Č E S K O S L O V E N S K Á

V Ě D E C K Á S P O L E Č N O S T

PRO M Y K O L O G I I

I ' ’ Í í ‘2 ' . / ' ’"* • ($? ' \ í * í* 1 ■'*'"'* ,’ ’ ' r ‘ t% "V* ‘ ' ' • ’ '■■’ ; •

29

4

A C A D B M I A / P K A I I A

L I S T O P A D

1975' v :

Časopis Cs. vědecké společnosti pro mykologii pro šíření znalosti hub po stránce vědecké i praktické

R o í n í k 2 9 Č í s l o 4 L i s t o p a d 1 9 7 5

V ydává Čs. vědecká spo lečnost p ro m ykologii v N ak lad a te ls tv í Č eskoslovenskéak ad em ie věd

V e d o u c í r e d a k t o r : doc. dr. Zdeněk Urban, k a n d id á t b io log ických věd R e d a k č n í r a d a : ak ad em ik Ctibor B lattný, d o k to r zem ědělských věd, univ .proí. Karel Cejp, d o k to r b io logických věd, dr. Petr Fragner, M UDr. Josef Herink, dr. FrantiSek Kotlaba, k a n d id á t b io logických věd, inž. K arel Kříž, prom . biol.

Zdeněk Pouzar.V ý k o n n ý r e d a k t o r : d r. Mirko Svrček, k a n d id á t b io log ických věd

P říspěvky zasíle jte na a d re su v ý k o nného re d a k to ra : 115 79 P ra h a 1, V áclavské nám . 68, N árodn í m uzeum , te lefon 26 94 51—59, lin k a 49.

3. se š it vyšel 25. z á ří 1975

O B S A H

Z. U r b a n : Č eskoslovenská m ykologie za 30 l e t ................................................................ 193B. H. P e t e r s e n : P oznám ky o liškov itých houbách . VI. N ové d ru h y C ra te -

re llu s a in frag en erick é p ře řazen í. (S b a rev n o u ta b u lí č. 8 8 ) ....................................... 199J. K u t h a n : M řížovka če rv en á — C la th ru s ru b e r M ich. ex Pers. v Č eskoslo­

vensku ..........................................................................................................................................205T. B. B a n d r e a B. V. P a t i l : S tu d ie sk v rn ito s ti lis tů E m belia ro b u s ta

B oxb. v In d ii ........................................................................................................................... 208A. S a m š i ň á k o v á : Seznam km enů en tom ofágn ích h u b ..........................................211B. U r o š e v i č : K pě ta sed m d esá tin ám p ro f . dr. techn . ing. A u gustina K a-

land ry , D rSc........................................................................................................................................213V. T i c h ý : K p ě tašed esá tin ám č lena k o resp o n d en ta ČSAV V lad im íra R y-

páčka, D rSc..........................................................................................................................................217J. K u b í č k a : P ad esá tin y RND r. M irko S vrčka, CSc........................................................219E. M i n á r i k : Ž ivo tné ju b ileu m RND r. A nny K ockovej-K ratochv ílovej, DrSc. 229J. Š p a č e k : Ing. dr. techn . V lad im ír Z acha, CSc., p a d e s á tn ík e m .................................. 237F. K o t l a b a a Z. P o u z a r : V ý stav k a o životě a d íle prof. dr. K a r la C ejpa,

D rSc....................................................................................................................................................... 241A. P ř í h o d a : K onference o léčivech ro s tlin n éh o původu v M ariánských L áz­

n ích 2 1 .-2 5 . IV. 1975 ................................................................................................... 243V ý z n a m n á ž i v o t n í v ý r o č í č l e n ů Č e s k o s l o v . v ě d . s p o l e č n o s t i

p r o m y k o l o g i i ....................................................................................................................244R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : M. A. Donk, C heck l is t o f E u ropean po lypores

(Z. P ouzar, s tr . 244); V. F. K u p rev ič a V. J. U l’jan iščev , O p red e lite l’ržavčin - nych g ribov SSSR. Č ást I. (Z. U rban , s tr . 245); E. Z. K oval’, O p red e lite l’en to - m o firn y ch g ribov SSSR (O. Fassa tiová , s tr . 246); D. L. H aw ksw orth , M yco- log isťs handbook (V. H olubová-Jechová, s tr . 247).

P ř í l o h y : b a r e v n á t a b u l e č. 8 8 : C ra te re llu s hesle ri P e te rsen , C. ve- noisus P etersen , C. fa lla x A. H. S m ith , C. su b u n d u la tu s (Peck) P eck (R. H. P e te rsen p inx.)

č e r n o b í l á t a b u l e : X I. C la th ru s ru b e r M ich. ex Pers.

O b s a h r o č n í k u 2 9 a s e z n a m r o d o v ý c h a d r u h o v ý c h j m e n h u b

Č E S K A M Y K O L O G I E

1

Tab. 88

4 ^ 2 ^

-R j

1. C raterellus hesleri P e te rsen . TENN 37838. L eft: fresh colors; r ig h t: fie ld -d ried specim en. — 2. C raterellus venosus P e te rsen . TENN 38109 (left), TEN N 38113 (right).— 3. C raterellus fa lla x A. H. S m ith . TEN N 38180. In se t: spore p r in t color. — 4. Cra­terellus su b u n d u la tu s (Peck) Peck. TEN N 37839. S tan d a rd lin e eq u a ls tw o cm.

R. H. P e te rsen pinx.

C lathrus ruber M ich, ex P ers . — M ř í ž o v k a č e r v e n á . Z avad lé a zčásti zasychajíc í p lodn ice n a lo k a litě „O sičina“ . — Die F ru ch tk ö rp e r (schon v e rw e lk t u n d te ilw eise au sge trockne t) au f dem S tan d o rt „O sič ina“.

Foto J. K u th an

K U T H A N : CLA TH R U S RUBER XI.

Č E S K Á M Y K O L O G I EČASOPIS ČESKOSLOVENSKÉ VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI PRO M YKOLOGII

ROČNÍK 29 1975 SEŠIT 4

Československá mykologie za 30 let Czechoslovak m ycology 1945— 1975

Z d e n ě k U rban

Mykologie je věda o houbách, tedy vážné a kvalifikované úsilí o poznání hub z jakékoliv stránky. Z tohoto hlediska je též nutné posoudit náplň tohoto pojmu v našich podmínkách. Jistě bychom učinili nesprávně, kdybychom v Československu přešli nebo zapomněli na praktickou mykologii-houbařství. I když tato náplň je na pokraji vymezení pojmu mykologie, nelze o houbařství nemluvit u národů (Čechů a Slováků), u kterých je tak populární a odedávna pěstované. I v něm lze vidět stagnaci a pokrok, podle podmínek, které jsou sa­movolně dány nebo i záměrně připravovány.

H oubařstv í, jak o p ropagace a s tím spo jená osvětová p ráce, m á v českých zem ích tra d ic i (Bezděk, S m otlacha), k te rá n a S lovensku nen í. J e š tě po 2. světové válce silně působí p ro p ag ačn í č innost F. Sm otlachy a jeho Čs. m ykologické společnosti.0 ú ro v n i působen í by lo m ožně n ěk d y p ráv em p o chybova t a v tom sm yslu b y la též vyslovena k r itik a (Cejp e t al. 1955), n icm én ě nelze p op řít, že č lenská zák lad n a a dosah působen í zm íněné spo lečnosti je rozsáh lý a v jedno tlivostech p řízn ivý , p ř i­sp ív a jíc í k e zna lo s tem n e jrů zn ě jš ích k loboukatých h u b v n e jš irš ích k ruzích našich občanů. B ěhem posledn ích 20 le t v y v in u la se situace , k te rá v y z rá la p řízn ivě p řed e ­vším v tom sm yslu , že m oh ly b ý t o d su n u ty s tran o u n ě k te ré rozpory, tak že postupně vzn ik a ly k o n tak ty a i sp o lu p ráce m ezi Čs. m ykologickou spo lečností a Čs. vědeckou spo­lečností p ro m ykologii. J e nesporné , že obě s tran y , jakož i veře jnost, z toho to n a ro v n án í m a jí p rospěch , p řed ev ším v e zvýšení ú rovně i dosahu působnosti osvětové a p ro p a ­gačn í p rá c e v p ra k tic k é m ykologii. Čs. m ykologická spo lečnost již trad ičn ě s jednocu je ve lk é m nožstv í p řed ev ším p rak tick ý ch h oubařů . K je jich výchově a vzdělán í používá je d n a k časopisu, je d n a k p řednášek , ex k u rs í a každoročn ích výstav . M á m noho pobo­ček v k ra jsk ý c h i o k resn ích m ěstech i n a závodech. Čs. v ědecká spo lečnost p ro m y­kologii používá obdobných p ro s třed k ů , je jí č len ská zák lad n a v šak n en í ta k rozsáh lá . P řízn iv o u sp o lu p rac í odboček obou spo lečností v šak bylo dosaženo velkých úspěchů v B rně, k d e za p řisp ěn í M oravského m u sea b y la v r. 1965 in s ta lo v án a rozsahem , š íř ­kou n áp ln ě i v ý tv a rn ý m p ro v ed en ím jed in ečn á s tá lá v ý stav a „H ouby — F u n g i“ , k te rá nem á a n i v ciz ině obdobu.

N a S lovensku n eb y la p ra k tic k á m ykologie n ija k o rgan isačně d řív e podchycena, p ro ­to an i poválečný čas n ep řin e s l p o d s ta tn ě jš í zm ěnu. T ep rv e n a podzim r. 1963 se p ř i S lovenské spo lečnosti p ro rac io n á ln í výživu u s ta v ila m ykolog ická sekce, k te rá se současně s ta la odbočkou Čs. m ykologické společnosti. V y tk la s i za úko l o rgan isačně po d ch y tit h o ubaře , š í ř i t p rak tick o u znalost hu b a p ro pagovat p ěstován í žam pionů. Od doby svého založení p ř ip ra v ila v každém roce u rč ité akce (houbařský kurs , k u r­sy p ro v y kupovače hub , v ýstavy hub, exkurse) a ro zš ířila p ostupně sv ů j o rgan isačn í v liv n a východn í S lovensko i jin am . V nově jš í době se zapo jili do p rá c e v sekci1 noví, m ladší p raco v n íc i S lovenského n á ro d n íh o m usea. J e n ad ě je , že nasto u p en ý vývoj b u d e zdá rn ě pokračovat.

Možno tedy uzavřít, že praktická mykologie-houbařství jako velmi důležitá složka propagace a poznávání jedlých a jedovatých hub, doznala největšího pokroku v poválečném období po r. 1956, kdy zájmy a snahy obou společností (Čs. mykologické společnosti a Čs. vědecké společnosti pro mykologii) na poli

193

- - — - - —

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

praktické mykologie našly shodný, stejně znějící hlas. To společně s rozvojem vědecké mykologie příznivě ovlivňuje další vývoj nejen v ČSR, ale i na Slo­vensku.

M ykologie v e v la s tn ím slova sm yslu m á v Č eskoslovensku svou d ávnou tra d ic i; poněkud ro zv in u tě jš í v českých zem ích, v íce om ezenou n a osam ocené jed n o tliv ce n a S lovensku. A bychom n av áza li n a dobu tro ch u sta rš í, p řipom eňm e, že v období m ezi v á lk am i v y rů s ta jí , pod v livem d íla J . V elenovského, p ro fes io n á ln í m ykologové: A . P ilá t, K . K av ina , K. C ejp a v y n ik a jíc í a m a té ři: V. M elzer, J . Z vára , V. V acek, J . H erink , J. K ub ická aj., vě tš inou zam ěřen i n a taxonom ii, p říp . m orfo log ii k lobou­ka tý ch hub. T ehdy p řež ív á v šak i dodnes nedoceněná tra d ic e svě toznám ého m yko- loga d robnoh ledných hub F. B ubáka, n acháze jíc í pok račo v án í v E. B audyšovi, R. P ic- bauerov i a K. C ejpovi. T ehdy již tak é m ykologicky a fy topato log icky působ í J . Sm o- lá k a C. B la ttný . Fysiologie h u b z ískává sv éh o p raco v n ík a a pozdě jš ího pěstite le v osobě V. R ypáčka. P ůsoben í zm íněných p raco v n ík ů (a jis tě i da lš ích ) v 30. až v á ­lečných letech , p ře d s ta v u je ve lm i s iln ý vk lad , k te rý v e sp o jen í s č inností tehdy jed in é Čs. m ykologické spo lečnosti v y sv ě tlu je asp o ň částečně p říč in y dalšího , p ř íz n i­vého vývo je m ykologie po r. 1945.

Po osvobození Československa se v českých zemích stávají centrem myko­logie Národní museum a katedra botaniky (Botanický ústav) přírodovědecké fakulty UK. Vysokoškolské studenty, ale i ostatní mladé nadšence přitahuje popularisační činnost Čs. mykologické společnosti a v r. 1946 nově založeného, na vyšší úrovni vedeného Mykologického klubu (pozdější Čs. vědecké společ­nosti pro mykologii). Klub vznikl uvnitř členstva prvně zmíněné Společnosti jako protest proti neodborně vedené propagační i vědecké činnosti. Proto i ča­sopis Klubu, „Česká mykologie“ navázal na vysokou úroveň předválečného ča­sopisu „Mykologia“. Poválečná léta přivedla řadu mladých lidí na Universitu, kde se s velkou vervou vrhl do pedagogické i vědecké práce v mykologii prof. K. Cejp. Tak dochází k tomu, že na Universitě společně studují jak zájemci0 drobnohledné houby, tak i studenti již dříve zaujatí, díky přátelském u po­stoji pracovníků Národního musea (A. Pilát, M. Svrček), kloboukatými hou­bami. Je pochopitelné, že mladí mykologové vyrůstají i na jiných učilištích (např. na přírodovědecké fakultě v Brně, Vysoké škole zemědělské v Praze1 Brně, Vysoké škole lesnické v Praze i Brně), avšak v daleko menším počtu a často s převážně prakticky fytopatologickým zaměřením.

K rozvoji mykologie však podstatně přispívají i jiné okolnosti. Ve statích psaných dříve na podobné tém a (Pilát 1960, Pilát, Blattný, Kalandra 1965) se tento rozvoj vysvětluje tak, jako by sám jediný fakt nastoupení socialistické cesty vývoje naší společnosti (zvlášť po r. 1948) byl tím kouzelným proutkem. Domnívám se, že je to ne zcela přesný výklad, propagačně málo účinný v sou­vislosti se známými fakty z rozvinutých kapitalistických států. Náš současný stupeň rozvoje mykologického bádání, tak jak bylo možné jej přehlédnout na 5. celostátní mykologické konferenci v Olomouci 1973 (Hejtmánek a Urban 1974), byl dosažen příznivou souhrou několika vývojových větví.

1. Společnost, k terá přikročila k zespolečenštění výrobních prostředků a tím i k úsilí o výchovu nového, socialistického m ravního profilu člověka, má vrchol­ný zájem na zajištění materiálního i duchovního dostatku pro všechy své čle­ny. Prakticky to znamená, že u nás po válce dochází k postupnému, poměrně dlouho trvajícím u vzrůstu počtu ústavů nebo pracovišť, kde je potřebná práce mykologa. Rozmnožuje se počet laboratoří zemědělského a lesnického charak­teru (fytopatologie, půdní mykoflora), objevují se pracoviště s mykologickou potřebou v oboru průmyslu potravinářského. Mykologie se stále více uplatňuje v ústavech řešících otázky zpracování a ochrany dřeva. Zcela nově, nečekaně

194

vzrůstá úloha hub při korosi m ateriálů a výrobků vyvážených do tropickýclr oblastí. Stále více pozornosti je věnováno základnímu poznání hub v lékařství a při chorobách hospodářských zvířat: Zájem je nejen o dermatomykosy, ale i o houbová onemocnění vnitřních orgánů nebo taková, která jsouce prim árně povrchová, se přeměňují v onemocnění vnitřní. S tím souvisí i zájem o my- kosy divokých zvířat a vůbec o ohniska nákazy jak v pevném, tak i vzdušném prostředí organismů. Potřeby poznání hub přispívají ke vzniku taxonomických pracovišť na půdě Karlovy University, ČSAV (Botanický ústav ČSAV) a ji­ných vysokých škol. Prohlubuje se studium fysiologie (Universita J. E. Purky- ně v Brně), genetiky (Universita Karlova) a biochemické aktivity hub (Mikro­biologický ústav ČSAV). Studují se houby, jakožto přirození nepřátelé hmyzu (Parasitologický ústav ČSAV) i jako původci úporných kožních nebo nebezpeč­ných vnitřních onemocnění zvířat a člověka (Krajská hygienická stanice Praha, Lékařská fakulta hygienická UK, Lékařská fakulta Palackého University Olo­mouc).

2. Vzrůst počtu pracovišť, kde houba nebo působení houby je předmětem studia, si nelze představit bez dvou základních předpokladů: kvalifikovaných kádrů a m ateriálního zajištění. Stoupající linie studia hub je podmíněna dob­rou vědeckou informací, iniciativou a pracovním nadšením především řady mykologicky zaměřených pracovníků v terénu, tj. na různých místech základ­ního i aplikovaného výzkumu v ústavech a zařízeních ministerstev. Díky je­jich odbornému rozhledu a představě o pokroku vlastního, mnohdy techno­logického oboru v cizině, díky jejich houževnatosti v získání m ateriálních pro­středků od nadřízených orgánů, vznikla pracoviště, z nichž mnohá mykologic­ká jsou na vysoké úrovni (v lékařství, ve studiu mykos živočichů, v oboru hub používaných v průmyslu). Jiným způsobem by tento rozvoj nebyl možný, neboť naše mykologie není centralisována tak, aby mohla současně zajistit nutný vědecký předstih a s tím i koordinovaný a proporcionální růst výzkumu podle potřeb společnosti.

3. Příznivě se projevuje skutečnost, že požadavky praxe neovlivnily během minulých let, jakož i dosud, výzkum a vědeckou práci do té m íry nepříznivě, aby se na řadě pracovišť zcela vytratil základní výzkum, který je v každé společnosti nutným předpokladem pohybu vpřed a představuje tak nezbytný vědecký předstih.

Uvádíme tento rozbor předem proto, abychom mohli srovnat vývoj naší my­kologie s rozvojem této vědy ve státech kapitalistické soustavy. Nelze totiž popřít, že mnohé z nich dosáhly v posledních desetiletích neobyčejného roz­m achu v mykologii a to jak v základním, tak i aplikovaném výzkumu. Uka­zuje se, že bez rozvoje vědy nemůže dnes prosperovat žádné společenské zří­zení. Základní rozdíl je však v tom, že ke stálému růstu i základního myko­logického studia dochází především ve státech hospodářsky nejsilnějších (USA, NSR, Japonsko, Švýcarsko aj.), kdežto státy slabší a obyčejně též rozlohou menší stagnují. Československo jako země rozlohou malá, surovinově chudá, avšak průmyslově vyspělá, je příkladem socialistického státu, k terý je s to uvolnit dříve neslýchané fondy na rozvoj vědy, počítaje v to mykologii. Už dříve zmíněná mykologická pracoviště (Přírodovědecká fakulta UK a Národní m u­seum) sehrála hned po válce úlohu školící. Tak např. na přednášky a konsul- tace přicházeli na katedru botaniky i starší pracovníci z nejrůznějších apliko­vaných pracovišť, především fytopatologové a lékařského zaměření. Na začátku 60. let katedra přispěla přípravou většího počtu fytopatologů pro potřeby ze-

U RBA N: CS. M Y K O LO G IE 1945-1975

195

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

mědělství. Národní museum a jeho Mykologické oddělení (od r. 1965) již dříve a zvláště po válce se stalo střediskem mladých adeptů studia chorošovitých. hřibovitých, terčoplodých i jiných hub. Jeho již tak rozsáhlé mykologické sbírky postupně dále vzrostly a staly se nej významnější nejen ve státě, ale i ve střední Evropě. Oddělení přispělo významně též v popularisaci pořádá­ním výstav hub a tím, že jeho ředitel A. Pilát spolu s malířem O. Ušákem vydali atlasy hub, jejichž obrazy i v mezinárodní úrovni nebyly dosud před­stiženy. Zintensivněla vědecká a publikační činnost pracovníků oddělení. Významnou sjednocující a mobilisující úlohu sehrávají od r. 1956 organisované „Pracovní konference čs. mykologů“. P řipravuje je Čs. vědecká společnost pro mykologii. Dvě z nich byly s užší tématikou, ostatní, podobně jako pátá V r. 1973, zahrnuly mykologii v celé šíři. Jejich největším kladem bylo, že p ři­nesly přehled o současné nebo i plánované mykologické tématice v nejrůzněj- ších odvětvích hospodářství a zdravotnictví, že zprostředkovaly styk mezi my- kology různých pracovišť a zaměření, a že postupně budují povědomí o my­kologii jakožto samostatném oboru. Od r. 1947 vydává Čs. vědecká společnost pro mykologii (dříve Čs. mykol. Klub) časopis „Česká mykologie“, k terý od počátku vynikal odbornou úrovní, a který je dnes mezinárodně známým a uznávaným mykologickým periodikem; možno říci, že do značné m íry tém aticky ilustruje domácí celoroční mykologickou žeň. Čs. vědecká společnost pro mykologii se stala též, na popud snah vzniklých v Čs. botanické společnosti, organisátorkou prací na velkolepě zamýšleném díle „Flora ČSSR“. Zásluhou mykologů prvně zmíněné společnosti vyšly první dva svazky „Flory“ : Gasteromycetes (z pera kolektivu autorů) a Oomycetes I (K. Cejp).: Podstatnou podporu studia taxonomie některých skupin hub (Aphyllopho- rales, Agaricales, Hyphomycetes) bylo zřízení mykologické pracovní skupiny v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích. Její pracovníci publikovali mno­ho nových, mnohdy zásadních příspěvků k poznání ekologie, rozšíření a sys­tematického postavení jednotlivých druhů nebo celých rodů především dřevo- kaznýeh hub. Mykologové Botanického ústavu ČSAV se nejvíce organisačně, problémoyě i pracovně podíleli na evropské akci mapování vybraných 100 dru­hů hub. V brněnské pobočce ústavu v letech 1960—68 byly shromážděny pod­klady, na nichž vznikly průkopnické, zásadní práce mykocenologické (F. Šmarda).

Novým podnětem též byla tém atická reorganisace oddělení biogenesv v Mi - krobiologickém ústavu ČSAV, při níž vznikla skupinka p ra c o v n ík ů zabývající se biochemií a částečně i genetikou vyšších hub. Během posledních 30 let nově Vznikly sbírky kultur hub: basidiomycetů (MBÜ ČSAV), mikrornycetů (Ka­tedra botaniky UK) a fytopatogenr.ích hub (Universita J. E. Purkyně, Brno).

Viditelný rozvoj mykologických studií možno zaznamenat i na Slovensku, které před válkou bylo v tomto směru popelkou. Společně s budováním ústavů Slovenské akademie věd získala fytopatologie místo v Ústavu experimentálnej fytopatologie a entomologie a v Ústavu experim entálnej botaniky. Lesnická fytopatologie je soustředěna v Banské Štiavnici (Výzkumné ústavy lesnické, Zvolen). V posledním čase byly vytvořeny podmínky pro studium taxonomie lišejníků a některých hub ve Slovenském národném muzeu. Jeho pracovníci, kromě jiných povinností, nadějně začínají v popularisační činnosti podle vzoru Čs. vědecké společnosti pro mykologii. Slovensko je od r. 1954 centrem základ­ního studia kvasinek (dnes situovaném v Chemickém ústavu SA V). Půdní hou­by jsou studovány na Universitě J. A. Komenského; na lékařské fakultě téže

196

university bylo dosaženo pozoruhodných mykologických výsledků v oboru' dermatomycetů a hub způsobujících hloubkové mykosy člověka.

Československá mykotaxonomie především kloboukatých hub měla již dříve v zahraničí velmi dobrý zvuk. Proto není divu, že ve spojení s aktivní činností nově koncipované Čs. vědecké společnosti pro mykologii bylo možno s odpo­vědností a se zdarem organisovat početně velmi silný „2. sjezd evropských mykologů“ v r. 1960. O iniciativě, ale též o odborném domácím zázemí svědčí také to, že od r. 1964 dvakrát se konalo na Slovensku .Mezinárodní sympo­sium o kvasinkách, k jehož organisaci v mezinárodní koncepci dali podnět domácí pracovníci. Podobně i „Evropská a Středozemská konference o obil­ních rzích“ v r. 1972, bohatě navštívená specialisty z Evropy, Asie a Ameriky, mohla úspěšně proběhnout proto, že v Československu byla tradice studia rzí, a že problem atika rzí obilnin a trav byla podstatně rozvinuta v uplynulých 30 letech.

Houby, dříve viděné spíše z hlediska kulinárního a rekreačního, se rychle stávají, zvlášť v posledních desetiletích předmětem zájmu v nejrůznějších zemědělských, průmyslových i zdravotnických provozech a k nim přidruže­ných výzkumných laboratoří. Proto lze přičíst k úspěchům i to, že bylo možno na katedře botaniky University Karlovy otevřít od r. 1972, ve spolupráci s mykology Národního musea, Botanického ústavu ČSAV, Lékařské fakulty hygienické UK a Mikrobiologického ústavu ČSAV, postgraduální studium mykologie, ve kterém si účastníci doplňují nejen základní, ale i nejnovější poznatky z řady směrů mykologického bádání.

Z á v ě r

Zkušenosti 30 let poválečného vývoje u nás jakož i za hranicemi ukázaly, že každé společenské zřízení potřebuje, pro zajištění trvalého m ateriálního i du­chovního růstu, rozvoj vědy jak pro dosažení nutného předstihu, tak pro aplikaci vědou získaných poznatků v praxi. V rámci této zákonitosti česko­slovenská věda a v ní mykologie m á výhodné postavení vůči hospodářsky slab­ším kapitalistickým státům v tom, že naše socialistické zřízení může uvol­nit potřebné prostředky, a že se stará o výchovu pracovníků.

Příznivý vývoj se projevoval i tím, že díky odborníkům v nejrůznějších oborech a resortech se postupně prosazovala a prosazuje potřeba mykologic­kých studii v široké oblasti našeho hospodářství. Za předpokladu, že tento vývoj bude pokračovat, velkého významu již nabyla a v budoucnu ještě získá Čs. vědecká společnost pro mykologii. Ta by měla soustředit ve svých řa ­dách všechny mykology. Mykologie se vyvíjí, v odpověď na potřeby a poža­davky společenské praxe se uvn itř ní diferencují základy nových směrů, spe- cialisací. Spojovacím článkem zůstává však houba, její všestranné poznání, její vztah k prostředí, možnost jejího využití. Čs. vědecká společnost pro my­kologii by měla obsáhnout tuto problem atiku v celku a čelit zaslepenosti po­stupující specialisace zdůrazněním všeobecné přítomnosti a činnosti hub v ko­loběhu přírody, v životě organismů a tím i v životě člověka. Takto získaný přehled by pak i dovolil narýsovat kvalifikované doporučení pro rozvoj a za­jištění základních směrů badatelského výzkumu v mykologii.

Trvajícím nedostatkem zatím je, že nedošlo ke zřízení mykologického ústavu požadovaného v resoluci již První pracovní konference čs. mykologů v r. 1956. Nepředstavujem e si, že mykologický ústav by zahrnul všechno. Zajistil by

U RB A N : CS. M Y K O LO G IE 1945-1975

197

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

v ša k z á k la d n í v ý z k u m a p o tř e b y p r a x e v n ě k o lik a sm ě re c h , k te r é ž á d n á j in á , sp e c ia lis o v a n á p ra c o v iš tě n e m o h o u z a s ta t a p ře v z í t . Z ř íz e n í m y k o lo g ic k é h o ú s ta v u je d n e s m o t iv o v á n o s t á le v íc e n a r ů s ta j í c ím p o z n á n ím o v š u d y p ř í to m ­n é m a v š e s tr a n n é m v ý z k u m u h u b v p r o s t ř e d í o rg a n is m ů , v n e p o s le d n í ř a d ě v e k o lo g ii č lo v ěk a . V d o b ě ř íz e n í v ě d y a k o o rd in a c e p lá n ů b a d a te ls k é h o v ý ­z k u m u , k d y se p o c iť u je n u tn o s t s o u s tře d ě n í k a p a c i t v ě d e c k é h o v ý z k u m u , n a ­s k ý tá se r e á ln á m o ž n o s t v y b u d o v a t m y k o lo g ic k ý ú s ta v ja k o p ra c o v iš tě in t e r - in s t i tu c io n á ln í s v y č le n ě n ý m p e rs o n á le m , v la s tn ím v e d e n ím a c e n tr á ln ě ř íz e ­n ý m b a d a te ls k ý m p lá n e m .

L I T E R A T U R A

C e j p K. , F a s s a t i o v á O., K o t l a b a F., M o r a v e c Z., P o u z a r Z., S k a ­l i c k ý V., e t U r b a n Z. (1955): H odnocení č innosti D r. F ra n tišk a S m otlachy v m ykologii. P re s lia 27 :287—304.

D e r m e k A. (1973): Desať rokov p rá c e M ykologickej sekcie p r i SSRV v B ra tis lav ě .M ykol. Sbor. 50: 153-155.

H e j t m á n e k M., et U r b a n Z. (1974): 5. ce lo s tá tn í m ykolog ická k o n fe ren ce (O lo­m ouc 2 5 .-2 7 . 9. 1973). Ces. M ykol. 2 8 :9 9 -1 0 3 .

P i l á t A. (1960): P a tn á c t le t v české m ykologii a p e rsp e k tiv y d a lš íh o rozvoje . Ces. M ykol. 14 :133 -138 .

P i l á t A., B l a t t n ý C. et K a l a n d r a A. (1965): 20 le t m ykologie a fy topato log ie v osvobozené CSSR. Ces. M ykol. 19:133—141.

108

Notes on cantharelloid fungi. VI. New species of Craterellus and infrageneric rearrangement1)

Poznámky o liškovitých houbách. VI. Nové druhy Craterellus a infragenerické přeřazení

Ronald H. P etersen 2)

T w o n e w spec ies o f C raterellus from N o rth A m erica a re described , and tw o a d d itio n a l species a re illu s tra ted , w ith n o tes on th e i r re la tionsh ip s . Pseudocraterellus C o m e r is p roposed as a subgenus of C raterellus, w ith a p p ro p r ia te n o m e n c la tu r p roposals a n d tran sfe rs .

P o p isu jí se d v a nové d ru h y ro d u C raterellus ze sev e rn í A m eriky , d v a dalš í d ru h y jsou vyob razeny a j e p o jed n án o o je jich příbuznosti. Pseudocraterellus C o m e r je považován za podrod ro d u C raterellus.

Craterellus Pers. has become of the best-known generic names, although it dates only from Persoon (1825), probably because its type species, C. cornu- copioides (L.) Pers. (— [Peziza cornucopioides Linn.]; cf. Burt, 1914) is both highly distinctive and edible. Although treated in numerous floristic works, the genus was not summarized on a wide geographical basis until Corner’s (1966) treatm ent.

The concept embodied in Pseudocraterellus Com er (1957) was recognized as a discrete species complex by Fries (1838) (as Craterellus sect. Infundibuli- form es-Lt: Cantharellus sinuosus Fr.), but its elevation to genus rank has been questioned (Petersen, 1969). Originally (Comer, 1957), diagnostic characters were centered in fru it body development morphology, and hyphal inflation and disarticulation. Unlike development in Craterellus, epitomized by the very early evacuation of the primordium and subsequent obconical growth pattern of fru it bodies of C. cornucopioides, Pseudocraterellus was characterized by the late-flairing gymnocarpic pileus, often perforate and trum pet-shaped, but hardly obconical, exemplified by fru it bodies of P. sinuosus (Fr.) Corner.

Hyphal characters of Pseudocraterellus included lack of clamps, secondary septation, hyphal inflation and often disarticulation of single cells or cell clusters, especially on the pileus surface. Petersen (1969) questioned these cha­racters because they were all to be found in Craterellus cornucopioides. Final­ly, spares of Pseudocraterellus are often pigmented in mass, but so are those of some species placed in Craterellus (see C. fallax below).

With such microscopic characters obscured or obliterated, fru it body develop­m ent must be relied on to separate these genera. If Pseudocraterellus is viewed through the form of the diminutive fru it bodies of P. sinuosus and similar taxa, perhaps a distinction can be made, but interm ediate forms such asC. caeruleofuscus, C. cinereus var. m ultiplex and C. foetidus (see Smith, 1968) render even this character less and less clear-cut. Lately, Corner (1966) has emphasized hyphal characters, and has not mentioned such developmental contrasts. For all these reasons, I am disposed to treat Pseudocraterellus at a subgeneric rank ra ther than as a separate genus.

') T h is p ro je c t w as su p p o rted in p a r t by N atio n a l Science F o u n d a tio n g ra n t GB 32104, a n d re p re sen ts co n trib u tio n no. 458 from th e B o tan ica l L abo ra to ries , U n ivers ity o f T ennessee.

J) B o tany D epartm en t, U n iv e rs ity of T ennessee, K noxville , T ennessee (US), 37916.

199

I will not transfer taxa, m aterial of which I have not examined. Moreover, the following species placed in Pseudocraterellus by Com er and others already have combinations available in Craterellus: C. calyculus (B. et C.) Burt (cf. Petersen, 1969), C. mussooriensis D. Reid et al., C. sinuosus (Fr.) Fr., C. subun- dulatus (Peck) Peck (see below). Conversely, I propose the following transfer: Craterellus pseudoclavatus (A. H. Smith apud Smith et Morse) Petersen, comb, nov. (Basionym: Cantharellus pseudoclavatus A. H. Smith apud Smith & Morse 1947, Mycologia 39:505 = Gomphus pseudoclavatus (Smith) Smith 1968, Mich. Bot. 7:146 = Pseudocraterellus pseudoclavatus (Smith) Petersen 1969, Persoonia 5: 216).

The use of Pseudocraterellus as a subgenus necessitates the following arrange­m ent and proposal:

C raterellus Persoon, 1825, M ycol. eu rop . p. 4 (“C ra tere llus“) (non C raterella [Pers.] S. F. G ray 1821)

S ubgenus C raterellus = C raterellus subg. E ucra terellus J. S ch ro e te r = C raterellus sect. E ucra tere llus H e rte r = C raterellus sect. T u b ifo rm is F ries

S ubgenus P seudocra terellus (C om er) P e te rsen , s ta t. nov. (B asionym : P seudocrate­rellus C o m er 1957 (Beih. Sydow ia 1 : 268) = C raterellus sect. In fu n d ib u lifo rm e s F ries

The following two new species are described as exemplary of forms now placed within Craterellus subg. Pseudocraterellus. Together w ith these are illustrated two species from North America each closely related to European taxa but distinct on one or more characters. By drawing attention to these differences, it is hoped that fu rther distinctions within the European flora can be made.

Colors enclosed in quotation m arks are from Ridgway (1913) and herbarium abbreviation are from Lanjouw et Stafleu (1964).

C raterellus hesleri P e te rsen , spec. nov.R ecep tacu la ad 1.5 cm a lta . P ileus ad 7 m m la tu s , p e rfo ra tu s ve l in fu n d ib u lifo rm is ,

saepe ad basim s tip itis perv iu s, fu sco b ru n n eu s; m arg in e ochraceo. S tipes 1 — 3 m m la tu s, laevis, ad basim crem eus, a d hym en ium b ru n n eu s . H ym enium laeve, roseo- -b ru n n eu m . G regariu s ad h u m u m deciduum ; A m erica B orealis: T ennessee.

I ly p h a e superfic ie p ile i appressae , a fib u la tae ; b as id ia 48 — 55X 5.7—6.0 am , a fib u la tae , subequa libus; ste rig m atib u s 6, ad 6 wm lotngis, co rnu tis . S po rae 6.7 —8,2X4.8 —7 .0 u m (Em == 1.41), e llip so ideae v. la te e llipsoideae, laeves, te n u ite r tu n ica tae , in cum ulo p a llid e au ran tio - lu teae “pa le o ran g e yellow “.

H o l o t y p u s : C ades Cove, G rea t Sm oky M ounta ins N atio n a l P a rk , T ennessee, U. S. A., 15. V III. 1973, on m a tte d deciduous hum us, coll. D. Je n k in s e t R onald H. P e ­tersen , no. 37838 (TENN).

Fruit bodies (Plate 88, fig. 1.) up to 1.5 cm high, single to 2-4-pileate from a single stipe, gymnocarpic at earliest stages observed, and then cylindrical, tapering upward. Stipe smooth, equal, 1—3 mm thick, stuffed when immature, becoming hollow by m aturity, sand color at base (“pinkish cinnamon“), passing through deeper shades upward (“fawn color”), becoming deep brown toward hymenium (“Natal brown”); hymenial surface smooth, following contours of undulate pileus, buffy brown when fresh (“wood brow n“); pileus up to 7 mm broad, infundibuliform, perforate, flairing from stipe apex, undulate to sub- undulate at margin, smooth to m inutely fibriliose, m argin ochraceous when fresh (“honey yellow“), deep brown over disc (“sepia“), naturally drying to paler shades (“dark olive buff” w ith slightly paler margin); entire fru it body

CESK A M Y K O LO G IE 29 (4) 1975

200

drying in the field to pallid buff shades (“pinkish buff”). Odor and taste not' recorded.

Hyphae of pileus surface 3.7—12.5 um diam., usually somewhat inflated, in­significantly thick-walled (wall up to 0.7 um thick), smooth, rarely branched and then dichotomously, repent, anastomosing in “H”-connections; contents with num erous scattered small guttules strongly refringent under phase con­trast; growing hyphal tips 3.5—4.0 «m diam., m ulti-guttulate to foamy in con­tent. Hyphae of pileus tram a identical, but not so inflated, loosely interwoven. Basidia 48—55X5.7—6.0 um, nearly equal, tortuous to allantoid, w ithout clamp connection, hyaline, wall and contents identical to hyphae, consistently 6-sterig- mate; sterigm ata up to 6 .um long, cornute to divergent-upright, peripheral.

Spores 6.7—8.9X4.8—7.0 ^m (E = 1.16-1.54; Em = 1.41; Lm = 7.7 ¿¿m), ellipsoid to broadly ellipsoid, flattened adaxially, smooth, thin-walled, golden-opalescent under phase contrast; contents m ultiguttulate when young, becoming sub- opalescent by m aturity; apiculus eccentric, rounded, leaving a throat, not pro­m inent; spore prints light apricot color (“pale orange yellow”).

Gregarious in a small troop in Quercus-Tsuga forest, Great Smoky Mountains National Park, Tennessee.

Specimen illustrated: holotype.The species is named for Dr. L. R. H e s 1 e r, now in his 87th year, whose

enormous contribution to the study of fungi of N orth America is well-known.

C olora tion of f ru i t bod ies of C. hesleri ap p ea rs som ew hat u n iq u e in th e genus, w ith th e p resen ce of yellow ish o r p in k ish p igm en ts m ore obvious th a n u sua l due to th e re la ­tiv e ly sm a ll b lack o r g rey co n stituen t. W hen dry , how ever, f ru it bodies o f th is species a re h a rd ly d is tin g u ish ab le fro m those of o th e r such species, a ll fad ing to a d u ll g reen ish ochre o r cham ois.

S econdary sep ta tio n of th e p ileus tra m a and su rface hy p h ae is m in im al, b u t p re ­sent, a lthough th e sep ta h a rd ly d if fe r in ap p ea ran ce fro m those fo rm ed befo re hyphal in fla tion . T he b as id ia a re ch a rac te ris tic a lly can th a re llo id , w ith cy lind rica l, a lbeit sinuous, shape, and th e n u m b e r of s te rig m a ta is su re ly no t un iq u e in th is group of fungi.

F ro m m a tu re f ru it bodies th e m ode of deve lopm en t is d ifficu lt to ascerta in , b u t v ery young fru it bodies h av e w ell-deve loped stipes, w ith th e p ileus fla irin g ou t only re la tiv e ly la te in developm ent. Such a sequence is ch a rac te ris tic of P seudocra terel­lus, also ch a rac te rized by secondary sep ta tion of th e p ileus hyphae. T his issue has been ta k e n u p above.C raterellus venosus P e te rsen , spec. nov.

R ecep tacu la ad 8 cm a lta , so lita r ia ve l caespitosa , s im plic ia v e l 2-3-pileata. P ileus a d 6 cm la tu s, dep ressus v e l in fun d ib u lifo rm is, saep e p e rfo ra tu s , re f lex u s ad ex- pansus, laev is v e l m in u to -fib rillo su s v e l m in u to -fa rinosus, n ig e r vel c inereofuscus. S tipes ad 5X 1 cm , basim v e rsu s v ix a tten u a tu s , saepe com pressus, basi p ru inosus, e c inereo fusco-n iger. H ym en ium venosum , ad m arg in em subm eru lio ideum , ad s ti- p item laeve , c inereum . O dor deb ilis u t in C antharello cibario; s a p o r subacris . In s il- v is con iferis vel deciduo-con iferis , A m erica B orea lis: N ova Scotia.

H yphae superfic ie p ile i appressae , e fibu la tae , o rd in e secundo sep ta tae ; basid ia su b c lav a ta v e l su bcy lind racea , s te rig m atib u s 6 p raed ita .

S po rae 8.1—10.0x4.8—5.6 u m (Em = 1.73), ovoideae vel te n u ite r ovoideae, laeves, in cum ulo a lb ae vel p a llid e c innam om eo-sa lm oneae (“pa le c innam on p in k “ ); ap i- culo ad 1 u m longo m un itae .

H o l o t y p u s : M elanson, n e a r W olfville, K ings Co., N ova Scotia, C anada, 1. IX. 1973, no. 38109 (TENN). O th e r specim ens ex am in ed : S am e d a ta as holotype, nos. 38113, 38114 (TENN ); M oore’s F a lls a re a n e a r K en tv ille , K ings Co., N. S.. C anada, 12. IX . 1973, no. 38264 (TENN).

S pecim ens il lu s tra te d : ho lo type (left); 38113 (right)

PETER SEN : C A N TH A R ELLO ID FU N G I VI.

201

...................

Fruit bodies (Plate 88, fig. 2) up to 8 cm high, simple to occasionally caespi- tose and rarely w ith 2—3 pilei produced from a single stipe. Stipe up to 5 cm long, up to one cm thick, equal or tapering somewhat downward, often some“ what laterally compressed or channelled, smooth throughout lenth except canescent to pruinose at base, hygrophanous, stuffed to hollow at m aturity, but not solid, deep grey to brownish black when fresh (“hair brow n“, “drab“, “mouse grey“, “tilleul buff“), base paler (“pale olive buff“); hymenial surface venose, not cantharelloid, shallow-merulioid with m ajor veins radial but with abundant anastomoses, smooth downward, buffy grey below (“m ineral grey“, “light Quaker drab“), intervein areas upw ard deeper grey (“mouse grey“, “drab grey“, “Quaker drab“, “tilleul buff“, „vinaceous buff“) w ith edges of veins somewhat darker (“light drab“, “light cinnamon drab“, “light brownish drab“, “wood brow n“); pileus up to 6 cm broad, flairing from the stipe apex in a trum pet-shaped manner, perforate to infundibuliform, smooth to m inutely sub- fibrillose or adherent-farinose w ith small clumps of disarticulated cells, hygro­phanous, dark brownish grey to brownish black when fresh (“fuscous black“, “sepia“, “olive brow n“ w ith m argin often black), naturally drying to buffy grey (“d rab“, “drab grey“, “hair brow n“); flesh at margin thin, but becoming up to 7 mm thick through disc, w ith perforation often relatively abrupt. Odor fruity, cantharelloid, often quite strong; taste slowly mildly acrid, often super­ficially sweet or almost absent.

Hyphae of pileus surface 6.3—11.0 /jm diam., appressed to occasionally erect, without clamp connections, somewhat inflated, hyaline; wall up to 0.7 um thick; secondary septa common. Hyphae of pileus tram a up to 16 ¡¿m diam., tightly interwoven; contents often granular to m ulti-guttulate, and then obscurely yellowish, especially in regions near surface. Hymenium thickening; basidia 48—54X6.7—8.2 ^m, narrowly clavate to subcylindrical, without clamp connection, consistently 6-sterigm ate; contents m ultiguttulate, often refringent under phase contrast; sterigm ata curved, divergent, cornute, coronate.

Spores 8.1-10.0X4.8-5.6 ^m (E = 1.50-1.86; Em = 1.73; Lm = 9.03 (¿m), narrowly ovoid, smooth, thin-walled; contents opalescent to m inutely granular: apiculus very small, abrupt, not prominent; color in mass w hite to “pale cinna­mon pink“ when fresh, w ithin a few weeks turning pale lemon yellow on storage.

Gregarious in conifer or mixed forests of Nova Scotia, U. S. A., August— September.

T he spores of th is species a re th e n a rro w es t y e t described fo r th e com plex, b u t o th erw ise a re typ ica l. I t is in te re s tin g to n o te th e change in color of spo re p rin ts on sto rage, w h ich m ay w ell be a cue to m isu n d e rs tan d in g of old spore p rin ts in th is group in general.

A s illu s tra ted , f ru it bodies a re tru m p e t-sh ap ed , b u t th e p ileus su rface is p lane to depressed , w ith th e p e rfo rm a tio n o ften som ew hat ab ru p t.

Craterellus fallax A. H. Smith 1968, Mich. Bot. 7: 153—154.Fru it bodies (Plate 88, fig. 3) up to 8 cm high, obconical to broadly conical,

finally flairing outward margin, pervious to the base, comucopioid; base canescent to pruinose, usually almost white, abruptly dark buffy grey (“fuscous“) to the origin of the hymenium; hymenial surface appearing drab grey (“cinnamon drab“), but in reality very dark but covered w ith developing spores near “light congo pink“, smooth or longitudinally rugulose, but never significantly veined or merulioid; inside surface of fru it body broken-fibrillose

CESK A M Y K O LO G IE 29 (4) 1975

202

to granular or m inutely squamulose, appearing hygrophanous, deep brownish grey when fresh (“buffy brow n“), naturally fading to paler shades (“wood brow n“), black when old and watersoaked. Odor faint to strongly fruity, cantharelloid; taste slowly mildly acrid.

Spores 11—14X7—9 um, broadly ellipsoid, thin-walled; spore print salmon buff to pinkish buff (not pale cream or ivory as in C. cornucopiodes).

Gregarious or in troops in predom inantly conifer forests from Nova Scotia to Alabama and west to Minnesota; Ju ly through mid-September in w arm er climates, August through September in cooler areas.

Additional macroscopic and microscopic characters were given by Smith (1968), but this description and illustration, especially concerning color of the spore print, is offered to contrast this species from C. cornucopioides. Until Sm ith’s description, spore prints w ere rarely made of such fungi, for it was assumed tha t only C. cornucopioides occurred in North America. Experience now proves tha t C. jallax is probably the predominant m ember of the complex in most of eastern North America.

My lim ited experience w ith C. cornucopioides in Europe (a few collections in Sweden in 1970) indicates that the European taxon may be pigmented in a grey to black spectrum, almost totally w ithout a brown to tan constituent. In North America, even those forms yielding w hite to pale cream spore prints are usually dark brownish black to brown, w ith tan to ochraceous-brown con­stituent pigments. If such a distinction has value, the North American taxon presently accepted as C. cornucopioides may yet be separated from the Euro­pean taxon under the same name.Craterellus subundulatus (Peck) Peck 1903, Bui., New York St. Mus. 67:27.

Fruit bodies (Plate 88, fig. 4) up to 12 mm high, trum pet-shaped w ith undu­late margin. Stipe slender, about one mm thick, remaining slender throughout length, then flairing abruptly at hymenial level, deep brownish grey (“olive brow n“): hymenial surface smooth, not ribbed or veinous although following contours of the undulate pileus, neutral grey (“light grayish olive“, with very narrow m argin of “olive buff“); pileus infundibuliform, m inutely perforate occasionally, but not invariably, smooth to m inutely fibrillose, cream color at m argin (“pale olive buff“), dark grey over disc (“chaetura drab“). Taste not recorded; odor none.

Basidia cylindrical, with upper portion somewhat thicker than lower portion, consistently 5-6-sterigmate.

Spores 6.7—7.8X4.8—5.6 ¿¿m (E = 1.20-1.62; Em = 1.38; Lm = 7.16 Mm), ovoid, somewhat flattened adaxially, thin-walled.

Solitary or gregarious in mixed conifer-deciduous forest, m id-Atlantic states south to Alabama, and perhaps more widely distributed, but often confused with other related species; summer.

Microscopic characters and synonymy have been stated previously (Petersen,1969), but fresh colors and a color illustration are added here in order better to separate Craterellus subundulatus from C. sinuosus, and to draw attention to such small fru it bodies in Europe. To my knowledge, these fru it bodies re­present the smallest of the genus, w ith C. fallax producing some of the largest.

This species is usually confused w ith Craterellus calyculus (Berk. & Curt.) Burt, from which it differs only slightly in fru it body characters, but C. caly­culus produces significantly larger spores (9.7—12.1X6.8—9.1 um). Fruit bodies

PETE R SE N : CA N TH A RELLO ID FU N G I VI.

203

of both species are of similar stature and color. Craterellus sinuosus Fr. produ­ces slightly larger fru it bodies, and somewhat larger spores also.

Specimen illustrated: Mixed woods, Cades Cove, Great Smoky Mountains National Park, Tennessee, 15. VIII. 1973, coll. D. Jenkins et Ronald H. Peter­sen, no. 37839 (TENN).

R e f e r e n c e s

B u r t E. A. (1914): T h e T he lepho raceae of N o rth A m erica. II. C ra te re llu s . A nn.M issouri bot. G ard . 1:327—350.

C o r n e r E. J. H. (1957): C ra te re llu s Pers., C an th a re llu s F r. an d P seu d o cra te re llu s gen. nov. S ydow ia B eih .: 266—276.

C o r n e r E. J. H. (1966): A m onograph of can th a re llo id fungi, A nn. bot. Mem.2. 1-255.

F r i e s E. M. (1838): E picrisis sy s tem atis m ycologici seu synopsis H ym enom ycetum .U psala, 610 p.

L a n j o u w J. et S t a f l e u F. A. (1964): In d ex h e rb a rio ru m . P a r t I. T he h e rb a ria of th e w orld . Regn. veget. 3 1 :1 —251.

P e r s o o n C. H. (1825): M ycologia E u ropaea 2 :1 —214.P e t e r s e n R. H. (1969): N otes on can th a re llo id fung i — II. Som e new tax a , and

no tes on P seudocra te re llu s . P ersoon ia 5 :211—223.R i d w a y R. (1913): C olor s tan d a rd s and color n o m encla tu re . W ash ing ton , 43 p., I

53 pis.S m i t h A. H. (1968): T he C an th a re llaceae of M ichigan. M ich igan Bot. 7: 143—183.

CESK A M Y K O LO G IE 29 (4) 1975

204

Mřížovka červená — Clathrus ruber Mich, ex Pers. v Československu

Der Gitterpilz — Clathrus ruber Mich, ex Pers. in der Tschechoslowakei

Jan K u th a n

A čkoliv d le li te rá rn íc h ú d a jů b y la m řížovka červená — C lathrus ruber M ich, ex P ers. v Č eskoslovensku již n a n ěko lika m ístech sb írán a , neby ly ty to sběry doloženy an i znovu po tv rzeny . A u to r spolu s m anže lkou sb íra l v srp n u 1974 m řížovku če rv e ­n o u n a lo k a litě „O sičina“ m ezi B o jn icí a S u tovcem i n a s třed n ím S lovensku, k d e v y ­rů s ta la z h luboké v rs tv y ze tle lého dubového listí. Z m ín ěn á lokalita , tep lom ilná doub rava , p říp ad n ě h ab ro v á d o u b rav a n a jižn ích svazích M alé M agury, k te rá je bo h a tý m n a lez iš těm vzácných d ru h ů tep lom ilných h řibov itých a jiných hub, by la au to rem s tá tn ím o rg án ů m och ran y p říro d y n a v rž e n a k v yh lášen í jak o ch rán ěn é n a ­leziště. V ob las ti och ran y vzácných d ru h ů hu b by to to bylo p rv n í ch rán ěn é územ í v Č eskoslovensku.

O bw ohl den L ite ra tu ra n g a b e n n ach d e r G itte rp ilz — C lathrus ruber M ich, ex Pers. in d e r T schechoslow akei schon au f e in igen F u n d o rten gesam m elt w urde, sind le ider d iese F u n d e ohne B elege u n d B estä ttig u n g geblieben. D er A u th o r m it se iner G attin h a t im A ugust 1974 C la thrus ru b er M ich, ex P ers . au f dem S tan d o rt „O sičina“ zw i­sch en den O rten B o jn ice u n d Sutovce in d e r M itte lslow akei gesam m elt; d e r P ilz w uchs h ie r au s e in e r d icken S ch ich t von v e rm o d erten E ichen laub . D er S tando rt, e in th e rm o p h ile r L au b w a ld (Q uerce tum u n d Q uerceto-C arpinetum ) au f den S üd ­ab h än g en d e r M alá M agura is t an in te re ssan te F u n d e von w ärm elieb en d en R ö h r­lingen u n d a n d e ren P ilzen re ich u n d w u rd e d u rch d en A u th o r d en s taa tlich en O rga­n en des N a tu rsch u tzes zu r Schonung vorgesch lagen . D ies w ä re von d e r H insich t des P ilzschu tzes das e rs te N a tu rsch u tzg eb ie t in d e r T schechoslow akei.

K tvarově i barevně pozoruhodným hadovkotvarým houbám (Phallales) ná­leží bezesporu i mřížovka červená — Clathrus ruber Mich, ex Pers., k terá je rozšířena v subtropickém a v teplejších částech m írného pásma skoro celé se­verní polokoule.

V Československu byl tento druh dle literárních údajů sbírán již nejméně dvakráte, doklady se však nezachovaly a lokality nelze tedy pokládat za zaru­čené. Podrobnosti k těm to údajům, popis a rozšířeni druhu byly zpracovány A. Pilátem (1958). Problematický pro tuto zřejmě teplomilnou houbu je údaj V. Vraného (1925), vztahující se k jejím u nálezu na severním (!) svahu vrchu Ihi’a (1284 m) v Levočsko-lubovňanském pohoří, tedy v nadmořské výšce bez­pochyby nad 900 m. Na severní straně vrchu není již totiž vlastní svah, ale údolí potoka.

Z Československa je mně však znám další, rovněž neověřený — byť zaručený — výskyt této houby: můj otec ji v letech 1955—1958 opakovaně pozoroval v hu- mosní půdě zeleninového záhonu v zahradě ÜNZ v Leopoldově. O tom to vý­skytu jsem se již zmínil spolu s uveřejněním sběru Clathrus ruber Mich, ex Pers. z Jugoslávie (Kuthan 1967) z lokality S tari Bar, kde byla sbírána r. 1966. Další nálezy této houby na Balkáně jsem učinil znovu v Jugoslávii, a to na lokalitě Jablanac r. 1968, a v Bulharsku v národním parku Ropotamo r. 1971. Posléze uvedený nález bude spolu s ostatními sběry zpracován v samostatném příspěvku k mykofloře Bulharska.

V roce 1971 při demonstraci barevného diapositivu Clathrus ruber Mich, ex Pers. jsem byl spoluzaměstnancem p. E. Duchoňem upozorněn na to, že houbu tohoto vzhledu pozoroval téhož léta poblíž N itranského Rudna, avšak pro její

205

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

nepříjemný zápach ji nesbíral. V letech 1972 až 1974 jsem pravidelně navště­voval přesně popsané naleziště i jeho okolí, avšak bezúspěšně. Šlo o prohlubeň v smíšeném buko-habrovém lese vyplněnou vrstvou hum usu z opadaného listí) v jižní exposici poblíž silnice Valaská Belá — Nitranské Rudno u odbočky do osady Temeš.

Asi 10 km vzdušnou čarou jihovýchodně odtud mezi obcemi Sutovce a Boj- nice leží lokalita „Osičina“ (= „Pred. Stefanové“), teplom ilná doubrava, resp. habrová doubrava v jižní až jihovýchodní exposici na svazích Malé Magury, známá mně bohatým výskytem teplomilné mykoflóry. Zde jsm e s manželkou Jiřinou nalezli 17. srpna 1974 skupinu tří plodnic Clathrus ruber Mich. ex Pers. vyrůstajících z hluboké vrstvy opadaného dubového listí, k teré vyplňovalo úvoz opuštěné vozové cesty. Plodnice byly již lehce zavadlé a zčásti zaschlé, takže fotografie zhotovená na místě nedokum entuje houbu v plné její kráse. Jak tomu již i u jiných hadovkotvarých hub bývá, plodnice vytrvávají v svě­žím a dokonalém stavu pouze několik hodin a ideální fotografické zobrazení vyžaduje i jistou dávku štěstí.

Plodnice byly srostlé na basi okrovek, avšak skupiny či hnízda této houby jsou častá. A. P ilát uvádí v časopise Živa (17:221—222, 1969) nález H. Rei- chardta, k terý u Lublaně v Jugoslávii nalezl hnízda až s 50 kusy této houby, vyrůstající pod lískami. I plodnice jiných břichatek (jako Anthurus archerii či Mutinus ravenelii) vyrůstají často ve skupinách. Můj nález ze Slovenska ne­vybočoval v žádném srovnatelném směru (vzhledem k částečnému zaschnutí plodnic) od udávaných popisů, a proto popis neuvádím. Sděluji dále jen některá pozorování k ekologii druhu.

Clathrus ruber Mich. ex Pers. není vázán na určitý druh stromu: roste poď listnáči i jehličnany, v lesích, zahradách, sklenících i na hřbitovech. Mé sběry z Jugoslávie pocházejí z olivového háje, kde rostly na holé, jen zcela řídce travou porostlé suché půdě (Stari Bar, 1968) a hromady kamenů vybraných ze zeleninových záhonů (Jablanac, 1968). V Bulharsku jsem mřížovku sbíral v humusu na okraji lužního lesa pod habrovci (Ostrya carpinijolia), duby (Quercus robur) a habry (Carpinus orientális); na lokalitě u Sútovců převládá dub letní a v zmlazeném podrostu i habr.

V roce 1974 byl dle ústního sdělení M. Herrm annové zaznamenán v NDR po­blíž Lipska větší výskyt této houby. Lze předpokládat, že intensivní průzkum rozšíří v příštích letech počet doložených lokalit této houby i z Československa. Vektorem šíření výtrusů této houby jsou zejména mouchy, které lákány pa­chem roznášejí výtrusy po okolí. Toto šíření druhu bylo pozorováno nejen u druhu Anthurus archeri (Berk.) E. Fischer v jižních Cechách (Kluzák 1967), ale i u druhu M utinus ravenelii (Berk. et Curt.) E. Fischer v oblasti města Ostravy (Kuthan et Veselský 1967). V uplynulých devíti letech zde byla nale­zena další tři stanoviště této houby ve vzdálenosti 0,5 až 8 km od původního, ve východním a jihovýchodním směru, t. j. směru po převládajících větrech.

Doklad sběru je uložen v herbáři Národního musea v Praze (PRM no. 770008).

Poděkování.

Děkuji dr. F. Kotlabovi, CSc., za laskavou recensi a připom ínky k topografii oblasti kol vrchu Ihla.

206

K U T H A N : C LA TH R U S R U B E R '

L i t e r a t u r a

K l u z á k Z. (1967): Š ířen í k v ě tn a tce A rch e ro v a — A n th u ru s a rch e ri (Berk.)E. F isch e r — v jižn ích Č echách. Čes. M ykol. 25:181—182.

K u t h a n J . (1967): M řížovka če rv en á — C la th ru s ru b e r M ich. ex P ers . — h o u b a ř- ský ú lovek ze s lu n n é Jugosláv ie . Čas. čs. H o u b ařů 44:48 — 50.

K u t h a n J. et V e s e l s k ý J. (1967): P siv k a R avenelova — M utinus ravene lii (B erk. e t C urt.) E. F isch e r v Č eskoslovensku. Čes. M ykol. 21:112—116.

P i l á t A. (1958): P h a lla le s — H adovko tvaré . In F lo ra ČSR, B - l. p. 1—95. P rah a . V r a n ý V. (1925): Z m ých houb ařsk ý ch vzpom ínek . Čas. čs. H o u b ařů 5 :31—32.

A dresa a u to ra : Ing. J a n K u th an , G o ttw aldova 1127, 708 00 O strava-P o ruba .

207

Studies on the leaf blight of Embelia robusta Roxb. from India Studie skvrnitosti listů Embelia robusta Roxb. v Indii

T. R. Bandre*) a n d B. V . P atil

T he fun g u s causing leaf-'b ligh t d isease of E m belia robusta R oxb. w as iso la ted and iden tified as G lom erella sp. from N ag p u r reg ion of M a h a ra s tra S ta te , Ind ia . A new host pa thogen ic ity w as e s tab lished by sp o re suspension of fungus iso la ted fro m th e d iseased lesions, w h ich w as h ig h ly v iru le n t and pathogen ic to h ea lth y leaves, p ro ­ducing sym ptom s of d isease w ith in 72—96 hours.

H ouba G lom erella sp. b y la iso lována a id en tif ik o v án a ja k o původce choroby vyvo­láv a jíc í sk v rn y n a listech k e ře E m belia robusta R oxb. ro s touc ího v okolí N agpuru , s tá t M ah a ra s tra , v Ind ii. P a th o g en ita té to houby n a novém h o stite li b y la ov ě řen a „in Vitro“ in fekcí zd ravých lis tů su spensí sp o r z ískaných z nap ad en ý ch lis tů z p řírody . N a in fikovaných lis tech se p řízn ak y choroby p ro jev ily během 72 — 96 hodin.

I n t r o d u c t i o n . Embelia robusta is a wild growing medium sized shrub of family Myrsinaceae growing at Nagpur and surrounding area, of M aharastra State, India. The leaf blight disease of Embelia robusta attributed to Glomerella sp. is newly recorded on this host. The fungus first infects the above plant during the months of August — Septem ber and later spreads to the other economically im portant plants including rosewood (Dalbergia sissoo Roxb.) which is of prime importance as tim ber (Chinappa 1968). Genus Glomerella belongs to Ascomy- cetes and is wellknown for its plant pathogenicity. It attacks a great num ber of plants causing fru it rot, wilting, leaf spots, necroses, cancer, w ithertip and anthracnoses and m ay also be harboured in a symptomless form (Shear and Wood 1913, Arx 1957).

The present work was undertaken to identify and study the general aspects including pathogenicity of the above fungus on Embelia robusta causing the leaf blight disease.

M a t e r i a l a n d m e t h o d s . T he fungus w as iso la ted from th e tissue of th e in ­fected leaves o f E m belia robusta. Sm all p ieces of ab o u t 0.5 cm X 0.3 cm w ere cu t ou t from th e in fec ted leaves of th e h a s t p lan t. T hey w e re su rfa c e ste rilized w ith 0.25% m ercuric ch lo ride fo r ab o u t tw o m inu tes , fo llow ed by w ash ing w ith s te rile d istilled w a te r th rice . T he lea f p ieces w e re th e n tra n s fe r re d to p o ta to -d ex tro se -ag a r in P e tr i- -d ishes and incuba ted a t 30 °C. A fte r 96 hours p u re m ycelia l colony w as observed in p lates. L a te r fru itin g bodies developed in a cu ltu re . T hus p u re c u ltu re w as iso lated from diseased tissuee o f th e E m belia p la n t w h ich w as id en tif ied w ith its typ ica l cha­rac te rs as G lom erella sp. (M üller and A rx 1973).

P u re iso la ted cu ltu re and num erous cross sec tions of p e rith ec ia from d iseased p a r t of lea f tissue w e re ca re fu lly stud ied , and i t w as observed th a t a ll ch a rac te rs w ere resem bling to G lom erella c ingula ta (M unk 1957).

R e s u l t s a n d d i s c u s s i o n . The infection of Glomerella sp. on the leaves of Embelia robusta can be seen in Fig. 1. Fungus at first appears as small yellowish—brown spots, later enlarging to 10—20 mm or more in dia­m eter and becoming chocolate brown. These spots spread all over the sur­face of leaf and specially towards marginal area causing leaf curl. On affected leaves later develop black fruiting bodies scattered over the entire lesions and sometime the infection is so heavy that whole leaf is covered by numerous chocolate brown spots, some of which coalesce to form irregular patches.

*) D ep artm en t o f B otany, N ag p u r U n iversity , N agpur. M. S., Ind ia .P resen t add ress: B ehind M edical College, V an ja ri N agar, N agpur: 440003, M. S., Ind ia .

208

1. In fec tio n d u e to G lom erella sp . on th e leaves of E m belia robusta. — 2. P u re m yce­lia l colony of G lom erella sp. in P e tr i-d ish a f te r 4 days of cu ltiva tion .

The fungus isolated from diseased leaf tissue of host in a potato-dextrose- -agar in Petri-dish shows typical white bushy colony (Fig. 2).

The pathogenicity of the culture was tested by its ability to cause fresh infection. For studying this, the spore suspension of Glomerella sp. was in­oculated to the healthy leaves on the twigs of the Embelia plant, which was dipped in a flask contained Sach’s nutritional solution under sterile conditions. Similarly, a control was kept where distilled w ater was sprayed on the leaves instead of spore suspension. On the leaves of the twigs where spores were inoculated small yellowish spots appeared within 72—96 hours which later in­creased in size and turned chocolate brown w ith the appearence of fruiting bodies. No infection has been observed on the leaves of the host plant which was kept as a control. The diam eter of infected spots and other symptoms were exactly similar to norm al infection of Glomerella sp. on Embelia robusta in nature.

Some prelim inary experiments were carried out to find out the suitable carbon and nitrogen sources for the fungus. N utritional studies on carbon and nitrogen sources were done in Czapek’s liquid medium. Out of the carbon sources tried, fungus shows maximum growth on maltose followed by dextrose, sucrose and lactose.

During the study of the effects of concentrations of maltose medium on the mycelial growth of fungus, it has been observed tha t growth was not in pro­portion to the increase of carbon source concentration in medium. However, optimum growth of fungus was observed when 2% maltose was supplied as a carbon source.

The fungus utilises organic sources of nitrogen as well as n itrate and ammonium salts, bu t not atmospheric nitrogen (Thind and Rawla 1968, 1969).

BA N D R E ET P A T IL : L E A F B LIG H T OF EM BELIA

209

In our studies on the nitrogen requirem ent for the fungus it appeared that organic nitrogen sources such as alanine and arginine were equally good for the Glomerella sp. with little superiority of alanine over arginine followed by aspartic acid and the least growth was observed w ith cystine.

As far as the authors know, this is the first report indicating tha t Glomerella sp. can infect Embelia plant.

A c k n o w l e d g e m e n t s

T h e au th o rs w ish to exp ress s in ce re th an k s to M r. M. B. K a 1 o d e, R esearch Scholar, D ep a rtm en t of B otany, N ag p u r U n iversity , N agpur, fo r h is k in d h e lp d u rin g th e course o f stu d y an d also to D r. V. S a s e k, D ep a rtm en t of B iogenesis, In s titu te of M icrobiology, C zechoslovak A cadem y of Sciences, P ra h a , C zechoslovakia fo r c ri­tica lly going th ro u g h th e m an u sc rip t and fo r h is suggestions.

R e f e r e n c e s

A r x J. A. (1957): D ie A rte n d e r G a ttu n g C olle to trichum C da. P h y to p a th . Z. 29, 4: 413-468 .

C h i n a p p a B. (1968): A n ew lea f-b lig h t of R osew ood (D albergia sissoo R oxb.) from India . P h y to p a th . Z. 61, 1:57 — 58.

M ü l l e r E. e t A r x J. A. (1973): M eliolales, C oronophorales, S phaeria les . In : T he Fung i IV A, ed ited by A in sw o rth G. C. an d S p arro w F. K. an d S usm an A. S., A cadem ic P ress, L ondon: 87 — 132.

M u n k A. (1957): D anish P yrenom ycetes . A p re lim in a ry flo ra . E jn a r M unksgaard , C openhagen, 170 pp.

S h e a r C. L. e t W o o d A. K. (1913): S tud ies of fungus p a ra s ite s belonging to th e genus G lom erella . U .S . D ept. A gric. B ur. Ind . 252: 105.

T h i n d K. S. e t R a w l a G. S. (1958): S tud ies on th e n u tr i t io n of fungi. III. T he in flu en ce of d iffe ren t sources o f ca rb o n on th e g ro w th of th re e an th racn o se fungi. P roc. In d ia n A cad. Sei. Sect. B. 28 (6): 373 — 378.

T h i n d K. S. e t R a w l a G. S. (1959): S tud ies on th e n u tr it io n of fungi. IV. T he in fluence of d if fe re n t sou rces of n itro g en on th e g ro w th of th re e an th racn o se fungi. Proc. In d ian A cad. Sei. Sect. B. 29 (3): 101 — 108.

CESK Ä M Y K O LO G IE 29 (4) 1975

210

List of strains of entomogenic fungi

Seznam kmenů entomofágních hub

A n n a Sam šiňáková*)

T he lis t inc ludes s tra in s o f entom ogenic fungi, m ost of th e m belong ing to th e group of D eu terom yce tes (M oniliales), w h ich fo rm th e m ycological collection o f th e In s titu te of E ntom ology of th e C zechoslovak A cadem y of Sciences, D ep artm en t of Insect P a th o ­logy, P rague.

U nless o th e rw ise sta ted , th e s tra in s w e re found in C zechoslovakia a n d iso la ted a s w e ll as d e te rm in ed by th e au th o r. T he find ings fro m C uba w ere ob ta in ed by th e cou rtesy of Ing. H ostounský of th e In s titu te of Entom ology of th e C zechoslovak A ca­dem y of Sciences w ho h anded th em over to th e a u th o r fo r iso lation an d iden tif ica ­tion . F u r th e r s tra in s of th e fung i w e re m ad e av a ilab le by Ing. B alazy of th e In s titu te “W ielkopolsk i P a rk N arodow y“ a t Puszczykow o. F o r th e g ift o f collections of th u s a ffec ted insects as w ell as fo r p u re cu ltu res of th e fung i th e a u th o r’s th a n k s a re due to b o th m en tioned scien tists .

M ost o f th e fu n g a l s tra in s lis ted a re s to red in o u r co llection in th e fo rm of p u re a g a r cu ltu res. Som e s tra in s a re k e p t in th e fo rm of con id ia in a c tiv a ted coal.

In th e s tra in s , in d ica ted by a n aste risk , enzym atic ac tiv ity (p roduction o f lipase, p ro te a se an d ch itin ase in to th e env ironm en t) w as asce rta in ed ; these s tra in s w ere in c lu d ed in th e “A m erican T ype C u ltu re C o llection“ , R ockville, M ary land .

In case of som e of th e s tra in s th e d a ta ab o u t th e h o st a re incom plete o r to ta lly m issing because ow ing to th e cond ition of th e find ing , a p rec ise d e te rm in a tio n w as im possible.

*) D r A nna S am šiňáková, C. Sc., In s titu te of E ntom ology, C zechoslovak A cad. Sci., D ept. In sec t P atho ., F lem ingovo nám . 2, P ra h a 6, CSSR.

*

2 1 1

to Strain Number H ost Origintt> ' " :-------------------------------

Aschersonia aleyrodis Web. 65 Aleurocanthus woglumi Ashby 1972 CubaAschersonia aleyrodis Web. 68 — 1972 CubaAscosphaera apis Olive e t Spilt. 3 A pis mellifera larvae 1973Ascosphaera apis Olive e t Spilt. 37 A pis mellifera larvae 1968Aspergillus flavus L ink 61 Perillua bioculatus Fabr. 1972Aspergillus niger Van Tiegh 64 Coccoidea 1972 CubaAspergillus parasiticus Speare 45 Tyymantria dispar L. 1971Aspergillus parasiticus Speare 18 Qalleria mellonella L. 1969Beauveria bassiana (Bals.) Vuill. 43 Tortrix viridana L. 1971 PolandBeauveria bassiana (Bals.) Vuill. 40 — 1968Beauveria bassiana (Bals.) Vuill. 39 Galeruca tanaceti L. 1971 PolandBeauveria bassiana (Bals.) Vuill. 47 Pyrausta nubilalis Hb. 1972 QBeauveria bassiana (Bals.) Vuill. 60 Gephaleia abietis L. 1961 WBeauveria bassiana (Bals.) Vuill. 54 Bothynoderes punctiventris Germ. 1967 £Beauveria bassiana (Bals.) Vuill. 80 Hylobius pinastri L. 1971Beauveria bassiana (Bals.) Vuill. 81 Bupalus piniarius L. 1972 Poland SBeauveria bassiana (Bals.) Vuill. 82 Hylobius abietis L. 1972 Poland ^Beauveria bassiana (Bals.) Vuill. 26 Heteroptera 1971 Poland qBeauveria bassiana (Bals.) Vuill. 38 Chrysomelidae 1971 Poland f*Beauveria bassiana (Bals.) Vuill. 33 — 1968 OBeauveria bassiana (Bals.) Vuill. 16 — 1972 2Beauveria bassiana (Bals.) Vuill. 30 Chrysomelidae 1971 Poland WBeauveria tenella (Delacr.) Siem. 9 Ixodes ricinus L. 1972 gBeauveria tenella (Delacr.) Siem. 14 — 1970 ^

-f Beauveria tenella (Delacr.) Siem. 27 — 1969Fusarium roseum Link 60 Spodoptera frugiperda Sm. et Abb. 1972 Cuba

4- Metarrhizium anisopliae (Metch.) Sor. 4 Tabanidae 1972 USSR «3Paecilomyces farinosus Br. et Smith 6 — 1974Paecilomyce8 farinosus Br. e t Smith 6 Cephaleia abietis L. 1974

-f- Paecilomyces farinosus Br. et Smith 34 — 1971Paecilomyces fumosoroseus Br. et Smith 86 — 1973Rhizopus arrhizus Fisch. 23 Orthoptera 1971Sorosporella uvella (Kras.) Giard 11 Bothynoderes punctiventris Germ. 1970Sterigmatocystis japonica Aoki 13 — 1970Trichoderma koningii Oud. 63 Coccoidea 1972Verticillium lecanii (Zimm.) Viég. 1 Coccoidea 1973Verticillium lecanii (Zimm.) Viég. 7 Coccoidea 1973

-f- Verticillium lecanii (Zimm.) Viég. 71 Parthenolecanium corni Bouché 1968Verticillium lecanii (Zimm.) Viég. 76 Scolytus kirschii Skal. 1964 PolandVerticillium lecanii (Zimm.) Viég. 77 Dendrolaelaps cornutus Kr. 1972 Poland

K pětasedmdesátinám prof. dr. techn. ing. Augustina Kalandry, DrSc.

In honorem annorum Prof. Dr. techn. Ing. A. Kalandra, DrSc.,septuagintaquinta

B ran is lav U roševič

Dne 25. srpna 1975 se dožil 75 let dr. techn. ing. A u g u s t i n K a l a n ­d r a , DrSc., profesor lesnické fakulty VŠZ v Brně, dopisující člen ČSAV a čestný člen Čs. vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV

'

i

. *4 ■ W É É Ě Ě K Ě Ě Ě Ě Ě

& ^ w /

N aro d il se 25. V III. 1900 v Ú sobrně u Jev íčk a v rod ině sk lá řsk éh o děln íka . Po m a tu r itě n a reá lce v Jev íčk u h o lá sk a k p říro d ě ved la ke s tu d iu lesn ího inženýrstv í, k te ré započal r . 1919 n a V ysoké ško le techn ické v P raze . S tu d iu m dokončil r. 1923 n a nově založené lesn ické fa k u ltě VŠZ v B rně.

J iž během vysokoško lského s tu d ia se ju b ila n t za jím al o m ykologickou a fy topato lo - giokou p ro b lem atik u . P ro to ih n ed po ukončen í s tu d ia n a s tu p u je ja k o a s is ten t v e Fyto- pa to lo log ickém ú stav u VŠZ v B rně. Zde pod veden ím znám ých fy topato logů prof. dr. J . Sm oláka, prof. dr. A. B ay era a ze jm éna prof. dr. E. B audyše získal široký p ře ­h led o p ro b lem atice chorob ro s tlin a zák lad p ro svo ji da lš í výzkum nou i pedagogickou činnost. T ěsnou sp o lu p rác i a svů j n ev šed n í v z tah k zem ědělské ochraně ro s tlin u d ržu ­je p ro f. K a la n d ra běh em celé své d louho le té tv ů rč í vědecké činnosti.

O d r. 1931, k d y n a s to u p il d o S tá tn íh o výzkum ného ú s tav u o ch ran y lesů v P raze, p raco v a l v lesn ickém výzkum u v obo ru och ran y lesů n e p ře trž itě až do svých 70 let.Od r. 1946 do r. 1960 by l p o v ě řen veden ím oddě len í och ran y lesů V ýzkum ného ú stavu lesn íh o hosp o d ářstv í a m yslivosti (V tJLHM ) v e Z b ras lav i-S trn ad ech u P rah y . Sou­časně působ il ja k o su p le n t a od r. 1950 p o h ab ilitac i ja k o docen t a vedoucí k a ted ry o ch ran y lesů n a lesn ické fak u ltě VŠZ v B rně. V r. 1956 b y la je h o vědecká, odborná a pedagog ická č in n o st o ceněna u d ě len ím hodnosti d o k to ra věd a jm en o v án ím řád n ý m

213

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

členem (akadem ikem ) ČSAZV. V r. 1963 by l zvolen dop isu jíc ím členem ČSAV a v roce 1964 jm en o v án ex te rn ím pro feso rem n a lesn ické fa k u ltě VSZ v B rně. J e členem koleg ia teo ré tických zák ladů zem ědělstv í p ř i ČSAV a č lenem četných jin ý ch vědec­kých instituc í.

Odborná, vědecká a pedagogická činnost jubilanta, zaměřená zpočátku na tvořící se obor lesnické fytopatologie, se zvlášť po osvobození CSSR rozrůstá — jak to vyžadovala naléhavá potřeba lesnické praxe — do širokého rámce obo­ru ochrany lesa. Profesor K alandra se svým kolektivem spolupracovníků, z nichž je třeba připomenout alespoň ing. S. Kolubajiva a ing. J. Kúdlera, CSc., rozvinul v padesátých letech novodobou pozemní a leteckou ochranu lesních porostů. Za jeho vedení se dále zdokonalily metody boje proti holožírovému a dřevokaznému hmyzu. Na toto tém a napsal řadu vědeckých publikací.

Zaměříme-li vzpomínku k 75. narozeninám prof. K alandry především na úsek fytopatologicko-mykologický, pak je nutno podtrhnout, že tato jeho činnost — ač bezpochyby velmi významná — je přece jen částí celkové vědecké, odborné a pedagogické činnosti jubilanta.

Již ve svých vědeckých začátcích věnuje prof. Kalandra velkou pozornost ně- > kterým závažným chorobám v lesních školkách, zvláště pak sypavce borové.

Na toto téma vypracoval velmi rozsáhlou disertační práci, po jejíž úspěšné obhajobě v r. 1939 nabývá titu lu doktora technických věd.

Pro vědu a praxi mají velký význam původní práce jubilantovy o plísni šedé, o sypavce borové, o nově u nás objevené sypavce na borovici, působené houbou rodu Hypodermella, a o zavlečené sypavce douglasky. Jubilant jako první v CSSR popisuje rakovinu smrku, podává podrobný popis masového odumírání bříz, přispěl k rozšíření poznatků o nebezpečné grafióze jilm u a o problémech usychání jasanu a jedle.

Značný teoretický a praktický význam mají práce prof. Kalandry o korních nekrózách topolů, působených druhy Dothichiza populea a Cytospora sp., o roz­šíření „hnědého mízotoku“ v českých zemích a o bakteriální rakovině topolů. Spolu s ing. B. Uroševičem popsal jubilant novou chorobu topolů nazývanou též „přerovská choroba“. Jubilant jako první v Evropě upozornil na rakovinu topolů, doprovázenou druhem z rodu Hypoxylon, připomínající svými příznaky obávanou americkou rakovinu osiky.

Značnou část své vědecko-výzkumné činnosti věnoval prof. K alandra též stu­diu rozšíření významných dřevokazných hub, zejména nebezpečných druhů Phellinus pini, Fomes annosus, Armillaria mellea aj.

Během své dlouholeté vědecké a pedagogické činnosti publikoval prof. Ka­landra v domácím a zahraničním tisku kolem 150 vědeckých a odborných prací. M nohotvárná vědecká činnost jubilanta daleko překračuje svým významem a, dosaženými výsledky rámec CSSR; mnohé výsledky jeho výzkumné činnosti mají význam i pro sousední státy.

Záslužná činnost prof. Kalandry našla i své oprávněné veřejné a společenské zhodnocení. V r. 1953 byl vyznamenán titulem „Nejlepší pracovník lesnického výzkumu“, v r. 1954 „Za zásluhy o výstavbu“, v r. 1965 mu byl udělen „Rád práce“, v den jeho sedmdesátin r. 1970 mu byla udělena „Zlatá plaketa CAZ“ a bronzová plaketa ČSAV „Za zásluhy o vědu a lidstvo“.

Blahopřejeme prof. Kalandrovi k významnému životnímu jubileu a přejeme mu do dalších let pevné zdraví, osobní spokojenost a nové pracovní úspěchy.

' ’ ' - ' ■ ' ’ ' " ' ■■■

214

M y k o l o g i c k o - f y t o p a t o 1 o g i c k é p r á c e p r o f . dr . t e c h n . i n g . A. K a l a n d r y , D r S c .

1932 P řísp ěv ek k e s tu d iu škod livosti B o try tis c in e rea P ers . v lesn ích ško lkách a se ­m en ištích . O chr. R ost. 12: 130 — 134, 1932.

1933 R egenerace borov ice obecné v d ru h ém roce n ap ad en é sypakou — L ophoderm ium p in a s tr i Chev. a je jí p ra k tic k ý význam . Les. P rá c e 12: 29—33, 1933.N ej dů lež itě jš í škůdci lesn ího strom oví v u p ly n u lém roce. Čs. L es 13: 203 — 205,1933 (spolu s A. P fefferem ).N ěkolik poznám ek o puk lic i švestkové — L ecan ium cory li L. n a jasanech a n a n í cizopasících houbách . O chr. R ost. 13: 153 — 176, 1933 (spolu s J. R ozsypalem ).

1934 O d u m írán í bříz. Cs. L es 14: 204 — 205, 1934.N ej d ů lež itě jš í škůdci a choroby lesn ího stro m o v í v roce 1933. Čs. Les 14: 303 — 304,1934 (spolu s A. P fefferem ).C horoby v lesn ích ško lkách u n á s vzh ledem k fy topato log ickým o p a třen ím v ci­zích s tá te ch a v m ezinárodn ím obchodu. Čs. Les 14: 322 — 325, 1934.

1935 P řísp ěv ek k e s tu d iu g raph io sy n a jilm ech . Les. P ráce 14: 1 — 17, 1935 (spolu s A. P fefferem ).P rísp ev o k k š tu d iu grafiosy n a b restoch . Slov. les. a d rev . Hospod. 11: 1, 1935 (spolu s A. P fefferem ).P ře p a d á v á n í lesn ích sem enáčků . Les. P ráce 14: 312 — 314, 1935.

1936 E in B eitrag zu r K en n tn is des K ran k h e itsv e rlau fe s d e r K ie fem sch u tte bei P inus silvestris . IX . K ongress des In te m a tia n a le s V erbands F o rs tlich e r Forschungs- an s ta lten , U n g am , 1936: 2.

1938 N ová sy p av k a u n á s způsobená houbou H y p oderm ella su lc igena (Rastr.) Tub. n a borovici obecné a kleči v T a trá c h a n a Šum avě. O chr. Rost. 14: 38 — 46, 1938. M odrán í d řev a jeh ličn an ů , h lav n ě borovice, jeh o p ra k tic k ý v ýznam a boj p ro ti něm u. D řevař. L is ty 20: 2 — 3, 1938.

1939 P rv n í v ý sk y t sy p av k y doug lasky — působené houbou R habdocline pseudotsugae Syd. — v odstoupeném su d e tsk ém územ í Čech. O chr. R ost. 15: 36 — 40, 1939.

1940 P řísp ěv ek k o tázce rak o v in y n a sm rku . O chr. Rost. 16: 72 — 75, 1940.1941 S tru čn ý p řeh led nejp o zo ru h o d n ějš ích chorob v n ašich lesn ích ško lkách a sem e­

n ištích . Les. K a len d á ř 1941: 211 — 218.1951 N em oci a škůdci topolů . Čs. Les 31: 523 — 528, 1951.1953 Škod liv í č in ite lé n a borovici obecné a boj p ro ti n im . In ko lek tiv : P ěsto v án í bo ­

rových porostů . P ra h a , L esn. k n ih o v n a 17: 178 — 183, 1953.N em oci a škůdci topolů . In K a la n d ra A., P fe f fe r A., K u d le r J. e t K udela M.: R ychle rostoucí d řev iny . P rah a , p. 93 — 111, 1953.

1954 S y pavka bo rová — lo p h o d erm iasa borov ice lesn í a bo j p ro ti n í. P rah a , Lesn. k n ih o v n a 44: 1—49, 1954.P řísp ěv ek k otázce laphoderm iové sypavky borové, lo phoderm iasa bo rov ice obec­né, se zv láš tn ím zře te lem k rep u b lice ČSR. D isert. p ráce depon. v k n ih . les. fak. VŠZ, B rno.

1960 H nědý m ízo tok o h ro žu je topoly tak é v českých zem ích. Les. P rá c e 39: 235 — 236. O ch ran a p ro ti do th ich izové chorobě topolů v sazenicových školkách. Les. P ráce 39: 250-260 , 1960.Pozor n a k a la m itn í u sychán í borov ice doprovázené cenangiosou. Les. P ráce 39: 361 — 363, 1960 (spolu s B. U rošev ičem a M. Šrotem ).P app e ld o th ich io se D o th ich iza popu lea Sacc. e t B ria rd in d e r T schechaslow akei.II. K ongress d e r europ . M ykologen, T schechaslow akei, 1960: 11 — 13. M assenverbreitu ing d e r K iefem cen an g iase in d e r T schechaslow akei im Ja h re 1959, II. K ongress d e r europ. M ykologen, T schechoslow akei, 1960: 13—14 (spolu s B. U roševičem ).D iseases of p op la rs in C zechoslovakia w ith speciá l respects to D oth ich iza p o p u ­lea Sacc. an d B ria rd . P roceed. F if th W orld F o re s try Congress, S eattle , 1960: 900-901 .P řek o n tro lu jem e zd rav í topolových p ru tů n a n a p ad en í houbou D oth ich iza po­pu lea. Les. P rá c e 39: 141 — 143, 1960.

1961 H nědý m ízotok topolů v českých k ra jích . L esn ic tv í 7:591 — 596, 1961.P řísp ěv ek k p oznán í p říč in k a lam itn íh o u sy ch án í borovic v českých zem ích. L esn ic tv í 7: 369 — 388, 1961 (spolu s B. U rošev ičem a M .Šrotem ).R akov ina topolů . L esn ic tv í 7: 599 — 604, 1961.

ř

URO ŠEVIČ: K PÉTA SED M D ESÁ TIN Á M A. K A LA N D RY

215

Z kušenosti s chorobam i a o ch ran o u topolů v e F rancii. Z p ráv y výzk. Üst. Lesa a M ysl. 7: 2 4 -2 8 , 1961.

1962 Škodlivý v ý sk y t k o rn í sp á ly n a topolech v českých k ra jíc h v ČSSR. P rá c e výzk. Úst. les. CSSR, 24 :2 7 9 -3 0 3 , 1962.S ch n u tí v rcho lků n e jm lad š ích vý h o n ů vě tv í topo lů — V en tu ria p o p u lin a (Vuill.) Febr. u nás. Les. P rá c e 41:220—221, 1962.C ytospona ch rysosperm a (Pers.) F r. a sp á la topo lů v CSSR. S born . III. K oní. čs. M ykol., B anská S tiavn ica-P očuvad lo , 4 . - 7 . 9. 1962: 1 — 2.

1963 In te rn a tio n a lly dangerous fo re s t tre e diseases. A com plishm ents: E u ro p e — Cze­choslovakia. MLscell. P ublic . No. 939, F o res t S ervice, U. S. D ep a rtm en t of A g ri­cu ltu re , S ep tem b er 1963: 17 — 19.Topolové nekrózy. Les. P rá c e 42: 526—527 (spolu s V. Jančaříkem ).

1964 S k v rn ito s t lis tů působená houbou M arsson ina p o p u li-n ig rae K leb , n a topolech. Les. Cas. 1 0 :819 -822 , 1964.Im p o rta n t and ep idem ical d iseases of th e m a in fo re s t tre e species in C zecho­slovak ia d u rin g th e la s t fo r ty years. Sym posium IU FR O , O xford , 1964: 1 — 4.

1965 O ch ran a topolů. Z pr. les. Výzk. 11: 26, 1965.C ytospora ch rysosperm a (Pers..) F r. n a topolech. Z pr. les. Výzk. 11: 50 — 52, 1965. N ová choroba topolů . Les. Cas. 11: 541 — 548, 1965 (spolu s B. U roševičem ). D vacet le t m ykologie a fy topato log ie v osvobozené ČSSR. Čes. M ykol. 19: 133 — 141, 1965 (spolu s A. P ilá tem a Ct. B la ttným ).

1966 Z kušenosti s p říč in am i v zn ik u lesn ích k a la m it v posledn ích d ese tile tích . Z pr. les. Výzk. 12: 3 - 5 , 1966.V ýzkum v och ran ě lesů. Les. Čas. 12: 485 — 486, 1966.R akov ina topo lů dop ro v ázen á houbou z ro d u H ypoxy lon v ČSSR. Les. Čas. 12: 487-492 , 1966.

1967 R ozbor vývojových m ožností a úko ly p ři zvyšování p ro d u k tiv n o sti lesa z in ten - z ivněn ím o ch ran y lesů. Sym posium o úko lech lesn ického výzkum u p ři p e rsp ek ­tiv n ím rozvoji lesn ího hospodářstv í, Z b ra s lav -S tm ad y , 1967: 135 — 139. C o n trib u tio n to th e d is tr ib u tio n of P h e llin u s p in i (Thore) P ilá t in B ohem ia and M oravia. 14. K ongress IU FR O , M ünchen , 14: 455 — 460, 1967.M okvavá n ek ro za n a du b u Q uercus bo rea lis v ČSSR. 4. věd . K onf. V ÜLH, o c h ra ­n a lesov, Z volen 1967: F -IX : 1 — 5.

1968 K rozšířen í P h e llin u s p in i (Thore) P ilá t v P o lab í. Les. Čas. 14: 301 — 305, 1968. K současném u s ta v u o ch ran y lesů. Les. Čas. 14: 299 — 300, 1968.A co n trib u tio n to th e d is tr ib u tio n a n d im p o rtan ce of P h e llin u s p in i (T hore ex Fr.) P il. v a r. ab ie tis (P. K arst.) P il. in th e C a rp a th ia n R ange, C zechoslovakia in ­cluded. A cta mycol. 4: 275 — 277, 1968.

1969 P h e llin u s p in i (Thore) P ilá t v T řeboňské p án v i. Sbor. věd. K onf. k 50. vý ročí V ysoké školy zem ědělské B rno, 1969: 70 — 71.P h e llin u s p in i (Thore) P ilá t on P in e P in u s u n c in a ta in S o u th e rn B ohem ia. L es­n ic tv í 15: 989-992 , 1969.

1970 Fom es annosus (Fr.) Cke. v k u ltu rá c h a m laz in ách borovice lesn í v P o lab í. L es­n ic tv í 16: 963-968 , 1970.Současné p rob lém y o ch ran y lesů v Č eskoslovensku. L esn ic tv í 16: 871 — 872, 1970. Č ervená h n ilo b a působená chorošem Fom es annosus (Fr.) Cooke v P o lab í v ČSSR. Sborn. věd. P rac í III. celost. K onf. o O chr. Rost., P ra h a 1970: 53 — 58.

1971 F o res t P ro tec tio n R esearch . C om m un. Inst, fo rest. C echoslov. 7: 101—108, 1971.1972 R ozšířen í a ekologie P h e llin u s p in i (Thore) P ilá t na borov ic i lesn í — P in u s sil-

ves tris v českých zem ích. Sborn . IV. věd. K onf. o O chr. Rost., B ra tis lav a 1972: 4. Ú koly o ch ran y lesů a pe rsp ek tiv y je jíh o rozvo je do ro k u 1990. L esn ic tv í 18: 1025 — 1027, 1972 (spolu s M. S to linou , J. K řískem , V. M artin k em a M. Č apkem ).

1974 K o tázce vác lav k y obecné, A rm illa r ia m ellaa (Vahl. ex Fr.) K um m ., v lesn ické fy topatologii. Sborn. Sym posium VŠZ v B rn ě o v ác lav ce obecné A rm illa r ia m ellea (V ahl. ex Fr.) K um m ., B rn o 1974: 119—122.P řísp ěv ek k ro zš ířen í a ekologii P h e llin u s p in i (Thore) P ilá t v a r. ab ie tis (K arsten) P ilá t v Č eských zem ích. L esn ic tv í 20: 193 — 201, 1974.P řísp ěv ek k rozšířen í po lyporózy Fom es annosus (Fr.) Cooke v Č eských zem ích. Sbor. K onf. O chr. R ast. (v tisku).

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

216

K pětašedesátinám člena korespondenta ČSAV Vladimíra Rypáčka, DrSc.

In honorem annorum Doctoris V. Rypáček sexagintaquinta

V la d im ír T ichý

Dne 10. října 1975 se dožil v plné životní svěžesti a pracovní aktivitě 65 let člen korespondent ČSAV, RNDr. a PhMr. V l a d i m í r R y p á č e k , DrSc., laureát S tátní ceny Klementa Gottwalda, profesor přírodovědecké fakulty Uni­versity J. Ev. Purkyně, člen řady vědeckých společností našich i zahraničních.Od doby, kdy jsme vzpomněli jeho šedesátin (Čes. Mykol., Praha, 24 :185—186,1970) uplynulo sice jen pouhých pět let, ale i tuto dobu, stejně jako léta pře­dešlá, naplnil profesor Rypáček další pilnou prací vědeckou, pedagogickou i or­ganizační.

Před časem jsm e uvedli v tom to časopise seznam prací profesora Rypáčka z oboru mykologie a lichenologie (Čes. Mykol., Praha, 14 : 211—214, 1960) uve­řejněných do roku 1960. Další práce z tohoto oboru, které publikoval od té do­by svědčí o tom, že zejména jeho zájem o fyziologii dřevokazných hub a o je­jich rozkladný i humifikační vliv na dřevo se dále rozvíjí a přináší nové výsledky.

Je to především růst jako základní fyziologický projev houbového organismu, jenž trvale poutá pozornost profesora Rypáčka. Osobitou metodou prokázal, že rychlost růstu houbové hyfy ve dřevě se podstatně neliší od rychlosti růstu na umělých substrátech, a že je jí úměrná. Tato rychlost je přirozeně ovlivňo­vána podmínkami prostředí, z nichž blíže studoval vliv osmotické hodnoty. Po­kud se týká růstu ve dřevě jako přirozeném substrátu dřevokazných hub, stu­doval zejména jeho závislost na chemismu dřeva a jeho původu.

Další oblastí zájmu profesora Rypáčka je rozklad lignocelulózní buněčné blány způsobený houbami, a to jednak změny její struk tury a fyzikálních vlast­ností, jednak jeho sepětí se vznikem látek humusových. Z tohoto studijního zaměření vytěžil také několik prací týkajících se biologické aktivity humuso­vých látek a jejich vlivu na některé fyziologické projevy rostlin.

V poslední době obrátil ve spolupráci s doc. dr. Z. Sladkým, CSc. své pra­covní úsilí na aktuální problém diferenciace generativních orgánů vyšších hub, a to především ve vztahu k endogenním růstovým regulátorům i k aplikaci regulátorů umělých.

Veškerá práce profesora Rypáčka sm ěřuje k syntetickému pohledu na stu­dovaný objekt. Svou Biologii dřevokazných hub, vydanou ve 2. doplněném a přepracovaném vydání v cizojazyčných překladech v Německé demokratické republice (1966) a v SSSR (1967), v současné době reviduje a doplňuje pro další vydání.

Profesor Rypáček vyvíjí činnost i v oblasti organizace výzkumu dřeva, jeho tvorby a rozkladu. Koordinuje hlavní úkol tohoto zaměření a podílel se na vypracování dlouhodobých perspektiv základního výzkumu dřeva. Přikládá vždy značný význam sepětí své práce s praxí, resp. s aplikovaným resortním výzkumem. Zvláště důležitá je v tom to ohledu jeho spolupráce se Státním dře­vařským výzkumným ústavem v Bratislavě i s dalšími institucemi, v rámci ČSAV pak s oddělením biologie lesa Botanického ústavu ČSAV.

Při hodnocení díla profesora Rypáčka nesmíme ovšem opomenout také jeho vliv na práci a pracovní výsledky řady jeho spolupracovníků a žáků působících na různých výzkumných i vysokoškolských pracovištích. Ani tak však nemů-

s

217

žeme a nechceme považovat tento stručný přehled za úplný a konečný, protože očekáváme i v buducnosti další úspěšné výsledky jeho mykologického výzku­mu. K tomu přejem e profesoru Rypáčkovi pevné zdraví a mnoho pracovního e lánu!

S e z n a m p r a c í d r . V l a d i m í r a R y p á č k a z o b o r u b i o l o g i ed ř e v o k a z n ý c h h u b . v ý z k u m u j e j i c h p ř i r o z e n ý c h s u b s t r á t ů ,

t v o r b y h u m u s u a j e h o b i o l o g i c k é a k t i v i t y z l e t I 9 6 0 — 1 9 7 4

Z m ěny ve s tru k tu ře lignocelu losn í buněčné b lán y v p rů b ě h u hum ifikace . A cta ag ro - bot., W arszaw a, 9: 53 — 61, 1960.

R ozklad a h u m ifik ace d řev a d řevokazným i houbam i. Ž iva, P ra h a , 9: 136—137, 1961.H um ussto ffe u n d H um ifiz ie rung vom G esich tsp u n k te d e r P flanzenphysio log ie . Sbom .

R efer. V II. m ezin. Sjez. všeobec. Výzk. R aše lin 15. —19. zá ří 1960, F ran tišk o v y L áz­ně (1962): 317-318 .

D er E in fluss iso lie rte r H um ussto ffe au f e in ige physio log ische Ä u sse ru n g en der P flanzenzelle . In S tud ies ab o u t H um us, P rah a , 1962: 235—243.

D ie Forschung au f dem G eb ie te d e r B iologie des H olzes. In P e rsp ek tiv y zák ladného výskum u dřeva , B ra tis lav a , 1965: 27 — 37.

B iologie h o lzze rstö render P ilze, 2. dopl. a p řep raco v . ed., J e n a 1966,B iologija děrev o raz ru ša ju šč ieh gribov, 2. dopl. a p řep racov . ed., M oskva 1967.B iological ac tiv ity of iso la ted hum ic ac id s in re la tio n to th e tim e a n d m eth o d of

sto ring . In S tud ies a b o u t H um us, P ra h a , 1967: 288 — 290.H um ic acids as re la te d to p la n t m orphogenesis a n d tox ic ity . In R. A. R obertson

ed. T ransac t. II. In t. P e a t Congress, L en in g rad 1963, vol. 2: 725 — 729, E d in b u rg h 1968.T he in flu en ce of th e chem ical com position of w ood on its decay by fungi. Fo lia

Fac. Sei. N at. U niv. P u rk y n ia n a e B runensis, 9 (5): 83 — 89, 1968.Ü loha hub v p rocesu h u m ifikace lignocelulos. W iadom osci bo tan iczne, K raków , 12:

199-209 , 1968.R ůst hub a jeh o podm ínky . P řír . V ědy ve Škole, P ra h a , 19: 385 — 398, 1969.V liv osm otického tla k u p ro s třed í n a m orfo log ické a fyzio logické v la s tn o sti houbo­

vých hyf. P ub l. Fac. Sei. U niv. J. E. P u rk y n ě , B rno, 502: 103 — 110, 1969 (spolu s J. V incentem ).

R ůst hub ve d řevě. D revársky výskům , B ra tis lav a , 16: 115 — 122, 1971 (spolu se Z. N avrátilovou).

V. sjezd ev ropských m ykologů, D ánsko 1970. Čes. M ykol., P ra h a , 25: 187—190, 1971.P ro m ěn ě fiz iěk ih osobina sm rčevog d rv e ta ra z lič itih zap rem in sk ih tež in a iz izvan ih

belom i m rk o m rtu lež i. In A k tu e ln i p ro b lem i šu m ars tv a , d rv n e in d u s tr i je i h o rti- k u ltu re . B eograd, 1972: 335 — 346 (společně s V. Č íhalovou).

T he ch a ra c te r of endogenous g ro w th reg u la to rs in th e course of d ev e lopm en t in th e fungus L en tin u s tig rinus. M ycopath. f t M ycol. app l., H ague, 46: 65 — 72, 1972 (spolu se Z. S ladkým ).

R ela tion be tw een th e level of endogenous g ro w th reg u la to rs and th e d if fe re n tia ­tion of th e fungus L en tin u s tig rin u s s tu d ied in a sy n th e tic m edium . Biol. P lan t. P rah a , 15: 20 — 26, 1973 (spolu se Z. S ladkým ).

Die B e tä tigung d e r endogenen W ach stu m sreg u la to ren bei d e r D iffe ren tia tio n des P ilzes L en tin u s tig rin u s (Bull, ex Fr.) F r. Ces. M ykol., P ra h a , 28: 113 — 114, 1974 (spo­lu se Z. Sladkým ).

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

21 8

Padesátiny RNDr. Mirko Svrčka, CSc.

Doctor rerum naturalium et scientiarum biologicarum candidatus Mirko Svrček quinquagintagenarius

J iř í K u b ická

Jako dlouhý film po více než 30 roků ubíhají před mým zrakem obrázky společné práce, radosti, zamyšlení a rozhovorů, někdy i starostí, jak už to život přináší. Mladý studentík, kterého jsem poznal začátkem čtyřicátých let, upo­zornil na sebe svým dychtivým zájmem a značnými přírodovědnými znalostmi. Záhy určoval mé nálezy diskomycetů z Poříčka i odjinud, které jsem pro něj sbíral. Ještě více nás v prvých poválečných letech sblížila práce na půdě obno-

4 1' 4' Í l l i l f a ' i

'i 5 'r' ̂ ^

veného Čs. mykologického klubu. Potom již v mé paměti oživují mnohé exkurze na Třeboňsku, kam za mnou přítel Mirko nesmírně rád dojížděl, dny společné práce, dlouhé večery při zpracovávání nasbíraného materiálu, exkurze spojené někdy i s nočními procházkami po hrázích rybníků Opatovického a Světa, pod klenbou souhvězdí letních nocí, ale také mikroskopování při svíčkách na chatě Protěž v Belanských Tatrách, kam jsme po řadu let jezdili za mykologickým výzkumem, hledání hub za každého ročního období a počasí (třeba i za sněho­vých přeháněk v Obřím dole pod Sněžkou), i posezení při číši vína u nás doma nebo u dobrých přátel na Moravě. To vše jsou stavební kaménky srdečného přátelství s Mirkem Svrčkem, které mi dovolují zamyšlení nad jeho životem a prací, u příležitosti jeho životního jubilea.

Zhodnotit vědeckou a lidskou práci Mirko Svrčka není lehké, především proto, že pro tohoto profesionálního mykologa, který dlouhá léta velmi úspěš­ně reprezentuje naši mykologickou vědu, není mykologie zaměstnáním, ale povoláním v tom nej vlastnějším slova smyslu, je jeho láskou a potřebou. Jen

219

proto mohl vykonat tolik nesmírné práce, často časově náročné, dlouhodobé a velice pracné.

M i r k o S v r č e k se n a ro d il v P raze 11. X . 1925. O p ř íro d n í vědy p ro jevova l zá jem již n a obecné ško le a h lav n ě p a k n a reá lce v Ječn é u lic i z áslu h o u obou pn>- feso rů p řírodop isu , algo loga K a r la Rosy a zoologa dr. J a ro m íra L anga. Z re á lk y p ře­šel n a gym názium v D ejvicích , k d e p říro d o p is vyučoval d r. Ja ro s la v K ocián ; v té době se již pev n ě rozhodl j í t s tu d o v a t p říro d n í v ěd y n a vysokou školu. M ladý M irek b yd le l teh d y s rod ič i v p ražsk é č tv r ti P a n k rá c i a d v a m ěsíce p rá z d n in každoročně p rožíval v e vesn ic i n a T ábonsku — o d tu d jeh o úzký v z ta h k již n ím Č echám a láska k p říro d ě ; obojí sp o lu u tv á ře lo jeh o osobnost. J e h o zp rv u n e jš irš í zájem , s iln ě in sp i­ro v an ý vo lnou p říro d o u venkova, odbo rnou lite ra tu ro u , m u ze jn ím i sb írk am i a p ř í ­rodně m n o h o tv á rn ý m okolím P rah y , se pom ěrně záhy so u s třed il n a bo tan ik u . Se zv láš tn í zálibou se věn o v a l tak é m echům , řa sám a houbám . V teh d e jš ích le tech v jed ­n é z u lic jeh o p ražsk éh o by d liš tě vystavova l če rs tvé houby ve sk řín ce n a zdi dom u Ing. S tan is lav H av lena , znám ý vedoucí ned ě ln ích e x k u rz í Č eskoslovenské m yko lo ­gické společnosti. M ladý s tu d e n t se s n ím seznám il, ú ča s tn il se ex k u rz í a společně s Ing. H av lenou n av štěv o v a l p o ndě ln í p řednášky , p o řá d a n é M ykologickou spo leč­ností. H av len a je j ta k é sezn ám il s V áclavem V ackem , s n ím ž se n a ved en í vycházek podíle l. O sobní po zn án í toho to v y n ik a jíc íh o m y k o lo g a-am até ra m ělo vý zn am n ý v liv ; od něj se n au č il m etod ice h led án í n ěk te rý ch sk u p in hub, ze jm én a d iskom ycetů , k te ­rým i se V acek in tenz ívně zabýval, u k áza l m u tak é tech n ik u pop isů a m ik roskopován í.V. V acek by l v la s tn ě posledn ím žákem prof. J. V elenovského, s k te rý m by l v p í­sem ném styku . T y to p o d n ě ty s ta ly se rozh o d u jíc ím i p ro Svrčkovo rozh o d n u tí, v ěn o ­v a t se m ykologii. V té době jsm e se ta k é sp o lu seznám ili ma p ře d n á šk á c h M yko­logické společnosti. Z ačal jsem m u p ř in á še t d iskom ycety ; u rčo v a l je h lav n ě podle m onografie J. V elenovského, k te ré h o m ěl m ožnost je š tě sám osobně p o zn a t a do ­konce se s n ím zú čas tn it ex k u rze v okolí M nichovic. N a m ykolog iekých ponděln ích p řed n ášk ách po zn a l tak é Jo sefa H erinka , teh d y s tu d e n ta m edicíny , jehož p ro s třed ­n ic tv ím n av áza l o sobní k o n ta k t s d r. A lb e rtem P ilá tem . T oto s e tk á n í s význam ným p řed s tav ite lem n a š í m ykolog ie rozhod lo o d a lš í ž ivo tn í k a r ié ře Svrčkově. Společně s A. P ilá tem p raco v a l p a k po dobu 28 le t v N áro d n ím m uzeu.

Z a v á lk y M irko S vrček m a tu ro v a l v r. 1944 a h n ed p o té by l to tá ln ě n asazen do to v á rn y v H ostivaři. P o osvobození se ih n ed d áv á z a p sa t n a p řírodovědeckou fa ­k u ltu K arlo v y u n iv e rs ity a již po čá tk em d ru h é h o ro k u vysokoškolského s tu d ia (1946) n a s tu p u je ja k o pom ocná v ědecká s íla do bo tan ick éh o oddě len í N áro d n íh o m uzea v P raze ; od té doby v to m to ú s tav u působí. P o obnovení Čs. m ykologického k lu b u (1947) se s ta l č lenem je h o v ý b o ru a v té to fu n k c i p ra c u je trv a le v d nešn í Čs. vědecké spo lečnosti p ro m ykologii. V r. 1949 dokončil vysokou ško lu a n a podk ladě d ise rtačn í p ráce, p o jed n áv a jíc í o o p e rk u lá tn ích d iskom ycetech podčeled i Lachneoideae, v y p ra ­cované z po d n ě tu un iv . prof. d r. K a r la C ejpa, jeh o vysokoško lského učite le , a p ře d ­ložené ja k o tiš tě n á pub likace , z ísk áv á titu l d o k to ra p říro d n íc h věd. V tom to roce se s tá v á řá d n ý m vědeckým p raco v n ík em N áro d n íh o m uzea. V r . 1964 p o složen í p ře ­depsaných zkoušek a úspěšném o b h á jen í k an d id á tsk é d ise rta c e o československých podzem ních houbách získal h odnost k a n d id á ta b io logických věd.

š íře zájmů a činnost dr. Mirko Svrčka v mykologii je neobvykle rozsáhlá. Jako hlavní cíl svého snažení v této vědě si stanovil vysoké cíle, které důsledně plní: přispět k dokonalejšímu poznání naší mykoflory a kritickou revizí vět­ších taxonomických celků podat dokonalejší obraz výskytu a rozšíření druhů, objasnit jejich taxonomické hodnoty i vzájemné mezidruhové vztahy. Před­mětem jeho studií jsou nejen makromycety, ale také některé mikromycety. V popředí Svrčkova zájmu jsou však diskomycety, v nichž se vypracoval na znalce světového formátu. Postupně reviduje obrovský typový m ateriál taxonů popsaných J. Velenovským i jinými mykology, v poslední době zejména rod Octospora (Humaria auct. p. p.) ze sbírek různých zahraničních ústavů. Zpra­covává nejen vlastní početné sběry, ale i m ateriál jiných mykologů, k terý do­stává k určení z mnoha zemí. Je ve styku s předním i světovými odborníky. Rada jeho publikací se týká také skupin basidiomycetů (Agaricales, Aphyllo-

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

22 0

phorales), pyrenomycetů aj. Jde nejen o revize rodů a druhů, popisy nových taxonů, ale také o určovací klíče a články popularizující mykologii. Významnou prací je monografie československých resupinátních rodů podčel. Tomentelloi- deae, klíč k určování hub pro školy, klíč evropských rodů operkulátních disko- mycetů (přeložený také do němčiny), obrazový atlas hub vydaný ve třech světových jazycích v nakladatelství Artia. Velkou pozornost věnuje i ekologii. Tento zájem jej přivedl ke studiu podzemních hub, jejichž taxonomické zpra­cování publikoval jako jeden ze spoluautorů prvního svazku Flora CSR — Gasteromycetes. Po řadu let kultivoval v laboratoři koprofilní houby a také hlenky, které izoloval z různých rostlinných substrátů. Během své, nyní již tém ěř 301eté činnosti v Národním muzeu, věnoval mnoho svých sil budování mykologických sbírek. Zaměřil se především na dokumentaci skupin, dříve jen velice fragm entárně v muzejních sbírkách zastoupených. Intenzívní sběratel­skou činnost zaměřuje na oblasti po mykologické stránce neprozkoumané nebo méně známé; značnou pozornost věnuje stát. přírodním rezervacím a lokalitám ohroženým (např. údolní zátopové oblasti). Jejich soustavným, mnohdy cíle­vědomě komplexním mykologickým výzkumem, při němž mu pomáhá jeho výtečná znalost rostlin cévnatých a kryptogamů, vytěžil množství nových po­znatků a získal obrovský studijní a srovnávací materiál. Z nesčetných exkurzí podniknutých tém ěř do všech kra jů naší republiky, shromáždil více než 60 000 položek hub z různých skupin. Jsou uloženy ve sbírkách dnešního mykologic­kého oddělení Národního muzea. Ve vlastní režii podnikl také cesty do zahra­ničí, kde často sbíral m ateriál pro sbírky Nár. muzea. Navštívil SSSR, NDR, Bulharsko, Jugoslávii, Turecko. V r. 1974 zastupoval jako jediný náš mykolog Československo na V. Sjezdu evropských mykologů ve Francii.

Jako jeden z předních našich profesionálních mykologů stojí M. Svrček již mnoho let v popředí našeho mykologického dění. Od založení Čs. vědecké spo­lečnosti pro mykologii je členem jejího výboru, od r. 1957 členem redakční rady časopisu Česká mykologie, jejímž je od r. 1959 výkonným redaktorem. Jen ten, kdo zná, o jak náročnou práci jde, a kterou dr. Svrček vykonává navíc doma ve svém volném čase, dovede tu to činnost posoudit a ocenit. V r. 1960 byl Svrček sekretářem II. sjezdu evropských mykologů, uspořádaného v naší re­publice. Zvládnout program sjezdu a posjezdových exkurzí pro 173 mykologů ze 16 zemí byl úkol nemalý, splněn byl však úspěšně. Bylo tehdy navázáno mnoho nových kontaktů s předními evropskými mykology, které přispěly k dal­šímu rozvoji naší mykologie. Dr. M. Svrček mnoho vykonává v osvětové čin­nosti a významnou měrou přispívá k šíření znalostí hub v naší společnosti; proslovil velký počet přednášek, zejména na půdě Čs. věd. společnosti pro mykologii, účastnil se organizace výstav hub, pořádaných Nár. muzeem, jejichž libreta vypracoval. Spolupracuje s mnohými našimi odborníky, je vždy ochotný rozdávat své velké znalosti a zkušenosti všem, kteří o ně mají zájem. Je také pověřen funkcí školitele aspirantů.

Mirko Svrček je velmi citlivý člověk, má rád kolem sebe přírodu, miluje ji a cítí se v ní šťasten. Vzpomínám, jak nejednou po celodenní vyčerpávající exkurzi v oblasti třeboňských rybníků vyjádřil své uspokojení a pocity, jimiž na něho přírodní prostředí, které je mu nezbytnou životní nutností, zapůsobilo. Má bezprostřední vztah ke všemu krásnému; umění — hudba, verše, krásná literatura, obrazy — je jeho druhým pólem. Malá sbírka sukulentů v jeho p ra­covně a zahrádka v kolonii nad Prahou, v níž má alpínum a kde se může potěšit

K U B IC K Á : PA D ESÁ TIN Y M. SV RCK A '

221

— ' : ■

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

z rostlin i odpočinout, přibližují mu přírodu také uprostřed města. Lásce k pří­rodě vede i své děti, Miladu a Oldřicha.

Cíle mého přítele jsou ještě značné. Věřím však, že ve zdraví a v pohodě dokončí své práce na monografii diskomycetů a přispěje tak k další reprezen­taci naší vědy.

T a x o n y v ě n o v a n é d r . M i r k o S v r č k o v i

R od: Svrček ia K u b íčk a (1960): S v rček ia K ub. n . gen. — nový ro d te rčop lodých hub.Ces. M ykol. 14: 214-218 .

D ruhy : Solen ia svrček ii P ilá t (1947): S o len ia sv rček ii, species nova bohem ica. Bull. Soc. m ycol. F ran ce 63: 203 — 204.R hodophyllu s svrček ii P ilá t (1969): R hodophyllus sv rček ii species n o v a sphagno- p h ila in B ohem ia lecta . Ces. M ykol. 23: 10 — 12 (cum ta b u la color. no. 71).

S e z n a m m y k o l o g i c k ý c h p u b l i k a c í R N D r . M i r k o S v r č k a , C S c .

1942

V o lvaria vo lvacea B ull. — K u k m ák sk lepn í. Cas. čes. H o u b ařů 22: 150.

1943

E nto lom a rhodopo lium F r. — S adovka vm áčk lá . Cas. čes. H oubařů 23: 41 e t 109-110.

1946

Inocybe u m bon ino ta Peck — v lák n íce raše lin ík o v á v C echách. Cas. n á r. Mus. 115: 154-155 .

M ykologův podzim . V esm ír 25: 80 — 82.(et P ilá t A.) T richo lom a h e lv iodo r sp. n. bohem ica. S tud . bo t. Čech. 7: 2 — 8.

1947

P in d a ra te r re s tr is Vel. — P in d a ro v k a zem ni n a T áborsku . Ces. M ykol. 1: 45 — 47. D va vzácné k o p ro filn í d iskom ycety — F im aria h u m an a Vel. a L ach n ea h u m a n a

Vél. (S tudie o českých askom ycetech I.). Ces. M ykol. 1: 119—125.P řísp ěv ek k poznán í českých C lavarií. Cas. n á r. M uz. 116: 215 — 218.(et P ilá t A.) S cle ro tin ia veselý i sp. n., nová h lízen k a ro s touc í n a p řes ličce v Ce­

chách. Ces. M ykol. 1: 42—45.1948

B ohem ian species of Pezizaceae subf. L achneoideae. — Č eské d ru h y podčeledi L achneo’deae (čel. Pezizaceae). Sbor. n á r. Mus, P ra h a 4B (6): 1 — 95, tab . 1 — 12.

Species no v ae D iscom ycetum e B ohem ia. S tud. bot. Čech. 9: 135 — 139.N aše ohn ivce — Sarcoscypha. Ces. M ykol. 2: 15—17.G a lé ra coproph ila K ü h n e r v Č eskoslovensku. Ces. M ykol. 2: 88 — 89.O h n ivka dom ácí — P y ro n em a dom esticum (Sow.) Sacc. Ces. M ykol. 2: 120 — 122. Poznám ky k m ykoflo ře B rdských H řebenů . Cs. bot. L is ty 1: 118 — 121. N ejvzácnější p ř írů s te k b o tan ického oddě len í N árodn ího m u sea v roce 1947. Cas.

n á r. M us. 117: 99 — 100.1949

Sphaerosom a v io laceum sp. n., a n ew species of th e genus S phaerosom a in B ohe­m ia. (S tudy of th e B ohem ian A seom ycetes III.). S tud. bot. Čech. 10: 155 — 158.

O nálezu P seudo tapesia p ila ti Vel. v C echách. Ces. M ykol. 3: 30—32.U ngu icu le lla fa lc ip ila v. H., d iscom ycet s háčkov itým i chlupy . (S tud ie o českých

askom ycetech II.). Ces. M ykol. 3: 42 — 45.H ouby n a spálen ištích . Ces. M ykol. 3: 83 — 87.N ová lo k a lita trep k o v itk y K ašparovy (C rep ido tus casp ari Vel.). Ces. M ykol. 3: 90. B ed la E yreova (L epio ta ey re i /M assee/L ange) v Cechách. Ces. M ykol. 3: 104 — 106. P odzim ní v ý stav a hub v N áro d n ím m useu. Ces. M ykol. 3: 127—128.(et P ilá t A.) B o le tinus tr id e n tin u s sutosp. L an d k am m eri P il. e t Svr. subspecies nova

bohem ica. Sbor. n á r. M us. P ra h a 5B (7): 1 — 7, tab . 1 — 4.

2 2 2

1950

H ete ro ch ae te lla c ry s ta llin a B ourdot, nová ro so lovkov itá h ouba v C echách. Ces. M y­kol. 4: 3 9 -4 2 .

Je š tě o lišce p o h á rk o v ité — C an th a re llu s cu p u la tu s F r. Ces. M ykol. 4: 59.P ozo ruhodné ná lezy basid iom ycetů z Č eského S tředohoří. Ces. M ykol. 4: 82 — 85.K u lh áček b ílý — C laudopus n iveus Vel. a poznám ky o d ruz ích ro d u C laudopus.

Ces. M ykol. 4 :131-136.P řísp ěv ek k poznán í českých hu b ze sk u p in y S phaeria les . Cas. n á r. M us. 118 — 119

(1949-1950): 4 6 -4 9 .H o ubařské v ý stav y v N árodn ím m useu. Cas. n á r. M us. 118 — 119 (1949—1950): 134 — -1 3 6 .

P řísp ěv ek k m ykoflo ře jižn ích Cech. Cs. bot. L isty 2: 132 — 134.

1951Je h n ě d k a jed lo v á — C ibo ria ru fo fu sca (W eberb.) Sacc., te rčop lodá h ouba n a jed lo ­

vých šup inách . Ces. M ykol. 5: 9 — 13.C iboria su b v illo su la (Rehm ) S vrček c. n., nový d iskom ycet p ro Cechy. (S tudie o čes­

kých askom ycetech IV.). Ces. M ykol. 5: 45 — 46.D vě vzácné číšovcovité houby (C yphellaceae) n a územ í CSR — P h aeocyphe lla ga-

le a ta (Schum .) B. e t G. a P o ro th e liu m fim b ria tu m (Pers.) F r. Cas. n á r. Mus, 120: 5 9 -6 2 .

1952

V zpom ínky n a V áclava V acka. Ces. M ykol. 6: 27 — 32.O vý zn am u flo ris tického výzkum u v m ykologii. (Ú koly československé m ykoflo-

ristiky .) Ces. M ykol. 6: 107 — 112.

1953M ykoflora údolí po to k a K líčavy n a K řiv o k lá tsk u . Cas. n á r. M us. 120: 204 — 215.(et P ilá t A.) O m eším oušku siv ém — L ep to tu s g laucus ve sm yslu B atschově, F rie-

sově a Q uéletově i pozdějších au to rů . Ces. M ykol. 7: 8 — 13.P rá c e a zp ráv y sekce p ro m ykologický o b la s tn í p rů zk u m CSR. Ces. M ykol. 7: 136.V zácné a m éně znám é d ru h y hu b sb íran é n a ex ku rz ích flo ris tick é sekce. Ces. M y­

kol. 7: 136-139 .M uchom ůrka k rá lo v sk á — A m am ita rega lis (Fr.) M acků. Ces. M ykol. 7: 112—115.D alší nová roso lovkov itá houba v Č eskoslovensku — H etero ch ae te lla d u b ia B. e t G.

Ces. M ykol. 7: 106-108 .(et P o u za r Z.) O n ěk te rý ch d ruz ích d řev n ích hub význačných p ro S tředočeskou v á ­

pencovou oblast. Ces. M ykol. 7: 176 — 183.N ové, vzácné nebo m éně znám é československé houby bed lov ité . I. rod L ep ton ia

(Fr.) Q. Č ást I. Ces. M ykol. 7: 5 6 -6 2 .Nové, vzácné nebo m éně znám é československé houby bedlov ité . I. rod L ep ton ia

(Fr.) Q. Č ást II. Ces. M ykol. 7: 172-176.(et H erin k J.) K p a d e sá tin á m Dr. A lb. P ilá ta (se seznam em všech jeho publikací).

Ces. M ykol. 7: 145-162 .1954

R evisio c ritica J. V elenovskýi spec ie rum generis O rb ilia (D iscom ycetes). R evise Ve­lenovského d ru h ů ro d u O rb ilia . Sborn . n á r. M us. P ra h a 10 B (1): 1 — 23.

P rv n í p řísp ěv ek k m ykoflo ře re se rv ace M ilešovka v Č eském S tředohoří. O ch ran a P říro d y 9: 109 — 112.

H ebelom a a n th raco p h ilu m R. M aire — S lzivka sp á len iš tn í v C echách. Ces. M ykol. 8: 4 5 -4 6 .

T ráv n ič k a m o d rá — L ep to n ia eueh roa (Pers. ex Fr.) G ill. Ces, M ykol. 8: 46 (cum ta b u la color. auct. O. U šák)

A scocortic ium anom alum (Eli. e t H arkn .) E a rle — za jím av ý ty p re su p in á tn lh o asko- m ycetu , na lezen v C echách. Ces. M ykol. 8: 58 — 60.

D ru h ý p řísp ěv ek k poznán í m ykoflo ry Č eského S tředohoří. Ces, M ykol. 8: 129—134.J a k hledáme podzemní houby. Ces. M ykol. 8: 184 — 186.(et P o u za r Z.) U cháčovec šum avský — H elve lle la g ab re tae (K avina) Pouz. e t Svr.

n a S lovensku. Ces. M ykol. 8: 170 — 172.

K U B IC K Á : PA D ESÁ TIN Y M. SVRCKA

223

1955

N ěkolik za jím avých d ru h ů n ašich v ě tš ích v řeck a tý ch hub. Ces. M ykol. 9: 14 — 19 (cum ta b u la color. auct. O. U šák)

(et K ub íčka J.) H elm ovka sazová — Mycema fu lig in a ria (B atsch e x Fr.) B ras. v Čes­koslovensku. Ces. M ykol. 9: 19 — 23.

S b íre jte podzem ní houby. Ces. M ykol. 9: 94.H y alin ia f la v id e —roseo la (Rehm ) Svrček , nový duskom ycet p ro Cechy. (S tudie

o českých askom ycetech V.) Ces. M ykol. 9: 112 — 114.Co je s t H y d n o try a ca m e a (Corda) Z obel? Ces. M ykol. 9: 185 — 189.O dvou za jím av ý ch d iskom ycetech z B rdskýeh H řebenů . — V ib rissea tru n c o ru m

(A. e t S. ex Fr.) e t O m broph ila cam o sa Vel. in m o n tib u s B rd sk é H řebeny , B ohem iae cen tra lis . (S tudie o českých askom ycetech VI.) Ces. M ýkol. 9: 161 — 165.

(et P ilá t A.) Ü b er e ine n eu e S c le ro g aste r-A rt aus B öhm en: S c le ro g aste r gastro - sporio ides P il. e t Svr., sp. n. S ydow ia 9: 289 — 291.

1956(et M icka K., P o u za r Z.) B arev n é reak ce vyšších hub s benzid inem . Ces. M ykol.

10: 184-188 .S codellina ono tica (Pers. ex Fr.) S. F. G ray — ouško k o m o u tk o v é a poznám ky

o rodu Scodellina. Ces. M ykol. 10: 235 — 237 (cum ta b u la color. auc t. O. U šák)Nové, vzácné n eb o m éně znám é československé houby b ed lo v ité III. Ces. M ykol.

10: 174-183.P rv n í p raco v n í k o n ference československých m ykologů. Ces. M ykol. 10: 129 — 135.P odzim ní v ý s tav a hub 1955 v N áro d n ím m u seu v P raze . Ces. M ykol. 10: 27 — 30.L ichenologické p řísp ěv k y z P o v ltav í a s třed n ích Cech. Cas-. n á r . Mus. 125: 186 — 192.

1957

P iceom phale bu lgario ides (R abenh. in K alchbr.) S v rček com b. n . a poznám ky k p ro ­b lem atice d iskom ycetů O m b roph ila s tro b ilin a v p o je tí R ehm ově. Ces. M ykol. 11: 235-240 .

K p ad esá tin ám R N D r V áclava J. S taňka . Ces. M ykol. 11: 180—183.A rrh e n ia au risca lp iu m Ff. n a lezen a v Č eskoslovensku. Ces. M ykol. 11: 172 — 173.P řísp ěv ek k poznán í československých d iskom ycetů z čeledi A scobolaceae. Ces.

M ykol. 11: 105-118.K u b ičk ia ta tren sis gen. n. e t sp. n. a poznám ky o rodech C oryne a O m brophila.

Ces. M ykol. 11: 3 2 -4 1 .

1958M elanospora c a p rin a (Fr. in H om em .) Sacc., za jím av ý cizopasmý p y renom yce t n a

vatičkov itých houbách , n a lezen v C echách. Ces. M ykol. 12:50.P řísp ěv ek k taxonom ii re su p in á tn ích ro d ů čeledi T helephonaceae s. s. Čes. M ykol.

12: 6 6 -7 7 .(et P ilá t A.): P avučinec (lilák) z la tový — C o rtin a riu s (Inolom a) tophaceus Fr. v Č es­

koslovensku. Čes. M ykol. 12: 40—41.N ové d ru h y d iskom ycetů z B elanských T a te r. Čes. M ykol. 12: 219 — 231.N ové n eb o vzácně jší československé tv rd o h o u b y — P yrenom ycetes n ov i v e l ra r io r i

C echoslovakiae. Čes. M ykol. 12: 143—150.V ýstava hu b v P řeš tic ích . Čes. M ykol. 12: 125—127.V ýstava hu b v N árodn ím m useu v P raze. Čes. M ykol. 12: 122—123.C atalogus fuingorum, quos P h . M. O piz d esc rip s it e t p ra e se rtim eorum . qu i in h e r-

bario m ycologico sectionis b o tan icae M usei N ationa lis P rag ae -P rů h o n ice , a sse rv a ti sun t. In : P h illip M axm ilian O piz un d se ine B edeu tung fü r d ie P flanzen taxonom ie , p. 7 3 -9 9 .

V ýstavy hu b n a podzim 1957. Čas. n ár. Mus. 127: 86 — 90.H ysterang ia les. In : F lo ra CSR I — G asterom ycetes, p. 96 — 120 e t 715 — 720.H ym enogastrales. In : F lo ra ČSR I — G asterom ycetes, p. 121 — 208 e t 720 — 743.M elanogastrales. In : F lo ra ČSR I — G asterom ycetes, p. 527 — 556 et 795 — 802.

1959

O hnivec ša rla to v ý — P lec tan ia coccinea (Scop. ex Fr.) Fuck. Čes. M ykol. 13: 1 — 3 (cum ta b u la color. auct. A. P ilá t)

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

224

N ěkolik za jím av ý ch d ru h ů kop ro filn ích hub, pozorovaných v roce 1958. Čes. M y­kol. 13: 9 2 -102 .

N ové askom ycety v Č eskoslovensku. — N eue A skom yzeten in d e r ČSR. Čes. M y­kol. 13: 105-106 .

V ýsledky m ykologického p rú k u m u Čech za ro k 1958. I. Z im ní a ja rn í a sp ek t m yko- flo ry s třed n ích Čech. Čes. M ykol. 13: 153—159.

V ýsledky m yko log ického výzkum u Čech za ro k 1958. II. K ritick é poznám ky k ně­k te rý m d iskom ycetům zim n ího a ja rn íh o a sp ek tu m ykoflo ry s třed n ích Cech. Čes. M ykol. 13: 211-217 .

C o rtin a riu s (M yxacium ) m ucifluus F r. — pavučinec (miazavec) m okvavý a p řeh led pav uč inců sekce C o llin iti F r. Čes. M ykol. 13: 168 — 171 (cum ta b u la color. auct. K. Poner)

1960

N ěkolik pozoruhodných d iskom ycetů z lo k a lity „P ram en iš tě u J in d rů “ poblíže T ře­boně. Čes. M ykol. 14: 12 — 20.

E ine m ykoflo ris tische Skizze d e r U m gebung von K a rlš te jn (K arlste in ) im M itte l- bohm en. Čes. M ykol. 14: 67—86.

N álezy vzácných d ru h ů vyšších h u b v roce 1959. Čes. M ykol. 14: 150—152.G a lac tin ia vesicu losa f. ce rea (Sow. ex Fr.) Svr. Čes. M ykol. 14: 219 — 221 (cum

ta b u la color. auc t. K. P oner)C horoš tro u d n ík rů žový — Fom itopsis ro sea (Alb. e t Schw . ex F r.) K ars t. v okolí

P rah y . Čes. M ykol. 14: 229 — 230.(et P ilá t A.): D oplněk k č lán k u J. M acků — B oletus ru b in u s S m ith . Čes. M ykol.

14:92.T om en te llo ideae C echoslovakiae. G en era re su p in a ta T he lepho raceae s. s tr. Sydo-

w ia, A nn. m ycol. ser. II., 14: 170 — 245, fig. 1 — 53.

1961S cle ro tin ia denn isii sp. n . a p řeh led d ru h ů po d ro d u M yriosclero tin ia . Čes. M ykol.

15: 3 5 -4 1 .C h ris tian H e n d rik P ersoon 1761 — 1836. K dvoustém u výročí jeh o narozen í. Čes.

M ykol. 15: 124-126 .S tro m a tin ia ra p u lu m (Bull. ex Fr.) B oud., nová česká h lízenkov itá houba. Čes. My­

kol. 15: 137-140 .C onocybe a b e rra n s K iih n e r a P sa th y re lla panaeo lo ides R. M aire, d v a nové d ru h y

lu p en a tý ch hu b p ro Čechy. Čes. M ykol. 15: 201—205.Dr. E vžen W ichanský sedm desátn íkem . Čes. M ykol. 15: 253—254.(et K říž K. Š m ard a F.): V ýstava h u b v B rn ě 2. —18. IX . 1960. Čes. M ykol. 15:

1 3 -2 6 .(et P ilá t A .): D ru h ý sjezd ev ropských m ykologů v Č eskoslovensku 1960. Čes. M y­

kol. 15: 1 -1 2 .(et K u b íčk a J .) : O p e rk u lá tn í d iskom ycety od ry b n ík a D vořiště v jižn ích Č echách.

Čes. M ykol. 15: 6 1 -7 7 .Č asopis N áro d n íh o m uzea. R e js tř ík p říro d o v ěd n é části 125 ročn íků . S tá t. pedag.

nak lad .1962

O ro d u D iscocistella gen. nov. a n ěk te rý ch jeh o d ruzích . Čes. M ykol. 16: 9 —13.D iskom ycety z N ízkých T a te r, n a lezen é během posjezdové ex k u rze II. SEM 1960.

Ces. M ykol. 16: 8 7 -1 1 4 .N eo ttie lla v iv id a (Nyl.) D ennis. Čes. M ykol. 16: 115—116 (cum ta b u la color. auct. K.

P oner)P řísp ěv ek k poznán í českých hu b lu p en a tý ch (A garicales). Čes. M ykol. 16: 161 — 172.Čas h oubařů . Z áp isn ík 6 (15): 28 — 29.

1963W ynnella a tro fu sca (Beck) S v rček com b. nov. Čes. M ykol. 17: 45—46 (cum ta b u la

color. auct. R. V eselý)(et K u b íčk a J.) D ru h ý p řísp ěv ek k o p e rk u lá tn ím d iskom ycetům z okolí ry b n ík a

D vořiště v jižn ích Č echách. Čes. M ykol. 17: 61—70.K p ad esá tin ám M UDr. J iř íh o K ubicky. Čes. M ykol. 17:90.A skom ycety izolované z p ů d y a d ře v a m etodou K rzem ien iew ských . Čes. M ykol.

17: 134-140 .

K U B IC K Á : PA D E SÁ T IN Y M. SVRCKA

225

O n ěk te rý ch kopro filn ích d iskom ycetech . Čes. M ykol. 17: 188 — 192 (cum ta b u la color. auct. K. Poner)

A lb e rt P ilá t, člen ko resp o n d en t ČSAV, šedesátn íkem . 2 iv a 11 (6): 197.

1964M icrom phale inodo rum (Pat.) Svr. — šp ička n ev o n n á v Č echách. Čes. M ykol. 18:

2 4 -2 8 .D va nové ná lezy h len k y P h y sa ru m au ra n tiu m B ull. ex P ers . v Č echách. Čes. M y­

kol. 18: 59.L ep to n ia lep id issim a sp. nov. Čes. M ykol. 18: 204—206.P rv ý ná lez k v ě tn a tce A rch e ro v a — A n th u ru s a rc h e r i (Berk.) E. F isch e r — v Če­

chách. Čes. M ykol. 18: 243.D alší nálezy O ctospora lib u ssae S vrček e t K u b íčk a v A ng lii a Č eskoslovensku. Čes.

M ykol. 18: 244.(et K u b íčk a J.) H ouby Z ofínského p ra le sa v N ovohradských ho rách . Čes. M ykol.

18: 157-179.

1965K líč k u rčen í ro d ů ev ropských hub terčop lodých . I. Pezizales. Čes. M ykol. 19:

3 1 -4 2 .L u p en a té houby z Čech. I. Čes. M ykol. 19: 43—51.Současný stav m ykoflo ristického výzkum u Č eskoslovenska. Čes. M ykol. 19: 85 — 99

e t .155-174.Jed o v a té houby v Japonsku . Čes. M ykol. 19: 128.(et K u b íčk a J.) : F im a ria p o rc in a sp. n . (D iscom ycetes). Čes. M ykol. 19: 212 — 215.

1966B estim m ungssch lüssel fü r d ie G a ttu n g en d e r eu ro p ä isch en Scheibenpilze . M ykol.

M itte ilungsb l. 10: 1 — 15.N ové d ru h y d iskom ycetů z Č eskoslovenska. Čes. M ykol. 20: 8 — 17.A rev ision of som e g en e ra of A garica les described by J. V elenovský. Čes. M ykol.

20: 6 9 -7 4 .A garica les aus B öhm en. II. Čes. M ykol. 20: 141 — 150.V erp a tin ia ca lth ico la W hetzel na lezen a v Č eskoslovensku. Čes. M ykol. 20: 226 — 228. O m uchom ůrce zelené čili h lízov ité a o jin ý ch zeleně zb a rv en ý ch houbách . Ž iva

14: 219-220 .K am , kdy a ja k n a houby. Z áp isn ík 10 (13): 42 — 43.

1967G alac tin ia g e ra rd ii (Cooke) Svr. v Č eskoslovensku. Čes. M ykol. 21: 31 — 32. Species novae generis D asyscyphus S. F. G ray (D iscom ycetes) e m o n tib u s T a try ,

S lovakiae. Ces. M ykol. 21: 64—68.(et P ilá t A.) R evisio spec ie rum section is H erb ico lae P il. e t Svr. generis C oprinus

(Pers. ex) S. F. G ray. Ces. M ykol. 21: 136 — 145.(et K u b íčk a J.) Poloniodiscus fischeri, gen. e t sp. nov. D iscom ycetum . Čes. M ykol.

21: 151-155.Species novae D iscom ycetum (H elotiales) e m on tib u s B elanské T a try , S lovakiae.

Čes. M ykol. 21: 146-150.R ussu la crem eoave llanea Sing. e t R. decip iens (Sing.) K ühn , e t R om agn., dvě vzác­

né ho lub inky v Č echách. Čes. M ykol. 21: 225—231.Z a houbam i do zim ní p řírody . Ž iva 15: 15 — 18.Sm rže, kačenky , ucháče — sym boly h o u b ařo v a ja ra . Ž iva 15: 98 — 100.

1968(et M oravec J.) H elv e lla (Leptopodia) b ran zez ian a sp. nov., e in e n e u e Spezies aus

B öhm en. Čes. M ykol. 22: 87 — 89.G alac tin ia m oravecii sp. nov., e ine n eu e A rt au s d e r T schechoslow akei. Ces. M y­

kol. 22: 9 0 -9 2 .(et K ub ická J.) B e itrag zu r K en n tn is d e r o p e rcu la ten D iscom yceten d es G ebirges

Je sen ík y (H ochgesenke) in d e r T schechoslow akei. Ces. M ykol. 22: 180 — 185.(et P o u za r Z., K o tlab a F.) H elo tium F r i e s . . . (N om ina conservanda proposita ,

228). T axon 17 :234-235 .

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

226

K 65. n a ro zen in ám A lb e rta P ilá ta , DSc. Čes. M ykol. 22: 241 — 246.C o rtin a riu s (T elam onia) p ila tii sp. nov. a jin é d ru h y z p říb u zen stv a C o rtin ariu s

(T elam onia) flex ip es (Pers. ex Fr.) F r. em end. K ü hner. Čes. M ykol. 22: 259 — 265.

1969N ové ro d y o p e rk u lá tn ích d iskom ycetů (Pezizales). Čes. M ykol. 23: 83 — 96.B o lin ia tu b u lin a (Alb. et Schw . ex Fr.) Sacc. v Č eskoslovensku. Čes. M ykol. 23:

118-122 .S ow erbye lla un ico lo r (Gill.) N annf. v e Š výcarsku . Čes. M ykol. 23: 123 — 126.(et M oravec J.) Species no v ae D iscom ycetum (Pezizales) e B ohem ia. Čes. M ykol.

23: 156-159 .N ové nálezy hu b v Č eskoslovensku. 1. P sa th y re lla s ilv estris (Gill.) M oser. Čes. M y­

kol. 23: 262-264 .1970

F ung i — H ouby. In : Z la tn ík A. e t kol., L esnitíká b o tan ik a speciáln í. S tá t. zem ěděl. nak l. P ra h a 1970, p. 114-153 .

(et P o u za r Z.) Cejpoimyces gen.. nov., a n ew genus of re su p in a te H ym enom ycetes (C orticiaceae). Čes. M ykol. 24: 5 — 11.

N ové nálezy hub v Č eskoslovensku. 4. C ephalo theea su lfu re a Fuckel. Čes. M ykol. 24: 5 5 -5 6 .

Ü b er e in ige A rten d e r D iskom yzetengattung P eziza (Dill.) L. ex S t-A m ans. Čes. M ykol. 24: 5 7 -7 7 .

H ygrocybe sc iophana (Fr.) W ünsche. Čes. M ykol. 24: 125 — 128 (cum ta b u la color, auct. F. K otlaba)

N ové ná lezy hu b v Č eskoslovensku. 5. L am p ro d e rm a sa u te r i Rost. Čes. M ykol. 24: 104 — 105.

(et P o d lah o v á R.) T h ree n ew species o f P y renom ycetes from alders. Čes. M ykol. 24: 129-133.

1971N ové nálezy h u b v Č eskoslovensku. 6. L asio sp h ae ria sp hagno rum (C rouan) Sacc.

Čes. M ykol. 25: 5 6 -5 8 .T schechoslow ak ische A rten d e r D iskom yzetengattung S cu te llin ia (Cooke) Lam b,

em end. L e G al (Pezizales). 1. Čes. M ykol. 25: 77 — 87.(et K u b íčk a J.) D ru h ý p řísp ěv ek k poznán í m ykoflory Z ofínského p ra le sa v N ovo­

h rad sk ý ch horách . Čes. M ykol. 25: 103 — 111.(et K ub ická J.) O m phalina lilaceorosea spec. nov. Čes. M ykol. 25: 193 — 196.Dr. E vžen W ichanský osm desátnfkem . Čes. M ykol. 25: 230.N ové ná lezy hu b v Č eskoslovensku. 9. P h o m a m uscorum E. R ostrup . Čes. M ykol.

25 : 244.1972

H ouby. — M ycophyta. In : K luč n a u rčo v an ie v ý tru sn ý ch ra s tlín . 2: 48 — 151 (Asco- m ycetes); 196 — 237 (Á p hy llopho ra les); 316 — 333 (G asterom ycetes). Slov. pedag. nak lad . B ra tis lav a .

Species novae gen eris A scophanus B aud. (Pezizales). Čes. M ykol. 26: 29 — 31. M yxom yoety v y pěstované ve v lh k ý ch kom ůrkách . I. Čes. M ykol. 26: 103 — 113.N ové nálezy hu b v Č eskoslovensku. 11. M arasm ius cap illipes Saccardo. Čes, M ykol.

26: 117-118.T ephrocybe o ldae spec. nov., e ine n eu e A r t aus B öhm en. Čes. M ykol. 26: 210 — 212. M ilad in a gen. nov., e in e n e u e G a ttu n g fü r P eziza le ch ith in a Cooke. Ces. M ykol. 26:

213-216 .(e t M oravec J.) O d ru h u H elve lla fa s tig ia ta K rom bholz. Ces. M ykol. 26: 1 — 8 (cum

ta b u la color, auc t. J. Mortavec)(et P o u za r Z.): O n th e ty p ifica tion of th e genus A scophanus B aud. (Pezizales). Ces.

M ykol. 26: 2 5 -2 8 .1973

K šed esá tin ám M U Dr. J iř íh o K ubicky. Ces. M ykol. 27: 123 — 127.(et M oravec J.) J a fn ead e lp h u s o livaceofuscus spec. nov. (Pezizales). Ces. M ykol. 27:

129-132.U niv. docen t RN D r. Z deněk U rb an padesá tn íkem . Ces. M ykol. 27: 180 — 185.N ové d ru h y re su p in á tn ích basid iam ycetů z Čech. Čes. M ykol. 27: 201—206.

K U B IC K Á : PA D ESÁ TIN Y M. SVRCKA

227

1974N ew o r less k now n D iscom ycetes. II. Čes. M ykol. 29: 129 — 134.N ové ná lezy hub v Č eskoslovensku. 12. A can thoph iobo lus ch ae topho rus (P. e t H.

C rouan) Svr. Čes. M ykol. 28: 179.N ové nálezy h u b v Č eskoslovensku. 13. P leospo ra ru b ico la H. Sydow . Čes. M ykol.

28: 179-180 .G nom onia p ra ten sis spec. nov., a new species fro m leaves of G eran iu m p ra te n se L.

in B ohem ia. Ces. M ykol. 28: 219—222.T h e genus O ctospora H edw ig ex S. F. G ray em end. K o rf an d its re la tio n to som e

o th e r genera of th e o p e rcu la te D iscom ycetes. (Sum m a ac tionum O lom ouc 1973). Ces.M ykol. 28: 123-124.

Č len koresponden t ČSAV A lb e rt P ilá t sedm desá tn íkem . Ž iva 22 (LX) : 21.

1975P ilze b estim m en u n d sam m eln . B erte lsm an n R atgebeverlag . A rtia P ra h a . Pp, 1 — 192,

100 tabu l. color. auct. B. V ančura.A co lour gu ide to fa m ilia r m ushroom s. O ctopus Books. A rtia P rah a . Pp. 1 — 183.

100 tabu l. color, auct. B. V ančura.Les cham pignons. E ditio M arabou t. A rtia P ra h a (v tisku)A n ew species of th e genus C litocybe from B ohem ia. Ces. M ykol. 29: 79 — 82.N ew o r less k now n D iscom ycetes. II. Ces. M ykol. 29: 129 — 134.H ouby. In : K líč bezcévných ro s tlin . S tát. pedag. n ak lad . P ra h a (v tisku)

V to m to seznam u ne jsou uv ed en y če tné re fe rá ty a recenze o li te ra tu ře , k te ré au to r pub likova l h lav n ě v Č eské m ykologii.

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

228

Životné jubileum RNDr. Anny Kočko ve j-Kratochvílovej, DrSc.RNDr. Anna Kocková-Kratochvílová, DrSc., sexaginta ad salutem

E. M inárik

2. m arca 1975 se dožila šestdesiatich rokov popredná vedecká pracovníčka, v odbore kvasiniek a kvasinkových mikroorganizmov, RNDr. A n n a K o c k o ­v á - K r a t o c h v í l o v á , DrSc.*)

' . j i

Ju b ila n tk a sa n a ro d ila v T uzle v Juhoislávii. P o m a tu r itě r. 1933 n a reá ln o m re ío r- m ovanom gym náziu v B ra tis lav ě š tu d o v a la v rokoch 1933 — 1938 n a p rírodovedecke j fa k u ltě K arlo v e j u n iv e rz ity v P rah e , kde z íska la ap robác iu p re vyučovan ie n a s třed ­ných školách. Pod v ed en ím univ . prof. dr. S. P rá ta v yp racova la a o b h á jila n a tejže u n iv e rz ite d izertác iu a z íska la r. 1938 d ip lom d o k to ra p ríro d n ý ch vied.

M ikrobio lóg iou sa p o p rv é zaob era la r. 1942 n a V ýskum nom ú stav e p re v itam ín o v ú a h o rm o n á ln u chém iu v P ra h e , k d e v ied la oddelen ie m ikrobiologie. T u začína za- v á d z a t id en tif ik ačn é m etody n a u rčo v an ie pa togénnych k v asin iek a kvasinkových m ikroorgan izm ov . Už v te j to dobe začína budovať zb ie rku technolog icky a taxono- m icky v ý znam ných km eňov kvasin iek , b a k té r ií a p lesní.

D r. K ocková-K ra tochv ílová p raco v a la po tom n a rozných p racov iskách zaobera júcich sa techno log icky význačným i m ik roorgan izm am i, n ap r. n a V ýskum nom ú stav e p ivo-

*) Č lánok k p á td e s ia tin ám bol u v e re jn en ý v Čes. M ykol., P rah a , 19: 64—60, 1965.

229

varskom a s lad á rsk o m a n a M ikrobiologickej s tan ic i p iv o v arsk éh o p riem y slu v P ra h e ; n e sk ó r posobila ako do cen tk a n a k a te d ře m ik rob io log ie a b iochem ie chem icko-techno- logickej fa k u lty SVŠT v B ra tis lavě . R. 1954 založila p raco v isk o b iochém ie, odde len ia glycidov a b iochém ie C hem ického ú s tav u SAV v B ra tis lavě . M ikrob io log ické p raco - v isko to h to ú s tav u ved ie dodnes. V rokoch 1963—1964 s a in ic ia tiv n ě zú častňova la n a bu d o v an í Čs. zb ie rk y m ikroorgan izm ov , v rám c i k to re j ved ie dodnes v e lk ú aj m edzinárodne u zn áv an ú zb ie rku k v as in iek a kvasinkových m ikroorgan izm ov . Je j zá­sluhou sa v B ra tis lav ě sú s treď u jú specializované zb ie rky k v as in iek zd ružené v Čelo- š tá tn e j zb ie rke m ik roorganizm ov. S p o lup racova la n a v y d an í dvoch k a ta lógov k u ltú r m ik roorgan izm ov v rokoch 1964 a 1969.

Vedecko-výskumná i pedagogická činnost jubilantky je mimoriadne bohatá a plodná. Váčšinu svojich vedeckých prác publikovala v renomovaných domá­cích i zahraničných vedeckých a odborných časopisoch. Viac ako 200 titulov vedeckých, odborných a niekol’ko desiatok odborno-populámych článkov sú •dokladom jej neúnavnej usilovnosti a vytrvalosti. Zo samostatných knižných publikácií třeba spomenúť aspoň „Praktikum technické mikrobiologie“ (SNTL, Praha 1954), „Kvasinky“ (SVTL, Bratislava 1957), „Atlas kvasinek a kvasinko­vých m ikroorganismů“ (spoluautor A. Kutková, SNTL, P raha 1961) atď.

Dr. A. Kocková-Kratochvílová, DrSc., je vedeckou redaktorkou radu zborní- kov vedeckých prác z medzinárodných sympózií. Recenzovala desiatky vedec­kých prác, dizertácií, záverečných správ, rukopisov knih atp. Vedecké práce možno zhruba rozdělit do 5 oblastí: 1. práce s patogénnymi kvasinkami, 2. p rá­ce s technologicky dóležitými mikroorganizmami siahajúce hlavně do pivovar- skej a vinárskej problematiky, 3. práce z taxonomie kvasiniek, 4. práce z eko­logie kvasiniek prírodných stanovišť v Československu, 5. práce s hýfovitými mikroskopickými hubami.

Jubilantka zaviedla u nás metodu numerickej taxonom ie kvasiniek a kvasin­kových mikroorganizmov, ktorú aplikuje napřed pri štúdiu velkých ubikvit- ných druhov, neskoršie pri studiu jednotlivých rodov. Numerická taxonómia umožnila určit priem erný organizmus študovaného taxonu a opísať nové druhy, ako napr. Torulopsis kruisii, Torulopsis schatavii, Candida pseudolipoly- tica a i. Najnovšie spracovala numerickú taxonómiu rodov Saccharomyces, Hansenula, Pichia, Rhodotorula a Cryptococcus. Ciel’om týchto štúdií je najm ä hl’adanie rýchlejších, objektivnějších a presnejších metód klasifikácie kmeňov s perspektivou automatizácie diagnostiky.

Jubilantka je organizátorkou medzinárodných sympózií o kvasinkách od roku 1964, kedy sa konalo prvé sympózium o kvasinkách s medzinárodnou účasťou. R. 1966 bola predsedkyňou II. medzinárodného sympózia v Bratislavě a roku 1971 I. specializovaného medzinárodného sympózia „Kvasinky ako modely vo vede a technike“ v Domove vedeckých pracovníkov SAV v Smoleniciach. Roku 1966 založili z jej iniciativy Medzinárodnú radu pre výskům v odbore kvasi­niek; stala sa jej prvou predsedkyňou. Neskór z jej popudu včenili Medziná­rodnú radu ako Komisiu pre kvasinky pod záštitu Medzinárodnej asociácie mikrobiologických spoločností (IAMS). Od r. 1969 do r. 1974 bola čestnou pred­sedkyňou tejto komisie. Jubilujúca vedkyňa je od r. 1964 nepretržite doteraz predsedkyňou komisie pre kvasinky Čs. společnosti mikrobiologickej pri ČSAV, ktorá koná každoročně výročně vedecké konferencie o kvasinkách v Domove vedeckých pracovníkov SAV v Smoleniciach. V r. 1974 bola zvolená za členku Výkonného výboru Světověj federácie zbierok ku ltú r (WFCC), kde zastupuje socialistické krajiny a obor kvasiniek.

Dr. Kocková-Kratochvílová, DrSc., obhájila r. 1968 doktorskú dizertáciu na Univerzite J. E. Purkyně v Brne z odboru fylogenézy kvasiniek a kvasinko­

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

230

vých mikroorganizmov. Získala tak najvyššiu vedeckú hodnosť doktora biolo­gických vied.

Pravidelne se zúčastňuje medzinárodných kongresov a sympózií o kvasin­kách, kde předsedá róznym sekciám, vedie panelové diskusie, napr. v Holand­sku, Finsku, Rakúsku, Japonsku, Polsku, Juhoslávii, ZSSR, Dánsku, MER atď. V rokoch 1970 a 1971 bola ako hosíujúca profesorka na Ernst-M oritz-Arndt Universität v Greifswalde (NDR) a v r. 1974/75 ako expert pre mykológiu kva­siniek v Havaně na Kube u M inisterstva cukorného priemyslu KR.

Jubilantka urobila vera pre našu vedu i priemysel v ČSSR. S jej menom je spaté aj velké uznanie, ktoré sa dostává československým mikrobiológom — špecialistom v odbore kvasiniek na celom svete. Jej iniciativě, oduševneniu a vytrvalosti možno ďakovať, že na tomto dóležitom úseku vedeckého bádania patřím e k najpoprednejším krajinám světa.

Z příležitosti jej významného životného jubilea prajem e dr. Anne Kocko- vej-Kratochvílovej, DrSc., ešte vela tvořivých sil, elánu, vedeckých úspechov, a hlavně mnoho pevného zdravia!

Z o z n a m m y k o l o g i c k ý c h p u b l i k á c i í R N D r . A n n y K o c k o v e j - K r a t o c h v í l o v e j , D r S c .

M etody

Č istěn í kvasinek . K vas 74: 377 — 378, 1946 K vasné zákony. K v as 75: 33—35, 1947M etody p re stan o v en ie ag lu tin ačn e j schopnosti techn ických m ikroorganizm ov. Chem.

Z věsti, B ra tis lav a , 5: 571 — 577, 1951 V ýznam p o la rog rafického stan o v en í d iace ty lu a ace to inu p ř i s tu d iu p ivovarských

p rovozn ích infekcí. Z born . P rá c zo Z jazdu p rak t. Po larogr., B ra tis lav a , 1952: 133 (spolu s A. V avruchovou)

Z ák lad y m ikrob io log ického s tan o v en í v itam in ů . Sborn. věd. P ra c í po trav . P rů m . II.S tan o v en í v itam in ů , SN TL P ra h a 1955: 22 — 34

E ine n eu e A rt d e r B eu rte ilu n g d e r A ssim ila tionsfäh igke it d e r H efe. N a tu rw issen ­sch a f te n 45: 473, 1958 (spolu s A. V ojtkovou-L epšíkovou)

P o kyny p re zaobchádzan ie s č is tým i n ásadovým i kvasinkam i. B ra tis lav a , p. 120, 1960 S éro log ická m etoda p ro d ů k az k u ltu rn íc h a d ivokých kvasinek . K v asn ý P rů m y sl 5:

181 — 186, 1963 (spolu s J. S andulom )Species m orph o ty p iza tio n of th e S accharom yces genus. B iológia, B ra tis lav a , 19: 778 —

791, (spolu s M. Pokornou)N om ogram fo r th e d e te rm in in g of th e su rface /v o lu m e ra tio o f cells. B iológia, B ra ­

tis lav a , 20: 552 — 554, 1965 (spolu s M. P okornou)V ločkovaten ie p iv o v arsk ý ch kvasin iek . K v asn ý P rů m y sl 11: 25 — 29, 1965

Patogénne kvasinky

P lísn ě a kvasinky . P ra k t. L ék a ř 24: 264 — 266, 1944 (spolu s R. P eterom )E x is tu je sk u tečn ě sym biosa p lísn í s člověkem ? II. M ikroorgan ism y vag ináln í. Čas. Lék.

S tom ato l. 45: 45 — 53, 1945 (spolu s O. Jíro v co m a Z. Mézlom).V liv kyse lin y b o rité n a rod C andida. Čes. G ynekol. 14: 97—100, 1947E x is tu je sku tečně sym biosa p lísn í s člověkem ? II. M ikroorgan ism y vag ináln í. Čas. Lék.

čes. 87: 1 — 12, 1948 (spolu s O. Jíro v co m a R. P eterom )C o n trib u tio n a la m icrobio log ie de la cav ité b uccale hum aine . P a rad en to l. 4: 114—123,

1948 (spolu s O. J írovcom a M. B artošom ).K otázce povodu in te rs tic iá ln e j p lazm ace lu lám e j p n eum ón ie do jčiat. I. č s . Epidem iol.,

M ikrobiol. a Im uno l. 5: 156—160, 1956 (spolu s M. K u tkovou a M. Petrovou)Z u r F rag e des E rreg ers d e r in te rs tic ie llen p la sm ace llu lä ren P n eu m o n ie bei S äug lin ­

gen. N a tu rw issen sch a ften 44: 565, 1957 (spolu s M. K u tkovou o M. Petrovou)K o tázke pövodcu in te rs tic iá ln e j p lazm ace lu lám e j p n eum ón ie do jč ia t. II. Čs. Epidem .,

M ikrobiol. a Im unol. 6. 327 — 333, 1957 (spolu s M. K utkovou a M. Petrovou)

M IN Á R IK : ŽIV O TN É JU B IL E U M A. K O C K O V E J-K R A TO C H V ÍL O V EJ

231

P a to g en ita km eňov d ru h u C and ida alb icans. B iológia, B ra tis lav a , 18: 843—847, 1963 (spolu s J. S andu lom a M. Zám ečníkovou)

T he genus C and ida B erkhou t. II. P a th o g en ic ity of th e species C and ida a lb ican s (Ro­b in) B erkhou t. F o lia m icrob io l. 8: 313—317, 1963 (spolu s J . S andu lom a M. Z ám eč­n íkovou)

Z u r F rage d e r B eein flussung des D arm -F lo ra-B ildes d u rch p e ro ra le A n tid iab e tik a u n d A n tib io tika . Sam m lung se lte n e r F älle . Leipzig, p. 43 — 68, 1964 (spolu s V. H rs t- kom a A. V ojtkovou-L epšíkovou)

D ie B edeu tung d e r G äru n g sty p en bei B estim m ung d e r A rte n d e r G a ttu n g C andida.D erm atol. W ochenschr. 152: 547—557, 1966 (spolu s Y. Svobodovou)

B edeu tung des Z e lld es in teg ra tio n sv e rfah ren fü r d ie B ere itu n g von „C and id in“. Sym ­posium ü b e r H efe-P ro top las ten , B erlin , 1967: 143—144 e t 365 — 366 (spolu s A. V o jt­kovou-L epšíkovou, J. L iškom a K. Liškovou)

Metabolizmus húbM ikrob iá ln í původ aceto inu a d iace ty lu v p ivě. S born . věd. P ra c í p o trav . P rů m y slu

1: 25 — 56, 1952 (spolu s A. V avruchovou a D. V opátkovou-N ovákovou)N ej dů lež itě jší enzym atické sy s tém y v g lycidovém m etab o lism u kvasinek . Z bom .

P red n ášo k zo Z jazd u C hem ikov B an. Š tiav n ica 1954: 109—130 D er m ik rob ie lle U rsp ru n g von D iacetu l u n d A ceto in im B ier. I. e t II. B rau w issen ­

sch aft 9: 73 — 82 e t 98 — 104, 1956 (spolu s A. V av ruchovou a D. V opátkovou-N ová- kovou)

S tu d iu m H arden-Y oungovo e fek tu u kvasin iek . I. M ikrobiologie, P ra h a , 1: 247 —254, 1957 (spolu s A. G ebauerovou a M. H rd inovou)

S tud ium H arden-Y oungovho e fek tu . IV. Chem . Z vesti, B ra tis lav a , 11: 681—684, 1957 (spolu s K. T om áškom a A. G ebauerovou)

S tu d iu m H arden-Y oungovho efek tu . V. Chem . Z vesti, B ra tis lav a , 15: 647 — 650, 1961 (spolu s A. V ojtkovou-L epšíkovou)'

S tud ium H arden-Y oungovho efek tu . VI. Chem . Z vesti, B ra tis lav a , 15: 737, 1961 (spolu s A. V ojtkovou-L epšíkovou)

K vasen ie o ligosacharidov. K vas. P rů m y sl 3: 2 — 5, 1957Die B ildung p h o sp h o ry lie r te r Z u ck eres te r d u rch d ie H efe. I. e t II. B rau w issen sch aft

10: 133 — 139 e t 156—159, 1957 (spolu s K. T om áškom a A. G ebauerovou)T eó ria p rem en y o ligosacharidov u m ikroorgan izm ov. Z bom . P rác SVŠT, B ra tis lav a

1958: 173-186.D ie A r t d e r Z u ck erv e rw ertu n g d u rch d ie H efe u n d h e fea rtig en M ikroorgan ism en .

I. e t II. B rauw issenschaft 12: 110 — 114 e t 143—149, 1959 (spolu s A. V ojtkovou-L ep- šíkovou a M. F ischerovou)

O brazovan ije o rganičesk ich k is lo t v p rocesse ispo l’zo v an ija g lukózy raz ličn y m i v idam i ro d a C andida. M ikrobiologija, M oskva, 33: 959 — 967, 1964 (spolu s A. V o jtkovou-

-L epšíkovou, M. F ischerovou a V. S tuch likom )

H yfov ité huby

M ikroorgan ism y v p o tra v in á řs tv í (Penicillia). P o trav , a V ýživa 2: 77, 1946 M ikroorgan ism y v p o tra v in á řs tv í (M ucoraceae). P o trav , a V ýživa 2: 149 — 151, 1946 T vořen í těkavých sloučen in a rse n u houbam i. Čes. M ykol., P ra h a , 10: 77 — 87, 1956

(spolu s A. G ebauerovou a M. H rd inovou)D ruhy ro d u F usarium , k to ré sposobili srd iečkovů hn ilobu cukrovej rep y v r. 1956 n a

S lovensku. Čes. M ykol., P ra h a , 12: 83—94, 1958 (spolu s M. K utkovou a M. P e tro ­vou)

A taxonom ie s tu d y of th e genus R hizopus E h ren b e rg 1820. P res lia , P ra h a , 30: 150 — 164, 1958 (spolu s V. Palkoskom )

V ýskyt ak tív n e j G ibere lly n a S lovensku. Čes. M ykol., P ra h a , 14: 185 — 187, 1960 (spolu s A. V aloškovou-K otulovou)

G lukam ylázy u A sperg illov . M ikrobiologija, M oskva, 35: 773—779, 1966 (spolu s A. V ojtkovou-Lepšíkovou)

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

232

EkológiaK v asin k y a kvasin k o v é m ik ro o rg an ism y m a lo k a rp a tsk é ob lasti. Čes. M ykol., P rah a ,

13: 37 — 50, 1959 (spolu s M. P etrovou)V ýsky t kvasinkových m ik roo rgan izm ov v technolog ii sacharózy. L isty cuk rovar. 77 :

278—282, 1961 (spolu s M. K utkovou)P lodn ice p e č á rk y zápasné in fik o v an é a defo rm ované kvasinkovou houbou C and ida

hum ico la (D aszew ska) P id d en s e t L odder. Čes. M ykol., P rah a , 16: 83—86, 1962 (spo­lu s A. P ilá tom )

P rísp ev o k k ekologii kvasin k o v itý ch m ikroorgan izm ov . K v asinkov ité m ik roo rgan izm y z k v e to v ra s tlín . Čes. M ykol., P ra h a , 18: 29 — 35, 1934 (spolu s L. H ronskou a L.

K álesovou)P rísp ev o k k ekologii kvasin k o v itý ch m ikroorganizm ov. K v asinkov ité m ik roorgan izm y

z p o v rch u vyšších h ú b z D obročského p ra lesa . Čes. M ykol., P ra h a , 18: 91 — 98, 1964 (spolu s T. P e trovou , J . S andu lom a L. H ronskou)

P rísp ev o k k ekologii kvasin k o v itý ch m ikroorgan izm ov . K v asinkov ité m ik roorgan izm y z p o v rch u vyšších húb z Č eskom oravskej vysočiny a B m en sk e j v rch o v in y n a M ora­vě. č e s . M ykol., P ra h a , 19: 114—120, 1965 (spolu s F. Smardom a M. Pokornou)

H efen u n d h e fea r tig en M ik roo rgan ism en aus N ordost-M ecklenburg . Y easts, M odels in Science a n d T echnics, B ra tis lav a , 1972: 431—449 (spolu s A. K. W egenerom a D. O ndrušovou)

E in B e itrag z u r Ö kologie d e r H efen au s N ordoist-M ecklenburg. M ycopatol. e t M ycol. applic. 48: 191 — 212, 1972 (spolu s A. K. W egenerom a D. O ndrušovou)

N ové druhy

N adson ia slovaca n. sp. iso la ted in S lovakia . J . G en. M icrobiol. 20: 24 — 26, 1959 (spolu 6 Y. Svobodovou-Polákovou)

T o ro lo p sisa rten aus d e r O berfläch en h ö h e re r P ilze. T oru lopsis k ru is ii n . sp. u n d To­ru lopsis sch a tav ii n . sp. B iológia, B ra tis lav a , 26: 477 — 485, 1971 (spolu s D. O nd ru - šovu)

T he h e te ro g en ity of th e species C and ida lipo ly tica . C an d id a pseudo lipo ly tica n. sp.. a n d C and ida lip o ly tica v ar. th e rm o to le rn an s n. v a r. B iológia, B ra tis lav a , 28: 709— 716, 1973 (splu s V. B lagodatsko j)

P ro to h eca h y d ro ca rb o n ea n . sp. L ebenscyklus, M etabolism us u n d F e in s tru k tu r. Z. allg. M ikrobiol. 14: 123—134, 1974 (epolu s M. H avelkovou)

K ultivácia a vonkajšie vplyvy

V liv h ran ičn ý ch p ap rsk ů n a kvasinkové m ik roo rgan ism y rodu C andida. Čas. Lék.čes. 86: 1 — 3, 1947 (spolu s Z. B artůňkovou)

V liv h ran ičn ích p a p rsk ů n a k u ltu ru Saccharom yces cerevisiae. K vas 75: 152 — 156, 1947

O p tim áln í pH p ro rů s t C and ida a lb icans. Čes. G ynekol. 14: 94—97, 1947 V ýznam po č tu zaočkovaných buněk . K vas 78: 302, 1950 (spolu s D. N ovákovou) K onzervován í p iv o v arsk ý ch kvasinek . K vas 78: 5, 1950 V iru lence p iv o v arsk ý ch kvasinek . K vas 78: 10, 1950 H odnocení rů s tu kvasinek . P rů m y sl P o tra v in 2: 65—69, 1951V ýznam sp rá v n é h o pěsto v án í techn ických m ikroorgan ism ů . P rů m y sl P o trav in 2:

305—310, 1951 (spolu s A. V av ruchovou a D. N ovákovou)D ie B edeu tung r ic h tig e r Z ü ch tu n g tech n isch e r M ikroorganism en. M itte il. V ersuch­

s ta tio n G äru n g sg ew erb e W ien 9/10: 1—6, 1951 (spolu s A. V avruchovou a D. N o­vákovou)

T he genus C an d id a B erkhou t. V. N u tritio n o f C an d id a a lb icans in s ta tic cu ltu re . Fo lia m icrob io l. 19: 361—368, 1964 (spolu s V. S tuch líkom , M. P oko rnou a L. H ronskou)

D ie m orpho log ische V a ria b ili tä t v o n H efezellen . I. D er E influss des G ru n d n äh rb o ­dens. B rau w issen sch a ft 11: 102—112, 1958 (spolu s M. K utkovou)

T he év a lu a tio n of freeze -d ried yeasts. B iológia, B ra tis lav a , 29: 893 -901, 1974 (spolu s V. B lagodatskoj)

Taxonóm ia, klasiťikácia, identifikácia

U rčován í k v asin ek a kvasin k o v itý ch m ik roo rgan ism ů . P iv o v arsk ý k a len d á ř. K vas, P rah a , 1948: 9 3 -1 2 4

M IN A R IK : ŽIV O TN É JU B IL E U M A. K O C K O V EJ-K R A TO C H V ÍLO V EJ

233

H odnocení km enů p ivovarských kvasinek . K vas, P ra h a , 77: 66 — 70, 1949 K vasinky užitečné a škodlivé. P rů m y sl V ýživy 1: 386 — 391, 1950Z u r F rag e d e r B estim m ung d e r H e fea rten n ach ih re r Z ellgrösse. M ikroskopie, Z tbl.

f. m ik roskop . Forsch . 7: 8 —17, 1952 (spolu s J. N ečáskom )Die B edeu tung d e r G ä ru n g sty p en bei d e r B estim m ung d e r H efen un d h efeartig en

M ikroorganism en. B rau w issen sch aft 14: 210—218, 1961 (spolu s A. V o jtkovou-L ep­šíkovou a M. F ischerovou)

T ypizácia p ivovarských a v in n ý ch kvasin iek . K vasný p rů m y sl 9: 193—195, 1962 T he genus C and ida B erkhou t. III. In te rm e d ia te fo rm s be tw een fe rm en ta tio n ty p e I

an d II. F o lia m icrobiol. 8: 342—350, 1963 (spolu s J. S andu lom a A. V ojtkovou- -L epšíkovou)Rod C and ida B erk h o u t IV. V ýznam m o lybdeňanového te s tu p r i id en tif ik ác ii d ru h o v

rodu C andida. Čs. E pidem ., M ikrobiol. a Im unol. 12: 184 — 186, 1963 (spolu s A. V o jt­kovou-L epšíkovou)

T he genus C and ida B erkhou t. I. B asic ty p iza tio n of s tra in s o f C an d id a a lb icans (Ro­bin) B erkhou t. F o lia m icrobiol. 8: 109—116, 1963 (spolu s J. Sandulom a L. H ro n ­skou)

R ozdiel m edzi S accharom yces cerev isiae a je h o v a rie to u ellipso ideus. K vas. P rů m y sl 10: 121 — 126, 1964 (spolu s M. F ischerovou)

T he genus C and ida B erkhou t. VI. T he in te rm e d ia ry types be tw een th e I. an d IV.fe rm en ta tio n type. F o lia m icrob io l. 9: 369—373, 1964 (spolu s J . Sandulom )

Serologische S tud ie ü b e r K u ltu rh e fen . B rau w issen sch a ft 17: 130—137, 1964 (spolu s J.Sandulom a M. Zám ečníkovou)

N ach p rü fu n g d e r taxonom ischen Z ugehö rigke it v o n W einhefen u n d v e rw an d ten A rten . D ie W einw issenschaft 20: 193—205, 1965 (spolu s E. M inárikom a L. L ahom )

P ro b lem e au f dem G eb ie t d e r H efe taxonom ie. M itte l. V ersu ch sta tio n G äru n g sg ew er­be W ien 19: 6 3 -7 5 , 1965

P rísp ev o k k taxonom icke j p řís lu šn o sti n iek to rý ch v in n ý ch k v asin iek a p říbuzných druhov . K vas. P rů m y sl 12: 13—15, 1965 (spolu s E. M inárikom )

B ew ertung e in ig e r a ty p isch en H efestäm m e u n te r techno log ischen B ed ingungen d e r B ierbere itung . B rau w issen sch aft 18: 321 — 345, (spolu s K. T om áškom a V. S tuch- likom )

B rew er’s yeasts in th eo ry an d p rac tice . M ikrob io log ija 2: 9 —20, 1965 T he genus Saccarom yces (M eyen) Reess. I. A group of fe rm en ta tio n ty p e II. Species

com plete ly com plete ly fe rm en tin g raffinose. F o lia m icrobio l. 11: 188 — 199, 1966 (spo­lu s M. P okornou a J . Sandulom)

T hé genus S accharom yces (M eyen) Reess. II. A typ ica l s tra in s of th e species S accharo ­m yces carlsbergensis H ansen . F o lia m icrobiol. 11: 200 — 209, 1966 (spolu s A. V o jt­kovou-L epšíkovou, J . S andu lom a M. Pokornou)

O verovan ie p říb u zn o sti k d ru h u Saccharom yces cerev isiae H an sen techno log icky do- lež itým testom . B iológia, B ra tis lav a , 21: 19—26, 1966 (spolu s L. S ed lárovú)

Serological s tu d y of th e species Saccharom yces m onacensis H ansen . B iológia, B ra ­tislava , 21: 252 — 262, 1966 (spolu s J. Sandulom )

N um erická m etoda v taxonom ii. K vas. P rů m y sl 12: 169—176, 1966 T he genus Saccharom yces (M eyen) Reesss. III. A typ ica l s tra in s o f th e species S accha­

rom yces cerev isiae H ansen v ar. e llip so ideus D ekk. F o lia m icrobiol. 12: 42 — 55, 1967 (spolu s M. P oko rnou a A. V ojtkovou-L epšíkovou)

T he genus C and ida B erkhou t. V III. F e rm en ta tio n ty p e II. F o lia m icrobio l. 12: 327 — 344, 1967 (spolu s J. S andulom , A. V ojtkovou-L epšíkovou, M. P ok o rn o u a V. S tuch - Hkom)

E inige P ro b lem e d e r n u m erisch en T axonom ie. M itte il. V ersu ch sta tio n G äru n g sg ew er­be W ien 22: 6 5 -7 3 , 1968

K o n štru k c ia d end rog ram ov v taxonom ii kvasin iek . K vas. P rů m y sl 14: 169—173, 1968 P ro b lem of th e choice a n d n u m b e r of ch a rac te rs fo r com p u tin g coeffic ien ts o f s im i­

la r ity be tw een s tra in s o f yeasts. F o lia m icrobiol. 13: 310 — 316, 1968 T he genus Saccharom yces (M eyen) Reess. V. S. w illian u s Sacc., S. b ay an u s Sacc.,

S. p a s to rian u s H ansen, S. he terogen icus O sterw ., S. s te in e ri Lodd. e t K r. v. Rij. F o lia m icrobio l. 13: 300 — 309, 1968 (spolu s A. V ojtkovou-L epšíkovou , M. Pokornou a J . Sandulom )

A m ylolytic ac tiv ity b y som e species o f th e genus C andida. F e rm en ta tio n ty p e II. species. B iológia, B ra tis lava , 23: 422 — 430, 1968 (spolu s A. V ojtkovou-L epšíkovou)

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

234

■ ' i ............ .... ■■ ■■ in

M IN Á R IK : ŽIV O TN É JU B IL E U M A. K O C K O V E J-K R A TO C H V ÍL O V EJ

E in ige P ro b lem e d e r n u m erisch en H efetaxonom ie. D as A rt- un d R assenp rob lem bei P ilzen . In te rn . Sym p. W ern igerode 1968: 57 — 65

T he genus Saccharom yces (M eyen) Reess, IV. T he sign ificance of th e ty p e from th e v iew p o in t of s ta tis tics . Y easts, P roc. U nd Sym p. Y easts, B ra tis lav a , 1969: 29 — 39

T he genus C an d id a B erkhou t. X. C and ida p a rap silo s is (A shford) L angeron e t Talice. Fo lia m icrob io l. 14: 239 — 250, 1969 (spolu s J . S andu lom a A. V ojtkovou-L epší- kovou)

Die B edeu tung d e r taxonom ischen E rfo rschung d e r G a ttu n g Saccharom yces fü r die G äru n g sin d u strie . II. In te rn a t. Sym p. G ä ru n g sin d u str ie Leipzig 1: 39 — 73, 1969 T ax o m etric s tu d y of th e genus S accarom yces (M eyen) Reess. I. p a rt. Sacchrom yces

carlsbergensis H an sen an d re la te d species. Biol. P rá c e XV/1, 15: 1 — 188, 1969 (spo­lu s J. Sandu lom , L. S ed lářovou , A. V o jtkovou-L epšíkovou a M. K asm anovou)

V erg le ichende T axonom ie d e r G a ttu n g S accarom yces (M eyen) Reess. Z. allg. M ikro­biol. 11: 35 — 38, 1971 (spolu s T. N akasem )

M ik rom etrische A naly se e in ig e r P o p u la tio n en von T eliosporae. B iológia, B ra tislava , 26: 219 — 225 (spolu s D. O ndrušovou)

T ax o m etric s tu d y of th e genus Saccharom yces (M eyen) Reess. II. p a rt. S accharom y­ces cerev isiae H ansen an d re la te d species. P ráce , B ra tis lav a 16: 1 — 103, 1970 (spo­lu s L. S ed lářovou , A. V ojtkovou-L epšíkovou a J. S andulom )

C om parison of th e m orphology, fe rm en ta tio n , assim ila tion , lip id co n ten t a n d m an n an of rough an d sm ooth s tra in s of Saccharom yces cerev isiae . J. G en. M icrobiol. 65:185 — 191, 1971 (spolu s L. M aslerom , D. S ik lom a S. B auerom )

T he genus C and ida B erkhou t. X I. E lec tro n m icroscopy an d R oen tgenphase ana ly s is of cell w alls of th re e s tra in s of C and ida gu illie rm ond ii (Cast.) L angeron e t G uerra . F o lia m icrob io l. 16: 337—345, 1971 (spolu s T. S trýčkovou a J. Petrov ičom )

H ow fac to r an a ly s is can be used in c lassification . II. B iological p a r t . Y easts, M odels in Science a n d T echnics, B ra tis la v a 1972: 297 — 303

T he g roup ing of species w ith in th e genus C an d id a B erkhou t. Y easts, M odels inScience a n d T echnics, B ra tis lava , 1972: 313 — 338 (spolu s D. O ndrušovou)

T he g rou p ing of species w ith in th e genus K luyverom yces v a n d. W alt. Y easts, M odels in S cience and T echnics, B ra tis lav a , 1972: 339—353 (spolu s V. B lagoda t­skoj)

T he p ro b lem of b io syn thesis of caro teno ids in th e taxonom y of R hodo to ru la and R hodosporid ium . III. spec. Syrnpos. on Y easts, O tan iem i - H elsink i, 1973: 53

O brovské ko lon ie kvasin iek . V esm ír, P ra h a , 52: 170 — 173, 1973D ie B eziehungen in n e rh a lb d e r G a ttu n g R h o d o to ru la H arrison . Z tb . B acterio l., Ser. 2.,

128: 427—444, 1973 (spolu s A. K . W egenerom )C o m p ara tiv e tax o n o m y o f th e genus T oru lopsis B erlese. J. G en. M icrobiol. 79: 239 —

256, 1973T he p ro b lem of th e p lo idy in th e n u m erica l taxonom y. B iológia, B ra tis lav a , 28:

975 — 984, 1973 (spolu s V. B lagodatsko j)Im m unolog ica l s tu d ies on m an n an s of g en e ra K luyverom yces an d Saccharom yces.

J. Gen. M icrobiol. 83: 339 — 349, 1974 (spolu s J. S andu lom a D. Siklom )T he p rob lem of ca ro teno id b iosyn thesis in th e taxonom y of genera R hodo to ru la and

R bodospporid ium . M ycopathol. and Mycol. applic. 54: 47 — 54, 1974 (spolu s S. B ystrickým )

T axonom ical p osition of th e species Saccharom yces ch ev a lie ři G uill. B iológia, B ra ­tislava, 29: 691-700 , 1974

Knižné publikácie

P říru č k a p iv o v arsk é provozn í m ik roskopie. P ra h a , 1950, p. 1 — 68. (spolu s A. L hot- ,ským)

L ih o v arsk á m etod ika . B iologická čast. P ra h a , 1950, p. 1 — 68 (spolu s ko lek tívom au - torov)

P ra k tik u m techn ické m ikrobiologie. P rah a , 1954, p. 1 — 356O nem ocnění vy v o láv an á kv asin k o v itý m i m ikroorgan ism y . P ra h a , 1956, p. 1 — 60 (úvod

a b io log ická čast) (spolu s ko lek tívom autorov)T echnologie p iv a a sladu . P ra h a , 1954, 35 s trá ň (m ikrobio log ická čast) p ře ložené do

ru š tin y (M oskva 1958) (spolu s ko lek tívom au torov)K vasinky . B ra tis lav a , 1957, p. 1 — 341A tlas k v as in iek a kvasm k o v itý ch m ikroorgan izm ov. P rah a , 1961, p. 1 — 345, česky

a ru sk ý (spolu s M. K utkovou)

235

Zbierky kultúr

S tá tn í sb írk a m ik roo rgan ism ů (náv rh n a zriadenie). Čas. Lék. čes. 84: 1390—1391, .1945

M ikrobiologické názvosloví. C hem ie 2: 148 — 149, 1946 C en tru m m ikrobio log ických sb írek . K v as 75: 366—368, 1946S lovack ije č is tie k u ltu ry p ivnych drožžej. M ikrob io log ija , M oskva, 29: 784—786, 1959 S lovenské č is té k u ltu ry . K vas. P rů m y sl 6: 102—104, 1960P ro b lem a tik a kvasn ičných k u ltú r v p ivovarském prům yslu . K vas. P rů m y sl 8: 11 — 14,

1962K ata log k u ltú r, B rno, 61 s tr., 1964 (kvasinky)K ata log k u ltú r, B rno, 110 str., 1969 (kvasinky).

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

236

Ing. dr. techn. Vladimír Zacha, CSc., padesátníkem

Ad annos Ing. Dr. techn. VI. Zachae, CSc., quinquagintagenarius

Jan Špaček

V l a d i m í r Z a c h a se narodil 7. května 1925 v Brně jako syn důstojníka.Otec byl často překládán, takže VI. Zacha vychodil obecnou školu v Kroměříži a Opavě, reálné gymnázium navštěvoval v Opavě, Třebíči a v Brně, kde m a­turoval v r. 1944 na druhém reál. gymnáziu v Husovicích. V posledním roce války byl nasazen jako příslušník civilní protektorátní protiletecké obrany.

f í ) m ^Pf

I P j#* ■ W 1*WS'. m

% 1

Tfc.. jp r v, ■ .

’ ¡_ ý «

Od r. 1945 studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně na hospodářském odboru (tj. dnešní agronomická fakulta). V téže době (od 1. října 1945) se sta] výpomocným asistentem na Ústavu hospodářské fytopatologie u doc. dr. inž.E. Baudyše. Vysokoškolská studia ukončil v r. 1948 a od té doby se stal řád ­ným asistentem na jmenovaném ústavu. Doktorát věd technických získal v led­nu 1949 na Vys. škole zemědělské v Brně. Zde působil do jara r. 1952 a pak byl zaměstnán na několika místech. Nejdéle ve svém životě působil v Ústřed- ' ním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském (dlouhá léta v Brně, dnes v Bratislavě). Mimoto pracoval také ve Výzkumném ústavu travopolní sousta­vy, ve Výzkumném ústavu ovocnářském a také v přím é praxi na státní trak ­torové stanici a v JZD.

VI. Z acha se za jím a l již v d ě tsk ém v ěk u o p říro d u a časem se u n ě j v yv inu la zá liba v botan ice. Již ja k o s tředoško lský s tu d e n t se s ta l bezp la tným vo lon térem sekce p ro och ran u ro s tlin Z em ských výzkum ných ústavů , k d e spo lup racova l s m ykologem d r. R. P icb au erem . Z de se seznam oval s m ykologickou fy topato log ií a s flo ris tik o u m ik rom ycetů . P ro to se rozhodl p o skončen í v á lk y j í t n a s tu d ia n a V ysokou školu zem ědělskou (po v á h á n í m ezi to u to školou a p řírodovědeckou faku ltou). B ěhem vy ­sokoškolského s tu d ia z ískal s podporou m in is te rs tv a ško lstv í s táž v C urychu u prof. d r. E. G au m an n a (1947). To v ed lo k jeh o stu d ii o a lte rn a rió ze b ram bor, jež se s ta la jeh o d o k to rskou d izertac í. K an d id á te m zem ědělských a lesn ických věd se s ta l v r . 1968 v e ře jn o u vědeckou ro zp rav o u n a Ú stavu exp. fy topato log ie a en to -

237

m ologie SAV (Iv an k a p ri D unaji) n a zák ladě soubo ru pub lik o v an ý ch p rac í z fy to- pato log ické m ykologie.

Dříve n e ž si povšimneme jednotlivých úseků činnosti jubilanta, připomeňme ještě, že jeho kvalifikaci zvyšovaly studijní pobyty v zahraničí. Jak bylo již při­pomenuto, byl to v r. 1947 tříměsíční pobyt v Curychu u prof. Gáumanna; tehdy také navštívil prof. Ciferriho na universitě v Pavii (Itálie). V r. 1948 po­býval pět týdnů ve Státním fytopatologickém ústavu v dánském Lyngby a v r. 1956 dva měsíce na studijní cestě po výzkumných pracovištích ochrany rostlin v SSSR.

VI. Zacha začal svou odbornou dráhu jako učitel. Na brněnské Vysoké škole zemědělské byl asistentem; vedl zde cvičení a podle potřeby zastupoval prof. Baudyše při přednáškách. V letech 1953/54 a 1954/55 měl přednášky (jako ex­terní učitel) z obecné a speciální fytopatologie pro směr speciální botaniky na přír. fakultě v Brně. Také vedl diplomové a jiné práce 6—8 posluchačů. Ve vědecké práci se zaměřil především na fytopatologickou mykologii, ale i ostat­ní obory ochrany rostlin. Důležitým jeho činem bylo organizování prognózy a signalizace v ČSSR. Vypracoval řadu expertíz z oboru ochrany rostlin, nejvíce pak z oboru škodlivého působení průmyslových imisí na rostlinou výrobu (též pro soudy, arbitráže atd.). VI. Zacha je vynikajícím a také velmi známým po­pularizátorem svého oboru. Mimo vysloveně populární přednášky měl spoustu přednášek hlubšího charakteru, ve kterých seznamoval specialisty různé úrov­ně s problematikou ochrany rostlin. Ta např. přednášíval pro agronomy, za­hrádkáře, inspektory ÚKZÚZ, pracovníky odrůdových zkušeben, likvidátory zemědělských škod v pojišťovnách, vinaře, šlechtitele, profesory středních ze­mědělských škol atd. Je třeba též poznamenat, že pracoval i v přímé praxi. Připomeňme rovněž některé funkce VI. Zachy. Po jedno funkční období byl členem Státní odrůdové komise při min. zemědělství, je členem vědecké rady Ústavu ochrany rostlin v Praze-Ruzyni, Výzkumného ústavu přadných rostlin a luskovin v Šumperku, členem redakční rady sborníku Ochrana rostlin, čle­nem komise pro boj proti virovým chorobám ovocných a révových ku ltu r při min. zemědělství ČSR atd.

Závěrem můžeme říci, že zájem VI. Zachy o přírodu začal seznamováním se s rostlinami a v pozdějších letech studiem mikroparazitických hub. Získal širo­ký diagnostický základ pro fytopatologii a to vedlo k širšímu zájmu o proble­m atiku fytopatogenních činitelů a ochrany rostlin vůbec. Charakteristikou pro jeho činnost je snaha převádět poznatky do praxe,, ať už formou přednášek, publikací či bezprostředním řízením praxe, v oblasti rostlinné výroby. Je jed­ním z budovatelů prognózy a signalizace na území ČSSR. Jubileum zastihuje inž. dr. Vladimíra Zachu v plném rozvoji sil. Do dalších let mu přejem e mnoho úspěchů, hodně zdraví a plnou životní pohodu!

S e z n a m v y b r a n ý c h m y k o 1 o g i c k ý c h p r a c í I n g . Dr . V l a d i m í r a Z a c h y , C S c .

1946

A d d itam en tu m ad flo rám M orav iae m icrom ycetum I. S bo rn ík K lu b u p říro d B rno 26: 138-141.

1948

P ucc in ia c a rth am i C da — n a M oravě dosud n ezn ám á choroba sa flo ru . O ch rana R ostlin 21: 5 0 -5 1 .

- '■ ■-■■■ '

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

238

SPA C E K : V. ZA C H A PA D ESÁ TN ÍK EM

A d d itam en tu m ad flo rám M orav iae m icrom ycetum II. S b o rn ík K lu b u p řírod . B rno 28: 130-136.

P řísp ěv ek k poznán í houby A lte m a ria p o rr i f. so lan i N eerg., zv láště v e vz tah uk in fekci h líz b ram borových . S bo rn ík Vys. Školy Z em ěděl. B rn o C 44: 1 — 27.

1949

Z a jím av á choroba n a pšenici. O ch ran a R ostlin 22: 257.S tř íb ř ito s t s lu p k y u b ram b o ru . O ch ran a R ostlin 22: 258.P řeh líž en á choroba m eruněk . O ch ran a R ostlin 22: 258.H e lm ithospo rium n a k u k u řic i. O ch ran a R ostlin 22: 258 — 259.Pozor n a k u ltu ry S tatice! Z ah rad n ick é L isty 23: 453.M oniliosa m eruněk . V inařský O bzor 47: 120.S uchá sk v rn ito s t m eruněk . O vocnické R ozhledy. 40: 168.Z av ad án í h roznů . V in ařsk ý O bzor 42: 146.

1950M orfologické zm ěny n a m yceliu houby A lte rn a r ia p o rr i f. so lan i N eerg., půso ­

bené jis tý m an tag o n is tick ý m m ikroorgan ism em . S b o rn ík Cs. A kad. Z em ěděl. 22: 1 - 6 .

P o zn ám k y k in fekci p šen ičných z rn P en ic illiem . O ch ran a R ostlin 23: 165 — 168. N ový vážn ý n e p říte l švestek . O vocnické R ozhledy 10: 68.A lte rn a r ia ten u is ja k o původce h n iloby ovoce. O ch ran a R o stlin 23: 349—352. O id ium n a am erických révách . V in a řsk ý O bzor 43:41.M onilie a něko lik čísel o ní. O vocnické rozh ledy 41:56.O tázka souv islosti hu b B o try tis c in e rea a S c le ro tin ia sc lero tio rum . O ch ran a R ost­

lin 23: 177.P ad lí n a šeříku . O ch ran a R o stlin 23: 372.Z a jím av á cho roba n a česneku. O ch ran a R ostlin 23: 275.Č erň b ram b o ro v á n a ra jča tech . O ch ran a R ostlin 23: 370.P líseň šedá v e sk len íku . Z ah rad n ick é L isty 43: 129.B o ju jem e dů sled n ě p ro ti perenospo ře? V in ařsk ý O bzor 43: 39.B o ju jem e p ro ti sep to rise celeru . Z ah rad n ick é L isty 43: 451.J a k b o jo v a t p ro ti če rvené sk v rn ito s ti švestek? O vocnické R ozhledy 41: 183 — 184.

1951

H ouba P assa lo ra g ram in is (Fuck.) H óhn. ja k o p a ra s it s rh y la lo čn a té (D actylis g lo m era ta L.). S b o rn ík Čs. A kad. Z em ěděl. 23: 400 — 403.

V ýsledky p o kusu s p o tírá n ím červené sk v rn ito s ti šves tek (P o lystigm a ru b rum ) v roce 1951. S b o rn ík Čs. A kad. Z em ěděl. 26: 451—455. (S ppo luau to r: V an iček V.).

P řísp ěv ek k m ykopatho log ii našich tra v in . S b o rn ík Čs. A kad. Z em ěděl. 25: 49 - 60.

1953J a k p o tíra t červenou spálu . V in ařsk ý O bzor 45: 39—40.H lízenka F ucke lova (S clero tin ia F u ck e lian a DeBy). V in a řs tv í 46: 87.Pozor n a nebezpečné choroby h ra c h u a čočky. Z a V ysokou Ú rodu 1: 107—108. Spatná ag ro tech n ik a — spo jenec škůdců . Z a V ysokou Ú rodu 1: 71 — 72.

1957

Ž lu tá a n tra k n ó z a vo jtěšky u n á s (P seudopeziza jonesii N annf.) S b o rn ík ČAZ R o stlin n á V ýroba 30: 1045 — 1054. (S po luau to r: Z várová-N ováková O.).

1958

Č ern á h n ilo b a pom erančů . Čes. M ykol. P ra h a 12: 118 — 120.

1960K a lam itn í ro zš ířen í nové choroby n a tab ák u . Z a V ysokou Ú rodu 8: 409.

1961K e k a lam itn ím u v ý sk y tu rz i p levové v le to šn ím roce. Z a V ysokou Ú rodu 9: 310. O ch ran a p ro ti p lísn i b ram borové. Za V ysokou Ú rodu 9: 382 — 383.

239

1965

P roč byl letos něk d e poškozen km ín? Za Vysokou Ú rodu 13: 299.

1966

N ová choroba p ro sk u rn ík u lék a řsk éh o — rak o v in a stonků . O vocnářstv í a Z eli­n á řs tv í 14: 255. (S po luau to r C h ládek M.).

Ja k ý výsky t chorob m ůžem e letos očekávat v ov o cn ářs tv í? O vocnářstv í a Z eli­n á řs tv í 14: 106.

1967

M ykózní h y n u tí ozim ých pelušek. O ch ran a R ostlin 40: 241 — 242.

1968

P ad lí S p h aero th eca fu lig inea (Sch. ex Fr.) Poli. n a oku rkách . O ch ran a R ostlin 41: 159.

A skochytóza ch ryzan tém tak é v ČSSR. O ch ran a R ostlin 41: 160.

1970

Z koušen í so rtim en tu a s te r n a rez is tenc i k F u sa riu m oxysporum Schl. f. 6 W r. O ch rana R ostlin 43: 221—225. (S po luau to r: Ř ezáč A.).

1971

K. etio logii rak o v in y b roskvoní, působené houbam i rodu Leucostom a. O ch ran a R ostlin 44: 295—301.

K ru h o v á h n ilo b a b roskví. Z ah rad n ick é L isty 64: 262.A n trak n ó za p la tan u . Z ah rad n ick é L isty 64: 315.

1972

K e kom plexn í o ch raně p ro ti s tru p o v ito s tí jád ro v in . Z ah rad n ick é L isty 65: 209-210 .

V yhodnocení v ý sk y tu houbových chorob u sk ladovaných jab lek . Z ah rad n ick é L isty 65: 212. (S po luau to r: H om ola K.).

S tem phy lióza okurek . Z ah rad n ick é L isty 65: 330.

1973

C hem ická o c h ran a jab lo n í a sk ládkové choroby. Z ah rad n ick é L isty 66: 265.S eptorióza m alin íku . Z ah rad n ick é L isty 66: 356.

1974

K n ěk te rý m asp ek tů m k a la m itn íh o v ý sk y tu rzi tr a v n í (P uccin ia g ram in is P ers. f. sp. tr itic i) v ČSSR v ro ce 1972. O ch ran a R o stlin 47: 287—297. (S po luau to r Ře­záč A.).

Pozn. V ýběr p rac í p roveden ju b ilan tem .

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

240

Výstavka o životě a díle prof. dr. Karla Cejpa, DrSc.

Expositio de vita et opere Prof. Dr. K. Cejpii, DrSc.

F ran tišek K otlaba a Z d en ěk Pouzar

U příležitosti 75. narozenin světově známého mykologa, čestného člena Cs. vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV, univ. prof. dr. K a r l a C e j p a . DrSc., byla v budově městského národního výboru v Rokycanech uspořádána výstavka o jeho životě a díle. Tím chtěli Rokycanští uctít význačné životní ju ­bileum svého rodáka — čestného občana města — a mladší generaci současně i blíže seznámit s jeho životem a rozsáhlým dílem. Výstavka, instalovaná v jed­né větší místnosti agitačního střediska v historické radnici, měla původně trvat od 14. do 22. února 1975; pro živý zájem návštěvníků nejen z Rokycan a okolí, ale též žáků a přátel prof. Cejpa z Prahy byla prodloužena do 25. února.

vJEj

Prof. Dr. K are l Cejp, DrSc., p ř i zah á jen í výstavky v k ru h u n ávštěvn íků .

Zahájení se konalo dne 14. února 1975 v 16 hod. za účasti jubilanta s chotí. Slavnostní projev přednesl někdejší žák prof. Cejpa, ředitel rokycanského gym­názia F. Belšán; vzpomněl v něm hlavně dobu mládí a přírodovědecké začátky jubilantovy.

V ý stav k a b y la se s tav en a z rů zn ý ch dokum enů, fo tografií, sep a rá tn ích o tisků ju - b ilan to v ý ch p ra c í a k n ih , k te ré by ly u sp o řád án y n a sto lech a n a postrann ích panelech . V čele m ístn o sti b y la u m ís těn a b u s ta p ro f. C e jpa (zachyceného ve věku 58 let), zd ařilé d ílo ju b ila n to v a spo lužáka, akad . so ch aře V. K oukolíčka. N e jsta rš í fo tog rafie a d o kum en ty zachy tily v e zk ra tce ch lapecká lé ta prof. C e jpa a pro-

241

střed í, v něm ž v y rů s ta l. K n e jza jím av ě jš ím sn ím k ů m p a tř il z áb ě r dnes už n e ­ex is tu jíc íh o ro d n éh o dom u ju b ilan to v a , jeh o m a tu ritn í podobizna a fo tog rafie p ro í. d r. B. H o rák a (žáka prof. J. V elenovského a znám ého b a lk án sk éh o cestovatele), k te rý spolu s C ejpovou m atkou n e jv íce u sm ěrn il ju b ila n tů v zá jem o p říro d n í védy. V elm i za jím av é by ly d á le sn ím k y z C ejpových s tu d ií n a p ražsk é un iverz itě , kde byl žákem pro f. V elenovského, a ze jm én a p a k fo tog rafie z doby jeh o v ědecké a p e ­dagogické činnosti jak o asis ten ta , docen ta a posléze p ro feso ra n a p řírodovědecké fak u ltě K arlo v y u n iv e rz ity v P raze . V ystaveny by ly rovněž d ip lom y, v yznam e­n á n í a řád y , jim iž b y la p ráce p ro f. C e jp a oceněna. D okonalý p ře h le d o výsledcích ju b ilan to v y vědecké činnosti podal u ce lený sou b o r zv láš tn ích o tisků jeh o odbor­ných a vědeckých p rac í z n ašich i zah ran ičn ích časopisů, a to ja k z obo ru m yko­logie a fy topatologie, ta k i k v ě tn í m orfo log ie a zah rad n ic tv í. T a to ú p ln á sb írk a — v če tně řa d y k n ih a vysokoškolských sk r ip t — n ep o s trá d a la za jím av o sti an i p ro zasvěcené znalce ju b ilan to v a d íla, p ro tože s n ěk te rý m i jeh o v cizině pub likovaným i p racem i se se tk a li p op rvé p ráv ě zde. P ozo ruhodné by ly i u k ázk y z b o h a té ko res­pondence se zah ran ičn ím i odbo rn íky a vědci. K rásn o u ozdobou v ý stav k y b y la ko­lekce našich i exo tických m otý lů z ve lk é s tu d en tsk é sb írk y ju b ilan to v y . V ýstavka by la vhodně d o p lněna v y b ran ý m i um ěleckým i e x p o n á ty z b o h a té sb írk y p ro feso ra C ejpa, ze jm éna o rien tá ln í g rafikou , ob razy apod.

Výstavka o životě a díle prof. Cejpa, jejíž exponáty vybral sám jubilant a již instalovala za pomoci přátel pí Darija Cejpová, výstižně dokumentovala široký okruh jubilantových zájmů nejen o přírodní vědy, ale i o umění a historii, tedy o hodnoty, jimž prof. Cejp zasvětil svůj život. Návštěvníci výstavky nepochyb­ně odcházeli s velmi dobrou představou o velkém přínosu prof. Cejpa k rozvoji mykologie i o jeho pedagogických zásluhách o její šíření.

S potěšením můžeme konstatovat, že jen málo mykologům se dostalo té cti, aby jejich dílu byla ještě za jejich života věnována taková pozornost a ocenění — dokumentované výstavkou — jako tom u bylo právě v případě prof. dr. Karla Cejpa, DrSc. Pro mladší generace to byla zároveň i příkladná ukázka, jak vše- stranně užitečně a prospěšně lze naplnit lidský život.

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

242

Konference o léčivech rostlinného původu v Mariánských Lázních 21.— 25. IV. 1975

Conference on M edicinal Plants w ith international participation, Mariánské Lázně 21.— 25. IV. 1975

K o nference o léč ivých ro s tlin ách (v českém označení ja k o kon ference o léčivech ro s tlin n éh o původu) s bo h a to u zah ran ičn í ú častí se tý k a la ja k léčivých ro s tlin po m n o h a s trán k ách , ta k léč iv ro s tlin n éh o původu a značná pozornost b y la věnována houbám i lá tk á m v n ich obsaženým . H lav n í n á p ln í kon ference by lo s tu d iu m houby paličkov ice n achové — C laviceps purpurea (Fr.) Tul. a lá te k z n í z ískávaných , popř. i p říb u zn éh o d ru h u C laviceps paspali S tev. e t H alí. N ám elové a lka lo idy by ly p ro b rá n y po v šech s trá n k á c h : chem ického složení, p rodukce , úč inků , i v e v z tah u houby k ho stite lsk ý m ro s tlin ám , je jí um ělé k u ltiv ace v p říro d ě i v lab o ra to ř i atd .

T ak é v jin ý ch sekcích če tné re fe rá ty se tý k a ly hub. J iž v zaha jovac í p řednášce , ja k ý význam m á výzkum ro s tlin n ý ch drog, v ěnova l V. H erou t pozornost ha lucino­g enn ím houbám . N ěko lik re fe rá tů v chem ické sekci se tý k a lo houby P en ic illium cyc lop ium W estling , je j í u m ělé ku ltivace , m orfo log ického vývo je a je jích p ro d u k ­tů. O bsažný p ře h le d n ý re fe rá t o v ýznam u hub v lék a řs tv í, fa rm ako log ii a je jich an tib io tik ách m ěl V. M usílek z M ikrobio log ického ú s tav u Čs. akad em ie věd. S. K o h lm ú n zer a J. K a lu ža z K rak o v a re fe ro v a li o zkouškách 18 d ru h ů vyšších h u b n a p ro tira k o v in n é lá tky . P řek v ap u jíc í úč inek posky tly lá tk y získané z h řib u ž lučn íku — T ylo p ilu s fe lleu s (Bull. ex Fr.) P. K arst.

J in é re fe rá ty se tý k a ly h u b působících kožní onem ocnění lid í a je jich po tlačo ­v án í lá tk am i ro s tlin n éh o původu, kde bylo dosaženo dobrých ú č in k ů n ap ř. vod­n ím a a lkoho lickým vý lu h em k o řen ů červené řep y nebo lá tk am i obsaženým i v h e řm á n k u p ravém .

V zem ědělsko-b io log ické sekci se do týka ly m ykologie n ěk te ré re fe rá ty o účinku houbových n ák az n a drogy a och raně léčivých ro s tlin p řed n im i. N ejvýznam nější jso u v to m to sm ěru rzi, P uccinia m en th a e P ers . n a m á tě p ep rn é a Puccinia m a lva - cea.rum M ontagne n a slézovitých ro stlinách .

P ro m ykologa by ly už itečné i n ě k te ré re fe rá ty m etod ického c h a rak te ru , p ře d e ­v š ím o ch ro m atog rafických m etodách .

V elm i s tru čn é so u h rn y p řed n esen ý ch re fe rá tů vě tš in o u ch a ra k te riz u jí jen zam ě­řen í p rá c e jed n o tliv ý ch ú s tav ů n eb o p řed n áše jíc ích a s ad re sá řem ú čas tn ík ů po­slouží p řed ev ším k všeobecné o rien tac i a p říp ad n ém u n av ázán í k o n tak tů . P řev ážn á v ě tš in a re fe rá tů v šak p řin e s la to lik nových p o zna tků a už itečných in fo rm ací, že b y s i zasloužily p u b lik o v a t v p lném zněn í v souborném sborn íku .

K onferenc i o rgan izova ly Č eskoslovenská fa rm aceu tick á společnost, Č eskosloven­sk á lé k a řsk á spo lečnost J. E. P u rk y n ě , F a rm aceu tick á fa k u lta U n iv ers ity K arlovy a Č eskoslovenská spo lečnost p ro vědy zem ědělské ČSAV. Soubor a b s tra k tů p řed ­n ášek m á 132 s tra n a 10 a b s tra k tů by lo rozm noženo dodatečně.

A n to n ín P říhoda

¿43

Významná životní výročí členů Československé vědecké společnosti pro mykologii

R N D r. Jiřina Svrčková, bývalá sekretářka naší Společnosti a členka organi­začního výboru II. SEM v roce 1960, oslavila v letošním roce padesátiny. Pře­jeme jí hodně zdraví a pracovních úspěchů do dalších let.

L i t e r a t u r a

M a r i n u s A. D o n k : Check list o f European polypores. V erh an d e lin g enK onink l. N ederlandse A kad. W etenschappen , A fd. N a tu u rk u n d e , T w eede R eeks, vol. 62, pp. 469, 1974, V ydava te l: N o rth -H o llan d P u b lish in g C om pany, A m sterd am , C ena D fl 110, US ? 43,30.

R ecenzovaná k n ih a je obsáh lým p řeh led em evropských choroš ov itých hub. Z ah r­n u je P olyporaceae v nej širším slova sm yslu , ted y um ělou skup inu , k te rá se dnes rozdě lu je do n ěko lika p řirozených čeledí. C horošovité houby se vždy těšily pozor­nosti ja k taxonom ů, ta k i fyziologů a fy topato logů , tak že dnes je m ožno říc i, že p a tř í k n e jlép e p rozkoum aným sk u p in ám hub . N icm éně h lav n í pod íl p ráce n a p ro ­zkoum ání té to sk u p in y je tep rv e p řed nám i. J e to způsobeno p řed ev ším tím , že m ak roskop ické znaky, n a n ichž bylo rozlišován í d ru h ů i rodů do n e d á v n á založeno, se u káza ly bý t p řeceněny , neboť p o d léh a jí značné prom ěn livosti. M ikroskopické znaky, k te ré jsou m nohem stá le jš í, n e jsou dosud p rozkoum ány do té m íry , aby n ám dovolily jedno tnou koncepci celé skupiny . Je to p ráv ě recenzovaná p ráce skoro p řed třem i roky zem řelého dr. M. A. D onka, k te rá je výbo rným úvodem do s tu d ia té to skupiny , neboť p ředevším o d k rývá dosud nero zřešen é p rob lém y a ukazu je , k am bude n u tn o zam ě řit pozornost. Z D onkovy p ráce je z ře jm é, že choroše jsou velm i n e ro v ­no m ěrn ě zp racovány . Jsou to ze jm én a ro z lité d ru h y (Poria sensu lato) a d ru h y rodu bělochoroš (T yrom yces = L eptoporus s. 1.), kde jsou dosud znám y pouze h la v n í d ru h y a sy s tem atik a celé řa d y vzácných d ru h ů je ve lm i n e jis tá a p rov izo rn í. T aké choroše m ed ite rán n í ob lasti jsou jen velm i m álo znám é. P ře d ev ropskou m ykolog ií s to jí p ře ­devším d ů k lad n á stu d ie ty p ů a p říro d n ích popu lac í ze jm én a v Itá lii, n a B a lkáně a ve Š panělsku .

Pod po jm em „C heck l is t“ , ja k nazývá D r. D onk svou kn ih u , rozum ím e p ro v ěřen ý seznam d ru h ů u rč ité ob lasti, k te rý je p rec izován ze jm én a v tom sm yslu , že je k r i­tick y ověřeno, zda te n k te rý d ru h je z d an é ob lasti sk u tečn ě zn ám a dále, jak é je jeho sp ráv n é zařazen í v systém u. T akové p ráce m a jí ve lký význam p ři zp racován í flór, k líčů apod. D onkova p ráce v šak nad to p řin á š í ješ tě rozsáh lou b ib liog rafii, ke každém u d ru h u k o m p le tn í synonym iku a pod ro b n é k o m en tá ře k n e jrů zn ě jš ím asp ek tů m sys tem atiky jedno tlivých d ru h ů a n ěkdy i rodů.

Z p e ra dr. D onka vyšla již podobná p ráce o skup ině H eterobasid iom ycetes. J in o u form ou, av šak s podobným cílem jsou zam ěřen y p ráce o čel. C yphellaceae a o n ě ­k te rý ch skup inách čel. Corticiaceae.

V ětší část k o m en tá ře k dnes recenzovaném u d ílu pu b lik o v a l v šak a u to r d říve v sé rii „N otes on E u ropean po lypores“ I—X III (1966—1973), k te rá vycházela v ča­sopisech P ersoon ia a P roceed ings K. N ederl. A kadem ie W ettensch . (H aag), takže v tom to díle je poznám ková část jen u m enšího počtu d ru h ů . T eo re tické zásady, podle k te rý ch hodno til vyšší sy s tem atické jedno tky , p řed ev ším rody, vyložil dr. D onk již d řív e (Persoonia 3: 199—324, 1964; E vo lu tion in th e h ig h e r B asid iom ycetes 393— 422).

V elm i dů lež itou k ap ito lou je p řeh led vynechaných jm en (str. 280—383), kde a u to r k rá tc e k o m en tu je rů zn á jm én a , k te rá n eza řad il do h lav n íh o te x tu z rů zn ý ch d ů ­vodů. C elá k n ih a je p sán a neobyčejně ú sp o rn ý m sty lem a h lav n ě ono oh rom né m nož­stv í li te rá rn íc h c itac í je uvedeno k ra jn ě kondensovanou form ou, k te rá je n a p rv n í poh led č te n á ři n esro zu m ite ln á a až te p rv e po delší p ra x i lze po rozum ět všem d e ­ta ilů m . T ak obrovský m a te riá l by jis tě neby l v y d a te ln ý n o rm á ln ím způsobem . P ráce je to tiž u rčen a spec ia listům a m onografům jedno tlivých sku p in chorošovitých hub a v žádném p říp ad ě n en í p o už ite lná p ro e le m e n tá rn í p rác i s m a te riá le m apod.

Z té to k n ih y je z ře jm á i m etoda p ráce dr. D onka, k te rá spočívá p řed ev š ím n a s tu d iu lite ra tu ry , k te ré do p lň u je stu d iem m a te riá lu v te ré n u nebo v h e rb á řích , a to tam , kde li te rá rn í ú d a je nestačí. T ato m etoda m á sam ozře jm ě svá om ezení, a le p ro daný účel to by l jed in ý m ožný způsob zpracován í. K li te ra tu ře m ěl d r. D onk vždy svůj v la s tn í k ritick ý p řís tu p , k te rý by l ch a rak te rizo v án b risk n ím o d m ítán ím

244

nezra lých rad ik á ln ích zásah ů do sy s tem atik y ; vždy vyžadoval, aby k ažd á nová k o n ­cepce b y la podložena so lidn í a rg u m en tac í, založenou n a pečlivém stud iu .

Těm , k te ř í budou použ íva t tu to k n ih u jako nom en k la to rick ý s ta n d a rd n u tn o p ř i­pom enout, že dr. D onk se v n ěk te rý ch o tázkách n ep řid ržo v a l vždy m ezinárodn ího kódu bo tan ick é n o m en k la tu ry , a le svých v la s tn ích n o m enk la to rických zásad, k te ré po lé ta p rosazoval. P o d ařilo se m u u p la tn it pouze je jich část, takže by ly zapojeny do nových v y d án í kódu. N eprosad il v šak své názo ry n a ty p ifik ac i těch jm en , k te rá b y la p ře ja ta z li te ra tu ry p řed výchozím bodem n o m en k la tu ry a dá le v otázce rodo ­vých jm en nad b y tečn ý ch v době pub likace . Ze soustavy ro d ů použitých v té to kn ize je z ře jm é, že a u to r dosti vysoko cen í n ě k te ré m ak ro zn ak y n a rozd íl od jiných au to rů , k te ř í jim n e p řik lá d a jí ta k velkou váhu .

Z celkového počtu 328 u v áděných d ru h ů ev ropských chorošů p ravděpodobně část n en í ve sk u tečnosti dobrým i d ru h y (např. rů zn é d ru h y rodu Polyporus'.), a le p ře d ­s ta v u jí synonym a již ex is tu jíc ích d ru h ů ; jsou to m álo znám é k ritick é d ru h y a au to r je zde u v ád í v hodno tě dobrých d ru h ů p řed ev ším proto , aby n a ně upozorn il další b ad a te le . P očet 328 d ru h ů n en í v šak n e rea lis tick ý jako p ravděpodobný počet ev ro p ­ských zástupců chorošů, neboť m usím e n a d ru h é s tra n ě p řed p o k lád a t ob jev řad y da lš ích d ru h ů , dosud v E vropě neznám ých.

K v la s tn ím u zp raco v án í by bylo m ožno p řin é s t m noho poznám ek i po lem ických d iskusí, ke k te rý m te x t zám ěrn ě p rovoku je , neboť je u rčen p ředevšším budoucím m onografům . K n ih a je p ř ip ra v e n a velm i p recizně, v y sk y tu je se zde pom ěrně m álo drobných p řeh léd n u tí, k te rá č te n á ř snadno pozná a jež by jis tě a u to r opravil, kdyby se by l dožil k o re k tu r (dr. M. A. D onk zem řel d v a roky p řed v y d án ím kn ihy ,2. IX . 1972).

Z nových z jiš těn í a u to ra p o p rv é zde p ub likovaných je tř e b a vyzdv ihnou t za řazen í hy fom ycetu Sp o ro trich u m a ureum L in k ex S. F. G ray, znám é a n yn í h o jn ě studo ­v an é houby, jak o im p e rfe k tn íh o s tad ia chorošovité houby Poria m etam orphosa (Fuc- kel) Cooke. B ude-li ten to n ázo r po tv rzen , p a k to bude jis tě zn am en a t význam ný teo re tick ý p řínos ke s tu d iu im p erfe k tn ích s tad ií hym enom ycetů .

P osledn í p ráce au to ra je m im o řád n ý m d ílem a je jis tě ve lkou výsadou polyporo- logů, že se n y n í p ro s třed n ic tv ím té to k n ih y m ohou pod íle t n a obrovských zkuše­nostech a znalostech dr. D onka, k te ré nash ro m ážd il v p rů b ěh u své v íce ja k p ě ta - č ty ř ic e tile té vědecké p ráce v m ykologii.

Skoda, že a u to r nestač il podobné p ráce p u b lik o v a t i o jiných sku p in ách hub, k e k te rý m m ěl seb rán m ateriá l.

Z d en ěk P ouzar

V. F. K u p r e v i č a V. J. U P j a n i š č e v : O predelitel’ ržavčinnych gribovSSSR. Č ást 1. — 336 s tran , N au k a i T echn ika , M insk 1975. C ena 3 ru b le 11 kopejek .

Do d n ešk a n e n í ta k sn ad n é u č in it si p řed s tav u o ú p ln é flo ře rzí (U redinales) tak rozleh lého územ í sev e rn í polokoule, jak ý m je SSSR. Je d n a k m ožno s tá le je š tě h o v o řit o n edosta tečném prozkoum ání, je d n a k n en í k všeobecném u použití těsně p řed vá l­kou v y d an ý (1939) a dosud svým p rec izn ím zpracován ím n ep řek o n an ý „O bzor ržavč innych g ribov SSSR“ z p é ra svě tového u redo loga V. G. T ra n še l’a. P ro to úm ysl V. J. U Pjan iščeva, u redo loga působ íc ího v Á zerb á jd žán sk é SSR v B aku , v y d a t klíč k u rčen í rz í SSSR, n u tn o h o d n o tit k ladně . T ím spíše, že v r. 1957 v y d an ý jed en díl F lo ry v ý tru sn ý ch ro s tlin SSSR je věn o v án pouze čeledi M elam psoraceae. K tisk u je j teh d y p řip ra v il V. F. K u p rev ič n a zák ladě T ranšeP ova rukop isu . D alší p o k račo v án í by lo p ře ru šen o ú m rtím K uprev iče, k te rý v šak zanechal to rzo ru k o ­p isu; te n se s ta l zák ladem zde recenzované pub likace , vzn ik lé ovšem n e je n v po­n ěkud jin é koncepci, a le též a ž po dop lněn í a různých úp ravách .

P rvá část K líče o b sah u je d ru h y čeledi M elam psoraceae a té m ě ř všechny rody z čeled i Pucciniaceae, k te ré se v y sk y tu jí n a zp racovávaném územ í. C hybí n e j­o b sáh le jš í ro d P uccinia a d á le ro d y : E n d o p h yllu m , A ec id iu m a Uredo. V p řed m lu ­vě se U P jan iščev zm iň u je o tom , že rod P hragm id ium by l zp racován L. I. VasiPe- vou, a že ko lem 30 pop isů druíhů rzí, p o p rvé sb íran ý ch v SSSR n a D álném východě, p ř ip ra v ila Z. M. A zbuk ina . P od le jeho dalš ích slov b y la též po u ž ita li te ra tu ra tý k a jíc í se rz í v y d an á ja k v SSSR, ta k v cizině.

V šeobecná čás t s tru čn ě in fo rm u je o fysiologické podsta tě , ž ivo tn ích cyklech a m orfologii rzí. U konču je ji p ře h le d n á tab u lk a , ilu s tru jíc í jed n ak vzestup znalostí o p o č tu rz í v jed n o tliv ý ch rodech od r. 1939, jed n ak k v a n tita tiv n í p ředpok lad

L i t e r a t u r a

245

nálezu da lš ích d ru h ů rzí, k te ré a u to r n a zák ladě v ý sk y tu vhodných ho stite lů p řed ­v íd á n a územ í SSSR. V další, spec iá ln í části a u to r to tiž jm en u je a p o p isu je řad u (celkem 62) těch to p řed p o k lád an ý ch členů flo ry rz í zp racovávaného územ í. Z ta ­b u lk y vyplývá, že počet d ru h ů rz í znám ých z územ í SSSR a zp racovaných v K líči je 398, tj. asi o 100 víc, než bylo znám o v r. 1939.

V e sp ec iá ln í části U P jan iščev s tru čn ě c h a ra k te r isu je čeledi, rody , d ruhy . U rčen í ro d ů a d ru h ů p řed ch áze jí an a ly tick é klíče. V elké m nožstv í pop isů je doprovázeno p é rovkam i vý trusů ,, k te ré jsou buď d ílem U P jan iščeva n eb o p řek re s len y z d íla K u p rev iče a T ran šeP a a jin ý ch d ě l (T. Savulescu , A. L. G uyot aj.). K onec tv o ř í re js tř ík y : vědeckých názv ů rzí, vědeckých n ázv ů ho stite lů a ru sk ý ch názv ů rzí.

U P jan iščev n e p řis tu p o v a l k sep sán í K líče ja k o nezk u šen ý uredolog. Z a sebou m á v la s tn í zp racován í rz í Á zerb á jd žán sk é SSR (3 svazky: 1959, 1960, 1962), k ru ce m u b y la ta k o v á d íla ja k o je již zm íněný , v y n ik a jíc í T ran šeP ů v „O bzor“ , N evo- dovského rz i K azachské SSR (1956), T e te rev n ik o v é-B ab a jan o v é rz i A rm énské SSR (1952). P ro to lze litova t, že jeh o p rá c e n en í p o někud d ů k lad n ě ji vy b av en a . T ak n a p ř . u vědeckých názvů d ru h ů rz í n en í u v ed en a citace li te ra tu ry , synonym a v a l­no u vě tš ino u nejsou u v á d ě n a nebo je n velm i kuse. R ozšířen í v SSSR je je n velm i h ru b ě naznačeno, tak že tím zaostává za „O bzorem “ . T otéž se tý k á celkového roz­šířen í. N ejsou u p la tn ěn y žádné poznám ky (o m orfologii, ekologii), k te ré b y bylo m ožno n ač e rp a t p ředevším v sovětské, a le i zah ran ičn í lite ra tu ře .

N a d ru h é s tra n ě je tř e b a si uvědom it, že p o d robně jší zp racován í by si vyžádalo v e lk é m nožstv í času, sn ad celoživotní p rác i. N ejen pro to , že se je d n á o územ í n e ­p řed s tav ite ln ě rozsáh lé a flo ris tick y různorodé, a le i p roto , že v SSSR dosud chybí v ě tš í pokus o m onografické zp racován í u rč itý ch skup in rzí, ať již v zá jem ně p ř í­buzných nebo vy sk y tu jíc ích se n a h o stite lích téže čeledi. Z toh o to h led isk a jsm e vděčni, že U P jan iščev snes l n a jed n o m ísto, bez d a lš íh o hodnocen í a pod ro b n ě jší dokum entace , v še co by lo dosud (1971) n a územ í SSSR nalezeno a popsáno. Za h ran icem i S vazu se jeh o p ráce s tan e v y h led áv an o u p řed ev ším p ři snaze dozvědět se, zda te n či onen d ru h by l n a územ í SSSR sb írá n a n a ja k é m hostite li.

Zdeněk Urban

E. Z. K o v a l ’: O predělitel’ entom ofil’nych gribov SSSR. V ydava te lstvo „N au- kova d u m k a“ , K ijev , 1974, 258 s tran .

K n ih a po jed n áv á o houbách vy sk y tu jíc ích se n a hm yzu ať už sap ro fy tick y nebo p a ras itick y , p ro něž au to rk a z m n o h a dosud u ž ívaných p o jm en o v án í vo lila název en tom ofiln í houby. Ú vodní část je věn o v án a m etodám sb ě ru v p řírodě , iso laci en to ­m ofiln ích hub z p řiro zen ý ch su b s trá tů a způsobům je jic h k u ltiv ace i iden tifikace . V sp ec iá ln í části jsou p ro b írán y zástupci en tom ofiln ích hub pod le systém u , p ř i čem ž je de te rm in ace u sn ad n ěn a k líč i n a roz lišen í čeledí, ro d ů a d ru h ů . Jso u zde za­h rn u ty zástupci tř íd y P hycom ycetes, A sco m yce tes a D euterom ycetes se 432 druhy . A u to rk a je d louho le tou p racovn ic í m ikrob io log ického ú s tav u U k ra jin sk é akadem ie věd a m á v oboru en tom ofiln ích h u b m n o h a le té zkušenosti. K rá tk é pop isy d ru h ů jsou výstižné, z a h rn u jí i sym ptom ato log ii a v n ěk te rý ch p říp ad ech i c h a ra k te ris tik u hu b v k u ltu ře . D oplněny jsou če tným i pe ro k resb am i a u každého d ru h u je uveden hm yzí h o stite l a ro zš ířen í v SSSR. V ětšinu d ru h ů au to rk a sam a sb íra la . O en tom o­filn ích houbách , je jich nálezech , v z tah u k hm yzu a je jich p rak tick ém využ ití v b io logickém bo ji e x is tu je ve lm i rozsáh lá li te ra tu ra , k te ro u au to rk a u v ád í n a sed m n ácti s trán k ách . P řip o ju je slovn íček m ykologických m orfo log ických po- ' jm ů a abecedn í seznam h u b i abecedn í seznam ho stite lů s u v ed en ím hub n a n ich se vysky tu jíc ích . P ř íru č k a o en tom ofiln ích houbách , ta k ja k ji au ­to rk a ses tav ila , je p rv n í to h o d ru h u . D osavadn í k n ižn í p u b lik ace (S te in ­haus, 1963; M ü lle r—K ögler, 1965; W eiser, 1966) se tý k a jí té m ě ř v ý h ra d n ě en - .tom ofiln ích h u b p a ra s itu jíc ích n a hm yzu, e v en tu á ln ě p řílež ito s tn ý ch p a ra s itů . K o- va lová u v ád í v e své kn ize i sap ro fy ty , jichž je v e lm i m noho a často n en í dosud je jic h v z tah k hm yzu p ře sn ě znám . N ěk te ré ro d y (C ephalosporium , A crem o n iu m , Sporo trichum , P aecilom yces) zachovává a u to rk a ve s ta rš ím po je tí. K n ih a je velm i v hodnou p říru čk o u p ro zá jem ce v m ykologii, fy topato log ii, en tom ologii i p ro p ra ­covníky zem ědělstv í a lesn ictv í, jichž se o tázky p a raz ita ce hm yzu a b io logického bo je p ro ti hm yzím škůdcům těsně do týkají.

O. Fassatiová

Č e s k á m y k o l o g i e 29 (4) 1975

246

D. L. H a w k s w o r t h : M ycologisťs Handbook. A n In tro d u c tio n to th e P rin c ip les of T axonom y an d N o m en cla tu re in th e F ung i an d L ichenes. C om m onw ealth M yco- logical In s titu te , K ew . 1974. 231 p. P ric e £ 5.50 ($ 14.30).

K n ih a je v ěn o v án a všem , k te ř í se z a jím a jí o s tu d iu m h u b a liše jn íků . A u to r ve s tru čn o sti sh rn u l zák lad y a m eto d ik y taxonom ického . flo ris tick éh o a n o m enk la to - rick éh o stu d ia . Z asvěcu je č ten á ře do sp ráv n éh o sb ě ru h u b a liše jn ík ů p ro s tu d iu m , sezn am u je je s uch o v áv án ím m a te riá lu , se zák lad n ím i m etod ikam i zkoum ání n a ­sb íran éh o m a te riá lu , a to ja k m akroskop ického (chem ické reak ce dů lež ité p ro d ia ­gnostiku liše jn ík ů a lu p en a tý ch hub), ta k i m ik roskop ického (p říp rav a trv a lý ch p re p a rá tů , řezán í ro s tlin n éh o p le tiv a s houbovým p araz item , m ik rochem ické re ­akce p ro d iagnostiku liše jn íků), se zak lád án ím h e rb á řů (ú p rav a m a te r iá lu n a h e r­bářové položky, ba len í, e tik o v án í a desin fekce sběrů , ev idence h e rb á řů a výpů jček , p ř íp ra v a h e rb á řo v ý ch položek z rostoucích hu b v k u ltu rách ), se zak lád án ím sb írek k u ltu r h u b (isolace hub , k u ltiv ace n a živných půdách , boj p ro ti nežádoucím b a k te ­r iím a roztočům , m e tod iky uch o v áv án í ž ivých ku ltu r).

Č ten á ř je ta k é u v ed en do p ro b lem atik y taxonom ické k lasifikace. A u to r p ro b írá všechny s tu p n ě taxonom ické hodno ty a v y sv ě tlu je způsob je jich u ž ív án í v taxono - m ických s tu d iích ; n ě k te ré jsou p ráv ě v m ykologii a lichenologii ve lm i důležitě , ja k o fo rm a specialis, m odifikace, te ra to log ické form y, chem otypy, m orfo typy a km e­ny. S tru čn ě o b ja sň u je p ro b lem a tik u zm íněných kategorií, uv ád í p řík la d y a odkazu je n a li te ra tu ru .

P o d ro b n ě se a u to r v ě n u je po jm enováván í, popisování, a pub likován í, seznam uje č ten á ře se sp ráv n ý m i postupy v té to části vědecké p ráce a p ř i p ř íp ra v ě pu b lik ace p ro tisk . K lad e d ů raz n a u ž ív án í sp ráv n é te rm ino log ie v popisech i v u v ád ěn í za­b a rv e n í u jed n o tliv ý ch tax o n ů hu b a liše jn ík ů , n a sp ráv n é c itován í rozm ěrů je d ­no tlivých o rgánů a n a uv ád ěn í v ý sledků chem ických reakcí, dů lež itých ja k u liše j­n íků , ta k i u A garicales. P řip o m ín á n ezb y tn o st sp ráv n é la tin sk é d iagnosy p ři p u b lik ac i nových tax o n ů , aby p u b lik ace b y la p la tn á pod le K ódu bo tan ické no­m en k la tu ry . Z d ů razň u je význam dob rých d e ta iln ích k reseb ja k m akro-, ta k i m ik ro - znaků , s te jn ě ja k o dob rých fo tog rafií, g rafů , m apek , tab u lek , k te ré m ohou často lépe in fo rm o v a t než s t rá n k a pod ro b n éh o tex tu . Z asvěcu je do techn iky p ř íp ra v y dobré k resb y p ro tisk .

V k ap ito le v ěnované m eto d ik ám p rá c e a p ř íp ra v ě m onografie nebo rev ize u rč ité sk u p in y hub, u k azu je au to r, ja k m á m ykolog postu p o v a t p ř i s tu d iu , ja k p řeh led n ě m á s t řá d a t o rig in á ln í popisy a své poznám ky ze s tu d ia ve lk éh o m nožstv í m a te riá lu ze světových h e rb á řů . U kazuje , ja k m á b ý t m onografie č leněna a co m á obsahova t a sezn am u je též se s tav b o u k líče k u rčo v án í taxonů , nezby tnou součástí m onogra­fie. Z d ů razň u je význam reg io n á ln íh o zp racován í fló ry hub a liše jn ík ů a poukazu je n a n ezby tné p racovn í postupy p ři p ř íp ra v ě a p u b lik ac i takového d íla . S h rn u je m e tod iky i rů zn é typy m apován í ro zš ířen í hub a liše jn íků . Z ájem ce o m ykosociologii sezn am u je s fy tocenolog ickým i ško lam i, se způsobem po jm en o v áv án í asociací, s pop isován ím a vym ezováním asociací, s už íván ím n u m erick ý ch m etod, s p u b lik o ­v án ím cenologických stud ií.

V k ap ito le věn o v an é n ěk te rý m slož itě jším tech n ik ám vý zk u m u h u b a liše jn íků a u to r p ro b írá v ýznam a u ž ív án í chem otaxonom ie, cy togenetiky , s tu d ia k u ltu r hub a v y u ž ív án í e lek tro fo resy a sero logických m etod p ř i s tu d iu p ro te in ů . D ále se zm i­ň u je o v ýznam u s tu d ia ontogenese, u ltra s tru k tu ry hu b a liše jn íků , specifické vazby paraz itick ý ch hu b n a je jich ho stite lsk é ro s tlin y a neopom íjí an i význam num erické taxonom ie.

V k ap ito le v ěn o v an é li te ra tu ře a u to r zd ů razň u je n ezb y tn o st s tu d ia v ešk e ré lite ­r a tu ry k dan ém u té m a tu p ře d p říp rav o u rukop isu a sezn am u je s n e jd ů lež itě jš ím i časopisy, k te ré p ř in á še jí re fe rá ty a a b s tra k ta . U vád í seznam k a ta logů jm en tax o n ů h u b a liše jn ík ů . Z d ů razň u je v ýznam sp rá v n é c itace au to ra i celé pu b lik ace a sezn a­m u je s techn ickou s trá n k o u p říp ra v y ru k o p isu a s p rov ád ěn ím ko rek tu r.

V elk á k ap ito la je v ěn o v án a n o m en k la tu ře , po rozum ění p ra v id lů m K ódu b o ta ­n ické n o m en k la tu ry , jim iž je n u tn o se ř íd it p ř i po jm en o v áv án í a už íván í jm en h u b a liše jn ík ů . Z m iň u je se o sku tečnostech , kd y jm éno je a kdy n en í v a lid n í, p ro b írá typ ifikaci, leg itim itu a p r io r itu jm é n a tax o n u , konservaci jm en rodů a čeledí. Je u v ed en a část M ezinárodn ího kódu bo tan ické n o m en k la tu ry u p rav en éh o n a X I. M ezinárodn ím bo tan ickém kongresu v S ea ttlu v s rp n u 1969, a to ta p rav id la , č lán ­ky a doporučen í, k te rá se tý k a jí m ykologů a lichenologů. V h ra n a tý c h závorkách

L i t e r a t u r a

247

u jed no tlivých p a ra g ra fů u v ád í a u to r vysvě tlen í, p řík lad y a poznám ky, což je ve lm i cenné p ro je jich sp ráv n é a jednoznačné pochopení. V elm i dů lež itý je p o d robný seznam a u to rů s užívaným i zk ra tk am i je jich jm en , ž ivo tn ím i le topočty a um ístě ­n ím je jich h e rb á řo v ý ch m a te riá lů . J e uv ed en tak é seznam z k ra te k a a d re s m yko- logických a lichenologických h e rb á řů z celého svě ta . N em éně cenný je seznam citac í dů lež itých m ykologických pub likac í, a to kn ih , časop isů a fló r, se zk ra tk am i, k te ré a u to r dopo ruču je p o u ž ív a t v p ub likac ích . B o h atý s lovn íček te rm ín ů a zk ra tek užívaných v m ykologické n o m e n k la tu ře je závěrem dop lněn odkazy n a rozsáh lou l i te ra tu ru a dobrým re js tř ík em .

K n ih a je ve lm i užitečná , v p o d sta tě k o m p le tn í p rů v o d ce p ro začá tečn ík y v e s tu d iu hub a liše jn íků . Po v y p ro d án í a jis tém z a s ta rá n í k n ih y G. R. B isbyho “A n In tro ­duction to th e T axonom y an d N o m encla tu re of F u n g i“ , k te rá nap o sled y vyšla v roce 1953, je k n ih a D r. D. L. H a w k sw o rth a již d louho očekávanou a po třeb n o u p říručkou . ; 1 1 i 11 (

Věra Holubová-Jechová

lil/ ', i

ČESKÁ M YKOLOGIE — Vydává Čs vědecká společnost pro mykologii v Academii, naklada­telství ČSAV, Vodičkova 40, 112 29 Praha 1. — Redakce: Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1, tel. 261441 — 5. Tiskne: Státní tiskárna, n. p., závod 4, Sámova 12, 10146 Praha 10. — Objednávky a předplatné přijím á PNS, admin. odbor tisku, Jindřišská 14, 125 05 Praha i. Lze také objednat u každého poštovního úřadu nebo doručovatele. Cena jednoho čísla Kčs 8, — , roční předplatné (4 sešity) Kčs 32, — . (Tyto ceny jsou platné pouze pro Československo.) Sole agents íor all western countries with the exception of the German Federal kepublic and W est Berlin JO H N BENJAM INS B. V., Amsteldijk 44, Amsterdam (Z .), Holland. Orders from the G. F. R. and West Berlin should be sent to Kubon & Sagner, P.O. Box 68, 8000 Můnchen 34 or to any other subscription agency in the G. F. R. Annual subscriptíon: Vol. 29. 1975 (4 issues) Dutch Glds 44, — .

T oto číslo vyšlo v lis topadu 1975.

Academia, Praha 1975.

ČESKÁ M Y K O LO G IE 29 (4) 1975

248

Č E S K Á M Y K O L O G I E

M Y K O L O G I A C E C H I C A

Č tv rtle tn ík Cs. vědecké spo lečnosti p ro m ykologii p ro š ířen í znalosti hu b p ro s trán ce vědecké i p rak tick é

R O Č N lK X X IX .

R edigoval doc. dr. Z d en ěk U rban, k a n d id á t biologických věd s red ak čn ím k ru h em , k te rý tv o řili:

ak ad em ik C tibor B la ttný , d o k to r zem ědělských věd, prof. dr. K arel Cejp, dok to r biologických věd, dr. P etr Fragner, dr. Jose f H erink , dr. F ran tišek K otlaba, k a n ­d id á t b io logických věd, inž. K arel K říž , p rom . biolog, Z d en ěk Pouzar, d r. M irko

S vrček , k a n d id á t biologických věd (výkonný red ak to r).

V P r a z e 1 9 7 5

- ------

BANDRE, T. R. a PA T IL , B. V.: S tud ie sk v rn ito s ti lis tů E m belia ro b u s ta Roxb.v Ind ii .....................................................................................................................................208

DEMEŠ, P .: S p h in c trin a ky lem oriensis (L arb. ex L eight.) C rom b. (Nové nálezyhu b v Č eskoslovensku. 1 4 . ) ................................................................................................127

DERM EK, A .: K sedem desiaťpátke Ig o ra F á b r y h o .................................................124DOLL, R .: N ěko lik vzácných d ru h ů něm ecké m y k o f l ó r y ...................................61DRBAL, K., K ALAČ, P., SEFLOVÁ, A. a ŠEFL, J .: O bsah stopových p rv k ů

železa a m an g an u v n ěk te rý ch d ru z ích jed lých hu b . . . . . . 110— O bsah m ěd i v n ěk te rý ch d ru z ích jed lý ch h u b ...........................................................184

FR A G N ER , P., V lTOVEC, J. a V LA DÍK, P .:M ucor pusillu s jak o původce uz li­nové m ukorm ykózy b ý č k a ..................................................................................................59

— Enzootie d isem inované v isce rá ln í asperg ilózy u k r ů ť a t .................................... 115— A bsidióza v e p ř e ......................................................................................................................119

H ER IN K , J. a KOTLABA, F .: Co je R hodocybe x y loph ila V asilk . a O m pha-lin a lilaceorosea Svr. e t K ub .? .................................................................. 157

H O LU BO V Á -JECH O V Á , V.: K p ě tased m d esá tin ám univ . p ro f. RN D r. K a rlaC ejpa, D rSc........................................................................................................................ 1

H U BÄ LEK , Z.: S ířen í h u b čeledi C haetom iaceae vo lně žijíc ím i p táky . II. E ko­logické a s p e k t y .............................................................................................................46

— Š ířen í hu b čeledi C haetom iaceae vo lně žijíc ím i p táky . III. P oznám kyo m echan ism ech š í ř e n í ............................................................................................. 179

JA B LO N SK Ý , I.: V liv in ten z ity osvětlen í a jin ý ch fa k to rů p ro s tře d í n a vývojp lodnic P leu ro tu s o s trea tu s (Jacq. ex Fr.) K u m m ...................................................... 140

JA N ITO R , A .: V plyv u ltra fia lo v éh o ž ia ren ia n a k líčen ie kon íd ií a ra s t huby E rysiphe g ram in is f. sp. h o rd e i M archa l v p rieb eh u je j on togenetickéhov ý v i n u .............................................................................................................................................. 35

JU H Á SO V Á , G. a H R U B ÍK , P .: N áh le u sychan ie z im ozeleného d u b a Q uercustu rn e r i cv. „P seu d o tu rn e ri“ .........................................................................................171

K OTLABA, F .: Z em ěpisné rozš ířen í a ekologie choroše ohňovce h rb o la téh o sezv láš tn ím zře te lem k Č e s k o s l o v e n s k u ................................................................... 5

— Z em ře la H an a P ondělíčkové (1934—1 9 7 5 ) ........................................................... 190KOTLABA, F. a PO U ZA R, Z .: V ýstavka o ž ivo tě a d íle prof. dr. K a rla

C ejpa, D rSc......................................................................................................................................241K REJZO V Á , R .: M orfologie a taxonom ie d ru h u C onidiobolus co rona tu s (Cos-

tan tin ) S rin iv asan e t T h iru m a lach a r ( 1 9 6 4 ) .................................................... 174K UBÁT, K .: Po lyporus rh izoph ilu s P a t. v Č eském S t ř e d o h o ř í ...........................167K U B ÍČ K A , J . : H ouby s tá tn í p říro d n í reze rv ace „V yšenské kopce“ u Č eského

K r u m l o v a .......................................................................................................................................25— P ad esá tin y R N D r M irko Svrčka, CSc.................................................................................219

K UTHA N, J . : M řížovka če rv en á — Č la th ru s ru b e r M ich, ex P ers . v Č esko­slovensku .....................................................................................................................................205

LIZO N , P .: P áťdes ia tiny A u re la D e r m e k a ..........................................................................187M IN Ä R IK , E.: Ž ivo tné ju b ileu m RN D r. A nny K ockove j-K ra tochv ílove j, D rSc. 229 M U SÍLKO VÁ , M., M U SÍLEK , V. a SASEK, V.: U volňování kvasinkových

sfé ro p las tů enzym atickým kom plexem z houby L ycoperdon p e rla tu mP ers . ex Pers. ......................................................................................................................153

NEŠVERA, J .: G enetická an a lýza tv o rb y ú tv a rů podobajíc ích se chlam ydospo-rá m u S ch izophyllum com m une ................................................................................. 105

NOVÁKOVÁ, J. a ZACHA, V.: P řísp ěv ek k poznán í b io logie T ille tia con tro -v e rsa K ü h n n a A gropyron rep en s (L.) P . B .................................................................... 83

PETERSEN, R. H .: P oznám ky o liškov itých houbách . VI. N ové d ru h y C ra te ­re llu s a in frag en erick é p ře řazen í. (S b a rev n o u ta b u lí č. 88) . . . . 199

PŘ ÍH O D A , A .: K onference o léčivech ro s tlin n éh o původu v M ariánských L áz­n ích 21.-25. IV. 1975 243

SA M ŠlN Á K O V Á , A .: Seznam k m en ů en to fágn ích h u b ................................................... 211STANGL, J. a VESELSKÝ, J .: P řísp ěv k y k poznán í vzácně jších v lákn íc . Č ást

6.: Inocybe a lb idodisca K ü h n e r a něko lik podobných h lad kový tru sýchd ru h ů se zcela o jíněným třeném . (S b a rev n o u ta b u lí č. 87) . . . . 65

SUTTON, B. C.: O rodech W ojnow icia a A n g i o p o m o p s i s ..............................................97SVRČEK, M .: N ový d ru h rodu C litocybe (A garicales) z Č e c h .......................................79

— N ové nebo m én ě znám é diskom ycety . I I ..........................................................................129ŠA ŠEK , V.: P hD r. e t RN D r. G e rh a rd F ä rb e r - 75 l e t ....................................................189ŠPA ČEK , J . : Ing. dr. techn . V lad im ír Z acha, CSc., p ad esá tn ík em . . . . 237

O B S A H

2

TICHÝ , V.: E x p e rim en tá ln í s tu d ie o sukcesi hu b v e d ř e v ě ..............................................90— K p ě ta šed esá tin ám č lena k o resp o n d en ta ČSAV V lad im íra R ypáčka,D rSc. 217

URBAN, Z .: Č eskoslovenská m ykologie za 30 l e t ...........................................................193URBA N, Z. a M A RK O V A -ON DRÁ ČK O VÁ , J .: In fek čn í pokusy s P ucc in ia

b ro m in a E riks. 2. 135UROŠEVIČ, B .: K p ě ta sed m d esá tin ám prof. d r. techn . ing. A u g u stin a K a lan -

dry , D rSc. ............................................................................................................................. 213N o v é n á l e z y h u b v Č e s k o s l o v e n s k u . 1 4 .......................................................127V ý z n a m n á ž i v o t n í v ý r o č í č lenů Českoslov. věd. spo lečnosti p ro m y­

kologii ............................................................................................................................................ 244R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e ................................................................... 127, 192, 244—248

C O N T E N T U S

BANDRE, T. R. e t PA T IL , B. V .: S tud ies on th e leaf b lig h t of E m belia ro b u s taR oxb. fro m In d ia .............................................................................................................. 208

DEM ES, P . : S p h in c trin a ky lem oriensis (Larb. ex L eight.) C rom b. (N ew records.14.) 127

D ERM EK, A .: In h o n o u r of th e sev en ty fif th b ir th d a y of Igo r F áb ry . . . 124DOLL, R .: S e ltene P ilz fu n d e fü r d ie deu tsche M y k o f l o r a ..............................................61D RBAL, K., K ALAČ, P., SEFLO V Á, A. e t SEFL, J .: C on ten t of th e tra ce

elem en ts iro n an d m anganese in som e ed ib le m ushroom s . . . 110— C o n ten t of copper in som e ed ib le m u s h r o o m s ...................................................184

FR A G N ER , P., V lTOV EC, J . e t V LA D IK . P .: M ucor p usillu s as a causa tivea g en t of nodose m ucorm ycosis in a young b u l l ..................................................... 59

— Enzootic of d issem in a ted v isce ra l asperg illo sis in tu rk e y chicks 115— A bsidiosis in a h o g ..............................................................................................................119

H ER IN K , J. e t K O TLA B A , F .: W h a t is R hodocybe x y loph ila V asilk . andO m p h a lin a lilaceorosea Svr. e t K u b . ? ......................................................................... 157

H O LU B O V Á -JEC H O V A , V.: A d d iem sep tuagesim um q u in tu m n a ta lem pro fes-soris d r. C aro li C e j p i i ................................................................................................ 1

H U B Á LEK , Z.: D ispersa l of fu n g i of th e fam ily C haetom iaceae by free -liv in gb irds. II. E cological a s p e c t s ..................................................................................................46

— D ispersa l of fung i of th e fam ily C haetom iceae by free -liv in g b irds. III. R em ark s on d isp e rsa l m echan ism s . : ...........................................................179

JA B LO N SK Ý , I.: E in fluss d e r B e lich tu n g sin ten s itä t un d a n d e ren F ak to ren des M ilieus au f d ie E n tw ick lu n g d e r F ru c h tk ö rp e r des A uste rn se itlings[P leu ro tu s o s trea tu s (Jacq. ex Fr.) K u m m . ] ...........................................................140

JA N ITO R , A .: E ffec t of u ltrav io le t rad ia tio n on th e g erm in a tio n of con id iaa n d th e g ro w th of th e fungus E rysiphe g ram in is f. sp. ho rde i M archalin course of its on togenic deve lopm en t 35

JU H Á SO V Á , G. e t H R U B lK , P .: P lö tz liches V ertrocknen von w in te rg rü n enE ichen (Q uercus tu rn e r i cv. „ P se u d o tu rn e ri“) ................................................... 171

K OTLABA, F .: G eog raph ica l d is tr ib u tio n an d ecology of th e po lypore P h e llin u s to ru lo sus (Pers. ex Pers.) B ourd . e t G alz. w ith special reg a rd to Czecho­slovak ia .............................................................................................................................. 5

— H an a P ondě líčkové (1934—1975) in m e m o r i a m ...................................................190K O TLA B A , F. e t PO U Z A R , Z.: E xpositio de v ita e t opere P rof. Dr. K. C ej­

pii, D rSc............................................................................................................................................ 241K R E JZ O V Ä , R .: M orphology a n d taxonom y of th e species C onidiobolus coro-

n a tu s (C ostantin) S rin iv a san e t T h iru m a lach a r ( 1 9 6 4 ) .............................. 174K UBÁT, K .: P o lypo rus rh izo p h ilu s P a t. im B öhm ischen M itte lgeb irge . . . 167K U B ÍČ K A , J . : M ykoflora des N atu rsch u tzg eb ie te s „V yšenské kopce“ b e i Č eský

K r u m l o v .......................................................................................................................................25— D octor re ru m n a tu ra liu m e t sc ien tia ru m b io log icarum can d id a tu s M irko

S vrček q u in q u ag in tag en a riu s ........................................................................................ 219K U TH A N , J . : D er G itte rp ilz — C la th ru s ru b e r M ich, ex P ers. in d e r Tschecho­

slow akei .....................................................................................................................................205LIZO N , P .: A u re l D erm ek q u i n q u a g i n t a g e n a r i u s ...........................................................187M IN Á R IK , E .: RN D r. A n n a K ocková-K ratochv ílová , DrSc., sex ag in ta ad

sa lu tem .....................................................................................................................................229M U SlLK O V Á , M., M U SlLEK , V. e t Šašek, V.: R elease of y east spherop lasts

by an enzym e com plex from L ycoperdon p e rla tu m P ers . ex P ers . . 153NEŠVERA, J . : G enetic an a ly s is of fo rm ation of ch lam ydospo re -like s tru c tu re s

in S ch izophy llum com m une ........................................................................................ 105

O «J

NOVÁKOVÁ, J. e t ZACHA, V.: E in B eitrag zu r K en n tn is d e r B iologie derT ille tia con tro v e rsa K ü h n von A gropyron repens (L.) P . B ...................................... 83

PETER SEN , R. H .: N otes on can th a re llo id fungi. VI. N ew species of C ra te re llu san d in frag en eric rea rran g em en t. (W ith colored p la te No. 88) . . . 199

PR IH O D A , A .: C onference on M edical P la n ts w ith in te rn a tio n a l partic ip a tio n ,M ariánské L ázně 21.-25. IV. 1975 243

SA M ŠIN ÁK OV Á, A .: L ist of s tra in s of en tom ogenic f u n g i ............................................211STAN GL, J . e t VESELSKÝ, J .: B e iträg e zu r K en n tn is se lte n e re r Inocyben.

N r. 6: Inocybe alb idod isca K ü h n e r u n d e tlich e äh n lich e d e r gänzlichs tie lb e re if ten G la ttsporigen . (F a rb ta fe l N r. 8 7 ) ......................................................65

SUTTON, B. C.: W ojnow icia an d A n g i o p o m o p s i s .............................................................97SVRČEK, M .: A n ew species of th e genus C litocybe (A garicales) fro m B ohem ia 79

— N ew o r less k now n D iscom ycetes. I I ................................................................................. 129ŠAŠEK, V .: P hD r. e t RN D r. G e rh a rd F ä rb e r — ad d iem sep tuagesim um

q u in tu m n a ta lem ...............................................................................................................189ŠPA ČEK , J .: Ing. D r. techn . VI. Z acha, CSc., q u in q u ag in tag en a riu s . . 237TICHÝ, V.: A n ex p e rim en ta l s tu d y of fungus succesion in w ood . . . . 90

— In honorem an n o ru m D octoris V. R ypáček sex ag in taq u in ta . . . . 217URBAN, Z.: C zechoslovak m ycology 1945—1975 193URBAN, Z. e t M A RKO VÁ -O ND RÁ ČKO VÁ , J . : Ino cu la tio n ex p erim en ts w ith

P ucc in ia b ro m in a E riks. 2........................................................................................................ 135UROŠEVIC, B .: In honorem an n o ru m P rof. D r. techn . Ing. A. K a lan d ra , DrSc.,

sep tu ag in taq u in ta ...............................................................................................................213C z e c h o s l o v a k n e w r e c o r d s . 1 4 .................................................................................. 127S o c i e t a s B o h e m o s l o v a c i a e p r o s c i e n t i a m y ' c o l o g i c a . . 244R e f e r e n c e s ................................................................................................ 127, 192, 244-248

Obrazy na tabulích — leon es in tabulisB arevné tabule — Tabulae coloribus im pressae

N r. 87 — Inocybe subalbidodisca S tan g l e t V eselský, I. a lb idodisca K ü h n er, I. fu lv id a B res. sensu H uijsm an , I. sub b ru n n ea K ü h n er, I. ovalispora K au ffm an sensu K ü h n e r e t R om agnesi (J. S tan g l pinx.)

N r. 88 — C raterellus hesleri P e te rsen , C. venosus P e te rsen , C. fa lla x A. H. S m ith ,C. su b undu la tu s (Peck) P eck (R. H. P e te rse n pinx.)

Černobílé tabule — Tabulae albonigraeI.—II. — P hellinus torulosus (Pers. ex Pers.) B ourd. e t Galz.

III.—IV. — M ucor pusillu s L in d tV. — T ille tia controversa K ühn

VI. — T ille tia fo e tida (W allr.) L iro V I I —V III. — P leuro tus ostrea tus (Jacq. ex Fr.) K um m .

IX. — C onidiobolus coronatus (Cost.) S rin . e t T hir.X. — R u tstro em ia irid is-aphyllae Sv rček

X I. — C lathrus ruber M ich. ex. P ers .

Index rodových a druhových jm en hub 29. ročníku (1975)Index nom inum generum atque specierum fungorum vol. 29 (1975)

A. — A bsid ia 119—123 — acetabu lum , H elve lla 29 — A d e lla 97, 99, 101 — aeruginas- cens, B olet. 26 — aeruginea, R ussu la 11, 185 — aestiva lis, Bolet. 26, 30 — A garicus 111, 150, 165, 185 — A grocybe 73 — alba, A m a n ita 26 — albidodisca, Inocybe 65—70; var. albidodisca, 70; var. reid ii 70 — albidolilacea, M ycena 28, 33 — a lb idum , G erro- nem a 27 — alcalina, M ycena 28 — aleyrodis, A scherson ia 212 — A m a n ita 26, 30 — am entacea, C iboria 29 — am ethystea , Laccaria 27, 164 — am oena, Russ. 28, 33 — anatina, L ep ton ia 27 — A ngiopom opsis 97, 103, 104 — anisopliae, M etarrh iz. 212 — annosus, F om es 214 — A n th u ru s 206 — apis, A scosphaera 212 — app lana tum , G ano- derm a 91—95 — A rachnocrea 61 — archeri, A n th u ru s 206 — argyraceum , Trichol. 28 — A rm illa ria 26, 111, 185, 214 — arrh izus, R h izop . 212 — asarina, Pucc. 29 — A scherson ia 212 — A scobolus 29 — A scochy ta 1, 43, 127 — A scocoryne 29 — A sco- phaera 212 — A sperg illu s 43, 115, 117—119, 212 — assim ilis, Polyp. 5 — asterophora, N ycta lis 105 — asterospora, Inocybe 71 — a trocinereum , D erm olom a 31 — atro juscus, Polyp. 5 — a tro tom en tosus, P axil. 77 — augeana, Clitoc. 81 — auran tiacum , heccin . (f. auran tiacum ) 11, 185 — aurantiacus, B olet. 26 — aurata, R uss. 28.

4

B. — badius, X erocom . 73, 110, 111, 185 — bassiana, B eauver. 212 — B eauveria 212— biden tis , A scochy ta 127 — bisvorus, A gar. 150 — B o lb itiu s 26, 141 — B oletus 5, 25, 26, 30, 111, 185 — bongardii, Inocybe 27, 30 — bostrychodes, C haetom . 47—50, 52—58, 79, 181, 182 — B o tryo tin ia 132 — B oudierella 174, 175, 177 — bovinus, Cortinar.27 — brevifac iens, T ille tia 83 — brevipes, Russ. 28 — brom ina, Pucc. 135, 137; var.paucipora 135, 136, 138 — brunnea, Inocybe 76.

C. — caeruleofuscus, C raterel. 199 — Calocybe 26 — calopus, B olet. 26 — calyculus,C raterel. 200, 203 — cam pester, A gar. I l l , 185 — candicans, Clitoc. 26 — Candida230 — C an tharellus 28, 111, 185, 199, 200 — carbonaria, P holiota 28 — carbonarius, A scobol. 29 — carnea, C alocybe 26 — carneo-sanguinea, H um ar. 129 — castanea, L ep io ta 27 — castaneae, F om es 5 — C eriom yces 105 — cerussata, Clitoc. 81 — Chaeto- m iu m 46—58, 179—182 — cham eleontina , R uss. 28 — chateri, M elastiza 29 — chrysen- teron, X erocom . I l l , 185 — cibarius, C antharel. 28, 111, 185 — C iboria 29 — Cibo- riopsis 129—131 — cilia tus, Polyp. 29 — cinereus, var. m u ltip lex , C raterel. 199 — cinnam om ea, H ym enoch . 28 — citrinom argina ta , M yc. 28 — citrio lens, Lact. 27, 31— C lavariadelphus 28 — C la thrus 205, 206 — C laviceps 243 — C litocybe 26, 79—81— C litop ilus 26 — clypeolaria, Lep io ta 27 — cochliodes, C haetom ium 50—58, 179—182— coerulescens, C ortinar. 27, 30 — com m edens, V u illem . 29 — com m une, Sch izophyl. 105—109 — conchatus, Polyp. 5, 6 — congregatus, Coprin. 141 — C onidiobolus 174—177— conigenus, S trob ilur. 28 — C oniochaeta 103 — C oniophora 62, 63 — connatum , L yo p h y l. 81 — C onocybe 26 — controversa , T ille tia 83—88 — convoluta , B otryo t. 132— C oprinus 26, 105, 141, 153, 154 — cornucopioides, C raterel., Pez. 199, 203 — coro- nata, B oudierel. 174 175, 177 — coronata, E n tom oph th . 174, 176, 177 — coronatus, C onidiobol. 174—177 — C ortinarius 25, 27, 30, 71 — coryleti, D erm olom a 26, 30 — coryli, Sclerot. 29 — corym bifera , A bsid ia 119—123 — cotoneus, C ortinar. 27, 30 — crastophila , H enders. 97, 99, 101 — C raterella 200 — C raterellus 199—204 — C rini- pe llis 27 — crispa tum , C haetom . 180, 181 — cristata, Lep io ta 27 — C ryptococcus 230— cu n e ifo lium , D erm olom a 31 — curreyana, M yrioscler. 131 — cya th iform is, Pseudo- clit. 28 — cyathoidea, P hialea 29 — C ytospora 171—173, 214.

D. — D asyscyphus 29 — decipiens, Lycoperd . 25, 28 — D elicatula 1 — delicatula, P rotocrea 61 — deliciosus, Lactar. I l l , 185 — dem issa , M yc., O m phal. 164, 165 — dem issus, A gar. 165 — destruens, E n tom oph th . 175 — D erm olom a 26, 30 — D iatry- pella 29 — discorosea, O m phal. 157—165 — D othichiza 214 — dryadeus, Inonot. 10— dubia , A b sid ia 122.

E. — Eccilia 27, 30 — ech ina tum , M elanophyl. 28, 31 — edulis, Bolet. I l l , 185; subsp. re ticu la tu s 111, 185 — ela tum , C haetom . 51—58, 181, 182 — elegans, H enderson. 97 — em ilii-d lo u h y i, D erm olom a 31 — Encolia 29 — E nto lom a 27, 30 — E ntom oph thora 174—177 — ephedrae, W ojnow ic . 97, 101 — ep idendrum , Lycogala 29 — epipterygia , M yc. 28 — erebia, A grocybe 73 — E rysiphe 35—44 — esculenta , M orchel. 29 — eu theles, Inocybe 65, 66 — exilis , Sporocadus 103; W ojnow ic. 97, 103.

F. — fa lla x , C raterel. 199, 202, 203 — farinosa, Protocrea 61 — farinosus, Paecilom yc. 212 — fascicu lare, H yphol. 27 — fastig ia ta , Inocybe 27 — felleus, Tylopil. 234 — filopes, M yc. 28 — fim b r ia tu m , S teccher. 29 — fim e ti, C haetom . 180 — flaccida, Clitoc. 26 — F lam m ulina 150 — flav idus , Lactar. 27 — fla vov irens, Trichol. I l l , 184, 185 — fla vu s, A sperg il. 212 — foetens, R uss. 28 — foetida , T ille tia 84, 86, 88 — fo e tidus, C raterel. 199 — Fom es 5, 91—95, 214 — fragilis, B olbit. 141 — fragrans, Clitoc. 26 — fr iesii, Inocybe 76 — fr itil lifo rm is , Clitoc. 80 — fru c tig en u m , H elot. 29— fru s tu la tu s , X ylobol. 10 — fru s tu lo su m , S te reu m 10 — fu lv id a , Inocybe 65, 70, 71— fu lvu s , P he llinus 7 — fu m ig a tu s , A sperg il. 115, 117—119 — fum osoroseus, Paecilo­m yc. 212 — fu n ico lum , C haetom . 47—58, 179, 181, 182 — fu rfuracea , E ncoelia 29 — F usarium 212 — fusca , Tapesia 29 — fuscopurpureus, Fomes, Polyp. 5 — fu scum , H yp o xy l. 29 — fusispora , C onioph. 62, 63.

G. — galericulata, M yc. 28 — G anoderm a 91—95 — G eastrum 26, 28 — gem m igera, C iboriopsis 129—131 — G erronem a 27 — gibbosa, T ram et. 91—95 — gilvus, P he llinus 6— globosum , C haetom . 47—58, 179, 181, 182 — G lom erella 208—210 — godeyi, Inocybe 27, 31 — G om ph id iu s 27 — G om phus 200 — gram inis, E rysiphe 35, 37—42; f. sp. hordei 35, 38, 41—44; H enderson. 99, 101;0phiobol. 101; P uccin ia 26, 29, 30; W o jn o ­w ic. 97, 99 — granula tus, B olet. 26 — greville i, Bolet. 26 — G uceviczia 97, 99.

H. — H aglundia 61, 62 — H ansenu la 230 — H ebelom a 27 — H elo tiu m 29 — H elvetia 29— hem isphaerica , M ycolach. 29 — hem isphaerio ides, Trichoph. 29 — H endersonia 97, 99 — herpotricha , H endersonia 97 — hesleri, C raterel. 200, 201 — hirsuta ,T ram et. 29 — h irsu tu m , S te reu m 29 — hirta , H enders. 97, 99; Sphaeria 97; W o jn o ­w ic. 97, 99, 101 — hordei, Pucc. 137 — hortensis, Lactar. 27, 31 — H um aria 129, 220

5

— " " ,

— H ygrophorus 27 — H ym enochaete 28 — H ym enoscyphus 129, 132, 133 — H ypho- lom a 27 — H ypochnella 63 — H ypocrea 61 — H ypoderm ella 214 — H ypom yces 61— H yp o xy lo n 29, 214.

I. — ign iarius ssp. pom aceus, P hellinus 7 — im pud icus, P hallus 26, 29 — incana,Lep ton ia 25, 27, 31 — incarnata , P enioph. 28 — incilis, C litoc. 26 — ind icum ,C haetom . 47—58, 179, 181, 182 — in fractu s, var. obscurocyaneus, C ortinar. 27, 30 —Inocybe 27, 30, 31, 65—77 — Inono tus 11 — in term ed ia , C ytospora 171—173; V alsa 171—173 — ir id is-aphyllae , R u tstro em ia 129—132 — isabellinus, P he llinus 11 — lx o - com us 110, 111, 184, 185.

J . — japónica , S ter igm a tocystis 212 — josserandi, D erm olom a 31 — jurana , In o ­cybe 77.

K. — koningii, T richoderm a 212 — kriz ii-jo seph ii, C litoc. 79—81 — kru isii, T oru- lops. 230 — kuehneri, Inocybe 66 — K u eh n ero m yces 27 — ky lem oriensis , S ph inc tr . 127.

L. — Laccaria 27, 164 — L achnea 129 — lacrym ans, Serpu la 91—95 — lam propus,L ep ton ia 27 — L actarius 27, 31, 111, 185 — lagopus, C oprin. 26, 105 — lecanii, V ertic il.212 — L ecc in u m 111, 185 — L ep ton ia 25, 27, 31 — Lep io ta 27, 111, 185 — L eucogom - ph id iu s 27 — licnoides, Polyp. 6 — lilaceorosea, O m phal. 157—165 — liv idoa lbum ,Entol. 27, 30 — lividoalbus, R hodophyl. 27 — lophostom a, A ngiopom ops. 103, 104;W ojnow ic. 97, 103, 104 — luridus, B olet. 26 — lutea, Russ. 28 — lu teorubella , O rbilia 29 — lu tescens, P lut. 28 — lu teus, Su il. I l l , 185 — Lycogala 29 — Lycoperdon 25, 28,153—155 — L y o p h y llu m 81.

M. — M acrosporium 43 — m acula ta , Inocybe 28, 33; var. fa stig ie lla 27, 31— m acu la tus, L eucogom phid . 27 — m alvacearum , Pucc. 243 — m a m m aeform e,Lycop. 28 — M arasm ius 27, 28 — m arg ina tus, Fom es 91—95 — M elanoleuca 28 — M ela n o p h yllu m 28, 31 — M elastiza 29 — m ellea , A rm il. 26, 111, 185, 124 — m en thae ,Pucc. 243 — M etarrh izium 212 — m icaceus, C oprin. 26 — m icans, P istil. 29 — m icro- spora, Inocybe 77 — m in im u m , G eastr. 26, 28 — M ollisia 61, 62 — m ollissim us,Dasysc. 29 — M orchella 29 — m u c iflu u s, C ortinar. 27 — M ucor 43, 59 60 — m u lti­form is, C ortinar. 71 — m urorum , C haetom . 47—58, 180—182 — m ussooriensis, C raterel.200 — m utab ilis , K uehnerom yc . 27 — M u tin u s 206 — M ycena 1, 28, 33, 165 —M ycoacia 28 — M ycolachnea 29 — M yriosclero tin ia 131.

N. nanceiensis, C ortinar. 25, 27, 30 — nanifica , T ille tia 83 — n idorosum , E ntol. I27 — niger, A sperg il. 212 — n igro lim ita tus, P h e llinus 6, 7, 11 — n igrom acula tus, H ym enoscyph . 132 — N olanea 28 — N ycta lis 105.

O. — obscura, Inocybe 27 — ochraceum , C haetom . 180, 181 — O ctospora 220 — olivaceum , C haetom . 50—58, 180, 181 — olym pica , A de lla 101 — O m phalia 1 — O m phalina 157—165 — O phiobolus 101 — O rbilia 29 — oreades, M arasm . 27 — ostreatus, P leurot. 140—151 — ovalispora, Inocybe 65, 75—77.

P. — P aecilom yces 212 — paludosa, H enderson. 97 — pan therina , A m an . 26 — pap'jracea, A rachnocrea 61 — P aram yces 105 — P arascu tellin ia 129, 130 — parasitica,N ycta lis 105 — parasiticus, A sperg il. 212 — P axillu s 77 — paspali, C laviceps 243 — penarius, H ygroph. 27 — P en ic illium 43 — P eniophora 28 — perelegans, H aglundia 61 — perla tum , Lycop. 153—155 — Peronospora 43 — P eziza 29, 199 — phallo ides,A m an . 26 — P ha llus 26, 29 — P hellinus 5—24, 29, 214 — P hialea 29 — P holio ta 28— phyllogena , M ycena 28 — P hyllostic ta 1, 127 — P ichia 230 — p inastri, T ryb lid iops.29 — p in i, P he llinus 214 — pinícola, Lactar. 27 — pisi, A sco ch y ta 43 — P istillaria 29 — p istillaris , C lavariad. 28 — P leuro tus 140—151 — P lu teu s 28 — po lygram m a,M yc. 28 — P olyporus 5, 29, 167, 169 — pom aceus, P he llinus 7, 29 — populea, D othi- chiza 214 — porten to sum , Trichol. I l l , 184, 185 — pragensis, D erm olom a 31 — pro­cera, L ep io ta 111, 185 — Protocrea 61 — p runu lu s, C litopil. 26 — pseudoclavatus, C antharel., C raterel., G om phus, P seudocraterel. 200 — P seudoclitocybe 28 — P seudo- cra terellus 199—204 — pseudocuneifo lium , D erm olom a 31 — pseudolipo lytica , C andida 230 — P tychogaster 105 — Puccin ia 26, 29, 135—138, 243 — púdica, L ep io ta 27 — puellaris, R uss. 28 — pura, M yc. 28 — purpurea , C laviceps 243 — pusillus, M ucor 59, 60 — pyrifo rm e, Lycop. 28 — pyriodora, Inocybe 27, 31.

R. — ram ealis, M arasm . 27 — ram osa, A b sid ia 119, 122, 123 — ravenelli, M u tinus 206 — recóndita , Pucc. 137 — re fle x u m , C haetom . 179, 181 — rh izopus, P olyp . 167,169 — R h izopus 212 — R hodocybe 157—165 — R h o dophyllu s 27 — R hodo toru la 230— rivulosa , Clitoc. 81 — robustus, P h e llinus 6 — rofsii, S c lero tiu m 43 — roseum ,F usarium 212 — rotula, M arasm . 28 — ruber, C la thrus 205, 206 — rubescens, A m a n .26 — rubriporus, F om es 5, 6 — ru foo livaceus, C ortinar. 25, 27, 30 — rugosum ,

6I

S te reu m 29 — R ussu la 28, 33, 111, 185 — rusticoides, Eccilia 27, 30 — rutilus,G om phid . 27 — R u tstro em ia 129—132.

S. — Saccharom yces 230 — salicinus, Polyp. 5 — sanguinea, Russ. 28 — sarcitula, L ep ton ia 27, 31 — sarcoides, A scocoryne 29 — satanas, B olet. 25, 26, 30 — scaber, Bolet. 26 — scarlensis, Pucc. 29 — schatavii, Torulops. 230 — S ch izo p h y llu m 105, 106, 108, 109 — Sclero tin ia 29 — S c lero tiu m 43 —scorodonius, M arasm . 28 — Scu te l- lin ia 129 — secalina, H enderson. 97 — S e im a tosporium 103 — Septoria 1 — Serpula 91—95 — setosa, G uceviczia 101 — sinapizans, H ebei. 27 — sinuosus, Canthar., P seudocrat. 28, 199, 200, 203, 204 — solani, M acrospor. 43 — Sorosporella 212 — Sphaeria 97 — Sp h in c tr in a 127 — spirale, C haetom . 180 — Sporocadus 103 — Stago-nospora 97, 127 — staurospora, N olanea 28 — S tecch erin u m 29 — stenodon, M ycoacia28 — S te reu m 10, 29 — S ter igm a tocystis 212 — stipata , Protocrea 61 — stip itarius, C rinipel. 27 — strob ilifo rm is, A m a n . 26, 20 — S trob ilu rus 28 — stylobates, M yc. 28— subalbidodisca, Inocybe 65—67 — subbrunnea , Inocybe 65, 71—74, 76 — su b fim eti, C haetom . 180, 181 — sub tom en tosus, X erocom . I l l , 185 — succosa, P eziza 29 — su bundu la tu s, C raterel. 200, 203 — Su illu s 111, 185 — su lphureus, Dasysc. 29 — syringaecolor, H ym enoscyph . 129, 132, 133.

T. — tabacina, Peronosp. 43 — Tapesia 29, 62 — tenacellus, S trob ilur. 28 — tenella , B eauver. 212; W ojnow ic . 97, 99, 101 — tenera, C onocybe 26 — terreum , Trichol. 28— T ille tia 83—88 — to rm inosus, L actar. 27 — Toru lopsis 230 — torulosus, P hellinus 5—24; var. laricicolus 6 — T ra m etes 29, 91—95 — T richoderm a 212 — Tricholom a 28, 111, 184, 185 — T richophaea 29 — T ryb lid iopsis 29 — turp is, Lactar. 27 — T ylop ilus 243.

U. — uvella , Sorosporella 212 — uvidus , Lactar. 27.V. — vaginata , A m a n . 26 — V alsa 171—173 — variaecolor, C ortinar. 27, 30 —

variegatus, Ixocom . 110, 111, 184, 185 — vegetus, Polyp. 5 — velu tipes , F lam m ul. 150— venosus, C raterel. 201 — verm icu laris , Clitoc. 26 — verrucaeform is , D iatrypel. 29— versicolor, R uss. 28; T ra m etes 29 — versipellis , B olet. 26 — V ertic illiu m 212 — villosus, C onidiob. 174, 175, 177 — violacea, H ypochnella 63; Lachnea 129; Parascutel. 129—131 — v ite llin u s , B o lb it 26 — viticola, P he llinus 11 — volvacea, V olvar. 105 — V olvarie lla 105 — V u illem in ia 29.

W. — W ojnow ic ia 97, 99, 101, 103, 104 — w oolhopeia , T richoph. 29 — w ynnei, M arasm . 28.

X. — X en a sm a te lla 63 — X erocom us 73, 110, 111, 185 — X y lo b o lu s 10 — xyloph ila , R hodocybe 157—165.

N ové taxony a nová přeřazení — Taxa nova atque com binationes novae:

N ový rod — Genus novum :

P arascutellin ia Svrček 129.

N ové druhy a odrůdy — Species et varietates novae:

C iboriopsis gem m igera S v rček 131 — C litocybe k r iz ii- jo sep h i S v rček 79 — C raterellus hesleri P e te rsen 200 — C raterellus venosus P e te rsen 201 — D erm olom a pragensis K u b íčk a 31 — H ym enoscyphus syringaecolor S v rček 132 — Inocybe albidodisca K ü h n e r var. reid ii S tangl e t V eselský 70 — Inocybe subalbidodisca S tan g l e t V e­selský 66 — R utstroem ia irid is-aphyllae S v rček 131.

Nová přeřazení — Com binationes novae:

C ra tere llus subgenus P seudocra terellus (C orner) P e te rsen 200 —O m phalina disco- rosea (Pil.) H erin k e t K o tlaba 163 — P arascutellin ia violacea (Velen.) S vrček 129.

S estav il dr. M. Svrček,CSc.

7

V zhledem k tom u, že v ě tš in a a u to rů zasílá red ak c i ru k o p isy fo rm áln ě n e v y h o v u j í c í , u v e ře jň u jem e n ě k te ré nej d ů lež itě jš í zásady p ro ú p rav u ru k o p isů ( jin a k o dkazu jem e na p o d ro b ­n ějš í sm ěrn ice u v e ře jn ěn é v 1. čísle Č eské m ykologie , roč. 16, 1962).

1. Č lánek začíná českým n adp isem , pod n ím ž je p ř e k l a d n á z v u n a d p i s u v n ěk te ­rém ze světových jazy k ů , a to v tém že, jím ž je p sán a b s tra k t a p říp ad n ě so u h rn na konci č lánku . Pod n ím n ás led u je p lné k ř e s t n í j m é n o a p ř í j m e n í a u t o r a (au torů), bez ak ad e ­m ických titu lů .

2. V šechny pů v o d n í p ráce m usí b ý t dop ln ěn y k rá tk ý m úvodním so u h rn em — a b s t r a k t e m v č e s k é a n ě k t e r é s v ě t o v é ř e č i . R ozsah ab s tra k tu , ve k te rém m ají b ý t v ýstižně a s tru čn ě c h a rak te rizo v án y výsled k y a p řínos p o jed n án í, nesm í p řesah o v a t 15 řád ek stro jo p isu .

3. U d ů lež itých a vý zn am n ý ch s tu d ií d o p o ru ču jem e p řip o jit (k rom ě ab s tra k tu , k te rý je pouze in fo rm ativn í) p o d ro b n ě jš í c izo jazyčný so u h rn ; jeh o rozsah nen í om ezen.

K rom ě toho se p ř ijím a jí č lán k y p sané cele cizojazyčně, s českým p od titu lem , dop lněné českým a b s tra k te m a p o p říp ad ě i sou h rn em .

4. V lastn í ru k o p is , tj. s tro jo p is (30 řád ek po 60 úhozech n a s trá n k u o ne jv ý še s 5 p řek lep y nebo šk r ty a vp isy na s trá n k u ) m u sí b ý t p sán o b y č e j n ý m z p ů s o b e m . Z ásadně nen í p ř íp u s tn é p sa n í a u to rsk ý c h jm e n vel. p ísm eny , p ro k lád án í nebo p o d trh o v án í slov či celých vět atd . To, co chce a u to r zdů razn it, sm í p rovést v ru k o p ise p o u z e t u ž k o u (pod trh n e p ře ru ­šovanou čarou). V eškerou ty p o g rafick o u ú p ra v u p ro v ád í v ý h rad n ě redakce . T užkou m ůže au to r po s tra n ě ru k o p isu označit, co m á b ý t vysázeno petitem .

5. C itace li te ra tu ry : každý a u to r s ú p ln o u l ite rá rn í c itac í je n a s a m o s t a t n é m ř á d k u . Je -li od jed n o h o a u to ra u v áděno v íce c itovaných p rací, jeh o jm éno se vždy znovu celé vyp isu je i s c itac í z k ra tk y časop isu , k te rá se o p ak u je (nepoužívám e „ ib id em “). Za p říjm en ím násled u je (bez čárky ) z k ra tk a k ře s tn íh o jm én a , p ak v závorce le topočet p ráce , za závorkou dvo jtečk a a za n í ú p ln á (nezkrácená) citace názvu p o jed n án í nebo k n ihy . Po tečce za názvem m ísto, kde k n ih a vyšla , nebo zk rácen á citace časop isu . Jm é n a dvou a u to rů sp o ju jem e l a t i n s k o u s p o j k o u ,,e ť ‘ a t ř í či více a u to rů čá rk am i; je n m ezi posledn ím i dvěm a je sp o jk a ,,e t“.

6. N ázvy časop isů používám e v m e z i n á r o d n ě s m l u v e n ý c h z k r a t k á c h . Je jic h seznam u n ás dosu d sou b o rn ě nevyšel, jak o vzor lze v ša k používat z k ra tek perio d ik z 1. svazku F lo ry CSR — G aste ro m y ce te s, z posledn ích ro čn ík ů České m ykologie , z L om ského Soupisu cizo­zem ských p e rio d ik (1955—1958) nebo z bo tan ick é b ib liog rafie F u ták -D om in : B ib liog rafia k flóre CSR (1960), kde je i s tru č n ý v ý k lad o zk ra tk ách časop isů a b ib liog rafii vůbec.

7. Po zk ra tce časop isu nebo po citac i k n ih y n ás led u je ro čn ík nebo díl k n ih y vždy jen a r a b s k ý m i č í s l i c e m i a bez vyp isován í z k ra tek (roč., tom ., B and., vol., etc.) a p řesn á citace s trá n e k . Číslo ro čn ík u nebo svazku je od c itace s trá n e k odděleno dvojtečkou . U jed n o d íl­n ý ch k n ih p íšem e m ísto číslice 1: pouze p. (= pag ina , s trán k a).

8. P ř i u v ád ěn í d a t sb ě ru apod . p íšem e m ě s í c e zásadně ř í m s k ý m i č í s l i c e m i (2. VI.).9. V šechny d r u h o v é názvy zač ín a jí zásadně m a l ý m p í s m e n e m (např. Sclero tin ia

veselýi), i kd y ž je d ru h p o jm enován po n ěk te rém badate li.10. U pozorňu jem e au to ry , aby se ve svých p říspěvcích p řid ržo v a li posledn ího v y d án í N o -

m e n k l a t o r i c k ý c h p r a v i d e l (viz J . H o lu b : M ezinárodní kód b o tan ick é n o m en k la tu ry 1966; Z p ráv y Cs. bot. Spol. 3, P říl. 1, 1968). Jd e p řed ev ším o u v ád ěn í ty p ů u nově popi­sovaných tax o n ů , o p ře sn o u citac i basio n y m u u nově pub lik o v an ý ch k om binací apod.

11. I lu s tra č n í m a te r iá l (k resby , fo tografie) k č lán k ů m č ís lu jte p rů b ěžn ě u každého č lánku zvlášť a ra b sk ý m i číslicem i (bez z k ra tek obr., A bbild. apod.) v tom p o řad í, v jak ém m á b ý t u v eře jn ěn .

12. P ře d n o stn ě se o tisk u jí p řísp ěv k y č lenů Č eskoslovenské vědecké spo lečnosti p ro m ykologii.P ři c itac i h e rb á řo v ý ch d ok ladů u v ád ě jte zásadně m ez in áro d n í z k ra tk y všech h e rb á řů (Index

h e rb a r io ru m 1956):

BRA — S lovenské n áro d n é rnúzeum , B ra tis lav aBRNM — Bot. odd. M oravského m uzea, B rnoBRNS — Ú střed n í fy to k a ra n té n n í la b o ra to ř p ři U stř. k o n tr. a zkuš. ú st. zem ěd., B rnoBRNU — K ated ra b o ta n ik y p říro d , fak . J . E. P u rk y n ě , B rnoOP — Bot. odd. S lezského m uzea , O pavaPRM — N árodn í m uzeum , m ykolog ické oddělen í, P ra h aPRC — K ated ra b o ta n ik y p říro d , fak . K arlovy univ ., P ra h aS oukrom é h e rb á ře n ec itu jem e n ik d y zk ra tk o u , n ý b rž p říjm en ím m ajite le , n ap ř. herb .

J . H erin k , herb . F. Š m ard a apod. P odobně u h e rb á řů ú stav ů , k te ré n em ají m ezinárodn í zk ra tk u .R ukopisy neodpov ídajíc í výše uvedeným zásadám b udou v rácen y výko n n ý m red ak to re m zpět

a u to rů m k p řep ra co v án í, an iž b udou p ro je d n á n y re d a k č n í radou.

Redakce časopisu Česká m ykologie

U pozorněn í p řisp ěv a te lů m České m ykologie

46 238

The journal of the Czechoslovak Scientific Society for M ycology, form ed for the advancem ent of scientific and practical know ledge of the Fungi

V o l . 2 9 P a r t 4 N o v e m b e r 1 9 7 5C h i e f E d i t o r : RNDR. Zdeněk Urban, CSc.

E d i t o r i a l C o m m i t t e e : A cadem ician Ctibor B lattný, DrSc., Professor Karel Cejp, DrSc., RNDr. Petr Fragner, MUDr. Josef Herink, RNDr. František Kotlaba,

CSc., Ing. Karel Kříž, Prom. biol. Zdeněk Pouzar.E d i t o r i a l S e c r e t a r y : RNDr. Mirko Svrček, CSc.

A ll contributions should be sen t to the address of th e Editorial Secretary: The N ational M useum, V áclavské nám. 68, 115 79 Prague 1,

telephone No. 269451 — 59, ext. 49.A ddress for exchange: Československá vědecká společnost pro m ykologii,

111 21 Praha 1, P. O. box 106.

P a r t 3 w as pub lished on th e 25th S ep tem b er 1975

C O N T E N T S

Z. U r b a n : C zechoslovak m ycology 1945 — 1975 ........................................................... 183R. H. P e t e r s e n : N otes on can th a re llo id fungi. VI. N ew species o f C ra te re llu s

an d in frag en eric rea rran g em en t. (W ith colored p la te No. 88) . . 199J. K u t h a n : D er G itte rp ilz — C la th ru s ru b e r M ich, ex P ers . in d e r T sche­

choslow akei .................................................................................................................................. 205T. R. B a n d r e e t B. V. P a t i l : S tud ies on th e lea f b lig h t of E m belia

ro b u s ta R oxb. from I n d i a .....................................................................................................208A. S a m š i ň á k o v á : L ist o f s tra in s of en tom ogen ic f u n g i .................................. 211B. U r o š e v i č : In honorem a n n o ru m Prof. D r. techn . Ing. A. K a lan d ra ,

DrSc., sep tu ag in taq u in ta .....................................................................................................213V. T i c h ý : In hono rem an n o ru m D octoris V. R ypáček sex ag in taq u in ta . 217J. K u b i č k a : D octor re ru m n a tu ra liu m e t sc ien tia ru m b io log icarum can­

d id a te s M irko S vrček q u in q u a g in ta g e n a r iu s ................................................................219E. M i i n á r i k : RN D r. A n n a K ocková-K ratochv ílová , DrSc., sex ag in ta ad

sa lu tem ..........................................................................................................................................229J. Š p a č e k : A d annos Ing . Dr. techn . VI. Z achae, CSc., q u in q u ag in tag en a riu s 237F. K o t l a b a e t Z. P o u z a r : E xpositio de v ita e t opere P rof. Dr. K. C ejpii,

DrSc. 241A. P ř í h o d a : C onference on M edical P la n ts w ith in te rn a tio n a l p a rt ic ip a ­

tion , M ariánské L ázně 21. —25. IV. 1975 243V a r i a .........................................................................................................................................................244R eferences ..........................................................................................................................................244

W i t h c o l o r e d p l a t e No . 8 8 : C ra te re llu s hesle ri P e te rsen , C. ve- nosus P e te rsen , C. fa lla x A. H. S m ith , C. su b u n d u la tu s (Peck) P eck (R. H. Petersen pinx.)

W i t h b l a c k a n d w h i t e p h o t o g r a p h s : X I. C la th ru s ru b e r M ich, ex Pers.

C o n t e n t u s e t i n d e x n o m i n u m g e n e r u m a t q u e s p e c i e r u m f u n g o r u m v o l . 2 9 (1 97 5).

Cení jednoho ílila 8 ,— Kč*.

Č E S K A M Y K O L O G I E