B I B L I O G R A F I E K O N S T A N T I N A J I R E Č K A

Přiložená bibliografie si zdaleka nečiní nárok na úplnost. Opírá se o práci B. C v e t k o v i č e a J. N a g i h o , Trudovete na prof. d-r Kon­stantina J. Irečeka (Í2854—1904), Sofija 1905, která je však nepřesná a ne­úplná a je u nás téměř nepřístupná. Dále čerpám údaje z Jirečkovy vlast­noručně napsané bibliografie, kterou ve fotokopii vydal P. Mijatev v Iz archiva na Konstantin Ireček, III, Sofija 1963. Fotokopie je však místy nečitelná. Z ní pak zde neuvádím položky označené jako noticky. Další údaje jsem získal v pobočce Csl.-sovětského institutu ČSAV v Brně, za což jejím pracovníkům tímto srdečně děkuji.

1871 Hlídka li teratur s lovanských, C C M 46, s. 79, 82. 86, 88), 89, 166, 190, 192, 193, 195, 196, 308, 310, 312, 436, 441.

1872 Knigopis na novobä lga r ska ta l i teratura 1806—11870, Viena, 48 s.

1873 Francouzský hlas a národech B a l k á n s k é h o poloostrova, C C M 47, s. 421—447. Kyt ice z ná rodn ích p ísní s lovanských, Praha (spolured. a překl . ) . Hl ídka literatur s lovanských, C C M 47, s. 84, 87, 443. Periodičesko spísanie na bá lgarsko to kn ižovno družes tvo 1—6, Bra i l a 1870—1872; Fr . Kurelac, J a č k e i l i n á r o d n e pjesme, Zagreb 1871, Revue de la linquistique et de Philologie comparée , sv. V I , 2, ř í jen, s. 200—204. Hlídka literatur s lovanských, C O M 4tl, s. 107-112, 215—224, 227-8.

1874 Tip ik svetoga Save za manastir Studenicu, Glasnik srpskog učenog d ruš tva 40, Beo-grad, s. 132—182. Též zvláštní otisk. Dobytí Bulharska od T u r k ů v , C C M 48, s. 443—476. J i ř í Križanid, Lumír , s. 112 n „ 124 n . Dositej Obradovič. Čr ta l i t e rá rn í , Lumí r , s. 589, 600-603, 613—616, 625. Hlídka literatur s lovanských, zp rávy a úvahy , C C M 48, s. 137, 373, 378, 379, 500, 508, 509.

205

1875 Sta robu lha r ské nosovky, CCM 49, s. 325-330. Jeze rn í osady v s t a r é m Bulharsku, t amtéž , 437—439. Srbsko, země a l id , Osvěta, s. 321-336, 416—130, 498-505, 586-594. N a Ba lkáně , tamtéž , s. 721—733. Dr. Franjo Palacki , Srbadija, s. 212 (bez podpisu). Hl ídka li teratur s lovanských, zp rávy a úvahy , ČCM 49, s. 117, 119, 120, 218, 219, 351, 446, 448, 449, 450.

1876 Dějiny n á r o d a bu lha r ského , Praha, VI I I + 536 stran. Geschichte der Bulgaren, Prag 1876, X I + 586 stran. Panajot Hitov. Z p a m ě t í b u l h a r s k é h o j u n á k a . Světozor, roč. X , 3-6, 19—20, 37—38, 51, 54, 70-71, 103-104, 114-115, 136-137, 150-151, 168-169, 179-182. S lovansko- tu recká bojiště, Světozor, s. 401, 425. Tulovské pole, CCM, s. 686—719. Uber die Lage des alten keltischen Tyle, Sitzungsberichte der kgl . böhm. Gesell­schaft der Wissenschaften, 4. Dec. 1876. M. P . Pogodin, Osvěta 1876. Dr. J an Šafařík, Světozor 10 s. 425.

1877 Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe . Eine histo­risch-geographische Studie. Prag, V I + 172 strany. Václav Budovec z Budova v Carihrade, CCM, s. 417—437, 580-598. K švédským jezerům, Osvě ta 11, s. 852—862. Die MargLnalnoten i n der Evangelienhandschrift zu Cividale, Sitzber. Ges. Wiss. 22. J ä n n e r 1877, 4 strany. Př í spěvky k výkladu Rukopisu K r á l o d v o r s k é h o (s J . Gebauerem), L is ty filologické, s. 243-245. Upsala, Světozor, s. 426—427, 438, 447-449, 463. A . Gindely, Dějepis všeobecný, I. Cechy. Uprav i l K . J i reôek, Praha. Istorija Bulgar. Perevod s n ě m e c k a g o pod redakcijeju V . A . Jakovleva, Var šava 1877, 541 + V I .

1878 Istorija Bolgar. Perevod F . K . Bruna i V . N . Palauzova, Odessa, X + 785 stran. Knížectví bu lha r ské , Osvěta, 321-337, 401—419. Bä lga r sko Knjažestvo, P lovdiv 1878, 86 stran. V osvobozeném Bulharsku, Osvěta . Gui l laume de Machaut, s ek re t á ř k r á l e Jana Lucembur ského , CČM, 78—93. Stockholm, Osvěta, s. 115—131. Národové Ba lkánského poloostrova, Budča , 9, čís. 1, 2. ledna, s. 7—12. P ř ímoř í , Světozor, s. 6-8, 22-^23, 646-647. P lavba podle b ř e h ů v da lmat inských , Světozor, čís. 51—52. A . Gindely, Dějepis všeobecný II, Praha.

1879 Wlachen und Maurowlachen i n den D e n k m ä l e r n von Ragusa, Prag, 16 stran. Die Handelsstrassen und Bergwerke von Serbien und Bosnien w ä h r e n d des Mi t t e l -

206

altera. Historisch-geographische Studie, Prag, 92 strany. Nastojanje starijeh D u b r o v č a n a oko ra š i r en ja granice, Slovinac, čís. 4, s. 58—59, čís. 5, s. 75-76. Epidaur, Světozor, s. 15-18, 39—42, 51, 53-54. Ugovor Stefana P r v o v e n č a n o g a sa Dubrovčan ima i z g. 1215—1219, Glasn lk Srpskog učenog d ruš tva 47, s. 304—312. Die Slawen, Jahresberichte der Geschichtwissenschaften, Ber l in , Jahrgang für 1878, s. 393—400. A . Gindely, Dějepis všeobecný III. Dubrovník , Osvěta 9, s. 9—25. Altslawische Handschriften i n England, A f s l P h III, 131—133. Bosna i Hercegovina za s t ředověku , CČM, s. 267—288. Zur Chronologie der serbischen Könige, A f s l P h III, 220—221. Rudarstvo u Srbi j i i Bosni u srednjem vijeku, Otadžbina , kn . 4, s. 298—308, 428—439.

188« Raport ot kommissijata, izpratena v Kjustendilski ja o k r ä g da izu í i položenieto na bezzemelnite selene, Sofija 1880, 39 stran (spolu s M . Sarafovem).

1881 Bei t räge zur antiken Geographie und Epigraphik von Bulgarien und Rumelien, Monatsberichte der kg l . Akademie der Wissenschaften i n Be r l i n (Gesammtsitzung 12. M a i 1881), s. 434—169. Z nového Bulharska, Osvěta, s. 385—400, 481—491.

1882 Pri loženi ja kam an t ičeska ta geografija i epigrafika na Bálgar i ja IRumel i j a ( spr ibavkl i dopä lneni ja pod linija), Per iodičesko sp í san ie II, s. 28—69. Z Východní Rumelie, Osvěta V . — X I . , s. 385-405, 497-519, 576-591, 669-688, 765-783, 865-878, 98a-976. Iz Is točna Rumelija, den ík Mar ica , roč. 5, P lovd iv 1882, čís. 390—391, 394, 396-398, 400-403, 445-450, 1883: čís. 455-456, 460, 465-468, 471, 476, 481-483, 485-486, 488, 490, 496-499, 501, Bálgarski j car Srac imir Vid insk i j , Per iodičesko sp í san ie I, s. 30—55. Geografičeskoto izučenie na Bálgar i ja , Per iodičesko spísanie I, s. 73—115. Slovarát na Otca Neofita Rilskogo, Per iodičesko sp ísan ie II, s. 131—138. Stari pätešestvi ja po Bálgar i j a ot 15—18 stoletie, Per iod ičesko sp ísan ie III, s. 60—84. Djuro Daničič. Per iodičesko sp ísan ie III, s. 209 (nekrolog). Glavno izloženie do Negovoto Visočestvo Kmjaza v á r c h u položenieto na učebnoto delo v Knjažes tvo Bálgar i ja , Sofija, 45 stran.

1883 J i ř í Daničič a Medo Pucič . Životopisná vzpomínka , Osvěta IV.—V., 332—338, 395—402. Rylský kláš ter , Osvěta V I I I . - X . , s. 669-687, 776-796, 890-911. Upátvan ie za sábi ranie geografičeski i archeologičeski materijali , Per iodičesko sp í ­sanie V . , s. 82—104. Též zv i . otisk Srědec 1883, 23 stran. Stari pätešestvi ja po Bálgar i ja ot 15—18 stoletie, Per iod ičesko spísanie , k n . 4, s. 67-105, kn. 6, s. 1-45. Sofijskite starini, Per iodičesko spísanie V , s. 130—132.

207

U M Pä tn i beležkl za S r é d n j a gora i za Rodopsk i té p l á n m i , Periodičeako spísanie, VIII . , s. 1-46, IX . , s. 1-52, X . , s. 1-52, X I . , s. 1-34. Pomašk i pésni ot Cepino, Per iod ičesko spísanie , VII I . , s. 76—05. Poganovsklj pomenik, Per iodičesko sp í san ie VI I , s. 68—74. S ta r í pätešes tvi ja po Bä lgar i j a ot 15—18 stoletie. Per iodičesko spísanie, VI I , s. 07 až 128.

1885

Conventionelle Geheimsprachen auf der Balkanhalbinsel , A f s l P h 8, s. 99—102. Der Ursprung des Namen der Rupc i i n den Rhodopen A f s l P h 8, s, 96—99. E i n kirchenslawischer Druck aus Kar l sburg vom J . 1572, A f s l P h 8, s. 132. D ie Beziehungen der Ragusaner zu Serbien unter Gar Uroš und König Vlkasui (1355-1371), Prag, 30 stran. Eine altserbische Glockeninschrift, A f s l P h 8, 133—134. R i l sk i j manastir, Per iod ičesko spísanie , IV, kn . 18, s. 360—389. Monumenta spectantia h i s tó r i ám Slavorum meridionalium. Volumen X- et X I I I , M o ­numents Ragusina. L i b r i reformationum. Tomus I, A . 1306—1360. Additamentum. a. 1301-1305, 1318, 1325-1337. Zagrabiae 1882, C C M 59, 572-589.

1886 Der Grossvezier Mehmed Sokolovič und die serbischen Patriarchen Makar i j und Antoni j . (Zur Textkr i t ik und Interpretation der serbischen Anna len), Af s lPh 9, 291-297. N a makedonských hranic ích , Osvěta, str. 1—15, 105-il23, 211-226, 614-633. S rbský car Uroš, k r á l Vlkaäin a Dubrovčané , C C M 60, 1-26, 241-276. Z u r glagolotischen Handsehriftenliteratur, AťslPh 9, 307—308. Archeologische Fragmente aus Bulgarien, Archeologisch-epigraphische Mittheilungen aus Oesterreich-Ungarn 10, Wien, s. 43—104, 129—208.

1887 Černomořské pobřeží na východn ím konci p á s m a Ba lkánského , C C M 61, 3—26.

1881 Cesty po Bulharsku, Praha, X I I + 710 stran.

188* Akademie naučné . Slovo k časové otázce, Osvěta 19, s. 1—il4. Republ ika San -Mar inská , Osvě ta 19, s. 129—143. Einige Bemerkungen ü b e r die Übe r r e s t e der Petshenegen und Kumanen, sowie ü b e r die Völkerschaf ten der sogenannten Gagauzi und Surguči i m heutigen Bulgarien, Sitzber. (21. J ä n n e r 1889) der k g l . böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, s. 3—30. Též jako zvláštní otisk.

18M Několko bělěški v á r c h u os ta tác i tě ot Pečenězi , Kuman i , kakto i v á r c h u taj nare-čeni tě Gagauzi i Surguč i v d n e š n a Bälgar i ja , Per iodičesko sp ísan ie 32—33, s. 211—241.

208

Ethnographische V e r ä n d e r u n g e n in Bulgar ien seit der Err ichtung des Fü r s t en thumg , Oesterreich-ungarische Revue, Wien, Nov. et. Dec. 1890, s. 173—192.

1891 Ottuv Slovník naučný, Osvéta, s. 561—570. Etnografičeski p roměnen i j a v Bälgar i ja ot osnovanieto na Knjažestvoto, S b M . V , s. 500-518. Ston a Míjet, Osvěta, s. 4—19, 109-H120. Das F ü r s r h e n t h u m Bulgarien. Seine Bodengestaltung, Natur, Bevölkerung , wirtfti-schaf tliche Zus tände , geistige Cultur , Staatsverwaltung und neueste Geschichte, P rag--Wien-Leipzig 1891, X V I + 573 strany. Die Balkanhalbinsel auf dem neunten deutschen Geographentag i n Wien, Oesterreich--ungarische Revue, J u l i 1891, s. 225-231.

1892 Reiterspiele i m mittelalterlichen Serbien, A f s l P h 14, s. 73—75. Stanjanin, A f s l P h 14, s. 75-77. Zur Würd igung der neuentdeckten bulgarischen Chronik, A f s l P h 14, s. 255—277. Otázka úžin Cař ih radských . His tor ický náč r t ek , Osvěta, s. 1—3.6, 108—118. Toljen, sin kneza Miros lava Chumskog, Glasnik Srpske kraljske akademije 35, Beo­grad, 15 stran. Spomenici srpski, Spomenik Srpske kral jske akademije 11, Beograd, V I I + 117 stran. Eine Urkunde von 1238—1240 zur Geschichte von Korfu , Byzantinische Zeitschrift I, s. 336-337. Badňak i m X I I I . Jahrhundert, A f s l P h 15, s. 456—457. Glasinac u srednjem vljeku, Glasn ik zemaljskog muzeja u Bosni i Hercegovini, s. 99—101. Vechile cronice moldovenesci pana l a Urechia. Texte s l avě cu studiu, traduceri si note de Ioan Bogdan. C u doue facsimile, Bucuresti , A f s l P h 15, s. 81—91. Vlacho-Meglen. Eine ethnographisch-philologische Untersuchung von Dr . Gustav Weigand, Leipzig 1892, A f s l P h 16, s. 91—102. Nachtrag zu den Reiterspielen i m mittelalterlichen Serbien, A f s l P h 15; s. 457—459. Chants populaires des Roumains de Serbie, publies par M . Emi le Picot, Paris 1889, Afs lPh 15, s. 102-103. Vlastela chumska na natpisu u Vel ičanima, Glasn ik zemaljskog muzeja u Bosni i Hercegovini, s. 279—285. Též n ě m e c k y i n : Wissenschaftliche Mitthei lungen aus Bos­nien und Hercegovina II, s. 320-^322.

1893 Poselství Republ iky dubrovn ické k c ísařovně K a t e ř i n ě II. v letech 1771—1775. Studie k dě j inám j ihos lovanským a ruským, Praha, II +123 strany. Süds lawen (1888—1892), Jahresberichte der Geschichtwissenschaft, Ber l in , X V . Jahr ­gang, III, 196-220. Z u den serbischen Annalen i m A r c h i v X V I , 54—55, A f s l P h 16, s. 600-601. Z u m Namen Plovdin oder Plovdiv, A f s l P h 16, 596-600.

1895 P. J . Šafařík mezi Jihoslovany, Praha, 144 strany. Stojan Novakovič, Srbi i Turc i X I V i X V veka. Istorijske studie o borbama s na -jezdom turskom pre i posle boja na Kosovu, Beograd 1893, A f s l P h 17, 254—265.

209

Stojan Novakovič , Strumska oblast u X I V veku i car Stefan Dušan, Beograd 1898, A f s l P h 17, 285-268. V . BogiSič, L e statut de Raguse. Codification inéd i t e du X I I I - e siěcle, Paris 1894, A f s l P h 17, 269-270. Dr. F r . Rački , C C H I, s. 65 -«6 (nekrolog).

1896 P. Pier l ing, U n pro tagon is té du panslavisme au X V I I - e siěcle. Memoire inedit de Jour i Kri janitsoh, A f s l P h 18, s. 626-627. S ü d s l a w e n (1893/1894), Jahresberichte der Geschichtwissenschaft, Be r l i n , X V I I Jahr­gang III, s. 156—167.

1897 K a r l Krumbacher, Geschichte der byzantinischen Li teratur von Justinian bis zum Ende des os t römischen Reiches (527—1453). 1893, 2. vyd. M ü n c h e n 1897, A f s l P h 19, 582-585 (rec.). Das christliche Element i n der topographischen Nomenclatur der Ba lkan länder , Wien, 98 stran. Der ragusanische Dichter Sisko Menöetic (geb. 1467, + 1527), A f s l P h 19, s. 22-89. Stratico A l . , Manuale d i litteratura albanese, Mi lano 1896, A f s l P h 1897, str. 302 az 304 (rec). L . Mile t ic , N a gosti u Bamatskite bä lga r i , Sofija, A f s l P h , s. 309—310. L . Leger, Russes et Slaves, Paris 1896, A f s l P h 19, s. 301—302. D a k o - R o m ä n i t e i tjachnata slavjanska pismenost II. N o v i v lachobälgarsk i gramoti ot BraSov ot D - r L . Mileti£, Sofija 1896, S N U N K , X I I I . , A f s l P h 19, s. 598-612. Monumenta spectantia historiam Slavorum meri l ional ium. Edid i t Academia scientia-r u m et a r t ium Slavorum meridionalium. V o l . X X V I I et X X V I I I . Monumenta Ragu-sina. L i b r i reformationum. Tomus III. A . 1359—1364. Zagrabiae 1895, 369 str. — Tomus IV , A . 1364—1396. Collegit et digessit Josephus Gelc lch . Zagrabiae 1896, 288 Str., A f s l P h 19, 585-598.

1898 L . Miletič, Sedmigradskite bä lgar i . Sofija 1896, A f s l P h 20, 115-120. Coquelle P . . Histoire du Montenegro et de l a Bosnie, Par is 1895_ Mittheilungen des Instituts für ös ter re ichische Geschichte 19, s. 203—210. P. J . Šafař ík , Pol i t ika , 12. k v ě t n a 1898. Christi janskijat element v topograf ičeskata nomenklatura na balkanskite zemi, Pe-riodičesko spisanie 11, kn . 55—56, s. 223—268. Thumb A . , Handbuch der neugriechischen Volkssprache. Grammatik. Texte. Glossar, Strassburg 1895, A f s l P h 20, s. 453. Leva l A . , Voyages en Levant pendant les X V I e , X V I I e , et X V I I I e siécles, Budapest 1897, A f s l P h 20, s. 476—477. Stefulescu al. , Manastirea Tismana, Targu-J in 1896, A f s l P h 20, s. 477 (rec.). Vostok christianskij. Pu téšes tv i je v Meteorski j e i Osoolimpijskije monastyri v Fes-sal i i Archimandr i ta Porf i r i ja Uspenskago v 1859 g., S.-Peterburg 1896, A f s l P h 20, s. 477—478. Š išmanov I., Slavjanski sel iš ta v K r i t i drugite gräcki ostrovi, Bälgarski Pregled 4, kn . 3, s. 64—98, Věs tn ík s lovanských s taroži tnost í I, 1898, s. 127-128.

210

1899 Bei t räge zur ragusanischen Literaturgeschichte, AfsLPh 21, 399—542. Die cyril l ische Inschrift vom J . 993, A f s l P h 21, 543-557 (spolu s V . Jag ičem) . Theodoř i Ducae Lascarls epistulae C C X V 1 I . Nunc p r i m u m edidit Nicolaus Festa, Firenze 1898, A f s l P h 21, 622-626. Zlatarski V . N . , Pismata na vlzanti jskija imperator Romana Lakapena do bä lga r sk i j a car Simeona, Sofija 1896; týž, Studi i po bä lga r ska t a istorija. Priemnicite n a Omor-taga; týž, Studi i po b ä l g a r s k a t a istorija. K o j e b i l Tudor černorizec Doksov, Sofija 1897; Dva izvestni bä lga r sk i nadpisa ot I X vek, A f s l P h 21, s. 607-617. Monumenta historico-juridica Slavorum meridionalium. V o l . V I . Ac ta croatica (1100— 1499). Hrvatski spomenici, sv. 1, v y d a l Djuro Surmin, Zagreb 1898, A f s l P h 21, s. 617-622. Ragusa. Historisches, i n : R. E . Petermann, F ü h r e r durch Dalmatien, W i e n 1699, s. 450-457. Süds lawen (1895-1897), Jahresberichte der Geschichtwissenschaft, Ber l in , X X Jahr­gang III, s. 158-182. Knjažes tvo Bälgar i ja , I. Bä lga r ska dä rzava . S 20 kartimi i 1 karta, Plovdiv, V I + 430 stran. Die Bedeutung von Ragusa i n der Handelsgeschichte des Mittelalters, Almanach der kais. Akademie der Wissenschaften 49, Wien , s. 365—452. Zwei Urkunden aus Nordalbanien, A f s l P h 21, s. 78—99 (spolu s L . Thal lóczym). Die Arch ive von Dalmatien, Mittheilungen der dritten Archivsection der K . K . C e n -tralcommission IV (1897), Wien, s. 141—151.

1900 Das Gesetzbuch des serbischen Caren Stephan Dušan, A f s l P h 22, s. 144—214. Č. Zíbrt , Bibliografie české historie, L , Praha 1900, ibid, s. 316. Ze s lovanských literatur, Osvěta 30, s. 557-559, 692-657, 751-753, 1032-1036. Wissenschaftliche Mittheilungen aus Bosnien und der Hercegovina V I , Mittheilungen des Institut für ös terre ichische Geschichte 21, 1900, s. 727—728.

1901 Ze s lovanských literatur, Osvěta 31, s. 79-82, 167n., 368, 650-654, 750-753, 1134. L . Niederle, S lovanské s taroži tnost i , ib id , s. 1131—1132. L . Leger, L a mythologie sláve, Paris 1900, ib id , s. 1132—1133. Z výletu do Pař íže , ibid, s. 592—598. Das Bahngebiet i n der Vergangenheit, i n : Einiges ü b e r die i m Occupationsgebiete gelegenen und am 15. J u l i 1901 eröffneten Theilstrecken der schmalspurigen Eisen­bahn von Gabela i n die Rocche d i Cattaro mit Abzweigungen nach Trebinje und gegen Gravosa, s. 9—15. Zur Etymologie des Wortes „Ra ta j s tube" , Wiener Landwirtschaftl iche Zeitung, 27. Februar, N o 3565 (51. Jahrgang No 17) s. 147. Süds lawen (1898—1900), Jahresberichte der Geschichtwissenschaft III, s. 208—231. Die Romanen in den S täd ten Dalmatiens w ä h r e n d des Mittelalters, I. díl, Wien, 104 strany.

1902 Ze slovanských literatur, Osvěta 32, s. 74-77, 168—170, 453—455, 550—552, 650-653, 1131-1136. F . Pastmek, Dějiny s lovanských apoštolů C y r i l a a Methoda, ib id , s. 646—647.

211

L . Niederle, S lovanské s ta rož i tnos t i ; P . Papáček , Kel tové a Němci či S lované? , ib id , s. 1129. Obrana s v a t é h o Vácslava, ib id , s. 47—«92 (J. Kalousek, Obrana kn íže te Vács lava sva­tého, Praha 1901). O bojišt i u Kreščaku (L. Leger, L a bataille de Crécy depres les, réci t bohémlens) , ib id , s. 57—59. A . Vasil jev, Vizant i ja i Araby, I., A f s l P h 24, s. 915—616.

1M3 Die Romanen i n den S täd ten Dalmatiens w ä h r e n d des Mittelalters, II. díl, Wien, 80 stran. Eine slavische Alexandergeschichte i n Zara 1389, A f s l P h 25, s. 157—158. Anonym, Die Maleševci, ibid, s. 467. Die mittelalterliche Kanz le i der Ragusaner I, ibid, s. 501—521. Ze s lovanských literatur, Osvě ta 33, s. 77—79.

1904 H . Geizer, Der Patriarchat von Ochrida. Dess. Der wiederaufgefundene Codex des h l . Klemens, Byzantinische Zeitschrift 13, s. 192—202. Nachtrag ib id , s. 710. L ibe r statutorum civitatis Ragusii compositus anno 1272, cum legibus aetate posteri­ore insertis atque cum summariis, adnotationibus et scholiis a veteribus iur is con-sultis Ragusii additis, nunc p r i m u m i n lucem protulerunt, praefatlone et apparatu crit ico- instruxerunt, indices adiecerunt V . BogiSic' et C. Jirecek, Zagrabiae M C M I V , L X I X + 467 stran. Die Romanen i n den S täd ten Dalmatiens w ä h r e n d des Mittelalters, III. dfl, Wien, 78 stran. Die mittelalterliche Kanz le i der Ragusaner II, A f s l P h 26, s. 181—214. P lan eines Corpus der griechischen Urkunden des Mittelal ters und der neueren Zeit, München , 124 strany (spolu s K . Krumbacherem a P. Marcem).

1905 Rozhledy a zprávy, S lovanský p řeh led 7, s. 129—(130. A . Galant i , L 'Alban ie , 1901, Mit te i lungen des Instituts für ös ter re ichische Geschicht­forschung 26, s. 366-367.

1906 W. W . Tomek, Almanach des kaiserliche Akademie der Wissenschaften 56, s. 342 bis 345.

1907 Die bulgarische Univers i tä t , Beilage zur Allgemeine Zeitung, München , 3. Februar, s. 289-291. Publicationen der croatischen archeologischen Gesellschaft i m Agram, Vjesnik 1895— 1905, Mittei lungen der Institut für ös ter re ichische Geschichtforschung 28, s. 396—398. E . Laszowski , Monumenta historica nobilis communitatis Turopolje, I, II, Ag ram 1904-1905, ib id , s. 559-560. Dr. M i c h . Gavri lovič , Korrespondenzen zur Geschichte 1804—1813, Belgrad 1904 (Sbor­ník s rb ské akademie), ib id , s. 560.

212

INS Dohodak stonski, koji su Dubrovcani davali srpskome monastiru sv. Arhandjela Mihaj la u Jerusalimu i povelje o njemu cara Urosa (1358) i carice Mare (1479), i n : Jagic-Festschrift, Zbornik u slavu Vatroslava Jagida, Ber l in , s. 527—542. A . Pavic , Cara Konstantina VI I . Po r f i rogen i t a . . . , A g r a m 1906, Byzantinische Zeit­schrift 17, s. 165—166. Roth K . , Geschichte das christlichen Balkanstaaten (Bulgarien, Serbien, R u m ä n i e n , Montenegro, Griechenland), Leipzig 1906, ib id , s. 180—182. Dr. Ganco Cenov, Die U r h e i m a t . . . , ibid, s. 182. N . Radojcic, Dva poslednja Komnena na carigradskom prijestolju, Zagreb 1907, ib id , s. 182-183.

1909 Die Ba lkanvölker und ihre kulturellen und politischen Bestrebungen, Uran ia 2, čís. 13, 27. března, s. 193—197, čís. 15, 10. dubna, s. 225-227. Glagolitische Urkunden und Schulen i n F iume i m X V . Jahrhundert, Fiume 1900, Afs lPh 30, s. 473—174. Akademie des h l . Cyr i l lus i n Baden (aus Prof. N . Kasasis, Griechen und Bulgaren i m 19—20 Jh., Leipzig 1908), ib id , s. 634. N . Jorga, Geschichte des osmanischen Reiches 1—2, Gotha 1908—1909, Byzantinische Zeitschrift 18, s. 578-586. M . Murko , Geschichte der ä l t e r e n slawische Literatur, Le ipz ig 1908, ibid, s. 600—601. V . Dobruski, Archeologičeski izvestija na narodnija muzej v Sofija, sv. 1., Sofija 190*J, ibid, s. 601. E. Laszowski, Monumenta historica nobilis communitatis Turopolje, Zagreb 1908, Mittei lungen des Instituts für ös ter re ichische Geschichtforschung 30, s. 716. Joh. Kvičala , Almanach der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften 59, s. 369—371 (nekrolog).

191* St. Romanski, L e h n w ö r t e r lateinischen Ursprungs i m Bulgarischen, Le ipz ig 1909, Afs lPh 31, s. 448-452. Josef Alexander baron Helfert, Almanach české akademie 21, s. 90—105 (16 stran s podobiznou). K a r l Krumbacher, A f s l P h 31, s. 63ß-835 (nekrolog).

1911 J . A . von Helfert, Almanach der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften 60, s. 338— 391 (nekrolog). Lujo kněz Vojnovič, P ä d D u b r o v n í k a I, II, Zagreb 1908, A f s l P h 32, s. 228—23«. F . Šisič, Dalmacija i ugarsko-hrvatski kra l j Koloman, Byzantinische Zeitschrift 20, s. 272-273. N . Jorga, Geschichte des osmanischen Reiches III, ib id , s. 271—278. E. Laszowski, Povijest p l e m e n í t e obč ine Turopolja, Zagreb 1910, ibid, s. 558. Kommission für osmanische Geschichte i n Konstantinopel, ib id , s. 559. Geschichte der Serben. I. dí l (do r. 1371), Gotha 191(1, X X + 442 stran. Istorija Srba. Preveo J . Radonič . P r v i deo (do 1371), Beograd, X V I + 423 strany.

213

1912 A . Ivič, S t á r l srpski pečat i i grbovi. Pr i log srpskoj sfragistici i cheraldici, Noví Sad 1910, A f s l P h 33, s. 286^293. Staat und Gesellschaft Im mittelalterlichen Serbien. Studien zur Kulturgeschichte des 13.-15. Jahrhunderts, I, II, Wien 1912. N . Beis, Symvol i is t in istorian ton Monon ton Meteoren 1—2, Ath ina i 1909—19(11, A f s l P h 33, s. 587-591. J . Weiss, Die Dobrudscha i m Alter thum, Sarajevo 1911, Deutsche Literaturzeitung, No 10, 9. března, s. 636-638.

1913 Acta et diplomata res Albaniae mediae aetatis ullustrantia, Vindobonae, X X X V T I I + + 282 strany (spolu s L . Thal lóczym a E . Sufflayem). Položaj i prošlost grada Dráča , Glasnik Srpskog geografskog d r u š t v a 2, sv. 2, Beo-grad 1913, s. 182-191. St. Novakovič , Zakonski spomenici srpskih d ržava srednjega veka, Beograd 1912, Byzantinische Zeitschrift 22, s. 197. Bomgust, Histoire du puple bulgare, Paris 1909; Pogodin A . L . , Istorija Bolgari i , P e t ě r b u r g 1910; W. Ruland, Geschichte der Bulgaren, B e r l i n 19111; N . V . Jastrebov, Istorija Bolgar i i , P e t ě r b u r g 1912; Droschta, Bogomil i , Enzyklopädia Brocfchaus, ib id , s. 197-198. II. Bärbulescu, Relations des Roumains avec les Serbes, les Bulgares, les Grecs et l a Croat i , Jasi 1912, ib id , s. 199. D . Cuchtev, Istorija na b ä l g a r s k a t a cä rkva 1, Sofija 1911, ib id , s. 198—199.

1914 Staat und Gesellschaft i m mittelalterlichen Serbien. Studien zur Kulturgeschichte der 13.-15. Jahrhunderts, III. dí l . W i e n . 77 stran, I V . d í l 1919. I. Mikko la , Tjurksko-bolgarskoje lětočislenije, Izvest i jä o tděleni ja russkogo jazyka Imperatorskoj Akademi i Nauk 18, 1913, A f s l P h 35, s. 548—553. Albanien i n der Vergangenheit, ö s t e r r e i c h i s c h e Monatsschrift für den Orient, čís. 1 a 2, leden—únor, s. 15—27. Die Lage und Vergangenheit der Stadt Durazzo i n Albanien, Ungarische Rundschau, duben, s. 387-399. Skadar i njegovo zemlj iš te u srednjem veku, Glasnik Srpskog geografskog druš tva III, sv. 3-4, s. 149-171. Das Konkordat Serbiens mit dem Vat ikan, Neue Freie Presse, 26. če rvna .

1915 Vážnost Dubrovnika u t rgovačkoj povijesti srednjega vijeka, Dubrovnik, 104 strany (s. 1—6 úvod p ř e k l a d a t e l e B . Cvjetkoviče) . Ethnographische Li teratur aus den Ba lkan l ände rn , ö s t e r r e i ch i sche Monatsschrift für den Orient 41, čís. 5—8, květen—srpen, s. 211—212. T h a d d ä u s Smičiklas , Mit te i lungen des Instituts für ös terre ichische Geschichtfor­schung, sv. 36, s. 217 (nekrolog).

1916 Studien zur Geschichte und Geographie Albaniens i m Mittelalter, Budapest, 127 s t r á n (spolu s L . Thal lóczym). Zvláš tn i otisk z Illyrisch-albanische Forschungen I,

214

München-Le ipz ig 1916. Illyrisch-albainische Forschungen I, München-Le ipz ig 1916 (kolektiv a u t o r ů ) . V nich jsou uve ře jněny tyto J i rečkovy p r á c e : A lban ien i n der Vergangenheit, s. 63—93; Skutar i und sein Gebiet i m Mittelalters, s. 94—124; Z w e i Urkunden aus Nordalbanien, s. 25—451; Die Lage und Vergangenheit der Stadt Durazzo i n Albanien , s. 152—167; Va lona i m Mittelalter, s. 168-187. Stojan Novakovič, Almanach české akademie 26, s. 92—109. Die Handelsstrassen und Bergwerke Serbien und Bosnien w ä h r e n d des Mittelalters. Historisch-geographische Studien, Prag 1916. Tadija Smičiklas , A f s l P h 36, 599-601 (nekrolog). Diamandi Andreev Ichčiev, ib id , s. 601—602 (nekrolog). Studien zur Geschichte Bosniens und Serbiens i m Mit telal ter von L . Thal lóczy, München-Leipzig 1913, Mittei lungen des Instituts für ös ter re ichische Geschicht­forschung 36, s. 722-724.

1917 Die Vergangenheit des Lovčen, Ös te r re ichs Illustrierte Zeitung 27, 21. listopadu, s. 95.

1918 Geschichte der Serben, II. Band, erste Häl f te (1371—1537), Gotha.

1920 L a civil isation serbe su moyen age. Traduction de deux chapitres ä titre d'introduct-ion a l a Z E partie du l iv re de C. Jirecek Geschichte der Serben (1911), Paris 1920.

1922—1925 Istorija Srba. 1—4. Preveo J . Radonič , Beograd.

1929 Istorija na bälgar i te . Pod redakcijata na V . N . Zlatarski , Sofija.

1930 - 1932 Bälgarski dnevnik, 30. okt. 1B79-1884, I—II, Plovdiv-Sofi ja .

1939 Istorija na bä lgar i te . Popravkl i dobavki ot samija avtor, Sofija, 350 stran.

1951 Trgovački drumovi i rudnici Srblje i Bosně u srednjem vijeku. Preveo sa n j emač -kog originala Dj . Pejanovié , Sarajevo, 146 stran.

215

1952-1958 Istorija Srba. Preveo J . Radonič . P r v a knjiga do 1537 godine (polit ička Istorija). Drugo ispravljeno i dopunjeno izdanje, Beograd, 5112 stran. Istorija Srba. Preveo i dopunio J . Radonič . Druga knjiga (ku l tú rna istorija). Drugo ispravljeno i dopunjeno izdanje, Beograd, X V I + 514 stran.

1959 Zborn ík Konstantina J i r e č e k a I, Beograd, VI+564 strany. Obsahuje v or iginále nebo v p ř e k l a d u : Srbija, zemlja i n á r o d ; Vojna cesta od Beograda za Carigrad i ba lkánsk i k l anc i ; Vlaši i Mavrovlas i u d u b r o v a č k i m spomenicima; Trgovački putevi i rud-nici Srbije i Bosne u srednjem v i jeku ; Nastojanje starijeh Dubrovčana oko raš i -renja granice; Konvencionalni tajni ježici na B a l k á n s k o m poluostrvu; Monumenta spectantia h i s tó r iám slavorum meridionalium. Volumen X et Xin. Monumenta Ragusina; Srpski car Uros, kra l j Vukaáin i Dubrovčan i ; V e l i k i vezir Mehmed Soko-lovič i srpski pa t r i a r š i Makar i je i Antonije; P r i log za ocenu skoro pronadjene B u -garske kronike; Vi teške igre u srednjevekovnoj Srbi j i ; Stanjanin; Glasinac i sred­njem vi jeku; Vlastela humska na natpisu u Vel ičan ima; Toljen, s in kneza Miroslava Humskog; St. Novakovič , Srbi i Turc i X I V i X V veka; týž, Strumska oblast u X I V veku i car Stefan Dušan ; Hr iščanski elemenat u topografskoj nomenklaturi ba l -kanskih zemalja; A r h i v i u Dalmaci j i .

1962 Zbornik Konstantina J i r ečeka n, Beograd, V1I+336. Obsahuje: Romani u grado-v ima Dalmacije tokom srednjega veka.

1967 Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Ba lkanpässe , Amster­dam, VI+172.

1974 P ä t u v a n i j a po Bälgar i ja . Pod redakcijata na E . Buzaski i V . Velkov, Sofija, 1040 stran. Staat und Gesellschaft i n mittelalterlichen Serbien. Studien zur Kulturgeschichte des 13—15. Jahrhunderts, Leipzig .

1978 Istorija na bä lgar i te . S popravki i dobavki ot samija avtor. Pod redakcijata na P . C h . Petrov, Sofija, 671 strana.

H E S L A , K T E R A K . J I R E C E K Z P R A C O V A L P R O OTTÜV S L O V N Í K N A U Č N Ý A P R O J I N É SLOVNÍKY A E N C Y K L O P E D I E

1887

Albánie , A lexandr Ba t t enbe r ský , Jan Alexand r car, Asénovci , Athos In : Deutsche Encyklopedie: Bulgar ien

216

18M Balkán, Ba lkánský poloostrov, B a si l i os I a II, Boris bu lha r ský , Braničevo, Bosna (dějiny), Bulhař i , Bulharsko, Byzan tské císařs tví (dějiny)

1892 Černá Hora, Cengič, Cepino, Dabiša , Dácie, Daksa, Dalmácie , Daň, Daniel , Dani j i l , Danilo, Dardanové , Dardanelly (dějiny), David , Debra, Ded, Deljan, DelmLnium, Dernschwam, Despot, Deša, Devol , Diki l i tas , Dioklejský letopisec, Diokl i t ia , Dobrič , Dobrotič, Dobrudža , Dobrun, Doclea, Domént i j an , Drač , Dračevica , Dragaš , Dr iěva , Drinov, Drivasto, Drobnjaci, Držič, Držislav, Dubrovn ík , Dučič, Dukadžin , Dukas, Duži, Efra lm, Elena, Emon, Enos, Epidaurum, Epirus, E s k i Džumaja , Eslki Stambul, Etropole, Eudokia, Euthymij , Exarch , Exa rchá t , Famarioté, Ferdinand bu lha r ský , Feré, Fruž in . In : Brockhaus Lexicon, 14. v y d á n í : Moton, Montenegro, Serbien (dě­jiny), Walachei, Pašié, Stambulov, Dr inov aj.

1895 Gabela, Gabr ie l car, Gabrovo, Gacko, Gagauzi, Galata, Ga l l ipo l i , Garašan in , Gera -jovci, Gerlach St., Gerlovo, Germania, Gerov, Giust iniani , Gjopsa, Gjorgjič, G j u m -rukčal , Glasinac, Glavnica , Grad ič , Grahovo, Grachovo, Grékov D., Grigorovič , Grujev, Gruj ič S., Gruž , Gučet iéi , Gundu l i é

1896 Hercegovina (dějiny), Hrvoje

1897 Ohalkokondylas, Chorvatsko (dějiny), I l lyrové, J ihos lované (úvod) In : Brockhaus Lexicon, Suppl . Band 17: Mazarenen, Makedonien (dějiny), aj.

1898 Kantakuzenos, Karavelov, Ka tanč ič

1899 Kosovo, Ko to r (dějiny), Krst jovič , Kra j ina , Kra j i š tě , Krbava , Križevci , Kučevo, Kuči, Kukul jevič , Lazar a další .

1901 Morlaši (Murlaši), Mmjavčev ič i , Nekudim, Nemanja, Ne re tvané , Nikéforos patriarcha, NLnoslav bán , Novo Brdo, Ochrid, Ochr idské jezero, Palaeologové, Panag jur i š t ě ,

1902 PeCeněgové, Peč , Pel ješac, Pe rn ík , Petr cář bu lha r ský , Pirot, Pl iskov, Platinopolis, Plovdiv, Poljica, Polog, Pomác i , Pres láv , Prespa, P r e s p a n s k é jezero, Pr i lep , Pr i š t lna , Prizren, Prokopios, Prosek, Protospaťhar ios , Provadija, Psellos

217

Srbsko (dějiny) lttS

ZKRATKY

A f s l P h = A r c h i v für slawische Philologie ČČM = Časopis Muzea k rá lovs tv í českého Per iodičesko spísanie = Per iodičesko sp ísan ie na Bä lga r sko to knižovno družes tvo

218