> Strana

DŮLNÍ NOVINYNOVINY CZECH COAL GROUP A SEVERNÍ ENERGETICKÉ

číslo 10  říjen 2016  ZDARMA

Stromy sázejí hned po těžbě

Strojvedoucí nespoléhá jen na poučky

První vítězství rozumu nad zeleným šílenstvím

Stopy po důlní činnosti zmizí do tří let

Ze zámečnické dílny do obrazové galerie

> Strana > Strana 15> Strana 6 5 2 8 > Strana

Velký sesuv půdy, který posti-hl hnědouhelný důl Turów na polsko-českoněmecké hrani-ci, zničil vnitřní část těžební já-my a vedení dolu zastavilo až do odvolání dovoz a prodej uh-lí soukromým zákazníkům. Řa-da z nich pochází z české stra-ny hranice, proto Severní ener-getická zvláštními dodávkami pomůže tamním spotřebitelům pokrýt kritický nedostatek pa-liva na začátku topné sezony. Kromě navýšeného množství ořechu II, který se pro domácí vytápění využívá nejčastěji, při-pravila i speciální druh, takzva-nou pecku. „Dovážené uhlí z Polska je mé-ně kvalitní, a proto levnější. Typ ořech je dražší, ale podstatně kvalitnější. Lidé tak při správ-ném způsobu topení získají ze

stejného množství uhlí více tep-la,“ vysvětlil Ondřej Peroutka, obchodní ředitel Severní ener-getické.Nově připravený druh pecka je svou velikostí a vlastnostmi velmi podobný uhlí dodávané-mu z Polska, je ale minimálně o čtvrtinu výhřevnější. Cenový rozdíl je přitom řádově v dese-tikorunách. Může být tedy řeše-ním pro seniory i sociálně slab-ší odběratele. Je ho však k dis-pozici jen omezené množství.Vagóny s mosteckým uhlím je Severní energetická připravena dodat prostřednictvím svých autorizovaných prodejců. Na-víc je schopna pokrýt zájem v ohrožených obcích dlouho-době. Výpadek dodávek z Pol-ska totiž prodejci odhadují na půl roku až rok. (red)

Uhlí pro Frýdlant za dostupnou cenuSeverní energetická v  reakci na výpadek do-dávek uhlí z  Polska připravila mimořádné dodávky tříděných druhů pro spotřebitele na Frýdlantsku za dostupnou cenu.

„Štiky českého byznysu jsme zaznamenali už v loňském ro-ce, kdy jsme se ve stejném srov-nání objevili na pátém mís-tě v kraji. O to víc nás těší, že na základě čistě ekonomic-kých ukazatelů jsme se posu-nuli ještě o několik příček výš,“ komentoval výsledek Voj-těch Bögi, ředitel Czech Coal Power. „Už od vzniku společ-nosti se nám daří hospodařit

s kladným hospodářským vý-sledkem a dokonce vytvářet stalý zisk při stejných cenách. Naší snahou bylo už od prvo-počátků chovat se ekonomicky a držet náklady na odpovídají-cí úrovni,“ doplnil ředitel. Kladný hospodářský výsledek je mimo jiné jednou z pod-mínek, aby společnost byla do žebříčku zařazena. Štika-mi českého byznysu se mo-

hou stát irmy se sídlem v ČR, s obratem vyšším než 10 mili-onů eur v minulém roce. Hod-notí se období za poslední tři roky, přičemž nejaktuálněj-ší rok má nejvyšší váhu. „Šti-ky českého byznysu vznikly ja-ko žebříček nejdynamičtěji se rozvíjejících společností v Čes-ké republice. Jako úvěrová po-jišťovna hodnotíme inanční zdraví společností, vycházíme tedy výhradně z ekonomických dat a jejich vývoje v časové řa-dě, “ vysvětlil Pavel Schwei-ner, Managing Director úvěro-vé pojišťovny Coface, která je zakladatelem žebříčku. Pokračování na straně 2

Czech Coal Power mezi štikamiMezi Štiky českého byznysu patří letos také Czech Coal Power. Na druhé místo žebříčku v Ústeckém kraji firmu dostaly především eko-nomické ukazatele za posledních několik let.

Elektrárna ve Chvaleticích obnovila po zářijovém po-žáru výrobu v blocích jed-na a dva a zahájila dodávky elektřiny do sítě. Likvidace trosek a příprava náhradní dopravy paliva do kotlů trvala bezmála šest týd-nů. Vyšetřování příčin požáru stále pokračuje. „V tuto chvíli je zprovozněna náhradní zauh-lovací cesta, aby výpadek dodá-vek elektřiny trval co nejkratší dobu. Obnovení požárem zasa-žené zauhlovací věže a mostu do původního stavu však bude trvat ještě několik měsíců,“ uve-dl Luboš Pavlas, generální ře-ditel elektrárny.

Do procesu výroby byla za-pojena i aktivisty nedávno poškozená chladicí věž. „Je-jí stav prohlédli znalci a pod-le posudků je možné její opra-vu realizovat za chodu. Škody však jsou významné,“ dodal Pavlas.Pokračuje také dlouhodo-bě plánovaná oprava bloků 3 a 4. Nejdůležitějším cílem projektu je snížení emisí.Zatímco na začátku 90. let dosahovala roční produkce oxidu siřičitého běžně kolem 45 000 tun, dnes je to pou-hých 6 % tohoto množství, a po probíhající ekologizaci to bude ještě méně. (red)

Chvaletice opět v provozuSeverní energetická nabízí spot ebitelům speciální druh t íděného uhlí. Ilustra ní foto Sev.en

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016 Ze skupiny | 3> 2 | Ze skupiny

Den otevřených dveří Chvaletická elektrárna chce přiblížit obnovu výrobního zařízení na dvou blocích širo-ké veřejnosti. Na sobotu 5. lis-topadu od 9 do 15 hodin pro-to připravila Den otevřených dveří.

Diskuze s vedenímPřes sedm desítek zaměstnan-ců Sev.en EC se sešlo na disku-zi s členy představenstva a ve-dení společnosti. Probíral se například aktuální stav oprav bloků 3 a 4, odstraňování ná-sledků havárie zauhlovacího mostu a její dopady do hospo-daření skupiny.

„Jde o poháněcí stanici, kte-rá prošla kompletní generál-ní opravou strojních i elekt-ro částí. Měnilo se vlastně úpl-ně všechno od kabeláže, přes rozvaděče a čidla, převodovky, pohony i válečky a rošty. A ná-sledně dostala poháněcí sta-nice i nový nátěr,“ vyjmenoval Václav Benda, mechanik úse-ku skrývky Vršanské uhelné. Obvykle se dělají pouze dílčí opravy, stejnou komplexní ge-nerálku během uplynulých ně-kolika let podstoupily jen tři poháněcí stanice. „Stanice 232 byla poslední, která neměla frekvenční měniče, takže jsme je museli nainstalovat. V tu-to chvíli jsou veškeré poháněcí stanice, které úsek využívá, vy-bavené měniči,“ doplnil Benda. Ty umožňují plynulejší provoz

pásových dopravníků a regu-lování rychlosti, což usnadňuje práci při opravách gumového pásma, ale i při najíždění tech-nologie, čímž se šetří energie. „Dá se regulovat rychlost do-pravníků, takže když se napří-klad těží uhlí, je rychlost nižší, než když se těží skrývka. Navíc umožňují i velmi rychlé rozjetí dopravníkové linky,“ pozname-nal Benda. Dříve trvalo rozjet jednu dopravníkovou linku až dvacet minut. V současné do-bě se i díky frekvenčním měni-čům doba zkrátila na několik minut. Denně se tím šetří ne-jen čas, ale i energie a hlavně provoz je plynulý.Poháněcí stanice přenášejí energii na pásový dopravník, jinými slovy, udržují plynu-lý chod pásových dopravní-

ků, po nichž putuje vytěžený materiál a měří i několik ki-lometrů. Obvykle jsou od se-be vzdálené zhruba kilome-tr, ale záleží na podmínkách, v nichž se pracuje. Na takzva-

né zakládací straně lomu mo-hou být rozestupy mezi jed-notlivými poháněcími stani-cemi i delší, někdy i více než 1 500 metrů. Poháněcí stani-ce 232 nemá obsluhu a spo-

lečně s deseti dalšími pohá-něcími stanicemi je součástí zhruba šestikilometrové lin-ky dálkové pásové dopravy od skrývkového rypadla k zakla-dači. (pim)

Žlutá kráska pomáhá skrývce na výsypkuJeště před začátkem důležité přestavby byla díky své zářivé barvě vidět až z vyhlídky lomu Vršany. Poháněcí stanice 232 se nyní stala součástí linky dálkové pásové dopravy od skrývkového velkostroje KU800/K84 k  zakla-dači ZP6600/Z86.

Báňští záchranáři se podíleli na plánované odstávce a kon-trole štolového přivaděče pit-né vody pro celou Prahu. Voda pro hlavní město se čer-pá z vodního díla Švihov na Že-livce. Odtud proudí ocelovým potrubím o průměru 2,6 met-ru až do Prahy. Potrubí se musí čas od času zkontrolovat. A prá-vě na této kontrolní činnosti zá-chranáři spolupracovali s potá-pěči z potápěčské stanice Praha a Ostrava.Potrubí v určitých částech trasy vede pod řekami Sázavou a Bla-nice takzvanými shybkami, což jsou nejnižší místa ve tvaru ši-rokého U, odkud ani při revi-zi nelze vodu vypustit nebo vy-čerpat. Kontrola se zde proto provádí pod vodou. Potápěče do „shybky“ spouštěli a vytaho-vali z hloubky až 36 metrů báň-ští záchranáři pomocí svého le-zeckého vybavení. (pir)

Potápěči kontrolovali potrubí do Prahy

Potápě ům do hloubky pomáhali se svou technikou bá ští záchraná-i. Foto: Archiv HBZS

„Na Slatinické výsypce pracuje-me už od loňska. Jedná se o plo-chu o rozloze zhruba padesát hektarů. Na přibližně jedenác-ti hektarech jsme práce loni do-končili, na sedmatřiceti stále probíhají a jak budou dokon-čovány báňské práce, budeme postupovat s rekultivacemi,“ vysvětlil Tomáš Šolar, ředitel společnosti Rekultivace.

„Vysazujeme klasické dřeviny, které se pro tento typ území hodí. Lesní porost by měl za-jišťovat i ochranu proti praš-nosti a hlučnosti ze šachty,“ připomněl ředitel. Jen v le-tošním roce na Slatinické vý-sypce vysadili a ještě vysadí 111 tisíc sazenic, z toho více než 75 tisíc listnatých stro-mů. Na území vzniká 4 600

metrů takzvaných oploce-nek, tedy uzavřených míst, která chrání rostoucí strom-ky před zvěří. „Pro každou rekultivační akci se zpraco-vává projekt, kde je přesně definována i skladba dřevin vhodných pro výsadbu. Jejich vysazením ovšem rekultivač-ní práce nekončí. V následu-jících letech se na místo bu-deme vracet a zajišťovat tak-zvanou pěstební péči. A není vyloučeno, že po dohodě s projektantem do skladby dřevin ještě zasáhneme, pro-tože se ukáže, že některým druhům se zde daří lépe,“ po-znamenal Šolar. (pim)

Stromy sázejí hned po těžbě

Necelých 30 tisíc korun, kte-ré se od zaměstnanců skupin Czech Coal a Severní ener-getická vybralo, si mezi sebe stejně jako v uplynulém ro-ce rozdělily občanské sdruže-ní DiaHelp a Společnost onko-logických pacientů, jejich ro-

dinných příslušníků a přátel AMA. „Dar opět využijeme na ná-kup pomůcek. Léta bojuje-me za senzory pro kontinu-ální měření glykemie pro dě-ti a konečně se podařilo na státní úrovni prosadit, že dě-

ti budou moci dostávat více senzorů za méně peněz. Pro rodinu to znamená, že mís-to osmdesáti tisíc ročně vy-naloží na tyto pomůcky dva-cet tisíc korun. A povedla se úprava i pro dospělé diabeti-ky, ačkoli u nich jsou úhrady samozřejmě vyšší,“ vysvětli-la Pavla Urbanová ze sdru-žení DiaHelp, které se sou-středí na pomoc dětem s di-abetem. Sdružení vzniklo v Mostě, brzy svou působ-nost rozšířilo na celé sever-

ní Čechy a mezi 150 součas-nými členy jsou lidé z celé republiky. „Velmi důležitými akcemi jsou pro nás takzvané edukační víkendy pro rodiče s dětmi, které pořádáme dva-krát ročně. Zajišťujeme rov-něž akreditovaný kurz pro pedagogy, aby věděli jak za-cházet s pomůckami pro dě-ti s cukrovkou,“ doplnila Ur-banová. Sdružení AMA podle slov je-ho místopředsedkyně Ma-rie Dohnálkové inanční dar

použije na provoz kancelá-ře, kterou má ve třetím patře polikliniky mostecké nemoc-nice. „A samozřejmě i nadále se chceme a budeme věnovat ženám, protože tvoří většinu z našich 150 členů. Právě má-me za sebou oblíbenou akci Plaveme prsa, která má upo-zornit na problematiku rako-viny prsu. Plánujeme i řadu dalších akcí, ať už výlety nebo zájezdy do divadla a podob-ně,“ doplnila místopředsed-kyně. (pim)

Horníci přispěli nemocným dětem a ženámSymbolická desetikoruna za guláš, který si dají návštěvníci Dne horníků na mosteckém hipodromu, putuje každý rok na dobročinné účely.

Jaromíra Frantu, předsedu Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal

Vláda schválila kompenzace i pro horníky ze severu ech, jaká bude jejich podoba?V tuto chvíli probíhají jedná-ní o konkrétním způsobu vy-plácení. Víme, že úlohu státu při jejich výplatě převezme Palivový kombinát Ústí. Dá-le je jisté i to, že kompenzač-ní příspěvek činí 5 300 korun pro zaměstnance na povrchu a 8 000 korun pro zaměstnan-ce v hlubinných provozech. Vyplácen jim může být po do-bu tří měsíců až pěti let pod-le věku i počtu odpracovaných let ve společnostech vyjmeno-

vaných v nařízení vlady. Kom-penzační příspěvek má pomo-ci udržet propuštěným horní-kům a jejich rodinám určitý standard, a to i když si najdou uplatnění v méně inančně ohodnocených oborech. Nej-lepší by ale samozřejmě by-lo, kdyby lidé nemuseli žádný kompenzační příspěvek řešit a mohli si udržet zaměstnání, kde budou mít dlouhodobou perspektivu. Konkrétní informace dosta-nou zaměstnanci dotčení or-ganizační změnou při poho-vorech s personalisty. (red)

OTÁZKA PRO...

V  momentě, kdy velkostroj opustil prostor Slatinické výsypky, začalo se okamžitě s re-kultivací. Nová krajina zde dostává koneč-nou podobu, neboť těžba z  těchto míst defi-nitivně ustupuje.

Pokračování ze strany 1Czech Coal Power zajišťuje pro těžební společnosti pomocnou mechanizaci, ale také rozvozy zaměstnanců. Soustavně inves-tuje do obnovy vozového par-ku. Postupně probíhá obměna buldozerů a kolových nakla-dačů, většinou od renomova-ných společností. Zaměstnance k velkostrojům rozváží ruský terénní automobil UAZ 2206, jinak zvaný buchanka. Dobrou zkušenost s ruskými automo-bily irma potvrdila nákupem čtyř vozů Kamaz, dvou ve ver-zi sklápěč a dvou valníků. K nim o prázdninách přibyly dva jeřá-by od stejného výrobce. (pim)

Mezi štikami

Exkurze Uhelného safari, které pořádají obě těžební společnosti, mají letos za sebou již sedmou sezonu.Oproti předešlým letům se safari trochu změnilo. By-lo například o měsíc kratší. Došlo k navýšení poplatku za dospělé účastníky. Obavy, že se tím sníží zájem o ex-kurze, se nepotvrdily. I při letošních cenách 200 a 250 korun za dospělého, se hlá-sili lidé z celé republiky. Školy všech typů měly ex-kurze opět zdarma. I s jejich žáky a studenty navštívilo Uhelné safari kolem 2 800

lidí. Je to méně než v přede-šlých letech, ale to způsobi-lo zkrácení exkurzního cyk-lu. Poprvé se také nabízely termíny komerčně za pau-šální cenu a mnohé firmy té-to možnosti využily pro své firemní akce. Jak se ukázalo, na Uhelné sa-fari míří čím dál více rodin, které v Ústeckém či Kar-lovarském kraji tráví do-volenou nebo právě firem-ní a zájmové kolektivy, kte-ré návštěvu těžební lokality zapracovávají už dlouho do-předu do svých programů.

(má)

Vyšší cena neodradila

Nový nátěr poháněcí stanice zá il do dálky už během p estavby v lokalitě Vršany. Foto: (pim)

„Dokončujeme práce na tak-zvaném V příkopu, který od-vádí povrchovou vodu ze zá-padní části vrchu Ressl do vodní nádrže Matylda. Děla-li jsme zde výkopové, ale ta-ké betonářské práce, protože kromě odvodňovacích příko-pů se muselo vybudovat i ně-kolik propustků v okolí inže-nýrských sítí. Důležité bylo i svedení příkopu do Matyl-dy, protože se nachází velmi blízko in-line dráhy,“ vysvět-lil Petr Sigmund, hlavní in-ženýr Sev.en WT. Po napoje-

ní odvodňovacích příkopů, na kterých se pracovalo již v loňském roce, bude veš-kerá povrchová voda z Re-sslu přirozeným způsobem odtékat až do Matyldy. Pří-kop V tak bude působit jako vnější ochrana lomu Vršany, zároveň bude zásobovat vo-dou jezero Matylda. Odvod-ňovací příkopy kolem Ress-lu a Slatinické výsypky ny-ní měří přes šest kilometrů. „Současně jsme ve Slati-nicích dokončili takzvaný Parschalův žlab, neboli zaří-

zení, které ultrazvukem mě-ří průtok vody,“ doplnil Sig-mund. Žlab byl uložen do betonové hráze bývalé sedi-mentační nádrže, kterou za-městnanci Sev.en WT kom-pletně revitalizovali. Ná-drž je teď schopná pojmout všechnu vodu z prostoru Slatinic. Parschalův žlab má za sebou úspěšnou průto-kovou zkoušku a byl předán Vršanské uhelné. „Takzva-ná stoupací a čerpací zkouš-ka teprve čeká zcela nový čerpací vrt, který jsme vy-budovali v prostoru Slatinic, a měl by také pomáhat s je-jich odvodněním. Do provo-zu by měl být předán začát-kem listopadu,“ doplnil Sig-mund. (red)

Ochrání lom a doplní vodou MatylduHned na několika místech finišují zaměst-nanci společnosti Sev.en WT s pracemi, které mají zajistit lepší odvodnění kolem Slatinic-ké výsypky.

Na slavnostním udílení osvědčení spolu se symbo-lickou plaketou převzal Lu-boš Pavlas, generální ředi-tel Sev.en EC z rukou mi-nistryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Ti-tul Bezpečný podnik obdr-želo spolu se 7EC, dalších 15 firem z různých průmys-lových odvětví.Elektrárna Chvaletice se přihlásila k programu Bez-pečný podnik jako první elektrárna v České republi-ce. Poprvé ocenění převzala již v roce 2002.Severní energetická, jako nový vlastník elektrárny, pokračuje v udržování a vy-lepšování systému bezpeč-nosti práce v souladu s pro-

gramem Bezpečný podnik, a tak se letos elektrárně po-dařilo obhájit osvědčení již pošesté.Program Bezpečný podnik má za cíl zvýšit úroveň bez-pečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně ochrany ži-votního prostředí a zároveň docílit i vyšší úrovně kultu-ry práce a pracovní pohody a vytvořit podmínky pro za-vedení integrovaného sys-tému řízení. Garantem pro-gramu je Státní úřad inspek-ce práce.Osvědčení Bezpečný podnik je platné tři roky a během té doby musí firma provést alespoň dva audity systému řízení bezpečnosti a ochra-ny zdraví při práci. (red)

Chvaletická elektrárna získala v říjnu již po-šesté titul Bezpečný podnik.

Bezpečný podnik pošesté

STRUČNĚPoslední úpravy na Parschalově žlabu ve Slatinicích. Foto: (pim)

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016

Skupiny Czech Coal a Se-verní energetická zajišťují stravování pro své zaměst-nance prostřednictvím společnosti Eurest. V po-slední době se začaly mno-žit stížnosti na kvalitu při-pravených pokrmů, spo-lečnost Eurest zareagovala akčním plánem. „Na některé nedostatky jsme upozorňovali opakovaně a nebyly podle nás řešeny do-statečně. Nakonec jsme proto zvolili formu hromadné stíž-nosti, pod níž jsme shromáž-dili více než 400 podpisů,“ informovala jedna z iniciá-torek Nina Maierová. K nej-častějším připomínkám za-městnanců, které se týka-ly především výdejny jídel v lokalitě Hrabák, patřila ne-dostatečná kvalita omáček, ale také polévek a malé por-ce masa. Stížnosti směřova-ly i na úroveň servírování jí-del, kdy v některých přípa-dech byla jídla připravena již na talíři a podávaná stu-dená. „Nejsme spokojeni ani se skladbou jídelníčku. Za-městnancům chybějí tradiční jídla, namísto toho se v jídel-níčku objevuje během deva-tenácti dní dvanáctkrát gu-láš jen pokaždé pod jiným ná-zvem,“ připomněla Maierová.

Navrhli „ochutnávače“Na základě hromadné stíž-nosti sestavila společnost Eurest takzvaný akční plán,

který by měl pomoci situaci vyřešit. „Prakticky okamžitě začne platit zvýšená kontro-la kvality jídel, zpřísní se také dohled vrchního technologa Eurestu. V rámci akčního plá-nu počítáme také s jiným pří-stupem ke skladbě jídelního lístku tak, abychom uspokoji-li potřeby a očekávání našich hostů,“ seznámil s opatření-mi Daniel Digoň, provozní ředitel Eurest.„Pokud si kdokoli ze zaměst-nanců nebude jistý gramá-ží svého jídla, ve všech vý-dejnách jsou volně k dispozi-ci váhy, na nichž si je možné porci převážit. Platí také, že v případě jakýchkoli připo-mínek a nedostatků se mo-hou zaměstnanci nejlépe

okamžitě obracet na pracov-níky výdejny. Jen tak je mož-né okamžitě reagovat na konkrétní připomínky,“ do-plnil Vojtěch Bodis, vedoucí závodu Eurest. Zároveň ta-ké upozornil, že příprava jí-del probíhá přesně podle re-cepturního programu, kde jsou složení a technologický postup přesně stanoveny. Ve všech výdejnách jsou každý den aktualizovány a v přípa-dě potřeby k dispozici tak-zvané recepturní lístky, kte-ré obsahují kompletní slo-žení jídla. Jednou z nabídek ze strany Eurestu byl také „ochutnávač“, tedy zástupce zaměstnanců, který by mo-hl ovlivnit kvalitu připravo-vaných jídel.

Během čtvrt roku by se měli zástupci zaměstnavatele se-jít s dodavatelem stravová-ní a zhodnotit účinnost přija-tých opatření z akčního plánu.

Podněty pro komisiStížnosti zaměstnanců pravi-delně řeší stravovací komise, která sbírá podněty a násled-ně je řeší s dodavatelem zá-vodního stravování. „Komi-se se schází jedenkrát za dva měsíce. Od roku 2014 evidu-jeme více než padesát o ici-álních stížností. Největší po-čet z nich, celkem 39, se týkal kvality omáček a masa. Větši-na ze stížností pochází z lo-kality Hrabák,“ sdělil předse-da stravovací komise Lubo-mír Holý. (red)

Profese strojvedoucího na důlní dráze nebo vlečce se přece jen trochu liší od stát-ní železnice. „Zřejmě největ-ší rozdíl je v tom, že nezajišťu-jeme osobní dopravu, ale pou-ze nákladní. Na státní dráze nejsou tak velké sklony kole-jí a naše dieselelektrické loko-motivy jsou lehčí. Zvláštností, které se každý diví, jsou pohyb-livé koleje, po nichž jezdí vla-ky k velkostrojům ve Vršan-ské uhelné,“ vysvětlil Rudolf Šamaj, jeden z dlouholetých strojvedoucích Coal Services a ještě doplnil: „Státní drá-ha má i malinko jiná návěsti-dla, my se pohybujeme jen ve svém uzavřeném okruhu, pří-padně po vlečkách. Znalos-ti ovšem musíme mít podobné a i princip práce se téměř sho-duje.“ Společná pro řízení lo-komotivy na státních tratích a na důlní vlečce je i bezpečná a opatrná jízda.

Mají i ledniciPo důlních kolejích jezdí Ru-dolf Šamaj už pětadvacet

let, za tu dobu se toho hod-ně změnilo. Výrazně šly do-předu technologie, využívá se výpočetní technika a také do lokomotiv proniká elek-tronika. „Ohromně se zlepšil komfort strojvedoucích, před lety si nikdo nedovedl před-stavit, že bychom měli led-ničky nebo klimatizaci, které jsou v létě k nezaplacení,“ při-pomněl Šamaj.

Střídají trasy i mašinyBěžný pracovní den strojve-doucího začíná u revírníka či instruktora dopravy, kde do-stane první instrukce a do-zví se, na které lokomotivě slouží. Ne každý strojvedou-cí totiž má „vlastní stroj“. Po-dobně jako u většiny ostat-ních profesí začíná směna prohlídkou pracoviště. „Mo-jí práci rozděluje operátor, který určí, odkud a kam vede má trasa a případně jaký ma-teriál se veze. A zda se mnou podle potřeby pojede i vlak-vedoucí. Když to zjednodu-ším, pak už se do konce směny

jen jezdí,“ usmívá se strojve-doucí. Protože Rudolf Šamaj jezdí na takzvané posunova-cí lokomotivě, jeho práci ří-dí operátor dopravy. Většinu vlaků Coal Services ale orga-nizuje dispečer. Lokomotivy ani trasy stroj-vedoucí nemají stejné a jsou využíváni podle potřeb z pro-vozu. „Většina strojvedoucích má pevně stanovené směny. Konkrétní obsazení jednotli-vých lokomotiv ovlivňují re-vírníci, kteří plánují napří-klad dovolené zaměstnanců nebo musí doplnit směny při absencích,“ uvedl Ondřej Kos,

vedoucí kolejové dopravy Coal Services.

Manuál nestačíSchopnému strojvedoucí-mu k práci nestačí jen teo-retické znalosti. Musí zapo-jit i své smysly, aby lokomo-tivu dokázal dokonale řídit. „Nejde jen o to, že do detailu znáte svůj stroj a víte, na ja-kém principu zařízení fungují. Se strojem se musíte sžít, stát se jeho součástí. Naučit se vní-mat řadu věcí jenom citem. Třeba váhu vlaku, který má-te za sebou, poslouchat zvu-ky, které se ozývají. Mně osob-

ně trvalo přibližně dva roky po skončení kurzu, než jsem si začal být jistý, že všech-no zvládám a vstřebal jsem i zkušenosti přímo z provozu,“ poznamenal Šamaj. Zkušený strojvedoucí pak může po-moci i svým kolegům z údrž-by tratí, když včas upozor-ní na místo, kde by mohl na-stat problém. „Právě proto, že k řadě věcí se dospěje až pří-mo v provozu, snažíme se už během zácviku nové strojve-doucí dávat k těm zkušeněj-ším, od nichž mohou získat praktické znalosti a doved-nosti,“ dodal Kos. (pim)

Ze skupiny | 5> 4 | Ze skupiny

ANKETAJak jste spokojen s kva-litou závodního stravo-vání?

Ladislav JamrichVršanská uhelnáZávodní stravování využí-vám a jako všude, někdy se jídla povedou, někdy ne. Vždycky mám ale na výběr ze tří jídel, a kdyby ani to nestačilo, můžu si nechat ohřát mraženku.

Jaroslav HroudaCzech Coal PowerU nás na Hrabáku jsme měli dílčí problémy, ale možná i díky výměně per-sonálu si v poslední době nemůžeme stěžovat.

Zdeněk Pergl Vršanská uhelnáZávodní stravování využí-vám. Pravdou je, že omáč-ky už nejsou, co bývaly, ale já na ně moc nejsem a ra-ději vybírám jiná jídla.

Dáša KrtičkováSev.en WTZávodní stravování využí-vám, ale ne pravidelně. Vy-bírám si a je to různé, ně-kdy se jídla povedou skvě-le, jindy méně..

KDYŽ SE ŘEKNE

CO MUSÍ UMĚT STROJVEDOUCÍ Měl by mít minimálně výuční list v některém z technic-

kých oborů.

Každý z uchazečů musí absolvovat sedmiměsíční kurz zakončený zkouškami.

Požadována je zdravotní způsobilost a zvládnutí psy-chotestů.

Pracuje se v nepřetržitém provozu.

Strojvedoucí nespoléhá jen na poučkyStrojvedoucí sice nepatří mezi profese, s  ni-miž se setkáte výlučně na šachtách, těžební společnosti by se bez nich ale neobešly. Po kolejích se přepravují uhlí, zemina ze skrýv-ky i aglomeráty, které zbudou po spálení uhlí v elektrárnách nebo teplárnách.

Rudolf Šamaj dělá strojvedoucího už pětadvacet let. Foto: (pim)

Stará babičkaTenhle termín uslyšíte od strojvedoucích Coal Servi-ces, kteří pracují v Úpravně uhlí v Komořanech. Řeč ne-ní o žádné osobě, ale o loko-motivě řady 721 (dříve 458). Čtyřnápravový dieselelektric-ký stroj už jezdí jen na úprav-ně. Byl vyroben v roce 1971. Ještě pod starým typovým označením se tyto lokomo-tivy vyráběly od šedesátých let, v následujícím období se hojně vyvážely i do zahraničí.

Speci ikem tohoto stroje je, že jezdí jen do podzimu. Vel-kou část provozních kapa-lin totiž tvoří voda, která by při teplotách pod nulou za-mrzala.Lokomotiva převáží vše, co je zapotřebí. Váží přes 70 tun a nenašli byste v ní praktic-ky žádnou elektroniku a i to málo elektronických součás-tek, které obsahuje, se dá vel-mi lehce manuálně opravit. Proto každý šikovnější stroj-vedoucí zvládl většinu drob-ných oprav sám. (red)

„V minulosti bylo v souvislos-ti s postupem těžby potřeba upravit trasy některých vod-ních toků nebo se koryta poto-ků a řek vedla potrubím, aby nedocházelo k zatápění lomů a tím se zajistila bezpečnost báňského provozu. Budoval se i systém odvodnění v před-polí lomů, který zabraňo-val povrchové vodě gravitač-ně stékat do níže položených částí lomů,“ vysvětlil Petr Ur-ban, specialista řízení kvali-ty a výroby Severní energe-tické. Jak těžba postoupila a na výsypce a bočních sva-zích byla provedena rekulti-vace, bylo možné začít vracet vodní toky do jejich původ-ních koryt, případně je upra-vit tak, aby splynuly s no-vě vznikající krajinou a za-držovaly v ní dostatek vody.

K návratu řek do původních míst v krajině se využívá i-nančních prostředků z tak-zvaných 15 miliard na zahla-zování ekologických škod po těžbě hnědého uhlí na seve-ru Čech před privatizací hně-douhelných společností.

Z trubek na povrchJedním z takových projektů je přeložka Vesnického po-toka, která vedla zčásti v be-tonovém korytě podél bývalé silnice I/13 a také potrubím. V současné době se Vesnický potok již částečně vrátil do svého původního koryta. Po úpravě zhruba dvoukilomet-rového úseku se chystá revi-talizace jeho další části a za-nedlouho už možná nikdo nepozná, že zde do přírody zasahovala lidská ruka.

Propojí nádržeLetos se začalo také se stav-bou napojení přeložky Vesnic-kého potoka s řekou Bílinou přes vnitřní výsypku lomu ČSA. „Pracujeme na tom, aby zachy-cená povrchová voda z již zru-šené čerpací stanice Kundrati-ce u Vysoké Pece, která se gravi-tačně vypouští do vodní nádrže Hedvika a následně teče dál do nádrže Marcela, byla propoje-na až do řeky Bíliny,“ uvedl Ur-ban. Čerpací stanice Kundrati-ce stejně jako obě vodní nádrže sloužily v minulosti jako vněj-ší ochrana lomu Českosloven-ská armáda a byla sem sváděna voda z odvodňovacích příkopů, aby se po deštích, případně po jarním tání sněhu nedostávala do lomu. Propojením zhruba čtyři kilometry dlouhého úze-mí od Vesnického potoka přes

bývalou čerpací stanici Kund-ratice až po řeku Bílinu se obě vodní nádrže stanou průtočný-mi a voda v nich se bude moci měnit a okysličovat. Kromě ko-ryta, které vše propojí, vznika-jí na vodních nádržích Marce-la a Hedvika také přelivové ob-jekty, kterými bude možné tok vody částečně regulovat a tím ovlivňovat možné povodňo-vé stavy v této oblasti. Napoje-ní by mělo být dokončeno v ro-ce 2017.

Bílina na očíchBílina na očích Do svého při-rozeného řečiště se postup-ně vrací i řeka Bílina. Její více než tříkilometrová část teče nyní čtyřmi trubkami po Er-věnickém koridoru mezi sil-nicí I/13 a lokalitou ČSA. Za-hájený projekt takzvaného „odtrubnění“ by její tok mo-hl během několika let vrátit zpátky na povrch do přiroze-ného koryta. (red)

Řeky se po těžbě vracejí do původních korytKvůli těžbě se často musel měnit i tok řek a potoků, aby se lom chránil před vodou. S ústupem těžby se vracejí do svých původních míst.

Akční plán má zvýšit kvalitu stravování

Na spole ném setkání se dohodl ak ní plán, jak zlepšit služby závodního stravování. Foto: (pim)

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016 > 6 | Ze skupiny Podporujeme | 7

„Za tři sta tisíc korun z letoš-ních Chytrých hlav jsme pořídi-li specializovaný software, kte-rý byl nainstalován do počíta-čů ve všech třech učebnách pro výuku zdravotnických oborů. Dále se nainstaluje i do jedna-dvaceti počítačů v učebně pro výuku výpočetní techniky. Dal-ší část grantu jsme využili i na nákup pracovních stolů k počí-tačům,“ sdělila Jitka Hašková, ředitelka Vyšší odborné školy ekonomické, sociální a zdra-votnické, Obchodní akade-mie, Střední pedagogické ško-ly a Střední zdravotnické ško-ly Most. Speciální software zahrnuje zdravotnický informační sys-tém, který se běžně využívá ve zdravotnických zařízeních. „Naší hlavní snahou bylo při-blížit se během studia co nejví-

ce běžnému prostředí, v němž budou absolventi zdravotnic-kých oborů pracovat. Velkou výhodou je, že stejný software využívají například v mostec-ké nemocnici, ale i v dalších zařízeních Krajské zdravot-ní, kde naši studenti vykoná-vají praxi,“ vysvětlila Radka Koubová, učitelka zdravotnic-kých předmětů a také iniciá-torka projektu. Do informač-ního systému lékaři vkládají informace o pacientovi, kte-ré si pak mohou elektronic-ky předávat, takže odpadá řa-da úkonů. V mostecké střední škole se systém naučí ovládat studenti odborného předmě-tu ošetřovatelství a vyšší od-borné školy oboru diplomo-vaná sestra. Vyšší odborná škola ekono-mická, sociální a zdravotnic-

ká, Obchodní akademie, Střed-ní pedagogická škola a Střed-ní zdravotnická škola získala grantový příspěvek od Vršan-

ské již popáté. Za bezmála dva miliony korun, které od těža-řů za dobu existence grantu obdržela, vybudovali příro-

dovědnou učebnu, laboratoř fyziky, učebnu IT a moderni-zovali a vybavili zdravotnické učebny. (pim)

Studenti mají vybavení jako v nemocniciStudenti zdravotnických oborů v Mostě budou mít před svými kolegy z jiných regionů výho-du. Díky příspěvku Vršanské uhelné z granto-vého programu Chytré hlavy pro Sever se po-sunou blíž praxi.

Studenti zdravotnické školy využívají díky Chytrým hlavám stejný informa ní systém jako t eba v mostec-ké nemocnici. Foto: (pim)

Tentokrát se zapojili studenti Vyšší odborné školy ekonomic-ké, sociální a zdravotnické, Ob-chodní akademie, Střední pe-dagogické školy a Střední zdra-votnické školy. Jednou z jejich posledních zastávek před závě-

rečnou prezentací prací 2. lis-topadu bylo Podkrušnohorské technické muzeum. „I když jsme ze zdravotnické školy, je to pro nás poučení, něco jiného. Zname-ná to sice práci navíc, ale dostá-váme se do míst, která bychom ji-

nak nepoznali,“ komentoval ná-vštěvu muzea student Martin. V přecházejících etapách už si studenti prohlédli lom Vršany, počeradskou elektrárnu a pra-coviště výzkumného ústavu a vysoké školy báňské. „Jsme rádi, že jsme do projektu šli. Pokud to bude možné, uvíta-li bychom v budoucnu i zapoje-ní studentů pedagogické školy, případně i samotných pedago-gů,“ doplnila učitelka Miroslava Marková. (má)

Uhelná maturita zamířila do muzea

Otevřeli zde nový školní geo-park, na jehož vznik získali peníze od Vršanské uhelné z programu Chytré hlavy pro Sever. „Jsme rádi, že jsme tře-mi sty tisíci korun mohli při-spět na něco, co škola pova-žuje za prospěšné pro žáky, pedagogy a jak se vždy v pro-gramu Chytré hlavy snažíme, také na něco, co má trvalejší hodnotu,“ uvedl během slav-nostního otevření geopar-ku Vladimír Rouček, gene-rální ředitel Vršanské uhel-né. Součástí geoparku jsou

více než dvě desítky hornin ze severozápadních Čech, samozřejmě s důrazem na Mostecko. Geopark je ote-vřený i pro zájemce z ostat-ních škol, ale také pro ostat-ní veřejnost. „Školy by se mě-ly otevírat veřejnosti a toto je jeden z kroků, jak to může vy-padat,“ uvedla učitelka Ivana Strnadová, která je s kolegy-ní Ilonou Korandovou autor-kou úspěšného projektu. „Myšlenka na vznik geopar-ku u nás ve škole žila už ně-kdy od roku 2012. Až vloni

jsme ji ale dotáhli do úspěš-ného konce a podali projekt do Chytrých hlav,“ sdělila Ja-na Nachtigalová, ředitelka základní školy. Důležitým zlomem byla podle jejích slov školní exkurze do praž-ského geofyzikálního ústa-vu, kde se podařilo zís-kat kontakt na Karla Ma-cha z Bílinské přírodovědné společnosti. Právě on pomá-hal shánět správné exponá-ty a postupně je přivážel na zahradu školy. Základní škola ve Svážné uli-ci uspěla v programu Chyt-ré hlavy také v letošním ro-ce. Tentokrát s projektem na vybudování moderní labo-ratoře chemie. (red)

Na zahradě se projdou historií Projít se několika epochami od prvohor až po čtvrtohory a neopustit zahradu školy teď mo-hou žáci základní školy ve Svážné ulici v Mostě.

Horniny ze severozápadních ech si na zahradě 1. ZŠ v Mostě bude mo-ci prohlížet i ve ejnost. Foto: (pim)

„Tímto nesmyslným aktem se čeští členové hnutí Gre-enpeace snaží podpořit své kandidáty v krajských vol-bách na Pardubicku. Je smut-né, že ekologická organizace bojuje proti zlepšení životní-ho prostředí, které má zajis-tit právě dokončovaná opra-va chvaletické elektrárny,“ komentovala událost Gab-riela Sáričková Benešová, mluvčí majitele elektrárny Severní energetické. Dokon-čovaná investice do ekolo-gizace elektrárny, proti kte-ré Greenpeace protestovalo, je ve výši tří miliard korun a požadovala ji Evropská unie. Nesouhlas s akcí Gre-enpeace vyjádřilo na místě

několik stovek zaměstnan-ců elektrárny i dodavatelů obnovy kotlů. V plášti chladicí věže Elekt-rárny Chvaletice zůstalo po dvoudenním řádění aktivis-tů a zavěšení obřích trans-parentů téměř 100 otvorů. Předběžná škoda z trestné činnosti byla vyčíslena na minimálně 600 000 korun. Skutečná však může být ješ-tě vyšší, neboť došlo napří-klad k narušení speciálního nátěru, který chrání chladi-cí věž před povětrnostními vlivy. Škody jsou o to závaž-nější, že před dvěma roky prošla věž kompletní rekon-strukcí za 13,5 milionu ko-run. (red)

Nikdo jim netleskal

Greenpeace na chladicí věži chvaletické elektrárny, tři dny tiskových zpráv, videí a foto-gra ií a potom šup dolů a od-mítáme vypovídat, vždyť jsme nic neudělali. Ostatně Gre-enpeace jsou v ČR na komí-ně možná častěji než kritické množství emisí, které tak tou-ží objevit. Jenomže tentokrát se to nečekaně zvrhlo. Sho-da náhod nebo už lidem de i-nitivně došla trpělivost? Jsme svědky jen další žabomyší vál-ky nebo historického průlo-mu, který předznamená ko-nec ekoteroristů v Čechách?

Ještě žijíZnáte ten skeč z Montyho Py-thona o lekci italštiny? Jak uči-tel, co umí italsky sotva po-zdravit, během vyučování zjistí, že má třídu plnou Ita-lů? Tak něco podobného mu-seli na chladicí věži prožít na začátku října aktivisté Gre-enpeace, když se snažili míst-ní obyvatele a všechny kolem přesvědčit o tom, že přileh-lá elektrárna „sežere“ 80 lidí ročně. Že tady žijete už desít-ky let? To nevadí, my jsme si našli nějaká čísla na interne-tu a podle nich už jste všichni dávno mrtví...

Kopanec místo jásotu Byla to možná nejpodivněj-ší zelená demonstrace v dě-

jinách, protože přísně vzato byla namířena proti ochraně životního prostředí. Elekt-rárna totiž momentálně sni-žuje emise, aby splňovala nejpřísnější limity. Vychá-zíme-li z předpokladu, že smyslem stále drsnější eko-logické legislativy je přimět velké znečišťovatele k eko-logizaci provozu, skoro by se dalo očekávat, že akti-visté nad aktuálními kroky Elektrárny Chvaletice nao-pak zajásají. Nestalo se, tou-ha zviditelnit se před vol-bami a kopnout si do „zlých uhlobaronů“ byla zjevně sil-nější než racionální úvaha o jedné z největších investic v Pardubickém kraji. Gre-enpeace proti modernizaci elektrárny za 3 miliardy ko-run dokonce rozjeli kampaň už několik týdnů před vý-stupem na chladicí věž.

Odsouzení a trestStalo se však něco, co akti-visté nečekali. Na sociálních sítích a pod články v médi-ích se rozběhly divoké dis-kuze, které až na výjim-ky vyprávěly ten samý pří-běh: Elektrárna Chvaletice se stala obětí nesmyslného útoku ze strany Greenpeace. Drtivá většina lidí akci jed-noznačně odsoudila, názo-ry se často lišily pouze for-

mou trestu navrhovanou pro aktivisty. To se bavíme pouze o diskuzích pod „ne-utrálními“ zpravodajskými texty. Pozadu však nezůsta-la ani publicistika. Aktivisty soustavně přibíjeli na pra-nýř novináři i blogeři. Jiří X. Doležal navrhoval nechat Greenpeace na komíně, Ivan Brezina popsal Chvaletice jako „problém“, který nezají-má nikoho kromě Greenpea-ce, Ondřej Neff se zoufale tázal: co s nimi? A koneč-ně analytička Českého roz-hlasu Jana Klímová se poza-stavila nad smyslem otázky, zda potřebujeme elektřinu z Chvaletic: „Jestliže Severní energetická dokáže elektři-nu prodat a vyplatí se jí to, tak pak je asi otázka trošku zvláštní.“

Falešný webBěhem kampaně se dále ve světě internetu událo něko-lik příběhů, které by nemě-ly upadnout v zapomnění. Slyšeli jste například o peti-ci Nechci dýchat uhlí? Pro-tože elektronický formulář na webu zvaném Nechvale-tice byl takzvaný „všežra-vec“ (dalo se do něj zadat snad úplně cokoliv), velmi rychle se přišlo na to, že jde o podvrh ve snaze rychle na-hnat co nejvíc „podpisů“. Ko-

nec konců to uznali i samot-ní organizátoři, když původ-ní web stáhli a vzápětí se pochlubili „vylepšenou“ vý-zvou, která už údajně ově-řuje aspoň základní identi-fikační údaje. Pikantní je, že ani tato šaráda aktivistům nebránila v suverénním tvr-zení, že už mají 3 000 pod-pisů (a to ihned po nasazení „vylepšené“ výzvy).

Obvinění z cenzuryGreenpeace se také pokusi-li o kyberšikanu, když zve-řejnili s posměšným komen-tářem fotografii a profes-ní profil jednoho z našich PR specialistů. Po nahláše-ní nevhodného obsahu jim nicméně Facebook smazal příslušný příspěvek a krát-kodobě zablokoval profil. Reakce možná vstoupí do dějin mediální komunika-ce. Rozezlení aktivisté vyda-li tiskovou zprávu o tom, že Severní energetická cenzu-ruje internet a zasahuje do svobody projevu.

Nepiš a nemluvO křiklavých pravopisných chybách a překlepech v in-formačních materiálech se snad ani nemá cenu rozepi-sovat. Ovšem za zmínku sto-jí přinejmenším ještě jeden příběh o aktivistovi, který

se na webu prezentuje ja-ko Pardubák a zmiňuje se o „Lytomyšli“. Shodou okol-ností šlo o jednoho z hlav-ních „kominíků“. Když slezl z věže a začal se vyjadřovat na sociálních sítích, samot-ní Greenpeace možná zali-tovali, že ho nenechali na-hoře. Z argumentáře, který si Greenpeace nejspíš pře-dem připravili, si vybral ob-líbenou kapitolu „Sečteme jim emise za 10 let provo-zu“. Na otázku, zda se sku-tečně domnívá, že emise se 10 let hromadí ve vzdu-chu, odpověděl: Ne, nedo-mnívám. Po doplňující otáz-ce, jak tedy může emise za toto období sčítat dohro-mady, už raději ustoupil do předem připravených pozic a změnil téma.

Radost bez oslavyMizivý efekt kampaně, roz-šiřující se veřejná alergie na Greenpeace a volební iasko politické strany, která jako jediná přímo podpořila pro-test proti Elektrárně Chva-letice, to jsou všechno urči-tě dobré zprávy pro všechny milovníky elektřiny a vytá-pěné domácnosti. Na osla-vy je však ještě brzy, řeše-ní energetické budoucnos-ti v České republice je stále v nedohlednu. Nicméně to není důvod, proč nemít ales-poň dílčí radost z prvního ví-tězství rozumu nad zeleným šílenstvím. (ped)

První vítězství rozumu nad zeleným šílenstvímZpočátku to vypadalo na banální ekoteror, jaký už jsme viděli mockrát. Co mělo být jen obyčej-né předvolební divadýlko, z toho se stal nemilosrdný lynč aktivistů v médiích a na internetu.

Týden před krajskými volbami obsadilo 11 čes-kých i  zahraničních členů hnutí Greenpeace chladicí věž chvaletické elektrárny.

Pětietapový vzdělávací cyklus Cesta za po-znáním uhlí aneb Uhelná maturita podruhé organizuje ve spolupráci s Vršanskou uhel-nou Ekologické centrum Most.

Regionální vzdělávací ve-letrh Sokrates se uskuteč-ní v Mostě. Již popatnácté ho připravila Okresní hos-podářská komora.Začátek listopadu, neděle 6. a pondělí 7. listopadu, bu-de patřit středním a vyšším odborným školám, které se představí zájemcům o stu-dium v mostecké sportovní hale. „V současné době má-me přihlášeno sedmadvacet středních a vyšších odbor-

ných škol z prakticky celých Čech, od Českých Budějovic až po Turnov. Většina je ale z Ústeckého kraje, čtrnáct škol je přímo z Mostu,“ in-formovala Naďa Kubíčková z Okresní hospodářské ko-mory v Mostě. Druhá část veletrhu, za-měřená na vysoké školy, se uskuteční 22. listopadu v mosteckém městském di-vadle. Akci tradičně podpo-ruje Vršanská uhelná. (red)

S výběrem pomůže Sokrates

Aktivisté z hnutí Greenpeace na t i dny obsadili chladicí věž chvaletické elektrárny. Foto: ECHAS

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016 > 8 | Rozhovor Region | 9

Josef Hána76 let

v Jirkově žije od roku 1945

pracoval jako mistr v elektrárně Ervěnice a později Prunéřov

věnoval se fotografování, v Jirkově vedl fotokroužek

v roce 1991 založil a poté 23 let provozoval v Jirkově galerii

je čestným dárcem krve a držitelem zlaté Jánského plakety

jeho žena Marie, učitelka ZŠ a ZUŠ, vedla dětský sbor Jiřičky a kroniku Galerie

Do Hánovy sbírky na sklonku léta přibyl další artefakt – dře-věná soška Ceny Jirky, oceně-ní za celoživotní dílo udělova-

né městem Jirkov každoročně u příležitosti Hornické pou-ti. A protože už se stalo tra-dicí, že Důlní noviny přináší s oceněnými rozhovor, zaví-tala jsem i do rodiny manželů Hánových, kteří se teď věnu-jí prarodičovským radostem a svůj kulturní rozhled předá-vají dál vnučkám.

Co pro vás Cena Jirky zname-ná?Josef Hána: To dřevo, které jsem držel v ruce, na tom mno-ho nezáleží, ale jsem rád, že si na mne vzpomněli. Měl jsem to už za promlčené...

Za proml ené? Galerie p ece po ád funguje a je to vaší zásluhou.Josef Hána: Našel jsem si za se-be náhradu a z galerie před dvě-ma lety ze zdravotních důvodů odešel a proto jsem si myslel, že už se na mne zapomnělo. O to víc jsem byl na pouti překvape-ný. Do galerie samozřejmě cho-dím, ale pouze, když tam není mnoho lidí. Příliš mi neslouží paměť, takže nevím, kam s nimi a je mi to potom trapné.

Vra me se k po átkům. Jak vznikla myšlenka, aby Jirkov měl vlastní galerii výtvarného umění?

Josef Hána: Byl to nápad Zdeň-ka Glückseliga, který pracoval v dílně ervěnické elektrárny, kde jsem mistroval.Marie Hánová: Zdeněk byl náš kamarád, úžasný člověk a orga-nizátor. Založil Dolní sněmov-nu, spolek, který organizoval spoustu dění v Jirkově. Vymys-lel Večery pro ženy, Večery pod lampou, Chlapklub, hornickou pouť... Měl spoustu nápadů, ale už mu nezbývaly síly na jejich realizaci a stejně to bylo i s ga-lerií. Tu nakonec založil a pro-vozoval můj manžel.

Vzpomínáte si na první výstavu v roce 1991?Josef Hána: Byla to taková vše-hochuť ze severních Čech – Ro-man Křelina, všichni tři Šavelo-vé z Teplic, Rudolf Koblic z Ka-daně, Josef Šebek z Jirkova - vystavoval každý, koho jsme tenkrát znali.Marie Hánová: První galerie sídlila v budově České spořitel-ny. Původně tam bylo nevyuži-té, zaprášené agitační středis-ko. Za pomoci některých členů Dolní sněmovny jsme ho dali do pořádku, ještě do poslední chví-le před slavnostním otevřením

jsme uklízeli s hadry a kbelíky. Manžel chtěl, aby se galerie ote-vřela 12. února, kdy mám naro-zeniny. Byl to milý dárek. Přišlo nejméně sto lidí, takže tam bylo tehdy opravdu narváno.Josef Hána: V roce 1996 jsme se přestěhovali do domu u kos-tela, který město Jirkov zrekon-struovalo a kde galerie sídlí do-dnes.

Kde jste sháněl kontakty na umělce a jak jste je p esvěd-oval, aby právě v Jirkově vystavovali? Josef Hána: Na počátku po-mohlo jméno akademického malíře Vladimíra Šavela starší-ho, rodáka z Kopist, který měl svá díla na první výstavě. Po-chválil nás mezi svými přáteli a díky tomu jsme se dostali do povědomí výtvarníků. Pak už se rozkřiklo, že ta která výstava byla úspěšná, a umělci se nám hlásili sami. Takhle jsme potka-li třeba akademického malíře Zdeňka Veselého, Marii Svobo-dovou, Sylvu Prchlíkovou, Ladi-slava Steňka, Vojtěcha Krause a Herberta Kiszu z Kadaně, Ja-roslava a Věru Stejných a mno-ho dalších.

V nové galerii také vznikla stálá expozice Jana Plívy. Znali jste se osobně?Josef Hána: Malíř Jan Plí-va žil na Červeném Hrádku a v dobách, kdy nemohl své obrazy vystavovat, se vě-

noval sadařství. Můj tatínek se s panem Plívou znal vel-mi dobře, já jsem ho poznal už jako malý kluk a pozdě-ji jsem byl ve styku s jeho synem Janem. Ten, společ-ně s dalšími institucemi, za-půjčil galerii otcovy obrazy s podmínkou jejich vystave-ní. Díky tomu se nám poda-řilo shromáždit dostatek ob-razů a založit v galerii stálou síň s jeho výtvarnými díly.

Která umělecká setkání pro vás byla největším zážit-kem?

Josef Hána: Třeba spisovatel František Nepil byl úžasný. Do kroniky nám napsal: „Děkuji za otcovská křídla“.Marie Hánová: V galerii se ko-nalo také mnoho koncertů, re-citálů a besed, které pořádal Kruh přátel hudby při ZUŠ Jir-

kov. Ráda vzpomínám třeba na herce Radovana Lukavského nebo cembalistku Zuzanu Rů-žičkovou.

Jak jste se vlastně dostal od práce v záme nické dílně k provozování galerie?Josef Hána: Jako malý kluk jsem ve škole chodil do foto-kroužku a toužil jsem se tomu věnovat. Jenže do školy v Či-melicích mě nevzali, takže na-konec jsem nastoupil na ener-getické učiliště v Chomutově, kde jsem se vyučil zámeč-níkem. Přesto jsem se foto-

grafování věnoval celý život. Založil jsem v Jirkově foto-kroužek a právě tam jsem se seznámil se svou ženou.Marie Hánová: Manžel foto-grafoval pro Jirkov, udělal tisí-ce fotek z různých akcí a fotil i koncerty jirkovského sboru, který jsem doprovázela na kla-vír. Začala jsem také chodit do fotokroužku... a od roku 1973 jsme spolu.

Sledujete stále, co se děje v galerii? Koho byste tam t eba rádi ještě viděli?Josef Hána: Se zájmem sleduji, co se v galerii děje, a jsem moc rád, že funguje dál. A koho bych rád viděl? Bylo by hezké, kdyby se do galerie vrátil třeba akade-mický malíř Ilja Šavel se svým bratrem Vladimírem.Marie Hánová: Víte, 37 let jsem vedla ve škole pěvec-ký sbor Jiřičky. Nikdo ho po mém odchodu do důchodu nechtěl převzít a tak moje Ji-řičky odletěly... Teď už učím jen naše vnučky, které se ta-ké věnují hudbě. Proto jsem i za manžela ráda, že jeho galerie žije dál. (kat)

Ze zámečnické dílny do obrazové galerie„Tohle je Jirkov pohledem malíře Josefa Šebka, ten mě občas v galerii zastupoval... tady visí naši oblíbení Vladimír a Ilja Šavel, tyhle plastiky dělal Miroslav Doležel...,“ provází mě bytem manželé Hánovi. Za 23 let, kdy Josef Hána vedl v Jirkově galerii, se z mnohých přátel stali vysta-vovatelé a z mnoha vystavujících umělců přátelé.

„Na počátku nám pomohlo jméno akade-mického malíře Vladimíra Šavela starší-ho, rodáka z Kopist, který měl svá díla na první výstavě.“

„Galerie byl nápad Zdeňka Glückseliga, který pracoval v dílně ervěnické elektrár-ny, kde jsem mistroval.“

Josef Hána s novým p írůstkem do umělecké sbírky ‒ sochou Ceny Jirky od Josefa Šporgyho. Foto: (kat)

Pošesté se sešli rodá-ci a bývalí obyvatelé dnes již zaniklých obcí Kopis-ty, Konobrže a Pařidla. „Protože odtud pocházím, rozhodla jsem se před lety vy-zkoušet, zda by podobné se-tkání mělo odezvu. Plánovali jsme, že by se nás mohlo sejít kolem sto dvaceti a nakonec nás bylo ke sto padesáti,“ sdě-lila organizátorka akce Zde-na Nedvědová. A počet účast-níků každým rokem roste. Pravidelně už se účastní až dvě stovky lidí. „Sjíždějí se sem každoročně lidé z celých Čech a dokonce i z Němec-ka. Nejstarším účastníkům je kolem devadesáti let,“ připomněla Nedvědová. Akce nemívá žádný speciál-ní program, jde jen o mož-nost se pravidelně sejít, kte-rou většina účastníků velmi vítá. „Letos jsme museli udě-lat změnu. Každoročně jsme se setkávali v mosteckém Re-pre, kvůli jeho uzavření jsme se ale museli přesunout do kulturního domu Meduza, je-hož majitelé nám vyšli vstříc,“ uvedla Nedvědová (red)

Budova, do níž obec školku umístila, sloužila v minu-losti jako pošta, a tak se roz-hodli u jména zůstat. Podle vedoucí Evy Bejčkové je vr-skmaňská jedinou školkou v republice s názvem Poš-ťáček. Nápad otevřít školku vznikl asi před rokem v re-akci na to, že se do obce za-čaly stěhovat mladé rodiny a během dvou let se ve Vr-skmani a Zaječicích narodi-lo patnáct dětí. Obec chtěla jejich rodičům usnadnit ži-vot, aby s nimi nemuseli do-jíždět do Strupčic či Jirkova.Rekonstrukci budovy bý-valé pošty zaplatil obec-ní úřad ze svého, děti ma-jí k dispozici dvě patra pro hry i odpočinek. O provoz se stará Mateřská škola Jir-kov, odkud se také dováží pro děti obědy. Zatím cho-dí do třídy desítka dětí, po-čítá se ale s dvojnásobným počtem. „V obci je hodně dětí mladších dvou let, kte-ré k nám zatím nemohou. Už teď je ale zveme na růz-né akce, aby si u nás zvykly,“ říká Bejčková. Podle ní ne-

bude mít do budoucna škol-ka o žáčky nouzi. V obci se začíná stavět a obvykle jde o mladé rodiny.„Věřím, že za námi budou dojíždět i děti ze širokého okolí, protože můžeme rodi-čům nabídnout něco jiného než městské školky. Klademe velký důraz na tradice, kte-rých ve městech ubývá, a na budování vztahu k přírodě,“ vysvětluje. Školka se na-příklad zapojila do projek-tu Bylinková lékárna aneb bylinkami cestou ke zdra-ví. „Na venkově je velký pro-stor k vycházkám do přírody a můžeme tu k pedagogické práci využívat dary přírody. Teď jsme třeba sbírali šípky a sušíme je, děti pak ochut-nají zdravý šípkový čaj,“ do-dává učitelka. Kromě toho se školka pokouší navázat spolupráci s Českou poš-tou, aby tak dostála svému jménu. Na jaře příštího ro-ku obec Vrskmaň čekají ješ-tě venkovní úpravy zahrady mateřské školy, v níž nesmí chybět prolézačky a písko-viště. (kat)

Setkání rodáků

Ve Vrskmani mají jako jediní Pošťáčka

„Obě sochy byly původně na veřejných místech v obci. Jan Nepomucký stával na zahra-dě domu číslo popisné 25 a sousoší Kalvárie na křižo-vatce do Koporeče. V roce 1985 se ale stěhovaly do are-álu bývalého zámečku, kte-rý se opravil, včetně interié-ru a zahrady,“ vysvětlil Petr Pillár, starosta Lišnice. Měl se do něj přesídlit národ-ní výbor a všechny památ-ky – zámeček, nedaleká kap-le i obě sochy by zůstaly po-hromadě, také kvůli lepšímu zabezpečení. Sousoší Kalvá-rie na křižovatce v rohu po-le totiž utrpěla šrámy od ze-mědělské techniky. Zkraje devadesátých let byl zámeček v restituci vydán potomkům původního ma-

jitele. Sochy v jeho areálu nikdo neřešil, přestože ni-kdy nepřestaly být majet-kem státu, respektive obce. „Zámeček změnil majitele a obec se v roce 2010 snažila s ním dohodnout na vydání soch,“ doplnil starosta. K do-hodě nedošlo a vše nako-nec v roce 2013 dospělo až k soudu, který obci vlastnic-tví obou památek potvrdil. Příběh soch ale ještě ne-skončil, protože došlo k od-volání a až v roce 2015 kraj-ský soud potvrdil dřívější rozhodnutí. „Když jsme měli v ruce pra-vomocné rozhodnutí soudu, mohli jsme teprve začít jed-nat s krajem, stavebním úřa-dem i památkáři o přemís-tění obou soch zpět do obce.

Letos v červnu nakonec vše dospělo ke zdárnému kon-ci a i spolupráce s vlastníky zámečku při transportu soch byla velmi dobrá,“ doplnil starosta. Ještě než se sochy dostaly na svá nová místa, musely pro-jít rukama restaurátora Ra-domila Šolce. Obec už také požádala krajské památká-ře o kompletní restaurová-ní, k němu však nedojde dří-ve než v příštím roce. „Socha Jana Nepomuckého našla nové stanoviště ved-le kaple, což je symbolic-ké, protože mu je zasvěcena. Sousoší Kalvárie se nyní na-chází přímo v centru Lišnice na prostranství u sportoviš-tě, kde se odehrává většina obecních akcí, například roz-svěcení vánočního stromu. Doufáme, že na těchto mís-tech už sochy vydrží natrva-lo,“ dodal starosta. Transport obou soch vyšel na 247 tisíc korun a znač-nou část obec získala od Vr-šanské uhelné, jelikož pat-ří mezi její partnerské ob-ce. (pim)

Sochy v Lišnici zase stojí lidem přímo na očíchNejen lidé, ale i  památky mají občas osudy, které by vydaly na román. Třeba příběh dvo-jice soch z 18. století, nejstarších dochovaných památek v Lišnici. Po letech už snad svatý Jan Nepomucký a sousoší Kalvárie konečně našly své trvalé místo v obci.

Pošťák v uniformě přivítal nové předškoláky, kteří dorazili do zbrusu nové mateřské školy ve Vrskmani na Chomutovsku.

První den nemohl děti ve školce vítat nikdo jiný než poš ák. Foto: (kat)

Socha Jana Nepomuckého. Fo-to: (pim)

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016 > 10 | Jídelní lístek Jídelní lístek | 11

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016 > 12 | Region Historie | 13

HISTORICKÉ ŠESTKY

V roce 1616 začala v Mostě na Jezerním předměstí stav-ba nového kláštera kapucí-nů, který měl být odpovědí na stoupající vliv luteránů na se-veru Čech. Stalo se tak na po-pud Viléma Popela z Lobko-vic, donátora kláštera, který mu mimo jiné věnoval vzácný obraz madony z druhé polo-viny 15. století. Však byl také součástí kláštera kostel zasvě-cený Nanebevzetí Panny Ma-rie a také svatému Vilémovi a svaté Anežce Římské. Socha svaté Marie zdobila též průče-lí kostela.Raně barokní kostel vysvě-til po jedenácti letech stavby, 16. května 1627, pražský ar-cibiskup a kardinál von Har-rach. Dostavba dalších kláš-terních budov se však pro-tahovala a dokončen byl až roku 1653. O sto let později se kostel dočkal ještě staveb-ních úprav. Z doby výstavby

pocházel také raně barokní ol-tář v klášterním kostele, další vybavení již bylo z období ro-koka a z roku 1902 nástrop-ní malby. Klášterní budovy obklopovaly zahrady a sad a ještě v 19. století stál v jeho sousedství mlýn. Zajímavos-tí kláštera byla zdejší vinár-na, která byla netradičně ote-vřena i veřejnosti. Stalo se tak po velké epidemii moru ro-ku 1866, kdy kapucíni otevře-li své bohaté sklepy a poskyt-li nemocným víno zdarma. Ja-ko poděkování za milosrdnost klášter dostal právo nalévat a prodávat víno přímo ve své vinárně.Kapucíni jsou jednou z větví františkánského řádu, která vznikla roku 1525. Své jméno získali z italštiny a odvozuje se od dlouhé a špičaté kapu-ce řeholního oděvu. Do Čech přišli koncem 16. století a za-ložili nejprve klášter v Praze

na Hradčanech, později v Br-ně a jejich třetím domovem se stal Most.V dubnu 1950 státní bezpeč-nost v rámci Akce K vyhnala řeholní bratry z jejich klášte-rů a majetek znárodnila. Podle pamětníků sloužila v padesá-tých letech část kapucínského kláštera v Mostě jako byty. De-initivně zdemolován byl celý

areál v roce 1968, kdy ustou-pil stavbě dnešního dopravní-ho koridoru, oddělujícího je-zero Most od nového města.

Kapucínský klášter však ne-byl jediným v Mostě. Přímo v centru města, na Druhém náměstí stával klášter mino-ritů, založený v první půli 13. století, původně gotický, přestavěný barokně. Společně s kostelem svatého Františka Sera ínského byl zbořen roku 1977. Městský znak, který nes-la kostelní věž, si dnes můžete prohlédnout před mosteckým magistrátem. Na Zahražanech pak přibližně od stejné doby stával klášter

magdalenitek, který dal jmé-no dnešní čtvrti. Zrušil ho cí-sař Josef II., z kostela se stala sýpka a klášter byl v průbě-hu 19. století prakticky zbo-řen. Na jeho zbytcích vyrost-lo kulturní středisko Zahra-žany, ale ani to nepřežilo do dnešních dnů. Ještě o něco starší byl klášter (či komen-da) křížovníků z roku 1227, kteří v Mostě zřídili první špitál. Jeho historie se de i-nitivně uzavřela zbořením v roce 1983. (kat)

1616: Začala stavba kláštera kapucínů v MostěMostecký klášter řádu kapucínů v Jezerní uli-ci v Mostě by letos oslavil 400 let. Protože však neexistuje starý Most ani Jezerní ulice, může-me si klášterní areál připomenout jen na dobo-vých fotografiích, které ho naposledy zachyti-ly v roce 1968.

Kapucínský klášter. Foto: Archiv Oblastního muzea v Mostě (rok 1910).

Doly na Mostecku se na pro-cesu elektri ikace podíle-ly třeba prostřednictvím Se-veročeských elektráren a. s. (NEW – Nordböhmisches Elektkrizitäts Werke, A. G.). Tato společnost vznikla v ro-ce 1911 v Podmoklech slou-čením bývalých Bergmanno-vých elektráren, kde se na-cházela původně malá důlní elektrárna. V roce 1914 spo-lečnost dodávala elektřinu městům Podmokly, Česká Lí-pa, Lovosice, Litoměřice a 50 dalším obcím. Po roce 1931 expandovala na území po-litických okresů Rumburk, Šluknov a Varnsdorf.

Kabel nad zemí Mostecká společnost pro do-bývání uhlí měla v Mostec-ko-bílinském okrese 14 do-lů. Jejich spotřebu elektřiny pokrývaly menší elektrár-ny na dolech Alexandr, Nel-son, Bihl, Adolf-Marie, Eme-ran a Konkordia. Doly byly propojeny vedením o napě-tí 2 kV, aby si mohly vzájem-ně vypomáhat. Před a během I. světové války zde bylo na-instalováno celkem 82 par-ních kotlů, 12 parních turbín,

10 menších parních strojů, 13 těžních parních strojů, 6 parních kompresorů a řa-da parních strojů pro pohon třídíren, čerpadel, lanovek, vrátků a ventilátorů. V letech 1924 až 1927 se uvažova-lo o modernizaci a přestav-bě. Zvítězil projekt společné elektrárny na dole Alexan-dr. Podařilo se ji postavit za 10 měsíců, takže byla uve-dena do provozu 9. června 1928. V kotelně instalova-li šest vodotrubných kotlů ze Škodových závodů pohá-nějících turboagregáty o vý-konu 6 000 kW. Kabel o na-pětí 2 kV napájel doly Ale-xandr a Nelson. Doly Bihl, Adolf-Marie, Barbora a Uni-on napájelo první nadzemní vedení o napětí 35 kV v dél-ce šest a půl kilometru. Dru-hé nadzemní vedení o napětí 35 kV zásobovalo doly Fran-cisci, Emeran, Ludvík a Kon-kordia.

Fortuna jako náhradaOsm těžebních jam a jed-nu briketárnu spravova-la v okrese Most Severočes-ká společnost pro dobývá-ní uhlí. Na jamách Herkules,

Kolumbus a Humbolt vyrá-běly proud větší elektrár-ny spojené kabelem o napě-tí 2 kV. V roce 1926 je na-hradila elektrárna Fortuna. Vlastní stejnojmennou já-mu elektrárna zásobova-la napětím 2 kV a jámy Qui-do I/III, Quido IV, Elly, Hum-bolt II., Zentrum, Kolumbus a Herkules napájela nad-zemním vedením o napětí 10 kV. Se společnou elekt-rárnou na dole Alexandr by-la Fortuna spojena vedením

o napětí 35 kV. Ve strojov-ně Fortuny nasadili tři parní škodovácké kotle, které po-háněly turboagregát s gene-rátorem o výkonu 3 150 kW.

Elektřina pro PrahuElektrárna Ervěnice se zača-la stavět v roce 1923, aby zá-sobovala elektrickým prou-dem Prahu a střední Čechy. Vznikala tři roky vedle stát-ního dolu Hedvika, který ji zásoboval uhelnými lupky. Kotelna byla vybavena osmi

strmotrubnými kotli z Vít-kovických železáren, ČKD a od irmy Breit ield-Daňka. Ve strojovně elektrárny pra-covaly čtyři turboagregáty o celkovém výkonu 70 MW. Elektrárna Ervěnice vyrá-běla proud až do roku 1965 a o 21 let později byla zbou-rána. Všechny důlní elektrár-ny postupně zanikly, když se spojovaly šachty a začaly se od 60. let rozvíjet moderní elektrárny.

Připravil Jiří Chmelenský

Doly na severu pomohly rozsvítit ČechyMladá Československá republika se v  době svého vzniku zaměřila na podporu soustav-né elektrifikace. V  severních Čechách rozvoji výroby elektřiny významně pomohly hnědou-helné šachty.

Parní elektrárna Ervěnice u státního dolu Hedvika. Archiv Václava Ptá ka.

tvrtý a nejvýkonnější turboagregát o výkonu 25 MW ze Škodových závodů, instalovaný ve strojovně elek-trárny Ervěnice. Archiv Václava Ptá ka.

Ve 3 hodiny a 45 minut do-šlo na Dole Kohinoor I. ve vý-chodním poli revíru Mořic v hloubce 430 metrů pod ze-mí k náhlému výbuchu. Tou dobou zde pracovalo 56 ha-vířů, z nichž se zachránili jen čtyři, a to jen díky tomu, že se v okamžiku výbuchu nachá-zeli několik stovek metrů od jeho centra. Přesto byli tla-kovou vlnou odmrštěni a utr-pěli zranění. Podle dochova-ných zpráv v kronice dolu byl výbuch tak silný a náhlý, že se nikomu z těch, kdo pracova-li v jeho blízkém okolí, nepo-dařilo uniknout. Většina obětí se otrávila zplodinami, něko-lik havířů zemřelo po nára-zu na výztuž chodeb. Vše se odehrálo velmi rychle, prv-ní zachránci dorazili na mís-

to neštěstí už 15 minut po vý-buchu, ale nenalezli nikoho živého. Z 52 obětí bylo 38 stá-lých zaměstnanců Dolu Kohi-noor, sedm německých váleč-ných zajatců a sedm trestanců z nápravného zařízení v Lib-kovicích. Stejně jako u většiny obdob-ných velkých důlních neštěs-tí i v případě havárie na Do-le Kohinoor byla ke zjištění příčin sestavena vyšetřova-cí skupina. Její závěry však nepřinesly uspokojivou od-pověď. Zavinění ze strany závodu soud vyloučil, zjis-tilo se však porušení bezpeč-nostních nařízení, což ved-lo k úpravám bezpečnostních předpisů. Začaly se používat například důlně bezpečnostní trhaviny a od začátku pade-

sátých let už byli všichni za-městnanci dolů povinně vyba-veni iltračními sebezáchran-nými přístroji.Státní pohřeb obětí se všemi poctami se konal na hřbito-vě v Lomu 19. listopadu 1946 a účastnili se jej i nejvyšší před-stavitelé státu, včetně předse-dy vlády Klementa Gottwalda a pražského arcibiskupa Bera-na. Na lomském hřbitově bylo pohřbeno 28 havířů, další by-li převezeni do Libkovic, Ose-ka a Horního Litvínova. Třia-devadesáti vdovám a sirotkům závodní správa ihned poskyt-la mimořádné podpory a záro-veň jim byly odevzdány došlé peněžní dary z celé republiky i ze zahraničí. Na příkaz vlády úrazová pojišťovna urychleně zahájila likvidaci a výplatu zá-loh na důchody pro pozůstalé. Odškodnění se ale týkalo pou-ze kmenových zaměstnanců, na válečné zajatce a trestance se zapomnělo, a to i ve statisti-kách obětí v následujících le-tech. (red)

Kohinoor postihlo první velké poválečné neštěstíSedmdesát let letos uplyne od druhého nej-většího důlního neštěstí na Mostecku. Na Dole Kohinoor při něm 14. listopadu 1946 zemřelo dvaapadesát horníků.

Nový exponát v technickém muzeuPřed budovou Podkrušnohorského technického muzea s expo-zicí stěnování se objevil nový exponát – dvě těžní klece. „Získali jsme je z likvidovaného dolu Centrum a jsme za ně rádi. Těžní klec je s těžním strojem vždy nejdůležitější v každé šachtě. Klece jsou také pro každý důl speci ické, a tak jsme vlastně získa-li další unikát, který návštěvníkům můžeme ukázat a porovnat třeba s klecí, která je původní ze zdejšího dolu Julius III,“ pochlu-bil se ředitel muzea Zbyněk Jakš.

Památník důlního neštěstí na h bitově v Lomu. Foto: Archiv DN

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016 Rekultivace | 15> 14 | Zajímavosti

Tuto zprávu vypustil do svě-ta John DeCicco, profesor a výzkumný pracovník ener-getického institutu na uni-verzitě v Michiganu. Pod-le něj během prvních sedmi měsíců letošního roku byla doprava zdrojem více emi-sí oxidů uhlíku než výroba elektřiny. Pokud bude ten-to trend pokračovat, stane se rok 2016 prvním během uplynulých čtyř dekád, kdy emise CO2 z osobních a ná-kladních automobilů, au-tobusů a letadel překonají znečištění z uhelných a ply-nových elektráren. DeCicco tvrdí, že obě tato odvětví byla v produkci emi-sí oxidů uhlíku v sedmdesá-tých letech zhruba na stej-

né úrovni. Jenže ropné krize v sedmdesátých letech, stej-ně jako třeba revoluce v Írá-nu donutily svět začít využí-vat efektivnější a úspornější dopravní prostředky. Nao-pak spotřeba elektřiny stá-le rostla a hlavním zdrojem americké energetiky bylo ještě donedávna uhlí. Nejvíc emisí CO2 vypusti-li výrobci elektřiny v roce 2007, od té doby už každo-ročně docházelo k poklesu. Jak nastupovaly i další zdro-je pro výrobu elektřiny, pro-padly se emise oxidu uhliči-tého ve Spojených státech za posledních osm let o 20 pro-cent. Ekonomická krize, vyšší ceny pohonných hmot i tvrd-ší předpisy pro automobilky

poznamenaly i dopravu, jen-že pouze krátkodobě. Jak se ekonomika začala zotavovat, doprava opět rostla a s tím se začaly zvyšovat i emise CO2.

A v roce 2015 už byla obě odvětví, alespoň pokud jde o emise CO2, na stejné úrov-ni. V dohledné době to nevy-padá, že by američtí motoris-

té chtěli přestat jezdit svými vozy. Naopak, ze statistik vy-plývá, že v roce 2015 najezdili celkem 3,1 bilionu mil, což je nejvíc v historii. (red)

Doprava vypouští víc CO2 než energetikaV roce 2016 možná poprvé emise CO2 pocháze-jící z  dopravy převáží nad těmi, které produ-kuje energetika, respektive výroba elektřiny.

Ilustra ní foto: www.pixabay.com

Čtyřicet největších světových těžebních irem vloni zazna-menalo propad o 37 procent oproti roku 2014 a dokonce se hovořilo o nejhorších výsled-cích od světové ekonomické krize v roce 2004. Výsledky letošního roku už na-bízejí optimističtější pohled. Stejných čtyřicet největších tě-žebních společností vykázalo do konce dubna růst o 30 pro-cent oproti předchozímu roku. Klíč k tomu, aby růst pokračo-val i nadále, podle odborníků

není jen v nákladových polož-kách jednotlivých irem, ale ta-ké v důrazu na bezpečnost li-dí a spolehlivost strojního vy-bavení.Velmi používanými termí-ny jsou v současnosti udrži-telnost, energetická účinnost, spolehlivost, bezpečnost nebo plynulost. Když k tomu připo-čítáme tlak na snižování nákla-dů, nemají to těžební společ-nosti vůbec lehké. Zmiňovat energetickou náročnost v sou-vislosti s těžbou nerostů, mů-

že znít jako zbytečnost, ale ne-dostatek elektřiny v některých regionech světa už donutil tě-žaře zamyslet se nad vlastní spotřebou energie. Australané například spočítali, že náklady na energii tvoří až patnáct pro-cent celkových nákladů na těž-bu a zpracování nerostů. Nejde ale jen o energetic-kou náročnost. Náklady ir-mám pomáhají šetřit i moder-ní technologie, které dokážou monitorovat stroje a zařízení v reálném čase a umí odhalit a detekovat poruchy, ještě než dojde k poškození strojů či pří-padným zraněním zaměstnan-ců a uspoří irmám spoustu peněz. (red)

Těžební průmysl jako na houpačcePřed třemi lety byl těžební průmysl na vrcho-lu a investice do něj znamenaly jistý zisk. Dnes je situace zcela jiná.

Alespoň to tvrdí studie Mo-ody’s Investors Service. Fir-my ve státech jako je Wy-oming, se lépe potýkají se změnami na trhu než je-jich konkurenti ve východ-ní části Spojených států, tře-ba v Západní Virginii nebo v Kentucky. Těžařské regio-ny ve Wyomingu vydělávají na nižších výrobních nákla-dech a jsou také méně závis-lé na centrálním přerozdělo-vání daní. Všechny tři zmíněné státy, které patří tradičně k nej-větším producentům uhlí, se sice potýkají s poklesem těž-by, ve Wyomingu ale útlum postupuje pomaleji. Od ro-ku 2011 do roku 2015 tu těžba klesla o 14 procent na 376 millionů tun uhlí. V Ken-tucky to ale bylo o 42 pro-cent a v Západní Virginii o dvacet procent na 114,8 milionu tun. Wyomingská pánev Powder River má ovšem zásadní vý-hodu, že se zde těží většinou povrchově, tedy s nižšími náklady. Množství vytěžené-ho uhlí za hodinu je zhruba desetkrát větší než v obou zmíněných východních stá-tech. Podle Moody’s regio-ny ve Wyomingu, kde se tě-

ží uhlí, také mnohem lépe hospodaří a vytvářejí vyšší příjmy. Z provedeného prů-zkumu vyplynulo, že v Cam-pbell County ve Wyomingu má běžná rodina mnohem vyšší průměrný příjem a je zde i mnohem nižší hranice chudoby než v Perry Coun-ty v Kentucky a Boone Coun-ty v Západní Virginii. S po-klesem příjmů z daní za uhlí se také dokázali lépe vyrov-nat na západě USA a jsou tu i méně závislí na státních pe-nězích než státy na východě. Současné kroky americ-ké vlády, která se snaží vý-znamně omezit roli uh-lí v energetice, budou pod-le studie znamenat propad těžby na západě i východě USA. Západ se musí připra-vit na pokles o 32 % v ob-dobí let 2015 až 2040. Vět-šina produkce ze západu při-tom pochází právě z pánve Powder River. Nižší provozní náklady zdejšímu nízkosir-natému uhlí vždycky pomá-haly uspět na trzích a doká-zaly vyvážit i vyšší náklady na přepravu. Těžaři z výcho-du budou čelit propadu o 36 %, neboť těžba by zde do roku 2040 měla klesnout o 79 milionů tun. (red)

Západu se daří lépePokud se chcete pustit do těžby uhlí ve Spoje-ných státech, vyberte si raději některý ze stá-tů na západě, protože tady se i během útlumu celého odvětví daří těžařům lépe.

Rekultivace je na povrchu vy-mezena až k „nulové čáře po-klesu“ a tím jsou všechny vli-vy hlubinné těžby na krajinu vyřešeny v rámci projektu re-kultivace. Důl Centrum v zá-věrečné etapě těžil v prostoru pilíře Dolní Jiřetín a bývalé-ho dolu Humboldt II. Poslední dvě rekultivační akce po hlu-binné těžbě pak nesou sym-bolicky i stejné názvy. Na zá-kladě převedení dobývacího prostoru Dolní Jiřetín na Se-verní energetickou k 1. pro-sinci 2012 plní společnost v plném rozsahu povinnos-ti týkající se sanace a rekulti-vace pozemků dotčených těž-bou dolu Centrum. V tomto smyslu byla zpracována i ak-tualizace generelu rekultivací, která řeší přičlenění lokality Centrum k plánu sanace a re-kultivace společnosti Sev.en.

Přibude vodyHlubinná těžba metodou stě-nování zanechává v krajině charakteristické poklesové kotliny, které se velmi rych-le zaplní vodou. Takto vznik-lé vodní a mokřadní útvary jsou v relativně suché kraji-ně Mostecka cenným prvkem zvyšujícím biodiverzitu úze-mí a obohacujím reliéf krajiny o rozsáhlé vodní prvky. Pro-jekt rekultivace pak řeší pře-devším okolí takto cenných

biotopů. Základním cílem re-kultivačních prací po hlubinné činnosti dolu Centrum je tedy podpora nově vznikajících bi-otopů včetně stabilizace úze-mí případných zátrhů a zpří-stupnění těchto přírodních lo-kalit.K nejvýraznějším změnám v kon iguraci terénu dochá-zí v průběhu prvních dvou let od ukončení těžby. Úkolem sa-nací a rekultivací v této počá-teční fázi zahlazování je tedy zajistit stabilitu území a s ní i související úpravu vodních poměrů včetně obnovy komu-nikačního propojení v poddo-lovaném území. Naproti tomu biologická rekultivace je za-měřena na podporu přirozeně vznikajících společenstev a je-jich mozaikovitost. Pozornost je věnována i péči o přechodo-vá společenstva (litorální zó-ny) při styku mokřadů a vod-ních ploch se souší. Pěstební-mi zásahy v porostech dřevin se zcela eliminují vlivy hlubin-né těžby na původní krajinu.

Humboldt II Rekultivace o rozsahu 37,42 ha byla zahájena v roce 2010. Bi-ologická rekultivace je prová-děna na základě projektu Báň-ských projektů Teplice. Jedná se o rekultivaci v okolí vznik-lé vodní plochy o výměře 8,53 ha. Na ploše jsou prováděny re-

kultivační práce s cílem podpo-ry přirozených procesů obno-vy území. Je využívána přiroze-ná sukcese v plochách mokřin a v okolí vodních ploch. V loň-ském roce bylo dořešeno ko-munikační propojení obno-vou přístupu ze severu. Na plo-še ostatní rekultivace o rozloze 6,7 ha se odstraňovaly rude-rální porost a invazní rostliny.

Zbylé plochy o rozloze 22,19 ha představují stávající poros-ty, v letošním roce byla prove-dena jejich prořezávka s cílem odstranit fyzicky poškozené je-dince. Rekultivace bude ukon-čena v roce 2019.

Pilíř Dolní Jiřetín Jedná se o plochu o rozlo-ze 24,20 ha při jižním okra-

ji Hornojiřetínské výsypky. Převážnou část plochy tvo-ří zatopená poklesová kotli-na „Nové vody Jiřetín“, která vznikla při hlubinné těžbě dolu Centrum. Rekultivace plochy byla zahájena v ro-ce 2015 na základě projek-tu biologické rekultivace. V loňském roce bylo obnove-no komunikační propojení opravou přístupové komu-nikace v místech, která byla porušena zátrhy. V letošním roce bylo na ploše ostatní rekultivace prováděno vyží-nání a bude realizována pro-řezávka stávajícího porostu, ovlivněného zmokřením při poklesu území. Rekultivace bude ukončena v roce 2018.

Ráj pro rybářePo ukončení rekultivačních akcí si mnozí z nás ani ne-všimnou, že tu hlubinná těž-ba dolu Centrum a její zahla-zování probíhaly. Možná jen rybáři a cyklisti zaznamena-jí zvětšení vodní plochy Far-ského rybníka a na Nové vo-dě Jiřetín. Obnovené hospo-dárnice a především ta na východním břehu u Horno-jiřetínské výsypky umožňu-je totiž přístup nejen jim, ale i lesní a záchranářské tech-nice. (ij, jk)

Stopy po důlní činnosti zmizí do tří letVětšina ploch po hlubinné činnosti dolu Cen-trum je již zahlazena. Rozpracovány jsou po-slední dvě rekultivační plochy, a  to v  oblasti, kde se důl v podzemí pohyboval v závěrečném období své činnosti.

Farský rybník, který vznikl p edevším díky hlubinné innosti dolu Centrum, je pro mnohé rybá e zajímavým revírem. Foto: archiv (ij, jk)

Hnízdící vodní ptactvo na ploše Humboldt II netuší, že nedávno kdesi pod nimi kutal haví . Foto: archiv (ij, jk)Ilustra ní foto: wyomingmining.org

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016 | 17> 16 | Rekultivace Poradna | 17

Není cashback jako cashbackCashback – jeden výraz pro dvě různé věci. Kro-mě cashbacku na interne-tu existuje ještě cashback, se kterým pochodíte pou-ze v kamenných prodej-nách. Jde o výběr hotovos-ti přímo u obchodníků. Na pokladně třeba v super-marketu jednoduše zapla-títe nákup a požádáte po-kladní o výběr hotovosti. Podmínkou je, že utratíte určitou sumu (většinou tři stovky) a určitý limit (nej-častěji 1500 korun) pla-tí i pro částku, kterou vy-bíráte.

PneuServis DTS Vrbenský, a.s.

www.dts-as.cz

ZIMNÍ AKCE! KOMPLETNÍ PØEZUTÍ VOZU. ZIMNÍ AKCE!

199,- KèPro demontáž a zpìtnou montáž kol pro osobní vozy

Demontáž a zpìtná montáž pneu z diskù kol za 49,- Kè/ kusCeny jsou uvedeny vèetnì DPH a platí pouze pro osobní vozy.

Platí pouze v rámci *Zimní akce* od 12.10. - 30.11. 2016

Objednávky pøijímámistr dílny tel. 476 205 189, 724 093 021

vedoucí úseku tel. 476 205 181, 602 489 672

www.dts-as.cz info@dts-as.cz

DTS Vrbenský, a.s.Most-Souš èp.7

Pøipravte se na zimu!Prodej chladící kapaliny

RIWA-GEL za 63,- Kè /litr, FRIDEX G PLUS za 67,- Kè /litrprodej nemrznoucí kapaliny do ostøikovaèù skel

Glacidet ICE FREE (-40°C) za 34,- Kè /lProdej zimního doplòkového sortimentu

Prodej nových Pneupro osobní, nákladní vozy a stavební stroje za velkoobchodní ceny.

wwwwwwwwwwwwwwwwww

NOVÌ NABÍZÍME!Kontrolu a seøízení svìtlometù.

ÍZZÍÍÍÍÍÍMMMEE!!

30,- KčPro někoho může být předsta-va, že si vybere zboží v e-sho-pu, zaplatí a obchodník pár procent z platby vrátí, něco jako science iction. Jenže dí-ky cashbackovým portálům to není nic nemožného.

Za nákup provizeCashbackové portály fungují na principu provizního prode-

je – internetovým obchodům jednoduše dohazují zákazníky. Za každého zákazníka, kterého do e-shopu přivedou a který utratí menší či větší částku, in-kasují poskytovatelé cashbac-ku provizi, o kterou se pak se zákazníkem rozdělí. Pokud te-dy chcete cashback využít, sta-čí udělat jediné – zaregistro-vat se na některém z cashbac-

kových portálů a před každým nákupem se z něj prokliknout do internetového obchodu. Podmínkou samozřejmě je, aby e- shop s konkrétním po-skytovatelem cashbacku spo-lupracoval.Z každého nákupu pak dosta-nete část peněz zpět. Obyčej-ně jde o pár procent z každé platby, většinou se ale počíta-jí z částky bez DPH. Vaši část provize vám poskytovatel ca-shbacku jednoduše připíše na účet a následně – zpravidla po nastřádání určitého obnosu – vyplatí. Většina cashbackových portálů spolupracuje se stov-kami nejrůznějších online ob-

chodů. Kromě e-shopů s elek-tronikou, módou či vybavením domácnosti, ale můžete nara-zit i na pojišťovny, banky nebo cestovní kanceláře. Seznamy e-shopů se ale dost často překrý-vají a téměř stejná jsou i pro-centa z nákupu. Cashbackové portály proto bojují o uživate-le především prostřednictvím nejrůznějších bonusů.

Lákají i na bonusyNejčastějším bonusem, který cashbackové portály nabízí, je bonus za registraci a dopo-ručení stránek známým a ka-marádům. Připsání bonusu za kamarády je ale samozřejmě

podmíněné aktivitou dopo-ručeného uživatele – kromě registrace musí například ve spolupracujících obchodech utratit patřičnou částku, pří-padně nasbírat minimální ca-shback. Někde pak můžete získat bonus také za nainstalová-ní speciální aplikace do své-ho prohlížeče. Slouží jako upozornění, že se nacházíte na spolupracujícím e-shopu a můžete získat zpět část pe-něz, které se chystáte utratit. Podrobnosti a srovnání cas-hbackových portálů najdete přehledně například na por-tálu Peníze.cz

Na nákupech jde ušetřit nejen díky slevámV  roce 2014 jsme v  internetových obcho-dech nakoupili zboží za 67 miliard, loni se ob-rat vyšplhal na 81 miliard a letos možná padne další rekord. Na chuti Čechů utrácet online se tak kromě e-shopů snaží vydělat i další služby.

Princip odložených plateb je jednoduchý. Zákazník si vybe-re zboží na internetu, nechá si ho poslat domů, a pokud je spokojený, zaplatí za něj bě-hem 14 dní – peníze přitom neposílá e-shopu, ale jedné ze tří služeb, která za něj me-zitím účty s obchodem vyrov-nala. V opačném případě po-šle zboží zpět internetovému obchodu, ve kterém nakoupil. Protože nic neplatil dopředu, nemusí čekat na vrácení pe-něz.Pokud odloženou platbu vyu-žijete a dodržíte čtrnáctiden-

ní lhůtu, nebude vás to zpra-vidla stát nic navíc. Vyjma poštovného, pokud pošlete zboží zpět. Platit budete až v momentě, kdy si splatnost odložíte a samozřejmě, pokud nebudete platit vůbec.

Nejsou pro každéhoOdloženou platbu nemůže využívat zdaleka každý. Zá-leží, zda projdete schvalova-cím procesem. Podobně ja-ko u klasického úvěrování si jednotlivé služby zákazníky prověřují, respektive se snaží odhadnout jejich schopnost

splácet. Celý proces ověření probíhá on-line, často během několika málo vteřin, i tak si ale o vás všichni zjistí možná víc, než byste tušili. Služby sa-mozřejmě pracují se základ-ními údaji jako jméno, adre-sa nebo telefonní číslo, které zákazník poskytne danému e-shopu. Vedle toho se ale zají-mají například o rodné čís-lo nebo číslo občanky – kolik údajů budete muset poskyt-nout, záleží na tom, jak vy-soké částky chcete odkládat a jak často budete odložené platby využívat.

Zaplatit do 14 dníOdložené platby mohou vyu-žít ti, kteří neradi kupují zají-ce v pytli, respektive nechtě-jí dopředu platit za zboží, které si fyzicky neprohlédli. Možnost objednat, vyzkou-šet a zaplatit později nabízí všechny služby na českém tr-

hu za podobných podmínek. Ale zatímco některé službu nezpoplatňují, někde zapla-títe 39 korun za objednávku.U všech služeb také při první objednávce (i všech dalších) narazíte na limit. Na zaplace-ní objednávky, respektive její vrácení zpět do e-shopu, má-te čtrnáct dní. Přesné datum splatnosti byste měli najít na faktuře. Může se ale stát, že na zaplacení zrovna nemá-te. Právě odložení splatnos-ti je další možností, jak služ-by nabízející odložené platby používat. Počítejte ale s tím, že vás to bude něco stát. Kon-krétní částky záleží na jednot-livých poskytovatelích služby.U všech služeb je pak mož-né celý nákup, respektive ce-lou dlužnou částku včetně po-platků, kdykoliv zaplatit. A na paměti je třeba mít i fakt, že pravidla a limity jsou jiná pro první nákup s odloženou plat-

bou, pak se limity a pravidla hry začnou měnit. Na serveru Peníze.cz najdete i přehledné srovnání poskytovatelů odlo-žených plateb včetně modelo-vých příkladů.

Jak je to s neplatičiMyslet si, že odložené plat-by znamenají, že je nemu-síte zaplatit, je omyl. Kdo svoje účty nevyrovná a ani nepožádá o odložení splat-nosti, toho dřív nebo poz-ději čeká vymáhání dlužné částky. Po prvních několika dnech je to pokuta, následně některé služby připočítáva-jí k pokutě navíc deset pro-cent z kupní ceny. Procenta z nákupu se pak budou po-stupně navyšovat, a pokud účty nevyrovnáte ani potom, začne služba dlužnou částku vymáhat. I tady platí, že kaž-dá ze služeb má svá specific-ká pravidla.

Když nechcete platit hned, můžete si platbu odložitChcete nakupovat na internetu, jenže nera-di platíte za zboží, které si nemůžete nejdříve prohlédnout. Potřebujete nové plavky a potře-bujete je hned, i  když do výplaty zbývá ještě týden. Pak právě na vás cílí služby nabízející odložené platby.

Výplata získaných odměn na cashbackových portá-lech probíhá bankovním převodem na vámi zvole-ný účet. Téměř u všech poskytovate-lů ale narazíte na limit pro výplatu, většinou v řádu sto-korun. Podobné podmínky platí i pro výplatu získaných bonusů – ty vám poskyto-vatelé cashbacku vyplatí až v momentě, kdy díky náku-pům nastřádáte určitý ob-nos.Pokud cashback využijete, dejte si pozor také na expi-raci odměn. Jestliže jste totiž delší dobu neaktivní, mohlo by se stát, že získaná pro-centa z nákupů a stejně tak bonusy propadnou.

Bez odměn

Ilustra ní foto.

Zdroj: www.penize.cz

DN / číslo 10 / říjen 2016 DN / číslo 10 / říjen 2016

KULTURNÍ TIPY

MOSTECKO a CHOMUTOVSKO

3. 11. - Pod pokličku aneb Den otevřených dve-ří na Magistrátu města Mos-tu. Na prohlídku do míst, kam se běžně nedostanete, můžete vyrazit v 9, 13 a 16 hodin.

4. 11. - Souborné dí-lo Williama Shakespeara (zkrácená verze). Komplet-ní dílo největšího dramatika v premiéře na mosteckém je-višti. Kraus, Herzina, Dvořák v nevázaně potrhlém kabare-tu. Máte-li rádi Shakespeara, jistě se pobavíte. Jestliže ho rádi nemáte, pobavíte se tím spíš. Aréna Městského divadla v Mostě, začátek v 19:30 ho-din. Vstupné 200 Kč.

5. 11. - Malý princ. Pří-běh, který si získal srdce mi-lionů čtenářů na celém svě-tě, začíná někde na Saha-ře. Opuštěný letec se setkává s tajemným Malým princem, který na Zem přichází z pla-netky „o něco větší, než byl sám“ a vypráví mu o své po-divuhodné životní pouti. Na jevišti Divadla rozmanitostí v Mostě uvádí Činoherní stu-dio Ústí nad Labem. Začátek v 10:00 hodin.

5. 11. - Technohraní. První ročník soutěžního dne pro děti od 6 do 12 let v rámci podpory technického vzdělá-vání. Přijďte si se svými dětmi vyzkoušet neviditelné písmo, ovládání robota, chemické pokusy, autodráhu a mnoho dalšího. Od 14:00 do 18:00

hodin ve Středisku volného času Most.

6. a 7. 11. – Sokrates - Regionální veletrh středního vzdělávání. Prezentace vzdělá-vání, ukázky odborného výcvi-ku žáků a studentů, učebních pomůcek, učebnic a vzdělá-vacích programů. Předpoklá-dá se bohatá účast středních škol, vyšších odborných škol a vzdělávacích institucí posky-tujících své služby dospělým. Sportovní hala Most, neděle od 12:00 do 17:00 hodin, pon-dělí od 9:00 do 14:00 hodin.

8. a 22. 11. - Přednáš-kový cyklus Most do mi-nulosti. V Oblastním muzeu v Mostě pokračuje populár-ní přednáškový cyklus: 8. lis-topadu v 17:00 hodin na té-ma Archeo logie města Mostu; 22. listopadu v 17:00 hodin na téma Archeologie středověké-ho Mostecka. V podkroví mu-zea přednáší Prof. PhDr. Jan Klápště, CSc., vstupné 20 Kč.

9. 11. - Den otevřených dveří na gymnáziu. Žáci a učitelé vás provedou prosto-ry Podkrušnohorského gym-názia v Mostě, můžete se zapo-jit do nabízených aktivit a do-stanete odpovědi na veškeré dotazy. V dopoledních hodi-nách lze navštívit přímo výu-ku, na odpoledne se chystají mnohá překvapení. Zváni jsou budoucí studenti, rodiče, sou-rozenci nebo kamarádi. Histo-rická budova školy v ul. Čsl. ar-mády 1530, od 8:00 do 18:00 hodin.

10. 11. - Neal Black (Te-xas). Další ze série koncertů

nazvaných Mostecká knihovna hraje. Začátek v 19:00 hodin.

Od 10. 11. - Výstava Vraž-da jeptišek v Mostě. Předsta-vení navráceného cenného ba-rokního obrazu zapůjčeného do oblastního muzea městem Most. Vstupné v ceně celkové prohlídky muzea - plné 30 Kč, snížené 15 Kč.

11. 11. - Uctění Dne vá-lečných veteránů. Pietní akt se uskuteční v 11:00 hodin u pomníku padlých hrdinů na Havlíčkově náměstí v Jirkově.

12. 11. – První reprezen-tační ples integrovaného zá-chranného systému a bez-pečnostních složek. Mode-rátor a imitátor Petr Martinák, hraje skupina Úlet, hostem ve-čera bude zpěvačka Marcela Březinová. Slosovatelné vstu-penky – bohatá tombola. Jir-kovské divadlo (Kostelní uli-ce), začátek ve 20:00 hodin, vstupné 350 Kč.

14. 11. – Requiem. Slavné dílo W. A. Mozarta hraje Festi-valový orchestr Petra Macka. Účinkují sólisté – Liana Sass (soprán), Milan Vlček (tenor), Alžběta Vomáčková (alt) a Ja-roslav Patočka (bass). Ve dru-hé části večera vystoupí klari-netista Petr Kubík. Spoluúčin-kuje Pražský komorní sbor, dirigent Martin Peschik. Měst-ské divadlo v Mostě, od 19:00 hodin.

18. 11. - Sluha dvou pá-nů. Slavná komedie, která se již více než 250 let objevuje na repertoáru divadel po celém světě. Příběh plný záměn, ne-dorozumění a nečekaných pe-ripetií vypráví o tom, jak za-peklitá a nevděčná je služba dvěma pánům. Městské diva-dlo v Mostě, od 19:00 hodin.

18. 11. – Festklip 2016. Slavnostní vyhlášení výsled-ků sedmého ročníku festiva-lu amatérských hudebních vi-deoklipů. Metro Music Club Most, od 18:00 hodin.

19. 11. – Most 4 Music. Jubilejní desátý ročník mos-teckého hudebního minifes-tivalu. Vystoupí kapely New Black Jack, Dilated, Cumbal, 6th Dimension, Sabina, Petr Kalandra Memory Band. Me-tro Music Club Most, začátek v 17:00 hodin, vstupné 99 ko-run.

19. 11. – Noc divadel 2016. Tradiční divadelní ak-ce začne představením Sou-borné dílo Williama Shake-speara. Smyslem noci divadel je tvůrčím a neotřelým způ-sobem prezentovat divadelní budovu a lidi, kteří v ní pracu-jí, a co nejvíce je návštěvníkům

přiblížit. Do projektu se zapo-jí členové činohry mosteckého divadla. Začátek představení v 19:00 hodin.

20. 11. - Jen počkej, za-jíci. Divadlo Applause připra-vilo pro malé diváky zpraco-vání oblíbených animovaných pohádek. Jirkovské divadlo, od 15:00 hodin, vstupné 50 Kč.

22. 11. - Sokrates 2 - Pre-zentace vysokých a vyšších odborných škol. Akce pro vý-chovné poradce středních škol, žáky posledních ročníků středních škol a všechny, kte-ří chtějí studovat na VŠ nebo VOŠ a ještě nejsou zcela roz-hodnuti, kterou školu si vy-berou. Na jednom místě bu-dou mít šanci získat informa-ce od regionálně působících vysokých a vyšších odborných škol. Městské divadlo v Mostě, od 8:00 do 17:00 hodin.

26. 11. – Pipi dlouhá punčocha. Pipi je malá holka, která žije sama ve vile Vileku-le. Vedle ní bydlí dvě hodné děti Anika a Tomy. Společně zažívají různá dobrodružství. Inscenace vychází ze známé knihy známé švédské autorky Astrid Lindgrenové, která pa-tří ke klenotům světové lite-ratury. Pro děti od 6 let. Před-premiéra od 10:00 hodin, premiéra od 17:00 hod.

26. 11. - Michal k sní-dani. Dětské představení Mi-chala Nesvadby o všem dob-rém, na co máme chuť a také o tom, co se stane, když z ta-líře nesníme poslední sous-to, ve kterém je síla. Kino Kos-mos Most, od 10:30 hodin, vstupné 185 Kč. Předprodej v Turistickém informačním centru.

27. 11. - Rozsvěcení vá-nočního stromu v Mostě. Tradiční adventní akce na Prvním náměstí v Mostě.

Od 3. 11. - Výstava Chle-ba za milion. Kolekce němec-kých hyperin lačních plati-del ze sbírky Oblastního mu-zea v Mostě. Vernisáž výstavy 3. listopadu od 17:00 hodin. Výstava potrvá do 31. ledna 2017.

PARDUBICKO 11. 11. – Richard Müler

– Ta nejlepší Tour. Nejkrás-nější balady osobitého zpěvá-ka tentokrát v komorní atmo-sféře a nových šansonových aranžmá. Nenechte si ujít hity jako Milovanie v daždi, Roze-znávám, Rieka či Koniec sveta v podání akustických hudeb-ních nástrojů (klarinet, létna nebo kontrabas), které spolu s rytmickou sekcí dotváří ne-opakovatelný hudební záži-tek. VČD Pardubice, od 19:00 hodin.

12. 11. – Muzikál Děti ráje v Pardubicích. Tipsport arena, od 19:30 hod.

12. 11. – Jelen - Vlčí dou-pě tour 2016. Koncert popu-lární kapely v pardubickém ABC klubu začíná ve 20:00 ho-din.

15. 11. – Vánoční ad-ventní čarování – Talkshow. Účinkují Milan Doležal a Ja-rek Hylebrant. Občanská zá-ložna Přelouč, od 19:00 ho-din, vstupné 70 Kč.

15. 11. – Hvězdy zpívají Queen. Koncert. Pardubice, Tipsport arena - malá hala.

19. 11. – Vánoční zvo-neček vypravuje. Divadel-ní pohádka pro děti, hraje Liduščino divadlo Praha. Ki-no Přelouč, od 16:00 hodin, vstupné 70 Kč.

20. 11. – Olympic un-plugged tour. Jedinečný koncert nestárnoucí rockové legendy za doprovodu exklu-zivních hostů. VČD Pardubi-ce, od 19:00 hodin.

23. 11. – Veselá trojka. Koncert v Kině Přelouč, od 19:00 hodin, vstupné 150 Kč.

24. 11. – Pavel Dobeš. Koncert folkového písničká-ře. Kino Přelouč, od 19:49 hod., vstupné 150 Kč.

30. 11. – Bosé nohy v parku. Romantická kome-die nejen o lásce. Hrají: Ru-dolf Hrušínský, Veronika Fre-imanová, Anna Linhartová, Radúz Mácha. Překlad a re-žie: Kateřina Iváková. Ki-no Přelouč, od 19:00 hodin, vstupné 250 Kč.

> 18 | Servis Křížovka | 19

V tajence vyluštíte motto. Správné znění tajenky ze zářijových DN: V mládí krášlí tělo duši, ve stáří krášlí duše tělo. Výhru získávají: Miloslava Luňáková, Most; Zlatuše Krejčová, Vršanská uhelná; Jiří Nájemník, Sev.en EC. Vyluštěnou tajenku můžete zasílat na adresu: Vršanská uhelná a.s., redakce Důlní noviny, V. Řezáče 315, 434 67 Most nebo e-mailem: dulni.noviny@vuas.cz. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce. Uveďte přesnou adresu pro případné doručení výhry.

INZERCERACIO MOST s.r.o., technologické čištění, přijme: řidiče - obsluhu sacích kombi vozůPožadavky: ŘP sk. B + C, platný profesní průkaz řidiče, ADR vítána, praxe, dobrý zdravotní stav, čistý trestní rejstřík, zodpovědnost, samostatnost, ochota pracovat.V případě zájmu zasílejte strukturovaný životopis na e-mail: kopriva@odpadyracio.cz, tel.: 775 654 501 nebo 606 029 702.

NAROZENINYŽivotní jubilea zaměstnanců Czech Coal Power. Vedení spo-lečnosti jim přeje hodně zdraví a pracovních úspěchů do dalších let.

1. listopaduJosef Polcar – řidič pracovních strojů

5. listopaduLadislav Křivánek – řidič silničních motorových vozidel

11. listopaduMiloš Šipler – řidič silničních motorových vozidel

17. listopadu Milan Dvořák – řidič pracovních strojů

18. listopadu Eduard Gänsler – řidič pracovních strojů

28. listopadu Jiří Šebek – řidič pracovních strojů

Kam vyrazit za kulturou v listopadu

DN / číslo 10 / říjen 2016 > 20 | Fotoreportáž

Důlní noviny – vydává Vršanská uhelná a.s., V. Řezáče 315, 434 67 Most, IČ 28678010. Určeno pro vnitroakciovou potřebu. Registrační číslo MK ČR E 11596. Měsíčník, vychází v nákladu 7 000 kusů.Redakce DN: V. Řezáče 315, 434 67 Most, e-mail: dulni.noviny@vuas.cz. Gra ická úprava a tisk: RAPRINT, s.r.o., Čepirohy 56, 434 01 Most

Na p ehlídkách svatebního salonu Delta bývají asto modelkami hol-i ky a dívky z dětského domova a Klokánku.

Symbolické šeky fi nan ních darů p edali hejtman Ústeckého kraje Old ich Bubení ek (vlevo) a technický e-ditel Vršanské uhelné Petr Procházka.

Moderující sourozenci Veronika a Karel vyzpovídali nejkrásnějšího muže planety Tomáše Martinku (uprost ed).

Závěre né defi lé doprovodili zpěvem Leona Gyongyosi a Sámer Issa. Foto: 5x Daniel Šeiner.Malý Zděne ek se jen týden po p ehlídce stal klientem dětského do-mova ve Vysoké Peci.

Móda a hvězdy znovu bavily a pomohlyTřetí ročník charitativní módní přehlídky Móda a hvězdy přivedl do sálu Městského diva-dla v Mostě pět stovek diváků, kterým dopřál pěknou podívanou na módní trendy vrcholící přehlídkou svatebních šatů salonu Delta pro rok 2017. Ve společenských i svatebních šatech se předvedly i  házenkářky Černých andělů nebo děvčata a chlapci z dětského domova ve Vysoké Peci a Klokánku, jimž patřil i 120tisíco-vý výtěžek večera, na kterém se darem podí-lela Vršanská uhelná. Nikdo se nepohoršoval nad chybičkami sourozenecké moderátorské dvojice Veroniky a  Karla Kašákových. Připo-mínka jejich příběhu, jak se před lety dostali do dětského domova, dojala nejen je samotné, ale celé divadlo. „Jsme příkladem toho, že děti z dětských domovů mohou být kvalitními lid-mi a  v  životě uspět,“ poznamenala modelka, spisovatelka a ředitelka nadace Veronika Ka-šáková.