Chemie olova

Mgr. Radovan Sloup

Gymnázium Sušice

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II

CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 5

sexta osmiletého studia

latinsky Plumbumznačka Pbprotonové číslo 82relativní atomová hmotnost207,2oxidační čísla ve sloučeninách +II, +IVteplota tání 327,46° Cteplota varu 1749° C

Tento prvek je známý již od starověku. Proto není znám konkrétní objevitel.

chemie olova

alchymistická značka olova

postavení v tabulce: 14. (IV.A) skupina 6. perioda

chemie olova

výskyt olova v příroděRyzí olovo se v přírodě vyskytuje vzácně. Je

převážně vázáno ve sloučeninách. Nejvýznamnější jeho rudou

jegalenit (PbS - sulfid olovnatý), ze kterého se olovo nejčastěji vyrábí. Přírodní olovo je směsí 4 stabilních izotopů,doprovázených stopovým množstvím radioaktivních

izotopů ²¹ºPb a ²¹4Pb.Umělých izotopů olova byla připravena celá řada.

Úkol: popiš složení izotopů olova ²¹ºPb a ²¹4Pb

chemie olova

82 82řešení: p+ 82 82

e- 82 82

n0 128 132

Olovo se průmyslově vyrábí z galenitu, nejdříve se tento

sulfid olovnatý převede tzv. pražením za omezeného

přístupu vzduchu na oxid olovnatý: napiš rovnici

Tento oxid je poté redukován uhlíkem za vzniku elementárního olova: napiš rovnici

chemie olovavýroba olova

2PbS + 3O2 → 2PbO + 2SO2

PbO + C → Pb + CO

Je to šedomodrý, měkký, tažný a dobře tvarovatelný kov,

špatný elektrický vodič, vysoká hustota (těžký kov).

Na vzduchu se pokrývá tenkou vrstvičkou oxidu olovnatého (PbO), který jej chrání před další

oxidací. Páry olova a jeho rozpustné sloučeniny jsou

jedovaté.Je to teratogenní kov – poškozuje plod v těle matky.

chemie olovavlastnosti olova

olovo

oxidolovnatý

chemie olovavlastnosti olova

V kyselinách se olovo rozpouští za vzniku vodíku (vytěsňuje vodík z kyselin). Výjimkou je koncentrovanákyselina sírová a dusičná, kde se redukuje centrální atomkyseliny, vzniká voda a oxid centrálního atomu kyseliny:

doplň a dopočítej reakce:

Pb + HNO3 → 3Pb(NO3)2 + 2NO + 4H2O

Pb + H2SO4 → PbSO4 + SO2 + 2H2O

Pb + HCl → PbCl2 + H2

2

2

83

Olovo se používá převážně k výrobě akumulátorů, takéjako konstrukční materiál v chemickém průmyslu, k výrobě krytů proti ionizujícímu záření, jako olovnice ajako ochranný obal elektrických kabelů. Dále se používánapříklad k odstínění různých druhů škodlivých záření(RTG, ...). Olovo se také přidává do skla (optické sklo) a různýchslitin - liteřina (olovo, antimon a cín), pájka (většinouolovo a cín), atd. Značný význam má olovo při výrobě munice. V minulosti se olovo často používalo k výroběvodovodního potrubí.

chemie olovapoužití olova

• PbO - oxid olovnatý - meziprodukt při výrobě olova je důležitou přísadou pro výrobu olovnatého skla

• PbO2 - oxid olovičitý - nestálá sloučenina, která má snahu přecházet v PbO; použití v olověném akumulátoru, používá se v laboratorní praxi a zejména v pyrotechnice

• Pb3O4 - oxid olovnato-olovičitý (suřík) - výroba antikorozních nátěrů, červená barva

• Pb3(OH)2(CO3)2 - uhličitan olovnatý - je důležitý bílý pigment - olovnatá běloba

• PbCrO4 - chroman olovnatý - je používán jako žlutý pigment - chromová žluť

chemie olovasloučeniny olova

podtrhni sloučeniny, které mají oxidační účinky:

CHEMIE OLOVAVytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání II

Autor: Mgr. Radovan Sloup, Gymnázium SušicePředmět: Chemie (Anorganická chemie)Třída: sexta osmiletého gymnáziaOznačení: VY_32_INOVACE_Ch-3_05Datum vytvoření: říjen 2012

Anotace a metodické poznámkyPrezentace je určena pro shrnutí chemie olova v rozsahu SŠ. Pro zopakování základních vlastností olova s důrazem na jeho nebezpečné vlastnosti. Zmíněno je využití olova, jeho základní sloučeniny a reakce s kyselinami. Během prezentace se objeví několik úkolů k řešení, které je součástí jednotlivých slidů. Materiál je vhodné podle možností doplnit reálnými experimenty. Pro reálný experiment je možné demonstrovat rozpouštění olova v kyselině chlorovodíkové, sírové a dusičné. Zdrojem olova pro tyto experimenty může být rybářské olůvko.

Použité materiály:Honza, J.; Mareček, A.; Chemie pro čtyřletá gymnázia (1.díl). Brno: DaTaPrint, 1995;ISBN 80-900066-6-3

Greenwood, N.N.; Earnshaw, A.; Chemie prvků I. Praha: Informatorium, 1993, ISBN 80-85427-38-9

Obrázky a schémata jsou dílem autora prezentace.Vše je vytvořeno pomocí nástrojů Power Point 2003, ZonerPhotoStudio 14, Malování, Gimp 2.6.11

Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.