Svátky plné světlaRozhovor s Martinem Romanem

Projekt Zákazník

newsčasopis Skupiny ČEZ leden 2007

38 NADACE ČEZ domov na konci světa

40 15 OTÁZEK Šárka Holá

ČEZ NEWS informační a propagační magazín Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTOR Petr Holub ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Jaroslav Bílý REDAKCE Pavel Pošusta, Pavla Němcová, Věra Marušiaková FOTO Herbert Slavík a agentura WWA ADRESA REDAKCE ČEZ NEWS, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 JAZYKOVÁ KOREKTURA Alena Ducháčová NÁKLAD 16 000 výtisků Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz Grafi ckou úpravu a práce DTP pro společnost ČEZ, a. s., zajistilo Studio Marvil, s. r. o., tisk a distribuci Milan Horák – tiskárnaUZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 11. prosince 2006 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 10. ledna 2007

17 SKUPINA V POHYBU

svátky světla

12 ROZHOVOR Martin Roman

4 ČEZ nej… Dlouhé Stráně

6 LISTÁRNA ohlasy a dopisy čtenářů

8 SVĚT ČEZ informace a zajímavosti ze Skupiny ČEZ

12 ROZHOVOR Martin Roman

17 SKUPINA V POHYBU rozsvícené regiony

20 LIDÉ kolektivní smlouva pro ČEZ, a. s.

24 O ČEM SE MLUVÍ proč roste cena elektřiny?

26 NESTOR nezdolný projektant

28 SKUPINA V POHYBU na ledě s Mikulášem

31 PROJEKT ZÁKAZNÍK vstříc zákazníkům

36 JEDEN Z NÁS Jan Šmolík

38 NADACE ČEZ domov na konci světa

40 15 OTÁZEK Šárka Holá

42 HISTORIE světlo a síla

příloha: ČEZ INFO

ORANŽOVÁ SPOJENÍ

INTRANET

OBÁLKA z pražského Svátku světel, zpěváci ze souboru Boni Pueri

foto WWA

20 LIDÉ kolektivní smlouva ČEZ uzavřena

2 obsah

Vážení přátelé,náš ČEZ obsadil v posledních dvou letech první příčku v renomo-vané anketě Českých 100 nejlepších.To je nesporně další obrovský úspěch nás všech a naší práce. O to víc mě těší, že jsme naše vítězství obhájili i přes obrovské změny, které ve Skupině realizujeme a které s sebou nesporně musely při-nést i to, že ne zcela vše fungovalo vždy na sto procent.Firmy, které se této soutěže účastní, nejsou navíc hodnoceny „jen“ na základě nějakých suchých čísel a ekonomických ukazatelů, i když ty hovoří za vše a velmi objektivně. Přidanou hodnotou na-šeho prvenství v uvedené anketě je skutečnost, že o umístění roz-hodovala řada odborníků také na základě osobních zkušeností s naší společností za posledních dvanáct měsíců. Je to ocenění naší úspěšné transformace.V rubrice Svět ČEZ se dočtete, že naše zahraniční expanze dále pokračuje. Zcela v duchu naší vize podnikáme další kroky na cestě k dominantní pozici Skupiny ČEZ v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Tentokrát budeme působit v Republice srbské v Bosně a Hercegovině a půjde o dosud nejvyšší českou zahraniční investici vůbec. Ucházíme se i o významnou zakázku v nedalekém Kosovu.Úspěšní jsme i na obchodním poli. Za svého dodavatele elektřiny v celkem pěti evropských zemích si nás vybrala například nadná-rodní potravinářská společnost Kraft Foods. Obstojíme-li se ctí, bude to pro nás výborná reference a možná i otevřená brána k dal-ším tak významným a prestižním zákazníkům.Věřím, že nás výše uvedený výčet dosažených úspěchů bude nej-lépe motivovat k další dobré a odpovědné práci i v roce, na jehož počátku právě stojíme.A když jsem v rozhovoru pro toto číslo ČEZ NEWS uvedl, že jsem hrdý na svůj tým, nebylo to žádné laciné klišé. Opravdu jsem pyšný na vás, pravé profesionály, kteří by tu svoji energetiku nevyměnili za žádnou jinou práci.Děkuji vám a přeji vám všem v novém roce pevné zdraví a hodně pracovních i osobních úspěchů.

MARTIN ROMAN

VIZE SKUPINY ČEZ:STÁT SE JEDNIČKOU NA TRZÍCH S ELEKTRICKOU ENERGIÍ STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPY

slovo ředitele 3

Poté, co vás ČEZ NEWS po dva roky na této fotografi cké dvoustraně provázel zejména po světě, nyní se rozhlížíme po „krajině ČEZ“. Ostatně i ta už výrazně překročila české hranice. A co v ní objektivem fotoaparátu hledáme? Pozoruhodnosti, které určitě stojí za zaznamenání a nesou v sobě punc výjimečnosti. Zkrátka ČEZ nej…

Vybrat první unikát, který by otevřel nový fotoseriál, bylo více než snadné: Co jiného než „největší ze sedmi divů České republiky“, který předloni s převahou zvítězil mezi čtenáři iDNES a zanechal za sebou Pražský hrad či třeba Karlštejn a Karlův most?Je přitom trošku paradoxní, že většina veřejnosti vlastně zná z přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně jen letecký pohled na její horní nádrž vyplňující „usek-nutý“ vrchol stejnojmenné hory. Teprve její útroby skrývají vlastní elektrárnu i s jejími technickými nej.

Jsou přinejmenším tři – Dlouhé Stráně jsou vybaveny nejvýkon-nější reverzní vodní turbínou v Evropě – 325 MW, využívají vůbec největší spád v České republice – 510 metrů a ze všech vodních elektráren Skupiny ČEZ mají největší celkový instalovaný výkon – 2×325 MW. To v praxi znamená, že Dlouhé Stráně jsou schopné ve špičce – v řádu desítek sekund od povelu dispečera – do-dat do sítě takřka třetinu výkonu dvou bloků Temelína. Pozoruhodné na této vodní elektrárně uvnitř hory v Hrubém Jeseníku jsou i rozsáhlé podzemní stavby, třeba jen stro-

jovna je vysoká 50 metrů a zaujímá plochu 87,5 m x 25,5 m. A štoly a tunely jsou dlouhé úctyhodných osm a půl kilometru.Rekordní byla ostatně i doba vý-stavby, četné peripetie zastavování a obnovování stavby ji protáhly na dvě desetiletí. Provoz Dlouhých Strání, jedné z vůbec nejmoderněj-ších vodních elektráren v Evropě, byl zahájen v roce 1996. Již více než deset let jsou Dlouhé Stráně, jejichž výstavbu provázely značné emoce, neodmyslitelnou součástí krajiny Hrubého Jeseníku i předmě-tem obdivu valné části veřejnosti i odborníků. �

4 čez nej...

TEXT Pavel Pošusta

FOTO Jiří Berger

ČASOPIS ČEZ NEWS JE VELMI HEZKÝ, na dobré úrovni, vždy si ho ráda přečtu.Helena Biharyová, specialista rozvoje EIS, Plzeň

VE VAŠEM ČASOPISE MI CHYBÍ VÍC ZÁ-BAVY… Nějaká povídka, nějaký vtip, prostě něco, u čeho se člověk na směnách může na chvilku odreagovat.Josef Mudra

ČASOPIS MÁ URČITĚ VYSOKOU ÚROVEŇ. Co udělat nového? Co třeba koutek pro ženy, občas s dobrým receptem? Hezký den a hodně nových nápadů přejeJiřina Hamanová, Severočeská energe-tika, Děčín

SPOLEČNOST ČEZ JE NEPOCHYBNĚ ELITNÍ společností. Ale když otevřu každé nové číslo časopisu, tak mě provokuje pozadí za fotografi í generálního ředitele na stránce 3. Technika na něm zachycená představuje vrchol 70. let minulého století. Doporučuji vyfotit generálního ředitele před moderní technikou (např. před LCD monitory na do-zorně výrobních bloků v Elektrárně Dětma-rovice), která odráží úroveň společnosti. Přeji hezký den a veselou mysl!Ing. Leo Víta, Elektrárna Dětmarovice

ČASOPIS SE MI LÍBÍ, jsou zde zají-mavé články nejenom o energetice, ale i o technic kých zajímavostech, přírodě nebo o kul turním dění, vše na kvalitním papíře, takže nemám co dodat.Martin Ryjáček, EPR

KAŽDÉ ČÍSLO ČASOPISU SI PŘEČTU a vždycky v něm najdu plno zajímavých informací. Hodně úspěchů v další práci.Ivana Tvrzníková, Děčín

TO, CO SE MI V ČASOPISE LÍBÍ NEBO NE, raději psát nebudu. Dost špatně totiž fun-guje zpětná vazba, to hodnotím z vlastní zkušenosti. Nic se nezměnilo a byli popo-tahováni zcela nevinní lidé. Tímto se jim ne-přímo omlouvám. Je to na nic. Teď by mě např. zajímalo: proč 14. září zahrál Čecho-mor ,,jen“ tušimickým pracovníkům? Máme společného ředitele, ale Prunéřovští jsou asi něco míň. Jsme Tušimickým k smíchu. PROČ? Ještě by mě prosím zajímaly bližší výsledky z akce ČEZ v pohybu, abychom my, kteří se nemohli zúčastnit, mohli porov-nat, jak bychom asi dopadli. Docela jsem ostatním záviděl, že si tak užívali. No snad na nás, normální smrtelníky, taky někdy vy-jde nějaká ta oddechová akce. Více radši nic. Mějte se fajnově!Tom Všianský, Elektrárny Prunéřov

ČASOPIS SE MI LÍBÍ A MYSLÍM, že dobře reprezentuje ČEZ. Oceňuji také například, že na každé dvoustraně je aspoň jedna stránka očíslována.Petr Mikysek, Mělník

LÍBÍ SE MI, že tvůrci časopisu mají už dnes určitou pevnou kostru obsahu časo-pisu a snaží se obsáhnout pokud možno všechny oblasti činností v pracovním i mi-mopracovním procesu. Časopis má svůj řád a velice dobrý image. Kromě pracovní činnosti se nezapomíná ani na kulturu, sport, školství atd. Nelíbí se mi, že nejsou rovnoměrně vyvážené příspěvky z výrobní

sféry a z oblasti distribuce elektřiny. Podle mého názoru je výroba elektřiny to hlavní. Bez kvalitní výroby by nemohli distributoři elektřinu prodávat.Měl bych i jedno přání. Od počátků svého působení v Elektrárně Počerady (1. 9. 1972) v mimopracovní činnosti pracuji ve sportu. Od roku 1983 až do dnešního dne jsem do-konce ve vedení Nohejbalového klubu ELNA Počerady. Tento klub za posledních 20 let propagoval a reprezentoval „energetiku“ ve všech směrech. Naše A-mužstvo mužů hrálo celých sedm sezon naši nejvyšší soutěž. Proto mě mrzí, že ještě nedošlo na setkání současných tvůrců časopisu s vedením na-šeho klubu. To mně chybí. Možná že rozho-vor na téma „malý – velký sport“ v podmín-kách energetiky by mohl být zajímavý.Ing. Karel Jonák, Elektrárna Počerady

PROČ TOLIK AMERIKANISMŮ či anglika-nismů v textech? Jako by se někdo chtěl za každou cenu vyvyšovat nad ostatní. Čeština je dost bohatý jazyk, nemyslíte? Anebo je to důsledek análního turismu? Dříve jsme lezli do … … Východu, a teď zase Západu.Jaromír Habrnal, Elektrárna Temelín

ČASOPIS ČEZ NEWS NENÍ ŠPATNÝ, ale rád bych si přečetl občas něco z Elekt-rárny Prunéřov 2 a Tušimic. Je vidět, že se moc snažíte, aby bylo co číst. Znám třeba fi remní časopis Kaufl andu, a to nejde srov-nat.Ten náš čezáckej časopis je daleko

6 listárna

SVÉ NÁZORY DO LISTÁRNY POSÍLEJTE NA CEZNEWS@CEZ.CZ. JSME ZA NĚ MOC RÁDI A KE SVÉ PRÁCI JE POTŘEBUJEME! DĚKUJEME VÁM. VAŠE REDAKCE

VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

děkujeme vám, potěšili jste nás. Výsledky průzkumu vaší spokojenosti s časopisem ČEZ NEWS dopadly dobře. To však neznamená, že jste nevyjádřili přání něco změnit a zlepšit.Takže, co nám výzkum řekl?Třeba, že ČEZ NEWS zná 99 % zaměst-nanců Skupiny ČEZ a přes 77 % z nich časopis čte. Že se k vám časopis až na výjimky většinou dostává včas a bez vět-ších problémů. Že se vám líbí celkový vzhled, fotografi e i papír, na kterém ČEZ NEWS tiskneme. Že rádi čtete přílohu ČEZ INFO, protože přináší zprávy o řa-dových zaměstnancích z regionů. A ku-podivu si pochvalujete také Listárnu. No jo, ale ta pomalu skomírá na úbytě, pro-tože nám do ní nepíšete…Zaujala vás též fotodvoustrana, která se vloni jmenovala Tvář Země a kte-rou letos nahradil seriál ČEZ nej… Že vyhledáváte i rubriky VIZE 2008 nebo Skupina v pohybu.Někteří z vás nám ale také vzkázali, že jim časopis připadá příliš luxusní, že všechno vidíme v růžových barvách a dáváme málo prostoru diskusi o tom, co se nám nedaří. Že hodně píšeme o manažerech a málo o „lidech v mon-térkách“.Nyní tým vnitřní komunikace výsledky podrobně analyzuje a jak jsem již avizo-val, od dubnového čísla by se některé z nich měly odrazit ve vzhledu a (hlavně) v obsahu ČEZ NEWS.Snad se nám podaří udělat časopis ještě lepší, aby začal bavit a zajímat i těch 23 % dosavadních nečtenářů.

Úspěšný vstup do nového roku vám za celou redakci přejePetr Holub

lepší… Lidi by určitě zajímala výhledová bytová politika fi rmy, množí se totiž různé fámy. Jednou, že se bude prodávat, pak zase že ne… Tak by se mělo lidem vysvět-lit, co a jak. Petr Malík, Kadaň

PO NOVINÁŘSKÉ STRÁNCE je časopis velmi zdařilý. Dobře se čte. Fotografi e má perfektní. Potěšila mě rubrika TVÁŘ ZEMĚ. Takových zajímavostí i z jiných odvětví bych uvítal víc. Co mi však velmi vadí – a nejen mně – je, že hodně prostoru věnujete manažerům. Ve společnosti se toho děje tolik, že snad ani nemůžete obsáhnout všechno, ale měli byste víc psát o řadových zaměstnancích. Vypadá to, jako by jejich problémy a starosti nikoho nezajímaly. A to je velká škoda. Libor Damec, Elektrárna Dětmarovice

V ČEZ NEWS POSTRÁDÁM víc článků, informací o práci a životě zaměstnanců niž-ších příjmových skupin, tj. provozních za-městnanců, směnařů, pracovníků v údržbě apod., bez kterých se neobejde provoz, a tedy i výroba elektrické energie v žádné elektrárně (nejen) naší společnosti.Michal Kudrnáč, D-EVD

ČEZ NEWS JE VELMI PĚKNĚ ZPRACOVÁN. Líbí se mi výběr článků, nádherné foto-grafi e, kvalita papíru. Každý si v něm počte podle své chuti. Jen přidejte něco víc o pří-rodě. Simona Piskáčková, Dvůr Králové

PŘEJI REDAKCI do další publikační činnosti hodně elánu a šťastných témat; možná by stálo za to časopis oživit cestopisnými re-portážemi ze zajímavých míst naší planety.Jiří Šťovík, Elektrárna Tisová

NE VŠICHNI ZAMĚSTNANCI byli přítomni na setkáních s vedoucími pracovníky, kde se vysvětlovaly principy fi remní kultury. Proto si myslím, že by bylo vhodné vést o sedmi principech vtipným způsobem v časopise oboustrannou diskusi.Ing. Jaroslav Kučera, Hodonín

ČASOPIS PŮSOBÍ VYVÁŽENĚ, ale jeli-kož je to časopis fi remní, přál bych si víc článků ze života pracujících třeba v elekt-rárnách. Rád bych také, abyste opět před-stavili nový přírůstek k našim elektrárnám. Ale ocenil bych, kdyby to nebylo tak oši-zené jako v případě polských elektráren. Dále si myslím, že by byl určitě zajímavý článek o velkorypadle z dolů Nástup – cel-ková investice činila 802 mil. Kč (viz vý-roční zpráva ČEZ 2005, str. 46 – Severo-české doly, a. s.).Jan Rýzner, Elektrárna Chvaletice

BEZ PRÁCE NEJSOU KOLÁČE ......ani ty oranžové s éčkem! Alespoň to tvrdí Petr Šedivý ze sekce Účetní služby, divize Finance ČEZ, který nám fotku zaslal

7

8 svět čez

ČEZ obhájil své prvenství v prestižní anketě Českých 100 nejlepších 2006. „Na tento úspěch, který pa-tří všem zaměstnancům Sku-piny ČEZ jako ocenění jejich náročné práce, jsme opravdu hrdi,“ řekl Martin Roman, gene-rální ředitel a předseda před-stavenstva ČEZ. Slavnostního vyhlášení cen se 24. listopadu 2006 na Praž-ském hradě zúčastnil i prezi-dent republiky Václav Klaus s manželkou Lívií, která byla oceněna spolu s dva-nácti dalšími úspěšnými že-nami ve speciální kategorii Lady PRO. Ocenění pro ČEZ převzal z rukou Václava Klause Daniel Beneš, člen představenstva a ředitel divize Správa.Cílem této soutěže je v celonárodním měřítku nalézt, vybrat, zviditelnit a veřejně slavnostním způsobem ocenit české (v České republice zaregistrované) fi rmy z co nej-širšího spektra ekonomických aktivit , které dosahují vynika-jících, mimořádných anebo pozitivně pozoruhodných výsledků.Systém vyhodnocení a stano-vení pořadí ankety maximálně využívá konkrétní znalosti ši-rokého okruhu vybraných od-borníků. Nominace proto vycházejí z osobních znalostí, zážitků či zkušeností z období posledních dvanácti měsíců. Soutěž organizuje COMENIUS – Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko – – technickou spolupráci. Jde o neziskovou organi-zaci, která podporuje a pro-paguje mezinárodní kontakty a spolupráci v oblasti vzdělá-vání, kultury, vědy a techniky. (pho)

ČEZ opět zvítězil v anketě Českých 100 nejlepších

Dozorčí rada ČEZ vzala na svém zasedání dne 13. 12. 2006 na vědomí odstoupení dosavadního předsedy do-zorčí rady Zdeňka Hrubého a na jeho místo zvolila Mar-tina Kocourka, dosavadního člena dozorčí rady. Zdeněk Hrubý odstoupil v souvislosti se svým nástu-pem na pozici vládního ta-jemníka pro přípravu čes-kého předsednictví Evropské unie. Na tuto pozici byl jme-nován vládou ČR s účinností od 1. ledna 2007.

Ladislav Kříž

Nový předseda dozorčí rady

pořadí Společnost

1 ČEZ2 ŠKODA AUTO3 KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA4 ČESKÁ SPOŘITELNA5 TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC6 MICROSOFT7 METALIMEX8 EUREST9 MAFRA

10 LETIŠTĚ PRAHA11 KOMERČNÍ BANKA12 PLZEŇSKÝ PRAZDROJ13 DELOITTE CZECH REPUBLIC14 RWE TRANSGAS15 T-MOBILE CZECH REPUBLIC15 UNICORN16 KPMG ČESKÁ REPUBLIKA17 BOHEMIA SEKT18 UNIPETROL19 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA20 SEVEROČESKÉ DOLY

Další pořadí a bližší informace najdete na www.comenius.cz

Ocenění pro ČEZ převzal z rukou Václava Klause Daniel Beneš, člen představenstva a ředitel divize Správa

PŘIPRAVIL Petr Holub

FOTO WWA, archiv a zpravodajové

ČEZ vstoupil do tendru v Kosovu

ČEZ vstoupil 30. listopadu 2006 do tendru na stavbu nové výrobní kapacity a ob-novu nynější elektrárny včetně rozvoje přilehlého uhelného dolu v Kosovu. ČEZ se o tuto zakázku uchází v konsorciu s ame-rickou energetickou společ-ností AES.Rozhodnutí o kvalifi kaci účastníků by podle kosov-ského ministerstva hornictví a energetiky mělo být vyhlá-šeno do konce prvního čtvrt-letí roku 2007.

Eva Nováková

ČEZ chce investovat do výstavby nové uhelné elektrárny v Republice srbské v Bosně a Hercegovině

Premiér Republiky srbské v Bosně a Hercegovině Milo-rad Dodik a Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, po-depsali 4. prosince v Gacku Dohodu o investici do nové uhelné elektrárny o výkonu 600 až 700 MW a rozvoje přileh-lého uhelného dolu. Budoucí investice ČEZ dosáhne zhruba 1,5 miliardy eur.Na základě uzavřené dohody podepsaly ČEZ a ERS, ener-getická společnost Republiky srbské, zastoupená generál-ním ředitelem Pantelijou Da-kićem, zakladatelské smlouvy spo lečného podniku „Nove Elektrarne RS“, jejímž prostřed-nictvím bude investice uskuteč-něna.„Půjde o dosud největší zahraniční investici české fi rmy, a rovněž o zatím největší přímou zahraniční in vestici směřující do Republiky srbské v Bosně a Hercegovině vůbec,“ řekl Mar-tin Roman.Základní kapitál nově založené fi rmy bude činit 800 000 KM (konvertibilní marka), podíl ČEZ v ní dosáhne 51%, zbytek připadne ERS.

Cílem společného podniku bude připravit a realizovat projekt výstavby nového uhel-ného zdroje v lokalitě Gacko,

rozvoj přilehlého uhelného dolu a revitalizaci nynější 300MW elektrárny Gacko. Eva Nováková

Gacko

Goražde

Zenica

Tuzla

BrčkoBanja Luka

Bihać

Prijedor Bosanski Brod

Republika srbská

Republika srbská

Mostar

SARAJEVO

GACKO

Bosna a Hercegovina

Parametry stávající elektrárny Gacko:

Výkon – 300 MW

Palivo – hnědé uhlí

Plánovaný nový zdroj v lokalitě Gacko:

Výkon – 600 – 700 MW

Palivo – hnědé uhlí

Parametry stávající elektrárny Gacko:

Výkon – 300 MW

Palivo – hnědé uhlí

Plánovaný nový zdroj v lokalitě Gacko

Výkon – 600 – 700 MW

Palivo – hnědé uhlí

elektrárny Gacko:

Skupina ČEZ dosáhla dalšího mezinárodního úspěchu. Spo-lečnost ČEZ Prodej poprvé v historii uzavřela smlouvu o odběru elektřiny s velkou

nadnárodní společnosti. Jde o fi rmu Kraft Foods, druhého největšího producenta potravin a nápojů na světě. Na trhu fun-guje už jedno století a své za-

stoupení má ve sto padesáti zemích .ČEZ se zúčastnil globálního vý-běrového řízení, které Kraft Fo-ods vyhlásil pro oblast střední a jihovýchodní Evropy. Uspěl se svojí nabídkou pro Česko, Slovensko, Polsko, Rumun-sko a Bulharsko. Elektřinu pro všechny závody Kraft Foods v těchto lokalitách začal, kromě Polska, dodávat od 1. ledna 2007. Dodávky do Polska by měly začít proudit vzhledem ke složitější legislativě a opoždě-nosti liberalizace trhu nejpozději do června příštího roku.Pro společnost Kraft Foods se ČEZ rázem stal největším glo-bálním dodavatelem elektrické energie. Sebral tak prvenství

skandinávskému dodavateli, který fi rmě elektřinu dodává do čtyř dalších zemí.„Pro ČEZ tato zakázka není jen otázkou samotného prodeje elek-třiny, ale doslova precedenční záležitostí,“ říká jednatel ČEZ Prodej a ředitel pro významné zá-kazníky Kamil Čermák. „Doká-zal totiž, že v globální konkurenci je schopen na území střední a ji-hovýchodní Evropy kompletně obsloužit mezinárodního zákaz-níka. Pokud nám nadnárodní společnost takového formátu, jako je Kraft Foods, dá referenci, že jsme uspěli právě v jejich bar-vách, tak se domnívám, že nám to může v dalších konkurenčních bojích o významné zákazníky vý-razně pomoci.“ Jaroslav Bílý

Nadnárodní gigant Kraft Foods si vybral ČEZ

Pro zaměstnance dceřiných spo-lečností Skupiny ČEZ z Prahy a středních Čech byly v prosinci připraveny poněkud netradiční

Karlínské divadlo hrálo pro energetikySvátky světla. V nově zrekonstruo-vaném pražském Hudebním diva-dle Karlín zhlédli světoznámý mu-zikál Producenti. Autorem hudby,

textů i libreta muzikálu je drama-tik, režisér, herec, producent a skladatel Mel Brooks, který jej na-psal podle svého stejnojmenného

fi lmu oceněného Oscarem za nej-lepší scénář. Děj muzikálu se ode-hrává roku 1959 na newyorské Broadwayi. (pho) foto: HD Karlín

10 svět čez

Obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda (vlevo) s Arve Axelssonem z Kraft Foods

11

Komín č. 4 se v neděli 3. pro-since položil přesně do při-pravené hromady stabilizátu, která zabránila poškození ná-dvoří i nežádoucím otřesům. Zařízení elektrárny se tak vý-buch vůbec nedotkl a nedošlo k nežádoucímu chvění rotorů generátorů.Odstřelu komína, který ztra-til svou roli v souvislosti s od-sířením, přihlížely stovky lidí. Někteří z nich čekali na patřič-ných vyhlídkách už od jede-nácti hodin. Krátce před plá-novaným odstřelem musel ale střelmistr Petr Rod přistoupit k dodatečné úpravě zakrytí ná-loží. Komín se tak zřítil s více než hodinovým zpožděním až ve 13.10.K odpálení šedesátimetro-vého monstra stačilo 18,4 ki-logramu trhaviny rozmístěné na 440 místech. Vzhledem k nedostatku místa na nádvoří elektrárny musel zůstat po

Elektrárna Tisová přišla o komíntomto odstřelu dvacetimetrový pahýl, který se dočká podob-ného konce po vyklizení nádvoří od zbytků komína.Elektrárna Tisová patří mezi první velkoprůmyslové elekt-rárny v Československu, pyšní se vůbec prvními bloky o vý-konu 100 MW. Dnes jsou na-opak její fl uidní kotle nejmoder-nější v zemi. Skupina ČEZ se zavázala ji provozovat nejméně do roku 2030, kdy už nebude Sokolovská uhelná, a. s. dodá-vat uhlí. Ale i pro dobu po tomto datu hledá Skupina ČEZ mož-nosti, jak elektrárnu nadále pro-vozovat.Demolice komína je dozvukem zásadní modernizace z 90. let minulého století, zajímavý je i její průběh. Vzhledem k okolní zá-stavbě mohl mít v době odstřelu komín výšku maximálně šede-sát metrů, zbytek do původních 100 metrů museli ručně odstra-nit horolezci. Martin Sobotka

ČEZ vybral dodavatele obalů na použité jaderné palivonotu dvou miliard korun. Proto nebyla příprava smlouvy ani související výběrové řízení jed-noduchou záležitostí. Projek-tový tým pro přípravu a reali-zaci skladů vyhořelého paliva, vedený Janem Coufalem, za-hájil práce na přípravě smlouvy již v roce 2003. Dodavatel byl vybrán v mezinárodní veřejné soutěži vyhlášené v dubnu 2005 v Bruselu.Uzavřená smlouva se týká skladování té části temelín-ského paliva, jehož parametry byly v době přípravy smlouvy známy. Nepokrývá tedy sklado-vání veškerého použitého pa-liva z JE Temelín, ale i tak se jedná o smlouvu dlouhodobou, s platností až do konce roku 2022.

Karel Brzobohatý

ČEZ podepsal s německou fi r-mou GNS GmbH 27. listopadu 2006 smlouvu na dodávku oba-

lových souborů a příslušenství pro použité jaderné palivo z JE Temelín.

Jde o vysoce sofi stikovanou za-kázku z oblasti jaderné energe-tiky, jejíž cena přesahuje hod-

Martin RomanJSEM HRDÝ NA SVŮJ TÝM

Když promluví, důsledně se vyhýbá jednotnému číslu – já. Je týmový hráč. Dokazuje v praxi to, co o něm už mnohokrát napsali novináři. Že tento „vrcholný manažer z povolání“ pozorně a vstřícně naslouchá argumentům druhých, důkladně vše zvažuje, pracuje s čísly a teprve pak se rozhoduje. „Já“ zaznívá jen tam, kde jej k tomu dotlačí přímá otázka. A také, když zdůrazňuje: „Jsem hrdý na skvělý tým Skupiny ČEZ.“

12 rozhovor

TEXT Pavel Pošusta

FOTO WWA a Hana Salajková

MARTIN ROMAN

NAROZEN: 29. 10. 1969 v Ostravě

RODINA: manželka Lenka, dcery Kateřina (čtyři a půl), Natálie (jeden a půl roku)

VZDĚLÁNÍ: Právnická fakulta UK Praha, Univerzita Heidelberg, HSG St. Gallen

KARIÉRA: předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s. (od dubna 2004), předseda představenstva a generální ředitel ŠKODA HOLDING, a. s. (2000–2004), generální ředitel Janka Radotín, a. s. (1994–1999), ředitel prodeje fi rmy Wolf Bergstrasse ČR, s. r. o.

HOBBY: sport – běh, golf, tenis

Na své první ředitelské místo nastoupil v roce 1992 ještě jako třiadvacetiletý student právnické fakulty. Bylo to v potravinářské fi rmě Wolf Bergstrasse ČR. Po necelém roce pak vyhrál konkurz na ředitele Janky Radotín, podniku vyrábějícího vzduchotechniku. V letech 1999–2003 stál v čele plzeňské Škoda Holding a získal za to titul Manažer roku 2003. Nyní to jsou už bezmála tři roky, co je Martin Roman, „ředitel z povolání“, prvním mužem Skupiny ČEZ.

Jak se cítíte po takřka třech letech v této pozici?Je to práce, která mě naplňuje uspokoje-ním, protože jsou za ní vidět konkrétní vý-sledky. Každá práce, která přináší výsledky, člověka baví. ČEZu se za tu dobu podařila spousta skvělých věcí. Stal se respektova-ným evropským hráčem, nejrychleji rostoucí společností ve středoevropském regionu. Je to fi rma, se kterou se musí počítat a kte-rou musí respektovat všichni největší hráči na evropském trhu.

Vidíte velký rozdíl ve srovnání s vašimi předchozími působišti?Třeba mezi Škodovkou a ČEZem z pohledu řízení až tak velký rozdíl není, je v pod-statě jedno, má-li fi rma deset tisíc, nebo tři-cet tisíc lidí. Kde však je velký rozdíl, je po-slání vedení fi rmy – jestliže ve Škodovce byla hlavním úkolem restrukturalizace fi rmy, v ČEZu je to na prvním místě růst. A vždycky je příjemnější nové lidi přibírat, než je propouštět.

A změnil ČEZ také vás osobně?Mě? (smích) Nevím, je to spíš otázka na mé okolí, ale nemyslím si, že by mě nějak zvlášť změnil. Jsem bohatší o tři roky zku-šeností, to člověka vždy někam posune, ale že bych měl ze sebe pocit, že jsem se změ-nil, tak to ne.

Máte neustále nabitý pracovní program, je to minutovník nejrůznějších setkání s lidmi, ať u nás, či v cizině. Občas je sly-šet, že řídíte ČEZ esemeskami. Je to pravda?Určitě (smích). Esemesky jsou moje, dalo by se říci slabost, ale to není to správné slovo, spíš je to můj oblíbený komunikační prostředek. Maily používám méně, o to víc esemesky, za den jich napíšu přes sto. Mám esemesky rád, protože je to úsporný způsob komunikace, nutí obě strany pre-cizně defi novat požadavky i odpovědi na

ně. Zatímco počítač u sebe pořád nemám, tak mobil neustále. Velká část mého času je pohlcena cestováním, je to dáno jednak tím, jak se ČEZ rozrostl mimo české hra-nice, a tím, jaké další zájmy má v zahraniční expanzi. Snažím se naučit i své okolí, že esemesky jsou ten nejlepší způsob komuni-kace se mnou.Myslím, že jsem se stal poměrně pokroči-lým uživatelem systému T9 v psaní eseme-sek, a dokonce si myslím, že bych se mohl přihlásit na nějakou rychlostní soutěž v je-jich psaní. ☺

Teď vážněji. Změnilo se podle vás v po-slední době vnímání ČEZu u veřejnosti a v médiích?Pevně věřím, že ano. Když se podíváme na nezávislé průzkumy, tak například v roce 2003 se ČEZ umístil v anketě Českých 100 nejlepších fi rem na 18. příčce, v roce 2004 jsme byli už druzí, v roce 2005 první a prvenství jsme obhájili i v loňském roce, v roce 2006. I tato pořadí ukazují na to, že veřejnost si ČEZ stále méně představuje jako postsocialistický monopol, ale naopak jako rostoucí fi rmu evropského významu a evropského chování. Mám radost z toho, že se opravdu stáváme globální společ-ností, a to nejen z pohledu, v kolika zemích působíme, nýbrž i z hlediska standardů na-šeho fungování.

Skupina ČEZ si podle nejrůznějších ukaza-telů vede velmi dobře a svědčí o tom řada žebříčků, v nichž za sebou nechává ostatní fi rmy, například vylepšování ratingu, ne-ustálý růst akcií, TOP Firemní fi lantrop či v takzvaném ukazateli MVA, což je tržní přidaná hodnota. Čeho si nejvíc vážíte?Ukazatele MVA. Je totiž ve světě brán jako ukazatel funkčnosti managementu a uka-zuje přidanou hodnotu vedením společ-nosti. Dělá nám samozřejmě radost, že jsme se z pěti předních fi rem na pražské burze umístili na prvním místě. A nakonec

i díky tomuto ukazateli se můžeme stát nej-větším fi lantropem v ČR, protože kdyby-chom nevydělávali dostatek peněz, nemohli bychom si dovolit být mecenášem a dár-cem a tak pomáhat lidem.

Před vaším nástupem do funkce se cena akcií ČEZu pohybovala pod 150 ko-runami, nyní je to kolem magické tisí-covky… Je to jen tím, že se neustále zvy-šuje cena elektřiny?Určitě ne, přestože se mnohdy někteří lidé snaží vyvolat dojem, že za růstem kurzu ak-cií je jen a jen zvyšující se cena elektřiny. Podíváte-li se například, jak za ty tři roky vzrostla cena elektřiny u nás a v Německu, a zároveň to porovnáte s růstem akcií na obou trzích, uvidíte zcela jasný nepoměr. Akcie německých společností stouply ani ne o polovinu proti akciím ČEZu, a přitom v Německu elektřina zdražila podstatně víc. Za růstem akcií tedy není jen cena elektřiny, je to dáno především zlepšením fungování celé Skupiny ČEZ uvnitř i jejími úspěchy při expanzi, a to všechno inves-toři oceňují.

Mluvíte o expanzi. Na počátku prosince jste podepsal s premiérem Republiky srb-ské v Bosně a Hercegovině dohodu o in-

14 rozhovor

vestici do nové uhelné elektrárny a přileh-lého dolu…Dohoda podepsaná s premiérem Milora-dem Dodikem v Gacku je významná. Je to dosavadní největší investice ČEZu i záro-veň největší zahraniční investice v Bosně a Hercegovině ve výši zhruba půldruhé mi-liardy eur.Ale naše zahraniční expanze je daleko širší. Když porovnáte, kolik toho ČEZ za posled-ního dva a půl roku získal, tři distribuční společnosti v Bulharsku a jednu v Rumun-sku, tři elektrárny – dvě v Polsku a jednu v Bulharsku, zjistíte, že žádný z našich kon-kurentů ve srovnatelné době víc aktiv ne-získal. Zároveň pozorujeme, že v Evropě se procesy privatizace zpomalily. V řadě zemí si uvědomili, jak důležitým segmen-tem ekonomiky energetika je, a tak trochu jsme to způsobili i my, protože jsme se stali pro mnoho států vzorem. Například polská vláda v ofi ciálních dokumentech používá termín „vytvořit si svůj vlastní ČEZ“, takže si myslím, že na to, co všechno bylo možné vůbec získat, můžeme považovat naše vý-sledky v zahraniční expanzi za výborné.

V čem se ale ČEZu naopak nedaří?Dobrá zpráva je, že toho, co se daří, je podstatně víc než toho, co se nedaří. Bez-pochyby máme rezervy ve vztahu k na-šemu zákazníkovi, až dosud jsme se k němu nechovali tak, jak si zaslouží. Proto se zrodil i Projekt Zákazník, kte-rým chceme dokázat, že se k zákazníkovi chovat umíme. Chceme, aby si každý za-městnanec ČEZu uvědomoval, že ten, kdo mu posílá peníze na výplatu, není jakási mzdová účtárna, nýbrž že jsou to naši zá-kazníci. Tím, jak se zvyšují ceny elektřiny, logicky se zvyšuje i konkurence na trhu a pro čím dál tím víc společností je atrak-tivní do tohoto segmentu vstoupit. A pokud se nechceme stát obětí cenové války, tak našim zákazníkům musíme dát něco navíc. Musíme jim nabídnout dobrý a oprávněný pocit, když odcházejí z našeho obchod-ního centra či ukončují rozhovor s operáto-rem call centra, že dostali minimálně to, co od tohoto kontaktu očekávali. Čili musíme být schopni vyřešit zákazníkovi problémy napoprvé, nikoli až na x–tý pokus. Stejně tak se nesmí stát, že někomu odpo-

jíme elektřinu, protože jsme mu poslali fak-turu na špatnou adresu.

Jak jste se cítil, když jste se dozvěděl, že zákaznické problémy – bezdůvodné od-střižení proudu – zasáhly i vrcholné poli-tiky, například premiéra Mirka Topolánka či středočeského hejtmana Petra Bendla?Stejně nepříjemně, jako když slyším o kte-rémkoli nespokojeném zákazníkovi. Vždycky je nepříjemné, když někdo, kdo vlastní nebo řídí fi rmu, poslouchá, jak mu někdo říká, ten tvůj produkt je špatný a ne-funguje. Samozřejmě významné politické osobnosti do toho vnášejí další rozměr. Právě proto existuje Projekt Zákazník, aby se podobné případy nestávaly, a to nejen politikům. Aby s kvalitou našich služeb byli spokojeni všichni zákazníci.

V Evropě se stále víc mluví o hladu po elektřině a jejím nedostatku v nedaleké budoucnosti. Kolik ještě máme času na to, abychom vyřešili tento hlad, abychom se třeba nestali dovozcem elektřiny?Toho času nemáme tolik, rozhodně méně

„Mám rád esemesky, je to můj oblíbený komunikační prostředek,“ říká první muž ČEZ

15

než deset let. Jak tento odhad bude přesný, to nikdo nedokáže říci, protože nevíme, jak rychle bude růst poptávka v České repub-lice, neboť její růst je závislý na rychlosti růstu ekonomiky. Ale v energetice je deset let ne-smírně krátká doba, nyní máme nejvyšší čas, abychom se rozhodli o výstavbě nových zdrojů, pokud nechceme být závislí. Avšak budeme-li v elektřině defi citní my, tak jí ne-bude mít přebytek ani nikdo kolem nás, takže velmi pravděpodobně bychom ani neměli od koho elektřinu dovážet. Dnes jsme na tom jednoznačně nejlépe z celého regionu.

ČEZ přitom do obnovy výrobních zdrojů hodlá investovat desítky miliard korun…Ano, obnova zdrojů sehrává čím dál větší roli. Už naplno jede projekt Tušimice, vr-cholí přípravy na prunéřovský i na novou vý-stavbu v Ledvicích. Jsou to záležitosti de-sítek miliard, které chceme proinvestovat správně ekonomicky a tak, aby naše nové či modernizované elektrárny stály včas a spo-lehlivě dodávaly proud.

A jak se díváte na jádro?Jsem příznivcem ekologie a zároveň ekono-mických řešení, a podle mě průsečík těchto řešení nejvíc naplňuje jaderná energetika. Zároveň je to ale i vysoce politické téma, které není ovlivňováno jen vztahem k ekolo-gii a ekonomickými úvahami.

ČEZ chce v následujících zhruba 15 le-tech investovat přibližně 30 miliard korun do obnovitelných zdrojů. Zatím se však

jejich podíl – s výjimkou spalování bio-masy – na výrobním mixu příliš neproje-vuje…Výstavba těchto projektů, zejména větr-ných farem, je z hlediska povolovacích pro-cesů podobně zdlouhavá a komplikovaná jako u klasických zdrojů. Není možné oče-kávat, že od chvíle, kdy se rozhodneme, že chceme větrnou elektrárnu, se nám za rok a půl roztočí první vrtule. Za tu dobu se dejme tomu dá zvládnout stavební fáze, ale proces přípravy, to je komplikovaná, dlou-hodobá záležitost. I větrná energetika má spoustu odpůrců, ne každý chce mít ve své blízkosti stožár větrné elektrárny. Nezna-mená to, že bychom v tomto směru polevili, nicméně nejde to tak rychle, jak bychom si rádi představovali. Je to koneckonců vidět i na tom, kolik bylo dosud v České repub-lice postaveno větrných elektráren. Kdyby to byla jednoduchá záležitost, jistě by jich dnes bylo mnohem víc.

Jaké vidíte priority na rok 2007 a jak byste začínající rok z pohledu ČEZu cha-rakterizoval?I tento rok bude rokem vylepšování výkon-nosti. Budeme pokračovat v zahraniční ex-panzi, a to jak v získávání nových aktiv, tak především v oblasti transformací těch už získaných. A čím dál víc se budeme věno-vat obnově zdrojů. To jsou první dvě důle-žité priority.A tou třetí je, že Projekt VIZE 2008 se po-malu chýlí ke svému naplnění. Udělali jsme obrovský krok kupředu v oblasti produkti-vity, ale upřímně – ještě není srovnatelná s tím, jak jsou například produktivní ně-mecké energetické společnosti. Nemyslím si, že by ČEZ čekalo v nejbližší době nějaké zásadní propouštění, ostatně další pracovní možnosti nabízí i naše zahraniční expanze.Je to o neustálém zlepšování všech pro-cesů a zamýšlení se nad každou činností, jestli ji opravdu musíme dělat a zda ji dě-láme skutečně efektivně. Jde o hledání mi-mořádně vysokého standardu v procesech a operacích, tedy to, co vyjadřuje anglický pojem „excellence in operations“.

Vaše maminka je učitelka. Nevadí jí, že v současné češtině, zejména ve slovníku manažerů, se objevuje tolik anglických výrazů?Určitě vadí, češtinář z toho asi radost nemá (smích). My s maminkou se snažíme tento slovník nepoužívat, ostatně se s ní o práci moc nebavím. Na druhou stranu je tohle ja-zykové míšení často nejefektivnější forma

vyjadřování, protože hlavně v oblasti byz-nysu má angličtina hodně specifi ckých slov, u nichž se jen velmi komplikovaně hledá překlad do češtiny. A my jsme nad-národní společnost, a proto se i naším jazy-kem stává angličtina. Nemůžeme nutit Ru-muny, Bulhary či Poláky, aby se učili česky. Vnímal bych to víc jako problém, kdyby-chom byli ryze česká fi rma. Jistě, angličtiny bychom neměli nadužívat a namísto „udě-lal jsem, zvládnul jsem to“ bychom neměli říkat „mejknul jsem to“. Nicméně existuje spousta výrazů, kde použití češtiny není tak přesné a musí po užívat dlouhý kompliko-vaný opis. A ukazuje to i použité sousloví „excellence in operations“.

Chráníte si své soukromí? Ano. Myslím si totiž, že manažer není člo-věk, který musí odkrývat své soukromí, na rozdíl třeba od politiků.

Přesto ale obvyklá otázka: jak šéf energe-tického kolosu dobíjí své baterky? A stále platí výrok vaší dcery Kateřiny, že „tatí-nek bydlí v práci“?Času mám pochopitelně méně, než bych si přál, ale to už asi k takové pozici patří. A k tomu, co o mně kdysi Kateřina říkala, tak nyní, když jsou jí už čtyři a půl, je vý-mluvnější a ptá se, proč jsem v práci déle než třeba tatínkové jejích kamarádek. A jak dobíjím baterky? Snažím se vyšetřit alespoň nějaký čas na sport, který mi pomáhá vyčis-tit si hlavu a nenechat tělo úplně zchátrat.

Máte manželku a dvě dcery, Kateřinu a půldruharoční Natálii. Necítíte se doma tak trochu „převálcován“ ženami?Jako většina mužů jsem si přál jako prvo-rozeného syna, nicméně z obou dcer mám velikánskou radost. A stává se ze mě takový pozitivní diskriminátor ve vztahu k ženám. Uvědomuji si, že to ženy mají v lecčems těžší, takže se snažím i v práci myslet na to, aby dostávaly ty správné příležitosti. Snad se to i daří.

Co byste vzkázal více než třicetitisí-cové rodině zaměstnanců Skupiny ČEZ v Česku i v zahraničí?Že jsem hrdý na to, co dokázali. Je to skvělý tým. Jsem rád, že funguje spolužití těch če-záků, co jsou tady desítky let, s těmi, co třeba přicházejí z nadnárodních společ-ností a jsou tady jen pár měsíců. Opakuji, je to skvělý tým zkušených, dravých lidí, který může splnit jakékoli náročné cíle, které před ČEZem stojí. �

Martin Roman s Vahidem Hećem, ministrem energetiky Federace Bosny a Hercegoviny

16 rozhovor

ROZSVÍCENÉ REGIONYOblíbené společenské večery s tancem pro zaměstnance Skupiny ČEZ a jejich partnery se letos poprvé konaly ve všech regionech pod jednotným názvem Svátek světla. Během listopadu a prosince se v pěti sídelních městech dceřiných společností rozdávala dobrá nálada a skvělá zábava. Večery měly různé scénáře, ale přesto něco společného. Úvodní slovo Martina Romana a na závěr pro každého drobný dárek – keramiku, svíčky, hedvábné šátky a vánoční směsi čajů, které vyrobily šikovné ruce v chráněných dílnách po celé republice.

skupina v pohybu 17

Hradec Králové, 3. 11.FASCINUJÍCÍ BUBENÍCISvátek světla, a přitom tma jako v ranci. V ochozech královéhradeckého kultur-ního domu Aldis usedají Východočeši do sedadel. Pin, pink, bum, bum, zvuky z pó-dia rytmicky rozeznívají sál. Není vidět víc než osvětlené paličky bubeníka. K hudeb-nímu mistrovi se připojují další. Žlutá, oran-žová a zelená světýlka paliček mihotají ve zrychleném rytmu a hudba se světly pře-chází v bubnovou show. Dunivá skladba je oceněna ohlušujícím potleskem. Když za-městnanci Skupiny ČEZ z východních Čech mluví o Svátku světla, pokaždé nadšeně mluví o pěti bubenících a jejich fascinující rytmické show.Pak se ale Aldis rozsvítil tisícem světel. Sjelo se sem 1400 lidí z celého východo-českého regionu. Zájem o akci byl veliký a energetici zaplnili doslova všechny pro-story. Lákadlem byl nejen bohatý program, ale i setkání s přáteli a kolegy, možnost po-hovořit si a pobavit se.Po úvodních slovech generálního ředitele ČEZ Martina Romana a šéfa společnosti ČEZ Měření Přemysla Vániše se všichni ro-zehřáli v rytmu španělských tanců za dopro-vodu kapely Stop Time Band. Bonbonkem večera bylo vystoupení zpěvačky Marie Rot-trové, která svým nádherným hlasem a pů-sobivým repertoárem roztleskala celý sál. Tajemně a exoticky vypadající bubeníci sku-piny Full contact rozehřáli diváky jako půl-noční překvapení. Pozadu nebyla ani dis-kotéka, kde se na plném tanečním parketu vyřádily nejen mladší ročníky.

Plzeň, 11. 11.OHŇOSTROJ NAD MĚSTEMJe nabito. Plný je hlavní sál, balkon, chodby

i přilehlé konferenční prostory. Na scéně se objevuje generální ředitel ve fi lmovém zá-znamu… Chvilka překvapení a už naživo vítá přítomné Igor Šmucr, generální ředi-tel ČEZ Zákaznické služby. Moderátorky Markéta Gubernátová a Hana Boušková z odboru Vnitřní komunikace ČEZ předá-vají slovo profesionálovi Zdeňkovi Podhůr-skému. Na parketu se vlní sportovní taneční pár, v ochozech se potkávají kolegové, cin-kají skleničky přípitků. Program se rozbíhá na plné obrátky, při písničkách báječně vy-padající legendy naší pop-music Marie Rot-trové se tančí i v uličkách mezi stoly. Je to báječná příležitost lépe poznat ty, se kte-rými trávíme mnohdy víc času než se svou rodinou. Po chodbách se korzuje, tvoří se hloučky, lidé se stěhují od stolu ke stolu, jako by se všichni chtěli setkat, poklábo-sit, zavzpomínat. „To už je jedenáct?“ kroutí kolega nevěřícně hlavou. „Já ti mám pocit, jako by i ten ples byl v rytmu ČEZu, taky ne-stíhám,“ směje se a hřbetem ruky otře hoř-kou pěnu.„Vidíš ty ženský s koštětem?“ všímá si dáma v modrém a ukazuje hlavou směrem vedle pódia. Vidím. Kromě nich také Da-niela Nekonečného a jeho ohnivě zlatou show. Pod pódiem je tělo na tělo, všichni zpívají, tleskají rukama nad hlavou. Opá-lené dívky vedle žlutého ďábla kroutí boky v rytmu jeho hitů. Vystřelené zlatožluté třpytky se pomalu snášejí k zemi. Jestli ně-kdo umí rozpumpovat lidi, pak je to Dan Ne-konečný. Když skončil, byla přítomnost žen-ských s košťaty vysvětlena, začaly uklízet parket.„Až dozní tahle písnička, rozevře se síť nad vašimi hlavami a z ní…“ snaží se vysvětlit Zdeněk Podhůrský. Písnička ještě nedozněla a na hlavy tanečních skupinek se rozlila zá-

plava oranžových a bílých míčků. Ti šťast-nější uvnitř nacházejí výherní číslo na malý dárek, který si hned mohou vyzvednout.Přesně o půlnoci se nad řekou Radbu-zou rozzářily první světlice ohňostroje a ro-zezněly skladby legendárního Vangelise. Nízké, bohaté roje barevných hvězdiček střídají daleko letící šípy. Až tam, vysoko nad střechami plzeňských domů, se roz-prskly do pestrobarevných růžic. A tak byl ten večer tak trochu Svátkem světla ne-jen pro zaměstnance z regionu, ale i pro všechny Plzeňáky, kteří kouzelnou hru svě-tel prožili s nosem nalepeným na chladném okenním skle.

Děčín, 1. 12.VRCHOLEM BYL TĚŽKEJ POKONDRSpolečenský večer v Kulturním domě Střel-nice zahájila moderátorka Tereza Pergne-rová, která se po celý večer starala za po-moci Šárky Samkové a Moniky Dobiášové z odboru Vnitřní komunikace ČEZ o uvá-dění hudebních bloků, losování tomboly a zadávání soutěžních otázek.Za účasti více než 650 zaměstnanců a je-jich partnerů dominoval celému večeru hu-dební scénář, jenž byl nastaven tak, že až do třetí hodiny ranní se střídaly hudební žánry (rock, pop, muzikálová show, country, disko, rokenrol), takže si všichni mohli najít svůj oblíbený hudební proud.Každá z vystupujících kapel předvedla vý-borný výkon, parket byl neustále plný, ale přece jen úplně největší vyvrcholení přišlo krátce před půlnocí, kdy na pódium vtrhla skupina Těžkej Pokondr. Při hitech, jako Čaje z Indie, Saša jede či Nájem zvedej, se stěny kulturního domu otřásaly v základech.A kdo byl z vytrvalého tancování unavený,

18 skupina v pohybu

mohl přejít načerpat energii do malého sálu, kde na něj čekalo chutné občerst-vení, sklenice dobrého vína či pestrá paleta džusů a limonád.

Ostrava, 8. 12.MY HRAJEME, JAK VY PÍSKÁTEV netradičních prostorách rokenrolových garáží v Ostravě-Martinově se setkali za-městnanci Skupiny ČEZ z regionu Mo-rava. Program pod názvem Svátek světla aneb My hrajeme, jak vy pískáte, byl roz-dělen do několika atraktivních bloků, které si účastníci mohli losovat, a tím vlastně vy-tvořit vlastní scénář akce. A bylo z čeho vy-bírat: muzikálové melodie v podání hlav-ních aktérů muzikálu Pomáda, mladá scéna v podobě skupiny Ready Kirken, country show Jana Vančury a Ivy Hajnové, rocko-vá akustická klasika Legendy se vracejí. Nechyběly ani hvězdy českého showbyz-nysu Leona Machálková a stříbrný slavík Petr Kolář. Po jejich společném hitu Zas při-jde den, kdy láska vrátí se k nám, nebraly ovace konce. Závěr patřil frontmanovi sku-piny Rock & Roll Band Marcela Woodma-na – Marcelu Lesníkovi. Součástí večera byl i doprovodný program v podobě malého fotbalového turnaje za účasti mistra ČR i Ev-ropy Antonína Panenky.

Praha, 15. 12.LEGENDY POP-MUSIC ROZTLESKALY SÁLNěkde vítají příchozí hostesky, jinde hu-dební těleso. Tentokrát přivítala zaměst-nance pražské centrály ČEZ na pátém pražském Svátku světla omamná vůně vá-nočních pochoutek už v pasáži seces-ního hotelu Ambassador. Slavnostní slovo Martina Romana oceňují kolegové dlou-

hým potleskem. Marek Vašut, chlap kaž-dým coulem, a Klára Doležalová, která řadu let uváděla oblíbený televizní pořad O po-klad Anežky České, uvádí na pódiu hlavního sálu jednu legendu za druhou. Felixe Slo-váčka střídá 4TET Jiřího Korna a nejžáda-nější hvězda letošních Svátků světla – Ma-rie Rottrová. Prostory hotelu Ambassador jsou plné malých či větších zákoutí, a tak se v dalších sálech hraje jazz, swing a milov-níky lidovek provází po jiném parketu cikán-ská cimbálovka. Kdo si chce jen tak s ko-legy a přáteli poklábosit, užívá si klavírní doprovod mistra černobílých kláves Maria Biháryho. Napětí a hráčská vášeň ovládly casino, kde nejvyšší výhra udivila i samot-ného krupiéra. Při legendárních hitech Těž-kýho Pokondra a diskotéce –sátých let pak tanečnice a tanečníci oslavili Svátek světla báječnými kreacemi.

Praha, 17. 12.KARLÍNŠTÍ PRODUCENTI ENERGETIKY NADCHLITak trochu jiné Svátky světel prožili zaměst-nanci dceřinek z Prahy a středních Čech. Byli pozváni do karlínského divadla na mu-zikál Producenti. Děj muzikálu se odehrává roku 1959 na newyorské Broadwayi.Pánské polovičky, víc než výkony účinkují-cích, zaujala prohlídka nově rekonstruova-ných prostor památkově chráněné divadelní budovy. Dámy zase ocenily přátelská set-kání při závěrečném koktejlu. Divadlo před necelými čtyřmi lety zcela zdevastovala po-vodeň, oprava stála neuvěřitelných 630 mi-lionů korun. Karlín se tak díky nové světelné technice, pohyblivému orchestřišti a točně, která je se svým téměř dvanáctimetrovým průměrem největší v republice, zařadil mezi technicky nejmodernější česká divadla. �

Je to taková malá oslava naší každodenní práce s energií, služby všem, kteří denně potřebují světlo. Je to poděkování za celoroční práci. Na druhou stranu je Svátek světel připomínka obřadu, který se objevuje v mnoha kulturách. Tak třeba francouzské město Lyon se po čtyři prosincové dny obleče do jedinečného světelného kostýmu. Původně obyvatelé Lyonu dávali do oken svých domovů lampiony a svíčky; děkovali tak Panně Marii za to, že v dávné historii zachránila město od epidemie moru. Celé město se ty dny zahalí do světelných girland,

PROČ PRÁVĚ SVÁTEK SVĚTEL…náměstí, fasády domů a parky se přemění v překrásné světelné obrazy. Oslavy Svátku světel znají také lidé indické a thajské národnosti. I na území Čech se objevuje židovský svátek světel chanuka. Slaví se po osm nocí. Slovo chanuka znamená zasvěcení. Je to na počest znovuzasvěcení jeruzalém-ského chrámu v roce 165 před n. l., kdy Židé pod vedením Judy Makabejského porazili vojska syrského vládce Antio-cha. Zachráněná olejová lampa, která vy-padala, že neposvítí ani jeden večer, zá-zračně vydržela svítit celých osm dní.

TEXT Hana Salajková, Renata Skupníková, Hana Šitinová, Markéta Gubernátová, Jaroslav Holý

FOTO WWA, Jaroslav Vogeltanz, MSN

KOLEKTIVNÍ SMLOUVAPRO ČEZ PODEPSÁNAKolektivní smlouva pro ČEZ, a. s., byla podepsána 28. listopadu. Díky čemu to bylo možné, jak vlastně vyjednávání probíhala, jak byla úspěšná a co nová kolektivní smlouva přinese zaměstnancům, na to odpovídal ředitel sekce Lidské zdroje – personální služby a vedoucí vyjednávacího týmu za stranu zaměstnavatele Ivan Feninec.

Za odbory kolektivní smlouvu podepisují Luděk Prokop (vlevo) a Karel Klusák

20 lidé

Kdy bylo kolektivní vyjednávání zahá-jeno?Náš vyjednávací a poradní tým se na ko-lektivní vyjednávání pečlivě připravoval už od počátku loňského roku. Měli jsme řadu diskuzí s manažery, především z divize Vý-roba, absolvovali jsme také několik dvou-denních workshopů se samotnými odbo-ráři, při kterých jsme diskutovali požadavky zaměstnanců a ujasňovali, jakým problé-mům by se kolektivní vyjednávání mělo vě-novat přednostně. Výstupy ze všech těchto jednání zásadním způsobem pozitivně ovlivnily návrh kolektivní smlouvy, který v květnu předložil zaměstnavatel odborům.

Je výhodné návrh kolektivní smlouvy předkládat jako první?Naším cílem rozhodně nebylo, abychom se nějak zvýhodnili. Šlo o to, že nám záleželo na prosazení změn, které patří do moderní a dy-namické společnosti, zaměřené na trvalé zvy-šování výkonu. Důležité pro nás bylo zajistit efektivní využití fi nančních prostředků urče-ných pro benefi ty zaměstnanců.

Toto kolektivní vyjednávání tedy bylo snadnější než v minulosti?Protože byla kolektivní smlouva pode-psána už v listopadu, mohlo by to tak vy-padat. Ale opak je pravdou! Vyjednávání bylo, jako již tradičně, velmi tvrdé! Zá-stupci odborových organizací byli dobře připraveni, měli své požadavky jasně strukturované a srozumitelné. Jejich první reakce na náš návrh kolektivní smlouvy byla mimo reálné možnosti zaměstnava-tele, ale díky tomu, že jsme vzájemnou diskusi vedli už od února, tak bylo daleko více jasné, kde jsou rozumné hranice vy-jednávacích možnosti. Každé vyjednávání je o nalezení shody názorů a stanovisek na mnohá témata. Bylo by zásadní chy-bou, kdyby se kolektivní vyjednávání vedlo tak, že by se jedna nebo druhá strana cí-tila „válcovaná“ a nucena do něčeho, co sama nechce. Všichni zúčastnění odvedli obrovský kus práce, protože se nakonec dokázali kultivovaně dohodnout.

Bylo cítit poučení zúčastněných stran z vyjednávání v minulých letech, které bylo velmi dlouhé, komplikované, mnohdy ultimativní?Určitě ano. Chtěli jsme se vyvarovat toho, že v minulosti se vyjednávalo ještě v lednu nového roku. To samozřejmě způsobovalo ve fi rmě nejistotu a chaos, protože zaměst-nanci například nevěděli, jaký je od nového

roku nárůst mezd a benefi tů. Velkou moti-vací vyjednávacích týmů byla skutečnost, že od 1. ledna 2007 platí nový Zákoník práce, který zásadním způsobem upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a odbory, zaměst-navatelem a zaměstnanci. Bylo tedy zapo-třebí dospět k dohodě do konce listopadu, aby měl ČEZ v průběhu prosince čas připra-vit se na prostředí stanovené novým Zákoní-kem práce a novou kolektivní smlouvou tak, aby zaměstnancům byly vytvořeny opravdu konkrétní, srozumitelné a jasné podmínky pro práci ve fi rmě. Že se to podařilo, pova-žuji za velký úspěch.

Co od podepsané kolektivní smlouvy mohou zaměstnanci ČEZ očekávat nového?Především jsme posílili oblast fi nanční a ne-fi nanční kompenzace pro ty, kteří opouštějí fi rmu z organizačních nebo zdravotních dů-vodů. Týká se to zejména dlouholetých pra-covníků, kteří se dostávají do věkové ka-tegorie kolem pětapadesáti let a na trhu práce už obtížně hledají své nové uplat-nění. Náš společně dohodnutý sociální pro-gram zabezpečuje navýšení odstupného, protože si uvědomujeme, že odcházející za-městnanci odvedli pro fi rmu mnoho dobré práce.Další změnou na úrovni všech benefi tů je jejich zásadní daňová optimalizace. Ta za-městnancům přinese více prostředků, které mohou čerpat ve svůj prospěch a současně ušetří zaměstnavateli odvody (náklady). Pří-kladem může být příspěvek na odběr elek-trické energie, který zaměstnanci mohli čer-pat na penzijní nebo životní připojištění, nebo si ho nechat vyplácet ve mzdě. Právě

možnost výplaty ve mzdě byla kvůli nevý-hodnosti zrušena, protože zaměstnanec do-stal z původních 550 korun po zdanění jen asi 350 korun čistého a zaměstnavatel mu-sel zaplatit ještě další odvody. Pohled spo-lečnosti je dnes takový, že benefi t by měl vždy zůstat benefi tem a neměl by navyšovat mzdu. Mzda je za odvedenou práci, benefi t je poskytován mimo mzdu, jako zaměstna-necká výhoda.Na základě požadavků managementu a ná-sledné dohody s odbory jsme také posílili krátkodobou motivaci zaměstnanců k pra-covnímu výkonu a uskutečnili strukturální změnu u tarifních mezd. Vypadá to tak, že jsme odstoupili od vyplácení mzdy na do-volenou a Vánoce a tyto prostředky jsme přesunuli do složek mezd, které se nazý-vají prémie. Každý pracovník tak bude moci přímo ovlivnit výši svého platu svým pra-covním výkonem, který zhodnotí jeho nadří-zený. Jsem velmi rád, že odbory tuto změnu pochopily a nakonec podpořily, protože přesně zapadá do strategie společnosti po-stavené na fi remní kultuře zaměřené na vý-konnost.Také se nám povedla věc, která se může zdát formální, ale já ji považuji za velmi dů-ležitou. V kolektivní smlouvě se nám poda-řilo změnit řazení textů do určitých logic-kých struktur. Věřím, že díky tomu bude pro zaměstnance přístupnější a srozumitelnější, budou se v ní lépe orientovat a maximálně využijí všech možností, které jim nabízí.ČEZ je společnost s vynikajícími hospodář-skými výsledky, a proto si můžeme dovolit uzavřít ve srovnání s trhem opravdu nadstan-dardní kolektivní smlouvu, která zaručuje za-městnancům nadstandardní podmínky ve

Vyjednávací tým za zaměstnavatele vedl Ivan Feninec

TEXT Jaroslav Bílý

FOTO WWA

mzdách a benefi tech a dokonce zajišťuje trvalý růst těchto podmínek do budoucna.

Neuvažovalo se při jednáních o sjedno-cení kolektivní smlouvy pro ČEZ, a. s. a procesní dceřiné společnosti?Podle mého názoru by to nebylo příliš šťastné. Každá fi rma ve Skupině ČEZ má to-tiž jiný charakter práce, jiné podmínky a jiné priority a podle toho má také nastaveny své kolektivní smlouvy. Je ale dobře, že se po-vedlo v rámci Skupiny ČEZ sjednotit zá-kladní principy, jako je například sociální program nebo podobnost strukturálního složení mezd a benefi tů. Samozřejmě zcela pochopitelně budou v jednotlivých společ-nostech, co do výše mezd a jednotlivých benefi tů, dál existovat rozdíly. Jakákoliv ko-lektivní smlouva představuje pro každou jednotlivou společnost nákladovou položku. Z toho jasně vyplývá, že její „bohatost“ se

musí vždy odvíjet od ziskovosti společnosti, od její hospodářské prosperity.

Jak byste průběh vyjednávání shrnul?Týmy zaměstnavatele i odborových orga-nizací postupovaly při jednání korektně, zodpovědně a svou vyzrálost prokázaly pochopením, že jediným možným vítěz-stvím obou stran je shoda. A opravdu byla zřetelně cítit obrovská vůle dospět k ro-zumné dohodě. Té napomohla i skuteč-nost, že jsme se vzájemně shodli nejdříve na nákladové části kolektivní smlouvy a teprve poté jsme přistoupili k formu-laci samotných textů. Byl to opačný po-stup než v minulých letech a jak je vidět, tak se osvědčil. Termín uzavření kolektivní smlouvy nám umožnil během prosince na-stavit nové dohodnuté zaměstnanecké podmínky pro všechny zaměstnance s účinností od 1. ledna 2007.

Významnou roli v celém průběhu kolek-tivního vyjednávání sehrál Zdeněk Pa-sák, ředitel divize Personalistika, který byl představenstvem společnosti ČEZ pověřen dohledem nad kolektivním vy-jednáváním. My, jako vyjednávací tým, jsme měli v jeho osobě obrovskou oporu, za kterou bych mu chtěl upřímně poděkovat.Kolektivní vyjednávání je jeden z klíčových procesů v rámci sociálního dialogu v každé společnosti, kde působí odbory. Uzavře-nou kolektivní smlouvou pozitivně podporu-jeme sociální dialog mezi zaměstnavatelem a odbory jako zástupci zaměstnanců. Do-volím si konstatovat, že v roce 2006 se nám podařilo komunikaci s odbory oproti minu-lým letům povýšit na úroveň, která odpo-vídá vysokému standardu a tímto přispívá k zachování sociálního smíru ve společnosti ČEZ. �

Generální ředitel ČEZ Martin Roman při podpisu kolektivní smlouvy. Vlevo Zdeněk Pasák, šéf divize Personalistika, která nesla odpověd-nost za kolektivní vyjednávání.

22 lidé

I NA ŠTĚDRÝ DEN BYLO TÉMĚŘ 1800 ENERGETIKŮ V PRÁCI

Každoročně i na Štědrý den od-chází do služby téměř 1800 za-městnanců Skupiny ČEZ, aby zabezpečovali dodávky elektřiny až k zákazníkům. Dvě stovky dalších jsou v pohotovosti. Pro-voz většiny elektráren, dispe-činků nebo poruchových čet se ani o právě uplynulých Vá-nocích příliš nelišil od provozu v průběhu celého roku, snad jen vánoční výzdobou, případně nabídkou závodní kuchyně, kde většinou nechyběl kapr.Nepřetržitá dodávka elektřiny je zabezpečena směnným provo-zem. Třeba na uhelných elekt-rárnách se na Štědrý den vystří-dají dvě směny. To představuje například v největší uhelné elek-trárně ČEZ v Prunéřově 88 za-městnanců na ranní směně a rovných 90 na noční směně.Pracovníci dispečinků i poru-chových služeb musí počítat se zvýšenou pohotovostí. Splnit ná-

roky na bezporuchový provoz distribuční sítě na Štědrý večer vyžaduje nepřetržitou připrave-nost pohotovostních čet, které dokážou okamžitě vyrazit do te-rénu a odstranit eventuální po-ruchu na vedení.Není výjimkou, že energetici svůj Štědrý večer oslaví s rodi-nou již odpoledne, ne-li o den dříve tak, aby mohli být v pravou chvíli na pravém místě. Na zajiš-ťování bezporuchové dodávky elektřiny se podílejí jak operá-toři bloků elektráren, směnoví inženýři, směnoví strojníci, ve-doucí reaktorových bloků, tak osádky poruchových čet, pro-vozní elektrikáři, elektromontéři, dispečeři, řidiči, operátoři od-dělení call center a řada dalších souvisejících profesí.Chodit o svátcích do služby většinou nečiní zaměstnan-cům vážnější problémy, jakkoliv jsou jistě příjemnější záležitosti.

ČEZ Bulgaria povede Luboš Pavlas

Novým generálním ředitelem ČEZ Bulgaria a country mana-gerem Skupiny ČEZ pro Bul-harsko je od Nového roku Lu-boš Pavlas.

Struktura Skupiny ČEZ v Bul-harsku se přiblíží fungování ČEZ v České republice.Distribuční společnosti Skupiny ČEZ v Bulharsku a elektrárna Varna, která rozšířila Skupinu ČEZ na začátku října, budou v Bulharsku fungovat pod jed-notným vedením ČEZ Bulgaria. Luboš Pavlas přichází do čela ČEZ Bulgaria z expertního týmu, jenž spravuje rumunskou distribuční společnost Skupiny ČEZ Electrica Oltenia. Od května do října 2006 působil souběžně jako předakviziční pozorovatel Skupiny ČEZ v elektrárně Varna v Bulharsku.

Nové uspořádání Skupiny ČEZ v Bulharsku by mělo přinést zefektivnění dosavadních čin-ností a v konečném důsledku také optimalizaci nákladů v důsledku vertikální integrace v bulharském energetickém sektoru.Luboš Pavlas přišel do Skupiny ČEZ na začátku loňského roku po dlouholetém působení v po-zici generálního ředitele a před-sedy představenstva Pražské teplárenské. Až do loňského roku byl předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení a předsedou představenstva Českého svazu zaměstnavatelů

v energetice. Luboš Pavlas vystudoval Fakultu elektro-technickou ČVUT Praha se zaměřením na ekonomiku a řízení energetiky, postgra-duální studium specializované na rozvoj zásobování teplem absolvoval na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni.Plynně slovem i písmem ko-munikuje v angličtině a ruš-tině, pasivně ovládá němčinu. Mezi jeho zájmy patří squash, golf, lední hokej, cestování a vinohradnictví. Luboš Pavlas je ženatý, má tři děti.

Eva Nováková

Mnozí z nich služby na Vánoce již ani nepočítají. Jejich profesi-onalita a stavovská čest, která naštěstí v energetice přetrvává dosti silně, se soustřeďuje na starost o odstranění eventuál-ních poruch a na co nejrychlejší obnovení provozu sítě.

Lidé z nepřetržitých provozů či profesních skupin, kteří musejí být kdykoli k dispozici, samo-zřejmě nesloužili a neslouží jen na Štědrý večer, ale i o ostat-ních svátcích během roku včetně Silvestra.

Ladislav Kříž

Ochrana životního prostředí v Temelíně splňuje normy

V závěru listopadu 2004 zís-kala Jaderná elektrárna Te-melín certifi kát systému ří-

zení ochrany životního prostředí podle mezinárodní normy ISO 14 001. O dva roky později, v lis-

topadu 2006, v elektrárně pro-běhl periodický audit, který měl za úkol ověřit funkčnost zave-deného systému. Platnost cer-tifi kátu je tři roky a v letošním roce jej bude Temelín znovu ob-hajovat.„Z evropského pohledu jsme v Temelíně zjistili velmi vysokou úroveň environmentálníbezpečnosti jako významné součásti fi remní kultury, ote-vřený přístup a velkou snahu po zlepšování s využíváním nejpo-krokovějších přístupů v ochraně životního prostředí,“ uvedl při závěrečném zhodnocení ve-

doucí auditor fi rmy Det Norske Veritas Juraj Kramara.Auditorský tým Det Norske Ve-ritas opakovaně v rámci peri-odického auditu ověřil, že Te-melín má plně funkční systém ochrany životního prostředí EMS (Environmental mana-gement system) podle normy ČSN EN ISO 14 001.Získaný certifi kát zavazuje ve-dení společnosti i všechny zaměstnance k neustálému zlepšování ochrany životního prostředí a ke snižování rizik v této oblasti.

Milan Nebesář

Jaderná elektrárna Temelín se nevymyká běžným bezpečnost-ním standardům v oboru. Ta-kové je zjištění pětičlenného týmu zahraničních jaderných expertů, kteří v týdnu od 4. do 8. 12. 2006 provedli v Temelíně prověrku Světového sdružení provozovatelů jaderných elekt-ráren (WANO).Experti během mise chodili po celé elektrárně a kladli jejím za-městnancům otázky. Na zá-kladě svého pozorování a zjiš-tění nyní vypracují závěrečnou zprávu, ve které kontrolu zhod-notí a vydají případná doporu-čení.Experti rovněž kontrolovali pl-nění několika svých doporučení z roku 2004. „V souladu s praxí WANO požádal ředitel elekt-rárny Temelín přesně po dvou letech o následnou kontrolu v oblastech organizace a řízení, údržba, technická podpora a chemie,“ uvedl tiskový mluvčí elektrárny Temelín Milan Nebe-sář. V roce 2004 přijelo „pro-klepnout“ Temelín 19 odbor-níků z 10 států světa. Nyní i před dvěma lety vedl týmy WANO

EXPERTI NENAŠLI V TEMELÍNĚ ŽÁDNÉ VÁŽNÉ NEDOSTATKY

Willie Waddell, ředitel skotské jaderné elektrárny Torness.„Veškeré naše náměty na zlep-šení byly řešeny. Zvláště nás po-těšily výsledky v oblasti lidských zdrojů, kde zavedený program brání selhání lidského faktoru. V současnosti také existuje lepší spojení mezi pracovníky a jejich nadřízenými,“ řekl Waddell.„Nejdůležitějším doporuče-

ním z oblasti radiační ochrany v roce 2004 byl požadavek na doplnění monitorů kontaminace osob a vozidel na hranicích areálu elektrárny. Systém byl o tyto nové monitory dopl-něn, a tím je zajištěna stopro-centní kontrola osob i vozidel na vstupu i výstupu elektrárny,“ uvedl Jaroslav Vokálek z radi-ační ochrany elektrárny.

WANO je mezinárodní organi-zace provozovatelů jaderných elektráren, která vznikla jako re-akce „jaderné komunity“ a prů-myslu na havárii jaderné elekt-rárny v Černobylu. Cílem WANO je především vzájemná výměna informací a zkušeností, která pomáhá zvyšovat úroveň všech jaderných elek tráren ve světě.

(pho, mn, METRO)

ČEZ INFO II

JADERNÉ ŽENY PŘEDSTAVILY JADERNOU ABECEDU

Ve dnech 7. a 8. 11. 2006 pro-běhlo v Hrotovicích setkání čle-nek Jaderných žen (WIN – Wo-men In Nuclear) z České a Slovenské republiky. Učast-nice si rovněž prohlédly Jader-nou elektrárnu Dukovany, kde navštívily sklad použitého pa-liva, strojovnu HVB I a praco-viště havarijního štábu.Členky WIN zdaleka nejsou jen z prostředí jaderných elektrá-ren. Působí ve zdravotnictví, školství, strojírenství a v dalších oborech.To, v kolika oblastech novodobá společnost využívá efektů ioni-zujícího záření, názorně předsta-vuje tzv. jaderná abeceda, kte-rou vypracovala RNDr. Lenka Thinová z katedry dozimetrie FJFI ČVUT v Praze:

A – atomové hodiny (přesné určení času)

B – biologie (např. sledování dějů v rostlinách značenými sloučeninami)

C – cestování (např. detekce radionuklidů na hraničních pře-chodech)

D – diagnostika (např. rent-gen a CT- zobrazování orgánů)

E – ekologie (např. monitoro-vání životního prostředí v okolí elektráren)

F – farmakologie (např. znač-kování látek pro sledování kostí, virů apod.)

G – geologie (např. zkoumání složení povrchu Marsu)

H – hydrologie (např. čištění pitných zdrojů)

I – insektologie (např. oza-řování způsobující neplod-nost mouchy tse-tse v boji proti malárii)

J – jaderná energetika (např.

přepracování vyhořelého paliva z jaderných elektráren)

K – kriminalistika (např. de-tekce výbušnin pomocí jaderné rezonance)

L – lázně (např. léčba pohy-bového ústrojí)

M – meteorologie (např. měření stupně znečištění ovzduší)

N – nukleární medicína (např.vyšetření funkce štítné žlázy, ledvin apod.)

O – onkologie (např. léčba nádorů ozařováním)

P – potravinářství (např. ni-čení plísní na potravinách, čaji, koření apod.)

R – radonový program (např. ochrana obydlí před radonem)

Skupina ČEZ a společnost Atel Bohemia, s. r. o., se do-hodly na prodeji 11 % po-dílu v ECK Generating, s. r. o., a 10,987% podílu v Energe-

tickém centru Kladno, s. r. o., vlastněných Středočeskou energetickou (STE) ze Sku-piny ČEZ. Ladislav Kříž

radon v domě (průměr)

přírodní zdroje v lidském těle

terestriální záření gama

kosmické záření

medicínskéaplikace

ostatní (včetně jaderných zařízení)

Černobyl, testy jaderných zbraní

S – seizmologie (např. pre-dikce zemětřesení)

T – technologie (např. de-tekce vad a poškození materiálů v letectví)

U – umění (např. určování slo-žení barev a pigmentů resp. pra-vosti starých obrazů)

V – výzkum (např. stáří archi-tektonických památek)

Z – zdravotnictví (např. steri-lizace téměř veškerého zdravot-nického materiálu)Doktorka Thinová ve své prezentaci „Využití bioindikátorů v monitorování radionuklidů vy-pouštěných z JE“ dále uvedla toto rozdělení jednotlivých zdrojů ozáření v České repub-lice (viz graf). Ivana Ošťádalová

Skupina ČEZ prodá kladenské společnosti

ČEZ INFO III

Environmentalisté pro jadernou energiiJako čestný host mezinárod-ního fi lmového festivalu EKO-FILM 2006 letos přijel do Čech francouzský aktivista Bruno Comby. Přednášel na JČU v Českých Budějovicích, na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na UJEP v Ústí nad Labem.Podle Combyho stojí lidstvo před životně důležitým roz-hodnutím v oblasti energe-tiky. Nabízí řešení založené na třech pilířích: energetické efektivnosti, úspoře energií a využívání čistých energe-tických zdrojů, mezi nimi ze-jména jaderné energie.„Je nutné masivně investo-vat do obnovitelných zdrojů, přesto ale nejsou a ještě dlouho nebudou kapacitně schopné nahradit energii z fo-

silních paliv. Dobře postavené a bezpečně vedené jaderné elektrárny jsou nutnou součásti strategie za záchranu planety,“ řekl Comby. Na podporu svého názoru založil sdružení Environ-mentalists for Nuclear, které má dnes přes 8000 členů po celém světě, a jehož členy a příznivci jsou i takové osobnosti ekolo-gie, jako James Lowelock, autor koncepce Gaia, Patrick Moore, spoluzakladatel Greenpeace, nebo biskup Hugh Montefi ore, člen správní rady Friends of the Earth.

Argumenty Bruna Combyho a EFNJaderná energie je čistá – ne-produkuje CO2, SO2, NOx ani popílek, nespotřebovává kyslík.Jaderná energie je kompakt-

ní – vyrábí stabilně za každého počasí velké množství elek-třiny, nezabírá zbytečně životní prostor.Jaderná energie spotřebovává minimum paliva – jeden gram uranu vydá přibližně tolik ener-gie jako tuna uhlí či ropy, na-víc je dobře zvládnutá recyklace použitého uranu.Jaderná energie je stabil-ní – ceny jaderného paliva ne-podléhají náhlým cenovým výky-vům jako nedostatková ropa.Jaderná energie produkuje mi-nimum odpadů – asi milion-krát méně než spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Tento od-pad se může buď znovu použít, nebo je hermeticky oddělen od životního prostředí.Jaderná energie je levná – ač-koliv jsou počáteční náklady na

výstavbu elektráren vysoké, díky dlouhověkosti a účinnosti palivového cyklu je jejich pro-voz výjimečně levný.Jaderná energie je zodpo-vědná – jako jediné odvětví započítává do nákladů svého produktu i poplatky za budoucí likvidaci odpadu a zařízení.Jaderná energie je bezpeč-ná – během více než půlsto-letí využívání jaderné energie došlo jen ke dvěma haváriím, přičemž celkový odhadovaný počet obětí té závažnější, Čer-nobylu, by podle OSN mohl dosáhnout 4000. Ve srovnání se statistikami z uhelných dolů, kde každoročně umírají tisíce horníků, je tento počet extrémně nízký.

Marie Dufková

DĚTMAROVICE CHTĚJÍ POMOCI OD EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE

V listopadu právě uplynulého roku proběhla v Elektrárně Dětmarovice zkouška, která měla prověřit technologické možnosti pro likvidaci ekologic-kých zátěží v podobě spalování ropných produktů z úložišť bý-valého podniku Ostramo. Pro-jekt s názvem Nápravná opatře-ní – laguny Ostramo zpracovala Vysoká škola báňská – Tech-nická univerzita Ostrava.Materiál lagun bývalého pod-niku Ostramo představuje pro region ekologickou zátěž a jeho rekultivace je technologicky velmi náročná. „Materiál lagun, tzv. sludge, je ropného původu a proto se nabízí možnost spalování na základě speciální úpravy směsi z kalů, tzn. již certfi ko-vaného paliva s černým uhlím a aditivem ve vhodném poměru v elektrárenských kotlích,“ uvedl Dušan Timko, ředitel

Elektrárny Dětmarovice, která je největší tuzemskou elek trárnou Skupiny ČEZ spalující černé uhlí.K tzv. mlecí zkoušce došlo po téměř ročních náročných přípravách. Technicky limitujícím prvkem jsou vždy mlýnice, které mají za úkol zajistit dostatečně jemné rozemletí daného alter-nativního paliva. „Cílem bylo tedy zjistit a prověřit všechny ekologické a technické pa-rametry včetně optimálního množství příměsi látek z lagun Ostrama,“ upřesnil Dušan Timko. Během zkoušky byly prováděny odběry vzorků ma-teriálu a ovzduší.V současné době jsou vý-sledky mlecí zkoušky podro-beny důkladné analýze, jejíž výsledky určí, zda dojde k eventuálnímu spalování ma-teriálu z lagun Ostrama. V sou-

ladu s maximálním ověřením dodržení všech ekologických předpisů a bezpečnosti pro-vozu musí před konečným

rozhodnutím o samotném spalování materiálu z lagun proběhnout ještě tzv. spalovací zkouška. Alice Lutišanová

ČEZ INFO IV

V POČERADSKÝCH JESLIČKÁCH SE LÍHNOU LOSOSI A DALŠÍ RYBY

Do odchovu lososa atlantského, který se vysazuje do severočes-kých vod, se díky přispění Sku-piny ČEZ zapojili rybáři z Po-stoloprt. Plůdky nejen této ryby totiž odchovávají v bazénech čerpací stanice, v nichž se kdysi pro potřeby energetiků v Poče-radech fi ltrovala takzvaná su-rová voda z řeky Ohře. Protože po zavedení nové technologie automatických fi ltrů přestaly sloužit svému účelu, zrodil se na přelomu 20. a 21. století ná-pad využít je k chovu ryb. Jeho duchovním otcem byl Jan Dit-trich, vedoucí bloků Elektrárny Počerady.„Jako hospodář Českého ry-bářského svazu v Postolopr-tech jsem přemýšlel, jak se zapojit do mezinárodního pro-jektu Losos 2000, který ob-náší znovurozšíření této dravé ryby v českých řekách. Investo-vat do nových sádek, na to po-chopitelně naše organizace neměla. Tak mě napadlo, že by-chom k tomu mohli využít ne-funkční nádrže čerpací stanice,“ vrací se k prvopočátku takzva-ných Počeradských jesliček Jan Dittrich, který je rybářem tělem i duší už dvaačtyřicet let. Slovo dalo slovo a vedení elektrárny kývlo na souhlas. „Oba před-chozí ředitelé elektrárny nám byli příznivě nakloněni. Pocho-pení má i současný ředitel Jiří Šinágl.“S pokusem využít usazova-cích jímek čerpací stanice jako

sádek přitom začali rybáři již v roce 1998. Poté se zapojili do projektu Losos 2000 a nako-nec byla jejich činnosti dána ur-čitá pravidla. Proto nyní platí elektrárně za pronájem bazénů 15 000 korun ročně. Na dru-hou stranu dostali vloni na pro-voz umělé líhně 50 000 korun od Nadace ČEZ a letos si zažá-dali o stejnou sumu. „Vše dě-láme dobrovolně bez nároku na jakoukoli odměnu,“ podotýká Jan Dittrich.Odchovat lososa ovšem není žádná legrace a také to něco stojí. „Pro násadu se jezdí až do švédského Laholmu, kde je na řece Lagan rovněž elektrárna. Zde je odchycena generační ryba a po dozrání vytřena. Mlíčí a jikry se pak podchladí a od-vezou do německého Langbur-gensdorfu, kde se jikra uměle oplodní a založí na aparáty. Te-prve když jsou na jikře vyvinuté oční body, převáží se k nám. Sto tisíc kusů jich máme v Po-čeradech a stejný počet jich pu-tuje ke kolegům rybářům do Děčína. Zbylých 250 000 kusů plůdku zůstává v Německu,“ přibližuje Dittrich. Jak dodává, projekt Losos 2000 je naštěstí hrazen z peněz Evropské unie, které přicházejí v rámci dotací od ministerstev zemědělství a ži-votního prostředí. Jen krmení stojí více než sto tisíc korun ročně a jedna jikra lososa přijde na zhruba sedm korun.Plůdek lososa je vysazován ve

velikosti asi 5 cm, aby si mohl zakódovat prostředí, do kterého se po 4 až 5 letech vrací k vý-těru. Trvá jeden a půl roku, než plůdek doroste do velikosti 20 až 25 centimetrů a putuje do moře. Ve slaných vodách oce-ánu losos atlantský pohlavně dospěje a pak se vrátí stejnou cestou zpět do místa vysazení. Zachovat rod, vytřít se ve slad-kých vodách, to opakuje něko-likrát. Jeho „bratr“ losos ticho-mořský takové štěstí nemá, po vytření uhyne.„Když je to možné, vysazujeme lososy do přítoků Ohře, Plouč-nice a Kamenice. V budoucnu

bychom to zkusili i někde dále v povodí Labe, ve východočes-kém kraji,“ říká Jan Dittrich. Do sportovních rybářských revírů na Lounsku ale není vypouš-těn jen losos atlantský. V bazé-nech čerpací stanice Ohře totiž odchovávají rybáři z Postoloprt i další ryby. V současné době zde mají kromě 100 000 plůdků lososa i 25 000 plůdků kapra, 1000 lína, 10 000 lipana pod-horního, 450 000 pstruha duho-vého i obecného a kolem dva-ceti sumců. Nově k nim loni přibyli úhoři.

Ota Schnepp

Foto: archiv Jana Dittricha

Jeden z lososů atlanských, odchovaných v počeradských jeslič-kách, byl uloven 28. července 2006 na Labi v Hřensku. Jednalo se o jikrnačku o délce 105 cm a ulovil ji Ladislav Mervinský z České Kamenice. Po pořízení snímků byla ryba puštěna zpět do vody.

Mnoho lidí si myslí, že jaderná fyzika je strašně obtížný a komplikovaný obor a že bez dlouhého a náročného studia se nedá pochopit. Tuto zdánlivou složitost a nepo-chopitelnost způsobuje fakt,

že atom, a obzvláště jeho jádro jsou nepředstavitelně maličké, a z tohoto důvodu se mohou chovat zcela jinak než věci, které jsou běžně kolem nás a které můžeme pozorovat. Atom i atomové jádro jsou

nepřístupné našemu přímému pozorování. Jejich vlastnosti musíme zkoumat nepřímo. V brožuře najdete návody na několik pokusů a popis mož-ností, jak modelovat různé děje v atomu a v atomovém jádře.

Veškeré pokusy i hry jsou pro-veditelné s pomůckami běžně dostupnými v každé domác-nosti nebo škole. Objednat si můžete tuto brožuru na www.cez.cz/vzdelavacipro-gram. Marie Dufková

Vyšla nová brožura ze vzdě lávacího programu Svět energie

ČEZ INFO V

ČEZ INFO VI

ORANŽOVÁ SPOJENÍ

Připravila Věra Marušiaková

Zvládli jsme pracovní úkoly, kterých s koncem roku vždycky znatelně přibývá. Přežili jsme všechny nákupy, úklidy i horečné přípravy na svátky. Užili jsme si adventního rozjímání i soukromých či fi remních oslav a večírků. Strávili jsme sváteční chvíle se svými nejmilejšími… Začínáme další rok. I letos se můžete ptát a posílat nám své připomínky nebo návrhy. Tentokrát vám přinášíme předvánoční mix dotazů z celé Skupiny ČEZ a odpovědi od těch nejpovolanějších.

Kde, proboha, najdu telefonní seznam Elektrárny Temelín?Odpověď: telefonní čísla kolegů z Elektrárny Temelín najdete v aplikaci Telefonní seznam na intranetu Skupiny ČEZ. Po přihlášení na intranet – přihlašujeme se stejným způ-sobem jako pro ServiceDesk - najdete v pravém menu nahoře vstup do Telefonního seznamu. Z nabídnutých možností vy-berte ČEZ, a. s. a vypište pří-jmení osoby, kterou hledáte. Po kliknutí na „vyhledat“ by se měly zobrazit požadované in-formace.Hana Boušková, odd. Intranet, odbor Vnitřní komunikace, ČEZ, a. s.

Už v době ZČE byl v plzeň-ském sídle společnosti v Gul-denerově ulici nainstalován rozhlas ve všech patrech v kancelářích i na chodbách.

Nevím, zda důvodem byla inspirace fi lmovou řadou Slunce, seno… nebo to má být zaměstnanecká výhoda. Nesetkal jsem se s tím zatím nikde jinde a například ve druhém patře budovy B už byl zvuk na chodbě vypnut. Zajímalo by mě, co je potřeba k tomu, aby i na „našem“ pa-tře byl tento hudební i slovní smog eliminován. Případně, zda je možné alespoň jeden týden v měsíci pouštět ticho nebo stanice střídat. Rozhlas je z chodby slyšet například i v učebně a ruší výuku angličtiny. Nemluvě o mož-nosti telefonovat z mobilu na chodbě. V kancelářích je navíc možné pustit si rádio v místnosti, takže vypnutím zvuku na chodbě by nikdo nebyl omezen. Bohužel tento nešvar pouštění hudby všude je obecný jev v České repub-

vedoucí oddělení Správa ne-movitostí Plzeň, ČEZ Správa majetku

Můj dotaz se týká kolektivní smlouvy, která byla zveřej-něna 1. prosince 2006 na intranetu. Je tato smlouva určena pouze pro ČEZ, a. s., nebo se vztahuje také na další společnosti ve Skupině ČEZ? V Call centru se v souvislosti s jejím uveřejněním mezi ko-legy množí různé spekulace.Michaela Zahradilová, ČEZ Zákaznické službyOdpověď: Nedávno uzavřená kolektivní smlouva ČEZ, a. s., se vztahuje na společnost ČEZ, to znamená, že nemá vliv na jiné dceřiné společnosti. V těchto společnostech jsou uzavírány samostatné kolektivní smlouvy. Mezi kolektivními smlouvami jednotlivých společností Sku-piny ČEZ neexistuje žádná

lice a mylně se považuje za normální.Martin Slepička, PlzeňOdpověď: Připomínky k hluč-nosti rozhlasu na chodbách se vyskytují zcela ojediněle. Bohužel nelze vyjít vstříc všem zaměstnancům a vypnutí roz-hlasu na chodbách odděleně od rozhlasu v kancelářích není technicky možné. Řešením by mohla být pouze výměna reproduktorů na chodbách za reproduktory s regulací hlasi-tosti obdobného typu, jako jsou instalovány v kancelářích. Toto řešení by však bylo poměrně nákladné, a jak bylo uvedeno, s ohledem na minimum při-pomínek by nebylo ani obha-jitelné. Abychom alespoň čás-tečně vyhověli zaměstnancům, kteří rozhlas na chodbách po-slouchat nechtějí, je nastavena jeho hlasitost na minimum.Aleš Budák

JAK NA NOVÝ INTRANET SKUPINY ČEZ

Po přihlášení se zaměstnanec dostane na domácí stránku své společnosti.

Úvodní stránka intranetu Skupiny ČEZ je přístupná bez nutnosti přihlašovat se. Naleznete zde aktuality a důležité informace společné pro celou Skupinu ČEZ.

V roce 2007 bude rozvoj nového intranetu Skupiny ČEZ zaměřen na přesun aplikací z portálu ČEZ a ze starých intranetů do nového systému, na další naplňování obsahu, na vývoj a zavádění nových funkcí, které mají zlepšit komunikaci ve Skupině ČEZ. Na stránkách této přílohy vás budeme seznamovat s intranetovými zajímavostmi a tipy.

NA INTRANETU SE PŘIHLASTE, ZÍSKÁTE VÍCE INFORMACÍ

Tip � V pravém sloupci stránky intranetu je v dolní části odkaz Časté otázky, kde najdete i dokument „Jak na Intranet?“. V něm jsou obsaženy základní užitečné informace pro práci s intranetem Skupiny ČEZ.

Po dobu migrace používaných aplikací a informací na nový intranet ještě budou existovat současné intranety REAS a Portál ČEZ. Dostanete se na ně pomocí boxuOdkazy na stránce vpravo dole.

PŘÍLOHA I

Přihlášením (pomocí jména a hesla do ServiceDesku) uživatel získává možnost vi-dět informace přizpůsobené jeho profi lu, tzn. například podle dceřiné společnosti, kde pracuje. Vidíte aktuality a profi l vaší fi rmy, můžete se zúčastnit ankety jen pro vaši společnost a máte také možnost vytvo-řit si vlastní seznam odkazů a aplikací.

Pro práci s Telefonním seznamem je při-hlášení také důležité. Zatímco na úvodní stránce bez přihlášení najdete jen základní výpis (obr. 02), po přihlášení uvidíte i mo-bilní čísla a detailní informace vyhledané osoby. V detailu nalezeného kontaktu máte k dispozici informace o přímém nadřízeném a podřízených, můžete si vyhledat kolegy.

Tip � Pokud jsou informace o vás v Telefonním seznamu chybné, kontaktujte ServiceDesk (Kategorie požadavku –> Požadavek na opravu osobních údajů v ServiceDesku), aby mohla být informace opravena.

Přihlášení uživatele má ještě další nezane-dbatelnou úlohu – díky němu systém ově-řuje i tzv. garanty intranetu. To jsou naši kolegové z celé Skupiny ČEZ,

kteří mají oprávnění vkládat informace do redakčního systému intranetu. Po přihlášení se jim na stránce objeví i odkaz Edee, což je název redakčního systému.

PŘÍLOHA II

ZIMNÍ FOTOGRAFICKÁ SOUTĚŽ ZIMOHRANÍ

Zveme vás k účasti ve fotografi cké sou-těži. Získejte atraktivní ceny za své nej-lepší obrázky pořízené v období zimních svátků a prázdnin! Ty nejlepší obrázky zveřejníme na intranetu Skupiny ČEZ, kde proběhne hlasování o deset nejlep-ších prací.

Vaše fotografi e přijímáme pouze v elektro-nické podobě ve formátu JPG při rozlišení 72 dpi a minimálním rozměru 800 × 600 pixelů. Velikost souboru nesmí překročit 3 MB.

Své příspěvky zasílejte na e-mail intranet@cez.cz do 21. 1. 2007. Uživatelé intranetu pak budou týden hlasovat pro své favority a výsledky vyhlásíme 31. ledna 2007.

TIPY INTRANETU

V ANKETĚ PŘED SEDMDESÁTI LETY SE HLAVNĚ POČÍTALO

20. 11. 2006, Hana Boušková

Před více než sedmdesáti lety, na podzim roku 1935, uspořádala společnost SME (Středomoravské elektrárny, a. s., se sídlem v Přerově) anketu o využití elektřiny a jejích přednostech. Odpovědím na anketní otázky byla věnována značná pozornost, o čemž svědčí fakt, že se staly součástí výroční zprávy společnosti. My, současní čtenáři bulvárního tisku, jsme denně doslova zava-lováni desítkami anket, a to nejen spotřebi-telských. Je poučné porovnat, jak se otázky a odpovědi za 70 let změnily.

CO SE VÁM NA ELEKTŘINĚ NEJVÍCE LÍBÍ?Marie Horáková, rolnice, Poličná č. 32, pp. Valašské Meziříčí:Na elektřině se mi nejvíce líbí, že nevysává

fi nančně občanstvo a přispívá k radostem života.

Otakar Nop, Onědkovice č. 79:Vodovod jest jednou z výhod, kterou mělo město proti venkovu. To již delší dobu není pravdou. Kdo touží po vodovodu, může jej míti všude, kde jest elektrický proud zaveden, a to menším nákladem, než průměrný po-platník by přispěl na stavbu všeobecného vodovodu.

V ČEM POSLOUŽILA VÁM ELEKTŘINA NEJLÉPE?

František Barnet, tajemník Republikánské strany, Val. Meziříčí:V naší domácnosti se žehlí elektricky 11 roků, 9 roků máme vysavač prachu, 5 roků vlastní vodovod a rádio a 2 roky vaříme elektricky.

Alfred Golda, živnostník, Hranice:Mám v používání pro obchod a domác-nost 16 osvětlovacích těles se žárovkami 15 W (takové žárovky se dnes používají ma-ximálně k nočním lampičkám, pozn. red.), akumulační ohřívač o 1200 W, vařič 1200 W, elektrický ventilátor jednofázový, trvalou on-dulaci a dva ruční „Foeny“ a žehličku zn. „Rell“. Mám sazbu, která mi denně vyjde na 4 Kč a za nájem ohřívače platím 126,60 Kč. Byl jsem zklamán aparátem plynovým, ten mně vysadil i dvakrát denně. Mohu tvrdit, že nejlepší jest aparát elektrický, ten nezklamal mne ani jednou.

Celý článek si můžete dočíst na intranetu Skupiny ČEZ v Infoservisu Skupiny ČEZ, tamtéž najdete i reprodukce několika reklamních plakátů Středomoravských elektráren.

http://portalprod.cez.cz:7880/portal/page/portal/ISC_MAIN/CLANEK_PUBLIC?path=/p.1/p.5/p.6_d4321.html

Přetiskujeme ukázku z článku, jenž velmi zaujal čtenáře intranetu. Celý text naleznete v Infoservisu Skupiny ČEZ. Z příspěvků na intranetu nás zaujalo:

PŘÍLOHA III

Nejčastější otázky k intranetu

CO DĚLAT, KDYŽ…

Měl bych dotazy, ale vlastně připomínky k telefonnímu seznamu SkupinyČEZ:1. není rozlišeno, co se v seznamu hledá, jestli jméno či příjmení,2. pokud příjmení je shodné se jménem, tak to vypíše příjmení i jméno.V seznamu ve vyhledávání skutečně není rozlišeno, zda hledáme příjmení „Pavel“ či jméno „Pavel“, ale pouze v případě, že ne-jste přihlášen. Pokud jste přihlášen, pak je vyhledávání v telefonním seznamu roz-děleno na základní, rozšířené a fi ltrované. Pod jednotlivými záložkami je již možnost zadání do příslušné kolonky příjmení či jméno.

Výborně! Jsem nadšená, že se dostanu i do Portálu ČEZ, když zatím nový intranet funguje nefunguje. A navíc si tím opakuji stará hesla a původní přihlašovací jména a nová hesla a nová přihlašovací jména,

a přesto mám své jméno několik let stále stejné. No není to krásné zpestření někdy šedé úřední práce?Znalost všech hesel skutečně vyžaduje velké úsilí, ale bohužel jednotný systém při-hlašování do aplikací nejspíš v tomto mo-mentě není možný. Tým intranetu se sna-žil toto alespoň částečně ulehčit, a proto se přihlašovací heslo a login shodují s přihláše-ním do aplikace ServiceDesk.

Nejde mi přihlášení do intranetu. Buď mám špatné heslo, nebo mi propadlo? Nepoužívám intranet často. Můžete mi to nastavit znovu?Obraťte se na ServiceDesk, tel. (961) 44444, 841 842 843. Tam vám sdělí heslo do ServiceDesku (toto se používá i pro in-tranet Skupiny ČEZ). Pokud ovšem se ptáte na Portál ČEZ, tam se používá osobní číslo a heslo, které jste si zvolil.

Tip � Pokud máte potíže s heslem a přihlášením do Intranetu, obraťte se na ServiceDesk (Kategorie požadavku –> Potíže s jinými korporátními aplikacemi –> Intranet Skupiny ČEZ).

Zpracovalo:oddělení Intranet z odboru Vnitřní komunikace ČEZ, a. s.; intranet@cez.cz

PŘÍLOHA IV

nost E.On. Akcie tamních distri-bučních společností získala tato fi rma od místních měst a obcí. Skupina ČEZ tudíž v těchto ob-lastech nemůže mít na dodávku elektřiny žádný vliv.V tržním hospodářství přináší elektrárna oblasti, ve které se nachází, zvláště možnost na-jít pracovní uplatnění, rozvoj daného regionu a spolupráci s ním. Skupina ČEZ má jedno-značné motto: Pomáháme tam, kde působíme.Eva Nováková, tisková mluvčí ČEZ

Náhodou jsem měl možnost hovořit s „bezpečákem“ ze společnosti ČEZ Distribuční služby. Ptal jsem se ho, co je pravdy na tom, že (jak se říká) víc než stovka lidí z původní Středočeské ener-getické, a. s., nepodepsala pracovní smlouvy s novou společností. Potvrdil mi to a současně jako člověk bdící nad bezpečností vyslovil obavu. Bezpečnost je právě při práci s elektřinou opravdu nezbytná. Místo zkušených a odpovědných montérů, techniků a manažerů při-cházejí „lidé z ulice“. Často bez potřebného odborného vzdělání, praxe a zejména po-třebných návyků. Nedostanou do začátku potřebné kvali-fi kační určení podle známé „padesátky“, nemohou dělat samostatně, nemohou dělat pod napětím (ani nízkým). Do toho bude v nejbližší době za-veden nový, jednotný příkaz B a ještě spousta dalších změn. Třeba nová vyhláška o kvalitě služeb, víc práce, kratší ter-míny a za to (prý) méně pe-něz. Tak ať se nedivím. Podle něj ve Skupině i přibývá úrazů včetně těch nejtěžších, a to prý v období „před VIZÍ 2008“ nebylo. Nevím, k tomu nemám žádné bližší informace.Mě na mém pracovním místě tento problém netíží, ale jako člověk, který žije s českou energetikou už přes třicet let,

se musím ptát: stala se někde chyba? Proč tolik lidí a často s dlouholetou praxí a zkuše-nostmi odmítá novinky zavá-děné realizací Projektu VIZE 2008? Nemyslím, že by to vždy bylo „na truc“ nebo s cí-lem nové společnosti poško-dit. Říkalo se a platí to jistě dál, že se klidně rozloučíme s jedinci, kteří se nebudou chtít zapojit do nových cílů Skupiny ČEZ. Ale zrovna ob-last distribučních služeb ne-patří mezi obory, kde bychom měli hazardovat s lidským potenciálem.Pavel Duchek, STEOdpověď: K 1. 9. 2006 do-šlo k organizační změně, kdy vznikla cílová organizační struk-tura ČEZ Distribuční služby, která nahradila organizační struktury částí fi rem vložených z jednotlivých REAS. V rámci této organizační změny byly všem převáděným zaměstnan-cům ČEZ Distribuční služby nabídnuty pracovní smlouvy na nová pracovní místa. Za-městnanci měli možnost volby mezi zaměstnáním v ČEZ Distri-buční služby, nebo odmítnutím smlouvy a odchodem z fi rmy se všemi náležitostmi podle Záko-níku práce a kolektivní smlouvy. Byla to ojedinělá příležitost a řada zaměstnanců ji využila. Velkou skupinu tvořili zaměst-nanci v důchodovém věku, pro které byl odchod právě v době organizační změny výhodný. Druhým podstatným vlivem byla situace na trhu práce v kon-krétní lokalitě.

Je známo, že nejlepší nabídka pracovních míst je v Praze a je-jím okolí, na Mladoboleslavsku a obecně ve větších městech. Tomu zhruba odpovídá i míra nepřijetí nových nabídnutých pracovních smluv – polovina všech případů byla v regionu Střed, a to zejména v oblastech v okolí Prahy (Kladno, Beroun, Benešov, Brandýs nad Labem a další) a v okolí Mladé Bole-slavi. Zde zaměstnanci využili možnosti získat odstupné a na-stoupit na podobně honorova-nou pozici v jiné fi rmě. Hlavními důvody odchodu pracovníků při organizační změně byly tedy odchody do důchodu a na-bídka trhu práce.Nemyslíme si, že hlavní příčinou by byly, jak uvádíte, „novinky za-váděné realizací Projektu VIZE 2008“. Řada zaměstnanců ohlásila svůj úmysl opustit fi rmu v dostatečném předstihu a bylo tedy možno se na jejich odchod připravit. V některých případech se jednalo i o určitou obavu z budoucnosti a po vysvětlení nejasností zaměstnanci ve spo-lečnosti zůstali.Situaci ve všech regionech, zejména v regionu Střed, vě-novalo vedení ČEZ Distribuční služby mimořádnou pozornost, podporovalo informovanost zaměstnanců a přímo na ně-kterých služebnách proběhla i přímá diskuse se členy vedení. Činnost společnosti není ani po odchodech zaměstnanců v rámci organizační změny ohrožena, a to ani v jednom

vazba, protože každá společ-nost ve Skupině ČEZ tvoří sa-mostatný právní subjekt.Ivan Feninec, ředitel sekce Lidské zdroje – personální služby, ČEZ

Chtěla bych se zeptat, co konkrétně dělá ČEZ pro to, aby zamezil tomu, že největší zdražení elektřiny je vždycky v Jihočeském a Jihomorav-ském kraji, kde stojí jaderné elektrárny. Při jejich výstavbě nám bylo předkládáno, že se stavějí i proto, aby lidé v jejich okolí měli levnou elektřinu. Děkuji za odpověď.Irena FiedlerováOdpověď: Cena elektřiny pro koncového zákazníka se roz-padá do dvou základních částí. První z nich je cena elektřiny za vlastní, takzvanou silovou elektřinu, druhou je cena za její dopravu k zákazníkovi, tedy distribuci elektřiny. Cena za vlastní, silovou elektřinu je dána střetem tržních sil, tedy nabídky a poptávky. Není tedy stanovována společností ČEZ či jakýmkoliv jiným výrobcem elektřiny.V poslední době zaznamená-váme v regionu střední Evropy (a nejen zde – střední Evropu zmiňuji, protože z hlediska ČR je toto území relevantní oblastí) růst ceny elektřiny. Je to dáno její dynamicky rostoucí spotře-bou a na druhé straně hrozbou nedostatku kapacity, protože elektrárny dosluhují.Druhá část výsledné ceny elektřiny pro domácnosti je tvořena cenou za dopravu k zákazníkovi, což je činnost regulovaná státem, konkrétně Energetickým regulačním úřa-dem. Přihlíží právě k místním podmínkám dodávky elektřiny v jednotlivých distribučních ob-lastech – tedy jak nákladná je údržba sítí v dané oblasti či jak se distribuční síť v oblasti roz-víjí. Nezáleží tedy na tom, zda jsou v oblasti elektrárny či ne. V regionu jižní Moravy a jižních Čech dodává elektřinu společ-

ČEZ INFO VII

ORANŽOVÁ LINKA

POZOR, ZMĚNA!

PRO MALÝ ZÁJEM JSME POZASTAVILI TELEFONICKOU ORANŽOVOU LINKU 211 021 021.

NOVĚ MŮŽETE POUŽÍVAT E-MAIL:VNITRNIKOMUNIKACE@CEZ.CZ

pokračování na str. VIII

z regionů ČEZ Distribuční služby.Ze statistiky úrazovosti za po-sledních několik let nevyplývá nic, co by podporovalo tvrzení, že zavedením změn vyvolaných Projektem VIZE 2008 „přibývá úrazů včetně nejtěžších“. Spíš je tomu naopak.Úrazovost pochopitelně nelze naplánovat, ale lze ji ovlivnit dobře nastaveným systémem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na kterém intenzivně pracujeme. Níže uvedená čísla vám poslouží pouze k získání přehledu, kolik pracovních úrazů vzniklo za sledované období pro určitý počet zaměstnanců při zhruba stejných rizikách vykonávaných činností.V níže uvedených tabulkách je zpracován přehled úrazo-vosti jednotlivých společností REAS od roku 2004 do konce prvního pololetí roku 2006 a na závěr úrazovost společ-nosti ČEZ Distribuční služby za první tři měsíce jejího fun-gování.Srovnáním úrazovosti ve spo-lečnosti ČEZ Distribuční služby ve 3. čtvrtletí 2006 (3 úrazy na 1806 zaměstnanců) s úrazovostí společnosti ČEZ Distribuce v 1. pololetí roku 2006 (2 úrazy na 1119 zaměstnanců) lze i při nesrovnatelných rizicích vyko-návaných pracovních činností obou společností a krátkém ča-sovém úseku dokladovat, že pracovních úrazů nepřibývá. Michael Schmid, ředitel úseku Provoz a poruchová služba, ČEZ Distribuční službyMartin Koch, ředitel úseku Správa společnosti, ČEZ Dis-tribuční služby

Reakce tazatele: Díky za vy-čerpávající odpověď. K po-slání dotazu mě přiměl hlavně způsob, jakým mi byla situace líčena nejen uváděným „bez-pečákem“, ale i dalšími ko-legy. Jinými slovy: Nic nebývá tak horké, jak se na první po-

Rok 2004

REAS Počet zaměstnanců Počet úrazů Zameškané kalendářní dny

Smrtelný úraz

VČE Hradec Králové 1437 11 887 0

STE Praha 1465 9 427 1

SME Ostrava 1617 9 389 1

SČE Děčín 1365 12 496 1

ZČE Plzeň 1193 15 537 2

Rok 2005

REAS Počet zaměstnanců Počet úrazů Zameškanékalendářní dny

Smrtelný úraz

VČE Hradec Králové 980 9 617 0

STE Praha 1088 10 352 0

SME Ostrava 957 7 275 0

SČE Děčín 968 12 402 0

ZČE Plzeň 706 4 792 0

První pololetí 2006

REAS Počet zaměstnanců Počet úrazů Zameškané kalendářní dny

Smrtelný úraz

VČE Hradec Králové 564 6 359 0

STE Praha 562 4 573 1

SME Ostrava 608 5 183 0

SČE Děčín 486 4 284 0

ZČE Plzeň 422 4 106 0

ČEZ Distribuce 1119 2 19 0

ČEZ Distribuční služby od 1. 7. do 1. 10. 2006

REAS Počet zaměstnanců Počet úrazů Zameškanékalendářní dny

Smrtelný úraz

ČEZ Distribuční služby 1806 3 x 0

hled zdá. Protože jsem sám neměl možnost nahlédnout do uváděné problematiky

Tento přehled nepostihuje pracovní úrazy externích subjektů, které vznikají na zařízení distribuční soustavy.

hlouběji, zeptal jsem se pro-střednictvím Oranžových spo-jení. Teď mám srozumitelné

a uspokojivé vysvětlení. Ještě jednou za ně díky.Pavel Duchek, STE

ČEZ INFO VIII

Vodní elektrárna Pastviny prošla rekonstrukcí

Malá vodní elektrárna Pastviny ve východních Čechách pro-šla modernizací. Celková výše investovaných prostředků do-sáhla 5,6 milionu korun.„Modernizace se poda-řila v rekordně krátkém ter-mínu, odstávka trvala necelé čtyři měsíce,“ říká Josef Sed-lák, generální ředitel společ-nosti ČEZ Obnovitelné zdroje. „Elektrárna je při svém maxi-málním výkonu schopna vyrá-bět denně až 69 tisíc kilowatt-hodin, což je denní dodávka elektřiny přibližně pro deset ti-síc domácností.“Výstavba přehrady Pastviny na Divoké Orlici, jako jedné z po-sledních zděných přehrad v tehdejším Československu, byla zahájena 10. července 1933. Současně s přehradou byla budována i vodní elekt-rárna a ostatní součásti tohoto rozsáhlého díla.V roce 2000 byla provedena generální oprava včetně tur-bíny a zabetonování čerpadla elektrárny. V srpnu 2006 byla zahájena rozsáhlá modernizace, při níž byl výměněn řídicí systém a instalovány nové elektrické

ochrany soustrojí, nový hydrau-lický regulátor otáček turbíny a převinut generátor. Zároveň byla zprovozněna komunikace optickým kabe-lem mezi řídicím systémem vodní elektrárny a řídicím sys-

témem Povodí Labe. Po pro-vedení zkoušek v polovině lis-topadu loňského roku byla elektrárna uvedena do trvalého provozu.V elektrárně je instalováno jedno soustrojí s Francisovou turbí-

nou, které má nejvyšší hltnost 12 m3/s a při spádu 30 m do-sažitelný výkon 3 MW. Roční výroba závisí na množství vody a pohybuje se okolo 5500 MWh. Jiří Kosina

Šestý ročník Týdne vědy otevřel od 6. do 12. listopadu dokořán dveře všech odbor-ných ústavů Akademie věd. Mohli jsme tak navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si po-pulárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Hlavním partnerem Akademie věd byl už počtvrté ČEZ.Celkem bylo během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přenášek; 40 přednášek

TÝDEN VĚDY A TECHNIKY 2006

v Praze, 19 v Brně, 5 v Českých Budějovicích a 2 v Ostravě. Ve spolupráci s Kriminalis-tickým ústavem Praha navíc proběhl cyklus přednášek Věda a kriminalistika. Ve vědeckých kavárnách se debatovalo o změnách klimatu či uplatnění nanotechnologií v praxi.ČEZ v tomto týdnu nabídl exkurze do všech svých elek-tráren, čehož využilo více než 2000 návštěvníků. Připravil také jednu speciální akci – unikátní

expozici historických energe-tických strojů v Energetických opravnách Prunéřov. Návštěv-níci měli možnost vidět sto i více let staré turbíny, dynama, generátory a parní stroje, které zatím nebyly nikde vystaveny.Dalším příspěvkem k Týdnu vědy byla odborná přednáška o obnovitelných zdrojích ener-gie, kterou vyslechla stovka posluchačů, a malá výstavka na stejné téma. V Praze také proběhl seminář pro učitele,

na němž měli možnost vy-zkoušet si různé didaktické metody práce se žáky a stu-denty s pomocí vzdělávacích materiálů programu ČEZ Svět energie. Týden vědy a tech-niky probíhá v návaznosti na Evropský týden vědy a má za cíl popularizovat vědu a techniku, přiblížit veřejnosti metody a výsledky vědecké práce a ukázat význam vědy pro moderní život. Marie Dufková

ČEZ INFO IX

ČEZ INFO X

Průmyslové a energetické ob-jekty se neobejdou bez účin-ného odlučování pevných čás-tic z odpadních plynů, které jsou následně vypouštěny do ovzduší. K nejefektivnějším technickým řešením patří elek-trické odlučovače a látkové fi ltry.Elektrické odlučovače jsou vy-užívány k dosažení nízké hod-noty úletu tuhých znečišťujících látek, například v elektrárnách (odlučování popílku vznikají-cího při spalování uhlí), spalov-nách komunálních a průmys-lových odpadů, cementárnách či hutích. Znečištěné odpadní plyny jsou odváděny ze zdroje

ELEKTRICKÉ ODLUČOVAČE V MODERNÍ ENERGETICE

Elektrárna Tušimice – rekonstrukce v rámci generálních oprav bloků č. 22, 24 a 21 (uvedení do provozu: 2002–2004)

Výkon bloku 200 MW

Počet bloků 3

Elektrický odlučovač (EO) – typ EKF 1 – 50 – 10,5 – 3 – (5+6+5)

Počet EO / blok 2

Umístění EO před odsiřovací jednotkou

Množství kouřových plynů 1 050 000 Nm3/hod

Teplota kouřových plynů 170 °C

Výstupní koncentrace popílku 100 mg/Nm3

Elektrický odlučovač v Elektrárně Tušimice – stav po rekonstrukci

Daruj krev – zachráníš život. Touto větou se řídí někteří zaměstnanci elektrárny v Ledvicích. Český červený kříž udělil nejvyšší, zlatou medaili prof. MUDr. J. Jan-ského Miroslavu Bláhovi, který absolvoval 40 odběrů, a zlatý kříž Českého čer-veného kříže 3. třídy Karlu Fialovi za 80 odběrů krve. Blahopřejeme a děkujeme!

Miroslava Fantová

Dárci krve z Ledvic

zení exhalace pevných čás-tic jsou látkové fi ltry. Oproti nim mají však elektrické odlučovače řadu výhod: nízké tlakové ztráty, menší citlivost na překročení teplot, nízké provozní náklady, nenáročnost na obsluhu a dlou-hou životnost zařízení.Zařízení obdobného typu po-užívá i Elektrárna Tušimice. Už v minulosti byla vybavena elek-trickými odlučovači, kouřovými a vzduchovými ventilátory, klap-kami, kompenzátory, částmi ka-nálů spalin apod. Jejich doda-

znečištění do aktivního prostoru elektrického odlučovače přes vstupní díl s rozdělovacími stě-nami, které zajišťují rovnoměrné rozdělení plynu po celém prů-řezu odlučovače. Aktivní pro-stor tvoří systém elektrod, kde vzniká silné elektrické pole. V něm se odlučované částice nabíjejí a usazují na povrchu elektrod. Mechanickým okle-páváním se usazené částice uvolňují a padají do výsypek ve spodní části odlučovače, odtud jsou odváděny k dalšímu využití nebo uložení na skládku.Další hojně využívanou meto-dou fi ltrace pro maximální ome-

vatelem byla fi rma ZVVZ, a. s. Nedávno elektrárna provedla rekonstrukce uvedených zaří-zení v rámci generálních oprav 200MW bloků. V roce 2007 bude zahájena komplexní ob-nova elektrárny, v jejímž rámci bude nainstalován i nový vzdu-chospalinový trakt (dodavate-lem by měla být opět společ-nost ZVVZ) v rámci dodávek technologie pro TC 2 – kotel a příslušenství, jehož hlavním dodavatelem je společnost Vít-kovice Heavy Machinery. (maj)

Zatím 83 besed pro studenty středních a žáky vyšších ročníků základních škol připravila na školní rok 2006/2007 v rámci celé repub-liky Skupina ČEZ. Do poloviny pro-since loňského roku již proběhlo 54 setkání školní mládeže s vy-sokoškolskými pedagogy, nezá-vislými odborníky na energetiku i operátory a fyziky z jaderných re-aktorů z Temelína a Dukovan. S be-sedami začala Skupina ČEZ před sedmi lety, přičemž zatím jich pro-běhlo přes 2000 za účasti více než 75 000 posluchačů.„Každá beseda trvá dvě vyučo-

BESEDY VE ŠKOLÁCH POKRAČUJÍ

vací hodiny. Skládá se z výkladu, promítání fi lmů, diskuse s do-tazy a odpověďmi na ně. Obsa-hem výkladu je globální pohled na energetiku v současném světě, nutnost uvědomění si hodnoty energie a důležitosti jejího do-statku. Představeny jsou všechny zdroje energetického mixu,“ při-bližuje Marie Dufková, která má ve Skupině ČEZ na starosti vzdě-lávací programy. Besedy jsou zdarma, a protože je o ně mezi školami veliký zájem, je nutné si je objednat minimálně měsíc až dva dopředu. Jaroslav Jurča

ČEZ INFO XI

Elektrárna Ledvice otevřela dveře

Den otevřených dveří Elek-trárny Ledvice se konal 25. 11. 2006. Kvalifi kovaní za-městnanci se ujali návštěvníků a při prohlídce provozu vysvět-lovali vše o výrobě elektric-kého proudu. Protože zájemců bylo víc než dost, přesně 341, ti, kteří museli čekat na další prohlídku, se mohli v zase-dací místnosti občerstvit ká-vou či zákuskem, prohlédnout

si maketu elektrárny i s jejím okolím nebo fotografi e zachy-cující celou dobu existence elektrárny. Ani ti nejmenší ne-přišli zkrátka. Mohli se dosyta vyřádit při různých soutěžích. A protože se blížíl čas Miku-láše a Vánoc, nemohli chybět čertíci, kteří děti v soutěžích povzbuzovali a rozdávali slad-kosti a malé dárečky.

Miroslava Fantová

STUDENTI Z PLZNĚ ABSOLVOVALI TRADIČNÍ PRAXI V TUŠIMICÍCH

jsme chtěli vidět, a řekli nám vše, o čem jsme chtěli slyšet,“ kvitoval přístup zaměstnanců elektrárny jeden ze studentů, Jan Volek. Ostatní souhlasně přikyvovali. Jejich chvála se tak například týká i Josefa Zahradníka, vedoucího správy odsíření tušimické elektrárny. „Jen vracím škole to, co mi sama dala. I já jsem její absolvent, i když už v roce 1978. V Tušimicích jsme si byli prohlédnout v rámci exkurze parní turbíny a já se pak do elektrárny vrátil už jako inženýr . Poté mi doslova vlezlo pod kůži odsíření, jemuž se věnuji dodnes, takže o něm přednáším i stu dentům,“ říká Josef Zahradník.Zajímavá a efektivní forma výuky studentů probíhá v tu-šimické elektrárně nepřetržitě již od roku 1981. „Pokud to bude záležet jen na nás, pětadvacetiletou tradici nepřerušíme. Pro Sku-pinu ČEZ si tím vychováváme další generace specialistů v nejrůznějších oborech důležitých pro výrobu elek-třiny,“ dodává Otakar Tuček, ředitel Elek trárny Tušimice a Elektráren Prunéřov. Ota Schnepp

V Elektrárně Tušimice se prakticky vzdělávali studenti Elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Ve dvou turnusech se tu od

27. listopadu do 10. prosince vystřídaly dvě skupiny po 23 a 20 studentech prvního ročníku magisterského studia oboru elektroenergetika.

„Myslím, že nám to přineslo hodně. Něco jiného je se učit teorii, a něco jiného být u toho. Vše si v praxi osahat, i když jen očima. Ukázali nám vše, co

ČEZ INFO XII

Vítězem prvního ročníku Povltav-ské trofeje energetiků, která byla vypsána pro cyklisty podílející se svou profesí na výrobě či distri-buci elektrické energie, se stal Jiří Hovorka. Seriál devíti závodů byl součástí systému sportovních a tělovýchovných akcí zvaného DA-BA Extraliga.

TROFEJ ENERGETIKŮ OVLÁDLI CYKLISTÉ Z ELEKTRÁRNY SLAPY

Již od jeho počátku bylo zře-telné, že v konečných výsled-cích budou nejvýše umístěni cyklisté z Elektrárny Slapy. Ve-terán Jiří Šimon se dokonce stal absolutním vítězem své ka-tegorie v úvodním Bikerském poháru a strhl k poctivé trénin-kové práci také svého vrstev-

níka Josefa Vodseďálka a Jiřího Hovorku, příslušníka kategorie mužů ve věku do 39 let. K této trojici se později výbornými vý-kony na silnici přidal ještě Pavel Skokan (muži do 39 let), který se rovněž v několika závodech dokázal prosadit mezi nejlepší v absolutním pořadí.

Škodu ve výši 38 409 Kč způsobili Skupině ČEZ lidé, kteří pěstovali ve velkém ko-nopí v Dobřanech na Plzeňsku. Plantáž čtyř set rostlin záso-bovala teplem a světlem elek-

třina prostřednictvím černé pří-pojky.Specialisté ČEZ Měření vy-počítali škodu podle zákonné metodiky a podle snadno ověřitelných důkazů. Jen pro

zajímavost – vodítkem bylo také stáří rostlin, které musely růst nejméně od začátku října loňského roku. Případ již vy-šetřuje Policie ČR. Využívání pro normální i nelegální pod-

nikání není žádnou výjimkou, zaměstnanci ČEZ Měření se setkávají i s případy, kdy pachatelé elektřinu dále prodávají. Martin Sobotka

Velkopěstitelé marihuany odebírali načerno elektřinu

V celkové klasifi kaci premi-érové Trofeje energetiků zís-kal prvenství mezi muži Jiří Hovorka. V absolutním hodno-cení bez rozdílu věku se prosa-dili jezdci dříve narození – vy-hrál Šimon před Vodseďálkem a Hovorkou .

Jan Brambora

UNIKÁTNÍ VELÍN V POČERADECH

Elektrárna Počerady se může pochlubit ojedinělým velínem v rámci všech elektráren Sku-piny ČEZ. V takzvané společné technologické dozorně jsou soustředěni operátoři, kteří dříve pobývali na patnácti růz-ných místech. „Původně bylo v elektrárně šest velínů výrob-ních bloků, dva na zauhlování a po jednom na mazutové sta-nici, chemické úpravně a blo-kové úpravně. Další dva byly na odsiřování a čerpací stanici chladicích vod. Samostatný ve-lín měla i čerpací stanice su-rové vody na Ohři,“ vypočítává Jiří Kulhánek, vedoucí odboru Řízení provozu Elektrárny Po-čerady. V průběhu posledních deseti let se v důsledku moder-nizace a zavedením spolehli-vých řídicích systémů začaly ve-líny sdružovat. V závěru roku 1999 jich už bylo jen pět – tři blokové a po jednom na odsí-ření a v rámci vodního hospo-dářství. V roce 2001 pak byly sloučeny do jedné společné

technické dozorny s osmi lidmi ve směně.Tím ovšem inovace provozu v Elektrárně Počerady ne-končí. Stejně jako v případě Elektrárny Ledvice na Teplicku se i v Počeradech plánuje vý-stavba nového bloku o výkonu 660 MW. „Předpokládáme, že pokud bude schválen zá-měr, proběhne výstavba v le-tech 2009 až 2012. Dále zvažu-jeme buď komplexní obnovu tří 200MW bloků, nebo by přibyl ještě jeden nový blok o stejném výkonu 660 MW,“ říká k bu-doucnosti Elektrárny Počerady její ředitel Jiří Šinágl. V sou-časné době se počítá, která va-rianta bude vhodnější, rozhodu-jící budou pořizovací náklady a životnost zařízení. „Nový zdroj má životnost čtyřicet let od okamžiku spuštění, u kom-plexně modernizovaných bloků je to pětadvacet let,“ dodává Jiří Šinágl.Počeradská elektrárna se za-čala stavět v únoru 1964. V první

fázi proběhla výstavba Elekt-rárny Počerady I, tedy bloků č. 1 až 4. Do provozu byly bloky uvedeny v letech 1970 a 1971. Ve druhé fázi byla po-stavena Elektrárna Počerady II s bloky č. 5 a 6, které byly zpro-vozněny v roce 1977. Tím byla postavena první kompletní dvoustovka v rámci všech se-veročeských elektráren. Na za-

čátku roku 1994 byl ovšem vzhledem k útlumovému pro-gramu uhelných elektráren blok č. 1 odstaven z provozu. Proto nyní mají Počerady výkon 5 × 200 MW. Ročně se zde vy-robí 6 TWh elektrické energie při průměrné měrné spotřebě tepla v palivu 10,25 GJ na vyro-benou MWh.

Ota Schnepp

Zákaznická linka Skupiny ČEZ 840 840 840 je vám k dispozici ve dne v noci. Své dotazy a požadavky ohledně elektřiny tak můžete vyřešit snadno a rychle z pohodlí domova. Profesionální péči vám rádi poskytneme také v široké síti kontaktních míst nebo prostřednictvím internetové Virtuální obchodní kanceláře.

JSME S VÁMI 24 HODIN DENNĚ, 7 DNÍ V TÝDNU!

zákaznická linka 840 840 840 www.cez.czSKUPINA ČEZ

CEZNews_210x270.indd 1 21.12.2006 15:06:00

Při pohledu na novinové titulky má čtenář leckdy dojem, že se cena elektřiny zvy-šuje neustále, že to je takový nekonečný příběh. Jak to vlastně je?Je trochu nešťastné, že se o zdražování ceny elektřiny, které je už známo od léta, mluví stále každý měsíc. Pak to vypadá, že se zdražuje znovu měsíc co měsíc, a při-tom jde stále o jednu a tutéž událost, která vyvolala nárůst cen. A tou je změna cen na velkoobchodním trhu. Tyto ceny se vždy stanovují na rok dopředu, konkrétně v srpnu–září předcházejícího roku, kdy se odehrávají aukce a jiné obchody, které určí výši velkoobchodní ceny na příští rok. Po-chopitelně tato velkoobchodní cena se pro-mítá do koncových cen, které zákazník platí za elektřinu a její dopravu na místo spotřeby. Cena silové elektřiny tak podle toho, zda jde o domácnosti či větší zákaz-níky, tvoří buď menší nebo větší podíl na celkové ceně.Je proto nekorektní, když se v médiích stále opakuje, že ČEZ zdražuje. Za prvé, není to něco, co bychom sami vyvolali, je to dáno vývojem nabídky a poptávky na celém stře-doevropském trhu, a za druhé, to celé má kořeny v událostech v období srpen–září předcházejícího roku. Jedinou další ceno-tvornou informací o tom, jak bude vypadat koncová cena pro spotřebitele na následu-jící rok, je stanovení výše regulovaných po-platků Energetickým regulačním úřadem. To bývá zpravidla na přelomu listopadu a prosince.

Co tedy všechno tvoří celkovou cenu, která se objevuje na zákazníkově faktuře?Vezmeme-li domácnosti jako zákaznický segment, který je nejcitlivější k vývoji cen, tak u nich zhruba 40 procent ceny tvoří samotná elektřina, dalších 40 procent regulované po-platky za použití přenosových a distribučních sítí i poplatky, které představují dotace výrob-cům elektřiny z obnovitelných zdrojů. A po-sledních zhruba 20 procent tvoří daně. Když vzroste cena silové elektřiny, tak se to projeví

nejen v oněch 40 procentech za elektřinu sa-motnou, ale samozřejmě i alikvotní částí na nárůstu daně. Ta je totiž počítána procentem ze základu tvořeného cenou elektřiny i regu-lovanými poplatky.

Jaký je konkrétně nárůst cen pro letošní rok 2007?Cena silové elektřiny vzrostla zhruba o 18 procent, nicméně průměrná cena elektřiny pro domácnosti se zvýšila v průměru o ne-celých osm procent. Z toho je vidět, že přestože cena silové elektřiny roste rychleji, celková cena pro domácnosti roste výrazně

pomaleji, a to díky stabilním poplatkům za distribuční a přenosové služby.

V souvislosti s otevřením trhů s elektři-nou se hodně mluví o vyrovnání hladiny cen v celém regionu. Přitom pro čes-kého spotřebitele by to byla další špatná zpráva, neboť ceny v okolních zemích jsou výrazně vyšší…Předně, zde velmi často dochází ke špatné interpretaci. Pokud mluvíme o vyrovná-vání cen elektřiny, jde o postupné vyrov-

nání velkoobchodních cen silové elektřiny mezi českým trhem a nejbližším zahranič-ním (Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Ně-mecko a výhledově i Polsko). Neznamená to však, že domácí koncový zákazník bude platit stejné ceny jako v zahraničí. Už jsem ostatně mluvil o skladbě celkové ceny a je-jích jednotlivých složkách – zatímco k vy-rovnání cen silové elektřiny postupně dojde, ceny distribučních a přenosových služeb zů-stanou rozdílné. V zahraničí jsou mnohem vyšší než u nás. Buďto jsou v zahraničí pře-hnané poplatky a regulátor tam neplní svoji funkci, anebo, což je pravděpodobnější,

PROČ ROSTE CENA ELEKTŘINY?Říká se, že když se zdraží elektřina, nemůže „čezák“ pomalu ani vyrazit do hospody na pivo. Na rostoucí ceny elektřiny jsme se v minulých dvou letech již několikrát ptali ředitele divize Obchod Alana Svobody. I tentokrát v tomto nepravidelném seriálu na téma ČEZ a ceny Alan Svoboda odpovídá na mnohé nepříjemné otázky, které mohou u stolu padnout.

NAŠE SÍTĚ JSOU SCHOPNÉ FUNGOVAT ZA MNOHEM NIŽŠÍ NÁKLADY, A PŘESTO NEBÝT ZTRÁTOVÉ – NENÍ ZDE PROTO POTŘEBA DÁLE POPLATKY ZA TYTO SLUŽBY ZVYŠOVAT

24 o čem se mluví

jsou provozovatelé našich sítí schopni fun-govat za mnohem nižší náklady. Díky tomu celkové platby domácností za elektřinu zů-stanou u nás trvale nižší než v zahraničí.

Přesto však podle nedávno zveřejněné statistiky Eurostatu, který v 29 zemích Evropy srovnával, jakou část průměrného příjmu zaplatí domácnosti za energii, ne-vychází Česko zrovna lichotivě. Z hle-diska kupní síly máme devátou nejdražší elektřinu na kontinentu.Záleží na úhlu pohledu. Já to beru jako velmi dobrou zprávu pro české spotřebitele. Znamená to, že i když elektřina je komo-dita, jejíž cena se neřídí koupěschopností obyvatel v jednotlivých zemích, je na tom český spotřebitel mnohem lépe než v řadě dalších zemí. Jen si vezměte pořadí tohoto žebříčku: na prvním místě coby nejdražší země je náš nejbližší soused Slovensko, pak následují Polsko, Itálie, Nizozemsko, Rumunsko, Dánsko, Německo, Maďarsko. Česká republika je až na devátém místě. Kdybychom navíc srovnávali cenu elektřiny, tak jak je bez dalších úprav, vyšlo by, že ČR je stále zemí s jednou z nejnižších cen elek-třiny v celé evropské pětadvacítce.

Zmínil jste spornou vypovídací hodnotu takového žebříčku…Ano, srovnávat cenu komodity na paritě kupní síly není dost dobře možné. Stejně tak by nám vyšlo, že máme nejdražší bydlení, nejdražší jídlo, nejdražší benzin, nejdražší

prostě všechno další, co si nemůžeme do-volit, protože naše životní úroveň zatím není tak vysoká jako v zahraničí – zejména ve

„starých“ zemích EU. Dobrá zpráva je, že naše životní úroveň roste mnohem rychleji než v ostatních zemích unie.

Jak v ČR dlouhodobě vychází cena elek-třiny v porovnání s některými dalšími ko-moditami, které jsou nutné pro běžný denní život?Podíváme-li se na posledních zhruba pat-náct let, nárůst nominálních cen elektřiny (tj. bez přihlédnutí k infl aci) byl v řádu asi 400 procent. Nedávno zveřejněné statistiky například srovnávají dlouhodobý nárůst cen vodného a stočného. Jestliže cena elektřiny vzrostla čtyřikrát, u vodného to bylo šede-sátkrát! A to už je dramatický rozdíl. Je zde další zajímavý ukazatel, růst životní úrovně. Před dvaceti lety si lidé mohli ze svého platu dovolit menší objem elektřiny, než je tomu dnes. Jinými slovy, platy rostou rych-leji než cena elektřiny.

Často jsou slyšet hlasy, že ČEZ má obrov-ské zisky, jen za tři čtvrtletí to bylo 22 mi-liard korun, a přitom zvyšuje ceny. Ty-též hlasy dále argumentují: Proč stát, ze dvou třetin vlastník ČEZu, nezasáhne a neudrží co nejnižší úroveň ceny elek-třiny?Kdybychom se ve vývoji našeho energetic-kého trhu vrátili dejme tomu deset patnáct let zpět, tak bych si dovedl představit, že v tehdejším systému existovaly nástroje, jak toho dosáhnout. Tehdy to byl regulovaný trh a tehdy byl ČEZ stoprocentně vlastněný státem, nebyl společností zodpovědnou za své výsledky mezinárodním akcionářům, ale spíše to byl podnik veřejných služeb. V té době si dovedu představit, že by takto stát mohl reagovat. Nicméně dnes je v celé Evropě přijatý princip otevřeného trhu s elektřinou, tak jako s jinými komoditami, a je to trh, na kterém spolu soutěží výrobci v celém regionu. Je třeba říci, že tak jako dosud u nás byly ceny elektřiny velmi nízké, v jiných místech Evropy byly naopak velmi vysoké. A to, že se celý trh otevírá, zna-mená, že místní trhy se srovnávají a vzniká silnější konkurence. Je trochu neblahým efektem pro Českou republiku, že narov-nání na regionální hladinu vede k navýšení cen, ale tento proces je téměř u konce. Do budoucna to naopak bude přinášet výhody velmi konkurenčního trhu, který nedovolí, aby ceny v sobě obsahovaly jakoukoli další přirážku nad tržní hladinu.

Od loňska je český trh s elektřinou plně liberalizovaný, a to i pro domácnosti. Do jaké míry se to promítá na odlivu zákaz-níků ČEZu?Úbytek zákazníků, to je věc, se kterou se učíme žít. Nejprve se odliv projevil u vel-kých klientů, tedy v oblasti, kde konkurence přirozeně útočí jako první. Letos jsme ale zaznamenali i velmi citelné ztráty zákaz-níků v segmentu středně velkých odběra-telů, a dokonce i u domácností. Proto je nutné být ve střehu, musíme porozumět tomu, proč zákazníci odcházejí a s jakou nabídkou za nimi přichází neustále se roz-růstající konkurence. Ustavili jsme zvláštní skupinu, která přemýšlí o nových konkuren-ceschopných nabídkách a zákazníky „pře-mlouvá“, aby s nám zůstali. Tou hlavní ini-ciativou na podporu prodeje je ale Projekt Zákazník. V rámci projektu jsme si stanovili velmi ambiciózní cíl stát se do tří let společ-ností s nejlepší kvalitou zákaznických slu-žeb v ČR, a to ve srovnání i s jinými posky-tovateli služeb na českém trhu, nejenom v sektoru energetiky. Nutno říci, že výchozí pozice není vůbec růžová. V průzkumech zákaznické spokojenosti vychází ČEZ opa-kovaně na posledních místech. Jen radi-kálním zlepšením, které si předsevzal Pro-jekt Zákazník, si můžeme udržet zákazníky věrné a spokojené.

Ukrajuje si ČEZ skutečně tak dominantní krajíc z domácího trhu, jak se neustále traduje?To, že konkurence razantně vstoupila na český trh, dokumentují celková čísla. Jest-liže ještě před dvěma lety činil podíl Sku-piny ČEZ na trhu koncových zákazníků asi 58 procent, nyní, zhruba dva roky po jeho otevření, klesl přibližně na 53 %. A obávám se, že výsledky letošního roku ukážou další pokles našeho podílu pod onu magickou hranici 50 procent. Ti, co tvrdí, že český trh není konkurenční, bu-dou zřejmě těmito čísly překvapeni. Pro ty, kdo vědí, že na trhu působí již přes 20 velmi aktivních konkurentů, kteří nakoupili elektři nu v aukcích ČEZ a chtějí ji dodá-vat koncovým zákazníkům, to už tak velké překvapení není. Samozřejmě na tyto skutečnosti musíme reagovat i my, proto současně s „obra-nou“ našeho podílu na českém trhu roz-jíždíme prodej zákazníkům v okolních ze-mích – na Slovensku a v Polsku a v příští sezoně, to znamená s dodávkami v roce 2008, chceme rozjet prodej i v Německu, Rakousku a Maďarsku. �

TEXT Pavel Pošusta

FOTO archiv

26 nestor

Po absolvování Mistrovské průmyslové školy v Kutné Hoře a dvouleté vojny nastou-pil Bohumil Zacharda do libereckých Ener-getických rozvodných závodů. A u rýso-vacího prkna tam strávil celý svůj profesní život. Práci věnoval hodně úsilí, které se mu však vrátilo v podobě řady úspěchů, jichž docílil záviděníhodnou precizností. Během

desítek let poznal bezpočet kolegů, na většinu z nichž vzpomíná v dobrém. Sám k tomu říká: „Vždy jsem dával přednost pozi-tivní atmosféře na pracovišti, ke které přispí-valo i to, že jsme všichni věděli, co se od nás čeká, a své úkoly jsme se snažili plnit svě-domitě a včas. To samozřejmě napomáhalo k tomu, že vztahy pracovní se často měnily v přátelské, z nichž některé trvají dodnes.“Člověk však nemůže žít jenom prací, ale musí mít vedle sebe i někoho, o koho se může opřít. Životního spojence našel Bo-humil Zacharda ve své ženě Jindřišce, se kterou se, jak jinak, seznámil v zaměstnání, kde působila jako kreslička. Společně vy-chovali dvě dcery. Starší vystudovala stava-řinu, mladší se stala právničkou.Svou další životní lásku našel Bohumil Zacharda ve sportu. Už od mládí ho bavila

atletika. Oblíbil si i pěší turistiku a kolo. Ale největších úspěchů dosáhl v bílé stopě. Zúčastňoval se významných běžkařských závodů, jako je Jizerská padesátka. Také byl účastníkem mistrovství světa veteránů v italském Brussonu, kde dokončil všechny své závody do desátého místa. Nejkrásnější vzpomínky si ale uchoval na

legendární Vasův běh ve Švédsku, který absolvoval několikrát. A v patnáctitisíco-vém závodním poli se rozhodně neztratil. Vzpomíná dodnes na nadšené skandování fanoušků stejně jako na fantastické scenerie švédské krajiny.Podobně se ohlíží i za závody v běhu v Bě-chovicích, kde nejednou zvítězil a medaile mu předávali slavní olympijští vítězové Emil Zátopek a Ludvík Daněk. Úspěšný byl i na závodech energetiků, kde tradičně končil na „bedně“. „Sport je pro mě báječnou re-laxací a možností udržovat se v dobré kon-dici,“ tvrdí dnešní sedmdesátník, jemuž by tento věk hádal jen málokdo.Stejně jako sportovní aktivity si oblíbil i po-znávací kulturně-historické zájezdy po celé republice, na které se vypravuje se svými bývalými kolegy.

Nezdolný projektantDržet se hesla s poctivostí nejdál dojdeš, nedělat nic polovičatě, ale naopak důsledně, do posledního detailu a neponechat nic náhodě. Tak by se dalo shrnout životní krédo zkušeného projektanta Severočeské energetiky Bohumila Zachardy. Přestože je od roku 1995 v důchodu, svou spolupráci s energetikou neukončil. I dnes dostává řadu zakázek na projekty nových staveb a tak si na nudu rozhodně nestěžuje.

ČLOVĚK NEMŮŽE ŽÍT JENOM PRACÍ, ALE MUSÍ MÍT VEDLE SEBE I NĚKOHO, O KOHO SE MŮŽE OPŘÍT

A co vzkazuje dnešním zaměstnancům Sku-piny ČEZ? „Nebojte se stát za svým názo-rem, ale zároveň buďte v jednání slušní a korektní, ochotní naslouchat názorům druhých a vést s nimi otevřenou diskusi. Je-dině tak můžete dosáhnout úspěchu.“Co k tomu dodat? Snad jen poděkovat Bo-humilu Zachardovi za vše, co pro energe-tiku udělal, a popřát mu, aby zůstal dál tak činorodým člověkem. �

TEXT Jaroslav Holý

FOTO WWA

Na ledě s Mikulášem, čerty a andělyNa tři tisíce zaměstnanců Skupiny ČEZ a jejich blízkých se počátkem prosince sešlo na pěti zimních stadionech, aby prověřilo ostří svých bruslí. Především dětem byl určen program Svátku světýlek, netradiční Mikulášské na ledě.

28 skupina v pohybu

Některé andělky okusily, že led opravdu studí, čertíci zase, že dopadnout na zadek pěkně bolí. Ti nejmenší dali přednost kom-fortu kočárku a barevná světýlka kroužící po ledě jen zvědavě okukovali. Kluci s ho-kejkami si užívali nájezdů na opravdické brankáře, děvčata s obdivem sledovala ne-uvěřitelné kousky žlutých krasobruslících kuřátek nebo sedmiletého mistra Evropy Adama Barny. A dospěláci? Po deseti, pat-nácti letech zase obuli brusle a zjistili, že stejně, jako se nedá zapomenout plavat, nedá se zapomenout ani bruslit.

Ostrava, 2. 12.NA HRADĚ SE SKÁČEOstravská ČEZ Aréna se rozsvítila tisíci světýlky nejen v podobě svítících tyčinek, které rozdával samotný Mikuláš za dopro-vodu řinčení čertova řetězu, ale i rozzáře-nými dětskými očky, která si užívala svoje odpoledne. K vidění byla vystoupení ma-lých krasobruslařů, sportovního aerobiku, děti si mohly zazpívat s Jaroslavem Uhlířem nebo si prostě jen tak zaskotačit na nafuko-vacím skákacím hradu, fotbalu či si vyzkou-šet střelbu z luku. Mnohým z nich přiba-lili rodiče i brusle, a tak se ledová plocha velmi rychle zaplnila. Bruslil opravdu kaž-dý – včetně Mikuláše s čertem. A komu byla přece jen na ledové ploše zima, mohl se za-hřát vánočním punčem, horkým jablkem a možná poprvé okusit pečené kaštany.

Děčín, 5. 12.OBRÁZEK ZA KOLÁČE„Mamíí, mně se ještě nechce,“ zakňoural šestiletý prcek, když téměř jako poslední opouštěl kolem půl osmé večer ledovou plochu zimního stadionu v Děčíně.Více než tři hodiny se mohli malí „energe-tici“ prohánět po ledě s bruslemi i bez nich, soutěžit v nejrůznějších disciplínách, ml-sat sladkosti a v případě chvilkového odde-chu na střídačce se zahřát horkým čajem. Ti úplně nejmenší pilně kreslili v dětském koutku, kde se o ně pečlivě staraly tety hos-tesky, které autorům nejkrásnějších výkresů (tedy všem) vždy za odměnu rozdávaly ko-láče, bonbony, cukroví, čokolády, prostě vše, co ke správné Mikulášské patří. Každý si pak při odchodu domů odnesl milou po-zornost, která mu bude připomínat jedno báječné mikulášské odpoledne.

Plzeň, 8. 12.BRUSLIL „GENERÁL“ I MIKULÁŠStovky světýlek oživily také ledovou plo-chu Malé haly plzeňské ČEZ Arény. Sešlo

se tu na 450 zaměstnanců se svými dětmi, aby si společně užili odpoledne plné sou-těží, pohybu, bruslení a nakonec i dárků. O první překvapení se postaral generální ře-ditel ČEZ Zákaznické služby Igor Šmucr, když jako jeden z prvních obul brusle a od-vážně vyjel na led přivítat všechny účastníky. Po něm plochu zaplnilo hejno žlutých nadý-chaných kuřátek z krasobruslařského klubu z Příbrami. Za doprovodu svižné hudby ku-řátka vířila po ledě, až se tajil dech. Ne-méně svižně je vystřídali stříbrní a zlatí an-dělé, kteří s sebou přinesli to pravé vánoční kouzlo. Jako ostřílený profesionál se uká-zala sólistka s vystoupením na motivy oblí-bených dětských fi lmů Madagaskar a Doba ledová. Po ní na led vtrhli krokodýli – kdo by to do nich řekl, že jim to na bruslích tak jde! O pekelný závěr krasobruslařského pro-gramu se postarali samozřejmě čertíci, kteří rejdili tak, že se pod nimi led málem rozta-vil. Když skončili, zaplnila halu diskotéková hudba DJ Burdy a ledovou plochu pokres-lily svými bruslemi i celé rodiny. Mnozí stáli na bruslích letos poprvé a některým dětem kvůli Svátku světýlek nadělil Ježíšek brusle dokonce o pár týdnů dřív! Když se na ploše mezi lidmi objevily barevné kužely, bylo jasné, že se začíná soutěžit. Bruslící mode-rátor Honza Kovařík uváděl soutěže na ledě. Střídal se přitom s DJ Burdou a jeho soutě-žemi na palubovce, aby šanci dostaly i ne-bruslící děti. V čem se soutěžilo? Ve sla-lomu na ledě, zpívání, jízdě se světýlkem, pohádkových otázkách… Děti se jen hrnuly a snad každé z nich získalo nějakou cenu. A za mantinely bylo pro všechny připraveno i něco dobrého na zub. S koncem poslední soutěže hala potemněla a byla najednou plná napětí. Přijde Mikuláš? Přišel. Nebo spíš přijel, i on totiž umí bruslit! A zatímco s andělem rozdával z plného koše sladké dárky, čertíci „nadělili“ každému světýlko. Červené, zelené, modré…Všechna zářila v šeru jako správný symbol Svátku světýlek při závěrečné, společně za-zpívané vánoční koledě.

Praha, 9. 12.ČERTOVSKÉ DOVÁDĚNÍ„Prosím vás, máte ještě sněhuláky?“ vřítil se na setmělou ledovou plochu pražského sta-dionu zpocený muž. Poslední bruslaři, co navštívili Svátek světýlek, však už dávno od-jeli. Muž se zhluboka nadechl: „Vracím se z Příbrami, my jsme tady zapomněli ty sady na sněhuláky pro děcka.“ A tak milá paní vrátná, co nám celé odpoledne na stadio-nu pomáhala, přišla o svou odměnu – sně-

TEXT Hana Salajková, Renata Skupníková, Hana Šitinová, Markéta Gubernátová, Jaroslav Holý

FOTO WWA, Jaroslav Vogeltanz, MSN

hulácký kyblíček, uhlíky, košťátko a mr-kev. „Tak děkuji,“ odcházel s úlevou ve tváři a kyblíčky v náručí příbramský kolega do sychravého předvánočního večera.„Vítám vás tady, nepovedu žádné dlouhé řeči, jsme tady proto, abychom si zabruslili,“ uvedl Svátky světýlek Petr Vobořil, ředitel divize Finance ČEZ, a dostál svému slovu. Pilně, s dcerou za ruku, kroužili na zim-ním stadionu ve Vršovicích jedno kolečko za druhým. V barevně nasvícené hale s vá-nočním stromkem se potkaly známé tváře z kanceláří, rozvoden i elektráren z Prahy a středních Čech se svými blízkými. Bylo jich na tři stovky.„Tatííí, jak to, že čerti umí bruslit?“ ptala se copatá holčička rozplácnutá na ledě. Čer-

Svatý Mikuláš se narodil v polovině tře-tího století v rodině zbožných křesťanů. Už jako mladík byl vysvěcen a po smrti rodičů rozdal část majetku chudým. Ve městě v té době žil jeden křesťan se třemi dce-rami. Byl hrozně zadlužený a hrozilo mu, že kvůli jeho dluhům prodají jeho dcery do nevěstince. Mikuláš je obdaroval a tím vlastně vykoupil. Stal se biskupem v Myře, v tehdejší Likii (dnešní Turecko) a svůj úřad horlivě a spravedlivě vykonával až do vysokého věku. Tak jako Barbora, do-stal se i Mikuláš za křesťanskou víru do ža-láře, kde byl těžce trýzněn. Víry se také nevzdal, ze žaláře se dostal a dokonce vy-stoupil na historicky slavném koncilu Ni-cejském. Zemřel 6. prosince mezi lety 345

a 351 a stal se svatým. Svatý Mikuláš zů-stal jedním z nejuctívanějších světců. Stal se patronem námořníků, rybářů a ochráncem převozníků. V den jeho svátku se dříve uza-víraly obchody a fi nanční transakce, protože býval spojen s bohatstvím. Také se štěstím manželským, proto se uzavíralo hodně sva-teb, aby bylo manželství šťastné.Dárky, které dodnes přináší dětem, mají při-pomínat ono obdarování chudých dívek, které zachránil před nevěstincem. Přichází v předvečer svátku sv. Mikuláše do domác-ností, kde mají děti. Oblečen je do biskup-ského pláště, v ruce má biskupskou berlu a velkou knihu hříchů. Dříve jej doprovázela celá družina masek, ve které většinou nechy-běli andělé, několik čertů, žid (který ve sta-

vení něco ukradl a pak to zpět hospodáři prodal – ale dnes drží pokladnu, do které rodiče navštívených dětí přispívají), Cikán, ras, baba s metlou, kominík, husar, Turci…Před mikulášskou družinou spěchali a ná-vštěvu domlouvali laufři, ti práskáním kara-báčů sdělovali, že je vstup mikulášskému průvodu do domu povolen. Andělé zvo-nili zvonečky a nesli košíček s dobrotami. Čerti zase měli chrastěním řetězů vzbu-zovat u dětí hrůzu z pekelného světa. Mi-kuláš děti zkoušel z náboženství a musely odříkat modlitby. Konávaly se mikulášské trhy, na nichž se prodávalo marcipánové pečivo s podobou Mikuláše, anděla nebo čerta. Mikulášská nadílka mívala i svůj vý-chovný dopad, protože dětem, které bě-hem roku zlobily, se mezi cukrovinky a ovoce do punčochy dávala i nějaká ta brambora, cibule či kousky uhlí.

tům to tedy opravdu šlo. Byli hned tři. Větší kluky a holky popoháněli březovými koš-ťátky, těm, co se podlamovala kolena, po-máhali zpět na nohy, jiné zase chytili mezi sebe za ruce a objeli s nimi dvě tři kola. Asi nějakým pekelným kouzlem pak všechny děti prokličkovaly mezi stříbrnými kužely, aby si zasloužily sladkou odměnu. Zkoušel se také hokej. Hostesky sbíraly puky, které minuly brankáře v jeho svatyni, a staraly se o hokejisty začátečníky, kterým se pletly pod nohy nejen hokejky, ale i puk. Dvě pru-hované rozhodčí odpískaly desítky gólů, ale nikdo nebyl vyloučen.Ti, co přišli bez bruslí, se uvelebili v dět-ském koutku. V něm klaun měnil nafukovací hady v roztomilá zvířátka, studentky pomá-

haly poznávat pohádkové bytosti a zpívaly s dětmi a jejich rodiči vánoční koledy. Miku-láš s andělem si poslechli básničky a pís-ničky a rozdali dětem čokoládové adventní kalendáře.

Pardubice, 9. 12.KLUCI ROZSTŘÍLELI BRANKÁŘEBohatý program, který probíhal jak na le-dové ploše, tak i na polovině plochy za-kryté palubovkou, čekal nejen na brus-laře. Jako první vystoupili Petra Černocká, Petr Salava, Standa Hložek a Jiří Pracný. Všechny přítomné zapojili i do zpěvu, ně-kteří si zde svým vstupem odbyli pěveckou premiéru.Zpěváky vystřídala Škola aerobiku. Holčičky i kluci se zapojili s velkou vervou i talentem. Ani cvičit na pódiu jim nedělalo potíže. A vě-kové rozpětí ? Od tří do patnácti let. Jediný cvičenec nezůstal bez odměny za krásný vý-kon.Na ledové ploše se zatím rozpoutal hoke-jový boj. Který z kluků by promarnil zápas s pěti extraligovými hráči HC Moeller Pardu-bice, a navíc i možnost zastřílet si na bran-káře. A kluci byli opravdu dobří. Za každý vstřelený gól dostali tričko s logem Skupiny ČEZ, a tak se vzápětí ledová plocha tričky jen hemžila. Zápas byl korunován autogra-miádou hráčů hokejového klubu. Nastala sice tlačenice, ale na všechny se dostalo.Poslední třetinou programu byla diskotéka. Na ledové ploše byly k vidění obdivuhodné kreace a své bruslařské umění předvedli i někteří rodiče. �

PROČ SE SLAVÍ MIKULÁŠ?

30 skupina v pohybu

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

máme za sebou první dny nového roku. Mnoho z nás bilancuje, co nám uplynulé měsíce přinesly, a s odhodláním a předse-vzetími se díváme do roku dalšího, o němž věříme, že bude přece jen zase o něco lepší než ten předešlý. Podobně tomu je i v pří-padě, kdy se na bilancování, cíle, plány či očekávání podíváme optikou celé naší Sku-piny ČEZ. Rok, který máme za sebou, byl po všech stránkách rokem velmi náročným, ale také rokem, ve kterém jsme dosáhli celé řady výrazných úspěchů. Daří se nám plnit ekonomické ukazatele, uhájili jsme naše po-stavení na tuzemském trhu, pokračuje naše úspěšná expanze v zahraničí. Obrovský kus práce jsme odvedli také uvnitř Skupiny ČEZ. Sladili jsme dříve tak diametrálně odlišné systémy, postupy a procesy v rámci jednotli-vých společností, nastavili jsme základní pa-rametry spolupráce uvnitř Skupiny, dokon-čili jsme migraci velkého množství dat…

Žijeme v čase změnDoba, kdy jsme se mohli soustředit pře-devším na profesní a profesionální práci v oblasti energetiky s tím, že jsme pro zá-kazníka byli v podstatě jedinou možnou vol-bou, je nenávratně pryč. Mění se prostředí,

ve kterém podnikáme, mění se regulace a podmínky trhu, mění se také požadavky zákazníků na komfort a kvalitu služeb. Kon-kurenční fi rmy, které v první fázi soustředily svoji pozornost na velké korporace, se ve stále věští míře zaměřují na střední a malé podniky. Během posledního období jsme také zaznamenali poměrně masivní konku-renční aktivity a nabídky v segmentu do-mácností. Čeká nás každodenní, stále tvrdší konkurenční boj. Boj o zákazníka.

Zaujati sami sebou?V oblasti energetiky jsme na špičkové úrovni, naší konkurenční výhodou je zcela jistě znalost oboru a zkušenosti. V oblasti zákaznické orientace máme ale značné rezervy. Jak ukazují srovnávací výzkumy spokojenosti zákazníků se službami nej-významnějších tuzemských fi rem, zao-stáváme v mnoha parametrech nejen za špičkami tuzemského průmyslu, ale bohu-žel i za některými konkurenčními fi rmami. Jako bychom byli příliš zaujati sami se-bou, vnitřní transformací, vlastními procesy a systémy. Jako by nám pro zaujetí vnitř-ními změnami na samotného zákazníka ne-zbyl čas. Přitom je to zákazník, který nám v samém důsledku umožňuje pod nikat a dále růst. Je to platící zákazník, který určuje prosperitu fi rmy i všech jejích za-městnanců. Za to očekává nejen spolehli-vost dodávek elektrické energie (to chápe jako samozřejmost), ale i vstřícný a profe-sionální přístup, špičkovou kvalitu lidí, ser-visu a všech poskytovaných služeb. A zá-kazník dnes má možnost volby.

Chceme být na špičcePrávě proto byl spuštěn Projekt Zákazník s ambiciózním cílem – stát se jedničkou na trhu v oblasti kvality poskytovaných slu-žeb. Chceme být na špičce nejen v ener-getice, ale také v zákaznických službách. S hlavními cíli projektu jste již měli mož-nost se všichni seznámit. Na stránkách ČEZ NEWS, z intranetu, během setkání zaměst-

nanců jednotlivých společností naší Sku-piny, v rámci pracovních porad svých týmů či z jiných interních zdrojů.

Projekt Zákazník se týká nás všech Projekt Zákazník se netýká jen projektových týmů či pracovníků, kteří jsou se zákazní-kem v každodenním kontaktu. Za spokoje-nost zákazníka je odpovědný každý z nás. Bez rozdílu profese, pozice či funkčního za-řazení. Stejně tak se projekt neomezuje jen na budování vztahů a zákaznické spoko-jenosti vně fi rmy. Naše zákazníky bychom měli hledat i uvnitř Skupiny. Zaměřme se na ně. Na svého kolegu, na spolupracující tým, na ostatní společnosti naší Skupiny. Aby slogan, který je součástí nového loga Pro-jektu Zákazník – dostupnost, profesionalita a vstřícnost – platil i uvnitř naší fi rmy. Aby-chom začali fungovat jako skutečný tým. Jako sehraná skupina, která dokáže sladit své rozdílné činnosti a podřídit své cíle jed-nomu cíli společnému – a tím je spokojený zákazník.

Rok zákaznické orientaceMáme na čem stavět. Jsme silná prospe-rující a spolehlivá fi rma s dominantním po-stavením na domácím trhu. Máme dostatek zkušeností, kvalitních profesionálů ve všech oblastech našeho podnikání. Nové pod-mínky trhu nám otevírají nové perspektivy. Máme zákazníkům co nabídnout a chceme i pro ně být perspektivním partnerem. Nyní musíme udělat všechno pro to, abychom o výhodnosti takového partnerství naše zá-kazníky přesvědčili.Proto pokud bych měl hledat přívlastek pro rok 2007, který by nejlépe vystihoval jednu z klíčových priorit celé Skupiny ČEZ, nazval bych ho Rokem zákaznické orientace.

Mnoho štěstí a spokojených zákazníků nejen v roce 2007 přeje Alan Svoboda, ředitel divize Obchod a garant Projektu Zákazník

PROJEKT ZÁKAZNÍK ROK ZÁKAZNICKÉ ORIENTACE

projekt zákazník 31

TÝM ZÁKAZNICKÉ VZTAHYIveta FišerováVYTVOŘME PEVNÉ VZTAHY

Hlavním posláním projektového týmu Zá-kaznické vztahy je vytvoření kvalitních a pev-ných zákaznických vazeb, zvýšení spokoje-nosti klientů, větší profesionalita v přístupu a chování zaměstnanců, kteří jsou se zá-kazníky v každodenním kontaktu. Zlepšit by se měly i vztahy uvnitř společnosti, pro-tože právě od úrovně spolupráce, kolegia-lity a vzájemného respektu se odvíjí kvalita a pevnost vztahů mezi společností a zákaz-níkem.

Vztahy se zákazníkyZnalost zákazníka a orientace na jeho potře-by – pokud chceme skutečně zlepšit vztahy s našimi zákazníky, musíme je v první řadě dobře poznat. Vědět, jaká mají očekávání, s kým nás srovnávají, jak jsou spokojeni ne-jen se službami samotnými, ale také se způ-sobem, jakým je informujeme, jak s nimi ko-munikujeme, s jakou ochotou a vstřícností se setkávají při řešení svých požadavků.

Zvýšení spokojenosti a loajality zákazní-ka – teprve na základě analýzy zákaznic-kých potřeb můžeme určit oblasti, které jsou z hlediska zákaznické spokojenosti a loajality kritické a navrhnout konkrétní kroky a opatření k jejich zlepšení.Přechod z pasivní na aktivní roli při kon-taktu se zákazníkem – kromě nezbytných a v mnoha případech i povinných informací (často především v našem zájmu) se na zá-kazníka zatím obracíme jen sporadicky. Mnohdy jen pasivně reagujeme na jeho do-tazy, požadavky či problémy. Naše role v na-bídce a propagaci služeb, produktů či zjiš-ťování aktuálních zákaznických potřeb proto musí být mnohem aktivnější.Kvalita a spolehlivost služeb ČEZ jako kon-kurenční výhoda – do cenové války s kon-kurencí nechceme a ani nemůžeme jít. Proto je tak důležité soustředit se na kvalitu služeb, profesionální chování zaměstnanců a aktivní komunikaci. Kvalita služeb a pro-fesionalita našich lidí pak budou tou hlavní konkurenční výhodou.Podpora prozákaznických atributů značky ČEZ – Skupina ČEZ vnímaná nejen jako do-minantní a profesionální dodavatel elek-trické energie, ale i jako společnost zamě-řená na potřeby a přání zákazníka.Podpora obchodně-marketingových cílů Skupiny ČEZ – tento cíl vyplývá ze samotné podstaty vzniku Projektu Zákazník. Spoko-jený zákazník, který platí za služby, vlastně umožňuje existenci a rozvoj jakékoliv spo-lečnosti.

Vnitřní vztahyVytvoření jednotných standardů komuni-kace se zákazníkem – jednotný způsob a standardně vysoká úroveň chování a ko-

munikace se zákazníkem zatím v celé Sku-pině ČEZ neexistuje. Proto na jejím vzniku a implementaci intenzivně pracujeme.Zavedení nového systému rozvoje, tréninků a koučingu – a to u všech profesí v kontaktu se zákazníkem. Soustředíme se především na rozvoj dovedností, které povedou k osvo-jení nových standardů, jejich zavedení do každodenní praxe, ke zkvalitnění prozákaz-nického chování a komunikace.Nastavení motivačních forem hodno-cení kvality služeb a zákaznického přístu-pu – motivace (fi nanční i nefi nanční) je vždy hybnou silou všech změn. Prozákaznické chování se musí vyplatit i zaměstnancům. Proto se budeme ve spolupráci s kolegy z divize Personalistika podílet na koncepci hodnocení. Ta bude ke kvalitě zaměření se na zákazníka mnohem výrazněji přihlížet v konečném hodnocení výkonu.Zefektivnění spolupráce a komunikace na-příč celou Skupinou ČEZ – plynulost a kva-lita spolupráce v naší složité vnitřní struk-tuře jsou jedním ze zásadních problémů ovlivňujících jak pružnost interních procesů, tak spokojenost, respektive nespokojenost našich zákazníků i kolegů. Chceme docí-lit toho, aby naše vnitřní postupy a procesy vyhovovaly nejen nám, ale hlavně zákazní-kům – tedy jednoduše řečeno, aby byly lo-gické, jednoduché a průhledné.Abychom dosáhli výše zmíněných cílů, bu-deme se opírat o množství už dostupných dat a o interní a externí výzkumy. Nejdůle-žitějším partnerem, se kterým na změnách chceme spolupracovat, jste vy, pro které je kontakt se zákazníky každodenní realitou. O konkrétních krocích a výsledcích naší společné práce vás budeme průběžně in-formovat.

Požádali jsme vedoucí týmů Zákaznické vztahy, Zákaznické procesy a Prodej, aby popsali nejdůležitější činnosti a cíle svých týmů.

CÍLE JEDNOTLIVÝCH TÝMŮ

32 projekt zákazník

obsluhy zákazníků a nabídky rozšířených benefi tů pro zákazníky Skupiny ČEZ. Spo-lečně s odborem Vnitřní komunikace ČEZ se rovněž věnuje informování zaměstnanců o průběhu Projektu Zákazník, přičemž prio-ritou je seznámit naše kolegy s konkrétními výsledky zaměřenými na oblasti produktů a obsluhy zákazníků Skupiny ČEZ.

TÝM ZÁKAZNICKÉ PROCESYJan Kašpar PRYČ SE ZBYTEČNÝMI ČINNOSTMI

Cílem týmu Zákaznické procesy je nasta-vení co nejsnazší, nejrychlejší a nejfunkč-nější spolupráce mezi dceřinými společ-nostmi, které dohromady poskytují služby a produkty našim zákazníkům. To zna-mená nejdřív pochopit, jak tato spolu-práce skutečně funguje, zamyslet se nad možnostmi zlepšení či zrychlení a pak tyto změny úspěšně uvést v život. Ve všech pro-cesech je nutné odstranit mnohdy zby-tečné činnosti, zejména na rozhraní mezi jednotlivými společnostmi, nastavit stan-dardní dobu pro vyřízení jednotlivých poža-davků zákazníků a garantovat její dodržení. A také zlepšit jeden z hlavních ukazatelů celého projektu – vyřízení požadavku zá-kazníka napoprvé. Cílem projektu je zlepšit tento parametr ze současné hodnoty 50 % na 90 %.Tým je složen ze zástupců pěti společ-ností: Lukáš Hořký a Jaroslav Krahulík za-stupují ČEZ Zákaznické služby, Jiří Pazdera je z ČEZ Distribuce, Karolína Hartmannová z ČEZ Prodej, František Kácl z ČEZ Distri-buční služby a Radmila Fenclová z ČEZ Mě-ření. Tým je tedy složen z odborníků na všechny hlavní procesy Skupiny ČEZ, které budeme během projektu analyzovat a je-

TÝM PRODEJMiroslav VlasákPRODUKTY A CENOTVORBA, PARTNERSTVÍ A KOMUNIKACE

Hlavní priority týmu Prodej můžeme rozdělit do několika základních oblastí – produkty, cenotvorba, partnerství a komunikace.

ProduktyTým Prodej začal jako jeden z prvních v rámci Projektu Zákazník proměňovat vý-sledky analytické části v konkrétní aktivity. Tým, složený ze zástupců společností ČEZ Prodej, ČEZ Zákaznické služby a sekce Podpora řízení prodeje ČEZ, začal už v prů-běhu loňského léta pracovat na nabídce no-vého produktového portfolia pro rok 2007, které je z pohledu nabídky produktů ČEZ Prodej pro zákazníky přelomovým momen-tem. Nejvýznamnější změnou pro naše zá-kazníky je možnost vybrat si z nabídky tří produktových řad. Zákazník volí mezi ce-nou a odpovídající úrovni obsluhy (viz též ČEZ NEWS č. 11–12).

Cenotvorba a vyjednávání s regulátoremSpolečně s defi nicí nového produktového portfolia se tým zaměřil také na kalkulaci cen silové elektřiny u jednotlivých produktů pro domácnosti a malé a střední podniky na hladině nízkého napětí pro rok 2007. Tento cenový návrh poté společně s návrhem re-gulovaných cen projednali zástupci ČEZ společně s regulátorem tak, aby konečné ceny mohly být začátkem prosince 2006 oznámeny našim zákazníkům.

Partnerství a komunikaceTým se také zaměřil na oblast spolupráce s partnery na trhu v ČR s cílem navázat oboustranně prospěšná partnerství v oblasti

jichž perfektní fungování je nutnou podmín-kou pro to, abychom mohli poskytovat vyni-kající služby zákazníkům.

EtapyPráce týmu je rozdělena do čtyř etap. Bě-hem každé z nich se budeme věnovat uce-lené skupině požadavků zákazníků, které souvisejí s jedním nebo více hlavními pro-cesy jednotlivých dceřiných společností Skupiny ČEZ. Jednotlivé procesy a tím i typy zákaznických požadavků byly do etap vybírány tak, abychom nejdříve prošli po-žadavky zákazníků, které se v současnosti řeší pouze v ČEZ Zákaznické služby – v pi-lotní etapě se jedná o požadavky souvise-jící se Správou saldokonta (párování pla-teb). V dalších etapách budeme postupně přecházet na další typy požadavků, které už budou zasahovat i do procesů ČEZ Měření (oblast Fakturace a vymáhání pohledávek ve 2. etapě), ČEZ Distribuce (oblast připo-jování a uzavírání smluv ve 3. etapě) i ČEZ Distribuční služby (požadavky technického charakteru ve 4. etapě).

Jak se rodí podoba nové fakturyPřípravu nového grafi ckého vzhledu faktury zahájily společně ČEZ Prodej a ČEZ Zákaz-nické služby už před startem Projektu Zá-kazník. Cílem této aktivity je výrazným způ-sobem zpřehlednit informace uváděné na fakturách tak, aby se v nich dokázal orien-tovat i zákazník, který se nevyzná v názvech všech položek uváděných na faktuře (tisk z pohledu zákazníka mnohdy zbytečných položek – „systémové služby“, „cena za čin-nost zúčtování OTE“ atd.– na fakturu nám ale bohužel nařizují platné legislativní před-pisy).Během října a listopadu byly dokončeny dva základní návrhy nové podoby faktury, které byly ověřeny na čtyřech skupinách zá-kazníků. Na základě těchto výsledků jsme vybrali jednu ze dvou variant, která dává přednost maximálnímu zjednodušení první strany faktury tak, aby na ní byly uvedeny pouze ty nejzákladnější informace, které zá-kazník potřebuje k správnému zaplacení elektřiny. S tímto typem faktury byli zákaz-níci výrazně víc spokojeni než s naší sou-časnou fakturou, i než se současnými faktu-rami konkurence.V těchto dnech probíhá rozpracování nové grafi cké podoby na všechny další použí-vané typy faktur tak, abychom mohli novou, jednodušší fakturu nabídnout zákazníkům během prvního pololetí.

PŘIPRAVIL Martin Pavlíček

FOTO archiv

Spokojený zákazník je vizitkou fungující fi rmySpokojený zákazník, který nejlépe rád a opakovaně platí za poskytované služby, je klíčem k úspěchu každé fi rmy. Stokrát otře-paný, a přece stále pravdivý slogan. Zaklína-dlo, kterému podřizují svoje služby všechny společnosti pohybující se v konkurenčním prostředí.Propagace, reklama, produkty, postupy, procesy, výzkumy trhu, transformační

změny, semináře a školení – to vše se děje ve jménu zákaznické spokojenosti a loaja-lity. Co všechno však tvoří onu tolik žáda-nou zákaznickou spokojenost? Můžeme projít stohy fundovaných knih a absolvovat stovky poučných seminářů a školení a jed-noznačnou odpověď nenalezneme. Co je však nezbytnou a obecně platnou podmín-kou, naprostým základem, na kterém mu-síme svůj vztah se zákazníkem stavět, je kvalita vztahů uvnitř samotné fi rmy.Je dlouholetou, praxí ověřenou pravdou, že úroveň spokojenosti zákazníků se služ-bami společnosti je přímo úměrná kvalitě vztahů uvnitř dané společnosti. Vnitřní kul-tura a atmosféra fi rmy, plynulost vnitřních procesů, spokojenost a motivace zaměst-nanců či míra vzájemné spolupráce mezi útvary se tak bezprostředně promítají do

úrovně kvality poskytovaných služeb. Každý z nás v určité míře všechny tyto ukazatele ovlivňuje, každý z nás je spolutvůrcem zá-kaznické spokojenosti (či nespokojenosti). Pokud chceme zlepšit a posílit naše vztahy se zákazníky, úroveň komunikace či kva-litu služeb, musíme se v první řadě zaměřit na zkvalitnění našich vnitřních procesů, vzá-jemných vztahů a spolupráce. Na spokoje-nost zákazníka interního.Abychom mohli věci měnit k lepšímu, mu-

síme zmapovat současnou situaci, naše přednosti i rezervy. Názory, postoje a moti-vaci našich zaměstnanců, jejich hodnocení vnitřní spolupráce, celkovou úroveň vnitř-ního klimatu v rámci útvarů, společností, celé Skupiny ČEZ. Jednou z priorit a také prvních konkrétních kroků projektového týmu Zákaznické vztahy je monitorování současné situace uvnitř Skupiny. Podívat se na Skupinu ČEZ nejen zvenčí, z pohledu zá-kazníka, ale také ze zorného úhlu našich za-městnanců.

Výsledky průzkumu: jsme šikovní, ale nemotivovaníNejrychlejší cestou, jak umožnit zaměst-nancům vyjádřit názor na dění uvnitř spo-lečnosti, je kvalitní výzkum, který nám po-skytne reprezentativní výsledky. Srovnatelné

CO UKÁZAL VÝZKUM

Spokojenost zákazníků se službami jakékoliv fi rmy úzce souvisí s kvalitou vztahů uvnitř dané společnosti. Vnitřní kultura a atmosféra fi rmy, plynulost jednotlivých procesů, spokojenost a motivace zaměstnanců, spolupráce mezi útvary se promítají do úrovně kvality poskytovaných služeb. Abychom mohli věci měnit k lepšímu, musíme zmapovat současnou situaci, naše přednosti i rezervy. Znát názory a postoje zaměstnanců. Proto v listopadu proběhl pilotní průzkum „interního mínění“ u našich kolegů ze společnosti ČEZ Zákaznické služby – především z Call centra a Obchodních kanceláří. Další průzkumy budou následovat.

VÝSLEDKY PILOTNÍHO VÝZKUMU CHÁPEME HLAVNĚ JAKO IMPULZ K MNOHEM PODROBNĚJŠÍ ANALÝZE JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ

jak v čase, tak s ostatními společnostmi od-povídajícího významu.V listopadu proto proběhl pilotní průzkum postojů a motivace našich kolegů ze spo-lečnosti ČEZ Zákaznické služby – přede-vším z Call centra a Obchodních kance-láří.Uvedená pracoviště tvoří jednu z hlavních (a skutečně frontových) linií při kontaktu se zákazníkem. Ke své kvalitní práci (a ke spo-kojenosti zákazníků) však potřebují maxi-mální spolupráci a podporu mnoha dalších útvarů napříč celou Skupinou ČEZ.

Jak výzkum probíhalVlastní dotazování kolegů z Call center a Obchodních kanceláří proběhlo formou dotazníku v elektronické podobě. Dotazo-vání proběhlo ryze anonymně, dotazníková aplikace je vlastnictvím externí fi rmy, která rovněž zpracovala veškerá data. Tým Zákaz-nické vztahy a vedení společnosti mají k dis-pozici pouze souhrnné výsledky.

NávratnostCelkem bylo o vyplnění dotazníku požá-dáno 539 kolegů, 324 respondentů dotaz-ník vyplnilo a zaslalo zpět. Návratnost do-tazníků je kolem 60 %, což je dostatečné množství, aby získaná data byla průkazná a reprezentativní jak za oblast Call centra, tak za Obchodní kanceláře.

Sledované oblastiDotazník je koncipován tak, aby poměrně detailně změřil úroveň vnitřního života spo-lečnosti v následujících sedmi oblastech:

POSTOJŮ A MOTIVACE ZAMĚSTNANCŮ ČEZ ZÁKAZNICKÝCH SLUŽEB?

34 projekt zákazník

■ Vedení – dotazy zaměřené na hodno-cení profesionálních, odborných a osob-nostních kvalit managementu a vedoucích pracovníků. Management jako motivátor i vzor profesního a profesionálního chování.■ Prostředí a hodnoty – oblast mapující vnímání kvality fi remního prostředí, fi remní kultury a vyznávaných fi remních hodnot.■ Zodpovědnost – tato kategorie měří vnímání míry odpovědnosti a spoluodpo-vědnosti zaměstnanců na všech úrovních řízení za výsledky své práce i práce celé Skupiny ČEZ (podoblastí jsou i dotazy na delegování pravomocí a odpovědností).■ Koordinace a kontrola – otázky zamě-řené na stanovování cílů, mechanismy sle-dování a hodnocení výkonnosti zaměst-nanců.■ Dovednosti – část zaměřená na vní-mání a hodnocení dovedností, schopností a profesionality zaměstnanců, manage-mentu i společnosti jako celku.■ Motivace – dotazy zaměřené na mo-tivační prostředí, na význam a vliv jednot-livých forem a nástrojů motivace zaměst-nanců.■ Externí orientace – oblast dotazování, hodnotící vnímání míry zákaznické orien-tace celé Skupiny ČEZ.

Silná a slabá místaZávěrečnou zprávu výzkumu tvoří poměrně obsáhlý a podrobný materiál, na který by ne-stačil ani celý časopis. Proto se omezíme na stručný komentář souhrnných výsledků s tím, že se v několika následujících vydá-ních ČEZ NEWS podrobněji vrátíme k někte-rým zajímavostem a ilustrativním srovnáním.Jak vyplývá ze souhrnných výsledků za všechny respondenty výzkumu, naši ko-legové vnímají jako největší přednost ob-last dovedností zaměstnanců Skupiny ČEZ. Jedná se o velmi dobrý signál, svědčící o dostatečném sebevědomí a víře ve vlastní schopnosti, dovednosti a profesionalitu.Dobrého výsledku jsme také dosáhli v otázce Vedení – úrovně a profesionality managementu společnosti. Obdobně dobré výsledky vykazuje také další sledovaná ob-last týkající se Zodpovědnosti. Z podrobněj-šího rozboru jednotlivých položek však vy-plývá, že velká část zaměstnanců by uvítala větší díl osobní odpovědnosti.Průměrné hodnocení pak vykazují oblasti externí orientace. Chceme-li být skutečně lídrem trhu také v oblasti zákaznické orien-tace, tak nám výsledky ukazují, že se jedná o oblast, kde nás čeká ještě poměrně velký kus práce. Podobné výsledky můžeme vi-

dět v další sledované charakteristice, kterou je Koordinace a kontrola.Na hranici podprůměru pak naši kolegové hodnotí oblasti motivace, prostředí a hod-not. Tak slabý výsledek, se kterým nemů-žeme být ani vzdáleně spokojeni, vyžaduje ještě mnohem podrobnější rozbor. Jde o tak specifi ckou, klíčovou a citlivou oblast, že se k ní podrobněji vrátíme v některém z dalších vydání časopisu.

Výsledky nelze zobecňovatJde o první sondu do nitra společnosti, kterou nelze zobecnit. Každá společnost a každý útvar naší Skupiny mají nezaměni-telná specifi ka. Jistě bude zajímavé srov-návat dílčí výsledky, až se obdobný výzkum uskuteční i v dalších společnostech.Výsledky pilotního výzkumu proto chápeme hlavně jako impulz k mnohem podrobnější analýze jednotlivých oblastí. Ke společnému hledání kroků a opatření, která povedou ke zlepšení zjevných rezerv i k posílení žádou-cích trendů. S jasným cílem: vytvářet takové podmínky pro naši práci a spolupráci, aby-chom začali co nejdřív fungovat jako sku-tečný tým. Jako fungující kooperující „sku-pina“, jejímž společným cílem, výsledkem i vizitkou je spokojenost zákazníka. �

TEXT Vladimír Jičínský

FOTO MSN

Jan ŠmolíkVrcholový sport jsem vyměnil za ČEZ

36 jeden z nás

Před pěti lety, když dostal dvaadvacetiletý Jan Šmolík nabídku pracovat v ČEZ, byl studentem Fakulty strojní – Ústavu tech-niky prostředí a aktivním hráčem v odbí-jené mužů v prvoligovém oddílu VK Benátky nad Jizerou. Musel rychle zvážit, kterou ces-tou se v životě vydá. Pracovní místo ve spo-lečnosti, jakou je ČEZ, prý pro něj zname-nalo takovou příležitost, které prostě nešlo nevyužít.„Nastoupil jsem jako administrátor personál-ního informačního systému. Přiznávám, že vrcholový sport jsem opouštěl velmi těžko, ale rozhodování mi usnadnilo mé zranění. Rozhodl jsem se intuitivně a s odstupem času vím, že správně,“ říká.Studium při zaměstnání bylo náročné a zabíralo Janu Šmolíkovi téměř vše-chen čas. V jeho průběhu zažil dvě velké krize, ale opuštění fakulty nebo ČEZ by pro něj bylo tak obrovskou prohrou, že je pře konal.„Pomohl mi sport. Zjistil jsem, že se bez něj prostě neobejdu. Vrátil jsem se k trénování ve druholigovém týmu, které bylo sice večer po práci fyzicky vyčerpávající, ale psychicky tak občerstvující, že jsem se v nočních hodi-nách při kafi dokázal lépe koncentrovat na studium. Dík za to, že jsem dostudoval, sa-mozřejmě patří i mým nadřízeným, spolu-pracovníkům a rodině. Bez nich bych to asi nedokázal.“Jan Šmolík hledal způsob, jak využít pracov-

chladicí techniky je však diskutabilní a nelze jej přesně stanovit. Na druhou stranu v této analýze nebyly začleněny stroje pro průmys-lové chlazení, například chladicí boxy v su-permarketech a podobně.Podle studie Jana Šmolíka se dá očekávat, že trend nárůstu spotřeby elektřiny v letních měsících bude i nadále pokračovat. Klimati-zace se totiž ve většině případů instaluje do nových, případně rekonstruovaných budov a v poslední době i do domácností.

Jak je to v zahraničíV řadě zemí Evropy i v USA je letní energe-tická špička zásadním problémem, často spojeným s vyššími cenami elektřiny. „Vývoj vzduchotechniky proto směřuje k úsporám provozních nákladů za předpokladu stej-ného nebo vyššího výkonu zařízení,“ říká Šmolík. „Rovněž se můžeme setkávat s po-jmem akumulace chladu, tedy možností odebírat elektřinu v době, kdy by to mohlo být výhodné jak z pohledu odběratele, tak dodavatele.“V letních měsících mezi druhou až pátou hodinou ranní jsou odběry elektřiny nejnižší. Právě v tomto čase je však její odčerpání potřebné, neboť vzhledem k nízkým odbě-rům je regulace toku elektřiny složitější.

Studie užitečná pro ČEZ„Domnívám se, že i v našich klimatických podmínkách je velký prostor pro rozvoj této tematiky,“ věří Jan Šmolík. „Má studie už částečně přispěla k lepšímu odhadu letní spotřeby elektřiny a mohla by napomoci také při vzniku tarifu pro chlazení budov i chlazení technologické. Rozvoj této tema-tiky může být krokem vpřed také z pohledu výroby a obchodu s elektřinou s přihlédnu-tím k faktu expanze Skupiny ČEZ. Spolu-práce mezi ČVUT a ČEZ je podle mého ná-zoru optimální kombinací pro další analýzu, případně samostatný projekt.“(Víc v listopadovém vydání časopisu Energy) �

Zajímavé je na něm to, že pracuje v personálním útvaru, ačkoli není personalistou. I to, že pozici prvoligového hráče ve volejbalovém týmu vyměnil za studium ČVUT a zaměstnání ve Skupině ČEZ. Nejzajímavější na něm však je, že ve své diplomové práci vytvořil jednu z prvních studií v Česku, zabývající se problematikou spotřeby elektřiny v letních měsících ve vazbě na chlazení budov.

JAN ŠMOLÍK

NAROZEN: 18. 1. 1979

VZDĚLÁNÍ: ČVUT, Fakulta strojní – Ústav techniky a prostředí

ZÁJMY: sport (odbíjená – v r. 2001 vicemistrem I. ligy), motocykly, kultura, rybaření, hudba (rock)

VZOR: Paul Hewson (Bono Vox)

ního poměru v ČEZ a studia na ČVUT. Ve fi -remních publikacích se dozvěděl o rostoucí spotřebě elektrické energie v letních měsí-cích. Tehdy ho napadlo, že tento trend by mohl být důsledkem odběru elektřiny právě pro chlazení. To pro něj bylo rozhodující při volbě oboru a později i tématu diplomové práce pod názvem Spotřeba elektrické energie pro chlazení budov.

Letní měsíce lámou rekordySpotřeba elektřiny je rok od roku vyšší. V posledních letech dochází k jejímu nej-většímu nárůstu právě v letních měsících, kdy je kvůli vedrům v provozu klimatizace. Například za červenec vzrostla spotřeba elektrické energie od roku 2001 do roku 2005 o 372 GWh. Jan Šmolík tedy porov-nával denní profi ly spotřeby elektřiny za stejné období a zjistil, že provoz klimati-zace úzce souvisí s nárůstem spotřeby elektřiny v letních měsících. „Je zřejmé, že největší přírůstky spotřeby jsou mezi de-vátou až osmnáctou hodinou, kdy je pro-voz chladicí techniky nejpotřebnější,“ kon-statuje autor studie. „Při porovnání profi lu denní spotřeby elektřiny vyšlo najevo, že nárůsty v těchto hodinách se přibližně po-hybují od 550 do 1100 MW v závislosti na hodině.“Při zpracování své práce Jan Šmolík pro-střednictvím katedry Ústavu techniky pro-středí na ČVUT oslovil významné dodava-tele chladicí techniky v České republice a zpracoval analýzu o nárůstu chladicích výkonů, respektive příkonů na základě od-běru chladicí techniky za stejné období, tedy za rok 2001 až 2005. Nárůst celko-vého příkonu od chladicí techniky pro chla-zení budov byl vyčíslen na přibližnou hod-notu 300 MW. Znamená to tedy, že kdyby všechny chladicí stroje, které byly započ-teny v této analýze, byly v paralelním pro-vozu, tak by z nárůstu 550 až 1100 MW ukrojily právě 300 MW. Paralelní provoz

TEXT Jaroslav Bílý

FOTO WWA

Domov na konci světaDomov. Vybaví se nám místo, kde žijí naši blízcí, kam chodíme odpočívat, kde máme zázemí a je nám tam dobře. Ne pro každého je to ale samozřejmost. Několik dětí, které opustily dětské domovy, a lidí s lehčím mentálním postižením našlo ten svůj domov na konci světa, v Neratově v Orlických horách.

38 nadace čez

Sdružení Neratov v samém srdci Orlických hor, v malé stejnojmenné vesničce blízko česko-polských hranic se 44 stálými oby-vateli, je domovem i pro partu osmnácti prima lidí, pro které to tu není jen domov, ale i rodina. A ve vedlejší roubence jako z pohádky žije dvanáct dětí, z toho sedm v pěstounské péči.

Úzká klikatá silnice vedoucí přes Šerlich, jeden z nejvyšších vrcholů Orlických hor (1035 m n. m.), nás dovedla do cíle naší cesty. Na kopečku stojí nádherný barokní kostel a dominuje přirozenou autoritou ves-nici a celému okolí. Kolem několika stavení jsou už jen lesy, ticho a klid. Je uplakaný den plný mlhy. Rozkoukáváme se a míříme k bílému stavení. Už z dálky slyšíme dětské i dospělé hlasy.

Vcházíme dovnitřNa první pohled zde vládne zmatek. Než jsme se stihli rozkoukat, málem jsme do-stali mokrým hadrem, protože se právě vytí-rala podlaha. Z kuchyně bylo slyšet řinčení nádobí a plno hlasů, voněla cibulka. Však nakrmit tolik krků, to je něco. Kolem nás proběhl chlapec s Downovým syndromem, který se právě naštval, protože mu brá-cha sebral hračku. Klárka s Luckou si hrály v pokoji předělaném na tělocvičnu. Další děti byly venku, pomáhaly dospělým.Vedle v keramické dílně byl čilý ruch. Nád-herně namalované kachle, za které by se nemusel stydět ani známý výtvarník, vlast-noručně vyrobené svíčky s krásnými ob-rázky, keramika… To všechno vyrobit, vy-pálit a nazdobit dá opravdu „zabrat“. Ovce pěstované na vlastní farmě, vlastní vlna, ko-lovrátek na předení – to není kapitola z dě-jepisu, to je realita.Náš průvodce Ludvík Klimeš, dobrá duše celého sdružení, nám vysvětluje, jak to u nich chodí. Vlastní farma, penzion, restau-race a chata. To jsou další aktivity sdružení, které pomáhají udržovat jeho provoz, za-městnávají jeho obyvatele, umožňují všem žít plnohodnotný život, mít domov a přátele. Všichni jsou jedna velká rodina.

Rozhlížíme se. Je tu příjemně a milo a Lud-vík Klimeš vypráví jednotlivé příběhy.

Tak třeba Karel…Karel pochází z malé moravské vesničky, v dětství žil jen se svou babičkou, do školy chodil velmi krátce – paní učitelka ho vy-řadila pro agresivitu. Znal jen to, co ho na-učila babička. Po její smrti si vzal pár osob-ních věcí, koně a psa a odešel sem do Neratova. Je to sympaťák, možná trošku těžkopádnější, ale rozhodně ne agresivní. Má skvělou náladu a říká, že se nedávno naučil podepsat. Je mu 42 let.

Nestátní občanské sdružení Neratov funguje od roku 1992. Za dobu své existence se rozrostly aktivity sdru-žení i počet jeho klientů. K hlavním cí-lům sdružení patří projekt Domov s péčí o lehce mentálně postižené, podpora pěstounských rodin, rozvoj života v po-hraniční obci a obnova poutního místa. Sdružení Nera tov nabízí těmto lidem zá-zemí pro co nejsamostatnější život. Sa-mozřejmostí je ubytování, stravování, vzdělávání, pomoc při fi nančním hospo-

NADACE ČEZ LETOS PODPOŘILA PROJEKT DOMOV OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ NERATOV FINANČNÍM DAREM 100 000 KORUN

Každý tady má svůj příběh. Je těžké vybrat jen jeden, některé jsou smutné, některé ve-selejší. Jedno ale mají společné: všichni na-šli nový domov.

„Adaptace dětí z dětských domovů či dětí s lehkým postižením do běžného života není vůbec jednoduchá. Proto se snažíme po-moci, jak můžeme. Od bydlení přes pra-covní příležitosti, kulturní vyžití, organizaci volného času. Ale problémem je i hospoda-ření s penězi – našim dětem radíme a pomá-háme, co a jak dělat s vydělanými penězi,“ říká Ludvík Klimeš. „Zkrátka snažíme se jim ve všem vytvořit plnohodnotný domov.“ �

Občanské sdružení Neratovdaření, organizace volnočasových aktivit. V současné době využívá služeb sdru-žení 18 klientů, v pěstounských rodinách našlo domov 12 dětí. Farma Orlice, chráněná dílna, zaměst-nává právě klienty Sdružení Neratov. Zabývá se chovem skotu, ovcí, prasat a službami pro zemědělství, lesnictví a zahradnictví. Klienti sdružení provo-zují i chatu a penzion s útulnou restau-rací, součástí je i obchůdek se smíšeným zbožím.

TEXT Šárka Beránková

FOTO autorka

Svůj nový domov našel v Neratově i Karel

SVALY MAJÍ PAMĚŤKdyž se v Elektrárně Počerady zeptáte, jestli vědí, že tu mají mistryni světa, překvapeně kroutí hlavou. Čekám na Šárku Holou, mistryni světa 2006 World Fitness Federation. Zlatou medaili si přivezla z Moskvy za vítězství v kategorii Fitness model. Počítám s tím, že se setkám s jakýmsi „Bivojem“ v sukních. K mému překvapení do místnosti nesměle vstupuje subtilní pětadvacetiletá dívka, tenká jako proutek. Je to opravdu ona?

Šárka Holá

40 15 otázek

ŠÁRKA HOLÁ

Narozena 23. února 1982. Vystudovala Střední zemědělskou školu v Žatci. V Elektrárně Počerady pracuje od roku 2005 jako obchodní referentka v oddělení Podpora. Od 11. 11. 2006 je mistryní světa World Fitness Federation.

1 Můžete fi tness jako sport stručně charakterizovat?Zjednodušeně řečeno jde o takovou nej-lehčí kulturistiku. Tvaruji svou postavu cvi-čením ve „fi tku“ a pak ji na soutěži porotě předvedu nejdříve v plavkách, ve fi nále pak ve společenských šatech.

2 Jak jste se k tomuto sportu dostala?Původně jsem se věnovala jezdectví, jezdila jsem parkur. S tím jsem musela skončit a tak jsem hledala sport, ve kterém bych se mohla vyřádit. Poradil mi a v posilovně velmi pomohl můj kolega z elektrárny Bohumil Soukup. Po čase jsem si našla trenéra, protože jsem chtěla soutěžit.

3 Kdy jste začala pravidelně posilovat?V listopadu 2004.

4 A přesně za dva roky jste se stala mistryní světa. To je velmi krátká doba. Ostatní se o něco takového pokoušejí marně třeba celý život. Jak si svůj rychlý úspěch vysvětlujete?Mně se rychlý nezdá. Když dřete poctivě dva roky každý den, trápíte se dietou, čas běží pomalu. Závodit jsem začala až le-tos na jaře. Na nominační závody jsem pů-vodně vůbec nechtěla jet. Od mistrovství světa jsem pak vůbec nic nečekala. Ale byla jsem připravená. A ono to vyšlo.

5 V Čechách se říká, že úspěch se tu neodpouští. Jaká je vaše zkušenost?Někteří lidé mě opravdu přestali zdravit, jiní ale zase začali. Udělalo mi to pořádek v okruhu těch, se kterými se stýkám.

6 Když se někdo stane mistrem světa, je rázem slavný, ocitne se ve světle ramp, novináři chtějí rozhovory, sponzoři se jen hrnou…Jediný, kdo se přihrnul, jste vy, ČEZ NEWS. Nikdo z médií ani ze sponzorů se o mě nezajímá. O mém úspěchu vědí jen mí nejbližší přátelé a pár lidí z elektrárny. Sport, kterému se věnuji, je zřejmě na okraji zájmu. Kdybych hrála tenis, asi by to bylo jiné.

7 Podporuje vás vaše rodina? Nechtěli mít doma raději křehotinku?Všem jsem na začátku ukázala fotky a vy-světlila, že nechci zajít tak daleko, aby to už nebylo ženské. Dnes chápou, že je to sport, pohyb a zábava a že to k životu po-třebuji.

8 Neláká vás jít přece jen dál, do kultu-ristiky?Samozřejmě že nechci zůstat v kategorii, ve které už jsem došla k cíli. Potřebuji k ži-votu novou výzvu. Začala jsem uvažovat o tom, že se začnu věnovat té nejlehčí kul-turistice v nejnižší váhové kategorii. Dál už ale opravdu nepůjdu! To už by se nelíbilo ani mému příteli. Je takovou mojí rozum-nou brzdou.

9 Váš přítel také posiluje?Ano. Věnuje se kulturistice. To je důležité! Při tréninku a dietách, které mám, by šlo normálnímu chlapovi o život. Přítel ví, co prožívám a kdy mi má jít radši z cesty. Když v přípravě na závody snížím příjem sacha-ridů na minimum, jsem nervózní, lhostej-nost se u mě střídá s výbušností, mám roz-mazané vidění… Všichni jdou třeba na oběd a já si mohu dát jen kopeček suché rýže. A při této přísné dietě se mi ještě zvyšují tréninkové dávky. Je to celé o sebezapření a velmi psychicky náročné.

10 Mezi laickou veřejností se traduje, že když skončí kulturista kariéru, jeho tělo se zanedlouho změní v neforemnou hroudu sádla.Je to individuální. Když někdo přestane cvi-čit a začne jíst normálně, tak se to může stát. Naštěstí svaly mají paměť, takže se zase přirozeně zmenší a pokud mají věku úměrný náhradní pohyb, tak neochabnou a tělo se se změnou bez problémů srovná.

11 Dá se fi tness a kulturistika skloubit s mateřstvím?Zatím založení rodiny neplánuji. Zvládnout se to ale určitě dá a znám mnoho maminek, které mají po porodu ještě lepší sportovní výsledky než před ním.

12 Jaký je váš názor na doping?Samozřejmě jsem maximálně proti němu. V kulturistice je to jako v jiných sportech o trpělivosti, vůli a píli. To je dlouhá a těžká cesta. Je hodně lidí, kteří začnou „sypat“, protože prostě nevydrží tvrdou dietu a vy-pracovanou postavu by nejraději měli oka-mžitě. Nechápou, že tu nejde o měsíce, ale o léta dřiny. U kulturistek, které chtějí mít děti, považuji braní hormonů za obzvlášť trestuhodné.

13 Máte v životě z něčeho obavu?Že ztratím práci. Tady na severu je jí málo. O zaměstnání v ČEZ jsem moc stála a jsem šťastná, že v elektrárně mohu pracovat.

Práce obchodního referenta mě velmi baví. Navíc k počeradské elektrárně mám osobní vazbu, pracovala tu téměř celá naše rodina.

14 Jaký je váš denní jídelníček?Mám ho přesně energeticky spočítaný. Ráno vypiju kafe, pak sním jablko. Ke sva-čině mám dva vařené vaječné bílky a tři toustové chleby. K obědu půl sáčku rýže a sto gramů tuňáka. Pak trénink až do ve-čera, kdy si dám zeleninový salát a zase sto gramů kuřete nebo ryby.O letošních Vánocích jsem nedržela před-závodní dietu, takže jsem si mohla dovolit ochutnat různé dobrůtky. Nemohu ale nikdy jíst moc, žaludek není zvyklý a bylo by mi strašně špatně.

15 Váš sport přináší spoustu strádání a trápení. Stojí to všechno za to?Určitě! Máte možnost zjišťovat a posou-vat své limity. Stáváte se fyzicky i psychicky odolnější. Je to o tom, že ve chvíli, kdy už si člověk myslí, že nemůže dál, tak zjistí, že to ještě jde. ■

TEXT Jaroslav Bílý

FOTO WWA

Světlo a síla

Využívání elektrické energie je fenomén mo-derní doby, což ovšem neznamená, že elek-třina je lidský vynález, jakýsi hrnčířský kruh ve sféře energetiky. Lidé se ji sice naučili ovlá-dat a dokonce i vyrábět, ale jako jev tu existo-vala daleko před zrodem člověka, z hlediska našeho poznání vlastně vždycky. Někdy se dokáže projevovat až nežádoucně „ener-gicky“ ve formě blesků, jindy velmi efektně, třeba jako tzv. Eliášův oheň, a také tajuplně, věříme-li v existenci dosud nepříliš probáda-ných jevů označovaných jako kulový blesk.Nejsou to ostatně jenom lidé, kdo využí-vají elektrickou energii – mnohem dřív to už zvládly ryby, například elektrický úhoř, oby-vatel tropických vod Střední a Jižní Ameriky, africký sumec elektrický, žijící mj. v Nilu, či rejnok elektrický, mořská paryba. Elektrický náboj, kterým tito vodní živočichové dis-ponují, není rozhodně zrovna decentní, jak mohou potvrdit všichni, kdo si ho vyzkou-šeli na svou (mokrou) kůži.Elektrické jevy byly známy už ve starověku. Třeba právě ty elektrické ryby prý využívali staří Římané k léčení podagry a bolení hlavy. Nechceme-li věřit panu Dänikenovi, smiřme

K názvu i náplni nového seriálu nás inspirovala stejnojmenná kniha inženýrů A. Steinera a J. Veselého z roku 1939. Stejně jako oba autoři tehdy, chtěli bychom i my dnes zabrousit do historie osvětlování a využívání síly nejrůznějších forem ve vývoji lidské civilizace. Zatímco naši předchůdci před bezmála 70 lety se se svým úkolem úspěšně vyrovnali na víc než 320 tiskových stranách velkého formátu, náš prostor bude mnohem skromnější. A tak se v deseti pokračováních zaměříme především na to, co v historii „světla a síly“ představoval objev a rozvoj elektrické energie.

se s tím, že starověk znal pouze projevy sta-tické neboli třecí elektřiny. Věděli totiž, že tření jantaru vzbuzuje jakousi tajemnou sílu, která k němu přitahuje například drobná vlákénka vlny apod. Mnohem později se o tom přesvědčil i londýnský lékař William Gilbert (1544–1603) a ve svém spise z roku 1600 nazval onu tajemnou sílu elektřina (po-dle řeckého pojmenování jantaru). Gilbert byl muž velmi poučený (ne nadarmo byl osobním lékařem královny Alžběty) a zjis-til, že se stejným efektem lze třít i opál, síru, pečetní vosk apod., ale dokonce vysvětlil rozdíl mezi elektřinou a magnetismem.Snad první přístroj na „výrobu“ třecí elek-třiny sestrojil proslulý magdeburský purk-mistr Otto von Guericke (1602–1686), vše-stranný badatel, který se zabýval vývojem teploměru, zabrousil do paleontologie a nej-větší ohlas získal svými pokusy s tzv. mag-deburskými koulemi, jimiž prokazoval tlak vzduchu. Jako zdroj elektřiny použil kouli ze síry, otáčející se kolem své osy. Síro-vou kouli nahradil Francis Hawksbee koulí skleněnou, později válcem a nakonec skle-něným kotoučem. Třecí elektřina se pak

nadlouho stala vděčným zdrojem zábavy, zajímavých pokusů a hříček. Například učený abbé Nollet bavil ve Francii vzneše-nou společnost pokusy, při kterých přenesl elektrický náboj na celou setninu králov-ských gardistů či na 300 mnichů spojených vzájemně železnou obručí.V roce 1745 sestrojil Holanďan Pieter van Muschenbroek v Leydenu (a nezávisle na něm i Němec Ewald von Kleist) tzv. leyden-skou láhev, první elektrický kondenzátor, a dal pokusům se statickou elektřinou vý-znamný impuls. K velké řadě experimentá-torů s elektrickými jevy patřili v 18. století i dva, jejichž jména nelze nepřipomenout.Americký učenec a státník Benjamin Franklin (1706–1790) je – ve sféře vě-dy – znám především jako vynálezce hro-mosvodu. K jeho objevu jej však přivedly právě pokusy se statickou elektřinou, o nichž se dozvěděl z písemných kontaktů (v polo-vině 18. století působil jako poštmistr ve Fi-ladelfi i) s členy učené Královské společnosti v Londýně. Za našeho domácího „českého Franklina“ je považován přímětický farář Pro-kop Diviš (1698–1765). Ten si na faře v Pří-měticích zřídil elektrickou laboratoř, kde s třecí elektřinou (nazýval ji elektrum) prová-děl pokusy tak zajímavé, že byl zván na cí-sařský dvůr do Vídně, aby je předváděl cí-sařovně Marii Terezii a jejímu manželovi Františku I., za což byl odměněn velkou zla-tou medailí. Diviš elektřinou urychloval růst rostlin, léčil nemocné a vytvořil dokonce zvláštní elektrofonický nástroj, pravděpo-dobně první na světě. Nástroj se 790 kovo-vými strunami a 14 dvojitými rejstříky nazval Denis d’Or (Zlatý Diviš). Dokázal znít tóny kla-víru, harfy, loutny, lesního rohu, fagotu, klari-netu, napodobil dokonce i lidský hlas. V roce 1777 byl předváděn na císařském dvoře ve Vídni a tam se také nenávratně ztratil. ■

1. PREHISTORIE

Guerickova třecí elektřina / Leydenská láhev (podle E. Kleista)

TEXT Pavel Augusta

ILUSTRACE archiv autora

42 historie

Knížka s podtitulem JABLKO (NE)PADÁ DALEKO OD STROMU je nahlédnutím do života potomků pozoruhodných čes-kých osobností. Boženou Němcovou počí-naje přes Milenu Jesenskou, E. F. Buria na až po potomky současných herců, režisérů a dalších kumštýřů. Často zdědili jméno i talent, ale svou cestu si museli prokles-tit sami. Vyrůstali v rodinách oblíbených

českých herců, režisérů, hudebníků a dal-ších umělců, někteří odmalička na výsluní, jiní v problémech daleko složitějších než u „obyčejných“ dětí. Mají slavné předky, díky kterým měl jejich domov jedinečnou at-mosféru. Jsou jim podobní, nebo chtějí být odlišní? Jak silná jsou jejich rodová pouta? Dvacítku nevšedních životních příběhů do-provází množství pozoruhodných fotografi í.

Rozluštění křížovky z dvojčísla listopad-prosinec 2006 zní: „Dívka Lelawala“ a „Eduard Ingriš.“ Ze správných odpovědí byli vylosováni Irena Bruzková (ETE), Lenka Kučerová (Mistřín), Jitka Kolářová (Prunéřov), Milan Horký (Ostrava) a Karel Vondrouš (Třebíč). A co vás čeká v dnešní křížovce? Jen prozradíme, že se jedná o citaci z Ottova slovníku naučného: Pohybuje-li se uzavřený vodič v … (viz 1. tajenka) proti silám magnetickým, vznikají v uzavřeném vodiči … (viz 2. tajenka). Vyluštění zašlete do 20. ledna na ceznews@cez.cz nebo na adresu redakce.

Blanka Kovaříková: Jak se dědí sláva?Nakladatelství BRÁNA 2006

křížovka 43

POVZDECH

DEHTOVÁ(HOVOR.)

PODNĚT

KTERÁ(ZASTAR.)

SLOVENSKY „ZBĚH“

BODV JUDU

ROZKOŠE

ŘECKÝBAJKÁŘ

1. TAJENKA

ÚSEKZÁVODU

ÚTOČIŠTĚV POUŠTI

RUSKÁŘEKA

DÁN. SKLADATEL

SVISLÁJESKYNĚ

TĚŽKÁPRÁCE

DÁMSKÝKLOBOUK

STŘEŠNÍŽLAB

ČÍNSKÁDUTÁ MÍRA

UŽITEK(NÁŘEČNĚ)

POLNÍMÍRA

VERNŮVKAPITÁN

ZAKÁZANÁVĚC

SOUHVĚZDÍPÁVA

(MEZ. NÁZEV)

MOŽNÁ

ŘÍMSKÝMIČÍSL. 45

NEDOUK(ŘÍDCE)

DUŠEVNÍHNUTÍ

ZÁMEK U TRUTNOVA

KOPT

OBTÍŽ

KOLO

INDONÉSKÉSÍDLO

SLUŽEBNÍPOŘADÍ

RUSKY „PES“

BIBLICKÝMOŘEPLAVEC

RASA PSA

KONEC2. TAJENKY

JMÉNO TURECKÉHO

BÁSNÍKAHIKMETA

MUŽSKÝHLAS

OCASY

JEDNOTLIVÝ HLAS

PRÁVOZÁKAZU

CITOSLOVCESKOKU

DOUŠEK

JMÉNO VÍCEČESKÝCH

OBCÍ

SOUBOJ

MODERNÍ

KUSY LEDU

ANGLICKY„MÍČ“

ZN. DĚTSKÉHOZÁSYPU

TROPICKÉDŘEVO

PATRO VESTODOLE

ROV

PROHRAV ŠACHU

PRIMÁT

SLABÝ VÝTOK(BÁSN.)

ZOOLOGICKÁZAHRADA

ČÁSTMOLEKULY

ST. SOLM.SLABIKA

ZN. MAĎAR-SKÝCH

AUTOBUSŮ

ZÁPOR

ZAČÁTEK2. TAJENKY

PLAVIDLA

SVATEBNÍSNÍTKA

OMAMNÁLÁTKA

TEXTILNÍROSTLINY

ALAP, EKAS,NAZIM, ODR,TARP, TOU

SOUDNÍODVOLÁNÍ

TĚŽKÝALKOHOLIK

MENŠÍASIJSKÝDRAVEC

CHAOSNÁŘEČNÍSOUHLAS

JÁVELKÁKOST

ČÍŠE (ZRUŠTINY)

CHEMICKÁZNAČKALITHIA

ANGLICKY„AKT“

KARETNÍHRA