E M A S Systém environmentálního řízení a auditu Příručka k Programu EMAS Ing. Jan Klášterka Ing. Pavel Růžička Doc. Ing. Luboš Babička, CSc. Ing. Květoslava Remtová, CSc. PLANETA odborný časopis pro životní prostředí Ročník XV, číslo 1/2007 Vychází 6–12× ročně Vydává Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, tel. 267 122 549, fax: 267 126 549 Tisk DOBEL, Lanškroun Titul PLANETA má registrováno Ministerstvo životního prostředí a časopis vychází jako monotematická čísla věnovaná problematice životního prostředí MK ČR E 8063 ISSN – tištěná verze 1801-6898 Obsah 1. Úvod .............................................................................................................................................................................................................................. 2 2. Zavádění EMAS .......................................................................................................................................................................................................... 2 2.1. Environmentální řízení ............................................................................................................................................................................................ 2 2.2. Systém environmentálního řízení (EMS) .............................................................................................................................................................. 2 2.3. Co je v EMAS navíc ve srovnání s ISO 14001 ...................................................................................................................................................... 3 2.4. Postup zavádění ......................................................................................................................................................................................................... 3 2.5. Environmentální prohlášení .................................................................................................................................................................................... 8 2.6. Logo EMAS ................................................................................................................................................................................................................ 9 3. Program EMAS v ČR ................................................................................................................................................................................................. 9 3.1. Národní program EMAS.......................................................................................................................................................................................... 9 3.3. Statistika ................................................................................................................................................................................................................... 11 4. Vazby na další dobrovolné nástroje ...................................................................................................................................................................... 12 4.1. Dobrovolné regulační nástroje .............................................................................................................................................................................. 13 4.2. Dobrovolné informační nástroje .......................................................................................................................................................................... 14 5. Důležité kontakty ..................................................................................................................................................................................................... 16 Organizace v České republice ....................................................................................................................................................................................... 16 Zahraniční zdroje informací ......................................................................................................................................................................................... 16 Zdroje finančních podpor ............................................................................................................................................................................................. 16
planeta-1-07.inddízení a auditu Píruka k Programu EMAS
Ing. Jan Klášterka Ing. Pavel Rika
Doc. Ing. Luboš Babika, CSc. Ing. Kvtoslava Remtová, CSc.
PLANETA odborný asopis pro ivotní prostedí
Roník XV, íslo 1/2007
Vychází 6–12× ron Vydává Ministerstvo ivotního prostedí, Vršovická
65, 100 10 Praha 10, tel. 267 122 549, fax: 267 126 549
Tisk DOBEL, Lanškroun
Titul PLANETA má registrováno Ministerstvo ivotního prostedí a
asopis vychází jako monotematická ísla vnovaná problematice
ivotního prostedí MK R E 8063 ISSN – tištná verze 1801-6898
Obsah 1. Úvod
..............................................................................................................................................................................................................................
2
2. Zavádní EMAS
..........................................................................................................................................................................................................
2 2.1. Environmentální ízení
............................................................................................................................................................................................
2 2.2. Systém environmentálního ízení (EMS)
..............................................................................................................................................................
2 2.3. Co je v EMAS navíc ve srovnání s ISO 14001
......................................................................................................................................................
3 2.4. Postup zavádní
.........................................................................................................................................................................................................
3 2.5. Environmentální prohlášení
....................................................................................................................................................................................
8 2.6. Logo EMAS
................................................................................................................................................................................................................
9
3. Program EMAS v R
.................................................................................................................................................................................................
9 3.1. Národní program EMAS
..........................................................................................................................................................................................
9 3.3. Statistika
...................................................................................................................................................................................................................
11
4. Vazby na další dobrovolné nástroje
......................................................................................................................................................................
12 4.1. Dobrovolné regulaní nástroje
..............................................................................................................................................................................
13 4.2. Dobrovolné informaní nástroje
..........................................................................................................................................................................
14
5. Dleité kontakty
.....................................................................................................................................................................................................
16 Organizace v eské republice
.......................................................................................................................................................................................
16 Zahraniní zdroje informací
.........................................................................................................................................................................................
16 Zdroje finanních podpor
.............................................................................................................................................................................................
16
REG.NO. CZ- 000
Podniky, které chtjí uspt na vysplých mezinárodních i domá- cích
trzích, deklarují kvalitu svého podnikového ízení aplikací vše-
obecn uznávaných manaerských postup, zavádním píslušných systém
ízení a vlastnictvím náleitých certifikát a osvdení.
Ty zaruují obchodním partnerm a zainteresovaným stra- nám úrove,
kulturu a vysplost organizace. Dnes je ji skoro sa- mozejmostí
zavedení systém a model pro ízení jakosti (nap. ISO 9001). Stále
intenzivnji se také prosazují systémy ízení be- roucí v potaz
ochranu ivotního prostedí (systémy environmen- tálního ízení), pro
které se pouívá zkratka EMS z anglického Environmental Management
Systems. Na jejich vrcholu stojí systém EMAS, celým názvem
Eco-Management and Audit Scheme.
S pomocí tohoto programu Evropské unie podniky sniují ne- gativní
dopad své innosti na ivotní prostedí. Podniky na tento program
pistupují zcela dobrovoln.
Co se skrývá pod zkratkou EMAS? Podnik se stejn jako nkteré lidské
organismy rozhodne
zeštíhlet, zlepšit si renomé, stát se dynamitjší, ale místo di- ety
a kondiního cviení – tedy zmny zpsobu ivota – zane lépe nakládat s
odpady, hledat úspory ve výrob, vytváet hava- rijní plány, mnit
technologie atd. Fináln si podnik zavedený systém environmentálního
ízení nechá ovit akreditovaným ovovatelem a vydá environmentální
prohlášení (prohlášení o stavu ivotního prostedí), které obsahuje
informace o tomto systému, o vlivu podniku na ivotní prostedí a o
opate- ních pijatých na jeho sniování. Poslední fází programu je
zaslání prohlášení a informací o podniku registranímu or- gánu (v
eské republice Agentura EMAS pi CENIA, eské informaní agentue
ivotního prostedí), který po konzultaci s kontrolním orgánem (eská
inspekce ivotního prostedí) zaregistruje podnik v národním Registru
EMAS. Tím podnik úspšn zakoní implementaci systému a získává právo
pouí- vat logo EMAS.
2. Zavádní EMAS
2.1. Environmentální ízení
Ekonomické aktivity podniku mohou mít významný dopad na ivotní
prostedí, a u pímý, i nepímý: • Výrobní innosti a další aktivity
spojené s výrobou (nap. ba-
lení výrobk, doprava i údrba) jsou závislé na tb surovin z
pírodního prostedí, spotebovávají vodu a energii, produ- kují emise
a odpady.
• Pi pouívání výrobk lidé spotebovávají enormní mnoství energie.
Krom vysoké energetické náronosti výroby je uitná doba mnohých
výrobk relativn krátká a vtšina se po skon- ení své ivotnosti
pemuje na nevyuitelný odpad, který je nutno odstraovat. To
pedstavuje další energetické nároky.
• Také sluby (nap. turistika) mohou mít významný dopad na ivotní
prostedí. Píkladem jsou rozsáhlá rekreaní stediska, jejich provoz
má té nepíznivé environmentální dopady. Podnik by proto ml své
aktivity posuzovat a ídit práv
i s ohledem na ivotní prostedí – hovoíme o tzv. environmentál- ním
ízení. Jedná se o zámrné psobení na ty innosti, výrobky a sluby
podniku, které mají, mly, nebo mohou mít vliv na i-
votní prostedí. Jeho cílem je ochrana pírodních zdroj, omezo- vání
emisí zneišujících látek a produkce odpad, sniování en-
vironmentálních rizik a ochrana zdraví pracovník a obyvatel pi
souasném zachování a zvyšování prosperity podniku.
Vtšina podnik se v praxi mnohými otázkami souvisejícími s ochranou
ivotního prostedí aktivn zabývá (nap. vede evidenci nakládání s
odpady, evidenci emisí apod.). Environmentální ízení pedstavuje
monost, jak tyto vci dlat systematicky.
Environmentální ízení vyuívá adu jednoduchých i kompli- kovanjších
nástroj, nap.: • Systém environmentálního ízení (EMS) – souást
celkového
systému ízení podniku, jejím cílem je zahrnutí poadavk na ochranu
ivotního prostedí do celkové strategie podniku a jeho kadodenních
inností. (viz následující kapitola)
• istší produkce – hledání píin vzniku environmentálních zá- tí na
základ podrobné analýzy materiálov-energetických tok, odstraování
tchto píin, omezování výrobních ztrát a únik látek, hledání moností
úspor ve výrobním procesu.
• Ekoznaení (Ekologicky šetrné výrobky a sluby) – vývoj a ozna-
ování ekologicky šetrných výrobk a slueb, tj. produkt, které jsou k
ivotnímu prostedí šetrnjší ne produkty alter- nativní (funkn
srovnatelné).
• Ekodesign – navrhování a vývoj výrobk, kdy je vedle klasic- kých
vlastností (funknost, ekonominost, bezpenost, ergo- nominost apod.)
kladen velký draz i na dosaení minimál- ního negativního dopadu
výrobku na ivotní prostedí, a to v celém jeho ivotním cyklu.
• Environmentální manaerské úetnictví (EMA) – zabývá se
identifikací a shromaováním informací o hmotných a ener- getických
tocích v podniku, jeho environmentálních nákla- dech a dalších
hodnotov (finann) vyjádených informací, které jsou východiskem pro
rozhodování ídících pracovník. Podrobnji se jednotlivým nástrojm a
jejich vzájemné prová-
zanosti vnuje kapitola 4.
2.2. Systém environmentálního ízení (EMS)
Zavedení systému environmentálního ízení (EMS – Environmental
Management System) pedstavuje v souasnosti nejrozšíenjší zpsob,
jakým podnik me deklarovat, e v rámci své innosti dbá na ochranu
ivotního prostedí a e pi produkci jeho výrobk a slueb jsou zvaovány
také jejich environmentální dopady.
Systémy EMS navazují na mezinárodní konferenci o ivotním prostedí,
která se konala v roce 1992 v Rio de Janeiru, kde se vlády
zúastnných zemí dohodly na strategii prevence ochrany ivot- ního
prostedí a následn pak na vytvoení píslušných standard k zavádní
systém environmentálního ízení.
Pokud se podnik rozhodne systém environmentálního ízení vy-
budovat, me k jeho zavedení pistoupit v zásad temi zpsoby: 1.
zavedení EMS podle norem ady ISO 14000; 2. zavedení EMS podle
Programu EMAS; 3. zavedení neformálního (zjednodušeného) EMS.
První dv monosti pedstavují zavedení formálního, tetí stra- nou
oveného (certifikovaného/validovaného) systému. Zatímco normy ady
ISO 14000, reprezentované pedevším kmenovou normou ISO 14001, mají
mezinárodní platnost, Program EMAS byl vytvoen na úrovni Evropské
unie a upravuje jej Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .
761/2001 (dále jen Naízení . 761/2001).
Tetí monost – zavedení neformálního EMS (bez certifi- kace) –
vyuívají pedevším malé a stední podniky, jim finanní
3
prostedky i asové a personální kapacity brání v implementaci
„plnohodnotného“ formálního systému. Zlepšení environmentál- ního
profilu a fungování environmentálního ízení mohou být pro tyto
podniky dleitjší ne tvorba veškeré potebné dokumentace a
vlastnictví certifikátu. Podnik si tak me zavést pouze vybrané
prvky EMS i vyuít postupného (tzv. „step-by-step“) zavádní sys-
tému, avšak nedotáhnout jej a do fáze certifikace.
Nicmén vlastní prohlášení podniku o zavedení EMS nemá zdaleka
takovou váhu jako vlastnictví certifikátu podloené audi- tem
nezávislým subjektem (certifikaním orgánem nebo environ- mentálním
ovovatelem). Proto nemusí být druhou stranou (ob- chodním
partnerem, státním orgánem apod.) akceptováno jako dostaten prkazné
a dvryhodné.
V dalším textu se budeme zabývat pedevším Programem EMAS, který v
sob obsahuje, krom dalších, také veškeré poa- davky normy ISO
14001. Zavádní EMS podle obou standard je proto velmi podobné.
Pozn.: K zavedení systému ízení do podnikových struktur me
spolenost vyuít slueb poradenských firem, jejich seznam na- jde na
internetových stránkách www.cenia.cz/emas pod odkazem
Databáze.
2.3. Co je v EMAS navíc ve srovnání s ISO 14001
Ji bylo zmínno, e zavedení EMAS klade na organizaci nárok na splnní
nkterých poadavk, které nejsou v norm ISO 14001 tak široce pojaty.
EMAS toti jako povinné vyaduje urité prvky, které norma ISO 14001
pouze doporuuje nebo se jimi vbec ne- zabývá (resp. se jimi
nezabývá tak podrobn).
Patí mezi n pedevším tyto prvky: 1) environmentální pezkoumání; 2)
publikace a ovování environmentálního prohlášení; 3) soulad s
legislativou; 4) posuzování nepímých environmentálních aspekt; 5)
aktivní úast zamstnanc na procesu neustálého zlepšování; 6)
vyuívání loga; 7) registrace.
ad 1) Pod pojmem environmentální pezkoumání se rozumí „úvodní
podrobná analýza problém ochrany ivotního prostedí, dopad a plnní
aktivit souvisejících s innostmi organizace.“ Jde tedy o pezkoumání
souasného stavu a chování organizace na poli ochrany ivotního
prostedí s cílem zváit všechny její envi- ronmentální aspekty a
vytvoit tak základ pro vybudování kvalit- ního EMS. Zatímco
organizace zavádjící EMAS musí toto pe- zkoumání provést povinn, pi
zavádní ISO 14001 je jeho prove- dení ponecháno na rozhodnutí
podniku.
ad 2) Podniky se zavedeným EMAS musí vytváet a publikovat
environmentální prohlášení. Jedná se o environmentální zprávu, je-
jím úelem je „poskytnout veejnosti a dalším zúastnným stranám
informace o environmentálním dopadu a vlivu innosti organizace na
ivotní prostedí a neustálém zlepšování tohoto vlivu.“ Je povaováno
za dkaz otevenosti organizace a její vstícné komunikace s okolím,
na kterou klade EMAS velký draz. Naproti tomu norma ISO 14001
publikaci ádné environmentální zprávy nevyaduje. Uritým zpso- bem
však komunikaci podniku se svým okolím upravuje – poaduje vytvoení
postup pro reakce na podnty od zainteresovaných stran a stanovuje
povinnost organizace „rozhodnout, zda bude extern ko- munikovat o
svých významných environmentálních aspektech.“ Tím ovšem vytváí
monost o EMS neinformovat. (Povinn zveejnit musí podnik pouze
environmentální politiku.)
ad 3) Ohledn souladu s legislativou je v Naízení . 761/2001 jasn
stanoveno, e organizaci, která porušuje právní poadavky tý-
kající se ochrany ivotního prostedí, musí být odmítnuta (pípadn
pozastavena) registrace v Programu EMAS. Norma ISO 14001 takto
jednoznan nemluví. Vyaduje sice, aby environmentální politika
„obsahovala závazek plnit relevantní poadavky právních pedpis“,
avšak ji se nezmiuje, jakým zpsobem postupovat v pípad nedo- drení
tohoto závazku. Oba standardy poadují po organizaci proká- zat, e k
dodrování poadavk právních pedpis a periodickému hodnocení
legislativního souladu má zavedeny adekvátní postupy.
ad 4) EMAS hovoí o nco jednoznanji i v otázce posuzo- vání nepímých
environmentálních aspekt. Aspekty rozdluje na pímé a nepímé a staví
je na stejnou úrove významnosti. Za nepímé oznauje ty aspekty,
které organizace neme pln kont- rolovat, avšak me je ásten
ovlivnit, nap.: • problémy související s výrobky (nap. design,
vývoj, balení,
peprava, pouití, odpad); • výbr a sloení slueb (nap. doprava); •
kapitálové investice, poskytování pjek a pojišovací sluby; •
správní a plánovací rozhodnutí; • chování dodavatel a
subdodavatel.
Také norma ISO 14001 hovoí o aspektech, na které me mít organizace
uritý vliv (nepímých aspektech). Podrobnji se jim však vnuje pouze
v informativní píloze, nikoliv v hlavním textu specifikujícím
vlastní poadavky.
ad 5) Hloubji ne ISO 14001 jde EMAS také v otázce ak- tivní úasti
zamstnanc v rámci EMS. Ob normy vyadují, aby „všichni zamstnanci,
jejich práce me mít významný dopad na ivotní prostedí, byli
odpovídajícím zpsobem vycvieni.“ EMAS navíc zdrazuje potebu zapojit
zamstnance také „do procesu neustálého zlepšování celkového vlivu
innosti organizace na ivotní prostedí.“ Za tímto úelem navrhuje
rzné formy této úasti, jako jsou nap. systém zlepšovacích návrh,
skupinová pro- jektová práce nebo výbory na ochranu ivotního
prostedí.
ad 6) Dalším prvkem systému, který od sebe normu ISO 14001 a EMAS
odlišuje, je monost vyuívání loga. Pokud má podnik platnou
registraci v Programu EMAS, me za pesn stanove- ných podmínek
pouívat logo EMAS. To má informovat veejnost a další zainteresované
strany o úasti podniku v programu, tedy o zavedení EMS, sniování
environmentálních dopad podniko- vých inností, výrobk a slueb,
otevené komunikaci s okolím, shod s právními pedpisy atd. Pokud jde
o spolenosti se zave- deným EMS podle normy ISO 14001, ty mohou po
pedcházející dohod s certifikaním orgánem vyuívat jeho logo.
ad 7) Posledním odlišným prvkem obou systém je ji zmiovaná
registrace, tedy provení podniku a jeho systému ze strany státních
orgán. (V eské republice je registraním orgánem Agentura EMAS pi
CENIA, eské informaní agentue ivotního prostedí.) Z výše uvedeného
porovnání je patrné, e pokud podnik získá ovení a registraci v
EMAS, automaticky tím vyhovuje i norm ISO 14001. Vzájemný soulad v
základních poadavcích je umocnn textem pílohy I Naízení . 761/2001.
Ta specifikuje poadavky na vlastní systém a pro její znní bylo
pouito textu oddílu 4 normy ISO 14001:2004.
2.4. Postup zavádní
2.4.1. Formální postup Pokud chce podnik (organizace) dosáhnout
registrace v Pro-
gramu EMAS musí uskutenit následující kroky: 1. Provést úvodní
environmentální pezkoumání. 2. S ohledem na výsledky pezkoumání
zavést systém environ-
mentálního ízení. (viz dále) 3. Provést nebo nechat provést
environmentální audit.
4
0 7 4. Pipravit environmentální prohlášení (zprávu o ivotním
pro-
stedí). 5. Nechat ovit, zda environmentální pezkoumání, systém
í-
zení, postup auditu a environmentální prohlášení splují veš- keré
poadavky Naízení . 761/2001.
6. Nechat schválit environmentální prohlášení environmentál- ním
ovovatelem.
7. Doruit schválené environmentální prohlášení píslušnému subjektu
(registranímu orgánu) a po registraci toto prohlášení zpístupnit
veejnosti.
Úvodní environmentální pezkoumání Zavedení systému
environmentálního ízení
Environmentální audit
Pipravení envrironmentálního
Zavedení EMAS formální postup
Proces implementace EMS podle normy ISO 14001 je zakonen
certifikaním auditem, EMAS vyaduje navíc registraci u píslušného
subjektu (Competent Body), kterým je v eské republice Ministerstvo
ivotního prostedí. Samotná exekutivní innost je penesena na CENIA,
eskou informaní agenturu ivotního prostedí zízením Agentury EMAS.
Její hlavní náplní je registrace subjekt, informaní a organizaní
podpora zavádní Programu EMAS v R.
Ped rozhodnutím o registraci podniku je vyádáno stano- visko eské
inspekce ivotního prostedí, píp. místních úad a dalších subjekt.
Je-li ovení udleno ovovatelem – auditorem se zahraniní akreditací,
je dotázán také eský institut pro akredi- taci, zda byly splnny
povinnosti pedbného informování o in- nosti na území R, jazyková a
legislativní zpsobilost aj.
Pro úely registrace vyaduje Agentura EMAS následující do- kumenty:
• ovené environmentální prohlášení s podpisem environmen-
tálního ovovatele (jestlie prohlášení neobsahuje podpis ovovatele,
je poadován jiný doklad o verifikaci s podpisem ovovatele),
• identifikaní údaje podniku a krátký popis jeho inností, • krátký
popis zavedeného systému environmentálního ízení
podle EMAS, • identifikaní údaje akreditovaného environmentálního
ovo-
vatele, který validoval environmentální prohlášení, • termín
pedloení píštího oveného environmentálního pro-
hlášení. K udrení registrace v Programu EMAS musí organizace
kadoron zpracovat tzv. aktualizované prohlášení obsahující zmny, ke
kterým došlo od posledního ovování. Platnost uve- dených informací
musí být potvrzena ovovatelem a prohlášení dorueno Agentue
EMAS.
2.4.2. Vlastní zavedení systému v organizaci Vlastní zavedení EMS
resp. EMAS se skládá z ady specific-
kých krok (resp. prvk systému), které jsou vzájemn provázány a
sledují dosaení jasn definovaného cíle: zahrnutí poadavk na ochranu
ivotního prostedí do strategie podniku a jeho kado-
denní innosti. (Mnohé prvky ji byly zmínny pi vysvtlování rozdíl
mezi EMAS a ISO 14 001.)
Jednotlivé kroky v postupu zavedení EMAS by se daly popsat
následovn: A. Definování environmentální politiky, tj. hlavních
zásad a cíl
podniku ve vztahu k ivotnímu prostedí (vetn závazku do- drování
všech píslušných právních poadavk a závazku tr- valého
zlepšování).
B. Provedení úvodního environmentálního pezkoumání, tj. ana- lýzy
problém ochrany ivotního prostedí v podniku a nejvý- znamnjších
environmentálních dopad (faktor) podniko- vých inností (vetn
pehledu zákonných poadavk).
C. Stanovení cíl, kterých chce podnik v oblasti ochrany ivot- ního
prostedí dosáhnout, a definování konkrétních program a opatení k
zabezpeení jejich splnní.
D. Stanovení formální struktury systému, tj. definování pravo- mocí
a odpovdnosti konkrétních pracovník (týkajících se postup, úkol,
cíl, program atd.).
E. Vytvoení programu školení a vzdlávání pro všechny zamst-
nance.
F. Tvorba a prbná aktualizace odpovídající dokumentace. G. ízení
provozu. H. Provádní mení a pravidelného monitoringu (pro
zabezpe-
ení správného fungování systému a kontrolu dosahování sta- novených
cíl).
I. Plánování mimoádných stav a situací, tj. zabezpeení hava- rijní
pipravenosti.
J. Provádní interních audit, pezkoumání vedením a ovování systému
tetí stranou (environmentálním ovovatelem i cer- tifikaním
orgánem).
K. Externí komunikace a zpracování a ovení environmentál- ního
prohlášení, tj. zprávy poskytující veejnosti informace o vlivu
podniku na ivotní prostedí a o pijatých opateních na sniování
tohoto vlivu.
Definování environmentální politiky Úvodní environmentální
pezkoumání
Krizový management
A. Environmentální politika Environmentální politika je veejný
dokument, ve kterém podnik
shrnuje své hlavní zásady a cíle ve vztahu k ivotnímu prostedí a
de- klaruje svj závazek k neustálému (prbnému) zlepšování svého en-
vironmentálního profilu (chování, výkonnosti). Environmentální
poli- tika musí být vypracována v písemné form a podepsaná
vedením.
Jejím obsahem jsou pedevším: • závazek k dodrování platné
environmentální legislativy, • závazek k neustálému zlepšování
environmentální výkonnosti
(profilu) podniku, a to nad rámec zákonných poadavk, • pijetí
opatení nutných pro prevenci, sníení i odstranní
zneišování ivotního prostedí (spoteba energií a materiál, emise,
odpady aj.),
5
B. Environmentální pezkoumání Jedním z výslovných poadavk EMAS je
provedení úvodního
environmentálního pezkoumání – podrobné analýzy problém ochrany
ivotního prostedí v podniku a nejvýznamnjších envi- ronmentálních
dopad spojených s jeho inností, výrobky a slu- bami. Dobe provedené
environmentální pezkoumání poskytuje spolehlivý základ pro
definování environmentálních cíl a cílových hodnot, stejn jako
návazných program environmentálního ízení.
Pezkoumání zahrnuje posouzení následujících prvk: • právní, správní
a jiné poadavky, které se na podnik vztahují
nebo k jejich dodrování se podnik zavázal, • stanovení všech
významných environmentálních aspekt spo-
jených s innostmi, výrobky a slubami podniku, • prozkoumání všech
stávajících technik, postup a inností
vztahujících se k environmentálnímu ízení, • hodnocení výsledk
šetení havárií, ke kterým v minulosti došlo, • stínosti
zainteresovaných stran na innosti podniku.
Environmentální pezkoumání má dát podniku odpov na otázku, jaký je
jeho souasný environmentální profil a které as- pekty jeho inností,
výrobk a slueb je poteba povaovat za vý- znamné z hlediska vlivu na
ivotního prostedí.
Pímé aspekty Nepímé aspekty
emise do vody investice
a další... a další...
Krom rejstíku významných environmentálních aspekt by výstupem
úvodního pezkoumání ml být také pravideln aktu- alizovaný registr
zákonných poadavk obsahující seznam všech legislativních a
správních poadavk, je podnik musí v oblasti i- votního prostedí
dodrovat.
C. Environmentální cíle a programy Prvním skuten aktivním krokem pi
zavádní EMAS je sta-
novení realistických environmentálních cíl. Ty se odvozují z en-
vironmentální politiky, úvodního pezkoumání, definování práv- ních
a jiných poadavk, environmentálních aspekt, moností podniku a názor
zainteresovaných stran. Mohou se týkat nap. sníení spoteby zdroj a
produkce odpad, omezení vypouštní emisí do ivotního prostedí, ale
také teba zvyšování environmen- tálního uvdomní zamstnanc a
místních obyvatel apod.
Cíle je nutné pesn vyjádit, pijmout konkrétní opatení (programy) k
jejich dosaení, pravideln pezkoumávat jejich pl- nní a aktualizovat
je. Musí se vztahovat k významným environ- mentálním aspektm, být
jasn definované, termínované a – po- kud mono – mitelné.
Aby podnik dosáhl splnní definovaných cíl, pijímá uritá konkrétní
opatení – tzv. environmentální programy. Program de-
finuje úkoly a prostedky (zdroje) nezbytné pro dosaení environ-
mentálních cíl. Stanovuje také, kdo bude za jeho realizaci a dosa-
ení relevantních cíl zodpovídat.
D. Formální struktura systému Realizace program a naplování cíl,
jako i celkové fungo-
vání systému závisí na správné organizaci a jasn definovaných
kompetencích. Je teba rozdlit úkoly a stanovit pravomoci a od-
povdnosti jednotlivých pracovník tak, aby kadý vdl, jaké in- nosti
mu písluší: kdo byl poven uritým úkolem, kdo odpovídá za zvolený
postup apod. Aby mohl systém ízení fungovat hladce a bez problém,
je nutné zajistit všeobecnou informovanost o tom, kdo, co, jak, kdy
a s jakou pravomocí dlá.
Za celkové plnní environmentálních cíl podniku a fungo- vání EMS by
ml zodpovídat jeden konkrétní pracovník – tzv. pedstavitel vedení
pro EMS (i manaer EMS).
E. Školení a vzdlávání Bez ohledu na velikost podniku a poet
zamstnanc platí,
e innost kadého pracovníka má dopad na ivotní prostedí, a u pímý i
nepímý, významný i nepatrný. Kadý zamstnanec me pispt k pozitivnímu
ovlivnní stavu ivotního prostedí – zpsobem vykonávání svých
inností, zmnou chování, spoluprací s ostatními i prostednictvím
inovativních nápad a zlepšovacích návrh. Takový pístup ovšem
vyaduje informovanost, vyškolení a osvojení si nových
dovedností.
Souástí poadavk EMAS je analýza potebných lidských zdroj a
absolvování výcvikových program, ve kterých si zamst- nanci uvdomí
následující skutenosti: • dleitost naplování politiky, postup a
dalších poadavk
EMS, • hlavní environmentální dopady a rizika spojená s
jednotlivými
pracovními innostmi, resp. píznivé environmentální dopady v
souvislosti s vykonáváním inností uritým zpsobem,
• individuální úkoly a odpovdnosti vyplývající z EMS v oblasti
havarijních situací,
• pípadné dsledky nedodrení provozních postup.
F. Dokumentace Dokumentace EMS je hlavním prkazným materiálem o
za-
vádní systému environmentálního ízení a pedstavuje jakousi „interní
pam“ podniku. Je také dokladem o úinnosti systému ízení. V pípad
malých organizací postaí pimen rozsáhlá funkní dokumentace. Ve
velkých podnicích, na druhé stran, by mla dokumentace být dobe
organizovaná a v dostateném roz- sahu. Mla by mj. obsahovat: •
písemnou kopii environmentální politiky, • rejstík
environmentálních aspekt a dopad, • rejstík zákonných poadavk, •
program environmentálního ízení, • popis odpovdností a pravomocí v
rámci systému, • pracovní pokyny a postupy, které popisují oblasti
obsaené
v systému a v environmentálním programu. Uchovávání dokument v
písemné podob umouje zptné
sledování vývoje a událostí v rámci zavedeného systému ízení. ízení
dokumentace zajistí, aby se všichni ídili stejnými aktu- álními
pracovními postupy. To vyaduje pravidelnou aktualizaci informací,
vyazování starých dokument a zajištní prunosti ce- lého systému
ízení.
V prbhu své innosti shromauje podnik také celou adu dalších
informací a záznam – nap. údaje o spoteb energie, vý- sledky mení
odpadních vod i zneištní ovzduší, údaje o pro-
6
2 0
0 7 dukci odpad, protokoly o nehodách a haváriích, protokoly o
vý-
cviku a školení apod. Také tyto záznamy by mly být po pimen dlouhou
dobu uchovávány a ídit se stejnými principy jako ostatní
dokumentace v systému EMS.
G. ízení provozu ízení provozu pedstavuje soubor konkrétních
postup, které
podnik dodruje s cílem chránit ivotní prostedí. Jedná se o stejní
ást systému environmentálního ízení v podniku, napomáhající v rámci
bného i mimoádného provozu k dosaení environmen- tálních cíl a
dosahování souladu s normou ISO 14001 i Naízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) . 761/2001 o EMAS.
Postupy by mly být zaznamenány v písemné podob, aby ne- mohlo dojít
k ohroení naplování environmentální politiky a en- vironmentálních
cíl. Vzhledem k tomu, e tyto postupy jsou ur- eny pedevším pro
zamstnance, mly by být jednoduché, nejlépe ve form obrazových
symbol i jasn popsaných jednotlivých vykonávaných inností.
H. Mení a monitoring Nezbytnou souástí jakékoliv innosti je
kontrola a zptná
vazba. Monitorování a mení prvk zavedeného systému envi-
ronmentálního ízení poskytuje zptnou vazbu pro dosahování
environmentálních cíl a fungování systému.
Pravidelné monitorování a mení v rámci EMS nám posky- tuje a umouje
mimo jiné: • neustálou kontrolu vyuívání zdroj, • porovnání
environmentální výkonnosti a kvality environmen-
tálního ízení v po sob jdoucích letech, • vyhodnocení finanních
aspekt environmentální výkonnosti
podniku, • informování zainteresovaných stran o environmentální
výkon-
nosti podniku, • získání odpovídajících údaj, které se pedávají
úadm.
I. Plánování mimoádných stav a situací I v nejmodernjším a
technologicky nejdokonalejším zaízení
me dojít ke vzniku mimoádné situace. Na takovouto situaci však musí
být podnik peliv pipraven a musí mít vytvoeny po- stupy pro ešení
tchto situací, aby pi jejich vzniku došlo k mini- malizaci rizika
poškození ivotního prostedí, zdraví a bezpenosti zamstnanc i
veejnosti. Je proto velmi dleité pijmout všechna nezbytná
preventivní opatení díve, ne k havárii i jiné nehod dojde.
Program prevence mimoádných událostí vychází z • identifikace
potenciálních havarijních situací a mimoádných
stav, • omezení rizika (nap. separace nebezpeného odpadu,
pro-
tiskluzová úprava podlah apod.), • havarijních plán a postup pi
mimoádných situacích, • pravidelného testování správného fungování
tchto plán
a postup (nap. cviné poární poplachy).
J. Interní audity, pezkoumání vedením a ovování systému tetí
stranou
Pi zavádní EMS je teba poítat s tím, e ádný systém ízení není
dokonalý a nebude fungovat zcela bez chyb – realita ne vdy odpovídá
environmentálnímu programu i poadavkm EMS. Neshody, které se
obvykle projevují tím, e nco nefunguje tak, jak by mlo, mohou být
zpsobeny technickými problémy nebo ná- hodnými chybami v ízení
(nap. nedostaten pesným monitoro- váním i špatn vypracovanými
pracovními postupy).
Aby k chybám i neshodám docházelo co nejmén asto, jsou v podniku
provádny interní audity, jejich cílem je zhodnotit, jak dobe
zavedený systém funguje, jakým zpsobem podnik dosahuje uritou úrove
environmentální výkonnosti a jak si stojí vzhledem k poadavkm normy
ISO 14001 i Naízení . 761/2001 o EMAS. Pravideln provádné audity
jsou pedpokladem pro dosaení ne- ustálého zlepšování
environmentální výkonnosti podniku.
Nejmén jednou ron by mlo být provedeno tzv. pezkou- mání vedením –
setkání vedení, na kterém jsou projednány vý- sledky interních
audit, pijatá opatení, plnní environmentálních cíl, adekvátnost
stávající organizaní struktury EMS a další sou- visející otázky.
Dleitost pezkoumání vedením spoívá v tom, e zajišuje, aby se systém
environmentálního ízení podniku ubíral ádoucím smrem.
Krom zmínných interních postup (interní audity a pe- zkoumání
vedením) musí podnikový systém environmentálního ízení procházet
také ovováním tetí stranou – certifikaním or- gánem resp.
environmentálním ovovatelem.
Jejich úkolem je posoudit soulad systému s normou ISO 14001 resp.
Naízením . 761/2001, ovit správnost poskytnutých údaj, efektivnost
fungování EMS a skutené zlepšování environmentální výkonnosti. Za
tímto úelem ovovatel provádí návštvy v pod- niku, kontroluje
dokumenty a komunikuje se zamstnanci.
Certifikace nebo ovení mohou být provedeny pouze nezávis- lým
externím subjektem s píslušnou akreditací.
K. Externí komunikace a environmentální prohlášení Podnik, pedevším
pokud má zavedený systém podle EMAS,
musí vnovat velkou pozornost a péi otázce externí komuni- kace.
Musí vést a být schopen prokázat otevený dialog s veej- ností a
dalšími zainteresovanými stranami, zjišovat jejich názory a vstícn
se stavt k jejich pípadným stínostem a podntm.
Nejvtším výstupem procesu externí komunikace je vytvoení a
publikace environmentálního prohlášení, tj. zprávy poskytující
veejnosti informace o zavedeném systému environmentálního ízení, o
vlivu podniku na ivotní prostedí a o pijatých opate- ních na
sniování tohoto vlivu. Musí být zveejnno a na vyádání poskytnuto
komukoliv. (Vedle environmentální politiky se jedná o další veejný
dokument EMAS.)
Environmentální prohlášení je ureno pedevším subjektm, které se
zajímají o environmentální výkonnost podniku, tedy nap. zákazníkm,
zamstnancm, finanním institucím, médiím, míst- ním komunitám, úadm,
environmentálním organizacím, vý- zkumným pracovníkm, konzultantm,
ale i konkurenci.
Obsahem environmentálního prohlášení musí být pedevším: • popis
organizace a pehled jejích inností, výrobk a slueb; •
environmentální politika a struný popis systému environ-
mentálního ízení organizace; • popis pímých a nepímých
environmentálních aspekt a vy-
svtlení charakteru dopad souvisejících s tmito aspekty (nap.
spoteba energie, emise do ovzduší a vody, produkce a nakládání s
odpady, vyuívání pírodních zdroj, riziko nehod apod.);
• popis obecných a specifických environmentálních cíl a opat- ení
(program) pijatých k jejich dosaení;
• pehled dostupných údaj o vlivu innosti organizace na i- votní
prostedí, vetn mezironího srovnání;
• další faktory týkající se vlivu innosti organizace na ivotní
prostedí (nap. dodrování legislativy);
• jméno a akreditaní íslo environmentálního ovovatele a da- tum
schválení. Environmentální ovovatel schvaluje jednou ron
všechny
aktualizované údaje v environmentálním prohlášení a nejdéle v
in-
7
2 0
0 7
tervalu 3 let ovuje znovu všechny prvky systému environmentál- ního
ízení poadované pro registraci do programu EMAS a schva- luje
„velké“ environmentální prohlášení.
2.4.3. Podprné nástroje zavádní EMAS Zavedení EMAS je pedevším pro
malé a stední podniky fi-
nann, personáln i asov náronou záleitostí. Z tohoto dvodu byly
vytvoeny rzné postupy, metody a podprné nástroje, které mají tmto
subjektm zavádní systému v maximální moné míe usnadnit, a to pi
souasném zachování jeho kvality a úelnosti.
Zmíníme se o dvou vcelku rozšíených nástrojích: metod eco- mappingu
a manuálu EMAS Easy (EMAS jednoduše).
Ecomapping Ecomapping je jednoduchý a praktický nástroj, který
umo-
uje malým a stedním podnikm analyzovat a ídit svou envi-
ronmentální výkonnost i profil a také lépe komunikovat uvnit
organizace.
Ecomapping je zaloen na vytváení tzv. ekomap – jednodu- chých
nákres i schémat podniku (provozovny) se zobrazením vnitních i
vnjších vazeb a kritických míst. Ekomapy jsou vy- tváeny zvláš pro
kadou sloku ivotního prostedí. Vytváí se tak ekomapy týkající se
ovzduší, vody, pdy, energie, odpadového hospodáství apod.
Ukázka uití nástroje ekomapy (zdroj: www.ecomapping.org)
Pomocí ekomap získá podnik základní pehled o svém vlivu na ivotní
prostedí, snadno identifikuje nejvýznamnjší envi- ronmentální
rizika v podniku a monosti zlepšení. Úplný soubor „map“ je základem
pro dokumentaci systému environmentálního ízení a souborem
vstupních informací pro stanovení významných environmentálních
aspekt, definování hlavních cíl a program environmentálního ízení
nebo vzdlávání a školení pracovník.
Podrobné informace o ecomappingu lze získat na interneto- vých
stránkách www.ecomapping.org.
EMAS Easy
Zdroj: Centrum inovací a rozvoje (www.cir.cz)
EMAS Easy (v eském pekladu EMAS jednoduše) je struný a srozumitelný
prvodce obsahující pehled a výklad základních krok, které musí
podnik uinit, aby dosáhl registrace EMAS.
Motto publikace zní „EMAS za 10 dní, na 10 stránkách, v 10 lidech“
(takového rozsahu stránek a lidí ji bylo v R dosaeno) a jednotlivé
kroky zavádní jsou v ní lenny podle metodiky PCDA – Plan, Do,
Check, Act (Plánuj, Zave, Kontroluj, Zlepšuj). Jde o tchto
devatenáct postupných krok:
I. Plánování 1. Environmentální politika 2. Významné
environmentální aspekty 3. Zákonné a jiné poadavky 4. Cíle a cílové
hodnoty 5. Programy environmentálního ízení
II. Zavedení a fungování 6. Struktura a odpovdnosti 7. Výcvik,
povdomí a kompetence 8. Komunikace 9. Dokumentace EMS 10. ízení
dokumentace 11. ízení provozu 12. Plánování mimoádných stav a
havarijní pipravenost
III. Kontrola 13. Pravidelné monitorování a mení 14. Neshody,
nápravná a preventivní opateni 15. Záznamy 16. Interní audit
EMS
IV. Zlepšování 17. Pezkoumání vedením 18. Externí komunikace,
environmentální prohlášení 19. Ovení a registrace
eskou verzi manuálu naleznete na internetových stránkách Centra
inovací a rozvoje (www.cir.cz), které zabezpeilo jeho peklad
ve
8
(KÖVET-INEM Hungaria) a podporou Evropské komise a Visegrád- ského
fondu.
2.4.4. Výhody zavedení EMAS Hlavní motivací podnik k zavádní systém
environmentál-
ního ízení jsou pínosy, které díky jejich implementaci pociují.
Tyto pínosy se projevují v nkolika rovinách: • zlepšení image –
podnik získá „pee“ organizace, která dopady
svých inností posuzuje také s ohledem na ivotní prostedí, a díky
lepšímu environmentálnímu profilu se zvýší její kredit a
dvryhodnost.
• zvýšení konkurenceschopnosti – mnohé spolenosti postupn stále
více hodnotí své obchodní partnery také z hlediska je- jich pístupu
k environmentálním otázkám a dávají pednost tm podnikm, které mohou
svj pozitivní vztah k ivotnímu prostedí prakticky prokázat. (Nov je
EMAS výslovn uveden v zákon . 137/2006 Sb., o veejných zakázkách –
§ 56 odst. 5: „…veejný zadavatel me v rámci prokázání technických
kva- lifikaních pedpoklad poadovat pedloení dokladu o regis- traci
systému ízení a auditu z hlediska ochran ivotního pro- stedí
(EMAS)…“.)
• zvýšení dvryhodnosti – vlastnictví certifikátu EMAS tak me
podniku pomoci získávat zakázky a otevít dvee na nové trhy. Stejn
tak me zvýšit jeho šance na získání dotací a dalších finanních
produkt.
• postupná úspora náklad – šetrnjší a odpovdnjší pístup k ivotnímu
prostedí vede v podnicích ke sniování provoz- ních náklad a
nalézání vnitních úspor. Zavedení EMAS me podniku otevít dvee k
levnjšímu externímu financo- vání a sníeným sazbám za pojištní
(spolenost je v pípad hodnocení rizika havárií posuzována jako mén
riziková).
• zlepšení komunikace – systematické environmentální ízení pispívá
k harmonickým vztahm s veejností, místní sprá- vou i samosprávou i
orgány státních kontrolních orgán. Lze pedpokládat, e v blízké
budoucnosti budou úady dob- rovolné aktivity podnik oceovat ve
stále širší míe a v d- sledku toho budou omezovat administrativní a
kontrolní ná- roky kladené na takto zodpovdné subjekty.
• vyšší povdomí zamstnanc – systém EMAS fungující na zá- klad
aktivního zapojení zamstnanc stimuluje a pozitivn ovlivuje jejich
pístup k práci a ochotu ztotonit se s cíli spo- lenosti. Významné
pínosy me mít také systém zlepšova- cích návrh s vhodnými
motivaními prvky.
• lepší havarijní pipravenost – pijetí vhodných preventivních
opatení sniuje riziko vzniku nehod. Jasn definované postupy,
pravomoci a odpovdnost také zabezpeí minimalizaci pípad- ných
negativních dsledk, pokud k nehod peci jen dojde.
• pehled v provozní dokumentaci a zlepšená organizace a ízení –
stejn jako jiné systémy ízení, EMAS podporuje shroma- ování a
vyhodnocování údaj. Díky systému jsou k dispozici všechny dokumenty
potebné pro rozhodování, ízení a kva- litní komunikaci se
zamstnanci, obchodními partnery, státní správou i širokou
veejností.
• kvalita pracovního prostedí – odpovdný pístup k otázkám ochrany
ivotního prostedí má pozitivní vliv také na kvalitu pracovního
prostedí a bezpenost zamstnanc (nap. v pí- pad nakládání s
nebezpenými látkami).
2.5. Environmentální prohlášení (kapitola vychází z textu pílohy
III Naízení . 761/2001)
Úelem environmentálního prohlášení je poskytnout veej- nosti a
dalším zainteresovaným stranám informace o vlivu in- nosti podniku
na ivotní prostedí a jeho neustálém zlepšování na tomto poli.
Prohlášení je proto dobrým prostedkem, jak pre- zentovat
dlouhodobou innost pracovník podniku pi sniování negativních vliv
podnikových inností, výrobk a slueb na i- votní prostedí. Informace
musí být v prohlášení pedloeny jas- ným a logickým zpsobem v tištné
podob pro ty, kdo nemají jiné prostedky, jak tyto informace
získat.
Environmentální prohlášení musí obsahovat pedevším násle- dující
informace: • popis podniku a pehled jeho inností, výrobk a slueb,
píp.
jeho vztah k mateským spolenostem (podnik i jeho ást musí být
hodnocena komplexn; jestlie se v areálu nacházejí i jiné provozy,
musí být jasn stanoveno, jaký je jejich vztah k podniku, resp. k
ovovanému systému);
• environmentální politiku a struný popis systému environ-
mentálního ízení;
• popis všech podstatných pímých a nepímých environmentál- ních
aspekt (tj. aspekt, které vedou k podstatným environ- mentálním
dopadm) a vysvtlení charakteru dopad souvise- jících s tmito
aspekty;
• popis obecných a specifických environmentálních cíl ve vztahu k
environmentálním aspektm a dopadm;
• pehled dostupných údaj o vlivu innosti podniku na ivotní prostedí
(jedná se o údaje o emisích, produkci odpad, spo- teb surovin,
energie a vody, hluku apod.); údaje by mly umonit mezironí srovnání
pro hodnocení vývoje vlivu in- nosti organizace na ivotní
prostedí;
• další faktory týkající se vlivu innosti organizace na ivotní
prostedí (nap. dodrování legislativy a dalších pedpis vzta-
hujících se na podnik);
• jméno, akreditaní íslo a podpis environmentálního ovova- tele a
datum schválení. Pi poskytování informací o vlivu innosti podniku
na ivotní
prostedí je vhodné pouít píslušné indikátory.1 Ty pevádí „su- rové
údaje“ na informace, které me snadno pochopit široká ve- ejnost, ím
zlepšují srozumitelnost environmentálního prohlá- šení. Zárove
umoní podniku kvantifikovat svj environmentální profil, a tím pádem
i lépe ídit environmentální aspekty svých in- ností, výrobk a
slueb.
Pi volb a konstrukci indikátor musí podnik dbát na dodrení uritých
zásad (poadavk). Zvolené indikátory musí pedevším: • poskytovat
pesné zpracování vlivu innosti podniku na i-
votní prostedí; • zabezpeit rovnováhu mezi perspektivními (dobrými)
a pro-
blematickými (špatnými) oblastmi (nelze vypíchnout pouze ty
ukazatele a oblasti, ve kterých je podnik úspšný);
• být srozumitelné a jednoznané; • umoovat mezironí srovnání pro
vyhodnocení vývoje vlivu
innosti podniku na ivotní prostedí (mly by vycházet z tých kritérií
a být meny ve srovnatelných asových inter- valech nebo
jednotkách);
• umoovat pípadn srovnání mezi rznými obory, vnitrostátní nebo
regionální srovnání a srovnání s právními poadavky;
1 Evropská komise vydala k problematice environmentálních indikátor
v EMAS „Doporuení Evropské komise . 532/2003 o návodu pro
implementaci Naízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) . 761/2001
povolujícího organizacím dobrovolnou úast ve schématech ekolo-
gického ízení a auditu (EMAS) Spoleenství týkajícího se výbru a
pouití indikátor výkonnosti v péi o ivotní prostedí“.
9
• být dostaten asto aktualizovány tak, aby umonily vasné pijetí
adekvátních opatení. Podnik musí kadoron aktualizovat publikované
informace,
nechat schválit veškeré zmny environmentálním ovovatelem,
poskytnout toto tzv. aktualizované prohlášení Agentue EMAS a
zpístupnit jej veejnosti. (Také aktualizované prohlášení musí
obsahovat jméno, akreditaní íslo a podpis environmentálního
ovovatele a datum schválení.) Nejdéle v intervalu 3 let se podnik
musí podrobit ovení všech prvk systému environmentálního ízení a
vypracovat a nechat schválit „velké“ environmentální pro-
hlášení.
Environmentální prohlášení („velké“ i aktualizované) musí být
zpístupnno veejnosti. Podnik musí být schopný prokázat
environmentálnímu ovovateli, e kdokoli, kdo se zajímá o vliv
innosti organizace na ivotní prostedí, má snadný a svobodný pístup
k informacím.
Podnik, jen psobí ve více geografických lokalitách, me sestavit
jedno spolené environmentální prohlášení. Musí pi tom však
zajistit, aby bylo moné jasn stanovit podstatné envi- ronmentální
dopady kadého místa (lokality) a zaznamenat je ve spoleném
prohlášení. Toté platí o spolené registraci více samo- statných
podnik (nap. prmyslová zóna), kdy musí z prohlášení jednoznan
vyplývat environmentální dopady kadého jednotli- vého
podniku.
2.6. Logo EMAS
Poté, co je podnik oficiáln zaregistrován v národním Registru EMAS,
me pouívat logo EMAS. Jeho cílem je informovat ve- ejnost a další
zainteresované strany o úasti podniku v Programu a o neustálém
zlepšování vlivu jeho inností, výrobk a slueb na ivotní prostedí.
Logo existuje ve dvou verzích, monosti jejich pouití stanovuje
Naízení . 761/2001.
Verze 1 Verze 2
Pouití: • na údajích oznamu-
• na záhlaví dopis, • v reklamách na vý-
robky, innosti a sluby (nesmí však dojít k zá- mn s
ekoznakou).
Pouití: • na platném environmentál-
ním prohlášení, • na platných údajích, • v reklamách na
výrobky,
innosti a sluby (ne- smí však dojít k zámn s ekoznakou).
Logo nesmí být pouito na výrobky, ani ve spojení se srovná- ním s
jinými výrobky, innostmi nebo slubami (komparativní
reklama). Dle Rozhodnutí Evropské komise . 193/2006 však lze pouít
logo EMAS na terciálních a pepravních obalech. Ty jsou definovány
Smrnicí . 62/1994 jako „obaly, které jsou ureny k usnadnní
manipulace s uritým mnostvím prodejních jedno- tek nebo skupinových
obal a k usnadnní jejich pepravy, aby se pi manipulaci a peprav
zabránilo jejich fyzickému poškození. Za pepravní obaly se
nepokládají silniní, elezniní, lodní a le- tecké kontejnery.“
Logo EMAS me být pouito také bez doprovodného textu, a to k
propagaci Programu (nap. v tisku a médiích). Nesmí však být takto
uito ve spojení s konkrétním podnikem.
3. Program EMAS v R
3.1. Národní program EMAS
3.1.1. Vývoj Program EMAS vstoupil v platnost v dubnu 1995 na
základ
Naízení Rady (ES) . 1836/93 o dobrovolné úasti prmys- lových podnik
v systému ízení podnik a auditu z hlediska ochrany ivotního
prostedí a byl uren pedevším pro podniky z výrobní (prmyslové)
sféry.
Protoe v dob vzniku EMAS nebyla eská republika lenem EU, byl u nás
systém implementován na základ Usnesení vlády R . 466/1998 ve form
Národního programu EMAS. Na zá- klad usnesení byly: • zízeny Rada
Programu EMAS a Agentura EMAS, jakoto od-
povdné orgány Programu EMAS v R; • vydány „Národní program zavedení
systému ízení podnik
a auditu z hlediska ochrany ivotního prostedí“ (Národní program
EMAS) a „Pravidla k zavedení systému ízení pod- nik a auditu z
hlediska ochrany ivotního prostedí“ (Pravidla zavedení EMAS);
• zízen akreditaní orgán programu EMAS (Tímto orgánem se stal ji
existující eský institut pro akreditaci, o.p.s., který do té doby
zajišoval akreditace nap. v oblasti certifikace systém ízení podle
norem ad ISO 9000 a ISO 14000.);
• vydány metodické pokyny pro akreditaci environmentálních
ovovatel. Revize naízení byla provedena v roce 2001, a to
vydáním
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 761/2001 o dobrovolné
úasti organizací v systému ízení podnik a au- ditu z hlediska
ochrany ivotního prostedí, oznaovaným jako EMAS II. Novým naízením
se docílilo: • rozšíení platnosti z oblasti prmyslu na všechny
ekonomické
sektory (vetn slueb a veejných institucí); • zavedení širší úasti
zamstnanc na procesu zavádní a zlep-
šování vlivu podniku na ivotní prostedí; • posílení kompatibility
mezi EMAS a ISO 14001; • zvýšení podpory úasti malých a stedních
podnik v pro-
gramu; • zavedení loga programu; • kvalitnjšího posuzování nepímých
vliv inností podniku na
ivotní prostedí (nap. investic, administrativních rozhodnutí,
zajišování slueb apod.). Naízení o EMAS II bylo pijato Usnesením
vlády R . 651/2002
o aktualizaci Národního programu zavedení systému ízení podnik a
auditu z hlediska ochrany ivotního prostedí (Aktualizovaný pro-
gram EMAS) a vydána Aktualizovaná pravidla EMAS.
10
2 0
0 7
Norma ISO 14001 má celosvtovou psobnost. Její text byl vypracován v
technické komisi ISO/TC 207 „Environmentální management“ ve
spolupráci s technickým výborem CEN/CS. Normu EN ISO 14001:1996
eská republika pevzala v roce 1997 jako SN EN ISO 14001:1997.
V druhé polovin roku 2004 došlo k novelizaci normy ISO 14001 a v
listopadu 2004 byla pijata jako EN ISO 14001:2004. Její eská podoba
vstoupila v platnost 15. 6. 2005 jako SN EN ISO 14001:2005,
pechodné období urené na pijmutí noveli- zované normy a z ní
vyplývajících zmn bylo pro podniky sta- noveno v délce jednoho
roku, tedy do ervna 2006.
Po vstupu eské republiky do Evropské unie bylo Naízení . 761/2001
pejato do eské legislativy v plném znní. Z pravidel plat- ných ped
vstupem do EU zstávají v úinnosti pouze organizaní zabezpeení
programu, zpsob poskytování podpor a další opatení, jejich úprava
je ponechána na jednotlivých lenských státech.
V reakci na zmny, ke kterým došlo vydáním nové verze normy ISO
14001, bylo na poátku roku 2006 vydáno Naízení Komise (ES) .
196/2006, kterým se zmnila Píloha I Naízení . 761/2001. Do pílohy
byly zahrnuty poadavky revidované normy ISO 14001, ím došlo k plné
harmonizaci obou systém environ- metnálního ízení. Pechodné období
pro splnní píslušných po- adavk bylo stanoveno na 6 msíc, a
vypršelo tak prakticky ve stejnou dobu jako pechodné období u ISO
14001.
V prbhu roku 2006 Evropská komise také reagovala na tlaky podnik s
EMAS volajících po vtších monostech uití loga pro- gramu, a to
vydáním Rozhodnutí . 193/2006, kterým je umo- nno umístit logo na
nevýrobkové obaly (více viz kapitola 2.6).
Další revize programu s výsledným vydáním EMAS III pro- bíhá od
roku 2005 a má být ukonena v roce 2009 s platností od 1. ledna
2010.
3.1.2. Institucionální zabezpeení Fungování Programu EMAS v eské
republice zabezpeují ze-
jména tyto subjekty: • Rada Programu EMAS; • Agentura EMAS; • eský
institut pro akreditaci; • eská inspekce ivotního prostedí.
Rada Programu EMAS Rada Programu EMAS je stálým koncepním,
koordinaním
a odborným poradním orgánem ministra ivotního prostedí v Národním
programu EMAS. Je sloena ze zástupc rzných ob- lastí hospodáského a
spoleenského ivota, kteí psobí zejména ve sférách ochrany ivotního
prostedí, v oblasti výroby, vdy a vý- zkumu a dále z pedstavitel
vybraných orgán státní správy.
Do psobnosti Rady Programu EMAS spadá zejména: • koncepní innost a
dohled nad Programem EMAS a zajištní
souinnosti MP, MPO a dalších ministerstev a zainteresova- ných
stran;
• pedkládání ministru ivotního prostedí podnty a doporu- ení na
rozvoj programu, systému podpory a motivace;
• posuzování a doporuování návrh na podprné programy; • vyjádení ke
zpráv o innosti Agentury EMAS.
Agentura EMAS Výkonným orgánem Programu EMAS v eské republice
je
Agentura EMAS. Psobí pi CENIA, eské informaní agentue ivotního
prostedí (díve eský ekologický ústav) a zabezpeuje veškeré
manaerské a odborné innosti spojené s Programem
EMAS v R. ídí se pokyny Rady Programu EMAS a mezi její hlavní
innosti patí: • poskytování veejných informací o Programu EMAS
(vetn
správy píslušné internetové stránky); • registrace organizací s
oveným EMAS; • monost výmazu organizace z registru nebo doasné
pozasta-
vení registrace v pípad nesplnní podmínek pro registraci; • vedení
národního Registru EMAS a dalších registr a data-
bází (nap. registr akreditovaných ovovatel a certifikaních orgán,
registr podnik se zavedeným EMS podle ISO 14001, databáze
poradenských firem);
• zajišování administrativních prací pro Radu Programu EMAS;
• rozvíjení vztah s obdobnými orgány v zahranií; • propaganí a
osvtová innost v rámci Programu EMAS (nap.
organizování seminá); • další odborné innosti spojené s Programem
EMAS.
eský institut pro akreditaci eský institut pro akreditaci, o.p.s.
vykonává funkci akredita-
ního orgánu pro Program EMAS, v jeho rámci mu písluší: • provádt
akreditaci a dohled nad environmentálními ovova-
teli (tuzemskými i zahraniními); • vydávat píslušné metodické
pokyny.
eská inspekce ivotního prostedí Pro zvýšení vrohodnosti systému
byla do Programu EMAS
zapojena eská inspekce ivotního prostedí, která zde vykonává funkci
poradního a konzultaního orgánu. V pípad, e organi- zace ádá o
registraci EMAS, musí si Agentura EMAS nejprve vy- ádat stanovisko
eské inspekce ivotního prostedí.
IP dále informuje Agenturu EMAS: • o porušení právních poadavk
týkajících se ochrany ivot-
ního prostedí registrovanou organizací; • o tom, e porušení bylo
napraveno a organizace uinila opat-
ení s cílem zajistit, aby se neopakovalo; • o neoprávnném uívání
loga EMAS organizací, která není re-
gistrována.
Schéma institucionálního zabezpeení:
3.2. Podpora EMAS V rámci finanních podpor na certifikaci systém
environ-
mentálního ízení je moné erpat z tchto fond: • Píspvek na
certifikaci v programu TRH – garantem programu
je Ministerstvo prmyslu a obchodu, povenou institucí eskomoravská
záruní a rozvojová banka, a.s. adatelé (malé a stední podniky)
mohou získat píspvek na certifikaci ve
11
2 0
0 7
výši 50 % náklad na odborné poradenské sluby v souvislosti s
certifikací ISO 14001 nebo zavádním ovením EMAS.
• Komora CERT – od kvtna 2005 otevený projekt Hospodáské komory
hlavního msta Prahy pro podniky do 39 zamstnanc, garantující
zavedení a certifikaci systému do ástky 199 000,– K.
• Certifikace – Osvdení, Regionální podpora kraje Vysoina –
soukromým subjektm mohou pi zavádní EMS finann vypomoci i
samosprávy. Takovým píkladem je kraj Vysoina, který od února 2003
vyhlašuje kadoron grantový program na zvýšení konkurenceschopnosti
malých podnik (do 50 za- mstnanc), v rámci nho poskytuje zptn
píspvek také na certifikaci ISO 14001 a ovení EMAS.
• erpání z fond EU – v rámci jednotlivých operaních program
strukturálních fond EU mohou zájemci ádat o podporu, která je
poskytována formou dotací nebo zvýhodnných úvr.
Pozn.: Kontakty na výše uvedené programy najdete v kapitole
5.
3.3. Statistika
3.3.1. Evropská Unie Jak je moné vidt na následujících grafech,
zaujímá eská repub-
lika v rámci lenských stát Evropské unie v potu podnik s EMAS 14.
místo. Lépe si stojíme pokud jde o poet certifikací EMS podle ISO
14001, kde se podle poslední dostupné statistiky Mezinárodní
organizace pro standardizaci (ISO) nacházíme na 6.míst.
Poet EMAS organizací a EMAS lokalit
593
529
250
118 84
61 42 53 37 36 17 17 21 8 6 3 2 1 1 1 1 0 0 0
752 699
361 361
232
281
85 49 58 36 21 17 22 88 3 2 1 11 10 0 0
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
500
550
600
650
700
750
800
850
900
950
1000
Poet podnik s ISO 14001 v EU
7872 7080
6223 5094
0 50
0 10
00 15
00 20
00 25
00 30
00 35
00 40
00 45
00 50
00 55
00 60
00 65
00 70
00 75
00 80
Zdroj: Organizace ISO, leden 2006
ISO 14001 v potu certifikovaných podnik významn pevy- šuje EMAS
pedevším z dvod náronosti, kdy EMAS klade na
podniky vyšší poadavky, které však zatím nenalézají dostatenou
odezvu ze strany trhu a státu.
3.3.2. eská republika Vývoj potu podnik implementujících EMAS a ISO
14001
v eské republice shrnují následující dva grafy:
Vývoj potu podnik s EMAS (tvrtletn, k ervnu 2006)
4 4 4 4 4
7 8 8
11
14
Poet
Zdroj: CENIA, Agentura EMAS Pozn.: Vysoký nárst registrovaných
podnik v roce 2006 je dán – mimo jiné – zájmem stavebního sektoru
na základ uvedení EMAS v kritériích v rámci zákona . 137/2006 Sb.,
o veejných zakázkách (více viz kapitola 2.4.4).
Vývoj potu podnik s ISO 14001 (ron k 1.1. 2006)
4 42 60 113 186
366
611
1125
1771
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
2000
19 97
19 98
19 99
20 00
20 01
20 02
20 03
20 04
20 05
Zdroj: CENIA, Agentura EMAS Pozn.: Rozdíl mezi daty organizace ISO
(uvedenými v kapitole 3.3.1.) a Agentury EMAS je dán metodou
zjišování potu podnik. Agentura toto iní v rámci kompletování
databáze podnik se zave- deným EMS, zatímco organizace ISO se pouze
dotazuje certifika- ních orgán na poet.
Z hlediska oboru innosti dominují jak v EMAS tak v ISO 14001
podniky ze sektor zpracovatelského prmyslu a stavebnic- tví (viz
následující tabulky).
Rozdlení podle oboru innosti (EMAS)
Název innosti Kód NACE
D DA DD DH DJ DK DL DN
10 1 1 2 1 1 2 2
Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody E 2
12
NACE Poet podnik
Stavebnictví F 9 Doprava G 1 innosti v oblasti nemovitostí,
pronajímání movitostí, sluby pro podniky, výzkum a vývoj
K 3
Název innosti Kód NACE
Poet podnik
Zemdlství a myslivost, lesní hospodáství A 40 Rybolov, chov ryb,
pidruené innosti v rámci rybolovu B –
Dobývání nerostných surovin C 10 Zpracovatelský prmysl D 790 Výroba
a rozvod elektiny, plynu a vody E 40 Stavebnictví F 399 Obchod,
opravy motorových vozidel a spotebního zboí G 149
Pohostinství a ubytování H 9 Doprava, skladování, pošty a
telekomunikace I 51
Pennictví a pojišovnictví J – innosti v oblasti nemovitostí,
pronajímání movitostí, sluby pro podniky, výzkum a vývoj
K 148
Veejná správa, obrana, sociální pojištní L 1 Školství M 3
Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti N 5 Ostatní veejné,
sociální a osobní sluby O 130 Domácnosti zamstnávající personál P –
Exteritoriální organizace a spolky Q –
Další grafy ukazují rozdlení podnik se zavedeným EMAS a ISO 14001
podle velikosti (potu zamstnanc). Je patrné, e zatímco EMAS je
dosud stále zavádn pedevším velkými podniky (nad 250 zamstnanc),
ISO 14001 se v posledních letech prosa- zuje zejména mezi malými a
stedními podniky.
Podniky se zavedeným EMAS podle velikosti (stav k íjnu 2006)
4%
16%
24%
56%
10%
28%
39%
23%
4. Vazby na další dobrovolné nástroje
V kapitole 2.1 jsme strun zmínili nkteré nástroje a postupy, které
me podnik vyuít v rámci svého environmentálního ízení, tj. ízení
tch i