PRO GYMNZIA A STEDN KOLY

..... ..... PRAVEK A STAROVEK Miroslav Popelka Veronika Vlkov

Autor koncepce ady djepisnch uebnic Petr ornej

SPN - pedagogick nakladatelstv, akciov spolenost, Praha 2004

Zpracovali: PhDr. Miroslav Popelka, CSc., PhDr. Veronika Vlkov

Lektorovali: prof. PhDr. Miroslav Buchvaldek, DrSc. , doc. PhDr. Vclav Marek, CSc., Mgr. Vratislav Hanzlk

Schvlilo MSMT R . j. 13 831/2001-22 dne 6. 4. 2001 k zaazen do seznamu uebnic pro gymnzia jako soust ucelen ady uebnic pro vyuovac pedmt djepis s dobou platnosti 6. let.

Tato uebnice je zpracovna podle platnch uebnch osnov pro tylet gymnzia a pln vyhovuje Katalogu poadavk ke spolen sti sttn maturitn zkouky z djepisu.

Uebnice je soust ucelen ady uebnic djepisu pro tylet gymnzia a dal stedn koly. Autorem koncepce uebnic a koordintorem autorskho kolektivu je prof. PhDr. Petr ornej, CSc. Celou adu tvo:

Djepis pro gymnzia a stedn koly 1 - PRAVK A STAROVK (M. Popelka, V. Vlkov)

Djepis pro gymnzia a stedn koly 2 - STEDOVK A RAN NOVOVK (P. ornej, 1. ornejov, F. Parkan)

Djepis pro gymnzia a stedn koly 3 - NOVOVK (M. Hlavaka)

Djepis pro gymnzia a stedn koly 4 - NEJNOVJSi DJINY (J. a 1. Kuklkovi)

Miroslav Popelka, Veronika Vlkov, 200 1 , 2004 SPN - pedagogick nakladatelstv, akciov spolenost, 200 1 , 2004 Kartografick mapy Josef Spurn, 2001 , 2004

ISBN 80-7235-145-1

OBSAH

Slovo vodem . . . . . . . . . . . Poznmka pro uivatele uebnice .

PRAVK

7 8

1. Co je pravk a archeologie . . . . . . . . . . . . 9 Archeologick prameny a metody . . . . . . . 9 Co je archeologick vzkum? 1 1 Spoluprce archeologie s dalmi vdnmi obory . 1 1 Datovn v archeologii 12 Z djin archeologie . 12

2. Vznik a vvoj lovka . . 13 Prvn lid . . . . . . . 14

3. Star a stedn doba kamenn (paleolit a mezolit).

Nejstar paleolit. Star paleolit . Stedn paleolit . Mlad paleolit . . Potky umn v mladm paleolitu . Mezolit - stedn doba kamenn

4. Mlad doba kamenn (neolit) . . . . . Potky zemdlstv . . . . . . . . . Dal novinky mlad doby kamenn . Neolitick kolonizace . . . . . . . . esk zem v mlad dob kamenn

S. Pozdn doba kamenn (eneolit) . Oradlo a vz. . . Metalurgie mdi . Potky hornictv Megality . . . . . Sdlit na jezerech Spolenost v eneolitu Osdlen eskch zem.

6. Doba bronzov . . . . . . Star doba bronzov - ntick kultura Stedn doba bronzov . . . Mlad doba bronzov. . . Utven pravkch nrod

7. Doba elezn . . . . . . . . .

" .

Star doba elezn - obdob haltatsk. Mlad doba elezn - obdob latnsk .

lS 1 5 1 5 1 5 16 16 1 7 1 8 1 8 1 9 20 20 22 23 23 23 24 25 25 26 27 27 28 29 30 30 3 1 32

5

8 . Doba msk . . . . . . . Gennnsk sdlit . . Zemdlstv a emeslo. Pohebn ritus, nboenstv a psmo

9. Sthovn nrod . . . . . . . . . . .

STAROVK vod . . . . . . . . .

Typy starovkch stt

I. STAROVK PEDN VCHOD

35 35 35 36 37

39 40

1 . Mezopotmie 41 Sumer . 41 AU . . Asrie . . 42 Babylonie 44 Kultura v Mezopotmii 46

2. Dal dleit sttn tvary na Pednm vchod 49 Palestina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

II. EGYPT

1 . Djiny . . . . . . . Spolenost . . . . Archaick obdob Star e . . Stedn e . Nov e . . . Pozdn Egypt

2. Kultura v Egypt. Nboenstv . . Umn a vzdlanost .

III. STAROVK ECKO

1. Potky eckch djin . Minoj sk Krta . . . Myknsk obdob . . Temn (homrsk) obdob.

2. Archaick obdob . . . . Polis . . . . . . . . . . Velk eck kolonizace

52 52 52 53 54 54 56 57 57 58

63 63 64 68 69 69 70

Ran eck tyranida . Sparta . . Athny . . . . . . . .

3 . Klasick obdob . . . ecko-persk vlky . Peloponsk vlka . Thbsk hegemonie . Krize polis .

4. Makedonsk nadvlda a vznik helnistickch stt . .

Filippos a ovldnut ecka Alexandr a vznik jeho impria Vznik helnistickch

5. Kultura starovkho ecka Nboenstv . Jazyk a l iteratura .. Vda . . . . Architektura a vtvarn umn

IV. STAROVK M

1. Etruskov a potky ma. Zhady kolem Etrusk Vzestup a pd Etrurie . Vznik ma . Etrut krlov .

2. msk republika do ovldnut Itlie Boje plebej za emancipaci . Politick zzen ma . . . . Ovldnut Itlie .

3 . msk republika do ovldnut Stedomo Kartgo . . . . Punsk vlky . . . Ovldnut Makedonie a ecka . .. .

4. Krize msk republiky . . . . . Dsledky rozmachu mskho impria Brati Gracchov . Optimti a populi Vlka se spojenci Sullova diktatura . Prvn triumvirt

7 1 7 1 73 75 75 78 79 80

80 80 81 82 83 83 84 86 87

92 92 93 94 95 96 96 97 97 99 99 99

1 0 1 1 02 102 103 103 103 1 04 105

6

Obansk vlka Caesarova samovlda Druh triumvirt . .

5. msk imprium za principtu Augustus . . . lulsko-cJaudijsk dynastie . Flaviovci . Adoptivn csai Severovci. Krize impria

6. Potky kesanstv . Jeovo psoben Sen kesansk vry Pronsledovn kesan . Nov zkon

7. m za dornintu a znik impria DiocJetianus Constantinus . Potek sthovn nrod a rozdlen msk e . Znik zpadomsk e .

8. Kultura starovkho ma . Nboenstv . . Jazyk a literatura . Vda . . Architektura a vtvarn umn .

V. INDIE

Harappsk kultura Vdsk obdob . Historick obdob Kultura a vzdlanost .

VI. NA

Prvn sttn tvary v n Filozofick smry ve star n . e chin a e Chan . Kultura, spolenost a vzdlanost

Kdo byl kdo (rejstk osob) . . .

1 06 1 07 1 07 1 09 1 09 1 1 0 1 11 112 113 1 1 4 1 15 1 1 5 1 1 6 117 1 1 7 1 1 7 117 1 1 8

1 1 9 1 1 9 12 1 1 21 12 1 123 123

127 128 1 30 132

1 34 134 1 35 137

140

SLOVO VODEM

Sepsn ucelen ady djepisnch uebnic pro gymnzia a dal stedn koly nepat prv k snadnm kolm . Autoi se nejen mus dit platnmi osnovami, znt uebn pln a orientovat se v mezipedmtovch souvislostech, ale tak by mli bt nespornmi odbornky, obdaenmi navc schopnost zeteln a tiv formulace, oslovujc uitele i jej ich studenty. Skloubit vechny tyto poadavky ve tyech knihch, z nich kadou napsal j in tm, se zd tm nemon. Kad historik, kter se na projektu podlel, se toti vyznauje nejen osobitm zpsobem vyjadovn, ale tak neskrv vlastn nzor na uspodn a vklad djepisn ltky. Vchodiskem pro nai prci musela bt tud zeteln pedstava, jak m srie uebnic vyhlet a jakm zpsobem bude s uivateli komunikovat.

Cel autorsk kolektiv, tvoen vysokokolskmi a stedokolskmi uiteli, se j i na potku prce shodl, e chce pedloit veejnosti modern uebnice, kter by odrely nejnovj vsledky vdeckho bdn a zrove se sousteovaly zejmna na civilizan a kulturn vvoj lidstva od pravku a na prh na souasnosti. Takto iroce vymezen tma nen ovem mon pojmout v plnosti, nbr vhradn s programovm zamenm na klov dj inn jevy, vykldan v irch souvislostech. Na n tak klade nae ada draz. Jsme toti pesvdeni, e smysl djepisnho vyuovn spov pedevm ve vytven kulturnho rozhledu a zzem student, nikoli v biflovn tisc dat. Na druh stran nen mon faktografickou sloku opomjet a minimalizovat, jak to obas poaduj novini i nezasvcen veejnost, nebo bez zvldnut nezbytn faktografie nelze minulost poznat ani o n kriticky uvaovat.

Nutn vbrovost a snaha nepehustit text nadbytenmi daji se zkonit promtly do celkovho pojet a rozvren ltky. Prvn dl podv v zkladnch obrysech vvoj lidstva v pravku, jeho tit vak spov ve vkladu o starovkch civilizacch, zvlt v oblasti Pednho vchodu a poslze v antickm ecku a msk i . Kapitoly o starovkm Dlnm vchodu zde chpeme jako doplujc a roziuj c uivo. Druh svazek pokrv tm tinct stolet trvajc obdob od zniku zpadomsk e roku 476 po potek prmy-

7

slov ry v polovin 1 8 . vku. Pozornost autor se tu koncentrovala na evropskou historii, piem znan prostor je vnovn eskm djinm, zasazenm pedevm do stedoevropskho, ale tak celoevropskho rmce. Pevn st vkladu se zabv sociln, nboenskou, kulturn a hospodskou problematikou. Zbr na mimoevropsk prostor se roziuje na pelomu 1 5 . - 1 6. stolet, kdy objevn plavby zahj ily proces pozvolnho propojovn svta, stc poslze v globalizan tendence 20. - 2 1 . stolet. Tuto irokou optiku neopout ani tet dl uebnice, vnovan dob prmyslovch revoluc, vzniku a osudm modernch nrodnch stt i formovn demokratick spolenosti. Prvn svtov vlka tvo zsadn meznk, od nho se odvjej nejnovj dj iny, sledovan vestrann a dkladn ve tvrtm, zvrenm svazku ady. Tak ob tyto knihy zaleuj eskou historii do obecnjch, plasticky zachycench evropskch i svtovch trend. Rozvren djepisnho uiva do ty knih, z nich dv pokrvaj problematiku 19. a 20. stolet, pedjm u nov navrhovanou koncepci maturit, v jej spolen (tj . sttem urovan) sloce se zdrazuje znalost novch a nejnovjch djin.

Autoi vech ty svazk se v podstat pidreli pedem zvolen koncepce, kter (krom chronologickho a geopolitickho dlen) prezentuje ltku ve tech vrstvch, patrnch na prvn pohled podle grafickho rozlien. Hlavn text obsahuje zkladn uivo, kter by ml zvldnout kad gymnazista. K nmu se dru pitaliv psan roziujc pase a medailonky, vnovan vznamnm historickm osobnostem a problmm, je zdnliv vyhlej jako dl zajmavosti, ve skutenosti vak na jednotlivch pkladech konkretizuj platnost hlavn vkladov linie. Podobnou lohu pln t rozen popisky k jednotlivm obrzkm. Bohat (pevn barevn) obrazov doprovod tvo organickou soust uiva, k jeho textov sti se v mnoha ppadech bezprostedn vztahuje (zvlt v pasch o dj inch umn a ivotnm stylu), ale kterou tak prohlubuje a rozvj . Tot se tk map a pln, suplujcch alespo v skromn me funkci historickho atlasu. Nikdy nesmme zapomnat, e djiny se odehrvaly nejen v ase, ale tak v prostoru, v nm je teba se umt orientovat.

Soust ucelench vkladovch blok jsou t krat i rozmrnj ukzky z autentickch pramen, jejich rozbor m vst studenty k dsanjmu pochopen pslun doby, jejho zpsobu uvaovn i vnmn svta. Zrove je tak mon postihnout rozdly mezi aktuln souasnost a bli i vzdlenj minulost. K jednotlivm kapitolm se poj vysvtlen standardnch pojm a termn, uvanch v kad historicky zamen prci. K oven probranho uiva jsou na konci kad dl kapitoly zaazeny tradin Otzky a koly, vybzejc studenta k samostatn prci a nkdy t k pelivjmu historickmu poznn regionu, v nm ije. Kad svazek obsahuje seznam populrn-naun literatury, kter se k jednotlivm djinnm obdobm vztahuje. Jej etba umon nejen dkladnji poznat urit historick problmy, ale nepochybn pispje tak k rozen znalost pro ppadnou maturitu z djepisu i pro pij mac zkouky na vysok koly humanitnho smru.

V uench didaktickch pojednnch existuje vmr ideln uebnice djepisu. Ta by mla nejen v plnosti obshnout uivo stanoven osnovami, nbr i rozlenit je tak, aby kad kapitola odpovdala jedn vyuovac hodin. Touto cestou jsme zcela programov kret nechtli. Z vlastn zkuenosti vme, e se vuka pedmtu na cel rok pesn naplnovat ned, ponvad ji ovlivuje ada nepedvdatelnch skutenost. Navc se domnvme, e si vzdlan a schopn stedokolt uitel

POZNMKA PRO UIVATELE UEBNICE

Hlavn vkladov text uebnice, kter sleduje paraleln djiny obecn a nrodn, doprovzej graficky odlien pase, kter jej roziuj a dopluj . Ponechvme na rozhodnut uitele, zda jednotliv roziujc texty zahrne do vkladu, vyuije pro domc prci student i zcela pomine.

Takto titn a oznaen texty j sou vnovny nkterm zajmavm historickm udlostem nebo vznamnm osobnostem; svm podrobnjm pohledem na dl otzky hlavn text konkretizuj a rozvjej .

Kurzvou jsou vytitny vatky ze soudobch psemnch pramen, do uebnice zaazen ze dvou dvod. Studenti jejich prostednictvm lpe pochop dobu, o kter se u, a krom to/w je mohou vyuujc vyut k provdn rozboru, vkladu a podobn, m se cvi dleit dovednosti student (napklad funkn gramotnost).

Otzky a koly na konci kad dl kapitoly umo-

8

djepisu uivo rozvrhnou podle svch poteb. Uebnice jim nehodl pedepisovat zvazn pstup k ltce ani vnucovat jedin sprvn pojet. Jsme hluboce pesvdeni, e se vtina pedagog ct lpe, m-li dostatek prostoru k uplatnn svch zkuenost i pedstav a me-li postupovat podle svho nejlepho svdom.

To byl tak jeden z dvod, pro j sme celou srii koncipovali nikoli j ako uebnice, kter se sna o maximln plnost, nbr spe j ako texty ukazujc, co z hlediska nynjho stavu historickho poznn i souasnch spoleenskch nrok pokldme za dleit. Vychzejce z vdom, e ltku nelze nemrn roziovat, u pedem odmtme ppadn vtky jednotlivch zjmovch skupin, poadujcch patin zviditelnn na strnkch uebnic. Djepis m sv specifika a je nerozumn zamovat jej s obanskou vchovou. Stedokolskm uitelm zrove nijak nebrnme v prav naich vklad, a u smrem k jej ich prohlouben nebo zestrunn. Urujc zde mus bt poteby koly, a dokonce i konkrtn tdy. Uebnice je ovem adresovna t - ba pedevm - studentm. Byli bychom proto rdi, kdyby prv oni nevnmali novou djepisnou adu jako dal soubor nudnch poznatk, kter se mus nauit, ale j ako dlo, k nmu se mohou s uitkem vracet i po skonen studia a je pisplo k jejich zrn v samostatn a kriticky myslc jedince.

V Praze ll. 3. 200 1 Prqf PhDr. Petr Cornej, CSc.

uj zopakovat si hlavn body probranho tmatu, ale nkter z nich poslou i jako nmty k samostatn prci student (refert, seminrn i ronkov prce). Zle opt na vaze vyuujcho, kter doporu. Otzky i koly jsou rzn nron, nebo i schopnosti stedokolskch student se od sebe li. Pro studenty s vtm zjmem o pedmt jsou vhodn takov koly, pro jejich zvldnut se pedpokld napklad pouit nkter z publikac uvedench v seznamu doporuen literatury, zatmco pro studenty orientovan j inak je vhodnj volit otzky a koly jednodu.

Doporuen literatura je vybrna tak, aby byla pro studenty zajmav a dobe se etla. Vtinou jde o populrn-vdeck publikace. Krom prac souasnch autor j sou uvdny i esk peklady literrnch dl starovkch autor, jejich etba je zrove studiem pramennho materilu. Vet takov literatury tak odpov studentm na otzku, kde souasn historikov poznatky o tehdejch udlostech zskali.

PRAVK

1. co JE PRAVK A ARCHEOLOGIE

Nejstar pslunci rodu Horno (lovk) se na na Zemi objevili ped vce ne temi miliony let. Je to pro ns tko pedstaviteln asov rozmr. Tehdy zapoal

.... Obr. 1 V pravku dolo nejen ke vzniku lovka, ale je zde teba hledat i potky vech naich dovednost a znalost. Od zatku bylo zkladn potebou zskn potravy. Kresebn rekonstrukce pedstavuje tlupu lid druhu Horno erectus na lovu

dlouh vvoj lidsk spolenosti, jeho nejstar st se oznauje j ako pravk. Je to obdob od star doby kamenn, kdy Zemi osdlili prvn lid, a do konce star sti doby elezn. V na uebnici je vnovna pozornost jet vvoji v mlad dob elezn (rozvoj Kelt) a tak v dob msk a dob sthovn nrod. Uveden epochy jsou vak ji v Evrop obvykle azeny do ran doby dj inn, do doby vzniku prvnch stt.

Studium pravku je pedmtem historickho oboru prehistorie, zabvajcho se rekonstrukc ivota dvno zaniklch spolenost se vemi dleitmi souvislostmi. Meme si pedstavit, e prehistorie vytv mozaiku pravkho vvoje a skld ji s pomoc nejrznjch, hlavn archeologickch pramen. Arche-

9

ologie, kter tyto prameny vyhledv a zkoum, je nejbli spolupracovnic prehistorie.

Archeologick prameny jsou zvltn tm, e j de o prameny hmotn. Jsou to veker pozstatky po innosti pravkch lid - sdlit, pohebit, msta, kde se soustedovala vroba njakch pedmt, pravk tebn okrsky, pole, poklady, ojedinl nlezy a vechny ostatn pedmty, kter v kadodennm ivot slouily svm tvrcm a kter souhrnn oznaujeme jako artefakty. Pro obdob pravku nemme k dispozici soudob psemn prameny. Aby nae pedstava byla pesnj (nebo spe aby byla vbec njak), podvme se na nkter druhy pramen trochu podrobnji .

Archeologick prameny a metody Zanme pravkm sdlitm. Je to soubor poz

statk zaniklch pbytk a dalch objekt, kter k nim bezprostedn nleely. Byly to napklad jmy, z nich obyvatel osady tili materil na stavbu domu a kter jim pozdji vborn poslouily jako msto, kam shromaovali vechny nepotebn odpadky nebo rozbit ndob a nstroje. Po zniku sdli se tyto jmy zaplovaly hlnou a pekryty dalmi nnosy uchovaly v sob zmnn pedmty, po kterch dnes archeologov ptraj .

Pohebit nebo i samostatn hroby jsou svdectvm o tom, jak pravk spolenosti zachzely se svmi zemelmi pslunky. Tyto zvyklosti nazvme pohebn ritus. Jestlie bylo pohbeno nesplen tlo nebotka, mluvme o ritu kostrovm. Kdy bylo tlo zemelho ped uloenm do hrobu spleno, jde o ritus rov. Nkter hroby zstaly pouze zasypny bez vraznjho odlien od okolnho ternu a k se jim hroby ploch, nad jinmi byly navreny hlinn nsypy -mohyly.

Nachzme tak msta, kde byly v pravku teny napklad kamenn suroviny na vrobu nstroj . V nkterch ppadech jde o pozstatky skutench pravkch dol s hlubokmi achtami i splet podzemnch chodeb - tol. Podobnmi vrobnmi okrsky j sou i msta tby rznch rud a tak pozstatky hromad-

n vroby keramiky nebo tavby eleza. Pat sem i doklady obdlvn pol v podob brzd po orb, kter se vjimen dochovaly, napklad pokryty mohylovmi nsypy.

Obr. 2 Nlez hrobu vyvolv vdy velmi zvltn pocit. Ped archeologem le pozstatky lovka pohbenho ped mnoha tisci lety. Na fotografii vidme, e v tomto hrob byli pohbeni dokonce dva lid souasn. Vimneme si tak milodaru - hlinn ndoby lec ve stedu hrobov jmy

Zdka se dochovaj pozstatky most a komunikac mimo sdlit a tak kultovn msta, na kterch se odehrvaly obady souvisej c s rznmi pedstavami pravkch lid a s jejich chpnm svta. Jene archeologick prameny nm umouj spe odpovdt na otzky, jak innosti lid vykonvali, ne odhalit, co si mysleli a jak pedstavy vlastn mli. Proto vme

o pravkm nboenstv a mytologii velmi mlo. Nkter stavby nebo pedmty j sou takovho charakteru, e se archeologov jen tko domlej, j ak a k emu mohly slouit. Pak se asto domnvaj, e slouily ke kultovnm elm.

Zvltn kategorii archeologickch pramen tvo hromadn nlezy rznch artefakt nebo jejich polotovar. Nalezen soubory pedmt, kter mly v obdob pravku vraznj hodnotu, jsou oznaovny j ako poklady. Nlezy, kter se objev spe nhodou pi orb, stavebn innosti nebo pi ternnch pravch, j sou azeny do kategorie ojedinlch nebo nhodnch pramen.

Dve ne vechny tyto prameny "nabdnou" svoje informan sluby vd, mus je archeologov nejprve vyhledat na polch, v lesch, sna se je zachytit snmkovnm krajiny z nzko letcho letadla nebo se za nimi potpj do nch, jezernch i moskch vod. Zvlt v poslednch letech se rozvjela leteck archeologie jako jedna z modernch metod vyhledvn archeologickch objekt bez citelnjho zsahu do ternu. Na fotografich pozench za letu se vyhodnocuj soustavy tmavch skvrn (ppadnch archeologickch objekt) a lini dnes j i zaniklch opevovacch zazen. Jednm z ukazatel je napklad vy vzrst obil na plochch, kter byly v minulosti j i pekopny a postupn zaplnny humznj pdou podporujc rst plodin.

Velk mnostv archeologickch pamtek bv objeveno pi stavebn innosti nebo pi rozshlch skrvkch nadlonch vrstev napklad v oblastech povrchov tby uhl. Tam dochz k naruen pravkch objekt pomrn asto, proto tato zem pedstavuj pro archeology opravdov rj . K objevu pravkch pamtek dochz tak pi obzvlt hlubok orb, pi tb psku nebo cihlsk hlny. Tehdy zpravidla nastv chvle pro zahjen archeologickho ternnho vzkumu.

Obr. 3 Archeologick ternn vzkum umouje poznn ivota naich dvnch pedk. Na tomto snmku je v podlo pod skrytou vrstvou ornice zeteln pdorys pravkho objektu. V jeho vplni pak lze oekvat archeologick nlezy - pozstatky po innosti lid

10

Co je archeologick vzkum? Nkter vzkumy e rozshlej problmy, hledaj

odpovdi na pedem poloen otzky. Takov vzkumy se nazvaj systematick a trvaj teba nkolik vzkumnch sezon. Jin se sousteuj pouze na zj itn, zda njak souasn innost (napklad budovn zklad nov stavby nebo pprava pro stavbu silnice i dlnice) neohroz dosud skryt objekty, svdc o ptomnosti lovka ped stovkami a tisci let. Tyto vzkumy se jmenuj pedstihov nebo zjiovac. Jindy se pravk nlezy v nejrznj podob objev zcela neoekvan, nejastji opt v prbhu nj akho zsahu do ternu. Jakmile nastane takov situace, je nutn podle zkona o sttn pamtkov pi (. 20/ 1 987 Sb. , kter plat od 1 . ledna roku 1 988) nahlsit nlez pslunmu archeologickmu pracoviti a umonit zchranu naruench archeologickch objekt i pedmt. Takov akce se nazv zchrann vzkum. Vechny vzkumy mohou provdt pouze kolen archeologov s potebnm oprvnnm a dn soukrom osoba nesm na archeologickch nalezitch podnikat "vlastn vykopvky". Musme si uvdomit, e archeologick pamtky jsou spolenm ddictvm po naich dvnch pedcch a jejich pokozen nebo dokonce znien je trestn.

Techniky archeologickho vzkumu maj dnes za sebou dlouhou cestu vraznho rozvoje. Souasn vkopov technika a vzkumn metody ji dvno neodpovdaj pedstavm o archeologovi s rem a lopatou. Vechny nlezy jsou po vzkumu zpracovny a hlavn oeteny nejrznjmi konzervanmi zpsoby v laboratoch archeologickch instituc. Velmi dleit je tak jej ich dokumentace, jako napklad popis, kresba

... Obr. 4 Nvtva muzea nemus bt pouze nudnou povinnost, pokud je expozice doplnna o nkter atraktivnj exponty, kter pibliuj napklad vzhled, odv a innosti pravkch lid. Snmek zachycuje st expozice muzea v Nussdorlu (Rakousko)

1 1

a fotografie. Teprve pak j sou k dispozici vem badatelm, kte je studuj a skldaj podle nich obraz pravkch djin. Vybran nlezy j sou pak vystaveny v muzech jako zdroj pouen pro ostatn veejnost. Archeologick sbrky v muzech nepat k atraktivnm a hojn navtvovanm mstm, ale kdy si uvdomme, e nvtvnkm zprostedkuj styk s dvno zaniklmi spolenostmi, jej ich dovednostmi a kadodennm ivotem, musme uznat, e je to velk koda. Vdy my sami denn vyuvme mnoh bn vci, ani by ns napadla souvislost mezi nimi a asy dvno minulmi.

Spoluprce archeologie s dalmi vdnmi obory

Archeologov spolupracuj i s vdci z jinch obor, vedeni snahou sestavit co mon nejplnj obraz lidskch djin. Tak djepis zkoumnm starovkch sttnch tvar me poskytnout srovnn se soudobm evropskm pravkm vvojem napklad v nrodnostnch, ekonomickch i spoleenskch pomrech. Etnologie (nrodopis), zabvajc se i studiem kmen a nrodnost na nim stupni vvoje, me asto pomoci nejen pi vahch o sociln organizaci pravkch spolenost, ale tak pi rekonstrukci vroby nebo zpsobu pouit pedmt, kter archeologie nedoke zaadit. Nkdy je mon vyut tak pm studium nkterch nrod, nebo dodnes na svt pevaj skupiny se zpsobem ivota odpovdajcm dob kamenn (napklad afrit Kovci i australt domorodci). Vdy je ale teba brt v vahu, e nabzej c se een je pouze pravdpodobn a e skutenost v pravku mohla vypadat pln jinak; napklad nkter pedmty, dnenm zdnliv velmi podobn, mohly mt v pravku zcela odlin pouit.

Numizmatika, zabvajc se tak nejstarmi platidly, e adu otzek spojench s ekonomikou zaniklch spolenost. Srovnvac jazykovda studuje vvoj jazyk na celm svt a zkoum jejich pravk potky. Djiny umn pomhaj vysvtlit a pout nejstar doklady pravkho vtvarnho projevu . Na poznn procesu vzniku a vvoje lovka m zsadn podl paleoantropologie, kter se zabv rovn vzezenm pravkch lid . Pomh tak urovat vk a pohlav zemelch, odhalit piny mrt a popsat nemoci prodlan za jejich ivota. V nkterch ppadech je schopn postihnout i zpsoby len tchto nemoc. Stdiu pravk zveny a rostlinstva se vnuje paleontologie a paleobotanika. Dal obory pomhaj objasnit pravk vrobn postupy, urovat druhy surovin pouitch na vrobu nstroj, ppadn zpsoby jej ich zskvn.

V samotn archeologii se v souasn dob stle vce prosazuje experiment. Jsou rekonstruovny pracovn nstroje pravku i zpsob jejich vroby a vyuit. Pipravuj se i repliky (napodobeniny) pravkch i mladch pbytk, piem je velk snaha zachovat dvn stavebn postupy a techniky a pouvat skuten jen takov nad a nstroje, kter odpovdaj dob, do n

rekonstrukce dan stavby pat. Aby byl experiment opravdu vdeck a jeho vsledky se mohly vyut pi dalm bdn, je teba dodret adu pravidel pro jeho provdn. Pouh napodobovn nkterch aktivit podle pravkch pedloh nebo vroba nstroj, nad, zbran a ozdob s vraznjm zapojenm fantazie je potom spe pokusem nebo hrou ne opravdovm vdeckm experimentem. I to vak me pinet urit pouen nebo vyvolat zjem o nae nejstar djiny.

Datovn v archeologii

Velk sil je vnovno urovn st archeologickch pamtek, takzvan chronologii. Existuj dva zpsoby datovn. Prvn se orientuje pouze na uren pomrnho st objekt, artefakt nebo jejich soubor, tedy na uren toho, co je star a co mlad. Je to chronologie relativn a je zaloena na pelivm pozorovn situace pi archeologickm ternnm vzkumu. Jinak je tomu v ppad, kdy vsledkem uren st m bt skuten hodnota, skuten letopoet. Uplatuj se zde opt nkter dal obory, zejmna z okruhu prodnch vd. Pak jde o chronologii absolutn.

Dleit je v tomto ohledu radiokarbonov datovn vyuvajc skutenost, e vechny rostliny na zemkouli pijmaj z ovzdu krom obyejnho kyslinku uhliitho tak radioaktivn uhlk 14C, kter vznik psobenm kosmickho zen. Ten se potravou dostv do tla zvat i lid. Po zniku lovka, zvete nebo rostliny dochz k rozpadu 14C na neradioaktivn 12C pi poloasu rozpadu 5730 let. Z pomru obou lze usuzovat na st organickch ltek. Vzhledem ke kolsn intenzity slunenho zen v pravku nebylo vak mnostv radioaktivnho 14C konstantn, a tak vsledn hodnoty datovn nebyly pesn.

Proto se pi zskvn absolutnch dat zaala uplatovat metoda urovn st archeologickch nlez pomoc letokruh na zachovanch zbytcch dev (kmen, trm, sloup). Tato metoda se jmenuje dendrochronologie. Jej princip spov v tom, e v jedn geografick oblasti maj stromy charakteristick ukldn letokruh, zvisl na mistnm klimatu. Jestlie se obdob rstu dvou strom alespo sten pekrv, je mon sled jejich letokruh na sebe navzat. Men vzdlenost mezi letokruhy se penese do potae, kter z menho impulsu piprav grafickou kivku. A jestlie se pekrvalo obdob rstu, pekrvaj se i vznikl grafy a lze na nich zachytit ohranienou soubnost. Navazovnm soubnost graf ze souasnch velmi starch strom s grafy vzniklmi ze vzork dev stm zasahujcch do stle vzdlenj minulosti lze vytvoit srovnvac chronologickou kivku, kter pome k asovmu zaazen st kivek zskanch ze vzork dobe zachovanch dev z archeologickch nlez. Takto byl napklad ve Svcarsku vytvoen graf letokruh a k roku 4300 p. n. I. Nyn pokrauj i v dalch oblastech snahy o sestrojen tchto graf, kter by umonily datovn nlez v danm prosted s neuvitelnou pesnost jednoho roku.

Krom uren asov souvislosti je dleit i souvislost prostorov. Nlezy a objekty vzjemn si pbuzn, trvajc v urit dob a na uritm zem jsou shrnuty pod pojem archeologick kultura. Nzvy jednotlivch kultur jsou odvozeny od charakteristickho

12

tvaru vyrbnch ndob, vzdoby na ndobch, nkdy i od vznamn lokality. Prehistorie si vm, jak se ta i ona archeologick kultura rozvjela, jakou mla strukturu a charakter, jak ovlivnila i neovlivnila dal vvoj, ppadn zda vbec zanikla.

Z djin archeologie Jako ostatn vdn obory prola i pravk archeologie v

vojovmi etapami. Podle pstupu badatel k hodnocen archeologickch pramen lze vvoj rozdlit do t zkladnch fz.

Prvn bylo obdob staroitIck, kter trvalo od potk zjmu lovka o nlezy z dvnch dob zhruba do poloviny 19 . stolet. Hmotn prameny byly chpny spe jen jako pouh kuriozity a nejvtmu zjmu se tily pamtky antick, kter vak v zemch na sever od Alp byly jen vjimen. Zde budily pozornost spe dosud viditeln mohyly a pamtnky z velkch kamen (megalitick stavby). Urit rozvoj zjmu o pamtky nastal v 16. stolet; za zmnku urit stoj prask sbrka pravkch nlez csae Rudolfa II. Pipomeme si jet, e mezi prvn autory na svt, kte upozornili na vznam archeologickch pramen pro historick poznn, patil vynikajc esk vdec Josef Dobrovsk. Ten se roku 1 786 vnoval pohebnmu ritu starch Slovan. Prkopnkem esk archeologie se stal v 1 9. stolet Jan Erazim Vocel, kter sepsal prvn ucelen pehled vvoje eskho pravku (Pravk zem esk, 1 866). Vocel se stal v roce 1 850 prvnm profesorem archeologie na prask univerzit a v roce 1 854 zaloil prvn esk archeologick asopis Pamtky archeologick a mstopisn, kter pod nzvem Pamtky archeologick vychz dodnes. V obdob staroitnickm vzniklo v severn Evrop dlen pravku na dobu kamennou, bronzovou a eleznou. Jeho autorem byl roku 1 836 dnsk archeolog Christian Ji.irgensen Thomsen [tomsen].

Nsledovalo obdob archeologick (od poloviny 19 . do prvn tvrtiny 20. stolet). V nm ji dolo ke zmn v pstupu k archeologickm pamtkm, kter byly podrobovny poten analze. Archeologie se odpojila od vlastnho djepisu, zaloenho jen na psemnch pramenech, a sblila se vce s vdami prodnmi. Na Thomsenovo tdn pravku navzal anglick archeolog a prodovdec sir John Lubbock [lubokJ, kter rozdlil dobu kamennou na star (paleolit) a mlad (neolit). Svdsk badatel Oskar Montelius se pak zaslouil o vznik typologick metody, vychzejc ze studia vnitnho vvoje jednotlivch druh nlez. V echch stly proti sob dv rzn nzorov skupiny - univerzitn (Lubor Niederle, Karel Buchtela, Jaroslav Matiegka) a muzejn (Josef Ladislav P). Z tohoto soupeen vyla lpe takzvan kola univerzitn, jej lenov publikovnm prce Rukov esk archeologie ( 1 9 1 0) poloili zklad k dalmu bdn. Z moravskch badatel je nutn pipomenout Inocence Ladislava ervinku, kter roku 1902 uveejnil pehled moravskho pravku (Morava za pravku) a 1903 zaloil asopis Pravk. Dal vznamnou postavou je Karel Absolon, kter se proslavil dlouholetmi vzkumy v Dolnch Vstonicch a v jeskyni Pekrn.

Konen od prvn svtov vlky probh obdob prehistorick, charakteristick uplatnnm vestrann prehistorick analzy. Zkladem bdn je rozbor vech souvislost, vetn vztahu lidsk innosti a prodnho prosted. Z tohoto obdob pochz i teorie takzvan neolitick revoluce, jejm autorem je anglick archeolog Vere Gordon Childe [ver gdn ajld]. Pouit termn vychz z pochopen obrovsk-

ho vznamu pstovn plodin a chovu dobytka pro dal vvoj lidsk spolenosti. Zejmna obdob po druh svtov vlce znamen v archeologii rozvoj jak ternnch vzkumnch prac, tak programu historick analzy a syntzy.

Pojmy: Ritus je pesn stanoven zpsob vykonvn uritho obadu; pohebn ritus je zpsob proveden pohbu. Kultobecn znamen uctvn a nemus bt spojovn jen s nboenskmi zleitostmi . V pravku souvisel s nejrznjmi pedstavami lid; pouvaly se jednak kultovn pedmty (amulety, soky apod.), jednak si lid vytveli zvltn kultovn msta, kde obady probhaly. Experiment znamen pokus, v archeologii napodobovn vrobnch technik nebo pouit konkrtnch nstroj .

Otzky, koly:

1. Co j e archeologie? Jak je povaha archeologickch pramen? Jmenujte nkter. 2. Co je to archeologick vzkum? Vidli j ste j i nkdy njak skuten vzkum? 3. Jak se datuj archeologick nlezy? 4. Vysvtlete, jak archeologie spolupracuje s ostatnmi vdnmi obory. 5. Uspodej te (po domluv s vam uitelem djepisu) setkn a besedu s archeologem.

2. VZNIK A vVOJ LOVKA

Jedna st paleoantropologie se zabv antropogenez, to znamen studiem vvojov linie smujc od ivoinch pedchdc lovka k form Horno. Paleoantropologie m pitom k dispozici kostern pozstatky pochzejc z mnoha jedinc, nkdy je vak jedinec zastoupen pouze nlezem mal sti kostry. as od asu se obj ev nov nlez, kter ponkud pooprav

dosavadn pedstavy, ale zkladn vvojov linie je v souasn dob vytvoena.

Ped 35 miliony let il v Egypt egyptopitkus -primt vc pouhch 5-6 kg. Je to nejstar spolehliv znm spolen pedek lovka a antropoidnch opic (takzvanch lidoop). Tento ivoich, pipomnaj c veana, se pohyboval pomoc vech ty konetin ve stromech bujnho tropickho pralesa a ivil se ovocem, kter tu rostlo po cel rok.

Prvnm skutenm lidoopem byl kenyapitkus, ijc ped 1 7- 1 6 miliony l et ve vchodn Africe. Obj evi l se u nj nov prvek - zeslen sklovina na povrchu zub, chrnc je ped pokozenm a prodluuj c j ej ich trvanlivost. Kdy se spojila Afrika s Eurasi, prvn, kdo vymnili africk kontinent za nov zem, byli (asi ped II miliony let) dryopitci. ili v tlupch patrn j et v korunch strom, vili kolem 35 kg.

Prvn horninid -australopitkov - ili zhruba ped 3-4 miliony let. Jej ich j mno nevyj aduj e zemi pvodu, v pekladu znamen "j in opice". Z nkolika rozpoznanch druh byl nejstar Australopithecus afarensis, jeho pozstatky byly objeveny napklad v Etiopii a Tanzanii . Jeho mozkovna byla dlouh a nzk a skrvala mozek o obj emu asi 3 80-450 cm3. Tento druh il nkde na rozhran les a savany. O nco pozdji se objevil druh Australopithecus africanus, kter j i zaal opoutt lesn prosted , pohyboval se vce po dvou dolnch konetinch, byl asi 1,5 m vysok a vil prmrn kolem 50 kg. Nejznmjm nlezem je patrn takzvan taungsk dt z nalezit Taung v j in Africe. Nlezy dalch druh australopitk pochzej z lokalit v Keni, Jihoafrick republice a Tanzanii .

HOMINOIOEA

Zjednoduen schma vvoje nadeledi Hominoidea

P O N G D A E H O MNO A E o -------------------------------------------zkonos

opice Gibbon Orangutan Gorila impanz

2

12

25

40--------------------, milionO let

13

Horno s ap i e n s sa iens

neanderthalensis

Prvn lid

Jet nen zcela jasn, od kter formy australopitk se odtpila lidsk linie. Jist je, e kostern pozstatky z oblasti keskho jezera Turkana s kapacitou mozkovny 640-800 cm3, jejich st je zhruba 2,5 milionu let, patily zstupci druhu Horno habilis - lovka zrunho. Kostra pnve a dolnch konetin byla ji tm shodn se souasnou podobou. Horno habilis byl prvnm vrobcem v djinch lidstva, nebo dokzal tpnm a otlouknm zhotovovat jednoduch kamenn, poppad kostn nstroje. Prv schopnost vyrbt nstroje odliuje lovka od ostatnch ivoinch druh.

Ped 2 miliony let vystdal lovka zrunho Horno erectus - lovk vzpmen. Od svch pedchdc se odlioval vtm mozkem (775- 1 225 cm3). Dolo u nj tak ke zkrcen obliejov sti a k vytvoen mohutnch nadonicovch oblouk. To patrn souviselo se zvenm tlakem na pedn zuby potebnm pi kousn, trhn a chytn potravy i jinch pedmt. V dob mezi 1 ,5 - 1 milionem let se Homo erectus rozil z Afriky do Asie a pozdji do Evropy. Znm jsou nlezy na Jv (takzvan Pithecanthropus erectus) a v n (Sinanthropus pekinensis). Ptomnost lovka vzpmenho na naem zem je doloena nstroji nalezenmi v Praze-Sedlci, Pezleticch u Prahy nebo na Strnsk skle u Brna.

Bezprostednmi pedchdci lovka dnenho typu byly poddruhy lovka rozumnho -Horno sapiens, k nim adme i neandertlce, kte se objevili asi ped 200 tisci lety. Neandertlci (nazvan podle nalezit u Neanderthal v Nmecku) byli dve povaovni za samostatnou fzi vvoje lovka, nyn jsou uznni za variantu souasnho lovka. Jejich pomrn men postava mla velmi robustn kostru, kapacita mozkov-

ny svm obsahem ( 1 300- 1 640 cm3) v prmru pekraovala i kapacitu dnenho lovka. Zvten obliejov st mla siln chrup (doln elist bez bradovho vstupku), kter byl patrn pouvn i pi manipulaci s pedmty. Typick byly tak mohutn nadonicov valy. Pina zniku neandertlc nen dosud zcela jasn. Mohlo jt o nsledek hromadn epidemie, prodn katastrofy nebo splynut s vvojov pokroilejmi populacemi Homo sapiens sapiens.

Svdectv o ptomnosti lovka v tomto obdob ji znateln pibv; nejrychlej rozvoj lidsk kultury nastal kolem Stedozeouho moe. Tito lid ji dokzali zhotovit dokonalej kamenn nstroje, vedle hrubch i jemnj (napklad rzn krabadla, drasadla, hroty, rydla), a jejich ost upravovat dalm jemnm odtpovnm, takzvanm retuovnm. Nstroje slouily k lovu, porcovn masa, itn k a k opracovn deva, parohu a kosti. Pesnj uren zpsobu jejich pouit umouje metoda nazvan trasologie.

Ped 40 tisci lety, v prbhu posledn doby ledov, dolo k dokonen tlesnho vvoje lovka, kter byl ji zcela podobn dnenm lidem - Horno sapiens sapiens. Za ITsto vzniku tto varianty se povauje oblast mezi stedn Evropou a jihozpadn Asi. Velmi brzy se vak rozila i do ostatnch zem, osdlench dve neandertlci. Na njak as dolo patrn k spolenmu souit nebo i stetu obou tchto forem. Asi ped 25 tisci lety se Homo sapiens sapiens rozil do Ameriky a Austrlie. Lid se tam dostvali pes pevninsk mosty, doasn spojujc jinak oddlen kontinenty. Kdy pak byly po zven hladiny mo tyto mosty opt zaplaveny, zstali jejich potomci (Indini, austrlci) v izolaci a do objeven Evropany. Psobenm mstnch podITnek vznikaly z lid dnenho typu jednotliv rasy (bloi, ernoi, mongoloidi apod).

Pojmy: 3 Horno - v zoologickm systmu lovk, rod z eledi l id (= Ho

Obr. 5 Srovnn vzhledu lebky nkterch zstupc vvojov linie od prvnch hominid k modernmu lovku. 1 "taungsk dt': nleejc ke druhu Australopithecus africanus, 2 lebka "lovka 1470': objeven v Keni roku 1972, 3 lebka rodu Homo erectus, 4 profil lebky archaickho Homo sapiens (velk nadonicov val, nzk elo, zakulacen tl), 5 lebka neandertlsk eny z jeskyn Tabn na hoe Karmel (Izrael), 6 Homo sapiens sapiens, lebka mue z Pedmost u Perova

14

minidae). Je charakterizovn zejmna rozvojem mozku a ruky schopn prce. Do rodu Homo jsou zahrnuty vechny fosiln (vymel) formy lovka a vechny souasn ijc populace. Trasologie je metoda sledovn stop opoteben ost pravkch kamennch nstroj pod mikroskopem, umoujc pesnj u ren funkce jednotlivch pracovnch nstroj.

Dleit data:

asi 2,5 mil. let p. n. I. - nejstar pozstatky lovka - Homo habilis (lovk zrun) 2 mil. let p. n. I. - Homo erectus (lovk vzpmen) 200 000 let p. n. I. -Homo sapiens (lovk rozumn) 40 000 let p. n. I. - Homo sapiens sapiens (lovk dnenho typu)

Otzky, koly:

1. Kdo byli prvn hominid? 2. Kde dolo k vvoji prvnch lid? O jak druh lovka lo? 3. Charakterizujte jednotliv druhy rodu Homo - pedchdce lovka souasnho typu. 4. Kdy a kde se objevili lid dnenho typu (Homo sapiens sapiens)?

3. STARS A STEDN DOBA KAMENN (PALEOLIT A MEZOLIT)

vvoj rodu Horno probhl v obdob, kter pedstavuje nejstar a nejdel etapu v djinch lidstva. Zaala zhruba ped 3-4 miliony let a nazvme ji star doba kamenn (paleolit). Postupn se objevovaly prvni produkty prce, kter lovku umonily jeho existenci. Vznikala lidsk kultura - soubor hmotnch a duchovnch hodnot, vytvench lidskmi pospolitostmi ve vech sfrch innosti. Lid v paleolitu zstvali stle zvisl na prod, zkladem obivy byl lov a rybolov, sbr plodin a drobnch ivoich. Toto hospodstv oznaujeme jako koistnick (pisvoj ovac, nevrobm'). Jemu odpovdajc zpsob ivota neznamenal vraznj zsah do prody, kter by ml trvalej charakter, zachytiteln napklad archeologickm vzkumem.

Paleolit trval od sklonku tetihor po celou star st tvrtohor. Mlad sti tvrtohor pak odpovd mezolit. Z hlediska klimatu se vvoj ve tvrtohorch vyznaoval stdnm dob ledovch, kdy prmm teploty v Evrop klesaly o 1 0 oe proti dneku, s dobami meziledovmi, kdy byla teplota naopak a o 3 oe vy ne dnes. Souasn s vkyvy klimatu se mnila tak fauna (zvena) a flra (kvtena). Takov zmny probhaly sice dlouhodob, pesto vak do znan mry psobily na en paleolitickho osdlen. Lidstvo bylo tmito zmnami ovlivovno jak zporn, tak kladn. Rozumjme tomu tak, e nkter zmny byly rozvoji lidsk spolenosti ku prospchu, jin naopak.

Nejstar paleolit

Nejstar, nejdel a tak nejmn poznan fze star doby kamenn se oznauje jako nejstar paleolit. Nlezy pochzejc z tohoto obdob svd zatm o ptomnosti hominid zejmna ve vchodn Africe. Asi nejznmjm nalezitm je Olduvajsk rokle v Tanzanii. Vedle pozstatk australopitk tam byly objeveny tak sti koster lovka zrunho spolu s jeho primitivnmi kamennmi nstroji. lovk zrun il ve skupinch v krtkodobch tboitch. Byl patrn schopen sloitjch zpsob lovu, co rozvjelo spoluprci mezi leny skupiny.

Kamenn nstroje zhotoven lovkem zrunm mly podobu jednoduchch tp a sek z lomk a valoun, vzniklch vzjemnm otlouknm. Touto technikou, kter je nazvna tpn, byly zskny ostr hrany. V Olduvaji byl objeven tak pozstatek patrn nejstarho obydl. M podobu kruhovit uspodanch lvovch balvan. To ve pedpokld ji rozvoj dorozumvacch schopnost. Na sklonku nejstarho paleolitu vystdal lovka zrunho lovk vzpmen a osdlen se zaalo it z Afriky do Stedomo.

Star paleolit Tvrcem kultury v obdob starho paleolitu byl lo

vk vzpmen. V mlad fzi tto etapy dolo k vel-

15

Obr. 6 Pstn kln je povaovn za univerzln nstroj starho a stednho paleolitu. Mohl bt pouit k ezn, sekn i jako zbra

mi vraznmu ochlazen a seversk (skandinvsk) ledovec doshl ve stedn Evrop maximlnho rozen. Pekroil dokonce i severn hranice naich zem a v mornch (nnosech usazench innost ledovce), kter se vytvoily na jeho eln sti, pinesl pazourkov hlzy, kter slouily pro vrobu kamennch tpanch nstroj.

Archeologie a paleoantropologie maj k dispozici kostern pozstatky lovka tto doby nejen v Africe, ale tak v Evrop, v Asii i v n (u ns napklad v Pezleticch u Prahy). Tak nlezy lidskch vrobk jsou ji hojnj. Jsou to jet valounov nstroje starho typu, hrub tpy, ale tak pstn klny, jejich vroba se ila z Afriky do Evropy. lovk ji dovedl pouvat ohe, stavl jednoduch pevnj pbytky, lovil drobn zvata, ryby, ptky i vt savce (kon, jeleny, lesn slony, bizony nebo tury).

Stedn paleolit

Potkem tohoto obdob doval jet lovk vzpmen, kterho pozdji vystdali pslunci nejstar formy lovka rozumnho a tak jeho varianty - neandertlce. Jejich pozstatky nachzme opt

Obr. 7 Rekonstrukce vroby kamennch epel tpnm z jdra. Na sti vhodn suroviny byla pipravena rovn plocha, na kterou byly vedeny dery. Vznikl epele mohly bt pouity (rovnou nebo po prav retuovnm) k nejrznjm innostem. Na fotografii je zachyceno optovn sloen jdra po experimentlnm tpn epel

v Evrop, Africe i Asii, ale poprv tak na Pednm vchod.

K nlezm pro toto obdob typickm pat kamenn tpy, tpan z pedem upravench st surovin -jader, a stle jet tak pstn klny Obivu si lid zajiovali lovem zve, v tomto obdob ji bezpochyby specializovanm: na severu Evropy lovili soby, v Alpch medvdy a na ostatnm zem hlavn mamuty. Soust jdelnku byla i rostlinn sloka (jedl rostliny, plody, konky), zajiovan sbrem. Lid ili v loveckch tlupch v primitivnch chatch nebo v jeskynch a patrn ji byli schopni rozdlvat ohe. Nlezy lebek jeskynnch medvd zakrytch velkmi kamennmi deskami dokldaj i existenci j akhosi "medvdho kultu" (uctvn tchto zvat).

Do tto doby pat tak doklady prvnch ritulnch pohb s milodary. Uveme napklad nlez v Srbsku, kde je doloen i kanibalismus (lidojedstv), objev hrobu se zrnky kvtinovch pyl v Irku nebo poheb chlapce obloenho pti pry roh kozoroce v Uzbekistnu.

Mlad paleolit

V tomto obdob dolo ke zrychlen dosavadnho vvoje. Nositelem kultury se stal lovk souasnho typu, kter byl ji biologicky zcela rovnocenn s dnenm lovkem. Nejvysplej vvoj probhal v jihovchodn a stedn Evrop a na Pednm vchod. Lid ji dokzali vyrbt rozmanit typy kamennch a kostnch nstroj a pouvali k tomu rzn vrobn postupy. Mezi nimi vynikala zejmna epelov technika, kterou se z jader pipravovaly velmi dlouh, zk kamenn tpan epele. Vznikaly tak nstroje, kter mly ost mnohem del ne ve starch obdobch. Z nich se pipravovala krabadla k zpracovn k, hroty k lovu, rydla a vruby k opracovn deva a kosti a vrtky k vrtn otvor do rznch materil. Jako suroviny pro vrobu slouily dobe tpn druhy hornin (pazourky, obsidin, kemence a podobn). Tam, kde prodn zdroje takovch surovin chybly, bylo nutn je dopravovat, nkdy i ze znan vzdlench mst. Lid ili v pevnjch skupinch, hovoili pln artikulovanou e.

Zkladem hospodstv byl specializovan lov velkch zvat. Loveck skupiny vtinou postupovaly za stdy tchto zvat. Pouze vjimen dochzelo ke vzniku dlouhodobjch a rozshlejch tboi, majcch ji spe charakter sdli. To bylo vtinou tam, kde se lid usadili v mst, kudy stda opakovan prochzela. Tak tomu bylo i v ppad svtoznmho nalezit v Dolnch Vstonicch na jin Morav. Pi lovu mui pouvali otp a na konci mladho paleolitu ji tak luk a py. Sbru rostlinn potravy, kter doplovala jdelnek, se vnovaly eny a dti. Jako pbytky slouily vedle jeskyn a skalnch pevis i zahlouben chaty jednoduch konstrukce z mamutch kost a devnch kl, pes kter byly nataeny zvec ke. Uvnit che bylo velk ohnit. Na nkterch sdlitch (Doln Vstonice, Pedmost u Perova) na-

16

jdeme tak skldky mamutch kost, obsahujc pozstatky stovek a snad i tisc zvecch jedinc. V tto dob se tak prohloubila cta k zemelm, o em svd rostouc poet objevench hrob.

Obr. 8 Mladopaleolitick trojhrob objeven v roce 1986 v Dolnch Vstonicch

K nejzajmavjm nlezm poslednch let pat objev spolenho hrobu z Dolnch Vstonic. Jde o hrob t jedinc, patrn eny a dvou mu, doplnn ozdobnmi pedmty z mamutoviny a zvecmi zuby. Hlavy zemelch zdobilo erven barvivo, snad symbolizujc lidsk ivot. Vzhledem k tomu, e toto barvivo bylo objeveno tak v kln enskch kosternch pozstatk, vznikla odvn hypotza: pi nezdaenm porodu zemela mlad rodika, kterou k poslednmu odpoinku provzeli jak jej partner, tak nespn porodnk, mon nsilm usmrcen. erven barvivo v kln snad upozorovalo na ptomnost dalho jedince.

Potky umn v mladm paleolitu

ada nlez z tohoto obdob svd o umleckm (estetickm) ctn tehdejch lid. Pravk "umn" pedstavuj jednak monumentln jeskynn malby, relify a rytiny, jednak drobnj plastiky a rytiny na mench pedmtech, vtinou kostnch. Maj vysokou estetickou hodnotu, ale urit jejich skuten vznam v pravkm obdob je velmi problematick.

V jeskynnm umn vynikaj zejmna malby v severnm panlsku a v jin Francii (Altamira, Lascaux [lask] a dal). Realisticky znzoruj vtinou lovnou zv, zvlt kon, bizony, mamuty, nosoroce a podobn. Na nkterch malbch jsou zachycena zvata zasaen zbran, jin jsou doprovzeny jakmisi symbolickmi znakami, vysvtlovanmi jako znzornn past nebo stop. Malby byly vytveny vtinou v nejvzdlenjch koutech jeskyn, na stnch i na stropech. Nlez malby amana (kouzelnka) s nohama bizona, postavou lovka a s parohy na hlav svd o souvislosti tchto umleckch projev s nboenskmi pedstavami. Nejstar projevy umn tak v loveck spolenosti plnily patrn velmi dleitou funkci: byly spojeny s obady, kter mly zajistit spn lov, a tm i dostatek potravy.

... Obr. 9 Jeskyn Lascaux (Francie). Kolem roku 15 000 p. n. I. zde pravk lovec vytvoil ndhern malby znzorujc zvata, kter mohl pozorovat v okoln prod. Na jihu Francie a severu panlska bylo malbami a rytinami vyzdobeno kolem 200 jeskyn. Lid pronikali hluboko do podzemnch prostor, kde vznikaly dnes tolik obdivovan "jeskynn galerie". Krom maleb zvat nalezneme i mnoh abstraktn znaky, otisky lidskch konetin a stopy po obadech. Tyto prostory slouily zejm jako posvtn msta

.... Obr. 10 Vynikajcm pkladem ezbsk dovednosti je hlavika eny z mamutoviny (Doln Vstonice), vysok pouze 4,8 cm. Zachycuje podobu ensk tve v mladm paleolitu

Jet dve ne jeskynn malby se objevily vtvory z plen hlny - prvn keramick pedmty v djinch lidsk kultury (ped vce ne 25 000 lety). Jsou to jednak drobn zvec figurky, s jejich pomoc zskvme pedstavu o faun mladho paleolitu. Nelze je vak posuzovat jen jako umleck projevy, ale tak jako pomcky rznch ritulnch obad. Vedle vrobk z plen hlny se dochovaly rovn vtvory ezbsk: stylizovan plastiky en, lovn zve a "nelnick hole" z mamutoviny.

Z plen hlny nebyly modelovny jen figurky zvec, ale tak lidsk - takzvan venue. Tak tyto pedmty plnily patrn magickou (kouzelnou) funkci. Pedstavovaly kult eny - matky, zachovatelky ivota.

Mezolit - stedn doba kamenn Toto obdob, zanajc asi ped 8000 lety, znamen

zvr koistnickho zpsobu ivota, kdy lov a sbr byly jedinm zdrojem obivy. Jeho konec nen jednotn, vzhledem k postupnmu pevldn novho vrob-

17

nho zpsobu. A je teba si uvdomit, e na nkterch mstech svta (s vjimkou Evropy) se dodnes udrely zbytky lovecko-sbraskch spolenost.

Po skonen posledn doby ledov se v dsledku oteplen na vtin zem Evropy rozily lesy a lesostepi. Toto prosted obvala bez vtch pohyb zvena zhruba dnenho typu. Proto loveck skupiny u nemusely putovat za stdy, ale pohybovaly se v uritch prostorov omezench loveckch revrech. Soust obivy byl vedle lovu a rybolovu i sbr (mkki, vejce, oechy, lesn plody a ovoce, jedl rostliny). Spolenost se skldala z mench skupin, protoe lov v lesnm prosted nevyadoval skupinovou spoluprci.

Lid v mezolitu vyrbli stle tpan nstroje, ale vtinou z mstnch druh surovin. Pevldaly takov typy nstroj, kter mly ost sloen z ady drobnjch artefakt. Typick jsou tak drobn hrtky geometrickch tvar (mikrolity), pouvan jako hroty p. Luk toti patil mezi zkladn loveck nstroje (dle kop, harpuna, bumerang). Nkter mezolitick sdlit byla pozdji v dsledku vzestupu hladiny vod zatopena, co umonilo zachovn i pedmt z organickch hmot. Proto je nae pedstava o vbav mezolitickch lovc a ryb pomrn velmi pesn. vzkum nkterch sdli prokzal, e ji v tto dob byl patrn spolenkem a pomocnkem lovka pes, prvn ochoen zve.

Mezolit tedy znamenal pokraovn pedchozho vvoje za zmnnch prodnch podmnek. Velk promny na lovka teprve ekaly.

Pojmy: Pstn kln je kamenn nstroj starho a stedn ho paleolitu. Ml typick srdcovit tvar, kter umooval dobr dren v psti , byl un iverzlnm nstrojem uvanm k lovu, dlen zabit zve, vyhrabvn koenu k obiv a podobn. Milodary jsou pedmty, kter byly ukldny do hrobu spolen se zemelm (zbran, ozdoby, keramika, patrn i potrava). Plastika je drobn umleck vtvor (soka lovka nebo zvete) . Venue jsou soky pevn nahch en se zdraznnm nkterch pohlavnch znaku. Nejde o ojedinl vtvarn motivy, ale o projevy kultu , zabezpeujc plodnost. Nejznmj z nich byla objevena roku 1 925 v Dolnch Vstonicch. Je jen 1 1 1 mm vysok a m vrazn modelovan adra, boky a hd. Podobn soky en pochzej i z dalch nalezi v Evrop, od zpadn po vchodn (Francie, Rakousko, Slovensko, Ukrajina).

Obr. 11 Krom realisticky zobrazench postav en -venu - se vyskytuj tak velmi stylizovan ensk soky. Foto pedstavuje takov nlezy z mamutoviny (Doln Vstonice)

Dleit data:

3 500 000-1 000 000 p. n. I. - nejstar paleolit 1 000 000-300 000 p. n. I. - star paleolit 300 000-40 000 p. n. I. - stedn paleolit (star doba kamenn) 40 000-8000 p. n. I. - mlad paleolit 8000-(msty) 3000 p. n. I. - mezolit (stedn doba kamenn)

Otzky, koly:

1. Co oznaujeme pojmem lidsk kultura? 2. Jak typ hospodaen charakterizuje star dobu kamennou ? 3. Jak nstroje pravc lid pouvali? Jakmi technikami je zhotovovali? 4. Jak vypadaly nejstar vtvarn projevy? Uvete nkter doklady pravkho "umn". 5. Znte knihy Eduarda torcha a obrzky Zdeka Buriana? Vyberte nkter a pokuste se s jejich pomoc pedstavit si ivot pravkch lid. Pipravte si na toto tma refert.

4. MLADSt DOBA KAMENN (NEOLIT)

Ve star a stedn dob kamenn nikdy nedolo k pekroen pvodnho zpsobu koistnickho hospodaen, nikdy a nikde se nepodailo ovldnout produ tak, aby poskytovala lidskm spolenostem vcemn pravideln a clen potebnou obivu, a to jak ivoinou, tak rostlinnou.

Proto prv zmnu ve zpsobu hospodaen po objevu zemdlstv lze povaovat za jednu z nejvznamnjch udlost v djinch lidstva. K tto zmn dolo nejprve v oblasti Pednho vchodu (dleit pro vvoj hlavn ve stedn Evrop), o nco pozdji v oblasti Dlnho vchodu (na a Mongolsko) a konen ve Stedn Americe a na severu Jin Ameriky (oblast mezi Mexikem a Peru).

Nkdy se vzhledem ke skuten vraznm kvalitativnm zmnm nastupujc mlad doby kamenn hovo o neolitick revoluci. Jej potky lze hledat v oblasti Pednho vchodu (jih Mal Asie, syropalestinsk oblast, jin pobe Kaspickho moe), oznaovan tak jako zem rodnho plmsce, na pelomu 10. a 9. tiscilet p. n. 1. Hranici mezi koistnickm (pisvoj ovacm) a produktivnm (vrobnm) hospodaenm si vak nememe pedstavovat jako oste asov a prostorov vymezenou. Vznik novho zpsobu ivota byl ve skutenosti pozvoln, dlouhodob, ve srovnn s vvojem ve star dob kamenn ovem velmi krtk. Podlely se na nm zejmna zmny podneb po stupu kontinentlnho ledovce smrem na sever. Tehdy dolo krom zmrnn klimatu i k obnaen ady ve poloench horskch dol, na jejich dostaten zavodnnch svazch se objevily nov plodiny. Ty byly potravou pro zv a lovku se po dozrn staly velmi potebnou slokou rostlinn potravy.

18

Potky zemdlstv

Nov plodiny nemohly uniknout pozornosti sbra, kte na potku tohoto obdob pochopiteln jet pokraovali v dosavadnm zpsobu ivota. Nejrozenj byly zejmna divoce rostouc druhy penice a tak jemen. Skupiny sbra si odnely do svch ne poloench tboi zsoby pomrn snadno zskan potravy. Zrnka obil byla velmi trvanliv a ani po nkolika mscch skladovn neztrcela nic ze sv kvality. Bohat pirozen zdroje byly urit navtvovny opakovan a dochzelo mon i ke stetm sbraskch skupin.

Obr. 12 Repliky neolitickch srp. Do devn nebo parohov rukojeti jsou vsazeny kamenn tpan epelky, upevnn roztavenou smlou. Vhodou tchto nstroj byla monost vmny pokozen epelky za jinou

Obr. 13 Experimentln pouit neolitickho srpu. Nstroj se nepouval jako modern srpy k sekn, hrst stbel byla jednodue odznuta

Proto byla tboit zakldna u vodnch zdroj blzko obilnch ploch. Jako v mnoha jinch ppadech v djinch lidstva dolo i zde spe nhodn k objevu monosti rozmnoen (reprodukce) sti nasbranch obilovin. Jejich zrnka byla vysvna v bezprostedn blzkosti tboi, co sniovalo vzdlenost mezi sbrai a poadovanou plodinou. Msto trs divoce rostoucch obilovin se zaala objevovat mal obiln polka v pedem zvolench, dobe zavodnnch a kamen zbavench polohch. Rostoucmu obil bylo teba zajistit

lep podmnky a pole se musela chrnit ped nezvanmi nvtvnky.

Pouijeme-li modern terminologii, byla rostl inn vroba doprovzena i vrobou ivoinou. Stda zve, kter ohroovala zakldan pole, poskytovala vtanou monost k doplnn jdelnku. Maso ze zabitch kus se ale nedalo uchovvat pli dlouho. Proto lid lovili mlata nebo star, vyerpan zvata, kter shromaovali v prvnch zadrovanch stdech. Nejastji to byly ovce, kozy, gazely nebo antilopy, kter bylo mon v zajet dobe ivit. Navc se kozy a ovce v zajet dobe rozmnoovaly, m byly pro zdomcnn (domestikaci) jet vhodnj. Stdn zv respektu je ve svm spoleenstv silnj jedince jako pirozen vdce. Ti byli v procesu domestikace jakoby zastupovni lovkem, kter pevzal donnantn lohu v organizaci stda.

Dal novinky mlad doby kamenn S pstovnm obilovin souvisel dal nov prvek.

Lid si zaali budovat prvn pevn pbytky, zpotku jet napodobujc primitivn stanov psteky. Pozdji vznikaly kruhov hlinn stavby s pevnou podlahou. Vrcholem stavebnictv v tomto obdob bylo asi pouvn cihel ze suen hlny - vepovic.

Obr. 14 Kamenn brouen nstroje z mlad doby kamenn a rekonstrukce jejich upevnn v devn nsad

A Obr. 15 Novou technikou v tto dob bylo vrtn brouench nstroj. Jejich spojen s devnou nsadou bylo pak mnohem kvalitnj

19

Potrava vyroben lovkem sice v potench fzch nov epochy netvoila jet vraznj sloku obivy, pesto bylo nutn vypstovan zrno njak ukldat. Tak vlastn pprava pokrm se proti pedchozmu obdob jist zmnila. Proto zaznamenvme v nlezech z tto doby prvn vyplen hlinn ndoby, vyroben v ruce, zpotku nezdoben, pozdji s bohatou, i malovanou vzdobou a promnlivho tvaru.

Dal novinkou byly nkter typy kamennch nstroj . Mezi tpanmi nstroji, vyrbnn z dobe tpnch surovin (oblben byl zejmna obsidin - prodn sopen sklo - a pazourek), to byly kamenn epelky vkldan do devnch, kostnch nebo parohovch rukojet. Tyto primitivn srpy se pouvaly pi sklizni obil k uezvn klas. Vedle tpanch nstroj se v mlad dob kamenn objevuje tak zcela nov typ - hlazen nebo brouen nstroje, zhotovovan z mkch hornin . Pinou jejich vzniku byla zven poptvka po devu jako stavebnm materilu. K jeho tb a opracovn slouily prv hlazen sekerky nebo takzvan tesly (nstroje s ostm koltnm k ose toprka). Nov technika brouen na pskovcovch brouscch umonila vytvoen potebnho ost. K novm nstrojm patily tak run kamenn dvoudln mlnky, na nich se drtilo zrno ped ppravou pokrm a vyrbla se tak jaksi nahrubo mlet mouka . .

A Obr. 16 Replika vertiklnho tkalcovskho stavu a kresebn rekonstrukce prce na nm

Pozdji ke vem vymoenostem mlad doby kamenn pibyla jet dal - schopnost vyrbt tkaniny na jednoduchch vertiklnch stavech. Vedle obil se toti pstovaly jet takzvan technick plodiny - len a konop. Jako doklady jednoduch textiln vroby, zpracovvajc rostlinn vlkna i vlnu, j sou nalzna jednak hlinn zva, napnajc svazky vlken na stavu, jednak speciln dvoukuelovit pedmty, vyrbn rovn z hlny. Jsou to pesleny, pouvan jako setrvanky pi navjen niti na veteno.

vvoj v prvnch neolitickch oblastech probhal pomrn I jednotn. Pesto se vak j ako vjimky potvrzuj c pravidlo

objevily nkter lokality, kter mly mezi ostatnmi zvltn postaven. Pkladem me bt palestinsk nalezit Jericho. Svou roli asi sehrla vhodn poloha lokality, jej hospodstv bylo zaloeno nejen na pstovn obilovin, ale tak na j akmsi dlkovm obchod se sol, zskvanou z vod Mrtvho moe, a tak s prodnm asfaltem. Ten se vyskytoval v podob hrud rovn na pobe Mrtvho moe a pouval se napklad k zatmelovn kamennch epelek do rukojet srp. V Jerichu vyrostlo potkem 8. tiscilet p. n. l. velik sdlit obklopen kamennou zd, kter byla chrnna mohutnmi kruhovmi kamennmi vemi. Cel opevnn doploval irok pkop. Vnitn plocha sdlit byla hust zastavna okrouhlmi chatami, vybudovanmi z vepovic. Odhady o potu obyvatel uvdj takka neuviteln 3000 lid. V dob, kdy lidstvo bylo teprve na potku Cesty k zsadnm zmnm ve zpsobu hospodaen, pedstavuje Jericho sdlit s vysplou organizac spolenosti. Pinou pevnho a technicky nronho opevnn byla asi obava ped napadenm jinmi, snad i podobn poetnmi skupinami.

Neolitick kolonizace

Usedl zpsob ivota a pomrn dostatek obivy vedly postupn k zvyovn potu osad a jejich velikosti. Rodilo se vce dt, lid se patrn dky snadnj obiv dovali vyho vku. To ve s sebou neslo rychlej nrst potu obyvatelstva. Pomrn pelidnn v nkterch oblastech Pednho vchodu mlo jedin mon een: lid si museli hledat nov zem, kde by se uivili. Byla zahjena kolonizace smujc do vech stran. Tak se nov zpsob hospodaen se vemi charakteristickmi prvodnmi znaky dostval i do evropskch oblast.

, .""", * .

Kolonizan vlna smovala z vchoz oblasti pes dnen Turecko na zpad a nkdy ped rokem 6000 p. n. 1. dospla do severnho ecka. Odtud pronikala na Balkn a pak dle do nitra Evropy. Vedle cesty po soui existovala jet "mokr cesta", smujc ze zpadnho pobe Turecka pes ostrovy v Egejskm moi. Jako dopravn prostedek slouily patrn luny vyrbn postupnm dlabnm a vypalovnm z jednoho kusu vhodnho kmene. luny vezly kolonisty i domestikovan zvata a obil a putovaly v Egejskm moi od ostrova k ostrovu.

esk zem v mlad dob kamenn Zhruba kolem roku 5500 p. n. 1 . se prvn zemdlci

objevili tak ve stedn Evrop, tedy i na zem naeho sttu. Z archeologickho hlediska lo o lid kultury s linern keramikou, kter sv ndoby zdobil nejrznjmi rytmi liniemi. Kolonizan proud zashl nejprve oblast vchodnho a j inho Slovenska. Do ech se nejstar zemdlci dostali z Moravy. Neolitick osdlen v echch a na Morav se ve na prodn

... Obr. 18 Ndoby kultury s linern keramikou. Prvn zemdlci na naem zem svou keramiku vyrbli v ruce jet bez pouit hrnskho kruhu. Hotov keramika se vypalovala v zahloubench ohnitch a pozdji v hrnskch pecch

Ch ae Dneboh

... Obr. 17 Kresebn rekonstrukce profilu sdlitnho pahorku Karanovo u Nov Zagory (Bulharsko). Meme sledovat typick archeologick nlezy v jednotlivch vrstvch

... zem osdlen nejstarmi zemdlci v Cechch a na Morav ve 2. polovin 6. tiscilet pf n. I.

20

podIlnky. Obsazovny byly pedevm rodn spraov pdy v nich polohch. etn vzkumy umonily rekonstruovat zpsob ivota nejstarch zemdlc u ns (Bylany u Kutn Hory, Bezno u Loun, Mohelnice u Zbehu a dal) .

Mezi nejdleitj pat bezesporu vzkum sdlit z mlad doby kamenn v Bylanech u Kutn Hory. Byl zahjen ovovacm przkumem v roce 1 953, kter se roku 1955 zmnil v dlouhodob systematick plon vzkum. Byly zde pro to vborn pdn podmnky, nebo ve svtl sprai se dobe rsovaly jak pdorysy dom, tak i dalch sdlitnch objekt. Navc nebylo sdlit po svm zniku tm zasaeno jakoukoli pozdj stavebn innost. Toto nalezit m jedinen vznam pro een otzek stedoevropskho neolitu.

Obr. 19 Rekonstrukce domu kultury s linern keramikou (Straubing, SRN)

Obr. 20 Kresebn rekonstrukce stavby neolitickho dlouhho domu. Ji je hotova klov konstrukce, sedlov stecha je z jedn strany pokryta sten krytinou ze slmy. Csten vypleten podln stna domu je omazvna hlnou smenou s vodou, Cm vznikne docela kvalitn "ze" domu. Jmy, ze kterch je tena hlna na stavbu, se asem zapln rznmi "odpadky", kter archeologov o mnoho pozdji objev pi vzkumu pozstatk pravkho sdlit

Jednotliv vesnice sestvaly asi z 6- 1 0 dom, kter tvoily men skupinky. Dm obval rzn poet rodin, nejastji dv a ti. Rodiny byly prov, ale pouto mezi mui a enami bylo patrn velmi nestabiln. V dom zstvaly vdy dcery, zatmco synov se sthovali do dom svch budoucch en. Celkem bvalo v osad kolem 50 dosplch osob. Rodiny byly navzjem pbuzn, tvoily rod nebo jeho st. Vichni se astnili zemdlskch prac na spolen pd, jej vnosy byly rovnomrn rozdlovny.

21

Mnoho vme tak o konstrukci dom v mlad dob kamenn. Byly to stavby orientovan zhruba ve smru sever-jih, tvoen pti podlnmi adami kl zaputnch do pedem vykopanch jamek. V nitn prostor domu byl tak rozdlen na tyi podln prostory. Stedn ada sloup nesla heben sedlov stechy, dal dv vnitn ady kl konstrukci stechy podpraly. Kly v tchto tech vnitnch adch byly rozmstny dosti dce, na rozdl od kl v krajnch adch, kter tvoily zklad obvodovch stn domu, o n se konstrukce stechy oprala. Stny domu byly propleteny proutm a omazny zven i zevnit hlnou. Ta byla vybrna z jam v bezprostedn blzkosti podlnch stn budovanho pbytku. Tyto jmy se pozdji postupn zaplovaly odpadky a stepy z ndob i jinmi pedmty. Nkdy v nich byla umstna venkovn ohnit i klenut pece. Bohuel neexistuje mnoho doklad toho, jak vypadala vnitn otopn zazen. Domy byly pn lenny na ti prostory, kter zejm slouily rznm elm. ka tchto takzvanch dlouhch neolitickch dom byla konstantn, pohybuje se kolem 6-7 metr. Zato dlka byla variabiln a zvisela na potu osob, kter dm obvaly. Tak existovaly domy jednorodinn (dlouh asi 8 metr) i dvou- nebo trodinn ( 1 5-22 metr). Obzvl dlouh domy (a kolem 45 metr) slouily patrn ke shromaovn obyvatel vesnice pi dleitch udlostech nebo v dob ohroen.

Hned v sousedstv osady byla zaloena pole. Pda se zskvala takzvanm enm. Protoe vak nebyla dostaten kypena ani hnojena, po ase se vyerpala a zaplevelila a bylo nutn zakldat nov pole. Pstovala se pedevm penice, vjimen tak hrch a oka. st sklizen rody byla urena ke spoteb, st ponechna pro pt setbu. Na sdlitch byly objeveny kruhov jmy se svislmi stnami slouc jako obiln sila k uchovn vypstovanho obil. Ped pouitm byly jmy vymazny hlnou a vypleny, co zajistilo vysuen a dezinfekci stn.

Obr. 21 tensk hlinn soky (takzvan idoly) z Hlubokch Mavek (kultura s moravskou malovanou keramikou)

Soust neolitickho zemdlstv byl tak chov domcch zvat. V nlezech pevauj kosti hovzho dobytka, mn je ovc a koz, vjimkou je prase domc. Kost divokch zvat je nalzno mn, z eho soudme, e lov v tomto obdob neml vt vznam.

Protoe na naem zeIl nebyl dostatek vhodnch kamennch surovin na vrobu tpanch nstroj, bylo teba je opatovat i ze vzdlenjch zdroj (Nmecko,

Polsko). Je nejv pravdpodobn, e souasn s kamennou surovinou byla pinena i sl, kter vdy tvoila nezbytnou soust lidsk vivy.

Na zatku 5 . tiscilet p. n. 1. se pvodn jednota kultury s linern keramikou rozpadla. Na zem ech byla jejm pokraovatelem kultura s vypchanou keramikou, pojmenovan podle typickho zpsobu vytven vzdoby na ndobch jednoduchmi i sloitjmi vpichy. Na jihovchod od tto kultury se rozvinul takzvan lengyelsk [lendlsk] komplex (zpadn Maarsko, jihozpadn Slovensko, jin Morava). V rmci jeho sdli vznikaly mohutn kruhov stavby - rondely, kter slouily ke kultovnm elm.

Obr. 22 Ndoba kultury s vypchanou keramikou. Na povrchu ndoby je velmi zeteln vypichovan vzdoba, podle kter byla kultura nazvna

.0\ Obr. 23 Ndoby ve tvaru stylizovanch lidskch postav (takzvan antropomorfn ndoby) lengyelsk kultury (Svodn, SR)

Krom vech ji zmnnch nlez nm infonnace o spolenostech nejstarch zemdlc poskytuj i hroby a pohebit. V kultue s linern keramikou jsou to pohby nesplench tl (znm napklad z Vedrovic u Moravskho Krumlova), v kultue s vypchanou keramikou se objevuj prvn pohby rov (Miskovice u Kutn Hory, Plotit nad Labem, Praha-Bubene).

Mlad dobou kamennou zan v djinch lidstva obdob, kdy se lovk vymanil ze zvislosti na okoln prod a stal se zemdlcem. Zdroje obivy si obstarval vlastn aktivitou, zskval nov zkuenosti, rozvjel sv schopnosti a mnil dosud neobdlvanou zem v kulturn krajinu.

Pojmy: Kolonizace - zmrn osidlovn przdnho zem novm obyvatelstvem.

22

ien - vypalovn porostu za elem zskn pdy pro pstovn plodin. Rondel je stavba kruhovho nebo elipsovitho pdorysu ohrazen pkopem s prchody do ty svtovch stran, ppadn devnou hradbou z kl.

Dleit data:

asi 9000 p. n. I. - potky neolitu na Pednm vchod 5500-4000 p. n. I. - neolit ve stedn Evrop

Otzky, koly:

1. Charakterizujte mlad dobu kamennou. V em spov jej vznam? 2. V kterch stech svta vznikly nejstar neolitick kultury? Pro a jak se ilo zemdlstv z oblasti jeho vzniku? 3. Jmenujte nkter novinky neolitu. Kolik z nich peilo do dnench dn? 4. Jak vypadala neolitick sdlit ve stedn Evrop? Jak probhal ivot v nich?

5. POZDN DOBA KAMENN (ENEOLIT)

Po pevratn epoe mlad doby kamenn, kdy velk st lidstva pela k produktivnmu hospodstv, pilo obdob, kter se nejastji nazv pozdn doba kamenn - eneolit. Je tomu tak napklad v jihovchodn, stedn a vchodn Evrop vetn naeho zem. Ve Stedomo je tato epocha oznaovna jako chalkolit, v Nmecku a Skandinvii se pouv nzev pozdn mlad doba kamenn neboli pozdn neolit. Vznam eneolitu nespov ale pouze v en novho materilu - mdi, ale i v cel ad dalch jev, mezi n pat urit i mnohem vt poetnost archeologickch kultur.

Eneolit dnes ji nen povaovn pouze za jaksi pechodn obdob mezi neolitem a dobou bronzovou. Je to modernj etapa vrobnho hospodstv, ve kter spolenost zdokonalila zpsob obivy zapoat v mlad dob kamenn. Tm, e se podailo vyrobit urit nadprodukt (st potravy pebvajc nad mnostv nutn k obiv), se vytvely podmnky pro vznik a rozvoj spoleensk dlby prce.

Zejmna na Pednm vchod postupoval vvoj pomrn rychle kupedu, znovu znan podminn prodnmi podmnkami. Zsluhu na tom mlo vedle pznivho klimatu zejmna zaveden umlho zavlaovn, kter umoovalo vt vnosy pstovanch plodin. Zven produkce vedla ke vzniku j i zminnho nadproduktu, kter byl pouit k obiv nov vznikajcch vrstev emeslnk a obchodnk. Nkter vesnice se rychle rozrstaly, dochzelo zde k vrazn koncentraci obyvatelstva a ke vzniku nevrobnch skupin (napklad kn, ednk, bojovnk). Vznikaly rozdly mezi obcemi a sdliti mstskho typu, ve spolenosti se formovaly vedouc vrstvy a narstaly majetkov rozdly. Byly budovny chrmy, zkladnm kultem byl kult plodnosti . Vysok rovn doshlo tak zpracovn mdi. Vznikajc msta se koncem 4. tiscilet stvala stedisky uritch oblast a pedstavovala zrodky mstskch stt.

Podneb v Evrop bylo v tto dob pomrn drsnj. Nebylo zde dosahovno mimodnch vnos obil na vtm

zem a nejsou zde tak doloena velik sdlit ani zven koncentrace obyvatel. Osdlen bylo podstatn id. Mohli bychom vak uvaovat i tak, e prv del pizpsobovn se mn pznivm prodnm podmnkm a mn dynamick tempo se ve vvoj i stedoevropskho osdlen projevilo spe pozitivn. Opatovn obivy a dalch zkladnch prostedk k ivotu vyadovalo ast vech jedinc, co se odrelo i v uspodn spolenosti, v n nevznikly tak ostr protiklady.

Oradlo a vz Jednm z novch prvk v obdob eneolitu bylo zdo

konalen zemdlsk techniky. Nejvznamnjm objevem bylo oradlo v podob devnho hku taenho zapaenmi dobytaty. Takov zpsob vyadoval urit zven podl musk sly. Primitivn oradlo se poprv objevilo v oblasti Pednho vchodu, odkud se ilo i na dal zem vetn stedoevropskho. Za pm doklady orby v eneoIitu se povauj stopy brzd, kter se dochovaly pod mohylovmi nsypy zejmna v severozpadnm Nmecku, Dnsku nebo Anglii.

... Obr. 24 Rekonstrukce vozu s plnmi koly, taenho prem dobytat a pouvanho nejen pi zemdlskch pracch, ale tak k doprav deva nebo jinch surovin i k doprav osob

Doklady orby byly nalezeny pekvapiv spe v okrajovch oblastech evropskch zemdlskch populac. Je vak mon, e pm doklady na ostatnch zemch dosud na objeven ekaj. Nepmo nm orbu dokldaj hlinn i mdn plastiky znzorujc dobytata v zpahu, nebo dokonce nlezy devnch jaem (uv se i oznaen jho - prostedek ke spojen zvat s oradlem). Zajmavmi nepmmi doklady jsou tak rituln pohby dobytat nebo nlez hovz lebky, jej rohy nesou stopy namhn v zpahu. Se zpahem souvis i dal vymoenost eneolitu . Byl to vz, kter se zaal pouvat v oblasti Mezopotmie a Srie v 5. tiscilet p. n. 1. a tm ve stejn dob i v Evrop. Dokldaj to nlezy plnch dubovch devnch kol a hlinnch model tykolho vozu.

Metalurgie mdi V eneolitu dolo k objevu novho materilu - kovu.

Z Pednho vchodu se na ostatn zemi ila znalost metalurgie - zskvn kovu z rudy. Prvnm znmm a zpracovvanm kovem (vedle vzcnho zlata a stbra) se stala m. Zpotku byla vyuvna prodn m v podob plk, hrudek atd. Pozdji dolo k objevu hutnn - tavby mdn rudy. rove mdn

23

metalurgie je doloena vzkumy rudnch dol v Bulharsku a v dolnm Podunaj. Udivuj tak hotov vrobky z mdi - tk sekery a sekeromlaty.

... Obr. 25 Varna (Bulharsko). Na pohebiti patcm gumelnickmu kulturnmu komplexu byly objeveny mnoh pedmty ze zlata, mdn nstroje, mramorov ndobky a velmi kvalitn malovan keramika. Fotografie zachycuj jednak ozdoby v podob zvat ze zlatho plechu, jednak sekeromlat, jeho toprko bylo obaleno zlatm plechem

I v tto oblasti dolo k prohlubovn rozdl ve spolenosti . Archeologie m k tomu opt dostaten doklady napklad v existenci rozshlho pohebit v bulharsk Varn. V destkch kostrovch i symbolickch (bez nebotka) hrob zde byly objeveny perky ze zlata, jich bylo tm 2000 a jejich celkov hmotnost pesahuje 5 kilogram. Krom toho byly v hrobech tak etn mdn nstroje, ndobky z mramoru a velmi kvalitn malovan keramika. Pozoruhodn jsou napklad sekeromlaty, kter maj toprka obalena zlatm plechem, a dokonce i jejich epel je ze zlata. Podobn vvoj je mon sledovat tak na zem Maarska a Slovenska.

Ve stedn Evrop se zpotku projevoval nedostatek mdnch surovin. Proto jsou zde hojn nlezy seker a sekeromlat z kamene, ale napodobujcch kovov pedlohy. Pes pomalej vvoj vak vyuit mdi postupovalo dle na zpad, severozpad i sever Evropy.

Na naem zem dlouho chybly doklady i pouhho zpracovn mdi. Nakonec byl ale pi archeologickm vzkumu v Makotasech u Kladna objeven hlinn tavic pohrek (takzvan tyglk) se zbytky mdi. Dky tomuto nlezu je zejm, e se tak u ns m zpracovvala slvnm. Otzkou zstv, jak se k nm surovina a hotov mdn vrobky dostvaly.

Potky hornictv

Protoe m byla vzcn, zstval pro ir stedn Evropu i v eneolitu nejdleitj surovinou kmen.

Postupn vak vzrstaly nroky na jeho kvalitu a se zvyovnm potu obyvatelstva i na jeho mnostv. Poten jednoduch zpsoby zskvn suroviny z nepli hlubokch jam byly na pelomu neolitu a eneolitu nahrazeny skutenou podzemn hornickou tbou.

Pazourkov doly byly objeveny prakticky ve vech stech Evropy. Nkter z nich byly velmi dobe archeologicky prozkoumny, a tak nae pedstava o zpsobech tby a charakteru podzemnch tebnch arel je pomrn velmi pesn. Hodn vme tak o organizaci hornick prce.

Tba byla zahjena hloubenm svisl achty, kter je v nkterch ppadech hlubok skoro 20 metr. Do achet se sestupovalo nejspe pomoc na sebe navazujcch devnch ebk. Po dosaen rovn s vskytem pazourkov suroviny (pecek, hrud) byla zahjena raba bonch chodeb - tol. Stropy ve tolch byly velmi nzk, take si meme pedstavit, e pravc hornci pracovali vlee na boku nebo v podepu. Parohovmi nebo kamennmi nstroji vyhrabvali pazourky z okoln horniny. Vyten surovina se pomoc jednoduchch zazen (koe) vytahovala na povrch, kde se okamit zaala zpracovvat. Ostatn nepotebn hornina (k se j hluina) se sten tak vynela na povrch nebo se j plnily ji vyten a oputn achty.

Pi prci v dole bylo teba myslet na zajitn strop, proto se ponechvaly bloky nevyten horniny, kter tvoily jaksi prodn podprn pile. V podzemn spleti tol se nesmlo zapomnat na vtrn, osvtlen pi prci zajiovaly loue. Prci bylo teba dobe organizovat, ale i pesto nkdy dochzelo k tragdim, kter stly pravk hornky ivot. Svd o tom nlez zavalenho mue v belgickm dole v Obourg [obr]. Neastnk stle jet svral v ruce parohov kop, kterm vyhrabval pazourkov hlzy, kdy ho zavalil zcen strop toly. V jinm dole (Strpy, Belgie) byla nalezena kostra dosplho lovka spolen s pozstatky asi ptiletho dtte. Meme se tedy domnvat, e pi prci v podzem pomhaly i dti prce. Postavou men dti mohly napklad louemi osvtlovat msto hornkovy prce.

Dosud jedin pozstatky pravkch hornickch praci na naem zem byly objeveny na potku 60. let 20. stolet v Tuimicch v severozpadnch echch. I zde byly prozkoumny achty se tolami, ze kterch se dobval kemenec, kter sice nebyl tak cenn jako pazourek, ale byl rovn dobe pouiteln pi vrob tpanch nstroj. Vechny objekty, kter byly v Tuimicch objeveny, byly bohuel znieny stavbou tepeln elektrrny.

Suroviny na vrobu tpanch kamennch nstroj, rudy obsahujc m a patrn i sl, nezbytn sloka lidsk stravy, byly pedmtem ponajcho dlkovho obchodu. Osady lec v blzkosti surovinovch zdroj byly zejm jejich dodavateli do vzdlenjch oblast, anebo ze vzdlench osad pichzely vpravy za surovinami, pinejc jako protihodnotu st vypstovanho obil, dobytek, zvec ke, jantar a podobn.

Megality

Jednm z nejmonumentlnjch jev eneolitu zpadn Evropy je budovn kamennch kultovnch a pohebnch pamtnk - megalitickch staveb, dnes vtinou velmi psn chrnnch. Pro pmosk oblasti

24

. Obr. 26 MegaJitick hrobka z velkch balvan. Takov pamtnky dvn minulosti mohou obdivovat napklad nvtvnci Wneburskch vesovi v severnm Nmecku

. Obr. 27 Jdro kruhov megalitick stavby ve Stonehenge (Anglie) tvo 30 pskovcovch kamen, z nich nkdy dva vedle sebe stojc jsou na vrcholu spojeny naplocho poloenm tetm kamenem. Podobn byla postavena i vnitn soustava kamen, kter je uspodan do pOdkovovitho tvaru v ele s takzvanm oltnm kamenem

zpadn Evropy jsou typick kamenn ady - aleje. Krom nich znme z vnitrozem tak hrobky z velkch balvan (chodbovit hroby - dolmeny), ve kterch bylo nkdy pohbeno i nkolik destek zemelch. Dle mezi megality adme jednotliv ob balvany, zmrn vztyen, kter se nazvaj menhiry.

Nejznmj aleje najdeme ve francouzskm Carnacu [karnaku] na pobe Atlantskho ocenu. O kultovn povaze toho msta nen pochyb. Obdobn charakter maj kamenn kruhy, jejich nejlepm pkladem je Stonehenge [stounhend] v jihozpadn Anglii. Je to velk kruhov objekt o prmru asi 1 1 0 metr. Stonehenge je pozoruhodn tm, e je z vnj strany obepnuto pkopem, ped nm se jet thne nzk val. Val byl nasypn z materilu vytenho pi hlouben pkopu. Mohutn objekt ve Stonehenge je svdectvm o stavebnch schopnostech pravkch lid, stejn jako do-

kladem jejich astronomickch znalost. Byl vybudovn patrn k pleitostem slaven letnho slunovratu.

Megalitick stavby pilkaj kadoron tisce souasnch vyznava njakho kultu, m ovem pamtnky pravku velice trp.

Sdlit na jezerech v alpsk oblasti vcarska, Nmecka, Itlie a Ra

kouska se od eneolitu a do nsledujc doby bronzov setkvme se zvltnm typem osad. Byly budovny na bezch jezer, piem domy nestly pmo na zemi, ale byly postaveny na devnch podlahch podpranch etnmi kly. Nkde byly kly zasazeny do dna pi behu jezera, take domy byly pstupn pouze po devnch lvkch nebo s pouitm lod. Takov sdlit se nazvaj nkoln.

.Obr. 28 Na obrzku je zachycen ivot na nkolnm sdliti. Cesta k domu, postavenmu na devn ploin, vedla patrn nejastji po vod

Hospodsk zzem tchto jezernch osad bylo u mstno na behu v blzkosti vodn plochy. Pot, co dolo k plirozenmu pehrazen jezer a jejich hladina prudce stoupla, byla sdlit zaplavena a v jezernm bahn se vborn konzervovaly mnoh pedmty z organickch ltek. Tak bylo mon rozit nae poznn ivota pravkch lid o nejrznj vrobky ze deva vetn pozstatk staveb, devnch nsad kamennch nstroj, devnch ndob a podobn. S vyuitm dendrochronologick metody lze tyto nlezy velmi pesn datovat. Napklad vcart archeologov mohou uvdt st nkterch staveb s neuvitelnou pesnost jednoho roku a sledovat, jak se nkoln osada postupn rozrstala.

Spolenost v eneolitu Zaveden orby jako novinky v zemdlstv a vznik

novch vrobnch odvtv (metalurgie a hornictv) se projevily ve zmn uspodn spolenosti. V dosavadnch epochch pravku jsme sledovali vsadn postaven pslunic enskho pohlav . V eneolitu zaala znan nabvat na vznamu musk aktivita, zejmna

25

Obr. 29 K jednomu z nejvznamnjch archeologickch objev tohoto stolet pat nlez ledovcov mumie na Hauslabov sedle v jinm Tyrolsku. Na snmku je obliej mue nazvanho "Otzi", kter il podle rozboru nlezu mezi lety 3350-3100 pf n. l.

pi orb, manipulaci s dobytkem, prci v dolech a pIi hutnn mdn rudy a zpracovn mdi, zlata a stbra. Poslen postaven mue v rodin i ve spolenosti se oznauje jako patriarcht. Odr se to i v archeologickch nlezech z tohoto obdob. Dochz k vraznmu poklesu vskytu enskch plastik, tolik rozench jet v pedchozm obdob - mlad dob kamenn. Jejich msto zaujmaj plastiky zvec a skaln rytiny. Krom toho se objevuj musk hroby s bohat vbavou a tak existence mench chat v osadch me bt dokladem muskch snah o jaksi rodinn hospodaen. eny byly postupn zbavovny vznamnj asti jak na zskvn potravy, tak i na nkterch dalch aktivitch. Vnovaly se spe domcm pracm, peovaly o rodinu, obydl a odv, pomhaly pi sklizni a spolu s dtmi sbraly divoce rostouc plodiny (oechy aj.).

Zavedenm oradla se stala zemdlsk prce innj. Orba sama nepinesla zven vnos z pol, ale spe monost obdlat vt plochy. Aby bylo mon vas sklidit vechno obil, zaaly se pstovat dal plodiny Uemen), kter dozrvaly v jinm obdob ne dosud pevaujc penice. Mezi domcmi zvaty najdeme hovz dobytek, ovce, kozy a prasata. Zvata nebyla pouze zdrojem masa, ale tak mlka a surovin (ke, rohovina). O jejich vyuit jako tan sly jsme ji hovoili. V eneolitu lid zaali patrn tak s ochoovnm kon.

V eneolitickm obdob se vedle pvodnch otevench zemdlskch osad zaala objevovat i sdlit novho typu - hradit. Dlouh neolitick domy se udrely zpotku, pozdji se domy postupn zmenovaly. Vznikalo vce typ obydl. Budovaly se napklad stavby jen ze deva, podobn srubm. Jin obydl, vce i mn zahlouben pod povrch zem, nazvme polozemnice a zemnice.

Eneolitick hradit vznikala pevn ve vhodnch vyvench polohch, mnohdy jet pirozen chrnnch prudkmi srzy. Tato hradit byla hospodskmi, sprvnmi i nboenskmi stedisky. Vtina lid ila v okolnch mench zemdlskch osadch. Mezi vesnicemi existovaly majetkov rozdly zpsoben rznou velikost obdlvan pdy a std dobytka,

mrou zapojen do obchodu a monost pstupu k surovinovm zdrojm. To ve mohlo zhorovat vzjemn vztahy jednotlivch vesnic i jejich uskupen a zvyovat nebezpe nsilnch stet. Na konci eneolitu se ji na vtin evropskho zem hovoilo indoevropskmi jazyky, pestoe jejich podobu neznme. Tyto jazyky se staly v nsledujcch obdobch zkladem vytven prajazyk dnench evropskch nrod.

Osdlen eskch zem

Tm souasn se v sousedstv usadil lid kultury se zvoncovitmi pohry. Jist si dokeme pedstavit typick keramick tvar - vyplen hlinn pohr v podob obrcenho zvonu. Keramika se vyrbla z peliv zpracovan hlny a bohat vzdoba byla uspodna do vodorovnch ps. Typickou vbavou muskch hrob byl luk a py, nkdy i mdn dka, eny mly jako milodary keramiku a ozdoby, napklad kostn kuelovit knoflky. Oproti kultue se rovou keramikou byli mui pohbvni na levm a eny na pravm boku. Nkter postupy v mylen pravkch lid jsou pro ns stle hdankou.

Pojmy: Sekeromlat - kamenn nebo kovov nstroj podobn sekee s otvorem pro nasazen toprka. Megality - pravk stavby z velkch kamen. Hradit - sdl it budovan zpravidla na vyveninch a ohrazen z dvodu obrany pkopy, valy nebo pal isdou (hradbou z tsn vedle sebe azench a zahrocench kl) .

Dleit data:

4000-2200 p. n. I. - eneolit ve stedn Evrop

Otzky, koly:

1. Jak byly piny pechodu rodov spolenosti od matriarchtu k patriarchtu ? 2. Uvete nov prvky eneolitu. 3. Mte pedstavu o prci v pazourkovm dole? Zkuste ji popsat. 4. Co jsou megality? Vte o nich nco napklad i z vlastn etby? Pipravte si na toto tma refert. 5. Charakterizujte osdlen v eskch zemch v pozdn dob kamenn.

6. DOBA BRONZOV

V dob bronzov pokraoval vvoj zapoat v eneolitu. Postupn se rozvjela emesln innost spojen s vrobou nstroj, zbran a ozdob. Pokrokem bylo zejmna rozen znalosti slvn mdi a cnu, jeho vsledkem byl nov materil - bronz. Ne dolo k tomuto vynlezu, proli lid dlouhou cestou poznvn od zpracovn prodn mdi po jej vrobu hutnickou cestou. Pidnm cnu k mdi v pomru zhruba jedna

Obr. 35 Ndobka s prohnutmi stnami a nzko posazenm uchem - takzvan ntick koflk

zem osdlen v echch a na Morav ve stedn dob bronzov (ntick kultura)

27

ku deseti zskali slitinu, kter se lpe odlvala a byla tvrd ne m samotn.

Zpotku jet primitivn smna surovin i vrobk z nich se postupn mnila ve skuten obchod. Velmi dan byla m i cn, drah kovy, jantar a sl. Dolo k dalmu rozvoji spoleensk dlby prce. Nejprve to znamenalo utuen patriarchlnho rodovho uspodn spolenosti, postupn ale dochzelo ke vzniku kmenovch svazk a pozdji svazk budovanch na zemnch principech.

Vysplej ne stedn Evropa byla egejsk oblast (Krta, ecko). Tam vznikly ve 2. tiscilet p. n. 1. prvn sttn tvary. Bylo to se zpodnm zhruba jeden a pl tisce let po stejnm procesu v Mezopotmii nebo v Egypt. Na Krt vznikala msta s palci, dokldajc rozvoj nov hospodsk i spoleensk organizace. Kvetlo zde emeslo a existuj ji i doklady psma. ecko doshlo podobnho stupn vvoje v myknskm obdob. Cel oblast vyuvala blzkosti vysplch starovkch stt Pednho vchodu a netrpla ani nedostatkem potravy. Vedle vnos z pol a masa z chovanch zvat byl soust obivy i mosk rybolov.

Stedn Evropa zhy poctila vliv ecka, s nm byla spojena obchodnmi styky. Naopak v oblastech vzdlenjch (sevem Evropa), kter ily mimo uveden kontakty, jet pevaly skupiny lovc a ryb.

Star doba bronzov - ntick kultura

Ve znan sti stedn Evropy mla vznamnou lohu ntick kultura, nazvan podle pohebit v nticch u Prahy. Jej potky spadaj jet do zvru pedchozho eneolitickho obdob a na jejm vzniku se podstatn podlely kultury z zem dnenho Maarska. Ve star dob bronzov se stedn oblast ntick kultury staly echy a Morava, kde vznikla velmi vyspl a bohat spolenost. Poprv v pravku byly vraznji osdleny tak jin echy.

Lid ntick kultury ili na sdlitch zakldanch nkdy i v mn pstupnch polohch. Domy mly klovou konstrukci, nkde se zahloubenou podlahou. Na sdlitch se vyrbla velmi kvalitn a dobe vypalovan keramika, jej rozmanitost doshla vrcholu v celm pravkm vvoji. Povrch ndob byl velmi peliv le-

tn, take nabvaly kovovho vzhledu. Nejtypitjm tvarem byla ndoba zvan koflk, kterou si meme pedstavit jako men hrneek s oukem posazenm tsn nad dnem ndobky.

Zemel byli pohrovni pevn ve skren poloze na pravm boku hlavou k jihu s tv smujc k vchodu. Ojedinle se objev i hroby rov nebo rakve dlaban z kmene stromu.

emesla

K vrob bronzovch pedmt se bn pouvala technika odlvn na "ztracenou formu". Vrobek byl nejprve vymodelovn do vosku, model byl obalen hlnou a vyplen. Rozputn vosk pi vpalu vytekl a vznikla tak definitivn forma, do n se nalval roztaven bronz. Po vychladnut se hlinn forma musela rozbt, aby bylo mon hotov vrobek vyjmout. Tak byla forma nenvratn ztracena (odtud nzev techniky) a pro dal pedmt bylo teba pipravi t formu novou. Mdn ruda, vce vak m, se k nm dovela pevn z alpsk oblasti, cn se asi til v oblasti Krunch hor. Existence tohoto pomrn vzcnho prodnho bohatstv mohla bt pinou rozvoje ntick kultury v echch. Vyloueno nen ani zapojen naeho zem do "st" tehdejho dlkovho obchodu. Dovoz mdi dokldaj hromadn nlezy (depoty) hiven, co jsou mdn ohnut tyinky s roztepanmi a zavinutmi konci. Vedle tchto "surovinovch" depot existuj jet nlezy vtho mnostv hotovch vrobk (ozdob, nstroj i zbran).

... Obr. 36 Hromadn nlez bronzovch dk z Prahy 6-Suchdala (ntick kultura)

Nalezen pedmty svd o vysok technick rovni slva a kovotepc doby bronzov. Vedle zbran (dky, sekeromlaty, hroty kop) se z bronzu vyrbly pracovn nstroje, mezi ktermi nejdleitj byla sekera. Ta navc mohla bt pouita tak jako zbra. Sekerou se kcely stromy, z nich se pipravovaly trmy na stavbu dom, vyrbla se oradla nebo jha pro zpah dobytat, vozy a lod. Staronovm nstrojem byl srp odlit z bronzu. Pouit takovho nstroje bezpochyby urychlovalo sklize a prce se stvala snaz. Pesto vak jet petrvval i srp s ostm z pazourko-

28

vch epelek. irok byla tak kla bronzovch ozdob a perk, z nich nkter se pouvaly pi spnn tehdejho odvu (jehlice). Znme i nhrdelnky z korlk ze sklovit hmoty nebo z jantaru a zlat zunice.

Pes en kovovch pedmt petrvvaly jet i v tto dob kostn nstroje a kamenn brouen sekery nebo jednoduch drtidla na mlet obil.

Stedn doba bronzov V tomto seku doby bronzov se celkov vvoj po

nkud zpomalil. Pinou byly opt klimatick pomry, nebo se ponkud ochladilo a rozdl mezi ltem a zimou se zmenil. V zemdlstv to vedlo k zhoren podmnek pro pstovn obilovin, ale souasn k usnadnn chovu dobytka. Na jihu se ovem rozvjela staroeck myknsk civilizace, kter jako prvn na evropskm zem dospla ke sttnmu zzen.

Pes zvolnn tempa vvoje zstvala ostatn Evropa pro myknsk ecko dostaten atraktivn, nebo se odtud dovely suroviny, kter na eckm zem chybly. Byl to pedevm jantar z oblasti Baltskho moe, mM z Transylvnie a Itlie, cn z Anglie, panlska a snad tak z eskho Krunoho a zejm i zlato z Karpat. Myknt ekov mohli naopak nabdnout pedevm pokroilej vojenskou vzbroj. Ve stedn Evrop se poprv objevily mee.

Spolenost

Hospodsk styl ivota stedoevropsk spolenosti se vyznaoval pevahou chovatelstv. Skupiny lid neobvaly stabiln jedno zem, ale v prbhu sezony mnily sv sdla spolen se svmi stdy. V zim obsazovaly teplej msta a v lt naopak stoupaly do vych poloh (pahorkatin) s rozshlejmi pastvinami. Tento pohyb a astj vzjemn kontakty jednotlivch skupin se projevuj na archeologickch pramenech, zejmna na keramice a na pedmtech z bronzu, kter vykazuj npadn podobnosti. Zklad spolenosti tvoily kmenov svazy v ele s mocnmi nelnky. Ti ovldali sv kmenov zem za pomoci ozbrojen druiny.

Svdectv o obyvatelch poskytuj vedle sdli i hroby, nad nimi byly vreny mohylov nsypy. astji ne v dvjch obdobch pravku byly musk hroby vybaveny zbranmi (bronzov mee, hroty kop nebo otp). V enskch hrobech tvoily milodary bohat soupravy perk a ozdob. Obecn hovome o skupin stedoevropskch mohylovch kultur, zaujmajcch prostor severn od Alp, od karpatsk kotliny po stedn Francii.

Do severn Evropy se kovov pedmty dostvaly vmnou za jantar. Zdej bainat prosted umonilo archeologm objevit zachovan dubov rakve, a dky konzervanm inkm bain se uchoval dokonce i odv tehdejch lid. eny nosily dlouh vlnn koile, na ramenou sepnut jehlicemi, kalhoty u mu nejsou doloeny. Spolenou soust odvu mu i en byl vak pl z pruhu ltky, kter se u krku zapnal pomoc jehlic nebo jednoduchch spon . .

soust irokho okruhu pedkeltskch kultur. Mezi pozoruhodnj objevy v tto kultue pat zejmna hromadn nlezy bronzovch pedmt - depoty.

Pinou jejich ukldn do zem mohla bt jednak poteba doasn ochrany cennch artefakt (pak maj depoty charakter skutench poklad), jednak mohlo jt o uloen rituln. Pak by byly uloeny zmrn a trvale a mly by povahu obtnch pedmt. Pokud byly depoty objeveny pod podlahou chat v osad, je pravdpodobnj prvn monost vkladu. Pipady uloen depot ve vyplench j amch nebo pecch, zvlt pokud v nich byly objeveny souasn i odlvac formy, naznauj spe souvislost se slvaskou vrobou a hod se na n monost druh - rituln, obtn.

Jet atraktivnj j sou v knovzsk kultue otzky spojen s pohebnm ritem. U rovch hrob se napklad setkvme s otvorem proraenm do umy pi jej m dn. Mlo j t patrn o ppravu cesty pro dui zemelho, kter by tudy podle tehdejch nboenskch pedstav mohla v uritm okamiku opustit tlesn pozstatky nebotka. Knovzsk kostrov pohby zase naznauj problematiku sociln diferenciace a zvyk. Ve vtin ppad toti nelo o klasick ppady pohb s pietnm uloenm nebotka do pipraven hrobov jmy. Lidsk pozstatky byly ukldny do odpadnch sdlitnch jam, kde spovaj spolen s rozbitou keramikou a zvecmi kostmi. Jen mlokdy byl takov "poheb" doprovzen milodary.

Nkte zemel byli dokonce zohaveni. Mvaj bu vyvrcen doln konetiny, odatou jednu nohu, nebo byla jejich tla doslova rozsekna, ppadn byly ostatky rozdleny do vce jam. Mnohdy se naly napklad dlouh lidsk kosti nesouc stopy po tpn, co vedlo k domnnce o provozovn ritulnho kanibalismu. Mohlo jt ovem o nsiln zsahy, kter vznikly v j in souvislosti ne zrovna s tmto otesnm jevem. Projevy kanibalismu ale na druh stran znme jet z poslednch desetilet z Papuy-Nov Guiney, a dokonce na n upozoruj i souasn etnografov.

Utven pravkch nrod

V zvru doby bronzov (v 8 . stolet p. n . 1.) meme ji na zemi Evropy urit rozmistn pravkch nrod, kter znme jmnem. Vechny hovoily takz-

Utven etnickch skupin v Evrop v pozdn dob bronzov

30

vanmi indoevropskmi jazyky. Ty se v dalm obdob rozvjely, dlily, nkter z nich zanikly. Tato doba byla patrn rozhodujc pro utven ady etnickch skupin, kter se vydlily ze spolenho indoevropskho zkladu. Byli to napklad na severozpad Germni, pi Baltu Bajtov, pedci Kelt v sti zpadn a stedn Evropy, v Itlii pak Veneti nebo Italikov. Mezi Karpaty a Dnprem ili prapedkov Slovan a Balkn ovldali pedkov lIyr a Thrk. Souasn vznikaly ve Stedomo osady Foinian a ek, kte podnikali plavby a k severnm behm ernho moe.

Zhoren podneb ve stedn Evrop vedlo k zniku nkterch osad a naruen obchodnch styk, zajiujcch dovoz mdi a cnu. Nepzniv vliv mly tak pasteveck kmeny, kter ji dve pronikaly na Balkn. Surovin k vrob bronzu zaal bt nedostatek. Ke zlepen situace v cel Evrop dolo a po rozen novho kovu - eleza.

Pojmy: Mohyla - hl inn kuelovit nsyp nad pohbem, nkdy s vnitn devnou nebo kamennou konstrukc. Jantar je lutohnd zkamenl pryskyice pedvkch strom, vyskytujc se napklad na jihovchodnm pobe Baltskho moe. Pouval se k vrob ozdobnch pedmt. Kanibalismus - rituln pojdn lidskho masa, l idojedstv.

Dleit data:

2200-1600 p. n. l. - star doba bronzov 1600-1250 p. n. l. - stedn doba bronzov 1250-750 p. n. l. - mlad doba bronzov

Otzky, koly:

1. Jak se v dob bronzov odliovala situace na j ihu Evropy od ostatnho evropskho zem? 2. Jak byla v tto dob uspodna spolenost? Co vechno nm umouje poznat ivot tehdejch lid? 3. Vysvtlete princip techniky odlvn na "ztracenou formu". 4. Z literatury zkuste zjistit nco vce o ntick kultue. Pipravte si refert. Zjemci si mohou vybrat i j inou z kultur tto doby. 5. Popite rzn zpsoby pohbvn v dob bronzov.

7. DOBA ELEZN

V tomto obdob nastal vznamn zlom nejen ve vrob, ale v dj inch lidsk spolenosti vbec. Poznn novho