Z A N I K L E L EZ N IN TR AKIMOVREITZENHAIN

Z A N I K L E L EZ N IN TR AKIMOVREITZENHAIN

Jan Kadlec

Oblastn muzeum v Chomutov(Materily a studie - III. svazek)

Oblastn muzeum v Chomutov2005

Z A N I K L E L EZ N IN T R AKIMOVREITZENHAIN

Jan Kadlec

2

3

Ing. Jan Kadlec

Narodil se v Chomutov v roce 1934, po dobu okupace il s rodii v Praze, v roce 1945 se do Chomutova vrtil.

Po absolvovn relnho gymnzia v Chomutov vystudoval Vysokou kolu eleznin (pozdji dopravn) (1958).

Po vysok kole pracoval v doprav na povrchovch dolech, pak ve funkci vedoucho odboru dopravy ONV v Chomutov. Dalch 17 let byl technickm nmstkem zvodu Stavby silnic a eleznic v Karlovch Varech.

I po odchodu do dchodu (1994) je stle aktivn.

4

5

VODPedmtem tto publikace je vzpomnka na jedno lidsk dlo eleznin tra

Kimov Reitzenhain. Nen vbec dleit, zda provoz na tto trati zajiovaly sou-krom spolenosti, eskoslovensk sttn drhy nebo Deutsche Reichsbahn.

Tato tra byla dna do provozu 23. srpna 1875. Je to tud 130let jubileum a smyslem tto publikace je ukzat na umn dlnk, inenr a projektant, kte vykonali koncem devatenctho stolet velk dlo. O to hodnotnj je, e toto dlo provedli v nronch horskch ternech Krunch hor. Stavby most, hlubokch zez a strmch nsp jsou toho dkazem jet v dnen dob.

Je jenom koda, e ji 57 let tato horsk drha neslou svmu elu. Po skonen provozu v roce 1948 slouila zprvu asi do roku 1959 jet jako vleka do stanice Hora Sv. ebestina, nsledn u jenom jako odstavn kolej sprv-kovch a vyazench voz a to zhruba do konce edestch let minulho stolet. Postupn dochzelo k devastaci a v souasnosti na trase trati zbvaj pouze torza nkterch mostnch objekt, nspy, zezy, nkde zbytky prac.

A tak na nsledujcch strnkch, v textu, ve fotografich i ve schmatech chci tuto tra piblit veejnosti a ukzat, e ani tento eleznin pechod pes Krun hory nebyl jednoduch. A byl ze vech krunohorskch hebenovch elezninch pechod (Potky, Vejprty, Moldava) nejmn provozn nron, byl krtce po 2. svtov vlce zruen a ji nikdy obnoven. Jist vak pispl ke spoleenskmu a ekonomickmu rozvoji na obou stranch sttn hranice.

Proti nmeck obci Reitzenhain stla na esk stran obec Reizenhain, od roku 1950 Pohra-nin. eleznin zastvka se ale nazvala Bhmisch Reitzenhain.

6

7

PPRAVA STAVBY HISTORICK DAJEAkciov spolenost Buthradsk drhy se v prvopotcch zabvala pe-

pravou uhl z kladenskho revru hlavn do stednch ech a do Prahy. Veker kolejov veejn doprava byla na Buthradsku obstarvna vhradn But-hradskou eleznic, a to ji v 50. letech 19. stolet.

V tto dob veobecnho honu na uhl roziovala Buthradsk eleznice svoji s na Kladensku k dolm a plnovala rozen sv psobnosti do severo-zpadnch ech. Zde jin zjemci tehdy pipravovali dv velk drhy. Jednu pes Chomutov do Saska, druhou do Karlovch Var.

V roce 1868 dolo k dalmu rozen Buthradsk eleznice.Nejdve byl vydn zkon o Severozpadn esk drn sti, tkajc se

hlavnch drah z Prahy pes Chomutov do Saska, poppad do Karlovch Var a Chebu. Po zruen dvjch oprvnn k elezninmu podnikn v tomto seve-rozpadnm prostoru, byla pak Buthradsk eleznici vydna 1. 7. 1868 konce-se, odpovdajc uvedenmu zkonu a tm bylo definitivn rozhodnuto o dnen podob kolejov st v hornm Pooh. Dodaten byla tato koncese doplnna sttn smlouvou saskorakouskou o vzjemnm elezninm styku ve Vejprtech. V nsledujcch letech nabyla Buthradsk drha jet koncese na spojovac trat Chomutov Prunov (4. 8. 1871), Kimov Reitzenhain (12. 11. 1872) a Sokolov Kraslice (30. 10. 1873)

Byly vydny nsledujc listinn doklady, vztahujc se k tratm do Vejprt a Reitzenhainu:ZKON z 3. 6. 1868 . 57 . z.

o podmnkch a levch pro eleznin podnik z Prahy pes atec a Chomutov k saskm hranicm, k pipojen na saskokamenicko annaberskou drhu, s odbokou do rakovnickho uhelnho revru, dle drhy z Bezna pes Karlo-vy Vary do Frantikovch Lzn.

KONCESN LISTINA z 1. 7. 1868 . 138 . z. S: esk severozpadn drha z Prahy (Smchova) pes atec a Chomutov do Vejprt k pipojen na saskou drhu ze Sask Kamenice (Chemnitz) do Annabergu a drha z Bezna dolm Ohe pes Karlovy Vary do Chebu, dle odboka z hlavn trati do rakovnickho uhelnho revru. sek Hostivice Lny je podstatnou st drhy z Prahy do Vejprt.

STTN SMLOUVA z 20. 9. 1869mezi Rakouskem a Saskem . 61 . z. z roku 1871 o elezninch ppojch k eskosaskm hranicm u Vejprt, Warnsdorfu a Georgswalde

ZKON z 28. 6. 1872 . 100 . z.o postaven pobon drhy odboujc v Kimov z hlavn drhy Buthradsk eleznice k eskosaskm hranicm u Reitzenhainu.

KONCESN LISTINA z 12. 11. 1872 . z.Tra: Drha z Kimova do Reitzenhainu na eskosask hranici. Drha tato je podle dodatkov koncese podstatnou st drah koncesn listiny z 1. 7. 1868 . 138 . z.

8

STTN SMLOUVA z 5. 5. 1884 . 112 . z.Tk se vce elezninch pipojen na rakouskosaskch zemskch hrani-cch.

KIMOV REITZENHAIN SDStavebn koncese: 25. 10. 1873 Kimov Hora Sv. ebestina 6. 2. 1874 Hora Sv. ebestina Reitzenhain 25. 2. 1874 varianta profilu 6884Podnikatel: Frantiek Herglotz a Josef Schfer, PrahaPrvn jzdy: Pracovn vlaky od 1. 8. 1875Provozn koncese: 6. 8. 1875Zahjen: 23. 8. 1875 veobecnProvoz: 23. 8. 1875 31. 12. 1922 Buthradsk eleznice na et vlastn 1. 1. 1923 14. 7. 1923 Buthradsk eleznice na et sttu od 15. 7. 1923 sttn provozStanice: km 22,8 Kimov 12. 5. 1872 km 25,7 Menhartice 15. 5. 1933 km 30,1 Hora Sv. ebestina 23. 8. 1875 (Sebastiansberg) km 35,6 Reizenhain v echch 15. 5. 1930 km 37,3 Reitzenhain SD 23. 8. 1875 Reitzenhain Buthradsk drha (Reitzenhain, BEB Buthrader Eisenbahn)

POPIS TRATITra vychz ze stanice Kimov severnm smrem. Tato stanice nesla t

nzev Kimov Nov ves (Krima Neudorf in Bhmen). Vychz z vejprtskho zhlav, a to posledn vhybkou . 17 v km 23,080. V souasn dob je za touto vhybkou kolejov zbrana, vkolejka a kolejov pole cca 30 m.

Odboovala pravm obloukem k silnici I/7 Chomutov sttn hranice. Tato sil-nice kiovala tra nadjezdem, a to ocelovm mostem v km 23,473. Tra v tch-to mstech byla v mrnm zezu a silnice vystoupala nad tra v pravm oblouku, pela tra a vrtila se do sv trasy zpt levm obloukem. Po zruen trati byl most zcela zlikvidovn, byly provedeny ternn pravy a silnice I/7 byla v tchto mstech napmena. Po drnm tlese v tchto mstech nen dn pamtky.

Dle tra po krtkm zezu se st pravm thlm obloukem v nspu k se-verovchodu smrem k zastvce Menhartice a k Bezruovu dol. Pod nspem je kamenn obloukov most, kter je dodnes funkn.

Trasa pokrauje ve stoupn 14,2 thlmi oblouky k zastvce Menhartice. Nstupit zastvky bylo vpravo ve smru kilometre (km 25,7). Ped zastv-kou Menhartice pekraovala tra ocelovm mostem silnici Hora Sv. ebesti-na Menhartice. Pokraovala pmo, pekraovala dvma krtkmi ocelovmi

9

10

mosty (km 26,1 a km 26,5) lesn a poln cestu a levm obloukem se dostala nad Bezruovo dol. Dle pokraovala smrem severozpadnm, msty je v malm zezu, msty v menm nspu. V nkterch mstech prav strana nspu pokraovala svahem prudk strn do Bezruova dol. Pekraovala krtkm ocelovm ikmm mostkem (km 27,4) lesn cestu, odklnla se levm obloukem od Bezruova dol, pechzela do nspu s funknm kamennm obloukovm mostem a dle pokraovala v zezu, kde byl devn most pes tra. V km 28,9 dosahuje trasa svho nejvyho bodu a sice 825,837 m nad moem. Zde kon stoupn a po krtkm vodorovnm seku pokrauje trasa klesnm 8,3 a do stanice Hora Sv. ebestina. Ped vrcholem stoupn je v pravm oblouku nsep opt s funknm kamennm mostem, krtk zez a tra se opt levm obloukem v nspu dostv na horn hranu Bezruova dol. Tsn ped ndram Hora Sv. ebestina je tra v krtkm zezu a pes tento zez byl t devn most. Po tomto krtkm zezu je ji plocha bvalho n-dra Hora Sv. ebestina (km 30,0).

Plocha ndra Hora Sv. ebestina je v mrnm spdu (2,0 ) a k ocelo-vmu dvoupolovmu mostu phradov konstrukce, kter pekrauje Bezruovo dol. Ndra je v pravostrannm oblouku a obloukem pokrauje a na tento most.

Tento dvoupolov most (km 30,484) se stedn podprou a horn mostovkou byl jednou z dominant oblasti okolo obce, tehdy msta Hora Sv. ebestina. Byl t dominantou cel trati Kimov Reitzenhain.

Za tmto mostem se trasa trati z nspu dostala pravm velkm obloukem do zezu (cca 30,8 km), nad kterm byl dal devn most. Tento most t ji neexistuje a zez je zasypn. Tm se vytvoila monost vybudovat lesn cestu pes bval zez.

Ndra Kimov Nov Ves

11

Ze zezu se trasa krtkm nspem dostv ke druhmu ocelovmu mos-tu jednopolov phradov nosnk (km 31,036). sek od ndra Hora Sv. ebestina a za druh ocelov phradov most je v zsad vodorovn. Od tohoto mostu tra opt stoup 8,7 na dlku cca 700 m. Za mostem je tra v zezu a ostrm pravm obloukem a krtkm pmm sekem se trasa dost-v k elezninmu ocelovmu mostu nad silnic, kter spojuje Bezruovo dol se silnic I/7. Tato silnice mstn t nazvna Privtka vysuje na silnici I/7 v oblouku cca 600 m ped hraninm pechodem.

Za ocelovm mostem pes Privtku (km 31,678) se trasa st obloukem doleva v krtkm zezu (cca km 32,0), je krtce vodorovn (cca 340 m) a od-tud ji trasa neustle kles ke sttn hranici, a to sklonem 11,5 12,5 .

Ped km 33,0 je krtk thl prav oblouk, tra pekrauje lesn cestu ke Splenmu rybnku. Za km 33,0 je mal mostek, tra se levm obloukem stv skoro pmou, a to a ke sttn hranici.

Dve ne tra opust zem republiky, byla v km 35,6 zastvka Reitzenhain v echch s nstupitm vlevo ve smru do Nmecka. Za touto zastvkou byla tra v nspu a pekraovala silnici I/7, kter vedla do eskho Reizen-hainu a ke starmu hraninmu pechodu. Tuto silnici pekraovala ocelovm mostem (km 35,749) a pokraovala v nspu dlouhm cca 100 m k ocelovmu dvoupolovmu phradovmu mostu se stedn podprou (km 35,860). Tento ocelov phradov most pekrauje sttn hranici. Podpora tohoto mostu byla na eskm zem v tsn blzkosti (cca 1 m) od souasnho silninho mostu vpravo smrem do Nmecka. Tento nov silnin most byl vybudovn v letech 1977 1978 pro pjezd k