UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH V ĚD

Ústav porodní asistence

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

2010 LENKA HOMZOVÁ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

Ústav porodní asistence

CVIČENÍ A JEHO VLIV NA PRŮBĚH ŠESTINEDĚLÍ

Bakalářská práce

LENKA HOMZOVÁ 3. ročník, bakalářský studijní program ošetřovatelství

forma studia: prezenční

studijní obor: PORODNÍ ASISTENCE

vedoucí práce:

Mgr. Dita Onderková, DiFyz., odb. as.

Olomouc 2010

Děkuji Mgr. Ditě Onderkové, za odborné vedení bakalářské práce a vrchní sestře Věře

Tisoňové z nemocnice Prostějov za její pomoc při realizaci průzkumného šetření.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: ,,Cvičení a jeho vliv na průběh

šestinedělí‘‘ vypracovala samostatně pod vedením své vedoucí bakalářské práce

a použila jen uvedené informační zdroje. Souhlasím současně s užitím práce

ke studijním účelům.

V Olomouci dne ………………… ……………………….

OBSAH ÚVOD.........................................................................................................................- 6 - TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................- 7 - 1. Anatomie ženských pohlavních orgánů ................................................................- 7 - 1.1 Vnitřní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina interna) ...................- 7 - 1.2 Zevní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina externa).....................- 8 - 2. Svaly ženských pohlavních orgánů.......................................................................- 9 - 3. Fyziologie šestinedělí a jeho nepravidelnosti .....................................................- 10 - 3.1 Fyziologické šestinedělí......................................................................................- 10 - 3.1.1 Involuce pohlavních orgánů ............................................................................- 10 - 3.1.2 Mléčná žláza....................................................................................................- 11 - 3.1.3 Psychika v poporodním období.......................................................................- 12 - 3.2 Nepravidelnosti šestinedělí .................................................................................- 12 - 3.2.1 Nepravidelnosti kojení a puerperální psychóza...............................................- 13 - 4. Tělesné změny po graviditě z pohledu fyzioterapie ..........................................- 15 - 4.1 Děložní involuce................................................................................................- 15 - 4.2 Insuficience pánevního dna ...............................................................................- 16 - 4.3 Břišní svalstvo....................................................................................................- 17 - 4.4 Prsní svaly, laktace ............................................................................................- 17 - 4.5 Cévní zásobení dolních končetin .......................................................................- 18 - 4.6 Změna těžiště těla, vliv na osový aparát ............................................................- 18 - 4.7 Pánev, kloubní spojení pánevního kruhu...........................................................- 19 - 5. Mateřství – psychosociální pojem ......................................................................- 22 - 6. Pohybová aktivita v šestinedělí..........................................................................- 23 - 6.1 Základní pravidla ...............................................................................................- 23 - 6.2 Doporučené sporty.............................................................................................- 24 - 6.3 Nebezpečné aktivity...........................................................................................- 26 - 6.4 Kontraindikace cvičení ......................................................................................- 27 - 6.5 Vliv cvičení na poporodní depresi .....................................................................- 27 - PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................- 29 - 7. Doporučená forma kinezioterapie......................................................................- 29 - 7.1 Doporučení pro 0. den porodu ...........................................................................- 29 - 7. 2 Doporučení pro 1. den po porodu ......................................................................- 31 - 7. 3 Doporučení pro 2. - 3. den po porodu................................................................- 32 - 7.4 Doporučení pro 4. den po porodu ......................................................................- 33 - 7.5 Hojení ran a péče o jizvu (epiziotomie, ruptura, laparotomie) ..........................- 35 - 7.6 Spolupráce porodní asistentky s fyzioterapeutem .............................................- 36 - 8. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ......................................................................................- 37 - 8.1 Cíle výzkumného šetření ....................................................................................- 37 - 8.2 Metodika výzkumného šetření............................................................................- 37 -

8.2.1 Organizace šetření...........................................................................................- 37 - 8.2.2 Zpracování získaných dat................................................................................- 37 - 8.3 Charakteristika zkoumaného souboru.................................................................- 37 - 8.4 Interpretace výsledků ..........................................................................................- 38 - DISKUZE .................................................................................................................- 42 - ZÁVĚR .....................................................................................................................- 46 - DOPORUČENÍ PRO PRAXI...................................................................................- 47 - ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE......................................................................- 48 - LITERATURA A PRAMENY.................................................................................- 50 - INTERNETOVÉ ZDROJE.......................................................................................- 53 - SEZNAM OBRÁZKŮ..............................................................................................- 56 - SEZNAM TABULEK ..............................................................................................- 56 - SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................- 57 -

- 6 -

ÚVOD

K napsání bakalářské práce na téma: ,,Cvičení a jeho vliv na průběh

šestinedělí‘‘ m ě motivovala řada podnětů. Jedním z nich byla skutečnost, že jsem

se v poslední době začala věnovat cvičení a všemu, co s ním souvisí. Při vykonávání

povinné praxe na oddělení šestinedělí jsem se často setkávala s šestinedělkami, které

měly zájem o informace týkající se cvičení po porodu. Tyto ženy jsou motivovány

spíše představou opětovné pěkné postavy, ale význam pohybu a posilování

v šestinedělí pro fyzické zdraví mnoho žen netuší, možná právě z nedostatečné

edukace.

Cílem této práce je zjistit, jak dalece rehabilitační cvičení ovlivňuje průběh

prvních šesti týdnů po porodu. Toho bych chtěla dosáhnout shromážděním co nejvíce

informací a studiem vhodné literatury. Práce je rozdělena na část teoretickou, která

se zabývá anatomií a fyziologií šestinedělí a na část praktickou, která je zaměřena

na vhodnost cviků v prvních dnech po porodu, neboť realizace výzkumného šetření,

dokládající pozitivní vliv cvičení na jednotlivé orgánové soustavy, by bylo

komplikované a bez neustálé spolupráce lékařů neefektivní.

Pro podložení mé domněnky o nedostatečné edukaci žen po porodu ohledně

rehabilitace jsem zpracovala malý dotazník, za účelem zjistit informovanost

šestinedělek porodní asistentkou o významu cvičení . Dotazovaná skupina byly ženy

po porodu na oddělení šestinedělí ve Středomoravské nemocniční a.s.- odštěpný závod

nemocnice Prostějov.

- 7 -

TEORETICKÁ ČÁST

1. Anatomie ženských pohlavních orgán ů

Veškerá dostupná literatura rozděluje ženské pohlavní orgány na vnitřní ženské

pohlavní orgány a zevní ženské pohlavní orgány. K reprodukčním orgánům

se zpravidla řadí i mléčná žláza a svaly pohlavních orgánů. Zejména odpovídající

struktura a pevnost svalstva dna pánevního má podpůrný vliv na správné uložení

a funkci ženských pohlavních orgánů, ale i vylučovacího ústrojí (Roztočil a kol. 2001,

Čech a kol. 1999).

1.1 Vnitřní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina interna)

Mezi vnitřní ženské pohlavní orgány řadíme: vaječníky (ovaria - párová

endokrinní žláza, pomocí vazu fixovaná k děloze), vejcovod (tubae uterinae- párový

orgán nálevkovitě vyúsťující do břišní dutiny), děloha (uterus - svalový orgán uložený

v pánevní dutině, přizpůsobený k přijetí oplozeného vajíčka, děloha je ve své poloze

fixována závěsným a podpůrným aparátem, který je tvořen svalovou skupinou dna

pánevního a děložními vazy). Mezi vnitřní ženské pohlavní orgány je řazena i pochva

(vagina - odvodná pohlavní cesta, svírající s osou dělohy úhel 70 až 100 stupňů)

(Roztočil a kol. 2001, Citterbart a kol. 2004, Čech a kol. 1999).

Obr.1. Vnitřní ženské pohlavní orgány

- 8 -

1.2 Zevní ženské pohlavní orgány (organa genitalia feminina externa)

Mezi zevní ženské pohlavní orgány patří: hrma (mons pubis), velké stydké

pysky (labia majora pudendi), malé stydké pysky (labia minora pudendi), poštěváček

(clitoris), poševní vchod (vestibulum vaginae), panenská blána (hymen), bulbi

vestibuli (párové kavernózní těleso, obklopující poševní vchod), Bartholiniho žlázy

(glandula vestibularis major Bartholini - párová žláza uložená ve velkých labiích),

hráz (perineum - 4 cm široká přepážka mezi zadní komisurou, velkými stydkými

pysky a řitním otvorem) (Kudela a kol. 2004, Citterbart a kol. 2004).

Obr. 2. Zevní ženské pohlavní orgány

Prs (mamma)

Prsy jsou párový orgán, ve kterém je uložena mléčná žláza (glandula mamme).

Prs je rozlišen na 4 kvadranty, centrální část a mamiloaerolární komplex. Uprostřed

dvorce je prsní bradavka (papilla mamme). Vlastní mléčná žláza se skládá z 15 – 20

laloků (lobi), které se dále dělí na lalůčky (lobuli) (Citterbart a kol. 2004, Roztočil

a kol. 2001).

Obr. 3. Anatomie prsu

- 9 -

2. Svaly ženských pohlavních orgán ů

Svaly ženských pohlavních orgánů, zvláště svaly dna pánevního mají své

významné postavení ve správné funkci pohlavních orgánů. Jejich ochabnutí vede

k řadě potížím, např. potíže s udržením moči, narušení citlivosti při souloži nebo

pokles dělohy.

Svaly dna pánevního

Svaly dna pánevního tvoří podpůrný systém, který zahrnuje svalové pánevní

dno a systém facií a ligament, zabraňující výhřezu orgánů a umožňující porod plodu.

Svalové dno pánevní (diaphragma pelvis) s perineem (hrází) fixuje a nese pánevní

orgány. Pokud se vezme v úvahu sklon pánve, nese většinu hmotnosti břišních

a pánevních orgánů spona stydká a přední část pánevního dna, která je zdvojená.

Samotné pánevní dno má nálevkovitý tvar. Začíná na stěnách pánve a sbíhá

se ke konečníku. V předu a na bocích je m.levator ani, mediálně m.pubococcygeus

a laterálně m. illiococcygeus a dorzolaterálně m. coccygeus. Význam pro kontinenci

má m. sphincter ani externus, obkružující rektum (Kubátová, Pyšný 2006).

Urogenitální dno, diaphragma urogenitale, je ploténka trojúhelníkového tvaru

rozpínající se mezi dolními rameny kostí sedacích a kostí stydkých. Zesiluje pánevní

dno ve ventrální části. Je uložena pod m. levator ani.

Svalstvo hráze se skládá z m.compresor urethrae, m. sphincter urethrovaginalis,

m.ischiocavernosus, m. bulbospongiosus (Kubátová, Pyšný 2006, Čech a kol. 1999).

Obr.4. Základní svaly dna pánevního

- 10 -

3. Fyziologie šestined ělí a jeho nepravidelnosti

Název ,, šestinedělí ‘‘udává období trvající šest týdnů, relativně by ale mohlo

trvat i týdnů osm. Může probíhat zcela přirozeně, pak jej označujeme jako fyziologické

nebo se během něj mohou vyskytnou komplikace, které je nutno terapeuticky řešit.

Každá žena má nárok na pomoc porodní asistentky, v jejíž kompetenci je komplikace

včas odhalit (Stadelmann 2004).

3.1 Fyziologické šestinedělí

Při fyziologickém šestinedělí nenastávají žádné komplikace a vše probíhá bez

nutnosti zásahů lékaře. Dochází k fyziologické regeneraci organismu. Nejen ženské

pohlavní orgány se navrací do své původní polohy, ale určité změny zaznamenává

i kardiovaskulární, močový, zažívací, svalový systém a v neposlední řadě psychika

ženy. Šestinedělí dělíme na časné (prvních 7 dnů) a pozdní šestinedělí, které končí

42.dnem po porodu. Pozdní šestinedělí je nezbytné pro involuci reprodukčních orgánů

(Pařízek 2005, 2006, Čech a kol.1999).

3.1.1 Involuce pohlavních orgán ů

Hmotnost dělohy na konci šestinedělí klesne z původních 1000g na 80 g, což

znamená, že tento orgán prodělává největší změny. Zmenšuje se zejména délka

a to bez současné změny počtu buněk svaloviny (Čech a kol. 1999). Čech a kol. (1999)

ve své publikaci uvádí: ,,Následkem zmenšeného obsahu děložní dutiny po vypuzení

plodového vejce je v časném puerperiu vyšší myometrální a intrauterinní tlak,

obnovuje se děložní činnost, intenzita kontrakcí je značně vysoká a je vnímána zvláště

u vícerodiček…‘‘(Čech a kol., Porodnictví, 1999, str.137). Vyplavováním oxytocinu

z hypofýzy, intenzita těchto kontrakcí roste. Následkem ozdravných procesů kdy

se děložní dutina potřebuje vyčistit, vylučuje očistky (odborně lochia). Jejich zásaditá

reakce pozmění poševní pH na alkalické, čímž je usnadněna cesta vstupu infekce.

Vzhled lochií se postupně mění. Žena by měla být poučena o zvýšené intimní hygieně

(Roztočil a kol. 2001). Do původního stavu se navrací také pochva, jejíž stěny

- 11 -

postupně zpevňují. Původní kvalitu však stěna pochvy nezíská nikdy (Čech a kol.

1999).

Svalstvo dna pánevního a břišní stěny podléhá rovněž involučním změnám.

Náprava břišní stěny nebývá nikdy dokonalá, proto je nutno celý regenerační proces

podporovat posilováním nejen svalstva pánevního dna, ale později také břišních svalů.

3.1.2 Mléčná žláza

Koncem 10. týdne těhotenství začne mléčná žláza tvořit mlezivo (kolostrum).

Po porodu placenty započne vylučování prolaktinu, hormonu, který zaktivizuje

mléčnou žlázu ke tvorbě mateřského mléka (www.porodnice.cz). Oxytocin pomáhá

jeho vylučování. Tento děj nazýváme ,, let down reflex .‘‘ První den po porodu

se tvoří kolostrum (mlezivo), které oproti mateřskému mléko obsahuje velké množství

bílkovin. Zvlášť důležitá je tvorba imunoglobulinu A, který si novorozenec nedokáže

vytvořit. Tato bílkovina slouží jako ochrana střev před bakteriemi. Dále v něm

najdeme především více magnesia, které má pozitivní vliv na peristaltiku střev. Malé

množství tohoto mleziva méně zatěžuje ledviny novorozence (www.kojeni.arcs.cz).

Mateřské mléko se začne tvořit druhý nebo až třetí den. ,,Při jednom kojení se složení

mění asi tak, že nejdřív jde na řadu přední mléko, které tiší žízeň miminka. Obsahuje

více vody a cukru. Potom následuje zadní mléko, které obsahuje víc tuků a bílkovin‘‘

(Šráčková, Mamita 13/2005 ). První dny dosahuje sekrece 200 – 500 ml, ve druhém

týdnu 1000 ml a později i více. Žena v šestinedělí musí být řádně poučena nejen

o dodržování zvýšené hygieny v období kojení, ale především o výhodách a správné

technice kojení, která zahrnuje i vhodné polohy (www.kojeni.cz). Existuje poloha

tanečníka vhodná pro nedonošené novorozence, fotbalová poloha vhodná pro ženy

s velkými prsy nebo poloha v polosedě pro ženy po císařském řezu. Šestinedělce

by mělo být umožněno první přiložení k prsu do 30 minut po porodu (Kudela a kol.

2004).

Tab.1. Složení mateřského mléka

100ml mléka Mlezivo Přechodné Zralé mléko Kravské

Bílkoviny (g) 2,7 1,6 1,2 3,3

Tuk (g) 2,0 3,0 3,5 3,8

- 12 -

Uhlovodany

(g)

5,7 6,4 7,0 4,7

Minerální soli

(g)

0,31 0,27 0,20 0,72

Kalorická

hodnota (kcal)

57 63 67 65

Kalorická

hodnota (kj)

240 260 280 270

Čerpáno z : Stadelmann , Zdravé těhotenství, přirozený porod, 2004, str.446

3.1.3 Psychika v poporodním období

Poporodní psychická adaptace probíhá ve dvou fázích. Pasivní fáze trvá 2–3

dny, nastupuje hned po porodu a je charakterizována pasivitou matky. Aktivní fáze

nastupuje asi 3.den po porodu (Roztočil a kol. 2001). U ženy se může vyskytnout stav,

který je charakterizován nervozitou, neklidem a postihuje asi 60% žen. Je nezbytně

nutné tomuto stavu věnovat zvýšenou pozornost a sledovat zda se jedná pouze

o poporodní splín, který do dvou týdnů odezní nebo o vážnější stav–laktační psychózu.

Stadelmann, Ingeborg (2004) uvádí: ,, Všichni si musí uvědomit, že při porodu

ze sebe musela vydat vše, aby dítě porodila. Po tomto výkonu se každá žena cítí

prázdná a nechráněná. Nastupuje pocit poranění a osamocení‘‘(Stadelmann, Ingeborg,

Zdravé těhotenství, přirozený porod, 2004, str.290).

3.2 Nepravidelnosti šestinedělí

Při překročení hranice krevní ztráty přes 300ml, hovoříme o puerperálním

krvácení. Časné krvácení se objeví do konce 1.týdne po porodu. Příčina může spočívat

v porodním poraněním, reziduích a koagulačních poruchách (Roztočil a kol. 2001).

Krvácení v pozdním poporodním období bývají mnohem silnější a nesou sebou riziko

hemoragického a hypovolemického šoku. Dalším problémem může být infekce rodidel

zapříčiněná nejčastěji bakteriemi. Pokud má žena dělohu obrácenou dorzálně, mohou

- 13 -

se v ní městnat očistky, které se následně infikují (Čech a kol. 1999, Roztočil a kol.

2001).

Přední místo v příčinách mateřské úmrtnosti zaujímají především cévní

komplikace. Obzvláště po porodu císařským řezem dochází k mnohem rychlejší krevní

srážlivosti. Již první dny po porodu se mohou objevit známky povrchového zánětu žil

(tromboflebitis) (Zwinger 2004). Jako prevence těchto závažných komplikací

se uplatňuje časná vertikalizace po porodu a účinná cévní gymnastika.

3.2.1 Nepravidelnosti kojení a puerperální psychóza

Jednou z příčin nesprávného kojení mohou být anatomické odchylky bradavek

nebo problémy související s tvorbou a vylučováním mateřského mléka. Nedostatečná

tvorba mléka vzniká buď při málo vyvinutých prsech nebo jako následek nesprávné

techniky kojení. U dítěte je příčinou nedostatečný sací reflex (Pařízek 2005, 2006).

Mezi další poruchy patří i nadměrná produkce mléka, poranění bradavek, zánět

prsu nebo retence mléka (zadržení mléka). K těmto komplikacím dochází v rozmezí 48

-72 hodin po porodu (Stadelmann 2004). Prevencí a léčbou možných komplikací

je dostatečné kojení v pravidelných intervalech, správná technika, dodržování

hygienických zásad a popřípadě využití fyzikální terapie (Roztočil a kol 2001, Kudela

a kol. 2004, Stadelmann 2004).

V průběhu gravidity produkuje děloha hormon progesteron s mírně sedativními

a uklidňujícími účinky. Po porodu však tato produkce ustane. Důsledkem je zvýšená

psychická vnímavost na stresující situace. Ženy tak mohou trpět úzkostí, neklidem

a pocitem strachu. Přesná příčina těchto potíží není dosud známá. Vyvolávajícím

faktorem může být například traumatický porod. U většiny žen se jedná o tzv.

poporodní splín a obvykle do dvou týdnů samovolně ustoupí (Kudela a kol. 2004,

Pařízek a kol. 2005, 2006).

Závažnějším stavem je puerperální (laktační) psychóza, kdy žena ztrácí kontakt

s reálným světem. U většiny žen se objeví do 14 dnů a může skončit fatálně pro matku

i dítě. Psychózy dělíme na amentní (náhlý začátek, dezorientace, paranoia, halucinace,

následná amnézie), manické (megalomanie), v obou případech je poměrně dobrá

prognóza. Endogenní a schizofrenní jsou závažnějšího rázu, mají horší prognózu

a manifestují se později. K typickým příznakům patří nechutenství, poruchy spánku,

- 14 -

úzkost, zmatenost a panika. Mohou se přidat i halucinace a bludy (Čech a kol. 1999).

V případě vážnějších potíží je tedy nutné ženu hospitalizovat na psychiatrii.

- 15 -

4. Tělesné zm ěny po gravidit ě z pohledu fyzioterapie

Fyzioterapie po porodu má několik významů: pomáhá celkovém zotavení

z porodní námahy, posiluje ochablé a unavené svalstvo, upravuje vyměšování,

předchází trombembolickým komplikacím a může ovlivňovat příznivě i tvorbu mléka

(Pros 1962).

Vliv fyzioterapie:

� Podpora involuce dělohy a správného uložení v malé pánvi.

� Zpevnění pánevního dna.

� Zpevnění svalstva břišní stěny.

� Prokrvení prsních svalů a podpora laktace.

� Zlepšení výkonnosti všech vnitřních orgánů (aktivizace metabolismu).

� Posílení svalů dolních končetin a ochrana kloubů.

� Prevence trombembolických komplikací.

� Prevence komplikací vylučovacího systému a vyprazdňování stolice.

� Podpora správné postury těla.

� Odstranění svalových dysbalancí (narušení vztahu mezi svaly náchylné

k tuhosti či zkrácení a svaly, které mají tendenci k útlumu. Podílí se na nich tři

faktory: délka svalu, práh dráždivosti a zapojování svalů) (Janda 1995).

� Psychika

( Adamírová 1999, Volejníková 1993)

Pod vedením rehabilitačních sester jsou ženy poučeny o vhodnosti různých

cviků podle způsobu porodu (Čech a kol. 1999, Pařízek 2005, 2006). V mnoha

českých porodnicích se tomu tak bohužel neděje, nebo fyzioterapeuté navštěvují pouze

ženy po císařském řezu (např. Středomoravská nemocniční a.s. Nemocnice Prostějov).

4.1 Děložní involuce

Vypuzením placenty se uvolňují proteolytické enzymy, svalová vlákna

se kontrahují a svalové buňky se zmenšují. Děložní svalovina je anemizována

kontrakcemi a stlačením stěn arterií hladkého svalstva (Čech a kol. 1999). Pro

- 16 -

podporu zavinování dělohy má velký význam polohování na břicho podložené např.

polštářkem (odlehčení nalitých prsou). Polohování je doporučeno 5 x denně na dobu

15 minut v intervalu 2 hodin od vaginálního porodu a 24 hodin po porodu SC (Sectio

Cesarea) (www.sestinedeli.cz) .

4.2 Insuficience pánevního dna

Heiko, B.G., Franz, vedoucí lékařka ženské kliniky v nemocnici

v Braunschweigu uvádí: ,, Během těhotenství má 30 – 60% žen potíže s únikem

moči ‘‘(Cantieni, B., Cvičení po porodu, 2007, str. 9).

U určitého procenta žen problémy s inkontinencí vyvolané vaginálním porodem

souvisí se změnami pánevních orgánů, jako je poranění měchýře, poranění nervů

a svalů močové trubice a konečníku. Prevalence inkontinence u žen ve věku mezi 15

a 64 let se pohybuje od 10% do 30%. Odhady prevalence močové inkontinence

v těhotenství jsou ale vyšší, pohybují se mezi 20% a 67 % (Pelvic Floor Muscle

Training During Pregnancy to Prevent Urinary Incontinence: A Single-Blind

Randomized Controlled Trial).

,,Ve velice hodnotných studiích se v posledních letech prokázalo, že kvalitně

vedené cvičení se jeví jako nejefektivnější forma likvidace obtížné inkontinence‘‘

(Cantieni, B., Cvičení po porodu, 2007, str.9).

Pokud je správným způsobem procvičováno svalstvo pánevního dna, dochází

k jeho elevaci a s ním i elevaci vnitřních orgánů pánevních (pokleslá děloha, vagina,

měchýř a také samozřejmě střeva). Všechna tahle cvičení vedou k aktivizaci

metabolismu – látkové výměně a tím k prvenci obstipace (Adamírová 1999).

www.aarskrickova.cz Obr. 5 Ochablé versus zdravé pánevní dno

- 17 -

4.3 Břišní svalstvo

Břišní stěna tvoří svalově - fasciální korzet, který udržuje statiku trupu

a spolupůsobí při zachovávání statiky páteře a celé postavy. Těhotná děloha vyvolává

maximální tlak, obzvláště na svaly vedoucí z oblasti pod hrudní kostí po kost stydkou

(mm.recti abdominis). Povolené facie, poškozená struktura vazivového vlákna a šlach

vytváří vyklenutí v mediální části. Následkem je rozestup - diastasis mm.recti

abdominis. Přestože je diastáza řazena mezi kýly, nejedná se o pravou kýlu, jelikož zde

není vytvořena kýlní branka a nehrozí tedy riziko uskřinutí útrob

(www.zdravi.centrum.cz). Jedná se o rozestup krytý pouze peritoneem a kůží, který

narušuje pevnost celého trupu a tzv. svalového korzetu. Komplikaci je nutné včas

diagnostikovat (při změně polohy do sedu vzniká mezera mezi svaly palpačně na 2-3

prsty (3-5 cm u mírné a 8-10cm u rozsáhlejší diastázy) a dle míry rozestupu ošetřit

pomocí fyzioterapie nebo abdominoplastiky. Při mírném rozestupu je velmi důležité

zpočátku defekt fixovat a pod vedením erudovaného fyzioterapeuta provádět cílená

izometrická cvičení (kontrakce svalu bez změny jeho přirozené délky). Je nutno uvést,

že posilování svalstva břišní stěny je možné až po zpevnění svalstva dna pánevního.

Přímé a šikmé břišní svaly se posilují v poměru 1:2 formou izometrického cvičení

(Dráč, Křupka 1992).

4.4 Prsní svaly, laktace

Efektivitu laktace lze také podporovat pomocí fyzioterapie. Při posilování

a protahování jsou vlákna prsního svalstva aktivní, jsou více prokrveny

a je podporována tvorba mateřského mléka.

Faktory ovlivňující kvalitu mateřského mléka nelze s jistotou určit. V nedávné

době provedené studie uvádějí, že hladiny Imunoglobulinu A (IgA) v mateřském

mléce po vyčerpávající fyzické zátěži jsou nižší oproti hladině po odpočinku. Účinek

mírného cvičení na imunitní složky mateřského mléka však nejsou hlášeny. Cílem

studie bylo zjistit zda 30 minut mírného cvičení ovlivňuje imunologické vlastnosti

mateřského mléka. Jedna skupina žen vykonávala 3 x týdně 30 minut aerobního

cvičení a druhá skupina nevykonávala žádný pohyb nebo jen zřídka. Následně byly

odebrány vzorky před a 10 a 60 minut po cvičení. Zkoumány byly hladiny IgA,

- 18 -

lactoferinu, lysozymu a kardiovaskulární činnost. Výsledkem bylo, že aktivní ženy

měly vyšší úroveň kardiovaskulární činnosti bez změny hladiny IgA, lactoferinu

a lysozymu. Závěr tedy zněl: ,, Střední zátěž během kojení zvyšuje kardiovaskulární

činnost bez ovlivnění hladiny IgA, lactoferrinu nebo lysozymu v mateřském mléce‘‘

(Cheryl, Hunter , Effect of Exercise on Immunologic Factors in Breast Milk, 2

February 2003).

4.5 Cévní zásobení dolních končetin

V graviditě i šestinedělí dochází ke zpomalení průtoku krve v dolních

končetinách. Po porodu stoupá počet krevních destiček i jejich srážlivost, zároveň

stoupá hladina fibrinogenu a koagulačního faktoru VIII. Důsledkem těchto změn

se zvyšuje riziko trombembolických komplikací. I u žen po porodu Sectio cesarea

je prevencí časná vertikalizace a cévní gymnastika zvyšující krevní návrat z dolních

končetin k srdci (Čech 1999, Roztočil 2001).

Časná vertikalizace po porodu ale nebyla ,,trendem‘‘vždy. Ještě v šedesátých

letech bylo ženám v šestinedělí doporučováno ležet na posteli téměř celý týden, neboť

se předpokládalo, že ještě nezavinutá a těžká děloha více ochabuje prosáklé pánevní

dno (Čepický 2004).

4.6 Změna těžiště těla, vliv na osový aparát

V graviditě je těžiště ženské postavy posunuto ventrálně a horní část trupu se

pro zajištění rovnováhy posouvá směrem dorzálním. Dochází ke zvětšení bederní

lordózy, která je kompenzovaná hrudní kyfózou a krční lordózou. Bederní lordóza

vede k otevření meziobratlových prostor lumbosakrálního (L/S) přechodu páteře

ventrálním směrem. Zvětšení bederní lordózy po porodu bylo zjištěno ve studii

Snijderse a kol., který u 16 žen 2 týdny po porodu měřil křivku páteře. Meziobratlové

ploténky jsou zatíženy zejména v části dorzální. Vazivová spojení páteře byla

v průběhu gravidity velmi namáhána (Dráč, Křupka 1992, Kušová).

- 19 -

4.7 Pánev, kloubní spojení pánevního kruhu

Relaxin, hormon přítomný v těhotenství, přeměňuje kolagen, jež snižuje sílu

pojivové tkáně a tím usnadňuje její roztažení a snižuje její tuhost. Tím snadno dochází

k oddělování a pohybům v pevných spojích pánevního pletence. Komplikací jsou

blokády v oblasti SI kloubu (křížokyčelní skloubení – articulatio sacroiliaca) (Kušová).

V SI kloubu dosahuje uvolnění přibližně 1-2 mm a jeho funkce může být blokována

funkčním zkrácením svalů v jeho okolí (Marek a kol. 2005).

Dylevský a kol.(2000) uvádí, že pánev vzniká spojením kostí pánevních, kosti

křížové a kostrče. Čihák (2001) ale tvrdí, že pánev je pevný kruh, který vzniká

skloubením kosti křížové s oběma kostmi pánevními. Jejich spojením (pomocí

pánevních vazů a spojením obou kostí pánevních) ve sponě stydké vzniká pevný kruh

(Kubátová, Pyšný 2006). Normální postavení pánve je z klinického hlediska tehdy,

kdy horní trny kosti kyčelní na pravé a levé straně jsou uložené u stojícího člověka

v horizontální rovině (hřebeny kostí kyčelních jsou z pohledu zezadu ve stejné výšce)

(Tichý 2000, Kubátová, Pyšný 2006, Marek a kol. 2000). Na postavení pánve

se podílejí některé svaly zádové, břišní, svaly kloubu kyčelního a svaly pánevního dna.

Pokud vlivem těhotenství a porodu zůstane nesprávné postavení pánve, může

to vést k sakrálním bolestem a nutnosti ošetřujícího zákroku fyzioterapeuta měkkými

technikami, mobilizací a následným aktivním cvičením pro srovnání svalových

dysbalancí. Podstatou měkkých technik je odhalení a ovlivnění určité patologické

bariéry v tkáních pomocí ruky fyzioterapeuta (aplikace tahů na cílovou měkkou tkáň).

Tato technika je spolu s ostatními diagnostickými a terapeutickými postupy

označována pod pojmem ,,manuální medicína‘‘ (Dvořák 1996).

Nesmírně důležité je také zapojit posilování hýžďových svalů, zejména

m.gluteus medius, jehož přední nebo zadní část může klopit pánev dopředu i dozadu.

Velký hýžďový sval (m.gluteus maximus) zmenšuje sklon pánve, táhne ji dozadu

a tím napřimuje trup (Kubátová, Pyšný 2006).

Uvolnění kloubních spojů pánevního kruhu je zakódovaný proces usnadňující

postup plodu kostěným porodním kanálem. Je to určité opatření přírody proti rupturám

v průběhu porodu.

- 20 -

Jednotliví autoři zjistili, že při fyziologicky probíhajícím těhotenství dochází

v symfýze k uvolnění od 3 až do 8mm (Dráč, Křupka 1992).Patologické uvolnění

spoje (až 20mm) porušuje statiku a pohyblivost těla a vyvolává značné bolesti.

Příčinou tohoto nadměrného uvolnění je bezesporu hormonální účinek (vysoké

hodnoty estrogenu, progesteronu a relaxinu).

V experimentální studii Uhlíř (1961) dokazuje, že uvolnění symfýzy způsobují

především estrogeny, ACTH a kortikoidy a že účinek relaxinu u člověka není

objasněný. Carda (1974) dává progesteronu spíše opačný účinek – zpevnění pánevního

spojení.

Pelveolýza (uvolnění všech třech pánevních spojů) se vyskytuje přibližně u 1%

těhotných žen. Nejtypičtější je bolest v lůně při pohybu a při tlaku na symfýzu. Chůze

je kolísavá a bolest se zintenzivňuje při chůzi do schodů.

Účinnou léčbou nadměrného uvolnění pánevních spojů je několikadenní klid

na lůžku a zpevňující bandáž (Dráč, Křupka 1992).

- 21 -

Tab.2. Stručný přehled rozdílů mezi ženou, která po porodu rehabilituje a ženou, která

je pasivní

Žena rehabilituje Pasivní žena

Dno pánevní, děloha, močový měchýř, střevo

Posílené dno pánevní, nižší

riziko inkontinence moči

a stolice, zabránění rizika

retroverse dělohy a jejího

sestupu.

Ochablé svalstvo kolem močové trubice

a kolem pochvy, riziko inkontinence moči

a stolice → psychické problémy, pokles

dělohy a močového měchýře, menší

prožitek ze sexu.

Břišní svaly Správné držení těla, lepší vyprazdňování, usnadňuje zavinování dělohy, lepší opora bederní páteře, lepší prokrvení pokožky a vazivové tkáně → redukce strií, odbourávání stresových hormonů → zmírnění poporodních depresí.

Ochablé břišní svalstvo a svalstvo

svalového korzetu → špatné držení těla,

horší vyprazdňování, ochablé svalstvo

pánevního dna, převislé břicho.

Prsní svaly Prokrvené prsní svalstvo →

podpora laktace

Ochablé svalstvo prsou → možné obtíže

s kojením.

Dýchací

ústrojí

Správné dýchání preventivně

bojuje proti poklesu orgánů malé

pánve a snižuje riziko pozdních

dechových komplikací po

porodu.

Nesprávné dýchání může zvyšovat tlak

na pánevní dno, zvláště na m. levator ani.

Větší riziko trombembolické nemoci.

Dolní

končetiny

Zrychlený krevní oběh, prevence

cévních komplikací zvláště po

porodu Sectio Cesarea.

Podstatně vyšší riziko cévních komplikací

oproti ženě, která rehabilituje.

Čerpáno z: Adamírová 1999, Lang –Reeves 2008, Zwinger 2004,

- 22 -

5. Mateřství – psychosociální pojem

Společností je mateřství stále vnímáno jako přirozená role ženy a také

je od ženy očekáváno určité chování, které s touto rolí souvisí. Pokud je tedy vše

vnímáno jako přirozené, žena má být sebevědomá, oplývat sebedůvěrou a má být

šťastná. Pokud tohle nepociťuje, je okolím někdy automaticky brána jako ,,špatná

matka‘‘. Žena má však plné právo prožívat i jiné pocity než ty kladné. Je to pocit

nejistoty v lásce k dítěti, snížené sebeúcty, strach. Vše ale souvisí s velkým tlakem

okolní společnosti, která je zarytě přesvědčena o tom, že mateřství rovná se láska,

štěstí, radost a nikdy ne jinak. Důvodem je i to, že psychika ženy v těhotenství

a šestinedělí je často odsunována stranou, méně se o ní hovoří a vše se soustřeďuje

pouze na tělesnou schránku. Poukazuje to také na nedostatek odborných psychologů

zabývajících se mateřstvím (www.psychikavtehotenstvi.estranky.cz).

K tomu, aby se každý z nás cítil spokojený a vyrovnaný, vedou složité cesty,

které jsou vysoce individuální a hledáním těchto cest se postupně vytváří jádro duševní

pohody člověka, tedy zdraví…(Blahutková 2003).

Je velice důležité, aby se ženy po porodu naučili zvládat pocity, které doprovází

období šestinedělí. K tomuto zvládání jim mohou pomoci různé činnosti. K prvním

z nich patří právě cvičení, které má nejen pozitivní vliv na psychiku matky,

ale především přispívá ke zlepšení zdravotního stavu ženy. Další příjemnou metodou

je relaxace a to jednak aktivní (procházky, čtení) nebo pasivní (aromaterapie, spánek).

- 23 -

6. Pohybová aktivita v šestined ělí

Většina žen považuje za důležité být po porodu v dobré psychické a fyzické

rovnováze (Hošek, Tilinger 2007). Podpůrným prostředkem pro fyziologický průběh

šestinedělí je vhodná forma kinezioterapie, přispívající především ke kompenzaci

jednostranné zátěže při fyzicky náročném nošení dítěte. Udržení kondice je proto

nesmírně důležité. Aby byla kinezioterapie účinná a efektivní, musí být dodržována

základní pravidla a kontraindikace.

6.1 Základní pravidla

Cvičení nebo–li kinezioterapie v šestinedělí má 3 významy, jednak význam

terapeutický, preventivní, ale v neposlední řadě pro mnoho žen také význam estetický.

Základní pravidla:

� Ženě musí být řádně vysvětlen význam cvičení v šestinedělí a nutnost jeho

zařazení do denního režimu i po odchodu z porodnice.

� S polohováním se začíná přibližně 2 hodiny po vaginálním porodu a po porodu

Sectio Cesarea za 24 hodin. S cévní a dechovou gymnastikou po porodu SC je

vhodné začít hned jak odezní anestezie.

� Dodržování kontraindikací cvičení jako je horečka a jiných stavů, které

se neslučují s fyziologicky probíhajícím šestinedělím.

� Ženy cvičí na rovném lůžku bez polštářů.

� Pokoj by měl být vyvětraný.

� Ženy by měly mít před cvičením vyprázdněný močový měchýř.

� Vhodná doba na cvičení je ráno.

� Doba cvičení by neměla přesáhnout 20 minut.

� Ženy po porodu jsou unavené a proto je dobré cviky prokládat dechovou

gymnastikou a relaxací.

� Cvik se provádí pouze do 1. pocitu táhnutí. Svaly jsou elastičtější (účinek

progesteronu a relaxinu), ale zranitelnější (www.bud-fit.cz, Volejníková 1993).

� Břišní svalstvo se posiluje až po zpevnění pánevního dna.

- 24 -

� Cvičit by žena měla až po kojení.

� Vyvarovat se zvedání těžkých předmětů při zadržení dechu, neboť je tím

vyvíjen tlak na pánevní dno, které více ochabuje.

Strava by měla obsahovat dostatečné množství vápníku. ,,Cvičení v době

laktace zabraňuje pravděpodobně ztrátě vápníku v kostním tkanivu. Studie university

Utah zjistila u méně se pohybujících žen, které kojily déle než 6 měsíců, snížení

vápníku v kostní tkáni i když ho konzumovaly víc, než jsou doporučené denní dávky.

Sportovní aktivita může tento příliš velký úbytek vápníku zastavit ‘‘(Brachovcová

1997).

Nevhodná sportovní aktivita může ještě více zhoršovat některé urogenitální

problémy, například stresovou inkontinenci. Pro správnou funkci svěračů a močového

měchýře je nutné pevné pánevní dno a také vazy, které napomáhají udržet polohu

orgánů malé pánve. Pokud tato neuromuskulární struktura není v kondici, může

později dojít i k výhřezu orgánů. Z tohoto hlediska jsou některé sporty rizikové:

aerobic, běh, skoky, gymnastika, judo, míčové hry, jízda na koni…( Cinglová 2002).

6.2 Doporučené sporty

V těhotenství se zcela mění těžiště těla, což je způsobeno zvětšeným objemem

břicha a narůstající váhou. Dochází k velkému přetížení svalů zejména v oblasti

bederní páteře. Oslabeny jsou i břišní svaly a právě tato nerovnováha mezi břišními

svaly a přetíženými zádovými svaly vede k bolestem zad. Nesprávnými cviky

si ale žena může i ublížit, a proto je důležité dodržovat správný postup, aby byla

sladěna aktivace břišního svalstva, svalstva kolem páteře a pánevního dna. Toto

pravidlo je důležité z důvodu případného zranění při cvičení. Poslední výzkumy

například uvádějí, že po porodu by se měly nejdříve posilovat šikmé břišní svaly

a následně až za 6 měsíců přímý břišní sval. Zdůvodňuje se tím predilekce vzniku

diastázy přímých břišních svalů (Adamírová 1999, Cantieni 2007).

Vhodné cvičení je na gymnastických míčích. Hájková (2009) uvádí: ,, Dva až

tři týdny po porodu je vhodné začít s chůzí se zaměřením na správné držení těla. Při

chůzi se zapojuje komplexně celé tělo. Asi šest týdnů po porodu může žena začít

plavat, vhodný je kraul nebo prsa. Je to další všestranná aktivita, která posiluje celé

- 25 -

tělo. Běh, aerobic, tai – bo a další sporty kde dochází k otřesům již vyžaduje pevné

pánevní dno. Proto je lepší počkat alespoň tři měsíce a předtím se věnovat

poporodnímu cvičení a postupnému zvyšování kondice‘‘(Hájková, M., Fyzioterapie

v šestinedělí, Sborník konference pro sestry, fyzioterapeuty a ergoterapeuty, 10.- 11.

února 2009, Ústí nad Labem).

Cvičení bez použití pomůcek

Pro ženu, která nikdy necvičila je vhodné začít pozvolnými cviky pouze vahou

vlastního těla, čili bez použití pomůcek jako jsou činky, gumy nebo Overball.

Vhodným začátkem je pouze protahování neboli strečink, při kterém zkrácené svalstvo

dostává svou přirozenou délku. Bez pomůcek lze kvalitně protahovat, ale i posilovat

skupinu svalstva zad, krčních svalů, prsou, svalstvo paží, břišních svalů, pánevního

dna ale i svaly hýždí a dolních končetin. O tom jak správně provádět jednotlivé cviky

by měla být žena informovaná nejlépe fyzioterapeutem nebo i porodní asistentkou.

Žena má na tyto informace právo a měly by ji být poskytnuty (www.bud-fit.cz).

Cvičení s použitím balančních pomůcek

Nejvhodnějšími cvičebními pomůckami pro ženu po porodu jsou právě

balanční pomůcky. Patří mezi ně měkký míč o průměru kolem 22 – 26 cm (Overball,

Softball) nebo velký gymnastický míč (Gymball). Oba míče jsou nestabilní a proto

jsou svaly neustále aktivní. Intenzitu jednotlivých cviků lze zvyšovat změnou polohy

nohou, paží nebo například zavřením očí (Thierfelder 1998). Čím více jsou

nafouknuté, tím jsou balanční polohy intenzivnější a obtížnost cviků se tím stupňuje.

Tato balanční technika slouží k zapojení hlubokého stabilizačního systému,

který není v dnešní době tak aktivizovaný jako v minulosti, což je způsobeno

především pohodlným způsobem života. Poslední studie v oblasti fyzioterapie ukazují,

že pro stabilizaci páteře jsou významné hluboko uložené svaly. Jde především o svaly

obratlů páteře, mm. obliqui (šikmé svaly), quadratus lumborum (čtyřhranný sval

bederní), mm.intercostales ext. et int.(mezižeberní svaly zevní i vnitřní), hluboké

flexory šíje a hlavy, svaly supra a infrahyoidní (svaly nadjazylkové a podjazylkové),

m.pyramidalis (rudimentární sval v oblasti úponu přímého břišního svalu na stydkou

- 26 -

kost), diaphragma pelvis (svaly pánevního dna mimo sfinktery), diaphragma (bránice)

a diaphragma oris (svalová spodina dutiny ústní) (Čihák 2001).

Overball nebo Softball je malý, lehký, nafukovací a pružný míč, používaný

fyzioterapeuty. Cvičení s Overballem je příjemné a má spíše pomalejší charakter.

Využívá hlavně balanc a tím aktivuje insuficientní hluboký stabilizační systém, který

udržuje rovnováhu a zlepšuje posturu. Overball lze dle individuální potřeby různě

nafukovat. Jako při každém cvičení je důležité dodržovat určitá pravidla: cviky

se neprovádí švihem ale tahem, cvičí se bez obuvi, důležité je správné

dýchání – vydechuje se při kontrakci a nádech se provádí se svalovým uvolněním.

Ze začátku lze Overball nafouknout pouze do jedné poloviny nebo i méně, aby nedošlo

k prudkému zatížení svalů. Pomocí Overballu lze velmi dobře docílit pevného svalstva

hýždí, pánevního dna a prsního svalstva, zvláště v poporodním období (Thierfelder

1998, www.bud-fit.cz ).

Dalším vhodným balančním cvičením je využití Gymballu, který patří mezi

velmi dobré rehabilitační balanční pomůcky. Umožňuje mnohostranné procvičení těla

se zapojením především hluboce uloženého svalstva, upevňuje celkovou kondici,

snižuje napětí organismu a posiluje hlavně zádové a břišní svalstvo. Gymball slouží

také k tomu, aby procvičoval reakci svalových skupin na změnu polohy a těžiště jeho

hlavního využití je především při rehabilitaci páteře nebo pro těhotenské cvičení

(Thierfelder 1998). Důležité je, aby velikost Gymballu odpovídala postavě. V sedě na

míči by nohy v kolenou měly svírat úhel 110°. Menší velikost není ze zdravotních

důvodů vhodná a na velkém Gymballu hrozí pád. Pravidlem při cvičení v šestinedělí

je, že se cvičí vždy s nohama u sebe, aby nedocházelo k ještě většímu rozvolnění

pánevních a kloubních vazů, které bylo způsobeno těhotenskými hormony, zvýšenou

váhou a porodem. Dále se vylučují poskoky do doby posílení pánevního dna z důvodu

prevence poklesu orgánů v malé pánvi.

6.3 Nebezpečné aktivity

K běžným sportovním aktivitám, které žena provozovala před těhotenstvím:

běh, aerobic, tenis, cyklistika, jogging nebo jízda na koni, je vhodné se vrátit

až po několika měsících po porodu po zpevnění pánevního dna a břišního svalstva.

Pokud toto pravidlo není dodrženo, může dojít k ještě většímu ochabnutí svalstva dna

- 27 -

pánevního a k následným pozdějším komplikacím. Ženy, které byly zvyklé chodit do

posilovny by měly první měsíce raději cvičit v domácím prostředí a to bez závaží, aby

nedocházelo k zadržování dechu a tím vyvíjení tlaku na zcela nezpevněné pánevní dno.

Po normálním porodu je doporučeno cvičit pouze takovou intenzitou, která ženě

vyhovuje a také s ohledem na zdravotní stav. V šestinedělí není vhodnou aktivitou

plavání, protože děložní krček zůstává rozšířený ještě několik týdnů po porodu

a bakterie by tak mohly proniknout až do dělohy a způsobit infekci (Brachovcová

1997).

6.4 Kontraindikace cvičení

Existují určité obtíže nebo stavy, které se neslučují s fyziologickým

šestinedělím a ty mohou vést k určitým omezením v oblasti poporodního cvičení.

Jedním z nich je stav, kdy po 1 až 2 týdnech ustane vylučování očistků, ale následně

se znovu objeví s větší intenzitou. V tomto případě se může jednat o uvolnění dělohy,

kdy se znovu otevřely již uzavřené cévy. Děloha, která se zklidňuje může mít sklon

ke krvácení. Pokud k tomu dojde, je důležité na nějakou dobu cvičení omezit

(Brachovcová 1997, Čech 1999). Dalším omezením, kdy by žena neměla cvičit patří

teplotové komplikace signalizující většinou nastupující infekci nebo velké krevní

ztráty při porodu, kdy je nutno ženě podávat transfuze. Vysoký krevní tlak

v těhotenství může přetrvávat určitou dobu i po porodu. U těchto žen je vhodné vyčkat

na ustálení hodnot. Velkou skupinu omezení tvoří také rozsáhlé poranění hráze

a měkkých porodních cest, kdy doba potřebná na zhojení tkáně je podstatně delší

(Brachovcová 1997).

6.5 Vliv cvičení na poporodní depresi

Kolísání hladiny hormonů, tělesných tekutin a elektrolytů v bezprostředním

poporodním období může mít asi u 40% žen za následek vznik poporodních depresí.

Až 80% matek prožívá tzv. baby blues, který se projevuje změnami nálad, plačtivostí,

bolestmi hlavy. Přibližně 20% matek trpí poporodní depresí až rok po porodu.

Nejzávažnější forma je poporodní neboli laktační psychóza, která se objeví asi u třech

- 28 -

žen z tisíce v rozmezí dvou poporodních týdnů. Vyžaduje terapii a farmakologickou

léčbu. Jedny z posledních výzkumů prováděných lékaři upozorňují na to, že deprese

mohou být vyvolány poklesem hladiny endorfinů v mozku. Endorfin je látka opiového

charakteru navozující slastný pocit, jejíž tvorba je zvýšená v těhotenství.

Ke zvýšenému vylučování této látky také dochází právě při cvičení (Brachovcová

1997, Čech a kol. 1999). Při depresi nastává utlumení metabolismu a apatie. Tělesné

cvičení vede ke zvýšení podráždění a pohyb tak působí jako mentální odbočka, při

které dochází k uvolnění emocí a odpoutávání pozornosti od příčiny napětí. Pohyb

má tedy krátkodobý i dlouhodobý účinek na psychickou pohodu při snižování deprese.

Pozitivně ovlivňuje sebeúctu a úzkost (Hátlová 2003).

- 29 -

PRAKTICKÁ ČÁST

7. Doporu čená forma kinezioterapie

Sestava cviků je vždy zvolená s přihlédnutím k průběhu porodu,

aktuálnímu zdravotnímu stavu a je zaměřena na prevenci časných i pozdních

poporodních komplikací. Je nutné, aby o významu kinezioterapie byla žena vždy

poučena fyzioterapeutem nebo porodní asistentkou.

7.1 Doporučení pro 0. den porodu

● Gynekologická poloha při porodu vede ke zpomalení krevního oběhu

v dolních končetinách. Tento stav je rizikem pro vznik trombembolické nemoci.

Jedním z preventivních opatření je časná vertikalizace (již po dvou hodinách

od porodu).

Pozn. : Ženy po porodu per Sectio Cesarea (SC) jsou vertikalizovány až po 24

hodinách od operace. Velmi důležitý je nácvik vertikalizace s fixací jizvy.

● Již 2 hodiny po porodu per vaginam má pro ženu velký význam polohování

do polohy na břiše jako prevence retroverze dělohy a podpora jejího zavinování.

Děloha je po porodu překrvená a ochablá. Závěsný aparát je protažený a podpůrný

aparát je zhmožděný (edémy, epiziotomie). Pokud žena leží pouze na zádech,

podporuje tím nežádoucí retroverzi dělohy a tím do budoucna předpoklad pro její

sestup. Velmi důležité je také vyprázdnění močového měchýře, neboť močový měchýř

svým tlakem táhne dělohu do retroverze. Polohovat je vhodné 5 x denně na dobu 15

minut po kojení (www.sestinedeli.cz , Čech a kol. 1999).

Pozn.: Ženy po porodu SC mohou polohovat na břicho až po 24 hodinách od operace.

● V den porodu může být žena značně vyčerpaná, proto je důležité se zaměřit

na dechovou gymnastiku spojenou s relaxací. Anatomicky správné dýchání podpírá

orgány dutiny břišní a propojuje hluboký svalový systém. Hluboké břišní dýchání

- 30 -

podporuje reakce svalstva dna pánevního, aby vždy chránilo a podpíralo při smíchu,

kašli, kýchání a správně se uvolnilo při vyprazdňování (Cantieni 2006).

Pozn.: Po porodu SC může někdy celková anestézie způsobit drobné podráždění

dýchacích cest. Dýchací cesty je třeba uvolňovat odkašláváním s fixací břišní stěny.

Jakmile jsou dýchací cesty uvolněny, začíná se s hlubokým hrudním dýcháním. Tím

se tělo lépe zbavuje anestetik (Volejníková 1993).

● Gynekologická poloha při porodu stejně jako operační poloha při porodu

per Sectio Cesarea, znamená riziko zpomalení průtoku krve v dolních končetinách

a vznik trombembolických komplikací (Volejníková 1993). Účinným preventivním

opatřením je cévní gymnastika zahrnující izometrické kontrakce dolních končetin

a pohyby hlezna.

- 31 -

7. 2 Doporučení pro 1. den po porodu

1.den po vaginálním porodu žena nadále pokračuje v polohování, cévní

a dechové gymnastice. Jako prevence komplikací je sestava doplněna o další cviky.

Pozn.: Žena po porodu SC je po 24 hodinách vertikalizována a začíná s polohováním

na břicho - podpora lepšího hojení rány.

● Posilování pánevního dna provádí od prvního dne po porodu jak ženy

po vaginálním porodu, tak i ženy po porodu SC. Výjimku tvoří šestinedělky, kterým

byla provedena epiziotomie, nebo došlo k ruptuře III° (rozsáhlá trhlina s poškozením

zevního svěrače konečníku) (Roztočil 2001). Tyto ženy mohou s cíleným posilováním

pánevního dna začít až po zhojení jizvy. Posilování pánevního dna spočívá

v izometrické kontrakci svalstva kolem pochvy a močové trubice. Důležité je, aby žena

současně nestahovala konečník.

Pozn.: Ženy po SC mohou začít s posilováním pánevního dna ihned.

● Velmi důležité je zařazení posilování (izomerické kontrakce) gluteálních

svalů (zejména m.gluteus medius) neboť tyto svaly mají vliv na správné postavení

pánve v laterolaterálním směru (nestabilita pánve díky rozvolnění). Jedním z úkolů

hýžďových svalů (mm.gluteus maximus, gluteus medius, gluteus minimus) je také

chránit chrupavky kloubů kosti křížové a kloubů kyčelních (Cantieni 2007).

● Prsní svalstvo (m. pectoralis) se vějířovitě rozpíná od hrudníku

až na ramena a má význam pro správné držení těla, čímž se také nepřímo podílí

na správném uložení a sklonu pánve (Adamírová 1999). Posilování a protahování

prsních svalů podporuje aktivaci a prokrvení svalových vláken, čímž je podpořena

i laktace.

- 32 -

7. 3 Doporučení pro 2. - 3. den po porodu

2. - 3. den po porodu ženy pokračují cviky z prvního dne s připojením dalších

preventivních cviků. Pánevní dno je možné posilovat s větší intenzitou. Šestinedělky

nadále pokračují v polohování (Volejníková 1993).

● Tyto dny již zařazujeme cviky v poloze na břiše a v podporu klečmo.

Význam cviků v kleče spočívá především v prevenci retroverze dělohy a správného

postavení pánve.

● Vhodnou prevencí pro podporu peristaltiky jsou švihové pohyby v kyčlích

dopředu a dozadu nebo zanožování.

Pozn.: !!! Při komplikaci, jakou je uvolnění SI skloubení a symfýzy, neprovádět

abdukci v kyčlích (např. turecký sed) (Dráč, Křupka 1992). Stav se projevuje bolestí

při vstávání a otáčení v posteli. Mobilizaci provádíme pouze trakcí dolních končetin.

Terapie spočívá ve zpevnění tzv. Stodartovým pásem a kinezioterapii : posilování

svalů pouze v poloze na zádech. Kontraindikací je bolest. Stav se upraví za cca 4-6

týdnů po porodu.

- 33 -

7.4 Doporučení pro 4. den po porodu

● Od čtvrtého dne po porodu se zařazují kromě všech předchozích cviků také

cviky na posílení šikmých břišních svalů. Přímý břišní sval (m. rectus abdominis)

lze posilovat až po zpevnění pánevního dna.

Pozn.: Ženy po porodu SC mohou začít s posilováním přímých břišních svalů

až po odstranění stehů nebo svorek, šikmé mohou posilovat lehce izometrickou

kontrakcí a s fixací rány.

Pozn.: !!! Při diastáze mm.rectus abdominis (rozestup přímých břišních svalů v oblasti

linea alba) je důležité pomocí aspekce a palpace zjistit rozsah diastázy a stanovit

léčebný plán, který zahrnuje kinezioterapii s fixací a metodické posilování břišních

svalů. Žena musí být poučena o sebekontrole správnosti provedení cviku, tak aby při

kontrakci nebyl rozestup viditelný. Pokud není cvik prováděn správně, může dojít

ke zhoršení diastázy. Diastáza není jen kosmetický defekt, ale jde o porušení celého

svalově vazivového korzetu a jeho funkce vyrovnávající statiku postavy (Dráč, Křupka

1992). Náprava trvá 6 měsíců a více. Prevencí je dobrý stav břišního svalstva před

a v těhotenství.

Obr. 6 Diastasis mm. recti abdominis

www.befitmom.com

- 34 -

● Velmi důležité je také zapojení cviků na vyrovnání bederní lordózy.

Nadměrná zátěž bederní páteře v těhotenství způsobuje funkční poruchy páteře,

velkých kloubů, svalové dysbalance a spazmy. Pevnou, silnou, pohyblivou

a vzpřímenou páteř zajišťuje tzv . autochtonní svalstvo. Je to skupina asi dvou set

malých svalů, které podpírají obratle vpravo, vlevo, nahoře a dole (Cantieni 2007).

Svaly jsou součástí hlubokého stabilizačního systému, který je většinou insuficientní.

Zvláště po porodu je vhodné tyto svaly posilovat a podporovat anatomicky správné

vyrovnání páteře (Dráč, Křupka 1992).

Obr.7 Schéma správného a nesprávného postavení páteře

První postava z obrázku znázorňuje správné postavení páteře, které zajišťuje rovnoměrné

napětí břišní stěny a páteře se správným sklonem pánve.

U druhé postavy převažuje napětí svalů bederní páteře nad insuficietním muskulofasciálním

korzetem břišní stěny. Zřetelný je zvýšený sklon pánve, zhoršená bederní lordóza, zvětšená

hrudní kyfóza a krční lordóza (DRÁČ, Pavel, KŘUPKA, Josef. Trvalé zmeny

po tehotnosti, 1992. str. 58).

● Následkem gravidity může dojít ke zborcení nožní klenby, proto je důležité

se zaměřit na správné postavení chodidla. Chodidlo a holeň svírá přirozený pravý

úhel, současně má být chodidlo uvolněné, prsty ani stažené a ani příliš vytažené.

Ideální postavení je, když stojí pata a základní kloub palce ve stejné výši. Vhodnou

formou kinezioterapie je flex (ohnutí) chodidla a point (napnutí) (Cantieni 2007).

● Další svalovou skupinou, kterou je vhodné posléze posilovat je svalstvo

vnitřních stehen a svalstvo paží.

- 35 -

7.5 Hojení ran a péče o jizvu (epiziotomie, ruptura, laparotomie)

Hojení je proces, který vede k obnově tkání a je podstatný pro přežití

organismu. Hojení ran probíhá v několika fázích. První fáze trvá přibližně 4 dny,

dochází zde k tvorbě fibrinující tkáně. Tato fáze je označována jako zánětlivá

a doporučuje se svalstvo jizvy nenamáhat. Po zánětlivé fázi nastupuje fáze

proliferační, v níž dochází k epitelizaci a trvá přibližně 5 – 20 dní. V tomto období

je důležité předcházet vzniku infekce a lehce zatěžovat okolí rány pro podporu

prokrvení. Poslední fází hojení ran je fáze reparační, která obvykle trvá 21 – 100 dní.

V této fázi dochází k aktivaci fibroblastu a tím k produkci kolagenu Pro zkrácení doby

hojení je vhodné postupné zatížení.

Porodní poranění (poranění perinea – ruptura, epiziotomie) představuje pro ženu

v prvních dnech po porodu per vaginam velkou nepříjemnost. Použití různých gelů,

roztoků, vaků s ledem atd. pro zmírnění dyskomfortu hráze bylo hodnoceno jako málo

účinné. Doporučení vychází z předpokladu, že ochlazování tlumí bolest a otok.

Účinek je ale pouze symptomatický. Randomizované studie uvádí, že studená sedací

lázeň je účinnější než teplá, ale rozdíl je omezen pouze na první půl hodinu. Kromě

bolesti ženy pociťují také tlak, který lze zmírnit pomocí lokální fyzioterapie. Při ležení

nebo sezení se využívala řada jednoduchých pomůcek, například kruhovité polštáře

z gumy, pro riziko trombózy ze sníženého žilního návratu však byly vyřazeny. Ženy

si však do porodnice nosí dětské kruhy na plavání, což dosvědčuje že skutečně přináší

úlevu. Poporodní perineální dyskomfort významným způsobem ovlivňuje kvalita

osobní péče (Enkin a kol. 1998). Žena musí být řádně poučena o hygieně a dalších

skutečnostech ohledně péči o jizvu.

Aby se jizva po epiziotomii, ruptuře perinea nebo po císařském řezu lépe

zhojila, je nutné ji neustále udržovat v čistotě a suchu. První čtyři dny by neměla být

jizva namáhána vůbec. Cca od 5. do 20. dne je vhodné jen lehce zatěžovat okolí rány

na podporu prokrvení. Asi od 21. dne do 100. dne a déle je nutné jizvu postupně

zatěžovat.

V dnešní době je bolest perinea po porodu běžná a stává se předmětem

randomizovaných studií, které jsou podstatné pro vývoj účinnější léčby tohoto

problému (Enkin a kol. 1998).

- 36 -

7.6 Spolupráce porodní asistentky s fyzioterapeutem

Míra spolupráce souvisí s personálním obsazením oddělení šestinedělí.

V minulosti ženská sestra pouze kontrolovala cvičení vedené rozhlasem nebo podle

návodu fyzioterapeuta. V případě, že oddělení šestinedělí nemělo vlastního

fyzioterapeuta, vedla cvičení pouze ženská sestra. Porodní asistentka nebo

fyzioterapeut musí ženám srozumitelně vysvětlit význam cvičení v šestinedělí

a nutnost jeho zařazení do denního režimu (Suchá, Chlubnová 1979).

- 37 -

8. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ

8.1 Cíle výzkumného šetření Cíl 1 Zjistit kolik žen se před těhotenstvím a v průběhu těhotenství věnuje pohybovým

aktivitám.

Cíl 2 Zjistit kolik žen jeví zájem o pohybovou aktivitu po porodu.

Cíl 3 Zjistit jaká je informovanost žen po porodu o rehabilitaci na oddělení šestinedělí

porodní asistentkou.

8.2 Metodika výzkumného šetření

Pro realizaci výzkumného šetření byla použita dotazníková metoda. Vyplňování

dotazníků je anonymní. Dotazník obsahuje 7 položek. Otázky jsou uzavřené

a polozavřené. U polozavřených otázek respondentka doplnila zvolenou odpověď

vlastními slovy.

8.2.1 Organizace šet ření

Výzkumné šetření bylo realizováno v lednu 2010 ve Středomoravské

nemocniční a.s. Nemocnice Prostějov. Vyhotoveno bylo 50 dotazníků, které byly

rozdány náhodně vybraným ženám po porodu. Vráceno bylo 42 dotazníků (84%).

8.2.2 Zpracování získaných dat

Zpracováno bylo 42 dotazníků. Výsledky šetření byly zpracovány

a vyhodnoceny pomocí grafů v programu Microsoft Excel a Microsoft Word.

V tabulkách jsou výsledky uvedeny v absolutní a relativní četnosti. Každá položka

je doplněna grafickým zhodnocením (viz. přílohy).

8.3 Charakteristika zkoumaného souboru

Cílovou skupinou byly vzhledem k tématu práce pouze náhodně vybrané ženy

po porodu na oddělení šestinedělí bez ohledu na věk a způsob porodu.

- 38 -

8.4 Interpretace výsledků

Položka 1 Rodila jste poprvé nebo jste více rodička.

Tabulka 1 Parita

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost

Prvorodička 20 48%

Více rodička 22 52%

Celkem 42 100%

Analýzou dat výzkumného šetření bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek, je 20

(48%) žen primipary (prvorodičky) a 22 (52%) žen multipary ( více rodičky).

Graf 1 (viz. příloha č. II.)

Položka 2 Věnovala jste se před těhotenství pravidelným pohybovým aktivitám.

Tabulka 2 Pohybová aktivita před těhotenstvím

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost

Věnovala 19 45%

Nevěnovala 23 55%

Celkem 42 100%

Analýzou dat výzkumného šetření bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek,

vykonávalo pohybovou aktivitu před těhotenstvím 16 (38%) žen. Pohybové aktivitě

se před těhotenstvím nevěnovala 26 (62%) žen.

Graf 2 (viz. příloha č. III.)

- 39 -

Položka 3 Věnovala jste se během těhotenství pravidelným pohybovým aktivitám.

Tabulka 3 Pohybová aktivita během těhotenství

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Věnovala 16 38% Nevěnovala 26 62% Celkem 42 100%

Analýzou dat bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek, se během těhotenství

věnovalo pohybové aktivitě 16 (38%) žen. Pohybu se nevěnovalo 26 (62%) žen.

Graf 3 (viz. příloha č.IV.)

Položka 4 Měla byste zájem o cvičení a posilování po porodu doma podle instruktážní

kazety či DVD jako prevenci poporodních komplikací.

Tabulka 4 Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence poporodních

komplikací

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost

Ano, měla bych zájem 28 67%

Ne, neměla bych zájem 14 33%

Celkem 42 100%

Analýzou dat bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek by o posilování po porodu

mělo zájem 28 (67%) žen. Zájem by nemělo 14 (33%) respondentek.

Graf 4 (viz příloha č.V.)

- 40 -

Položka 5 Získala jste po porodu nějaké informace o posilování pánevního dna

a o celkové rehabilitaci od porodní asistentky na oddělení šestinedělí.

Tabulka 5 Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci

po porodu.

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost

Ano, byla jsem dostatečně informovaná 19 45%

Ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty 20 48%

O tyto informace nemám zájem 2 5%

O tyto informace mám zájem, ale musela jsem si je sama vyžádat

1 2%

Celkem 42 100%

Analýzou výzkumného šetření bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek bylo

dostatečně informovaných 19 (45%), 20 (48%) ženám žádné informace poskytnuty

nebyly. O informace neměly zájem 2 (5%) ženy. Informace si musela sama vyžádat

1 (2%) žena.

Graf 5 (viz. příloha č.VI.)

Položka 6 Byla jste informovaná na oddělení šestinedělí od porodní asistentky

o významu polohování v lehu na břiše s cílem podpory zavinování dělohy.

Tabulka 6 Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem

podpory zavinování dělohy.

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost

Ano, byla jsem dostatečně informovaná 17 40%

Ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty 25 60%

Celkem 42 100%

Analýzou dat bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek bylo o významu polohování

na břiše informováno 17 (40%) žen. Žádné Informace nebyli poskytnuty25 (60%) ženám.

Graf 6 (viz. příloha č. VII.)

- 41 -

Položka 7 Byla jste informovaná porodní asistentkou na oddělení šestinedělí

o významu posilování pánevního dna jako prevence pozdějších poporodních

komplikací.

Tabulka 7 Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního

dna.

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost

Ano, byl mi vysvětlen význam posilování 11 26%

Ne, nikdo mi nic nevysvětlil 12 29%

Byla jsem dostatečně informovaná z vlastních zdrojů (knihy, časopisy, dvd)

19 45%

Celkem 42 100%

Analýzou výzkumného šetření bylo zjištěno, že ze 42 (100%) respondentek byl význam

posilování pánevního dna vysvětlen 11 (26%) ženám. Nikdo nic nevysvětlil 12 (29%) ženám.

Z vlastních zdrojů bylo informováno 19 (45%) žen.

Graf 7 (viz. příloha č. VIII.)

- 42 -

DISKUZE

Bakalářská práce se zabývá problematikou pozitivního ovlivnění průběhu

šestinedělí pomocí kinezioterapie. Kinezioterapie neboli léčebná tělesná výchova

je předmětem fyzioterapie, problematika šestinedělí však spadá do porodní asistence.

Cílem této práce bylo shromáždit informace, dokazující vzájemné propojení těchto

klinických oborů.

Fyzioterapie ovlivňuje nejen pohybový aparát, ale v podstatě všechny orgánové

systémy. Tato skutečnost může být bez spolupráce s fyzioterapeuty snadno opomíjena

a tak může snáze dojít k tomu, že změny vzniklé následkem gravidity se mohou stát

trvalými. Publikace od P. Dráče a J. Křupky (Trvalé zmeny po tehotnosti), jež se

zabývá touto problematikou, poukazuje na spojitost mezi oběma obory, čímž

koresponduje s cílem mé práce. Jejím obsahem je tedy seznámení nejen s involucí

ženských pohlavních orgánů, ale také s klinicky významnými změnami

muskuloskeletárního systému ženy a vhodnými pohybovými aktivitami v šestinedělí.

Abychom mohli výzkumným šetřením objektivně zjistit, zda jednotlivé formy

kinezioterapie vedou k nápravě těchto změn (ochabnutí pánevního dna, pelveolýza,

narušení statiky těla), byla by nutná dlouhodobá a neustálá spolupráce nejen s lékaři

a fyzioterapeuty, ale především také s konkrétními klientkami. Této problematice ale

byla věnována řada výzkumů. Například Katedra porodnictví a gynekologie

a Urologická klinika, (Harvey MA.) Queens University, Kingston, on Canada,

zkoumala cvičení během těhotenství a po porodu a jeho roli v prevenci dysfunkce

pánevního dna. Závěr výzkumného šetření zněl, že poporodní posilování pánevního

dna se zdá být účinné v prevenci poporodní inkontinence moči. Údaje o vlivu

posilování na prevenci anální inkontinence a prolapsu dělohy však nebyly potvrzeny

(www.ncbi.nlm.nih.gov). Toto tvrzení vyvrací jediná velká kontrolovaná studie

hodnotící účinky postnatálního cvičení u žen tři měsíce po porodu. Studie zjistila, že

ženy které dostaly podrobné instrukce měli stejný výskyt inkontinence jako ty, které

získaly běžné informace. Z toho je patrné, že nebyla prokázána prospěšnost

postnatálního cvičení na výskyt následné inkontinence. Ženy zařazené do intenzivního

programu postnatálního cvičení však trpěly daleko méně bolestí perinea (Enkin a kol.

1998).

- 43 -

Otázkou je, zda tři měsíce po porodu je dostatečně dlouhá doba, aby

se prokázala efektivita postnatálního posilování pánevního dna. U mnoho žen

se močová inkontinence nebo pokles dělohy manifestuje v pozdějším věkovém

období. Mohli bychom si tedy dovolit tvrdit, že při několikaletém soustavném

posilování pánevního dna by se procento žen léčených pro močovou inkontinenci

snížilo? Dlouhodobé studie, které by zkoumaly problematiku v horizontu několika

desítek let, se mi nepodařilo vyhledat.

V některých zdravotnických zařízeních spolupráce mezi fyzioterapeutem

a porodní asistentkou zcela chybí. Např. Porodnicko gynekologická klinika Fakultní

Nemocnice Olomouc péči fyzioterapeuta ženám po porodu neumožňuje. Tato péče

není poskytnuta ani ženám po gynekologických operacích. Naopak porodnické

oddělení Středomoravské nemocniční a.s. – odštěpný závod Nemocnice Prostějov

poskytuje ošetření fyzioterapeutem ženám po porodu Sectio Cesarea. Pracovník

fyzioterapie tyto ženy navštěvuje od 1. dne po výkonu a provádí edukaci o významu

posilování pánevního dna a dalších preventivních opatřeních.

Pokud na oddělení šestinedělí pracovník fyzioterapie chybí, měli bychom

se zamyslet nad tím, zda je porodní asistentka alespoň částečně schopna tuto péči

nahradit a jestli je v této oblasti také dostatečně erudovaná. Pokud mají tuto službu

v některých nemocnicích pouze šestinedělky po porodu SC, jsou ženy po vaginálním

porodu ochuzeny o kvalitní péči v prevenci pozdních poporodních komplikací.

Hlavním problémem mohou být finance a nedostatek personálního vybavení. Porodní

asistentka pracující na oddělení šestinedělí by v tom případě měla být schopna

dostatečně informovat ženu o významu kinezioterapie po porodu jako prevence

komplikací, vést ženu k realizaci kinezioterapie a v neposlední řadě kontrolovat

správnost provedení jednotlivých cviků. Z mého výzkumu však vyplývá, že zhruba

polovina respondentek nebyla v oblasti fyzioterapie informována vůbec. Proto dalším

cílem mé práce bylo zjistit pomocí výzkumného šetření míru informovanosti žen

v oblasti poporodní kinezioterapie a zmapovat kvalitu péče porodních asistentek

na oddělení šestinedělí. Výzkumné šetření bylo realizováno ve Středomoravské

nemocniční a.s.- odštěpný závod Nemocnice Prostějov na oddělení šestinedělí. Zcela

anonymní dotazníky obsahující 7 položek byly rozdány náhodně vybraným ženám

po porodu.

U první položky výzkumného šetření byla zkoumána parita respondentek.

Výsledkem bylo, že 52% dotazovaných žen byly multipary (více rodičky).

- 44 -

Cílem druhé položky bylo zjistit, kolik žen se před graviditou věnovala

pravidelné pohybové aktivitě. Analýzou výsledků se prokázalo, že více než polovina

(55%) respondentek před těhotenstvím neprovozovalo žádnou pohybovou aktivitu.

Naopak Bejdáková (2006) ve své studii zjistila, že pravidelné pohybové aktivitě

se před otěhotněním věnovalo až 86 % respondentek. Z toho bylo nejoblíbenější

pohybovou aktivitou plavání, cyklistika a aerobic.

Kolik žen se věnovalo pravidelnému pohybu v průběhu těhotenství bylo

předmětem třetí položky. Výsledek prokázal, že až 68% žen se v těhotenství pohybu

nevěnovalo. Proč se ženy pohybu nevěnovaly nebylo předmětem zkoumání, ale

můžeme se domnívat, že jednou z příčin mohla být špatná informovanost žen

o významu pohybu v graviditě. Mohlo se jednat o ženy, u kterých byl pohyb

kontraindikován z důvodu rizikové gravidity? Bejdáková (2006) uvádí výsledky svých

studií, které byly zaměřeny také na fyzickou aktivitu v těhotenství a předmětem

zkoumání byly také důvody proč se nějaké aktivitě ženy nevěnovaly. Závěrem studie

bylo, že v průběhu těhotenství cvičilo 50% žen. Výsledek se tedy od naší studie lišil

pouze 18%. Mezi nejoblíbenější pohybové aktivity patřilo speciálně vytvořené cvičení

pro těhotné v rámci kurzů a gravidjóga.

Z jedné studie zkoumající komparaci pohybových aktivit v těhotenství dnes

a před 30-ti lety vyplynulo, že v dnešní době má žena velký výběr pohybových aktivit

od přirozených až po speciálně vytvořené (např. pilates). Předchozí generace žen

neměla možnost tak širokého sportovního vyžití a věnovaly se spíše přirozenému

pohybu (domácí práce, zaměstnání). Riziková těhotenství se však neobjevovala tak

často jako dnes (Kubíčková 2009).

Cílem čtvrté položky bylo zjistit, jaký byl zájem žen o posilování po porodu

doma jako prevence komplikací. Zájem by mělo 67 % žen.

Pátá položka se zabývala informovaností žen porodní asistentkou o posilování

a celkové rehabilitaci po porodu. Výsledkem bylo, že až 48 % žen nebylo informováno

vůbec. Dostatečně informováno bylo 45% žen a pouze 5 % žen o tyto informace

nemělo zájem. Informace si musela sama vyžádat 2% žen.

Problematice vlivu individuální fyzioterapeutické péče na průběh těhotenství

již byla věnována bakalářská práce. U žen, které v průběhu gravidity využívaly péči

fyzioterapeuta, byl prokázán pozitivní vliv na pohybový aparát (Kotršalová, J.).

Částečně odlišný názor měl ale Uhlíř (1961) ve své experimentální studii, která

zjistila, že fyzioterapie není příliš efektivní, neboť narušení pohybového aparátu

- 45 -

v těhotenství způsobují estrogeny, ACTH a kortikoidy. Progesterony a androgeny

údajně tento účinek nemají. Popírá také účinek relaxinu u člověka. Uhlířovu tvrzení

oponuje Carda (1974), který udává, že progesteron má účinek opačný a používá

ho k léčení pelveolýzy.

Na základě šesté položky byla zjišťována informovanost žen porodní

asistentkou o významu polohování s cílem podpory zavinování dělohy. Výsledek byl

překvapivý, až 60% žen nebyly poskytnuty žádné informace.

Ze sedmé položky vyplývá informovanost žen porodní asistentkou

na oddělení šestinedělí o významu posilování pánevního dna jako prevence pozdějších

poporodních komplikací. Výsledek ukázal, že téměř polovina žen (45%) byla

informovaná z vlastních zdrojů. Žádné informace nebyli poskytnuty 29% žen.

Informace o významu posilování pánevního dna byly podány pouze 26% žen.

Z našeho výzkumného šetření se potvrdilo, že většina žen se před těhotenství

ani v průběhu těhotenství nevěnovalo pravidelným pohybovým aktivitám. Výsledky

týkající se pohybu v průběhu gravidity mohou být zkresleny skutečností, že jsme

u této položky současně nezjišťovaly příčinu toho, proč se ženy pohybu nevěnovaly.

U některých rizikových gravidit je fyzická aktivita kontraindikována na základě

doporučení lékaře. Předpoklad, že edukace porodní asistentkou v oblasti kinezioterapie

je nedostatečná, se potvrdil z páté položky, kdy téměř polovina žen (45%) nebyla

o významu rehabilitace po porodu informována vůbec a z šesté položky, kdy až 60%

žen nebylo informováno o významu polohování jako prevence komplikací. U těchto

položek mohli být výsledky opět zkresleny faktem, že u těchto žen nebyl zjišťován

způsob porodu, neboť ženy po porodu SC jsou edukovány fyzioterapeutem. Z toho

usuzuji, že pokud by předmětem zkoumání byly výhradně ženy po vaginálním porodu,

bylo by procento neinformovaných žen vyšší. Zájem žen o informace týkající se

cvičení po porodu doma byl potvrzen.

- 46 -

ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo především ukázat jak významná je mezioborová

spolupráce porodní asistence s fyzioterapií pro poskytnutí kvalitní péče klientkám

po porodu. V jednotlivých kapitolách je popsán fyziologický průběh šestinedělí

(puerperia) s jeho nepravidelnostmi. Samostatná kapitola, věnovaná tělesným změnám

po graviditě z pohledu fyzioterapie je shromážděním důležitých informací týkajících

se především muskuloskeletárních změn způsobených graviditou. V páté kapitole

je lehce nastíněna i psychosociální stránka mateřství. Praktická část bakalářské práce

je rozdělena na doporučenou formu kinezioterapie v prvních dnech po porodu

a na analýzu výzkumného šetření. Výzkumné šetření mělo za cíl zjistit zda ženy před

a v průběhu gravidity cvičily, zda mají zájem o cvičení po porodu a zda jsou ze strany

porodních asistentek dostatečně informovány.

Všechny cíle bakalářské práce byli splněny, neboť jsem při psaní shrnula

veškeré poznatky a přesvědčila se o tom, jak je velmi důležité aby byly porodní

asistentky v neustálé spolupráci s fyzioterapií a aby byly v této oblasti celoživotně

vzdělávány. Jedině tak mohou poskytnout kvalitní péči ženám po porodu nejen

po stránce gynekologicko-porodnické. Pro názornost jsou v přílohách zařazeny

fotografie cviků. Tvorba této práce byla pro mé budoucí povolání velmi inspirující

a motivující. Zjistila jsem spoustu nových poznatků o šestinedělí a jeho spojitosti

s fyzioterapií.

- 47 -

DOPORUČENÍ PRO PRAXI

Využití této práce pro praxi by spočívalo ve vytvoření edukačního materiálu

pro porodní asistentky ale také pro laickou veřejnost (ženy po porodu). Materiál by

obsahoval stručný popis změn v šestinedělí způsobených graviditou a ukázku

základních cviků se srozumitelným popisem. Nechybělo by v něm ani vysvětlení

významu cvičení pro prevenci a nápravu změn musculoskeletárního systému. Tento

edukační materiál by byl dostupný pro všechny ženy po porodu. Odbornější verze by

byla určena pro porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí.

- 48 -

ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Bakalá řská práce Název práce : Cvičení a jeho vliv na průběh šestinedělí Název práce v AJ: The exercising and its influence of course of the childbed Datum zadání : 2010-01-11 Datum odevzdání : 2010-05-05 Vysoká škola, fakulta, ústav : Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence Autor práce : Homzová Lenka Vedoucí práce : Mgr. Dita Onderková, DiFyz., odb.as. Oponent práce: Mgr. Dita Onderková, DiFyz., odb.as. Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce představuje pohybovou aktivitu v období šestinedělí jako

metodu preventivního opatření proti časným i pozdním poporodním komplikacím. Jejím

obsahem je propojení fyzioterapie s porodní asistencí. Těžiště práce tvoří výběr vhodných

pohybových aktivit a cviků s cílem podpořit fyziologický průběh šestinedělí a dále analýza

získaných dat poskytujících informace o míře edukace žen po porodu.Tato bakalářská práce je

přispěním ke zkvalitnění poporodní péče na oddělení šestinedělí v oblasti edukační činnosti

porodních asistentek.

Klíčová slova v ČJ: šestinedělí, poporodní komplikace, fyzioterapie, porodní asistence,

pohybová aktivita, edukace

- 49 -

Abstrakt v AJ: : This bachelor thesis introduces the exercisive activity in the childbed as

method to prevent early and later postnatal complications. It contains connection of

physiotherapy with midwifery. The base of work is created by the choice of moving activity and

exercises for improving physiological process of the childbed and the analysis of gained data

providing information about scale of knowledge for women after the birth. This bachelor thesis

contributes for upgrading postnatal care in department of childbed in the education activity for

midwives.

Klíčová slova v AJ: childbed, obstetrics complications, physiotheraphy, midwifery, exercisive

activity, education

Rozsah: 57 s., 16 příl.

- 50 -

LITERATURA A PRAMENY

ADAMÍROVÁ, Ji řina. Gynegymnastika. Praha: Jan Vašut, 1999.125 s. ISBN 80-7236-

064-7.

BEJDÁKOVÁ, Jitka. Cvičení a sport v těhotenství. Praha: Grada, 2006. 133 s. ISBN

80-247-1214-8.

BLAHUTKOVÁ, Marie. Psychomotorika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 92 s.

ISBN 80-210-3067-4.

CANTIENI, Benita. Cvičení po porodu. Brno: Computer Press, a.s, 2007. 160 s. ISBN

978-80-251-1465-0.

CINGLOVÁ, Lenka. Vybrané kapitoly z tělovýchovného lékařství. Praha: Karolinum,

2002. 199 s. ISBN 80-246-0492-2.

CITTERBART, Karel. Gynekologie. Praha: Galén, 2001. 278 s. ISBN 80-7262-094-0.

ČECH, Evžen. Porodnictví. Praha: Grada, 1999. 434 s. ISBN 80-7169-355-3.

ČEPICKÝ, Pavel. Péče o ženu v porodnici a v šestinedělí. Praha: Státní zdravotní

ústav, 2004. 14 s. ISBN 80-7071-244-9.

ČIHÁK, Radomír. Anatomie. Díl 1, Obecná anatomie a pohybový aparát. Praha:

Grada, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5.

DRÁČ, Pavel, KŘUPKA, Josef. Trvalé zmeny po tehotnosti. Martin: Osveta, 1992.

170 s. ISBN 80-217-0235-4.

DVOŘÁK, Radmil. Základy kinezioterapie. Olomouc: Vydavatelství Univerzity

Palackého Olomouc, 1996. 73 s. ISBN 80-7067-688-4.

ENKIN, Murray.; MARC J.N.C., Keirse.; RENFREW, Mary.; NEILSON, James.

Efektivní péče v perinatologii. Praha: Grada Publishing, 1998. 385 s. ISBN 80-7169-

417-7.

GLASER, Hugo. Žena a její problémy. Praha: Orbis, 1973. 276 s.

HÁJKOVÁ, Michaela. Sborník konference pro sestry, fyzioterapeuty a ergoterapeuty.

Ostrava: DTO CZ, 2009. 53 s. ISBN 978-80-02-02119-3.

HÁTLOVÁ, Běla. Kinezioterapie. Praha: Karolinum, 2003. 167 s. ISBN 80-246-0719-

0.

- 51 -

HOLOUŠOVÁ, Drahomíra, KROBOTOVÁ, Milena. Diplomové a závěrečné práce.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 117 s. ISBN 80-244-1237-3.

HOŠEK, Václav, TILINGER, Pavel. Psychosociální funkce pohybových aktivit jako

součást kvality života dospělých. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy

a sportu, 2007. 244 s. ISBN 978-80-86317-53-3.

JANDA, V., Vyšetřování hybnosti. Praha: Avicenum, 1995.235 s. ISBN 80-7254-187-

0.

JURÍČKOVÁ, Lubica, IVANOVÁ, Kateřina. Písemné práce na vysokých školách se

zdravotnickým zaměřením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 99 s.

ISBN 978-80-244-1832-2.

KUBÁTOVÁ, Jana, PYŠNÝ, Ladislav. Poruchy v postavení pánve a hodnocení vlivu

cvičení na hyperlordotické držení těla. Univerzita J.E. Turkyně v Ústí nad Labem,

2006. 180s. ISBN 80-7044-823-7.

KUBÍČKOVÁ, Dominika. Komparace pohybových aktivit v těhotenství dnes a před 30

lety. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Diplomová práce, 2009.

KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví. Univerzita Palackého

v Olomouci, 2004. 273 s. ISBN 80-244-0837-6.

KUŠOVÁ, Sabina. Změny axiálního systému gravidních. Katedra anatomie a

biomechaniky, UK FTVS, J. Martího 31, Praha 6.

LANG-REEVES, Irene. Pánevní dno. Praha: Jan Vašut, 2008. 126 s. ISBN 978-80-

7236-590-6.

MAREK, Jiří a kol. Syndrom kostrče a pánevního dna. Praha: Triton, 2006. 117 s.

ISBN 80-7254-638-4.

PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu. Praha: Galén, 2005, 2006. 414 s.

ISBN 80-7262-411-3.

PROS, Jiří. Význam tělesné výchovy pro ženu. Praha: Ústřední ústav zdravotnické

osvěty v Praze, 1962.

ROZTOČIL, Aleš. Porodnictví. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve

zdravotnictví, 2001. 333 s. ISBN 80-7013-339-2.

STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství, přirozený porod. Praha: One Woman

Press, 2004. 579 s. ISBN 80-86356-31-0.

SUCHÁ, Hana, CHLUBNOVÁ, Božena. Rehabilitace v práci ženské sestry.

Brno:Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1979. 52 s.

Tiráž. znak: 57-855-79.

- 52 -

ŠRÁČKOVÁ, Danuše. Mamita. Mateřské mléko stále nenahraditelné. Praha:Občanské

sdružení laktační liga. Roč.2005. č.13.

THIERFELDER, Susanne. Cvičíme s gymnastickým míčem. Praha: Ivo Železný, 1998.

122 s. ISBN 80-240-0271-X.

TICHÝ, Miroslav. Základy pro studium pohybu:učební text pro studenty fyzioterapie,

ergoterapie a tělesné výchovy. Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyně, Ústav

zdravotnických studií, 2008. 125 s. ISBN 978-80-7044-985-1.

VITÍKOVÁ, Radka. Těhotenství a šestinedělí v kondici. Praha: Galén, 2007. 127 s.

ISBN 978-80-7262-409-6.

VOLEJNÍKOVÁ, Hana. Rehabilitace v práci porodní asistentky. 2.dopl. vyd. Brno:

Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1993. 68 s. ISBN 80-7013-

150-0.

ZWINGER, Antonín. Porodnictví. Praha: Karolinum, 2004. 532 s. ISBN 80-246-0822-

7.

- 53 -

INTERNETOVÉ ZDROJE

BRACHOVCOVÁ, Jitka. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. Závěrečná práce.Fakulta

tělesné kultury a sportu. Karlova Univerzita v Praze V Kutné Hoře, srpen 1997 [cit.

2010-03-18] Dostupné na:

http://www.bodybuilding.cz/diplomove_prace/cviceni_tehotenstvi_a_sestinedeli/cvice

ni_tehotenstvi_a_sestinedeli_3.htm#7.%20Cvi%C4%8Den%C3%AD%20po%20porod

u

BŘIŠNÍ SVALY PO PORODU. [CIT.2010-04-03]. Dostupné na:

http://zdravi.centrum.cz/plasticka-chirurgie/2008/11/11/clanky/brisni-svaly-po-porodu/

CVIČENÍ SE ZDRAVOTNICKÝM MÍČEM. [cit.2010-02-01] . Dostupné na :

http://www.obezita.cz/novinky/detailzpravy/?tx_ttnews[tt_news]=72&tx_ttnews[back

Pid]=78&cHash=8591cbc1f

HANÁKOVÁ, Taťána. Tělesná cvičení v šestinedělí. [cit. 2010-03-22] Dostupné na:

http://www.gynor.cz/index.php/po-porodu/cvieni-v-estinedli

HARVEY, Ma. Cvičení pánevního dna během a po těhotenství: systematický přehled

o jejich roli v prevenci dysfunkce pánevního dna. Katedra porodnictví a gynekologie

a Urologická klinika, Queens University, Kingston, ON, Canada. Komentář v: J Obstet

Gynaecol Can. 2003 Jun. [2010-04-09] Dostupné na:http://cc/pubmed/12806450

CHERYL, HUNTER. Effect of Exercise on Immunologic Factors in Breast Milk .

Electronic artikle.2 February 2003. [cit. 2010-01-16] Dostupné na:

http://pediatrics.aappublications.org/cgi/content/abstract/111/2/e148

IBLOVÁ, Veronika. Nepodceňujte laktační psychózu. Červenec 2009. [cit.2010-03-

25] Dostupné na: www.zdrave.cz/magazin/psychologie-a-vztahy-14/rosemary-ma-

psychozu-375/

KOTRŠALOVÁ, Jana. Fyzioterapeutické ovlivnění pohybového aparátu v průběhu

těhotenství a příprava k porodu. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,

Zdravotně sociální fakulta, Bakalářská práce, 2009. [2010-04-13] Dostupné na :

- 54 -

http://theses.cz/id/rrio9k/?title=59;zpet=%2Fth_search%2Fprace_na_stejne_tema.pl%3

Fpg%3D6%3Btitle%3D

LAKTA ČNÍ LIGA . 10 kroků k podpoře kojení. [cit. 2010-03-15] Dostupné na:

http://www.kojeni.cz/10kroku.php

MYDLILOVÁ, Anna, PAULOVÁ, Magdalena. Fyziologie laktace.[cit. 2010-01-20] Dostupné na: http://www.porodnice.cz/fyziologie-laktace OBSTETRICS & GYNECOLOGY. Pelvic Floor Muscle Training During Pregnancy

to Prevent Urinary Incontinence: A Single-Blind Randomized Controlled Trial.

February 2003 - Volume 101 - Issue 2 - p 313-319. [ cit.2010-01-15] Dostupné na:

http://journals.lww.com/greenjournal/Abstract/2003/02000/Pelvic_Floor_Muscle_Trai

ning_During_Pregnancy_to.18.aspx

PSYCHIKA ŽENY V TĚHOTENSTVÍ. [2010-03-02] Dostupné na:

http://www.psychikavtehotenstvi.estranky.cz/stranka/pristup-spolecnosti-k-prozivani-

tehotenstvi

ŠVACH, Filip. Cvičení v šestinedělí. Červen 2009. [cit.2010-03-08] Dostupné na:

http://www.bud-fit.cz/fitness/cviceni-doma/Cviceni-v-sestinedeli-(1)/

VÝHODY KOJENÍ .[cit. 2010-02-18]. Dostupné na: http://www.kojeni.arcs.cz/index.php?id_text=23&menu=25

http://www.sestinedeli.cz/priklady-cviku/ [cit. 2010-03-16]

- 55 -

ZDROJE OBRÁZKŮ

http://myhealth.ucsd.edu/library/healthguide/enus/images/media/medical/hw/h9991308-001.jpg [2009-12-15]

http://www.allaboutimplants.com/breast_augmentation_guide/images/breast_anatomy.gif [2010-01-15]

http://www.soinsinfirmiers.com/images/anatomie/anatomie_appareil_genital_feminin.jpg [2010-01-22]

http://www.mjeger.ch/images/5175.jpg [2010-02-05]

www.hanakova-gynekologie.wz.cz/.../10_02/02.jpg [2010-02-28]

http://www.aarskrickova.cz/myself/pelvic_health.html [2010-02-10]

http://www.befitmom.com/abdominal_seperation.html [2010-02-15]

DRÁČ, Pavel, KŘUPKA, Josef. Trvalé zmeny po tehotnosti. Martin: Osveta, 1992. 170 s.

ISBN 80-217-0235-4. str. 58

- 56 -

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr.1 Vnitřní ženské pohlavní orgány……………………………………………. - 7 -

Obr.2 Zevní ženské pohlavní orgány……………………………………………… - 8 -

Obr.3 Anatomie prsu……………………………………………………………. . - 8 -

Obr.4 Základní svaly dna pánevního……………………………………………... - 9 -

Obr.5 Ochablé versus zdravé pánevní dno……………………………………….. - 16 -

Obr.6 Diastasis mm.recti abdominis……………………………………………... -33 -

Obr.7 Schéma správného a nesprávného postavení páteře………………………. - 34 -

SEZNAM TABULEK

TEORETICKÁ ČÁST

Tab.1 Složení mateřského mléka…………………………………………………. – 11 -

Tab.2 Stručný přehled rozdílů mezi ženou, která po porodu rehabilituje a ženou, která

je pasivní………………………………………………………………………….. - 21 -

PRAKTICKÁ ČÁST

Tab.1 Parita……………………………………………………………………….. -38 -

Tab.2 Pohybová aktivita před těhotenstvím……………………………………… - 38 -

Tab.3 Pohybová aktivita během těhotenství……………………………………... - 39 -

Tab.4 Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence poporodních komplikací

................................................................................................................................. - 39 -

Tab.5 Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci

po porodu…………………………………………………………………………. - 40 -

Tab.6 Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory

zavinování dělohy………………………………………………………………….- 40 -

Tab.7 Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního dna

……………………………………………………………………………………. - 41 -

- 57 -

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I. Výzkumné šetření – dotazník

Příloha II . Graf 1 Parita

Příloha II. Graf 2 Pohybová aktivita před těhotenstvím.

Příloha IV. Graf 3 Pohybová aktivita během těhotenství.

Příloha V. Graf 4 Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence

poporodních komplikací.

Příloha VI. Graf 5 Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové

rehabilitaci po porodu.

Příloha VII. Graf 6 Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování

s cílem podpory zavinování dělohy.

Příloha VIII. Graf 7 Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování

pánevního dna.

Příloha IX. Cévní gymnastika

Příloha X. Polohování

Příloha XI. Pánevní dno

Příloha XII. Posilování a protahování prsních svalů

Příloha XIII . Cviky v podporu klečmo

Příloha XIV . Břišní a hýžďové svaly

Příloha XV. Švihové pohyby v kyčlích a zanožování

Příloha XVI. Žádost o provedení výzkumného šetření

- 58 -

Příloha I.

Výzkumné šet ření – dotazník

Cíle výzkumného šetření :

1. Zjistit kolik % žen se před těhotenstvím a v průběhu těhotenství věnuje

pohybovým aktivitám.

2. Zjistit kolik % žen se věnuje pohybovým aktivitám po porodu.

3. Zjistit jaká je informovanost žen po porodu o rehabilitaci na oddělení

šestinedělí porodní asistentkou.

Dotazník - Informovanost matek po porodu o rehabilitaci na

odd.šestinedělí porodní asistentkou

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta zdravotnických v ěd

Lenka Homzová

Porodní asistence 3.ročník

2009/2010

- 59 -

Dotazník na téma: Zjistit Informovanost matek po porodu

o předcházení změn vzniklých následkem těhotenství a porodu, na

oddělení šestinedělí. Obsahuje 7 jednoduchých otázek a má za cíl

zmapovat, jak dalece jsou ženy po porodu informovány o významu

rehabilitace, posilování pánevního dna a cvičení, jako prevenci pozdějších

poporodních komplikací, přímo porodní asistentkou na oddělení

šestinedělí. Při vyplňování položených otázek se budete řídit následujícími

pokyny uvedenými po znění otázky. Vyplněním dotazníku nám umožníte

širší rozhled nad problémovou situací. Dotazník byl vytvořen studentkou

Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci ke

zpracování bakalářské práce a je zcela anonymní. Po vyplnění dotazníku

prosím o zpětné odevzdání dotazníku porodní asistentce/sestře……

Následně bude dotazník zpracován.

Dotazovací část :

1.) Rodila jste poprvé nebo jste více rodička

● z nabízených odpovědí zakroužkujte jednu

a) prvorodička

b) více rodička

2.) Věnovala jste se před těhotenstvím pravidelným pohybovým aktivitám?

● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) věnovala (jaké……………………………………………………………………....)

b) nevěnovala

3) Věnovala jste se během těhotenství pravidelným pohybovým aktivitám?

● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) ano (jaké……………………………………………………………………….)

- 60 -

b) nevěnovala

4). Měla byste zájem o cvičení a posilování po porodu doma podle instruktážní

kazety či DVD jako prevenci poporodních komplikací?

● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) ano, měla bych zájem

b) ne, neměla bych zájem

5.) Získala jste po porodu nějaké informace o posilování pánevního dna

a o celkové rehabilitaci od porodní asistentky na oddělení šestinedělí ?

● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) ano, byla jsem dostatečně informovaná

b) ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty

c) o tyto informace nemám zájem

d) o tyto informace mám zájem, ale musela jsem si je sama vyžádat

6.) Byla jste informovaná na oddělení šestinedělí od porodní asistentky o významu

polohování v lehu na břiše s cílem podpory zavinování dělohy ?

● zakroužkujte jednu z možností

a) ano, byla jsem dostatečně informovaná

b) ne, žádné informace mi nebyli poskytnuty

7.) Byla jste informovaná porodní asistentkou na oddělení šestinedělí o významu

posilování pánevního dna jako prevence pozdějších poporodních komplikací.

● zakroužkujte jednu z uvedených možností

a) ano, bylo mi vysvětleno proč je důležité posilovat pánevní dno

b) ne, nikdo mi nic nevysvětlil

c) byla jsem dostatečně informovaná z vlastních zdrojů ( knihy, časopisy, dvd)

- 61 -

Příloha II.

Graf 1 Parita

Parita

48%

52%

Prvorodička

Více rodička

Příloha III.

Graf 2 Pohybová aktivita před těhotenstvím.

Pohybová aktivita p řed těhotenstvím

45%

55%

Věnovala

Nevěnovala

- 62 -

Příloha IV.

Graf 3 Pohybová aktivita během těhotenství.

Pohybová aktivita b ěhem těhotenství

38%

62%

Věnovala

Nevěnovala

Příloha V.

Graf 4 Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence poporodních

komplikací.

Zájem žen o posilování po porodu doma jako prevence poporodních

komplikací

67%

33% Ano, měla bychzájem

Ne, neměla bychzájem

Příloha VI.

- 63 -

Graf 5 Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci

po porodu.

Informovanost žen porodní asistentkou o posilování a celkové rehabilitaci po porodu .

45%

48%

5% 2%

Ano byla jsem dostatečně informovanáNe, žádné informace mi nebyli poskytnutyO tyto informace nemám zájemO tyto informace mám zájem, ale musela jsem si je sama vyžádat

Příloha VII.

Graf 6 Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory

zavinování dělohy.

Informovanost žen porodní asistentkou o významu polohování s cílem podpory zavinování d ělohy.

40%

60%

Ano, byla jsemdostatečněinformovaná

Ne, žádnéinformace minebyliposkytnuty

- 64 -

Příloha VIII.

Graf 7 Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního dna.

Informovanost žen porodní asistentkou o významu posilování pánevního dna

26%

29%

45%

Ano, byl mi vysvětlen význam posilování

Ne, nikdo mi nic nevysvětlil

Byla jsem dostatečně informovaná zvlastních zdrojů (knihy, časopisy, dvd)

- 65 -

Příloha IX. Cévní gymnastika Cíl: podpora prokrvení dolních končetin Poloha 1 Poloha 2

Výchozí polohou je leh na zádech, dolní končetiny natažené, paže jsou podél těla nebo volně

položené na břiše. Provádíme protahování špičky a paty (Suchá, Chlubnová 1979).

- 66 -

Příloha X.

Polohování

Cíl: podpora zavinování dělohy a prevence retroverze.

Výchozí poloha je leh na břiše, které je podložené polštářkem nebo rukama. Ženy

po vaginálním porodu mohou polohovat hned od 2 hodin po porodu. Ženy, které rodily

císařským řezem až za 24 hodin od operace (Volejníková 1993).

- 67 -

Příloha XI.

Pánevní dno

Cíl: posílení svalstva dna pánevního a prevence pozdních poporodních komplikací.

Výchozí polohou je leh na zádech, dolní končetiny jsou natažené, ruce podél těla. Dolní

končetiny stiskneme k sobě od kotníků až do kyčlí. Lehce nadzvedneme pánev, vtáhneme

břicho, konečník, pochvu a močovou trubici směrem nahoru. Povolíme (Suchá, Chlubnová

1979).

- 68 -

Příloha XII.

Posilování a protahování prsních svalů

Cíl : podpora laktace

Cvik 1

Varianta A: bez použití pomůcek

Varianta B: s využitím Overballu

Výchozí polohou je sed na podložce. Ruce před tělem, pokrčené v lokti. Dle varianty A: ruce

zaklesnuté do sebe a střídavě zatlačíme k sobě. Uvolníme. Dle varianty B: ruce střídavě

stlačují Overball. Lokty jsou ve výši ramen (Volejníková 1993).

- 69 -

Cvik 2 Cíl : protažení prsních svalů, mobilizace páteře do rotace. Výchozí poloha je vzpor klečmo. Paži zvedáme do strany, rotujeme hrudní páteř a očima

po celou dobu sledujeme prsty – provedeme nádech a vracíme zpět do středu. Hlava

visí- výdech (Marek a kol. 2005).

- 70 -

Příloha XIII. Cviky v podporu klečmo Cíl: prevence retroverze dělohy, podpora správného postavení pánve a vyrovnání bederní lordózy. Výchozí polohou je vzpor klečmo. Dlaně opřené o zem, lokty napnuté. Střídavě zanožíme

a unožíme pravou a levou dolní končetinu. Zpět opřeme o zem (Volejníková 1993).

- 71 -

Příloha XIV. Břišní a hýžďové svaly Cíl: posílení břišních a hýžďových svalů, relaxace paravertebrálních svalů bederní páteře,

obnova správného držení pánve, uvolnění dolní části hrudní páteře.

Výchozí poloha je leh pokrčmo. Kolena a chodidla asi 20 cm od sebe. Paže jsou volně podél

těla. Vtáhneme pupek, podsadit pánev, stáhnout hýždě a volně dýchat. Pánev a páteř obratel

po obratli zvedáme nahoru až po dolní úhel lopatek. Vrátíme se dolů, 5 cm nad zemí se

zastavíme, nadechneme se – stáhneme ještě víc. S výdechem povolíme (Marek a kol. 2005).

- 72 -

Příloha XV. Švihové pohyby v kyčlích a zanožování Cíl: podpora peristaltiky Cvik 1

Výchozí polohou je stoj spojný. Pro lepší stabilitu je možné opřít se o stěnu nebo židli.

Střídavě zanožujeme pravou a levou nohu.

Cvik 2 Výchozí polohou je leh na zádech, dolní končetiny máme natažené. Ruce skrčíme upažmo pod

čelem. Střídavě zanožíme pravou a levou.

- 73 -

Příloha XVI. Žádost o provedení výzkumného šetření