PRVN ESKOU SKAUTSKOU PUBLIKACIESK SKAUT

VYDALPLOHOU ASOPISU SKAUTING

JUNK SVAZ SKAUT A SKAUTEK ESK REPUBLIKYTISKOV A DISTRIBUN CENTRUM

PRAHA NOR 20023. VYDN

ESK SKAUTVODEM K NOV NRODN

NA INSTITUCI

NAPSAL

ANT. B. SVOJSK

CENA 20 h.

V PRAZEESK LIDOV KNIHKUPECTV A ANTIKVARIT JOSEF SPRINGER V PRA-ZE I. FILILKA: KR. VINOHRADY. TISKEM DR. ED. GRGRA A SYNA

4

5ZAnglie, zem vynlez, podnikavosti a sportu, ztto zem praktickho nzoru na ivota vnho bdn o vchov, pichzej knm zprvy o zajmav novot na poli vchovy. Jm-no Boy Scout (ti Boj Skaut) vostrovn i rychle zdomcnlo, rychle stalo se populrnmve vech stech obrovsk e britsk, a lavinou se i do jinch stt: Nmecka, Ruska,Rakouska, Itlie, Francie1 aj. Teprve ti lta (od r. 1908) trv tato organisace a ji m pesmilion anglickch hoch ve svch adch. Je to zajist vrst asn.

Jest tomu ji hezk ada let od zaveden tlocviku, sportu a her na nae koly. Mnohojsme od nich oekvali, a bylo by ji na ase, aby vsledky se objevily. Pohchu nen tomutak. Promluvte sktermkoli paedagogem a vdy uslyte stesky na dal klesn tlesna duevn rovn na mldee, klesn zjmu o veejn otzky, nutnost dle omezovati ueb-nou ltku, sniovati poadavky atd. Jsem horlivm stoupencem zaveden praktitjho sm-ru do vyuovn na kolch, ale ktm, kdo stle mluv o petovn actva, nepatm. Jejisto, e sjistho mnostv vdomost nesm kola dle slevovati, jinak vychov pseudointeli-genci, generaci povrchnch nzor, lenoch a lajdk, malho nrodu, jakm jsme my, dokrajnosti nebezpenou. Stlm ohledem na slabochy, nehodc se kstudiu, nieho se ne-sprav, nbr zhoruj se jen pomry na kor nadanch i celkovch vsledk. kola m opat-iti potebnmi vdomostmi, nauiti houevnat prci, a nedostoj-li tomuto svmu kolu,patn pipravuje pro ivot. Od sportu a tlesn vchovy vbec oekvali jsme, e dod namldei ostatn vlastnosti, nezbytn pro dnen pkr boj ivotn, nezbytn, m-li jednoudojti kdoucmu hospodskmu osamostatnn naeho nroda, je je dosud vpotcch.VAnglii a Americe, kde nejvce sporty se pstuj, mohou jasn ukzati na znamenit jichvsledky, tam sporty sveejnm ivotem srostly, skuten tak kvnmu ivotu vychovvaj,neubraj zjmu o umn, vdu a zleitosti veejn. Nen-li tomu tak u ns, ba je-li tomuu pstitel a odchovanc sportu u ns asto prv naopak, nut to zajist kvnmu pemle-n. Tlocvik a sport sm nesta kvchov na mldee, zejmna ne kvchov charakteru.

Vechny tyto a mnoho podobnch vah thlo mi hlavou, kdy pijdl jsem o poslednchprzdninch po del dob opt kblm behm Albionu, abych na vlastn oi2 uvidl zajma-vou organisaci skaut, o n jsem mnoho pozoruhodnho ji dve etl a slyel3. Zajel jsemtentokrte do Anglie4 jen kvli n. Letn doba nen pro studium tlesn vchovy vAnglii pz-niva. I ve kolch pestv pravideln vyuovn tlocviku. Kamkoli se obrt, vude setkse jen skriketem; zostatnho uvid velmi mlo a ne ve form pro Anglii typick.

Anglomanie, je stala se u ns vposlednch ltech modou, jest mi ciz, a ml jsem hojnpochybnost i vi zprvm o skautech. Nedlouh pobyt vAnglii a styk snimi, zaplail vakzhy nedvru a pesvdil mne o tom, e jedn se skuten o vc dobrou, praktickm Ang-lianem dobe rozmylenou i organisovanou. astn vyuitkovny jsou vn pirozen n-

Zdrav, ulechtil a snaivmlde je nejdleitjmproblmem eskho nroda.

6klonnosti kvolnmu ivotu vprod, touha po romantice, vpvabnch hrch uskutennynejsmlej sny hochovy a uito jich kvybudovn nejkrsnjch vlastnost, je mohou zdo-biti jinocha a mladho mue. Psn praktickm duchem vrodin i ve kole nesen vchovaanglick doznala tu astnho doplnn; anglick hit m vn rovnocennho spolenka,sten i soupee. Jest pznano, e je to Anglie, vn vzniklo i toto nov hnut, e se docelho svta zte Anglie, je byla ped mlo lty ostatnm sttm vzorem pro zavdn hera sport.

Rychl rozen skaut ve vlastnm domov jest jim nejlepm doporuenm. Na svchzvycch a tradicch lpc Anglie uzavr se novotm, vzdoruje pvalu mody a chrn rlivsv instituce pede vm, co by mohlo je pokoditi.

Anglian nein koncess ani svm institucm, neprok-li zhy dostatek ivotnosti. Pro-to rychl rozen svd tak pzniv o skautech a vzbudilo podiv i vsam Anglii.

Bylo to za krsnho sobotnho odpoledne letos ke konci ervence, kdy vyjel jsem sptelemasi 13 mil za Londn, abych na vlastn oi spatil zajmav zpsob ivota mladch Londanve voln prod. Na rozshlch paloucch, lemovanch lesy, hraje tam na tisce vletnklondnskch rozmanit hry a podaj vn i ertovn zvody. Po etch5 skaut vEppingForestu nen nikde ani stopy, tak marn se po nich dotazujeme.

Jdeme tud nazdabh do lesa a hle, tst nm peje. Za tvrt hodiny dojdeme skupinyosmi hoch asi jedenctiletch. Zdaleka poznvme vnich skauty dle irokch, burskch6

klobouk, edozelench kabtk7 a kalhot spsem a tmavomodrch tk, voln uvzanchna tmav ji. Jdou porznu a pozorn naslouchaj vkladm svho prvodce, asi dvacetilet-ho mue. Jakmile je oslovme, vichni zastav a osm pr velikch o zulechtilch tv zrna ns. Tisc ivot vid vkadm znich. Jejich klidn a urit odpovdi mile hochy doporu-uj a upomenou t ihned na pmou, rozpak neznajc mlde americkou. Vdce ochotnns seznamuje sposlnm skaut, pesvdiv vykld o padku racy i nutnosti npravy n-vratem ku prod a navdnm mldee krozumnmu ivotu. Kde tbo dnes hlavn oddlskaut vtto krajin, sm nev. Lou se snmi vldnm smvem.

Jako praktick Anglian uil ihned na schzky a dal ns, cizince, na dal cest lesemsvmi svenci nenpadn sledovati. Kdo nezn jejich zpsobu stopovn, sotva by to zpozo-roval. Zasvcenmu prozrad jejich blzkost obasn skek ptka vrn napodoben. Ohld-nete-li se nhle, snad zahldneme i hlavu neopatrnho zatenka proti vem pravidlmrychle zmizeti za keem nebo kamenem. Svho kolu nevzdali se hoi ani tehdy, kdy pech-zeli jsme rozshlou mtinou a i tam plili se nkte, chrnni pkopem ve vt vzdlenostiza nmi.

Slunce sklnlo se ji vdlce za vrchy, kdy objevili jsme dle kou, vznejcch se nadlesem, jejich hlavn tbor. Asi edest8 hoch budovalo jej na mrn sklnjc se strni po-bl lesa. Jak il ruch panuje vtboe skaut! Na vech stranch hem se to hochy pi nej-rozmanitj prci. Ve jde vvzornm, vem znmm podku. Neslyte napomnn, anirozkaz, neuslyte ani hdek, ani projev nespokojenosti. Jedni zatloukaj koly, pivazujknim provazce a zvedaj velik bl stany, druz vykopvaj struky kolem nich a opodl p-

7kopy na odpadky, jin pehrazuj potok knabrn pitn vody a o nco ne po proudukutvoen ndrky na omvn a koupn, jin pivej na primitivn zhotovenm vozkupotraviny zosady asi tvrt hodiny odtud vzdlen, opt jin zali hloubji a shnj suchdv a klest na ohe, kde ji hoi kuchai obratn vkotlech pipravuj chutnou polvkua mchan vejce suzenm masem. Co chvli mte pleitost obdivovati jejich zrunostvzachzen se sekyrou, motykou i mchakou, stejn jako jejich smysl pro dobrovolnoukze, prospch celku a svornost pi rozdlen jdel a lek.

Chvle po veei vnuje se vnm rozhovorm o kolech lovka obana, o innmvlastenectv, o kodlivch incch lihovch npoj, tabku apod.

Nevyhbaj se ani debatm o alkoholismu, incch tabku, pohlavnch poblouznncha otzkch nboenskch. Dobe postehli, e mravn a vzdlvac vchova nesm pestati nadvou neb tech pednkch za rok, i kdyby tyto byly sebe innj. Ct, e nutno sledovatikad hnut due hochovy, vkadm ponn ivotnm stti pi nm sinnou radou, vhod-nm pkladem, vychovvati svdom hochovo kstl kontrole kadho inu i mylenky, vzbu-diti vnm smysl pro est a pravdu.

Zatm nastala ndhern ervencov noc. Hlubok nebe jakoby posel hvzdami.Zrozhovoru ihned seznvte, e hoi vyznaj se stejn vborn vtom nevyliteln krsnmobrazu nad svou hlavou, jako vternu pozemskm kolem sebe. Nkte poznvaj bezpenvechna vznan souhvzd letnho nebe. Ped spanm pecvi si jednotliv nkolik cviendechovch a Mllerovm podobnch, psobcch na cel tlo, odbhnou omti neb vykoupatise kpotoku a za krtko pohrou se ve stanech i po rznu na zemi ve zdrav, vydatn spnek.Jen dva zstvaj vzhru a stdaj se ve steen tbora.

astn hoi! Zde spte klidn na volnch adrech matky prody ve zdravm, svm vzdu-chu lesnm, astnj ne synek nejvtho bohe vndhernm palci. Kter zvs poznal byjinak kouzlo tch noc? Vyrostli byste, mluvili a horovali o krsch jejich dle len bsnka,hudebnka a ttce malova, ale mlo kter zvs proval by je od prvnho zblesku hvzd vevech fsch, stajemnmi zvuky jejich a po chvli, kdy rov paprsky slunen za jsavhokoncertu ptactva ozlat vrcholky strom. A vs pivedla sem vn snaha nebo touha poromantice tohoto ivota, stejn vzpomnati budete jednou tchto okamik jako nejkrsnj-ch, nejastnjch, nejvolnjch ve svm ivot. asto tak vduchu zaltm do student-skch let, kdy cel przdniny trvvali jsme na cestch, teba po ti nedle nespali pod stechou,voln ijce vprod, neohlejce se ani na sychrav poas, ani na boue snhov na ho-rch. By i nebylo tehdy toho klidu a bezstarostnosti jako vpohodlnm tboe skautskm, byi nedostatek finannch prostedk a vypraven byl nm pipravil nejednu trapnou chvli,vzpomnm pece tch dob jako nejkrsnjch okamik celho mld.

Kdo podobn ivot proil, mnoho mu dkuje a rychle knmu opt pilne.Co tu kouzla a romantiky, po n tak prahne due hochova! Spatte-li jednou skauty

vtboe, vru nebudete se diviti tm desetitiscm a dnes ji mnoha statiscm Powellovchstoupenc. Tak tbo vStarm i Novm svt, na polokouli severn i jin a t se vnruprody nejkrsnjm, nejvolnjm chvlm celho svho ivota. Hezk obrzek pinesly an-

8glick illustrovan listy vtchto dnech: Tbor skaut austrlskch ukld se kspnku vnocisvatomikulsk. Na kadm stanu vis nkolik punoch, pipravench knadlce. Tbor nempipraviti hochy o ist dtsk radosti ivota.

Pro ns nejdleitj otzkou je, zda sorganisac skaut maj bti tak u ns podniknutypokusy, a vjak form m se to stti. Rozhodl jsem se hned vAnglii, e ptm jarem pokusyvtom ohledu najisto uinm9. Za tm elem veel jsem vjednn sjejich zakladatelem, gene-rlem Baden-Powellem (ti Bden-Poelem) a postaral se o peklady odborn literatury10, ju ns nic pbuznho dosud nen. Ovem nelze tu pestati na pouhch pekladech. Je nutnovechna dla pepracovati pro nae pomry, je jsou vohledu geografickm, historickm,spoleenskm i prvnm pln jin. Zkladnm spisem skautovn je kniha Baden-PowellaScouting for Boys. Nmeck vydn dla pod jmnem Das Pfadfinderbuch, zpracovanDrem Lionem sadou spolupracovnk11, nedostihuje vmnohm anglickho originlu. es-k zpracovn zamlm nejdle potkem dubna odevzdati veejnosti. Dal jsem i podnt keschzi Sdruen pro vzkum dtte, odboru esk Zemsk komise pro ochranu a pio mlde, kde promluvil jsem u ptomnosti zstupc kolnch ad a vech stup kol,obecnou ponaje a po universitu, o celm skautskm hnut podrobnji, a ve volnm rozho-voru pojednalo se o nm zsadn, i o zpsobech, jak bylo by nejvhodnji u ns postupovati,zda vnkter organisaci stvajc, i vinstituci samostatn. Jmenovan schze, je vyslovilase o tomto typu vchovy co nejpznivji, pednka vPraskm Sokole i veejn pednkya lnky zajist zhy daj dostatek pleitosti kiv vmn nzor. VHalii zavdj skautypi jednotch sokolskch a asopis jejich pod jmnem Skaut prv veel vivot. Militaris-tick rz a ely skaut polskch u srovnn sanglickmi vystupuje znan do poped.

Mm pevnm pesvdenm je, e kdyby bylo Sokolstvo ped lty vas uinilo odbory prosport a hry, bylo by velice zskalo, poet lenstva mohl se tm zdvojnsobiti, nebylo tebamnoha zbytench spolek bez vych cl a cel hnut sportovn u ns mohlo bti znanzulechtno a vrozumnch mezch dreno.

Vzpomnm toho nyn, kdy vznik nov organisace pro tlesnou vchovu12. Dnen v-chova dorostu vSokole podob se jako vejce vejci cvien lenstva. Nen to sprvno. Taksvovn dorostu cviitelm mn zkuenm nen vci na prospch. Vdy cvi se sdorostemve mon, co jen dovede. Vorganisaci skautsk jsou hoi prv jen do 18 let, nebyla bytud organisaci sokolsk na zvadu, naopak pprava nm odlinm, svou pirozenostpro dobu vzrstu mnohem phodnjm, byla by vci sokolsk na prospch. Najisto by uby-lo stesk, e prv dorost velmi asto pozdji mj ady sokolsk. Duevn ivot jinocha odpatncti do dvaceti let mn se asnou mrou; co tilo mladka v 16 ltech, zdka dovedecele zaujati mladho mue. ernohorci nevyhnj nadarmo dti z chrm. Uvdm to ve,nebo jsem pevn pesvden, e pijetm programu podobnho skautskmu pro dorost bySokol velice zskal.

Doufm, e i nae vd kruhy sokolsk dobe seznm se snovm typem vchovy anglic-k, ne o vci se bude rozhodovati. Ns nesm uspokojiti svalov silctv a akrobatick obrat-nost nkolika vynikajcch jednotlivc. Hlavn zetel nutno, obrtiti kpovznesen veobecn

9zdravotn rovn a tlesn zdatnosti a souasn vemi prostedky se starati, aby vlastnosti tystaly se zdrojem energie a zven produktivnosti jednotlivce i celho nroda.

Skautovn jest nejkrsnj zcest pirozen vchovy. Vane zn cosi zdravho, jako ovzduecka, proto bylo by neodpustitelnou chybou nepivlastniti si j.

Sir Baden-Powell vyznamenal se za vlky bursk pi obhajovn msta Mafekingu hlavntm, e vycviil a vborn pouval et mldee. Mlad hoi vynikli odvahou a znalost ternuasto nad dospl vojny. Znmm stal se tehdy vrok jednoho znich, jen byl upozornn nanebezpe porann neptelskou stelbou pi doven zprv: Jednu na svm kole tak rych-le, e dn stela mne nedostihne. Po vlce oddal se Powell pln studiu vchovy mldee,odvnou rukou shl a ksammu koenu a adou zdravch mylenek a nvrh vytvoil svjvlastn zpsob vchovy, jen na rz zskal mu vanglick mldei statisce stoupenc13. Powellsm jest typickm pedstavitelem vech vynikajcch vlastnost Brit, jemu obshl vzdlna cesty po celm svt vykopan nad to vtiskly jet mnoh vznan rys. Ujasnn nzorivotn, praktick duch a bohat vestrann zkuenosti zraj zkad dky prost psanhojeho dla.

VAnglii t se skauti nezmrnm sympatim, vech vrstev obecenstva. Anglick krl smpijal nad nimi protektort a stal se jejich nejvy hlavou patronem. dn vznan ud-lost neodehraje se dnes vAnglii bez nich. Peovali o podek pi pohbu krle Eduarda,a kad dbal jejich pokyn vce ne vojk. Kleton korunovaci dostavilo se jich na ticettisc ze vech konin svta, rozneli na ulicch, jimi ubral se prvod, pitnou vodu a oeto-vali onemocnl. Nastane-li velk por, ihned sejdou se skauti zokol, utvo etzy bezpe-nj a lpe respektovan, ne kordony policie. Prost, typick jejich obleky spatte vude,kde teba pomoci, a cel ada jich byla ji vyznamenna za obtav zachrnn lidskch ivo-t. Pi tom nijak nezanedbvaj svch povinnost jako studenti, uednci apod., ba jsou prvchvleni jako nejsnaivj, nejvnj pracovnci, a zmnohho lehkomyslnka uinila v-chova vadch skaut nejpilnjho hocha.

Skautem me se svolenm rodi stti se kad slun hoch mezi destm a osm-nctm rokem vku, jen zave se plniti zkony skaut. ivota kolnho tato organisacenijak neru. Hoi schzej se jen obasn14 na veer ve svch kolch neb klubovnch.Njemn plat zpenz, je si vydlaj, prost nbytek vnich vyrob si sami. Na sobotua nedli konec tdne odchzej do prody, aby tu, jak kaj nai et krajanvAmerice, kampovali. Krsn tento sport jinde tak oblben, jest u ns pohchu do-sud vc tm neznmou.

Skautovn mono provdti vinterntech, na ferilnch osadch, vmstech i na venko-v, a jest pstupno km, studujcm i emeslnickmu a obchodnmu dorostu.

Dle schopnosti a nklonnosti mohou si skauti zvolit rzn obory prce, jist zrunost pivekerch pracch vyaduje se vak od kadho. Tyto schopnosti mus prokzati, chce-li sestti znovka skautem druhho a pozdji prvnho stupn. Pi zkoukch mus vykzati, eum plovati, a to i vatech a vynsti druha na beh, ksiti zdnliv mrtvho, vykonati a vypsa-ti cestu vt 15 mil, stanoviti smr bez kompasu, poslati a pijmouti zprvu semaforem neb

10

vlajkou, sti sprvn mapu a zhotoviti ji vhlavnch rysech, odhadovati vzdlenost, vku,vhu a velikost prostoru nejv s 25 proc. chyb, sledovati stopu na vzdlenost pl angl. mle,zhotoviti nkter pedmty neb stroje (nap. aeroplan15, jen se mus po jistou dobu udretive vzduchu) ze deva neb kovu, rozdlati ohe spouitm pouze dvou zpalek, uvaiti polv-ku, sthnouti a kjdlu upraviti krlka a nkter mounk, mti nastdan mal obnos vbance,vyuiti novka, aby se mohl stti skautem aj.

Heslo jejich jest: Bu pipraven!, odznakem hlavice pu. Zkon pesn sepsanch ne-maj. Baden-Powell, zakldaje skauty, ml na mysli ctnosti stedovkch ryt a japonskchsamuraj a jejich pednosti hled svm stoupencm vtpiti. Prohls-li skaut nco, sm to btjen pravda, o n je pesvden. Le se tresce odebrnm odznaku jednou pro vdy. Skaut mbti rytskm kdamm, dobroinnm kchudm. Nem uplynouti dne, aby nco dobrhonevykonal. Nen-li to zchrana vnetst neb almuna16, nech pome staen pi pechze-n frekventovan ulice, posype kluzk chodnk, odstran slupku pomerane lec na ulici,naleje znivmu koni vody apod. Vytrvalosti a sly mus zskati rozumnou ivotosprvou,kadodennm cvienm, sportem, otuovnm, ivotem vtboe, spanm na tvrdm loi,vysthnm se pit alkoholu, kouen a jinch poblouzen. Na krsnch pkladech Baden-Powell ukazuje, kter vlastnosti Brit vybudovaly jednu znejvtch , jak kdy na svtexistovaly, a pesvdiv dokld nutnost hesla: Naped vlast, potom j m-li tato evytrvati.

Baden-Powell hled vychovati vmldei vlastnosti starch farm, hrani a objevite-l, jejich podnikavost, energii a houevnatost, a dovede skuten vtisknouti svou vchovouhochm zvltn charakter, jen bude jim na cestu ivotem nejlep oporou i doporuenm.U tchto hoch nelze si vru stovati na nechu ku prci a netenost kveejnm otzkma obecnmu dobru.

Skauti vesms vyznauj se vnivou lskou kprod. Prav-li Japonci, e my Evropannemme pochopen pro produ, je na tom mnoho pravdy. Mlde mus se uiti nejen znti,ale tak milovati produ a radovati se zjejho ivota. Baden-Powell u hochy stopovati zv,pibliti se kn, ale ne aby ji zastelili, nbr aby ji pozorovali. Sbrka fotografi lesnchplachch zvat, skautem zhotovench, jest mu knejvt cti, rozhodn vt ne sbrka ubi-tch motl, brouk, vycpanch ptk apod.

Vprzdnch dnech skauti pln londnsk musea prodovdeck i musea vynlez a stroj,piln se dotazuj kustod, obkresluj si jednotliv partie stroj a o ve jev iv zjem. Nete-ba pipomnati, e zhy probouzen zjem vzbud vzpt i snahu nco dokonalho vytvoitina prospch vlastn i kdobru celku. O przdninch konaj skauti vt cesty, nkdy i deltury nmon.

Vychovvn hoch vorganisaci skaut jest velmi peliv, zvlt na potku. Obstarvajje jednak vdcov druin, jednak star soudruzi novkovi. Zejmna vzjemn vychovvnm velikou cenu paedagogickou a je zrove nejkrsnji rozeenou otzkou vchovy doros-tu skautskho17 i nejinnj agitac od mue kmui. Pravdou je, e i vjinch organisacchje postup podobn, ale u Skaut nen to ponechno dobr vli jednotlivcov a nhod, nbr

11

je povinnost kadho, kdo chce poviti, aby toti pipravil novka pro pijet do organisa-ce skaut. Sotzkou intelligentnch vdc stoj i pad organisace skaut. Kdo dovede seradovati a ctiti smlde, kdo miluje a potebuje pobytu vprod, bude tu dostaten od-mnn18.

Velikou cenu m i ta okolnost, e skauti na vechny sv poteby vydlvaj si sami. I hos-podi, na jeho palouce tboili, by i jej uvedli do dvjho stavu, nabdnou sv sluby pisprvce plotu, okopvce zelenin, pi nch apod. Tm vtp se jim vdom vlastn sly, nutnos-ti svpomoci, vdnosti19 i zdrav nzor na kadou prci vbec, jeho pohchu u ns jidvno nen, i patin cta kn.

Zakladatel skaut postehl dobe vechny slabiny anglickho ivota a sodvahou jemuvlastn nevh vystupovati proti nim. Je nemilosrdnm vi vemu, co dle jeho nzoru stojvcest rozumn vchov a lme pedsudky i ty pro Anglii nejchoulostivj. Posmchemsth odbornka kapitna criquettu20, hit s 22 hri kopan, na n neinn dv se80.000 lid, jest mu prv tak padkem21 jako arena msk sgladiatory a rozvnnmidavy.

Zbv jet vtka militarismu. Do krajnosti loyln, vlasteneck vojn Baden-Powell brnse j a prvem, nebo vekerch tu zskanch vlastnost teba je stejn civilistovi jako voj-nu. A nae stanovisko se stm pln stotouje. Kter pednosti lovka a tlesn, a du-evn nepouije se vppad poteby na vojn? Kdo by instituci skaut potral vtkoumilitarismu, musil by brojiti stejn i proti sportu, Sokolu atd. Anglian staraj se horlivo en hnut skautskho i do cizch stt. inili by tak, kdyby sledovali jen cle militaris-tick?

Zaloenm organisace skaut zskal si Baden-Powell nesmrtelnch zsluh o vchovu mla-d Anglie. Skvl jej vsledky vyluuj kadou pochybnost. Zdrav, vzdlan a ulechtil ml-de hoc obtavou lskou kvlasti a dorstajc vdn obany dbal svch povinnost ksobsamm, rodin i nrodu jest nejkrsnjm spchem, nejvym clem vchovy.

Kdo je ve stlm styku sna mlde, v, e mnoh ztoho, eho dociluj vAnglii toutovchovou, jest nm idelem stle vzdlenjm. Jsem pesvden, e nen daleka doba, kdypjdeme tak my a ji vinstitucch stvajcch, a novch, vtom ppad ovem svorn sonmi,kvsledkm nejkrsnjm touto cestou jako nezbytnm doplkem kolsk vchovy. Jest cestounejjistj, nebo vychovv pro ivot ivotem.

Vhistorii svho nroda vedle rytstva mme jet jin zc vzor skaut, vzor pro demo-kratick nrod jet vhodnj. Jsou to Chodov. Jich postavy, jako ze uly tesan, eleznhozdrav a vle, lv statenosti vobran rodn pdy, pi tom dv nnosti vprod i vrodinch,nech zhy oij vna mldei kprospchu a bezpenosti celho naeho nrodnho ivota!

Sympatie, jimi uvtny byly prvn m kroky kzaveden skautskho hnut knm, oprv-uj knadji, e et skauti modern nai Chodov zhy stanou se novou nrodn instituc.A plnm prvem. Jdouc svmi cestami, cestami novmi, nikomu nebude peketi, ale vemprospje.

K najde u ns jen ptele!

12

JAK VZNIKLA PRVN PRUKAESKCH SKAUT

Za zrod svtovho skautingu povaujeme Baden-Powellv experimentln tbor na ostrv-ku Brownsea. Teprve o pl roku pozdji vyla slavn kniha Scouting for Boys a v Anglii bylazaloena organizace The Boy Scouts prvn skautsk organizace na svt.

Za zrod eskho junctv povaujeme Svojskovu cestu do Anglie aby vidl skauting navlastn oi. Ztohoto obecn sprvnho tvrzen vak vyplv, e ji nco o skautingu vdl.Co pedchzelo jeho cest?

Do svho zpisnku si poznamenal, e poprv slyel o skautech ji vroce 1909 od in.Meilbecka. Jako tlocvik a sokol se tm denn schlapci stkal a sopravdovm zjmemse vnoval jejich celkovmu rozvoji. Jet ped przdninami 1911 byly vypracovny osnovypro tlocvik na stednch kolch a vnich byl uveden jako pomcka Lionv nmeck pe-klad Scouting for Boys. Dal informace ml od svho vagra Dolfka, kter vLondn stu-doval. Jako informtor bv uvdn i T. G. Masaryk, dkazy vak chyb, ale zcela jist se vtdob znali. Zatkem roku 1911 vznikl skauting vjin sti Rakouska-Uherska - vpolskHalii. Tam na popud vojenskch kruh peloil Scouting for Boys Andrzej Makowski. Svoj-sk oba peklady znal a ml knim vhrady, snad proto, e je provedli vojci, kte mohliknihu pizpsobit svm zmrm. Svojsk byl vak pedevm pedagog a sledoval ponkudjin cle. A tak se rozjel 30. ervna pes Drany, Berln, Koda, Malm, Odense, Svendborg(a dal skandinvsk msta), aby se znorskho Kristiansandu peplavil k blm behmAlbionu. Do Londna dorazil 12. ervence, ale teprve vsobotu 15. ervence se poprv se-tkal se skauty. Vnoval jim celou sobotu a nedli a zejm pln dojm se hned vpondl vracelzLondna, Odense (a zastvkou vBruselu) pes Nmecko dom. Jeho przkumn cesta skon-ila vptek 21. ervence a o dva dny pozdji byl ji ve Vorlovsk myslivn.

Vrtil se naden a zcela jist si o skautingu udlal jasnou pedstavu. SDolfkem se pustilido pekladu Scouting for Boys a se skupinkou mstnch kluk si hned nkter praktiky ov-oval. Pipravoval se na propagaci nov vchovn metody a radil se spteli, pedevm sprof.dou a Klenkou. Chystal cyklus pednek o vyuit skautingu v tlesn vchov, jednalspedstaviteli Sokola. Na pelomu z a jna zaal spropagac na stedokolskm kurzupro uitele tlocviku. Ppravu na tuto pednku pak upravil kotitn vnovinch a tak 15.prosince 1911 vyel vNrodnch listech prvn rozshl lnek o skautingu. Uvaoval o tit-n publikaci psemn podal Baden-Powella o svolen, ale stm, e se nebude jednat o pe-klad, ale o pravu. Jednal smnoha vlivnmi lidmi a odbornky, pednel propagovala inil zsadn kroky. Bylo teba nejir veejnosti a pedevm pedagogm a inovnkmtlesn vchovy podat jasnou informaci. Svj prosincov Feuilleton o vchov mlad Anglierozil na dvojnsobn rozsah a tak 1. nora 1912 vyla brourka esk skaut vodem

EDIN POZNMKA

I. vydnspatilo svtlo svta 1. nora 1912. Seit ml ervenohndou oblku se skautem vklobouku,

s tkem a hol. Vtextu nenajdete slovo junk, protoe jet nebylo jasn, jak se budouet skauti nazvat uvaovalo se o Chodech. Ale ji vkvtnu bylo jasn, e to budoujunci a tak zkladn pruka ji nese nzev Zklady junctv. esk skaut se tak stal prv-nm svazkem edice Knihovna Junk eskch skaut, kterou vydvalo Springerovo nakla-datelstv vPraze.

II. vydnvylo opt ve Springerov nakladatelstv vroce 1919. Mlo oblku pouze stextem bez ilu-

strace a Svojsk vnm provedl jist korektury. Vtinou lo o nepatrn a celkem bezvznam-n jazykov a stylistick pravy, jen na nkolika mstech upravil, i doplnil text vznamov.II. vydn vzvru obsahuje posudky asopis o knize Zklady junctv a reklamu na desetdosud vydanch publikacedice Knihovna junk.

III. vydnvychz vroce, kdy si pipomnme devadest vro vzniku eskho skautingu. Pro vti-

nu zvs je tato prastar brourka nedostupn a tak se dky tto reedici mete vydat cestoukprameni a podvat se na opravdov svit junctv. Pouili jsme I. vydn bez prav jistuznte, e nebyly teba. Provedl jsem detailn porovnn sII. vydnm a vznamov zmnya doplnn jsem oznail indexem a jsou uvedeny jako poznmky. Pro zajmavost je petitnai pvodn reklama Hnut za zzen eskch skaut, protoe m svoji vypovdac hodnotu.Fakt, e junci jet nemli sv jmno, dosvduje hlavika modernch Chod esk.nroda a informace o pipravovanm nvodu Zklady skautovn. Reklama t dokld,e ji vnoru 1912 mli skauti svoji kancel.

13

knov nrodn na instituci, kter je vlastn cestovn zprvou o przkumn cest do Angliesprvn vahou, jakm smrem se vydat u ns.

Svojsk ihned rozpoznal, e tu nejde jen o rozen tlesn vchovy, ale o zcela zsadnnov systm vchovy mldee. Jist jste ztextu vyetli, e jasno ml Svojsk ji na sammprahu cesty eskho skautingu i to, jak sprvn pochopil samu podstatu skautingu. Snad vspi ten napadne, e to byla ve sv dob i oteven a fundovan kritika stavu naeho kolstva Sokola. Mnoho ztoho, co tehdy napsal, plat i dnes.

Doetli jste? - pemlejte alespo chvli o hloubce odkazu naeho zakladatele.27. ledna 2002 Vclav Nosek - Windy

PRAVY PROVEDEN A. B. SVOJSKEMVE II. VYDN (r. 1919)

1. navc je uvedeno Dnsko a vdsko2. doplnno: oi spatil vchovu skautsk mldee v prod, o n3. doplnno: slyel a jej nkter pedchdce poznal jsem v Americe. Zajel (!!)4. doplnno: Anglie a jinch stt severnch, jen5. slovo etch zmnno na druinch6. slovo burskch zmnno na hndch7. slovo kabtc zmnno na koil8. slovo edest zmnno na tyicet9. zvr vty: e po nvratu pust se do prce.10. zmna na: postaral se o odbornou literaturu, j11. vmna textu: zpracovan Drem Lionem spolupracovnk nahrazeno: dosti dobe

zastr militaristick rz skautingu nmeckho, ale nedostihuje (!!)12. zvr vty: kdy m snad vzniknouti nov organizace pro vchovu mldee.13. doplnno a upraven text od tohoto msta: koenu a na podklad systmu Woodcraft

americkho male a spisovatele E. Th. Setona a adou svch zdravch mylenek a nzorvytvoil vlastn zpsob vchovy, jen zskal mu v celm svt tolik stoupenc. (!!)

14. zmna na: jen jednou tdn na veer15. zmna na: p. model aeroplanu16. zmna msto almuna je pe o chud a neastn17. text upraven: Vchova hoch peliv, zvlt na potku. Obstarv je jednak vdce

oddlu, jednak Zejmna vzjemn vchova dorostu vdcovskho i nejinnj18. zvr vty: bude dostaten odmnn za as a prci skautsk mldei vnovanou.19. prava dalho textu: nch, hldn ovoce a pod. Tm nejen e zskvaj potebn

prostedky, ale vtp se jim vdom vlastn sly, poznaj vhody svpomoci a osvoj sii zdrav

20. doplnno: criquettu, jen nic jinho nedl, ne dobe hraje svou hru, a hit21. doplnno: padkem tlesn vchovy prv tak, jako arna

ESK LIDOV KNIHKUPECTV A ANTIKVARIT JOSEF SPRINGERV PRAZE I. FILILKA KRL. VINOHRADY

TISKEM Dr. ED. GRGRA A SYNAV PRAZE