Dějiny ekonomieDějiny ekonomieLiteratura:Literatura:

Buchholz, T. D. Živé myšlenky mrtvých Buchholz, T. D. Živé myšlenky mrtvých ekonomůekonomů

Cameron, R. Stručné ekonomické dějiny světaCameron, R. Stručné ekonomické dějiny světa Holman, R. Dějiny ekonomického myšleníHolman, R. Dějiny ekonomického myšlení Holman, R. Vývoj ekonomického myšleníHolman, R. Vývoj ekonomického myšlení Králík, O. Vývoj ekonomického myšleníKrálík, O. Vývoj ekonomického myšlení Kvasničková, A. Dějiny ekonomického myšleníKvasničková, A. Dějiny ekonomického myšlení Samson, Š. Dejiny ekonomických teóriíSamson, Š. Dejiny ekonomických teórií Sojka, M. Dějiny ekonomických teoriíSojka, M. Dějiny ekonomických teorií

Homér (asi 8. stol. př. Homér (asi 8. stol. př. n.l.)n.l.)

Dílo Illias a OdysseaDílo Illias a Odyssea

vláda rodové vláda rodové aristokraciearistokracie

majetek zvyšován z majetek zvyšován z kořistí z válek, daní, kořistí z válek, daní, obchoduobchodu

neurození: svobodníneurození: svobodní

zemědělcizemědělci

řemeslníciřemeslníci

nádenícinádeníci

Hésiodos (8-7.stol. př. n. Hésiodos (8-7.stol. př. n. l.)l.)

dílo: Práce a dnydílo: Práce a dny

význam význam zemědělství a zemědělství a práce udržující práce udržující chod hospodářstvíchod hospodářství

Řecká kolonizaceŘecká kolonizace

Řecké minceŘecké mince

Solón (640-559 př.n.l.)Solón (640-559 př.n.l.)

zakladatel zakladatel athénské athénské otrokářské otrokářské demokraciedemokracie

zrušení dlužného zrušení dlužného otroctvíotroctví

regulace regulace hospodářstvíhospodářství

podpora podpora řemeslníkůřemeslníků

Xenofón (430-355 př. n. Xenofón (430-355 př. n. l.)l.)

Dílo: Dílo: OIKONOMIKOSOIKONOMIKOS

OIKOS=důmOIKOS=dům NOMOS=zákonNOMOS=zákon

zdůrazňuje význam zdůrazňuje význam zemědělstvízemědělství

Platon (427-347 př. n. l.)Platon (427-347 př. n. l.) Dílo: Ústava, ZákonyDílo: Ústava, Zákony

Koncepce ideálního státuKoncepce ideálního státu Dělba práce – předurčení Dělba práce – předurčení

lidí k různým činnostem lidí k různým činnostem dle nadánídle nadání

1.Vládci – filosofové1.Vládci – filosofové 2 Válečníci – obrana 2 Válečníci – obrana

státustátu 3.zemědělci, řemeslníci a 3.zemědělci, řemeslníci a

obchodníciobchodníci

Aristoteles (384-322 př. Aristoteles (384-322 př. n. l.)n. l.)

Dílo: Politika, Etika Dílo: Politika, Etika NikomachovaNikomachova

Pozoruhodné Pozoruhodné myšlenky o hodnotě myšlenky o hodnotě zboží, směně, ceně zboží, směně, ceně a penězícha penězích

„„Výměna nemůže Výměna nemůže být bez rovnosti a být bez rovnosti a rovnost bez rovnost bez souměřitelnosti.“souměřitelnosti.“

Ekonomika:Ekonomika: hosp. činnost, hosp. činnost,

kterou se kterou se uspokojují uspokojují potřebypotřeby

Chrematistika:Chrematistika: hromadění peněz hromadění peněz

pomocí lichvy a pomocí lichvy a obchoduobchodu

Peníze chápal Peníze chápal jako prostředek jako prostředek směny, neviděl v směny, neviděl v nich prostředek nich prostředek uchování uchování bohatstvíbohatství

Rozsah římské říšeRozsah římské říše

ŘÍMŘÍM

Dochází k rozvoji právního myšlení a Dochází k rozvoji právního myšlení a stagnaci myšlení ekonomickéhostagnaci myšlení ekonomického

Množství otroků z podrobených zemíMnožství otroků z podrobených zemí Otroctví přestává být ospravedlnitelné Otroctví přestává být ospravedlnitelné

morálně, ale pouze právněmorálně, ale pouze právně Zemědělství se koncentruje do obrovských Zemědělství se koncentruje do obrovských

latifundií, je závislé na práci otrokůlatifundií, je závislé na práci otroků Konec období – rozdělení velkostatků na Konec období – rozdělení velkostatků na

drobná hospodářstvídrobná hospodářství

Cato starší (234-149 př. Cato starší (234-149 př. n. l.)n. l.)

Dílo: O rolnictví Dílo: O rolnictví

Varro (116-27 př. n. l.)Varro (116-27 př. n. l.)

Dílo: Tři knihy o Dílo: Tři knihy o rolnictvírolnictví

bratři Gracchovébratři Gracchové

Collumella (4-70 n. l.)Collumella (4-70 n. l.)

Ekonomické myšlení ve Ekonomické myšlení ve středověkustředověku

Silný vliv křesťanstvíSilný vliv křesťanství Sv. Augustin (354-430) dílo: O obci božíSv. Augustin (354-430) dílo: O obci boží -fyzická práce není brána jako něco -fyzická práce není brána jako něco

ponižujícího, je rovnocenná s prací ponižujícího, je rovnocenná s prací duševní – je „božím příkazem“duševní – je „božím příkazem“

Existence feudálních vztahů Existence feudálních vztahů

Tomáš Akvinský (1225-Tomáš Akvinský (1225-1274) 1274)

Dílo: Summa Dílo: Summa theologicatheologica

teorie o „spravedlivé teorie o „spravedlivé ceně“ceně“

Cena která „stačí k Cena která „stačí k udržení jeho a jeho udržení jeho a jeho rodiny, který je rodiny, který je normální ve normální ve společenské třídě, ke společenské třídě, ke které daný jedinec které daný jedinec patří“patří“

Spravedlivá cena se má Spravedlivá cena se má skládat z:skládat z:

Nákladů na výrobuNákladů na výrobu Nákladů na dopravu Nákladů na dopravu Přiměřeného zisku obchodníkaPřiměřeného zisku obchodníka Daně, cla, mýtaDaně, cla, mýta

Odsuzuje půjčování peněz na úrokOdsuzuje půjčování peněz na úrok

Nicole Oresme (1320-1382)Nicole Oresme (1320-1382)

Dílo: O původu, podstatě, zákonu a změnách Dílo: O původu, podstatě, zákonu a změnách penězpeněz

- kritizuje znehodnocování peněz- kritizuje znehodnocování peněz Ve středověku převažuje metalistické pojetí Ve středověku převažuje metalistické pojetí

peněz: hodnota peněz je závislá na jejich peněz: hodnota peněz je závislá na jejich vnitřní hodnotě (je dána obsahem a ryzostí vnitřní hodnotě (je dána obsahem a ryzostí kovu)kovu)

Nominalistická koncepce peněz: peníze jsou Nominalistická koncepce peněz: peníze jsou pouze symbolem, abstraktní zúčtovací pouze symbolem, abstraktní zúčtovací jednotkoujednotkou

MerkantilismusMerkantilismus Rozvíjel se v období 15. - 18. stoletíRozvíjel se v období 15. - 18. století v evropském prostředí dochází k mnoha v evropském prostředí dochází k mnoha

ekonomickým, sociálním, politickým i ekonomickým, sociálním, politickým i kulturním změnám (objevení Ameriky, kulturním změnám (objevení Ameriky, zrod knihtisku, nástup humanismu a zrod knihtisku, nástup humanismu a renesance – obrat k člověku, pozemskému renesance – obrat k člověku, pozemskému životu, rozvoj přírodních věd)životu, rozvoj přírodních věd)

Mercator = obchodníkMercator = obchodník Snaha o růst bohatství země = drahé kovySnaha o růst bohatství země = drahé kovy Toto bohatství se může zvyšovat hlavně Toto bohatství se může zvyšovat hlavně

díky zahraničnímu obchodudíky zahraničnímu obchodu

Raný merkantilismusRaný merkantilismus

v 15. – 16. stol.v 15. – 16. stol. aktivní peněžní bilanceaktivní peněžní bilance (bullionismus, bullion=zlatý prut)(bullionismus, bullion=zlatý prut) Zákaz odlivu peněz ze země, Zákaz odlivu peněz ze země,

podpora vývozu zboží a prosazování podpora vývozu zboží a prosazování vysokých vývozních cenvysokých vývozních cen

Rozvinutý Rozvinutý merkantilismusmerkantilismus

v 16. – 18. stol.v 16. – 18. stol. aktivní obchodní bilance prostřednictvím:aktivní obchodní bilance prostřednictvím:

- podpora vývozu výrobků- podpora vývozu výrobků

- omezení vývozu surovin- omezení vývozu surovin- podpora výrobních vývozních odvětvípodpora výrobních vývozních odvětví- podpora tranzitního obchodu a přeprava podpora tranzitního obchodu a přeprava

výrobků pro vlastní a cizí spotřebu výrobků pro vlastní a cizí spotřebu vlastními prostředkyvlastními prostředky

- omezování spotřeby dováženého zbožíomezování spotřeby dováženého zboží

Thomas Mun (1571-Thomas Mun (1571-1641)1641)

dílo: dílo:

Bohatství Anglie v Bohatství Anglie v zahraničním zahraničním obchoděobchodě

- důležitost příznivé důležitost příznivé celkové obchodní celkové obchodní bilancebilance

- politika reexportupolitika reexportu

Josiah Child (1630-1699)Josiah Child (1630-1699)

dílo: Pojednání o obchodu a úroku z dílo: Pojednání o obchodu a úroku z penězpeněz

Bernard de Mandeville (1670-1733)Bernard de Mandeville (1670-1733)

dílo: Bajka o včelách: aneb soukromé dílo: Bajka o včelách: aneb soukromé neřesti,neřesti,

veřejný prospěchveřejný prospěch

Jean Baptiste Colbert Jean Baptiste Colbert (1619-1683)(1619-1683)

francouzský francouzský ministr financíministr financí

podpora rozvoje podpora rozvoje manufaktur na manufaktur na úkor zemědělského úkor zemědělského rozvojerozvoje

Kameralismus – rozšířen ve střední Kameralismus – rozšířen ve střední EvropěEvropě

orientoval se na populační růst, orientoval se na populační růst, řemesla a zemědělstvířemesla a zemědělství

Představitelé např.: Johann Joachim Představitelé např.: Johann Joachim Becher Becher

Joseph SonnenfelsJoseph Sonnenfels

Význam merkantilismuVýznam merkantilismu

Obtížné hodnoceníObtížné hodnocení Poukázali na objektivní pohyb peněz a Poukázali na objektivní pohyb peněz a

kapitálu a na zisk jako motiv výroby a kapitálu a na zisk jako motiv výroby a obchodu.obchodu.

Jejich názory přispěly k rozvoji výrobních Jejich názory přispěly k rozvoji výrobních vztahů a výroby.vztahů a výroby.

V 18. stol. Se dostávají do rozporu se V 18. stol. Se dostávají do rozporu se spol. realitou a stávají se brzdou spol. realitou a stávají se brzdou svobodného tržního hospodářství a svobodného tržního hospodářství a předmětem kritiky.předmětem kritiky.

Fyziokratismus - Fyziokratismus - fyziokratéfyziokraté

fysis = přírodafysis = přírodakratos = vládakratos = vláda

idea přirozeného řáduidea přirozeného řádu (orde (orde naturel)naturel)

laissez faire = nechte býtlaissez faire = nechte být

čistý produkt čistý produkt – hodnota výstupu je – hodnota výstupu je větší nežvětší než

nákladynáklady

pojetí kapitálu pojetí kapitálu – chápali jej jako zálohy– chápali jej jako zálohy

Druhy kapitálových zálohDruhy kapitálových záloh Zálohy investované do půdyZálohy investované do půdy Fixní zálohyFixní zálohy Roční zálohyRoční zálohy

Koncept jediné daně – zdaněn může Koncept jediné daně – zdaněn může být pouzebýt pouze

čistý produktčistý produkt

Francois Quesnay (1694-Francois Quesnay (1694-1774)1774)

Dílo: EkonomickáDílo: Ekonomická

tabulkatabulka

Rozlišoval tři Rozlišoval tři společenskéspolečenské

třídy:třídy:- ProduktivníProduktivní- SterilníSterilní- VlastníkyVlastníky

Ekonomická tabulkaEkonomická tabulka

Anne Robert Turgot Anne Robert Turgot (1727-1781)(1727-1781)

Dílo: Úvahy o Dílo: Úvahy o tvorbě a tvorbě a rozdělování rozdělování bohatstvíbohatství

ve své funkci ve své funkci ministra financí ministra financí realizoval řadu realizoval řadu protimerkantilistickprotimerkantilistických opatření v ých opatření v duchu duchu fyziokratismufyziokratismu

Klasická politická Klasická politická ekonomie - předchůdciekonomie - předchůdci

William Petty (1623-William Petty (1623-1687)1687)

Dílo: Politická aritmetikaDílo: Politická aritmetika

Traktát o penězích a Traktát o penězích a

poplatcíchpoplatcích

„„Práce je otcem bohatství Práce je otcem bohatství a příroda je jeho a příroda je jeho matkou.“matkou.“

teorie úroku – odvozen z teorie úroku – odvozen z pozemkové rentypozemkové renty

John Locke (1632-John Locke (1632-1704)1704)

Dílo: O občanské vláděDílo: O občanské vládě

obhajuje soukromé obhajuje soukromé vlastnictví – přirozené vlastnictví – přirozené právo člověkaprávo člověka

kvantitativní teorie kvantitativní teorie

peněz – příliv peněz peněz – příliv peněz nezvyšuje bohatství nezvyšuje bohatství zemězemě

Richard Cantillon (1680-1734)Richard Cantillon (1680-1734)

Dílo: Esej o povaze obchoduDílo: Esej o povaze obchodu- hlavní zdroj bohatství půdahlavní zdroj bohatství půda

Teorie peněz – Cantillonův efekt Teorie peněz – Cantillonův efekt

David Hume (1711-David Hume (1711-1776)1776)

Dílo: Politické Dílo: Politické rozpravyrozpravy

- rozpracoval teorii rozpracoval teorii penězpeněz

- mechanismus toku mechanismus toku drahých kovůdrahých kovů

Klasická politická Klasická politická ekonomieekonomie

Adam Smith (1723 – 1790)Adam Smith (1723 – 1790) Původně morální filosofPůvodně morální filosof Zakladatel ekonomie jako vědní disciplínyZakladatel ekonomie jako vědní disciplíny 1776 Pojednání o podstatě a původu 1776 Pojednání o podstatě a původu

bohatství nárobohatství náro Základní myšlenka: tržní mechanismus Základní myšlenka: tržní mechanismus

předstatvuje přirozený samoregulující řád v předstatvuje přirozený samoregulující řád v němž cenový systém rozhoduje o chování němž cenový systém rozhoduje o chování lidí. Vše se děje automaticky bez lidí. Vše se děje automaticky bez centrálního řízenícentrálního řízení

Thomas Robert Malthus (1766 – 1834)Thomas Robert Malthus (1766 – 1834) Stal se prvním profesorem ekonomieStal se prvním profesorem ekonomie 1798 Esej o principu populace1798 Esej o principu populace Tvrdil, že počet obyvatel se bude zvyšovat Tvrdil, že počet obyvatel se bude zvyšovat

geometrickou řadou, ale produkce potravin geometrickou řadou, ale produkce potravin poroste pouze aritmetickou řadouporoste pouze aritmetickou řadou

1820 Zásady politické ekonomie – jako první 1820 Zásady politické ekonomie – jako první upozornil, že agregátní nabídka nemusí upozornil, že agregátní nabídka nemusí nalézat dostatečnou agregátní poptávku nalézat dostatečnou agregátní poptávku (popření Sayova zákona) (popření Sayova zákona)

David Ricardo ( 1772 – David Ricardo ( 1772 – 1823)1823)

Nestudoval VŠ, od 14 ti let pracoval na burzeNestudoval VŠ, od 14 ti let pracoval na burze 1817 napsal Principy politické ekonomie 1817 napsal Principy politické ekonomie

zdaněnízdanění Ktitizoval Obilní zákony, které měly Ktitizoval Obilní zákony, které měly

znamožnit dovoz levného obilí do Británieznamožnit dovoz levného obilí do Británie Vypracoval teorii komparativní výhody v Vypracoval teorii komparativní výhody v

zahraničním obchodězahraničním obchodě Rozvinul pracovní teorii hodnoty a na jejím Rozvinul pracovní teorii hodnoty a na jejím

základě vytvořenou teorii rozdělování základě vytvořenou teorii rozdělování důchodůdůchodů

Významný je „Zákon klesajících“ výnosů – Významný je „Zákon klesajících“ výnosů – z něj vychází teorie „Diferenciální renty“.z něj vychází teorie „Diferenciální renty“.

Navazuje na něj Karel MarxNavazuje na něj Karel Marx Jean Baptiste Say (1767 – 1832) Jean Baptiste Say (1767 – 1832)

francouzský podnikatelfrancouzský podnikatel Odmítl klasickou teorii hodnoty a pokusil Odmítl klasickou teorii hodnoty a pokusil

se ji nahradit subjektivní teorií užitku v se ji nahradit subjektivní teorií užitku v tom jej můžeme pokládat za předchůdce tom jej můžeme pokládat za předchůdce neoklasické ekonomieneoklasické ekonomie

John Stuart Mill ( 1806 – 1873)John Stuart Mill ( 1806 – 1873) Vychází z díla A. Smitha a d. RicardaVychází z díla A. Smitha a d. Ricarda Napsal učebnici Zásady politické Napsal učebnici Zásady politické

ekonomie (1848) – nejvýznamnější ekonomie (1848) – nejvýznamnější učebnice ekonomie ve druhé pol. 19. učebnice ekonomie ve druhé pol. 19. stol.stol.

Přínos klasické politické Přínos klasické politické ekonomieekonomie

1. Vymezení tržního systému a vysvětlení 1. Vymezení tržního systému a vysvětlení jeho koordinační funkce. Východiskem je teze jeho koordinační funkce. Východiskem je teze o neviditelné ruce trhu (A. Smith)o neviditelné ruce trhu (A. Smith)

2. Teorie hodnoty a ceny zboží. Odlišení od 2. Teorie hodnoty a ceny zboží. Odlišení od užitné hodnoty – schopnosti uspokojit užitné hodnoty – schopnosti uspokojit potřebu a hodnoty – vyplývá z nákladů potřebu a hodnoty – vyplývá z nákladů výrobních faktorů nezbytných k jejich výroběvýrobních faktorů nezbytných k jejich výrobě

3. Teorie rozdělování : rozdělování důchodů 3. Teorie rozdělování : rozdělování důchodů na základě služeb výrobních faktorů. Práce – na základě služeb výrobních faktorů. Práce – mzda, kapitál – úrok, půda – renta, podnikání mzda, kapitál – úrok, půda – renta, podnikání - zisk- zisk

4. populační teorie T. R. Malthuse4. populační teorie T. R. Malthuse 5. Železný zákon mzdový – Každý růst populace 5. Železný zákon mzdový – Každý růst populace

přiese růst pracovních sil – v důsledku toho přiese růst pracovních sil – v důsledku toho klesne mzda na úroveň zajišťující životní klesne mzda na úroveň zajišťující životní minimum dělníků. (tento zákon relevantní jen minimum dělníků. (tento zákon relevantní jen pro primitivní agrární ekonomiku)pro primitivní agrární ekonomiku)

6. Sayův zákon trhu. Vychází z předpokladu, že 6. Sayův zákon trhu. Vychází z předpokladu, že agregátní nabídka vytváří vždy stejně velkou agregátní nabídka vytváří vždy stejně velkou agregátní poptávku. Agregátní poptávku agregátní poptávku. Agregátní poptávku vytvářejí 2 části: spotřeba a investice vytvářejí 2 části: spotřeba a investice

Sníží-li se jedna část poptávky, zvýší se Sníží-li se jedna část poptávky, zvýší se druhá část.druhá část.

7. Zákon klesajících výnosů. Zvýší-li se 7. Zákon klesajících výnosů. Zvýší-li se jeden z výrobních faktorů při zachování jeden z výrobních faktorů při zachování konstantní úrovně dalších, snižuje se konstantní úrovně dalších, snižuje se přírůstek výnosu dosahovaný zvýšením přírůstek výnosu dosahovaný zvýšením variabilního faktoru. Tento zákon je variabilního faktoru. Tento zákon je východiskem teorie mezní produktivity.východiskem teorie mezní produktivity.

8. Diferenciální pozemková renta8. Diferenciální pozemková renta

9. Teorie absolutní výhody v zahraničním 9. Teorie absolutní výhody v zahraničním obchodě. Každá země by měla vyvážet jen ty obchodě. Každá země by měla vyvážet jen ty statky a služby, při jejichž výrobě dosahuje statky a služby, při jejichž výrobě dosahuje absolutní výhoduabsolutní výhodu

10. Teorie komparativní (poměrné) výhody v 10. Teorie komparativní (poměrné) výhody v zahraničním obchodě pochází od d. Ricarda. zahraničním obchodě pochází od d. Ricarda. Mezinárodní obchod může být výhodný mezi Mezinárodní obchod může být výhodný mezi dvěma zeměmi i v případě, kdy jedna země dvěma zeměmi i v případě, kdy jedna země vyrábí oba statky levněji. Každá země se vyrábí oba statky levněji. Každá země se zaměří na statek, který vyrábí relativně zaměří na statek, který vyrábí relativně levněji.levněji.