Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Analýza učebnice českého jazyka pro 5. ročník

nakladatelství ALTER

Vypracovala: Mgr. Miroslava Dědová

Vedoucí práce: Mgr. Michaela Křivancová, Ph.D.

České Budějovice 2017

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s

použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění

souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě

elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované

Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a

to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační

práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s

uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a

oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž

souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací

Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a

systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 16. listopadu 2017

….......................................................

Mgr. Miroslava Dědová

Poděkování

Děkuji vedoucí mé závěrečné práce paní Mgr. Michaele Křivancové, Ph.D. za

ochotu, cenné rady a připomínky, které mi poskytovala po dobu zpracování této

práce.

Anotace

Tato závěrečná práce se zabývá analýzou učebnice českého jazyka pro 5.

ročník základní školy nakladatelství ALTER. V první, teoretické, části je dle rámcového

vzdělávacího programu popsána vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace, do

níž je zařazen právě vzdělávací obor český jazyk a literatura. Je zde popsána

specifikace tohoto předmětu a jeho rozsah podle školního vzdělávacího programu.

Ve druhé, praktické, části dochází k analýze samotné učebnice. Jsou zde popsány

všechny tematické okruhy a shrnuta jejich pozitiva i negativa, která byla při rozboru

shledána. Dále práce obsahuje návrhy na případné zkvalitnění učebnice. Na závěr

jsou uvedeny výsledky výzkumu, jenž je zaměřen na spokojenost žáků 5. ročníku

právě s touto učebnicí.

Klíčová slova: český jazyk, učebnice, 5. třída, 1. stupeň základní školy, RVP ZV

Abstract

This final thesis deals with the Czech language textbook analysis. The

textbook is intended for the fifth grade of the elementary school, published by

ALTER. In the first theoretical part there is described the educational area language

and the language communication including the Czech language and literature

according to Framework Education Programme. This thesis describes the

specification of this subject and its scope according to the school curriculum. In the

second, practical part, the textbook itself is analyzed. All thematic areas are

described here, and their positive and negative aspects that were found in the

analysis are summarized. Further work includes suggestions for possible

improvement of the textbook. Finally, the results of the research focusing on the

fifth grade pupils satisfaction with this textbook are presented.

Key words: Czech language, textbook, fifth grade, elementary school,

Framework Education Programme for Elementary Education

Obsah

1 Úvod...........................................................................................................................8

2 Teoretická část............................................................................................................9

2.1 Jazyk...................................................................................................................9

2.1.1 Český jazyk.................................................................................................9

2.2 Rámcový vzdělávací program (RVP)................................................................10

2.2.1 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace.......................................13

2.2.2 Vzdělávací obor Český jazyk a literatura..................................................13

2.2.3 Školní vzdělávací program (ŠVP) .............................................................15

2.3 Učebnice..........................................................................................................17

2.3.1 Učebnice českého jazyka a nakladatelství ALTER....................................18

2.4 Dotazníkové šetření.........................................................................................19

2.4.1 Příprava dotazníkového šetření...............................................................19

2.4.2 Tvorba dotazníku.....................................................................................19

2.4.3 Vzorek populace......................................................................................20

2.4.4 Typy dotazníků.........................................................................................20

2.4.5 Typy otázek..............................................................................................20

2.4.6 Druhy otázek............................................................................................21

2.4.7 Způsob dotazování ..................................................................................21

2.4.8 Zpracování a analýza dat.........................................................................22

2.4.9 Prezentace výsledků................................................................................22

3 Praktická část...........................................................................................................23

3.1 Analýza učebnice českého jazyka pro 5. ročník nakl. ALTER...........................23

3.1.1 Vzhled, přehlednost.................................................................................23

3.1.2 Syntax.......................................................................................................24

3.1.3 Morfologie...............................................................................................25

3.1.4 Lexikologie...............................................................................................27

3.1.5 Stylistika ..................................................................................................27

3.2 Celkové zhodnocení.........................................................................................28

6

4 Dotazníkové šetření..................................................................................................29

4.1 Cíle dotazníku..................................................................................................29

4.2 Dotazník...........................................................................................................29

4.3 Vyhodnocení výsledků dotazníku....................................................................32

5 Závěr.........................................................................................................................41

Seznam použitých zdrojů............................................................................................42

7

1 Úvod

Pro svou závěrečnou práci jsem si vybrala analýzu učebnice českého jazyka

pro 5. ročník základní školy od nakladatelství ALTER. Minulý školní rok jsem učila

český jazyk právě v 5. třídě základní školy podle této učebnice. Čeština je mým velmi

oblíbeným předmětem, i proto jsem si zvolila toto téma.

Český jazyk patří mezi hlavní předměty během celé povinné školní docházky.

Jedná se o náš mateřský jazyk, je proto velice důležité se mu plně věnovat,

upevňovat pravidla a rozšiřovat též slovní zásobu.

Cílem celé práce je analýza učebnice a zejména nalezení jejích kladů a

záporů, dalším cílem je zjištění žákovské oblíbenosti této učebnice a českého jazyka

obecně. Závěrečná práce se skládá z teoretické a praktické části. V části první,

teoretické, je popsán obecně jazyk a vědní obor lingvistika. Dále je rozebrán

konkrétně jazyk český a jeho zakotvení v rámcovém vzdělávacím programu

základního vzdělávání a poté i v daném školním vzdělávacím programu. Další

podkapitola se zaměřuje na učebnici a její funkci ve vzdělávacím procesu. Poslední

podkapitolou teoretické části je dotazníkové šetření, způsoby jeho realizace,

vyhodnocení a prezentace. Druhá, praktická, část ve svém úvodu popisuje vzhled

učebnice českého jazyka pro 5. třídu od nakladatelství ALTER. Dále jsou zhodnoceny

jednotlivé dílčí disciplíny lingvistiky – např. syntax, morfologie, lexikologie a stylistika.

V další části této kapitoly je ukázka dotazníku, jenž vyplňovaly děti 5. tříd, které se

český jazyk učily právě podle této učebnice. Na závěr je slovní formou i formou

pomocí kruhového grafu vyhodnocen dotazník.

8

2 Teoretická část

2.1 Jazyk

Jazyk je systém znaků pro dorozumívání a komunikaci mezi lidmi navzájem.

Můžeme se však mezi sebou dorozumět i jiným způsobem, např. mávnutím ruky či

pokývnutím hlavou. Naši řeč tak doprovázejí různá gesta či mimika. Jazyk se dělí na

mluvenou a psanou podobu. Původní je podoba mluvená, až postupem času se lidé

naučili zachycovat jazyk také v podobě psané. Též děti ve škole se učí správně

používat oba způsoby vyjadřování. (Jelínek J., Styblík V., 1971)

Lingvistika neboli jazykověda je vědní obor, jenž se zabývá studiem jazyka.

Lidský jazyk je přirozený, vedle toho se objevují ještě jazyky umělé, které však slouží

spíše k programování, kódování apod. Přirozený jazyk plní i jiné funkce, zejména

potom funkci společenskou. Pomocí něj můžeme popisovat situace či události, které

se nám v životě přihodily, umíme vyjadřovat své pocity, přání a dokážeme ve

společnosti fungovat. Volba našich jazykových prostředků zcela jistě souvisí se

sociálním prostředím, ve kterém se momentálně nacházíme a ve kterém jsme byli

vychováváni. Dokonce se i tyto výrazové prostředky během našeho života mění.

Postupně získáváme více zkušeností, a tím se obměňuje i naše vyjadřování a výběr

vhodných slov pro danou konkrétní situaci. (Chloupek J., 1974)

2.1.1 Český jazyk

Český jazyk z hlediska klasifikace patří do indoevropské rodiny, konkrétně

mezi slovanské jazyky. Slovanské jazyky se dále dělí na západoslovanské, kam patří

právě čeština, východoslovanské a jihoslovanské. (Jelínek J., Styblík V., 1971)

Český jazyk se rozděluje na dvě základní vrstvy – spisovnou a nespisovnou.

Vrstva spisovná obsahuje spisovnou češtinu a hovorovou češtinu. Do nespisovné

9

vrstvy spadá obecná čeština, dialekty, dále slang, profesní mluva a argot. Existuje též

tzv. čeština standardní, která stojí na pomezí spisovné a obecné češtiny. (Štícha F. a

kol., 2013)

Lingvistika neboli jazykověda je vědní obor, který zkoumá jazyk jako takový.

Skládá se z několika jazykovědných disciplín:

• hláskosloví

- fonetika – nauka o tvorbě hlásek

- fonologie – nauka o funkci hlásek

• lexikologie

- nauka o slovní zásobě

• sémantika

- nauka o významu slov

• slovotvorba

- nauka o tvoření slov

• morfologie

- nauka o tvarech slov

• syntax

- nauka o skladbě vět a souvětí

• stylistika

- nauka o slohu (Brabcová R., Martincová O., 1992)

2.2 Rámcový vzdělávací program (RVP)

Rámcový vzdělávací program je jeden z hlavních dokumentů vzdělávání v

České republice. Je uskutečňován na dvou úrovních – státní a školské. Rámcové

programy jsou rozděleny na předškolní vzdělávání (RVP PV), základní vzdělávání (RVP

ZV) a střední vzdělávání (RVP GV – gymnázia), (RVP SOV – střední odborné). Vedle

10

toho existují ještě ostatní RVP, např. RVP pro jazykové školy či umělecké obory atd.

Každá škola si podle RVP vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP). Tato

podoba nabyla účinnosti v roce 2004. Učitelé a ředitelé škol tak v podstatě získali

možnost vytvořit si svůj vlastní program. Samozřejmě se musí řídit předpisy, které

naleznou v RVP, ale své ŠVP si poté mohou upravit dle vlastních požadavků a

představ. RVP zdůrazňuje tzv. klíčové kompetence. Jedná se o soubor vědomostí,

schopností, dovedností a postojů, které jsou důležité pro rozvoj každého jedince, pro

jeho začlenění a fungování ve společnosti.

V základním vzdělávání je důležitých 6 klíčových kompetencí:

• kompetence k učení

• kompetence k řešení problémů

• kompetence komunikativní

• kompetence sociální a personální

• kompetence občanské

• kompetence právní (RVP, 2016)

Se vznikem pojmu klíčové kompetence se vytvořilo hned několik otázek.

Učitelé tak musí přemýšlet nad tím, jakým způsobem do svého předmětu určitou

kompetenci začlenit. Jaké vhodné strategie mají použít, aby byly kompetence účelně

naplněny. Není jednoduché vymyslet a realizovat předávání znalostí či dovedností

tak, aby docházelo k úspěšnému rozvoji kompetencí. Učitelé si mezi sebou předávají

cenné rady nebo mohou sáhnout po knihách napomáhajících k rozvoji těchto

kompetencí. Na našem trhu je jistě celá řada užitečných příruček, jednou z nich je

kniha Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků od Barbary Hansen

Čechové, v níž nalezneme inspiraci či různé motivační aktivity. (Čechová B. H., 2009)

V RVP je také zakotven pojem průřezová témata. Jedná se o povinnou

11

součást základního vzdělávání, jejich rozsah a způsob realizace potom určuje ŠVP. V

každém ročníku nemusí dojít ke začlenění všech témat. Stačí, když se dítě postupně

během devíti let své povinné školní docházky s těmito průřezovými tématy seznámí.

Jsou důležitá v procesu vzdělávání žáků, procházejí napříč všemi tematickými okruhy

a zabývají se zásadními otázkami fungování společnosti a světa vůbec. Průřezová

témata pozitivně ovlivňují rozvoj klíčových kompetencí.

Existují tři způsoby, jak témata do výuky začlenit:

• integrace do vyučovacích předmětů

• zavedení samostatného vyučovacího předmětu

• projektová vyučování

Průřezových témat je celkem šest a jsou jimi:

• Osobnostní a sociální výchova

• Výchova demokratického občana

• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

• Multikulturní výchova

• Environmentální výchova

• Mediální výchova (RVP, 2016)

Vzdělávací obsah RVP je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí a každá z

těchto oblastí ještě do jednoho nebo více vzdělávacích oborů:

• Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, cizí jazyk)

• Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)

• Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační

12

technologie)

• Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět)

• Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)

• Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)

• Člověk a zdraví (Tělesná výchova, Výchova ke zdraví)

• Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)

• Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)

Pro tuto práci bude důležitý vzdělávací obor Český jazyk ve vzdělávací oblasti

Jazyk a jazyková komunikace. (RVP, 2016)

2.2.1 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Tato vzdělávací oblast patří k nejdůležitějším v rámci celého vzdělávání. Je

zde zahrnut český jazyk a cizí jazyk. Mateřský jazyk se vyučuje ve všech úrovních RVP,

je podstatné, aby každý účastník vzdělávání si tento jazyk dostatečně osvojil, je

základem pro vzájemnou komunikaci. Správně ovládat svoji mateřštinu by měla být

pro každého člověka samozřejmost, z tohoto důvodu je postavení oblasti stěžejní.

(RVP, 2016)

2.2.2 Vzdělávací obor Český jazyk a literatura

Vzdělávací obsah oboru český jazyk je realizován do tří složek: komunikační a

slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. V samotné výuce se poté

všechny složky vzájemně prolínají. V komunikační a slohové výchově se žáci učí

nejen kultivovaně vyjadřovat – mluvit, psát, ale i se správně rozhodovat či kriticky

hodnotit. Existují tzv. očekávané výstupy – to, co by měl žák v určitém období školní

docházky zvládat. Vzdělávací obsah je na prvním stupni rozdělen do dvou období,

první (1. až 3. třída) a druhé (4. až 5. třída). Na konci druhého období zní žákovy

13

očekávané výstupy v rámci komunikační a slohové výchovy následně: „Čte s

porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas; rozlišuje podstatné a

okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace

zaznamenává; posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení; reprodukuje

obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta; vede

správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku; rozpoznává

manipulativní komunikaci v reklamě; volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo

podle svého komunikačního záměru; rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a

vhodně ji užívá podle komunikační situace; píše správně po stránce obsahové i

formální jednoduché komunikační žánry; sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě

vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti.“ (RVP,

2016)

Ve výchově jazykové žáci nabudou vědomostí potřebných ke správnému

používání spisovné podoby češtiny. Na konci druhého období zní žákovy očekávané

výstupy v rámci jazykové výchovy takto: „Porovnává významy slov, zvláště slova

stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová; rozlišuje ve slově kořen,

část příponovou, předponovou a koncovku; určuje slovní druhy plnovýznamových

slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu;

rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary; vyhledává základní skladební

dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty; odlišuje větu

jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí; užívá vhodných

spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje; píše správně i/y ve slovech

po obojetných souhláskách; zvládá základní příklady syntaktického pravopisu.“ (RVP,

2016)

Základem poslední, literární, složky je četba. V tomto okruhu žáci rozšiřují

svoji slovní zásobu či se učí interpretovat text a utvářet si vlastní názory na přečtené.

Žákovy očekávané výstupy v rámci literární výchovy na konci druhého období zní:

14

„Vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je; volně reprodukuje text podle svých

schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma; rozlišuje různé typy uměleckých

a neuměleckých textů; při jednoduchém rozboru literárních textů používá

elementární literární pojmy.“ (RVP, 2016)

2.2.3 Školní vzdělávací program (ŠVP)

Od školního roku 2007/2008 vzešly v platnost školní vzdělávací programy,

které byly a jsou vytvářeny dle zásad rámcového vzdělávacího programu viz výše.

Školní vzdělávací program Základní školy a Mateřské školy Sepekov s motivačním

logem „Tahle škola je naše“ je základní dokument, ze kterého vzdělávání v této škole

vychází. Předmět český jazyk je v 5. ročníku vyučován v dotaci sedmi hodin, z toho

dvě jsou realizovány jako „čtení a psaní“. Učivo, které se v českém jazyce dle ŠVP v

průběhu 5. ročníku realizuje, je následující:

• Čtení s porozuměním, plynulé, pozorné, přiměřeně rychlé. Čtení praktické,

vyhledávací jako zdroj informací.

• Reklama – význam, účel.

• Slova spisovná a nespisovná.

• Samostatný mluvený projev, rozhovory.

• Jednoduchý rozbor textu. Výběr informací.

• Stručný zápis poznámek.

• Reprodukce textu.

• Telefonická komunikace.

• Vzkaz, oznámení, zpráva, dopis, inzerát.

• Dotazník, přihláška, podací lístek atd.

• Popis předmětu, děje, pracovního postupu. Popis obrázkového návodu.

• Tvůrčí literární činnost – pohádka, bajka.

15

• Jednoduchá osnova

• Vypravování, odstavce, osnova.

• Slova jednoznačná a mnohoznačná. Antonyma, synonyma, homonyma.

• Kořen, část předponová a příponová, koncovka. Slova příbuzná, jiný tvar

téhož slova.

• Souhláskové skupiny na styku předpony nebo přípony a kořene (od-, nad,-

pod-, před-, bez-, roz-, ob-, v-, bě/bje, vě/vje, pě, mně/mě, -ný, -ní.

• Předpony s-, z- a předložky s, z.

• Vyjmenovaná slova a slova k nim příbuzná.

• Slovní druhy.

• Podstatná jména – pád, číslo, rod, vzor (upevnění učiva).

• Přídavná jména – druhy, vzory, pravopis (seznámení s tématem).

• Zájmena (informativně).

• Prvotní seznámení a procvičování správných tvarů podmiňovacího způsobu.

• Slovesa – osoba, číslo, čas, způsob.

• Věta jednoduchá a souvětí. Větný vzorec. Spojovací výrazy.

• Podmět a přísudek – podmět vyjádřený a nevyjádřený.

• Několikanásobný přísudek.

• Shoda přísudku s holým podmětem.

• Několikanásobný větný člen.

• Poslech literárních ukázek, zážitkové čtení.

• Literatura jiných národů a etnik.

• Volná reprodukce.

• Přednes, lidová slovesnost v poezii.

• Umělecká a neumělecká literatura. Próza a poezie, pohádka, pověst, bajka.

• Práce s textem. Kritické čtení. Jednoduché literární pojmy.

• Divadelní představení, herec, režisér, role atd. (ŠVP, 2016)

16

2.3 Učebnice

Učebnice je konkrétní shrnutí obsahu vzdělávání. Je velmi důležitým zdrojem

informací pro účastníky vzdělávacího procesu. Existuje však mnoho alternativ, které

učebnice ze svého vyučování odsunují. Jedná se např. o waldorfskou pedagogiku.

Učebnice plní zejména tyto funkce:

• informativní

• organizační

• plánovací

• kontrolní

• motivační

• výchovná

Součástí této učební pomůcky bývají i pracovní sešity, mapy, tabulky,

obrázkové přílohy, cvičebnice, ale i metodické příručky pro učitele. (Kasíková H.,

Vališová A. a kol., 2007)

V současnosti doprovází tištěné učebnice ještě další didaktické pomůcky, jsou

jimi elektronické verze těchto učebnic, videozáznamy, audionahrávky, počítačové

programy a další, které pomohou dětem i učiteli vytvořit kreativnější a zábavnější

prostředí při vyučovací hodině. Samotná učebnice však stále představuje významný

bod během vzdělávacího procesu. Způsob, jakým je daná látka vyložena, pak závisí

už na učiteli. Důležitý pro vznik učebnice je výběr toho, co v ní bude následně

prezentováno a způsob, jak bude prezentace vypadat, oddělit od sebe podstatné a

méně podstatné, doplňkové učivo a mnohé další aspekty. V posledních letech je

deduktivní způsob výkladu pomalu opouštěn. Děti by měly od jednoho konkrétního

příkladu dojít až k samému obecnému závěru, tato metoda se nazývá induktivní.

Dnešní učebnice jsou většinou sestaveny tak, aby žáka podněcovaly k tvořivosti a

17

přemýšlení. Toto hledisko vede ke změnám ve struktuře učebnic:

• Nově se utvářejí vztahy mezi texty a mimotextovými komponentami učebnice

(ilustrace, schémata, tabulky, grafy aj.).

• Do učebnice se zařazují ve větším rozsahu některé prvky cvičebnice, úkoly pro

samostatnou práci žáků, úkoly směřující k obohacování a prohlubování jejich

zkušeností, úkoly předpokládající různé druhy praktických činností,

experimentování a laboratorní práce s podrobnou instruktáží cvičebnicového

typu apod.

• Inovační impulzy v didaktické oblasti zároveň vedou k tomu, že autoři

vytvářejí prostor pro využití nových organizačních forem vyučování, jako je

např. zavádění prvků integrovaného vyučování, projekty apod.

• Soudobé komplexnější pojetí učebnice zároveň významně posiluje komunikaci

mezi učebnicí a žáky i rozvíjející funkci učebnice. (Skalková J., 2007)

2.3.1 Učebnice českého jazyka a nakladatelství ALTER

Nakladatelství ALTER působí již od roku 1990. Vytváří celou řadu učebnic. Na

českém trhu je velice známé. Učebnice českého jazyka jsou k dispozici pro 1. i 2.

stupeň ZŠ. Také poskytuje celou řadu různých pomůcek, výukových programů či

elektronických učebnic, což je mnohdy pro učitele velká výhoda. Děti mají před

sebou učebnici tištěnou a ta samá je promítána na plátně či interaktivních tabulích.

Pro děti je tato možnost velice přehledným nástrojem v procesu jejich vzdělávání.

Žák často neví, kde v učebnici se má přesně v určitou chvíli nacházet. S touto novou

technikou tak děti vidí vše před sebou a je pro ně mnohem jednodušší se v učebnici

orientovat. Všechny učebnice i pomůcky od nakladatelství ALTER jsou v souladu s

RVP ZV. (www.alter.cz)

18

2.4 Dotazníkové šetření

Dotazníkové šetření je jedna z nejběžnějších výzkumných metod, která se

používá v mnoha oborech, např. v sociologii, marketingu, psychologii či poradenství.

Jedná se o kvantitativní způsob výzkumu, což znamená, že pomocí dotazníků

můžeme oslovit obrovské množství respondentů a v poměrně krátkém časovém

úseku získat mnoho potřebných dat. Další výhodou je určitá anonymita, což může

respondenty zaujmout. Jejich nevýhodou je občasná nenávratnost a také

neposkytnutí dotazovanému širšího prostoru pro vyjádření. Pro to, aby vznikl

opravdu kvalitní dotazník, je potřeba pečlivosti a přesnosti. Při jeho sestavování je

též důležité myslet na to, aby byl vypracován přehledně a otázky byly položeny

srozumitelně a zajímavým způsobem. I přesto, že existují jiné výzkumné metody z

hlediska kvality, je dotazníkové šetření stále velice oblíbené. (Jandourek J., 2003)

2.4.1 Příprava dotazníkového šetření

Na začátku přípravy dotazníku je potřeba si vhodně promyslet několik

aspektů:

• téma, které chce tazatel zkoumat

• účel dotazníku

• vzorek populace, pro který bude dotazník určen

• způsob sběru dat, zda dotazník rozešle či předá ústně (Giddens A., 2013)

2.4.2 Tvorba dotazníku

V úvodu každého dotazníku by mělo být oslovení respondenta a krátké

představení organizátora celého výzkumu. Je vhodné uvést, že se jedná o anonymní

způsob dotazování a také to, jak bude naloženo se získanými daty. Závěr této úvodní

19

části by měl obsahovat instrukce pro vyplnění, které by měly být zcela jasné a

jednoznačné. V další části se objevují samotné otázky. Ty jsou od sebe pro

přehlednost výrazně odděleny, většinou bývají seřazeny od těch jednodušších po

složitější. Na závěr následuje poděkování za spolupráci při vyplňování dotazníku.

(Jandourek J., 2003)

2.4.3 Vzorek populace

Při použití dotazníkového šetření dochází vždy k výběru pouze určité části

populace. Říká se jí tzv. reprezentativní vzorek. Je velmi obtížné vybrat ten správný

vzorek lidí, aby dotazník splnil svoji funkci. Většinou se používá náhodný vzorek, kdy

např. každý člen je očíslován a poté se určitý počet osob vybírá losováním nebo po

očíslování je do procesu dotazování vybrán každý n-tý člen. Předpokládá se, že

výsledky vybrané skupiny lidí můžeme potom s určitou odchylkou aplikovat na celou

populaci, která je předmětem našeho šetření. (Havlík R., 2007)

2.4.4 Typy dotazníků

• standardizovaný – pevně daná struktura, seznam otázek i odpovědí (ano/ne)

• otevřené otázky – respondenti odpovídají svými slovy

• polostrukturovaný – objevují se otázky standardizované i otevřené (Giddens

A., 2013)

2.4.5 Typy otázek

• uzavřené – respondent vybírá z několika pevně daných možností

• otevřené – respondent odpovídá podle svého uvážení

• polouzavřené – kombinace otázek uzavřených a otevřených (Burdová, 2012)

20

2.4.6 Druhy otázek

Podle toho, jakou funkci otázky při dotazování plní, rozlišujeme:

• „Výzkumné – poskytují potřebné informace a údaje;

• filtrační – dělí respondenty podle toho, jestli se můžou k problému vyjádřit;

• grafické – zpestřují dotazování a můžou upřesnit odpověď;

• projekční – neklade otázku přímo respondentovi, ale ptá se respondenta na

názor jiných lidí, předpokládá, že do odpovědi promítne názor vlastní;

• kontrolní – jinak formulované již jednou použité otázky, které se následně

porovnávají;

• kontaktní – navazují s respondentem určitý vztah;

• nárazníkové – zmírňují podezíravý pocit z otázky následující.“ (Reichel J.,

2009)

2.4.7 Způsob dotazování

• Písemné – zasíláno přes poštu, způsob je vysoce anonymní, protože

respondent nepřijde do styku s tazatelem, existuje však riziko, že

dotazník vyplní jiná osoba, finančně poměrně nenákladné, u tohoto

způsobu dotazování však dochází k určité nenávratnosti dotazníků.

• Osobní – tazatel přichází do styku s respondentem, vytrácí se anonymita,

pozitivum je ve vysoké návratnosti dotazníků a také v tom, že respondent

se může při nejasnostech výzkumníka doptat, časově i finančně je však

náročnější.

• Telefonické – z určitého hlediska se dá mluvit o anonymitě, tuto metodu

bychom mohli zařadit na pomezí osobního a písemného způsobu

dotazování, ušetří se náklady na cestovné, avšak čas pro realizaci je zase

21

delší. (Foret M., 2003)

• Elektronické – jedná se o moderní a poměrně novou metodu dotazování,

respondent vyplňuje dotazník online přes webové stránky nebo je mu

zaslán přímo na e-mailovou adresu, jedná se o velice rychlý a úsporný

způsob rozesílání dotazníků, negativem může být fakt, že ne všichni mají

dostatečně rozvinutou technickou, počítačovou, gramotnost a přístup k

technologii vůbec. (Kreislová G., 2008)

2.4.8 Zpracování a analýza dat

Po sběru všech potřebných dat následuje jejich zpracování a vyhodnocení. Je

důležité analyzovat údaje velmi pečlivě, aby mohly být následně přehledně

prezentovány. Je zapotřebí techniky, kdy se všechna data zadávají do počítačových

programů, které automaticky vše vyhodnocují. (Jandourek J., 2003)

2.4.9 Prezentace výsledků

V této závěrečné fázi celého šetření dochází k vyhodnocení cílů stanovených

na počátku celého výzkumu. Hodnotí se to, zda došlo k naplnění cílů stanovených na

začátku. Interpretace probíhá slovním zhodnocením, mohou se pro přehlednost

využít různé grafy a tabulky, vhodné je vše doplnit prezentací v programu

PowerPoint, který je v dnešní době velice hojně využíván. Na samotný závěr by měla

být vypracována závěrečná zpráva, jež shrne vše podstatné z celého výzkumu. Pokud

dojde k naplnění cílů, k zisku odpovědí na otázky stanovené na počátku, lze říci, že

výzkum byl úspěšný. (Kreislová G., 2008)

22

3 Praktická část

3.1 Analýza učebnice českého jazyka pro 5. ročník nakl. ALTER

3.1.1 Vzhled, přehlednost

Autorkami této učebnice jsou Miroslava Horáčková, Hana Staudková a Jana

Štroblová. Ilustrace vytvořila Daniela Benešová.

Obrázek č. 1: Učebnice českého jazyka pro 5. ročník ZŠ nakladatelství ALTER

Učebnice se vydává v tvrdé i měkké vazbě. Cena dle internetových stránek

nakladatelství ALTER je pro vazbu tvrdou 130 Kč, pro vazbu měkkou 104 Kč. Celkový

počet stran je 172, formát se vydává ve velikosti 165x230 mm. Na prvních stránkách

knihy nalezneme její název, na další stránce jsou obecné informace, např. o tom, že

je kniha v souladu s RVP ZV, dále je opět natištěn název knihy a její autoři a poslední

strana před samotným výkladem učiva jsou doporučení pro práci právě s touto

učebnicí. Od strany 5 do strany 159 najdeme výklad veškerého učiva pro 5. ročník ZŠ.

V rozmezí stran 160 – 163 se nachází závěrečné opakování. Strana 164 je věnována

23

schématům vět pro ty žáky, kteří by měli zájem si vyzkoušet vytvořit větu dle

nakresleného schématu. Na straně 165 mají děti názornou pomůcku pro určování

i,í/y,ý po obojetných souhláskách. Na stránkách 166 a 167 jsou sepsány diktáty pro

závěrečné procvičování. Další strana je věnována práci s elektronickými učebnicemi

od nakladatelství ALTER. Na následující straně je popsán orientační tematický plán

předmětu český jazyk pro 5. ročník ZŠ. Toto může být dobrou inspirací pro samotné

učitele při jejich sestavování plánu na začátku školního roku. Další dvě, již

nečíslované strany, nám nabízí obsah celé knížky. Na poslední stránce se nachází

tabulka, do níž děti zapisují svá jména, školní rok a stav učebnice na začátku a konci

školního roku.

Po prolistování zjistíme fakt, že učebnice je poměrně barevná. Opakuje se

zde několik barev, které nám značí ten samý jev v celé knize, např. v růžovém

rámečku nalezneme shrnutí učiva a poučky. Ostatní barvy jsou úlohy pro

procvičování.

Učivo je rozděleno do dvou složek:

• jazyková výchova

• komunikační a slohová výchova

3.1.2 Syntax

Český ekvivalent pro slovo syntax je skladba. Syntax zahrnuje učivo o větných

členech, stavbě věty jednoduché i stavbě souvětí, zabývá se větou hlavní a vedlejší,

druhy vět a vztahy mezi jednotlivými syntaktickými prvky (souřadnost a podřadnost).

Z tohoto okruhu se učebnice pro 5. třídu věnuje základním větným členům –

podmětu a přísudku. Úloh pro procvičování je zde poměrně dostatečné množství.

Děti se učí rozeznávat podmět holý, rozvitý a několikanásobný a také nevyjádřený,

24

dále pak přísudek holý, rozvitý a několikanásobný. Za touto kapitolou nalezneme

další okruh opakování – shodu přísudku s podmětem, podmět rodu mužského,

ženského a středního. Dále se zde dočteme o podmětu několikanásobném, který je

pro žáky novou látkou. Procvičování této oblasti je také dostatečné. Dalším novým

učivem v okruhu skladby je větný člen – přívlastek. Na něj navazuje rozdíl mezi větou

jednoduchou a souvětím a určování hlavních a vedlejších vět právě v souvětí, což je

další nová kapitola pro děti. Cvičení a úloh pro upevnění učiva je opět dle mého

názoru dostatek.

3.1.3 Morfologie

Morfologie se zabývá tvary slov, jejich ohýbáním a časováním. Do této oblasti

lingvistiky zahrnujeme slovní druhy, pády či stavbu slova. Učebnice se na začátku

zaobírá kapitolou právě o stavbě slova. Dále popisuje, co je slovotvorný základ, slova

příbuzná, předpony roz-, bez-, vz-, od-, nad-, pod-, před-, ob-, v-, z-, s- a vz-. Jedná se

opět o učivo, které bylo probíráno v předešlých ročnících. Této kapitole je věnována

poměrně velká část v učebnici. Toto shledávám jako velké pozitivum, protože dětem

dělají některé předpony, zejména rozdíly mezi s-, z- a vz-, problémy. Konkrétně

těmto předponám je věnována částečně strana 15 a 16. I přesto, že jsem psala, že

této oblasti se učebnice věnuje značně, musím uznat, že předponami s-, z-, vz- bych

se zabývala trochu více, zařadila bych větší počet cvičení. Na druhou stranu je

pravda, že v dnešní době máme obrovské možnosti nacházet různé materiály na

internetu či v příručkách, pracovních sešitech apod. Dalším okruhem v oblasti

morfologie jsou slovní druhy. Učebnice se zabývá podrobněji ohebnými slovními

druhy – podstatnými jmény, přídavnými jmény, zájmeny, číslovkami, slovesy.

Neohebné slovní druhy jsou probrány v menším rozsahu, což je ale naprosto v

pořádku. Prvním slovním druhem v knize jsou slovesa. Rozebírají se slovesné

kategorie – osoba, číslo, čas a způsob. Cvičení věnovaná této kapitole jsou dle mého

názoru dostačující, jelikož slovesa jsou pro děti opakováním. Dále následuje učivo o

25

podstatných jménech, opět se nejedná o nové učivo. Opakují se mluvnické kategorie

– rod, číslo, pád a vzor. Jediným novým poznatkem v této oblasti je vzor předseda a

soudce u rodu mužského životného. O těchto dvou vzorech se děti v předešlých

ročnících příliš nedozvídají. Cvičení a vysvětlení látky je opět na dobré úrovni.

Následují přídavná jména. Látka je pro děti nová, jelikož se učí rozlišovat druhy

přídavných jmen a s tím je spojeno správné psaní i/y v koncovkách přídavných jmen.

Ještě je v této kapitole zahrnuto jejich stupňování. Učebnice popisuje všechny tři

druhy – přídavná jména měkká, tvrdá i přivlastňovací. Na některých základních

školách se učí přivlastňovací přídavná jména až na druhém stupni v 6. třídě.

Samozřejmě záleží na učebnici, podle které se v dané škole vyučuje. Jelikož jsou

přídavná jména novou a poměrně stěžejní látkou pro 5. třídu, řekla bych, že se jim

učebnice věnuje méně, než bych očekávala, zejména potom přivlastňovacím

přídavným jménům. Další novou látkou jsou zájmena. V učebnici nalezneme sedm

druhů zájmen. Podrobněji se poté rozebírají zájmena já, ty, my, vy, se, ten, náš, on,

ona, ono a ty, vy, tvůj, váš v dopisech. U zájmena já se děti učí rozlišovat tvary

mě/mně, u zájmena ona zase tvary ji/jí a ni/ní, tyto dva jevy jsou podle mě velice

důležité a zásadní v tomto okruhu. Posledním ohebným slovním druhem jsou

číslovky. Učebnice rozebírá čtyři druhy číslovek a jejich skloňování. Též se věnuje

psaní tečky za číslovkou řadovou zapsanou číslicí. Důležitým tématem je dle mého

názoru skloňování číslovek dva a oba. V těchto tvarech lidé často chybují, je důležité

si správné tvary dobře zafixovat. Dále v učebnici najdeme neohebné slovní druhy –

příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce. Jedná se spíše o opakování toho, co

by už děti měly znát. U příslovcí je nově probírán pravopis příslovečných určení se

skupinou -mě- či -mně- na konci slova, např. jemně. Děti musí rozlišovat mezi těmito

dvěma tvary výše uvedenými. Předložkám, spojkám, částicím a citoslovcím je

věnována vždy jedna, dvě nebo maximálně tři stránky.

26

3.1.4 Lexikologie

Slovní zásoba odpovídá věku dětí v 5. ročníku. I přesto, že v učebnici

nalezneme příliš mnoho textu, nenašla jsem žádné větší úseky, se kterými by děti

mohly mít problémy ohledně významu slov. Tato disciplína je v knize též zastoupena

v podobě kapitoly o významu slov. Kapitola se zabývá slovy jednoznačnými,

mnohoznačnými a slovy s citovým zabarvením. Dále se zde objevují slova

protikladná (antonyma), souznačná (synonyma), souřadná a slova významem

nadřazená a podřazená. Toto učivo je opakováním z předešlých ročníků, v učebnici je

zastoupeno dostatečně vzhledem k tomu, že dětem většinou nepůsobí větší

problémy.

3.1.5 Stylistika

Stylistika je nauka o slohu. Sloh je velice významnou součástí při výuce

českého jazyka. Pomocí něho rozvíjíme svoji slovní zásobu a zdokonalujeme naši

komunikaci. V učebnici je celkem 17 textů, které se věnují právě slohové výchově. Za

každou kapitolou jazykové výchovy je stránka věnovaná slohu. Pro 5. třídu jsou v

učebnici vybrány tyto slohové útvary: článek, popis, líčení, dopis, zpráva, oznámení,

vypravování a báseň. Na dané straně je vždy různě dlouhý text a pod ním se nachází

v rámečcích úlohy, které se jej týkají a které by měly děti řešit.

Prvním slohovým útvarem, kterým se učebnice zabývá, je článek pro dětský

časopis – Moje pozorování. Dalším je popis předmětu – Truhla. Následuje další

popis, a sice popis pracovního postupu – Staročeská pochoutka. Poté je zde líčení

zážitků – Podzim, dopis – Dopis od tety, SMS zpráva, vypravování – Lojzička, líčení

zážitků – Zima, osnova vypravování – Neopatrnost, vypravování – Slavnostní

výchova, líčení zážitků – Jaro, vypravování – Rusalka, dopis – Dopis kamarádovi,

oznámení – Besídka, zpráva – Besídka, líčení zážitků – Léto, báseň – Vratič.

27

Dle mého názoru měly děti slohovou výchovu poměrně rády. Bavilo je

sestavování – vymýšlení příběhů, psaní dopisů apod. Články vybrané pro stylistiku

obsahují zajímavé příběhy, úlohy k nim jsou formulovány jednoznačně a přehledně.

Z praxe vím, že děti vždy tyto úkoly zvládly snadno, dokázaly je vyřešit samostatně,

případně jsem pomohla já nebo si pomohly navzájem.

3.2 Celkové zhodnocení

Dle mého názoru je tato učebnice obsahově poměrně náročná. Učiva a

celkově informací je zde opravdu velké množství. Řekla bych, že učebnice není pro

děti příliš atraktivní, je v ní hodně textu, ilustrací málo. Na druhou stranu musím

uznat, že vysvětlení látky je dostačující a srozumitelné. Se ŠVP naší školy je v

souladu.

28

4 Dotazníkové šetření

Pro výzkum jsem vybrala metodu dotazníkového šetření, jelikož se jedná o

rychlý způsob získání velkého množství dat v poměrně krátkém časovém úseku. Děti

na základních školách jsou zvyklé vyplňovat dotazníky, setkávají se s nimi dle mého

názoru často, i proto jsem zvolila tuto metodu. Dotazníky jsem dětem předala

osobně nebo prostřednictvím svých kolegyň.

4.1 Cíle dotazníku

Dotazník zjišťuje spokojenost dětí s učebnicí českého jazyka od nakladatelství

ALTER. Dále dotazník zkoumá také obtížnost jednotlivých složek učiva a obecně

oblíbenost předmětů ve škole. Též se objevují otázky týkající se vzhledu a

přehlednosti učebnice.

4.2 Dotazník

Milí žáci, milé žákyně,

jmenuji se Miroslava Dědová a jsem učitelka na základní škole. Všichni

chodíte tento školní rok do 5. třídy a v českém jazyce se učíte podle učebnice, kterou

vydalo nakladatelství ALTER. Chtěla bych vás poprosit o vyplnění dotazníku, jenž se

vztahuje právě k této učebnici. Jelikož momentálně dálkově studuji na vysoké škole,

potřebuji ke své závěrečné práci zjistit váš názor na několik informací ohledně této

učebnice. Dotazník je zcela anonymní. Nemusíte se podepisovat. U každé otázky,

kterou níže uvidíte, zakroužkujte prosím vždy jenom jednu odpověď. Pokud byste si

odpověď rozmysleli, škrtněte vybrané písmeno s kroužkem a udělejte viditelně

kroužek nový, raději ještě vámi nově zvolené písmeno napište nahoru za danou

otázku, aby nedošlo k nedorozumění. Až budete mít všechny otázky zodpovězené,

29

odevzdejte dotazník paní učitelce.

Moc vám děkuji za spolupráci a přeji příjemný a úspěšný zbytek školního

roku!

Miroslava Dědová

Dotazník:

1. Který z těchto předmětů tě ve škole baví nejvíce?

a) český jazyk

b) matematika

c) anglický jazyk

d) přírodověda

e) vlastivěda

2. Líbí se ti desky a obrázek na učebnici českého jazyka?

a) ano

b) ne

3. Líbí se ti obrázky v učebnici českého jazyka?

a) ano

b) ne

4. Zdají se ti cvičení a učivo obecně v učebnici českého jazyka přehledné?

a) ano

b) ne

30

5. Které učivo v hodinách českého jazyka tě bavilo nejvíce?

a) stavba slova (předpona, kořen, přípona ...)

b) význam slov (synonyma, antonyma, ...)

c) podstatná jména

d) přídavná jména

e) zájmena

f) číslovky

g) slovesa

h) neohebné slovní druhy (předložky, spojky, částice, citoslovce)

ch) sladba – shoda přísudku s podmětem

i) skladba – větné členy (podmět, přísudek, přívlastek)

j) skladba – souvětí (věta hlavní a vedlejší)

k) sloh

6. Které učivo v hodinách českého jazyka bylo pro tebe obtížné?

a) stavba slova (předpona, kořen, přípona ...)

b) význam slov (synonyma, antonyma, ...)

c) podstatná jména

d) přídavná jména

e) zájmena

f) číslovky

g) slovesa

h) neohebné slovní druhy (předložky, spojky, částice, citoslovce)

ch) sladba – shoda přísudku s podmětem

i) skladba – větné členy (podmět, přísudek, přívlastek)

j) skladba – souvětí (věta hlavní a vedlejší)

k) sloh

Děkuji za spolupráci!

31

4.3 Vyhodnocení výsledků dotazníku

Celkem se rozdalo 65 dotazníků v 5. třídách. Návratnost byla 100 %, což bylo

pro mě velice potěšující zjištění. Všechny děti vyplňovaly tak, jak bylo v zadání v

úvodu dotazníku. Každý vždy zakroužkoval pouze jednu odpověď, žádný dotazník se

nevrátil prázdný.

32

Vyhodnocení otázek:

1. Který z těchto předmětů tě ve škole baví nejvíce?

Nejoblíbenějším předmětem se stal anglický jazyk. Přikládala bych váhu

tomu, že v dnešní době je angličtina velice populární, můžeme se s ní setkat opravdu

všude a je v podstatě nezbytností ji alespoň trochu ovládat. Na další pozici se umístil

jazyk český, poté přírodověda, matematika a na posledním místě vlastivěda.

Předmět Počet odpovědí

český jazyk 15

matematika 10

anglický jazyk 21

přírodověda 12

vlastivěda 7Tabulka č. 1: Oblíbenost předmětů ve škole

Graf č. 1: Oblíbenost předmětů ve škole

33

23%

15%

32%

18%

11%

český jazyk

matematika

anglický jazyk

přírodověda

vlastivěda

2. Líbí se ti desky a obrázek na učebnici českého jazyka?

Na otázku, zda se dětem líbí obrázek, který je na učebnici na přední stránce,

zodpověděla naprostá většina, že nikoli. Obrázek pro děti není zřejmě atraktivní,

přesto 25 % se líbí.

Desky a obrázek Počet odpovědí

ano 16

ne 49Tabulka č. 2: Vzhled učebnice – přední strana

Graf č. 2: Vzhled učebnice – přední strana

34

25%

75%

ano

ne

3. Líbí se ti obrázky v učebnici českého jazyka?

Obrázky v celé učebnici se dětem spíše nelíbí, pouze 35 % ano. Dle mého

názoru nejsou obrázky pro děti příliš zajímavé. Obrázků je celkově v učebnici málo,

možná i to hrálo roli při rozhodování dětí.

Obrázky Počet odpovědí

ano 23

ne 42Tabulka č. 3: Obrázky v učebnici

Graf č. 3: Obrázky v učebnici

35

35%

65%

ano

ne

4. Zdají se ti cvičení a učivo obecně v učebnici českého jazyka přehledné?

Učivo a cvičení, které můžeme v učebnici najít, se dětem zdá spíše

nepřehledné. Toto stanovisko bych přikládala faktu, že v učebnici je příliš textu, děti

se v něm mohou ztrácet, a tudíž dojde k nepochopení dané látky.

Přehlednost Počet odpovědí

ano 21

ne 44Tabulka č. 4: Přehlednost učebnice

Graf č. 4: Přehlednost učebnice

36

32%

68%

ano

ne

5. Které učivo v hodinách českého jazyka tě bavilo nejvíce?

V hodinách českého jazyka bylo pro děti nejvíce atraktivní učivo o

podstatných jménech. Samozřejmě záleží vždy i na způsobu výuky, kterou

učitel/učitelka zvolí. Také záleží na různých aktivitách během hodiny, ty mnohdy

velmi ovlivňují názor dětí na celkovou výuku. Výhru podstatných jmen bych viděla

možná i v tom, že tuto látku již děti znají z předešlých ročníků a tento slovní druh je

poměrně jednoduchý při svém určování. Na další pozici se umístily číslovky, které

dětem též nezpůsobují větší problémy. Dále následují slovesa, přídavná jména,

význam slov a stavba slova. Na následujících místech jsou shodně zájmena, skladba

– shoda přísudku s podmětem, větné členy a sloh. Nejméně děti bavily neohebné

slovní druhy a skladba – souvětí.

Tematický okruh Počet odpovědí

stavba slova 3

význam slov 5

podstatná jména 17

přídavná jména 9

zájmena 2

číslovky 10

slovesa 11

neohebné slovní druhy 1

skladba – shoda přísudku s podmětem 2

skladba – větné členy 2

skladba – souvětí 1

sloh 2Tabulka č. 5: Oblíbenost tematických okruhů

37

Graf č. 5: Oblíbenost tematických okruhů

38

5%8%

26%

14% 3%

15%

17%

2%

3%3%2%3%

stavba slova význam slov

podstatná jména přídavná jména

zájmena číslovky

slovesa neohebné slovní druhy

shoda přísudku s podmětem

větné členy

souvětí sloh

6. Které učivo v hodinách českého jazyka bylo pro tebe obtížné?

Poslední otázka se týkala obtížnosti učiva. Jako nejtěžší látku zvolily děti

přídavná jména. Tento slovní druh se podrobněji rozebírá až v 5. třídě, těžké může

být pro děti určování druhu přídavného jména, a tudíž správné zvolení i/y v

koncovce. Druhým obtížným tématem byla určena skladba, konkrétně shoda

přísudku s podmětem. Dětem dělá problémy správné určení podmětu. Též

několikanásobný podmět jim působí mnohdy obtížnosti. Na dalších místech se

sestupně umístily zájmena, skladba – souvětí, stavba slova, slovesa. Stejný počet

odpovědí získaly dále podstatná jména, neohebné slovní druhy a skladba – větné

členy. Jednou byly zatrženy číslovky a význam slov. Sloh, který neoznačil nikdo, nečiní

dětem žádné obtíže.

Tematický okruh Počet odpovědí

stavba slova 6

význam slov 1

podstatná jména 2

přídavná jména 22

zájmena 7

číslovky 1

slovesa 3

neohebné slovní druhy 2

skladba – shoda přísudku s podmětem 10

skladba – větné členy 2

skladba – souvětí 9

sloh 0Tabulka č. 6: Obtížnost tematických celků

39

Graf č. 6: Obtížnost tematických celků

40

9%2%

3%

34%

11%2%

5%3%

15%

3%

14%

stavba slova význam slov

podstatná jména přídavná jména

zájmena číslovky

slovesa neohebné slovní druhy

shoda přísudku s podmětem

větné členy

souvětí sloh

5 Závěr

Ve své závěrečné práci jsem se zabývala rozborem učebnice českého jazyka

pro 5. třídu ZŠ od nakladatelství ALTER. V teoretické části jsem se zaměřila na český

jazyk a jazyk obecně a na jeho uchycení v rámcovém vzdělávacím programu. Dále

jsem popsala funkce učebnice a její potřebu v průběhu vzdělávání. V dnešní době

existuje mnoho různých způsobů, jak kreativně obohatit vyučovací hodinu. Používají

se interaktivní tabule, pracovní listy, které si pedagogové vytvářejí nebo nalézají na

internetových stránkách. Můžeme nalézt velké množství různých didaktických her,

které jsou dětmi velice oblíbené. Tradiční způsob výuky s pomocí učebnice jde

trochu do pozadí, přesto je její funkce stále velmi důležitou a nedílnou součástí

výuky. Poslední část teoretické oblasti se zaměřuje na tvorbu, realizaci a následné

vyhodnocení metody dotazníkového šetření. V praktické části jsem zhodnotila

vzhled a obsah učebnice. Bylo zjištěno, že struktura učebnice je velmi bohatá na

text, nachází se v ní velké množství informací. V další části jsem vyhodnotila

dotazník, pomocí něhož žáci a žákyně 5. ročníku odpovídali na otázky spojené s

oblíbeností a obtížností českého jazyka a názorem na vzhled a obsah této učebnice,

jež je v práci analyzována. Bylo zjištěno, že nejoblíbenějším předmětem se stal

anglický jazyk. Váhu bych přikládala tomu, že je v dnešní době velice populární a

všichni se s ním v podstatě každý den nějakým způsobem setkáváme. Český jazyk

skončil na druhé pozici. Vzhled a ilustrace v učebnici se dětem příliš nelíbí. Příčinu

bych viděla v tom, že obrázky nejsou příliš atraktivní, děti v tomto věku se dostávají

pomalu do období puberty a vizuální stránka této knihy pro ně není příliš přitažlivá.

Pro děti bylo nejjednodušší učivo, které se probíralo již v předchozích ročnících, což

je pochopitelné. Naopak nejobtížnější se stala zase látka, jež pro ně byla zcela nová.

Cíle práce byly dle mého názoru naplněny.

Věřím, že tato analýza poslouží i ostatním kolegům a kolegyním při výběru

učebnice českého jazyka pro 5. ročník ZŠ.

41

Seznam použitých zdrojů

BRABCOVÁ, Radoslava, MARTINCOVÁ, Olga. Současný český jazyk: slovník

lingvistické terminologie. Praha: Karolinum, 1992.

ČECHOVÁ, Barbara Hansen. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí

žáků. Praha: Portál, 2009.

GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 2013.

HAVLÍK, Radomír. Úvod do sociologie. Praha: Karolinum, 2007.

HORÁČKOVÁ, Miroslava, STAUDKOVÁ, Hana, ŠTROBLOVÁ, Jana. Český jazyk 5. Praha:

Alter, 1997.

CHLOUPEK, Jan. Knížka o češtině. Praha: Odeon, 1974.

JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Portál, 2003.

JELÍNEK, Jaroslav, STYBLÍK, Vlastimil. Čtení o českém jazyku. Praha: SPN, 1971.

KASÍKOVÁ, Hana, VALIŠOVÁ, Alena a kolektiv. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada

Publishing, 2007.

REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada Publishing,

2009.

SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didkatika. Praha: Grada Publishing, 2007.

42

ŠTÍCHA, František a kolektiv. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha:

Academia, 2013.

Internetové zdroje

BURDOVÁ, Monika. Analýza a zhodnocení měření spokojenosti zákazníků.

Diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2011. [cit. 2017-09-

20].

Dostupné z: http://theses.cz/id/lfkirm/Diplomov_prce_-_Monika_Burdov.pdf

KOLEKTIV AUTORŮ. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. MŠMT.

Praha, 2016. [cit. 2017-08-26].

Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf

KOLEKTIV AUTORŮ. Školní vzdělávací program – Tahle škola je naše. Základní škola a

Mateřská škola Sepekov. Sepekov, 2016. [cit. 2017-08-29].

Dostupné z: http://zssepekov.cz/dokumenty/svp.pdf

KREISLOVÁ, Gabriela. Dotazníkové šetření. Bakalářská práce, Západočeská univerzita

v Plzni, 2008. [cit. 2017-09-15].

Dostupné z: http://docplayer.cz/7720731-Fakulta-aplikovanych-ved-katedra-

matematiky-bakalarska-prace-dotaznikove-setreni-gabriela-kreislova.html

www.alter.cz [cit. 2017-08-30 a 2017-09-25].

43