BELGICK ZKAZ ZAKRVN OBLIČEJE OCHRANA praxi popisuje vybran čst knihy Surah: „[..]A řekni věřcm ženm, aby cudně klopily zrak a střežily sv pohlav a

  • View
    215

  • Download
    2

Embed Size (px)

Transcript

  • COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk

    University, 2010, ISBN 978-80-210-5151-5

    BELGICK ZKAZ ZAKRVN OBLIEJE - OCHRANA SVOBODY A DSTOJNOSTI SPOLENOSTI,

    NEBO PORUEN SVOBODY PROJEVU VYZNN?

    DANIEL BACHO

    Masarykova univerzita, Prvnick fakulta, esk republika

    Abstract in original language

    Autor se v tomto pspvku zabv belgickm zkonem z dubna 2010, kter

    zakzal na veejnch mstech zahalovn oblieje. I pes argumentaci o

    ochran spolenosti, dochz zde pravdpodobn k diskriminaci en, kter

    dle muslimskch tradic zahaluj na veejnosti zcela sv tlo, a nos tzv.

    burku neboli niqb.Clem tohoto pspvku je postavit proti sob snahu

    evropskch stt v poslednch letech zasahovat do nboenskch svobod

    oban a svobodu tchto nboenskch menin na projev svho

    nboenskho vyznn. Prvo se zde zd bt prostedkem vytlaovn

    nboenskch tradic namsto plnn dleit role jejich ochrany.

    Key words in original language

    Diskriminace, prvo na svobodu vyznn, prvo na projev vyznn, prva

    muslimskch en.

    Abstract

    In this article, the author deals with the Belgium law enacted in April 2010,

    which banned covering the face in public. Even there was reasonable

    argumentation about the protection of society, there is probably gross

    violation of rights of Muslim women, who are requested to cover their

    whole body in public and wear so-called burqa or niqab The aim of this

    article is to confront the legal effort of some European states to control the

    exercise of freedom of religion and on the other-side the freedom of religion

    and its practice itself. The law seems to be a mean of crushing religious

    traditions instead of fulfilling its role to protect these values.

    Key words

    Dicrimination, freedom of religion, freedom to manifest religion, rights of

    muslim women.

    vod

    Svoboda vyznn a jeho projev navenek je jednm ze zkladnch lidskch

    prv uznvanch jak eskm, tak i mezinrodnm prvem. Jednm

    z monch projev ze strany muslimskch en je zahalovn st tla, tak

    jak si to d nboensk tradice. Nejortodoxnjm z tchto pravidel je

    nutnost zakrvat cel tlo vetn oblieje do tzv. burky neboli niqbu.

  • COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk

    University, 2010, ISBN 978-80-210-5151-5

    Belgie v dubnu tohoto roku pijala zkon, kter, mimo festivalovou seznu,

    zakazuje obanm zahalovat si na veejnch mstech obliej. Clem tohoto

    zkona je, dle vyjden zkonodrc, ochrana spolenosti ped kriminalitou

    na ulicch a ochrana samotnch prv en. V Belgii existuje okolo 200

    muslimskch en, kter se dle tradice hal od hlavy a k pat a tmto

    pedpisem byly postaveny mimo zkon a hroz jim tak penit postih

    pokad, kdy vyjdou na ulici.

    Clem tohoto pspvku je analza rozporu svobody nboenskho vyznn

    a svobody jeho projevu s ochranou spolenosti ped anonymn kriminalitou

    a ped potlaovnm prv en. Autor zde proti sob stav deklarovan cle

    tohoto zkona a dopady, kter mohou potenciln ve spolenosti zpsobit.

    Jak jsou opravdov cle belgickho zkona? Je snaha o vytlaovn

    nboenskch symbol dsledkem sekularizace spolenosti i jejho strachu

    z jinch kultur? M nrodn prvo regulovat mru obleen oban? Nejde

    zde peci jen o diskriminaci menin?

    Autor se v tomto pspvku dotk i pravdpodobnosti monho zsahu

    evropskho soudnictv a bude se zabvat monmi argumenty, kter by

    v ppadnm projednvn u mezinrodnho soudu, mohly bt vzneseny.

    V souvislosti s touto analzou se autor pokou o shrnut dosavadn

    judikatury v tomto ohledu.

    Autor tohoto lnku piznv, e tento lnek nerepresentuje detailn

    analzu muslimskch symbol a jejich vznamu v islmu. Na problematiku

    muslimskch symbol je zde nahleno z prvnho, resp. lidskoprvnho

    pohledu.

    Pravidla zahalovn v islmu

    Zahalovn nen ve svt vsadou pouze islmu. Nkter prvky meme

    pozorovat v kesanstv, judaismu, i v nboenstv star Persie. Od 8.stolet

    je doloena povinnost byzantskch en zakrvat si obliej na veejnosti1.

    Tento zvyk pevzal muslimsk svt bhem sv expanze na tehdej Blzk

    Vchod.

    Jednotliv formy zahalovn se li dle toho, kter sti tla spadaj pod

    pojem awrah, tj. st tla, kter m bt dle kornu zakryta. Pi analze

    problematiky zahalovn je teba rozliovat ti stejn pojmy hijb, niqb a

    burka. Hijbem se zakrv veker st enskho tla s vjimkou oblieje a

    rukou od zpst. Jak je vidno na ilustracch na tto strnce jedn se

    v podstat o muslimsk tek kryjc vechny sti hlavy krom oblieje.

    Hijb je v muslimskm svt veobecn uznvn a v tradinch islmskch

    1 Spuler, Bertold. The Muslim World, A Historical Survey: The Age of the Caliphs. Trans.

    F.R.C. Bagley. Leiden: E.J. Brill, 1995; Introduction

  • COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk

    University, 2010, ISBN 978-80-210-5151-5

    zemch jako je Saudsk Arbie i Irn je tak vynucovn zkonem. Vedle

    prvnho donucen meme v nkterch zemch pozorovat i donucen

    spoleensk, kdy je nepijateln odkrvat awrah na veejnosti pod tlakem

    samotnho okol. Z historie jsou znm i extrmn ppady spoleenskho

    donucen. Pi prvn palestinsk intifd v roce 1987 byly muslimky, kter na

    protest proti extrmistick politice hnut Hamas odkldali sv tky,

    verbln i fyzicky napadny2.

    Niqhb m za el chrnit na veejnosti ensk obliej ped pohledy

    namahram3 a oprostit tak enu od obav o jej vzhled. Jak je patrno

    z ilustrace, jde o tek, kter zakrv vtinu oblieje s vjimkou msta na

    oi. Dle nkterch uenc je povinnost, ale spe se lze setkat s nzorem,

    kter povauje noen niqhbu pouze za chvlyhodn a bohulib in4.

    Burka je naproti pedchozm dvma sloen z jednoho zvoje zakrvajcho

    zcela ensk tlo a pro viditelnost je opatena skou ve vce o. Tento typ

    zvoje je uvn v siln ortodoxnch muslimskch oblastech a je vyadovn

    muslimskm hnutm Salf, kter zakazuje jakkoliv obnaen enskho tla

    na veejnosti.

    Ve zmnn formy zahalovn a jejich uvn se li dle oblasti, vlivu

    islmu i jeho odno na spolenost. Zatmco burka je tm vhradn

    vsadou Zpadnho Pkistnu a Afghnistnu, v Evrop meme vysledovat

    znan uvolovn v pravidlech zahalovn i u relativn nejliberlnjho

    hijbu.

    2 Dochzelo i k sexulnmu nsil a v nejetrmnjch ppadech je doloeno i kamenovn

    provinivch en.

    3 Kdo je namahram bude vysvtleno dle v textu pouitou citac z Kornu

    4 Tato tradice pochz z islmce nauky o ivot Mohammeda , kde vechny eny prorka

    mly zakryt obliej.

  • COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk

    University, 2010, ISBN 978-80-210-5151-5

    Co nakazuje Korn

    Na nsledujcch dcch se autor pokou o nstin nboenskho pozad

    zahalovn oblieje a pokou se odpovdt na otzku, zda je zakrvn

    oblieje pedepsno islmskm prvem a zda je podmnno nboensky i

    historicky.

    Problematick je ji definovn pojmu islmsk prvo neboli ara. O

    islmskm prvu je znmo, e je rozttno do rznch nzorovch proud

    a pramen prva. Zkladnm pramenem je svat kniha Korn neboli pm

    slova Mohammeda doplnna o Sunnu neboli svdectv jinch o slovech a

    skutcch Proroka. Pokud nen v tchto pramenech nalezeno een prvn

    otzky pichz na adu konsenzus neboli islmsk tradice. Zde hraje velkou

    roli zvykov prvo jednotlivch islmskch komunit a tak prvn vklady

    islmskch uenc a znalc prva. Tyto ti prameny bvaj nkdy

    v literatue doplnny tak o analogii, kterou mohou pout soudci a teoretici

    islmskho prva pi een prvem jet neupraven otzky.

    Pi vzkumu islmskch pramen prva podailo se autorovi tohoto lnku

    identifikovat nkter pase, kter by pi irok interpretaci mohly slouit

    jako prvn zklad pro povinnost muslimskch en zakrvat si oblieje.

    Prvnm z nich je v knize Al-Ahzb, kter je soust Kornu:

    Proroku, ekni manelkm svm, dcerm svm i vcm enm, aby

    pitahovaly k sob plt kolem svch tl. A toto bude nejvhodnj k tomu,

    aby byly poznny a nebyly ureny. A Bh je odpoutjc, milostiv.

    Svat Korn - Al-Ahzb, ver 33:59

    Tento ver, dle nzoru autora, naizuje enm zahalovat sv tla, ale tak

    nastiuje, i kdy jen marginln, dvody pro takov konn. Vce detailnji

    tuto praxi popisuje vybran st knihy Surah:

    [..]A ekni vcm enm, aby cudn klopily zrak a steily sv pohlav a

    nedvaly na odiv sv ozdoby krom tch, je jsou viditeln. A nech spust

    zvoje sv na adra sv. A nech ukazuj sv ozdoby jedin svm manelm

    nebo otcm nebo tchnm nebo synm nebo synm svch manel nebo

    bratm nebo synm svch brat i sester anebo jejch enm anebo tm,

    jim vldne jejich pravice, nebo sluebnkm, kte nemaj chte, anebo

    chlapcm, kte nemaj pojem o nahot en. A nech nedupou nohama, aby

    lid postehli ozdoby, kter skrvaj. A konejte vichni pokn ped Bohem,

    vc, snad budete blaen!

    Svat Korn Surah, ver 24:31

    Zde podtren slovn spojen se povauj za pramen povinnosti

    muslimskch en zahalovat ozdobn sti tla, ktermi dle nkterch me

    bt i obliej. Interpretace tchto pojm je nejednotn a islmsk prvo se

  • COFOLA 2010: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno : Masaryk

    University, 2010, ISBN 978-80-210-5151-5

    vyznauje tm, e zde absentuje jakkoliv orgn oprvnn sjednocovat

    rozttn vklad prva.

    Ambic tohoto lnku ovem nen interpretovat tyto pojmy a analyzovat, zda

    a do jak mry jsou dle islmsk tradice muslimsk eny povinny zahalovat

    obliej i jeho sti5. Jak ji bylo ve zmnno, v muslimskm svt

    existuje nespoet pstup k tto problematice, ale co se jev jako podstatn

    pro nsledn vklad je fakt, e zakrvn a zahalovn pat u mu

Recommended

View more >