Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích

systémů v plynárenství ČR

2

Obsah

1. Manaţerské shrnutí ........................................................................................................ 6

2. Současný stav plynárenství ČR a predikce budoucího vývoje ........................................ 8

2.1. Regulatorní a právní rámec ..................................................................................... 8

2.1.1. Právní úprava ................................................................................................... 8

2.1.2. Regulace .......................................................................................................... 9

2.2. Model trhu ............................................................................................................... 9

2.3. Plynárenská soustava ČR a způsob jejího provozování .........................................10

2.3.1. Plynárenská soustava ČR ...............................................................................10

2.3.2. Vyrovnávání výkyvů ve spotřebě plynu ...........................................................12

2.3.3. Vliv zavedení AMM na plynárenskou soustavu ČR .........................................12

2.3.4. Ztráty v plynárenské soustavě .........................................................................13

2.4. Bilance dodávky a spotřeby ....................................................................................13

2.4.1. Dodávka plynu v ČR........................................................................................13

2.4.2. Spotřeba plynu v ČR .......................................................................................13

2.5. Shrnutí ...................................................................................................................17

3. Uvaţované varianty a harmonogram zavedení AMM v plynárenství ČR ........................18

3.1. Fáze projektu .........................................................................................................18

3.1.1. Přípravná fáze zavedení inteligentního měření ................................................18

3.1.2. Realizační fáze zavedení inteligentního měření ..............................................19

3.2. Varianty ..................................................................................................................19

3.3. Harmonogram ........................................................................................................22

4. Kvalitativní vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR ..........................................23

4.1. Základní aspekty kvalitativního vyhodnocení ..........................................................23

4.2. Kvalitativní vyhodnocení očekávaných přínosů, nákladů a rizik ..............................23

4.2.1. Provozování systému měření ..........................................................................24

4.2.2. Odečet měřicích zařízení ................................................................................24

4.2.3. Vyúčtování dodávek (fakturace) ......................................................................25

4.2.4. Asistenční sluţby pro zákazníky ......................................................................25

4.2.5. Provozní náklady a údrţba samotné měřicí techniky .......................................25

4.2.6. Odloţené investice do distribuční a přepravní soustavy ..................................25

4.2.7. Technické a netechnické ztráty .......................................................................26

4.2.8. Spotřeba a špičkové zatíţení ..........................................................................26

3

4.2.9. Přerušení dodávek plynu .................................................................................26

4.2.10. CO2 a jiné znečišťující látky .........................................................................27

4.3. Investice a náklady zavedení AMM ........................................................................27

4.3.1. Nové investice .................................................................................................27

4.3.2. Zmařené investice ...........................................................................................27

4.3.3. Provozní náklady .............................................................................................27

5. Zkušenosti z pilotních projektů zavedení AMM v plynárenství ČR .................................29

5.1. Zkušenosti plynárenské skupiny z pilotního projektu v ČR .....................................29

5.2. Zkušenosti plynárenské skupiny z evropských zemí...............................................29

6. Ekonomické vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR ........................................31

6.1. Metodika modelu ....................................................................................................31

6.1.1. Metodika diskontovaných peněţních toků (DCF) .............................................31

6.1.2. Princip stanovení rozdílu mezi Základní a Plošnou variantou ..........................31

6.1.3. Hodnocené období ..........................................................................................31

6.1.4. Zastoupení účastníků na trhu s plynem ...........................................................32

6.2. Vstupní parametry modelu .....................................................................................33

6.2.1. Seznam agregovaných výdajových poloţek ....................................................33

6.2.2. Seznam agregovaných poloţek příjmů ............................................................34

6.3. Srovnání variant Základní a Plošná ........................................................................34

6.3.1. Hodnoty NPV ..................................................................................................34

6.3.2. Analýza citlivosti na skupině nejvýznamnějších parametrů ..............................36

6.3.3. Specifikace podmínek pro pozitivní NPV .........................................................37

6.4. Vyhodnocení souladu s doporučením EU ...............................................................37

7. Doporučení pro zavedení inteligentního měření v plynárenství ČR ...............................39

7.1. Závěrečné doporučení ...........................................................................................39

7.2. Odůvodnění doporučení .........................................................................................39

7.3. Podmínky pro zajištění ekonomické výhodnosti zavedení AMM v plynárenství ČR 40

Přílohy ..................................................................................................................................41

Příloha 1 Soupis vstupů a parametrů ekonomického modelu ............................................41

Příloha 2 Popis souladu vstupů/parametrů ekonomického modelu v kontextu doporučení

EC z 9. 3. 2012 C (2012) 1342 .........................................................................................49

Příloha 3 Zásobníky plynu v ČR a jejich role v plynárenské soustavě ČR .........................52

4

Seznam zkratek

AMM Pokročilý (inteligentní) systém měření (Automated Meter Management)

CAPEX Investiční výdaje (Capital Expenditure)

CF Tok peněţních prostředků (Cash Flow)

CNG Stlačený zemní plyn (Compressed Natural Gas)

ČR Česká republika

DC Datová centrála

DCF Diskontovaný tok peněţních prostředků (Discounted Cash Flow)

DN Nominální průměr (Diametre nominel)

DOM Odběrné místo – domácnost

EC Evropská komise (European Commission)

EK Evropská komise

ERÚ Energetický regulační úřad

ES Evropské společenství

EU Evropská unie

GPRS Technologie přenosu dat v mobilní síti (General Packet Radio Service)

ICT Informační a komunikační technologie

IS Informační systém

IT Informační technologie

LAN Lokální komunikační síť (Local Area Network)

LNG Zkapalněný zemní plyn (Liquefied Natural Gas)

MO Maloodběratel

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

MZ Měřicí zařízení

NET4GAS Provozovatel přepravní plynárenské soustavy v České republice

NPV Čistá současná hodnota (Net Present Value)

NTZ Netechnické ztráty

OM Odběrné místo

OPEX Provozní náklady (Operational Expenditure)

PDS Provozovatel distribuční soustavy

PLC Datová komunikace po elektrickém vedení (Power Line Carrier)

PPS Provozovatel přepravní soustavy

SMS Sluţba krátkých textových zpráv (Short message service)

SO Střední odběratel

5

TDD Typový diagram dodávky

VO Velkoodběratel

WAN Wide Area Network – rozlehlá komunikační síť

6

1. Manažerské shrnutí

Obsahem tohoto dokumentu je Ekonomické posouzení všech dlouhodobých přínosů

a nákladů pro trh a jednotlivé zákazníky při zavedení inteligentních měřicích systémů

v plynárenství ČR (dále jen ekonomické posouzení) zpracované v souladu s poţadavky

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES. Obsahuje posouzení toho, jaký

způsob inteligentního měření je z hospodářského hlediska nejpřiměřenější a nákladově

nejefektivnější a jaký harmonogram zavedení inteligentního měření je proveditelný.

Ekonomické posouzení bylo zpracováno v souladu s doporučením EK ze dne 9. 3. 2012.

Trh s plynem v ČR je plně liberalizován. Všichni zákazníci mají právo volby dodavatele plynu

a také své právo přiměřeně vyuţívají i za současného způsobu měření spotřeby plynu. Cenu

komodity (plynu) určuje trh. Činnosti monopolního charakteru, tj. přeprava a distribuce plynu

a činnosti operátora trhu jsou regulovány. V ČR jiţ existuje subjekt zodpovědný za centrální

správu a poskytování dat měření – operátor trhu (OTE, a.s.).

Podrobnější vyhodnocení stavu české plynárenské infrastruktury ukazuje na její dobrou

kondici z pohledu moţností krytí veškerých potřeb trhu s plynem v ČR i poţadavků na řízení

soustavy. Napojení plynárenské soustavy ČR na zdroje plynu je dostatečné a v současné

době dochází k vyšší diverzifikaci potenciálních dodavatelů plynu do ČR i vzhledem

k výstavbě severojiţního propojení pro přepravu LNG. Zároveň probíhá výstavba nových

skladovacích kapacit plynu, které slouţí ke kompenzaci rozdílů mezi okamţitou poptávkou a

nabídkou na trhu.

Plynárenská soustava České republiky disponuje dostatečnou kapacitou k udrţení

rovnováţné bilance soustavy, a to i bez potřeby vyuţití systémů inteligentního měření

k řízení poptávky. K tomu napomáhá jak kapacita zásobníků plynu, tak i akumulační

schopnost plynárenské soustavy. Řízení rovnováhy prostřednictvím odpojování nebo

omezování části spotřeby má dnes svá technická, bezpečnostní a legislativní omezení.

Zpracované ekonomické posouzení ukazuje, ţe v současné výchozí situaci ČR a za

stávajících okrajových podmínek je zavedení AMM v ČR výrazně nevýhodné. Přináší

provozovatelům distribučních soustav významná rizika a náklady, které se přenášejí na

zákazníka. Zákazník však nemůţe získat dodatečné benefity, které by tyto náklady vyváţily.

Hlavní důvody negativního výsledku ekonomického vyhodnocení jsou zejména:

vysoké náklady na pořízení technologie AMM, ani výrazné sníţení nákupních cen technologie AMM neposkytuje dostatečné přiblíţení se ke kladnému NPV,

nezbytné náklady související s instalací inteligentních měřicích zařízení na odběrných místech (včetně úpravy zařízení stávajících odběrných míst),

vysoké náklady na ICT infrastrukturu (u PDS, operátora trhu, obchodníků),

neprokázané očekávané přínosy především v úspoře plynu zavedením AMM na základě analyzovaných dostupných výsledků pilotních projektů v ČR a v dalších evropských zemích.

Mezi klíčová rizika patří neexistence norem a standardů, rizika rušení přenosu dat a rizika

zajištění bezpečnosti a ochrany dat.

Z ekonomického posouzení vyplývá, ţe zavedení inteligentního měření v plynárenství ČR

není v současné situaci doporučeno. Zavedení AMM v plynárenství ČR by vedlo k zvýšení

nákladů odběratelů plynu a tím ke sníţení konkurenceschopnosti plynu na energetickém trhu

v České republice.

7

Současný stav měření, přenosu a správy dat a poskytování informací (referenční varianta

nazvaná Základní) zajišťuje jiţ dnes pokrytí cca 50 % z celkové roční spotřeby plynu

průběhovým měřením s dálkovým přenosem dat. Vybraná varianta zavedení AMM (varianta

Plošná) představuje zavedení inteligentních měřicích zařízení na 100 % odběrných míst

(OM). Z celkového počtu OM plynu v ČR je aţ 1,17 mil. OM (cca 41 %) v segmentu

domácností s nejniţší spotřebou, kde nelze ve spojitosti se zavedením AMM očekávat

ţádnou změnu chování ve způsobu uţití plynu.

Celková výše nákladů u Základní a Plošné varianty je počítána vţdy pro období 27 let (7 let

přípravy, 10 let zavádění a 10 let provozu a doběhu). Čistá současná hodnota byla

vypočtena ve výši - 17,26 mld. Kč (NPV diskontováno k 1. 1. 2013).

Dispečerské řízení spotřeby dle stávající legislativy ČR není moţné ani v případě zavedení

AMM, protoţe dálkově je moţné pouze zavřít ventil přívodu plynu (v případě, ţe je součástí

AMM). Otevírání ventilu je moţné pouze za přítomnosti odpovídajícího technika. Omezování

průtoku plynu není moţné z důvodu rizika vyhasnutí plamene spotřebiče (bezpečnostní

riziko). Potenciál ovlivňování průběhu a výkyvů spotřeby plynu je, vzhledem k výše

uvedeným skutečnostem, nulový.

Nebyl proveden dostatečný objem pilotních projektů, které by potvrdily opodstatněnost

zavedení AMM v plynárenství a které by potvrdily teoretické výpočty přínosů a nákladů.

Dosavadní pilotní projekty vykazují negativní ekonomické výsledky a nulovou úsporu plynu.

Je doporučena další velmi pečlivá příprava, a to jak na úrovni státu, tak na úrovni

jednotlivých účastníků trhu, neţ bude jasno v otázkách technických standardů řešení, neţ

dojde k poklesu cen jednotlivých zařízení a neţ se potvrdí existence dostatečných přínosů

řešení pro stát a pro konečného odběratele plynu.

Navrhuje se proto ekonomické posouzení znovu zpracovat nejpozději do konce roku 2017.

Do té doby bude v ČR zkoušena a ověřována technologie pro specifické podmínky ČR,

budou zvoleny národní komunikační standardy, standardy měřicích zařízení a hlavních prvků

systému a budou ošetřeny nebo vymezeny podmínky pro eliminaci definovaných rizik.

8

2. Současný stav plynárenství ČR a predikce budoucího vývoje

2.1. Regulatorní a právní rámec

Cílem této kapitoly je analýza stávajícího stavu sektoru plynárenství České republiky

v souvislosti s moţným zavedením systému AMM. V kapitole je popsán současný stav

implementace právního rámce EU do legislativy ČR, stav a specifika plynárenské

infrastruktury, předpokládaný vývoj plynárenského sektoru a také bilance dodávky a spotřeby

plynu.

2.1.1. Právní úprava

Základním právním předpisem, který upravuje pravidla podnikání v energetice ČR, je zákon

č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Na tento zákon dále navazuje propracovaný a vzájemně provázaný systém regulace

energetického trhu v rámci podzákonných právních předpisů ve formě vyhlášek, pravidel

provozování soustav (síťových kodexů), obchodních podmínek operátora trhu a technických

norem.

Do právního řádu ČR byla Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES,

o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem a o zrušení Směrnice 2003/55/ES, ze dne

13. července 2009, implementována energetickým zákonem. Součástí této směrnice je

poţadavek na členské státy zajistit zavedení inteligentních měřicích systémů, které podpoří

aktivní účast spotřebitelů na trhu s dodávkami plynu.

Na základě novely energetického zákona - podle § 16 písm. k) Ministerstvo průmyslu

a obchodu (MPO), jako ústřední orgán státní správy pro energetiku, zpracovává analýzy

zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství.

Povinnost měřit odběr plynu je podle § 71 energetického zákona uloţena provozovateli

přepravní soustavy a provozovatelům distribučních soustav, přičemţ bliţší pravidla pro

měření jsou stanovena vyhláškou č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení

náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném

uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ze dne 14. dubna

2011. Náklady spojené se zajištěním měření jsou zohledněny v cenách za přepravu

a distribuci plynu. Mezi činnosti spojené se zajišťováním měření plynu patří instalace

měřicího zařízení, jeho provozování a obsluha, kontrola a údrţba měřicích zařízení,

pořizování odečtů, přenos a uchovávání údajů z měření.

Plynoměry pro fakturační měření odběru plynu instalované v síti musí být schváleného typu

a musí mít platné úřední ověření. Lhůta platnosti úředního ověření se liší podle typu měřidla

(většina plynoměrů má lhůtu platnosti úředního ověření 10 let).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES, o měřicích přístrojích, ze dne

31. března 2004, byla implementována Nařízením vlády č. 464/2005 Sb., ze dne 19. října

2005, kterým se stanoví technické poţadavky na měřidla. Všechny plynoměry pořizované

v souladu s touto směrnicí jsou povaţovány za ověřené a není nutné provádět dodatečné

ověření plynoměru do uplynutí doby platnosti úředního ověření.

Legislativní změny, které by byly vyvolány rozhodnutím o přípravě a zavedení inteligentních

měřicích systémů (AMM), představují v ČR úpravu více neţ 20 právních předpisů. Dobu

9

potřebnou na legislativní změny lze odhadovat na cca 18 měsíců (další kroky viz kapitola

3.3).

2.1.2. Regulace

Výsledná cena dodávky plynu pro všechny kategorie konečných zákazníků je sloţena

z regulované a neregulované sloţky ceny plynu. Sloţka regulovaná ERÚ zahrnuje

regulované činnosti přirozeně monopolního charakteru, mezi něţ patří přeprava plynu

z hraničního předávacího bodu, resp. zásobníku plynu, do domácího bodu ČR a cena za

navazující činnost distribuce plynu do odběrného místa, dále cena za činnosti spojené se

zajištěním stabilní plynárenské soustavy z technického i obchodního hlediska (především

činnost operátora trhu v oblasti zúčtování odchylek). Neregulovaná sloţka zahrnuje

komoditní cenu plynu, platbu za uskladnění a platbu za obchodní a ostatní sluţby.

Neregulovaná sloţka ceny plynu je tvořena na trţních principech a v souladu s obchodními

strategiemi jednotlivých dodavatelů plynu. Tímto způsobem je cena dodávky plynu tvořena

pro všechny kategorie zákazníků s účinností od 1. ledna 2007, kdy byl český trh s plynem

plně liberalizován.

Pro výše uvedené regulované sloţky je pouţita metoda regulace revenue-cap s vyuţitím

metodiky RPI-X. Při stanovení poplatků za přepravu a distribuci plynu se vychází

z regulačního výkaznictví příslušného provozovatele soustavy. Povolené výnosy jsou

kalkulovány ERÚ a jsou promítány do kumulativní ceny za rezervaci kapacity. Cena za

pouţití plynárenské soustavy zohledňuje náklady na ztráty v přepravní soustavě

a v distribučních soustavách; při jejich stanovení jsou uplatňovány normativy ztrát.

V systému regulace jsou v principu přenášeny vynaloţené oprávněné nezbytně nutné

náklady na zákazníka. Pokud bude rozhodnuto o zavedení AMM, lze očekávat, ţe

regulované subjekty uplatní veškeré oprávněné náklady související se zavedením

a provozem AMM do regulovaných sloţek ceny plynu.

2.2. Model trhu

Podle energetického zákona jsou účastníky trhu s plynem v ČR - výrobci plynu, provozovatel

přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav, provozovatelé zásobníků plynu,

obchodníci s plynem, operátor trhu a zákazníci.

Trh s plynem je plně otevřen od 1. ledna 2007. Všichni zákazníci mají právo na bezplatnou

změnu dodavatele plynu. Zákazníci mají tímto moţnost ovlivnit část svých celkových nákladů

za dodávku plynu. Změna dodavatele, kterou je nahrazen obchodník vertikálně

integrovaného podnikatele, jehoţ součástí je i provozovatel distribuční soustavy, znamená

novou registraci odběrného místa v systému operátora trhu. Tím je zajištěna evidence

měřených dodávek a odběrů plynu jednotlivých dodavatelů a jejich přiřazení subjektům

zúčtování (subjekty zodpovědné za odchylky mezi skutečnými a sjednanými hodnotami

dodávek plynu). Počet změn dodavatele je přibliţně 13 % ročně1, přičemţ většina je

s neprůběhovým měřením.

Operátor trhu je odpovědný zejména za sběr měřených a obchodních dat, vyhodnocování

odchylek, zajišťování zúčtování a vypořádání odchylek, organizaci krátkodobého trhu

1 Údaj za rok 2011

10

s plynem a některé další činnosti (např. poskytování fakturačních dat oprávněným

účastníkům trhu) spojené s fungováním trhu.

Odchylky mezi skutečnými a sjednanými hodnotami dodávek plynu jsou vyhodnocovány

kaţdému subjektu zúčtování za kaţdý den. Provozovatel příslušné soustavy zasílá

operátorovi trhu naměřené denní hodnoty. U zákazníků bez průběhového měření je pouţita

metoda stanovení odběrového diagramu pomocí typových diagramů dodávky (TDD) podle

charakteru jejich odběru.

Pravidla pro fungování trhu s plynem jsou stanovena vyhláškou č. 365/2009 Sb.,

o Pravidlech trhu s plynem, ze dne 15. října 2009 (dále jen Pravidla trhu s plynem).

Obchodní jednotkou je plynárenský den, který začíná v 6:00 daného kalendářního dne

a končí v 6:00 následujícího kalendářního dne. Obchod s plynem se uskutečňuje přes

systém operátora trhu na těchto platformách:

Dvoustranné obchodování

Krátkodobé trhy organizované operátorem trhu

o Denní trh s plynem

o Vnitrodenní trh s plynem

V ČR je uplatněn právní a vlastnický unbundling výroby, obchodu, přepravy a distribuce

plynu ve smyslu směrnice 2009/73/ES. Za instalaci a provoz měřicích zařízení, za měření

a předávání výsledků měření operátorovi trhu odpovídá PPS a PDS. Za správu předaných

dat odpovídá operátor trhu. Toto uspořádání garantuje dlouhodobou stabilitu řešení při

přípravě, zavádění a provozování AMM v rámci celého měřicího řetězce a poskytuje

nediskriminační přístup všem stávajícím i novým subjektům. Správa celého měřicího

a komunikačního řetězce jedním subjektem (PDS) zajišťuje vysokou úroveň zabezpečení dat

a sniţuje riziko případného zneuţití či ztráty dat díky niţšímu počtu potřebných rozhraní.

Za rovnováhu v plynárenské soustavě odpovídá provozovatel přepravní soustavy, kterým je

v ČR společnost NET4GAS, s.r.o.

2.3. Plynárenská soustava ČR a způsob jejího provozování

Plynárenskou soustavu České republiky tvoří vzájemně propojený soubor zařízení pro

výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací

techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních

systémů, které slouţí k provozování těchto zařízení.

2.3.1. Plynárenská soustava ČR

Plynárenská soustava v České republice (

11

Obrázek 1) se skládá z těchto hlavních prvků:

Tranzitní plynovody přepravní soustavy

o Celková délka 2 480 km, potrubí DN 800 – DN 1 400, jmenovité tlaky 6,1 MPa a 7,35 MPa

Vnitrostátní plynovody přepravní soustavy

o Celková délka 1 183 km, potrubí DN 80 aţ DN 700, jmenovité tlaky 4 MPa, 5,35 MPa a 6,1 MPa.

Kompresní stanice na přepravní soustavě

o Břeclav, Hostim, Veselí nad Luţnicí, Kralice nad Oslavou a Kouřim.

Hraniční předávací stanice na přepravní soustavě

o Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Waidhaus (DE), Lanţhot (SK) a Cieszyn (PL).

Předávací body mezi tranzitní a vnitrostátní přepravní soustavou

o Hrušky, Uherčice, Olešná, Limuzy, Hospozín a Veselí nad Luţnicí

Soustava distribučních plynovodů

o Jmenovité tlaky 2,5 MPa – 4 MPa o celkové délce cca 65 tis. km

Podzemní zásobníky

o RWE GasStorage – Háje, Tvrdonice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Lobodice, Třanovice

o MND GasStorage – Uhřice

o SPP Bohemia – Dolní Bojanovice (doposud propojen pouze se soustavou Slovenské republiky)

Hraniční předávací místa v distribučních soustavách

o Vejprty – Bärenstein, Aš – Selb, Alţbětín – Einsenstein, Hevlín – Laa an der Thaya, Úvalno – Branice, Hrádek nad Nisou – Zittau

Z přepravní soustavy je dodáván plyn do distribučních soustav, a to v předávacích stanicích.

Tyto stanice jsou jak na tranzitní soustavě, tak na vnitrostátní přepravní soustavě.

Rozvoj plynárenské infrastruktury neustále probíhá a je podporován jak na celoevropské

úrovni, tak na úrovni energetické politiky ČR. Dochází k diverzifikaci zdrojů plynu na

celoevropské úrovni a moţnosti zásobování ČR plynem se zlepšují. Zároveň dochází

k posílení plynárenské infrastruktury uvnitř ČR, realizaci reverzních toků, výstavbě nových

skladovacích kapacit i k postupnému uvolňování tranzitních kapacit. Spojování obchodních

oblastí a propojování národních trhů vede k zlepšení bilančních reţimů a mělo by poskytnout

stimuly pro další rozvoj likvidity na trzích s plynem v blízké budoucnosti.

Podrobnější vyhodnocení stavu české plynárenské infrastruktury ukazuje na její dobrou

kondici z pohledu moţností krytí veškerých potřeb trhu s plynem v ČR i poţadavků na řízení

soustavy. Napojení plynárenské soustavy ČR na zdroje plynu je dostatečné a v současné

době dochází k vyšší diverzifikaci potenciálních dodavatelů plynu do ČR i vzhledem

k výstavbě severojiţního propojení pro přepravu LNG. K zvýšení bezpečnosti v zajištění

dodávek plynu do ČR přispívá i moţnost obrácení směru toku plynu v přepravní soustavě

(reverzní tok).

12

Stav české plynárenské infrastruktury, i vzhledem k jejímu plánovanému rozvoji, je

dostačující pro zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po plynu s dostatečnou

rezervou. Na základě výsledků bilancí z analyzovaných podkladů lze konstatovat, ţe

plynárenská soustava by měla být provozně průchodná i v případě, ţe by došlo

k výraznějšímu navyšování spotřeby plynu.

13

Obrázek 1 Plynárenská soustava ČR

2.3.2. Vyrovnávání výkyvů ve spotřebě plynu

Při provozu plynárenské soustavy je nutno vyrovnávat průběh spotřeby ve vztahu ke zdrojům

dodávek plynu. Vzhledem k relativně vyrovnanému dovozu plynu v průběhu roku

a značnému propadu spotřeby v období letních měsíců potřebuje soustava nástroj, který je

schopen vyrovnávat zejména sezónní změny, částečně pak i změny denní. Tuto funkci plní

zásobníky plynu (podrobněji viz příloha č. 3). V zimních obdobích kryje disproporci mezi

dovozem a spotřebou čerpání ze zásobníků a v letních měsících je přebytek plynu z dovozu

do zásobníků ukládán.

Plynová potrubí, na rozdíl od elektroenergetických sítí, mají schopnost akumulace plynu,

díky které se vyrovnávají krátkodobé rozdíly v poptávce a dodávce plynu, coţ je významným

prvkem pro spolehlivost plynárenské soustavy. Okamţité vyrovnání mezi dodávkou

a odběrem je moţno zajistit vlastní akumulační schopností vysokotlakého nebo velmi

vysokotlakého plynovodu.

2.3.3. Vliv zavedení AMM na plynárenskou soustavu ČR

Vzhledem ke skutečnosti, ţe:

Česká republika má k dispozici zásobníky plynu na cca 30 % roční spotřeby a tento objem zásobníků by se měl v příštích letech zvýšit na úroveň cca 50 % roční spotřeby plynu; tyto zásobníky jsou schopny vyrovnávat výkyvy ve spotřebě plynu,

akumulační schopnost plynárenské soustavy pomáhá vyrovnávat okamţité změny ve spotřebě plynu,

14

plynárenská infrastruktura je schopna přepravit potřebné mnoţství plynu do místa odběru,

dispečerské řízení spotřeby plynu jejím omezováním není moţné; je moţné pouze úplně uzavřít uzavírací ventil (musí být součástí instalace); opětovné otevření ventilu je moţné pouze za přítomnosti odpovídajícího technika,

nelze zavedením AMM v plynárenství ČR očekávat další vyrovnávání výkyvů ve spotřebě

plynu.

2.3.4. Ztráty v plynárenské soustavě

Ztráty v plynárenské soustavě ČR byly v roce 2011 na úrovni 1,9 %. Lze je v zásadě rozdělit

na technické a netechnické.

Ztráty technické souvisejí s technickými prostředky plynovodní sítě, jako jsou plynovody,

plynoměry, regulátory apod. Jde například o ztráty způsobené nepřesností měření (kaţdé

měřidlo měří s určitou chybou) nebo ztráty způsobené únikem plynu (narušení zařízení, stáří

zařízení) ať uţ na plynárenském zařízení, které je majetkem provozovatele distribuční

soustavy, nebo na odběrném plynovém zařízení ve vlastnictví majitele objektu.

Ztráty netechnické vznikají především neoprávněnými odběry.

2.4. Bilance dodávky a spotřeby

2.4.1. Dodávka plynu v ČR

Dodávka plynu zákazníkům v ČR je pokrývána dovozem, těţbou ze zásobníků a dodávkami

z domácích zdrojů. Produkce z vlastních zdrojů ČR je prakticky zanedbatelná a zajišťuje cca

1 % domácí spotřeby. Necelých 99 % spotřeby plynu ČR je zajištěno dovozem ze zahraničí.

Celkový dovoz plynu do ČR dosáhl v roce 2011 objemu 9 241 mil. m3. Plyn byl dováţen

převáţně z Ruské federace (5 863 mil. m3), Norského království (273 mil. m3) a států

Evropské unie (3 105 mil. m3).

V současné době je moţné pozorovat trend globálního převisu nabídky nad poptávkou po

plynu. Mezi významné faktory, které ovlivňují stranu nabídky, patří rozvoj LNG Evropě i ve

světě. Rozvoj těţby nekonvenčního plynu v Evropě je ve srovnání se zeměmi severní

Ameriky minimální a nelze očekávat rychlou a významnou změnu.

2.4.2. Spotřeba plynu v ČR

V roce 2011 bylo v ČR spotřebováno celkem 8 086 mil. m3 (85 646 GWh) plynu.

Jednotliví zákazníci v oblasti plynárenství jsou rozdělení do čtyř kategorií:

Do kategorie velkoodběratel (VO) patří fyzická či právnická osoba, jejíţ odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě a jejíţ roční odběr v odběrném místě přesahuje 4 200 MWh (nad 400 tis. m3).

Do kategorie střední odběratel (SO) patří fyzická či právnická osoba, jejíţ odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě a jejíţ roční odběr v odběrném místě dosahuje alespoň 630 MWh a nepřesahuje 4 200 MWh (více jak 60 tis. m3 a méně jak 400 tis. m3).

Do kategorie maloodběratel (MO) jsou zařazeni zákazníci, kteří jsou fyzickou nebo právnickou osobou, jíţ je dodáván plyn pro podnikatelské účely. Roční odběr nesmí převýšit 630 MWh (60 tis. m3).

15

Do kategorie domácnost (DOM) patří fyzické osoby, kterým je dodáván plyn pro jejich osobní potřebu.

Přehled počtu OM a roční spotřeby plynu v jednotlivých kategoriích zákazníků v roce 2011

uvádí Tabulka 1.

Tabulka 1 Přehled spotřeby plynu a počtu OM v jednotlivých kategoriích zákazníků (2011)

Kategorie VO SO MO DOM

Spotřeba

plynu, 2011

(GWh)

37 546 8 290 12 283 25 889

Podíl na

spotřebě,

2011* (%)

43,8 % 9,7 % 14,3 % 30,2 %

Počet OM,

2011 (ks) 1 707 7 033 200 496 2 659 787

Podíl

na počtu OM,

2011 (%)

0,1 % 0,2 % 7,0 % 92,7 %

* Bilanční rozdíl v roce 2011 je 1,9 % a odpovídá ztrátám.

16

Strukturu spotřeby plynu a počtu odběrných míst v kategoriích MO a DOM, u kterých lze

uvaţovat o zavedení AMM uvádí Tabulka 2.

Tabulka 2 Struktura spotřeby plynu a počtu OM v kategoriích MO a DOM (průměr let 2008 – 2010)

Kategorie MO DOM

Roční spotřeba

plynu v OM (MWh)

Podíl na

počtu OM

(%)

Podíl na

spotřebě

plynu (%)

Podíl na

počtu OM

(%)

Podíl na

spotřebě

plynu (%)

do 1,89 10 0,1 44 2,1

1,89 - 9,45 14 1,2 15 8,4

9,45 - 15 8 1,9 11 14,2

15 - 20 8 2 9 15,2

20 - 25 7 2,1 7 15,5

25 - 30 5 2,2 5 14,3

30 - 35 5 2,2 4 10,8

35 - 40 3 1,9 2 7,3

40 - 45 3 2 1 4,4

45 - 50 3 1,8 1 2,7

50 - 55 2 1,8 0 1,6

55 - 63 3 2,7 1 1,4

63 - 630 29 78,1 0 2,1

Spotřeba plynu má v současnosti klesající trend, který je způsobený zejména postupným

sniţováním energetické náročnosti a také nepříznivým ekonomickým vývojem.

V střednědobém horizontu lze velmi pravděpodobně očekávat zvýšení poptávky po plynu

v souvislosti s implementací směrnice 2012/75/EU o průmyslových emisích a vynuceným

přechodem části výroby elektrické energie a tepla od hnědého uhlí k plynu.

Spotřeba plynu v České republice stagnovala od roku 1997 do roku 2004 a poté docházelo

k jejímu mírnému sniţování. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu spotřeby, zejména

z důvodu chladného zimního období s podprůměrnými teplotami. Za příčiny stagnace

poptávky v minulosti můţeme označit snahu zákazníků o finanční úspory z důvodu sniţování

energetické náročnosti, jak v sektoru bydlení, tak v sektoru výroby a podnikatelské sféře. Vliv

17

na pokles spotřeby měla také vyšší průměrná roční teplota, zejména v letech 2007 aţ 2009.

Vývoj spotřeby plynu v České republice v období 1990 aţ 2011 je zobrazen v následujícím

grafu.

Graf 1 Spotřeba plynu v ČR v období 1990 až 2011

Plynofikaci obcí a měst je moţné povaţovat za téměř dokončenou. Na celkovou spotřebu má

významný vliv i počet odběrných míst. I kdyţ se v dlouhodobém horizontu očekává další

mírný růst počtu odběrných míst, v celkové spotřebě lze očekávat převaţující klesající trend.

Předpoklady úsporných opaření ve sféře domácností zahrnují zejména zateplování obytných

budov, modernizaci kotelen, zefektivnění vyuţívání teplé uţitkové vody a navyšování

technologické úrovně spotřebičů. K úsporám energie dochází i na základě opatření

provedených na základě energetických auditů. Následkem těchto opatření vývoj spotřeby na

jedno odběrné místo vykazuje mírně klesající trend.

Spotřeba sektoru průmyslu (kromě výroby elektřiny a tepla) je spjata především s vývojem

ekonomiky. V roce 2010 došlo k mírnému oţivení sektoru, ale vzhledem k aktuálnímu

hospodářskému vývoji, kdy Evropská unie čelí dluhové i ekonomické krizi, je sloţité

odhadovat další vývoj. V ţádném z analyzovaných podkladů pro toto ekonomické posouzení

se nepředpokládá výrazný růst spotřeby průmyslu.

Na druhou stranu lze očekávat růst spotřeby v sektoru teplárenství, který můţe být

významně ovlivněn poţadavky směrnice 2010/75/EU, pokud by došlo k naplnění scénáře

rozpadu soustav centrálního zásobování teplem, resp. přechodu zdrojů elektřiny a tepla na

vyuţití plynu jako paliva.

Potenciál pro růst spotřeby plynu existuje také v sektoru dopravy. Plyn se v dopravě vyuţívá

ve formě CNG a LNG. CNG je v současnosti více podporovanou formou. Technologie pouţití

plynu v dopravě je jiţ plně vyvinuta a vyzkoušena a ve světě tuto technologii vyuţívají

18

miliony vozidel. V České republice je podíl CNG na spotřebě plynu velmi nízký a za rok 2011

činil cca 12,1 mil. m3 plynu.

Předpokládaný vývoj spotřeby plynu v ČR na období 2012 aţ 2021 uvádí Tabulka 3.

Tabulka 3 Předpokládaný vývoj spotřeby plynu v ČR v letech 2012 – 2021

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Spotřeba

plynu za rok

(mil. m3)

8 320 8 660 9 010 9 060 9 290 9 400 9 500 9 750 9 970 10 300

2.5. Shrnutí

Česká republika je výhradně závislá na importu plynu ze zahraničí. V současné době je

převis nabídky nad poptávkou po plynu. Spotřeba plynu má v posledních letech klesající

trend, který je způsobený zejména postupným sniţováním energetické náročnosti a také

nepříznivým ekonomickým vývojem. Na druhou stranu lze očekávat růst spotřeby v sektoru

teplárenství, který můţe být významně ovlivněn poţadavky směrnice 2010/75/EU, a

v sektoru dopravy.

Rozvoj plynárenské infrastruktury neustále probíhá a je podporován jak na Evropské úrovni,

tak na úrovni energetické politiky ČR. Stav české plynárenské infrastruktury, i vzhledem

k jejímu plánovanému rozvoji, je dostačující pro zajištění rovnováhy mezi

nabídkou poptávkou po plynu s dostatečnou rezervou. Rozdíl mezi spotřebou a dovozem

plynu je na území České republiky kompenzován především vyuţitím zásobníků plynu. V

současnosti jejich kapacita v ČR dosahuje 30 % celkové roční spotřeby (cca 2,7 mld. m3). Je

připravována výstavba dalších zásobníků plynu, které by měly zvednout jejich kapacitu nad

úroveň 50 % roční spotřeby plynu v ČR. Provoz zásobníků plynu umoţňuje tvarovat dodávku

plynu zákazníkům dle odběrových křivek plynu ve vysokém stupni nezávislosti na dovozu.

Lze konstatovat, ţe plynárenská soustava České republiky jiţ dnes disponuje dostatečnou

kapacitou k udrţení rovnováţné bilance soustavy, a to i bez potřeby vyuţití systémů

inteligentního měření a řízení strany spotřeby. K tomu napomáhá i akumulační schopnost

plynárenské soustavy. Ovlivňování spotřeby plynu prostřednictvím odpojování nebo

omezování části spotřeby má svá technická, bezpečnostní a legislativní omezení.

Přínos zavedení systému inteligentního měření v oblasti ovlivňování spotřeby plynu se jeví

jako nevýznamný ve srovnání s moţnostmi uvedenými v kapitole 2.3.

19

3. Uvažované varianty a harmonogram zavedení AMM v plynárenství ČR

Cílem kapitoly je vymezit časový harmonogram včetně všech přípravných kroků a definovat

smysluplné varianty zavedení AMM.

3.1. Fáze projektu

Projekt zavedení systému inteligentního měření lze rozdělit na dvě navazující fáze:

Přípravná fáze

Realizační fáze

3.1.1. Přípravná fáze zavedení inteligentního měření

Přípravnou fázi zavedení inteligentního měření lze definovat jako časové období, které

zahrnuje jak činnosti administrativní povahy, projektového řízení, plánování a volby

strategických rozhodnutí způsobu zavedení, testování v laboratorních podmínkách, tak

samotný výkon servisních a kontrolních činností včetně realizace nutných úprav odběrných

míst před realizací zavedení nových technologií měření.

Podle časového harmonogramu (viz kapitola 3.3) bude celková doba přípravné fáze

zavedení AMM v podmínkách ČR trvat nejméně 7 let.

K zahájení přípravné fáze zavádění systému inteligentního měření můţe dojít v případě, ţe:

budou zvoleny národní (evropské) komunikační standardy, standardy měřicích zařízení a hlavních prvků systému,

bude zcela vyzkoušena a ověřena technologie pro podmínky ČR,

budou ošetřeny nebo vymezeny podmínky pro eliminaci definovaných rizik.

Přípravná fáze zavádění AMM můţe být zahájena po:

vyhodnocení pilotních projektů,

rozhodnutí (na celostátní úrovni) o způsobu financování přípravy, zavedení a provozování AMM,

rozhodnutí (na celostátní úrovni) o zahájení přípravné fáze zavádění AMM.

Přípravnou fázi zavedení AMM lze rozdělit do jednotlivých kroků (etap):

Úprava legislativy

Zpracování studií proveditelnosti u jednotlivých subjektů dotčených zavedením AMM

Realizace výběrových řízení formou veřejných zakázek

Uzavření smluv s dodavateli

Příprava a ověření testovacího provozu

Příprava produkčního prostředí pro zavedení AMM včetně plánu kontrol a zkoušek v místech zavedení (OM aj.)

Montáţ ověřovací série

Vyhodnocení ICT a měřicí technologie, komunikace mezi jednotlivými prvky systému

Rozhodnutí o zahájení realizační fáze

20

Činnosti, které musí být provedeny koordinovaně na celostátní úrovni

Veškeré výše uvedené činnosti předcházející zahájení přípravné fáze

Úprava legislativy

Rozhodnutí o zahájení realizační fáze

Za ostatní činnosti v přípravné fázi budou zodpovědné jednotlivé dotčené subjekty.

3.1.2. Realizační fáze zavedení inteligentního měření

Zavedení systému AMM zahrnuje výměnu měřicích přístrojů včetně příslušenství

a implementaci IT systémů, které tvoří infrastrukturu systému AMM. V některých případech

bude zřejmě nutné určité stavební úpravy, z důvodu výměny příslušného zařízení. Jednotlivé

fáze realizace zavedení AMM budou pravděpodobně probíhat v následujících krocích:

Zpracování projektové dokumentace

Zpracování testovací dokumentace

Návrh infrastruktury systému AMM a její zavedení

Zavedení systému inteligentního měření

Komerční provoz

Samotná doba zavedení inteligentního měření bude závislá na zajištění vlastní

a dodavatelské kapacity (dodávka hardware, software, projektů a montáţních prací) včetně

moţnosti přístupu k zařízení provozovatelů soustav a moţnosti odstávek.

3.2. Varianty

Podle doporučení Evropské Komise ze dne 9. března 2012 o přípravách na zavedení

inteligentních měřicích systémů by měly být pro ekonomické posouzení zváţeny nejméně

dva prognostické scénáře (dále jen varianty).

První varianta počítá se zachováním současného stavu. Druhá varianta respektuje

poţadavek stanovený ve směrnici 2009/73/ES na zavedení AMM.

Při vymezování variant zavedení AMM platí:

Zavedením AMM se míní instalace nové technologie zaloţené na zcela jiných principech neţ je ta stávající, spočívající na vybudování komunikačních cest, obousměrné komunikaci, napojení na datovou centrálu, zpracování a vyuţití dat.

Rozvoj stávajícího stavu je zaloţen na zachování hlavních principů organizace měření a doplnění vybranými zařízeními pro zajištění poţadovaných funkcionalit na poţadovaných místech.

Před zpracováním tohoto ekonomického posouzení byly v letech 2009 – 2012 podrobně

analyzovány následující varianty technického řešení zavedení a pokrytí odběrných míst

technologií AMM:

Základní (zachování stávajícího stavu)

Upgrade (digitální měřidlo se zobrazením spotřeby na displeji po zmáčknutí tlačítka + komunikace pro mobilní odečty + uzavírací ventil + webové stránky)

Plošná (plošné zavedení AMM na 100% odběrných míst)

21

Podvarianty Plošné varianty:

o Výběr 63 % (zavedení AMM na 63 % odběrných míst, zahrnuje 99,9 % spotřeby plynu MO a 97,9 % spotřeby plynu DOM)

o Výběr 45 % (zavedení AMM na 45 % odběrných míst, zahrnuje cca 90 % spotřeby plynu u MO i DOM)

Výše uvedené varianty byly dále analyzovány také při outsourcingu komunikace - celý

komunikační řetězec je zajišťován prostřednictvím sítě telekomunikačního operátora.

Pro účely ekonomického posouzení a moţnost porovnání byly vybrány:

Varianta Základní

Varianta Plošná (provedení bez outsourcingu komunikace)

Varianta Základní

Varianta Základní spočívá v zachování a udrţování stávajícího stavu v oblasti měření plynu

bez jakékoliv změny technické, procesní, právní a regulační. Základní varianta také slouţí

především jako referenční báze pro porovnání nákladů variant na zavedení inteligentního

měření. Tato varianta není v současné době v rozporu se směrnicí 2009/73/ES, která

nedefinuje závazné termíny ani způsoby zavedení AMM. Zde je nutno poznamenat, ţe v této

variantě je cca 50 % z celkové roční spotřeby plynu (rok 2011) pokryto vzdálenými odečty

(měření typu A a B).

Vyhláška o měření plynu definuje tyto typy měření:

Průběhové měření s přepočtem hodnot na teplotu 15 °C a tlak 101,325 kPa pro suchý plyn (plyn neobsahující vodní páru, relativní vlhkost rovna nule), které provádí průběţný záznam hodnoty mnoţství plynu za měřicí interval

o s denním přenosem údajů - měření typu A (měřicí interval je 1 hodina),

o s jiným neţ denním přenosem údajů - měření typu B (měřicí interval je 1 hodina),

o průběhové měření bez přepočtu hodnot, které provádí průběţný záznam hodnoty mnoţství plynu za měřicí interval - měření typu S (měřicí interval je 1 hodina).

Naměřené údaje u průběhového měření jsou přenášeny a vyhodnocovány vţdy pro

obchodní jednotku 1 plynárenský den.

Neprůběhové měření bez přepočtu hodnot, a to

o s měsíčním vyčítáním údajů - měření typu CM (základní interval pro zpracování naměřených údajů měřicího zařízení 1 měsíc),

o s jiným neţ měsíčním vyčítáním údajů - měření typu C (zpracování údajů z měření plynu je standardně prováděno jedenkrát za 12 měsíců, nejdéle však jedenkrát za 18 měsíců).

Tato varianta připadá v úvahu v případě, ţe nebude na základě ekonomického posouzení

proveditelná jiná varianta zavedení AMM pro segment plynu. Hlavní výhoda Základní

varianty spočívá v tom, ţe jako jediná neznamená navýšení nákladů/ceny plynu z pohledu

PDS, operátora trhu a zákazníka. Tato varianta není v současné době v rozporu se směrnicí

2009/73/ES, která nedefinuje závazné termíny ani způsoby zavedení AMM.

22

Varianta Základní poskytuje moţnosti ovlivňování spotřeby plynu prostřednictvím:

zásobníků plynu, které dokáţí pojmout aţ 30 % roční spotřeby plynu v ČR (především sezónní změny ve spotřebě plynu),

akumulační schopnosti plynárenské soustavy (okamţité změny ve spotřebě plynu),

dispečerského řízení.

Varianta Plošná

Varianta Plošná představuje instalaci inteligentních měřidel na 100 % OM (celkově se dle

dnešního stavu jedná o přibliţně 2,87 mil. OM). V praktické podobě se jedná o variantu

teoretickou z hlediska 100 % pokrytí OM, neboť se předpokládá, ţe vţdy budou existovat

místa, kde z technických důvodů nebude moţné zajistit dálkovou komunikaci a řešení bude

muset být náhradním způsobem.

Charakteristika této varianty spočívá v tom, ţe při osazování odběrného místa (OM) se

nečiní rozdíly v povaze a velikosti odběru, inteligentní měřidla se osazují na všechna OM,

kde je to technicky moţné. V této variantě se předpokládá, ţe dojde ke změnám v oblasti

technické, procesní, právní i regulační.

Varianta Plošná představuje nahrazení 100 % měřidel novými typy inteligentních měřidel na

bázi AMM se zakázanými povely směrem k zákazníkovi, tj. s pouze omezenou obousměrnou

komunikací.

Varianta Plošná byla vybrána pro ekonomické vyhodnocení, a to zejména z důvodu:

zajištění 100% pokrytí oblastí odečtu OM, coţ vede k niţším měrným nákladům na zajištění komunikace s OM,

zajištění jednotného řešení technologie, od provádění odečtů aţ po integraci dat v systému,

zajištění nejniţších měrných nákladů na jedno OM.

Základním stavebním prvkem varianty Plošná jsou inteligentní měřicí zařízení, která v sobě

sdruţují mimo měření i funkcionality systému pro přenos dat. Popis nejvýznamnějších prvků

systému integrovaných v plynoměru je uveden v následujících bodech:

Měřicí prvek je určen pro měření spotřeby plynu (digitální).

Přenos dat z inteligentních měřicích zařízení je předpokládán prostřednictvím technologie GPRS, případně jiné technologie.

Uzavírací ventil je funkcionalita inteligentních měřicích zařízení, která slouţí k případnému odpojení OM od dodávky plynu.

Dalším prvkem je koncentrátor. Koncentrátor sbírá průběţně data z inteligentních měřicích

zařízení, zaznamenává jejich časy a periodicky je předává do datové centrály. Podle typu

a moţností koncového prvku je koncentrátor schopen předávat příkazy k uzavření ventilu

nebo zobrazení zprávy na displeji OM. Koncentrátor je schopen poskytovat na vyţádání

nebo automaticky informace o stavu zpracování jednotlivých úloh a umoţní řízení úloh

nadřazeným systémem.

Centrálním místem systému inteligentního měření je jedna nebo více datových centrál.

Datová centrála je vysokovýkonné shromaţdiště velkého objemu dat sebraných v reálném

čase. Slouţí pro ukládání naměřených hodnot a jako datový zdroj pro ostatní připojené

23

moduly. Uchovává kompletní historické záznamy měření obsluhované sítě. Prostřednictvím

datové centrály se řídí a zpracovávají odečty OM a provádí se validace a agregace dat.

Centrála dále monitoruje, udrţuje a řídí síť inteligentních měřicích zařízení a koncentrátorů

a předává data dalším IT systémům dotčených subjektů.

Délka zúčtovacího období činní pro zákazníky v kategoriích MO a DOM zpravidla 12

kalendářních měsíců. Odečet pro vyúčtování dodávek je prováděn jednou ročně a je shodný

s variantou Základní.

Hlavní nevýhodou této varianty je významné navýšení nákladů pro všechny dotčené subjekty

(zejména PDS) a tedy citelné navýšení ceny plynu pro zákazníky.

Varianta Plošná neposkytuje další moţnosti ovlivňování spotřeby plynu nad rámec varianty

Základní.

3.3. Harmonogram

Pro variantu Plošná byla s respektováním specifik ČR (zejména legislativa), predikována

délka přípravné fáze zavedení AMM 7 let a délka realizační fáze 10 let. Harmonogram

přípravy a zavedení systému AMM je uveden na následujícím obrázku.

Obrázek 2 Časový harmonogram přípravy a zavedení systému AMM, příprava 7 let, realizace 10 let

Činnosti zvýrazněné v harmonogramu červenou barvou musí být koordinovány a provedeny

na celostátní úrovni.

24

4. Kvalitativní vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR

4.1. Základní aspekty kvalitativního vyhodnocení

Koncepce a technický stav plynárenské soustavy ČR a způsob jejího provozování je na

relativně vysoké úrovni. Indikátorem kvality plynárenské soustavy a jiţ pouţívaných nástrojů

jejího řízení jsou i příznivé hodnoty technických ztrát jak v absolutních hodnotách, tak ve

srovnání s jinými zeměmi EU, resp. provozovateli soustav v těchto zemích.

V současné době (varianta Základní) je v ČR cca 50 % z celkové roční spotřeby plynu (rok

2011) pokryto vzdálenými odečty (měření typu A a B). Jedná se o zákazníky typu VO, SO a

část zákazníků typu MO.

Měření u velkých odběratelů plynu jiţ dnes umoţňuje nejen dálkový odečet spotřeby, ale

také nabídku sledování průběhu spotřeby samotným odběratelem a tím jeho motivaci

k úsporám a optimalizaci spotřeby a nákladů na energii. Kromě toho u těchto měřicích

zařízení je téměř vyloučena moţnost nelegálního odběru a tedy vzniku netechnických ztrát.

Zavedení AMM v plynárenství ČR ve variantě Plošné bude představovat nahrazení 100 %

měřidel novými typy inteligentních měřidel na bázi AMM se zakázanými povely směrem

k zákazníkovi, tj. s pouze omezenou obousměrnou komunikací.

Zavedením inteligentního měření v plynárenství lze očekávat zlepšení identifikace problémů

s měřením a zvýšení kvality odečtů. Počet reklamací můţe mít bezprostředně po instalaci

výraznější nárůst, nicméně v horizontu několika let lze očekávat jeho stabilizaci na úrovni

niţší neţ je současná, a to především v případě oprávněných reklamací.

Obecně lze konstatovat, ţe by mělo dojít k zlepšení kvality a dostupnosti informací pro

zákazníka i obchodníka. U obchodníka se tato skutečnost můţe promítnout do zpřesnění

měsíčních alokací (sníţení odchylek mezi predikcí a skutečnou spotřebou plynu).

V neposlední řadě můţe dojít k eliminaci dnes pouţívaných TDD pro výpočet spotřeby

(pouze v případě přenášení dat operátorovi trhu na denní bázi a 100% pokrytí).

V následujícím textu jsou popsány benefity související se zavedením AMM, které jsou

relevantní pro ČR, přičemţ se vycházelo z dokumentů EK k zavedení AMM:

Provozování systému měření

Odečet měřicích zařízení

Vyúčtování dodávek (fakturace)

Asistenční sluţby pro zákazníky

Provozní náklady a údrţba samotné měřicí techniky

Odloţené investice do distribuční soustavy, příp. přenosové soustavy a výroby

Technické a netechnické ztráty

Spotřeba a špičkové zatíţení

Přerušení dodávek plynu

CO2 a jiné znečišťující látky

4.2. Kvalitativní vyhodnocení očekávaných přínosů, nákladů a rizik

Vyhodnocení je provedeno s vědomím, ţe zavedení AMM je investičně, provozně

a ekonomicky náročný projekt, jehoţ výhodnost pro společnost i konečného uţivatele se

25

potvrdí pouze v případě, ţe reálně dosaţitelné celkové přínosy převýší vynaloţené náklady.

Vyhodnocení je dále provedeno podrobněji podle kategorií předpokládaných přínosů

v dokumentaci Evropské komise k zavedení AMM.

4.2.1. Provozování systému měření

Provozováním systému měření se rozumí procesy a činnosti spojené s instalací měřicích

zařízení, výměnou pro metrologické ověření nebo pro poruchu, výměnou při změně

kategorie odběru, ukončení a obnovení dodávky, apod.

Očekává se, ţe zavedením AMM dojde ke sníţení některých nákladových poloţek

provozovatele sítě, zejména nákladů na zaměstnance a nákladů na dopravu. Sníţení

nákladů vyplývá z předpokladu, ţe systém inteligentního měření umoţní značnou část těchto

provozních zásahů vykonat dálkově bez fyzické návštěvy OM.

Na straně druhé je třeba počítat s tím, ţe systém AMM je technicky sloţitější a vnáší do sítě

a jejích komponent nová technická zařízení, která budou vyţadovat péči, údrţbu a řešení

poruch nebo řešení vadných nebo neuskutečněných přenosů dat.

I samotné dálkové provedení provozních operací vyţaduje kvalifikovanou obsluhu ICT

aplikací v centru řízení AMM a její náklady musí být brány v úvahu.

Riziko nedosaţení očekávaného, resp. maximálního přínosu v této oblasti je dáno dosud

málo vyspělou a v provozních podmínkách neověřenou technologií (měřidla, komunikační

moduly, koncentrátory, komunikační cesty, atd.), která můţe generovat vyšší objemy poruch.

Likvidace těchto poruchových stavů vyvolá dodatečné náklady na kvalifikovanější personál

a samozřejmě náklady dopravní. Riziko je dále dáno neexistencí jednotných standardů pro

oblast inteligentního měření v plynárenství.

Tento benefit je zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty.

4.2.2. Odečet měřicích zařízení

Očekává se, ţe zavedením AMM mohou provozovatelé sítí dosáhnout sníţení měrných

nákladů na provedení jednoho odečtu, neboť systém AMM umoţní dálkový odečet měřicích

zařízení. Za předpokladu bezchybného a kvalitního přenosu dat do odečtové centrály mohou

být uspořeny náklady na zaměstnance a dopravní náklady. Další úspory mohou vzniknout při

nepravidelných odečtech z důvodu změny dodavatele nebo odběratele v OM. Celková míra

úspor je pak dána především četností pravidelného odečtu. V ČR je četnost odečtů

stanovena legislativou na 18 měsíců, přičemţ se standardně odečítá kaţdých 12 měsíců,

coţ je dobrý kompromis jak z hlediska provozovatele sítě, tak z hlediska zákazníka.

Dále je míra úspor závislá na technologické úrovni měřicích zařízení a z ní vyplývající

produktivity práce při odečtu. V případě digitálních měřicích zařízení s odečtem do mobilních

terminálů je produktivita práce a kontrola kvality práce odečítače výrazně vyšší neţ při

ručním záznamu stavu číselníků do protokolu.

Na straně nákladů je třeba počítat s tím, ţe řízení a provedení dálkových odečtů vyţaduje

určitý počet zaměstnanců s vyšší kvalifikací neţ je vyţadována u profese odečítač, dále

s náklady na provoz ICT aplikací, zejména odečtové centrály a náklady na komunikaci mezi

OM a centrálou řízení AMM.

Riziko nedosaţení přínosů je obdobné jako v kapitole 4.2.1.

Tento benefit je zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty.

26

4.2.3. Vyúčtování dodávek (fakturace)

Zavedením AMM se nezmění procesy, činnosti a náklady spojené s vyúčtováním dodávek,

při nezměněné frekvenci fakturace. Po dokončení zavedení a úplném osvojení celého

systému AMM lze očekávat redukci chybných faktur a jejich oprav na základě reklamací

zákazníků. Vzhledem k tomu, ţe v současnosti jiţ opravy faktur na základě reklamací

zákazníků dosahují velmi nízkých hodnot, očekávání přínosů se jeví zcela zanedbatelné.

Tento benefit není zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty.

4.2.4. Asistenční služby pro zákazníky

Očekávání přínosů je moţné korektně uvaţovat aţ po úplném zavedení systému

inteligentního měření a jeho provozním osvojení. Zdrojem přínosů můţe být omezení

kontaktů zákazníků za účelem dotazů na informace o OM, za účelem reklamací a nejasností

ve vyúčtování dodávek a dalších kontaktů, které mohou být eliminovány tím, ţe odpovídající

informace bude mít zákazník k dispozici přímo v místě odběru nebo zprostředkovaně přes

internetové aplikace.

V průběhu zavedení AMM lze oprávněně předpokládat, ţe četnost a rozsah kontaktů

zákazníků s call centry provozovatelů sítí nebo obchodníků výrazně vzroste, coţ vyvolá

dodatečné náklady na zaměstnance a technické vybavení. Po plném zavedení a adaptaci

zákazníků na nový systém lze očekávat nepatrné sníţení počtu poţadavků souvisejících

s obsluhou zákazníků. V celém hodnoceném období předpokládáme nulovou změnu těchto

nákladů oproti stávající variantě.

Riziko nedosaţení tohoto očekávání spočívá v samotném chování a mentalitě zákazníků,

zejména domácností. Dle provedených průzkumů je zájem o pokrokové komunikační cesty

s dodavateli energií nízký a další směr vývoje není dobře predikovatelný.

Tento benefit není zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty.

4.2.5. Provozní náklady a údržba samotné měřicí techniky

Pro účely stanovení míry dosaţitelných přínosů je důleţité uvaţovat výchozí stav technické

úrovně nyní instalovaných měřicích zařízení. Zákazníci v kategoriích MO a DOM jsou

vybaveni mechanickými, převáţně membránovými, plynoměry, které se vyznačují vysokou

spolehlivostí.

S přihlédnutím k této výchozí situaci se očekává, ţe provoz měřidel typu AMM a jejich

periferií (baterie, komunikační moduly, atd.) vyvolá vyšší četnost poruch a vyšší náklady na

opravy a údrţbu. Toto pak je rizikem nedosaţení alespoň nákladové neutrality provozu

a údrţby měřicích zařízení ve vztahu k současnému stavu.

Náklady na provoz a údrţbu samotné měřicí techniky jsou zahrnuty v porovnání nákladů

(OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty.

4.2.6. Odložené investice do distribuční a přepravní soustavy

V podmínkách ČR není potřeba vyrovnávat průběh spotřeby plynu prostřednictvím AMM (viz

kapitola 2.3). Proto zavedením AMM nedojde k zrovnoměrnění spotřeby plynu. Redukci či

odloţení investic do plynárenské soustavy zrovnoměrněním odběrů plynu a moţnosti její

lokální i širší optimalizace není v plynárenství ČR moţné očekávat.

Tento benefit není zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX) Základní a Plošné varianty.

27

4.2.7. Technické a netechnické ztráty

V plynárenství ČR se neočekává sníţení spotřeby plynu v souvislosti se zavedením

inteligentního měření. V této souvislosti nelze očekávat sníţení technických ztrát.

Očekávání přínosů ve sníţení netechnických ztrát je zcela opodstatněné, avšak jen v části

neoprávněných odběrů způsobených zásahy do měřicích zařízení a nikoli neoprávněnými

odběry uskutečněnými přímo v soustavě nebo neměřených částech domovních rozvodů.

V této oblasti poskytuje zavedení AMM pomocné nástroje pro lokalizaci významnějších

neoprávněných odběrů.

Naproti tomu je korektní uvaţovat, ţe zpracování, validace alarmů a zpracování a analýza

bilancí vyţaduje určité náklady na provoz a obsluhu ICT aplikací (provozní náklady,

personál).

Benefit sníţení netechnických ztrát je zahrnut v porovnání nákladů (OPEX i CAPEX)

Základní a Plošné varianty.

4.2.8. Spotřeba a špičkové zatížení

V podmínkách ČR se očekává, ţe zavedením AMM nebude dosaţeno redukce absolutní

spotřeby plynu ovlivňováním chování zákazníků na základě informací ze systému AMM aţ

„do domu“, např. prostřednictvím Home Display. Toto potvrzují výsledky dostupných pilotních

projektů realizovaných v ČR. Nicméně je nutno konstatovat, ţe v současné době není

k dispozici adekvátní objem pilotních projektů pro komplexní vyhodnocení. Některé pilotní

projekty ještě probíhají a jejich výsledky budou známy aţ v průběhu roku 2013.

Při stanovení míry očekávání přínosu ve spotřebě a sníţení špičkového zatíţení je třeba

v podmínkách ČR počítat s nulovým přínosem. Nadále by mělo probíhat ověřování tohoto

parametru v pilotních projektech na území ČR. Při ekonomickém hodnocení byla zpracována

citlivostní analýza tohoto parametru.

Jedním z očekávání EK je, ţe zavedení AMM umoţní optimalizaci odběrů (vyrovnávání

odběrového diagramu) v plynárenské soustavě a tím dosaţení úspor při přepravě plynu, při

vtláčení/čerpání plynu do/ze zásobníků pro krytí zátěţových špiček, dále dosaţení úspor

v dimenzování kapacit soustavy a v neposlední řadě i úspor na technických ztrátách (viz

předchozí hodnocení). Vzhledem k tomu, ţe v ČR není potřeba optimalizace spotřeby ve

špičkách (s výjimkou stavů nouze), protoţe plynárenská soustava má vlastní významnou

akumulační schopnost a kapacita zásobníků plynu pro potřeby ČR je dostatečná, nelze

očekávat v této oblasti ţádné úspory.

Předpokládá se, ţe zavedení AMM umoţní dálkové přerušení dodávky plynu v případě

předcházení či vzniku stavů nouze. Tato moţnost můţe účinně zabránit lokálním

i rozsáhlejším přerušením dodávky plynu a její význam je velmi pozitivní.

4.2.9. Přerušení dodávek plynu

Očekávání, ţe zavedením AMM se vytvoří podmínky a fakticky dojde k významnějšímu

zlepšení sledovaného parametru průměrné doby přerušení, není v podmínkách ČR

relevantní.

Tento benefit není vyčíslen a není zahrnut do porovnání variant Základní a Plošná.

28

4.2.10. CO2 a jiné znečišťující látky

Zavedením AMM se v ČR neočekává sníţení spotřeby plynu, proto nelze očekávat s tím

spojené sníţení produkce CO2 a dalších látek znečišťujících ovzduší.

Tento benefit není vyčíslen a není zahrnut do porovnání variant Základní a Plošná.

4.3. Investice a náklady zavedení AMM

Za účelem zřízení systému AMM a získání očekávaných přínosů musí provozovatelé

soustav a další účastníci trhu s plynem, např. operátor trhu, realizovat dále specifikované

investice a v průběhu provozování nést odpovídající provozní náklady. Kromě toho musí být

vzaty v úvahu zmařené investice a náklady spojené s likvidací stávajících plynoměrů.

4.3.1. Nové investice

Je třeba vzít v úvahu, ţe ačkoli vlastní měřicí zařízení tvoři významnou část investičních

výdajů systému AMM, většina výdajů směřuje do podpůrné infrastruktury v oblasti ICT, úprav

distribuční sítě za odběrnými místy a modernizace odběrných míst pro instalaci inteligentních

měřičů. Hlavními poloţkami těchto investic jsou:

Příprava a zavedení AMM (investičního charakteru)

Pořízení a instalace inteligentních měřicích zařízení a jejich periferií (samostatných modulů). Ocenění těchto investic bude redukováno o neuskutečněné investice do klasických měřicích zařízení, která jiţ nebudou v průběhu a dokončení zavedení pořizována

Pořízení nových aplikací a systémů ICT podpory pro AMM (odečtové centrály, předzpracování dat, archivace dat, interface na fakturační systémy a systémy provozovatelů plynárenských soustav, obchodníků a operátora trhu)

Pořízení komunikačních systémů pro přenos dat a povelů, pokud budou součástí sítě

Investice do úpravy nebo úplné modernizace odběrných míst u zákazníků z důvodu, ţe technicky nevyhovují potřebám instalace měřicích zařízení a dalších komponent pro zavedení AMM

Investice do úprav regulačních stanic pro potřeby instalace měřicích zařízení, koncentrátorů či dálkově ovládaných prvků

4.3.2. Zmařené investice

Protoţe zmařené investice nejsou hotovostním výdajem, nejsou zahrnuty do ekonomického

hodnocení. Do ekonomického hodnocení jsou zahrnuty pouze výdaje na likvidaci stávajících

měřicích zařízení. Jedná se o vyřazení a likvidaci nedoţitých stávajících měřicích zařízení,

která budou ze sítě v průběhu a dokončení zavedení AMM staţena.

4.3.3. Provozní náklady

Technologie dálkových odečtů přináší úspory na personálních nákladech spojených s odečty

a obsluhou odběrných míst, zároveň vyţaduje navýšení počtu vysoce kvalifikovaného

personálu pro obsluhu moderních technologií a při návazném zpracování dat. Hlavní

hodnocené skupiny provozních nákladů jsou:

Náklady přípravy a zavedení AMM provozního charakteru, zejména pasportizace a získání dalších podkladů pro zpracování projektové dokumentace nasazení AMM

Náklady na provoz a údrţbu inteligentních měřicích zařízení

29

Náklady provozování a údrţby odpovídajících systémů a aplikací IT podpory AMM u dotčených účastníků trhu s plynem (provozovatelů plynárenské soustavy, obchodníků s plynem a operátora trhu)

Náklady na provozování a údrţbu telekomunikačních systémů zřízených provozovateli plynárenské soustavy tj. provozování sítí a jejich vybavení, včetně pronájmů míst pro umístění komunikačních prvků

Náklady na telekomunikační sluţby nakupované na telekomunikačním trhu od třetích stran

Náklady provozovatelů plynárenské soustavy vyvolané provozováním a údrţbou síťových komponent, které jsou instalovány pro účely AMM

Náklady na školení a rekvalifikaci personálu účastníků trhu s plynem

Marketingové náklady na edukaci zákazníků a jejich motivaci k přijetí nové technologie a vyuţití nových moţností péče o hospodaření s energií

30

5. Zkušenosti z pilotních projektů zavedení AMM v plynárenství ČR

V České republice a v zahraničí nejvýznamnější provozovatelé distribučních soustav

provádějí vlastní pilotní projekty v oblasti inteligentního měření. Nezbytnou podmínkou pro

správné posouzení moţnosti zavedení inteligentního měření v České republice je i analýza

výstupů či dílčích závěrů plynoucích z těchto pilotních projektů. V oblasti plynárenství byla

získána data z pilotních projektů energetické skupiny působící v ČR a dalších evropských

zemích.

5.1. Zkušenosti plynárenské skupiny z pilotního projektu v ČR

Rozsah pilotního projektu:

Pilotní projekt byl spuštěn v roce 2010.

V plánu bylo nainstalovat 5000 ks inteligentních měřidel pro plyn do roku 2012.

V současné době bylo aktuálně nainstalováno 2 500 ks inteligentních měřidel (plyn).

Hlavním cílem pilotního projektu je ověření pouţitých technologií.

Benefity pilotního projektu:

Výsledek ekonomického posouzení pilotního projektu je negativní.

Nebyly identifikovány změny v oblasti spotřeby plynu.

Ve vybraných lokalitách bylo zjištěno sníţení netechnických ztrát.

Pouţitá komunikace inteligentního měření:

Kombinace LAN/WAN, GPRS

PLC (test multiutility)

Získané zkušenosti z pilotního projektu:

Oproti předpokladu byly zjištěny vyšší náklady oproti stávajícímu stavu:

o CAPEX cca 4x aţ 8x vyšší

o OPEX cca 2x aţ 3x vyšší

Při komunikaci s domácím displejem nelze zajistit ţivotnost plynoměru po dobu cejchu (baterie).

5.2. Zkušenosti plynárenské skupiny z evropských zemí

Rozsah pilotních projektů:

První pilotní projekt byl spuštěn v roce 2006, druhý v roce 2008.

V plánu prvního projektu bylo nainstalovat 100 000 ks inteligentních měřidel pro elektro/plyn, v druhém projektu byla plánovaná instalace 3 000 ks inteligentních měřidel pro elektro/plyn

V současné době bylo aktuálně nainstalováno 30 000 ks inteligentních měřidel (elektro/plyn) v prvním projektu a všechna měřidla AMM ve druhém.

V jednom z pilotních projektů se testuje předplacená sluţba.

Přínosy pilotního projektu:

Výsledek ekonomického posouzení pilotního projektu je negativní.

Nebyly identifikovány změny v oblasti spotřeby plynu.

31

Pouţitá komunikace inteligentního měření:

Kombinace SMS a GPRS

Kombinace PLC a GPRS

Přenos dat na domácí displej je v jednom z projektů pomocí komunikace RF/Wireless Mbus/Zeegbee.

Získané zkušenosti z pilotních projektů:

Byla zjištěna poruchovost inteligentních měřidel (vyšší neţ 3 %).

Byly zjištěny problémy s PLC a GPRS komunikací.

Největším zdrojem poruch a následně výjezdu servisních techniků bylo pouţití domácích displejů ve spojení s inteligentním měřidlem.

32

6. Ekonomické vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR

6.1. Metodika modelu

Cílem ekonomické analýzy je odpovědět na otázku, zda má zavedení technologie

inteligentního měření pozitivní efekt pro společnost. Pro dosaţení tohoto cíle byl vytvořen

ekonomický model zavedení AMM v plynárenství ČR, který na základě zjištění

předcházejících projektů porovnává vybranou variantu Plošnou s variantou Základní. Model

zohledňuje všechny relevantní výdajové a příjmové poloţky zavedení v časovém rozlišení

a umoţňuje změnou parametrů určit citlivost výsledků na tyto parametry.

6.1.1. Metodika diskontovaných peněžních toků (DCF)

Model je zaloţen na metodice diskontovaných peněţních toků – DCF (Discounted Cash

Flow), která spočívá v ocenění projektu pomocí časové hodnoty peněz. Jedná se

o výnosovou metodu, při které jsou budoucí peněţní toky (odchozí a příchozí) diskontovány

tak, aby byla stanovena čistá současná hodnota – NPV (Net Present Value). Metoda DCF je

široce vyuţívána při investičním rozhodování.

Výstupem modelu je čistá současná hodnota (NPV) rozdílových výdajů spojených

s přípravou, zavedením a provozem technologie inteligentního měření a souvisejících

benefitů získaných oproti stávajícímu stavu vyjádřených jako hotovostní příjmy.

6.1.2. Princip stanovení rozdílu mezi Základní a Plošnou variantou

Pro varianty Základní a Plošná jsou porovnávány výdaje v jednotlivých letech (investiční

a provozní), dále jsou spočítány příjmy z benefitů. Výsledná hodnota NPV je součet

diskontovaných benefitů a rozdílu výdajů za hodnocené období.

6.1.3. Hodnocené období

Pro potřebu porovnávání a hodnocení variant zavedení AMM jsou v modelu započteny

výdaje a příjmy plynoucí z první vlny instalace technologie inteligentního měření. Ve chvíli

nahrazení prvních inteligentních měřidel (po uplynutí jejich certifikace, která je stanovena

legislativou na 10 let) novými přístroji se, úměrně rychlosti náhrady, sniţují i započtené

výdaje a příjmy a do kalkulace výdajů a příjmů je reflektován pouze poměr dle podílu

inteligentních měřidel z první vlny instalací.

Celé období, za které se počítá ekonomický model, je sloţeno z částí:

Přípravná fáze (7 let) – období před zahájením samotné instalace měřicích zařízení, ve kterém probíhá příprava příslušné legislativy, příprava detailního plánu zavádění, výběrová řízení na dodavatele technologie, nákup technologie, školení personálu apod.

Realizační fáze (10 let) – doba, po kterou dochází k osazování odběrných míst novou technologií, aţ po dobu, kdy budou všechna odběrná místa v ČR osazena.

Provozní fáze (10 let dle certifikace měřicího zařízení) – doba, po kterou je technologie provozována, neţ dojde k její výměně. Tato fáze obsahuje doběh, tj. období, ve kterém je v modelu uvaţováno postupné vyřazování inteligentních měřidel bez náhrady a zároveň dochází k dočerpání z nich plynoucích benefitů. Jedná se o teoretický předpoklad, který umoţní provést kalkulaci na časově uzavřeném období.

33

Období (počet let), za které se počítá ekonomický model, je tedy následující:

Přípravná fáze Realizační fáze Fáze provozu / doběh

7 10 10

Znázornění průběhu přípravy a zavedení AMM a příslušný průběh výdajů a příjmů je na

následujícím obrázku.

Obrázek 3 Časový průběh výdajů a příjmů přípravy a zavedení AMM

6.1.4. Zastoupení účastníků na trhu s plynem

Při sestavení modelu byly uvaţovány výdaje a dopady na všechny relevantní účastníku trhu,

od výroby, přes distribuci a obchod aţ k samotnému zákazníkovi včetně dopadů na trh

samotný prostřednictvím operátora trhu. Byly identifikovány hlavní čtyři skupiny („nositelé“)

nákladů a přínosů.

Distribuce – provozovatel distribuční soustavy je nositelem valné většiny nákladů zavedení AMM (zejména pořízení, instalace a provoz plynoměrů, komunikace, sběr a zpracování dat, IT systémy). Provozovatel distribuční soustavy je také hlavním příjemcem benefitů, které plynou ze zavedení AMM (zejména úspory z provozu staré generace plynoměrů, odečtů a sníţení netechnických ztrát).

Operátor trhu – jehoţ IT systémy musí být připraveny na provoz AMM, resp. jeho role je klíčová pro správné fungování trhu v ČR.

Obchod – detailní údaje o datech měření umoţní obchodníkům nový rozměr segmentace zákazníků a zpřesnění predikce spotřeby.

Zákazník – hlavním benefitem pro zákazníka je lepší dostupnost informací o spotřebě a ceně za odebraný plyn, úspora ze sníţení spotřeby se neočekává. Náklady zákazníka nebyly identifikovány.

Ostatní – mezi ostatní patří stát ČR jako takový a provozovatel přepravní soustavy.

V hodnotovém řetězci plynu je nutné zohlednit také přepravu, nicméně přímé náklady

a benefity u přepravce plynu nebyly identifikovány. Nepřímé benefity jsou promítnuty

prostřednictvím ceny plynu na zákazníka.

34

6.2. Vstupní parametry modelu

Model je definován parametry a jejich vazbami. Vstupem modelu jsou všechny poloţky

příjmů a výdajů související se zavedením a pouţíváním technologie AMM v ČR a parametry

kvantifikující prvky, činnosti, subjekty nebo popisující okrajové podmínky činnosti modelu.

Pro účely analýzy variant a jejich přehledného hodnocení jsou výstupní hodnoty z modelu

sloučeny do skupin dle oblastí (účelu) nebo subjektů (distribuce, obchod aj.). Tyto

„agregované“ poloţky jsou pak spolu porovnávány.

6.2.1. Seznam agregovaných výdajových položek

Tabulka 4 obsahuje výčet poloţek investičních výdajů a provozních nákladů pouţitých

v modelu.

Tabulka 4 Seznam agregovaných výdajových položek

Popis poloţky výdajů Vstupy tvořící poloţku

MZ - výdaje na instalaci

CAPEX Montáţ nových standardních MZ

CAPEX Montáţ nových AMM MZ

OPEX

Montáţ a demontáţ stávajících MZ

(operativa, demontáţ z důvodu instalace

AMM)

OPEX Likvidace MZ

OPEX Úprava OM

OPEX Opakované návštěvy OM vlivem zavedení

MZ - výdaje na pořízení

CAPEX Pořízení standartních MZ

CAPEX Pořízení průběhových MZ a komunikačních

jednotek

CAPEX Pořízení AMM MZ

OPEX Opravy a ověření MZ

Výdaje na sběr a zpracování dat

z MZ OPEX

Sběr a zpracování dat z MZ AMM (bez DC

a komunikací)

Výdaje na komunikaci

OPEX Komunikace standardních průběhových

měřidel

OPEX Komunikace GPRS pro AMM

OPEX Bezpečnost

35

Popis poloţky výdajů Vstupy tvořící poloţku

Výdaje ICT – distribuce

CAPEX Datová centrála a komunikace

OPEX Datová centrála

Výdaje IT – operátor trhu

CAPEX Výdaje na IS

OPEX Výdaje na IS

Výdaje IT – prodej

CAPEX Výdaje na IS

OPEX Výdaje na IS

Ostatní výdaje

CAPEX Výdaje přípravné fáze

OPEX Ostatní provozní výdaje

6.2.2. Seznam agregovaných položek příjmů

Tabulka 5 obsahuje výčet přínosů/výnosů zahrnutých do výpočtů ekonomického modelu.

Tabulka 5 Seznam agregovaných položek příjmů

Přínosy Vstupy zahrnuté do příjmů

Provoz MZ

OPEX Úspora na odpojení dodávky plynu

OPEX Úspora výdajů při změně dodavatele plynu

OPEX Opravy

Netechnické ztráty OPEX Úspora na sníţení netechnických ztrát

Celkové úspory na sběru a

zpracování dat OPEX

Úspora na sníţení výdajů na manuální

odečty

6.3. Srovnání variant Základní a Plošná

6.3.1. Hodnoty NPV

Ze srovnání varianty Plošné (100% pokrytí technologií AMM, doba instalace 10 let) se

Základní variantou vyplývá, ţe zavedení AMM v plynárenství ČR má za stávající situace

negativní dopad na společnost, respektive na zákazníka. Zavedení AMM by vedlo k nárůstu

regulované sloţky ceny plynu, která by nebyla kompenzována dostatečnými přínosy v jiných

oblastech.

36

V uvaţovaném časovém horizontu existuje riziko nepředvídatelného zvýšení reálné ceny

peněz (nad uvaţovanou hodnotu). Ze srovnání variant Základní a Plošná byla vypočtena

záporná čistá současná hodnota ve výši - 17,26 mld. Kč (NPV diskontováno k 1. 1. 2013).

V současné době a za současných podmínek není zavedení AMM v plynárenství ČR

ekonomicky efektivní. Hlavním předpokladem pro ekonomickou efektivnost je výrazné

sníţení ceny technologií.

Hodnoty výdajů porovnávaných variant Základní a Plošné uvádí Graf 2 a Graf 3.

Graf 2 Vývoj celkových investičních výdajů, porovnání variant Základní a Plošné (scénář 10 let zavádění)

Graf 3 Vývoj celkových provozních výdajů, porovnání variant Základní a Plošné (scénář 10 let)

Graf 4 a Graf 5 uvádí celkové NPV rozdílu mezi porovnávanými variantami, resp. rozdělení

NPV mezi jednotlivé dotčené subjekty, které se budou podílet na zavedení AMM

v plynárenství ČR (distribuce, obchod, zákazník, ostatní).

37

Graf 4 Celkové NPV

Graf 5 NPV jednotlivých skupin dotčených subjektů

6.3.2. Analýza citlivosti na skupině nejvýznamnějších parametrů

Pro 3 nejvýznamnější parametry a agregované poloţky byla provedena citlivostní analýza.

Cílem je určit citlivost výsledku (NPV) na vybrané vstupní parametry. Analýza ukázala, které

parametry je potřeba sledovat s maximální pozorností.

Na níţe uvedeném grafu je znázorněn vliv hlavních vstupů/parametrů na hodnotu NPV.

38

Graf 6 Citlivost NPV na hodnotách hlavních vstupů

Analýza ukazuje nejvýznamnější vliv diskontního faktoru (WACC) a investice do AMM.

Ceny instalace plynoměrů a ceny technologií systému AMM jsou stanoveny na základě prací předcházejících tomuto ekonomickému posouzení. Tyto ceny mají zásadní vliv na výsledek ekonomického hodnocení a při jejich současné výši je zavedení AMM ekonomicky neefektivní.

WACC je uvaţován v referenční hodnotě 6,1 %, a to ve vazbě na cenu vlastního a cizího kapitálu.

Absolutní úspora plynu je uvaţována v referenční hodnotě 0 %, a to z následujících důvodů:

Úspora spotřeby plynu zavedením AMM není v podmínkách ČR dosaţitelná.

Praktické zkušenosti z pilotních projektů neindikují absolutní úspory spotřeby plynu.

Absolutní úspora spotřeby plynu nevyplývá přímo ze zavedení technologie AMM.

6.3.3. Specifikace podmínek pro pozitivní NPV

S ohledem na fakt, ţe předpokladem zavedení AMM je ekonomická efektivnost, tzn.

nezáporné NPV, je vhodné nalézt prahové hodnoty jednotlivých vstupních parametrů,

kterými je tento poţadavek splněn.

Na základě citlivostní analýzy bylo zjištěno, ţe neexistuje ţádný parametr, který by mohl

samostatně posunout hodnotu NPV do kladných čísel.

Z citlivostní analýzy je dále patrné, ţe ani výrazná změna (- 50 %) nákupních cen

technologie AMM neposkytuje dostatečné přiblíţení k NPV=0.

6.4. Vyhodnocení souladu s doporučením EU

Evropská komise vydala dne 9. 3. 2012 doporučení pro oblast inteligentního měření

s názvem „Commmission recommendation of 9. 3. 2012 on preparaton for the roll-out of

smart metering systems“. Tento materiál se, ve své příloze, detailněji zabývá problematikou

ekonomického vyhodnocení dlouhodobých nákladů a přínosů zavedení inteligentního měření

v oblasti elektroenergetiky a plynárenství.

39

Annex: „Guidelines on the methodology for the economic assessment of the long-term costs and benefits of the roll-out of smart metering in accordance with Annex I of the Directives 2009/72/EC and 2009/73/EC“

Při vypracování ekonomického modelu a celkového ekonomického vyhodnocení zavedení

AMM v plynárenství ČR byla jednotlivá doporučení Evropské unie uvaţována a reflektována.

Základní koncept koresponduje s uvedenými doporučeními:

Výčet proměnných a parametrů v modelu (viz příloha č. 1)

Výčet výdajových poloţek

Výčet benefitů/příjmů

Při vypracování ekonomického vyhodnocení byla zohledněna lokální specifika České

republiky. Detailní porovnání provedeného ekonomického vyhodnocení zavedení AMM v ČR

s doporučeními Evropské komise je provedeno v příloze č. 2.

Provedené ekonomické vyhodnocení zavedení AMM v plynárenství ČR ve svých základních

rysech, pouţité metodologii, vstupních datech a předpokladech reflektuje vydaná doporučení

Evropské komise. V případě, ţe některé doporučení bylo pro konkrétní situaci irelevantní, je

toto popsáno v příloze č. 2, a to včetně komentáře se zdůvodněním.

40

7. Doporučení pro zavedení inteligentního měření v plynárenství ČR

7.1. Závěrečné doporučení

Vzhledem k závěrům předešlých kapitol tohoto ekonomického posouzení se nejeví jako

vhodné rozhodnout o zavedení AMM v plynárenství ČR. Lze konstatovat několik zásadních

zjištění:

Není dokončen návrh standardizace technických poţadavků na systém inteligentního měření v plynárenství v rámci EU.

Příprava a zavedení AMM v plynárenství by měla být koordinována s přípravou a zavedením systému inteligentního měření v elektroenergetice. V současné době zavedení AMM v elektroenergetice není finálně připraveno, bude finančně značně náročné a není jasný způsob jeho financování. Pro plynárenství, kde jsou obecně očekávány mnohem niţší přínosy, je vhodné počkat na další vývoj v oblasti elektroenergetiky.

Nebylo provedeno dostatečné vyzkoušení technologie v rámci pilotních projektů, které by potvrdily opodstatněnost zavedení AMM v plynárenství a také, které by potvrdily teoretické výpočty příjmů a výdajů. Dosavadní pilotní projekty vykazují negativní ekonomické výsledky.

Na základě současných poznatků není moţné na úrovni ČR přijmout konečné rozhodnutí o zavedení AMM v plynárenství ČR. Současná novela Energetického zákona počítá v § 16 s tím, ţe Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR bude i nadále zpracovávat analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství.

Na základě tímto posouzením provedeného kvalitativního a ekonomického vyhodnocení

záměru zavedení inteligentního měření v ČR a s přihlédnutím k dosavadním výsledkům

a zkušenostem z probíhajících pilotních projektů v ČR i instalací v některých zemích EU se

v ČR doporučuje následující:

Nezahajovat plošné zavedení AMM do roku 2018 a pokračovat v provozování a technologickém vývoji cestou pilotních projektů

Průběţně sledovat další technologický vývoj v oblasti inteligentních sítí a inteligentního měření zejména z hlediska vývoje parametrů a cen klíčových komponent, důleţitých pro rozhodování o zahájení přípravy a zavedení AMM.

Opakovaně vyhodnotit vhodnost a zejména efektivitu zavedení inteligentního měření nejpozději za 5 let, tj. do roku 2017.

7.2. Odůvodnění doporučení

V ČR je vysoká úroveň plošné plynofikace. V segmentu domácností je cca 1,17 mil. odběrných míst (cca 41%) s roční spotřebou plynu niţší neţ 1,89 MWh (vyuţití plynu „pouze na vaření“).

V ČR je oproti ostatním zemím více neţ 50 % roční spotřeby plynu měřeno průběhovými měřidly a zákazník má moţnost získat aktuální informace o své reálné spotřebě.

Díky fungujícímu systému zálohových plateb se nevyskytuje zásadní problém s řízením neplatičů, netechnické ztráty jsou na nízké úrovni. Je plně funkční systém operátora trhu. Lze tedy konstatovat, ţe významnou část přínosů, které vedou jiné státy k zavedení AMM, jiţ jsou v ČR k dispozici a účastníci trhu je aktivně vyuţívají.

41

Technologie výroby a aplikační vybavenosti komponent pro zavedení AMM (měřidla a jejich periferie, telekomunikace) nejsou dosud na úrovni, která dává záruku efektivního, spolehlivého a cenově přijatelného nasazení a poté provozování s vyšší pravděpodobností dosaţení očekávaných přínosů.

Vzhledem k tomu, ţe se v plynárenství ČR k vyrovnávání okamţitých změn ve spotřebě plynu vyuţívají jiné nástroje (akumulace soustavy a zásobníky plynu viz kapitola 2.3), je potenciál AMM v této oblasti nulový.

Oblast sluţeb poskytovaných zákazníkům a přizpůsobování jejich skutečným potřebám a poţadavkům a vyvinutí motivačních nástrojů pro široké uplatnění moţností AMM si vyţádá dostatek času v období projektové a marketingové přípravy.

Případné zavedení AMM v podmínkách ČR není ekonomicky efektivní, s nepříznivým dopadem jednak do hospodaření provozovatelů soustav a zejména do regulovaných cen pro zákazníky.

Na základě analyzovaných dostupných výsledků pilotních projektů v ČR a v dalších evropských zemích nelze očekávat přínosy v úspoře plynu zavedením AMM.

Případné plošné zavedení AMM v plynárenství ČR si vyţádá především u segmentů MO a DOM splnění daleko přísnějších poţadavků na nakládání s citlivými daty s ohledem na ochranu osobních údajů a zajištění ochrany před zneuţitím dat v obchodním styku, s nepříznivým dopadem zejména do regulovaných cen pro zákazníky.

7.3. Podmínky pro zajištění ekonomické výhodnosti zavedení AMM v plynárenství ČR

Z ekonomického hodnocení vyplývá, ţe pro technicky, technologicky a ekonomicky úspěšné

zavedení AMM v plynárenství ČR je nevyhnutelné, aby bylo dosaţeno změny více parametrů

a podmínek oproti stavu, který je znám v čase zpracování tohoto posouzení.

Jedná se zejména o:

Podstatné sníţení cenové úrovně technických komponent systému AMM, včetně ICT infrastruktury systému AMM, na základě dalšího technologického vývoje při souběţném zvýšení provozní spolehlivosti a sníţení poţadavků (nákladů) na běţnou údrţbu. Prioritně jde o samotná měřicí zařízení a jejich periferie, resp. moduly pro všechny předpokládané funkcionality.

Výrazné zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti, přenosové rychlosti a kapacity komunikačních sluţeb poskytovaných telekomunikačními operátory při souběţném sníţení cen pro poskytování datových sluţeb.

Dosaţení konvergence a integrity záměrů rozvoje systémů AMM a plynárenských soustav při vynaloţení minima technických a finančních prostředků.

Přezkoumání optima četnosti pravidelných odečtů měřicích zařízení z hlediska všech účastníků trhu s plynem jak z hlediska fungování trţních mechanizmů, tak z hlediska jejich nákladů.

42

Přílohy

Příloha 1 Soupis vstupů a parametrů ekonomického modelu

VSTUPY - Parametry ekonomického modelu

Parametr Hodnota Jednotka

Společné parametry (základní nastavení)

Diskontní sazba 6,1 %

Inflační koeficient 2,0 %

Průměrný roční růst spotřeby plynu 2,0 %

Průměrný roční růst ceny plynu 2,0 %

Počet fakturací / rok 1 ks

Nominální růst mezd 4,0 %

Korporátní daň 19,0 %

Výpočet NPV je proveden k 2013 rok

Průměrný růst počtu OM 0,0 %

Absolutní úspora plynu 0 %

Průměrná cena plynu na velkoobchodním trhu (v roce 2013, v dalších

letech roste o inflaci) 669,12 Kč/MWh

Současná výše ztrát (technické + netechnické) 1,9 %

Sníţení NTZ ze spotřeby MO+DOM při 100% pokrytí 0,01 %

43

VSTUPY – Distribuční výdaje (Nominální hodnota za celé hodnotící období)

Parametr Základní Plošná Jednotka

CAPEX celkem 8 668 29 757 mil. Kč

Investice do standartních měřicích systémů 8 668 3 074 mil. Kč

Měřicí zařízení na OM - standardní MZ 4 538 1 631 mil. Kč

plynoměr G1,6 až G6 standardní 3 479 1 272 mil. Kč

plynoměr G10 až G400 standardní 1 059 359 mil. Kč

Montáţ standartní MZ - nové 4 131 1 443 mil. Kč

Investice do inteligentních měřicích systémů 0 19 224 mil. Kč

Měřicí zařízení na OM - AMM 0 11 768 mil. Kč

G1,6 až G6 AMM 0 9 267 mil. Kč

G10 až G400 AMM 0 2 501 mil. Kč

Montáţ AMM MZ - nové 0 7 457 mil. Kč

Investice do komunikací 0 6 848 mil. Kč

Infrastruktura AMM - opakovač signálu 0 2 814 mil. Kč

Infrastruktura - koncentrátory 0 1 257 mil. Kč

Datová centrála 0 2 777 mil. Kč

Ostatní 0 611 mil. Kč

Příprava projektu 0 184 mil. Kč

Marketing 0 0 mil. Kč

Bezpečnost 0 426 mil. Kč

44

OPEX celkem 15 665 27 326 mil. Kč

Výdaje na provoz měřicích přístrojů 10 535 15 601 mil. Kč

Odpojení pro neplacení, následná obnova dodávky 1 815 892 mil. Kč

Návštěva OM spojená se změnou na OM 648 319 mil. Kč

Montáţ standardních a AMM MZ 5 325 5 315 mil. Kč

Demontáţ standardních a AMM MZ 1 153 1 367 mil. Kč

Likvidace MZ 171 228 mil. Kč

Opravy 1 423 809 mil. Kč

Periodická kontrola OM 0 1 114 mil. Kč

Pronájem míst pro koncentrátor a opakovač 0 3 474 mil. Kč

Úprava na OM vlivem zavedení AMM 0 574 mil. Kč

Vlastní spotřeba koncentrátorů a opakovačů 0 249 mil. Kč

Servis koncentrátorů a opakovačů 0 1 033 mil. Kč

Opakované návštěvy zavedení AMM 0 227 mil. Kč

Výdaje na odečet naměřených hodnot 3 219 4 735 mil. Kč

Sběr a zpracování dat z MZ std. 3 219 1 648 mil. Kč

Sběr a zpracování dat z MZ AMM (bez DC a komunikací) 0 3 087 mil. Kč

Komunikace 0 4 384 mil. Kč

Datová centrála 0 3 436 mil. Kč

Komunikace na OM 0 592 mil. Kč

Komunikace na koncentrátoru 0 355 mil. Kč

45

Ostatní 1 911 2 606 mil. Kč

Bezpečnost 0 695 mil. Kč

Marketing 0 0 mil. Kč

Výdaje na vyúčtování 1 911 1 911 mil. Kč

VSTUPY - Výdaje obchodníků (Nominální hodnota za celé hodnotící období)

Parametr Základní Plošná Jednotka

CAPEX celkem 0 1 447 mil. Kč

Výdaje na IT v souvislosti se zavedením AMM 0 967 mil. Kč

Ostatní 0 480 mil. Kč

OPEX celkem 0 1 840 mil. Kč

Výdaje na IT v souvislosti se zavedením AMM 0 1 840 mil. Kč

VSTUPY - Výdaje Operátora trhu (Nominální hodnota za celé hodnotící období)

Parametr Základní Plošná Jednotka

CAPEX celkem 0 325 mil. Kč

Výdaje na IT v souvislosti se zavedením AMM 0 325 mil. Kč

OPEX celkem 0 456 mil. Kč

Výdaje na IT v souvislosti se zavedením AMM 0 456 mil. Kč

46

VSTUPY - Celospolečenské výdaje - stát (Nominální hodnota za celé hodnotící období)

Parametr Základní Plošná Jednotka

CAPEX celkem 0 45 mil. Kč

Legislativní a jiná příprava zavedení AMM 0 45 mil. Kč

PARAMETRY – Níže popsané parametry byly použity při stanovení výdajových vstupů

Výdajové položky a ceny Hodnota Jednotka

CAPEX

Plynoměr G1,6 aţ G6 standardní 1 072 Kč/ks

Plynoměr G10 aţ G400 standardní 10 058 Kč/ks

Plynoměr G1,6 aţ G6 AMM 3 190 Kč/ks

Plynoměr G10 aţ G400 AMM 43 787 Kč/ks

Koncentrátor – včetně montáţe 34 500 Kč/ks

Opakovač + infrastruktura 7 500 Kč/ks

OPEX

G1,6 aţ G6 AMM – standardní montáţ 1 100 Kč/ks

G1,6 aţ G6 vícenáklad na montáţ AMM MZ 700 Kč/ks

G10 aţ G400 - standardní montáţ 3 032 Kč/ks

G10 aţ G400 vícenáklad na montáţ AMM MZ 1 000 Kč/ks

G1,6 aţ G6 standardní demontáţ 121 Kč/ks

G10 aţ G400 standardní demontáţ 750 Kč/ks

Odpojení pro neplacení 2 771 Kč/ks

Obnovení dodávky po neplacení 5 710 Kč/ks

47

Návštěva OM spojená se změnou OM 728 Kč/ks

Návštěva OM spojená se změnou dodavatele - celkem 306 Kč/ks

Návštěva OM spojená se změnou dodavatele - odečet 206 Kč/ks

Opravy měřicích zařízení 400 Kč/ks

Likvidace MZ 48 Kč/ks

Periodická kontrola OM 455 Kč/ks

Cena EE 1 500 Kč/MWh

Cena 1 faktury 25 Kč/ks

Indexy

Index růstu osobních nákladů 4 %

Index růstu cen výrobků - měřicích a komunikačních zařízení 2 %

Index růstu cen sluţeb - provoz a instalace 2 %

Ostatní parametry Hodnota Jednotka

Počty prvků (předpokládané hodnoty k 1. 1. 2013)

Plynoměry G1,6 aţ G400 standardní celkem 2 866 340 ks/rok

G1,6 aţ G6 standardní 2 813 768 ks/rok

G10 aţ G400 standardní 52 572 ks/rok

Návštěvy OM: vývoj po zavedení AMM MZ

Odpojení pro neplacení 5 %

Obnovení dodávky po neplacení 5 %

Návštěva OM spojená se změnou na OM 3 %

Návštěva OM spojená se změnou dodavatele 5 %

Odpojení pro neplacení 22 743 ks/rok

48

Návštěva OM spojená se změnou dodavatele 73 556 ks/rok

Odečty MZ standardní 2 549 029 ks/rok

Opravy (předpokládané hodnoty k 1. 1. 2013)

Počet opravených G1,6 aţ G6 standardní 106 819 ks/rok

Počet opravených G10 aţ G400 standardní 2 623 ks/rok

Použitelná MZ z operativy

G1,6 aţ G6 standardní 50 %

G10 aţ G400 standardní 50 %

Použitelná demontovaná zařízení vlivem zavedení AMM

G1,6 aţ G400 standardní 50 %

Cejch (předpokládané hodnoty k 1. 1. 2013)

G1,6 aţ G6 standardní 180 481 ks/rok

G10 aţ G400 standardní 3 556 ks/rok

Poměr operativa AMM MZ vs. operativa standardních MZ

Poměr operativa AMM MZ vs. operativa standardních MZ 110 %

Operativa montáž v ks

G1,6 aţ G6 standardní 66 314 ks/rok

G10 aţ G400 standardní 3 380 ks/rok

Operativa demontáž v ks

G1,6 aţ G6 standardní 66 314 ks/rok

G10 aţ G400 standardní 3 380 ks/rok

49

Ostatní parametry

Počet MZ na 1 opakovač signálů 10 ks

Počet MZ na 1 koncentrátor 100 ks

Vlastní spotřeba

Vlastní spotřeba koncentrátor 38 kWh/rok

Vlastní spotřeba opakovač 38 kWh/rok

Příprava

Počet FTE (full time equivalent) pro předpřípravnou fázi projektu

(předpokládané hodnoty k 1. 1. 2013) 15 FTE/rok

50

Příloha 2 Popis souladu vstupů/parametrů ekonomického modelu v kontextu doporučení EC z 9. 3. 2012 C (2012) 1342

Popis souladu vstupů/parametrů Ekonomického modelu v kontextu doporučení EC z 9. 3. 2012 C (2012) 1342

V1Předpokládané změny spotřeby energie % NE Model neobsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v ekonomickém

posouzení.

V2Předpokládané změny cen energie % ANO

Ano model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V3Posun zatíţení ve špičkách % NE

Tento parametr model neobsahuje (viz BEN15)

V4

Ztráty elektřiny při přenosu a distribuci % NE V plynárenství ČR se neočekává sníţení spotřeby plynu

v souvislosti se zavedením inteligentního měření ani

rovnoměrnější odběr ZP v průběhu dne. V této souvislosti nelze

očekávat sníţení technických ztrát.

V5Odhadované nedodané minuty % NE Tento parametr model neobsahuje, neboť není očekáván rozdíl

oproti současnému stavu.

V6Hodnota ztrát zatíţení; hodnota dodávek €/kWh NE Tento parametr model neobsahuje, neboť není očekáván rozdíl

oproti současnému stavu.

V7Diskontní sazba % ANO

Ano model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V8Technické náklady (např. na inteligentní měřicí

přístroje, GPRS/PLC modemy atd.) €

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V9Počet inteligentních měřicích systémů, které mají

být instalovány

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V10Náklady na instalaci inteligentního měřicího

systému €

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V11Očekávaná ţivotnost inteligentního měřicího

systému

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V12Náklady na odečet €/rok ANO

Ano model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V13

Telekomunikační úspěšnost % NE Tento parametr model neobsahuje. Jedná se mandatorní

poţadavek, bez jehoţ splnění nelze AMM zavést. Pro zavedení

AMM se počítá s telekomunikační úspěšností vyšší neţ

99,9%.

V14Míra inflace % ANO

Ano model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V15Sníţení nákladů spojených s vyspělostí

technologie %

NE Počítá se postupným zlepšováním technologie a bezpečnosti,

tzn. nedojde k sníţení ceny.

V16Harmonogram provádění (počet SM/rok) ANO

Ano model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

V17

Procentní podíl měřicích přístrojů umístěných ve

venkovských a městských oblastech %

ANO Ano, model obsahuje jako parametr průměrnou hodnotu dle

poměrného zastoupení počtu instalací ve městech a mimo

města.

V18

Náklady na sníţení emisí €/t NE

Tento parametr model neobsahuje (viz BEN 21)

Komentářč. Ekonomický

model zahrnuje

Proměnné veličiny/údaje které mají být

stanoveny/shromažďoványObecná kategorie

51

č. Obecná kategorieDruh nákladů, které mají být sledovány pro

zavedení a odhadnuty pro referenční úroveňANO/NE

CAP1Investice do inteligentních měřicích systémů

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

CAP2Investice do IT

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

CAP3Investice do komunikací

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

CAP4

Investice do zobrazovacích jednotek v

domácnostech (připadají-li v úvahu)

NE Vybavení domácností domácími displeji není v ţádné

hodnocené alternativě zavední AMM uvaţováno. Předpokládá

se řešení bez displejů, resp. dispej na náklady zákazníka.

CAP5Výroba NE

Pro plynárenství ČR není relevantní

CAP6Přenos (resp. přeprava v plynárenství)

NE

Model neobsahuje. S investičními výdaji na úrovni přepravy

plynu se neuvaţuje.

CAP7Distribuce

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

CAP8Neuskutečněné investice do konvenčních

měřicích přístrojů (negativní náklady které se

zařadí na seznam přínosů)

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v

ekonomickém posouzení

OPE1Náklady na údrţbu IT

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

OPE2Náklady na správu sítě a počáteční náklady

ANO

Ano model obsahuje - tato poloţka je zahrnuta ve výdajové

poloţce správa IT

OPE3Náklady na komunikace/přenos dat (např. GPRS,

radiokomunikace atd.) ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

OPE4Náklady na vedení scénáře

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

OPE5Výměna/porucha inteligentních měřicích systémů

(postupná) ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

OPE6Sníţení příjmu (např. v důsledku účinnější

spotřeby) NEPro plynárenství ČR není relevantní

OPE7

Výroba

NE

Pro plynárenství ČR není relevantní

OPE8Distribuce

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

OPE9

Přenos (resp. přeprava v plynárenství)

NE

Se změnou výdajů na provoz přepravní soustavy z důvodu

zavedení AMM se neuvaţuje.

OPE10Odečet naměřených hodnot

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

OPE11

Telefonní asistenční sluţby/péče o zákazníka

NE

Tyto výdaje model neobsahuje (viz BEN4)

OPE12Náklady na odbornou přípravu (např.

zaměstnanců oddělení péče o zákazníka a

pracovníků provádějících instalaci zařízení) ANO

Ano model obsahuje, poloţka je zahrnuta ve výdajích přípravné

fáze.

REL1 SpolehlivostNáklady na obnovu

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

ENV1 Ţivotní prostředí

Náklady na emise (zařízení na kontrolu CO2,

provoz a emisní povolenky)

NE

Tyto výdaje model neobsahuje (viz BEN21)

ENS1Náklady na fosilní paliva spotřebovaná při výrobě

energie NEPro plynárenství ČR není relevantní

ENS2Náklady na fosilní paliva v dopravě a provozu

NETyto výdaje model neobsahuje (viz BEN21)

OTR1Náklady na programy pro zapojení spotřebitelů

NE

Neuvaţují se dodatečné výdaje na marketingovou podporu

zavedení AMM.

OTR2Neefektivně vynaloţené náklady na dříve

instalované (tradiční) měřicí přístroje NE

Sunk costs nejsou peněţním tokem, proto nejsou v model

zaloţeném na metodě DCF zahrnuté.

CAPEX

OPEX

Energetická bezpečnost

Ostatní

52

č. Přínos Dílčí přínos ANO/NE

BEN1Sníţení nákladů na provoz měřidel

ANO Ano model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

BEN2Sníţení nákladů na odečty

ANO Ano model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

BEN3Sníţení nákladů na vyúčtování

ANO Ano model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1

BEN4

Sníţení nákladů na telefonní asistenční

sluţby/péči o zákazníka

NE

V průběhu zavedení AMM lze oprávněně předpokládat, ţe

četnost a rozsah kontaktů zákazníků s call centry

provozovatelů sítí nebo obchodníků výrazně vzroste, coţ vyvolá

dodatečné výdaje na zaměstnance a technické vybavení. Po

plném zavedení a adaptaci zákazníků na nový systém lze

očekávat nepatrné sníţení počtu poţadavků souvisejících s

obsluhou zákazníků. V celém hodnoceném období se

předpokládá nulová změnu těchto výdajů oproti zákaldní

variantě.

BEN5Sníţení nákladů na údrţbu aktiv

NEVliv tohoto benefitu není v souvislosti se zavedením AMM v

plynárenství ČR indikován.

BEN6Sníţení nákladů na poruchy zařízení

NEVliv tohoto benefitu není v souvislosti se zavedením AMM v

plynárenství ČR indikován.

BEN7Odloţené investice do distribuční kapacity

vzhledem k návratnosti aktiv NE Pro plynárenství ČR není relevantní

BEN8Odloţené investice do distribuční kapacity

vzhledem k odpisům aktiv NE Pro plynárenství ČR není relevantní

BEN9Odloţené investice do přenosové kapacity

vzhledem k návratnosti aktiv NE Pro plynárenství ČR není relevantní

BEN10Odloţené investice do přenosové kapacity

vzhledem k odpisům aktiv NE Pro plynárenství ČR není relevantní

BEN11Odloţené investice do výroby – vyrovnávací

elektrárny NE Pro plynárenství ČR není relevantní

BEN12Odloţené investice do výroby – točivé rezervy

NE Pro plynárenství ČR není relevantní

BEN13Sníţení technických

ztrát elektřiny

Sníţení technických ztrát elektřiny (resp. plynu)NE Pro plynárenství ČR není relevantní

BEN14

Sníţení spotřeby

NE

V podmínkách ČR se neočekává dosaţení sníţení absolutní

spotřeby zemního plynu ovlivňováním chování konečných

zákazníků na základě zavedení systému AMM. Toto tvrzení

bylo potvrzeno výsledky dostupných pilotních projektů

realizovaných v ČR.

BEN15

Přesun zatíţení ve špičce

NE

V ČR se neočekává potřeba optimalizace spotřeby ve

špičkách, protoţe plynárenská soustava má vlastní významnou

akumulační schopnost a kapacita zásobníků ZP pro potřeby

ČR je dostatečná. V této oblasti nelze očekávat ţádné úspory.

BEN16Sníţení krádeţí elektřiny

ANOAno model obsahuje, podrobnosti jsou uvedeny v

ekonomickém posouzení.

BEN17Zpět získané příjmy v souvislosti se „smluvními“

podvody NEVliv tohoto benefitu není v souvislosti se zavedením AMM v

plynárenství ČR indikován.

BEN18Zpět získané příjmy v souvislosti se zvýšením

smluvně zajištěných dodávek NE Pro plynárenství ČR není relevantní

BEN19Hodnota sluţby

NEVliv tohoto benefitu není v souvislosti se zavedením AMM v

plynárenství ČR indikován.

BEN20

Sníţení nákladů na odškodnění zákazníka

NEVliv tohoto benefitu není v souvislosti se zavedením AMM v

plynárenství ČR indikován.

BEN21

Sníţení emisí CO2 Sníţení emisí CO2

NEPři stanovení míry očekávání přínosu se v podmínkách ČR

počítá s nulovým přínosem.

BEN22

Sníţení znečišťování

ovzduší (částic, NOx,

SO2)

Sníţení znečišťování ovzduší (částic, NOx, SO2)

NE Tento benefit model neobsahuje (viz BEN21)

Sníţení nákladů na

odečty a provozních

nákladů

Odloţené/neuskutečněn

é investice do výrobní

kapacity

Úspory nákladů na

elektrickou energii

Sníţení obchodních ztrát

Omezení výpadků (díky

novým metodám

sledování a informacím o

síti v reálném čase)

Sníţení provozních

nákladů a nákladů na

údrţbu

Odloţené/neuskutečněn

é investice do distribuční

kapacity

Odloţené/neuskutečněn

é investice do přenosové

kapacity

53

Příloha 3 Zásobníky plynu v ČR a jejich role v plynárenské soustavě ČR

Zásobníky plynu jsou určeny zejména k vyrovnávání mezi-sezónních změn ve spotřebě

plynu a k zajištění bezpečnosti soustavy v případě významnějších výpadků v dodávkách.

Česká plynárenská soustava disponuje relativně velkým objemem zásobníků, přičemţ je

snaha o jeho další navyšování. Nevýhodou je geograficky jednostranná lokalizace – jsou

situovány převáţně na východě ČR – na jiţní a severní Moravě.

Dodávky plynu od jednotlivých producentů v průběhu roku kolísají jen minimálně. Naproti

tomu jeho spotřeba v průběhu roku do značné míry kopíruje průběh venkovní teploty.

Nejvíce plynu je vyuţito pro vytápění. Plynárenská společnost zajišťující dodávky plynu pro

Českou republiku má dvě moţnosti – buď nakupovat mnoţství plynu podle aktuální potřeby,

ale s nebezpečím, ţe cena nakupovaného plynu bude výrazně vyšší, nebo zvolit stabilnější

variantu - zajistit dlouhodobým kontraktem s producentem rovnoměrnou dodávku plynu po

celý rok a nespotřebovaný plyn v létě uskladnit v zásobnících. Proto jsou zásobníky důleţitou

součástí vnitrostátního plynárenského systému. Zásobníky plynu lze rozdělit do dvou

základních skupin:

Sezónní zásobníky

Slouţí k vyrovnávání rozdílů mezi letní a zimní spotřebou. Do nich se v letních měsících ukládá nespotřebovaný plyn, který se v měsících, kdy dodávka od dodavatelů nestačí, postupně odtěţuje a dodává do přepravní soustavy a následně do distribučních soustav. Tyto zásobníky mají velkou uskladňovací kapacitu, ale menší denní těţební výkon. Pro uskladňování se vyuţívají buď vytěţená plynová nebo ropná loţiska nebo podzemní zásobníky vybudované v porézních vrstvách (tzv. akviferové zásobníky).

Špičkové zásobníky

Slouţí zejména pro krytí spotřeby plynu v několika dnech s maximální spotřebou nebo k vyrovnávání výkyvů v krátkém časovém období. Na rozdíl od sezónních zásobníků mají malou skladovací kapacitu, ale velký denní těţební výkon. Výhoda špičkových zásobníků spočívá v tom, ţe v průběhu topné sezóny v období, kdy je niţší spotřeba, je moţné znovu zásobníky doplnit na maximální kapacitu. Ve světě se pro tyto potřeby vyuţívají uměle vybudované kaverny v solných loţiscích.

Z hlediska geologického charakteru lze podzemní zásobníky plynu rozdělit rovněţ na dvě

skupiny:

Zásobníky vytvořené v porézním a puklinovém prostředí (tzv. porézní zásobníky)

Zásobníky vytvořené v neporézním prostředí (tzv. kavernové zásobníky)

V České republice výrazně převaţují zásobníky prvního typu, tj. zásobníky vytvořené

v porézním a puklinovém prostředí. V zahraničí se v některých případech můţeme setkat

i se skladováním plynu v jeho zkapalněné formě (LNG - Liquefied Natural Gas). K tomu jsou

vyuţívány nadzemní, podzemní nebo částečně v zemi zapuštěné zásobníky, v nichţ je

zkapalněný plyn skladován při atmosférickém tlaku a velmi nízké teplotě -

160°C. V minulosti jiţ proběhly úvahy nad moţným zřízením a vyuţíváním i takovýchto

zásobníků. Byly ovšem vţdy maximálně na úrovni studie proveditelnosti, kde se ukázala

především vysoká provozně ekonomická náročnost. Proto se aţ doposud na území České

republiky s ţádným podobným zařízením setkat nemůţeme.

Zásobníky plynu jsou budovány vesměs jako podzemní objekty, při vyuţití existujících

geologických struktur, nebo v podobě uměle budovaných zařízení. Česká republika

54

disponuje relativně velkou skladovací kapacitou. Ta je rovněţ důleţitá pro správnou funkci

přepravní a distribuční soustavy v závislosti na ročním období, pro větší energetickou

bezpečnost státu a pro strategické a ekonomické rozhodovací moţnosti obchodníků

s plynem. Kapacita zásobníků plynu, které můţe česká plynárenská soustava v současnosti

vyuţívat, je 3,4 mld. m3 (zahrnuje kapacitu i pronajaté části zásobníku Láb na Slovensku,

pronajatá kapacita je tvořena přibliţně 0,5 mld. m3). Touto kapacitou lze za normálních

klimatických podmínek pokrýt více neţ třetinu roční spotřeby plynu celé ČR.

Výstavba nových zásobníků plynu

Budování nových a rozšiřování kapacity stávajících zásobníků v ČR se plánuje i nadále

a mělo by dojít k navýšení kapacity o cca 1,1 – 1,3 mld. m3. Ve fázi příprav a realizace jsou

v současnosti projekty RWE Gas Storage s kapacitou 335 mil. m3 v Tvrdonicích, Třanovicích

a Hájích. Další projekty jsou ve fázi plánování.

Společnost Česká plynárenská a.s., která dováţí do České republiky norský plyn, hodlá

vybudovat zásobníky plynu kavernového typu s kapacitou 400 - 500 mil. m3 (Okrouhlá

Radouň a uranové doly Roţná v Dolní Roţínce). Výstavba zásobníku v Dolní Roţínce (aţ 2

kaverny) je z obou zmiňovaných lokalit více pravděpodobná. Předpokládaná kapacita je 200

aţ 300 mil. m3, v první etapě 180 mil. m3 (přepokládaný termín dokončení 2017 - 2018).

Společnost MND Gas Storage plánuje výstavbu zásobníku plynu Dambořice o kapacitě 448

mil. m3 (předpokládaný termín dokončení není známý). Současně se počítá s rozšířením

kapacity stávajícího zásobníku Uhřice ze 180 na 215 mil. m3 v roce 2012 a na 225 mil. m3

v roce 2013.

Reálně lze předpokládat navýšení kapacity zásobníků o 0,8 – 0,9 mld. m3 do roku 2020 na

hodnotu kolem 4,6 mld. m3, tzn. na více neţ 50 % současné roční spotřeby.

Mezi hlavní důvody vyuţívání skladování plynu v zásobnících patří (Obrázek 4):

Sezónní vyrovnávání

o Dorovnání zvýšené spotřeby plynu v zimním období jeho těţbou ze zásobníku, do něhoţ se plyn ukládá v letním období, kdy je niţší spotřeba.

Efektivita

o Nákup plynu za niţší ceny, jeho uskladnění a následná těţba ze zásobníku v období s vyššími cenami.

Pokrytí špiček spotřeby

o Na neočekávané zvýšení spotřeby plynu lze rychle reagovat jeho těţbou ze zásobníku.

Podpora přepravní flexibility

o Zásobníky lze vyuţít pro kompenzaci výkyvů v přepravě plynu.

Bezpečnostní zásoby

o Udrţování rezervních zásob pro případ omezení nebo přerušení dodávek plynu ze zahraničí.

Umístění zásobníků plynu v ČR zobrazuje Obrázek 5.

55

Obrázek 4 Funkce zásobníku plynu

Obrázek 5 Plynárenská soustava ČR - Zásobníky plynu

Zásobníky plynu ve vlastnictví RWE GasStorage s.r.o.:

PZP Háje, PZP Třanovice, PZP Štramberk, PZP Lobodice, PZP Dolní Dunajovice, PZP

Tvrdonice. V rámci programu EEPR byla zvýšena kapacita PZP Třanovice z původních 240

milionů m3 na 530 milionů m3.

56

Zásobník plynu ve vlastnictví MND GasStorage, a.s.:

PZP Uhřice

Zásobník plynu ve vlastnictví SPP Storage, s.r.o.:

Dolní Bojanovice – propojen pouze s plynárenskou soustavou Slovenské republiky.

Tabulka 6 uvádí napojení jednotlivých zásobníků plynu na navazující plynárenské soustavy

(přenosová, distribuční). Skladovací kapacitu jednotlivých zásobníků plynu, maximální denní

těţební výkon a maximální denní výkon vtláčení obsahuje Tabulka 7.

Tabulka 6 Napojení jednotlivých zásobníků plynu na jednotlivé navazující soustavy

Název zásobníku

plynu Napojení na plynárenskou soustavu

Provozovatel

soustavy

Dolní Dunajovice Přepravní soustava (vtláčení/těţba) NET4GAS

Tvrdonice Přepravní soustava (vtláčení/těţba) NET4GAS

Háje Přepravní soustava (vtláčení/těţba) NET4GAS

Lobodice Přepravní soustava (vtláčení)

Distribuční soustava (těţba)

NET4GAS

SMP Net, JMP Net

Štramberk Přepravní soustava (vtláčení/těţba)

Distribuční soustava (těţba)

NET4GAS

SMP Net

Třanovice Přepravní soustava (vtláčení/těţba)

Distribuční soustava (těţba)

NET4GAS

SMP Net

Uhřice Přepravní soustava (vtláčení/těţba) NET4GAS

57

Tabulka 7 Skladovací kapacita jednotlivých zásobníků plynu, maximální denní těžební výkon a maximální denní výkon vtláčení

Zásobník plynu / vlastník

Skladovací

kapacita,

(mil. m3)

Maximální denní

těžební výkon

(mil. m3/den)

Maximální denní

výkon vtláčení

(mil. m3/den)

Háje / RWE GasStorage 64 6 6

Dolní Dunajovice / dtto 900 16 12

Tvrdonice / dtto 510 7,77 7,5

Lobodice / dtto 177 3,6 2,5

Štramberk / dtto 480 7 7

Třanovice / dtto 530 8 6,5

Těchto 6 zásobníků je

provozováno jako jeden

virtuální zásobník

Celkem

2 601

Celkem

39,9

Celkem

29,9

Uhřice / MND GasStorage 180 6 (12 od 2017) 2,6

Dolní Bojanovice / SPP

Storage 576 9 N/A