1

břez

en 2

008

Vydává: Římskokatolická farnost Nový Jičín, Žerotínova 24, 74101 Nový Jičín,tel.: 556 707698e-mail: farnost.nj@cs-net, web: www.fnj.cz.

Dotazy, připomínky a příspěvky možno podat do schránky s logem časopisu ve farním chrámu, na faře, nebo u A.Urbanatel.: 553822240e-mail: a.urban@novyjicinnet.cz. nebo petr.pisl@atlas.cz.

NEPRODEJNÉ.Vydáno pro vnitřní potřebu farnosti.

Internetotý přístup ke stažení v PDF formátu: www.okenko.pisla.org, nebo přes www.fnj.cz.

Zaregistrováno u Ministerstva kultury pod značkou: MK ČR E15101.

úvodní slovoPostní časDrazí přátele, tato stránka obálky Okénka už sama říká, co

zde máte hledat. V těchto pár řádcích se budu snažit podívat Vaší mysli a mým srdcem na otázku postní praxe u nás. Kdyby si ně-kdo myslel, že zde píši z nutnosti, nebo z přání vedoucích Okénka, že toto téma mi jen připadlo a je jen na mně, jak se s ním vypořá-dám, vězte, že to není pravda. Postní dobu mám opravdu rád.

Jeden ze zásadních omylů v chápání této hezké doby je naše přesvědčení, že půst je násilím k vlastnímu tělu. Že půst, to je boj s jídlem, na které jsme si zvykli, které máme rádi. Pravý půst se však má zrodit v lidském srdci. Pravý půst se dotýká pyšného „já“. Nač by mi byl středověký kající pás na holém těle, když bych se vůbec nezměnil? Nač by mi bylo nepříjemné „kručení“ v bři-še, jen kvůli tomu, že církev vyhlásila půst újmy v jídle na Pope-leční středu či Velký pátek? Proč se nedívat na veselé TV progra-my, když jsou opravdu zábavné a přinášejí žádaný relax? Navíc, při čtení tohoto zamýšlení, se můžeme společně přiznat k jedné věci. Stejně už teď pochybujeme o síle kajícího ducha křesťanské-ho srdce. Jen tak chceme do postní doby vplout, jen tak ji jednou chceme opustit. Odložené čokoládky po dětech, stoly vybavené brambůrky, přehnaná starost o návštěvy, které se i na Velký pátek musí uhostit masem, a v dětském domácím pokojíčku silně burá-civá roková hudba.

Žádám hodně! Žádám změnu srdce! To je pravý půst!Je pro mě povzbuzením číst podobné výzvy od Vás samot-

ných, které dostávám elektronickou poštou. Jsem za ně nesmírně vděčný. Kousek z jednoho takového povzbuzujícího dopisu Vám nyní, milí čtenáři, rád „přečtu“.

…Tak, jako nestačí jen v Boha věřit, ale je nutné Bohu uvě-řit, tak také nestačí si v postní době jen něco vnějšího odepřít, ale vnitřně se nechat přetvořit, aby náš vnitřek mohl správně dohlížet a usměrňovat náš vnějšek… A v tomto důvěrném vztahu, setkání s P. Ježíšem, jako před nejlepším přítelem si každý podle své po-třeby přiznejme a Jemu vyznejme: „Pane skláním se před tebou a moc tě potřebuji, jsem člověk slabý, zmatený, uspěchaný a po-vrchní. Nemám na Tebe čas. Více jsem zaneprázdněn svými zájmy o sebe a svoje úmysly, než o Tebe. Všeho se chci zmocnit, vše mít pod kontrolou a všemu vládnout. Jsem svázán závislostmi a hří-chem, který mi stěžuje můj krok i život. „Mrak“ zahaluje moje du-chovní smysly, a proto jen málo Tvého života proudí do mého srd-ce. Pane, přijď a ujmi se mne, osvoboď mne od mne samého, a od všech mých pout, které mě ničí. Navrať mě k sobě, očisti, uzdrav a „zahoř“ ve mně svojí láskou. Udělej si v mém srdci svůj domov. Žij ve mně, miluj a posvěcuj druhé, ať mohu jednou se sv.Pavlem říct : „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.“

otec Josef Motyka

obsah ...• postní čas... str.2• na slovíčko s o.Aloisem...str.3• na slovíčko s o.Aloisem, tentokráte z Kunína... str.5• na slovíčko s o.Josefem... str.6• na slovíčko s o.Michalem ... str.8• my tři krákové... str.9• tříkrálová sbírka v Libhošti... str.10• křížová cesta z Nového Jičína na Štramberk... str.10• zbrusu nové farní webové stránky... str11• startuje farní tábor 2008... str.12• z farního života v Žilině... str.13• aleluja - chvale Boha... str.13• novojičíňáci v Lurdech za komunistické diktatury... str.13• z naší knihovny... str.14• poznáváte... str.14• blahopřání... str.15• ve zkratce z farností.. str.15

Okénko 1/2008, vychází 2.3.2008

3 okénko 1/2008

na slovíčko s našimi duchovními na úvod roku

Tradičně v prvním čísle Okénka v novém roce žádáme naše duchovní o krátké ohlédnutí za uplynulým rokem. Ani letos tomu není jinak. Tentokrát se o otázky podělily Markéta Brožová, Jolana Orlíková, Pavla Kvitová, Milena Zezulčíková, Gabriela Žitníková a Anna Golichová

Na slovíčko s otcem AloisemMarkéta Brožová

• Začneme zlehka, Otče. Co Vás loni pobavilo a co Vás naopak rozčílilo? Dob-ře jsem se cítil na farním dni v rámci mých padesátin. Měl jsem radost, že se doká-žeme bavit a veselit spolu ve velkém počtu lidí. Nevzpo-mínám si, že by mě něco výrazně rozčílilo.• A co Vás nadchlo a co zklamalo? Velkým překva-pením pro mě byla podpo-ra věřících při plánovaných opravách střechy farní bu-dovy. Opravdu jsem neče-kal takovou odezvu a pod-poru ve formě finančních darů. Vždyť v naší farnosti již pomalu dvacet let se dějí velmi nákladné a nároč-né opravy. Ne ani tak zkla-mání jako rozčarování z po-sledního farního Mikuláše. Ale i toto nakonec přineslo velmi pozitivní impuls do budoucna.• Loni se uskutečnila v naší farnosti nebývale velká sbír-ka na opravu farní střechy. Jste spokojen s jejím prů-během? Nabývá už opra-va nějakých konkrétních kontur? Blíží se? Střecha farní budovy se bude opra-vovat, dá-li P.Bůh, po Veli-konocích letošního roku v měsících dubnu a květnu. Je vybrána vsetínská firma, se kterou je sepsána řádná smlouva a byl nakoupen ma-

teriál na opravu za necelých půl milionu korun. Firma je ochotna posečkat s doplace-ním celé částky. Celá opra-va by měla stát necelých 1,7 miliónů korun. Kromě darů věřících máme spolu s da-rem německého církevního fondu Kirche in not v částce 134 645,- Kč a s 300 000,-Kč přislíbenými Městem něco kolem 1,1 milionu. I když do celé částky chybí něco ko-lem půl milionu korun, mů-žeme být všichni spokoje-ni, že se prostředky na tak nákladnou opravu daří dát dohromady.• Stále se dějí různé akce, probíhají poutě, na faře běží biblické hodiny, pří-pravy, výuky náboženství, pro děti se připravují ad-ventní a postní přípravy… Člověk by řekl, že nám to tady tak nějak fungu-je. Ale Vy máte určitě lep-ší možnost srovnání. A tak tedy, je něco, co Vám tady výrazně chybí? Bylo by potřeba víc věřících z na-šich řad, kteří se angažu-jí, jsou takovým „tahouny“, kteří se nedají odradit pro-blémy a nepochopením, a pak také větší zájem o dění ve farnosti z řad samot-ných věřících, kteří by při-šli nejen s nápadem, co by se mohlo nebo mělo udělat, ale také se způsobem, jak to

44

uskutečnit. • Která akce se Vám osob-ně líbila? Co byste mohl z Vašeho pohledu pochválit? Líbil se mi víkend děvčat se scholky a děvčat z nábo-ženství především pro počet zájemkyň. Škoda, že tato děvčata také nechodí pra-videlně do kostela a nepod-poří páteční scholičku. Vel-mi zdařilý byl již zmíněný farní den pro dobrou orga-nizaci, zaangažovanost více lidí, množství těch, kteří přišli – bylo to velmi pěk-né Boží odpoledne. Je vidět, že v naší farnosti je mnoho schopných, ale jak jsem ří-kal, chce to toho, který bude „táhnout“, ale také ty, kte-ří s tímto „tahounem“ jsou ochotni a schopni spolu-pracovat. A pak se mi líbi-lo i na farním táboře. Škoda, že není větší zájem ze stra-ny našich rodin posílat na tábor své děti. Kde se mají naše děti víc k sobě přiblí-žit a poznat, než na tako-vém setkání? Pro budoucí život farnosti je toto velmi důležité.

Občas se účastním pří-pravy některé akce a mám pocit, že jsou organizová-ny stále stejnými lidmi, kteří jsou už někdy opravdu una-vení. Proč se nedaří oslovit více nadšenců, kteří by se aktivně zapojili? Ve větši-ně farnosti to většinou bude pouze nepatrný hlouček obětavců, kteří jsou ochotni udělat něco více. Vidím je-dinou cestu. Je potřeba se za to stále modlit v našich spo-lečenstvích, v osobním ži-votě, abychom nepromarnili

dary Ducha sv., které jsme dostali ve křtu a především ve sv. biřmování. A Pán ur-čitě dá nejen nadšence, ale i ty, kteří budou chtít se zapojovat. • Máte pocit, že máte ko-lem sebe dost pomocných rukou? Mohlo by jich být více, ale Bohu díky za ty, kteří jsou. Velmi si jich vá-žím a děkuji P. Bohu, že je mám, že chtějí se mnou spo-lupracovat na společném Božím díle. • Jak vůbec hodnotíte ži-vot farnosti? To je široká otázka. Každá farnost má svá specifika. Má je i farnost Nový Jičín a ostatní farnos-ti, které spravujeme. Mys-lím, že podstata života, jako v každé rodině, je pravidel-ný společný život, který se děje při mši sv., při udělová-ní svátostí, při společných setkáváních, společenstvích apod. To, co je vždy problé-mem městských farností, je dát více lidí dohromady. Na druhé straně je potřeba vy-tvářet malá společenství, aby se víra městské farnos-ti „nescvrkla“ na chození do kostela v neděli. Tato spo-lečenství by měla pomoci každému z nás najít přáte-le z našich řad pro podporu víry a růstu křesťanského života. A těch je podle mě v naší farnosti stále málo.• Co život jednotlivých společenství? Máte pře-hled jak se jim daří? Do všech společenství samo-zřejmě nechodím. Věřím, že ta, která jsou, jsou pro-to, že do nich přicházejí ti, kteří mají zájem se setká-

vat. Zdá se mi, že při malé nabídce a možností, které jsou, by mohl být větší zá-jem ze strany věřících.• Řešil se loni kromě far-ní střechy ještě nějaký jiný technický problém, který nám nezasvěceným unikl a rád byste se o něm zmí-nil? V budoucnu je úmysl zbudovat pod střechou míst-nost nebo místnosti, které by sloužily farnosti. Zatím se do střechy zabudují střeš-ní okna pro tento účel.• Nejste jen náš farář, ale také děkan. K jakým změnám došlo v děkaná-tu na kněžských postech a jaké je současné obsaze-ní? V našem děkanátu při-byl nový duchovní správ-ce do Albrechtiček, které dlouhá léta nebyly obsa-zeny, o. Tomáš Stachniak, který spravuje ještě Barto-šovice s Hukovicemi. Do Kopřivnice přišel nový kap-lan o.Zdenko Vavro a na za-čátku tohoto roku zemřel kněz-důchodce, salesián o. Jan Jeřábek ve svých deva-desáti letech. K žádným ji-ným změnám nedošlo.• Otče, celý loňský rok Vás s různou intenzitou, avšak vytrvale, provázely zdra-votní potíže. Netajil jste se tím, že jste dlouho nevěděl, co Vám vlastně je. Už to víte? Nechtěl bych zde ro-zebírat svůj zdravotní stav. Každý má nějaké potíže a ty mé byly spojeny s několika věcmi. Momentálně si mys-lím, že se můj zdravotní stav natolik zlepšil, že mohu pra-covat dál. Kéž to vydrží. • Taková zdravotní nejis-

okénko 1/2008

tota člověku, myslím, pří-liš na optimismu nepři-dá. Myslíte, že Vás nemoc nějak změnila? Začal jste např. rozlišovat a „házet banality za hlavu“, jak o tom mnozí, které pozlobi-lo zdraví, mluví? Každá nemoc je svým způsobem také dar od Pána Boha. Mé zdravotní potíže mě posunu-ly dál, kam bych se tak leh-ce nedostal. Uvědomil jsem si svou lidskou omezenost a trošičku vyrostla má víra, že Bůh mě neopustí, když budu mít odvahu se mu dát znovu k dispozici. Děkuji P. Bohu také za sílu a energii, s kte-rou jsem předtím mohl plnit až lehce všechny úkoly. Po-kud to teď tak nejde, radu-ji se a jsem vděčný, když mi k tomu dá potřebnou sílu a snažím se být trpělivý, když to nejde tak, jako dříve. • Navíc jste loni oslavil pa-

desátiny. Vnímáte je jako nějaký životní mezník? Bilancoval jste třeba dosa-vadní život? V mém přípa-dě to je velký mezník spo-jený právě se zdravotními potížemi. Byla to příležitost se zamýšlet více nad věc-mi, nad kterými jsem dříve nepřemýšlel nebo které mě nenapadly. • Letos už tomu bude 15 let, co působíte v Novém Jičíně. Nejde se Vás ne-zeptat: kam se podle Vás naše farnost za tu dobu posunula? Jak se mezi námi po takové době cítí-te? Farnost se určitě posu-nula o patnáct let dále k Bo-žímu království, k P. Bohu. A jak se cítím? Věřím, že to má cenu a smysl. Kdybych nevěřil, pak tady nemohu být a nemohu jít s Vámi dál. • Dlouho jste studoval, máte ještě nějaké další

studijní plány? Momen-tálně nemám. Rád bych to, co jsem nastudoval, využil k dobru druhých.• Co byste vytyčil jako naše společné cíle pro rok 2008? Rád bych jel s těmi, kteří budou chtít z řad věří-cích, v rámci jubilea 150. let od zjevení P. Marie v Lur-dech, na toto poutní místo. Mám za co děkovat a pro-sit. Plánuje se farní tábor, je plán letošních poutí, snad se setkáme na farním dni před prázdninami, bude se opra-vovat střecha farní budovy a další menší nebo větší cíle, které se, dá-li Bůh, uskuteč-ní a povedou.• Máte nějaké přání? Asi se myslí vzhledem k farnos-ti, že? Takové svatováclav-ské, když je to jubileum od jeho narození – nedej zahy-nouti nám ni budoucím.

Na slovíčko s otcem Aloisem, tentokráte z KunínaMilena Zezulčíková

• V loňském roce přijalo hodně mladých lidí svátost biřmování. Jsou ochotni ve farnosti projevit svou aktivitu? Pevně věřím, že ano. Jen se musejí dát k dis-pozici Duchu svatému, aby mohli být užiteční tam, kde jich je ve farnosti a v círk-vi potřeba. Doufejme, že za pomocí milosti, kterou ob-drželi, toho budou schopni. • Jak vypadá do budoucna využití kunínské fary a její obsazení? Kunínská fara se dlouhodobě pronajímá hlav-ně proto, aby nechátrala.

V budoucnu se bude

moci pronajímat pouze na jeden rok s tím, aby mohl kdykoliv otec biskup usta-novit v Kuníně vlastní-ho duchovního správce. Je pravdou, že kněz by mohl bydlet v prvním patře, ale to by vyžadovalo mnohé úpra-vy, protože nahoře není ku-chyně, koupelna a jiné po-třebné zázemí. Obsazení kunínské fary je v budouc-nu docela možné.• Letos si připomínáme 150 let od prvního zjeve-ní P. Marie v Lurdech. Jak oživit mariánskou úctu v našich rodinách a farnos-

tech? Nestálo by za úvahu navštívit Turzovku, o které se říká, že to jsou českosloven-

5 okénko 1/2008

ské Lurdy? Oživit mari-ánskou úctu v našich rodi-nách je možné jen jedním způsobem. A to, že rodiče sami budou mít a rozvíjet živou úctu k naší nebeské Matce a tu pak mohou pře-dávat svým dětem. Ve far-nosti se tak děje přes každé-ho, kdo tuto úctu prožívá, ať je to kněz nebo věřící.

Navštívit Turzovku by stálo za úvahu, i když plán poutí na tento rok je ho-tový a s Turzovkou se tam nepočítá.• Jaké jsou možnosti zá-kladního a středoškolského vzdělání pro děti z věřících rodin? Kde se v našem okre-se nacházejí církevní školy? V našem okrese je základní církevní škola sv. Zdislavy v Kopřivnici a pokud vím, patří k velmi dobrým a oblí-beným školám i mezi těmi, kteří do kostela pravidelně nechodí. A pak střední ško-la sv. Anežky České v Od-rách, kterou také někteří mladí z naší farnosti navště-vují. Obory jsou víc zaměře-ny k sociálním a zdravotním službám. Bohužel v Novém Jičíně církevní školy nejsou. Vždy záleží na zájmu věří-cích a občanů, kteří by ta-kovou školu preferovali, ale také na možnostech učitel-ského sboru.• Jak jste nápomocen v du-chovním růstu našich bo-hoslovců a naopak - v době

volna či prázdnin, jak po-máhají bohoslovci Vám? Naši bohoslovci mají mož-nost, pokud jsou v Novém Jičíně, se se mnou pravi-delně setkávat. Na jejich duchovním růstu se mohu podílet tím, jak vidí mou kněžskou práci a můj kněž-ský život. Nejlepší forma-ce je příklad ne dokonalé-ho člověka - kněze, ale toho, který se snaží sloužit P. Bohu, jak umí ve svých přednostech i nedokona-lostech. O prázdninách se snažím, aby bohoslovci po-máhali i v našich farnostech při svých dalších prázdni-nových úkolech, které mají ze semináře. Protože celý rok studují a duševně pracu-jí, vidím tuto pomoc přede-vším v manuální práci tam, kde farnosti potřebují.• Plánuje se renovace hlav-ního oltáře v kostele v Ku-níně. Jak vypadá příprava na opravu? Zažádali jsme Krajský úřad o dotaci na opravu hlavního oltáře. Pro-tože celý kraj dostal pouze osm milionů na opravu pa-mátek, nemusí být velká na-děje, že nám bude vyhově-no, ale doufejme, že s pomocí Boží a dobrých lidí tyto pro-středky obdržíme. V tom máme také plnou podporu od starostky a vedení Obce Kunín. Byl bych rád, kdyby se k 200-mu výročí od po-stavení a posvěcení kostela,

které bude v roce 2012, ješ-tě hodně podařilo. Je k tomu důvod i příležitost, aby kos-tel zazářil v co nejkrásnější kráse k oslavě P. Boha.• Před nedávnem jste vy-studoval církevní právo. Jak Vám pomáhají naby-té vědomosti ve vaší pasto-rační činnosti? Především pomáhám těm, kterým se nepodařilo naplnit manžel-ský slib tak, jak slíbili před P.Bohem, a jsou důvody, které skrze církevní soud mohou vést k tomu, aby se jejich manželství prohlásilo pro tyto důvody za neplat-ně uzavřené. Často se jed-ná o věřící, kteří by nemoh-li celý život ke svátostem, museli by žít v nedobrovol-ném celibátu a církev chce jejich tíživou situaci řešit pro jejich dobro, kterým je spása duše. I když uzavře-li církevní manželství, byly tam důvody nezralosti oso-by, vztahů, nebo jiné váž-né příčiny, které na základě církevního práva a svědec-kých výpovědí mohou po-moci k vyřešení těchto ob-tížných situací. Tady vidím, že mohu pomoci, protože často věřící o možnosti řeše-ní svého stavu nevědí a mys-lí si, že se s tím nedá nic dě-lat. A mám radost, když mohu svými vědomostmi někomu pomoci z jeho těž-ké a někdy pro něho bezvý-chodné situace.

Na slovíčko s otcem Josefem• Otče, jak byste zhod-notil uplynulý rok 2007? Jaký jste prožil nejhezčí

duchovní zážitek? Jsem stále čerstvě na začátku své kněžské služby. Proto kaž-

dý rok je úplně jiný. Přináší nové momenty, nová zamýš-lení a nové lidi. Stále ob-

Pavla Kvitová, Jolana Orlíková

6okénko 1/2008

jevuji, že je dost křesťanů, kteří si stojí za živým Bo-hem. To mne naplňuje bázní i radostí. Sám na sobě cítím tolik nevyužitých možnos-tí, tolik objevů i tolik zkla-mání. Rok 2007 je pro mě rokem služby. Rokem, kdy mne mnohé věci přerůstaly a nebyly podle mého přání. Byl to rok zrání mého mla-dého aktivního srdce. Ale je to rok jednoho velkého ob-jevu a poznání. Křičím se sv. Pavlem: „Nechci znát nic jiného, než Ježíše Kris-ta a to ukřižovaného.“ Zjis-til jsem, že skutečně a prav-divě (bez hloupých řečí) moje síla je v Ježíši Kristu. Ptáte se na nejhezčí duchovní zá-žitek? Rok je dlouhá doba. Nevím, jestli právě tento zá-žitek byl nejhezčí, ale takto si ho pamatuji. O Vánocích jsme měli společenství mlá-deže v Libhošti, přesně den před Štědrým večerem. Za-hráli jsme si krátkou scén-ku, pomodlili jsme se, po-přáli si hezké Vánoce, hráli hry,… V jednom momentě, když jsem rozdával dárky, jsem se cítil jako skutečný „táta“, který dbá, aby z jeho děti něco hezkého vyrost-lo. Nádherný je pocit kněze, když mu jeho farníci dovolí naplno je milovat. • Víme, že obě farnosti, které máte na starost, jsou vesnického charakteru. Může se tedy práce a sna-hy, které konáte, dělat tzv. přes kopírák? Farnost Lib-hošť má velmi silné vesnic-ké rysy. Drží pospolu a je to znát i v kostelním spole-čenství. Ale farnost Šenov

má spíše blíže k městskému způsobu života. Staroused-líků je tam už jen pár. Kaž-dá farnost má svou „myto-logií“ místa, svůj charakter, své činnosti. To, co se poda-ří v jedné farností, se vůbec nemusí podařit v té druhé. Ale existují absolutně spo-lečné věci, které jsou si po-dobné jako vejce vejci, a kte-ré se podaří všude. • Jaká vidíte pozitiva (co se povedlo) ve farnostech Šenov u N. Jičína a v Li-bhošti? Ve farnosti v Li-bhošti se nám povedla nád-herně prožít adventní doba. Mnoho lidí do ní bylo zapo-jeno. Mnoho lidi se modlilo. Ve farnosti Šenov se nám podařilo dokončit restauro-vání fresky a mnoho oprav s ní spojených. • A co negativa (co se ne-povedlo) ve vaší duchovní službě po dobu 4 let, které zde působíte? Ve farnosti Libhošť jsem pokazil dovo-lenou společenství mláde-že. Neudělal jsem si dosta-tek času na ně. Ve farnost Šenov jsem zbytečně uspě-chal návštěvu otce bisku-pa k požehnání restaurova-né fresky sv.Martina, a tím jsem nechal zbytečně vyrůst napětím, smutkům a poci-tům ukřivděnosti u někte-rých lidí. • V čem je odlišná víra kněze a laika? Jak se snaží-te, aby byla Vaše víra stale živá? Víra, to je činnost lid-ská i Boží. Je to výstup duše k Bohu a sestup Boží lás-ky k nám. Víra, to je ener-gie srdce prosícího i dar Du-cha svatého. Toto je nám

společné. Tedy vyznání víry by mělo být v každém lid-ském srdci stejné. Ale proje-vy a naplňování Božího po-volání u každého z nás jsou rozdílné. Jinak se projevují v mládí, jinak ve stáří, jinak v manželství, a jinak v kněž-ství. Moje zkušenost v pro-7 okénko 1/2008

hlubování víry pro moder-ní srdce mladého člověka je toto: Slyšet impulsy církve i srdce. Když církev vyhlá-sí odpustky v rámci 150 let událostí zjevení Panny Ma-rie v Lurdech, plně se po-nořit do tohoto programu, a garantují vám, že sami na sobě ucítíte dary od Pána Boha. Dále pak pomáhá podle okolnosti a možnosti návštěva Hostýnku, pravi-delná modlitba, dodržování předsevzetí, vlastní služeb-né místo ve farností,…• Která skupina tvoří převahu ve farnosti a jak se to odráží v životě far-nosti? Samozřejmě, že to bude vždycky trochu jiné, a to podle okolností spole-čenství, které prožívá da-nou bohoslužbu nebo situ-aci. Šenovská farnost, kde není nouze o dětský křik, je farností orientovanou ro-dinně. Libhošťská farnost, která je věkem daleko star-

ší, je orientovaná klidnějším a rozvážnějším postojem dospělých. To nezměníme. Naopak, kéž každý věk je nám příkladem, jak žít ži-vot víry. • Jak byste okomentoval jednou větou Vaši farnost Šenov u Nového Jičína a farnost Libhošť? Šenov-ská farnost je nezvyklou růží uprostřed různých ná-lad a postojů, která se stále obnovuje a hledá.. Libhošť-ská farnost je stálou růží uprostřed vesnice, se kterou se počítá. • Máte nějakou vizi ve ve-dení svých farních „ove-ček“ pro rok 2008? V tomto předbřeznovém čísle Okénka sami musíte uznat, že přece potřeby farností musí mít své správné zací-lení. Nejde organizovat vý-lety, tábory, společenství ze dne na den. To musí být při-pravené. Tedy nějaký plán

už ve svém srdci mám. A určitě svaté přijímání, Veli-konoce, víkendové akce se schólou, poutě a samozřej-mě i návštěvy, odpočinek, setkání – na všechno bude čas. Všechno však pěkně po pořádku a s rozvahou. • Co byste nám řekl na závěr tohoto rozhovoru? Snažme se držet v úctě je-den k druhému a pěkně po-spolu. Pak jsme silní a před světem vydáváme dobré svědectví. • Kdybyste měl dostat dá-rek - splnění jednoho přá-ní, které by to bylo? Mám v sobě jedno přání, které v sobě nosím už z dob stu-dia v Teologickém konvik-tu v Litoměřicích. Je zcela obyčejné. Ale sami uznej-te, že kdybych Vám ho zde napsal, ztrácí svou krásu, mizí překvapení, roste so-bectví. Proto si ho nechám pro sebe.

Prešovském kraji, ale jsem „věrný Moravan“, protože maminka i tatínek pochá-zejí z Tiché. Zde působím od roku 2000.Často slouží-te mše svaté v místních čás-tech Nového Jičína – Žilině a Bludovicích.• Věřících je zde sice po skrovnu, přesto cítíme, že mše svaté v těchto vískách sloužíte rád. Proč? Vždyc-ky jsem byl spíše vesnický typ a cítil jsem, že město pro mě moc není, ale také Nový

Jičín samotný nepovažuji za město, pro mě je to tak-též taková „velká dědina“. A mši svatou odsloužím vždy, když je to potřeba.• Máme za sebou rok 2007, můžete vyzdvihnout udá-lost, která byla pro Vás výjimečná? Centrem loň-ského roku byla jistě slavnost biřmování.• Co byste těm, kteří byli biřmováni vzkázal? To, co často připomínal náš otec spirituál dr.Karel Sa-

• Otče, úvodem nám při-pomeňte odkud pocházíte a kdy jste zavítal do naší farnosti? Narodil jsem se v

Na slovíčko s otcem Michalem Anna Golichová, Gabriela Žitníková

8okénko 1/2008

9 okénko 1/2008

ohlédnutí za tříkrálovou sbírkou

Již třetí rok jsem se aktiv-ně účastnila tříkrálové sbír-ky. Chodila jsem s paní Ga-brielou, a to na okruhu ulic Dvořákova, Máchova a Ná-dražní. Minulé roky s námi chodily i děti. Letos třetí-ho krále dělala např. paní, kterou čeká operace kyčle, nebo můj manžel, a to i přes

,,My tři králové...“ Anna Golichová

své zdravotní potíže, jindy šel můj syn, pokud nebyl zrovna v práci, nebo jeden mladý muž, co se připravu-je na křest.

Zpívali jsme: Dej Bůh štěstí tomu domu, my zpí-váme víme komu, malému děťátku, Kristu Jezulátku...a přitom jsme obcháze-li byty. Při této písni jsme psali na dveře požehnání K+M+B 2008.

Lidé byli většinou milí, někdy zpívali s námi a čas-to jsme také slyšeli: vy jste tu byli minulý rok, kde máte děti apod., ale stalo se i to, že nějaký muž otevřel dveře a zakřičel: Je pozdě, a prás-kl dveřmi. Když jsme ob-

cházeli poslední dům, který se nachází ve staré zástav-bě, tak se zpoza dveří obje-vila ručka menšího chlapce s obrázkem tří králů, stejně jako minulý rok. Bylo to ve-lice milé.

Poté co jsme dokončili náš okruh, čekali nás v Klubu důchodců, kde jsme s někte-rými dětmi zahráli Tříkrálo-vou scénku, a pak se chodilo mezi stoly s pokladničkou.

V sobotu 12.1 jsem po-máhala Žiliňákům obejít kousek Žiliny a v neděli 6.1 a 13.1 jsem stála u farního chrámu s pokladničkou.

Co dodat? Snad jen to, že tříkrálová sbírka není je-nom o penězích, ale přede-

vším roznášíme požehná-ní a radost všem, kdo o to stojí.

To je správné evangeli-um /radostná zvěst/.

han „Kuráž je dobrá a vy-trvalost je lepší“, kéž byste naši biřmovanci drželi to-hoto hesla...• Můžete nám prozradit, co očekáváte od nadcháze-jícího roku, či máte-li ně-jaké osobní přání? Žád-

né osobní přání nemám, ale kdyby zdraví dovolilo, chtěl bych sloužit v duchov-ní zprávě do svých sedmde-sáti pěti let a pak odejít do ústraní…

Otče děkujeme a přeje-me Vám vše dobré

h i s t o r i c k é o k é n k oKřížová cesta z Nového Jičína na Štramberk

Václav Bubeník

Sedmnácté století bylo jedním z těch, které v Evro-pě od základů změnily ne-jen politické, ale i majetko-vé poměry. Byla to zejména třicetiletá válka a její dů-sledky, které tyto změny zapříčinily. Již od počátku války v roce 1618 se neustá-le měnily vlastnické vzta-hy k majetkům podle toho, která z bojujících stran prá-vě vyhrávala. Toto celo-evropské běsnění bylo za-končeno až Westfálským mírem roku 1648. Důsledky války se pochopitelně proje-vily i v N.Jičíně a jeho oko-lí. Do roku 1624 byl N.Jičín městem komorním, podří-

zeným přímo císařské ko-moře a zároveň i majitelem panství novojičínsko-štram-berského. Poněvadž se však zúčastnil protihabsburské-ho povstání v roce 1620, bylo mu panství zkonfisko-váno a předáno olomouc-kým jezuitům, kteří jej pak spravovali prostřednic-tvím svých regentů. Ti jako dobří hospodáři budovali na svěřeném panství nejen hospodářské objekty, jako rybníky, pivovary či různé zemědělské stavby, ale i ško-ly a stavby sakrální.

Předmětem jejich zájmu se stal hlavně Štramberk. Na hoře Kotouč, kterou na-

zvali horou Olivetskou, po-stavili posléze dva chrámy. Potok pod Kotoučem pře-jmenovali na Cedron a zača-li s budováním křížové ces-ty, která ve svém finálním rozsahu vedla na Štramberk až z Nového Jičína. Každo-ročně se zde konalo mnoho poutí, o kterých jsou zmín-ky již od 16.století.

Historii staveb na Kotou-či a v jeho okolí popsal štram-berský vlastivědný pracovník pan Cyril Hykel. Jeho prá-ce byla zveřejněna ve Vlas-tivědném sborníku okresu N.Jičín, svazek 8 – 9 z roku 1972 – viz článek „Zmizelé památky na Kotouči“.

za přispění spoluobčanů můžeme zmírnit pocit bez-naděje těch nejpotřebněj-ších a neohlížet se jen na sebe. Jak jsme začali zpívat před domem a někdo vyšel, byli jsme vždy mile přiví-

táni. Po přispění do kasič-ky jsme věděli, že jim osud lidí, kteří se ocitli v nesná-zích, není lhostejný.

Můj první zážitek tři-králové sbírky je obrovský.

Romana Blažková

Tříkrálová sbírka v Libhošti V pátek 4. a v sobo-

tu 5.ledna proběhla v Lib-hošti tříkrálová sbírka.Byla velká zima,ale i přesto se mnozí vydali do vesnice, aby pomohli těm, na které si mnohdy ani nevzpome-neme. Právě o tom tříkrá-lová sbírka je. Nikdo z nás si nedokáže představit, čím vším si prošli lidé, kteří ne-mají domov nebo co proží-valy matky s dětmi předtím, než našly pomoc v domově pro matky s dětmi. A právě pro ně je letošní sbírka ur-čena. Myslím si, že i malá částka může někomu ne-představitelně pomoci. Měli jsme hezký pocit z toho, že

10okénko 1/2008

Po prostudování práce C.Hykela jsem se začal za-jímat o to, zda některé z pa-mátek, které popisuje, dosud existují, nebo zda je možné o nich zjistit něco bližšího. Za východisko pro své pát-rání jsem proto použil stať výše uvedeného článku, z něhož vyjímám:

V roce 1647, za regen-ta P.Michaela Tomassiho (1644-1648), postavili na vý-chodním vrcholku Kotouče dřevěnou kapli zasvěcenou Nanebevstoupení Páně a na západním dřevěný kříž s ob-razem Krista. Ke kříži ved-lo od úpatí hory 7 křížových zastavení, zprvu jen ve for-mě dřevěných křížů. Pozdě-ji však místo nich postavili 7 zděných kapliček, které byly dohotoveny v roce 1660.

Ještě téhož roku 1660, za regenta P.Schwertfera

(1659-1662), byl postaven na západním vrcholku místo kří-že dřevěný kostel. Křížovou cestu rozšířili na 12 zastave-ní postavením 3 nových kap-liček. První z nich byla zbu-dována v Rybí, kde se tehdy nacházelo i první zastave-ní. Druhé pak bylo ve starém štramberském chrámu, z ně-hož do dnešních dnů zbyla jen zvonice.

Další dvě kapličky pak po-stavili na Kotouči, kde v jesky-ni zvané Čertova díra upravi-li Boží hrob jako 12.zastavení. V roce 1669 v sedle mezi vr-cholky P.Institoris (1667-1669) nechal postavit velký zděný kostel Nanebevstoupení Páně a v roce 1988 regent P.Bockh (1684-1688) o něco menší kos-tel na místě dřevěného kostela na západním pahrbku zasvě-cený Povýšení svatého Kří-že. Ten byl pro poutníky ně-

mecké, kdežto první větší pro poutníky české. Poslé-ze byla křížová cesta ještě dále rozšiřována stavbami nových kapliček, až obsaho-vala 14 či 15 zastavení, takže měla 12 kapliček a začínala až u N.Jičína. Z nich dosud (v roce 1972) se zachovalo jen 10. Jedna u N.Jičína, 3 na území obce Rybí a 6 z původ-ních osmi ve Štramberku.

Zrušením jezuitského řádu roku 1773 začaly poutě a náboženské slavnosti upa-dat. Úplně zanikly, když na-řízením císaře Josefa II. do-šlo k zákazu poutí a kostely na Kotouči byly dne 24. a 25. června 1786 zavřeny. Ještě téhož roku 1786 byl pak zbo-řen horní kostel Povýšení svatého kříže a v následují-cím roce i druhý dolní kostel Nanebevstoupení Páně.

... pokračování příště

n a p s a l i j s t e n á m . . .Zbrusu nové farní web.stránky

Markéta Brožová

Vážení přátelé, máme pro Vás báječnou zprávu: několika nadšencům se po-dařilo vytvořit nové in-ternetové stránky farnosti Nový Jičín.

Najdete na nich mimo jiné časy bohoslužeb, úřed-ní hodiny farní kanceláře, profily jednotlivých spole-čenství, aktuální dění, ka-lendář akcí, čerstvé neděl-ní ohlášky … Stránky jsou sice pojmenovány novoji-čínské, ale chceme, aby se týkaly dění také Šenovské,

Libhošťské a Kunínské far-nosti, s nimiž nás už léta spojuje Okénko.

Tyto stránky mají hoto-vou základní strukturu, ale ta dobrá zpráva je, že čekají na Vaše příspěvky! Stránky totiž byly vytvořeny s ambi-ciózním plánem být takzva-ně interaktivní. To zname-ná, že kdokoliv z nás může emailem poslat redaktorům příslušných rubrik své pří-spěvky: zprávy, pozvánky, vzkazy, články apod., kte-ré budou posléze na strán-

kách vyvěšeny. Seznam re-daktorů, emailové adresy a jejich rubriky najdete na stránkách.

Ke každému příspěvku bude také otevřeno diskusní fórum, takže si můžete ově-řit, jak to vidí ostatní.

Podobně funkční we-bovky už existují v mnoha českých i moravských far-

11 okénko 1/2008

Již tradičně se bude letos v létě pořádat letní tábor pro děti školního věku. Letošní tábor se bude pyšnit řadovou číslovkou 10, a proto bych touto cestou poprosil o mod-litby na poděkování za mi-nulé tábory a prosby za bu-doucí a současné tábory.

Jubilejní ročník tábora se bude konat u obce Dolní Nět-čice za městem Hranice na Moravě. Tábor bude stano-vý s kapacitou 45 dětí. Opro-ti loňsku je výhodou teplá voda. Společenská místnost, kde lze s dětmi trávit čas při škaredém počasí, je i letos k dispozici a to v dřevěném srubu. V tomto srubu je za-budovaná i elektřina a zdroj pitné vody. Součástí táboro-vé základny jsou také sprchy (teplá voda) a suché WC.

Datum 10.ročníku let-ního tábora je stanoven oproti minulému roku na začátek prázdnin, a to od 29. 6. 2008 do 9. 7. 2008.

Letošní výrazné zdraže-ní cen potravin jsme nuceni promítnout i do celkové ceny tábora.

Také ubytování je draž-ší než minulý rok a i to bylo zohledněno v rozpočtu tá-bora 2008. Cenu také hod-ně ovlivňuje počet dětí, a ten minulý rok nebyl velký! Pro-to také z obav z případných finančních problémů, způ-

Startuje letní tábor 2008Jirka Fojtů

nostech a nyní i nám je na-bídnuta možnost výrazně rozšířit komunikační pro-středky… Využijte ji. Ne-

styďte se, pište, komentuj-te, čekáme na vaše reakce. Stránky budou natolik živé, nakolik se s nimi sžijeme

a budeme se na nich sami podílet.Adresa je jednoduchá: w w w . f n j . c z

sobených menším zájmem, než by vyžadovala kapacita tábořiště, se letos cena tábo-ra musí navýšit a byla stano-vena na 1 950 Kč.

Záloha, kterou je nutno odevzdávat zároveň s při-hláškami, je 890 Kč.

Přihlášky by se měly ob-jevit v polovině března a bu-dou k dostání u Jirky Fojtů, na farní nástěnce, u kněží a v hodinách náboženství.

Realizační tým také le-tos projde změnou, ale tyto změny nezasáhnou do za-běhlého systému tábora.

Stále si myslím, že cena tábora je přijatelná (oproti ji-ným táborům nebo zotavovacím akcím). Nenechte tedy zanik-nout tuto tradici tím, že na tábor své děti nepošlete.

Chtěl bych vyzdvih-nout spoustu lidí, kteří za tímto táborem stojí a dou-fají, že práce, kterou děla-

jí, bude odměněna dětskou radostí. Nenechte se odra-dit dětským „Mně se nechce ” a pošlete děti vstříc let-ním dobrodružstvím. Děti mohou samozřejmě oslovit i své kamarády a kamarád-ky. Sice na pár dní přijdou o počítač, televizi a jiné rados-ti, ale utuží se v komunika-ci, spolupráci, samostatnos-ti, fyzické zdatnosti a jiných věcech. Nelze také opome-nout, že se jedná o křesťan-ský tábor, a proto lze počí-tat i s duchovním tématem a programem.

12okénko 1/2008

Z farního života v Žilině

Vánoční koncert který se konal 26.12.2007 v kostele sv.Mikuláše v Žilině. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem účinkujícím sl. Ireně Magnuskové sólistce Národ-ního divadla v Praze, sl.Len-ce Hniličkové sólistce pě-veckého sboru Ondráš, Mgr.Davidu Škařupovi sólisto-vi Pěveckého sboru Ondráš a Petru Strakošovi absolven-tu Ostravské konzervatoře za jejich krásný umělecký přednes vánočního koncertu

v kostele sv.Mikuláše v Ži-lině. Poděkování patří také PhDr.Karlu Chobotovi za moderování tohoto vánoč-ního koncertu. Velké podě-kování patří panu Jaroslavu Bělíkovi, který nám zdarma natočil koncert na DVD a za-koupení tohoto DVD v hod-notě 100 korun bude vašim darem na zvon.

Dá-li Pán Bůh bude ten-to zvon požehnán generál-ním vikářem Mons.Marce-lem Tesarčíkem a zavěšen do věže kostela v sobotu 24.5.2008 při mši sv. v 10.00 hod.

Asi sotva někomu z nás uniklo, že v pondělí 11.2. uplynulo 150 let od chvíle, kdy se čtrnáctileté dívce Ber-nardetě zjevila v jihofran-couzských Lurdech panna Maria.

Česká televize v neděli o den dříve nám zprostředko-vala přenos slavnostní mše svaté přímo z místa zjeve-ní. V tomto jubilejním roce navštíví toto nejproslulej-ší poutní místo asi ještě více novojičínských farníků než

Novojičíňáci v Lurdech za komunistické diktatury

Aleluja - chvalte Boha !

Tak začíná Velikonoč-ní píseň pro sváteční litur-gie (první stránka obálky). Pí-seň plná duchovní radosti, ale i utrpení, lásky a pravdy. Nápěv této snad nejznáměj-ší velikonoční písně složil: hudební skladatel, varhaník, zpěvák, ředitel kůru, učitel, houslař a obchodník Karel Nanke – rodák z N.Jičína.

Narodil se roku 1768 a v N.Jičíně žil až do roku 1796, kdy se přestěhoval do Brna. To už byl ženatý s Eleono-rou Müllerovou a postup-ně se stali rodiči pěti dětí. Za svého působení v Brně byl šest let - do roku 1802 - učitelem na triviální škole v Křenové ulici a současně tenoristou v kostele sv. Ja-kuba v Brně. V této době se také učil houslařství u hous-laře Franze Antona Wilda. Roku 1802 se stal varha-

níkem a ředitelem kůru v Katedrále sv. Petra a Pav-la na Petrově, kde přebíral i vzácnou sbírku 46 graduálií (mešních zpěvů) od Michaela Haydna! Zde působil až do r.1831. Skládal také hudbu pro zpěvohry a od roku 1817 působil i v kvartetu hudeb-níků Blumenthal, Liborka, Merta a Karel Nanke. Roku 1830 spolu s P.Tomášem Fry-čajem složili slavnou veli-konoční píseň ALELUJA! Vedle skladatelské činnos-ti, hudby a zpěvu se věnoval výrobě smyčcových nástrojů a obchodu s nimi - dokonce zapůjčoval hudební nástroje pro dvanáctičlenný hudební soubor turecké kapely kní-žete Aloise Lichtensteina, která účinkovala na zámcích ve Vídni a Valticích. Zemřel v Brně dne 30.12.1831. Po-tomci tohoto významného hudebního rodu nadále pů-sobili v Brně. Karel Nanke je bezesporu velmi zajímavou a všestrannou osobností v ob-

Pavel Wessely

lasti hudby, zvláště duchov-ní a zaslouží si další histo-rické bádání! I z dostupných pramenů (Vlastivěda moravská – Dějiny hudby na Moravě a Čes-ký hudební slovník osob a institu-cí) vidíme, že se jedná o člo-věka bohatě obdarovaného hudebními vlohami, který nás svou skladbou vybízí ke zpěvu a chvále Boží. Právě teď o Velikonocích.

MartinŠindelář

MartaTomášková

13 okénko 1/2008

Růženec světla. Guy Gilbertvydalo: Karmelitánské nakladatelství.

Autor knihy nám představuje růženec jako modlitbu, která se do-týká našeho každodenního života.

Poselství knihy směřuje k mladým lidem, ale může oslovit kaž-dého, kdo se růženec modlí. Guy Gilbert je kněz, který se stará pře-devším o dospívající, kteří ztratili orientaci v životě a jsou na okraji společnosti.

z naší knihovny . . . připravuje Pavel Golich

V posledním vydání okénka z předvánoční doby jsme na tomto místě polo-žili čtenářům otázku, koho představuje socha na obráz-ku a kde se v minulosti na-cházela. Mnozí jistě správ-ně usoudili, že by se mohlo jednat o sochu sv.Mikuláše. Mnohem těžší však bylo uhodnout, kde se nacházela.

Kdo navštívil vánoční výstavu v žerotínském zám-ku ten ji tam zhlédl a mohl se dovědět, že stála na novo-jičínském náměstí uprostřed velké kašny, z níž čerpali vodu obyvatelé středu měs-ta (na obrázku).

poznáváte ...? Pavel Wessely

Když byl v městě zave-den vodovod, byla mikuláš-ská socha v roce 1893 pře-místěna přibližně do místa, kde se na dnešní Sokolov-ské třídě nachází restaura-ce U rytíře. Nyní je v depo-zitáři Muzea novojičínska.

Kašna byla přemístěna do tehdejšího městského parku – dnešní Janáčkovy sady – a tam ji najdeme i dnes. My všichni se můžeme těšit, že se sv.Mikuláš už v příštím roce vrátí na naše historické náměstí. Nová socha bude

v posledních osmnácti le-tech, po které máme mož-nost volně cestovat.

Historicky první velká skupina z Nového Jičína na-vštívila Lurdy už v době to-tality před 21 lety. Tehdy no-vojičínský pěvecký sbor Ondráš absolvoval svou nej-delší koncertní cestu, na kte-ré uskutečnil 18 vystoupení. Když byl uprostřed červen-ce roku 1987 přijat na radni-ci v jihofrancouzském měs-tě Tarbe, zrodila se odvážná

myšlenka využít několika volných hodin k návštěvě ne-dalekých Lurd.

Francouzští hostitelé v tom neviděli problém, a tak se ani neptali našich všu-dypřítomných hlídačů správ-né ideologie, (vžil se pro ně ná-zev „boží oko“), a krátká pouť se uskutečnila.

Ne všem se v tisícihla-vém proudu poutníků poda-řilo nalézt posvátnou jeskyni a pramen uzdravující vody. Podařilo se to však také jed-

nomu našemu „božímu oku“ a v domnění, že je mimo do-hled členů sboru – také se vodou omylo – ateistická ide-ologie šla hold stranou.

Návštěva Lurd byla pro většinu tehdejších účastníků dlohé třítýdenní cesty tím nejhlubším zážitkem. Oba-vy z možného následného zákazu dalších cest sboru na západ ze strany tehdejších vládců rozptýlila po necelém půldruhém roku sametová revoluce.

14okénko 1/2008

stát na původním místě a bude stejně jako navazující nový vodní prvek pojata v duchu dnešní doby.

A nakonec ještě kdo za správnou odpověď z mi-nulého čísla vyhrál knihu Nový Jičín na dobových po-hlednicích věnovanou Klubem rodáků a přátel města N.Jičín?

Je to nám dobře známá (a shodou okolností v tento čas jubilantka) paní Anička Golichová. Blahopřejeme dvojnásob!

I druhá soutěžní otázka bude aktuální: Kde po-blíž Nového Jičína se nachází Panna Marie lurdská z obrázku?

Písemnou odpověď vhoďte do schránky na sto-lečku u východu z far.chrámu nebo zašlete e-mailem na některou z adres uvedených v tiráži Okénka do kon-ce měsíce března.

Na konci roku vás může čekat opět zajímavá cena.

co jsme prožili• V době vánočních svátků se v našich kostelech uskutečnila řada koncertů: v N.Jičíně zazpíval sbor Ondráš, na vánočním koncertě du-chovní hudby v žilinském kostele vystoupila Irena Magnusková, v Kuníně uvedl chrámový sbor z Oder vánoční barokní valašskou mši, v Šenově zazněl vánoční koncert v provedení Kopřivnického pěvecké-ho sboru s orchestrem, v Libhoš-ti pak vystoupila hudební skupina AŤSI s černošskými spirituály a ve farním kostele se uskutečnil taktéž novoroční koncert sboru dětí při ZŠ Jubilejní v N.Jičíně.• V druhém lednovém týdnu se v našich farnostech konala tříkrálová sbírka ČKCH. (Výsledky této sbírky jsou uvedeny ve Farníčku.)

• Ve čtvrtek 17.1. proběhlo ve Špa-něl.kapli setkání s představite-li a věřícími Církve českosloven-ské husitské a Českobratrské církve evangelické v rámci zahájení týdne modliteb za jednotu křesťanů. • V neděli 27.1 se konal v Orlovně v Loučce farní maškarní ples. • Ve dnech 2.2. až 11.2.2008 bylo možno získat plnomocné odpustky v rámci 150.výročí zjevení v Lur-dech. Ve farnosti N.Jičín byla pře-nesena socha P.Marie Růže Mystic-ké do farního kostela, která již 10 let putuje farností. • 3.2. po společné modlitbě byl pro-mítán film o událostech v Lurdech na faře v N.Jičíně a taktéž v Libhošti v budově Fojtství.• 3.2. byla v Šenově zahájena pří-prava prvokomunikantů. Pět dětí by mělo v květnu přistoupit poprvé k

svatému přijímání. • 10.2. se uskutečnila naše pouť k Lurdské jeskyni pod Svinec k Oční studánce. • V neděli 17.2 začal ve Španělské kapli další ročník cyrilometodějské pěší pouti na Velehrad.

co nás čeká• Přehled poutí: sobota 17.5 - Sv. Hostýn, neděle 28.6 - Blatnice u sv. Antonína (může se změnit pod-le dat poutě do Lurd), 12.7 - pouť na Radhošť, sobota 2.8 - pouť za obno-vu rodin a nová duch. povolání do Frýdku, sobota 13.9 - pouť do Hlu-bokých Mašůvek. Terminy jsou ori-entační a mohou se změnit. • V úterý 8.4 je den modliteb far-nosti Kunín za bohoslovce v semi-náři a bohoslovci se modlí za kunín-skou farnost.

ve zkratce z farností ... připravuje Jola Orlíková

Přání pro Aničku GolichovouV těchto dnech slaví krásné kulaté narozeniny mnohým jistě dobře známá osůbka zdejší far-

nosti paní Anička Golichová. Můžete se s ní setkat nejen ve farní knihovně, kde ochotně poradí a pomůže vybrat všem milovníkům knížek to pravé, ale taktéž již několik let vede zdejší charitní klub rukodělných prací či napomáhá s tvorbou farního zpravodaje Okénko. Skromná a vždy usmě-vavá je jistě inspirací pro nás ostatní. Paní Aničko přejeme Vám do dalších let hodně Božího po-žehnání , lásky a radosti … Vaši přátelé z Okénka

15 okénko 1/2008

Zamyšlení na závěr ...

V e l i k o n o c e 2 0 0 8zelený čtvrtek 2.3. Mše sv. na památku Poslední večeře a adorace v Getsemanské zahradě. • 16.30 Še-

nov, 18.00 far.kostel N.Jičín, Kunín, Libhošť.velký pátek 21.3. Den přísného postu, den umučení a smrti P. Ježíše. Far.kostel N.Jičín otevřen od

12.00 k modlitbě. • Pobožnost Křížové cesty 15.00 far.kostel N.Jičín, 17.15 Kunín. • Velkopáteční obřady 18.00 far.kostel N.Jičín, Kunín, Libhošť. Sbírka u Božího hrobu na pomoc křesťanům ve Svaté zemi

bílá sobota 22.3. Den modliteb u Božího hrobu a přípravy na vzkříšení. Od skončení velkopátečních obřadů bude možnost tiché adorace u Božího hrobu přes noc a během celé soboty – prosíme o službu v Božím hrobě – rozpis na stolečku v kostele. • Tichá adorace u Božího hrobu od 12.00 Kunín. • Velikonoční vigilie vzkříšeného Pána 19.00 far.kostel N.Jičín, Kunín, Libhošt.

neděle 23.3. Slavnost ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ – Hod Boží velikonoční. • Mše sv. v 7.15 far.kostel N.Jičín, 8.45 Kunín, Libhošť, 10.15 far.kostel N.Jičín, Šenov, 18.30 Šp.kaple N.Jičín. Při mších sv. se budou žehnat velikonoční pokrmy! Sbírka z této slavnosti bude na potřeby kněžského semináře v Olomouci.

pondělí 24.3. Pondělí velikonočního oktávu. • Mše sv. 7.15 far.kostel N.Jičín, 8.45 Libhošť, Kunín, 10.15 Šenov, Žilina, 18.30 Šp.kaple N.Jičín. Mše sv. v 10.15 hod. ve far.kostele v N.Jičíně nebude, místo ní bude mše sv. v 10.15 Žilina.

Příležitost k sv. zpovědi před Velikonocemistředa 12.3 6.00-konec mše sv. far.kostel, 16.00-16.50 Šp.kaplečtvrtek 13.3 6.00-konec mše sv. far.kostel, 16.15-16.50 Kunín, 16.00-16.50 Šp.kaplepátek 14.3 6.00-8.00 far.kostel, 16.00-do konce mše sv. far.kostelsobota 15.3 6.00-konec mše sv. far.kostel, 7.15 Žilinaneděle 16.3 pouze při dopoledních bohoslužbách v N.Jičíně, během mše sv. Kunín, 15.00 Lib-

hošť, 17.00-18.15 Šp.kaplepondělí 17.3 6.00-konec mše sv. far.kostel, 16.00-16.50 Šp.kaple a po mši sv. do 18.15úterý 18.3 6.00-konec mše sv. far.kostel, 16.00-16.50 Šp.kaple a po mši sv. do 18.15středa 19.3 6.00-konec mše sv. far.kostel, 14.00-15.30 a před mší sv. Libhošť,

16.00-16.50 Šp.kaple a po mši sv. do 18.15Zelený čtvrtek 20.3 nebude příležitost k sv. zpovědi.Velký pátek 21.3 bude příležitost k sv. zpovědi 14.00-16.00 far.kosteleBílá sobotu 22.3 nebude příležitost k sv. zpovědi.V neděli a pondělí velikonoční se zpovídá při dopoledních bohoslužbách a před večerní mši sv.

Sv. zpověď neodkládejte až na poslední dny před Velikonocemi!!!

Úklid farního kostela v N.Jičíně bude na Zelený čtvrtek 20.3 od 8.00

„Duši nečiní dokonalou ani milosti, ani zjevení, ani vytížení, ani žádné jí udělova-né dary, nýbrž vnitřní spojení mé duše s Bohem!“

Sv.Faustýna – Deníček v.1107

1/2008

Jelikož masopust a s ním nadcházející Popeleční středa už jsou dávno za námi a my se ocitáme zhruba v polovině Postní doby, určitě by nebylo od věci začít se nějak více a intenzivněji při-pravovat na Velikonoce. Přes odřeknutí si něče-ho a dobrý skutek až po svátost smíření. Možná se ti to teď zdá těžké, ale tím krásnější to pro tebe bude na Velikonoce.

Zážitků bylo letos opět dost a dost, všichni, kteří se do koledování pustili, mají co vyprá-vět. Přehled koledují-cích skupin a výsledky najdete právě zde. Přeji vám ať dobro, které skrze koledování při Tříkrálo-vé sbírce přinášíte do domovů, se vám všem vrá-tí v míře vrchovaté…

Rozhovor s koledníčkem Markétkou Kvitovou (12 let) z Libhoště

• Markétko, kdy jsi za-čala koledovat? Nevím, zdá se mi, že od šesti let, když k nám Tři králové chodili, moc se mi líbili a chtěla jsem cho-dit taky a tak jsem začala.

• Ty jsi z Libhoště, jak tam u Vás probíhá tako-vý typický den koledníků? Všichni se společně sejde-

• Co se Ti nejvíce líbilo? Líbí se mi všechno, každý rok je to super.

• Co by jsi vzkázala těm, kteří by třeba chtěli při Tříkrálové sbírce pomoc, ale zatím nenašli odvahu? Nemáte se čeho bát, někdy je to srandovní a pohladí to na duši

Dotazníček: Co se Ti le-tos nejvíce líbilo při Tříkrálové sbírce?

• Nevím. (Jarmilka -10 let)

• Nejzajímavější byl had, kte-rého jsme viděli u jedné paní, byla to užovka. (Jana – 10 let)

• Byli jsme všichni spolu a dob-ře jsme se bavili (Tomáš -11 let)

• Chození. (Honza -8 let)

• Nevím. (Jaromír -11 let)

• Jak jsme zpívali (Tereza a Andrej-ka 7 let )

me v jednom domě, tam se převlečeme, připravíme se a jdeme do ulic, zvoní-me od domu k domu, zpí-váme, hrajeme na flétnu a je to!

• Jak na Vás reagu-jí lidé z vesnice? Lidi jsou strašně rádi, některé to ne-zajímá, ale většinou jsou rádi.

Kopřivnická charita jako každý rok při-pravila opět velmi

milé odpoledne pro všech-ny dobrovolníky, kteří vě-novali svůj volný čas a zapo-jili se do letošní Tříkrálové sbírky. Sobotní odpoledne jsme prožili opravdu pěkně. Pro děti i dospělé byly při-pravené veselé soutěže – ta-nec s balónky, o nejrychle-ji snězený koláč, židličková, o nejlepšího zpěváka a mno-hé jiné. Mimo to jsme shléd-li výcvik pejsků, tančili jsme a také na závěr napjatě če-kali, zda vyhrajeme nějakou drobnost v tombole. Všem organizátorům děkujeme, bylo to fajn!

pořádný dav, který nevel-kou Orlovnu docela na-hustil. Radost nám udě-lala také návštěva mnoha rodin z okolních farnos-tí. Vy, kteří jste se rozhod-li dopřát svým dětem tro-chu toho masopustního veselí a dorazili, snad bu-dete souhlasit, že atmosfé-ra byla nenucená a veselá. Bál moderoval Klaun, kte-rý „hledal Beskydy a místo toho se ztratil až do Ame-riky“ J. Děti jej poslou-chaly na slovo, většina se účastnila všeho, k čemu je

vybídnul: soutěží, tancování i tomboly.

Je nezbytné poděkovat Jo-laně Orlíkové, která celou akci koordinovala a mimo jiné připravila dětem tom-bolu, ale také zbytku Orlí rodinky, protože pomohli všichni. Dále Adéle Pátero-vé a Petrovi Výskalovi, kte-ří se postarali o bufet, Mar-celovi Brožovi za provádění celým odpolednem, Jirko-vi Šnerchovi za úlohu DJ, Šárce a Martině Urbano-vým za pomoc při výzdobě a úvodní scénce, Lidce Glo-garové a Zdenovi Baarovi za pomoc při přípravě sálu a manželům Adamcovým za zapůjčení

Letošní maškarní ples, konaný v neděli 27. led-na v Orlovně, se pove-

dl. Více než 80 dětí s maskou je dosavadní účastnický re-kord a když k tomu připočí-táme zhruba stejný počet ro-dičů a prarodičů, vzejde nám

hudební aparatury. A ještě Aničce Prudičové za zhoto-vení perníkových chaloupek do tomboly a hospodyňkám, které reagovaly na prosbu o pomoc a přinesly zákusky a koneckonců ochotným ru-kám, který zůstaly, aby po-mohly zneškodnit nepořá-dek, který se během akce v sále nakupil.

Také bych ráda oceni-la většinu rodičů, kteří na rozdíl od předešlých roční-ků opustili úlohu pasivních diváků, zapojili se aktivně a tancovali a soutěžili se svý-mi dětmi. Rozhodně i díky tomu byl parket neustále plný tanečníků nebo soutě-žících, což výrazně přispě-lo k živému veselí, které Or-lovnu ovládlo.

Maškarní ples se stal jed-nou z nejúspěšnějších far-ních akcí. Určitě tomu je nemalou zásluhou pořada-telů, kteří se už vypracova-li natolik, že letos podali výkon téměř profesionál-ní, ale hlavně díky vám,

Masopust je třídenní lidový svátek, kte-rý ve své podsta-

tě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je pod-řízen běhu církevního ka-lendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40den-ní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.

Přípravou na tuto „slav-nost“ býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazýva-ný "tučný čtvrtek" či "tuč-ňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Hlavní masopustní zá-bava začínala o "masopust-ní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval

příliš dlouho, protože se všich-ni chystali do hospody k muzi-ce. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také pondělí probíha-lo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužov-ský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrá-la se masopustní divadelní před-stavení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závaz-ná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Mas-ky byly všude pohoštěny - ně-čím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ješ-tě zvyšovaly rozpusněkolik tra-dičních masek, které se objevo-valy každoročně. Mezi ně patřil

kteří jste nelenili, přivedli děti a podpořili akci svou účastí. Po rodinných akcích je, díky Bohu, stále ještě poptávka.

Nezapomeňte se podívat na fotky z plesu na našich nových webových stránkách! www.fnj.cz, odkaz Fotogalerie.

Pojem „kniha“ si jistě každý představí v tom nejprostším slova smys-

lu, tj. nějaké ty listy papíru alias stránky obsahující plno písmenek a znaků utříděných do slov a následně vět či sou-větí, jež dohromady tvoří od-stavce. Tyto odstavce v sobě skrývají netušené výplody fantazie, nové poznatky či jen takové to, jak se říká, „tlachá-ní“. A co slovo „těžká“? Zde můžeme rozlišit 3 významy. A to: něco je těžké, protože to má velkou hmotnost (škol-ní aktovka plná učebnic a se-šitů), něco je těžké na pocho-pení a k plnému porozumění potřebujeme použít mnohem víc úsilí a soustředěnosti (ma-tematika nebo fyzika) a nako-nec, to známe my mladí, když je něco „těžké“ znamená to být zvláštní, nevšední.

Tak tohle bychom měli, ale asi vás spíš zajímá, proč slo-vo těžký dávám do souvislosti právě s knihou.

Na světě existuje Kniha, která právě všecky tyhle vý-znamy obsahuje. Svými úcty-hodnými rozměry stránek 89x49cm a váhou bezmá-la 80kg, opravdu to není kni-

ha do postele, zastupu-je post Největší kniha světa. Na takové to čte-ní před spaním to také není. Jde totiž o zá-pis celé Bible, Kroniky české, kalendáře svět-ců nebo různých lékař-ských a jiných zaklínadel (za-klínadlo proti zlodějům) a to vše v latině. Zkrátka „menší“ encyklopedie.

Ďáblovu bibli nebo taky Codex gigas, jak se jí říká, podle legendy sepsal mnich, který měl být kvůli hříchu zazděn za živa, a aby se to-muto trestu vyhnul, slíbil, že přes jedinou noc zapíše všechny vědomosti světa do té největší knihy, jakou ni-kdo nikdy nespatřil. O půl-noci mu však bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo se-psal. Mnich pouze z vděč-nosti přidal jeho obrázek. (odtud ďáblova).

Ale přesný původ Code-xu není znám. Poznámka v rukopise uvádí, že ho pů-vodní majitelé, mniši z Pod-lažic, dali do zástavy v kláš-teře v Sedlci v roce 1295.

Hned poté se dostal do břev-novského kláštera v Praze. Od roku 1594 měl bibli ve své sbír-ce císař Rudolf II. Během třice-tileté války však do Čech vtrhli Švédové a císařovi cenné před-měty rozkradli, včetně Codexu, a převezli do své země, kde Kni-ha zůstala až dodnes.

Dřevěné desky silné 2.2cm, do kterých je bible vázáná, jsou potaženy světlou kůží a zdobe-ny kovovým tepáním. Dřevěné proto, aby unesly 320 pergame-nových listů (640 stran), na kte-ré bylo spotřeba kůže z asi 160 oslů.

Od léta minulého roku jsme Codex gigas mohli vidět v tre-zorové místnosti v Národní knihovně v Praze.

Více informací, kde si můžete prohlednout i jednotlivé strán-ky z této největší středověké ru-kopisné latinsky psané knihy, na www.kb.se/codex-gigas

např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= kobyla, koníček), skrýva-jící často dvě osoby.

Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

Téměř všude končila ma-sopustní zábava přesně o půl-noci. Tehdy zatroubil ponoc-ný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval,

aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Ně-kde zakončili o půlnoci mu-ziku „pochováním basy“ (symbol toho, že v postu si hudeb-níci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha.

Lidé věřili, že pokud bu-dou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizi-nec v zeleném kabátě.

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou docho-

vány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.

Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilos-tem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneč-ní zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrst-vám, později všem zájemcům.

První reduta v Praze se kona-la v roce 1752.

Tříkrálová sbírka probíhala od 2.1.do 13.1.2008. Úvodem ráda přetlumočím poděkování ředitele Kop-řivnické charity pana Leška všem, kteří se zapojili do této již tradiční charitativní akce, jež svým rozměrem je jistě ojedinělá. Nejen, že Tříkrálové koledování na-pomáhá k získání finančních prostředků pro dobro-činné účely, ale také je nesporně evangelizací v té nej-přirozenější podobě. Je úžasné, že na počátku roku máme možnost do zdejších domovů přinášet požehná-ní a přání všeho dobrého a je-li pravdivé tvrzení „přej bude Ti přáno, dej bude Ti dáno“, jsme my - prostí ko-ledníci nyní na tom možná lépe než Bill Gates.

V Novém Jičíně a místních částech Žilina a Bludo-vice se do koledování zapojilo celkem pod vedením 14 vedoucích 21 koledujících skupinek, kterým se podaři-lo získat částku 140.434,50 Kč, v Libhošti to bylo 7 kole-dujících skupin, které společně na potřebné vykoledovali 44.613,50 Kč, v Kuníně se do koledování zapojilo 24 ko-ledníků , kteří do sbírky napomohli nashromáždit dalších 39.714,50 Kč, tj dle sdělení paní Jarmily Nevěřilové nejví-ce za osm let konání.

Bližší výsledky máte uvedeny v následující tabulce.

8-009/901 Anna Golichová - J.Golich, P.Golich, P.Oplt, G.Žitníková Ul.Dvořáková, Nádražní, Máchová 4.889,008-009/902 Markéta Brožová - M.Brož, A.Petřkovská DPS Revoluční a DPS Pod lipami 3.419,508-009/903 Jana Němcová - P.Němcová, K.Němcová, K.Horáková, K.Pupíková Žilina – Na Výsluní a Okružní 3.419,508-009/904 Antonín Glogar - L.Glogarová, O.Glogar Ul.Novelara a část ul.Myslbekova 10.126,508-009/905 David Bartoň - Z.Závadová, P.Závadová Ul.Suvorovova, Luční,Hřbitovní,Kpt.Jaroše, Dostojevského, Trlicova, Jugoslávská 7.720,508-009/906 Jiří Hub - G.Matůšů, J.Matůšů, H.Lvová DPS U Jičínky 2.933,-8-009/907 Jana Vybíralová - M.Vybíralová, G.Žitníková Ul.Riegrova 4.737,508-009/908 Gabriela Žitníková - M.Bednářová, P.Bednář, A.Bednářová, K.Bednářová, H.Černochová Lamberk 7.829,508-009/909 Michaela Blažková - D.Blažek, P.Dobeš Ul.Dlouhá a vilky Pod Skalkou 6.808,508-009/910 Jaromír Bok - H.Černochová, M.Bednářová, M.Něvolová Ul. Mons.Šrámka, Hoblíková,Žižková,část ul.Komenského 3.434,50

Tř í k r á l o v á s b í r k a 2 0 0 8v č í s l e c ha n e b j a k j s t e k o l e d o v a l i

V Kuníně se zapojili tito koledníci :

Anna Bayerová, Iva Randusová, Marie Navrátilová, Ivetka Ran-dusová, Michaela a Markétka Kubričtí, Dominika a Verunka Čer-nochovi, Lukáš Mikula, Martina Nevěřilová, Kristýna a Veroni-ka Janošíkovy, Martina Palacká,Veronika Podzemná, Patrik Černý, Patrik Černý, Ondra a Toník Navrátilovi, Andrejka Synková.

8-009/911 David Bartoň - Z.Závadová, P.Závadová Jako u č. 8-009/905 9.275,508-009/912 Jana Volková - M. a P.Volkovi Skalky 4.694,-8-009/913 Anna Golichová - P.Golich, G.Žitníková, P.Oplt, E.Nitschová Před farním kostelem, ul.Nádraží, Dvořáková, Máchová 6.458,-8-009/914 Gabriela Žitníková - JO Bludička a členové pluku Harrach, P. a M.Volkovi, P.Bednář Bludovice a ul.Revoluční 7.883,-8-009/915 Zita Rozholdová - Terezka, Marie, Petr a Pavel Hoppovi, A.Hutyrová ul.Bezručova, náměstí a okolí 3.317,508-009/916 Zita Rozholdová - Terezka, Marie, Petr a Pavel Hoppovi, A.Hutyrová ul.Bezručova, náměstí a okolí 2.830,-8-009/917 Gabriela Žitníková - G.Matůšů, J.Matůšů, A.Matůšů, V.Petráš Loučka – panelové domy 14.153,508-009/918 Marie Ordaňová - N.Goldová, L.Goldová, J.Balážová Žilina 8.929,508-009/919 Michaela Blažková - D.Blažek, P.Dobeš Ulice Dlouhá a vilky Pod Skalkou 5.845,508-009/920 Anna Golichová - E.Knápková a jiní důchodci, L.Novobilská, M.Ordaňová Žilina před kostelem a okolí, před farním kostelem 10.918,-8-009/921 Marta Vašáková - M.Bělunková, V.Kotulánová, Jan,Katka a Toník Vašákovi Karla Čapka a část ul.Gregorova 11.338,-8-009/201 Antonie Hanzelková Libhošť 1.400,-8-009/202 Anežka Hanzelková - T.Skalíková,A.Mičková,A.Chau Libhošť 5.483,508-009/203 Marie Pístecká - M.Bolom, M.Bolomová,R.Horáček Libhošť 3.760,-8-009/204 Pavla Kvítová - M.Bartošová,M.Kvitová,V.Horáčková Libhošť 11.554,-8-009/205 Marta Kvítová - J.Trčka,J.Vavris,T.Xvan Hieu Libhošť 10.359,-8-009/206 Ludmila Škarková - S.Šimíčková,M.Bukorová,J.Bukorová Libhošť 10.690,-8-009/207 Romana Blažková - J. Boháčová,A. Blažková,K. Michalková Libhošť 4.767,-