Galerie Jaroslava FraGnera & arCHiTeCTUra, 2013

architektura a víno ve střední evropě

arCHiTekTUra a víno ve sTřední evropě

(dan Merta)

víno, baráky, pravda

(petr volf)

arCHiTekTÚra vína

(Ján M. bahna)

rakoUsko

F. X. piCHler; Hill – leo HillinGer winery; loisiUM weinerlebniswelT & loisiUM

HoTel wine and spa resorT; loisiUM wine & spa resorT südsTeierMark;

vinoFakTUr voGaU; weinGUT esTerHázy; weinGUT Fred loiMer;

weinGUT Heike Und GernoT HeinriCH; weinGUT laCkner TinnaCHer;

weinGUT preisinGer; weinGUT sCHeiblHoFer; weinGUT sCHüTzenHoF;

weinwerk – HaUs iM pUls; weriTas – GebieTsvinoTHek, resTaUranT

Und reGionsbüro

Česká repUblika

sonberk; vinařsTví GoTberG; vinařsTví krásná Hora; vinařsTví zMeko

něMeCko

säCHsisCHes sTaaTsweinGUT sCHloss waCkerbarTH; vinCenz riCHTer

säCHsisCHes weinGUT

Maďarsko

bazalTbor-badaCsony kFT.; disznókő; Füleky esTaTe TokaJ; konyári pinCészeT;

kreinbaCHer birTok; pannonHalMi apáTsáGi pinCészeT;

weninGer pinCészeT

iTálie

CanTina nals MarGreid; CanTina TraMin; ColTerenzio;

wineCenTer kellerei kalTern

slovensko

elesko wine park; karpaTská perla; sanvin; vinársTvo Terra parna

slovinsko

MaroF winery; winery briČ; zlaTi GriČ

biblioGraFie

2

4

7

12

18

20

21

25

27

29

31

Bylo pro mě velké překvapení, když se před několika lety začala mezi vinaři prosazovat myšlenka, že architektura vinařství má odpovídat moderním trendům výroby vína a tím i přispívat k tvorbě krajiny. Znám několik výjimečných příkladů v Čechách a na Moravě, stejně jako v Rakousku a v Německu. Blahopřeji majitelům těchto podniků k jejich odvaze a doufám, že to nebude krátkodobá móda, nýbrž způsob, jak se mají jejich poklady nabízet společnosti.

Karel Schwarzenberg

4

Víno je odpověď země na slunce.(Margaret Fuller)

Idea projektu, který by představil současnou architek-turu ve středoevropském prostoru ve spojení s vínem, u mne uzrála po několika cestách za rakouskou architekturou, a to především do překrásné lokality Neziderského jezera. Možná tuto výstavu inicioval v rámci našich debat o víně bývalý předseda Nadace české architektury Ivan Vavřík. Impulsem byla také slavná výstava WineArchitektur konaná v roce 2003 v Architekturzentrum Wien, která prezentovala na 60 rakouských vinařství v rámci nového korporát-ního stylu zahrnujícího kontext špičkové architektury a designu. Je to vlastně už deset let, takže je možné se ohlédnout zpátky, porovnat, co v tomto období vznikalo, jak silným impulsem byl tento boom vinařské architektury v Rakousku nebo stále je pro další vinař-ské lokality ve střední Evropě.

Proč výstava o víně v kontextu současné archi-tektury, když tomuto fenoménu, kromě zmiňované výstavy v Architekturzentrum či například v san-franciské MoMA (2011), bylo věnováno několik velmi zajímavých publikací? Většinou se jednalo o svě-tový či celoevropský pohled, samozřejmě i s důrazem na region Rakouska a v posledních letech i Jižního Tyrolska či Slovinska. Taktéž naši kolegové v buda-pešťském Centru pro architekturu FUGA připravili v roce 2011 velmi zajímavou výstavu, která předsta-vila 16 předních maďarských vinařství, kde významnou úlohu sehrává současná architektura.

Náš kurátorský tým si vytvořil svůj příběh a pre-zentuje svůj pohled na současnou vinařskou architek-turu z pozice našeho vztahu k regionu střední Evropy či bývalého Rakouska-Uherska. Subjektivně, sentimen-tálně řečeno, náš pohled na „krásné staré časy“. Měl by také být v rámci kulturně-společenského dialogu jistým upozorněním na vinařství v regionech bývalé habsbur-ské monarchie, které se nemusí jevit na první pohled tak zajímavé, jako je například Burgenland či Wachau. Na druhou stranu je to prezentace osvícené turistické politiky především v rakouských spolkových zemích (Štýrsko, Burgenland, Dolní Rakousko) a v Jižním Tyrol-sku, která iniciuje či podporuje vznik kvalitní architek-tury a zpětně přináší do regionů další významný impuls pro ekonomickou a turistickou infrastrukturu. Vzor pro země bývalého „východního bloku“.

Nyní krátký exkurz do lokality, prostoru či krajiny střední Evropy.

Geograficky je lokalita střední Evropy vět-ším územím, než jsme si stanovili pro náš projekt. My vycházíme z historického názoru, že za území střední Evropy bychom měli považovat země býva-lého Rakouska-Uherska, ke kterým bývá přiřazo-váno i Polsko. Tento pohled samozřejmě nemusí být totožný s pohledem obyvatel ostatních zemí ve středoevropském prostoru, které chápou tento region občas odlišně. Střední Evropu můžeme historicky vní-mat také jako nárazníkové pásmo nebo jako most mezi „Východem“ a „Západem“. Se vším negativ-ním a pozitivním, co poloha v centru velmocenského bojiště přináší. Je to i prostor pro hledání identit zemí této části Evropy na pozadí historického vývoje. V diskurzu o pojem „střední Evropa“ sehráli důležitou úlohu přední středoevropští intelektuálové a disidenti v čele s Václavem Havlem.

„V jejich chápání představovala střední Evropa uni-kátní prostor, v rámci kterého je žádoucí vytvářet větší územní celky nebo alespoň rozvíjet regionální spolupráci.“1 Určitým výsledkem těchto idejí či debat je také visegrádská spolupráce, i když i na ni lze pohlí-žet z různých úhlů. I náš projekt by měl být určitým příspěvkem pro tuto debatu, neb nikdo v současnosti netušíme, kam v budoucnosti bude směřovat Evrop-ská unie. Možná že se během deseti let stane střední Evropa významnějším hráčem v rámci Evropy, tak jako za dob Rakouska-Uherska.

A nyní zpět k vínu. Kultura zabývající se kultem vína se v současnosti přesouvá do podoby zážit-kové a relaxační sféry. Již to není pouze „dégustation“ v historickém sklípku, ale současná vinařství a přede-vším vinařská centra zábavy či vinařská spa útočí na všechny smysly. V dobrém i ve zlém. Kde se nachází pravda, zda v historické a puristické sklepní chodbě, nebo v degustačním prostoru navrženém před-ním evropským či světovým architektem či designé-rem, závisí na naturelu návštěvníka. Myslím si, že obě polohy patří k vývoji vinařské architektury a že obě mají své kouzlo. Ta pravda se nachází na dně číše.

Je třeba si také položit několik otázek. Přináší sou-časná architektura pouze pozitivní impulsy? Jak je vlastně vnímána v rámci historického vývoje daných

1 DANIEL, Jan, Petra DURKOŠOVÁ, Geopolitické vize střední Evropy – proměny chápání pojmu „střední Evropa“ a jejich důsledky. Global politics: Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy [online]. 2012 [cit. 2013-11-01]. ISSN 1213-7685. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/archiv.

arCHiTekTUra a víno ve sTřední evropěDan Merta

5 arCHiTekTUra a víno ve sTřední evropě

lokalit? Nepřeceňujeme její úlohu, když víno je tím prvotním a hlavním hybatelem? Nebo se jím již stala právě ona, když dokáže vytvořit novou specific-kou atmosféru? Může mít architektura stejnou úlohu, jakou má například vybraná gastronomie při degustaci pro vnímání různých škál kvality či krásy vína?

V rámci širšího diskurzu se nabízí i otázka, zda tato výstava může být jistým pohledem na součas-nou architektonickou produkci ve střední Evropě a v uvedených regionech a zda typologie prezentova-ných vinařství mapuje vývoj na scéně v daných loka-litách. Určitě z pozice udržitelné či „zelené“ architek-tury v symbióze s šetrným hospodářstvím. To je trend, který převažuje u většiny prezentovaných vinařství.

Obsah výstavy je subjektivním výběrem, i když si dovolím tvrdit, že představuje tu nejzajímavější a pro- gresivní architekturu spojenou s vínem v námi vyme-zeném prostoru střední Evropy. V poslední kapi-tole je možno se krátce seznámit i s několika dalšími vinařstvími, jež nebyla do výstavy zařazena, či s pro-jekty, které jsou zatím ve fázi návrhu či příprav – napří-klad moravské Vinařství Hort z Dobšic. Z realizovaných bych upozornil především na skvělé vinařství Kozlo-vič v chorvatské Istrii, které se nachází „přes kopec“ od slavného vinařství Brič. Od července již lze v rámci EU tato vinařství navštívit bez celních komplikací, uží-vat krás tohoto přírodního celku a místních viničních tratí a ochutnat vynikající Malvasii či Teran. Klenotem v rámci krajinného kontextu je jihotyrolský Manincor u jezera Kaltern, produkující úžasné Lagrein.

Většina vinařství jsou menší stavby či komplexy – v porovnání s obrovskými vinařskými závody typu španělských či portugalských bodeg nebo toskán-ských cantine navrhnutých světově proslulými archi-tektonickými hvězdami. Některé vyrostly nad tra-dičními sklepy, nebo mají rodinný či historický kon-text k danému místu, s nímž vedou dialog. Můžeme hovořit o jisté sevřenosti v materii viničních tratí střední Evropy.

Při přípravě výstavy a diskuzí s žurnalisty a archi-tekty je mi kladena otázka, které vinařství považuji za nejzajímavější. Odpovídám, že neprezentujeme jednot-livá vinařství, ale fenomén výjimečného úkazu v rámci spolupráce osvícených investorů a skvělých archi-tektů. Jejich snahou je vytvořit specifickou a samo-zřejmě i účelnou architekturu v historickém a krajin-ném kontextu. Všichni víme, že se jedná o potravi-nářský provoz, který v současnosti potřebuje vzhle-dem k novým technologiím zpracování vín „labora-torní“ podmínky, a že zde hraje stále větší roli mar-keting. A jsme ve třetím tisíciletí a globalizační dál-nice hučí a hučí. Je zde však ještě jeden významný moment, a to, že kvalitní architektura vinařství může podněcovat vznik dalších zajímavých projektů na

daném místě. Tak se děje především v okolí Nezider-ského jezera, kde lze narazit na obrovské kvantum architektonických realizací vysokého standardu.

Pokud bych mohl na někoho ryze osobně upozor-nit, pak by to byli vídeňští propeller z. Čtyři projekty, čtyři vynikající architektonické opusy, každý specifický pro daného vinaře a lokalitu. Dva na území Rakouska, jeden v Maďarsku a jeden na Slovensku. Je lepší důkaz o spolupráci v regionu střední Evropy?

Širší propojenost občas narušují specifické ekono-mické podmínky či nařízení konkrétních zemí, ovšem to je standardní byrokratismus. Pro ty, kdož milují kva-litní vína, vyrobená v ojedinělých vinařstvích navrh-nutých předními evropskými architekty, již není cesty zpátky. Musí se jako já či Jano M. Bahna rozjet do naší krásné střední Evropy a vychutnávat si tyto dary.

Jsem velmi potěšen, že záštitu nad tímto projek-tem převzal pan Karel Schwarzenberg, pravý to Stře-doevropan, který donedávna v pozici ministra zahra-ničí České republiky „bránil“ tento zajímavý region před vetřelci z „Východu“. Není tolik bardů v České republice. Důležitou finanční podporu jsme získali od Visegrádského fondu a od Vinařského fondu České republiky. Projekt je výsledkem spolupráce Muzea Architektury ve Vratislavi, Design Factory v Brati-slavě a Centra pro architekturu FUGA v Budapešti. V těchto institucích bude výstava taktéž předsta-vena a následně by měli mít možnost se s ní seznámit i návštěvníci Weinwerku Burgenland v Neusiedl am See a možná poputuje i do Saska, Lublaně či Merana.

Rád bych také za podporu a spolupráci poděko-val dalším významným kulturním institucím – Českým centrům, Rakouskému kulturnímu fóru v Praze, Slo-venskému institutu v Praze, Maďarskému kulturnímu institutu v Praze, Velvyslanectví Slovinské republiky v ČR – a samozřejmě architektům či architektonickým ateliérům a vinařstvím za poskytnutí dokumentace pro výstavu a publikaci.

Děkuji kolektivu autorů v čele s předním sloven-ským architektem, předsedou Spolku slovenských architektů Jánem M. Bahnou, dále žurnalistovi Petru Volfovi, fotografovi Ivanu Hruškovi, grafikovi Janu Šerých a architektovi Jakubu Fišerovi, mým kolegy-ním Kláře Pučerové, Daně Tomášové, Zuzaně Proko-pové a Ivě Dvořákové a autorům jednotlivých medai-lonů – Renatě Vrabelové, Zuzaně Morávkové a Janu Obrtlíkovi.

Rád bych také poděkoval vybraným vinařstvím, která podpořila realizaci katalogu. Rovněž děkujeme všem fotografům a institucím za poskytnutí snímků.

P. S.: Může být něco zajímavějšího než dialog archi-tektury a vína v lůně překrásné přírody středoevrop-ského prostoru?

6

Miles: „Vypijeme spousty dobrého vína, zahrajeme si golf, dáme si taky prima jídlo, budeme si užívat krajiny a pošleme tě na poslední cestu stylově, kamaráde.“

Film Bokovka byl nečekanou událostí roku 2004. Ve studiu 20th Century Fox jej natočil režisér Alexandr Payne za pouhých šestnáct milionů a vydělal sto deset milionů dolarů, což znamená, že se každý vložený dolar sedmkrát zhodnotil. Něco takového je bráno jako finanční úspěch. Ale byl to především úspěch umělecký. Přecitlivělého Milese, řešícího krizi středního věku, hrál přesvědčivý Paul Giamatti, pro něhož to byla životní role. Právě Bokovka nejlépe ze všech filmů, které kdy byly natočeny o víně, ukazuje, co všechno může tento opojný nápoj pro citlivého člověka znamenat a co všechno člověk může získat i ztratit. Pro dvojici hlavních hrdinů byla pouť po kalifornských vinicích existenciálním dobrodružstvím, během něhož si – díky vínu – v hlavě srovnali priority.

Bokovka se stala kultovním filmem, svého druhu hodně návodným fenoménem, ke kterému bylo snadné si najít vztah. U mnohých odstartoval novou vášeň: kupříkladu grafik Aleš Najbrt, fotograf Tono Stano a režisér Jan Hřebejk si spolu s dalšími umělci otevřeli v Praze stejnojmennou vinárnu, kde osobně obsluhují, doporučují vína a ochutnávají. Nedělají to pochopitelně coby hlavní profesi, ale jen jako vedlejší úvazek, vždyť v jejich případě to ani není práce… Je to prostě nezávazná „bokovka“, jak se něčemu tako-vému u nás hezky říká. Lidé začali o vínu číst, v novi-nách byly zavedeny rubriky doporučující správné druhy vín a v obchodech se rozšířily regály s jejich nabídkou. Kdo prostě jenom rád pil, zjistil, že když k tomu připojí určitou sumu znalostí, svoje částečně rizikové sklony snadno zakryje ušlechtilým zájmem. Po této zásadní transformaci bude konzumace vína nejen tolerována, ale také sklidí obdiv: vždyť jde vlastně o výzkum svého druhu.

Víno opravdu rozšiřuje nejenom vědomí, ale též poznání různých kultur. Dají se za ním podnikat výpravy – a to nejen za humna, ale také třeba do Francie, Španělska, dokonce až do Chile, Austrá-lie nebo na Nový Zéland – a objevovat jeho tajem-ství. Kdo nerad cestuje letecky a protiví se mu i auto, může vyrazit na kole na jižní Moravu, kde vznikly speciální vinařské stezky. Komu nestačí jižní Morava, může pokračovat do Rakouska, kde je takových ste-

zek mnohem více, třeba ve Wachau podél Dunaje. Spousta lidí si ještě před takovou cestou s radostí zaplatí drahé sommelierské kurzy a nakoupí ten-kostěnné foukané sklenice z nejčistšího křišťálo-vého skla, v nichž bude moci víno naplno rozvinout své přednosti. V dobré společnosti už není možné jen tak do sebe obrátit pohár – to dělají jenom bar-baři a opilci –, nejprve se musí sehrát rituál, vzdát vzácnému nápoji poctu, což znamená prozkoumat jej očima, pak nasát aroma, lehce s ním zakroužit… Když to někdo umí, vypadá to moc hezky; popravdě, nevím, v jakém pořadí je to vlastně správné, protože jakýkoliv alkohol mě přestal vzrušovat v polovině devadesátých let minulého století, tedy dávno před tím, než se víno stalo široce rozšířeným společen-ským fenoménem, o němž jsem se rozepsal.

I když víno neochutnávám, stejně kromobyčejně rád vyhledávám místa, kde se pěstuje. Vedou mě k tomu prosté důvody. Krajiny, kde roste víno, mají v sobě zakódovanou zvláštní přívětivost, jakousi har-monii a utěšenost, která je dána nejenom modelací terénu, jižnímu slunci vystaveným svahům, pablesku-jícím vápencovým podložím, ale čímsi mnohem hlub-ším, něčím, co vychází ze samotné podstaty každé oblasti a co je ukryto pod jejím povrchem. Někdy se tomu říká trochu tajuplně genius loci neboli duch místa. Přispívají k tomu vinaři, kteří ačkoliv nesmírně tvrdě pracují, jsou to vesměs vzácně vyrovnaní a sebevědomí lidé, k čemuž jim bezpochyby napo-máhá to, že si svoje dílo dokážou sami nejlépe ohod-notit a vychutnat. Je na nich znát, že něco pocho-pili, jako by s vínem a vším, co s ním souvisí, došli k hlubšímu poznání. Nikam nepospíchají, jsou pří-jemně naladění, jsou nenapodobitelně… zemití. Až to návštěvníkům z města, kteří se při plnění nesmysl-ných cílů dávno zapomněli usmívat, připadá poněkud podezřelé. Ale není se čemu divit, když jim výhled a perspektivy zkracují betonové krabice. Kdežto víno harmonizuje prostředí. Lokality osazené révou mohou vesměs sloužit jako příklad krásně kultivo-vané krajiny, kde se všechny děje odehrávaly v rámci přirozeného hospodaření, v němž hrál odjakživa klí-čovou roli zdravý rozum a ne pouhý výdělek. Réva vinoucí se v pravidelných řadách přes vzestupný horizont působí na lidi zabývající se uměním jako landartová instalace. Její síla se paradoxně násobí v zimě, kdy je obnažená, na kost vymrzlá země posypaná vrstvou sněhu a připomíná olejomalby či grafiky výjimečného krajináře Jiřího Johna. Pokaždé,

víno, baráky, pravdaPetr Volf

7 víno, baráky, pravda

když takovou scenérii vnímám, si uvědomím, že je to estetický zážitek, který se do vizuální paměti vpisuje výrazněji než většina uměleckých děl. Nikdo si totiž nic konceptuálně nevymýšlel, protože nejlepší věci prostě přirozeně vyplynou. Jenom se jim musí nechat čas – a víno se bez něj neobejde.

Moderní vinařství se z logiky věci nacházejí na venkově, často v relativně odlehlých oblastech, mimo tradiční architektonická centra. Jako taková bývají široko daleko jedinými kvalitními soudobými stavbami a za to si zaslouží jak úctu, tak pozor-nost. Někdy je těžké se k nim dostat, kolikrát nepo-může navigace ani mapa, jedete po prašné cestě a jen tušíte, kde by TO mohlo být. Najednou se před vámi otevře pohled, jaký jste znali z fotografií, jenže skutečnost je zpravidla mnohem silnější. Na foto-grafiích nikdy nevnímáte celistvě krajinné souvis-losti, do nichž je stavba zasazena. Zadržíte dech. Jste fascinováni. Jste překvapeni, nohy vrostly do země. Najednou v dálce vidíte stavbu, která je osla-vou vinařství, architektury, ale také kultury i euro-atlantické civilizace jako takové. Učiněný Dionýsův chrám. Takové pocity, které popisuji, jsem měl v Tos-kánsku, když jsem se jel podívat za vinařstvím Petra, jež navrhl švýcarský architekt Mario Botta. A čím víc času jsem během fotografování stavby strávil, tím víc jsem oceňoval její velkorysé provedení a Bottovu ojedinělou schopnost zhmotňovat patos, aniž by to bylo křečovité. Nikdy se mi neomrzí. Kdykoliv jsem v Toskánsku, vinařství Petra navštívím, protože mi jeho přítomnost dodává zvláštní jistotu a klid. Možná vnímám dotek dokonalosti, možná dokonce něčeho, co nás dalece přesahuje.

Přitom motivace k podobným vinařským „chrá-mům“ je pragmatická. Kdo chce dnes produko-vat kvalitní víno, ten ví, že by měl svoje ambice spo-jit s nadprůměrnou architekturou, protože díky ní může oslovit širší pole možných zákazníků a získá tím oproti konkurenci výhodu. Dobré víno je sice neměnný základ, ale špičková architektura znamená získání náskoku, jsou-li produkty několika vinařství zhruba srovnatelné. Investice do architektonického návrhu od renomovaného autora se vyplatí neje-nom proto, že dokáže uspořádat potřebné provozy tak, aby byly bezezbytku funkční, provázané a šetřily pracovní síly (ostatně, to umí i lecjaký dobrý tech-nolog), ale protože jeho dílo ještě zvýrazní identitu místa, kde se víno rodí. Platí přímá úměra, že čím vyšší má vinařství cíle, tím věhlasnějšího architekta si k jejich dosažení zaplatí. Je to prozíravé, protože už se nemusí dále vynakládat peníze na reklamu: střední třída se zajímá o víno stejnou měrou jako o architek-turu (když si lidé nechávají navrhnout rodinný dům či vilu, neopomenou do stavebního programu zahrnout

také vinný sklípek, do něhož budou ukládat akvizice ze svých poznávacích výprav) a toto propojení dvou „kulturních cílů“ jenom zvýší její poptávku. Když se producent vína spojí s významným tvůrcem, má jis-totu, že se o budově, kterou mu navrhne, bude psát po celém světě.

Poprvé se k tomuto revolučnímu kroku odhodlali v osmdesátých letech minulého století ve vinařství Clos Pegase v kalifornském Napa Valley, když na základě soutěže, kterou organizovalo Muzeum moderního umění v San Francisku, byl pro novou budovu vybrán návrh Michaela Gravese. Majitel vinařství chtěl zároveň vybudovat prostor pro svoje umělecké sbírky a Graves mu dokonale vyhověl; vinařství bylo dokončeno v roce 1987 a vedle toho, že okamžitě ještě více zvýraznilo význam značky Clos Pegase, navždy zůstane dokladem půso-bivé postmoderní architektury. V tomto ohledu kali-fornští vinaři předběhli Evropu, kde se podobně vel-korysý architektonický rozvoj odehrál o něco později, na konci dvacátého a v plné míře v prvním dese-tiletí jednadvacátého století. Nejmovitější majitelé vinařství vsadili rovnou na nositele Pritzkerovy ceny, která má natolik seriózní renomé, že její laureáti jsou navždy považováni za špičky oboru. Jsou mezi nimi Frank Gehry, Norman Foster, Richard Rogers, Álvaro Siza, Christian de Portzamparc, Jacques Herzog a Pierre de Meuron, Zaha Hadid nebo Renzo Piano. Ve vinařství Rocca di Frasinello od posledně jme-novaného vám po prohlídce dají jednoduchý dotaz-ník, kde máte zaškrtnout důvody, které vás k jeho návštěvě motivovaly. Zaškrtl jsem jediný: architek-turu. Nikde jinde na světě nejsou sudy ve sklepě ulo-ženy tak, jak je poskládal Renzo Piano, který z nich udělal „diváky“ v uzavřeném amfiteátru, do něhož se vstupuje přes divadelní oponu. À propos, vinařství jsou mezi architekty oblíbenou zakázkou; jednak jde o jeden z typologicky nejzajímavějších architektonic-kých objektů zasazených do kultivovaného prostředí, jednak mají víno rádi. I když zřejmě ani samotná láska k vínu nemusí být nutně podmínkou – alespoň soudě podle toho, že Le Corbusier vymyslel v Ronchampu jeden z nejhezčích kostelů, jaké kdy byly postaveny, aniž by věřil v boha.

V České republice se také ledasco změnilo. Samozřejmě s větším zpožděním než v tradičních zemích spojovaných s vínem. K proměně stavebních zvyklostí v rámci vinařské architektury došlo v roce 2008, v souvislosti s dostavěním vinařství Sonberk podle návrhu Josefa Pleskota. Přední český architekt nebyl osloven přímo – byl však vybrán na základě menší soutěže, k níž majitel vinařství vyzval v roce 2004 vedle týmu Josefa Pleskota také architekty Svatopluka Sládečka, Vlada Miluniče a Mira Her-

8víno, baráky, pravda

mana. Investor věděl, co chce. Požadoval nejenom špičkového autora, vysloveně si stanovil, aby „objekt byl organicky začleněn do krajinného reliéfu“. Josef Pleskot jeho požadavek splnil. Jeho budova beze-sporu snese srovnání se zahraničními vinařstvími. Všechno je přesně doladěné, ať už se jedná o pří-jezdovou cestu, o proporce budovy, o to, jak splývá s okolními vinicemi, nebo o směřování na masiv Pálavy. Nic se zde nemuselo předstírat, samotné místo určilo děj, který je natolik přitažlivý a drama-tický, že stojí za to jenom kvůli němu se do Popic vydat. Aniž bych ochutnal tamní víno, přišlo mi, že je to pravdivá architektura. Protože nejenom ve víně je pravda – ona je také v barácích, které se přece jen nejlépe posuzují s čistou hlavou.

9

Filozofia ako matka vied sa snaží definovať podstatu vecí či javov. Filozofi v histórii často siahali po víne a hľadali odpoveď na otázku, aký je vzťah fenoménu vína k euroatlantickej civilizácii? Víno vznikalo a para-lelne sa kultivovalo s jej rozvojom. Hrozno je možné pestovať a víno vyrábať iba v stabilizovanej, domesti-kovanej spoločnosti. Nomádi neboli vinohradníci. Tak sa postupne cez mediteránske krajiny, Grécko a Rím, šírilo víno spolu s inými civilizačnými prvkami do kul-túrneho sveta.

V druhej polovici minulého storočia sa záujem o hlbšie a sofistikovanejšie vnímanie vína zvýšil. Z Kali-fornie sa v osemdesiatych rokoch rozšírila do sveta téza: „Víno je kultúra a nie alkohol“, ktorá zmenila zásadne vzťah spoločnosti k vínu a naštartovala nebý-valý boom vinárskych stavieb a vínnej kultúry. Víno je však viac ako len nápoj. Má v sebe viaceré záhady, je opradené mýtami a hlavne prináša radosť a potešenie zo života s optimistickým pohľadom na svet. Kde sa vyrába dobré víno, vzniká aj dobrá architektúra a kul-tivované prostredie. Platí to aj opačne. V harmonic-kom prostredí sa produkuje a konzumuje dobré víno. Víno má mnoho podôb a aj architektúra, v ktorej sa vyrába, predáva a konzumuje, je rôznorodá. Vinohrady oddávna kultivujú krajinu. Dávajú krajinám charakter a poriadok. Ich geometrické hry a farebná pestrosť sú čarovným prvkom expresívnych krajín. Vinárstva, cit-livo integrované do krajiny, dotvárajú tento zážitkový potenciál. Vo víne je integrovaná tradícia, ale aj nová-torstvo. Vývoj nových technológií smeruje hlavne k hľadaniu metód, akými do vínneho moku z hrozno-vých bobúľ preniesť čo najviac prírodného, ovocného či minerálneho odkazu z terroiru.

Víno a architektúra sú dva fenomény, ktoré sú exis-tenčne previazané od svojho vzniku na začiatkoch civilizácie. Tak ako sa menila spoločnosť, sa postupne vyvíjali typy stavieb a ich architektúra. Najprv to boli rôzne podzemné priestory a pivnice, ktoré zabezpe-čovali stabilnú teplotu pre výrobu a uskladnenie vína. Ťažké červené vína z Mezopotámie i Grécka neboli tak náročné na uskladnenie ako súčasné suché biele vína. Tieto vína znášali aj riedenie vodou. Neskôr sa nad pivnicami stavali hrady, domy, paláce či châ-teau, kde sa už víno aj konzumovalo. Château, hlavne v Bordeaux, rozvinuli vrcholnú vinársku kultúru a stali sa archetypmi, na ktoré nadviazali moderné súčasné vinárstva.

Veda je už jednotná v názore, odkiaľ pochádza vinič. Ako možné centrá sa spomínajú Zakaukazko,

Južná Anatólia alebo Severná Levanta. Odtiaľ sa roz-šíril do Grécka a na Apeninský polostrov. Najstaršie miesto, kde sa dokázateľne vyrábal hroznový mušt, je jaskyňa v blízkosti arménskej dediny Areni. Zvyšky množstva zrniek z kultúrnych hrozien, suché prúty a vylisované hrozná dokazujú, že sa tu pred viac ako 6000 rokmi lisoval hroznový mušt. To, že sa v blíz-kosti tohto miesta nachádza 20 hrobov, v ktorých sa našli poháre, svedčí o prepojení vína a hrozna s rituál-nymi kultúrami.

V mnohých kresťanských a židovských nábožen-stvách hrá víno významnú úlohu. Je súčasťou rôz-nych kultov a v staroveku malo použitie aj v lekárstve. Bývalo obetované bohom. Po 40-ročnom putovaní priniesol Mojžiš do zeme zasľúbenej veľký strapec hrozna ako symbol úrodnosti. V Biblii sa na vyše 300 miestach cituje víno a vinič. Zázrak v Káni galilejskej je tiež spojený s týmto nápojom. Víno hralo ústrednú rolu pri Poslednej večeri. Symbolizuje krv Krista aj pri Večeri pánovej a spovedi.

V delte Nílu sa rozšíril vinič v 3. tisícročí pred n. l. Víno bolo privilégiom vládnucej triedy. O využívaní vína ako súčasti rituálov i o jeho výrobe sa dozve-dáme z nástenných malieb zachovaných v hroboch. Na rovinách medzi Eufratom a Tigrisom neboli ideálne podmienky na pestovanie viniča, preto boli ich obyva-telia odkázaní na produkciu hrozna zo svahov pohoria Taurus. V Mezopotámii sa stalo víno stabilnou súčas-ťou religiózneho a civilného života. Stalo sa dôležitým trhovým tovarom.

Vďaka čulému obchodu medzi kultúrami Prednej Ázie a minojskými štátmi na Kréte i Mykénami v kon-tinentálnom Grécku sa vínna kultúra v 2. tisícročí pred n. l. dostala do Grécka. V gréckych mestských štátoch sa víno stalo súčasťou každodenného života. Olivy, obilie a víno boli základom vtedajšej potravy. Víno konzumovali bohatí i chudobní. Víno sa spá-jalo s filozofiou v dielach Platóna i Aristotela. Spoje-nie vína, diskusie a filozofie nachádzame v Sympo-sión (hostinách), ktoré sa konali v antickom Grécku. Súčasníci popisujú Sokrata ako majstra v pití, ktorý pil, koľko mu chutilo, ale neopil sa. Súčasne sa čoraz výraznejšie zakotvil v gréckej spoločnosti Dioný-zov kult. Organizovali sa veľkolepé slávnosti a rituály hojnosti na jeho počesť. Dionýzovské chóry položili základ dnešných divadiel. Všade sa pilo víno, ale rie-dené na 50 – 70 percent. Kto pil neriedené víno, bol vykričaný a označený za alkoholika. Ťažké červené grécke vína toto riedenie zniesli.

arCHiTekTÚra vínaJán M. Bahna

10arCHiTekTÚra vína

V Grécku sa rozvinulo pridávanie aromatických látok ako byliniek, medu, cukru i voňavých živíc do vína tak, ako je to doteraz populárne v gréckom víne Retsina. Toto kultivovanie chutí prinieslo i vznik množ-stva pohárov, mís, amfor a podobných nádob, ktoré vo svojich dekoroch dokumentujú vtedajšiu vínnu kultúru. Etika spoločenských vzťahov tu prerastá do estetiky. Harmonické prostredie a výtvarne pojednané nádoby sú súčasťou zážitkového vnímania vína. Podľa výtvar-ných výjavov na gréckych amforách dokážeme identi-fikovať zber, výrobu i konzumáciu vína.

V ôsmom storočí pred našim letopočtom začala grécka kolonizácia v Stredomorí. Na juhu Talian-ska a Sicílie vznikla Magna Greacia. Domáci Etrusko-via prijali grécku vínnu kultúru. Aj ich vázy, poháre či amfory prevzali grécke formy. V novovzniknutej Rím-skej ríši neboli ešte podmienky pre rozvoj vinárstva. Až po porážke Kartága sa v Ríme rozvinulo vinárstvo do masovej produkcie. Víno sa stalo obchodným tova-rom. Grécki, rímski, etruskí i fenickí obchodníci rozvá-žali amfory plné vína po celom vtedajšom kultúrnom svete. Amfora ako nádoba na uskladnenie a transport vína prežila až do 2. storočia nášho letopočtu, kedy ju nahradili sudy.

V Ríme sa pestovalo víno rôznej kvality pre rôzne spoločenské vrstvy. Dionýzovský kult nahradil rím-sky boh vína Bakchus. Villa Boscoreale v Pompejách nám zachovala celú sústavu výrobných priestorov pri vinárstvach. V Pompejách sa zachovali i zvyšky hrozna a na nástenných obrazoch výjavy zo života i výroby vína či zberu hrozna. Širšie rozšírenie vinár-stva v strednej Európe je spojené s príchodom rím-skych légií do Panónie a Západnej Európy.

od kláŠTorov a záMkov k CHâTeaU

Tento dôležitý krok vo vývoji architektúry vinárstiev prebiehal hlavne od 19. storočia, keď sa víno stávalo významným artiklom svetového obchodu. V hradoch a kláštoroch sa v stredoveku budovali kamenné piv-nice. Tu už musíme počítať aj s bielymi vínami, pre-tože tieto sa pestovali v severnejších regiónoch, ktoré sú náročnejšie na stabilnú a nižšiu teplotu. V Nemecku je dobre zachovaná pivnica v cisterciánskom kláš-tore v Eberbachu. Okrem tohto sa výrobou vína v Nemecku aj v súčasnosti zaoberá asi 20 kláštorov. Klosterneuburg so štvorpodlažnou podzemnou pivni-cou je najstarším rakúskym kláštorom s vinárskou kul-túrou a školou. Doteraz sú preslávené svojou produk-ciou vína kláštory Göttweig, Heiligenkreuz čo Gobels-burg. V Burgundsku sú zachované legendárne Hospi-ces de Beaune a Clos de Vougeot.

Od 16. storočia nastáva postupne sekularizácia vinárstiev aj na zámkoch a kláštoroch. Pojem châ-

teau sa vyvinul hlavne v oblasti Bordeaux. Tu je jasný prechod ku komerčným občianskym objektom. S vínom už obchodovali obchodníci, hlavne Angličania. Súčasné château, ktorých je okolo štyroch tisíc, sú vo vlastníctve súkromných osôb a spoločností.

Zo začiatku ovládol stavby château palladianizmus. Andrea Palladio realizoval v 16. storočí viaceré vily v štýle neskorej renesancie pre benátske šľachtické rodiny. Tieto vily mali na prízemí rozvinuté obytné a reprezentačné priestory. V spodnom podlaží a zad-ných traktoch boli situované vínne pivnice a hospo-dárske priestory. Okrem severného Talianska sa naj-výraznejšie prejavila adaptácia poľnohospodárskych sídiel na objekty zámockého charakteru v okolí fran-cúzskeho mesta Bordeaux, ktoré bolo hlavne od 19. storočia centrom obchodu s vínom. Palladiánsky klasi-cizmus sa stal štýlom týchto vinárskych zámkov.

K najstarším príkladom klasicistickej vlny château patrí Haut-Brion v Pessac z roku 1525. Najčistejší príklad tohto prúdu je Château Margaux v Medocu, ktorý stojí na konci dlhej platanovej aleje s grandióz-nou fasádou v palladiánskom slohu. Ďalšími ikonami tohto štýlu sú Château d´Yquem a Château Pichon Longueville. Príklady z Bordeaux ovplyvnili výstavbu vinárskych zámkov na celom svete. Ďalšiu kapitolu stavieb pre vinárstva písali od 19. storočia pivnice v Champagne i haly pre vyzrievanie cherry v Anda-lúzii a portského vína v údolí rieky Douro v Portu-galsku. Pre veľké úspechy exportu do celého sveta bolo potrebné budovať monumentálne sústavy piv-níc, kde vyzrievali šumivé vína. Pivnice firmy Moët&Chandon a v Codorniu vytvárajú podzemné labyrinty dlhé desiatky kilometrov, kde premáva vlá-čik. Sherry bodegy tvoria väčšinou sústavy hál s dre-venou sedlovou strechou. Výnimkou je „La Concha“ od Gustava Eiffela s odvážnou oceľovou konštruk-ciou, ktorú realizoval v roku 1862 v Jerez de la Fron-tera pre firmu Gonzáles Byass.

Nové technológie, zvlášť veľké antikorové tanky a používanie malých barikových sudov, priniesli potrebu inej štruktúry priestorov vo výrobnej časti. Aj tu, ako nie po prvýkrát, prišli prvé impulzy z Bordeax. V Château Lafite Rotschild realizoval Ricardo Boffil podzemnú betónovú kruhovú halu pre barikové sudy. Táto racionálna dispozícia priniesla úspory priestoru, komunikácií a chladenia. Vinárstvo nemuselo zabe-rať nové plochy. Uprostred dispozície vznikla svetelná šachta, ktorá dávala pivnici mystický charakter krypty. Ďalšie úspešné projekty iniciovali v roku 1989 výstavu „Château Bordeaux“.

Nové projekty vznikali najprv na juhozápade Fran-cúzska, ale postupne sa rozšírili aj do najdôležitej-ších vinohradníckych krajín Španielska a Talianska. Vo väčšine európskych krajín sa k inovovaniu vinár-

11 arCHiTekTÚra vína

stiev pristúpilo až po roku 1980. Zo začiatku to boli hlavne funkčné adaptácie bez významnejšieho archi-tektonického výrazu. Pretrvávali modernistické a kla-sicizujúce realizácie bez rešpektovania krajiny. Až postupne začali vznikať vinárstva novej generácie. Vinári na ich realizáciu angažovali významné archi-tektonické osobnosti a architektúra vinárstva sa stala významným prvkom corporate identity celej vinárskej firmy.

od pivniCe kU kUlTU vína

Víno vzniká úplným alebo čiastočným kvasením rozo-mletých hroznových bobúľ. Od archaického drve-nia hrozna bosými nohami až po súčasné high-tech technológie sa vo výrobe vína v základnom princípe veľa nezmenilo. V súčasnosti sa víno vyrába kvalitnej-šie a dokonalejšie pomocou nových technológií, fyzi-kálnych i chemických prostriedkov. Aspekty trvalej udržateľnosti a ochrany prírody sú pritom zohľadňo-vané. Nové technológie pomáhajú vinárom zachovať a vytiahnuť z bobúľ čo najviac prírody, buketu a farby do tekutej formy. Prvým krokom ku kvalite vína ja sta-rostlivý výber zrelých bobúľ a odstopkovanie strap-cov. Táto selekcia je mimoriadne dôležitá pri červe-ných sortách. Pri mletí a lisovaní je potrebné zabrá-niť oxidácii. Dnes sa používajú pneumatické, hyd-raulické i mechanické lisy s možnosťou korigovania tlaku. Vďaka kvasinkám, ktoré menia cukor na alko-hol, vzniká kvasenie. Kvasinky ovplyvňujú aj charak-ter vína. Ich výber a pestovanie je významnou časťou vzniku vína. Kvasenie prebieha v antikorových tan-koch alebo v dubových sudoch rozdielne u bielych a červených vín.

Vinárstvo tvorí zložitý komplex budov, ktoré by mali byť racionálne a logicky nadviazané na seba. Od pri-jímacej haly cez lisovňu sa hrozno dostáva do haly s antikorovými alebo aj dubovými vinifikátormi. Dre-vené sú vzhľadom na optickú atraktivitu efektnejšie, ale drahšie. Používajú sa pri červených vínach. Mladé biele vína zrejú v antikorových tankeroch. Architek-túru vinárstiev najviac ovplyvňuje sklad a archív vín so sudmi buď malými barikovými, alebo veľkými dubo-vými. Vínne pivnice sa väčšinou budujú v podzemí so zabezpečením stálej teploty 10–12°C. Pivnice s dre-venými sudmi môžu mať vyššiu vzdušnú vlhkosť, aby nenastávalo zvýšené odparovanie vína. Pri návrhu pivníc sa využíva klesanie terénu s logickým napoje-ním na transport. Najväčšie priestorové potreby majú barikové sklady s 225-litrovými sudmi, kde vyzrievajú dvojročné červené vína. Tieto bývajú často súčas-ťou prezentácie vinárstiev pre verejnosť. Sklad fľa-šovaného vína je rôzne koncipovaný. Môže súvi-sieť s vínotékou a voľným výberom. Tu bývajú situo-

vané aj degustačné priestory s konferenčnými salónmi a predajňou vína i suvenírov. Tieto priestory pre verej-nosť bývajú situované v atraktívnej polohe s terasou a výhľadmi do vinohradov.

Súčasné vinárstva sú súčasťou firemnej imidž a odbytovej stratégie. Preto sa dôraz kladie na priestory pre verejnosť a firemnú prezentáciu s čo naj-širšou škálou informácií. Podobne je potrebné pes-tovať aj kultúru grafického dizajnu od etikiet cez reklamné letáky, reklamné šoty. Tak aby corporate design vinárstva pôsobil komplexne. Čím ďalej, tým viac je vinárstvo multifunkčným centrom. Vinárstva sa menia na svet vinárskych, gastronomických a kul-túrnych zážitkov, ktorý niekedy dopĺňajú ubytova-cie a wellness prevádzky. Integrované galérie a kultúra dávajú vinárstvam ďalší rozmer. Dobrý architektonický koncept dokáže s umením estetizovať prevádzkové súbory a využiť špecifiká krajiny a topografie terénu.

Po výstavách v MoMA a v Centre Pompidou i prvých realizáciách nových koncepcií sa prebudila aj Kalifornia. Američania nadviazali na château z Borde-aux. V Napa Valley poctivo pracovali na nových tech-nológiách a v osobe Roberta Mondaviho vychovali postupne muža číslo jedna svetového vinárskeho biz-nisu. Ich heslo : „Víno nie je alkohol, víno je kultúra“, postupne prerazilo do americkej spoločnosti. Rozvi-nuli sa ďalšie vinárske oblasti ako Sonoma, Paso Rob-les, Oregon.

V Kalifornii sa rozšíril pojem „vinársky turizmus“. Prvým vinárstvom, ktoré vyzeralo ináč ako upravená farma, bola Sterling Vineyards z roku 1972. Tu vytvo-ril Peter Newton adaptáciu kykladského kláštora. Michael Graves sa pri vinárstve Clos Pegase inšpi-roval Mezopotámiou. Najznámejšou atrakciou Napa Valley je vinárstvo Opus One. Spoločné dielo Roberta Mondaviho a Barona von Rotschild z roku 1991. Opus One vyjadruje aj svojou architektúrou monu-ment splynutia starého a nového sveta. Jeho inštalá-cia dokonale pôsobí na zmysly. Ste svedkami zrode-nia nového vína. Opus One predstavuje novú para-digmu prezentácie vína vo forme scénografie a pre-myslenej show.

Architektonickým šperkom je však skôr Dominus Estate Winery od architektov Herzog & de Meuron z roku 1996. Bazaltové bloky obaľujú zasklené fasády a udržiavajú stabilnú klímu v objekte. Budova pôsobí decentne a nenápadne, čo bolo aj prianie investora. Popri diaľnici č. 29 sa 30 míľ medzi Napa a Calistoga tiahnu perly architektonických experimentov. V Argen-tíne v provincii Mendoza realizoval vinár Catena vinár-stvo Zapata hlásiace sa k predkolumbovskej architek-túre. Inšpiráciou pre architekta tu boli Mayské chrámy. Laura Catena sa vyjadrila, že „ide o to, aby nepoško-dili krajinu, ale aby ju v pyramidálnej forme zviditeľnili“.

12arCHiTekTÚra vína

V tom sú veľmi blízko architektúre Mayov, ktorá nará-bala s krajinou veľmi citlivo.

Situácia v Európe po druhej svetovej vojne sa menila len pomaly. V každej krajine boli iné hospodár-ske pomery. Vznikali nové normy a zákony. Premene z úžitkovej na zážitkovú architektúru veľmi pomohli architektonické osobnosti ako Mario Botta, Renzo Piano, Steven Holl, Frank O. Gehry, Christian Potza-mparc, ktorí zrealizovali mimoriadne diela vinárskej architektúry. Celému tomuto vývoju pomohol civi-lizačný a hospodársky rozvoj nielen Európy, ale aj nového sveta.

K množstvu paradigiem, ktoré je dôležité plniť pri návrhu nového či rekonštruovaného vinárstva, patrí rešpektovanie topografie terénu a génia loci miesta, kde sa objekt nachádza. Dôležitý je odhad primera-nej veľkosti, flexibilita a funkčnosť prevádzky, finančné a technologické zámery stavebníka ako aj kreativita architektonickej koncepcie a výrazová reč architekta. Sú vinárstva, ktoré integrujú svoje historické pivnice do nového konceptu. Iná situácia je pri výstavbe úplne nového komplexu. Zásadne rozdielne sú prístupy pri stavbe na rovine alebo vo svahu medzi vinicami. Naj-vhodnejšie sú koncepcie vinárstiev, ktoré sú osadené vo svahu tak, že proces výroby môže využívať gra-vitáciu a šťava steká samospádom po vylisovaní do nasledujúcich procesov a nepotrebuje mechanické či tlakové manipulovanie.

ako To zaČalo v sTredneJ eUrópe?

Koncom deväťdesiatych rokov sa zmena koncepcie v pestovaní, výrobe i marketingu vína dotkla aj kra-jín vínorodých a produkujúcich víno v strednej Európe. Hranice nášho stredoeurópskeho vinárskeho regiónu sa na juhu zhruba zhodujú s hranicami rakúsko-uhor-skej monarchie. Jej patrilo po stáročia aj Južné Tirol-sko s jedinečnou tradíciou a regionálnymi vínnymi sor-tami. Jadro vinárskej strednej Európy tvorí Rakúsko. Na juhu sa ešte dotýka Slovinska. Na východe sem patrí Maďarsko a na severe Slovensko a Čechy. Do regiónu sme zahrnuli aj priliehajúce nemecké oblasti ako Sasko a Franken.

Nová éra vinárstva sa v Rakúsku začala písať po roku 1985, keď tu v Burgenlande prepukol škan-dál s pridávaním diäthylenglycolu do vína. Následne v Rakúsku zaviedli tvrdé normy, tvrdšie ako v EÚ a v priebehu desaťročia sa výsledky ukázali. Rakúske vína sa vrátili na svetové trhy aj do EÚ. Tento vinár-sky boom sprevádzali inovácie vinárstiev, ich tech-nológií a smerovalo to k akcentovaniu ideí zážitko-vých priestorov, kde sa víno vyrába, zrie, predvá-dza, degustuje a vychutnáva. V priebehu posledných desaťročí vzniklo v Burgenlande, Dolnom Rakúsku,

Štajersku i vo Viedni okolo sto nových vinárstiev. Viedeň sa stále hrdí svojím štatútom vinárskeho hlavného mesta. Jej okrajové štvrte si stále zachová-vajú svoju vinársku tradíciu a kultúru. Rakúske vinár-ske regióny ako Wachau, Burgenland či Štajersko produkujú svetové vína a patria medzi krajinárske šperky. Vinárske uličky – Kellergasse vo Weinviertl sa rozvíjali od stredoveku a dnes sú turistickou atrak-ciou najvyššieho rádu.

Už po roku 1985 realizoval architekt Anton Mayer- hofer v Burgenlande prvé vinárstva, kde sa preja-vili nové trendy smerujúce k otvoreniu prevádzok a v budovaní zážitkových priestorov. Najdokonalej-šie však ideu otvoreného vinárstva s prezentovaním celého procesu dotiahol Leo Hillinger v Joise, dedinke na severných svahoch Neziderského jazera. Archi-tekti Gernerovci spolu s maximalistom Hillingerom tu vytvorili komplex integrovaný do svahu vo vino-hradoch. Súčasne vznikol kompletný firemný marke-ting založený na využívaní skratky HILL v logu, eti-kete, doplnkoch i na fľašiach. V Burgenlande následne vzniklo viac architektonických šperkov hlavne od architektov propeller z. Úspešne tu pôsobia vinár-ske centrá – Weinwerk Burgenland v Neusiedl am See a Weinkulturhaus v Golse, ktoré rozvíjajú vinárstvo aj s gastronómiou, seminármi a kultúrou.

V Kirchbergu vzniklo vinárske regionálne centrum Weritas pre región Wagram od architektov Gerne-rovcov. Langenlois a Krems sú centrá Dolnorakúskej oblasti. Vrcholom novej éry prezentovania vína je Loi-sium I v Langenlois. Americký architekt Steven Holl s tímom tu vytvoril komplex moderného centra prepojený s pivnicami a wellness hotelom. Tento areál poskytuje názorný obraz výroby vína scénograficky v pivniciach. Loisium I má pokračovanie v Loisiu II v Štajersku. Výrazne sa zmenila situácia v Štajersku. Ich Sauvignon i Morrillon /Chardonnay/ sa presadili vo svete. Pribudli nové vinárstva s dobrou architek-túrou ako Sabathi, Shilhan, Pölz, Tinnacher, Tement. Wachau si udržiava svetový štandard vo Veltlínoch a Rizlingoch. V oblasti Neusiedl sa úspešne na naj-vyššej svetovej úrovni rozvíja tradícia sladkých a ľado-vých vín.

Južné Tirolsko je región s bohatou vinohrad-níckou a vinárskou tradíciou. Vinohrady sa tu špl-hajú do výšky až tisíc metrov. Severná časť inkli-nuje k Rakúsku a južná k Taliansku. Pestujú sa tu aj určité autochtónne sorty ako Vernatsch a Lagrein. Najvýznamnejšou odrodou je tu Pinot Gris. V Kaltern vzniklo zaujímavé aktívne vinárske centrum. Medzi významné vinárstva patrí Manincor, Mezzacorona, Colterenzio a Alois Lageder.

Slovinsko sa v sortimente vína líši od svojich juho-slovanských susedov. Je viac európske.

13 arCHiTekTÚra vína

V severných oblastiach inklinuje k Rakúsku. Vinár-stvo Tement zo Štajerska tu má vinohrady a vyrába slovinský Sauvignon. Hrozno sa pestuje hlavne v údo-liach rieky Drávy a Sávy. Južný región má prirodzený presah do talianskeho Friaul – Venezien. Ich terroir je rovnaký, vápenný kars. Na hraniciach postavil Boris Podreka najznámejšie slovinské vinárstvo v Novom Briči.

Maďarsko je krajina, ktorá má z historického hľa-diska najrozvinutejšie vinárstvo v strednej Európe. Celá krajina má vhodné podmienky na pestova-nie hrozna a výrobu vína. Maďarsko je už od 17. sto-ročia známe výrobou tokajského vína. Tokaj sa pes-tuje vo východnom Maďarsku. Špecifické pôdne a kli-matické podmienky s tradičnou technológiou spracú-vajú cibébové hrozná do tokajských výberov. Slávne víno je Egri Bikavér z Egru. Najlepšie červené vína sa rodia na juhu v oblasti Villányi a Szekszárdu. Známe sú aj Badacsonské vína Kéknyelű a Szürkebarát. V kra-jine investuje do vinohradov veľa zahraničných firiem. Globalizácia priniesla do ich vín viac ovocnosti a svie-žosti. Sú však menej výrazné a korenisté ako tradičné vína. Aj Maďarsko významne inovuje svoje vinárstva. Pri ich výstavbe je zreteľný príklon k tradícii. Prejavuje sa vplyv makovczovej školy. Jeho nasledovník Erkler realizoval významné vinárstvo Disznókő a rozosta-vané má ďalšie.

Slovensko zažilo po zmene spoločenských systé-mov rozpad družstevných vinárstiev. Pár rokov trvalo kým sa naštartovali súkromní investori a vytvorili nové firmy či združenia. V posledných rokoch zažíva vďaka globálnemu otepľovaniu výrazný posun v kvalite ružo-vých a suchých bielych vín. Darí sa aj sladkým a ľado-vým vínam. V najjužnejších oblastiach pri maďarských hraniciach sa pestujú už výborné červené hrozná, novošľachtence, špeciálne pestované pre slovenské pomery. Začína sa rozvíjať aj kultúra červených cuvée. Hranica pestovania hrozna sa posúva ne sever. Vyni-kajúce biele vína sa vyrábajú práve z hrozna týchto oblastí. Najvýznamnejšie regióny sú Malokarpatský a Južnoslovenský. Na východe existuje aj malá slo-venská tokajská oblasť.

Čechy a Morava sú dve zeme s rozdielnymi pod-mienkami pre pestovanie hrozna a výrobu kva-litných vín. Najvýznamnejším regiónom je južná Morava okolo hraníc s Rakúskom. Aj sortimen-tom a vinárskymi tradíciami sú si blízki s rakúskym regiónom Weinviertl. Ich moravské „boudy“ sú prí-buzné rakúskym Kellergasse. Po páde socializmu sa moravskí vinári vzchopili, nakúpili nové technológie a vytvorili súkromné firmy, ktoré produkujú už kva-litné odrodové a prívlastkové vína. Prvé architek-tonicky zaujímavé vinárstva vznikli na svahoch nad Popicami. Ďalšie v znojemskej oblasti.

V Čechách sa vinič pestuje hlavne v Polabí od Měl-níka, cez Roudnice, Žernoseky až po Most. Vína sú ľahšie a suché. V Moste boli obnovené výsadby na historických lokalitách. Je to však najsevernejšia loka-lita, ktorá trpí jarnými mrazmi. Niektoré historické vinohrady vrátili svojim šľachtickým majiteľom. Okrem tejto oblasti existujú v krajine lokálne historické vino-hrady napríklad aj v Prahe a na Karlštejne.

Vinohradníctvo a vinárstvo zažíva v krajinách strednej Európy veľké zmeny. Vznikli súkromné vinár-stva s novými technológiami. Vysadili sa nové vinice s novými vhodnými sortami. Postavili sa vinárstva a vinárske centrá nového typu. Skúmajú a objavujú sa nové vhodné terroiry a oblasti. Do krajín prichádza aj zahraničný kapitál, ktorý prináša špičkové technológie. Tým sa región strednej Európy vo vinárstve a vino-hradníctve vyrovnáva so svetom.

14rakoUsko

rakoUsko / bUrGenland je nejteplejší vinařský

region rakouska. pěstuje se zde 75 % červených

vín. střední a jižní oblast je proslavená nejlepší

Frankovkou a zweigeltrebem. smícháním s Caber-

nety a Merlotem zde vznikají špičková cuvée. oblast

jezera neusiedler see poskytuje ideální podmínky pro

vznik botrytických vín. v ilmitz, apeltonu, rustu či

podersdorfu se rodí skvělé sladké a ledové výběry.

severní oblast se svahy nad jezerem produkuje krásná

bílá vína.

rakoUsko / kaMpTal se spolu s vedlejším regionem

kremstal kvalitou svých vín vyrovná v sousedství leží-

címu světovému wachau. Jeho půdu však tvoří spraše

ve formě teras. region dostal jméno podle řeky kamp,

která v údolí vytváří vzácné mikroklima. zöbinger

Heiligenstein patří k nejlepším světovým ryzlinkovým

vinohradům. Charakteristickými odrůdami této oblasti

dolního rakouska jsou veltlín zelený a ryzlink rýnský.

nachází se tu také langenlois s proslulým vinařským

centrem loisiUM.

rakoUsko / ŠTÝrsko, jihovýchodní část spolkové

země, se dělí na tři vinařské regiony. v posledních

letech se tato oblast stává špičkovou vinařskou

destinací. „rakouské Toskánsko“ produkuje světové

sauvignony a Morillon (Chardonnay) . projevuje se

tu už i středozemní vliv; vinohrady se táhnou do

vyšších poloh, takže na ně blahodárně působí chlad

z hor. západní Štýrsko je charakteristické růžovým

schilcherem. vzniklo zde mnoho nových vinařství

a poslední roky je hlavní odrůdou sauvignon blanc.

rakoUsko / waCHaU je výstavním regionem

rakouska. prolíná se tu kouzlo krajiny s mimořád-

nými klimatickými podmínkami pro vznik výrazných

a vynikajících bílých vín, zejména veltlínského

zeleného a ryzlinku rýnského. vína jsou zde dělena

do tří kategorií: steinfeder je víno lehké, Federspiel

zralé a jako smaragd je označováno víno plné, vážné.

réva se pěstuje na strmých svazích. podél dunaje sem

vane teplý vzduch z panonie a v noci jsou vinohrady

ochlazovány proudy ze severních lesů.

rakoUsko / waGraM je vlastně součástí oblasti

weinviertel, ale díky svému terroiru a produktům má

vlastní charakteristické označení. Jeho specifikem

je půda: sprašové terasy se rozprostírají na terénním

zlomu wagram nad podunajskou rovinou. půda a klima

propůjčují hroznu výjimečné bukety, mineralitu i ovoc-

nost. Centry tu jsou městečka Fels a kirchberg. Jejich

triumfem je kromě zeleného veltlínu vzácný veltlín

červený, v ostatních místech rakouska i Moravy dnes

již zapomenutý.

1 F. X. piCHlerRakousko / Wachau / Dürnsteinkontakt www.fx-pichler.atarchitekt Thomas Tauber / Architekt TAUBER / www.arch-tauber.atprojekt 2008realizace 2009–2010

Při průjezdu podél Dunaje, oblastí Wachau, si nelze nevšimnout tmavě antracitové budovy s lapidárním logem FX. Velká vinařství v tomto kraji sídlí většinou v tradičních objektech a sklepích, zatímco Pichler se jako jeden z nejvýznamnějších místních vinařů zvidi-telnil i po stránce architektury. Výrobní a skladová část – dvoupodlažní hranol – je obložena tmavě šedými betonovými deskami. Ručně broušený a pískovaný beton je obohacen inkluzí zeleného kamene, s výsled-kem drsného a nestejnorodého povrchu, který je remi-niscencí historických kamenných zdí, typických pro tuto oblast. Po stranách ze země vybíhá kontrastní pruh hliníkových lamel – optické napojení na proskle-nou zákaznickou část budovy, kterou po narovnání do vodorovné polohy v 1. patře obtáčí a plní zde funkci zábradlí balkonu. Z proskleného severozápadního rohu šikmo vybíhá skleněná krychle zákaznické části, která jako velín nabízí panoramatický výhled do okolních vinic a údolí kraje, proslaveného silným, hustým a slad-kým „smaragdovým“ vínem s obsahem alkoholu nad 14 %. Zákaznická část je v interiéru uzemněna kamen-nou zdí, do níž jsou kotveny masivní dřevěné desky schodišťových stupňů, které zdánlivě levitují mezi prodejnou v přízemí a degustační místností v 1. patře. V přízemí nad kamennou (v patře dřevěnou) podlahou se vznáší odhmotněná křivka lesklého bílého pultu, jež v obrysech kopíruje venkovní hliníkové zábradlí. Plochá střecha budovy je vyztužena a připravena pro osazení fotovoltaickými panely.RV

2 Hill – leo HillinGer wineryRakousko / Burgenland / Joiskontakt www.leo-hillinger.comarchitekt gerner°gerner plus; www.gernergernerplus.comprojekt 2001realizace2003–2004architektonické ocenění AIT Best of Shop Architecture Award 2008 (2. cena)

Leo Hillinger patří mezi klíčové osobnosti přerodu rakouského vinohradnictví: je dalším z mladých rakouských vinařů, kteří navazují na rodinné tradice a s novým, designově-marketingovým přístupem

15 rakoUsko

používají staletími prověřené pěstitelské a výrobní vinařské postupy. Budova vinařství Hillinger formou a dispozicí ve tvaru písmene L reflektuje firemní logo a současně je příkladem ohleduplného přístupu ke krajině. Výrobní a skladové prostory byly zahloubeny, následně zasypány zeminou a osety travou nebo osázeny vínem. Z takto vzniklého valu vybíhá v úrovni 1. patra jednopodlažní zákaznická část. Světle šedý betonový kubus s prosklenými čely se vznáší na sub-tilních podporách ve tvaru písmene V. Jakoby z trupu letadla je vysunuté a na terén spuštěné jednoramenné nástupní schodiště. Světle šedá podlaha degustační místnosti, bílé stěny a podnož barového pultu spolu se žlutým podsvícením dávají vyniknout teplým tmavým odstínům dřevěných desek stolů. Barpult doplňují bílé lustry ve tvaru velkých šampusových lahví. Západní stěna je prosklená do atria v zářezu uměle navršeného valu s výrobními prostory. Zde je jediným vybavením mohutný monolit kamenné desky stolu. Ze zatravněné plochy střechy stříbřitě září osm nakoso posazených, rozpůlených a ještě zkosených krychlí, jejichž severní prosklení přivádí světlo do podzemní výrobní části. Minimalistický firemní design zavedl číslování vín značky Hillinger: Hill 1 (červené), 2 (bílé) a 3 (desertní).RV

3 loisiUM weinerlebniswelT & loisiUM HoTel wine and spa resorTRakousko / Kamptal / Langenloiskontakt www.loisium-weinwelt.atarchitekt Steven Holl / Steven Holl Architects; www.stevenholl.comprojekt 2001realizace 2002–2003; 2005architektonické oceněníBauherrenpreis 2006 [ZV der Architekten Österreichs]European Hotel Design Awards 2006New York AIA Design Award 2003

Vinařské centrum Loisium je zhmotněním ideje prezen-tace vína jako kulturního fenoménu. Steven Holl jej pojal jako trojici atrakcí – návštěvnické centrum s vinotékou, muzeální podzemní svět vinných sklepů a hotel. V roce 2003 bylo dokončeno návštěvnické centrum – stříbrná, z jihu zkosená krychle s prolamovanou fasádou z hliní-kových plechů, s hlubokými zářezy ortogonálních oken. V hloubce pěti metrů odtud vede devadesátimetrový tunel do 900 let starých sklepů s interaktivní spektaku-lární expozicí přibližující výrobní proces vína. Hlavní vnitřní prostor vinotéky je po obvodu obložený dře-votřískovými panely a uprostřed rozehraný soustavou různých výškových úrovní – vizuálně propojených gale-

rií, ramp a schodišť v pohledovém betonu. Denní světlo, pronikající skrze zářezy okenních otvorů, modeluje a dotváří tento prostor určený pro ochutnávky a prodej regionálních vín, kulinářské speciality a upomínkové předměty. V roce 2005 byl otevřen luxusní designový hotel s vinnými lázněmi a wellness centrem s vyhříva-ným bazénem ve vinohradu. Na rozdíl od kompaktní a monochromatické vinotéky je hotel vyskládán z barevných hranolů, vynesených na sloupech nad proskleným přízemím, s fasádou z perforovaného ple-chu a v čelech s okny v rámech zářivých barev. Inte-riéry jsou laděny do zlatavých a zelenkavých odstínů, s odkazem na zelený Veltlín. Designovou lahůdkou je „Kieslerův koutek“ s nábytkem navrženým Friedrichem Kieslerem v roce 1942 pro Peggy Guggenheim.RV

4 loisiUM wine & spa resorT südsTeierMarkRakousko / Jižní Štýrsko / Ehrenhausenkontakt www.loisium.comarchitekt Peter Zinganel / Architektur Consult; www.archconsult.cominteriér BEHF Ebner Hasenauer Ferenczyprojekt 2010realizace 2010–2012

Mladší sestru komplexu v Langenlois – zde se v první řadě prezentuje víno z Jižního Štýrska a gurmán-ské speciality regionu – navrhli tentokrát domácí architekti na základě vyhrané soutěže. Zadání vyřešili s maximálním odkazem na tradiční formy a mate-riály hornaté vinařské oblasti Jižního Štýrska. Na podnoži se společenskými a lázeňskými prostorami je posazena ubytovací část, jejíž horizontalitu podtrhují průběžné římsy po obvodu každého ze tří podlaží. Hmotnost budovy je úspěšně eliminována „krajkou“ předsazeného modřínového laťování. Řídký rastr svou neukončenou roztřepeností a průhledností zamlžuje kontury budovy, což spolu s postupující patinou neošetřeného dřeva činí stavbu uprostřed vinic téměř neviditelnou, avšak s nádhernými výhledy na sousední zámek a historické mauzoleum. Hotel nabízí 85 pokojů a 20 apartmá, v podnoži pak konferenční, společenské a relaxační prostory. Interiéry s povrchy pohledo-vého betonu a skla, na dřevěných podlahách, jsou provedeny v bílých, béžových a šedavých odstínech, s nábytkem ze světlého broušeného smrku. Nezamě-nitelnou atmosféru lázeňské části vymezuje jadeitové přítmí, tvořené odrazem na zakázku vyrobeného zeleného obkladu s vysokým leskem. Relaxační míst-nosti s výhledem do zeleně okolních vinic dominuje mohutný krb. Prostory vinotéky vyzařují teplé světlo

16rakoUsko

zlatavých odstínů podlahy a tepaného bronzu, ze kte-rého jsou provedeny degustační stoly i pulty v recepci.RV

5 vinoFakTUr voGaURakousko / Jižní Štýrsko / Vogaukontakt www.vinofaktur.at, www.genussregal.atarchitekt BWM Architekten; www.bwm.atprojekt 2009realizace 2010–2011

Přestavbou zavedeného vinařského logistického centra obsahujícího obchod a vinotéku vznikl nový typ obchodní stavby kombinující industriální monumen-talitu reklamních poutačů s racionalitou skladovacích a logistických center, situovaný při vjezdu do Štýrska z dálnice. Cílem je propagovat různé regionální výrobce celého Štýrska v dynamicky proměnlivém obsazení formou výstavy přecházející do prodejního skladu; návštěvník zde dostane informace i produkty. Viditelným symbolem této expozice v diskontovém stylu je 60 metrů dlouhý a 12 metrů vysoký poutač. Ve své podstatě je to přepis zátěžového regálu, do kterého jsou zasunuty lodní kontejnery obsahující prezentace jednotlivých zúčastněných producentů. Vše s výjimkou prodávaných výrobků je tvořeno stan-dardizovanými elementy průmyslových a skladovacích staveb. Tyto prvky mohou být snadno vyměněny nebo modifikovány podle aktuální potřeby trhu. Vzniká tak svébytný designový názor ve stylu komerčního utilitarismu, založený na použití původně výhradně funkčních prvků, jež jsou interpretovány novým způsobem. Stavba realizovaná z modulárních prvků částečně evokuje principy metabolismu, je však spíše komplexním souhrnem marketingových a průmyslo-vých řešení, který je estetizován pouze jejich novou interpretací. Nabízí však novou zkušenost s výrobky v jejich skutečném průmyslovém kontextu.JO

6 weinGUT esTerHázyRakousko / Burgenland / Trausdorf an der Wulkakontakt www.esterhazywein.atarchitekt Anton Mayerhofer, www.mayerhofer.co.at; Pichler & Traupmann Architekten (redesign fasády), www.pxt.atinteriér Hindemann Gessagaprojekt 2002–2004realizace 2005–2006

Vinařství knížecího rodu Esterházy má dlouhou a bohatou historii. Hraběnka Maria Lunati-Visconti zde

nechala v polovině 18. století vysázet burgundskou odrůdu vína Pinot Noir. Uprostřed 65 ha rodinných vinic, na dohled od knížecího zámku, vyrostla v roce 2006 nová budova vinařství, investice za 6 milionů €. Současná architektura využívá kvality a vlastnosti tradičních místních materiálů. Navrhli ji architekti Pichler–Traumptman, kteří jsou v Burgenlandu známí vícero stavbami vinařství. Pro výrobní proces vína je vedle nejmodernějších technologií používán také gravitační princip toku suroviny. Betonové konstrukce skladových prostor, pokryté vrstvou přírodní omítky z místního jílu, pomáhají zachovat stálou teplotu a vzdušnou vlhkost. Jižní část objektu je půdorysně mírně zakřivená a otevírá tak bránu do vnitřního manipulačního prostoru. Jižní fasáda je provedena v barvě místní jílovité půdy, pro kvalitu zdejších vín tak důležité. Svým mírným konkávním zakřivením napo-máhá k dojmu příznivějšího objemu a je zakončena výrazným vyložením terasy s pergolou, která je sou-částí návštěvnických degustačních prostor v 1. patře. Světle béžová barva zákaznické části kontrastuje s tmavě šedou plechovou fasádou severní části, kde na sklady navazují odbavovací plochy, zastřešené třemi trojúhelníkovými, pilovitě zalomenými marký-zami. Tmavě červené podlahy v interiéru doplňuje vestavěný bílý a žlutozelený nábytek, stěny přiznávají betonovou konstrukci nebo jsou pokryty jílem.RV

7 weinGUT Fred loiMerRakousko / Kamptal / Langenloiskontakt www.loimer.atarchitekt Andreas Burghardt; www.burghardt.co.atprojekt 1999realizace1999–2008architektonické oceněníBauherrenpreis der ZV 2002 (1. cena)Aluminium-Architektur-Preis 2002 (uznání)

Nejen v kontextu současné středoevropské, ale i rakouské vinařské architektury je vinařství Freda Loi-mera výjimečné, a to jak přístupem, tak i způsobem, jakým svůj názor na víno převádí s pomocí architekta do hmoty. Tady někde započala revoluce v architek-tuře vinařství ve střední Evropě. Vinařství Loimer představuje dialog historie se současností svou filo-zofií návratu k tradičním postupům výroby vína, tedy kromě využití gravitačního principu také k přirozené chuti vín s nižším podílem alkoholu. Současnost se projevila černým minimalistickým hranolem, jehož jedno viditelné podlaží, nikoliv bez pohoršení místních vinařských patriotů, vyrostlo v roce 2000 na vinici nad rozvětvenými chodbami historických vinných sklepů.

17 rakoUsko

Dispozice ve tvaru písmene L se delší stranou zaře-zává do navršeného svahu s porostem lučních květin, travin a také vína a uzavírá vnitřní dvůr. Prosklené posuvné stěny atria osvětlují degustační místnost, kancelář a provozní zázemí. Zvenčí je černě omítnutá fasáda perforována pouze jedním velkým nečleněným oknem, které dovoluje nahlédnout do zákaznického prostoru s dřevěnou podlahou, stěnami v bělavém pohledovém betonu a bílou, osmimetrovou skleněnou deskou stolu. Podzemní prostory jsou po rekonstrukci a sanaci využity k přirozenému udržování stálé teploty a vlhkosti. V roce 2008 byl přistavěn další černý kubus výrobního a manipulačního provozu.RV

8 weinGUT Heike Und GernoT HeinriCHRakousko / Burgenland / Golskontakt www.heinrich.atarchitekt propeller z; www.propellerz.atprojekt 2006realizace 2007–2008architektonické oceněníArchitekturpreis des Landes Burgenland 2012Holzbaupreis Burgenland 2012

Vinařství Heinrich patří od roku 1994 k zakládajícím členům vinařského spolku Pannobile. Za poutačem z rezavého kortenu, perforovaným jménem majitelů, se postupně zhmotňuje úspěch rodinného vinařství Gernota a Heike Heinrichových, které dnes obdělává 80 hektarů vinic. K původnímu vinnému sklípku přibyl na západní straně sklad lahví s dvěma podzemními podlažími pro barikové sudy. Železobetonová masivní novostavba skladu je skryta pod příkrovem elegantní dřevěné konstrukce, jejíž mohutné lepené vazníky vynášejí společné zastřešení také pro odbavovací rampu a plochu pro zemědělské stroje nebo podle potřeby např. pro zaparkování pojízdné lahvovací linky. Plechová krytina tohoto přístřešku přechází do sešikmených ploch severozápadní fasády, deko-rované bílými puntíky kotvicích prvků opláštění. Při pohledu od vinice je to jen tento obří nýtovaný stříbrný „bunkr“, který na horizontu vystupuje ze zeleně vinohradu. Lehká dřevostavba se zázemím pro zaměstnance ve východním rohu komplexu uzavírá půdorys ve tvaru písmene U s hospodářským dvorem. V přední části pozemku, mezi rodinným domem Heinrichových a původním sklípkem, našel své místo prosklený kiosek s administrativním zázemím a nezbytnou degustační místností. Zde jsou na dřevěné podlaze volně rozmístěny designové barové stolky a židle, podél stěn lavice ve žluté kůži s opěradlem polstrovaným až ke stropu a se

zavěšeným plechovým krbem, dominujícím prostoru pro zákazníky.RV

9 weinGUT laCkner TinnaCHerRakousko / Jižní Štýrsko / Gamlitzkontakt www.tinnacher.atarchitekt Rolf Rauner, Ulrike Tinnacher; www.architektur-rauner.atinteriér Wilfried Breitenthalerprojekt 2001realizace 2002–2003architektonické oceněníEhrenurkunde der Republik Österreich für vorbildliche Baugestaltung 2001

Tradiční rodinný podnik se rozhodl pro rozšíření vinař-ství o další budovu v roce 2001. Mezi vinohrady roze-setými po kopcovitém hřebeni je zasazena do terénu jednoduchá hranolová hmota budící v krajině méně pozornosti než běžný rodinný dům. Železobetonová skeletová konstrukce překrytá shora vrstvou zeminy ale skrývá výrobní halu i sklepy. Fasáda z dřevěných lamel patinovaných místním téměř středomořským podnebím dává budově barvu zeminy blízkého vinohradu. Citlivý dialog s geniem loci pokračuje architektonickými inter-vencemi i do nejbližšího okolí výrobní budovy. V tomto kraji, typickém velkou geologickou pestrostí, je zemina jedním z faktorů rozmanitosti a kvality vína. Majitelé vinařství hovoří o půdě jako o svém největším kapitálu, ze kterého jejich vína čerpají svou sílu. Elegantní pásová okna a kovové prvky na fasádě oproti tomu repre-zentují soudobý minimalistický výrazový styl a téměř industriální jednoduchost, která ukazuje aktuální trend ve vnímání procesu výroby vína. Harmonické spojení tradičního a současného tak nepřímo vyjadřuje další krédo majitelů, jímž je nadčasovost vinařského řemesla spočívající v každoroční metamorfóze půdy, podnebí a lidské práce do podoby zralých hroznů.JO

10 weinGUT preisinGerRakousko / Burgenland / Golskontakt www.clauspreisinger.atarchitekt propeller z; www.propellerz.atprojekt 2008realizace 2009architektonické oceněníBauherrenpreis 2010 [ZV der Architekten Österreichs]

Na jižním svahu kopce Goldberg vyrůstá ze země, obklopeno vinicemi, vinařství Clause Preisingera.

18rakoUsko

Preisinger po absolvování školy procestoval vinař-ský svět. Rozhodl se, že v rodném městečku Gols vybuduje vinařství podle své představy, a oslovil studio propeller z. Budova integruje veškeré funkce výrobního procesu vína, včetně provozního zázemí a prezentačních, obchodních prostor, a to s přísně limitovaným rozpočtem. Dvě nadzemní podlaží výrobní části na severu vymezuje fasáda ze systé-mových, zateplených dřevěných panelů. Betonový základ, bez izolace zapuštěný do země, pomáhá po většinu roku uchovat pro výrobu vína potřeb-nou vlhkost a stálou teplotu 15 °C. Vnitřní dvůr je prostorem pro manipulaci, počáteční kroky výrobního procesu, včetně třídění vína a dopravy na vyvýšenou platformu, odkud víno s využitím gravitace postupuje do fermentačních tanků. Šikmá skladba dřevěného obkladu v místě změny vnitřního programu budovy směrem k jihu přechází do šikmé šrafury betonu, tvořené otiskem bednění, s důsledným zachováním reliéfu prken. V jižní, vstupní části je nad prosklenou recepcí velkoryse vyneseno patro, rovněž s pro-sklenou stěnou, otevíratelnou do hluboké lodžie, s výhledem na jezero Neusiedler See. S preferencí biodynamického principu výroby vína koresponduje filozofie udržitelnosti, což se v tomto případě projevilo také v požadavcích na design a výběr materiálů, jejichž škála je redukována na beton, dřevo a sklo, a to jak v konstrukcích a fasádě, tak i v interiérech.RV

11 weinGUT sCHeiblHoFerRakousko / Burgenland / Andaukontakt www.scheiblhofer.atarchitekt Architekten Halbritter u. Halbritter; www.arch-halbritter.comprojekt 2010realizace 2011

Jedno z největších vinařství v rakouském Burgen-landu patří rodině Scheiblhofer. Leží blízko maďar-ských hranic, v nejteplejším regionu, který je ideální pro pěstování červených vín. Ke stávajícím výrobním a skladovým objektům sousedícím s vinohrady v Andau nechali majitelé zrealizovat samostatnou reprezentační třípodlažní budovu. Novostavba má železobetonovou konstrukci, která umožnila maximální otevření fasády. Vstup do objektu lemují sloupy z barikových sudů, v nichž jsou skryty železobe-tonové nosné pilíře. Motiv sudů, jenž odkazuje na tradiční způsob zrání vína, se objevuje také v inte-riéru. V přízemí nepodsklepené budovy se nachází ústřední prostor, otevírající se do prvního patra. Obě tato podlaží propojuje stěna pojatá jako regál na

vinné lahve, kterých je zde vystaveno na tisíc kusů. Vstupní hala, jež je vnímána jako srdce budovy, je určena k ochutnávkám vín. V přízemí se nachází také kancelář a technické zázemí. V 1. patře a střešních prostorách jsou situovány další společenské místnosti s vyhlídkovými terasami a možností soukromého posezení a degustací. Barvy použité v interiéru ladí s celkovým designem vinařství. Obklady stěn a podlah včetně inventáře jsou provedeny v tmavých tónech, především v šedé a antracitové barvě, s červenými akcenty. Dominantním prvkem celé stavby je červeně podsvícená vystupující konstrukce ve tvaru pís-mene S, jež symbolizuje jméno vlastníků vinařství. V logu a na etiketách má vinařství dropa, největšího evropského ptáka, který stále žije v okolních stepích ve volné přírodě.ZP

12 weinGUT sCHüTzenHoFRakousko / Jižní Burgenland / Deutsch-Schützenkontakt www.schuetzenhof.ccarchitekt Sandy Panek, Barbara Aull, Sebastian Moll / Pichler & Traupmann Architekten; www.pxt.atprojekt 2003realizace 2004architektonické ocenění Architekturpreis des Landes Burgenland 2006

Jedna z nejmenších vinařských oblastí v Rakousku – jižní Burgenlandsko (Hradsko) – se rozkládá na východě republiky, podél hranice s Maďarskem. Vinařství Schützenhof se nachází v okrajové části obce Deutsch-Schützen, na mírném úbočí pokry-tém vinicemi. Jeho tradice sahá do roku 1816 a jeho produkce se soustřeďuje téměř výhradně na červená vína. Navržený objekt doplňuje stávající výrobní areál při jeho západní hranici a svou moderní formou a zemitou barevností kontrastuje s původními stavbami v tradičním tvarovém i materiálovém pojetí. Dvoupodlažní novostavba je částečně zapuštěna do terénu, pultová střecha s mírným spádem, porostlá extenzivní zelení, sleduje sklon pozemku a nad vstu-pem přechází v elegantní kšilt. Částečně prosklený obvodový plášť a otevřený vnitřní prostor umožňují okolní krajině pronikat do interiéru a zároveň poskytují dokonalý přehled o procesech uvnitř budovy. Pod-statnou část půdorysu zaujímá dvoupatrová výrobní hala s nerezovými tanky, nárožní část slouží jako prodejna vín, v horním podlaží je umístěna degustační místnost s kapacitou 30 osob. Srdcem stavby je sklad dřevěných sudů. Zatímco výrobní část je nepřímo prosvětlena střešními světlíky, prostory pro veřejnost jsou maximálně prosklené. V interiéru a exteriéru

19 rakoUsko

stavby se kromě skla uplatňuje obklad z OSB desek.ZM

13 weinwerk – HaUs iM pUlsRakousko / Burgenland / Neusiedl am Seekontakt www.weinwerk-burgenland.atarchitekt Architekten Halbritter u. Halbritter; www.arch-halbritter.comprojekt 2001realizace 2002

Nejstarší dům v Neusiedl am See, centru vinař-ské oblasti, slouží po rekonstrukci jako výstavní a prodejní prostor pro místní vinaře a současně pod názvem „Haus im Puls“ i jako kulturní stánek. Gastronomie a zajímavý program zde představují zážitkový ráj dnes již vzkvétající země. Dvě podlaží sedlové střechy památkově chráněného barokního domu z 16. století byly upraveny pro kanceláře, zku-šebny městské kapely, vinařskou knihovnu a malou předváděcí místnost. Průjezdem z ulice se prochází do nádvoří – svažitého bývalého hospodářského dvora. Z kamenné dlažby nádvoří vystupuje na kortenovém soklu bílý hranol vinotéky s pásem nízkých oken. Podzemní tři podlaží historických klenutých sklepů slouží jako sklady vína a vinotéka (v nabídce je kompletní paleta burgenlandských vín ze všech oblastí) a dále nabízejí prodej regionálních specialit nebo volně přístupnou prohlídku původ-ního skladu ledu a vinného sklepa s lisem na víno. Obytné nádvoří, vybavené také dětským hřištěm, je v severní části zakončeno ostrými hranami nově vloženého pavilonu, využívaného pro vinařské slavnosti a společenské a kulturní akce. Z bílé fasády jednoduchého pavilonu je po celé délce vysazen prosklený arkýř, krytý markýzou z bílých, na soustavě lanek napnutých plátěných čtvercových plachet. Interiér je dřevěný. Na masivní dřevě-nou podlahu navazují svislé povrchy a dále strop z dřevěných latí, které vytvářejí neutrální pozadí pro různorodé využití a významně pak v tomto halovém prostoru plní akustickou funkci.RV

14 weriTas – GebieTsvinoTHek, resTaU-ranT Und reGionsbüroRakousko / Wagram / Kirchberg am Wagramkontakt www.weritas.atarchitekt gerner°gerner plus; www.gernergernerplus.comprojekt 2007realizace 2008–2009

architektonické oceněníVorbildliche Bauten in Niederösterreich 2010 (uznání)Niederösterreichischer Baupreis 2009 (3. cena)

Když se v roce 2007 v dolnorakouském Kirchbergu rozhodlo 54 místních vinařů pro stavbu společného vinařského centra, vyzvali několik kanceláří k archi-tektonické soutěži, jejímž vítězem se stalo vídeňské studio gerner°gerner plus. Pro vinařství příznivé spra-šové zeminy vytváří v mírně zvlněné krajině občasné terénní zlomy. Na hraně jednoho z nich umístili archi-tekti krystalický objem soudobého výrazu, evokující vzpomínky na kry poslední doby ledové. Za šedozele-nou cementovláknitou fasádou s mnoha prosklenými plochami se nachází minimalistický interiér ochutnáv-kové místnosti. V ochlazovaných vitrínách jsou umís-těny dva vzorky vína od každého vinaře, celkem tedy 108 lahví. V průběhu ochutnávky je možné vystřídat zemité barvy vzdušného interiéru za výhled do vinic z otevřené terasy nebo ochutnat místní gastrono-mické speciality. Pod terénem je skryto spodní podlaží s chlazeným sklepem a víceúčelový společenský sál. Vinařství je v obou podlažích bezbariérově přístupné rampami a dosahuje nízkoenergetického standardu. Kromě prezentace vín včetně vzácné, pozapomenuté odrůdy Veltlín červený slouží také jako regionální turis-tické centrum. V době často opulentních komerčních sebeprezentací jsme zde svědky velké citlivosti pro krajinný charakter místa a pro rozumné měřítko stavby. Možná je to právě cit pro správnou míru, který hned několika desítkám vinařů pomáhá s představe-ním jejich produktů pod jedinou střechou.JO

20Česká repUblika

Česká repUblika / Morava a ČeCHy po změně

politického systému začali mladí moravští vinaři

produkovat zajímavá odrůdová a přívlastková vína.

nejlepší lokality se táhnou podél rakouských hranic

a oblasti weinviertel – znojmo, valtice, Mikulov.

známé jsou sauvignon blanc na znojemsku, ryzlink

v bzenci a rulandské šedé v pavlově a Mikulově.

Červená vína mají též ambice se zlepšovat, vyšlechtili

zde andré a Cabernet Moravia. Malý český vinařský

region se rozkládá rovněž na severu podél řeky labe

a produkují se tu spíše lehká bílá vína.

15 sonberkČeská republika / Morava / Popicekontakt www.sonberk.czarchitekt Josef Pleskot / AP Atelier; www.apatelier.czprojekt 2005realizace 2006–2008

Sonberk byl prvním vinařstvím v České republice, které vzbudilo velkou vlnu zájmu laiků i odborníků nejen po stránce produkce, ale také architektury představující sympatické propojení tradičních hodnot se současnými inovacemi. Kvalitou z pohledu historie je především zasazení stavby do staré kulturní kra-jiny, která svým charakterem vyžaduje monumentální formu, rovněž dlouhé a široké přístupové schodiště z kamene, jasná čitelnost materiálu i stavby. Oboha-cení představuje vlnitá střecha, jež je z estetického hlediska nejvýraznějším rysem budovy, zároveň má funkční využití pro vedení vody, umožňuje příznivé proudění vzduchu a upozorňuje na volné prostory pod ní, kde se suší hrozny určené pro pozdní zpra-cování. Vinařství je opticky rozděleno na solidní pod-zemní a subtilní nadzemní část, jíž dominuje dřevo a sklo. Horní patro s kancelářemi a prostory pro prodej a degustaci je orientována k přístupové cestě a poskytuje výhledy přes vinohrad na pálavskou krajinu, zatímco příchozím se jeví jako skleněný pruh ohraničený slabou vlnící se linií. Atmosféru interiéru, který na sebe nestrhává pozornost, doplňují obrazy Petra Kvíčaly a „neviditelný“ kovový nábytek a dřevo. V zadní části podlaží je hala, kde se počíná zpra-cování hroznů, podzemní části dominuje centrální tanková hala (vizuálně propojena s reprezentačními prostory), dále jsou zde sklepy a prostory pro tech-nologie. Projekt vinařství Sonberk vyšel jako vítězný návrh z architektonické soutěže.KP

16 vinařsTví GoTberGČeská republika / Morava / Popicekontakt www.gotberg.czarchitekt Martin Bukolský / Bukolský architekti; www.bukolskyarchitekti.czprojekt 2006realizace 2009architektonické oceněníStavba Jihomoravského kraje v kategorii průmyslových a technologických staveb 2010 (1. cena)

Nové vinařství Gotberg, ležící nedaleko jihomoravských Popic s mnohasetletou vinařskou historií, založilo svou filozofii na pokračování místní tradice, ale také výsadbě nových vinohradů i odrůd a na ekologickém zeměděl-ství (je rovněž zapojeno do česko-rakouského projektu ECOWIN – ochrany přírody ekologizací vinohradnictví; podporuje obnovu přirozeného biokoridoru). Kromě nej-novějších technologií výroby vína v nerezových tancích i v dubových sudech vsadili majitelé také na kvalitní současnou architekturu. Samotné vinařství tvoří dvě budovy, dřevostavba vetknutá do masivní betonové konstrukce a železobetonový skelet, které spojuje vstupní prostranství. Mladší dřevostavba s přiznanými konstrukčními prvky již z dálky přitahuje pozornost svou rytmickou tektonikou a od příjezdu pohledově zakrývá výrobní objekt. Poskytuje zázemí pro adminis-trativu, reprezentační a degustační prostory a rovněž pokoje pro hosty. Dlouhá terasa v přízemí a pás oken v patře umožňují výhledy do krajiny Pavlovských vrchů a Novomlýnské nádrže (jež má vliv na mikroklima regionu). Řízené degustace se odehrávají v suterénní místnosti nazvané Diamant, která zajímavým využitím železobetonových prefabrikátů formálně odkazuje na tradiční vyzdívaný sklep. Výrobní část je z větší části zapuštěna do terénu a přikrývá ji zelená pochozí střecha, která plynule navazuje na okolní krajinu. Stavba splňuje nadstandardní tepelně-technické požadavky.KP

17 vinařsTví krásná HoraČeská republika / Morava / Starý Poddvorovkontakt www.krasnahora.comarchitekt Tomáš Havlíček / Létající inženýři; www.letajici-inzenyri.czprojekt 2007–2008realizace 2009–2010architektonické ocenění Nejlepší novostavba v historickém prostředí 2013 (3. cena) Založení nových vinic ve Starém Poddvorově, ještě neobjevené vinařské vesnici s původními sklepy

21 Česká repUblika

přestavěnými v průběhu let na obytné domy, si vyžádalo stavbu budov potřebných ke zpracování hroznů. Jako nejvhodnější se ukázal prostor v nejbližší možné blízkosti vinohradů na rozhraní obce a viniční trati Krásná hora. Na pozemku byla vystavěna dvoupodlažní budova nad původním vinným sklepem a tanková hala stojící na místě bývalého dvorku. K vinařství přiléhá i 200 let stará „viniční búda“, která byla citlivě zrekonstruována. Pojetí nových objektů jako tradičních venkovských domů se sedlovou střechou odpovídá typu okolní zástavby Moravského Slovácka. Jejich bílé fasády jsou narušeny barevnými luxfery, které velikostí i umístěním připomínají větrací okénka typická pro místní hospodářská stavení. Energeticky úsporná novostavba je vyzděná z porobetonových tvárnic a má dřevěné krovy s keramickou krytinou. Výrobní hala má střechu z AL / PUR panelů. Tanková hala o požadovaných rozměrech 10 x 13 metrů je řešena jako dvoulodí, v níž jsou umístěny moderní nerezové tanky s regulací teploty i tradiční dubové sudy. K tankové hale přiléhá budova s hlavním vstupem do celého objektu, skladem a místností na lahvování a etiketování v 1NP. V patře se nachází kancelář a zázemí pro zaměstnance, ale také degustační místnost s krbem a terasou, ze které se nabízí výhled na jihozápadně orientované viniční tratě Krásná hora.ZP

18 vinařsTví zMekoČeská republika / Morava / Vrbovecarchitekt Barbora Zmeková; Jan Hora / ORA; www.o-r-a.czprojekt 2011realizace 2011–2012architektonické ocenění Grand Prix architektů 2013 (čestné uznání)

Vinný sklep U Modráka ve Vinné uličce ve Vrbovci vznikl jako soukromé degustační místo pro přátele, neboť výrobní sklep již klient měl. Představuje více než zdařilou rekonstrukci starého sklípku, jejíž autoři hledali řešení nejen v samotném zchátralém objektu, ale také v okolních sklípcích, aby nová podoba stavby nepůsobila v okolí příliš cizorodě. Významný podíl na úspěchu spočíval ve velké důvěře v architekty, jejich pokoře k místu a tradici a v upřednostnění místních zručných řemeslníků před standardizovanými pro-dukty. Sklep se skládá ze vstupní místnosti, ze které se sestupuje po ocelových schodech ze slzičkového plechu do lisovny, a třetí část tvoří klesající, do jílu vykopaná chodba archivu. Fasáda je postavena z omítaných pórobetonových tvárnic a podle místní

tradice líčená vápnem, v interiérech byla odstraněna plesnivá omítka a zpevněna klenba. Novou kvalitu zde představuje přirozené světlo, které zajišťují v obou klenutých místnostech dlouhé světlíky. Okna a trojvrstvé dubové dveře byly vyrobeny na míru, vnitřní dveře i přes svou nepohodlnou výšku 160 cm byly ponechány původní, protože byly v dobrém stavu. Hlavnímu prostoru dominuje dvojvrstvý krb a lustr, odkazující svým tvarem na původní kolo od vozu, jež zde dříve viselo a neslo svíce. Staré viniční sloupky ležící ve sklepě architekti využili pro vyrobení archivu lahví vetknutím ocelových betonářských prutů.KP

22něMeCko

něMeCko / sasko po sjednocení německa byly

přijaty do struktury německých vinařství dvě malé

oblasti z bývalého ndr – sasko a saale-Unstrut.

novými výsadbami a zásadní změnou sortimentu

se rozšířila plocha vinařství zhruba na 1000 hektarů

a okolo Míšně bylo původním majitelům navráceno

několik zámků s vihohrady. v regionu převládá Müller-

-Thurgau, ale v dobrém ročníku se tu dá dopěstovat

také burgundské, ryzlink rýnský či Tramín. Tato vína

připomínají produkty z německé oblasti Franken.

oblast však trpí častými jarními mrazíky.

19 säCHsisCHes sTaaTsweinGUT sCHloss waCkerbarTHNěmecko / Sasko / Radebeulkontakt www.schloss-wackerbarth.dearchitekt h.e.i.z. Haus Architektur, Haufe Lohse Pätzig Landschaftsarchitekten; www.heizhaus.de, www.hlp-dd.deprojekt 1999realizace 1999–2002architektonické oceněníWein und Architektur 2007 (1. cena) BDA-Preis Sachsen 2004 (speciální uznání)Architekturpreis der Westhyp-Stiftung für vorbildliche Gewerbebauten 2004 (speciální uznání)Bauherrenpreis der Stadt Radebeul 2004

Rozlehlý vinařský areál v městečku Radebeul nedaleko Drážďan patří k realizacím, které využily mnohasetletou místní tradici a bonus zámeckého pro-středí v topograficky zajímavé krajině. Rekonstrukci historických budov a parku z 18. století (J. Ch. Knöffel, architekt saského kurfiřta Augusta II. Silného, jehož portrét naleznete na vinětách) doplnily novostavby s moderními technologiemi i službami. Komplex je založen na propojení kulturních a společenských akcí spolu s produkcí a degustací vína: konají se zde po celý rok výstavy, koncerty, setkání veřejná či sou-kromá. Účelově jsou využívány dekorativní rokokové interiéry i industriálně pojatá současná architektura. Trojpodlažní novostavba tvořící vstup do areálu je zázemím pro výrobu vína a sektu (v Sasku se zde vyrábí nejdéle), restauraci, obchod a administrativu. Směrem do zahrad je prosklena, od přímého světla ji v úrovni patra chrání průběžné dřevěné žaluzie. Pasáž v přízemí rozděluje stavbu na menší trakt prodejny a větší s výrobnou a restaurací. Hlavní část suterénu je plně vyhrazena pro tanky a barikové sudy, v boční části jsou uskladněny ve stojanech sklopené lahve se sektem a v severovýchodní části se nacházejí pro-story pro degustaci. Interiér veřejných prostor se nese

v jednoduchém stylu, vše je transparentní; restaurace poskytuje výhled do vedlejší místnosti s technologií i na park pod úpatím strmého masivu s viničními tratěmi.KP

20 vinCenz riCHTer säCHsisCHes weinGUTNěmecko / Sasko / Míšeňkontakt www.vincenz-richter.de, www.kapitelberg.dearchitekt Architekten seidel + wirthprojekt 2008realizace 2010

Weingut Vincenz Richter těží z překrásné lokality míšeňského kapitulního kopce, který představuje specifikum na Saské vinné stezce. Základním mottem vzniku tohoto vinařství byla snaha o navázání na tradici prastarého vinařského rodu a její oživení. Kvalitu vín zde zajišťuje příznivé mikroklima, vznika-jící na vinařských svazích s až 30% sklonem masivu lemujícího nivu řeky Labe. Vinohrady jsou částečně koncipovány jako terasy s mohutnými zdmi, do jejichž předpolí byla citlivě zasazena menší výrobní a degustační budova v duchu modernistické tradice. Gabionová podezdívka z místního kamene a využití betonu a skla nebrání citlivému dialogu s historickou hrázděnou budovou z roku 1674, která představo-vala nejstarší vinařský závod v dané oblasti. V té se nyní nachází menší manufaktura, určená pro výrobu několika vybraných odrůd. Vysoké nároky na kvalitu přiměly majitele k výstavbě nového vinařství přímo uprostřed vinic, kde se podařilo bez kompromisů uspokojit všechny potřeby moderního vinařského provozu. Kromě sklepních prostor, jež byly upraveny pro optimální výrobu s využitím gravitačního systému a archivaci vína, hraje důležitou roli degustační a prodejní sekce v hlavním nadzemním prostoru. Ta využívá optického propojení exteriéru s interiérem a vyniká svojí světlostí a jasnými liniemi. Při degustaci ve vinotéce či na terase se tak návštěvník může těšit z pohledu na vinohrady či překrásné údolí Labe.DM

23 Maďarsko

Maďarsko / badaCsony je exkluzivní oblastí okolí

balatonského jezera. Chráněné vinohrady a strmé

svahy z bazaltové půdy, podporované klimatickou

regulací balatonu, vytvářejí ideální podmínky pro

kultivaci špičkových vín. Již římané objevili kvalitu

tohoto regionu. Jezero během léta zmírňuje extrémní

vedra a v zimě působí jako velká zásobárna tepla. na

svazích vyhaslé sopky badacsony se rodí plná, ohnivá

bílá vína. Typickou odrůdou je zde vlašský ryzlink,

pravou specialitou jsou však plná a silná vína Furmint,

szürkebarát či kéknyelű.

Maďarsko / balaTon balatonské jezero má kromě

turismu pro Maďarsko význam i jako vinařský region.

Jeho příjemné klima, vhodný terroir se zbytky

sopečné činnosti i čediče spoluvytvářejí vhodné

podmínky pro pěstování především bílého vína. region

je rozdělený do čtyř apelací. nejvýraznější jsou vína

z oblasti Csopaku a badacsony. Tradiční je tu odrůda

kéknyelű a badacsony szürkebarát (burgundské

šedé). na poloostrově Tihany se rodí rovněž Merlot či

kékfrankos.

Maďarsko / pannonHalMa je kolébkou maďarské

kultury. roku 996 tu byl založen benediktinský

klášter a od té doby se při něm vinařství kontinuálně

rozvíjelo. oblast pannonhalmy tvoří jeden

z dvaadvaceti maďarských vinařských subregionů. po

společenských změnách se uvolnila možnost rozvoje

církevních vinohradů a podnikání s vínem. byly zde

zrekonstruovány sklepy a citlivě dostavěno vinařství

v minimalistickém stylu.

Maďarsko / soMló leží ve východní části Maďarska.

Je to tradiční vinařský region; země je rozdělená do

22 vinařských oblastí s tisíciletou vinařskou tradicí

a jejím charakteristickým rysem je pěstování mnoha

autochtonních odrůd. zdejší klimatické podmínky jsou

ideální pro pěstování vína na celém území, což láká také

významné světové vinaře. somló je specifické svou

vulkanickou půdou. vinaři zde vyrábějí především bílá

vína, ale díky vulkanickému podloží se zde produkují

rovněž sladká vína tokajského typu.

Maďarsko / ŠoproŇ je region ležící na

nejzápadnějším konci Maďarska. v této oblasti je

evidentní historický vliv rakouska. bývalý Ödenburg

(něm. sopron, stejnojmenné centrum oblasti)

byl dlouho součástí monarchie. zde jako první

expandovaly i rakouské vinařské firmy Hillinger

či weninger. pěstují se zde stejné odrůdy jako

v burgenlandu. na svazích Šoproňských vrchů se rodí

bílá i červená vína – Šoproňská frankovka, zweigelt,

vlašský ryzlink, Chardonnay nebo Muškát ottonel. na

vínech z tohoto regionu je patrné mikroklima oblasti

neusiedler see.

Maďarsko / TokaJ je nejznámějším maďarským

vínem a nejslavnější je tokajský výběr – esence

aszú. Tokaj se rodí na východě Maďarska v údolí

řeky bodrog na pahorcích okolo městečka Tokaj.

Technologie jeho výroby je tradiční již po staletí.

kromě aszú je to Tokaji szamorodni a tři vína ze

základních tokajských odrůd: Tokaji Furmint, Tokaji

Hárslevelű a Tokaji Muskotályos. základem tokajského

vína je botrytické hrozno. Část Tokajského regionu se

nachází také na slovensku.

21 bazalTbor-badaCsony kFTMaďarsko / Badacsony / Badacsonytomajkontakt www.laposabadascony.huarchitekt Péter Kis, Bea Molnár / PLANT – Atelier Péter Kis; www.plant.co.huprojekt 2008realizace 2009–2010architektonické oceněníArchDaily Building of the Year 2010 – Industrial category (1. cena)Mies van der Rohe Award 2009 (nominace)Piranesi Award 2011 (nominace)

Balatonská vrchovina je na rozdíl od okolních rovinatých sedimentů původního Panonského moře tvořena čedičovými vyvřelinami. Ty dodávají místním vínům vysoký podíl minerálů, které spolu s téměř středomořským mikroklimatem v okolí jezera Balaton utváří jejich jedinečný charakter. U paty jednoho z čedičových vrchů leží nedaleko jezerních břehů vinařství Bazaltbor-Badacsony. Objemy jeho budov do jisté míry reagují na tvar původního terénu, sou-časně ale několikrát zalomená podélná osa stavby terén i spoluutváří. Zjevný archetypální tvar domu se sedlovou střechou je přepisem drobných staveb vinných sklepů s lisovnami, které byly v místních vinicích stavěny po staletí. Vinařství svou velikostí přesahuje zdejší běžné měřítko, přitom ale ukrývá větší část svého objemu v nitru kopce. Budova má celkem tři podlaží, z nichž pouze to nejvyšší je na terénu viditelné. Půdorysně můžeme rozlišit křídlo budovy určené pro výrobu od křídla pro skladování. Dva nezávislé vstupy jsou určeny k dopravě hroznů a k dopravě naplněných lahví vína. Podlaží jsou vertikálně řazena podle technologie výroby vína a výrobní proces je tak usnadněn gravitační silou. Shora dolů za sebou následují příjem s oddělová-ním bobulí, lisovna a fermentační nádrže se sklepy.

24Maďarsko

Fasáda je tvořena prefabrikovanými deskami z jem-ného pohledového betonu, které jsou ozdobeny reliéfním ornamentem s motivy vinných šlahounů a listů. Svou konstitucí i svým vzhledem tak vinař-ství odkazuje k zemi i k jejímu vínu.JO

22 disznókőMaďarsko / Tokaj / Mezőzomborkontakt www.disznoko.huarchitekt Desző Ekler / Ekler Architect; www.ekler-architect.huprojekt 1993realizace1993–1995, 1996

Vinařství Disznókő navazuje na několik staletí trvající tradici Tokajského regionu. Bylo dokonce označeno jako vinice první třídy v maďarské klasifikaci z roku 1732, která byla prvním světovým klasifikačním systémem vinic. Nový majitel AXA Millésimes se v roce 1992 rozhodl tuto tradici obnovit a původní vinařství postavené v klasicizujícím stylu okolo roku 1830 rozšířit o další budovy. Zvolená forma nového vinařství připomíná tradiční tokajské sklepy zasazo-vané do svahů vinic. Hlavní budova má formu čtyř vějířovitě se rozbíhajících přízemních budov zdánlivě zasazených do „svahu“ spojující haly. Obsahuje kromě příjmu sklizených hroznů a fermentačních tanků i kanceláře managementu. Na ni navazuje podzemní systém sklepů, který je částečně zasazen do rhyolitového lože v hloubce až 10 metrů. To zajišťuje celoročně stabilní teplotu 12 °C, což v kom-binaci s vlhkostí 95 % a černou plísní (Cladosporium cellare) utváří charakter místních vín. Součástí areálu vinařství je i garáž pro traktory a další techniku inspirovaná regionálními vulkanickými útvary, která je současně i jedním z nejoblíbenějších koncert-ních míst v Maďarsku. Architektura Dezső Eklera, jednoho z žáků zakladatele organické školy maďarské architektury Imre Makovcze, je velmi přiléhavým vyjádřením symbiózy mezi člověkem a přírodou.JO

23 Füleky esTaTe TokaJMaďarsko / Tokaj / Bodrogkeresztúrkontakt www.tokaj.orgarchitekt Zsolt Felix, Tamás Fialovszky / ÉPÍTÉSZ STÚDIÓ; www.epstudio.huprojekt 2009–2010realizace 2010–2011architektonické oceněníArchDaily Building of the Year 2011 – Industrial

Architecture (1. cena)Natural Stone in Architecture Award 2012

Tokaj je tradičním maďarským vinařským regionem, ve kterém mimo jiné v období okolo roku 1730 vznikl i nejstarší klasifikační systém vinohradů na světě. Vinařství ležící v historickém centru malé vesnice v Tokajském regionu bylo vytvořeno přestavbou starší kamenné budovy. Cílem architekta bylo co možná největší využití kamenných prvků původní stavby. Několik set let staré kamenné zdivo se po odstra-nění původních omítek stalo samo o sobě výrazným výtvarným motivem, který určil i ráz nových částí budovy, a složitá textura původních kamenných zdí je v kontrastu s dokonale hladkými betonovými povrchy novostavby. Je tak obrazem rozdílnosti historických epoch. Místní žlutošedý kámen z nedalekého Mádu byl poté v kombinaci s pohledovým betonem použit i pro střešní konstrukci. Způsob kladení střešní krytiny je reminiscencí tradiční místní taškové střechy; častá forma sedlové střechy z kamenných desek je výhodná i pro dosažení dobré energetické stability objektu vinařství. Hlavní budova svou podélnou orientací využívá svažitosti terénu a plynule přechází do podzemních prostorů, užívaných především jako vinný sklep pro dozrávání v sudech. Ve sklepech jsou původní historické kamenné klenby kombinovány s moderními železobetonovými kazetovými stropy, které umožňují horní osvětlení přirozeným světlem. Vše je spojeno v jeden fungující celek; víno se zde stalo důvodem pro spojení starého s novým.JO

24 konyári pinCészeTMaďarsko / Balaton / Balatonlellekontakt www.konyari.huarchitekt László Kalmár, Zsolt Zsuffa, Péter Várandi Gábor Nagy / ZSK Architects; www.zsk.huprojekt 2001–2002realizace 2004

Vinařství Konyári leží v Balatonlelle, městě patřícím do jihovýchodní části Balatonského regionu, který je charakteristický prolínáním rovinaté krajiny s vul-kanickými kopci vhodnými pro vinohrady. Základní myšlenkou pro stavbu vinařství bylo jeho umístění do přírody a využití přírodních principů. Bylo proto nutné stavět ve svahu, který by umožnil gravitační výrobní proces bez užití strojních pump. Architektura stavby toto myšlenkové východisko vyjadřuje a rozvíjí dál. Setkání přírody s lidským výrobkem můžeme sledo-vat i na fasádě kombinující místní kámen a recyklo-vané cihly. To vinařství včleňuje do místní tradice

25 Maďarsko

staveb pro zemědělství. Obdobný respekt k okolnímu prostředí vidíme i v objemovém ztvárnění, jež kopí-ruje profil kopce a činí tak stavbu téměř přirozenou součástí svahu. I to je odezva na tradiční vinné sklepy, které se z podzemí na terénu projevovaly jen průčelím se vstupní místností. Většina prostorů vinařství je umístěna v podzemí, na několika úrovních nad sebou podle potřeb výrobní technologie. Tradiční formy zde navazují na moderní industriální jednodu-chost a účelnost. Nápadné zkosení střechy je způ-sobeno redukcí nepotřebného prostoru nad výrobní halou. Navenek tato nepravidelnost přibližuje stavbu organickým tvarům okolních skalnatých svahů. Smyslem zde není vinařství zcela skrýt, ale projevit dostatek respektu k prostředí, které dává vyrůst vínu, jež pak může být sklizeno člověkem.JO

25 kreinbaCHer birTokMaďarsko / Somló / Somlóvásárhelykontakt www.kreinbacher.huarchitekt Dezső Ekler / Ekler Architect; www.ekler-architect.huinteriér Dezső Ekler / Ekler Architect, BIVAprojekt 2006–2010realizace 2010–2013

Vinařství Kreinbacher Birtok představuje rozsáhlý komplex tří budov, který bude po dokončení obsa-hovat kromě vlastní výrobny tradičního a šumivého vína a administrativní části také hotel. Návrh vznikal v etapách, což je viditelné na charakteru stavby – dvojice budov tvoří jakousi bránu vedoucí k výrobně šumivého vína, perforované nespočtem kulatých oken. Podoba vinařství je odvozena z topografie vulkanické hory Somló. Obrovské betonové monolity odkazují na lávu a její pohyb evokují i rovnoběžná šikmá okna. Výhledy z protilehlých staveb při vstupu do areálu jsou orientovány na okolní kopce (jedno z těchto dvojčat s pochozími střechami poskytuje vyhlídku také velkým oknem, kterým je ukončena vykonzolovaná hmota degustační místnosti; působí jako dům se sedlovou střechou zaříznutý do kopce a levitující nad úrovní terénu). V nadzemní části jsou umístěny prostory pro zpracování hroznů, laboratoře a administrativu, zatímco sklepní prostory jsou určené pro zrání, plnění a skladování vína a přístup světla je zde jen nepřímý. Interiéry jsou barevně odlišeny podle funkce, administrativní místnosti působí velmi světle díky důsledně bílým stěnám a mobiliáři, proskleným příčkám a dlouhým šikmým pásům oken. Rozleh-lým a členitým výrobním prostorům vévodí šedá ve všech odstínech až po tu nejtmavší a charakterizují

ji všudypřítomné křivky, počínaje půdorysem a konče kulatými okny.KP

26 pannonHalMi apáTsáGi pinCészeTMaďarsko / Pannonhalma / Pannonhalmakontakt www.apatsagipinceszet.huarchitekt Tamás Czigány, Györgyi Tóth, Róbert Papp / CZITA Architects; www.czita.huprojekt 2002realizace 2002–2003architektonické ocenění Pro Architectura Award 2005

Opatské vinařství je situováno nedaleko benedik-tinského kláštera na hoře svatého Martina. Místní tisíciletá tradice pěstování vína byla přerušena druhou světovou válkou a nepřející politikou komunistic-kého režimu. V 90. letech byla oživena myšlenka na obnovení zdejšího vinařského provozu, která byla završena vybudováním nového vinařství v roce 2003. Technologický proces výroby vína je nyní založen na využití gravitace jako jediné síly pro pohyb hroznů. Využití této moderní technologie se promítlo do architektonického řešení stavby, která je vybudována vertikálně a takřka celá uvnitř hory. Novostavba tak respektuje okolní krajinu, jež byla prohlášena za svě-tové dědictví, a nesnaží se jí dominovat – na povrch vystupuje pouze čtyřpodlažní výrobní budovou na vrcholu svahu a opěrnými zdmi se vstupem do sklepů a návštěvnickým centrem v úpatí. Čtyřpodlažní objekt je určen pro příjem hroznů a jejich zpracování. Poté je víno skladováno v dubových sudech či nerezových tancích ve sklepích v nitru hory. Výrobní budova je propojena se systémem sklepů ocelovým schodištěm umístěným v tubusu. Sklepy jsou rovněž napojeny na objekty vystupující v úpatí, ve kterých se nachází prostory k plnění lahví či degustaci. Exteriér budov je pojat minimalisticky, ale zároveň velmi tradičně díky vápencovému obkladu fasád. Interiéru klenutých sklepů dominuje režné zdivo a probarvovaný beton.ZP

27 weninGer pinCészeTMaďarsko / Šoproň / Balfkontakt www.weninger.comarchitekt propeller z; www.propellerz.atprojekt 2005realizace 2007

Vinařství v obci Balf bylo otevřeno před sklizní v roce 2006. Nachází se poblíž jižních břehů jezera

26Maďarsko

Neusiedler See v mírně zvlněné krajině Šoproňského regionu (západní Maďarsko), který byl kvůli dru-hové rozmanitosti flóry i fauny na přechodu dvou klimatických pásem vyhlášen biosférickou rezervací UNESCO. Vítězové malé kvalitně obsazené soutěže, architekti z vídeňského studia propeller z, se při tvorbě návrhu drželi dvou základních principů: těsné návaznosti výrobní haly na sklep a využití gravitace při výrobě vína. Obojí bylo splněno díky svažitému stavebnímu pozemku. Provoz tak nevyžaduje užití strojních pump pro vertikální dopravu sklizených hroznů, které jsou z vinic přiváženy po zvýšené rampě přímo nad fermentační tanky v hale. Nevyžaduje ani klimatizační systém pro udržení teploty sklepa, jenž je díky zasazení do svahu přirozeně geotermálně ochlazován a zajišťuje tak stabilní podmínky pro zrání vína v sudech. Toto přirozené řešení navíc zdánlivě zmenšuje objem budovy a vinařství tak příliš nena-rušuje drobnější měřítko okolní vesnické zástavby. Horizontalita výrobní haly je akcentována přesahují-cím proskleným hranolem kanceláře a ochutnávkové místnosti s výhledem na nedaleké jezero. Strohý industriální styl fasády kombinující kov a sklo rezonuje s moderním průmyslovým způsobem výroby vína a odkazuje tak venkov k městu.JO

27 iTálie

iTálie / JiŽní Tyrolsko je exkluzivní vinařský region,

který spojuje dvě kultury: italskou a rakouskou. Je

rodištěm několika tradičních odrůd, jako jsou Tramín

či veltlín. Také v architektuře se mísí vlivy italských

a rakouských architektů – v alto adige. v oblasti Jižní

Tyrolsko se vinohrady táhnou až do nadmořské výšky

1000 metrů. ve vyšších polohách se pěstují hlavně

německé sorty, jižněji pak pinot Gris a Chardonnay.

z červených odrůd je to vernatsch a především pak

místní specialita, tmavě růžový lagrein.

28 CanTina nals MarGreidItálie / Jižní Tyrolsko / Nalskontakt www.kellerei.atarchitekt Markus Scherer / Markus Scherer Architekt; www.architektscherer.itprojekt 2007realizace 2007–2011

Vinařství Nals Margreid, které působí v tradiční vinařské oblasti Alto Adige v Jižním Tyrolsku, vzniklo v roce 1985 spojením dvou starobylých vinných sklepů Nals a Margreid. Původní vinařství v Nals tvořil nesourodý shluk budov v okrajové části staré podhorské obce; zvýšení objemu výroby při součas-ném dodržení náročných technologických postupů si vyžádalo podstatné rozšíření komplexu. Výškové a půdorysné uspořádání nově navržených částí rea-guje na okolní svažitý terén a původní stavby v are-álu. Částečně zapuštěná betonová podnož navazuje na původní klenuté sklepy a je určena ke skladování nerezových tanků, v nichž probíhá kvašení vína. Zároveň tvoří platformu, na které jsou umístěny dva samostatné objemy, jejichž vzájemná poloha vymezuje společný vstupní předprostor. Nižší hmota provedená jako dřevostavba, s dřevěným obkladem, částečně prosklenou fasádou a střešní (degustační) terasou, slouží k uskladnění dřevěných sudů. Vyšší hmota s vloženou galerií je provedena z hnědě pro-barveného betonu (v barvě místního kamene, čímž při pohledu na objekt z dálky splývá s materií okolní) a slouží pro příjem, uskladnění a zpracování hroznů, se samostatným vjezdem v horní úrovni. Celek je sjednocen odvážně přesahující střechou, která je ze spodní strany pojata jako betonové origami. Dostavba vinařství ve formě jednoduchých hmot z povrchově neupravených materiálů je navržena tak, aby souzněla s firemní ideologií: nezávislá, poctivá a autentická.ZM

29 CanTina TraMinItálie / Jižní Tyrolsko / Traminkontakt www.cantinatramin.itarchitekt Werner Tscholl, Andreas Sagmeister; www.werner-tscholl.comprojekt 2007realizace 2008–2010

Vesnice Tramin, jež dala vzniknout stejnojmenné odrůdě vína, se nachází na horských svazích Jižního Tyrolska, nejsevernější italské provincie, která se vyznačuje rakouskou pečlivostí a středomořským temperamentem. Kontrast a harmonie se také staly hlavními znaky nového sídla vinařství Tramín. Organická přístavba je v protikladu s tradičními formami původní budovy a zároveň v dokonalé harmonii s okolní zvlněnou krajinou pokrytou vinicemi. Současně splňuje základní požadavek na oddělení výrobního a návštěvnického provozu. Původní stavba integruje veškeré výrobní funkce a pohyb zaměstnanců v samostatně přístupné spodní úrovni; v horní úrovni s odděleným vstupem je umístěna recepce, ke které ze dvou stran přiléhají dvě nová křídla – administrativní zázemí společnosti a návštěvnické centrum se vzorkovnou a prodejnou vín. Přístavba je navržena ve formě plně proskle-ných kubusů, které obepíná dynamická, skulpturálně pojatá konstrukce ze svařovaných hliníkových profilů, jejíž tvar a barevnost odkazuje k popínavé révě. Odsazená konstrukce kromě výtvarné funkce vymezuje průběžnou lodžii, slouží stínění a v kom-binaci se zabarvením skleněné fasády zabraňuje přehřívání vnitřního prostředí. V interiéru se uplat-ňuje zejména leštěný beton, doplněný mobiliářem z masivního dubu.ZM

30 ColTerenzioItálie / Jižní Tyrolsko / Cornaianokontakt www.colterenzio.itarchitekt bergmeisterwolf architekten; www.bergmeisterwolf.itprojekt 2007realizace 2009–2011

Domovem vinařství Colterenzio, jež patří v jiho-tyrolské oblasti mezi nejmladší, je vesnice Cornaiano na území Alto Adige, vzdálená necelých 10 km jižně od Bolzana. Rekonstrukce výrobního areálu byla vedena snahou o sjednocení architektonicky nevý-razných budov z 60. a 80. let 20. století a vytvoření moderního obrazu vinařství, s důrazem na energe-tickou úspornost a trvale udržitelný rozvoj. Komplex

28iTálie

sestává ze dvou výrobních hal kolem společného hospodářského dvora. Obě haly jsou směrem do nádvoří doplněny předsazenou konstrukcí opláště-nou dřevem, respektive ocelí, tedy materiály úzce spjatými s vinařstvím. Západní hala je opatřena obkladem z dubových prken, za kterým jsou pone-chány původní dveřní a okenní otvory; proměnlivá šířka prken a hluboké zkosené ostění z lakovaného plechu dodávají 45 m dlouhé a 9 m vysoké fasádě rytmus a plasticitu. Konstrukce pokračuje směrem na sever, kde vymezuje ozeleněné patio. Na opačné straně nádvoří je původní budova sjednocena pláš-těm z černého lakovaného tahokovu s různou veli-kostí ok, který vytváří zajímavou hru světla a stínu a ukrývá nově vedené technické instalace. V místě vykládky hroznů plášť přechází v pergolu nesoucí fotovoltaické články a solární panely, jež zajišťují 30 % celkové spotřeby energií a 70 % teplé vody.ZM

31 wineCenTer kellerei kalTernItálie / Jižní Tyrolsko / Kalternkontakt www.winecenter.it, www.kellereikaltern.comarchitekt feld72; www.feld72.atinteriér Peter Zoderer Umělec Andrea Varescoprojekt 2005realizace 2005–2006architektonické oceněníThe Chicago Athenaeum International Architecture Award 2007

Vinařská jednota v Kaltern (it. Caldaro) otevřela v roce 2006 ke stému výročí svého založení nové vinařství. Nachází se přímo na známé jihotyrolské vinařské stezce mezi Bolzanem a jezerem Lago di Caldaro. Budova umístěná do ohybu hlavní silnice se stává vizuálním ohniskem svého okolí, což je posilo-váno i jejími čitelnými geometrickými objemy a jedno-duchým členěním fasád tvořených probarvovaným vláknobetonem a plošným bezrámovým zasklením. Průčelí orientované do ulice vytváří v přízemí pro-sklený výkladec prodejny a druhá fasáda současně formuje dvůr před původní budovou starého vinař-ství z roku 1911. Spojuje tak místní tradici s minima-listickou estetikou 21. století. Na několika různých úrovních rozlehlého spojitého interiéru jsou umístěny prodejna vína, bar a degustační místnost, pod úrovní vstupu pak prodej speciálních nabídek a vinný sklep. Všechny tyto možnosti jsou propojeny ve vizuálně značenou „vinnou tour“, odhalující návštěvníkům rozličné druhy setkávání s vínem. Vnitřní prostory jsou vybaveny akáciovým nábytkem navrženým architektem celé stavby, vídeňským studiem feld72.

Atmosféra vinařství je dotvořena umístěním několika obrazových sérií z dílny místního umělce Andrey Varesca. Zachycují témata ročního cyklu i cyklu lidského života, která kultuře vína dodávají patřičný kontext.JO

29 slovensko

slovensko / MalokarpaTská oblasT je nej-

známější a nejdůležitější vinařskou oblastí slovenska.

vinařské oblasti jsou po slovensku roztroušené v jižní

části země téměř po celé délce. v Malokarpatské

oblasti okolo bratislavy se pěstovala vinná réva už

v keltských a římských dobách. vinařskými regiony

jsou pezinok, Modra, sv. Jur. pěstují se tu hlavně bílé

odrůdy – ryzlink rýnský, Chardonnay, rulandské bílé

a šedé, ryzlink vlašský, devín. U červených vín se

zkouší několik domácích novošlechtěnců. pro červené

víno je na slovensku vhodnější Jihoslovenský region.

32 elesko wine parkSlovensko / Malokarpatská vinohradnická oblast / Modrakontakt www.elesko.skarchitekt Kalin Cakov, Emil Makara / ateliér architektúry, interiéru a designu CAKOV-MAKARAinteriér propregallery Umělec Bohuš Kubinský (socha ELESKO)projekt 2006–2007realizace 2007–2009architektonické oceněníStavba roka 2010 na SlovenskuCE.ZA.AR. 2010 cena veřejnosti

V realizaci malokarpatského vinařství ELESKO se setkává víno s výtvarným uměním, kvalitním designem, současnou architekturou a gastronomií: je to rozsáhlý komplex spojující výrobnu vína s restaurací, ubytováním a galerií moderního umění – ZOYA MUSEUM s vlastní sbírkou děl Andyho Warhola, jehož rodiče pocházeli ze Slovenska. Symbolem a strážcem vinařství je travertinová socha pojmenovaná podle středověkého strážného hradu. Architekti vinařství zrealizovali na základě vyhrané architektonické soutěže. Koncept dvoupodlažní stavby se vyznačuje mírnou členitostí, snadnou přehledností pro hosty i logisticky výhodným plánem. Samotná výrobna se nachází pod úrovní terénu, což také napomáhá tepelné bilanci stavby. Naopak společensky využívané prostory poskytují výhledy do okolní krajiny a jsou vizuálně propojené i s tankovou halou, barikovým sklepem a archivem. Hlavní fasáda s prosklenou stěnou fasetově vtaženou, měřítko, vodní plocha i okolní úprava terénu jsou prv-ními znaky velkorysosti ELESKO wine parku a předzna-menávají i samotné řešení interiéru. Architekti vsadili na jednoduchost, minimalistické tvary a odpovídající barevnost a materiál. Bílé stěny střídá pohledový beton, převážně dřevěný mobiliář, skleněné stěny a taktéž na sever orientované světlíky na zelené střeše poskytují dostatek světla. Díky svým kvalitám získala stavba rok

po otevření ceny odborné i laické veřejnosti.KP

33 karpaTská perlaSlovensko / Malokarpatská vinohradnická oblast / Šenkvicekontakt www.karpatskaperla.skarchitekt Ľubomír Sádecký / Iná architektúra (1. etapa), Andrej Marcinka/ ATELIÉR INTERIÉRU, www.a-i.sk (2. etapa)projekt 2005realizace 2008architektonické oceněníCena ARCH 2010 (nominace)cena Spolku architektov Slovenska za nejlepší „Corporate Identity“ 2012

Malokarpatské vinařství Karpatská perla bylo založeno v roce 1991. Majitelé Margita a Ladislav Šebovi v roce 1997 odkoupili budovu bývalého družstva Nupod, postavenou v roce 1942 a ležící na okraji obce Šenk-vice, kterou postupně rekonstruovali a dostavovali. Zároveň vybudovali na nedalekém pozemku nové vinice Suchý vrch. Objekt vinařství vznikal postupně ve dvou etapách – v první byla realizována výrobní část, ve druhé prezentační, skladové a administrativní prostory s celkovým přehodnocením koncepce areálu. Budova je složena z více objemů odlišujících se dle funkcí, které dohromady vytváří kompaktní celek s dominantou rekonstruovaného vodojemu, jenž je pojat jako panoramatická rozhledna vysoká 21 metrů. Objekt je řešen jako železobetonová skeletová kon-strukce s velkorozponovými dřevěnými lepenými vaz-níky. Třípodlažní budova se sedlovou střechou v sobě skrývá vstupní halu, vinotéku a společenské prostory např. pro degustaci. V navazujícím nižším objektu jsou umístěny výrobní a skladovací haly či místnost pro lahvování vína. Interiér velkého sklepa s nerezovými tanky i menšího s barikovými sudy je pojat jednoduše s využitím industriálního vzhledu pohledového betonu a střídajících se dřevěných vazníků. Ve společenské části se uplatnila tradiční kombinace bíle omítnutých stěn s prvky ze smrkového dřeva. V nejvyšším patře se nachází rozlehlý prostor s otevřeným dřevěným krovem, určený k posezení a ochutnávkám vína s pří-stupem na letní terasu.ZP

34 sanvinSlovensko / Jihoslovenská vinohradnická oblast / Okočkontakt www.sanvin.sk

30slovensko

architekt propeller z; www.propellerz.atprojekt 2008realizace2012architektonické oceněníCena Spolku architektov Slovenska za architektúru vinárstva & „Corporate Identity“ firmy 2013

Vinařství Sanvin leží v úrodné Podunajské nížině, která se podnebními podmínkami může měřit se slavnou vinařskou oblastí Burgenland v Rakousku. Majitelé svůj velkorysý provoz vybudovali na místě původ-ního družstevního vinařství u obce Okoč, z něhož zachovali pouze sklepy. Nová budova má půdorys písmene L, jehož jedno křídlo je určeno pro výrobu a druhé pro reprezentaci a společenské využití. Konstrukce výrobní haly je tvořena monolitickými stěnami a stropy kombinovanými s prefabrikovanými železobetonovými nosníky. Druhý trakt je řešen jako ocelový skelet s vierendeelovými nosníky. V přízemí čelního objektu se nachází vstup do sklepů a pro-dejna, která je napojena na výrobní halu. V prvním patře je situováno kongresové centrum s potřebným zázemím a ubytovací jednotky. Tyto dvě funkce jsou odděleny terasou pojatou jako atrium, ze kterého vede schodiště na střechu. Ve druhém křídle se nachází výrobní prostory s barikovými sklepy. Křídla se odlišují nejenom svou funkcí a konstrukcí, ale i provedením fasády. Výrobní hala je obložena dřevěnými foš-nami, které symbolizují ekologickou výrobu a přístup vinařství k přírodě. Společensko-administrativní trakt má velká pásová okna s předsazeným hliníkovým rastrem, jenž slouží jako sluneční clona a zároveň se stává poznávacím znakem pro budovu samotnou. Prostory pro degustaci se nachází ve zrekonstruova-ných klenutých sklepích s režným zdivem. Vinařství leží v blízkosti jezírka, u něhož bude vybudován park a dětské hřiště.ZP

35 vinársTvo Terra parnaSlovensko / Malokarpatská vinohradnická oblast / Suchá nad Parnoukontakt www.terraparna.skarchitekt Josef Zvolenský, Drahoslava Zvolenská, Adamec&Adamecprojekt 2007realizace 2007–2008architektonické oceněníCena Spolku architektov Slovenska za architektúru vinárstva & „Corporate Identity“ firmy 2012

Mladé vinařství Terra Parna navazuje na staletou tradici vinohradů vysázených v Růžové dolině u obce

Suchá nad Parnou v Malých Karpatech. Novostavba je zasazena přímo ve vinohradě na úpatí mírně klesajícího jihovýchodního svahu, jemuž vévodí stará kamenná rozhledna. Projekt vinařství je dílem manželů Zvolenských, kteří se inspirovali současnými vinařskými provozy v Rakousku. V půdorysu obdélná kompaktní stavba s nosnou ocelovou konstrukcí je částečně dvoupodlažní. Uvnitř budovy se nachází jak výrobní a skladovací část (366 m2), tak i adminis-trativně-společenské prostory (100 m2). Čelní fasáda objektu je celoprosklená a nabízí tak návštěvníkům nerušený výhled na vinohrady při degustaci vína. Zbytek fasády je pokryt lehkým obvodovým pláštěm ze sendvičových izolačních panelů nebo kamenným obkladem. Budova je zastřešena mírně spádovou pultovou střechou. Objekt není podsklepen, a proto jsou veškeré výrobní a skladovací prostory s kapacitou až 20 000 lahví ročně umístěny v přízemí. Místnost s barikovými sudy přímo sousedí se společenskými prostory určenými pro návštěvníky, které se nacházejí v prvním podlaží. Kanceláře v prvním patře jsou situ-ovány v čelní části objektu. Interiéru dominuje pohle-dový beton a sklo a v menší míře i jiné materiály převážně zemitých barev.ZP

31 slovinsko

slovinsko je nejsevernější zemí bývalé Jugoslávie.

Tamější vína jsou jiná než ta z Chorvatska či dalmácie,

pěstuje se zde více bílých odrůd, a to ve třech

vinařských regionech. severní region podravje

má blízko ke štýrským vínům, zatímco primorsko

se nachází na italských hranicích nedaleko moře

a produkují se zde vína italského typu: výborný

sauvignon či refosco (navazují na terroir Friuli a Carso

v itálii).

36 MaroF winerySlovinsko / Podravje / Mačkovcikontakt www.marof.euarchitekt Andrej Kalamar / Studio Kalamar; www.kalamar.siprojekt 2006–2008realizace 2009architektonické oceněníWorld Architecture Festival Award 2010 (nominace)

Historické panství Marof, ležící v mírně zvlněné, převážně zemědělsky využívané oblasti Prekmurje (Zámuří) na severovýchodě Slovinska, tvoří ven-kovský zámeček a několik hospodářských objektů. Celková obnova areálu probíhala za pečlivého dohledu Úřadu pro ochranu kulturního dědictví. Zámecké budově byla navrácena původní historická podoba a hospodářské stavby byly postupně nahrazeny novými objekty, integrujícími nové funkce a techno-logie. Jako první vznikla budova vinařství. Umístění stavby reaguje na stávající okolní podmínky – topo-grafii terénu, polohu zámku a sousedící vzrostlé lípy. Její forma je tradiční; viditelná nadzemní část, která slouží zčásti jako návštěvnické centrum, zčásti pro příjem hroznů, je jednopodlažní, se sedlovou střechou pokrytou červenými taškami – s ohledem na požadavky památkové péče. Dlouhá fasáda je rytmicky členěna vertikálním obkladem odkazujícím na podpůrné konstrukce vinné révy a na severním konci je prolomena proskleným blokem recepce návštěvnické části s výhledem na vinice. Z recepce je umožněn rovněž průhled do podzemní části, která ukrývá veškeré technologické zázemí: laboratoř, lisy hroznů, plnicí linku a prostory pro skladování a zrání vína. Okolní zemina napomáhá udržovat konstantní teplotu 14 °C, dodatečná energie je potřebná pouze k chlazení v průběhu fermentace.

37 winery briČSlovinsko / Slovenska Istra / Dekanikontakt www.vinabric.si

architekt Boris Podrecca, Marko Lavrenčič; www.podrecca.atprojekt 1998realizace 1999–2002

Vinařství Novi Brič leží na hornatém hřebeni polo-ostrova Istrie, který tvoří hranici Slovinska s Chorvat-skem a přechází do Itálie (jde o vápencovou krasovou oblast Kars). Rozšířením bývalého továrního areálu vzniklo moderní vinařství reprezentující sebe samo a zároveň soukromá rezidence jeho vlastníka. Soubor staveb je umístěn souběžně s vrstevnicemi a sestává z několika vzájemně propojených částí s rozdílnou funkční náplní, přecházející od veřejné k soukromé. Hlavní vstup je akcentován schodišťovou věží s vyhlídkovou plošinou. Za ním následuje částečně prosklený prostor pro prezentaci a degustaci vín s kapacitou 50–60 osob, ukončený otevřenou lodžií s výhledem na moře a okolní krajinu. Navazující část je čistě provozní; prosklené čelo orientované do lodžie umožňuje návštěvníkům sledovat sterilní provoz moderní výroby vína. Pohyb návštěvníků a zaměst-nanců probíhá odděleně po obou stranách budovy; při severovýchodní fasádě probíhá obslužná komunikace, jihovýchodní fasádu lemuje pěšina z oblázků, vyme-zená betonovou pergolou s popínavou zelení. Silnice i pergola dále pokračují k oddělené soukromé části vinařství, určené k ubytování hostů. Na samém konci stojí obytná věž majitele, kterému poskytuje dokonalý přehled o okolním dění. Architektonický výraz stavby je velmi současný, byť pracuje s tradičními hmotami a místně dostupnými materiály, zejména kamenem, jenž je zde používán s dokonalou řemeslnou zručností.ZM

38 zlaTi GriČSlovinsko / Podravje / Škalcekontakt www.zlati-gric.siarchitekt Andrej Kemr, Igor Skuljprojekt 2003–2006realizace 2006–2009

Vinařství Zlati Grič pokrývá mírné svahy Dravinj-ského údolí v okolí středověkého městečka Sloven-ske Konjice, vzdáleného necelých 40 km jihozápadně od Mariboru. Nejnovější součástí vinařství s více než osmisetletou tradicí je vinný sklep Škalce, který je po stránce technologie zpracování vína a archi-tektonického konceptu v současné době jednou z nejmodernějších staveb v regionu. Jednopodlažní stavba o celkové ploše více než 3 500 m2 je z velké části umístěna pod zemí. Zelená střecha v mírném spádu, jež se zvedá od východu k západu, kde ply-

32slovinsko

nule přechází v zatravněný svah, je proříznuta třemi prosklenými atrii, která přirozeně prosvětlují vnitřní prostor. Ostré geometrické formy vystupujících částí konstrukce jsou v harmonickém kontrastu s okolní měkce zvlněnou krajinou pokrytou vinohrady. Soubor sestává z šesti samostatných funkčních částí, jejichž umístění, tvar, výška a vnitřní uspořádání odpovídají provozním a technologickým požadavkům vinařské výroby. Administrativní zázemí a návštěvnické cen-trum s prodejnou, degustační místností a moderně vybavenou kuchyní jsou umístěny v návaznosti na příjezdovou komunikaci při východní hranici pozemku. Hlouběji ve svahu jsou ukryty technolo-gické provozy a vinné sklepy s nerezovými tanky o celkovém objemu až 13 000 litrů. Samostatně pří-stupná je garáž pro zemědělskou techniku. Jedinou nadzemní část komplexu představuje drobný objekt lisovny.ZM

33 biblioGraFie

ARCHITEKTURZENTRUM WIEN. EUE, Ralph et al. Wein

Architektur. Vom Keller zum Kult. Wien: Hatje Cantz, 2005.

ISBN 3–7757–1687–4.

BELAN, Rudolf et al. Slovenské vína a slovenské jedlá.

Bratislava: Belimex, 2004. ISBN 8089083617.

CLARKE, Oz. Clarke’s grosser Weinführer. München:

Droemer Knaur, 2001. ISBN 9783426272527.

DOMINÉ, André. Wein. Königswinter: Könemann Tandem,

2003. ISBN 3–8331–1000–7.

ETZLSTORFER, Hannes et al. Brot & Wein. [Katalog zur

Niederösterrechisten Landausstelung]. Schallaburg:

Schallaburg Kulturbetriebsges, 2013.

ISBN 900–889–500–381–7.

JOHNSON, Hugh, Jancis ROBINSONOVÁ. Světový atlas

vína. Praha: Fortuna Print, 2002. ISBN 80–7321–003–7.

KUNST MERAN / MERANO ARTE. New Architecture in

South Tyrol 2006–2012. Wien: Springer, 2012.

ISBN 978–3–7091–1076–8.

LIUBISA. Loisium Südsteiermark: In Touch with Wine and

Architecture. Ostfildern: Hatje Cantz, 2013.

ISBN 978–3–7757–3671–8.

MALÍK Fedor et al. Víno Malých Karpát. Bratislava: Marenčin,

2005. ISBN 8089218075.

MATUSZKOVÁ, Jitka, Věra KOVÁŘŮ. Vinohradnické stavby

na Moravě. Brno: ERA, 2004. ISBN 9788073660017.

SAMS, Henry. Wein & Bau. Österreichs innovativste

Weingüter. Architektur & Weinkultur. Graz: UNIKUM

VERLAG, 2006. ISBN 978-3-901284-28-1.

STANĚK, Josef. Víno neni vinno: kapitoly z dějin vína. Praha:

Paseka, 1998. ISBN 80–7185–189–2.

STANWICK, Sean, Loraine FOWLOW. Wine by Design.

Chichester: Wiley Academy Press, 2005.

ISBN 9780470014479.

STEMPEL, Ján et al. Architecture V4 1990–2008. Praha:

Kant, 2009. ISBN 978–80–7437–000–7.

STEVENSON, Tom. Svetová encyklopédia vín. Bratislava:

Gemini, 1993. ISBN 80–7161–000–3.

WEBB, Michael. Adventurous Wine Architecture. Mulgrave:

Images Publishing, 2006. ISBN 978190744335.

WOSCHEK, Heinz-Gert et al. Wein und Architektur.

München: Detail, 2011. ISBN: 978–3–920034–73–7.

WOSCHEK, Heinz-Gert. Der Wein. München: Callwey, 1971.

ISBN 3–7667–0207–6.

AREA: rivista di architettura e arti del progetto. Wineries.

2011, XXII, vol. 117. ISSN 0394–0055.

arCHiTekTUra a víno ve sTřední evropě

kaTaloG byl vydán U příleŽiTosTi sTeJnoJMenné vÝsTavy

v Galerii Jaroslava FraGnera v praze (2013–2014), MUzeU arCHiTekTUry

ve vraTislavi (2014), desiGn FaCTory v braTislavě (2014)

a CenTrU arCHiTekTUry FUGa v bUdapeŠTi (2014).

proJekT se koná pod záŠTiToU karla sCHwarzenberGa.

ediTor dan MerTa

Úvodní TeXTy Ján M. baHna, dan MerTa, peTr volF

TeXTy Ján M. baHna, dan MerTa, zUzana Morávková, Jan obrTlík,

zUzana prokopová, klára pUČerová, renaTa vrabelová

GraFiCkÝ desiGn Jan ŠerÝCH

prodUkCe zUzana prokopová, klára pUČerová

Jazyková redakCe: inGrid HoHoŠová, Jana palaCká

Tisk kavka prinT a.s.

vydala Galerie Jaroslava FraGnera & arCHiTeCTUra, praHa 2013

www.GJF.Cz www.wine-arCHiTeCTUre.eU

isbn 978–80–904484–8–3