner, Ritchie 2007, s. 8)

Tranzitní návštěvník: „je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní,

ale také turista. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě

do jiného cíle cesty. Z hlediska definice sem spadají rovněž letecké transfery“ (ČSÚ 2016a, s.

5)

Rezident (domácí návštěvník): „jehož rezidentská země je stejná jako navštívená

země, může to být občas sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi“

(ČSÚ 2016a, s. 5)

Nerezident (zahraniční návštěvník): „jehož země sídla je jiná, než je navštívená země,

za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině“ (ČSÚ 2016a, s.

5)

13

Druhy cestovního ruchu

Hesková a kol. (2006) vyjadřují druhy CR z hlediska motivace účasti na CR. Jedná se

zejména o rekreační, sportovní a dobrodružný, myslivecký a rybářský, kulturní a náboženský,

lázeňský a zdravotní, obchodní, kongresový a stimulační cestovní ruch. Jednotlivé druhy CR

se nevyskytují samostatně, ale většinou probíhají v kombinaci s jiným druhem. Podobně dělí

druhy CR i Holeček a kol. (1999). Ti uvádějí, že druhy CR vyjadřují motivy podle

převažujících zájmů, které vedou obyvatele k účasti na CR. K základním druhům řadí

rekreační, kulturní, společensky zaměřený, sportovní a profesionálně zaměřený.

Naopak podle Mirvalda a kol. (1996), to co zmiňuje Hesková a kol. (2006) jako druhy

CR, on považuje za formy CR. Mirvald a kol. (1996) rozděluje druhy CR podle místa

realizace, délky trvání, organizace a výběru účastníků CR. S tím se ztotožňuje i Vystoupil a

kol. (2008), jenž druhy CR rozděluje na sedm skupin.

Tabulka č. 4 Druhy cestovního ruchu

zdroj: vlastní zpracování

zdroj: Vystoupil a kol. 2008, vlastní zpracování

DRUHY

CR

Podle místa

realizace

Podle

časového

rytmu

Podle délky

účasti

Podle

velikosti

iskupiny

Podle způsobu

a organizace

zabezpečení služeb

Podle způsobu

účasti a formy

úhrady nákladů

Podle rozložení

během roku Domácí

CR

Zahraniční

CR

Sezónní

CR

Celoroční

CR

Krátkodobý

CR

Dlouhodobý

CR

Skupinový

(hromadný) CR

Individuální

CR

Každodenní

Víkendový

Týdenní

Dlouhodobější

Organizovaný

CR

Neorganizovaný

CR

Volný

CR

Vázaný

CR

14

Formy cestovního ruchu

Formy CR vyjadřují motivaci účastníků na cestovním ruchu. Obvykle jsou kladeny

zvláštní požadavky na způsob realizace či zabezpečení služeb. Vždy se zdůrazňuje nějaký

specifický faktor: věk, doprava, motiv účasti a jiné. Rozlišujeme základní a specifické formy

(Petrů 2007).

Tabulka č. 3 – Formy cestovního ruchu

zdroj: Petrů 2007, vlastní zpracování

Předpoklady pro CR

Svobodová a kol. (2013, s. 138) uvádí, že „předpoklady cestovního ruchu představují

souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které

vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Dělí se na lokalizační, realizační a

selektivní“.

Lokalizační předpoklady

Lokalizačními předpoklady rozumíme vhodné krajinné hodnoty, které příroda nabízí

pro realizaci jednotlivých forem cestovního ruchu. Všechny přírodní složky mají vliv na

využití cestovního ruchu v daném rekreačním prostoru (Mirvald a kol. 1996). Vystoupil a kol.

(2009) do této skupiny zahrnují přírodní a kulturně-historické předpoklady.

o Přírodní předpoklady

Přírodní zdroje a předpoklady jsou podle Vystoupila a kol. (2009) určujícím faktorem pro

většinu aktivit cestovního ruchu, rekreace a motivace na cestovním ruchu. Při hodnocení

přírodních předpokladů Galvasová a kol. (2008) a Vystoupil a kol. (2008) zohledňují

především reliéf, klimatické poměry, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo.

Základní formy:

-rekreační CR

-kulturně – poznávací CR

-sportovně – turistický CR

-lázeňsko – léčebný CR

Specifické formy:

-CR mládeže

-CR třetí generace (seniorů,

důchodců)

-kongresový CR

-lovecký CR

-incentivní CR

-mototuristický CR

-další: CR osamělých lidí,

dobrodružný CR, agroturistika,

zážitkový CR, CR veletrhů a výstav

15

o Kulturně-historické předpoklady

Od přírodních předpokladů se odlišují tím, že vznikly činností člověka. Pro tuto skupinu

atraktivit je charakteristické bodové rozmístění. Rozdělují se do tří základních podskupin:

kulturně historické památky (architektonické, technické, národně-historické, přírodní

památky), kulturní zařízení a kulturní akce (muzea, galerie, divadla, koncerty, festivaly,

slavnosti,…) a sportovní akce (Vystoupil a kol. 2008).

Realizační předpoklady

Díky realizačním předpokladům mohou podle Holečka a kol. (1999) účastníci

cestovního ruchu uskutečňovat nároky v oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami.

Realizační předpoklady zajišťují do těchto míst dopravní obslužnost, služby a další. Vystoupil

a kol. (2008) dělí realizační předpoklady na komunikační předpoklady a materiálně-technické

základny.

o Komunikační předpoklady

K základním komunikačním předpokladům prostorové realizace a rozvoje cestovního ruchu a

rekreace patří dopravní síť a dopravní prostředky. Dopravní síť a dopravní prostředky

umožňují účastníkům cestovního ruchu přemisťovat se z místa trvalého pobytu do cílových

míst cestovního ruchu (Vystoupil a kol. 2008).

o Materiálně-technická základna

Materiálně-technická základna neboli základní a doprovodná infrastruktura cestního ruchu.

Jedná se o všechny hmotné prostředky, které se podílejí na tvorbě a realizaci služeb

cestovního ruchu. Vystoupil a kol. (2009) sem řadí: ubytovací zařízení, objekty individuální

rekreace, stravovací, kulturní, zábavní, sportovní a dopravní zařízení.

Selektivní předpoklady

Vystoupil a kol. (2009) o selektivních předpokladech hovoří jako o takových zdrojích,

předpokladech a impulsech, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy. Holeček a

kol. (1999) rozděluje tyto předpoklady na objektivní a subjektivní.

o Objektivní faktory

Mezi tyto faktory patří politické faktory (cestovní ruch se rozvíjí převážně v mírovém

uspořádání světa, také záleží na vnitropolitické situaci uvnitř země a politickém systému).

Důležitými faktory jsou dosažená životní úroveň a objem fondu volného času (vrstvy

finančně zabezpečené cestují do dražších a vzdálenějších destinací, trend zkracování pracovní

doby) a životní prostředí (obyvatelé, kteří žijí v horším životním prostředí, vyhledávají

16

především formy venkovského či lázeňského typu. Posledním faktorem je demografická

struktura (jedná se o mentalitu, zvyky, vzdělanost, věkové složení, porodnost, úmrtnost,

charakter osídlení, atd.) (Czechtourism 2015).

o Subjektivní faktory

Subjektivními faktory se rozumí například psychologické pohnutky, jež ovlivňují

rozhodování jednotlivce nebo skupiny k účasti na cestovním ruchu. Velký vliv mají reklamy,

propagace, vlastní zážitky a zkušenosti nebo módnost (Czechtourism 2015).

17

5 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ OBLASTI

Zájmové území Lipenska je v bakalářské práci vnímané v hranicích mikroregionu

Lipenska. Mikroregion Lipensko představuje Svazek lipenských obcí, jenž byl založen 26. 7.

2002. Jeho cílem a záměrem je regionální rozvoj území. Mikroregion představuje 10 obcí

z prachatického a českokrumlovského okresu: Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá,

Hořice na Šumavě, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Nová Pec, Přední Výtoň, Stožec a Vyšší

Brod (Lipno 2015a).

Mikroregion Lipensko se nachází v jihozápadní části Jihočeského kraje a zároveň je

součástí NP a CHKO Šumava. Sousedí s Rakouskem a Německem. Hlavním lákadlem je

Lipenská přehrada, která tvoří osu mikroregionu. Svou rozlohou 849,33 km2

se stal největším

mikroregionem Jihočeského kraje. Zaujímá 8,5 % rozlohy kraje, která činí 10 056 km2 (Lipno

2015b).

Mapa č. 1

18

Obyvatelstvo

Obce mikroregionu lze charakterizovat z hlediska počtu obyvatel a rozdělit je do

velikostních kategorií. Stožec a Přední Výtoň patří do skupiny nejmenších obcí 0 – 299

obyvatel. Mezi středně velké obce (300 – 999 obyvatel) řadíme Novou Pec, Lipno nad

Vltavou, Černou v Pošumaví a Hořice na Šumavě. Více jak 1 000 obyvatel žije ve čtyřech

obcích. Ve Frymburku a Loučovicích žije téměř 2 000 obyvatel. Horní Planá s Vyšším

Brodem vykazující více jak 2 000 obyvatel (ČSÚ 2015).

Graf č. 1 – Vývoj počtu obyvatel na Lipensku v letech 2004 – 2014

zdroj: ČSÚ 2015, vlastní zpracování

Počet obyvatel na Lipensku přesahuje 10 000 osob (viz graf č. 1) Z grafu je zřetelné, že

počet obyvatel za posledních deset let (2004–2014) poklesl. V roce 2004 na Lipensku žilo

11 418 obyvatel a od tohoto roku byl každý rok zaznamenán malý úbytek. Největší úbytek

přišel po hospodářské krizi v roce 2008. V roce 2014 už zde bydlelo 10 810 obyvatel.

Nejméně obyvatel vykazují obce Stožec a Přední Výtoň a nejvíce Vyšší Brod a Horní Planá.

Obce Lipno nad Vltavou a Hořice na Šumavě jsou jediné obce, které během let 2004–2014

zaznamenaly nárůst počtu obyvatel. Ostatní obce byly ztrátové. Největší pokles sleduje obec

Nová Pec, Přední Výtoň a Loučovice (viz Příloha č. 3). V roce 2014 bylo naměřeno záporné

migrační saldo -8. Úhrn obyvatel je způsobený dle statistiky jak malou porodností, tak i vyšší

emigrací. Pouze 4 obce vykazují kladné saldo migrace, jedná se o obce Frymburk, Horní

Planá, Lipno nad Vltavou a Loučovice. Tyto obce získávají především z imigrace a Frymburk

s Lipnem nad Vltavou i z přirozeného přírůstku (ČSÚ 2015). Průměrný věk obyvatel byl

v roce 2004 37 let, což je o 5 let méně než v roce 2014, kdy byl průměrný věk 42 let (viz

příloha č. 4). Z toho je patrné stárnutí obyvatel, s čímž může být spjat i odchod mladší

populace do větších měst za prací a vzděláním.

Celková hustota zalidnění na Lipensku činí necelých 21 ob./km2

(viz příloha č. 5).

Česká republika (dále jen ČR) má průměrnou hustotu zalidnění okolo 130 ob./km2 a

10400

10600

10800

11000

11200

11400

11600

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Po

čet

ob

yvat

el

Rok

Počet obyvatel

19

Jihočeský kraj okolo 60 ob./km2. Po srovnání má Lipensko velmi nízkou hustotu zalidnění.

Zaměstnanost a nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti v České republice v prosinci 2014 činila 7,5 % (Kurzy 2015).

Okres Český Krumlov vykazoval nezaměstnanost o něco vyšší než je průměr ČR a to 8,6 %.

Za obce je uváděn podíl nezaměstnaných z počtu obyvatel obce. Co se týče lipenských obcí

spadajících do okresu Český Krumlov, většina přesahuje 10 %. Nejvyšší podíl

nezaměstnaných vykazovaly Loučovice (16,1 %) a nejnižší Vyšší Brod (8,3 %). Naopak okres

Prachatice zaznamenává celkově nízkou míru nezaměstnanosti 5,1 %. Do okresu Prachatice

spadají obce Stožec a Nová Pec.. Obec Stožec má nízký podíl nezaměstnaných (6 %), naopak

Nová Pec vykazuje vysoký (12,8 %). Celková podíl nezaměstnaných na Lipensku činí 10,44

% (viz Příloha č. 6) (MPSV 2015).

V roce 2006 bylo podle Vystoupila (2006) zaměstnáno v pohostinství a ubytovacích

zařízeních v rámci Lipenska i celé Šumavy přes 5,9 % ekonomicky aktivních obyvatel. Ve

srovnání s ČR se Lipensko řadí mezi oblasti s nejvyšším podílem ekonomicky aktivních

obyvatel pracujících v pohostinských a ubytovacích zařízeních. Tento podíl ekonomicky

aktivního obyvatelstva v těchto službách je podobný v takovém rozsahu jen v Krkonoších a

Hrubém Jeseníku (viz Příloha č. 7). V letech 2006–2013 se počet ubytovacích zařízení zvýšil

ze 179 na 194 ubytovacích zařízení (ČSÚ 2016b), tudíž lze předpokládat i zvýšení tohoto

podílu.

20

6 PŘEDPOKLADY PRO ROZVOJ CESTOVNÍ RUCHU NA LIPENSKU

Kapitola Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na Lipensku patří k zásadním

kapitolám analýzy CR na Lipensku. Předpoklady pro CR se dále dělí na lokalizační a

realizační předpoklady.

6.1 Lokalizační předpoklady

V lokalizačních předpokladech zkoumáme přírodní předpoklady (reliéf, klima, vodstvo,

flóru a faunu) a kulturně – historické předpoklady (kulturní zařízení a akce, kulturně –

historické památky).

PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY LIPENSKA

Reliéf je základním strukturním prvkem přírodních rekreačních zdrojů (Vystoupil a kol.

2008). Lipensko se nachází v průměrné nadmořské výšce 717 m n. m. Leží zde nejvyšší

vrchol Šumavy – Plechý (1 378 m n. m.). Z doby čtvrtohor, kdy se zde vytvářely menší

horské ledovce, zbyly glaciální tvary – kary, ledovcové morény (Balda, Boudová a kol. 2003).

Výsledkem je i ledovcový kar Plešného jezera, které patří mezi 5 ledovcových jezer Šumavy

(Demek a kol. 2006). Mrazové zvětrání po sobě zanechalo např. kamenná moře (suťová pole),

nejznámějším je Čertova stěna (Balda, Boudová a kol. 2003). Balda, Boudová a kol. (2003, s.

9) uvádí, že „vodní toky mají zpravidla mělká a široká údolí, a až teprve při okraji tohoto

zarovnaného celku se údolí zahlubuje a vytvářejí sevřená koryta. Zde mají také větší spát,

balvanitá koryta a z hlediska turistiky představují nejzajímavější a nejromantičtější šumavské

partie“.

Dalším přírodním předpokladem, který ovlivňuje rozmístění cestovního ruchu, je klima.

Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje od 2 – 6 °C. Podle Quittovy klasifikace patří

Lipensko mezi chladné oblasti. Nejnižší teploty byly naměřeny v oblasti Plešného jezera a

vrcholu Plechý. Průměrný úhrn srážek ubývá od hranic směrem do vnitrozemí, resp. od

západu k východu. Celkový úhrn srážek se v o celé oblasti pohybuje od 650 – 1 200 mm/rok.

Nejbohatší místo na srážky je oblast vrcholu Plechý, kde bylo naměřeno 1 000 – 1 200 mm

srážek za rok. Sněhová pokrývka pokryje Lipensko na 80 – 160 i více dní v roce. Nejdéle sníh

leží v oblastech vrcholu Plechý, Vítkova kamene a Bukového vrcholu, Mezileského vrchu a

Kramolína (Tolazs a kol. 2007).

Nejvýznamnějším přírodním předpokladem na Lipensku je vodstvo (viz Příloha č. 8).

21

Nejvýznamnějším a nejdelším tokem protékajícím Lipenskem je Vltava. Lipenská

přehrada, vybudována v letech 1952–1959 na horním toku Vltavy, lemuje celé území

Lipenska. Přehrada, nazývána České či Jihočeské moře, je největší vodní plochou na území

České republiky (Lipensko 2016). Pod vrcholem Plechý se nachází jedno z pěti ledovcových

šumavských jezer – Plešné jezero. Plocha jezera činí 7,48 ha a hloubka dosahuje 18,3 m

(Balda, Boudová a kol. 2003). Mimořádnou technickou památkou na Lipensku je

Schwarzenberský plavební kanál, který sloužil k přepravě kmenů pokácených stromů

z nepřístupných oblastí a zásobování Vídně palivovým dřevem (Itras 2016).

Rostlinstvo - Rostlin, které by rostly výhradně jen na Šumavě, je poměrně málo.

Z cévnatých rostlin jde o hořeček český šumavský. Zbytkový charakter z časů ledových a raně

poledových má bříza zakrslá, sítina trojklanná nebo kyhanka sivolistá. Významnou vegetací

jsou šumavské rašeliny, ve kterých převládá blatka a vzácně se zde můžeme setkat

s masožravou rosnatkou či blatnicí bahenní (Čihař 2002). Turisticky atraktivní je pro

účastníky CR les, jenž nabízí možnost houbaření, které je spojeno s odpočinkem na Lipensku.

Rostou zde například křemenáče, klouzci, kozáci, bedly, lišky, pýchavky a spoustu dalších

(Sumavainfo 2015).

Živočišstvo má pro rekreaci z uvedených přírodních předpokladů nejmenší význam

(Vystoupil a kol. 2008). Na Lipensku stejně jako na celé Šumavě najdeme zachovalou

středoevropskou lesní faunu. V minulosti byl vyhuben vlk, medvěd a skoro i rys šumavský.

Ten byl znovu vysazen a současný počet rysů se odhaduje na několik desítek jedinců (Čihař

2002). Velmi významnou oblastí pro cestovní ruch je na Lipensku okolí vod, která přiláká

mnoho rybářů. Nejčastějšími úlovky jsou kapři, candáti, štiky, ale výjimkou není ani sumec či

úhoř a mnoho dalších. (Lipensko 2015a). Vyskytuje se zde ohrožený rak kamenáč, a mihule

potoční. Indikátorem čisté vody je moucha číhalka pospolitá. Vodní savec bobr evropský byl

vyhuben v 18. století. Dříve zde byl k spatření norek evropský, v některých lokalitách se

udržela vydra říční (Sumavainfo 2015).

KULTURNĚ – HISTORICKÉ PŘEDPOKLADY LIPENSKA

V kulturně – historických předpokladech jsou popsány ty nejzajímavější památky a

nejdůležitější akce, které lze na Lipensku navštívit. Do kulturně – historických předpokladů

jsou zahrnuty kulturně – historické památky (přírodní a technické památky, kostely a kláštery,

hrady, zámky a rozhledny, muzea) (viz příloha č. 9) a kulturně – sportovní aktivity (kulturní a

sportovní akce).

22

přírodní a technické památky

Nejvyšším bodem Lipenska a přírodní památkou je vrchol Plechý. Na hoře jsou

postaveny dvě vyhlídky – Kučava a Stifterova vyhlídka. Na vrcholu nalezneme památník

Adalberta Stiftera, který se tyčí ve výšce 1 311 metrů. Jednou z nejznámějších technických

památek je Schwarzenberský plavební kanál (Kartografie 2001). Ten v minulosti sloužil

především k přepravě dřeva ze šumavských lesů do Vídně. Díky devítikilometrové naučné

stezce lze poznat historii tohoto díla. Stezka vede od Jeleních vrchů až po Novou Pec (Picek a

kol. 2012). V roce 1956 byla Čertova stěna vyhlášena přírodní rezervací, od roku 1995

společně s rezervací Luč tvoří Národní přírodní rezervaci (MCU 2014). Jedná se o typické

kamenné moře, pod kterým protéká Vltava balvanitým korytem nazývaným Čertovy proudy

(Ceskehory 2015a).

hrady a zámky, rozhledny

Nejvýše postavený hrad, Vítkův kámen, se nachází 0,5 km od osady Svatý Tomáš ve

výšce 1 035 m n. m. Hrad byl vystaven jako ochrana hranic a správní centrum oblasti ve 13.

století. Dnes slouží jako rozhledna nabízející výhled i na Alpy (Picek M., 2012). Nedaleký

hrad Rožmberk z poloviny 13. století je jedním z největších lákadel v okolí Lipenska. Jedná se

o jeden z nejstarších hradů Vítkovců (Hrad-rozmberk 2015). Cílovým místem je také hrad a

zámek Český Krumlov, který je od roku 1992 zapsán společně s celým historickým centrem na

Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (Zamek-ceskykrumlov 2015). V roce 2012

byla otevřena rozhledna Stezka korunami stromů v Lipně nad Vltavou. Stezka je dlouhá 372

m a její výška činí 40 m (Stezkakornamistromu 2015a). Lipensko má velmi dobrou polohu i

díky blízkosti rakouských hranic. 16 km od Horní Plané se nachází na hoře Sulzberg (1 045 m

n. m.) rozhledna Moldaublick. Rozhledna byla postavena v roce 1968 (Lipensko 2015b).

kostely a kláštery

Jednou z forem cestovního ruchu je církevní cestovní ruch neboli církevní turistika.

Tato forma však není v ČR tolik rozvinutá. Cestovní kanceláře ve svých itinerářích dávají této

formě jen velmi malý důraz. Pro podporu církevní turistiky byla v roce 2013 v Praze pořádána

konference „Turistika a církev – vzájemné propojení a přínosy“ (Ackcr 2015). Ve světě je tato

turistika velmi populární, ale v České republice se tento trend rozvíjí pomaleji.

Největší dominantou církevní turistiky je na Lipensku Cisterciácký klášter ve Vyšším

Brodě (Kartografie 2001) založený Rožmberky v roce 1259 (Kudyznudy 2015a). Součástí

tohoto opatství je i Závišův kříž, který bývá stavěn na úroveň Českých korunovačních klenotů

23

(MCU 2014). Ve Vyšším Brodě se nachází ještě římsko-katolický farní kostel sv.

Bartoloměje. Významným poutním místem je Stožecká kaple ve Stožci (Kartografie 2001).

Ve Frymburku se nachází farní kostel sv. Bartoloměje. V Loučovicích z církevních památek

stojí za návštěvu kostel sv. Oldřich a kaple sv. Prokopa. Černá v Pošumaví nabízí kostel

neposkvrněného početí Panny Marie a Hořice na Šumavě kostel sv. Kateřiny. V Horní Plané

nalezneme kostel sv. Markéty a v Přední Výtoni farní kostel sv. Filipa a Jakuba. Za zmínku

stojí i kostel Božího těla ve Svatém Tomáši a kostel sv. Jana Nepomuckého v Zadní Zvonkové

(Lipno 2011a). Dominantou církevní turistiky je vzdálenější gotický klášter Zlatá Koruna,

který patří k nejzachovalejším gotickým klášterům v Čechách (Kartografie 2001). Je vzdálen

20 km od Hořic na Šumavě.

muzea a galerie

Horní Planá je rodištěm rakouského básníka Adalberta Stiftera. V Horní Plané

nalezneme i rodný dům Adalberta Stiftera, jenž tvoří poslední zbytky původní zástavby Horní

Plané. Rodný dům je využíván jako muzeum (Balda, Boudová a kol. 2003). V Hořicích na

Šumavě můžeme navštívit dvě muzea. Muzeum obce a pašijových her bylo slavnostně

otevřeno v roce 2000. Muzeum nabízí expozice poukazující na historii obce a okolí a na

historii pašijových her (Ckrumlov 2001). Druhé muzeum, které se v obci nachází, je Muzeum

historických radiopřijímačů. Muzeum bylo otevřeno v roce 2001 a vystavené expozice sbíral

dlouhá léta místní sběratel pan Antonín Brodňanský. Nejstarší přijímač pochází z roku 1927

(Horicenasumave 2015a). Dne 18. prosince 1918 byla vydána první československá poštovní

známka podle Alfonse Muchy a v tento den bylo otevřeno i Poštovní muzeum ve Vyšším

Brodě. Muzeum muselo být několikrát zavřeno. Sbírka poštovního muzea se v roce 2002 stala

součástí kulturního dědictví České republiky (Postovnimuzeum 2015). Muzeum Frymburk se

dočkalo znovuotevření v roce 2010 a mapuje život ve Frymburku a okolí. Frymburk je

pověřen sběrem historických předmětů a artefaktů z území bývalé fary Frymburk zahrnující

12 okolních obcí a osad (Ifrymburk 2015a).

kulturní akce (festivaly, slavnosti, koncerty)

Na Lipensku je velmi bohatý program akcí. Pokusíme se přiblížit alespoň ty

nejzajímavější. Již po desáté se v lednu 2015 konal Maškarní karneval pro děti v Horní Plané.

V Horní Plané stále dodržují masopustní tradice v roce 2015 po dvacáté městem procházel

Masopustní průvod (Horniplana 2015a). Masopust se koná i v Hořicích na Šumavě. Ve

24

frymburském muzeu byla v lednu 2015 k nahlédnutí výstava zimních sportů (Ifrymburk

2015b).

V obci Stožec při akci Den Země žáci soutěží v různých kategoriích (malování a řešení

problémů) spojených s tématem biodiverzity (Npsumava 2015a).

V Černé v Pošumaví i ve Frymburku se dodržuje na 1. května tradiční Slet a pálení

čarodějnic (Cernavposumavi 2015a). V květnu se koná Evropských den parků a pro park

Šumava v rámci této akce připravují program střediska environmentální výchovy ve Stožci,

Vimperku a v Kašperských Horách (Sumava-corpus.narra 2015). I Vítkův kámen má

připravený pestrý kulturní program po celé léto (Vitkuvhradek 2015).

Po osmé se konal Letecko-modelářský den v Horní Plané (Jets-czech 2014). Od června

do konce srpna se koná Lipnofest v Černé v Pošumaví (Lipnofest 2015). S bohatým

programem se můžete setkat i na Frymburských slavnostech, jejichž první ročník se

uskutečnil v roce 2000 (Campingfrymburk 2015). Velmi zajímavou akcí na Stezce korunami

stromů jsou Slavnosti dřeva. K vidění je tvorba ze dřeva, obohacená o bohatý kulturní

program (Stezkakorunamistromu 2015b).

Od konce června Hořice na Šumavě v rámci Hořického kulturního léta chystají od roku

2013 na pátky a soboty po celé prázdniny bohatý kulturní program (Horicenasumave 2015b).

V Hořicích na Šumavě lze také navštívit mnoho divadelních představení, která se odehrávají

po celé léto v Pohádkové rezervaci (Horicenasumave 2015c). Akce Léto u kašny se koná

v průběhu celých prázdnin u kašny na náměstí (Altasceska 2015). Jednou z největších akcí je

Markétská pouť (Ceskevylety 2010). Již od roku 2013 se slaví Narozeniny stezky korunami

stromů a každý rok připravují organizátoři pro návštěvníky kulturní program

(Stezkakorunamistromu 2015c).

Oblíbenou srpnovou akcí je Rockfest na Letňáku, kde vystupují regionální amatérské

kapely (Sumavago 2012). Bartolomějská pouť se koná každoročně ve Vyšším Brodě

(Mestovyssibrod 2010). Stožec pořádá v srpnu akci nazvanou Stará řemesla Šumavy, na níž

jsou k vidění výrobky domácích a tradičních řemeslných prací (Sumava 2012). Srpen také

nabízí návštěvu Pašijových her v Hořicích na Šumavě, které v roce 2016 oslaví dvousté

výročí (Horickepasije 2014). Na 2. ročníku třídenního charitativního festivalu Frymburk fest

vystupují známé osobnosti. Mimo hudby je zde připraven i dětský a rodinný program

(Frymburklipnofest 2015). Hudební a divadelní program nabízí Novopecké slavnosti

(Kudyznudy 2015b).

V září se od roku 1997 pořádají Hornoplánské rozpravy (Literarnidum 2009). Dny

evropského dědictví je akce, při níž jsou veřejnosti otevřeny památky, budovy i prostory, které

25

jsou jinak z části nebo zcela nepřístupné (Horniplana 2012). Obec Stožec pořádá neobvyklé

Mistrovství světa v tlučení špalků. Letos se bude konat již 13. ročník (Npsumava 2015b).

Velmi zajímavou akcí je Lipno dětem s integrovaným záchranným systémem, kde se nejen

děti mohou seznámit zábavnou formou s prací záchranářů a policie (Lipno 2015c).

V říjnu se pořádá tradiční Drakiáda, spojená s pouštěním draků a opékáním buřtů.

S prosincem a obdobím Vánoc souvisí mnoho tradičních akcí. Jedná se především o trhy nebo

rozsvícení vánočního stromu. Mezi ty zajímavější akce patří Čertovský rej, Betlémské světlo a

Vánoční koncert ve Frymburku (Frymburk 2015). V Horní Plané se od roku 1995 hraje

amatérské divadlo, kdy je představen Živý betlém (Horniplana 2015b).

sportovní akce

Na Lipensku se během roku pořádá mnoho sportovních akcí, které jsou lákadlem pro

turisty. Shrneme si alespoň ty nejvýznamnější. Ve Frymburku se tento rok v lednu pořádá již

18. Technický sedmiboj dvojic (Ifrymburk 2015b). Od roku 2012 na přelomu ledna a února se

koná Frymburská stopa, kdy běžkaři závodí v kvalitně upravených stopách (Lipnocentrum

2015a). Hornoplánská Šumavská pytlovačka byla uskutečněna poprvé v roce 2013. Akce se

koná v únoru a návštěvníci sjíždí kopec na pytlích plněných senem (Ceskokrumlovsky.denik

2015). Černá v Pošumaví pořádá Lipno Ice Marotonu po zamrzlém jezeře. Akce se mohou

zúčastnit různé věkové kategorie a jsou připraveny různé úrovně maratonů (Cernavposumavi

2015b).

V březnu probíhá v Horní Plané akce Historické lyžování. Jedná se o setkání lyžníků

s dobovou výstrojí doplněné různými soutěžemi (Lipno 2015c).

V loňském roce se v květnu poprvé pořádalo Májové kolo a Frymburská wellness

desítka, při níž se závodí v běhu a na in-linech v různých věkových kategoriích

(Lipnocentrum 2015b). Ve Vyšším Brodě se koná v květnu Vyšebrodská holinkiáda. Jedná se

o procházku pohádkovým lesem zakončenou soutěžemi pro děti (Lipno 2015c).

Červen je spojen se zahájením letní sezóny. V Lipně nad Vltavou je toto zahájení spjato

s akcí LIPNO DRAGON BOAT RACE neboli závod dračích lodí (Lipno 2015c).

Srpen nám přinese 5. ročník Lipno Sport festu v Lipně nad Vltavou. Pro účastníky je

připraven pestrý především sportovní ale i kulturní program (Lipnosportfestival 2015). Dále

se v srpnu koná akce Salomon Trail Running Cup. Jde o půl maraton v Lipně nad Vltavou.

První ročník byl zahájen v roce 2012 (STRC 2015). Na Stezce v korunách stromů se v srpnu

také konalo krajské kolo hasičské soutěže – Nejtvrdší hasič vydrží. Tato soutěž už zde

proběhla podruhé (Stezkakorunamistromu 2015d). Frymburské sportovní slavnosti nabízejí

26

pestrý sportovní program v srpnu od roku 2009 (Frymburk 2009). V roce 2004 se ve Stožci

uskutečnil 1. ročník běhu na 15 km. Akce Běh Zlatá stezka se koná v srpnu (Behzlatastezka

2004). Od roku 2005 se v Horní Plané pořádá akce Triatlon tří zemí. Jedná se o závod, který

se skládá z plavání, crossbiku a crossrunu (Euregion 2013).

Od roku 2009 se v září pořádá sportovní akce Stožecká brusle. Závodí se na in-line

bruslích na trase Stožec – Nová Pec (Inline.skisumava 2009). Vloni v září se ve Vyšším

Brodě pořádal již 43. ročník Plavby kuriózních plavidel (Kuriozniplavidla 2015). Na září je

připraven tradiční Tenisový turnaj čtyřher (Ifrymburk 2015b). V září se také v Lipně nad

Vltavou již po čtvrté uskutečnil Lipenský kolotoč, jízda po Jezerní stezce na kole či in-linech.

Akci doprovází mnoho soutěží (Lipno 2015c)

V prosinci má ve Frymburku v období Vánoc již dlouholetou tradici Vánoční

nohejbalový turnaj (Frymburk 2015). Na skiarélu Lipno se za doprovodu zábavného

programu Zahájí zimní sezóna (Lipno 2015c).

6.2 Realizační předpoklady

Vystoupil a kol. (2008, s. 315) tvrdí, že: význam realizačních předpokladů spočívá

v jejich schopnosti vytvářet spojovací článek a prostorovou konkretizaci vztahů mezi

oblastmi, resp. centry zájmu o cestovní ruch a rekreaci (póly nabídky) a cílovými místy, resp.

oblastmi cestovního ruchu a rekreace (nabídka)“.

KOMUNIKAČNÍ PŘEDPOKLADY LIPENSKA

V rámci komunikačních předpokladů se hodnotí kvalita silniční a železniční sítě,

dopravní dostupnost a další možnosti dopravy. Mezi ně patří na Lipensku skibusy, lodní

doprava a letiště Frymburk a déle cyklotrasy a pěší trasy či další sportovní vyžití.

Doprava

Silniční síť na Lipensku je spíše na nižší úrovni, jsou zde vybudované především

silnice 3. třídy. Územím prochází pouze jedna silnice 1. třídy ve směru Volary – Český

Krumlov, vede přes obce Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví a Hořice na Šumavě.

V obci Černá Pošumaví se na tento tah připojuje silnice 2. třídy, která směřuje přes Frymburk,

Lipno nad Vltavou až do Vyššího Brodu. V obci Frymburk se rozděluje ještě na směr Český

Krumlov.

Železnice vede přes obce Vyšší Brod, Lipno nad Vltavou, Loučovice, díky čemuž mají

obce dobrou dostupnost do Českých Budějovic. Obce Hořice na Šumavě, Černá v Pošumaví,

27

Horní Planá, Nová Pec a Stožec mají dobré spojení díky železniční dopravě do Českého

Krumlova. Bez železnice jsou pouze obce Loučovice a Přední Výtoň (viz Příloha č. 10).

Nově propojují Lipensko a Horní Rakousko skibusy – přeshraniční autobusy, které

zřizují a platí obce a podnikatelé. I přesto, že autobus je nazýván skibus, nevozí jen lyžaře,

běžkaře a snowboardisty, ale mohou se s ním svést i obyvatelé Lipenska a turisté, kteří cestují

za nákupy či návštěvami památek. Do Rakouska jezdí Češi převážně kvůli lyžování, naopak

Rakušané do Čech jezdí například do Vyšebrodského pivovaru a hospůdek (Ceskatelevize

2015). Podle Lipno-sternstein-hochficht (2015): „nový turistický bus jezdí na trase Černá

v Pošumaví – Frymburk – Lipno nad Vltavou – Loučovice – Vyšší Brod – Sternstein a zpět.

Každý den jezdí až třemi páry spojů (3x tam a 3x zpět). Jednou týdně (čtvrtek) vyjíždí navíc

večerní spoj na večerní lyžovaní ve Skiareálu Lipno“. Cena jízdenky se pohybuje do

maximální výše 40 Kč, denně skibus využije okolo 50 osob. Na Lipensku je míra

nezaměstnanosti okolo 20 %, tento projekt tedy do oblasti přinesl nové pracovní příležitosti.

V létě poslouží například pro přepravu cyklistů (Ceskatelevize 2015).

Lipenská přehrada umožňuje provozování lodní dopravy. Tu provozuje společnost

Rosenberger. Okružní plavby se uskutečňují lodí Adalbert Stifter nebo lodí Vltava. Loď

Adalbert Stifter přepravuje lidi ve směru Lipno nad Vltavou – Frymburk nebo opačně a loď

Vltava jezdí trasu Lipno nad Vltavou – Horní Planá nebo Horní Planá – Černá v Pošumaví.

Plavba se uskutečňuje při vhodných povětrnostních podmínkách a minimální obsazenosti (10

osob). Mimo plavební řád probíhají i plavby pro skupiny s více jak 35 osobami. Při plavbě

cestující dostávají informace o Lipenském jezeře a historii regionu. Společnost pořádá i různé

tematické plavby – Prázdninové večerní plavby s jazzem, Benátská plavba. Casino na lodi,

Plavba s Lipenskými maskoty (Lipno-line 2015).

Stezky

Na Lipensku je vybudováno velké množství značených cyklostezek, které vedou

šumavskou přírodou. Na Lipně je pro cyklisty připraven systém pěti navzájem propojených

cyklotras značených dle celostátní metody Klubu českých turistů (trasy č. 1019, 1020, 2021,

2022, 1033). Na pravý břeh Lipna se turisté mohou přepravit třemi převozy (Horní Planá –

Bližší Lhota, Frymburk – Frýdava a Dolní Vltavice – Kyselov). Cyklotrasy jsou vhodné jak

pro profesionální cyklistiku, tak i pro rekreační cyklistiku (Lipno 2011b) (viz Příloha č. 11).

28

Tabulka č. 5 – Cyklotrasy na Lipensku

NÁZEV STEZKY DÉLKA TRASA

Svatomašským pohořím

34 km Přední Výtoň – Spáleniště – Pasečná – Koranda – Rozcestí u Janovy cesty – Svatý Tomáš – Vítkův Kámen – Mírová cesta – Frýdava – Přední Výtoň

Vltavským kaňonem

39,9 km Vyšší Brod – Mnichovice – Kapličky – Spáleniště – Přední Výtoň – Frýdava – Frymburk – Lipno nad Vltavou – Loučovice – Čertova stěna – Vyšší Brod

Schwarzeberská cesta

61 km Černá v Pošumaví – Dolní Vltavice – Kyselov – Rozcestí u Janovy cesty – Koranda – Ježová – rakouská Kanalstrasse – Zadní Zvonková – Nová Pec – Horní Planá – Černá v Pošumaví

Po Stopách Adalberta Stiftera

65,9 km

Horní Planá – Bližší Lhota – Přední Zvonková – Zadní Zvonková – rakouská Kanalstrasse – Ježová – Koranda – Rozcestí u Janovy cesty – Svatý Tomáš – Vítkův kámen – Frymburk – Milná – Černá v Pošumaví – Hůrka – Horní Planá

Jezerní 50,5 km Frymburk – Frýdava – Rozcestí u Mostu – Kyselov – Přední Zvonková – Bližší Lhota – Horní Planá – Hůrka – Černá v Pošumaví – Milná – Frymburk

Krumovská 74,2 km Hořice na Šumavě – Skláře – Kladenské Rovné – Přelstice – Kájov – Český Krumlov – Větřní – Zátoň – Branná – Větrná – Malšín – Frymburk – Milná – Černá v Pošumaví – Muckov – Hořice na Šumavě

Okolo Lipna 108,2 km

Loučovice – Čertova stěna – Vyšší Brod – Mnichovice – Kapličky – Spáleniště – Pasečná – Kyselov – Račín – Přední Zvonková – Zadní Zvonková – Huťský Dvůr – Schwarzenberský kanál – Nová Pec – Horní Planá – Hůrka – Černá v Pošumaví – Milná – Frymburk – Slupečná – Lipno nad Vltavou – Loučovice

Rakouská 38,6 km Nová Pec – Říjiště – Plešné jezero – Plechý – Holzschlag – Schonbach – Zadní Zvonková – Přední Zvonková – Horní Planá – Nová Pec

Přírodní 49,7 km Vyšší Brod – Mnichovice – Kapličky – Spáleniště – Pasečná – Svatý Tomáš – Kyselov – Račín – Přední Zvonková – Zadní Zvonková – Huťský Dvůr – Schwarzenberský kanál – Nová Pec

Lipenská Magistrála

58,5 km Nová Pec – Horní Planá – Hůrka, Černá v Pošmaví – Milná – Frymburk – Slupečná – Lipno nad Vltavou – Loučovice – Čertova stěna – Vyšší Brod

zdroj: Cyklotrasy-sumava 2007, vlastní zpracování

Pro milovníky pěší turistiky je na Lipensku připravena stejně jako pro cyklisty řada

pěších stezek. Každý si může zvolit trasu dle svých fyzických možností. Severozápad má

spíše kopcovitý charakter a jihovýchod rovinatější. Stezky vedou krásnou rozmanitou

přírodou. Výhodou pro pěší je dostupnost řady výchozích míst vlakem. Pěší stezky jsou velmi

dobře značeny a doplněny informacemi především na naučných stezkách (MCU 2014).

Tabulka č. 6 – Pěší trasy na Lipensku

NÁZEV TRASY DÉLKA TRASA

Nordic walking trasa

9 km Lipno nad Vltavou – Kaliště – Frymburk – vrchol Marta nad Frymburkem

29

Vyšší Brod - Lipenská přehrada

11,7 km Vyšší Brod – Čertova stěna žel. stanice – Čertova stěna – Loučovice – Lipno nad Vltavou

Okruh Horní Planá

17 km

Horní Planá – Bližší Lhota – okolo Lhotského vrchu – kolem bývalého Schwarzenberského plavebního kanálu – bývalá osada Josefův Důl – Medvědí les – Zadní Zvonková – Zvonkovský vrch – Přední Zvonková – vodní nádrž – Zádní Hamry – Bližší Lhota – přívozem do Horní Plané

Okruh Lipno nad Vltavou

15 km

Lipno nad Vltavou – po levém břehu Vltavy do Loučovic – vrch Vyklestilka – Uhlířský vrch – rezervaci rašeliniště Kaplička – místo zvané U Překopané Hráze – zalesněná Medvědí hora – Čertovo kopyto – Lipno nad Vltavou

Okruh Frymburk 17 km Frymburk – Frýdava – rozcestí pod Bukovým vrchem – osada Svatý Tomáš – zřícenina Vítkova Kamene (Vítkův hrádek) – Svatý Tomáš – Přední Výtoň – Frýdava – Frymburk

Horní Planá - Hořice na Šumavě

15 km Horní Planá – Černé v Pošumaví – Muckov (vlevo od cesty bývalé lomy na kámen) – Hořice na Šumavě

Čertova stěna - Rožmberk

19 - 22 km Čertova stěna (autobus. zastávka) – Loučovice – údolím Čertových proudů – Čertova stěna – vpravo – vyrovnávací nádrž Lipno II – Vyšší Brod

zdroj: Ckrumlov 1999, vlastní zpracování

Lipensko je pro běžkaře oblíbené právě tím, že mohou zvolit náročnost běžkařské

trasy. Pro nejmenší a méně zdatné postačí běžkařská trasa po zamrzlém jezeře. Naopak ti,

kteří chtějí náročnější terén, se mohou vydat na trasy okolo Alpské vyhlídky (MCU 2014).

MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA LIPENSKA

Do materiálně technické základny patří:

o ubytovací zařízení (hotely, motely, penziony, campy, chaty a chalupy, …)

o stravovací zařízení

restaurace, fast – food, hospody, bufety, …

bary, vinotéky, cukrárny, kavárny, …

o obchody

potraviny, drogerie, pekárny, řeznictví, …)

specializované prodejny - prodej kol, papírnictví, textil, …)

o půjčovny (lyží, kol, in-line bruslí, …)

o kulturní a zábavní zařízení (kino, diskotéky, divadlo, bary, …)

o sportovní zařízení (fitness, sportovní areály, fotbalové hřiště, golf centra, …)

o dopravní zařízení

autobusové a vlakové zastávky, nádraží, přístaviště

čerpací stanice, autodoprava, servis

30

o doplňkové služby

pošta, informační centra, cestovní kanceláře a agentury, knihovny

zdravotnická zařízení, bankomaty, kadeřnictví, masáže, ….

Ubytovací zařízení

Ubytovací služby jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu.

Ubytovací služby umožňují účastníkům přenocovat v navštěvované destinaci mimo své trvalé

bydliště. Ubytovací služby uspokojují potřeby zákazníků související s přenocováním

v ubytovacích zařízeních (Jakubíková 2012). Ubytovací zařízení zabezpečují aktivity spojené

především s vlastním ubytováním, ale také aktivity, které host požaduje v místě svého

trvalého bydliště (kosmetika, čištění oděvů a jiné). Mezi další služby, které ubytovací zařízení

umožňuje, jsou služby spojené s využitím volného času (sport, kultura a jiné) a v neposlední

řadě aktivity spojené s profesí hosta (možnost faxování, připojení k internetu a jiné)

(Vitálková 2001). Ubytovací zařízení však nejsou přímým účelem příjezdů účastníků

cestovního ruchu do destinace (Ryglová a kol. 2011).

Na Lipensku bylo v roce 2015 evidováno celkem 176 ubytovacích zařízení s celkovou

ubytovací kapacitou 9 770 lůžek. Nejvíce ubytovacích zařízení se nachází v Horní Plané (48

zařízení). Největší ubytovací kapacitou však disponuje Lipno nad Vltavou, kde je situováno

28 ubytovacích zařízení s 3 370 lůžky. Nejméně ubytovacích zařízení a kapacitní velikostí

najdeme v Hořicích na Šumavě, Loučovicích a Vyšším Brodě. Na Lipensku se nachází 14,6

% ubytovacích zařízení a 16,6 % lůžek Jihočeského kraje (viz Příloha č. 11).

Tabulka č. 7 – Počet ubytovacích zařízení a lůžek v obcích Lipenska k roku 2015

Obce Počet

zařízení Počet lůžek

Černá v Pošumaví 22 1 137

Frymburk 24 1 517

Horní Planá 48 1 812

Hořice na Šumavě 2 -

Lipno nad Vltavou 28 3 370

Loučovice 4 112

Přední Výtoň 12 506

Vyšší Brod 9 352

Nová Pec 14 559

Stožec 13 405

CELKEM 176 9 770

zdroj: ČSÚ 2016b, vlastní zpracování

31

Vývoj ubytovacích zařízení byl nevyrovnaný. V roce 2006 na Lipensku bylo celkem

179 funkčních ubytovacích zařízení. Od roku 2008 počet těchto zařízení klesal až do roku

2011, kdy počet zařízení dosáhl na hodnotu 145. Následující rok se počet opět zvýšil a v roce

2013 byl zjištěn rekordní počet (194 ubytovacích zařízení). V roce 2014 a 2015 se počet

zařízení opět snížil a dostal se na hodnotu z roku 2006.

Vývoj kapacit ubytovacích zařízení si prošel podobným vývojem jako počty

ubytovacích zařízení. V roce 2006 ubytovací zařízení poskytovaly 8 257 lůžek k přenocování.

Od roku 2008 do roku 2011 se kapacita zařízení snižovala v důsledku úbytku počtu

ubytovacích zařízení. Od roku 2006 do roku 2011 se ubytovací kapacita snížila přibližně o

2 000 lůžek. V roce 2012 nastal velký obrat, kdy počet lůžek činil 9 006 lůžek, v roce 2013

tento vývoj vygradoval až na 10 165. V roce 2014 se počet lůžek opět snížil a v roce 2015

kapacita ubytovacích zařízení činila 9 770 lůžek.

Graf č. 2 – Počet ubytovacích zařízení na Lipensku za roky 2006 – 2015

zdroj: ČSÚ 2016b, vlastní zpracování

Graf č. 3 – Počet lůžek v ubytovacích zařízeních na Lipensku za roky 2006 – 2015

zdroj: ČSÚ 2016b, vlastní zpracování

V roce 2012 přespalo v ubytovacích téměř 400 000 účastníků CR, v roce 2013 a 2014

zaznamenaly ubytovací zařízení přes 700 000 přenocovaných účastníků CR. Tento nárůst je

způsobený tím, že za rok 2012 nebyl zjištěn počet přenocovaných účastníků CR v obci Lipno

0

100

200

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Po

čet

zaří

zen

í

Rok

CELKEM

0

5 000

10 000

15 000

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Po

čet

lůže

k

Rok

CELKEM

32

nad Vltavou, která v roce 2013 zaznamenala přes 400 000 přenocování. V roce 2015 počet

přesáhl 800 000 přenocovaných účastníků CR. Téměř 50 % účastníků CR na Lipensku

přenocovalo v obci Lipno nad Vltavou. Dalších 15 % účastníků se ubytovalo v Horní Plané a

12 % ve Frymburku. Nejméně účastníků přenocovalo v Hořicích na Šumavě, Stožci a Přední

Výtoni.

Podíl přenocovaných nerezidentů činil v roce 2012 18,15 %. V roce 2013 a 2014 tento

podíl zahraničních turistů přesáhl 30 %. V roce 2015 však podíl zahraničních turistů opět klesl

na 25 %. Nejvyšší podíl zaznamenává opět obec Lipno nad Vltavou, kde přenocovalo v roce

2014 50,47 % a v roce 2015 41,21 % nerezidentů. Přes 17 % přenocovaných nerezidentů

evidoval v roce 2015 Vyšší Brod a Černá v Pošumaví. Nejnižší podíl ubytovaných

zahraničních turistů byl registrován v Hořicích na Šumavě, Nové Peci a ve Stožci.

Počet přenocování na Lipensku tvoří 1,7 % z celkového počtu přenocování ČR. V roce

2015 bylo v Jihočeském kraji ubytováno přes 3 600 000 účastníků CR. Z toho vyplývá, že 22

% účastníků CR Jihočeského kraji se ubytovalo právě na Lipensku, z toho 21,5 % rezidentů a

25,2 % nerezidentů. V rámci českokrumlovského okresu přenocovalo 64,5 % účastníků CR na

Lipensku (73,8 % rezidentů a 48 % nerezidentů). Však z prachatického okresu, do kterého

spadají obce Stožec a Nová Pec, se ubytovalo v těchto obcí jen 13 % účastníků CR

prachatického okresu.

Graf č. 4 – Podíl přenocovaných rezidentů a nerezidentů v ubytovacích zařízeních od roku

2012 – 2015

zdroj: ČSÚ 2016c, vlastní zpracování

Průměrný počet přenocování je v České republice a Jihočeském kraji 2,7 nocí. V okrese

Český Krumlov zaznamenávají nižší počet přenocovaných nocí (2,5 nocí) a vyšší počet

přenocovaných dní registruje okres Prachatice (3,2 nocí). Lipensko se převyšuje republikový

průměr a průměr Jihočeského kraje, průměrná délka přenocování se přibližuje hodnotě

0

50

100

2012 2013 2014 2015

81,85 66,59 66,83 74,89

18,15 33,41 33,17 25,11

%

Rok

Nerezident

Rezident

33

prachatického okresu. Průměrný počet přenocování je 2,99 nocí. Nejvyšší počet nocí strávili

v roce 2015 v Lipně nad Vltavou (4,3 noci), Nové Peci (4,3 noci) a v Horní Plané (3,2 noci).

Nejmenší počet přenocování registruje Vyšší Brod (1,5 noci).

Tabulka č. 8 – Průměrný počet přenocování v ubytovacích zařízeních za rok 2012 – 2015

OBCE 2012 2013 2014 2015

Černá v Pošumaví 3,1 3,1 3,5 2,9

Frymburk 2,7 2,7 2,9 2,9

Horní Planá 3,3 3,3 3,2 3,2

Hořice na Šumavě - - - -

Lipno nad Vltavou - 4,5 4,3 4,3

Loučovice 2,5 2,8 2,1 2,4

Přední Výtoň 3,5 3,2 2,5 2,6

Vyšší Brod 1,6 1,4 1,5 1,5

Nová Pec 3,9 4,1 4,5 4,3

Stožec 2,2 2,2 2,2 2,6

CELKEM 2,85 3,03 2,97 2,97

zdroj: ČSÚ 2016c, vlastní zpracování

Stravovací zařízení

„Stravovací služby umožňují uspokojování základní potřeby výživy, přispívají

k zotavení a vytvářejí větší fond volného času využitelného k uspokojování potřeb účastníků

CR, které jsou cílem) časti na cestovním ruchu. Jedná se o služby základního stravování

(nabídka a prodej kompletního menu, případně i nápojů, označené jako oběd nebo večeře),

doplňkového stravování a občerstvení a společensko-zábavní služby, spojené např. s hubení

produkcí, kulturním programem, případně dalšími aktivitami. Stravovací služby poskytuje

více kategorií hostinských zařízení (Orieška 2010).“

Na Lipensku se provozuje celkem 93 stravovacích zařízení. Lipensko nabízí dostatečné

množství restaurací, které můžeme rozdělit na několik kategorií. Nachází se zde celkem 65

restaurací, 13 hospod a 9 rychlých občerstvení. Na druhé straně se na Lipensku provozuje

málo stravovacích zařízení v kategorii bary. Jsou zde vedeny pouze 4 kavárny, 1 vinárna a 1

pivnice.

Nejvíce stravovacích zařízení se nachází v Lipně nad Vltavou, kde je provozováno

celkem 20 stravovacích zařízení z toho 15 restaurací, 2 hospody, 2 občerstvení a 1 kavárna.

Dostatečné množství stravovacích zařízení nabízejí i obce Frymburk (17 zařízení), Horní

Planá (17 zařízení) a Vyšší Brod (11 zařízení). V těchto obcí se nachází kavárna a ve Vyšším

Brodě je provozována jediná pivnice na Lipensku.

34

Nejméně stravovacích zařízení se nachází v Loučovicích, kde je provozováno 5

stravovacích zařízení, z toho 3 restaurace, 1 hospoda a 1 vinárna, která je jedinou na

Lipensku. V Přední Výtoni jsou vedeny 2 restaurace a 1 hospoda. Hořice na Šumavě nabízí 1

restauraci.

Tabulka č. 9 – Stravovací služby na Lipensku v roce 2016

POČET

CELK

EM

RESTAURACE BARY

OBEC RESTAURACE HOSPODA OBČERSTVENÍ PIVNICE VINÁRNA KAVÁRNA

Černá v Pošumaví 7 - - - - - 7

Frymburk 10 4 2 - - 1 17

Horní Planá 15 - 1 - - 1 17

Hořice na Šumavě 1 - - - - - 0

Lipno nad Vltavou 15 2 2 - - 1 20

Loučovice 3 1 - - 1 - 5

Nová Pec 3 2 1 - - - 6

Přední Výtoň 2 1 - - - 3

Stožec 5 1 1 - - - 7

Vyšší Brod 5 2 2 1 - 1 11

CELKEM 65 13 9 1 1 4 93

zdroj: Firmy 2016, vlastní zpracování

Informační centra

Orieška (2010) uvádí, že: „turistická informační centra jsou účelová zařízení cestovního

ruchu zřizovaná v místech a střediscích cestovního ruchu“.

Na Lipensku je vybudována síť osmi informačních a turistických středisek. Nachází se

v obci Stožec, Nové Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Frymburk, Vyšší Brod a dvě

v Lipně nad Vltavou. V obcích Loučovice, Přední Výtoň a Hořice na Šumavě není žádné

infocentrum.

Tabulka č. 10 – Informačních centra na Lipensku v roce 2016

INFOCENRUM ADRESA

Infocentrum Černá v Pošumaví Černá v Pošumaví 30

Informační centrum Frymburk Frymburk, Náměstí 5

Kulturní a informační centrum Horní Plana Horní Planá, Náměstí 8

Turistické centrum Lipenska Lipno nad Vltavou 118

Infocentrum Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou 87

Infocentrum Nová Pec Nová Pec, Nové Chalupy 41

Informační středisko a středisko environmentální výchovy Stožec Stožec 68

Infocentrum Vyšší Brod Vyšší Brod, Náměstí 104

zdroj: Lipensko.com 2016, vlastní zpracování

35

Informační centra jsou navštěvovány především v letních měsících (červen, červenec a

srpen). Přibližně 65 % účastníků využívá služby informačních center právě v letních

měsících. Nejúspěšnějším rokem byl ohledně návštěvnosti rok 2013, to vykazuje IC Lipno

nad Vltavou i IC Horní Planá. Tento rok bylo vhodné počasí pro turistiku v letní sezóně a

v zimě byly vhodné podmínky pro zimní sporty. Téměř 65 – 70 % návštěvníků tvoří tuzemští

návštěvníci. Nejčastější zahraniční návštěvníci pocházejí z Nizozemska, Rakouska, Německa

a v poslední době přibylo Slováků a Rusů.

V porovnání sledované návštěvnosti Infocenter v Horní Plané a Lipno nad Vltavou,

Lipno nad Vltavou vykazuje více jak 3x větší návštěvnost než Horní Planá. Například

v nejúspěšnějším roce 2013 Infocentrum Lipno nad Vltavou navštívilo přes 60 000

návštěvníků a Infocentrum v Horní Plané necelých 16 000 návštěvníků.

Graf č. 5 – Měsíční návštěvnost v Informačním centru Lipno nad Vltavou v roce 2014

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

Graf č. 6 – Roční návštěvnost Informačního centra Lipno nad Vltavou v letech 2012–2015

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

36

Graf č. 7 – Návštěvnost rezidentů a nerezidentů za rok 2012 – 2015 v Informačním centru

Lipno nad Vltavou

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

Graf č. 8 – Měsíční návštěvnost v Informačním centru Horní Planá za rok 2014

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

Graf č. 9 – Návštěvnost Informačního centra Horní Planá za roky 2008 – 2015

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

37

7 NP A CHKO ŠUMAVA V RÁMCI LIPENSKA

Šumava byla v roce 1963 vyhlášená Chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1991byla

vyhlášenou Národním parkem (Balda, Boudová a kol 2003). Celé území Šumavy nabízí pro

CR příznivé podmínky a to především v oblastech zasahujících do NP a CHKO. Jelikož je

každá část NP něčím specifická, je vhodné vymezit území, ve kterých by aktivity CR mohly

být realizovány (Stříbrná 2008).

Mapa č. 2

Do CHKO Šumava spadá území na pravém břehu lipenské přehrady až po Přední

Výtoň. Na levém břehu nádrže se jedná o oblast jihozápadně od silnice z Frymburku do Černé

v Pošumaví a oblasti severně od Horní Plané. Hranici CHKO tvoří na severu silnice

z Blažejovic do Křišťanova (Balda, Boudová a kol 2003). Mezi oblasti Lipenska spadající do

NP a CHKO Šumava patří podle Stříbrné (2008):

Trojmezí (90 % NP a 10 % CHKO)

„Rozloha oblasti činí 160 km2. Hornatina s výrazným hřebenem Smrčina – Plechý (1 378m) –

Třístoločník, rozdělená přítoky Teplé a Studené Vltavy, s výjimkou severní části souvisle

zalesněná. Velmi malá stálá sídla (Stožec, Nové Údolí) mají povahu lesních samot (Stříbrná

2008, s. 28).“

o Hlavní hodnoty pro CR:

Plechý (nejvyšší český vrchol Šumavy)

38

Plešné jezero

Medvědí stezka

místo styku hranic 3 států

Stožec (vesnická památková rezervace)

Schwarzenberský kanál (technická památka)

o Optimální aktivity pro CR:

pěší turistika

cykloturistika

lyžařská turistika (běžky)

kulturně poznávací CR

Lipno (2 % NP a 98 % CHKO)

„Rozloha činí 150 km2. Jde o kotlinu z větší částí zaplavenou lipenskou přehradou.

Levobřežní část jezera je poměrně hustě osídlená. Převařují ovšem rekreační objekty. Pro

pravý břeh je typické drobné rozptýlení osídlení (Stříbrná 2008, s 29.).“

o Hlavní hodnoty pro CR:

vodní nádrž využitelná k rekreačním účelům

Horní Planá (historické jádro, Stifterův památník)

sportovní areál Kramolín

o Optimální aktivity pro CR

vodní sporty

cykloturistika

pěší turistika

hipoturistika

sportovní rybářství

kulturně poznávací CR

zimní sporty v areálu Kramolín

Vítkův kámen (100 % NP)

„Rozloha činí 62 km2. Hornatina s nejvyšším bodem (Vítkův kámen 1 053m) uprostřed se

sklonovou asymetrií. Severní svahy jsou strmější. Nepatrně osídlené území. Pouze několik

horských osad (Stříbrná 2008, s. 29).“

o Hlavní hodnota pro CR

39

Vítkův kámen (zřícenina hradu)

Přední Výtoň (gotický kostel)

turistické vyhlídkové trasy

o Optimální aktivity pro CR

pěší turistika

cykloturistika

kulturně poznávací CR

lyžařská turistika (běžky)

40

8 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU NA LIPENSKU

V této kapitole dochází ke zhodnocení stavu cestovního ruchu na Lipensku na základě

návštěvnosti. Kapitola Analýza CR na Lipensku vyhodnocuje také dotazníkové šetření a

strukturovaný rozhovor se starosty.

8.1 Účastníci cestovního ruchu na Lipensku

Kapitola je zaměřena na analýzu návštěvníků Lipenska podle místa jejich bydliště,

podle jejich motivace, aktivit a preferencí.

8.2.1 Návštěvníci Lipenska podle místa jejich bydliště

Ubytovací zařízení zaznamenaly v roce 2015 mírný pokles nerezidentů oproti

předchozímu roku. V roce 2015 tvořili zahraniční návštěvníci 25 % ubytovaných. Stejný podíl

nerezidentů využilo i služeb informačních center. Jedná se především o návštěvníky

z Rakouska, Německa a Nizozemí, v posledních letech je zaznamenán nárůst Slováků a Rusů.

Největší podíl návštěvníků (65 – 70 %) však tvoří tuzemští návštěvníci.

Z dotazníkového šetření vyplývá, že návštěvníci Lipenska pocházejí z různých krajů

ČR. Byla zaznamenána návštěvnost z 11 krajů. Největší podíl tvoří účastníci CR

z Jihočeského kraje, ve kterém Lipensko leží. Jedná se o 36 % respondentů. Není tedy divu,

že největší podíl tvoří návštěvníci právě z tohoto kraje. Je to kraj, v němž se Lipensko nachází

a obyvatelé tak mají k Lipensku nejblíže, tudíž je pro ně vhodnou destinací na výlety. Druhou

nejpočetnější skupinou jsou turisté z Plzeňského kraje, kteří představují téměř pětinu (18 %)

respondentů. I o tomto kraji můžeme říci, že návštěvníci nemají na Lipensko daleko.

Lipensko je součástí NP a CHKO Šumava, která zasahuje i do Plzeňského kraje. I to může být

příčinou příjezdu velkého počtu návštěvníků z Plzeňského kraje. Dalších 13 % rekreantů

přicestovalo z hlavního města Prahy. Dalších 8 % odpovídajících respondentů pocházelo

z Vysočiny a 7 % ze Středočeského kraje. Menší podíl respondentů uvedlo vzdálenější

kraje Moravy a Slezska, mezi ně patří Jihomoravský kraj (5 %) a Moravskoslezský kraj (3 %).

Menší zastoupení také mají severočeské kraje. Jedná se o Karlovarský kraj (4 %), Pardubický

(3 %), Liberecký (2 %) a Královéhradecký (1 %). Žádný z turistů neuvedl kraj Ústecký,

Zlínský a Olomoucký.

Lipensko je oblast, která nabízí množství sportovního i kulturního vyžití v krásné

přírodě. Možná právě proto do této destinace přijíždí především lidé žijící ve městech, protože

zde mají možnost vyžití, které ve městě chybí. Městské obyvatelstvo tvoří 67 %

41

z dotazovaných návštěvníků. Na Lipensko návštěvníci přijíždějí především osobním

automobilem. Z dotazníkového šetření vyplývá, že se tímto dopravním prostředkem dopravilo

91 % respondentů. Celkem 12 respondentů využilo hromadnou dopravu z toho 7 respondentů

železniční a 5 respondentů autobusovou dopravu.

Téměř polovina turistů (44 %) na Lipensku stráví více než 3 noci. Na delší dobu (více

než 3 dny) přijeli trávit svůj volný čas a dovolené především turisté ze vzdálenějších krajů. Na

dobu delší než 3 noci navštěvují destinaci obyvatelé z Prahy, Jihomoravského kraje,

Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Své týdenní dovolené využívají k

návštěvě a ubytování především rodiny s dětmi, party přátel a také partneři. 30 % respondentů

tvoří výletníci, kteří se přijeli podívat na Lipensko na jeden den a nepřenocují zde. Na

jednodenní výlet přijíždějí především lidé z Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří mají na

Lipensko nejblíže. Na 1 nebo 2 noci navštěvují destinaci především obyvatelé Jihočeského,

Plzeňského kraje, Prahy, Vysočiny a Středočeského kraje. Jednodenní výlet a krátkodobou

rekreaci využívají především partneři nebo skupiny přátel.

Mapa č. 3

Při terénním šetření autorka narazila na několik skupin návštěvníků, kteří nebyli do

dotazníkového šetření započítáni. Jednalo se o zájezd Českého klubu turistů z Krnova, který

potkala v Horní Plané. Byla to skupina 30ti důchodců nad 60 let, kteří zde trávili týden a

přijeli za možností pěší turistiky a zdokonalovat svou fyzickou kondici. S další skupinou se

42

autorka setkala na Stezce korunami stromů, jednodenní školní výlet s dětmi ve věku 8 – 12 let

z Českých Budějovic a přijeli autobusem. Z Frymburku odjížděl další školní výlet tentokrát s

21 studenty střední školy z Vysočiny, kteří zde strávili 2 noci a byli ubytování v obci Lojzovy

Paseky, která spadá pod Frymburk. Přijeli autobusem za kulturou a pěší turistikou. Ve Vyšším

Brodě se chystalo ke splouvání řeky několik skupin vodáků. Jedna ze skupin (15 lidí)

pocházela z Jihočeského kraje a chystali se zde strávit 2 noci o víkendu.

8.2.2 Ubytování a stravování návštěvníků

Ze všech dotazovaných byly téměř ¾ návštěvníků (70 %) ubytovány na Lipensku.

K přenocování turisté využívali nejvíce penziony (34 %) a kempy (23 %) a 11 % přespalo u

příbuzných či známých. V hotelu bylo ubytováno téměř 10 % turistů. 7 % respondentů si

pronajalo chatu či chalupu a 6 % dokonce na Lipensku chatu či chalupu vlastní. Na ubytovně

přespali 3 respondenti a 5 respondentů využilo ubytování v soukromí (apartmány, bungalovy).

Největší podíl respondentů byl ubytován v Lipně nad Vltavou (23 %), právě Lipno nad

Vltavou nabízí největší nejvíce lůžek k přenocování. Největší množství ubytovacích zařízení

se nachází v Horní Plané, kde přenocovalo 19 % respondentů. 16 % respondentů využilo

ubytovací zařízení ve Frymburku a 14 % respondentů v Nové Peci. Ostatní turisté uvedli jako

obce jejich přenocování Vyšší Brod (13 %), Černou v Pošumaví (11 %) a Přední Výtoň (5 %).

Ze všech ubytovaných respondentů více než polovina (62 %) na Lipensku strávila více

než 3 dny. Zbylých 38 % turistů zde přenocovalo 1 – 2 noci. Z krátkodobých pobytých (1 – 2

noci) převládají přenocování o víkendu (59 %) a ve všední den zde přespalo 41 %

respondentů.

Více jak polovina (59 %) návštěvníků byla se svým ubytováním velice spokojená,

v ubytovacím zařízení bylo vše potřebné a čistota byla ucházející. 39 % respondentů uvedlo,

že s ubytovacím zařízením byli spíše spojení. Pouze 2 turisté vyjádřili svou nespokojenost

s ubytováním. Koupelna byla sice čistá, ale na pohovce našli obalené polštáře psími chlupy.

V restauraci tohoto ubytovacího zařízení byla sice příjemná obsluha, ale klienti dostali již

zkažené jídlo. Lze tedy soudit, že Lipensko až na výjimky nabízí z hlediska ubytovacích

zařízení kvalitní služby.

Přes 40 % turistů se stravovalo při návštěvě Lipenska v restauracích, především

jednodenní výletníci. 16 % ubytovaných respondentů využívali restaurace a budovy jejich

ubytovacího zařízení a 13 % respondentů jen budovu ubytovacího zařízení. 8 % návštěvníků.

Někteří (8 %) se stravovali v restauracích nebo si vařili vlastní stravu. Pouze vlastní

stravování uvedlo 7 % respondentů. Obchody s potravinami využívalo 5 % návštěvníků. 4 %

43

jednodenních výletníků, kteří přijeli na Lipensko za prací, vůbec na Lipensku nejedli. Zbylí

respondenti využívali různé kombinace stravovacích zařízení.

8.2.3 Motivace a preference návštěvníků

„Motivace k návštěvě jsou považovány taktéž za podstatnou složku formující výslednou

spokojenost s návštěvou místa (Navrátil 2012, s 54).“ Primárním motivem pro rekreační

turistiku je skutečnost nebo vnímaná potřeba dočasně uniknout z běžných situací domova a na

pracovišti. Lidi motivuje k cestování možnost opačného vyžití, než jim nabízí běžný život.

Například městští lidé vyžadují venkovská či odlehlá místa, lidé žijící v chladnějších

oblastech cestují za teplem, aktivní dovolenou si vybírají lidé se sedavou prací, atd. (Williams

1998).

Většina respondentů (40 %) přijela na Lipensko na základě svých vlastních zkušeností

nebo na doporučení příbuzných či známých (30 %). Velká část respondentů (16 %) se o

Lipensku dozvěděla z internetu, 2 % respondentů zjistili informace o Lipensku

z propagačních materiálů. 7 % návštěvníků již Lipensko znalo z osobní návštěvy, ale navíc si

dohledávali informace na internetu. Našli se i turisté (4 %), kteří před příjezdem na Lipensko

destinaci neznali ani nezjišťovali žádné informace.

Největší skupinu návštěvníků tvoří rodiny s dětmi, které představují 43 % respondentů,

mezi ně počítáme i prarodiče s vnoučaty. Rodiny s dětmi se tu nejčastěji zdrží více jak 3 noci.

Další skupinou jsou manželé či partneři (35 % respondentů), kteří nejčastěji na Lipensko

přijíždějí na jednodenní výlet nebo 1 – 2 noci. Pětinu návštěvníků vytváří party přátel, kteří na

Lipensko přijíždějí nejčastěji za splouváním řeky. 5 respondentů přijelo na Lipensko samo,

z toho 4 z pracovních důvodů a 1 za účelem letní brigády v půjčovně lodí ve Vyšším Brodě.

Nejčastěji turisté Lipensko navštěvují kvůli sportovnímu vyžití. Jako účel příjezdu 33 %

respondentů odpovědělo sport a 29 % odpočinek. Kombinaci sportovního vyžití a odpočinku

zvolilo jako cíl příjezdu 7 % návštěvníků. Za kulturou cestovalo 10 % respondentů. Navštívit

své příbuzné či známé přijelo 5 % turistů. Ostatní respondenti využívali více možností vyžití,

nejčastěji kombinaci sportu, kultury a odpočinku. Z toho lze konstatovat, že Lipensko nabízí

široké vyžití. Je vhodnou destinací pro sport, pro kulturní zážitky, ale i pro odpočinek.

Na Lipensku je vybudována infrastruktura stezek. Více než čtvrtina respondentů (32 %)

využívá Lipenských stezek a provozuje zde cykloturistiku i pěší turistiku. Pouze

cykloturistice se zde věnuje 13 % a pěší turistice 7 % respondentů. Významné je díky splavné

Vltavě vodáctví, za kterým na Lipensko přicestovalo 10 %. Z letních aktivit převládá také

koupání (7 %) v Lipenské přehradě či rybolov (4 %). Za zimními sporty na Lipensko přijíždí

44

13 % lyžařů či snowboardistů a z toho ještě 3 % běžkařů. Žádný sport zde nevykonávalo 5 %

respondentů. Zbylý návštěvníci provozovali na Lipensku více sportů, například 2 respondenti

kromě pěší a cykloturistiky jezdili na koloběžkách a další 2 respondenti si přišli zaběhat.

Převážná většina (34 %) preferuje pro cestování na Lipensko léto, které nabízí velké

množství sportovního vyžití, koupání či kulturní zážitky. V zimní sezóně navštěvuje Lipensko

17 % turistů, především díky upravených běžkařským trasám, Skiareálu Lipno nebo blízkosti

skiareálu Hochficht. Jaru dává přednost 12 % respondentů a podzimu 4 % respondentů. Tyto

dvě období upřednostňují především návštěvníci důchodového věku, protože nejsou tak

vysoké teploty jako v létě a lépe se tak sportuje. Ostatní účastníci CR preferují dvě roční

období nejvíce léto a zimu (10 %) a jaro s létem (6 %). 7 % návštěvníků má rádo všechny

roční období pro cestování na Lipensko.

Téměř polovina (47 %) turistů už Lipensko navštívila více jak 3 krát, z nich 20 %

návštěvníků přijíždí na Lipensko každoročně už několik let. Více než čtvrtina (28 %) na

Lipensku byla 1 – 3 krát. Všichni, kteří již na Lipensku někdy byli, se ho chystají navštívit

znovu. Čtvrtina respondentů Lipensko navštívila poprvé a více než polovina z nich chce přijet

znovu. Pouze 4 respondenti uvedli, že už se na Lipensko nechystají přijet.

8.2.4 Spokojenost návštěvníků

Všichni účastnici CR, kteří využívali pěších a cyklostezek byli spokojeni s jejich

kvalitou a značením. Jeden z respondentů však uvedl, že stezky na pravém břehu přehrady

jsou kvalitnější než stezky na druhém břehu. Dva respondenti uvedli, že jim na ukazatelích

chyběly vyznačené kilometry. Lidem důchodového věku a rodinám s malými dětmi se

zamlouvalo to, že si mohou vybrat obtížnost trasy. Lipensko tedy nabízí sportovní vyžití jak

pro profesionální tak pro rekreační sportovce. Nadšenci zimních sportů si chválí skiareál

Lipno a především blízkost skiareálu rakouského Hochfichtu a upravené běžkařské trasy.

Nejvíce se lidem na Lipensku líbí nepoškozená příroda, klidné prostředí, čistá voda a

množství možností rekreace a aktivit jak pro dospělé tak pro děti. Především krásné,

nepoškozené, zajímavé a klidné prostředí motivuje respondenty k příjezdu na Lipensko.

Velkým plusem pro letní rekreaci je čistá voda Lipenské přehrady vhodná pro koupání a

vodní sporty.

Na Lipensku či v jeho blízkém okolí se nachází množství památek a koná se zde mnoho

kulturních a sportovních akcí. Na Lipensku se nachází množství přírodních památek (Vítkův

hrádek, Čertova stěna, Plešné jezero či Schwarzenberký plavební kanál), které turisté rádi

navštěvují. Velmi oblíbenou atrakcí se stala Stezka korunami stromů, která byla vystavěná

45

roku 2012. Lipensko má také výhodnou polohu v blízkosti Českého Krumlova, který je

zařazen do památek UNESCO a návštěvníci tak mají možnost dalšího výletu do okolí

Lipenska. Významnou památkou je i nedaleký Státní hrad v Rožmberku nad Vltavou či

krásný zámek v Bad Leonfeldenu. Vzdálenější je potom Zoo Hluboká nad Vltavou.

Za negativa lze považovat především otevírací dobu některých z informačních center,

které jsou v provozu převážně jen v letní sezóně (například Černá v Pošumaví má otevřeno

jen o víkendu). Chybí zde pohotovost, která by poskytovala pomoc turistům. Lékárna je velmi

krátce otevřená. Část respondentů na Lipensku postrádala veřejné záchody. V některých

obcích chybí možnost výběru z bankomatu nebo alespoň možnost platby kartou. Jeden ze

školních výletů by uvítal lepší autobusové spojení. Dva respondenti postrádali veřejné

záchody a tři by uvítali větší supermarket. Dva respondenti by uvítali kvalitnější a především

zdravější stravu. Mnohým se nezamlouvají vysoké vstupní ceny především Stezky korunami

stromů. Jedna maminka uvedla, že se jí nelíbí možnost atrakcí pro děti na každém kroku,

které vyjdou na mnoho peněz. Jeden respondent si všiml, že se na Lipensku nachází mnoho

neudržovaných nemovitostí, což je škoda.

8.2 Analýza návštěvnosti vybraných památek a akcí Lipenska

Návštěvnost je faktor, díky němuž můžeme sledovat počet návštěvníků různých objektů

či akcí. Objekty a akce mohou zaznamenávat zvyšující i snižující stav návštěvnosti. Pokud

nastane některý z jevů, je potřeba hledat příčinu, která to zapříčila. Poté je třeba příčinu buď

reprodukovat (při zvyšující se návštěvnosti) nebo naopak problém odstranit (při snižující se

návštěvnosti). Návštěvnost nám ukazuje, v jakém období je objekt či akce nejvíce

navštěvována.

„ČR patří z hlediska sezónnosti cestovního ruchu k zemím s rovnoměrnějším průběhem

návštěvnosti, nicméně se znatelným nárůstem v letních měsících“ (Svobodová a kol. 2013, s.

146).

Stezka korunami stromů byla otevřená v červenci 2012. V roce 2013 se řadila mezi

dvacet nejnavštěvovanějších turistických cílů České republiky a za rok 2013 zaznamenala

přibližně 360 000 návštěvníků (Czechtourism 2013). V květnu 2014 Stezku korunami stromů

navštívilo celkem za její otevření 621 000 turistů (Cestovni.lidovky 2016) a v květnu 2015

přivítala miliontého návštěvníka (Stezkakorunamistromu 2016).

Velký nárůst návštěvnosti v Rodném domu Adalberta Stiftera v Horní Plané nastal po

otevření hranic v roce 1990, kdy se vyhoupla až na 15 000 a dokonce v roce 1991 na 18 000

návštěvníků. Od roku 1992 začala postupně klesat. Vysoká návštěvnost v 90. letech mohla být

46

tedy ovlivněna otevřením hranic, ale také tím, že v okolí nebylo tolik možností kulturního

vyžití jako dnes. Velký nárůst návštěvnosti v roce 2005 byl způsoben tím, že v tomto roce si

kulturní veřejnost (zejména v německy hovořících zemích a zvláště v Rakousku) připomínala

200. výročí narození Adalberta Stiftera. Poté návštěvnost opět klesala.

Graf č. 12 – Návštěvnost Rodného domu Adalberta Stiftera v Horní Plané 1994 - 2014

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

Návštěvnost Státního hradu Rožmberk nad Vltavou se pohybuje okolo 50 000 a více

návštěvníků za rok. Nejméně bylo zaznamenáno v roce 2012 (48 497 zákazníků) a nejvíce

v roce 2014, kdy navštívilo památku 62 384 turistů. Ještě v roce 2007 bylo zaznamenáno přes

60 000 návštěvníků. Většina návštěvníků památku navštěvuje v letních měsících. Největší

počet návštěvníků zaznamenal hrad v červenci a v srpnu, kdy počet návštěvníků v roce 2014

dosahoval k 20 000 turistů.

Graf č. 10 – Návštěvnost Státního hradu Rožmberk nad Vltavou za roky 2005 – 2015

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

47

Graf č. 11 – Měsíční návštěvnost Státního hradu Rožmberk nad Vltavou za rok 2014

zdroj: Databáze, vlastní zpracování

Sport Lipno Fest se pořádá od roku 2012. V rámci festivalu je uspořádán především

sportovní program, ale doprovází jej i bohatý kulturní program. Festival se uskutečňuje na

veřejných plážích. Celkem trvá po dobu devíti dnů. Festival lze navštívit zcela zdarma, proto

jeho návštěvnost lze jen odhadnout. Odhadem tedy po dobu trvání festivalu (9 dnů) navštíví

okolo 20 000 tisíc hostů.

48

8.3 Cestovní ruch na Lipensku z pohledu jejich starostů

Aby se Lipensko mohlo stát atraktivní destinací pro cestovní ruch, bylo potřebné

nejprve vystavět obytnou zónu, kde jsou turisté dočasně ubytováni. S tím souvisí vybudování

technické infrastruktury – voda, odpady, komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod,

systém správy na údržby města. Lipenské obce společně vybudovaly tří stupňové čistírny

odpadních vod, aby se zachovala kvalita jezera, která je na Lipensku primární. Lipensko se

snaží o vytvoření takové destinace, kam se lidé budou rádi vracet. Cestovní ruch v této oblasti

se zaměřuje především na rodinu s dětmi a odpočinek, ale i aktivní dovolenou u jezera, která

je zde prioritní.

Jednoznačně Lipno nad Vltavou vyčnívá nejvíce ze Svazku lipenských obcí. Vše

odstartovala investice do Mariny, kdy obec prodala pozemky holandskému investorovi, který

celý areál vybudoval. Marina je rozsáhlý komplex ubytovacích zařízení nabízející i doplňkové

aktivity. Na to navazovalo rozšíření střediska na Kramolíně. Z finančních prostředků obce a

dotací se vystavěla lanovka z centrálního parkoviště a jezerní stezka. Komunikace a sítě jsou

financovány z peněžních prostředků obce a zbytek investovali soukromí investoři, kteří s obcí

spolupracují.

Na Vyšebrodsku se podařilo z finančních fondů EU ve spolupráci s městem Bad

Leonfelden vybudovat stezku Rading/Radvanov, která je již 6. rok v provozu. V roce 2013

byl zrealizován jeden z největších projektů města Zemská výstava. Ta zaznamenala přibližně

0,5 mil. návštěvníků. Na tyto velké aktivity byly navázány ty menší, např.: dobudování

turistické opatské stezky 1 a 2 (stezky hlavně v okolí kláštera), renovace drobných sakrálních

staveb. Vyšší Brod se reprezentuje tím, že u něj nalezneme něco výjimečného, a to

cisterciácké opatství, které je národní kulturní památkou a spolu s tím souvisí i významný

Závišův kříž.

Naopak v obci Nová Pec není rozvoj cestovního ruchu nějak značný. Jak říká starosta

obce Jakub Koželuh: „prvních 10 let po revoluci obec zaspala“. Problém se vyskytuje

v kvalitě poskytovaných služeb, které neodpovídají ceně. Obec se teď snaží vše dohnat a

nalákat soukromé investory. Nedávno byla nově otevřena půjčovna kol.

Destinace disponuje velkým množstvím vyžití, ať je to aktivní dovolená či odpočinek.

Lipensko nabízí mnoho druhů zábavy. Každá obec má své dominanty, na něž může turisty

nalákat (viz kapitola 5). Největší společnou atraktivitou je Lipenské jezero. Na Lipensku byla

vybudována rozsáhlá soustava cyklostezek, pěších stezek i stezky pro in-line. Důležitým

faktorem zvýšení prestižnosti je, že v destinaci lze rozdělit letní a zimní sezónu. V létě

49

dominuje jezero a sjíždění Vltavy a v zimě Kramolín. Lipensko je také atraktivní tím, že se

stále vyvíjí a nezůstává stát.

Cestovní ruch na sebe navalil několik odvětví. Díky tomu do zaměstnaných v cestovním

ruchu můžeme počítat prodavačky, zaměstnance restaurací včetně kuchařů a další. Na

Lipensku bude jistě znát značný rozdíl mezi letní a zimní sezónou. Odhadem je v obcích

zaměstnáno více jak 50 % obyvatel v cestovním ruchu a v letní sezóně může dosahovat

zaměstnanost až k 80%, protože přichází na brigádu studenti. Nová Pec však tak významný

podíl nevykazuje, podíl zaměstnaných v cestovním ruchu se pohybuje okolo 10 %. Všeobecně

můžeme říct, že podíl zaměstnaných se v cestovním ruchu zvedá.

Cestovních ruch se na příjmech obcí Frymburk a Lipno nad Vltavou podílí přibližně z

60 – 70%. V Nové Peci je tento podíl minimální, pohybuje se okolo 4 %. Ve Vyšším Brodě

tento podíl činí přibližně 15 %. Pro obec by byl přínos, kdyby Asiaté měli své podnikaní

registrováno v místě obce. Například Rakušané i Holanďané mají asijské tržnice přímo

v programu cestovní kanceláře.

Starostové hodnotí spolupráci s ostatními subjekty cestovního ruchu v celku pozitivně.

Ve Svazku lipenských obcí není spolupráce příliš intenzivní, ale každá obec se na svém

rozvoji podílí v rámci svých možností. Například Vyšší Brod se snaží podnikatelům co

nejvíce pomoci a nabízí jim reklamu na obecních stránkách. Rezervy jsou vidět v aktivitě

podnikatelů, měli by se více podílet a ne čekat, kdo jim co přinese.

Frymburk a Lipno nad Vltavou si bere za vzor zahraničí. Snaží se budovat aktivity pod

střechou, aby Lipno nebylo závislé na počasí. Snaží se shánět nové investory. Jednou z priorit

je vybudování minimálně 4* hotelu, který zde chybí. Další prioritou je vpouštění více vody do

řeky, aby se mohla využívat více než jednou za rok pro soutěž. Důležité je propojení

s Loučovicemi, které plánuje i Vyšší Brod. Vyšší Brod letos zahájil nový územní plán, kam

zapisuje nové aktivity. Do budoucna se jedná o dodělání cyklostezek až do Českého

Krumlova. Sen některých zastupitelů je obnovení vleku ve Vyšším Brodě, ale konkurence

Kramolína a klimatické podmínky jsou proti.

Rozhodně by rozvoji prospělo zprůhlednění právního prostředí. Chybí investoři, kteří

mají peníze a mají chuť investovat. Problémem je také nedostatek peněžních prostředků a

kritéria fondů EU. Na Vyšebrodsku by bylo dobré rozvíjet církevní turistiku, která nabírá ve

světě na obrátkách a znovu zprovoznit léčebnu Hrudkov. Lipensko může využít skvělý

potenciál přírody. Větší prostor by si zasloužila například hippoturistika.

50

8.4 SWOT analýza cestovního ruchu lipenska

SWOT analýza:

S= silné stránky (Strengths) – interní faktory

W= slabé stránky (Weaknesses) – interní faktory

O= příležitosti (Opportunities) – externí faktory

T= ohrožení, hrozby (Threats) – externí faktory

Cílem SWOT analýzy je:

„stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí turistické

destinace

odhalení příležitostí a ohrožení turistické destinace podle jednotlivých problémových

oblastí

výše uvedené provést v takové míře podrobnosti, umožňující formulovat klíčové

problémy rozvoje regionu a stavit strategické cíle jeho rozvoje (Kolektiv společnosti

Eurovison, s. r. o. 2007, s. 31)“

Silné stránky

výhodná poloha: součástí NP a CHKO Šumava, blízkost Českého Krumlova a

Rakouska

kvalitní životní prostředí

množství kulturních a sportovních akcí

množství cyklotras a pěších tras

Lipenská přehrada

sportovní vyžití během celého roku

letní i zimní sezóna

Slabé stránky

nízká porodnost

vysoká nezaměstnanost

nerovnoměrné rozmístění ubytovacích a stravovacích zařízení na Lipensku

nízký počet zábavních stravovacích zařízení (diskotéky, bary, hospody, …)

vysoké ceny v Lipně nad Vltavou

51

Příležitosti

rozvoj církevní turistiky

zahraniční spolupráce

propojení Kramolína s Hochfichtem

naučné stezky

zvyšující se návštěvnost

druhé bydlení

zprovoznění letního kina

hipoturistika a agroturistika

snížení cen nebo rozdělení cen pro tuzemské a zahraniční zákazníky -> příjezdy i

sociálně slabších tříd společnosti

Hrozby

odchod obyvatel

přesycení trhu

soustředění nabídky CR především do obcí Lipno nad Vltavou, Horní Planá,

Frymburk, Vyšší Brod -> nerovnoměrný rozvoj CR v celém Lipensku

zvyšující návštěvnost -> ztráta odpočinkového a rekreačního charakteru oblasti

zvyšující se nabídka CR -> rostoucí návštěvnost -> znečištění životního prostředí

rostoucí trend snižování počtu přenocování

52

ZÁVĚR

V bakalářské práci byla věnována pozornost cestovnímu ruchu na Šumavě v oblasti

Lipenska. Práce zkoumala, zdali jsou v oblasti soustředěné vhodné předpoklady pro rozvoj

CR. V Práci jsou popsány veškeré lokalizační a realizační předpoklady, kterými oblast

disponuje. Dále se práce zaměřovala na návštěvníky tohoto území, jejich motivaci, účel a jiné

faktory, které je na Lipensko přilákaly.

Část Lipenska je součástí NP a CHKO Šumava. Lipensko se leží v blízkosti Českého

Krumlova a sousedí s Rakouskem a Německem. Nachází se zde nepoškozená příroda několik

kulturních památek (Vítkův kámen, Státní hrad Rožmberk nad Vltavou nebo Cisterciácký

klášter ve Vyšším Brodě), také zde najdeme řadu muzeí a v roce 2012 byla v Lipně nad

Vltavou vybudována Stezka korunami stromů. Významné jsou na Lipensku přírodní a

kulturní památky (Schwarzenberský plavební kanál nebo Čertova stěna). Důležité jsou pro

Lipensko především vybudované stezky jak pro pěší tak pro cykloturistiku. Pro zimní sporty

byly vytvořené upravené běžkařské trasy a vybudovaný skiareál Lipno, nedaleko v Rakousku

se nachází skiareál Hochticht. Díky těmto faktům dochází k potvrzení první hypotézy, která

předpokládala, že na Lipensku jsou soustřeďovány jak lokalizační tak i realizační předpoklady

pro rozvoj CR.

Vývoj počtu ubytovacích zařízení byl od roku 2006 do roku 2015 kolísavý. Přesto bylo

v roce 2015 evidováno 9 970 ubytovacích zařízení, což je o 1 513 ubytovacích zařízení více

než v roce 2006. Nejvíce ubytovacích zařízení však bylo zaznamenáno v roce 2013 (10 165

zařízení). Největší počet lůžek nabízí k přenocování Lipno nad Vltavou, kde bylo také v roce

2015 ubytováno téměř 50 % nocujících. I z dotazníkového šetření potvrzuje největší počet

ubytování respondentů v Lipně nad Vltavou. Také Horní Planá a Frymburk zaznamenává

větší podíl přenocování. Nejméně účastníků přenocovalo v Hořicích na Šumavě, Stožci a

Přední Výtoni. V roce 2015 tvořili zahraniční návštěvníci 25 % ze všech nocujících. Před 50

% nerezidentů bylo opět ubytováno v Lipně nad Vltavou dále pak ve Vyšším Brodě a Černé v

Pošumaví a nejméně v Hořicích na Šumavě, Nové Peci a ve Stožci.

V roce 2015 byla průměrná délka přenocování 2,99 nocí. Nejvyšší počet nocí

přenocování zaznamenává Lipno nad Vltavou. Nová Pec a Horní Planá a nejméně ve Vyšším

Brodě. Z dotazníkového šetření vyplývá, že přes 40 % respondentů na Lipensku strávilo 3 a

více nocí, 27 % se ubytovalo na 1 – 2 noci a 30 % přijelo na jednodenní výlet. Nejednoznačně

tedy potvrdit či vyvrátit hypotézu č. 2, která tvrdila, že na Lipensko jezdí návštěvníci

53

převážně na 1 – 2 noci. Autorka se přiklání spíše k jejímu vyvrácení. Lipensko je oblast, kam

lidé jezdí rovnoměrně jak na jednodenní výlet, 1 – 2 noci či na delší dobu (3 a více nocí).

Na Lipensku je celkem 93 stravovacích zařízení. Nejvíce se jich nachází v Lipně nad

Vltavou (20), v Horní Plané a Frymburku (17). Nejméně stravovacích zařízení nabízí Nová

Pec (6), Loučovice (5) a Přední Výtoň (3) a Hořice na Šumavě (1).

Největší počet návštěvníků zaznamenávají informační centra v letních měsících, kdy

služby informačních center využije přibližně 65 % klientů za celý rok. V bakalářské práci je

zaznamenána návštěvnost Informačního centra v Lipně nad Vltavou a v Horní Plané. IC

Lipno nad Vltavou vykazuje více jak 3 x větší návštěvnost než Horní Planá. Téměř 65 – 70 %

klientů tvoří rezidenti, nerezidenti představují obyvatele především z Rakouska, Německa,

Nizozemska a v poslední době přibylo Slováků a Rusů.

Nejsilnější rokem byl rok 2013, kdy byla zaznamenána největší návštěvnost

v informačních centrech i ve Státním hradu Rožmberk nad Vltavou. Tento rok byl

zaznamenán i největší počet ubytovacích zařízení a lůžek.

Lipensko se nachází v Jihočeském kraji a je součástí NP a CHKO Šumava, která

zasahuje i do Plzeňského kraje. Právě z těchto dvou krajů je zaznamenána největší

návštěvnost turistů, návštěvníci Jihočeského kraje tvoří 36 % a z Plzeňského kraje 18 %

respondentů. Z hlavního město Prahy přijelo 12 % turistů. Nejméně návštěvníků zaznamenává

Lipensko ze vzdálenějších krajů (Jihomoravský – 5 %, Karlovarský – 4 %, Moravskoslezský

a Pardubický – 3 %, Liberecký – 2 % a Královéhradecký – 1 %). Žádný návštěvník neuvedl

kraj Ústecký, Olomoucký a Zlínský.

Z dotazníkového šetření vyplývá, že téměř 70 % turistů pochází z města, čímž se

potvrzuje hypotéza č. 3. Tato hypotéza byla založena na předpokladu, že s růstem počtu

obyvatelstva naší planety a změnami v osídlení (především migraci lidí z venkova do měst)

dochází ke zvyšující se poptávce městských obyvatel po tradičním venkově a nepoškozené

přírodě.

Na Lipensko cestují lidé především za sportovním vyžitím a odpočinkem. Největší

zastoupení (32 %) tvoří návštěvníci, kteří využívají možnosti pěší a cykloturistiky.

V destinace je vybudována infrastruktura stezek různých úrovní, což oceňují především

důchodci a rodiny s malými dětmi. Lipensko je významné především díky Lipenské přehradě,

okolo níž jsou vybudované zmíněné stezky, také na ni provozována lodní doprava a nabízí

možnost koupání, rybolovu či vodních sportů. Turisté si chválí čistotu vodu a klidné prostředí.

Za zimními sporty přijelo 13 % respondentů, z nichž 3 % kvůli běžkařským trasám a 10 %

54

navštívilo skiareál kvůli lyžování nebo snowboardingu. Množství návštěvníků nepřicestovalo

do destinace kvůli jedné činnosti, ale využili větší škálu nabídky služeb CR.

Na Lipensku můžeme oddělit letní a zimní sezónu. V letní sezóně je zaměstnanost

v cestovním ruchu vyšší než v zimní. V letním období může zaměstnanost v CR dosahovat až

k 80% díky přicházejícím brigádníkům, v zimě zaměstnanost v CR představuje více než 50

%. Obec Nová Pec však tak vysokou míru zaměstnanosti v CR nevykazuje, podíl

zaměstnaných v CR se v obci pohybuje okolo 10 %. Cestovní ruch na příjmech obce Lipno

nad Vltavou a Frymburk podílí přibližně z 60 – 70%. V Nové Peci je tento podíl minimální,

pohybuje se okolo 4 %. I Vyšší Brod zaznamenává nižší podíl CR na příjmech obce (15 %),

což dáno především registrací Asiatů a jejich podnikání mimo obec.

Destinace Lipensko je velmi rozsáhlá a rozmanitá. Nabídka služeb CR je nerovnoměrně

rozmístěná. Za centra cestovního ruchu můžeme považovat především obec Lipno nad

Vltavou, dále Horní Planou a Frymburk. Nejslabší obce z hlediska cestovního ruchu jsou

Stožec a Hořice na Šumavě.

55

ZDROJE

Knižní publikace:

BALDA, P, BOUDOVÁ, D. A KOL. (2003): Šumava – Lipensko, Prachaticko, turistický

průvodce. Základní charakteristika oblasti. Kartografie Praha, a. s., 113 s.

ČIHAŘ, M. (2002): Naše hory, Šumava. Ottovo nakladatelství – cesty, Praha, 278 s.

DEMEK, J. A KOL. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Agentura ochrany přírod

a krajiny ČR, Brno, 580 s.

HESKOVÁ, M. A KOL. (2006): Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha:

Fortuna, 223 s.

HOLEČEK M. A KOL. (1999): Zeměpis cestovního ruchu. Česká geografická společnost s. r.

o., Praha, 99 s.

GALVASOVÁ, I. A KOL. (2008): Průmysl cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj

ČR, Praha, 262 s. http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/Prumysl_CR.pdf.

GOELDNER, CH. R., RITCHIE J. R. B. (2009): Tourism: Principles, practices, philosophies.

John Wiley & sons, 624 p.

JAKUBÍKOVÁ, D. (2012): Marketing v cestovním ruchu. Jak uspět v domácí i světové

konkurenci 2., aktualizované a rozšířené vydání. Grada, Praha, 313 s.

KARTOGRAFIE (2001): Česká republika – atlas pro volný čas. Kartografie, Praha, 95 s.

KOHOUTEK, R. (2010): Psychologie v teorii a praxi. Dotazník jako průzkumná metoda.

http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/dotaznik-jako-pruzkumna-metoda

KOLEKTIV SPOLEČNOSTI EUROVISION, S. R. O. (2007): Destinační management a

vytváření produktů v cestovním ruchu. Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu, Ministerstvo

pro místní rozvoj ČR, Praha, 87 s.

MCU (2014): Lipensko. Vydavatelství MCU s r. o., Český Krumlov, 62s.

METELKOVÁ, P. (2005): Destinační management v České republice. Masarykova univerzita, Brno,

27 s.

MIRVALD, S. A KOL. (1996): Geografie cestovního ruchu. Zápodočeská univerzita, Plzeň,

128 s.

NAVRÁTIL, J. (2012): Návštěvník jako rozvojový faktor navštíveného místa. Aplikovaná

geografie cestovního ruchu na příkladu vody v turistických regionech jižní Čechy a Šumava. Alfa

nakladatelství, Praha, 189 s.

NĚMČANSKÝ, M. (1996): Geografie cestovního ruchu, Obchodní jednání a společenský

styk. Slezská univerzita, Opava, 187 s.

ORIEŠKA, J. (2010): Služby v cestovním ruchu. Idea servis, Praha, 405 s.

56

PETRŮ, Z. (2007): Základy ekonomiky cestovního ruchu. Idea servis, Praha, 124 s.

PICEK, M. A KOL. (2012): Šumavská nej … Rekordy a unikáty Šumavy a Bavorského lesa.

157 s.

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. (2011): Cestovní ruch – podnikatelské

principy a příležitosti v praxi. Grada Publishing, Praha, 216 s.

STŘÍBRNÁ, M. (2008): Podmínky rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných

oblastech a národních parcích. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 78 s.

SVOBODOVÁ, H. A KOL. (2013): Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České

republiky. Cestovní ruch. Masarykova univerzita, Brno, 163 s.

ŠVARCOVÁ, I. (2005): Základy pedagogiky pro učitelské studium, Vysoká škola chemicko-

technologická, Praha, 191 s.

TOLASZ, R. A KOL. (2007): Atlas podnebí Česka, 1. Vydání. Univerzita Palackého

v Olomouci, Olomouc a Český hydrometeorologický ústav, Praha, 254 s.

VITÁLKOVÁ, M. (2001): Ubytovací a stravovací služby. In: Čertík, M. a kol.: Cestovní ruch

– vývoj, organizace a řízení, nakladatelství OFF, Praha, 87-116 s.

VYSTOUPIL, J. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. Masarykova univerzita,

Brno, 157 s.

VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., KUNC, J., ŠAUER, M. (2007): Návrh nové Rajonizace

cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita, Brno, 98 s.

VYSTOUPIL, J. A KOL. (2008): Geografie cestovního ruchu. In: Toušek a kol.: Ekonomika

a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 295-331 s.

VYSTOUPIL, J., ŠUAER, M., HOLEŠINSKÁ, A. (2009): Geografie cestovního ruchu.

Masarykova univerzita, Brno, 153 s.

WILLIAM, S. (1998): Tourism Geography. Routledge, London, 212 p.

Internetové zdroje:

ACKCR (2015): Turistika a církev – vzájemné propojení a přínosy.

http://www.ackcr.cz/klubove-dny-a-akce/turistika-a-cirkev-vzajemne-propojeni-a-prinosy/ (4. 9.

2015).

ATLASCESKA (2015): Léto u kašny – koncerty v Horní Plané,

http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/leto-u-kasny-koncerty-v-horni-plane-4529/

(27. 10. 2015).

BEHZLATASTEZKA (2004): 11. ročník, běžecký závod Zlatá stezka,

http://www.behzlatastezka.cz/ (26. 10. 2015).

CAMPINGFRYMBURK (2015): Frymburské slavnosti 12-14. 6. 2015,

http://www.campingfrymburk.cz/cs/news/frymburske-slavnosti-12-14-dot-6-2015

(28. 10. 2015).

57

CESTOVNÍ.LIDOVKY (2016): Stezka korunami stromů láme rekordy. Prošlo ji 620 tisíc lidí,

http://cestovani.lidovky.cz/stezka-korunami-stromu-lame-rekordy-proslo-ji-620-tisic-lidi-p4f-

/aktuality.aspx?c=A140509_113424_vylety_ogo (25. 6. 2016)

CZECHTOURISM (2013): Nejnavštěvovanější turistické cíle roku 2013,

http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-roku-2013/

(25. 6. 2016)

CZECHTOURISM (2015): Turistický potenciál regionů.

http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/

(12. 10. 2014).

CERNAVPOSUMAVI.CZ (2015a): Slet čarodějnic v Černé v Pošumaví,

http://www.cernavposumavi.cz/obecni-urad/informace/napsali-o-nas/93-slet

(27. 10. 2015).

CERNAVPOSUMAVI (2015b): Lipno Ice Maraton 14. 2. 2014,

http://www.cernavposumavi.cz/component/jem/event/1 (26. 10. 2015).

CESKATELEVIZE (2015): Skiareály na Lipensku nově propojují areály v ČR a Rakousku,

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/297158-skibusy-na-lipensku-nove-propojuji-arealy-v-cr-a-

rakousku/ (10. 2. 2015).

CESKEHORY (2015a): Čertova stěna – Luč,

http://certova-stena.ceskehory.cz/. (4. 9. 2015).

CESKEVYLETY (2010): Markétská pouť Horní Planá 2015,

http://www.ceskevylety.cz/slavnosti.php?kod=522_marketska-pout-horni-plana

(27. 10. 2015).

CESKOKRUMLOVSKY.DENIK (2015): Hornoplánští sjížděli kopec na pytlích,

http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/hornoplansti-sjizdeli-kopec-na-pytlich-20130219.html

(27. 10. 2015).

CKRUMLOV (1999): Pěší turistika v regionu Český Krumlov,

http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_pestur.htm (16. 2. 2015).

CKRUMLOV (2001): Muzeum pašijových her a obce Hořice na Šumavě.

http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_mupaho.htm (5. 9. 2015).

CYKLOTRASY-SUMAVA (2007): Cyklotrasy a cyklostezky v okolí Lipna,

http://www.cyklotrasy-sumava.cz/cyklotrasy.htm (13. 2. 2015).

ČSÚ (2015): Pohyb obcí Jihočeského kraje,

https://www.czso.cz/csu/czso/pohyb-obyvatelstva-v-obcich-jihoceskeho-kraje-2014 (24. 1. 2015).

ČSÚ (2016a): Metodika satelitního účtu České republiky. Obecná metodika CR,

https://www.czso.cz/documents/10180/23173189/metod_tsa.pdf/0210f0d0-778a-4229-84ac-

442a415e3149?version=1.0

ČSÚ (2016b): Kapacity hromadných ubytovacích zařízení za vybrané území,

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&verze=-

1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=A&nuid=&zs=&skupId=&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~

_null_null_&katalog=31742&zo=N&pvo=CRU02&vyhltext=&str=v1306 (6. 6. 2016).

58

ČSÚ (2016c): Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních,

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&verze=-

1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=A&nuid=&zs=&skupId=1330&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P

~_S~_null_null_&katalog=31743&zo=N&pvo=CRU03a&vyhltext=&pvo=CRU03a&str=v300&u=v2

88__VUZEMI__101__40169 (6. 6. 2016).

EUREGIO (2013): Fond malých projektů Jihočeský kraj – Rakousko, Crosstriathlon tří zemí,

http://www.euregio.at/wp-content/uploads/2014/07/Brozura_FMP_CZ.pdf (27. 10. 2015).

FINANCNINOVINY (2015): Výjezdy Čechů do zahraničí v roce 2015 stoupnou o 3 %,

http://www.financninoviny.cz/zpravy/vyjezdy-cechu-do-zahranici-v-roce-2015-stoupnou-o-3-

/1161413 (4. 10. 2015).

FIRMY (2016): Restaurační a pohosinské služby okresy Český Krumlov, Prachatice,

https://www.firmy.cz/Restauracni-a-pohostinske-sluzby/kraj-jihocesky?districtsSelected=cesky-

krumlov&districtsSelected=prachatice (16. 6. 2016).

FRYMBURK (2009): Frymburský zpravodaj srpen 2009,

http://www.frymburk.info/show_clanek.php?clanekid=137 (27. 10. 2015).

FRYMBURK (2015): Kalendář,

http://www.frymburk.info/kalendar.php (28. 10. 2015).

FRYMBURKLIPNOFEST (2015): II. ročník multižánrového charitativního festivalu,

http://www.frymburklipnofest.cz/ (28. 10. 2015).

HORICENASUMAVE (2015a): Muzeum historických radiopřijímačů bylo slavnostně otevřeno dne 4.

června 2001.

http://www.horicenasumave.cz/informace-o-obci/muzeum-historickych-radii/ (5. 9. 2015).

HORICENASUMAVE (2015b): Hořické kulturní léto 2015,

http://www.horicenasumave.cz/horicke-kulturni-leto-2015-1/ (28. 10. 2015).

HORICENASUMAVE (2015c): Pohádková rezervace,

http://www.horicenasumave.cz/pohadkova-rezervace/ (28. 10. 2015).

HORICKEPASIJE (2014): Hořické pašijové hry, termíny vystoupení,

http://www.horickepasije.cz/terminy.html (28. 10. 2015).

HORNIPLANA.CZ (2012): Dny evropského dědictví,

http://www.horniplana.cz/clanek.php?id=630 (27. 10. 2015).

HORNÍPLANA (2015a): Hornoplánský masopust podvacáté,

http://www.horniplana.cz/clanek.php?id=918 (27. 10. 2015).

HORNÍPLANA (2015b): Kalendář akcí Horní Planá,

http://www.horniplana.cz/kalendar-akci-horni-plana.php (27. 10. 2015).

HRAD-ROZMBERK (2015): Státní hrad Rožmberk národní kulturní památka.

http://www.hrad-rozmberk.eu/ (5. 9. 2015).

INLINE.SKISUMAVA.CZ (2009): Stožecká brusle,

http://inline.skisumava.cz/main.aspx?lng=cz (26. 10. 2015).

IFRYMBURK (2015a): Muzeum Frymburk,

http://www.ifrymburk.info/muzeum/ (28. 11. 2015).

59

IFRYMBURK (2015b): Kalendář kulturních, společenských a sportovních akcí 2015,

http://www.ifrymburk.info/frymburk/kalendar-akci/ (27. 10. 2015).

ITRAS (2016): Schwarzenberský plavební kanál – vodní kanál spojující povodí řek Vltavy a Dunaje,

http://itras.cz/schwarzenbersky-plavebni-kanal/ (9. 6. 2016).

JETS-CZECH (2014): VII. ročník „Letecko-modelářského dne“ v Horní Plané na Šumavě,

http://www.jets-czech.com/data/14_8.pdf (27. 10. 2015).

KUDYZNUDY (2015a): Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě.

http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Cisterciacky-klaster-ve-Vyssim-Brode.aspx

(4.9.2015).

KUDYZNUDY (2015b): 2. Novopecké slavnosti,

http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/2--Novopecke-slavnosti.aspx

(28. 10. 2015).

KURIOZNIPLAVIDLA (2015): 43. Plavba kuriózních plavidel, Vyšší Brod,

http://www.kuriozniplavidla.cz/ (26. 10. 2015).

KURZY (2015): Nezaměstnanost ČR, vývoj, rok 2015,

http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ (11. 2. 2015).

LIPENSKO (2015a): Rybaření na Lipně,

http://www.lipensko.org/rybolov_sport_lipno.php (31. 10. 2015).

LIPENSKO (2015b): Rozhledny, nejhezčí výhledy na Lipně.

http://www.lipensko.org/rozhledny_lipno.php (5. 9. 2015).

LIPENSKO (2016): Lipno – jihočeské moře,

http://www.lipensko.org/lipno.php (9. 6. 2016).

LIPENSKO.COM (2016): Destinační management Lipensko, Informační centra,

http://www.lipensko.com/Informacni-centra/ (1. 6. 2016)

LIPNO (2011a): Kostely a kláštery na Lipensku.

http://www.lipno.cz/kostely-a-klastery/ (5. 9. 2015).

LIPNO (2011b): Cyklistika a cyklotrasy,

http://www.lipno.cz/volny-cas/cyklistika/ (13. 2. 2015).

LIPNO (2015a): Profil regionu Lipenska,

http://www.lipno.info/aktivity/region/charakteristika-uzemi.ht (5. 2. 2015).

LIPNO (2015b): Lipensko. Svazek Lipenských obcí,

http://www.lipno.info/region/ (6. 2. 2015).

LIPNO (2015c): Kalendář akcí,

http://www.lipno.info/kalendar-akci.html (28. 10. 2015).

LIPNOCENTRUM (2015a): Frymburská stopa 2012 - otevřené přebory městyse Frymburk v

běhu na lyžích,

http://lipnocentrum.cz/cs/component/content/article/258.html (27. 10. 2015).

60

LIPNOCENTRUM (2015b): Frymburská "wellness" desítka,

http://www.lipnocentrum.cz/cs/frymburska-desitka.html (27. 10. 2015).

LIPNO-LINE (2015): Vaše Plavba na Lipenské přehradě,

http://www.lipno-line.com/cz.aspx (13. 2. 2015).

LIPNOFEST (2015): Lipnofest,

http://www.lipnofest.com/33-program (27. 10. 2015).

LIPNOSPORTFESTIVAL (2015): Lipno sport fest 2015,

http://www.lipnosportfestival.cz/index.php?menu=58 (26. 10. 2015).

LIPNO-STERNSTEIN-HOCHFICHT (2015): Nový turistický (ski)bus do skiareálů Lipno, Sternstein

a za dalšími turistickými cíli Lipenska,

http://www.lipno-sternstein-hochficht.cz/home/item/494-novy-skibus-skiareal-lipno-sternstein.html

(10. 2. 2015).

LITERARNIDUM (2009): 13. Hornoplásnké rozpravy,

http://www.literarnidum.cz/?page=detail&id=325-13-hornoplanske-rozpravy

(27. 10. 2015).

MESTOVYSSIBROD (2010): Pravidelné akce,

http://www.mestovyssibrod.cz/obcan/kalendar.php (27. 10. 2015).

MMR (2014): Vloni bylo v ČR ubytováno téměř 14 milionů turistů.

http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2014/Vloni-bylo-v-CR-

ubytovano-temer-14-milionu-turistu (4. 10. 2015).

MMR (2015): Počet zaměstnanců v cestovním ruchu ČR začal poprvé od roku 2009 narůstat,

http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2015/Pocet-zamestnancu-

v-cestovnim-ruchu-CR-zacal-poprve-od-roku-2009-narus (10. 6. 2016).

MPSV (2015): Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Nezaměstnanost v obcích a

mikroregionech (od 1. 3. 2014),

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_piref37_240429_37_240428_240428.next_page=%2Findex.do

&_piref37_240429_37_240428_240428.statse=2000000000011&_piref37_240429_37_240428_2404

28.statsk=2000000000013&_piref37_240429_37_240428_240428.send=send&_piref37_240429_37_

240428_240428.stat=2000000000111&_piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=L&_piref37_24

0429_37_240428_240428.rok=2014&_piref37_240429_37_240428_240428.uzemi=0149000&ok=Vy

brat (11. 2. 2015).

NPSUMAVA (2015a): Den Země 2010 v SEV „Pod skálou“ Stožec,

http://www.npsumava.cz/cz/1444/2232/clanek/den-zeme-2010-v-sev-pod-skalou-stozec/ (27. 10.

2015).

NPSUMAVA (2015b): XIII. Stožecké mistrovství světa v tlučení špalků, <

http://www.npsumava.cz/en/1189/0/2346/sekce/xiii-stozecke-mistrovstvi-sveta-v-tluceni-spacku/>

(27. 10. 2015).

POSTOVNIMUEZUM (2015): O Poštovním muzeu.

https://www.postovnimuzeum.cz/historie-id33025 (5. 9. 2015).

STEZKAKORUNAMISTROMU (2015a): Stezka korunami stromů Lipno je první a jediná v České

republice.

http://www.stezkakorunamistromu.cz/o-nas/ (5. 9. 2015).

61

STEZKAKORUNAMISTROMU (2015b): Slavnosti dřeva na Stezce korunami stromů,

http://www.stezkakorunamistromu.cz/slavnostidreva/slavnosti-dreva-na-stezce-korunami-stromu-

lipno.html (28. 10. 2015).

STEZKAKORUNAMISTROMU (2015c): Stezka slaví 3. narozeniny,

http://www.stezkakorunamistromu.cz/novinky/stezka-slavi-3-narozeniny.html

(28. 10. 2015).

STEZKAKORUNAMISTROMU (2015d): Nejtvrdší hasič přežívá - soutěž v disciplínách TFA na

Stezce korunami stromů,

http://www.stezkakorunamistromu.cz/novinky/nejtvrdsi-hasic-preziva-soutez-v-disciplinach-tfa-na-

stezce-korunami-stromu.html (26. 10. 2015).

STEZKAKORUNAMISTROMU (2016): Tiskové zprávy – Milion návštěvníků za tři roky,

http://www.stezkakorunamistromu.cz/media-a-partneri/tiskove-zpravy/milion-navstevniku-za-tri-

roky.html (25. 6. 2016)

STRC (2015): Lipno STRC 1/2 maraton,

http://www.strc.cz/2015-2/lipno-strc-12-maraton-2015 (26. 10. 2015).

SUMAVAGO (2012): Aktuality,

http://www.sumavago.cz/aktuality/cz::novinka:3525 (27. 10. 2015).

SUMAVA (2012): Stará řemesla Šumavy,

http://www.sumavanet.cz/fr.asp?tab=snet&id=10913&burl (27. 10. 2015).

SUMAVA-CORPUS.NARRA (2015): Evropský den parků: Příroda i lidé mohou žít pohromadě,

http://sumava-

corpus.narra.eu/Evropsk%C3%BD_den_park%C5%AF:_p%C5%99%C3%ADroda_i_lid%C3%A9_m

ohou_%C5%BE%C3%ADt_pohromad%C4%9B (27. 10. 2015).

ŠUMAVAINFO (2015): Zvířena Šumavy,

http://www.sumavainfo.cz/Zvirena (31. 10. 2015).

VITKUVHRADEK (2015): Aktuality,

http://www.vitkuvhradek.cz/aktuality.html (28. 10. 2015).

ZAMEK-CESKYKRUMLOV (2015): Historie hradu a zámku Český Krumlov,

http://www.zamek-ceskykrumlov.eu/historie-hradu-a-zamku/ (27. 10. 2015).

Jiné zdroje:

Databáze. Dotazníkový průzkum cestovního ruchu na Lipensku, I. Rychtářova, PF JCU v Č.

Budějovicích.

62

SEZNAMY

Seznam použitých zkratek

BP – Bakalářská práce

CR – Cestovní ruch

ČR – Česká republika

ČSÚ – Český statistický úřad

CHKO – Chráněná krajinná oblast

IC – Informační centrum

NP – Národní park

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 – Věková a pohlavní struktura návštěvníků

Tabulka č. 2 – Vzdělanostní struktura návštěvníků

Tabulka č. 3 – Formy cestovního ruchu

Tabulka č. 4 – Druhy cestovního ruchu

Tabulka č. 5 – Cyklotrasy na Lipensku

Tabulka č. 6 – Pěší trasy na Lipensku

Tabulka č. 7 – Počet ubytovacích zařízení a lůžek v obcích Lipenska k roku 2015

Tabulka č. 8 – Průměrný počet přenocování v ubytovacích zařízeních za rok 2012 – 2015

Tabulka č. 9 – Stravovací služby na Lipensku

Tabulka č. 10 – Informačních centra na Lipensku

Seznam grafů

Graf č. 1 – Vývoj počtu obyvatel na Lipensku v letech 2004 – 2014

Graf č. 2 – Počet ubytovacích zařízení na Lipensku za roky 2006 – 2015

Graf č. 3 – Počet lůžek v ubytovacích zařízeních na Lipensku za roky 2006 – 2015

Graf č. 4 – Podíl přenocovaných rezidentů a nerezidentů v ubytovacích zařízeních od roku

2012 – 2015

Graf č. 5 – Měsíční návštěvnost v Informačním centru Lipno nad Vltavou v roce 2014

Graf č. 6 – Roční návštěvnost Informačního centra Lipno nad Vltavou v letech 2012 – 2015

Graf č. 7 – Návštěvnost rezidentů a nerezidentů za rok 2012 – 2015 v Informačním centru

Lipno nad Vltavou

Graf č. 8 – Měsíční návštěvnost v Informačním centru Horní Planá za rok 2014

Graf č. 9 – Návštěvnost Informačního centra Horní Planá za roky 2008 – 2015

Graf č. 10 – Návštěvnost Státního hradu Rožmberk nad Vltavou za roky 2005 – 2015

Graf č. 11 – Měsíční návštěvnost Státního hradu Rožmberk nad Vltavou za rok 2014

Graf č. 12 – Návštěvnost Rodného domu Adalberta Stiftera v Horní Plané 1994 – 2014

Seznam map

Mapa č. 1 – Mikroregion Lipensko

Mapa č. 2 – Podíl velkoplošných zvláště chráněných území v krajích za rok 2007 a poloha

Lipenska ve vztahu velkoplošných chráněných území

Mapa č. 3 – Návštěvnost Lipenska podle krajů České republiky od 1. 12. 2016 – 24. 6. 2016

Seznam příloh

Příloha č. 1 – Dotazník

Příloha č. 2 – Podklady pro strukturovaný rozhovor se starosty obcí Lipenska

Příloha č. 3 – Migrace na Lipensku k 1. 1. 2014

Příloha č. 4 – Pohlavní a věková struktura obyvatelstva na Lipensku k 1. 1. 2004 a k 1. 1.

63

2014

Příloha č. 5 – Vývoj počtu obyvatel k 1. 1. 2004 - 2014

Příloha č. 6 – Podíl nezaměstnaných k prosinci 2014

Příloha č. 7 – Zaměstnanost v cestovním ruchu v ČR

Příloha č. 8 – Mapa: Vodní plochy a říční síť na Lipensku

Příloha č. 9 – Mapa: Kulturní památky a hustota zalidnění v obcích Lipenska v roce 2015

Příloha č. 10 – Mapa: Dopravní síť na Lipensku k roku 2016

Příloha č. 11 – Mapa: Kapacita ubytovacích zařízení v obcích a cyklotrasy na Lipensku v roce

2015

Příloha č. 12 – Fotky z rozhovorů se starosty obcí Lipenska

64

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – Dotazník

KATEDRA GEOGRAFIE studentka Iveta Rychtářová, kontakt: tel. 722 129 730 kontakt na katedru: doc. RNDr. Popjaková, PhD. tel. 387 773 060 Jeronýmova 200/10, České Budějovice 371 15

DOTAZNÍK k bakalářské práci: „ANALÝZA CR ŠUMAVY-LIPENSKA“

Dobrý den, jmenuji se Iveta Rychtářová a studuji Pedagogickou fakultu na Jihočeské

Univerzitě v Českých Budějovicích. K bakalářské práci provádím výzkum a tímto bych Vás

chtěla požádat o vyplnění dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a výsledky budou sloužit

pouze k výzkumným účelům bakalářské práce. Pro bakalářskou práci je území Lipenska

vymezeno na obce: Hořice na Šumavě, Stožec, Lipno nad Vltavou, Vyšší Brod, Loučovice,

Přední Výtoň, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec a Frymburk. Děkuji Vám za Vaši

ochotu a čas.

Pokyny k vyplnění: zaškrtněte vyhovující odpověď, lze zaškrtnout i více odpovědí

OS

OB

NÍ

ÚD

AJ

E

1. Pohlaví a) muž b) žena

2. Věk a) 18-24 d) 45-59

b) 25-29 e) 60-74

c)30-44 f) 75 a více

3. Dosažené vzdělání a) základní

b) středoškolské bez maturity

c) středoškolské s maturitou

d) vyšší odborné

e) vysokoškolské

f) nejvyšší dosažený titul:

4. Kraj bydliště

5. Kde žijete? a) na vesnici b) ve městě

6. Jak jste se dopravili na Lipensko a) osobní automobil c) vlak

b) autobus d) jiné:

7. S kým cestujete a) sami c) s rodinou

b) s přítelem/přítelkyní d) s přáteli

e) jiné:

8. Jak dlouho se zdržíte? a) jednodenní výlet (bez noclehu)

b) krátkodobý (1-2 nocí)

65

c) dlouhodobý (3 a více nocí)

d) jiné:

9. Přijeli jste ve všední den nebo o víkendu? a) ve všední den b) o víkendu

d) kombinace obojího

10. Byli jste na Lipensku ubytovaní? a) ano b) ne

pokud ne otázky 11 - 14 nevyplňujte

11. V jakém zařízení jste byli ubytování? a) hotel e) spali jsme u příbuzných

b) penzion f) vlastní chata/chalupa

c) ubytovna g) pronájem chaty/chalupy

d) kemp h) jiné:

12. V jaké z obcí jste byli ubytovaní? a) Černá v Pošumaví f) Loučovice

b) Frymburk g) Nová Pec

c) Horní Planá h) Přední Výtoň

d) Hořice na Šumavě ch) Stožec

e) Lipno nad Vltavou i) Vyšší Brod

14. Jak jste byl/a s ubytování spokojený/á? a) spokojen/á c) spíše nespokojená

b) spíše spokojená d) nespokojená

proč?

15. Jak jste se stravoval/a? a) budova ubytovacího zařízení

b) obchod s potravinami

c) restaurace

d) rychle občerstvení

e) vlastní stravování

f) jiné

15. Za jakým účelem jste na Lipensko přijeli? a) odpočinek c) kultura

b) sport d) návštěva známých

e) jiné:

16. Jaký sport jste na Lipensku vykonávali? a) nesportovali jsme d) vodáctví

b) pěší turistika e) lyžování/snowboarding

c) cykloturistika f) běžkování

g)jiné:

17. Jaké preferujete roční období? a) jaro c) podzim

b) léto d) zima

18. Z jakých informačních zdrojů jste se na Lipensko přijeli podívat?

a) média (internet, tisk, rádio)

b) propagační materiály (letáky, průvodci, brožury)

c) informace od příbuzných či známých

d) osobní předchozí zkušenost

e) od cestovních agentur, cestovních kanceláří

f) žádné informace jsem nezjišťoval/a

g) jiné:

66

19. Co Vás na Lipensku nejvíce zaujalo a co byste doporučil/a příbuzným či známým

20. Jaké služby Vám chyběli?

21. Je něco co byste chtěl/a vyzdvihnout nebo naopak co Vám vadilo?

22. Kolikrát už jste Lipensko navštívil/a? a) poprvé c) více jak 3 krát

b) 1 - 3 krát

d) jiné)

23. Navštívíte Lipensko znovu? a) ano b) ne

c) zatím nevím

Srdečně Vám děkuji za pomoc a spolupráci

Iveta Rychtářová, studentka 3. ročníku

Pedagogické fakulty JU v Českých Budějovicích,

obor: Geografie pro veřejnou správu

Příloha č. 2 – Podklady pro strukturovaný rozhovor se starosty obcí Lipenska

POKLADY PRO ŘÍZENÝ ROZHOVOR SE STAROSTY VYBRANÝCH OBCÍ

Dosavadní rozvoj

1. Co se v minulých letech udělalo pro rozvoj CR na Lipensku/ve Vaší obci? Z jakých

zdrojů byly financované významnější investiční aktivity? – obecné, krajské, státní,

evropské, soukromé, nevládní sektory – Kdo má na tom největší zásluhu? Kdo je

koordinátorem rozvojových aktivit?

Současný stav

2. Co si myslíte, že jsou největší atraktivity Lipenska/ve Vaší obci? Proč myslíte, že lidé

přicházejí právě sem na Lipensko/do Vaší obce?

3. Dokážete odhadnout kolik lidí je zaměstnáno v CR na Lipensku/ve Vaší obci? Je to

významný podíl ze všech zaměstnaných (kolik %)? Počet zaměstnaných v CR ve Vaší

obci roste, je na stejné úrovni, klesá za poslední roky?

4. Jak hodně/významně se CR podílí na příjmech obce?

5. Jak hodnotíte spolupráci Vaší obce s ostatními subjekty cestovního ruchu? Vidíte

rezervy? V čem spočívají (jaká jsou pozitiva a negativa této spolupráce)?

Budoucí rozvoj

6. Co je v plánu pro rozvoj CR na Lipensku/ve Vaší obci? Plánujete aktivity

rozšiřovat/zůstanou na stejné úrovni/dojde k útlumu rozvoje? Proč?

67

7. Co si myslíte, že nejvíce prospělo rozvoji CR na Lipensku/ve Vaši obci? Kde vidíte

největší rezervy dalšího rozvoje?

Příloha č. 3 – Migrace na Lipensku k 1. 1. 2014

Obec Stav

k 1.1. Živě na- rození

Zemře- lí

Přistě- hovalí

Vystě- hovalí

Přírůstek, úbytek Stav k 31.12.

Průměr- ný věk přiroz. stěhov. celkem

Stožec 194 0 2 6 8 -2 -2 -4 190 42,7

Nová Pec 457 5 4 11 14 1 -3 -2 455 43,9

Černá v Pošumaví 831 9 10 16 21 -1 -5 -6 825 41,2

Frymburk 1 265 15 5 39 35 10 4 14 1 279 41,4

Horní Planá 2 145 16 25 78 61 -9 17 8 2 153 44,3

Hořice na Šumavě 843 14 5 13 37 9 -24 -15 828 38,7

Lipno nad Vltavou 654 7 5 32 26 2 6 8 662 41,3

Loučovice 1 674 9 19 51 38 -10 13 3 1 677 42,1

Přední Výtoň 216 0 1 7 7 -1 - -1 215 49,6

Vyšší Brod 2 533 25 27 75 86 -2 -11 -13 2 520 40,3

zdroj: ČSÚ 2015, vlastní zpracování

Příloha č. 4 – Pohlavní a věková struktura obyvatelstva na Lipensku k 1. 1. 2004 a k 1. 1.

2014

Obec Rok Počet obyvatel Průměrný věk

celkem muži ženy celkem muži ženy

Černá v Pošumaví 2004 835 424 411 38,1 37,4 38,8

2014 831 428 403 41,0 40,3 41,6

Frymburk 2004 1324 664 660 37,3 36,4 38,2

2014 1265 653 612 41,2 39,9 42,7

Horní Planá 2004 2278 1137 1141 39,1 37,9 40,3

2014 2145 1072 1073 43,8 41,9 45,6

Hořice na Šumavě 2004 786 396 390 35,6 35,1 36,1

2014 843 427 416 38,1 37,4 38,9

Lipno nad Vltavou 2004 517 252 265 37,8 36,9 38,7

2014 654 340 314 41,1 41,0 41,2

Loučovice 2004 1955 983 972 37,5 36,0 39,0

2014 1674 854 820 42,0 40,2 43,9

Nová Pec 2004 618 325 293 38,4 37,0 39,8

2014 457 233 224 44,0 41,8 46,3

Přední Výtoň 2004 255 133 122 36,2 35,3 37,3

2014 216 116 100 48,8 47,8 50,1

Stožec 2004 222 119 103 35,3 36,9 33,3

2014 194 107 87 42,2 44,0 39,9

Vyšší Brod 2004 2628 1313 1315 36,5 36,1 36,9

2014 2533 1257 1276 40,1 39,2 40,9

zdroj: ČSÚ 2015, vlastní zpracování

68

Příloha č. 5 – Vývoj počtu obyvatel v obcích Lipenska 2004 – 2014 (k 1.1.)

Obec/Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Index změny

Rozloha km

2

Hustota zalidnění

Černá v Pošumaví 835 818 834 834 804 807 817 805 807 824 831 99,52 50,39 16,49

Frymburk 1324 1321 1321 1321 1324 1343 1340 1327 1295 1280 1265 95,54 54,07 23,4

Horní Planá 2278 2287 2253 2253 2189 2170 2229 2242 2194 2176 2145 94,16 99,26 21,61

Hořice na Šumavě 786 796 799 799 807 809 801 805 810 830 843 107,25 31,89 26,43

Lipno nad Vltavou 517 537 567 567 584 614 609 652 651 658 654 126,50 19,49 33,56

Loučovice 1955 1961 1949 1949 1916 1858 1824 1722 1691 1690 1674 85,63 42 39,86

Přední Výtoň 255 238 226 226 204 211 222 211 214 214 216 84,71 77,83 2,78

Vyšší Brod 2628 2609 2642 2642 2676 2641 2624 2549 2551 2546 2533 96,39 69,76 36,31

Nová Pec 618 593 593 593 563 546 528 504 486 480 457 73,95 66,38 6,88

Stožec 222 217 217 217 212 208 210 205 201 200 194 87,39 104,8 1,85

Celkem 11 418 11 377 11 401 11 401 11 279 11 207 11 204 11 022 10 900 10 898 10 812 94,69 615,87 20,92

zdroj: ČSÚ 2015, vlastní zpracování

Příloha č. 6 - Podíl nezaměstnaných v Lipenských obcích k prosinci 2014

Obec Podíl nezaměstnaných

k 12. 2014 (v %)

Černá v Pošumaví 11,4

Frymburk 10,5

Horní Planá 9,3

Hořice na Šumavě 11,0

Lipno nad Vltavou 8,6

Loučovice 16,1

Nová Pec 12,8

Přední Výtoň 10,4

Stožec 6,0

Vyšší Brod 8,3

Celkem 10,44

okres Český Krumlov 8,6

okres Prachatice 5,1 zdroj: MPSV 2015, vlastní zpracování

69

Příloha č. 7 – Zaměstnanost v cestovním ruchu v ČR

zdroj: Vystoupil 2006

Příloha č. 8

70

Příloha č. 9

71

Příloha č. 10

Příloha č. 11

72

Příloha č. 12 - Fotky z rozhovorů se starosty obcí

a) Frymburk – starosta Oto Řezáč

b) Vyšší Brod – starosta Ing. Milan Zálešák

73

c) Lipno nad Vltavou – místostarosta Bc. Pavel Macák

d) Nová Pec – starosta Jakub Koželuh